ro ník VI / íslo 2 ( erven 2006) asopis pro zrakov postižené z Brna a Jihomoravského kraje vychází ve zv tšeném tisku, ve slepeckém tisku, v digitální podob a jako audionahrávka. Vydává: TyfloCentrum Brno o.p.s. Chaloupkova 7, 612 00 Brno asopis dotuje Ú ad m stské ásti Brno-Královo Pole (kralovopole.brno.cz)
NÁVŠT VNÍ DEN: tvrtek 13.00 – 18.00
Citát pro tyto dny: Smysl života spo ívá v tom, že vym níme sobecký, závistivý, násilnický a nerozumný život za život lásky, bratrství, svobody a rozumu. Mahátma Gándhí Vážení tená i, nastal as léta, skon il zase jeden školní rok a my p icházíme s druhým íslem naší Chaloupky. Op t vás ekají aktuality, pozvánky, tentokrát až na období poprázdninové, dozvíte se d ležité informace z oblasti zp ístup ování prost edí pro nevidomé v Brn a zavzpomínáme si na úsp šné akce a aktivity prvního pololetí tohoto roku. P edevším ve tení na léto jsme pro vás p ipravili informace o Zákonu o sociálních službách. Užijte si léta, a je takové, jaké má být. Tak hezké po tení. Hana Bubení ková Obsah ísla: AKTUALITY, OZNÁMENÍ..................................................... 4 Blahop ání k narozeninám............................................... 4 SONS má nového prezidenta .......................................... 4 Není akce jako akce.......................................................... 5 Povinná p estávka na ob d ............................................. 7 Sociální služby po 1. lednu 2007 .................................... 7 Než op t p ijdete v zá í na Chaloupkovu ..................... 10 Dar od Rodenstocku....................................................... 11 CHALOUPKA VÁS ZVE..................................................... 12 Páte ní aje odbo ky SONS Brno sever...................... 12 TyfloBrno 2006 ................................................................ 12 A JDEME DÁL – cestovatelské besedy ........................ 13 Happening pro nevidomé III .......................................... 13 Cvi ím! Cvi íš? Cvi íme. ............................................... 13 2
Sv t v ní - aromaterapie ................................................14 Kurzy rétoriky a nácviku sociálních dovedností .........14 Psychologické poradenství ...........................................15 Další akce a aktivity ........................................................15 Podzimní výstavy na brn nských veletrzích ...............16 Tradi ní sbírka Bílá pastelka .........................................16 UŽITE NÉ INFORMACE PRO VÁS ..................................17 Jak do Va kovky z ÚAN Zvona ka?..............................17 Rozší ení IDS JMK ..........................................................17 Informace o zm nách e-mailem ....................................17 Pozor na ísla dopravních prost edk MHD v období prázdnin ...........................................................................18 Kontakty na D centra eských drah ..........................19 ZAVZPOMÍNEJTE S NÁMI.................................................19 Malování? Pro by ne. ....................................................19 Tmavomodrý festival ......................................................21 Kuklík................................................................................22 Jarní poznávací výlety....................................................22 Zážitek z hv zdárny ........................................................26 Klub mladých...................................................................27 Rozlou ení s v rnými klienty na parníku .....................30 UŽITE NÉ KONTAKTY .....................................................31 TENÍ NA LÉTO .................................................................34 Zákon o sociálních službách .........................................34 P ehled základních definic sociálních služeb dle Zákona o sociálních službách .......................................41
3
AKTUALITY, OZNÁMENÍ Blahop ání k narozeninám Jak už je naší tradicí, zahajujeme naši Chaloupku p ipomenutím významných životních jubileí našich klient . Nejinak tomu bude i tentokrát. Nejstarší oslavenkyní v tomto období je paní V ra Kou ilová, která na konci prázdnin oslaví významné životní jubileum. Druhým nejstarším oslavencem v nastávajícím období je náš spolupracovník, pan PhDr. Josef Smýkal, který si v zá í p ipomene osmdesáté výro í svého narození. Na za átku prázdnin se významného životního jubilea dožila i další naše klientka, paní Marie Pavelková a po átkem srpna stejné jubileum oslaví i paní R žena Závodníková. Nejmladšími jubilanty, které od t ch nejstarších d lí celá jedna generace, jsou pan RNDr. Milan Kou il a paní Marie Polá ková. Všem d kujeme za p íze a p ejeme hlavn hodn zdraví, št stí, pohody a spokojenosti do dalších let. jménem všech pracovník Jana Breitzetelová
SONS má nového prezidenta Spole enský d m v Otrokovicích se stal místem konání V. celostátního shromážd ní Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ve dnech 16. až 18. ervna 2006. Na tomto shromážd ní se p edevším volil novým prezident SONS. V tajné volb sta delegát z celé republiky byl zvolen po tem 71 hlas z 97 platných hlas pan Josef Stiborský. Pop ejme mu hodn sil a zdaru v jeho nelehké práci, která na n j eká. 4
Mgr. Milan Pešák po deseti letech z ela SONS odchází, a jak vyplynulo z hodnotících zpráv, zanechává novému prezidentu organizaci ve velmi dobrém a stabilizovaném stavu. Odcházejícímu prezidentu mohutným potleskem dlouho d kovali všichni ú astníci celostátního shromážd ní, na kterém si delegáti p ipomn li desáté výro í sjednocení hnutí nevidomých a slabozrakých. na shromážd ní zaznamenala Hana Bubení ková
Není akce jako akce Než k nám zase na podzim zavítáte, dovolte mi, abych reagovala na n která nedorozum ní, se kterými jsme se b hem roku setkávali. Je pot ebné rozlišovat aktivity odbo ek SONS, které svou innost vyvíjejí ve prosp ch svých len , a inností poskytovatel služeb, jejichž zakladatelkou je sice SONS, ale po jejich vzniku p sobí zcela samostatn a nezávisle na SONS. Jedná se o Tyfloservisy a TyfloCentra v jednotlivých krajích a o innost pobytového rehabilita ního a rekvalifika ního st ediska D dina s celostátní p sobností, kte í pracují ve prosp ch svých klient . P estože na n kterých akcích spolupracujeme, len SONS a klient nemusí být totéž. Mnozí lenové SONS nemusí být našimi klienty a naši klienti nemusí být leny SONS. Klientem TyfloCentra se stává t žce zrakov postižený lov k ve chvíli, kdy v daném roce využije n kterou z našich služeb a je ochoten ji p ijmout v takové podob , v jaké je nabízena, a za takových podmínek, za kterých jsme schopni službu poskytnout. Dota ní innost institucí a zejména nový Zákon o sociálních službách nám p ímo na izují vést si evidenci o našich klientech a zejména o službách, které klient m poskytneme. Z této evidence pak musíme poskytovat 5
statistické údaje o po tech obsloužených klient konkrétních služeb. Ze zákona pak musíme údaje o klientech chránit a pokud k nim p istupuje kontrolující ú edník instituce, která nám poskytuje dotaci, je vázán stejnou ml enlivostí jako samotní zam stnanci. Jste-li zváni na n jakou akci, pozorn t te, kdo akci po ádá a p emýšlejte, kde organizáto i vzali vaši adresu. Organizujeme-li tedy n jakou akci pro naše klienty, zveme jen ty klienty, které máme ve své databázi. Pokud danou akci organizuje n která odbo ka SONS, zve na tuto akci své leny nebo obecn leny SONS. Je pot eba si také uv domit, že u zmi ovaných poskytovatel služeb, tedy v Tyfloservisu a TyfloCentru, pracují placení profesní pracovníci, kdežto v odbo kách SONS pracují dobrovolní aktivisté. To je d vod rozdílnosti nabídky aktivit mezi odbo kami SONS a TyfloCentrem. Výjime né postavení Tyfloservisu spo ívá v jeho poslání – terénní sociální rehabilitace erstv osleplých lidí. TyfloCentrum Brno p ipravuje n kolik pravidelných periodik. Je to nap . tento asopis, který vychází t ikrát do roka a ve kterém dáváme p íležitost publikovat i odbo kám SONS a naší sesterské spole nosti Tyfloservis. Tento asopis nabízíme v podstat všem, kte í o n j projeví zájem. Krom asopisu Chaloupka posíláme každý m síc v dob školního roku nejaktivn jším pravidelným klient m také p ehledný program aktivit, které se na Chaloupkov konají. K ší ení informací nám také slouží internetová konference jm-info, do které se mohou zapojit všichni, kte í používají elektronickou poštu. Hana Bubení ková 6
Povinná p estávka ob d Zákoník práce každému zam stnavateli ukládá povinnost v pracovní dob vyhradit zam stnanc m polední p estávku na ob d. Tato p estávka, která je u nás stanovena mezi 12. a 13. hodinou, je neplacená a je pot ebné ji bezpodmíne n dodržovat. Rádi bychom vás všechny, kte í v tu dobu u nás pobýváte, i vás, kte í k nám zrovna v tu dobu chcete telefonovat, požádali, abyste respektovali právo pracovník na polední pauzu a nevyžadovali v této dob , aby se vám naši zam stnanci v novali. V pond lí a v úterý b hem školního roku vám bývá k dispozici osobní asistentka, paní Renata, která má za úkol se vám v této dob v novat, a bude-li pot ebné, její p ítomnost zajistíme i v jiné dny. Velká klubovna je vám v tuto polední dobu pln k dispozici. Hana Bubení ková
Sociální služby po 1. lednu 2007 Nový zákon o sociálních službách snad s kone nou platností definoval celou škálu sociálních služeb pro pot ebné. V minulosti se v dota ních ízeních každý rok objevovaly vždy jinak modifikované definice služeb v tšinou bez podrobn jšího popisu a za adit se do nich v rámci dota ního ízení nebylo v bec jednoduché. Mezi sociálními službami je dob e propracován systém služeb sociální pé e zejména pro t žce t lesn postižené, zatímco služby pro smyslov postižené do tohoto systému nezapadly. Nap íklad sluchov postižení mají v systému sociálních služeb snad jedinou službu, která je ur ena výhradn jim, a to tlumo nické služby (našt stí jsou zahrnuté mezi službami bez úhrady, nebo sluchov postižení na p ísp vek na pé i sotva dosáhnou). 7
Které z definovaných sociálních služeb v Zákon jsou ur eny t žce zrakov postiženým? Zákon definuje t i základní skupiny sociálních služeb • poradenství, • služby sociální pé e, • služby sociální prevence. PORADENSTVÍ Poradenské služby jsou postaveny na podávání informací, které mohou p isp t ke zlepšení situace klienta. Tyto služby jsou poskytovány zdarma. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉ E Služby sociální pé e napomáhají pot ebným osobám zajistit jejich momentální fyzickou a psychickou sob sta nost. Jsou svým charakterem „spot ební“. Tyto služby jsou službami p ísp vkovými, tzn. klient na jejich poskytování p ispívá finan ní ástkou, kterou získává jako p ísp vek na pé i. P ísp vkovou bývá také služba ubytování a stravování u kterékoliv ze služeb. SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE Služby sociální prevence mají zabránit sociálnímu vylou ení osob, které se dostaly do tíživé situace. Jsou svým zp sobem a charakterem službami, které mají n co zm nit k lepšímu, napomoci n co vy ešit, p ekonat n jakou p ekážku, t eba tím, že se osoba v nep íznivé situaci n co nau í, získá dovednost, která jej z nep íznivé situace dostane, nebo ji alespo zmírní. Cílem služeb sociální prevence je ur it i ochrana spole nosti p ed vznikem a ší ením nežádoucích spole enských jev . Služby sociální prevence jsou poskytovány zdarma. Pro jsou služby poradenství a služby sociální prevence zdarma? Zákonodárce si v tomto sm ru dob e uv domil, jak významné je poradenství v tíživé životní 8
situaci a jak d ležité jsou služby sociální prevence, tedy služby, které mohou nejú inn ji napomoci dostat lov ka z nep íznivé životní situace. Proto jsou tyto služby dostupné bez poplatku. Zatímco služby sociální pé e je služba jako kterákoliv jiná „spot ební“ služba, jen ji lov k využívá v podstat proto, že je na ní závislý. Dostane proto na ni p ísp vek vzhledem ke stupni své závislosti na pomoci druhé osoby. V p íloze najdete vý et všech sociálních služeb, které zákon definuje. Naše spole nost ur it bude poskytovat poradenství, a to nejen základní sociáln právní, ale i odborn technické poradenství. Tyto služby budou nadále poskytovány zdarma. Jiná situace je v poskytování pr vodcovských, p ed itatelských a jiných asisten ních služeb. Tyto služby jsou azeny do služeb sociální pé e a svým charakterem jsou službami „spot ebními“. Zde bude nutné vy íslit cenu služby a stanovit pravidla poskytování t chto služeb. Službu vám bude moci poskytovat kdokoliv, koho k tomu zmocníte: rodinný p íslušník, soused, kamarád, p átelé nebo se m žete obrátit na nás. Je dost klient , kte í žijí osam le nebo necht jí zat žovat své okolí t mito službami a budou využívat služeb našich. Uvažujeme o systému tzv. p edplacených služeb tohoto typu, které budou cenov zvýhodn ny. Zde si však musíte po kat až na podzimní íslo naší Chaloupky, kde budeme již schopni tuto nabídku lépe definovat. Ostatní služby, které nabízíme, a už v oblasti vzd lávání nebo tzv. volno asových aktivit, spadají do oblasti služeb sociální prevence, tedy služeb poskytovaných klient m zdarma. Jedná se dle Zákona 9
p edevším o tzv. sociáln aktiviza ní služby, socián terapeutické dílny a služby sociální rehabilitace. Více informací o našich službách pro rok 2007 p ineseme v podzimním ísle Chaloupky. Hana Bubení ková
Než op t p ijdete v zá í na Chaloupkovu P ipomínáme, že n které aktivity, které m žete u nás navšt vovat, nevyžadují pravidelnou ú ast (HapAteliér, cvi ení, aromaterapie i literární dílna). Podobná situace je i ve skupinových vzd lávacích kurzech (sociální dovednosti a rétorika). Je možné za ít navšt vovat tyto kurzy i v pr b hu celého roku, ale váš zájem, prosím, p edem dojednejte. Zcela jiná situace je však s individuálními kurzy obsluhy osobních po íta . Zde je nutné chodit pravideln a v p ípad skute ných p ekážek je pot ebné se p edem z výuky omluvit. Proto je nutné k tomuto typu služeb s vámi uzav ít smlouvu. Povinnost navšt vovat kurzy bude platit i pro zájemce za azené do projektu podporovaného zam stnávání. Dále p ipomínáme, že návšt vní den je u nás v dob školního roku každý všední tvrtek od 13 do 18 hodin. Jindy máme objednány klienty, p ípadn vykonáváme jinou pot ebnou innost (nap . p ípravu na kurzy, akce, individuální práce s objednanými klienty atd.) a není možné domáhat se vašeho p ijetí bez objednání mimo návšt vní den. I v tento návšt vní den však platí, že objednaní klienti mají p ednost. Proto je nejlépe se vždy telefonicky nebo elektronicky objednat. I v naléhavých p ípadech, které ešíte, nejprve zvedn te telefon a sch zku si s námi dohodn te s p ípadným d razem na její naléhavost. I pro nás je nep íjemné vás odmítat, pokud p ijdete bez objednání a my se vám 10
nem žeme v novat. Zbývá jediné – objednat vás. Objednávku jsme samoz ejm schopni dohodnout okamžit na míst . Hana Bubení ková
Dar od Rodenstocku Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých obdržela darem brýlové obruby od firmy Rodenstock, která je významným výrobcem a prodejcem brýlových o ek i brýlových obrub. P i rozd lování na všechny oblastní odbo ky SONS se dostalo i na brn nské odbo ky po cca 20 obrubách. Zájemci z ad len SONS si mohou vybrat brýlové obrou ky u paní Marie Švejdové (odbo ka Brno-sever, tel. 541 240 420, pond lí 14 – 16 hodin) a u pana Pavla Davida (odbo ka Brnost ed, tel. 549 210 367, tvrtek 15 – 17 hodin). Zájemci, než se k nám vypravíte, rad ji volejte a p ij te až v zá í. O prázdninách odbo ky nemají vypsány hodiny pro kontakt se leny. Marie Švejdová
11
CHALOUPKA VÁS ZVE
Páte ní aje odbo ky SONS Brno-sever Tradi ní páte ní aje budou zase pokra ovat od zá í. Poprvé se sejdeme v pátek 8. zá í 2006 ve 14.30 hodin ve Velké klubovn na Chaloupkov ulici. O dalších akcích budeme informovat své leny v zá í. Marie Hauserová
TyfloBrno 2006 Oblíbená sout ž TYFLOBRNO se letos uskute ní v brn nské m stské ásti Žabov esky. Jedná se již o 6. ro ník sout že v prostorové orientaci a samostatném pohybu nevidomých. Letos se bude sout žit v sobotu 23. zá í 2006 v rámci Brn nských dn pro zdraví. Sout ž prob hne pod organiza ním vedením TyfloCentra Brno a ve spolupráci se SONS - oblastní odbo kou Brno, studenty brn nských škol, M stskou policií Brno a dalšími dobrovolníky. Trasu p ipravují naši spolupracovníci ing. Miloš Svárovský a PhDr. Regina Konrádová. Sout ž je možno absolvovat i s vodícím psem, nikoliv ale s pr vodcem. Zájemci z ad zdravé populace mohou sout žit také, podmínky jim budou uzp sobeny (klapky na o ích, bílou h l zap j íme). Ú astníci pot ebují: bílou h l, dobrou obuv a oble ení i do dešt (akce se koná za každého po así), p enosný p ehráva nebo diktafon na b žnou audiokazetu, funk ní baterie, dobrou kondici, dobrou náladu, odvahu a sportovního ducha. P ihlášku vám pošle a dotazy zodpoví paní Marie Švejdová, telefon 541 240 420, e-mail
[email protected]. Marie Švejdová 12
A JDEME DÁL – cestovatelské besedy Setkání v novaná besedám o cestování skon ila pro tuto sezónu v kv tnu „putováním“ z Brna až na Saharu. Na podzim se poprvé sejdeme až v íjnu, a to t etí úterý v m síci 17. íjna 2006. Za átek jako obvykle ve 14 hodin. Srde n zveme všechny zájemce o poznání. Marie Švejdová
Happening pro nevidomé III V rámci Brn nských dn pro zdraví se m žeme t šit na již t etí Happenning pro nevidomé, který po ádáme v P írodní zahrad u SMRKU. Vytvo íme zde stezku k poznávání dalších rostlin, strom a lé ivých bylin a budeme mít možnost si vyrobit figury i zví ata ze slámy. Stejn jako loni i letos pozveme obyvatele ÚSP pro zrakov postižené v Brn -Chrlicích, abychom s nimi strávili p íjemné odpoledne. Hudební nástroje jsou vítány. U SMRKU se na vás t ší 25. zá í 2006 ve 14 hodin Maruška Baltusová a Zlata Zumrová.
Cvi ím! Cvi íš? Cvi íme. Všechna cvi ení, která po ádáme, jsou p izp sobena pot ebám a zdravotnímu stavu klient . Probíhají p i uklid ující relaxa ní hudb , jež má pozitivní vliv na uvoln ní psychiky. Sou ástí cvi ení jsou automasáže, základy reflexní terapie a také o ní jóga, která je d ležitá zvlášt pro klienty se zbytky zraku. Týdenní rozvrh cvi ení od 20. zá í 2006: cvi ení s prvky jógy st eda 13.30 – 14.30 cvi ení na karimatkách st eda 14.30 – 15.30 cvi ení na židlích tvrtek 10.00 – 11.00 Zlata Zumrová 13
Sv t v ní - aromaterapie Sv t v ní nás obklopuje všude a nep etržit . lov k ve skute nosti nedýchá pouze vzduch. Ve vzduchu jsou vždy obsaženy také páry, plyny r zných organických slou enin, kou , pyl a jiné látky. Vše, co lov k vdechuje, má vliv na jeho zdraví. Využívání lé ivých schopností p írodních v ní m že lov ku p inést zna ný užitek v podob ochrany a upevn ní zdraví. Již druhým rokem bude ve Velké klubovn na Chaloupkov ulici probíhat kurz aromaterapie, vždy první úterý v m síci. Úvodní aromaterapie prob hne 3. íjna 2006 ve 14 hodin. Bližší informace se dozvíte na telefonním ísle: 541 240 420. Na setkání s vámi se t ší Zlata Zumrová
Kurzy rétoriky a nácviku sociálních dovedností Kurzy rétoriky a nácviku sociálních dovedností pro zrakov postižené budou pokra ovat op t v zá í. Kurzy bývají v pátek od 10 do 13 hodin. Jejich termíny jsou naplánovány: - rétorika: 8. zá í a 3. listopadu - nácvik sociálních dovedností: 13. íjna a 24. listopadu Spole né p edváno ní setkání ú astník obou kurz se uskute ní 15. prosince 2006. Kurzy jsou otev ené a p ípadní noví zájemci se mohou hlásit na e-mailu
[email protected] nebo na telefonním ísle 541 240 420. Zde si m žete ov it i termíny konání kurz , nebo zm na termínu je vyhrazena. Marie Švejdová
14
Psychologické poradenství Psycholog, který vede výše zmín né kurzy, také nabízí individuální poradenství. M žete se na n j obrátit v p ípad jakýchkoliv t žkostí. Volejte 541 240 420. Marie Švejdová
Další akce a aktivity Šachy a stolní hry
Vzhledem k tomu, že je Velká klubovna jednou za 3 týdny k dispozici psychologickému poradenství, není možné zcela zachovat pravidelné termíny spole enských her. Podzimní termíny jsou proto stanoveny na: 14. zá í, 5. íjna, 19. íjna, 16. listopadu a 30. listopadu 2006. Jedná se vždy o tvrtek mezi 14. a 16. hodinou. Nejspolehliv jší informace o termínech však získáte na telefonním ísle 541 240 420 nebo prost ednictvím e-mailu
[email protected]. Eliška Škrancová
ajovny Klubu mladých
Baví vás diskutovat s ostatními? Rádi se pod líte o své názory? Zajímají vás zkušenosti vašich vrstevník ? Pak jste srde n zváni do páte ních podve erních ajoven. Probíhají nepravideln asi jednou za t i týdny. Rádi bychom, aby se tato setkání stala místem pro mladé lidi, kte í se tak budou moci s ostatními pod lit o to, co je zajímá, baví, roz iluje nebo t ší a n co nového se tak dozví o druhých i o sob . Krom povídání vám nabídneme také zajímavé hry na vybrané téma. Tématem ajoven jsou zejména vztahy partnerské, p átelské, kamarádské, vztahy mezi handicapovanými a zdravými lidmi, pravidla a hranice ve vztazích apod. Každý má prostor se vyjád it, ale i ml et i naslouchat. Veškeré aktivity v rámci ajovny jsou dobrovolné. 15
P ij te si s námi povídat, hrát a nebo t eba jen poslouchat. Pro bližší informace a p ihlášky na ajovnu pište
[email protected] nebo volejte na e-mail na telefon 541 240 420. Lenka Pláteníková, Alice Šustková, Vrá a Bareš
Podzimní výstavy na Brn nských veletrzích Ve dnech 9. až 13. íjna 2006 se uskute ní tradi ní veletrh informa ních technologií Invex, na kterém nebude chyb t ani prezentace zp ístupn ní t chto technologií lidem s t žkým zrakovým postižením. Stánek SONS najdete na obvyklém míst v pavilonu “V“ hned u vchodu pavilonu A2. Ve dnech 24. až 27. íjna 2006 se uskute ní tradi ní veletrh zdravotnické techniky a rehabilitace a zdraví. V sekci chrán ných dílen najdete také prezentaci našeho HapAteliéru. Tradi ní výstava pom cek pod jednou st echou, kterou v minulosti p ipravovala SONS, se letos op t neuskute ní. O p ítomnosti Tyflopom cek Olomouc budeme zájemce informovat. Hana Bubení ková Sbírka Bílá pastelka Celostátní sbírka Bílá pastelka se uskute ní 16. íjna 2006. Chcete-li se zapojit, jste vítáni. Volejte na telefonní íslo 541 240 420 nebo pište na e-mail
[email protected] Marie Švejdová 16
UŽITE NÉ INFORMACE PRO VÁS Jak do Va kovky z ÚAN Zvona ka? Také vám d lá problém najít na ÚAN Zvona ka schodišt i výtah k nadchodu lávky ke Galerii Va kovka? Po dlouhých a složitých jednáních se nám kone n poda ilo prosadit umíst ní digitálního hlasového majá ku, který by m l být nainstalován na ÚAN Zvona ka nad spodní hranou zmi ovaného schodišt nejpozd ji do konce ervence 2006. Na ozvu ení lávky nadchodu na opa né stran ÚAN ve sm ru od zastávky tramvají stále pracujeme.
Rozší ení IDS JMK Od 1. ervence 2006 je do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje za len na další oblast – Ivan icko a Moravský Krumlov. Železni ní trat jsou zaintegrovány až do stanic Kralice nad Oslavou (linka S4), Moravský Krumlov a Oslavany (linka S41). Pro obsluhu dané oblasti se z izují nové regionální autobusové linky 405, 406, 421, 422, 423, 430, 431 a 440 a prodlužuje se stávající linka 153 až do Ivan ic. Bližší informace o IDS JMK, jízdní ády nov z ízených regionálních linek a nové možnosti cestování najdete na www.idsjmk.cz nebo v informa ním centru IDS JMK Brno, Novobranská 18, tel.: 543 174 317.
Zasílání informací o zm nách e-mailem Mnozí z vás, milí tená i, kte í máte p ipojení k Internetu a p ihlásili jste se k jejich odb ru, dostáváte prost ednictvím elektronické pošty aktuální informace o zm nách v m stské hromadné doprav v Brn a okolí. Rád bych tyto zprávy rozší il také o informace o stavebních pracích v ulicích našeho m sta, které 17
zasahují do p ších komunikací a mnohdy nás dokážou nemile p ekvapit. Z ú ad je ale prakticky nemožné jakékoliv informace o p ipravovaných stavbách získat. Obracím se proto na každého z vás, abyste mi dali v d t, pokud na n jakou takovou p ekážku narazíte. Mám tím na mysli nap íklad stavební lešení, výkopy p es chodník, oplocená staveništ a podobn . V asným zve ejn ním informací o t chto p ekážkách tak pom žete ostatním, aby s nimi p i pohybu v ulicích po ítali a p ípadn se jim vyhnuli. Zprávy tohoto druhu m žete posílat na e-mailovou adresu
[email protected] nebo nahlásit na záznamník s telefonním íslem 541 240 419. Na záv r mám pro vás upozorn ní, abyste se, pokud možno, vyhýbali nám stí Svobody, které je stále ješt v generální rekonstrukci. Velkou pozornost v nujte také cest v ústí Masarykovy ulice u Hlavního nádraží. Rohová budova, kde bývala Ve erka, je v lešení a projít kolem n j nap íklad na ostr vky tramvají je pro našince velice náro né a nebezpe né.
Pozor na ísla dopravních prost edk MHD v období prázdnin Období prázdnin využívá Dopravní podnik m sta Brna jako období menšího provozu, kdy je možno provád t opravy tratí, na které v pr b hu roku není as. S tím je spojena celá ada výluk, zm n tras, za azování náhradních i posilových spoj a podobn . Mnohé z t chto spoj mají stejné íslo a odlišnost jejich trasy je dána pouze písmenem p ed íslem dopravního prost edku. V nujte proto zvýšenou pozornost hlášení externích hlási na prost edcích MHD, abyste dojeli tam, kam máte skute n namí eno. Nap íklad linka 53 jede jinam než P53, 27 jede jinam než X27 a podobn , 18
p estože n kdy mohou odjížd t ze stejného nástupišt i stejným sm rem. Od Dopravního podniku máme p íslib, že budou dbát na to, aby všechny externí hlási e na dopravních prost edcích fungovaly tak, jak mají.
Kontakty na D centra eských drah S probíhajícím asem dovolených p edpokládám, že se zvýší pro mnohé z nás také frekvence cestování s využitím železni ní dopravy. Pokud budete mít pot ebu s p edstihem získat informace o cílové stanici vaší cesty nebo si budete chtít zajistit doprovod v n které z nich, využijte kontaktní telefonní ísla na D centra eských drah. Tam vám budou jejich pracovníci schopni nejen dob e poradit, ale v p ípad pot eby také zajistit pomoc p i p estupování na jiný spoj nebo bezpe n opustit prostory nádraží. Více informací v p íloze voln ložené v Chaloupce. informace v této rubrice pro vás p ipravil Josef Kone ný
ZAVZPOMÍNEJTE S NÁMI Malování? Pro by ne. Spousta vidících lidí si nedovede život se zrakovým postižením v bec p edstavit. Jednak proto, že zrakem p ijímáme nejvíce informací, ale také proto, že nikoho zrakov postiženého neznají a myslí si, že bez zraku nejde d lat tém nic. Velmi se mýlí, ale není nutné jim to hned zazlívat. Lepším zp sobem je ukázat, jak to funguje ve skute nosti. Jednou z takových senza ních p íležitostí je p edvedení výtvarné tvorby zrakov postižených. 19
Stereotypní p edstava, že výtvarné um ní je spojeno pouze se zrakem, je stále ješt hluboce zako en ná v našich myslích. My tyto stereotypy však m žeme bourat tím, že naše sv ty vzájemn otev eme a propojíme. V první ad je t eba si uv domit, že ne každý jedinec se zrakovým postižením je zcela nevidomý, ale naopak, že spousta t chto lidí m že zrak za ur itých podmínek využívat. Proto není t eba se divit, když zrakov postižený krásn maluje, protože za p im eného sv tla a pro oko nejvhodn jší vzdálenosti m že lov k vid t dost dob e na to, aby krásn maloval, i když t eba není schopen orientace v prostoru pomocí zraku. Taková výtvarná práce vyžaduje však více asu a je asto mnohem namáhav jší pro o i postižené než pro o i zdravé. Velice záleží na druhu zrakové vady, ale zpravidla tv rci se zrakovým postižením používají barvy více kontrastní a jasné. Ale stejn tak není malování znemožn no ani lidem zcela nevidomým. Spousta t ch, co ztratila zrak b hem života, se stále zajímá o barvy a práce s nimi je pro n zajímavá. V této práci jim m že pomoci jednak reliéfní kresba, ale i rada asistenta. Není proto divu, že i zcela nevidomý lov k m že namalovat n co p kného, když mu k tomu vidící dá správné instrukce. asto míváme strach, že n co nedokážeme jenom proto, že jsme to nikdy nezkusili a p itom nás nové poznatky vždycky mohou n jak obohatit. Proto se nebojte malovat, i když si n kdo myslí, že to neumíte nebo že to nem žete. A proto se nebojte uv it, že n jaký krásný obrázek pochází od autora se zrakovou vadou, protože to p i dobré v li ur it lze. Maruška Baltusová 20
Tmavomodrý festival P estože je Tmavomodrý festival mezinárodní hudební p ehlídka zrakov postižených d tí a mládeže, pro v tšinu z nás je také synonymem ojedin lé výstavy svého druhu u nás – výstavy kompenza ních pom cek pro zrakov postižené, kterou už léta p ipravujeme jako doprovodnou akci výše zmín ného festivalu. Výstava je p íležitostí koupit si n co užite ného v Tyflopom ckách Olomouc, n co praktického i krásného z košíká ské dílny D diny nebo z první prodejní výstavky d l našich klient HapAteliéru, ale je také p íležitostí sledovat vývoj v oblasti náro n jších digitálních pom cek. Nadšenci a majitelé t chto náro n jších pom cek m li v sobotu 13. kv tna p íležitost dozv d t se zase n co nového. Sobota byla v nována prezentaci program , které umí p evád t b žn tišt ný text do digitální podoby, vhodných pro reprodukci hlasovým výstupem a dále prezentaci nastupujících malých kapesních po íta a jejich zp ístupn ní t žce zrakov postiženým. Jako t ešinku na dortu jsme si nechali prezentaci elektronické komunikace p es internet zp ístupn né nevidomým uživatel m. Skalní p íznivci t chto setkání ví, že na internetu jsou už uloženy audionahrávky z t chto prezentací nejen pro pozd jší p ipomenutí, ale i pro ty, kte í tentokrát do Bílého domu nedorazili. Na letošním Tmavomodrém festivalu se však událo i n co mimo ádného. Není obvyklé, že publikace z oblasti tak úzce zam ené, jakou je problematika zrakov postižených, se do kají druhých rozší ených vydání. To se povedlo knize PhDr. Josefa Smýkala, Tyflopedický lexikon jmenný. Tmavomodrý festival byl výjime nou p íležitostí ke k tu této knihy, která je bezesporu mostem mezi mládím, jemuž je v nován tento hudební 21
svátek t žce zrakov postižených d tí a mládeže, a moudrým stá ím, které p ináší kus historické pam ti, aby nebyla zapomenuta. Hana Bubení ková
Kuklík Kuklík se stal tradi ním místem pro naši relaxaci. Na ja e a na podzim to bývají obvykle víkendové pobyty a o prázdninách týdenní rekondi ní pobyt. Ten letošní jarní se uskute nil o víkendu po Velikonocích a tentokrát bylo vítání jara na Vyso in doprovázeno hromadami sn hu, které lemovaly cesty. P esto jsme na Kuklíku prožili teplý a slune ný víkend se spole nými vycházkami, hraním ruských kuželek i posezením p i besedách. Další víkendový pobyt by m l být jako v minulých letech na konci íjna. Bližší informace k pobyt m na Kuklíku získáte na telefonu 541 240 420 nebo e-mail
[email protected]. Marie Švejdová
Jarní poznávací výlety Poznávali jsme krásy Vídn
Letos jsme se poprvé vydali na poznávací zájezd až za hranice naší vlasti. Rozhodli jsme se pro Víde , která není od Brna p íliš vzdálená a rozhodn stojí za návšt vu. Víde je m stem velkého množství muzeí a my jsme se rozhodli navštívit Muzeum hudby (Haus der Musik). Ve speciáln upraveném sále jsme mohli vyslechnout novoro ní koncert Víde ské filharmonie, prohlédli jsme si expozice v nované známým skladatel m a setkali jsme se s mnoha dalšími zajímavostmi i kuriozitami.
22
P i procházce m stem jsme se zam ili na prohlídku historického jádra. Nejv tšími zajímavostmi byly bezesporu Dóm svatého Št pána a Hofburg. Zážitek z hezky stráveného dne podpo ilo i velmi p kné jarní po así a náš skv lý pr vodce ing. Arnošt Mader, kterého n kte í z vás znají z našich cestovatelských besed. Podával nám množství informací nejen p i procházce Vídní, m stem nad Dunajem, ale i po celou cestu autobusem. Marie Švejdová
Dvakrát v Bratislav
Na hlavní m sta sousedních zemí jsme m li letos asi spadeno. Bratislava je st edoevropskou k ižovatkou, leží v trojúhelníku, kde se setkávají spole né hranice Slovenska, Rakouska a Ma arska. Od východních hranic s eskou republikou ji d lí necelých 100 km. Ve st edu 5. dubna jsme vyrazili do Bratislavy poprvé s Klubem mladých a navštívili jsme p edevším výstavu pro nevidomé - Design do tmy. Výstava probíhala v Galerii Medium v centru Bratislavy. Cílem projektu Design do tmy bylo navrhnout a jako model vyrobit i upravit již existující p edm t, který by zrakov postiženým osobám pomohl v b žném život . Seznam takových p edm t vytvo ili sami nevidící. Funk n m l p edm t sloužit všem, bez ohledu na zrakové postižení. Vizuáln a esteticky na n m nem lo být na první pohled vid t, že má sloužit zrakov handicapovaným lidem. Ú astníci museli být po dobu celého projektu v kontaktu s nevidomými, kte í jejich práce hodnotili a na záv r je i vybírali pro putovní výstavu. Ta se zatím úsp šn p edstavila v Praze, New Yorku a Budapešti. Všechny vystavené v ci si nevidomí „ohmatali“ a pro lepší p edstavu i pochopení jejich ú elu si vyslechli 23
výklad pr vodce. Výstava zahrnovala v ci každodenní pot eby od haptického nádobí a skleni ek, p es pom cky pro stabilitu nádob až po r zné „zlepšováky“ a vynálezy (nap . nedobytný batoh, encyklopedie „Rozum do vrecka“ apod.). I p esto, že n které nápady nebyly v b žném život použitelné, šlo o zajímavé myšlenky, pohledy a podn ty. Na celém projektu je t eba ocenit zejména snahu propojit sv t vidomých a nevidomých a obohatit všechny zú astn né o tzv. „pohled odjinud“. Spole n s plánem rozší it si kulturní obzory jsme m li v úmyslu poznat i samotnou Bratislavu jako m sto s dlouholetou historií a s mnoha zajímavými budovami, zákoutími a architektonickými skvosty. Dopolední program zabrala procházka na Bratislavský hrad, jehož historické ko eny sahají až do 10. století. Z hradu se p ed námi rozprost elo m sto v celé své kráse. Jeho vysokou polohu nevidomí zaznamenali nejen výstupem nahoru, ale také díky postupné zm n pov trnostních podmínek. Ve zbývajícím ase jsme se ješt prošli starým m stem a prohlédli i ohmatali specifické sochy, rozmíst né po centru. P edstavují r zné postavy, které jsou p irozen , origináln a vtipn zakomponovány do architektury staré Bratislavy. Nakonec jsme ješt navštívili Michalskou v ž, která stojí v samotném centru m sta. Jedná se o jedinou zachovanou bránu st edov kého m stského opevn ní, vysokou 51 metr , jejíž gotické základy sahají až do první poloviny 14. století. Ve st edu 7. ervna jsme se do tohoto m sta spole n vydali podruhé, tentokrát s ostatními našimi klienty. Krátce po p íjezdu jsme odpluli z centra m sta parníkem po Dunaji na vyhlídkovou plavbu na nedaleký hrad D vín. Jde o monumentální z íceninu, 24
s nádherným výhledem na soutok dvou ek: Dunaje a Moravy. Prohlídku hradu nám zpest ilo vypráv ní našeho pr vodce ing. Arnošta Madera, který nás na výlet doprovázel a seznámil nás s mnoha zajímavostmi a historickými fakty, týkajícími se hradu D vín, ale také Bratislavského hradu, který jsme navštívili v odpoledních hodinách. as zbyl i na prohlídku architektury starého m sta (individuální i spole nou). Malebné úzké uli ky nás okouzlily a Bratislava v nás nechala p íjemný dojem i p esto, že jsme byli na konci našeho výletu unavení z výstup na oba hrady. Lenka Pláteníková
Kutná hora Na výlet do Kutné Hory, krásného historického m sta plného památek, jsme se vydali ve st edu 3. kv tna. Po así nám p álo. Naše první zastávka byla na Palackého nám stí, kde stojí Sankturinovský d m, který dnes slouží jako kulturní a spole enské centrum. V p ízemí se nachází informa ní st edisko, kde jsme si mohli zakoupit suvenýry, r zné brožury a pohledy. Dále jsme se vydali k Morovému sloupu, Kamennému domu a ke Kostelu sv. Jana Nepomuckého. Jen kousek od tohoto kostela stojí kamenná kašna z konce 15. století. Dále jsme šli cestou kolem Jezuitské koleje až ke Chrámu sv. Barbory. Poté jsme navštívili Vlašský dv r, kde nám pr vodkyn ekla n co o historii ražení mincí. N kte í se vydali i do dol , kde se t žilo v minulosti st íbro. Jana Breitzetelová
25
Zážitek z hv zdárny Tento p íb h se odehrál jedno b eznové pond lní dopoledne. To ráno jsem dorazil do TyfloCentra na Chaloupkové p ed devátou hodinou. Sotva jsem se p ivítal s jednou pracovnicí, tak m p ekvapila sd lením: „Vyrazíme za chvíli, p išel jsi práv v as.“ „Kam?“ zeptal jsem se. Odpov d la: „No p ece do hv zdárny.“ Já už na to zapomn l a myslel jsem, že dnes bude HapAteliér. „Ješt musím zavolat Ren i, aby dopoledne nechodila,“ ekl jsem, dal jsem si kafe a zakrátko jsme vyrazili z Chaloupkové ve t ech. Pr vodkyni mi d lala Lenka Pláteníková. Janka, další pracovnice, šla s námi. Naše cesta nap ed vedla na tramvaj. Po kali jsme na šestku, která nás dovezla na eskou a odtud jsme jeli ty kou až na Kraví horu, kde jsme se setkali s ostatními ú astníky dopoledního p edstavení. Za krátkou chvíli jsme dorazili ke vchodu do planetária, kde nás uvítala podle hlasu sympatická paní. Dorazili jsme do jedné místnosti, kde jsme se usadili k n kolika stol m a paní pr vodkyn nám za ala zasv cen vykládat o planetáriu. Úpln nevidomí jsme tam byli dva, ostatní byli prakticky nevidomí. Paní pr vodkyn p ede m položila plastiku planetária a vzala moji ruku do své a za ala mi ukazovat r zné kopule a p i tom o nich vykládala. Sv j výklad prokládala zvukovými nahrávkami, kde nám p íjemný mužský hlas vykládal o hv zdách, o tom, jak jsou staré, a jak daleko od Zem . M li jsme možnost se také podívat na plastiku oblohy v originálním hmatovém planetáriu. Ten tvo ila laminátová sko epina o pr m ru asi metr a p l a je umíst na na hliníkových nohách, takže návšt vník 26
jednoduše skloní hlavu a vejde dovnit . Tam jsme chodili po dvojicích. Vnit ní stranu kopule modelu tvo ila obloha s hv zdami, souhv zdími a planetami. Paní pr vodkyn nám odpovídala na naše dotazy a její odpov di byly zajímavé jako odpov di zasv ceného lov ka. Dozv d li jsme se zajímavosti o Polárce a Jižním k íži. Také náš hovor zabrousil do astronomie i astrologie. Pak jsme se usadili zp t a paní pr vodkyn nám ukázala plastiky r zných hv zd a souhv zdí. Také jsme si m li možnost prohlédnout plastiku hv zdných galaxií. To všechno prokládala poutavým výkladem. Bylo znát, že to d lá ráda a toto odv tví ji baví. Než jsme se nadáli, byl konec. Rozlou ili jsme se s paní pr vodkyní a vydali se zrcadlov na zpáte ní cestu. To dopoledne mi mnoho dalo. Byl jsem š astný, že jsem získal aspo malou p edstavu o hv zdách. Ne vždy vystihnou plastiky pravý význam v ci, to však je už jiná kapitola, a záleží na p edstavivosti každého z nás. Jan Pavlí ek
Klub mladých Hudební ve er – Jaromír Nohavica
Ve tvrtek 4. kv tna návšt vníky hudebního ve era, který byl zam ený na zp váka Jarka Nohavicu, pohladily po duši melodie i texty tohoto oblíbeného interpreta. V programovém bloku, ve kterém se st ídalo povídání o jeho život s reprodukovanými písni kami, jsme se dozv d li mnohé z d ležitých událostí, které tuto zajímavou osobnost provázely. Poslechli jsme si podrobnosti o jeho život , rodin , o problémech s režimem a také s alkoholem, o tom, jak s t mito problémy bojoval a vybojoval si postavení, které má nejen v hudební sfé e v sou asnosti. Písni ky st ídalo i 27
zamýšlení se nad texty a filozofií jeho hudby. Nohavicovy písni ky nás rozezpívaly a pot šily. Další hudební ve ery se chystají na podzimní a zimní dny nového školního roku.
Lenka Pláteníková Lanové centrum
V pond lí 19. ervna jsme se vydali se šesti mladými zapálenými odvážlivci do Lanového centra v Brn na Lesné. Pro n které to byla první návšt va lanového centra, n kte í už byli ost ílen jší a proto v d li, co se dá ekat. Po milém p ivítání t emi mladými instruktory jsme se vydali na nedaleký palou ek k malému rozcvi ení formou her. Poté jsme si zkusili zdolávat nízké lanové p ekážky. Provazy a lana natažená nízko nad zemí skv le p ipravila na fázi zdolávání vysokých lan, která byla ve výšce 8-12 metr . P echodu na vysoká lana p edcházel nácvik na trenažérech, kde jsme se nau ili uvázat lano na sedák, uvázat jistící lano a správn jistit. Zdolávání p ekážek ve výšce 8 metr bylo opravdu zkouškou odvahy, d v ry v toho, kdo vás jistí, a umožn ním p ekonat sám sebe a ukázat, kolik lov k m že dokázat, aniž by o svém potenciálu v d l. Aktivitu uzavírala týmová hra, ve které dvojice zdolávala tzv. Jakub v žeb ík (klády spojené lany až do výšky 8 metr ). Úkolem bylo, aby se dva z týmu dostali až nahoru a vzájemn si tak pomáhali. Vyžadovalo to spolupráci, odvahu, bojovnost a nadšení všech ú astník . Lenka Pláteníková
Tane ní podve ery 2006
Tane ní pro mladé úterních podve er 28
nevidomé probíhaly jedenáct na ja e letošního roku.
Navšt vovalo je celkem 11 t žce zrakov postižených mladých zájemc . Asistent , kte í jim byli „k ruce“ pro individuální nácvik krok a tane ních figur, bylo celkem 16. Všichni asistenti byli studenty vysokých a st edních škol. B hem této doby se mladí tane níci nau ili základy standardních tanc jako je waltz, mazurka, tango, quickstep, val ík, polka a blues. Z latinskoamerických to byly a a, jive a rumba. Sou ástí každé lekce byla i vtipn pojatá „spole enská vsuvka“, ve které v tšinou asistenti – dobrovolníci seznámili ú astníky s tím, jak se správn chovat p i r zných spole enských událostech (návšt va divadla, restaurace, návšt va p átel apod.). Každá lekce trvala dv hodiny a její hlavní nápl tvo il pokaždé nový tanec a velkou ást i opakování tanc z minulých hodin. Vzájemným setkáváním mladých zrakov postižených s mladými studenty, pro n ž byl tento kontakt asto prvním v jejich životech, došlo k obohacení o velmi významnou zkušenost. A koliv si v tšina dobrovolník na po átku nedokázala p edstavit, jak se lze bez zrakové kontroly nau it mnohdy složité tane ní figury, v pr b hu tane ních byli p íjemn p ekvapeni. Kontakt s t žce zrakov postiženou osobou v takové situaci je velkým vkladem do života všech dobrovolník a pokládám to za jeden z nejv tších p ínos práv pro tyto mladé lidi. Osobní vztahy a p átelství, která se vzájemn navázaly, jsou p irozeným vyúst ním t chto pravidelných setkávání. Otázka, nakolik se kdo stal výborným, lepším i horším tane níkem, není vedle t chto argument tolik d ležitá, a koliv i toto není zanedbatelné. Rádi bychom pod kovali za zap j ení prostor pro 29
realizaci prvního ro níku tane ních podve er , panu ing. Janá kovi z Kulturního centra Semilasso. Tane ní podve ery byly zakon eny dne 23. ervna Prodlouženou v sálu restaurace Hv zda v Brn -Bystrci, kterou skv le uvád li dobrovolníci Milan R ži ka a Lukáš Obr. Prodloužená byla d stojnou te kou za doufáme prvním ro níkem tane ních podve er . Lenka Pláteníková
Rozlou ení s v rnými klienty na parníku Projíž ka na parníku jako rozlou ení p ed prázdninami a pod kování v rným klient m, docházejícím na naše aktivity, dobrovolník m, p átel m a v neposlední ad i zam stnanc m za další vyda ený rok, se stala již tradicí. Ve st edu 21. ervna jsme se již po tvrté svezli parníkem po Brn nské p ehrad . Popovídali jsme si spolu i zazpívali p i harmonice. Všichni se rozlou ili a pop áli si krásné léto a p íjemn strávené prázdniny. Marie Švejdová
30
UŽITE NÉ KONTAKTY
TyfloCentrum Brno, o.p.s.
541 240 421
RNDr. Hana Bubení ková – editelka spole nosti 603 433 920, 777 722 780, 728 047 417 e-mail:
[email protected] Mgr. Alice Šustková – asistentka editelky 541 240 421 fax, záznamník 541 240 419
Denní centrum sociálních služeb
541 240 420
Marie Švejdová – vedoucí, sociáln právní poradkyn , 731 809 756, e-mail:
[email protected] [email protected] Mgr. Lenka Pláteníková – koordinátor osobní asistence, pr vodcovských služeb a zájmových aktivit e-mail:
[email protected] dispe ink asistentských služeb - operátor e-mail:
[email protected] Mgr. Eliška Škrancová – sociální pracovnice Jana Breitzetelová – sociální pracovnice, sociáln právní poradkyn Marie Baltusová – vedení HapAteliéru Zlata Zumrová – vedení HapAteliéru, cvi ení
Centrum pom cek a informatiky
549 211 049
Mgr. Radek Pavlí ek – vedoucí e-mail:
[email protected] u ebna PC pom cek e-mail:
[email protected] internetový klub e-mail:
[email protected] technická podpora e-mail:
[email protected] instrukto i: Zde ka Vernarská, Petr Kusák, Vratislav Bareš mobily: 604 315 299, 728 043 246, 608 509 092 31
Další služby nabízené TyfloCentrem Brno, o.p.s. Odstra ování architektonických bariér, poradenství Josef Kone ný 545 321 240 e-mail:
[email protected] Letní tábory pro nevidomé d ti Mgr. Radek Pavlí ek 549 211 049 e-mail:
[email protected]
Tyfloservis - oblastní ambulantní st edisko Brno Ing. Petr Karásek (vedoucí), e-mail:
[email protected] Andrea Domesová, Jana Huta ová 541 212 810
Oblastní odbo ky SONS v Brn : Brno-st ed (Pavel David) tvrtek 15 – 17 hodin, Chaloupkova 7, 549 210 367 Brno-sever (Marie Hauserová) pond lí 14 – 16 hodin, Chaloupkova 7, 541 240 420
Pr vodcovské služby v Brn : 1. Dispe ink asistentských služeb naší spole nosti tel. 541 240 419, 541 240 420 2. Pr vodcovská služba ve stanici Brno - hl. nádraží tel. 972 625 431 3. DP asistent - pr vodcovská služba Dopravního podniku m sta Brna, tel. 543 174 318, 723 980 676
Pr vodcovské služby v R: www.sons.cz/pruvodcovske-sluzby.php 32
Sociáln právní poradenství v Jihomor. kraji: Brno, Marie Švejdová,
[email protected] 612 00 Brno, Chaloupkova 7, 541 240 420, t 13 – 18 hodin. Kyjov, Hana Vrtková,
[email protected] 697 01 Kyjov, Komenského 617, pond lí a tvrtek 10 – 13 hodin, tel. 518 613 394, 737 721 504 Blansko, Marie Reková,
[email protected] 679 21 Blansko, Smetanova 3, každý pracovní den, tel. 516 410 595, 607 205 008
33
TENÍ NA LÉTO Zákon o sociálních službách Co p inese nový zákon o sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením a jaký bude jeho dopad na stávající systém dávek a p ísp vk ? Jaké jsou hlavní principy zákona o sociálních službách a kdy nabude tato právní norma ú innosti? Kdo bude mít nárok na nov zavedený p ísp vek na pé i, v jaké výši bude vyplácen a jakým zp sobem se o tento p ísp vek bude žádat? Co se stane s bezmocností a p ísp vkem p i pé i o osobu blízkou? V dnešním lánku se seznámíme s odpov dí nejen na tyto, ale i další otázky, které vás v souvislosti s p ijetím nového zákona o sociálních službách nejvíce zajímají. Dne 14. b ezna 2006 byl Parlamentem schválen dlouho o ekávaný zákon o sociálních službách. Prezident Václav Klaus zákon podepsal 24. b ezna 2006 a ve Sbírce zákon byl publikován pod íslem 108/2006. Nová právní norma nabude ú innosti dne 1. ledna 2007 a jejím hlavním cílem je stanovení podmínek poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nep íznivé sociální situaci prost ednictvím sociálních služeb a p ísp vku na pé i. Za nep íznivou sociální situaci se dle zákona o sociálních službách považuje mj. oslabení nebo ztráta schopnosti z d vodu nep íznivého zdravotního stavu vedoucí k sociálnímu vylou ení. Nep íznivý zdravotní stav je takový zdravotní stav, který podle poznatk léka ské v dy má trvat déle než jeden rok, a který omezuje duševní, smyslové nebo fyzické schopnosti a má vliv na pé i o vlastní osobu a sob sta nost. Práv promítnutí dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu na schopnost jedince pe ovat o vlastní osobu a 34
zvládat jednotlivé úkony sob sta nosti bude mít vliv na stanovení tzv. stupn závislosti, od kterého se následn bude odvozovat výše p ísp vku na pé i. To znamená, že pro vznik nároku na p ísp vek na pé i se bude nov posuzovat nejen samotná diagnóza, neboli stupe zdravotního postižení, ale zárove bude nezbytné stanovit i okruh úkon , p i nichž pot ebuje jedinec se zdravotním postižením pomoc nebo dohled jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jednotlivé úkony, které budou pro ú ely stanovení stupn závislosti posuzovány, p esn vyjmenovává. P i posuzování pé e o vlastní osobu pro ú ely stanovení stupn závislosti bude hodnocena schopnost zvládat tyto úkony: a) p íprava stravy, b) podávání, porcování stravy, c) p ijímání stravy, dodržování pitného režimu, d) mytí t la, e) koupání nebo sprchování, f) pé e o ústa, vlasy, nehty, holení, g) výkon fyziologické pot eby v etn hygieny, h) vstávání z l žka, uléhání, zm na poloh, i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sed , j) stání, schopnost vydržet stát, k) p emis ování p edm t denní pot eby, l) ch ze po rovin , m) ch ze po schodech nahoru a dol , n) výb r oble ení, rozpoznání jeho správného vrstvení, o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, p) orientace v p irozeném prost edí, q) provedení si jednoduchého ošet ení, r) dodržování lé ebného režimu. Dále se pro ú ely stanovení sob sta nosti hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: 35
a) komunikace slovní, písemná, neverbální, b) orientace v i jiným fyzickým osobám, v ase a mimo p irozené prost edí, c) nakládání s pen zi nebo jinými cennostmi, d) obstarávání osobních záležitostí, e) uspo ádání asu, plánování života, f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících v ku, g) obstarávání si potravin a b žných p edm t (nakupování), h) va ení, oh ívání jednoduchého jídla, i) mytí nádobí, j) b žný úklid v domácnosti, k) pé e o prádlo, l) p epírání drobného prádla, m) pé e o l žko, n) obsluha b žných domácích spot ebi , o) manipulace s kohouty a vypína i, p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dve í, q) udržování po ádku v domácnosti, nakládání s odpady, r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti. Podle po tu úkon , které jedinec samostatn provést nezvládne, mu bude p id len p íslušný stupe závislosti a na jeho základ dostane p ísp vek na pé i v zákonem stanovené výši. Pokud je osoba schopna zvládnout n který z posuzovaných úkon jen áste n , považuje se takový úkon pro ú ely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v p ípad : a) stupni I (lehká závislost), jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu 36
pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 12 úkonech pé e o vlastní osobu a sob sta nosti nebo u osoby do 18 let v ku p i více než 5 úkonech pé e o vlastní osobu a sob sta nosti, b) stupni II (st edn t žká závislost), jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 18 úkonech pé e o vlastní osobu a sob sta nosti (do 18 let v ku více než 10 úkon ), c) stupni III (t žká závislost), jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 24 úkonech pé e o vlastní osobu a sob sta nosti (do 18 let v ku více než 15 úkon ), d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu pot ebuje každodenní pomoc nebo dohled p i více než 30 úkonech pé e o vlastní osobu a sob sta nosti (do 18 let v ku více než 20 úkon ). Bližší vymezení posuzovaných úkon a zp sob posuzování stupn závislosti na pomoci druhé osoby bude podrobn upravovat provád cí právní p edpis, o kterém vás budeme informovat jakmile bude schválen a publikován ve Sbírce zákon . P ísp vek na pé i pat í ke klí ovým pojm m nového zákona o sociálních službách. Tento p ísp vek získají zdravotn postižení lidé, kte í jsou z d vodu svého dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby. Mohou jej dát p íbuzným, kte í o n pe ují, nebo jím zaplatit vybranou sociální službu. Zavedením p ísp vku na pé i zárove zaniknou n které dosavadní dávky – zvýšení d chodu pro bezmocnost a p ísp vek p i pé i o osobu blízkou, které budou práv tímto p ísp vkem nahrazeny. Ostatní výhody, dávky a 37
p ísp vky poskytované z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu z stávají zachovány. Výše p ísp vku na pé i se bude lišit jednak podle žadatelova v ku (vyšší do osmnácti let) a dále dle míry závislosti na pomoci jiné osoby. Zákon o sociálních službách v této souvislosti rozlišuje ty i stupn závislosti – lehká, st edn t žká, t žká a úplná. Zárove je zákonem stanoveno, že nárok na p ísp vek nemají osoby mladší jednoho roku. Výše p ísp vku na pé i (K m sí n ) stupe závislosti mladší 18 let starší 18 let lehká 3 000 2 000 st edn t žká 5 000 4 000 t žká 9 000 8 000 úplná 11 000 11 000 Nárok na p ísp vek a jeho výplatu Co musí ob an ud lat, aby p ísp vek na pé i získal? P edevším je nezbytné si uv domit, že je zásadní rozdíl mezi vznikem nároku na p ísp vek a vznikem nároku na výplatu p ísp vku. Zatímco nárok na p ísp vek vzniká automaticky již dnem spln ní zákonem stanovených podmínek pro jeho p iznání, tedy dnem vzniku závislosti na jiné osob v n kterém ze ty stup , nárok na výplatu p ísp vku vznikne až okamžikem podání žádosti o jeho p iznání, není-li ízení o jeho p iznání zahájeno z moci ú ední. Z moci ú ední však zahajuje obecní ú ad obce s rozší enou p sobností ízení jen v p ípadech, kdy osoba není schopna samostatn jednat a nemá zástupce. To znamená, že kdo sv j nárok neuplatní a o p ísp vek nezažádá, ten ho nedostane! Narozdíl od jiných dávek, které lze doplatit zp tn ke dni vzniku nároku, u p ísp vku na pé i platí, že jej lze 38
p iznat nejd íve od po átku m síce, ve kterém byla žádost o jeho p iznání podána. Bude-li tedy žádost podána až v pr b hu roku 2007, nap íklad v ervnu, pak bude p ísp vek vyplácen od tohoto m síce, p estože nárok na n j by vznikl již k 1. lednu 2007. Podrobnosti a p esný popis postupu, jak p i žádosti o p ísp vek na pé i postupovat v etn jednotlivých náležitostí žádosti, bude v as uve ejn n v n kterém z následujících ísel asopisu ZORA, jakmile bude Ministerstvem práce a sociálních v cí vydán p íslušný tiskopis žádosti a metodický pokyn. O ud lení p ísp vku na pé i budou rozhodovat obecní ú ady obcí s rozší enou p sobností, p ípadné odvolání bude vy izovat krajský ú ad. Jak již bylo uvedeno výše, samotné ízení o p iznání p ísp vku se bude skládat ze dvou ástí – posouzení zdravotního stavu žadatele a sociálního šet ení. Sociální šet ení, jímž se bude zjiš ovat žadatelova schopnost samostatného života v p irozeném sociálním prost edí z hlediska pé e o vlastní osobu, sob sta nosti a životních a sociálních podmínek, bude provád t sociální pracovník obecního ú adu. Výsledek sociálního šet ení odešle obecní ú ad obce s rozší enou p sobností p íslušnému ú adu práce, který prozkoumá zdravotní stav žadatele a ur í stupe jeho závislosti na pomoci jiné osoby. Kv li posuzování stupn závislosti má dojít k reorganizaci posudkové služby. Má být z ízena jednotná posudková služba ú ad práce, která by vedle posuzování stupn závislosti zajiš ovala i posuzování zdravotního stavu pro ú ely zam stnanosti, státní sociální podpory a sociální pé e. Podle stanoveného stupn závislosti p izná žadateli obecní ú ad obce s rozší enou p sobností p ísp vek na pé i. 39
P íjemce p ísp vku jej musí využít na zajišt ní pot ebné pomoci. Musí také do patnácti dn od p id lení p ísp vku ú adu obce s rozší enou p sobností písemn oznámit, kdo a jakým zp sobem mu pomoc, resp. sociální služby poskytuje. Zvýšení d chodu pro bezmocnost Pokud je lov k v situaci, že má p iznaný n který stupe zvýšení d chodu pro bezmocnost, avšak bez p ísp vku náležejícího blízké nebo jiné pe ující osob , bude se na n j vztahovat § 120 odst. 2) zákona o sociálních službách, který stanoví zp sob p evedení dosavadních stup bezmocnosti na jednotlivé míry závislosti. Lidé, kterým dosud náleželo zvýšení d chodu pro bezmocnost, se podle zákona o sociálních službách (tedy od 1. ledna 2007) považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby: a) ve stupni I (lehká závislost), jde-li o osoby áste n bezmocné, b) ve stupni II (st edn t žká závislost), jde-li o osoby p evážn bezmocné, c) ve stupni III (t žká závislost), jde-li o osoby úpln bezmocné. P ísp vek p i pé i o osobu blízkou Dít , které bylo podle dosavadních právních p edpis považováno za dlouhodob t žce zdravotn postižené vyžadující mimo ádnou pé i, se od 1. ledna 2007 považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (t žká závislost). T mto osobám bude náležet od 1. ledna 2007 p ísp vek ve výši odpovídající stanovenému stupni závislosti, tj. 9 000 K m sí n . 40
Osobám starším 80 let o n ž pe uje fyzická osoba, které z tohoto d vodu náležel p ísp vek p i pé i o blízkou nebo jinou osobu, bude náležet p ísp vek podle stupn závislosti II (st edn t žká závislost), tj. p ísp vek 4 000 K /m síc. Osobám, které m ly nárok na zvýšení d chodu pro p evážnou bezmocnost, o n ž pe uje fyzická osoba, které z tohoto d vodu náležel ke dni nabytí ú innosti zákona o sociálních službách p ísp vek p i pé i o blízkou nebo jinou osobu podle dosavadních právních p edpis , náleží po dobu dvou let ode dne nabytí ú innosti zákona p ísp vek podle stupn závislosti III (t žká závislost), tj. p ísp vek 8 000 K /m síc. Po uplynutí této doby náleží t mto osobám p ísp vek ve výši podle stupn závislosti stanoveného na základ kontroly posouzení zdravotního stavu. Zpracovala JUDr.Lucie Víšková, Zora .6 / 2006
P ehled sociálních služeb dle Zákona o sociálních službách I. Sociální poradenství zahrnuje * základní sociální poradenství, * odborné sociální poradenství (sou ástí odborného poradenství je i poradenství v oblasti kompenza ních pom cek nebo p j ovna pom cek) II. Služby sociální pé e Osobní asistence forma služby: terénní cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností vyžadující pomoc jiné fyzické osoby (senio i, chronicky nemocní, zdravotn postižení) omezení: bez asového omezení kde: v p irozeném sociálním prost edí osob 41
Pe ovatelská služba forma služby: terénní nebo ambulantní cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností vyžadující pomoc jiné fyzické osoby (senio i, chronicky nemocní, zdravotn postižení), také rodiny s d tmi omezení: ve vymezeném ase kde: v domácnostech osob a v za ízení sociálních služeb Tís ová pé e forma služby: terénní služba cílová skupina: osoby vystavené stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v p ípad náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností omezení: nep etržitá distan ní hlasová nebo elektronická komunikace Pr vodcovské a p ed itatelské služby forma služby: terénní nebo ambulantní cílová skupina: osoby se sníženými schopnostmi v oblasti orientace nebo komunikace, vyžadující pomoc jiné fyzické osoby (senio i, zdravotn postižení) cíl: napomáhá vy ídit si vlastní záležitosti Podpora samostatného bydlení forma služby: terénní cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pomoc jiné fyzické osoby (zdravotn postižení, chronicky nemocní, duševn nemocní) Odleh ovací služby forma služby: terénní, ambulantní i pobytová cílová skupina: osoba se sníženou sob sta ností, o kterou je pe ováno v jejím p irozeném sociálním prost edí (senio i, chronicky nemocní, zdravotn postižení) 42
cíl: umožnit pe ující fyzické osob nezbytný odpo inek Centra denních služeb forma služby: ambulantní cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pomoc jiné fyzické osoby (senio i, chronicky nemocní, zdravotn postižení) Denní stacioná e forma služby: ambulantní cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby (senio i, zdravotn postižení, chronicky duševn nemocní) Týdenní stacioná e forma služby: pobytová cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby (senio i, zdravotn postižení, chronicky duševn nemocní) Domovy pro osoby se zdravotním postižením forma služby: pobytová cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby (zdravotní postižení) Domovy pro seniory forma služby: pobytová cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby (senio i) Domovy se zvláštním režimem forma služby: pobytová cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby 43
(chronicky duševn nemocní, závislí na návykových látkách, osoby se sta eckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí) Chrán né bydlení forma služby: pobytová cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností, vyžadující pomoc jiné fyzické osoby (zdravotn postižení, chronicky nemocní, duševn nemocní) Sociální služby poskytované ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e forma služby: pobytová kde: ve zdravotnických za ízeních ústavní pé e cílová skupina: osoby, které již nevyžadují ústavní zdravotní pé i, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propušt ny ze zdravotnického za ízení ústavní pé e omezení: do doby, než jim je zabezpe ena jiná pomoc III. Služby sociální prevence Raná pé e forma služby: terénní, ambulantní cílová skupina: dít a rodi dít te ve v ku do 7 let, které je zdravotn postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v d sledku nep íznivé sociální situace. Služba je zam ena na podporu rodiny a podporu vývoje dít te s ohledem na jeho specifické pot eby. Telefonická krizová pomoc forma služby: terénní cílová skupina: osoby nacházející se v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou momentáln nemohou ešit vlastními silami omezení: na p echodnou dobu 44
Tlumo nické služby forma služby: terénní, ambulantní cílová skupina: osoby s poruchami komunikace zp sobenými p edevším smyslovým postižením, které zamezuje b žné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby Azylové domy forma služby: pobytová cílová skupina: osoby v nep íznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení omezení: na p echodnou dobu Domy na p l cesty forma služby: pobytová cílová skupina: osoby do 26 let v ku, které po dosažení zletilosti opoušt jí školská za ízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, pop ípad osoby z jiných za ízení pro pé i o d ti a mládež, a osoby, které jsou propušt ny z výkonu trestu odn tí svobody nebo ochranné lé by Kontaktní centra forma služby: ambulantní, terénní cílová skupina: osoby ohrožené závislostí na návykových látkách cíl: v nízkoprahovém za ízení poskytnout služby, které vedou ke snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek Krizová pomoc forma služby: terénní, ambulantní, pobytová cílová skupina: osoby nacházející se v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy p echodn nemohou ešit svoji nep íznivou sociální situaci vlastními silami omezení: na p echodnou dobu 45
Nízkoprahová denní centra forma služby: ambulantní, terénní cílová skupina: osoby bez p íst eší Nízkoprahová za ízení pro d ti a mládež forma služby: ambulantní, terénní cílová skupina: d ti a mládež ve v ku od 6 do 26 let, ohrožené spole ensky nežádoucími jevy cíl: zlepšit kvalitu jejich života p edcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se zp sobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prost edí a vytvá et podmínky k ešení jejich nep íznivé sociální situace Noclehárny forma služby: ambulantní cílová skupina: osoby bez p íst eší, které mají zájem o využití hygienického za ízení a p enocování Služby následné pé e forma služby: terénní cílová skupina: osoby s chronickým duševním onemocn ním a osoby závislé na návykových látkách, které absolvovaly ústavní lé bu ve zdravotnickém za ízení, absolvovaly ambulantní lé bu nebo se jí podrobují, nebo osoby, které abstinují Sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi forma služby: terénní, ambulantní cílová skupina: rodiny s dít tem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v d sledku dopad dlouhodob krizové sociální situace, kterou rodi e nedokáží sami bez pomoci p ekonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje
46
Sociáln aktiviza ní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením forma služby: ambulantní, terénní cílová skupina: senio i nebo osoby se zdravotním postižením ohroženy sociálním vylou ením Sociáln terapeutické dílny forma služby: ambulantní cílová skupina: osoby se sníženou sob sta ností z d vodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto d vodu umístitelné na otev eném ani chrán ném trhu práce cíl: dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyk a dovedností prost ednictvím sociáln pracovní terapie Terapeutické komunity forma služby: pobytová cílová skupina: osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocn ním, které mají zájem o za len ní do b žného života (i na p echodnou dobu) Terénní programy forma služby: terénní cílová skupina: osoby, které vedou rizikový zp sob života nebo jsou tímto zp sobem života ohroženy (problémové skupiny osob, uživatelé návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez p íst eší, osoby žijící v sociáln vylou ených komunitách a jiné sociáln ohrožené skupiny) cíl: vyhledávat tyto osoby a minimalizovat rizika jejich zp sobu života
47
Sociální rehabilitace forma služby: terénní, ambulantní i pobytová Jedná se o soubor specifických inností sm ujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a sob sta nosti osob se zdravotním postižením, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyk a nácvikem výkonu b žných, pro samostatný život nezbytných inností alternativním zp sobem, který využívá zachovaných schopností, potenciál a kompetencí.
Na se tenou v p íštím ísle. Redak n pro vás p ipravili: Hana Bubení ková, Marie Švejdová, Jana Breitzetelová, Zlata Zumrová, Marie Baltusová, Lenka Pláteníková, Josef Kone ný. Struktura, sestavení a grafická úprava zv tšeného tisku: Hana Bubení ková Korektury provedla a kazetu namluvila: Ji ina Falková Zpracování zvukové podoby: Tomáš Bukovský Kopírování kazet: Zde ka Vernarská Tisk v bodovém písmu: Petr Kusák Korektury bodového tisku: Dagmar a Josef Smýkalovi Na distribuci se podíleli: Martin Kubiš, Lenka Pláteníková
48