Shrnutí závěrečné práce na téma
Investiční rozhodování v českých municipalitách za nejistých a rizikových okolností1 Ing. Tomáš Holub, M.A. University of Southampton
Úvod do problematiky Tato závěrečná práce se zabývá rozhodováním za nejistoty a rizika. Podle řady expertů (Coleman, 2006; Dohmen et al., 2005; Machina, 1987) stále neexistuje všeobecně uznávaná teorie, která by vysvětlila, jak se lidé rozhodují a jaký mají postoj k riziku. Především je zřejmý rozdíl mezi teoriemi na základě laboratorních a hypotetických testů a mezi rozhodováním v reálných situacích (Coleman, 2006).
Přestože existuje velké množství studií zabývajících se touto problematikou v různých prostředích, literatura neposkytuje informace o rozhodování za rizika a nejistoty v českém veřejném sektoru. Navíc ani nebyl zjištěn žádný výzkum zabývající se rozhodováním v českém prostředí obecně. Tato studie se pokusí odpovědět na mezery v literatuře a přinést nové poznatky o rozhodování pod tíhou nejistoty a rizika v českém veřejném sektoru.
V současné době prochází veřejný sektor řadou změn s cílem zlepšit své služby se stále nižšími finančními prostředky (Provazníková, 2009). Proto je důležité prozkoumat, jak veřejný sektor alokuje prostředky za nejistých a rizikových okolností. Práce se věnuje investičnímu rozhodování v českých municipalitách se zaměřením na postoj k riziku, který je považován za klíčovou hnací sílu rozhodování (Ward, 2005). Za účelem hlubšího porozumění nejistotám a jejich řízení budou také identifikovány faktory, které ovlivňují rozhodování, a strategie, které vedou k efektivnímu nakládání s nejistotami.
1
Tento materiál, popř. jeho části je možné šířit pouze se souhlasem autora a University of Southampton.
1
Vyhodnocení dotazníků a diskuze Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumu pomocí elektronického dotazníku, který byl zaslán všem 1.244 starostům a starostkám českých obcí od 1.000 do 10.000 obyvatel. Celkem 136 respondentů poskytlo spolehlivé a cenné odpovědi, které byly zahrnuty do kvantitativní analýzy. Investiční rozhodnutí podle výše zisku/ztráty Této a následující části byla věnována hlavní pozornost v dotazníku i celé práci. Obě části prozkoumaly postoj respondentů k riziku v různých investičních situacích. Graf č. 1 znázorňuje rozhodnutí starostů a starostek v prvních šesti investičních případech, které se lišily pouze výší rozpočtu. Graf č. 1: Investiční rozhodnutí podle výše zisku/ztráty 100,0% 90,0%
27,9%
80,0%
44,1%
44,1%
36,8%
38,2%
10,3%
6,6%
47,8%
Procenta
70,0% 60,0%
14,7% 8,1%
50,0% 40,0%
10,0%
p=0.6
7,4%
31,6%
23,5% 25,7%
30,0% 20,0%
8,1%
9,6%
6,6%
16,2%
15,4%
Situace 1
Situace 2
0,0%
29,4%
29,4%
27,2%
p=0.5 p=0.4
14,7%
11,0%
8,8%
11,0% 6,6%
14,7%
14,7%
Situace 3
Situace 4
Situace 5
Situace 6
9,6%
p=0.7
p=0.3
Investiční rozhodnutí
Z grafu č. 1 je zřejmé, že nejvíce respondentů vybralo nejaverznější postoj k riziku (p=0,7) ve všech situacích kromě první, ve které převažoval neutrální postoj. Graf také ukazuje, že ve všech situacích méně než 30% respondentů preferovalo riziko, tzn. zvolilo pravděpodobnost p rovnu 0,3 nebo 0,4. Tyto výsledky poskytují první jasný náhled na postoj k riziku českých starostů a starostek. Aby však bylo možné udělat relevantní závěr, je třeba otestovat, zda jsou výsledky statisticky významné, tzn. zda je možné tvrdit, že s 95% pravděpodobností jsou respondenti averzní k riziku. Provedené testy došly k prvnímu zjištění práce: 2
„Starostové a starostky českých municipalit jsou averzní k riziku ve všech investičních situacích lišících se různou výší rozpočtu.” (Poznatek č. 1)
Toto zjištění je v souladu s řadou odborníků na teorii i praxi včetně profesních sdružení, která se zabývala postojem k riziku ve veřejné správě v různých zemích (Bhatta, 2003). Na druhou stranu mnoho výzkumů prokázalo, že se postoj k riziku mění pro různou výši zisků a ztrát. Prospekt teorie tvrdí, že by respondenti měli být méně averzní k riziku v situacích zahrnujících potencionální ztráty (Kahneman and Tversky, 1979). Postoj k riziku by se navíc měl měnit pro extrémní zisky a ztráty, za které lze považovat situace, kdy bylo v sázce 50% ročního rozpočtu obce. Ani jeden z těchto aspektů užitkové křivky nebyl potvrzen. Toto mohlo být způsobeno obecnou averzí k riziku ve všech situacích bez ohledu na možné zisky a ztráty.
Druhá část dotazníku také měla za cíl zjistit, zda jsou respondenti ovlivněni tzv. framing efektem. Podle framing efektu jsou lidé averznější k riziku, pokud je situace prezentována pozitivně jako zisk, a naopak upřednostňující riziko ve stejné situaci, která je prezentována jako ztráta Kahneman and Tversky (1981). Výsledky testů ukázaly, že jsou respondenti méně averzní k riziku v situaci prezentované v pozitivním smyslu, ale rozdíl není statisticky významný. To vede k druhému poznatku této práce:
„Framing efekt významně neovlivňuje postoj k riziku starostů a starostek českých municipalit.” (Poznatek č. 2)
Toto zjištění je opět v rozporu s uznávanou teorií Kahnemana and Tverskyho, kteří prokázali platnost framing efektu. Je však diskutabilní, zda se framing efekt nepotvrdil z důvodu obecné averze k riziku jako v předchozím případě, nebo zda si respondenti uvědomili, že obě situace poskytují stejnou očekávanou ztrátu.
3
Investiční rozhodnutí podle kontextu Tato část dotazníku prozkoumala postoj respondentů k riziku v pěti různých investičních kontextech. Následující graf znázorňuje odpovědi starostů a stejně jako předchozí graf poukazuje na značnou averzi k riziku. Nejvíce respondentů opět volilo nejaverznější možnost ve všech situacích kromě scénáře s volnočasovým centrem (č. 10). Graf č. 2: Investiční rozhodnutí podle různých kontextů 100,0% 90,0% 33,8%
80,0%
36,0%
29,4%
37,5%
Procenta
70,0%
8,8%
8,8%
60,0%
36,0%
6,6%
10,3%
12,5%
p=0.7 p=0.6
50,0% 31,6% 33,1%
40,0%
28,7%
30,1%
p=0.5 30,9%
30,0% 5,9%
20,0%
10,3%
11,0%
14,0%
12,5%
Situace 7
Situace 8
10,0%
13,2%
p=0.4 p=0.3
5,9% 21,3%
16,9%
14,7%
Situace 9
Situace 10
Situace 11
0,0% Investiční rozhodnutí
Testy statistické významnosti potvrdily, že starostové a starostky jsou averzní k
riziku
ve
všech
investičních
situacích.
Pouze
v
případě
stavby
volnočasového centra nebyla averze potvrzena. Pokud by se však stupeň spolehlivosti snížil z 95% na 90%, averze k riziku by byla konstatována i v případě volnočasového centra. Jinými slovy, v devíti případech z deseti by starostové
odmítli
investiční
nabídku,
která
by
jim
zaručila
stavbu
volnočasového centra a po finanční stránce by vedla k zisku 5% ročního rozpočtu obce s pravděpodobností 50% nebo ke ztrátě 5% ročního rozpočtu se stejnou pravděpodobností 50%. Tento výsledek vede k dalšímu zjištění: „Postoj k riziku starostů a starostek českých municipalit mírně kolísá v různých investičních kontextech, ale stále má silnou tendenci k averzi k riziku. (Poznatek č. 3) 4
Třetí poznatek se neshoduje s většinou studií, které tvrdí, že postoj k riziku se mění v závislosti na kontextu (Dohmen et al., 2005; Leitch, 2010; March and Shapira, 1992; Pennings and Smidts, 2000; Schoemaker, 1990; Slovic, 1964). Starostové a starostky přizpůsobili svůj postoj k riziku podle kontextu pouze minimálně.
Je překvapující, že dokonce i v situacích s naprosto nesrovnatelnou přidanou hodnotou jako např. stavba technologického centra a vedení soudního sporu respondenti volili stejně averzní postoj k riziku. To je další důkaz všeobecně silné averze k riziku, která se nemění ani v případě prospěšných projektů.
Averze k riziku je často spojována s omezeným zaváděním inovací (Bhoovaraghavan, Vasudevan and Chandran, 1996; Marshall and Ojiako, 2010; Pennings and Smidts, 2000). Tento jev se potvrzuje v českých municipalitách, kterým se nedaří zavádět inovace, podporovat moderní technologie, spolupracovat se soukromým sektorem a efektivně vykonávat běžnou správu (Ministerstvo vnitra České republiky, 2007). Obce navíc zřídka zavádějí nástroje managementu kvality jako např. EFQM, normy ISO, CAF, balanced scorecard a benchmarking. Od roku 1990 do 2009 zavedlo některé z těchto nástrojů pouze přibližně 4% obcí (Špaček and Neshybová, 2010).
V současné době se většina odborníků včetně řady organizací veřejné správy odvrací od strategie zaměřené pouze na vyhýbaní se rizikům, protože tento přístup potlačuje nové příležitosti, tvořivost a inovační řešení (HM Treasury, 2006; Zurich Municipal, 2011). Stejně tak většina směrnic pro řízení rizik včetně
té
nejuznávanější
for Standardization, a příležitostí.
V
2009)
českém
ISO
chápe jazyce
31000 riziko má
(International
současně
pojem
riziko
ve
Organization
smyslu
negativní
hrozeb význam,
což se odráží i ve směrnici Ministerstva financí České republiky (2004), které chápe riziko ve smyslu hrozby a snaží se ho eliminovat. Jiná směrnice pro řízení rizik v českém jazyce nebyla identifikována, což brání v uplatňování moderních přístupů chápání a řízení rizik.
5
Na závěr druhé a třetí části byly provedeny další testy, které měly ukázat, zda se starostové a starostky liší ve svých postojích k riziku na základě podkladových informací. Testování poskytlo ve všech investičních situacích stejné výsledky, které vedou k dalšímu poznatku:
„Starostové a starostky českých municipalit se neliší ve svých postojích k riziku na základě podkladových charakteristik (velikost obce, věk, pohlaví, předchozí zaměstnání).” (Poznatek č. 4)
Tento poznatek je v rozporu s řadou výzkumů, které prokázaly, že se lidé liší v postojích k riziku podle různých charakteristik (Byrnes, Miller and Schaffer, 1999; Coleman, 2009; Dohmen et al., 2005; Donkers, Melenberg and Van Soest, 2001; Sitkin and Pablo, 1992). Možné vysvětlení tohoto poznatku spočívá opět ve všeobecné averzi k riziku v českých municipalitách bez ohledu na kontext, výši zisku a ztráty a podkladové informace.
Faktory ovlivňující investiční rozhodnutí V další části dotazníku respondenti hodnotili vliv deseti faktorů na investiční rozhodování. Graf č. 3 poskytuje výsledky na základě průměrné hodnoty. Graf č. 3: Faktory ovlivňující investiční rozhodnutí O25 Veřejný užitek z investice O24 Inovační dopad investice O23 Výše očekávaných státních dotací O22 Dlouhodobý efekt investice O21 Finanční dopad investice O20 Globální ekonomické prostředí O19 Dopad investice na Vaši reputaci O18 Transparentnost investice O17 Dopad investice na životní prostředí O16 Názor Vaší politické strany 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Vliv (1=nemá žádný vliv, 10=má extrémní vliv)
6
Veřejný užitek z investice je nejdůležitějším faktorem. Tento výběr je opodstatněný, protože veřejný prospěch by měl být hlavním zájmem veřejného sektoru. Dlouhodobý efekt investice byl hodnocen jako druhý nejdůležitější faktor, což může být překvapivé v politickém kontextu funkce starosty, kdy krátkodobý užitek často převládá. Na druhou stranu je známé, že v malých obcích politický faktor obvykle nehraje důležitou roli (Lacina and Vojvoda, 2000).
Transparentnost skončila na třetím místě důležitosti. Bylo by pochopitelné, pokud by např. finanční dopad investice měl vyšší prioritu v investičním rozhodování než transparentnost. Starostové však ukázali, že tomu tak není, což jasně svědčí o aktuálnosti a váze transparentnosti. Není však jasné, zda je ve veřejném sektoru ochota s transparentností a úzce související korupcí něco dělat. Český veřejný sektor se každý rok umisťuje v mezinárodních žebříčcích transparentnosti a korupce níže daleko za většinou evropských zemí (Transparency International, 2011).
Nízká důvěra ve veřejný sektor se také projevuje v globálním hodnocení konkurenceschopnosti, který prezentuje korupci a neefektivní vládní byrokracii jako největší překážky pro obchod v České republice (World Economic Forum, 2011). Tato zjištění potvrzuje samotné Ministerstvo vnitra České republiky (2007), které považuje nízkou efektivitu, transparentnost a korupci za velké nedostatky českého veřejného sektoru. Korupce se však nedotýká pouze vládní úrovně. Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (2012) je korupce vážným problémem na všech úrovních veřejné správy. Velká pozornost je přitom věnována korupci v malých obcích, která se stává novým fenoménem. Je tedy zřejmé, že by tvůrci veřejných politik měli těmto alarmujícím zprávám věnovat náležitou pozornost.
Největším překvapením je pravděpodobně hodnocení dopadu na reputaci, který se umístil daleko za ostatními faktory. Tento výsledek je v rozporu s vysokou důležitostí transparentnosti. Oba tyto faktory totiž nakládají s veřejnou důvěrou a těžko mohou být docíleny jeden bez druhého. Reputace se navíc objevuje dokonce jako hlavní rizikový faktor pro mnoho firem 7
a organizací veřejného sektoru po celém světě (Aon, 2011). Podobně hodnotí reputaci britští představitelé veřejné správy, kteří ji řadí vysoko v žebříčku potencionálních rizik (Zurich Municipal, 2012). Lze tedy tvrdit, že čeští starostové a starostky značně podceňují důležitost reputace, což se může projevovat i na špatném obrázku českého veřejného sektoru obecně. Z toho je odvozen pátý poznatek práce:
„Starostové a starostky českých obcí podceňují důležitost dopadu svých rozhodnutí na reputaci, což může přispívat ke špatnému obrázku veřejného sektoru v České republice.” (Poznatek č. 5)
Podceňování reputace je pravděpodobně běžný jev v celé české veřejné správě, protože ani Ministerstvo financí České republiky nevěnuje reputaci pozornost. Ve své směrnici pro řízení rizik (Ministerstvo financí České republiky, 2004) mimo jiné jmenuje řadu vnitřních a vnějších rizikových faktorů pro veřejnou správu, avšak zcela zapomíná na reputaci, která je běžně součástí mezinárodních norem a směrnic. Reputace a veřejná důvěra by měla nepochybně být prioritou pro veřejný sektor, což se odráží i v mezinárodních hodnoceních.
Názor politické strany byl nejméně důležitým faktorem pro respondenty, což je v souladu s tvrzením, že v malých obcích mají politické strany malý vliv (Lacina and Vojvoda, 2000). Naopak inovační dopad a vliv na životní prostředí se umístily vysoko. Je to jistě pozitivní signál svědčící o pokrokovém myšlení. V praxi se ale opět zdá, že tyto výsledky jsou spíše deklaratorní. Jak již bylo řečeno, českým obcím se nedaří zavádět inovace, nové technologie, nástroje managementu kvality a také politiky udržitelného rozvoje.
Strategie pro nakládání s nejistotami Poslední část dotazníku zmapovala důležitost celkem třinácti přístupů, které starostové
a
starostky
mohou
používat
při
nakládání
s
nejistotami
v investičních rozhodnutích a obecně i v každodenním rozhodování. Následující graf znázorňuje jednotlivé strategie podle průměrné hodnoty.
8
Graf č 4: Strategie pro nakládání s nejistotami O38 Flexibilní řešení O37 Postupnost O36 Reverzibilita O35 Příprava na nejhorší O34 Robustnost O33 Vyjednávání O32 Dlouhodobost O31 Odolnost O30 Zjednodušení komplexnosti O29 Dialogické učení 028 Studium různých scénářů O27 Etická obezřetnost O26 Anticipace ,00
,50 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 3,50 4,00 4,50 5,00
Důležitost (1=velmi nízká, 2=nízká, 3=střední, 4=vysoká, 5=velmi vysoká)
Z grafu je na první pohled zřejmé, že anticipace je pro respondenty nejdůležitějším přístupem pro nakládání s nejistotami. To potvrzuje i tabulka četností, kde anticipace získala nejvíce vysokých a velmi vysokých hodnocení. Dominance anticipace vede k šestému zjištění: „Anticipace je nejdůležitější strategií pro nakládání s nejistotami v rozhodování starostů a starostek českých obcí.” (Poznatek č. 6) Na druhé straně žebříčku leží reverzibilita. Každá strategie však byla hodnocena přinejmenším jako středně důležitá, což vede k poslednímu poznatku práce: „Všechny strategie pro nakládání s nejistotami obecně hrají důležitou roli v rozhodování starostů a starostek českých obcí.” (Poznatek č. 7) Je těžké vysvětlit preference pro jednotlivé strategie, protože každý je do určité
míry
nevědomě
používá
ve
svém
rozhodování.
Explicitní
důraz na tyto přístupy by však vedl k promyšleným a strukturovaným rozhodnutím. Cílem této části bylo zvýšit povědomí o jednotlivých přístupech a přispět k nově se formující teorii managementu nejistot. Seznam strategií měl také vzdělávací hodnotu, protože vedl respondenty k zamyšlení se nad jednotlivými přístupy a možná i k jejich častější aplikaci. 9
Závěr Poznatky práce jsou cenným příspěvkem teorii rozhodování za nejistých a rizikových okolností. Mapování rozhodování v municipalitách pomocí průzkumu skutečných představitelů s rozhodovacími pravomocemi je v tomto rozsahu v literatuře naprosto výjimečné. Výsledky práce jasně ukázaly, že teoretické předpoklady v praxi často neobstojí. Proto bylo důležité zmapovat rozhodování a preference starostů a starostek, kteří se v praxi nejvíce podílejí na přijatých rozhodnutích.
Výsledky této studie jsou však především důležité pro představitele českého veřejného sektoru a tvůrce veřejných politik. Bylo identifikováno několik alarmujících zjištěních, kterým by měla být věnována náležitá pozornost. Nejvyšší představitelé obcí jsou značně averzní k riziku ve všech investičních situacích a svůj postoj nemění ani v jasně prospěšných situacích. Riziko je chápáno v obcích a pravděpodobně i celém českém veřejném sektoru pouze v negativním smyslu, což potvrzuje i jediná směrnice pro řízení rizik ve veřejné správě v České republice. Averze k riziku a opomíjení příležitostí může bránit zavádění inovací a moderních přístupů, které se prosazují ve vyspělých zemích.
Nejvyšší
představitelé
obcí
také
značně
podceňují
význam
dopadu
svých rozhodnutích na reputaci. Jedná se pravděpodobně o běžný jev i v ostatních úrovních české veřejné správy, jak ukazují některé studie i mezinárodní hodnocení. Je tedy zřejmé, že by se veřejný sektor měl zaměřit na zlepšení své reputace, což zahrnuje i opatření na zvýšení transparentnosti a boj s korupcí.
10
REFERENCE Aon (2011), Risk Survey: Aon’s 2010/2011 Australasian Risk Management Benchmarking Survey [Online], Available: http://www.aon.com.au/australia/thought-leadership/files/risk-survey/risk-survey-1112-full-report.pdf [Accessed: 23rd August 2012]. Bezpečnostní informační služba České republiky (2012), Annual Report 2011 [Online], Available: http://www.bis.cz/n/2012-08-22-vz2011.pdf [Accessed: 25th August 2012]. Bhatta, G. (2003), “Don’t just do something, stand there!”: Revisiting the Issue of Risks in Innovation in the Public Sector [Online], Available: http://www.innovation.cc/peer-reviewed/bhatta-risks.pdf [Accessed: 22nd August 2012]. Bhoovaraghavan, S., Vasudevan, A. and Chandran, R. (1996), ‘Resolving the process vs. product innovation dilemma: a consumer choice theoretic approach’, Management Science [Online], Vol. 42, No. 2, pp. 232-246, Available: http://www.jstor.org/stable/pdfplus/2633003.pdf [Accessed: 20th August 2012]. Byrnes, J., D. Miller, and W. Schafer (1999), ‘Gender Differences in Risk Taking: A Meta-Analysis’, Psychological Bulletin [Online], Vol. 125, No. 3, pp. 367-383, Available: http://psycnet.apa.org/journals/bul/125/3/367/ [Accessed: 6th August 2012]. Coleman, L. (2006), Why Managers and Companies Take Risks, Heidelberg: PhysicaVerlag. Coleman, Les (2009), Risk strategies: Dialling up an optimum firm risk, Farnham: Ashgate Publishing Group. Dohmen, T. J., Falk, A., Huffman, D., Sunde, U., Schupp, J. and Wagner, G. G. (2005), Individual Risk Attitudes: New Evidence from a Large, Representative, Experimentally-Validated Survey [Online], Bonn: IZA, Available: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=807408 [Accessed: 28th July 2012]. Donkers, B., Melenberg, B. and Van Soest, A. (2001), ‘Estimating Risk Attitudes using Lotteries: A Large Sample Approach‘, The Journal of Risk and Uncertainty [Online], Vol. 22, No. 2, pp. 165-195, Available: http://www.springerlink.com/content/p7q1435km5716h70/fulltext.pdf [Accessed: 15th August 2012]. HM Treasury (2006), Thinking about risk Managing your risk appetite: A practitioner’s guide [Online], Available: http://www.hm-treasury.gov.uk/d/tar_practitioners_guide.pdf [Accessed: 9th August 2012].
11
International Organization for Standardization (2009), ISO 13000:2009 Risk Management: Principles and Guidelines, Geneva: ISO. Kahneman, D., Tversky, A. (1979), ‘Prospect theory: An analysis of decisions under risk’, Econometrica [Online], Vol. 47, No. 2, pp. 263–291, Available: http://www.jstor.org/stable/pdfplus/1914185.pdf [Accessed: 9th August 2012]. Lacina, K. and Vajvoda, Z. (2000), ‘Local Government in the Czech Republic’, IN Horváth, T.M., Decentralization: Experiments and Reforms, Budapest: Local Government and Public Service Reform Initiative, pp. 255296. Leitch, M. (2010), The real reasons we avoid risk: A fresh and practical perspective on fundamental theoretical questions [Online], Available: http://www.internalcontrolsdesign.co.uk/riskweighting/index.shtml [Accessed: 12th August 2012]. Machina, M. J. (1987), ‘Choice under Uncertainty: Problems Solved and Unsolved’, Journal of Economic Perspectives [Online], Vol. 1, No. 1, pp. 121-154, Available: http://www.jstor.org/stable/pdfplus/1942952.pdf [Accessed: 31st July 2012]. March, J.G. and Z. Shapira (1992), ‘Variable risk references and the focus of attention’, Psychological Review [Online], Vol. 99, No. 1, pp. 172-183, Available: http://psycnet.apa.org/journals/rev/99/1/172/ [Accessed: 13th August 2012]. Marshall, A. and Ojiako, U. (2010), ‘From the myth of Prometheus to strategic resilience: two cognitive paradigms linking risk and innovation’, Prometheus [Online], Vol. 28, No. 4, pp. 343-360, Available: http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/08109028.2010.539018 [Accessed: 2nd August 2012]. Ministerstvo financí České republiky (2004), Pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy [Online], Available: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verspr_kontrola_8562.html [Accessed: 18th August 2012]. Ministerstvo vnitra České republiky (2007), Efektivní veřejná správa a přátelské služby: Strategie realizace Smart Administration v období 2007-2015 [Online], Available: www.mvcr.cz/soubor/modernizace-dokumenty-strategie-pdf.aspx [Accessed: 20th August 2012]. Oppenheim, A. N. (2005), Questionnaire Design, Interviewing and Attitude Measurement. London: Continuum. Pennings, J.M.E. and Smidts, A. (2000), ‘Assessing the Construct Validity of Risk Attitude’, Management Science [Online], Vol. 46, No. 10, pp. 1337-1348, Available: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=334880 [Accessed: 17th August 2012].
12
Provazníková, R. (2009), Financování měst, obcí a region, Praha: Grada Publishing a.s. Schoemaker, P.J.H. (1990), ‘Are risk-preferences related across payoff domains and response modes?’, Management Science [Online], Vol. 36, No. 12, pp. 1451-1463, Available: http://www.jstor.org/stable/pdfplus/2661544.pdf [Accessed: 12th August 2012]. Sitkin, S.B. and Pablo, A.L. (1992), ‘Reconceptualizing the Determinants of Risk Behavior’, Academy of Management Review [Online], Vol. 17, No.1, pp. 9-38, Available: http://www.jstor.org/stable/10.2307/258646 [Accessed: 27th July 2012]. Slovic, P. (1964), ‘Assessment of risk taking behavior’, Psychological Bulletin [Online], Vol. 61, No. 3, pp. 220-233, Available: http://psycnet.apa.org/journals/bul/61/3/220/ [Accessed: 15th August 2012]. Špaček, D. and Neshybová, J. (2010), Brief history and current trends of public administration reform in the Czech Republic [Online], Available: http://www.nispa.org/files/conferences/2010/papers/201006151411090.NISPA_2010_ PA_reform_Spacek_Neshybova_fin.pdf [Accessed: 24th August 2012]. Transparency International (2011), Corruption Perception Index 2011 [Online], Available: files.transparency.org/content/download/101/407/file/2011_CPI_EN.pdf [Accessed: 22nd August 2012]. Tversky, A. and Kahneman, D. (1981), ‘The Framing of decisions and the psychology of choice’, Science [Online], Vol. 211, No. 4481, pp. 453-458, Available: http://www.jstor.org/stable/pdfplus/2352759.pdf [Accessed: 15th August 2012]. Ward, S. (2005), Risk management: organisation and context, London: Witherby & Co. Ltd. World Economic Forum (2011), The Global Competitiveness Report 2011-2012 [Online], Available: http://www3.weforum.org/docs/WEF_GCR_Report_2011-12.pdf [Accessed: 24th August 2012]. Zurich Municipal (2011), Risk and Reward: Local government and risk in the new public realm [Online], Available: http://www.zurich.co.uk/NR/rdonlyres/D08A7B237371-4DCE-A4A6-43E77EB632C4/0/RiskandRewardFinal.pdf [Accessed: 21st August 2012]. Zurich Municipal (2012), Risk and response: The emerging dynamics of major incidents in public services and civil society [Online], Available: http://www.zurich.co.uk/internet/newworldofrisk/en/services/documents/ZMARR.pdf [Accessed: 21st August 2012]
13
