INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

CZ.1.07/1.1.00/08.0010

ŘÍZENÍ VOZIDEL JOSEF FIKRLE

TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

1. ROZDĚLENÍ SILNIČNÍCH VOZIDEL Obsah: 1. Kategorie a druhy silničních vozidel 1.1. Kategorie silničních vozidel 1.2. Rozdělení silničních vozidel podle určení (druhu karoserie) 1.3. Třídění osobních automobilů 1.4. Homologace a identifikace vozidel 2. Základní technické údaje silničních vozidel 2.1. Hmotnosti 2.2. Rozměry

Použitá a doporučená literatura: GSCHEIDE, Rolf a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. vydání, Praha: Europa - Sobotáles cz, 2007. ISBN 978-80-86706-17-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 1. Podvozky. 2. vydání, Brno: Avid, 2009. ISBN 978-80-87143-11-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 2. Převody. 2. vydání, Brno: Avid, 2009. ISBN 978-80-87143-12-4 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav. Automobily 3. Motory. 6. vydání, Brno: Avid, 2010. ISBN 978-80-87143-15-5 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav. Automobily 4. Příslušenství. 5. vydání, Brno: Avid, 2007. ISBN 978-80-87143-8-0 KLŮNA, Jindřich; KOŠEK, Jiří a kolektiv. Příručka opraváře automobilů. 2. vydání, Praha: SNTL Nakladatelství technické literatury, 1993. ISBN 80-03-00568-X; Brno: Littera, 1993. ISBN 80-900327-9-6 PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU. 2. vydání, Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

1 / 110

1. KATEGORIE A DRUHY SILNIČNÍCH VOZIDEL 1.1. Kategorie silničních vozidel - dáno zákonem č. 56/2001… o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Základní kategorie vozidel Ktg. L Ktg. M Ktg. N Ktg. O Ktg. T Ktg. S Ktg. R

- motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů - přípojná vozidla - traktory zemědělské nebo lesnické - pracovní stroje - ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií

Kategorie L - mopedy, motocykly (i s postraním vozíkem), motorové tříkolky (příp. čtyřkolky), motokola - většinou pro dopravu osob (1 nebo 2)

Kategorie M - osobní automobily (M1) - max 9 sedících osob (8+ řidič) vč. zavazadel - s uzavřenou, měnitelnou či otevřenou karoserií - autobusy (M2, M3) - řidič + více než 8 osob (popř. dalších stojících osob) vč. zavazadel - další dělení podle přípustné hmotnosti (5 tun) - dělí se podle určení

Kategorie N - nákladní automobily pro přepravu nákladu - speciální automobily k vykonání určitých prací pro dopravu osob za zvláštních podmínek - tahače výlučně k tažení návěsů či přívěsů - dělí se podle celkové hmotnosti - dodávkové (N1) do 1,5 t () - lehké nákladní (N1 do 3,5 t - střední nákladní (N2) do 12 t - těžké nákladní (N3) nad 12 t

Kategorie O - podle celkové hmotnosti a určení za tažné vozidlo - přívěsy (nákladní, podvalníky, speciální), návěsy, postranní vozík, přípojné pracovní stroje (S) - tažné vozidlo a jedno nebo několik vozidel přípojných tvoří jízdní soupravu 2 / 110

Kategorie T - traktory (kolové, pásové, malotraktory) - k tažení přívěsů - pro nesení a pohon různého nářadí a strojů

Kategorie S - nejsou určena pro přepravu nákladů - člení se na: pracovní stroje samojízdné (rypadlo, silniční válec) pracovní stroje přípojné (přívěsná motor. stříkačka, kompresor)

Kategorie R - jízdní kola, invalidní vozíky, jednonápravové traktorky pevně s vlekem

1.2. Rozdělení silničních vozidel podle určení (druhu karoserie) Osobní automobily Tudor - dvoudvéřová, čtyřmístná karoserie - dnes v příloze zákona 56/2001 uveden není - vyráběl se dříve

Sedan - dvou nebo čtyřdvéřová, min. čtyřmístná kar. - tříprostorová (oddělený zavazadlový prostor) - pevná střecha, stupňovitá záď

Hatchback - dvou nebo čtyřdvéřová, min. čtyřmístná kar. - dvouprostorová (společný prostor pro posádku a zavazadlový prostor) - splývavá záď otevíratelná v celé nebo téměř celé ploše - závěsy zadních dveří jsou u střechy

Liftback - dvou nebo čtyřdvéřová, min. čtyřmístná kar. - dvouprostorová (někdy tříprostorová) - splývavá záď je delší a pozvolně šikmá, otevíratelná v celé nebo téměř celé ploše - závěsy zadních dveří jsou u střechy

Limuzína - čtyř i šestidvéřová kar. - prostorná, čtyř a více místná - může mít dělící stěnu za přední řadou sedadel

3 / 110

Kupé - dvoudveřová nebo čtyřdveřová (grand coupe), jedna event. dvě řady sedadel - střecha se snižuje již nad zadní částí pro cestující, (zpravidla omezený zadní prostor) - případná zadní sedadla sklopná nebo pevná, ale menší (snížený komfort)

Kombi - čtyřdvéřová, min. čtyřmístná kar. - zadní prostor zvětšen (rovná střecha) - zadní řada sedadel je sklopná nebo vyjímatelná (zvětšení zavazadlového prostoru) - zadní dveře otevírající se vzhůru či do strany

Kabriolet - min. čtyřmístná - rámy dveřních oken (jsou-li) se spouštějí spolu se skly nebo jsou odnímatelné - čelní okno zpravidla pevné, střecha plátěná nebo pevná odnímatelná

Polokabriolet - skládací čalouněná střecha nad pevným rámem bočních oken

Roadster- kabriolet - dvoumístný s dalšími dvěma nouzovými sedadly - skládací čalouněná střecha, rámy bočních oken odnímatelné

Roadster - jedna řada sedadel - střecha žádná nebo skládací plátěná nebo pevná odnímatelná - rámy bočních oken odnímatelné nebo žádné - čelní okno lze někdy sklopit

MPV (MUV, minivan) - víceúčelové cestovní automobily - dvouprostorová, objemný interiér (variabilní uspořádání),pro 5 ÷ 7 osob - pětidvéřová (možno i posuvné dveře) - sedadla mohou být vyjímatelná nebo i otočná

SUV - sportovní užitková vozidla - větší prostor, větší komfort - pohyb bez problémů i mimo silnice (většinou 4x4)

Crossover (CUV) - kombinuje některé karosářské a jízdní prvky SUV (vyšší světlá výška, pohon všech kol) s prvky MPV (interiér, způsob řízení) - obvykle jsou určeny do městského prostředí nebo jen do lehčího terénu.

Terénní (off-road) - vybavené k jízdě po nezpevněném povrchu - velké pneumatiky, měkčí tlumiče, pohon všech kol 4 / 110

- zvláštní vozidla mohou být vybavena pásy

Autobusy - pro přepravu většího počtu osob po silnici. - je základním kamenem moderní hromadné dopravy osob - z hlediska karoserie se velmi podobají, mají ale svá specifika

Městský autobus - více dveří, nízké opěry sedadel, velký prostor pro stojící osoby - moderní jsou nízkopodlažní - chybí prostory pro zavazadla apod.

Mezi městský (linkový) autobus - dveře jedny nebo dvoje - dvoumístná sedadla po obou stranách, více komfortu

Dálkový autobus - jen pro sedící cestující (zpravidla méně než linka), více pohodlí - větší zavazadlový prostor - komfortní vybavení (TV, kávovar, WC …) - někdy patrový (dvě podlaží)

Trolejbus - obdoba městského autobusu - k pohonu el. energie (popř. pomocný dieselagregát)

Kloubový autobus, trolejbus - vícedílný (spojení kloubem nebo točnicí) - díly karoserie spojené měchem

Turistické vláčky - upravená dodávka táhne 2 ÷ 4 „autobusové“ přívěsy

Užitkové automobily Dodávka - doprava zboží (co největší prostor pro náklad), příp. lidí (montážní vozy) - dnes většinou provedení skříň

Pick-up - většinou odvozeny od osobních automobilů - ložný prostor - otevřený ohraničený stěnami (v zadní stěně výklopné dveře) -může být krytý plachtou nebo krycí nástavbou - kabina uzavřená - klasická dvoudvéřová kabina pro 2 až 3 osoby - dvojitá - čtyřdvéřová kabina pro 5 osob - trambusová - na pick-upech odvozených z dodávek (řidič sedí nad přední nápravou) 5 / 110

Nákladní automobily - podle tvaru kabiny Kapotová karosérie - „kabina s čumákem“ - motor prostor před posádkou - bezpečnější - deformační zóna - lepší přístup k motoru - horší výhled z vozu

Trambus: - „kabina nad motorem“ - řidič sedí nad nebo před předními koly - nižší bezpečnost - posádka zcela vepředu = žádná deformační zóna - komplikovaný přístup k motoru (např. sklápěním kabiny) - výborný výhled - trambusová karosérie se používá u některých dodávek, mnoha nákladních aut, a většiny autobusů

Nákladní automobily - podle nástavby (úpravy ložného prostoru) Valník - ložný prostor otevřený ohraničený otevíratelnými bočnicemi a čely - možné zakrytí ložné plochy plachtou (na demontovatelné konstrukci) - někdy přídavná zařízení (Hydraulická ruka, zvedací plošina)

Sklápěč - tvar je podobný valníkové nástavbě - nástavba je Sklopná jednostraně (dozadu) nebo na dvě, příp. tři strany

Skříňová nástavba - samostatná skříň na strojovém spodku - skříň tvoří celek funkčně i vizuálně - na zadním čele dvoukřídlé dveře - odvozená provedení (podle specifických požadavků) - izotermická skříň, mrazírenská nástavba - pojízdná dílna - mobilní radiostanice - přepravník osob, ...

Speciální - pro zvláštní přepravní účely (cisternový vůz, domýchávač) - přeprava osob za vyjímečných podmínek (sanitka) - speciální práce (autobagr, požárnické vozy, autojeřáby)

Přípojná vozidla - správná funkce zařízení přívěsu zajištěna technickými prostředky z tažného vozidla - nástavby jako nákladní automobily

Přívěs - tažen jiným vozidlem (osobním či nákladním automobilem, přívěsovým tahačem, traktorem - na tažné vozidlo se přenáší jen malá (zanedbatelná) část hmotnosti přívěsu

Návěs - na tažné vozidlo se přenáší velká část hmotnosti návěsu 6 / 110

1.3. Třídění osobních automobilů - osobní automobily jsou rozděleny do tříd podle charakteristických rozměrů (délka a rozvor, objem motoru a výkon, pohotovostní hmotnost) V současnosti je možné pozorovat tendenci neustálého nárůstu jak velikosti automobilů, tak výkonu jejich motorů. Hranice jednotlivých tříd se proto stále posunují.

Miniautomobily - „City cars“ - malý a úsporný motor, krátký rozvor, stísněná kabina - dobré manévrovací schopnosti, snadné parkování a nízká spotřeba - ne pro cesty na dlouhé vzdálenosti (nedostatek pohodlí, malý motor je ve vyšších rychlostech hlučnější a žravější) - typickou karosérií miniaut je třídvéřový hatchback - někdy též s otevřenou karosérií (roadster nebo kabriolet)

Malé automobily - označuje se také jako „Nižší třída“ nebo „Supermini“ - v evropských zemích patří k nejprodávanějším - nabízejí slušný komfort i při jízdách na delší trasy - výhodný poměr ceny k užitné hodnotě - typickou karosérií vozů nižší střední třídy je hatchback - někdy též MPV a SUV nebo odvozené otevřené modely

Nižší střední třída - v Evropě je tato třída nejprodávanější - typickou karosérií vozů nižší střední třídy je hatchback a kombi, i sedan (v Evropě ale ubývá) - někdy též MPV nebo odvozené otevřené modely

Střední třída - zpravidla větší rodinné vozy typu sedan, kombi nebo liftback - dostatek prostoru vpředu i na zadních sedadlech - rozsáhlejší bezpečnostní i komfortní výbava než vozy nižší střední třídy (ale často jen za vyšší příplatky)

Vyšší střední třída - velký prostor a za příplatky luxusní výbavu (oblíbené) - vyrábí se zpravidla v provedení sedan nebo kombi - vyšší kultura cestování (odhlučnění interiéru i funkční výbava, komfort odpružení)

Luxusní automobily - komfort především na zadních sedadlech - silný motor (osmi či dokonce dvanáctiválec) - sofistikovaný podvozek - většinou sedany, limuzíny

7 / 110

1.4. Homologace a identifikace vozidel Homologace vozidel, vybavení a příslušenství Homologace = schvalování technické způsobilosti vozidla, jeho součástí a výbavy pro provoz na veřejných komunikacích. = technické předpisy s cílem zajistit bezpečnost konstrukce a provozu vozidel a ochranu životního prostředí - bez homologace nesmí být většina doplňků montována na motorová vozidla - použití neschválených dílů je nepřípustné!!! - protokol o homologaci je součástí prodejní dokumentace

Evropská hospodářská komise OSN (EHK-OSN) (ekvivalent EHS - Evr. hosp. společenství) - dohoda o vzájemném uznávání homologace = „nutnost“ pro dovoz a vývoz motorových vozidel

Zkušebny u nás: Ústav pro výzkum motorových vozidel Ústav silniční a městské dopravy Elektrotechnický zkušební ústav Institut gumárenské technologie a testování

E8

39R - 00 2439

Homologace se provádí pro: - konstrukce a výrobu nových vozidel (homologační značka vozidla jako celku) - jednotlivé díly - doplňky - součásti mimořádné a doplňkové (dodatečně montované) výbavy

Doplňková výbava a příslušenství: - minimálně:

znak výrobce označení výrobku schvalovací značka

ATEST

8 SD XXXX Schvalovací značka pro ČR xxxx - číslo osvědčení o technické způsobilosti

Identifikace vozidla - důvody identifikace: homologace evidence výrobce, prodejců… evidence dopravních orgánů - hlavní: výr. číslo karoserie (rámu)- dnes VIN výr. číslo motoru - ostatní: na částech jednotlivých zařízení nebo na štítcích (často vč. čárových kódů) informační štítky (tlak v pneu, předepsané palivo) - rozlišovací znaky (čísla) vozidla  výrobní čísla: - na štítku s hlavními technickými daty a výrobními čísly - v technickém průkazu VIN: - na některém obtížně vyměnitelném dílu (kryt tlumiče, přepážka, podlaha zavaz. prostoru) - pod čelním sklem č. motoru: - na bloku motoru 8 / 110

Mezinárodní identifikační značení automobilů - VIN: (Vehicle Identification Number)

- 17 znaků do 3 skupin

WMI: (World Manufacturer Identifier)

- 3 znaky - světový kód výrobce - světadíl, země, značka (např.: TMB  T = Evropa, M = Česká rep., B = Škoda Auto a.s.)

VDS: (Vehicle Deseriptor Section)

- 6 znaků - technická charakteristika vozidla - určuje výrobce vozidla - význam znaků si určuje sám - např.:

X - druh voz. (osobní, dodávka, NA, autobus...) X - pohon (4x2, 4x4, 8x8...) X - typ, třída... X - použitý typ motoru (atm., turbo...) X - interní kód, kontrolní znak

VIS: (Vehicle Indicator Section)

- 8 znaků - identifikace konkrétního vozidla - určuje výrobce vozidla - např.:

1. znak - rok výroby (do r. 2000 písmeno: W = 1998, X = 1999, Y = 2000; dále číslo: 1= 2001, atd)

2.

- číselné označení závodu v rámci podniku

(0 - 4 = Mladá Boleslav)

3. - 8. - pořadové výrobní číslo vozidla

Příklady: TMB PW16Y5 54286749 WMI: T = Evropa, M = Česká rep., B = Škoda Auto a.s. VDS: 6Y = Fabia VIS: 5 = 2005, 4 = výr. závod Ml. Boleslav, 286749 = výr. číslo TMB PW46Y9 44149586 - fabia r.v. 2004 TMB CG41U3 42378363 - octavia r.v. 2004

9 / 110

2. ZÁKLADNÍ TECHNICKÉ ÚDAJE SILNIČNÍCH VOZIDEL 2.1. Hmotnosti Pohotovostní hmotnost - hmotnost vozidla vč. veškerého příslušenství, výbavy a provozních kapalin příslušenství = elektrická zařízení, palivová soustava, chlazení, mazání výbava = náhradní kolo, hasicí přístroj, sada náhradních dílů, nářadí, zakládací klíny ... provozní kapaliny = palivo (90% stanoveného objemu), maziva, chladící kapalina, náplň ostřikovačů, náplně hydraulických mechanismů (zadní čelo, jeřáb ...)

Užitečná hmotnost - hmotnost osob vč. zavazadel, hmotnost nákladu

Celková hmotnost - součet pohotovostní a užitečné hmotnosti

Přípojná hmotnost - celková hmotnost všech přípojných vozidel, která mohou být za autem tažena

Celková hmotnost jízdní soupravy - součet celkových hmotností všech plně zatížených vozidel v soupravě (tahače i vleky)

2.2. Rozměry Podmínky pro měření: - automobil musí stát na vodorovné rovině; šířky a délky se měří s touto rovinou rovnoběžně, výšky svisle - automobil je zatížený na celkovou event. pohotovostní hmotnost - pneumatiky nahuštěny na tlak odpovídající celkové hmotnosti automobilu - kola jsou v poloze pro jízdu v přímém směru - předepsané příslušenství, výstroj a výbava jsou v automobilu

Vnější rozměry automobilu Délka - vodorovná vzdálenost předního a zadního konce automobilu (vč. nárazníků, závěsného zařízení nebo zajištění bočnic) - délka karoserie OsA je délka automobilu (bez závěsu pro přívěs, tažného háku, nárazníků apod.) - délka přívěsů se udává s ojí a bez oje, např. 5 400 (3 600)

Šířka - vodorovná vzdálenost mezi dvěma svislými rovinami, které se dotýkají automobilu z obou stran - s výjimkou zpětných zrcátek 10 / 110

Výška - vzdálenost nejvyššího pevného bodu nezatíženého (pohotovostní hmotnost) automobilu od základny

Rozchod kol - vzdálenost středních rovin pneumatik kol téže nápravy

Rozvor náprav - vzdálenost středů dvou náprav umístěných za sebou na téže straně vozidla - u více náprav se určuje rozvor jako součet dílčích rozvorů

Světlá výška - vzdálenost nejnižšího bodu (střední) části vozidla od základny - mimo části kol (např. brzdové bubny)

Převis (přední a zadní) - vzdálenost krajních bodů na přední nebo zadní části automobilu od středu dotykové stopy předních nebo zadních kol automobilu - nárazníky, tabulky (reg. značky), závěsné zařízení apod. převisy zahrnují

Nájezdový úhel (přední a zadní) - úhel mezi vozovkou a spojnicí pneumatik kol a nejbližšího pevného bodu přední nebo zadní části - uvádí se ve stupních

Vyložení tažného zařízení - vzdálenost od středu závěsné koule (osy závěsného čepu pro přívěs apod.) od osy zadní nápravy

Výška tažného zařízení - vzdálenost středu závěsné koule (nebo závěsu pro přívěs) od vozovky automobilu

Výška rámu nad vozovkou - vzdálenost mezi vozovkou a horním povrchem rámu - měří se při pohotovostní i při celkové hmotnosti vozidla

Vnitřní rozměry automobilu - určující pohodlí řidiče a přepravovaných osob (např. šířka ve výši loktů, vzdálenost volantu od pedálu, vzdálenost opěrky sedačky od pedálu, max. posuv sedadla, prostor pro nohy…)

Ložné rozměry Hrubé ložné rozměry - rozměry ložné plochy, popř. ložného prostoru automobilu - délka, šířka, výška (bez zřetele k vyčnívajícím částem)

Čisté ložné rozměry - rozměry ložné plochy, popř. ložného prostoru automobilu 11 / 110

(se zřetelem k vyčnívajícím částem nebo součástem)

Výška ložné plochy - vzdálenost ložné plochy (nebo podlahy) nezatíženého automobilu od základny - při pohotovostní hmotnost

Ložný objem - počítaný z ložných rozměrů (dm3, m3) - u osobních automobilů se určuje metodou VDA, tj. objem je dán počtem krychlí o straně 1 dm (= 1 litr)

Ostatní uváděné rozměrové údaje Zkřižitelnost automobilu - výška, o niž se může zdvihnout kolo automobilu, aniž by kterékoli jiné kolo ztratilo dotyk s vozovkou

Slepá vzdálenost - délka vozovky, kterou řidič ze svého místa nevidí

12 / 110

2. HLAVNÍ ČÁSTI SILNIČNÍCH VOZIDEL Obsah: 2. 1. Podvozek 2. 1. 1. Rámy vozidel 2. 1. 2. Samonosná karoserie 2. 1. 3. Nápravy (zavěšení kol) 2. 1. 4. Odpružení 2. 1. 5. Kola a pneumatiky 2. 1. 6. Brzdy 2. 1. 7. Řízení 2. 2. Převodné ústrojí 2. 2. 1. Spojka 2. 2. 2. Převodovka 2. 2. 3. Kloubové a spojovací hřídele 2. 2. 4. Rozvodovka 2. 3. Motor a soustavy motoru (příslušenství) 2. 3. 1. Spalovací motor 2. 3. 2. Palivová soustava 2. 3. 3. Mazací soustava 2. 3. 4. Chladící soustava 2. 3. 5. Sání motoru 2. 3. 6. Výfukový systém 2. 4. Ostatní příslušenství, výstroj a výbava 2. 4. 1. Elektrická příslušenství 2. 4. 2. Pomocné přístroje 2. 4. 3. Komfortní elektronika 2. 4. 4. Asistenční systémy 2. 4. 5. Tažné zařízení 2. 5. Koncepce pohonu motorových vozidel 2. 5. 1. Pohon jedné nápravy (4 x 2) 2. 5. 2. Pohon dvou náprav (4 x 4, 4WD) 2. 5. 3. Pohon více náprav (6 x 4, 6 x 6, 8 x 8)

13 / 110

2. 1. PODVOZEK … je spodní nosná část motorového vozidla. Spolu s poháněcí soustavou (motor plus převodné ústrojí) a příslušenstvím tvoří strojový spodek (šasi). Strojový spodek nákladního automobilu je schopen samostatného pohybu.

2. 1. 1. Rámy vozidel … základní část vozidla, na níž jsou umístěny (připojeny) ostatní části podvozku a části poháněcí soustavy [poháněcí soustava (ústrojí) - viz níže]

požadavky: - pevný a tuhý, - dostatečně pružný, - lehký (pokud možno)

druhy: a) obdélníkový (žebřinový), křížový, obvodový, plošinový… - složen z podélníků a příčníků, popř. plošinou - může kopírovat tvar karoserie b) páteřový - nosná trouba s částí poháněcího ústrojí uvnitř - může být doplněn pomocným rámem (např. nákladní automobily Tatra) c) příhradový - prostorová konstrukce z plechových výlisků (BUS) nebo trubek (sportovní a závodní vozy) d) pomocný - k uchycení větších skupin (např. nese nástavbu u páteřových rámů (Tatra) nebo hnací agregát u samonosných karoserií)

2. 1. 2. Samonosná karoserie … nerozebíratelné spojení rámu a karoserie používané u naprosté většiny osobních automobilů. Je pevná, lehká a trvanlivá. Plní funkci rámu; ostatní části připojeny přímo nebo prostřednictvím pomocné konstrukce (pomocný rám).

2. 1. 3. Nápravy (zavěšení kol) … část podvozku, jejímž prostřednictvím jsou dvě protilehlá kola (pravé a levé) zavěšena na nosné konstrukci. Součástí zavěšení kol je vlastní náprava a uložení kola na hřídeli (čepu).

účel náprav: - nesou tíhu vozidla a přenášejí ji na kola - přenáší hnací, brzdné a boční síly mezi kolem a rámem (karoserií) - slouží k přesnému a dostatečně pevnému vedení kol - umožňují svislý pohyb kola vůči rámu potřebný k propružení

… (statické síly) … (dynamické síly)

14 / 110

druhy náprav: a) tuhé nápravy (závislé zavěšení kol) - nápravnice, mostová b) výkyvné nápravy (nezávislé zavěšení kol) - kyvadlová, úhlová, lichoběžníková, kliková, McPherson …

2. 1. 4. Odpružení … zajišťuje stálý styk pneumatiky s vozovkou, přenos obvodových sil (hnacích i brzdících), přispívá k zajištění řiditelnosti vozidla. Skládá se z pérování, tlumičů a stabilizátorů. Má vliv na pohodlí a bezpečnost jízdy a na stabilitu vozidla.

Pérování … vytváří pružné spojení mezi nápravami a rámem.

účel pérování: - zmenšit namáhání rámu (zejména krutem) a mmj. tak prodloužit životnost některých dílů podvozku - zmírnit rázy a otřesy od vozovky (terénu) a chránit tak části vozidla i posádku

druhy: a) ocelové (vinuté pružiny, listová pera, zkrutné tyče) b) pryžové pružiny c) pružící soustavy (pneumatické a hydropneumatické)

Tlumiče …umístěny mezi nápravou a rámem (u každého kola) tlumí kmitání pružiny (vzniklé přejezdem nerovnosti). U moderních vozidel mohou být i elektronicky řízené.

druhy: a) kapalinové b) vzduchokapalinové

Stabilizátory … umístěny napříč vozidla jsou společné pro obě kola téže nápravy. Zmenšují naklopení karoserie. Brání nadzdvihnutí vnitřního kola při průjezdu vozidla zatáčkou.

druhy: a) zkrutný (zkrutná tyč, příčně uložené listová pera, vhodná konstrukce nápravy) b) kapalinový

2. 1. 5. Kola a pneumatiky … mají výrazný vliv na bezpečnost, komfort a hospodárnost vozidla. Jsou spojovacím článkem mezi vozidlem a vozovkou. Kolo vozidla je přišroubováno k hlavě kola (zavěšení); je tvořeno střední nosnou částí (disk) a ráfkem. Pneumatika se skládá z pláště, vložky do ráfku a duše, event. ventilku do ráfku. 15 / 110

účel, funkce: - nesou zátěž vozidla - vedou vozidlo na jakémkoli povrchu, za různých povětrnostních podmínek - podílejí se na odpružení vozidla - nízkým valivým odporem a rovnoměrností odvalování ovlivňují spotřebu paliva valivý pohyb - přenášejí výkon motoru i brzd na vozovku - přiměřená životnost (opotřebení pneu je přirozené, závisí na podmínkách provozu - rychlost, stav vozovky, stav vozidla, zatížení, způsob jízdy…)

druhy pneumatik: a) podle konstrukce (diagonální, radiální, smíšené) b) podle materiálu kostry (textilní, kombinované, ocelové) c) podle typu běhounu (letní, zimní, univerzální) d) podle sestavení (s duší, bezdušové) e) podle profilu pláště (od balónových po nízkoprofilové) dáno poměrem výšky a šířky pláště  tzv. profilové číslo bal.  dobré pružení, špatné vedení, nízké  málo pruží, dobře vedou

f) dojezdové pneumatiky pro nouzové dojetí po defektu g) pneumatika bez vzduchu (nahrazení konvenčních pneumatik - budoucnost (?!)) (např. Michelin Twell)

části kol: - disky - ocelové (plechové), z lehkých slitin, drátové výplety … - ráfky - jednodílné, vícedílné (2, 3, 4, segmentové) - ploché, prohloubené

2. 1. 6. Brzdy … z hlediska bezpečnosti provozu velmi důležité (stejně jako řízení). Vyplývá ze zákona č. 56/2001… o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

- brzdy jsou vždy silnější než motor (zpomalovací účinek brzdy je větší než zrychlení) [ l-al>lal ] - skládají se z: - ovládací ústrojí (pedál, ruční páka, …) - převod brzdy (přenáší účinek působení řidiče ke kolové brzdě) - vlastní kolová brzda (třecí části zpravidla v kole vozidla)

účel: - umožňují zpomalení vozidla a jeho zastavení - zajišťují stojící vozidlo (i za nepřítomnosti řidiče)

druhy: a) podle účelu použití (provozní, parkovací, nouzová, odlehčovací…) b) podle ovládacího ústrojí (nožní, ruční, nájezdová…) c) podle převodu brzdy (mechanická, hydraulická, pneumatická…) d) podle zdroje energie (přímočinná, polostrojní - s posilovačem, nepřímočinná - strojní) e) podle konstrukce třecích ploch (bubnová, kotoučová…)

16 / 110

2. 1. 7. Řízení … z hlediska bezpečnosti provozu velmi důležité (stejně jako brzdy). Vyplývá ze zákona č. 56/2001… o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

účel řízení: - natočením kol do rejdu mění směr jízdy - umožňuje natočit kola tak, aby úhel rejdu odpovídal dráze každého kola při průjezdu vozidla zatáčkou diferenční úhel rejdu

- může dostatečně usnadnit (posílit) ovládání rejdových kol

druhy: a) řízení rejdovými koly b) řízení rejdovou nápravou (otáčením celé nápravy kolem svislé osy - přívěs) c) řízení s posilovačem (strojní) nebo bez (přímé) d) řízení volantové, řídítkové, pákové

2. 2. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ … umožňuje přenos točivého momentu na hnací kola a změnu velikosti točivého momentu a počtu otáček. Tvoří je spojka, převodovka(y), kloubové či spojovací hřídele, stálé převody (rozvodovka s diferenciálem,…).

2. 2. 1. Spojka Pod termínem spojka rozumějme skupinu převodného ústrojí - tzv. rozjezdovou spojku (ve vozidle jsou i jiné spojky - např. v převodovce použité spojky se podílejí přímo na řazení rychlostních stupňů).

… v hnacím ústrojí vozidla umístěna jako rozpojitelný člen mezi motorem a převodovkou. Součástí spojky je setrvačník - přímo spojený s klikovým hřídelem motoru. Spojka může být ovládaná řidičem nebo automatická (např. odstředivá).

účel: - umožňuje plynulý rozjezd vozidla kluzným třením (prokluzem) se postupně sjednocuje počet otáček mezi motorem a převodovkou… (koly vozidla)

-může krátkodobě přerušit točivý moment mezi motorem a převodovkou potřebné pro řazení rychlostních stupňů

- zachycuje (tlumí) kmity a rázy od motoru (klikového hřídele) i od kol vozidla, chrání proti přetížení

druhy rozjezdových spojek: a) kotoučová (jedno nebo více)/suchá b) lamelová /mokrá (např. v automatických převodovkách nebo motocyklech) c) odstředivá (automatická spojka - Babetta, volnoběžka - Trabant) d) hydraulická (kapalinová) e) elektromagnetická (třecí s elektromagnetickým přítlakem, prášková)

druhy ovládání: a) mechanické (lanko, táhla) b) hydraulické 17 / 110

c) automatické (např. zvýšením otáček motoru)

2. 2. 2. Převodovka … umožňuje lepší využití poměrně úzkého pracovního rozsahu motoru tak, aby se mohlo vozidlo pohybovat za různých podmínek (rozjezd, zrychlení, jízda do kopce…)

požadavky: - umožnit změnu otáček a točivého momentu [1÷5] převodový poměr zpravidla do pomala (↘ otáčky = ↗ MK) - pro rozjezd je třeba malé otáčky kol (nízká rychlost) a velká síla na kolech - velký výkon - rychlá jízda vyžaduje velké otáčky kol, zato není potřebný tak velký výkon pro udržování rychlosti vozidla

- měnit smysl otáčení hnacích kol vozidla

[R]

umožňuje couvání

- umožnit běh motoru naprázdno (volnoběh)

[N]

dlouhodobé přerušení MK - v převodovce není zařazen žádný rychlostní stupeň

druhy: a) převodovky se stupňovou změnou otáček (dvouhřídelové, tříhřídelové, planetové) b) převodovky s plynulou změnou otáček (hydrodynamický měnič momentu, variátory)

řazení: a) manuální (mechanické) - potřeba přerušit přenos MK od motoru b) elektronicky řízené poloautomatické c) sekvenční - postupné řazení (F1 v 80. a 90. letech min. století, OsA 1997 Ferrari F355)

- ovládání joystickem, tlačítky - vlastní přeřazení rychlostních stupňů automaticky bez přerušení MK d) automatické (elektropneumatické, elektrohydraulické) - řazení téměř odpadá - volí se pouze režim jízdy - bez přerušení hnacího momentu řidičem převodový poměr převodovky bývá podle zařazeného rychl. stupně: I… 3,0÷4,0 II… 1,5÷2,0 III… 1,0÷1,4 IV… 0,8÷1,1 V… 0,7÷0,9

Přídavná převodovka: … nákladní automobily, těžké stroje, off-roady

funkce PP: - redukční („půlí“ rychlostní stupně) - rozdělovací (vede MK na přední a zadní nápravu) - pomocná (pohon přídavných zařízení - např. naviják, domíchávač...)

18 / 110

2. 2. 3. Kloubové a spojovací hřídele Kloubové hřídele … spojují části převodného ústrojí, které mění svoji vzájemnou polohu.

účel, funkce: - přenáší točivý moment - umožňuje vzájemnou výchylku os (klouby) - vyrovnává axiální posuv (prodlužováním či zkracováním hřídele) - tlumí vibrace (pružné klouby)

druhy kloubů: a) křížové klouby b) pružné klouby c) pouzdrové klouby d) stejnoběžné klouby (v poháněných řídících kolech) e) dvojité klouby (v poháněných řídících kolech) Spojovací hřídele … spojují části převodného ústrojí neměnící vzájemnou polohu. Točivý moment přenášejí v ose. Nemají žádný posuvný člen ani klouby

2. 2. 4. Rozvodovka … převodovka se stálým převodem, který může být i rozdělen, tj. z části je součástí rozvodovky a z části může být jako redukce v kolech vozidla. Stálý převod rozvodovky bývá: i = 3,0÷4,5.

účel: - zvětšuje točivý (hnací) moment (současně se snižují otáčky hnacích kol) stálý převod upravuje (zvětšuje) celkový točivý moment na hnacích kolech byl dostatečný pro všechny jízdní stavy

- rozvést MK na kola vozidla popř. na nápravy (mezinápravové rozvodovky)

druhy stálých převodů: a) s kuželovým soukolím, s čelním soukolím b) jednostranný, dvoustranný c) jednoduchý, dvojnásobný (sloučený, vnitřní, vnější) Diferenciál … zpravidla součástí rozvodovky, ale může být i samostatný (Tatra).

účel: - rovnoměrně rozděluje MK na hnací kola nebo nápravy (velikost hnacích momentů závisí na přilnavosti (adhezi) pneumatik)

19 / 110

- umožňuje rozdílné otáčky hnacích kol jedné nápravy (v zatáčce, na nerovnostech)

druhy: a) kuželový, čelní b) bez nebo s uzávěrem, popř. samosvorný diferenciál uzávěr vyřadí diferenciál z činnosti při specifických podmínkách (měkký terén, kluzká vozovka, vyprošťování vozidla)

2. 3. MOTOR A SOUSTAVY MOTORU (PŘÍSLUŠENSTVÍ) 2. 3. 1. Spalovací motor … tepelný hnací stroj, který energii získanou spalováním vhodných paliv mění na mechanickou práci. Účinnost přeměny bývá podle typu motoru cca 26÷31%.

základní druhy motorů: a) pístové (s přímočarým vratným pohybem pístu, s krouživým pohybem pístu) b) spalovací turbíny c) reaktivní motory (proudové, raketové)

další rozdělení: a) podle druhu paliva (plynná - LPG, CNG,H2... , kapalná - BA, NM...) b) podle činnosti (čtyřdobé, dvoudobé) c) podle způsobu plnění válce (nepřeplňované, přeplňované) d) podle způsobu zapálení směsi (zážehové, vznětové) e) podle konstrukce (řadové, ploché, vidlicové…) f) podle rozvodu (ventilové, šoupátkové, kanálové)

2. 3. 2. Palivová soustava … zážehového motoru:

účel: - zajišťuje plnění motoru vhodnou zápalnou směsí při jakémkoli režimu chodu motoru - vhodně stanovuje poměr paliva a vzduchu, aby vznikly optimální podmínky pro průběh spalování

soustavy: a) karburátorová (směs se tvoří nepřímo, v sání) b) s nepřímým vstřikováním (vstřikování do sacího potrubí - směs se tvoří nepřímo, v sání) c) s přímým vstřikováním (vstřikování do válců - směs se tvoří až ve spalovacím prostoru) … vznětového motoru:

účel: - ve správném okamžiku dopraví (vstříkne) a vhodně rozpráší stanovené množství paliva do spalovacího prostoru

20 / 110

2. 3. 3. Mazací soustava … zajišťuje, aby mezi třecími plochami pohybujících se částí motoru nevzniklo suché tření.

mimo to olej: - odvádí část tepla z motoru - chrání před korozí - odvádí nečistoty z mazaných míst - zvyšuje těsnost pístních kroužků

druhy mazání: a) ztrátové mazání (např. mastnou směsí u dvoudobých motorů) b) oběžné, tlakové mazání (z nádrže, z klikové skříně)

2. 3. 4. Chladící soustava … snižuje teplotu stěn spalovacího motoru a jiných částí motoru na přípustnou hranici tím, že odvádí část tepla vzniklého spalováním paliva.

účel: - zabezpečuje stálé udržování optimální pracovní teploty motoru - zaručuje takovou teplotu motoru, kterou vydrží všechny jeho části

druhy chlazení: a) kapalinové b) vzduchové

mimo to se chladí: - výfukové plyny (za účelem redukce NOX ve spalinách v jejich zpětném vedení) - plnící vzduch turbodmychadel - olej mechanických a automatických převodovek - kondenzáty klimatických zařízení

2. 3. 5. Sání motoru účel: - odstraňuje nečistoty z nasávaného vzduchu (bez příliš velkého odporu v sání) - tlumí hluk sání

druhy čističů: a) suchý (papírová vložka) b) s olejovou náplní c) odstředivý (pro předčištění ve velmi prašném prostředí)

21 / 110

2. 3. 6. Výfukový systém účel: - odvádí výfukové plyny (produkty spalování - N2, CO2, vodní páry H2O, O2, a škodliviny HC, CO, NOX a další) [NOX - NO na vzduchu oxiduje na NO2 = jedovatý, s vodou pak tvoří HNO3 (kys. dusičná), vytvářejí smog; CO = velmi jedovatý; HC = smog; SO2 - podíl na kyselých deštích; pevné částice = saze; sloučeniny Pb = silný jed (u starých benzínů)]

- snížuje možnost vzniku škodlivin vypouštěných do vzduchu nebo - chemicky přeměňuje škodliviny na látky méně zatěžující životní prostředí [snížuje emise na hodnoty požadované zákonnými předpisy]

- snižuje hlučnost odvodu výfukových plynů - umožňuje optimalizovat výkon motoru („vyladěním“ proudění plynů výfukovým potrubím) - zajišťuje co nejmenší tepelné vyzařování

2. 4. OSTATNÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ, VÝSTROJ A VÝBAVA 2. 4. 1. Elektrická příslušenství Zdrojová soustava … zásobuje spotřebiče ve vozidle elektrickou energií. Zaručuje dostatečný výkon, zejména při spouštění motoru. Zaručuje minimální (povolené) kolísání napětí.

zdroje: a) akumulátorová baterie b) alternátor (střídavý proud usměrněný na stejnosměrný) c) dynamo (stejnosměrný - dnes již pouze veteráni) Zapalování … zapaluje (zažehne) směs paliva se vzduchem ve spalovacím prostoru motoru ve správném okamžiku (před koncem kompresního zdvihu). V závislosti na pracovních podmínkách mění (zejména u čtyřdobých motorů) okamžik zážehu. Osvětlení … „vidět a být viděn“.

druhy: a) světlomety (dálková světla, potkávací, světla do mlhy) - k osvětlení jízdní dráhy b) návěstní světla (obrysové, koncové, brzdové nebo směrové svítilny) - k zajištění viditelnosti vozidla - k upozornění na změny v chování vozidla (zpomalení, odbočení) c) odrazové plochy - odrážejí světlo z cizího zdroje 22 / 110

Spouštěcí soustava … roztáčí motor na takové otáčky, při kterých může probíhat spalovací proces; přitom musí překonat všechny odpory motoru (síly proti roztočení). [ke startu motoru je nutná vnější energie; ve válcích musí být palivová směs, určitá teplota a tlak - toho nelze dosáhnout, pokud je motor v klidu - tzn. musí být roztočen]

Palubní přístroje … umožňují průběžné sledování některých důležitých veličin (rychlost, otáčky, množství paliva, teplota chladicí kapaliny, ...).

druhy: a) analogové b) digitální

2. 4. 2. Pomocné přístroje Airbagy … prvky pasivní bezpečnosti (co nejvíce zmírnit následky případné nehody). Vaky uložené ve volantu a na dalších vhodných místech vozidla. V okamžiku nárazu odpálí spínač roznětku a ventil uvolní stlačený plyn (N), který okamžitě (40÷50 milisec.) Naplní airbag. Spínač reaguje podle intenzity nárazu (nad 35 km/h do pevné překážky). Vzápětí (po ztlumení nárazu těla) se začne airbag vypouštět, aby nedošlo k udušení osoby. Systém topení a větrání, klimatizace … udržuje vhodnou teploty v kabině, zajišťuje vyhovující kvalitu vzduchu (při teplotách nad 30°C) atd. … stěrače („stírají“); ostřikovače („ale to je přece vidět“).

2. 4. 3. Komfortní elektronika - systémy ochrany proti krádeži - od jednoduchých mechanických, přes infračervené zamykání s imobilizérem až po složité elektronické systémy („bezklíčové“ ovládání vozidla - identifikační karta) - centrální ovládání zámků - ovládání oken - ovládání polohy sedadla - navigační systémy ...

2. 4. 4. Asistenční systémy - tempomat (automaticky udržuje nastavenou rychlost) - parkovací asistent (usnadnění parkování a couvání vozidla)

23 / 110

2. 4. 5. Tažné zařízení ... pro možnost spojení tažného a přípojného (přípojných) vozidel.

druhy: a) točnice (tahače návěsů) b) závěs s čepem c) koule

2. 5. KONCEPCE POHONU MOTOROVÝCH VOZIDEL … koncepce automobilu = umístění hnacího ústrojí (motor, spojka, převody) vzhledem k jeho nápravám

2. 5. 1. Pohon jedné nápravy (4 x 2) Klasická koncepce … motor, spojka, převodovka vpředu, hnací síla je přenášena kloubovým hřídelem na zadní nápravu.

výhody: - velký a dobře přístupný zavazadlový prostor - jakýkoli tvar karoserie

nevýhody: - kloubový hřídel (zdroj vibrací a hluku, zvyšuje hmotnost vozidla, omezuje prostor pro posádku) - nedostatečné zatížení hnací nápravy (např. náledí) Translaxe … varianta klasické koncepce. Motor, spojka vpředu, převodovka u (nad) zadní nápravou, točivý moment mezi spojkou a převodovkou přenáší kloubový hřídel, který díky vyšším otáčkám může být tenčí.

výhody: - rozložení zatížení (větší váha na zadní nápravu)

nevýhody: - vyšší otáčky kloubové hřídele vyžadují pečlivější uložení a vyvážení Přední pohon … motor, spojka, převodovka i rozvodovka tvoří celek (před, nad, za přední nápravou), hnací síla je přenášena přímo na přední nápravu. V současnosti nejrozšířenější koncepce osobních automobilů.

výhody: - velký a dobře přístupný zavazadlový prostor - jakýkoli tvar karoserie - není kloubový hřídel - bezpečnější projíždění zatáček (auto je „taženo“ hnacími koly) - jednoduchá konstrukce zadní nápravy 24 / 110

nevýhody: - odlehčení hnací nápravy při akceleraci, při jízdě do svahu - komplikovanější konstrukce přední nápravy (s motorem napříč) - nutnost použití stejnoběžných kloubů hnacích hřídelů rejdových kol Zadní pohon … motor, spojka, převodovka i rozvodovka tvoří celek (před, nad, za zadní nápravou), hnací síla je přenášena přímo na zadní nápravu. Umístění motoru před zadní nápravou bývá označováno jako provedení s motorem uprostřed. Motor uložen napříč nebo podélně.

výhody: - dostatečné zatížení hnací nápravy při akceleraci, při jízdě do svahu - není kloubový hřídel - jednoduchá konstrukce přední nápravy

nevýhody: - nedostatečně velký zavazadlový prostor - omezení volby tvaru karoserie - přetáčivost (těžká záď vozidla) - obtížnější chlazení motoru - u motoru před zadní nápravou obtížná přístupnost k hnacímu ústrojí

2. 5. 2. Pohon dvou náprav (4 x 4, 4WD) - stálý nebo rozpojitelný (manuálně nebo samočinně) - motor se spojkou a převodovkou může být vpředu i vzadu, podélně nebo příčně - zlepšení jízdních vlastností za krajně nepříznivých podmínek - zvýšení aktivní bezpečnosti

2. 5. 3. Pohon více náprav (6 x 4, 6 x 6, 8 x 8) - terénní nákladní automobily a těžké tahače

25 / 110

Schémata uspořádání pohonu dvounápravových vozidel:

26 / 110

Schémata uspořádání pohonu vícenápravových vozidel:

kloubová hřídel

27 / 110

Použitá literatura: GSCHEIDE, Rolf a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. vydání, Praha: Europa - Sobotáles cz, 2007. ISBN 978-80-86706-17-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 1. Podvozky. 2. vydání, Brno: Avid, 2009. ISBN 978-80-87143-11-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 2. Převody. 2. vydání, Brno: Avid, 2009. ISBN 978-80-87143-12-4 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav. Automobily 3. Motory. 6. vydání, Brno: Avid, 2010. ISBN 978-80-87143-15-5 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav. Automobily 4. Příslušenství. 5. vydání, Brno: Avid, 2007. ISBN 978-80-87143-8-0 KLŮNA, Jindřich; KOŠEK, Jiří a kolektiv. Příručka opraváře automobilů. 2. vydání, Praha: SNTL Nakladatelství technické literatury, 1993. ISBN 80-03-00568-X; Brno: Littera, 1993. ISBN 80-900327-9-6 PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU. 2. vydání, Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

28 / 110

PODVOZEK - je spodní část motorového vozidla - spolu s poháněcí soustavou tvoří …………………………………… (……………)

1. RÁMY VOZIDEL - základní část vozidla, na níž jsou umístěny (připojeny) ostatní části podvozku a části poháněcí soustavy

Požadavky: - ........................................................ - dostatečně ……………… - pokud možno …………….

Druhy: - …………………………… - odvozené tvary: křížový, obvodový, plošinový - složen z ………………………… a ……………………, popř. plošinou - může kopírovat tvar karoserie - …………………… - nosná trouba s částí poháněcího ústrojí uvnitř - může být doplněn pomocným rámem - ……………………… - prostorová konstrukce např. plechové výlisky -BUS, trubky - závodní vozy

- …………………… - k uchycení větších skupin např. nese nástavbu u páteřových rámů (Tatra) nebo hnací agregát u samonosných karoserií

2. SAMONOSNÁ KAROSERIE - u většiny osobních automobilů, plní funkci ……………… - nerozebíratelné spojení rámu a karoserie - ostatní části připojeny přímo nebo prostřednictvím pomocného rámu - ………………, ……………, ……………………… 29 / 110

Na toto místo vlepte obrázek samonosné karoserie

Obrázek: Samonosná karoserie

3. NÁPRAVY (ZAVĚŠENÍ KOL) [součástí zavěšení kol je vlastní náprava a uložení kola na hřídeli (čepu)]

- spojuje dvě protilehlá kola (pravé a levé) na nosné konstrukci - nesou …………………………… a přenášejí ji na kola - přenáší ………………., ………………… a …………… síly mezi kolem a rámem - slouží k přesnému a dostatečně pevnému ………………………… - umožňují svislý pohyb kola vůči rámu - potřebný …………………………

Druhy náprav: - ………… nápravy (………………… zavěšení kol) - nápravnice, mostová - …………………… nápravy (………………… zavěšení kol) - kyvadlová, úhlová, kliková, lichoběžníková, MacPherson…

Obrázek: Druhy náprav

4. ODPRUŽENÍ 30 / 110

- skládá se z ………………………, ………………… a …………………………… - zajišťuje stálý styk pneumatiky s vozovkou - přenos obvodových sil (hnacích i brzdících) - přispívá k zajištění řiditelnosti vozidla - má vliv na pohodlí a bezpečnost jízdy a na stabilitu vozidla

Pérování - pružné spojení mezi nápravami a rámem - zmenšuje ……………………………… rámu (zejména v krutu) tím zvětšuje životnost některých dílů podvozku

- zmírňuje rázy a otřesy od vozovky (terénu) chrání části vozidla i posádku

Druhy: - ………………… pružiny (listová pera, vinuté pružiny, zkrutné tyče) - ………………… pružiny - ………………………… a ……………………………………… pružící soustavy

Obrázek: Pružiny

Tlumiče - umístěny mezi …………………… a …………… u každého kola - tlumí ………………… pružiny (vzniklé přejezdem nerovnosti, …)

Druhy: - ……………………… - ………………………………… - …………………………………

Stabilizátory - umístěny ………………… vozidla, společně pro obě kola jedné nápravy - zmenšují naklopení karoserie 31 / 110

- brání …………………………………………… kola při průjezdu vozidla zatáčkou

Druhy: - ……………… nebo …………………… stabilizátor - části plnící funkci stabilizátoru (napříč uložené listové pero, …)

5. KOLA A PNEUMATIKY - spojovací článek mezi vozidlem a vozovkou - mají výrazný vliv na bezpečnost, komfort a hospodárnost vozidla - tvoří oporu pro vozidlo (nesou zátěž - ………………………) - přesně ……………… vozidlo, zaručují změnu směru jízdy na jakémkoliv povrchu, za různých povětrnostních podmínek

- tlumí …………… drobných nerovností vozovky (prvek odpružení vozidla), - zaručují vysokou úroveň komfortu (větší požitek z jízdy) - rovnoměrnost odvalování, nízký valivý odpor = nižší spotřeba paliva - přenáší výkon motoru i brzd na ………………… - životnost pneumatik je velká, ale jejich opotřebení ………………… závisí na podmínkách provozu - rychlost, stav vozovky, stav vozidla, zatížení, způsob jízdy…

Druhy kol: [kola se skládají z disku (střední nosná část) a ráfku, přišroubována k hlavám kol]

- disky ocelové (plechové), z lehkých slitin, výplety… - ráfky jednodílné, vícedílné (2, 3, 4, segmentové) ploché, prohloubené

Druhy pneumatik: [skládají se z pláště, vložky do ráfku a duše, event. ventilku do ráfku]

- podle konstrukce (diagonální, ………………., smíšené) - podle materiálu kostry (textilní, kombinované, ocelové) - podle typu běhounu (…………, ………………, univerzální) - podle sestavení (s duší, ………………………) - podle profilu pláště (od balónových po ………………………………) dáno poměrem výšky a šířky pláště  tzv. profilové číslo bal.  dobré pružení, špatné vedení, nízké  málo pruží, dobře vedou

- dojezdové pneumatiky (pro nouzové dojetí po defektu) - pneumatika bez vzduchu budoucnost (?) - nahrazení konvenčních pneu (Michelin Twell)

6. BRZDY …z hlediska bezpečnosti provozu velmi důležité (stejně jako řízení) vyplývá ze zákona č. 56/2001 …o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

- brzdy jsou vždy „silnější než motor“ (zpomalovací účinek brzdy je ……………… než zrychlení) l-al > l a l - umožňují …………………… vozidla a jeho …………………… 32 / 110

- stojící vozidlo ……………… (i za nepřítomnosti řidiče)

Brzdová soustava: - …………………………………… (pedál, ruční páka, …) - ……………… brzdy (přenáší účinek působení řidiče ke kolové brzdě) - vlastní ……………………………… (třecí části zpravidla v kole vozidla)

Druhy: - podle účelu použití (…………………, …………………, nouzová, odlehčovací…) - podle ovládacího ústrojí (nožní, ruční, nájezdová…) - podle převodu brzdy (mechanická, ………………………, ………………………) - podle zdroje energie (přímočinná, s posilovačem, strojní) - podle konstrukce třecích ploch (……………………, ……………………)

Na toto místo vlepte obrázky kotoučové a bubnové brzdy

Obrázek: Kolové brzdy

7. Řízení …z hlediska bezpečnosti provozu velmi důležité (stejně jako brzdy) vyplývá ze zákona č. 56/2001 …o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

- umožňují jízdu ……………… - natočením kol do rejdu mění …………………………… vozidla - umožňují stálé ……………………………… při průjezdu vozidla zatáčkou (rozdílným úhlem natočením rejdových kol

Druhy: - řízení ………………………………………… - řízení ………………………………………… otáčením celé nápravy kolem svislé osy (přívěs)

- řízení s posilovačem (strojní) nebo bez (přímé)

33 / 110

- řízení volantové, řídítkové, pákové

Obrázek: Druhy řízení

34 / 110

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ [Spojka, převodovka (y), kloubové či spojovací hřídele, stálé převody (rozvodovka s diferenciálem)]

- umožňuje přenos točivého momentu na hnací kola - změna velikosti točivého momentu a počtu otáček

M

……………………………………………

S

……………………………………………

P

……………………………………………

PP

……………………………………………

KH

……………………………………………

RD

……………………………………………

Obrázek: Uspořádání poháněcího ústrojí 6x6

1. SPOJKA Termínem spojka je zde míněna převodného ústrojí - tzv. rozjezdová spojka (ve vozidle jsou i jiné spojky - např. v převodovce použité spojky se podílejí přímo na řazení rychlostních stupňů).

- rozpojitelný člen mezi …………………… a ………………………… - součástí spojky je setrvačník, přímo spojený s klikovou hřídelí motoru - ovládaná je ……………… (mechanicky, hydraulicky) nebo ………………………… (např. zvýšením otáček motoru)

Spojka umožňuje: - ………………………………… vozidla kluzným třením (prokluzem) se postupně srovná počet otáček mezi motorem a převodovkou

- ………………………………………………………………………… mezi motorem a převodovkou potřebné pro řazení rychlostních stupňů

- zachycovat (tlumit) ……………………… od motoru (klikového hřídele)i od kol vozidla, chránit proti přetížení 35 / 110

minimalizují se tím hluky převodovky (např. chrastění)

Druhy rozjezdových spojek: - ……………………třecí (jedno nebo více)/suchá - ………………… /mokrá (např. v automatických převodovkách, v motocyklech) - ………………… (automatická spojka - Babetta, volnoběžka - Trabant) - ………………………… - ……………………………… (třecí s elektromagnetickým přítlakem, prášková)

2. PŘEVODOVKY - umožňuje lepší využití poměrně úzkého pracovního rozsahu motoru tak, aby se mohlo vozidlo pohybovat za různých podmínek (rozjezd, zrychlení, jízda do kopce…)

Požadavky: - umožnit …………………………… a točivého momentu

[1÷5]

převodový poměr zpravidla do pomala (↘ otáčky = ↗ MK) - rozjezd: malé otáčky kol (nízká rychlost) velká síla na kolech - velký výkon - rychlá jízda: velké otáčky kol není potřebný tak velký točivý moment pro udržování rychlosti vozidla

- měnit …………………………… hnacích kol vozidla

[R]

umožňuje couvání

- umožnit běh motoru ………………………… (volnoběh)

[N]

dlouhodobé přerušení MK - v převodovce není zařazen žádný rychlostní stupeň

- převodový poměr převodovky bývá podle zařazeného rychl. stupně: I. 3,0÷4,0 II. 1,5÷2,0 III. 1,0÷1,4 IV. 0,8÷1,1 V. 0,7÷0,9

Druhy: - převodovky se ……………………… změnou otáček - dvouhřídelové, tříhřídelové, planetové - potřeba přerušit přenos MK od motoru - převodovky s …………………… změnou otáček - např. samočinná převodovka s hydraulickým měničem - řazení téměř odpadá - volí se pouze režim jízdy - bez přerušení hnacího momentu

Řazení: - manuální (mechanické) - elektronicky řízené poloautomatické - automatické (elektropneumatické, elektrohydraulické) - sekvenční - postupné řazení (F1 v 80. a 90. letech min. století, OsA 1997 Ferrari F355)

36 / 110

- ovládání joystickem, tlačítky - řazení rychlostních stupňů automaticky bez přerušení MK

Přídavná převodovka: - nákladní automobily, těžké stroje, off-roady

Funkce PP: - ……………………… („půlí“ rychlostní stupně) - ……………………… (vede MK na přední a zadní nápravu) - ……………………… (pohon přídavných zařízení - např. naviják, domíchávač)

3. SPOJOVACÍ A KLOUBOVÉ HŘÍDELE Spojovací hřídele - spojují části PÚ, které……………… vzájemnou polohu, - přenášejí točivý moment v ose - nemají žádný posuvný člen ani klouby

Obrázek: Spojovací a kloubový hřídel

Kloubové hřídele - přenášejíMT mezi částmi PÚ, které vůči sobě ………… vzájemnou polohu - umožňují vzájemnou …………………… os (klouby) - vyrovnávají proměnlivou vzdálenost mezi částmi PÚ (změnou své délky) - tlumení vibrací (pružné klouby)

Druhy kloubů: - ……………… klouby, pružné klouby,… 37 / 110

- …………………… klouby, dvojité klouby (v poháněných řídících kolech)

4. ROZVODOVKA - převodovka se ………………………………………(kuželové nebo čelní soukolí) - stálý převod může být i rozdělen tj. z části je součástí rozvodovky a z části může být jako redukce v kolech vozidla

- zvětšuje točivý (hnací) moment (současně se ……………… otáčky hnacích kol) upravují (zvětšují) celkový točivý moment na hnacích kolech byl dostatečný pro všechny jízdní stavy

- rozvádí MT na ………… vozidlači na ……………… (mezinápravové rozvodovky) - převod rozvodovky bývá: i = 3,0÷4,5

Diferenciál - zpravidla součástí ………………………, ale může být i …………………… (Tatra) - rovnoměrně rozdělí MT na ……………………… nebo ………………… (velikost hnacích momentů závisí na přilnavosti (adhezi) pneumatik)

- umožňuje rozdílné otáčky hnacích kol (např. v zatáčce)

Druhy: - kuželový, čelní - bez nebo s uzávěrem, popř. diferenciál ………………………… uzávěr vyřadí diferenciál z činnosti při specifických podmínkách (měkký terén, kluzká vozovka, vyprošťování vozidla)

38 / 110

RÁMY A KAROSERIE Obsah: Číslo: 501 502 503 504

Téma: Automobilové rámy Motocyklové rámy Rámy traktorů Karoserie

Počet stran: 4 3 1

Použitá a doporučená literatura: BENEŠ, Petr. Automobil pod lupou. 1. vydání. Praha: Práce, 1981. GSCHEIDE, Rolf a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. vydání. Praha: Europa - Sobotáles cz s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86706-17-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 1. Podvozky. 2. vydání. 978-80-87143-12-4 KLŮNA, Jindřich; KOŠEK, Jiří a kolektiv. Příručka opraváře automobilů. 2. vydání. technické literatury, 1993. ISBN 80-03-00568-X; Brno: Littera, 1993. ISBN 80-900327-9-6 MACKERLE, Julius. Automobil dneška a zítřka. 1. vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1977 PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU. 2. vydání. Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

Brno: Avid, s.r.o., 2010. ISBN Praha: SNTL - Nakladatelství

Obrázky: 501 Automobilové rámy, s. 4: Obrázek Šasi Tatra PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU, s. 45, obr. 56. Páteřový rám Tatra. 2. vydání. Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

502 Motocyklové rámy, s. 1: Obrázek Otevřený rám http://www.pacevt.com/user/2374/big/jawa_23a_mustang.jpg [26. 10. 2012]

502 Motocyklové rámy, s. 1: Obrázek Otevřený rám středního motocyklu http://www.motohouse.cz/technika-motocyklovych-ramu [26. 10. 2012]

502 Motocyklové rámy, s. 2: Obrázek Uzavřený rám http://www.cmn.cz/Pages/Clanek.aspx?page=clanek-proste-oskar&id=375 [26. 10. 2012]

502 Motocyklové rámy, s. 3: Obrázek Rám z lehkých slitin http://elektromobily.sk/elektricky-superbike-so-systemom-kers [26. 10. 2012]

503 Rámy traktorů, s. 1: Obrázek Monoblok http://www.zsz2.wbs.cz/13Traktory.html?framebreaker [26. 10. 2012]

39 / 110

AUTOMOBILOVÉ RÁMY …základní část vozidla, na níž jsou umístěny (připojeny) ostatní části podvozku a části poháněcí soustavy

Požadavky: - …………… a …………, přitom dostatečně ……………… - pokud možno …………… - nízké ……………… při zachování dostatečné světlé výšky - velký ………… řídících kol - velké …………… kol při pérování - umožnit co nejvýhodnější uspořádání převodného ústrojí

1. OBDÉLNÍKOVÝ RÁM (ŽEBŘINOVÝ) - z rámů je nejpoužívanější - poměrně ……………… (poddajný)

- výhodné pro jízdu v ………………… - nevýhodné pro ……………………………… - namáhání na ……… a na ………  čím jednodušší tvar, tím lépe

Obrázek: Obdélníkový rám

Podélníky - ocelový profil „U“ (OsA: tl. 2÷4 mm, NA: 4÷10 mm) - v místě nad nápravami svisle prohnuty (více prostoru pro pérování, nižší těžiště) 40 / 110

- u přípojných vozidel prohnuté nebývají - uprostřed bývají ………………nebo mají upravený profil (zvýšení pevnosti)

Příčníky - tvarovány pro lepší uchycení dalších částí vozidla - připojují se - svařováním - …………………… - při větších deformacích může …………… - spoje příliš ………… - nýtováním - lepší pevnostní …………………… oceli - nezaručitelná svařitelnost - …………………

Materiály: - lisovaná pásová ocel (11520, 11501, 11420, 11601..., 11523 pro svařované rámy) - výjimečně tvrdý zušlechtěný materiál

2. KŘÍŽOVÝ RÁM - podélníky do tvaru písm. „X“ (uprostřed spojeny …………………) - větší ……………… než obdélníkový - málo používaný

3. OBVODOVÝ RÁM - podélníky ve střední části rozšířený (podle tvaru ……………………) - lepší podepření karoserie (karoserie může mít lehčí konstrukci)

4. PLOŠINOVÝ RÁM - ocelová plošina z tvarovaného plechu (s prolisy) tl. 0,8 ÷ 1,25 - okraje - zahnuté pro zvýšení pevnosti - přivařeny podélníky rámu - současně podlaha karoserie - v současnosti plošina nahrazována ……………………… karoserií

5. PŘÍHRADOVÝ RÁM - prostorová konstrukce z trubek nebo plechových výlisků - závodní automobily, autobusy

6. PÁTEŘOVÝ RÁM - základní částí je střední páteřový nosník (trouba) - může být vpředu (i vzadu) ………………… pro uložení motoru (rozvodovky) = páteřový vidlicový rám u starších automobilů (např. Spartak (1955), Octavia (1959)) 41 / 110

Obrázek: Páteřový rám

- uvnitř roury často …………………… hřídel(e) - vysoká pevnost zejména v …………… - nepoužívá se pro terénní vozidla - použití: - motocykly, v menší míře nákladní automobily - dříve základ OsA a BUS

Tatra - concept … ocelová roura velkého průměru, na kterou jsou připojeny nápravové rozvodové skříně tak, aby celek tvořil nosnou konstrukci - použití výkyvných náprav umožňuje …………………………………. - motor a budka řidiče uchycené na ………………………………………………… rámu - kloubová hřídel mezi spojkou a převodovkou - modulová konstrukce rámu - lze sestavit jakýkoli typ podvozku např. (4x4, 6x6) i s více řiditelnými nápravami (8x8, 10x10) - zaměnitelnost dílů - zjednodušení údržby, vyšší provozuschopnost - minimalizace nákladů na výrobu

Úkol:

Na obrázku barevně zvýrazněte části rámů.

42 / 110

Obrázek: Šasi Tatra

MOTOCYKLOVÉ RÁMY - kovové trubky nebo plechové výlisky

1. OTEVŘENÝ RÁM - ve spodní části je rám doplněn (uzavřen) motorem - vnější části (blok motoru, skříň převodovky) přenášejí síly působící na rám - pro …………… a …………… motocykly - výhody - jednoduchá konstrukce - dobrý přístup k jednotlivým částem

Obrázek: Otevřený rám

   Zvýrazněte obrysy rámu

43 / 110 Obrázek: Otevřený rám středního motocyklu

2.2. Uzavřený rám - uzavřená nosná konstrukce - na PÚ (motor…) se ………………… zatěžující síly - do rámu vsazeno (zavěšeno) - terénní i silniční motocykly - výhody -konstrukce není o mnoho složitější - stále dobrý přístup k jednotlivým částem - uzavřená konstrukce je ………………… (rám může být subtilnější) - pro velké „mašiny“ - dvojitý rám - tj. zdvojené nosníky pro zvýšení ……………… - někdy jeden spodní díl vyjímatelný pro lepší manipulaci s motorem

Obrázek: Uzavřený rám

   Zvýrazněte obrysy rámu

44 / 110

3. RÁM Z LEHKÝCH SLITIN - menší hmotnost - nosníky rámu čtvercové nebo obdélníkové (odolnost proti ohybu i krutu) - někdy pro sedlo odnímatelný pomocný rám (lepší přístup ke skupinám) - sportovní silniční motocykly

Obrázek: Rám z lehkých slitin

45 / 110

RÁMY TRAKTORŮ 1. MONOBLOK - spojení skříní hnací soustavy tvoří nosnou část - v přední části pomocný rám - uchycení nápravy - zavěšování nářadí

Obrázek: Monoblok

2. Polorámový traktor - v přední části rámová vidlice připojená na převodovku - motor vsazen do rámu (vidlice) - snadnější demontáž motoru z vozidla

Obrázek:

46 / 110

KAROSERIE ... slouží k ochraně cestujících a nákladu i částí vozidla před vlivy okolí a při nehodách - vysoké nároky z hlediska bezpečnosti - zajistit pohodlí (komfort) přepravy - může převzít nosné funkce rámu (u naprosté většiny osobních automobilů) - pevná, lehká, trvanlivá

Rozdělení karoserií: - z hlediska tvaru (typu)1 - z hlediska uspořádání - jedno, dvou a tříprostorové - z hlediska konstrukčního - podvozková karos. - polonosná karos. - samonosná karos.

Materiály: - ocelové plechy - tl. 0,5 ÷ 2 mm - pozinkovaný - ochrana proti korozi - pro samonosné karoserie plechy s vysokou pevností 2

2

(mez kluzu cca 400 N/mm ; běžné karosářské plechy 180 N/mm )

- slitiny hliníku - leg. Si,Mg - lisováním (střecha, kapota, blatníky ...) - vytlačováním (profily rámu) - tlakovým litím (lité uzly - např. uchycení pružící jednotky) - kombinace oceli a hliníku (!) - elektrochemická koroze (elektrostatické mikročlánky) - izolační plniva mezi dotýkajícími se díly - použití plastů - malá hmotnost - odolnost proti korozi - vysoká možnost tvarování - odolnost proti nárazu - bez nutnosti povrchového dopracování 1

viz Téma 1: Rozdělení sil. vozidel, kapit.: 1. Kategorie a druhy silničních vozidel 47 / 110

- nízké náklady na opravy

4.1. Podvozková karoserie - dnes již zřídka u OsA, více u terénních a užitkových vozidel, a hlavně u NA a přívěsů - připevněna na rám (pružně) - nepřenáší síly působící na vozidlo

4.2. Polonosná karoserie - také používá rám - podílí se na přenosu sil - s rámem spojena pevně, ale rozebíratelně - představitelem tohoto druhu je např. „Roadster“

4.3. Samonosná karoserie - nemá samostatný rám = nerozebíratelné spojení rámu a karoserie v jeden nosný celek - ostatní části připojeny přímo nebo přes pomocné konstrukce (pomocný rám) - OsA, BUS - skeletová konstrukce - příhradový systém nosníků - tvarované profily a Al profily v nejnamáhanějších místech spojeny litými uzly

Obrázek:

48 / 110

ODPRUŽENÍ VOZIDEL Obsah: Evid. č.: 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613

Téma: Pérování Listová pera Vinuté pružiny Zkrutné tyče Pryžové pružiny Pneumatické pérování Hydropneumatické pérování Pérování traktorů a motocklů Tlumiče Pákový tlumič Teleskopické tlumiče Speciální tlumiče Zkrutný stabilizátor

Počet stran: 2 4 2 1 1 2 2 1 1 1 2 1 1

Použitá a doporučená literatura: BENEŠ, Petr. Automobil pod lupou. 1. vydání. Praha: Práce, 1981. GSCHEIDE, Rolf a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. vydání. Praha: Europa - Sobotáles cz s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86706-17-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 1. Podvozky. 2. vydání. 978-80-87143-12-4 KLŮNA, Jindřich; KOŠEK, Jiří a kolektiv. Příručka opraváře automobilů. 2. vydání. technické literatury, 1993. ISBN 80-03-00568-X; Brno: Littera, 1993. ISBN 80-900327-9-6 MACKERLE, Julius. Automobil dneška a zítřka. 1. vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1977 PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU. 2. vydání. Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

Brno: Avid, s.r.o., 2010. ISBN Praha: SNTL - Nakladatelství

Obrázky: 603

Vinuté

pružiny,

s.

1:

Obrázek:

Vinutá

pružina

http://www.google.cz/imgres?hl=en&sa=X&rlz=1C1FDUM_enCZ472CZ472&biw=962&bih=515&tbm=isch &prmd=imvnso&tbnid=YqsWzWyZxl9zM:&imgrefurl=http://www.vagony.cz/pojezdy/vypruzeni/sroubovit a_pruzina.html&docid=ensG7Hsxf1Z58M&imgurl=http://www.vagony.cz/pojezdy

49 / 110

PÉROVÁNÍ …vytváří pružné spojení mezi nápravami a rámem

Funkce pérování a) zajišťuje ………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… b) umožňuje ……………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… c) má vliv na …………………………………………………………………….

Požadavky na pérování - hlavní úkol = ……………………………………………………………………………………………………… - zmenšit namáhání rámu - zejména ………………. - někdy přenáší hnací, brzdné i boční síly (např.: ……………………………………….) - dostatečně tuhé - tvrdost pera musí zajistit dostatečnou nosnost - nesmí být tvrdé …………………………………………………………………… ani příliš měkké ………………………………………………………….

Kvalita odpružení závisí na …………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………… - neodpružené hmoty = ……………………………………………………………………………………….. - odpružené hmoty = ……………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………

Systém odpružení - pneumatiky - ……………………………………………………………………………………………………….. - pružiny - ………………………………………………………………………………………………………………. - pružná sedadla - ………………………………………………………………………………………………….

50 / 110

Propérování a) statické - ………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………….. b) dynamické - ………………………………………………………………………………………………………… c) celkové - součet statického a dynamického propérování

Progresivita pérování - s rostoucím zatížením se pružina stlačuje (deformuje) - z hlediska průběhu stlačení : a) lineární pérování - deformace pružiny (zdvih kola) je přímo úměrná zatížení - charakteristika je ……………………………… b) progresivní pérování - s větším zatížením se zpomaluje nárůst deformace pružiny 1) stupňovitě - ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………….. - charakteristika má tvar …………………………………………………… 2) plynule - …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………... - charakteristika má tvar ……………………………………………………......

Obrázek: Charakteristiky pérování

51 / 110

LISTOVÁ PERA - používána od prvních automobilů, dnes nejvíce u NA - nosník stejného napětí - svazek ocelových plátů (pružnic) různé délky - namáhána ………………………… - přenáší (zachycuje) svislé síly

Obrázek: Listové pero

Konstrukce List pera (pružnice) - různá délka, stejná šířka a tloušťka (hlavní list může mít tloušťku větší) - obdélníkový průřez, zaoblené rohy (… plochý, … vydutý, … drážkový)

52 / 110 Obrázek: Průřezy pružnice

- hlavní list je nejdelší, má největší tloušťku - zakončen jedním nebo dvěma oky pro uchycení pera - druhý list má volně zahnuté konce kolem ok hlavního listu (bezpečnost - kdyby ………………………………………….) - další listy jsou kratší a více prohnuté - velké tření mezi listy má vliv na …………………………………………….. ....................................................................................................................................................... - zmenšení třeni mezi listy - někdy ….................................................................. - nebo ..................................................................... - nejčastěji ……………………………………...................... - materiál – pružinová ocel (např. 14260 zušlechtěná až na 1800 MPa) - obaly (mohou být a nemusí) - ochrana před nepříznivými vlivy (vlhkost, koroze, prach …) - koženka, plachtovina, pryž - pomáhají udržovat olej nebo tuk mezi listy

Pouzdro - ocel nebo bronz - pryžová - nemažou se; menší trvanlivost

Čepy - ocel, cementovaný a broušený povrch - drážky pro lepší mazání

Spony - zajištění tvaru pera - stabilizace listů, zabraňují bočnímu posunutí listů

Třmeny - jako spony - spojení pera s nápravou

Svorník - středový šroub - spojuje (drží) listy, zajišťuje polohu

53 / 110

Závěsy pera - připojení (přichycení) pera k rámu vozidla - přední konec pera uložen v pevném držáku - zadní konec je uložen výkyvně nebo kluzně, aby ………………….............................. ……………………………………………………………………………………………………………………………………..

Kluzná opěra - hlavní list klouže volně po litinové podložce

Čtyřoký závěs - dvě bočnice z ocelolitiny spojené příčkou - v bočnicích oka pro čepy - příčka zabraňuje přetočení závěsu

Třmenový závěs - čepy se závitem - při propružení vzniká kývavý pohyb a mírný stranový posun (není na závadu) - velká styčná plocha - vyšší trvanlivost

Pryžová vložka - rovný konec hlavního listu uložen v pryžovém bloku - plechové pouzdro - proti rozedření pryže - současně tlumí hluk

Vlastnosti listových per Obrázek: Závěsy pera - konstrukčně složité (zvýšené nároky na opravy a údržbu) - velké rozměry, vysoká hmotnost - schopnost vést nápravu - samotlumící účinky vytvořeny třením mezi listy tzn. odpružení s listovými pery …………………………………………………………………...

54 / 110

Progresivní pérování: pro vozidla s velkými rozdíly zatížení, aby - …………………………………………………………………………………………………………………………………. - ………………………………………………………………………………………………………………………………….

Stupňovitá progresivita - dva svazky - hlavní (delší) a pomocný - při malém zatížení pruží hlavní (větší a delší) svazek - při určitém zdvihu dosednou listy pomocného (kratšího) pera na opěry - počet listů se připočte k počtu listů hlavního pera - bude třeba větší síly (zatížení) ke stejnému průhybu pera (zdvihu kola)

Obrázek: Stupňovitě progresivní listové pero

Plynulá progresivita - využívá skutečnosti, že čím kratší pero, tím tvrdší charakteristika - hlavní list opřen o patku - při propérování se plynule zkracuje - tím se postupně mění (přitvrzuje) charakteristika pera

55 / 110

VINUTÉ PRUŽINY … jsou používány nekryté nebo zapouzdřené, namáhány na …………………

Konstrukce: - navinutím drátu kruhového průřezu - umístění mezi nápravou a rámem nebo tvoří část nápravy (Mc Pherson) - stlačující síla (zatížení) musí působit v ose pružiny  broušení dosedacích ploch opěrných závitů do roviny kolmé k ose  použitím vhodných opěrných talířů (lůžek) - materiál - pružinová ocel, povrch broušený, zpevněný kuličkováním

Vlastnosti: - jednoduchá konstrukce (nenáročná údržba - pouze čistota, vizuální kontrola) - nepřenáší jiné síly než v ose pružiny (pouze pruží) - charakteristika pružení je lineární - samotlumící účinky téměř nemá

Obrázek:

Vinutá pružina http://www.google.cz/imgres?hl=en&sa=X&rlz=1C1FDUM_enCZ472CZ472&biw=962&bih=515&tbm=isch&prmd=imvnso&tbnid=YqsWzWyZxl9zM:&imgrefurl=http://www.vagony.cz/pojezdy/vypruzeni/sroubovita_pruzina.html&docid=ensG7Hsxf1Z58M&imgurl=http://www.vagony.cz/pojezdy

56 / 110

Progresivní pérování: tuhost pružiny závisí na: - ………………………………………………………………… - ………………………………………………………………… - ………………………………………………………………… Pružiny s progresivní charakteristikou a) s nestejným stoupáním závitů - krajní závity s větší roztečí (a menším průměrem drátu) = …………… - při větším zatížení dosednou na sebe a přestanou pružit - menší počet pružících závitů (jen ty uprostřed) = pružina …………… b) s proměnným průměrem …………………… pružina, ………………… pružina c) pružina doplněná pryžovým blokem - při větším stlačení pružiny dosedne podložka na pryžový blok = zvýší se tuhost pružiny

Obrázek: Tvary vinutých pružin

57 / 110

ZKRUTNÉ TYČE - princip pružení : ……………………………………………………………………………… - namáhání na …………………… (tyč nesmí být namáhána ………………)

Konstrukce - průřez tyče: …………………………………………………………………………………………………………… - umístění ve vozidle: ……………………………………………………………………………………………. - materiál - pružinová ocel, povrch broušený, zpevněný kuličkováním - zesílené konce tyče: ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… - montáž - s předpětím odpovídajícím statickému zatížení - časem se tyč unaví - lze změnit předpětí přenastavením tyče v drážkách pouzdra

Obrázek: Zkrutná tyč

Vlastnosti: - malá složitost konstrukce - nápravu nevede - pouze pruží - samotlumící účinky nemá

Progresivní pérování: - tuhost závisí na …………………. tyče a na ……………………. tyče - tyč doplněná zkrutnou trubkou  po určitém zkroucení tyče se začne trubka zkrucovat spolu s ní a zvýší tuhost

58 / 110

PRYŽOVÉ PRUŽINY - využití elastičnosti pryže

Konstrukce: - pryž přírodní i syntetická - rozmanitost konstrukcí - možné namáhání na krut, střih, tlak - tvarem lze do jisté míry docílit požadovanou charakteristiku

Obrázek: Tvary pryžových bloků

Vlastnosti - malá složitost konstrukce (prakticky žádná údržba) - dobré samotlumící účinky - tlumí hlučnost, malé opotřebení - citlivé na teplotu - stárnou = snížení pružnosti

59 / 110

PNEUMATICKÉ PÉROVÁNÍ - pruží stlačováním vzduchu v uzavřeném prostoru - tlakové nádobě - u vozidel se vzduchotlakovou soustavou např.: ……………………………………………………………………

Konstrukce: Rozvod tlakového vzduchu a) od vzduchojemu pro pérování vzduch veden potrubím k přední i zadní nápravě b) vzduchový čistič - před každou nápravou - brání vniknutí ……………………………………………… do regulačních ventilů a vaků c) regulační ventil - před každou pružinou - upevněn na rám, pákovým mechanismem spojen s nápravou - automaticky (regulací tlaku) ……………………………………………………………………………. d) zpětný ventil - zamezuje přepouštění vzduchu mezi vaky na jedné nápravě mezi sebou = příčná stabilizace vozidla

60 / 110 Obrázek: Pneumatické odpružení (rozvod vzduchu)

Pružící jednotky - vlnovcová pneumatická pružina - pryžový vak zpravidla kruhového průřezu s 1 ÷ 3 prstenci - ocelové kroužky - zpevnění, udržení tvaru - membránová pneumatická pružina - ocelová tělesa utěsněná membránou- pryžové části z materiálu s podobnými vlastnostmi jako pneumatika (pevnost, odolnost proti únavě, odolnost vůči chemickým vlivům)

Obrázek: Pneumatické pružící jednotky (pružiny)

Progresivita: - samočinná - při zvětšení zatížení se pružiny stlačí - přes reg. ventil se doplní vzduch a obnoví se jejich původní objem - tím se zvýší tlak v pružině (pružina je tužší)

Vlastnosti: - značná konstrukční složitost systému - nápravu nevede (pouze pruží) - samotlumicí účinky pružina nemá - systém udržuje samočinně vzdálenost podlahy od náprav

61 / 110

HYDROPNEUMATICKÉ PÉROVÁNÍ Konstrukce: pružina ze dvou částí 1. válec pružiny naplněn olejem - zajišťuje ………………………………… z nápravy na stlačený plyn 2. zásobník stlačeného plynu - pružící látka = dusík (tlak: …………………………………………………………………) - množství plynu je konstantní - plyn od oleje oddělen membránou (brání pěnění oleje plynem) Pružící jednotka - horní část válce navazuje na tlakovou nádobu kulového tvaru, která je rozdělena pryžovou membránou - v horní polokouli stlačený plyn - spodní část (mezi membránou a pístem) naplněna kapalinou - mezi válcem a kulovou nádobou redukční ventil (…jako tlumič) - do pracovního prostoru válce je přiváděna tlaková kapalina pro: - vyrovnání ……………………………………………………………………………. - regulace ……………………………………………………………………………….. - u nových konstrukcí též …………………………………………………… - tlaková nádoba může být též samostatně, s „tlumičem“ spojena hadicí

Obrázek: Hydropneumatická pružina s udržováním konstantní světlé výšky

62 / 110

Progresivita: zaručena rostoucím tlakem (…až nadměrně, při velkém zatížení je pružina velmi tvrdá)

Udržování konstantní vzdálenosti podlahy od vozovky: - při zvětšení zatížení se plyn stlačí - do válce se doplní takové množství oleje, aby podlaha zachovala polohu

Vlastnosti: - značná konstrukční složitost - vyšší tlaky než pneumatické pérování - pouze pruží (nápravu nevede) - samotlumící účinky jsou dány přímo konstrukcí - charakteristiku pérování lze změnit …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… - plyn ubývá (………………………………………………………………………………………………………………………….) - zvýšené ztráty třením (z nutnosti utěsnit vysoké tlaky)

Hydractive (Citroën XM, Xantia): - elektronickou jednotkou ovládané hydropneumatické pérování - řídící jednotka dostává informace z čidel (zaznamenávají: úhel a rychlost natočení volantu, velikost a rychlost akc. pedálu, tlak v brzdové soustavě) - v paměti řídicí jednotky jsou uloženy mezní hodnoty, při nichž musí dojít pružení - řidič nastaví běžnou nebo sportovní charakteristiku jízdy (pružení) - soustava reaguje během 5 setin vteřiny - výšku podlahy od vozovky může řidič v určitém rozsahu nastavit

náklonu karoserie, pohyb ke

změně

charakteristiky

63 / 110

PÉROVÁNÍ TRAKTORŮ A MOTOCYKLŮ Traktory: - v naprosté většině nejsou odpérovány, protože …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… - zadní náprava - nízkotlaké pneumatiky - přední náprava - příčné listové pero nebo zapouzdřené vinuté pružiny - pohodlí řidiče - …………………………………………………………………………………………………..

Motocykly: - vinuté pružiny - vpředu zapouzdřené, v teleskopické vidlici - vzadu jednou (centrální) nebo dvěma pružinami - hydraulické nebo plynové tlumiče

64 / 110

TLUMIČE …umístěny mezi nápravou a rámem - co nejblíže pružině, u vinutých pružin téměř vždy do jejich osy

Účel tlumičů: = tlumit vlastní kmity pružiny (vzniklé přejezdem nerovnosti) a tím : ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

Princip tlumení: - přetlačováním oleje z jednoho vnitřního prostoru do druhého otvorem určitého průřezu vzniká ……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………… - část energie se přemění na teplo - velikost tlumení (tj. účinnost tlumiče) záleží na …………………………………………. - tlumič by měl co nejméně ovlivňovat tuhost pružiny (nemá být účinný při prvním pohybu nápravy k vozidlu) - obvykle je účinnost tlumiče při pohybu nápravy k vozidlu ………………. než při pohybu nápravy od vozidla

Rozdělení tlumičů: - podle tlumící látky: - …………………………………………………………………………. - …………………………………………………………………………. - podle konstrukce: - …………………………………………………………………………. - …………………………………………………………………………. - …………………………………………………………………………. - podle působení: - jednočinné (tlumí v jednom směru pohybu) - dvojčinné (tlumí v obou směrech…) (dnes se používají výhradně teleskopické dvojčinné kapalinové tlumiče)

65 / 110

DVOJČINNÝ HYDRAULICKÝ PÁKOVÝ TLUMIČ - používaný dříve (např. P-V3S) - málo oleje = více …………………………………… - hmotnost tlumiče je …………………… - páka tlumiče táhlem spojená s nápravou Obrázek: Pákový tlumič

- propérováním (změnou polohy nápravy vůči rámu) se pohyb převede na posun dvojitého pístu ve válci - pohybem pístu se olej vytlačuje přes škrtící ventil do prostoru za píst a dál protéká přes druhý píst - v pístech kanály s rozdílným průřezem - škrtící ventil s pružinkou a regulačním šroubem - nastavení průtoku (charakteristiky tlumení)

TELESKOPICKÉ TLUMIČE Dvouplášťový kapalinový a) při pohybu nápravy ke karoserii - olej vtlačován z prostoru pod pístem nad píst - objem pracovního prostoru (nad + pod pístem) se zmenšuje (o objem pístnice) - přebytečný olej vytlačován přepouštěcími ventily ve dně vnitřního válce do vyrovnávacího prostoru - vyrovnávací prostor spojen s atmosférou (malé otvůrky v horní části vnějšího pláště) b) při pohybu nápravy od karoserie - olej z nadpístu do spodní části pracovního prostoru 66 / 110

- současně se přisává olej z vyrovnávacího prostoru

Obrázek: Dvouplášťový kapalinový tlumič

67 / 110

Plynokapalinové tlumiče - za vysokých rychlostí může proudění oleje způsobit pěnění - pěna narušuje optimální průtok - přidaná náplň pod tlakem omezuje pěnění a zvyšuje účinnost tlumení

Jednoplášťový teleskopický plynokapalinový tlumič: - nemá samostatný vyrovnávací prostor - změny vnitřního objemu pracovního prostoru se vyrovnávají změnou objemu plynu pod plovoucím pístem - tlak plynu ……………… MPa /…………………… bar (vysokotlaký) - lépe tlumí kmity vyšší frekvence - lépe chlazený pracovní prostor - při srovnatelných vnějších rozměrech má píst …………... průměr než dvouplášťový  nižší pracovní tlak kapaliny - vyšší tlaky - obtížnější utěsnění, kratší životnost těsnění

Dvouplášťový teleskopický plynokapalinový tlumič: - konstrukce i princip jako kapalinový - prostor nad kapalinou vyrovnávacího prostoru je uzavřen a vyplněn dusíkem - tlak plynu ……………….. MPa /………………. bar (nízkotlaký)

Obrázek: Jednoplášťový plynokapalinový tlumič

Obrázek: Dvouplášťový plynokapalinový tlumič

68 / 110

SPECIÁLNÍ KONSTRUKCE TLUMIČŮ Elektronicky ovládaný tlumič: - systém označovaný ACD - princip tlumení zachován - omezení průtoku… - uvnitř pístu reguluje průtok oleje šoupátko nastavované elektromotorem - elektromotor ovládán řídící jednotkou podle údajů snímačů (zrychlení kol, zatížení, poloha řízení, zrychlení karoserie…)

Polohy nastavení regulace tlumiče a) základní (standartní nastavení) b) komfortní (měkká charakteristika, píst klade průtoku minimální odpor) c) sportovní (tvrdá charakteristika)

Polohově citlivý tlumič (Monroe Senza-Trac): - ve střední části obtokový kanál - je-li píst v této oblasti, část oleje proudí obtokem a účinnost tlumiče je ……………………… (komfortní pásmo)  podvozek ……………………………………………………  karoserie se pohybuje ……………………………… - při velkých zdvizích tlumiče (nerovný terén) se píst posune mimo obtok a účinnost tlumiče se ………………… - princip se uplatňuje u jednoplášťových i dvouplášťových tlumičů - vysoká bezpečnost na špatných silnicích, komfort při nižších rychlostech - vysoká bezpečnost na špatných silnicích, komfort při nižších rychlostech

Obrázek: Dvouplášťový kapalinový tlumič

69 / 110

ZKRUTNÝ STABILIZÁTOR …umístěn napříč vozidla, mezi koly téže nápravy. Stabilizátor zmenšuje ……………………… karoserie a brání nadzdvihnutí ………………… kola při průjezdu vozidla zatáčkou.

Konstrukce: - tvar podobný písm. „U“ - konce stabilizátoru spojeny s konci nápravy - střední část (zkrutná) uložena otočně na rámu

Činnost stabilizátoru: a) obě kola na nerovnost - stabilizátor se pouze pootočí v pouzdrech - ………………………………. b) průjezd zatáčkou - na vnější straně se působením sil a momentů stlačí pružiny více a kolo se přiblíží ke karoserii - stabilizátor tlačí proti vnitřní uvolňující se pružině, stlačí ji a zmenší vzdálenost mezi nápravou a karoserií tím se naklopení vozidla ……………….. (stlačuje-li se pružina na jedné straně vozidla, stabilizátor tlačí proti pružině na straně opačné)

Vlastnosti: - velikost stabilizace závisí na tuhosti stabilizátoru - tužší stabilizátor = menší naklopení karoserie - velká tuhost = nadlehčení vnitřního kola a ztrátě směrové stability - stabilizátor „U“ má jen zanedbatelný vliv na vedení kol

Obrázek: Zkrutný stabilizátor

70 / 110

ZAVĚŠENÍ KOL Obsah: Evd. č.:

Téma:

Počet stran:

701

Nápravy

2

702

Tuhé nápravy

2

703

Přenos sil mezi nápravou a rámem

2

704

Výkyvné nápravy

4

705

Uložení kol

1

Použitá a doporučená literatura: BENEŠ, Petr. Automobil pod lupou. 1. vydání. Praha: Práce, 1981. GSCHEIDE, Rolf a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. vydání. Praha: Europa - Sobotáles cz s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86706-17-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 1. Podvozky. 2. vydání. 978-80-87143-12-4 KLŮNA, Jindřich; KOŠEK, Jiří a kolektiv. Příručka opraváře automobilů. 2. vydání. technické literatury, 1993. ISBN 80-03-00568-X; Brno: Littera, 1993. ISBN 80-900327-9-6 MACKERLE, Julius. Automobil dneška a zítřka. 1. vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1977 PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU. 2. vydání. Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

Brno: Avid, s.r.o., 2010. ISBN Praha: SNTL - Nakladatelství

Obrázky: 704 Výkyvné nápravy, s. 1: Obrázek DeDion náprava na Ferrari 312T2 (model) Archiv autora.

71 / 110

NÁPRAVY … část podvozku, jejímž prostřednictvím jsou dvě protilehlá kola (pravé a levé)zavěšena na nosné konstrukci

Účel a požadavky - přenáší všechny síly a momenty kolem a karoserií (rámem) - ……………… vozidla (svislé síly) - …………………………… síly (podélné síly) a hnací a brzdný moment - …………………… síly při jízdě v zatáčce (boční síly) - slouží k přesnému a dostatečně pevnému vedení kol - umožňují svislý pohyb kola vůči rámu (potřebný k propružení) - eliminují nežádoucí pohyby kola na přijatelnou míru (hlavně boční posuv a naklápění kola) - má být dost pevná a při tom co nejlehčí (neodpružené hmoty)

Rozdělení náprav a) podle umístění - ……………… - ……………… b) podle vztahu k řízení vozidla - ………………………………… (svou funkci plní vychylováním kol do rejdu) - ……………… (do rejdu se vytáčí náprava jako celek)

Obrázek: Řízené nápravy

72 / 110

c) podle pohonu - …………… (přenáší jen tíhu vozidla a brzdné síly) - …………… (navíc přenáší točivý moment [Mt] na hnací kola)

d) podle konstrukce - tuhé nápravy (pevný nosník s koly na koncích) - nápravnice - mostové nápravy - výkyvné nápravy (každé kolo zavěšeno samostatně) - kyvadlové nápravy - kliková náprava - kombinovaná náprava - DeDion - rovnoběžníková náprava - lichoběžníková náprava - náprava McPherson - víceprvkové zavěšení - vidlice (pro jednostopá, popř. třístopá, vozidla)

Obrázek: Nápravy

73 / 110

TUHÉ NÁPRAVY - kola jsou spojena pevně - není možná změna rozchodu - náprava je odpružena jako celek

Výhody: - …………………………………………………. (nižší výrobní náklady, nenáročná údržba) - náprava a její odpružení ……………………………………………………………………………………. - mohou být relativně ………………… (pro menší užitková vozidla) - mohou být …………………………… (nápravy těžších vozidel - NA, BUS, T) - světlá výška pod nápravou je ………………………

Nevýhody: - při najetí na nerovnost se kola ………………………………………………………………………….. (při propružení jednoho kola se mění odklon kol) - velká neodpružená hmota (hmotnosti …………………… + ……………………… + hnacích ……………………)

1. NÁPRAVNICE - plný profilový nosník nebo trubka - pouze jako nosná, tj. ………………… - pro malé rychlosti i jako řídící - např. traktory Nerozvidlená nápravnice - rozvidlený čep kola - rejdový čep pevně spojen s nápravnicí

Rozvidlená nápravnice - rejdový čep vlisován do oka čepu kola - spolu otočně v okách nápravnice

74 / 110

2. MOSTOVÉ NÁPRAVY - pro nápravy ………………… - mohou být i řiditelné (4x4) - části: mostová roura - uvnitř ………………………………………………… (chrání hřídele před namáháním na ……………) skříň rozvodovky - uvnitř ………………………………. + …………………………. (značně zvyšuje ……………………………… hmotu vozidla) - materiál: ………………………….

Jednodílná (banjo) - pro lehčí vozidla (užitková, menší NA, OsA) - jednodílný most - spojením skříně ……………………… a dvou …………………… trub - nebo svařením ze dvou plechových výlisků - velký otvor s přírubou + ložiskové víko - velká …………………………………………… při nejmenší možné ………………………… - při poškození nutná výměna ………………………..

Vícedílná (2÷4 dílná) - 2: - 3: - 4:

větší a těžké OsA, stř. NA mostové roury zalisovány do skříně rozvodovky a svařeny v 1. díl, 2. a 3. díl tvoří skříně redukce na koncích mostových trub dvoudílná rozvodovka a dvě mostové roury spojeny přírubovými spoji

75 / 110

PŘENOS SIL MEZI NÁPRAVOU A RÁMEM - podélné - suvná ramena - boční vedení (příčné síly) - nutné např. při odpružení vinutými pružinami, pneumatickém

pérování apod.

1. PANHARDSKÁ TYČ Název odvozen od jména francouzské automobilky, která toto řešení ve dvacátých letech minulého století použila jako první.

- jedním koncem otočně na čepu na …………………, druhým na …………… - výhodou je ……………………… - nevýhodou je ………………………………………… s poloměrem rovným ……………………… (čím kratší tyč, tím bude ……………………………………………………………… vůči vozidlu) Proto je Panhardova tyč méně vhodná pro menší vozidla než pro větší.

- dnes především u lehkých nákladních automobilů a terénních vozidel

Obrázek 1: Panhartská tyč

76 / 110

2. WATTŮV PŘÍMOVOD Vynáleze: James Watt (mmj. parní stroj).

- slouží k ……………………………………… zadní tuhé nápravy - umožňuje rovné …………………………… s možností přenosu bočních sil - je přesnější než Panhardská tyč - konce dvou ramen přímovodu jsou uchyceny do karoserie (rámu) - na most ……………………… je otočně uložen středový segment - při propružení se vzájemně kompenzují zakřivené pohyby obou tyčí a výsledkem je přímý svislý pohyb nápravy

Obrázek: Wattův přímovod

Wattův přímovod lze také použít pro zamezení pohybu nápravy v podélném směru vůči vozidlu, to je však častější u nápravových systémů závodních automobilů. Tato aplikace obvykle zahrnuje dva Wattovy přímovody, jeden na každé straně nápravy, montované rovnoběžně se směrem jízdy.

77 / 110

VÝKYVNÉ NÁPRAVY - neodpružené hmoty jsou ………………………………………… - kola zavěšena ……………………… („poloosy“) = výkyvy kol …………………………………… (vozidlo je méně vystaveno otřesům)

1. KYVADLOVÉ NÁPRAVY - každé kolo na příčném nebo šikmém závěsném ramenu - polonápravě - nevhodné jako řídící - podle polohy osy kývání se dělí na:

Nezkrácená kyvadlová náprava - ramena vykyvují kolem ………………………………………… - často jako hnací (zejm. u těžkých NA) - při výkyvu dochází ke změně geometrie - ……………………………………… - ………………………………………

Zkrácená kyvadlová náprava - osa kývání polonápravy je mimo podélnou rovinu souměrnosti vozidla

78 / 110

- výraznější změna rozchodu kol

Obrázek: Kyvadlové nápravy

Úhlová náprava

Úhlová náprava - dvě rozvidlená dozadu směřující ramena - osa kývání je …………………………… k podélné ose vozidla - při propérování se mění délky hnacích hřídelů

2. KLIKOVÁ NÁPRAVA - každé kolo je zavěšeno na ………………………………………… - osa výkyvu ………………… k podélné ose vozidla - může být i hnací - vhodné pro zadní nápravu vozidel s předním pohonem (větší zavazadlový prostor) - při propružení se nemění ……………… kol, ………………… ani ………………… kola

Spřažená náprava - podélná ramena spojena ……………………

79 / 110

- při propružení jednoho kola se chová jako …………………………

Obrázek: Kliková náprava

Spřažená kliková náprava

3. KOMBINOVANÁ NÁPRAVA - DEDION - přechod mezi tuhou a výkyvnou nápravou - pouze jako …………………. - skříň rozvodovky spojena s rámem = zmenšení …………………………………… hmot - přenos Mk na kola ……………………………………… - kola spojena nápravnicí - vlastnosti tuhé nápravy

Obrázek: Náprava DeDion

DeDion náprava na Ferrari 312T2 (model)

4. ROVNOBĚŽNÍKOVÁ NÁPRAVA - kolo zavěšeno na dvou příčných závěsných ramenech - při propružení velká změna ………………… kol, ……………. kola nemění se

80 / 110

5. LICHOBĚŽNÍKOVÁ NÁPRAVA: - závěsná ramena ………………… délky - menší změna rozchodu kol - vzniká ……………………………………… kola - lepší stabilita v zatáčkách - vhodná jako řídící, může být i hnací - dnes používána zřídka

Obrázek: Rovnoběžníková náprava

Lichoběžníková náprava

6. NÁPRAVA MACPHERSON - obdoba lichoběžníkového závěsu (horní rameno nahrazeno vzpěrou) - dolní příčné rameno bývá nejčastěji …………………………………

vzpěra (tlumič): - nahoře upevněna ke karoserii v pružném uložení - dole opřena o rameno čepem - …………………… čep (řídicí náprava) - …………………… čep (neřízená nápravy - zadní) - osa vzpěry = osa ………… kola - přenáší velké síly - musí být …………………, zejména pístnice

vlastnosti: - malá ………………………………… hmota - konstrukce nápravy je jednoduchá - náprava je kompaktní = výměna tlumiče je poměrně drahá - při propružení se mění ………………… kola nebo ………………… kol, někdy obojí - může přenášet více hluku a vibrací přímo na karoserii (odhlučňovací a izolační konstrukce)

81 / 110

7. VÍCEPRVKOVÉ ZAVĚŠENÍ

Obrázek: Náprava MacPherson

- každé kolo zavěšeno na více (až 5) ramenech - prostorově složitý systém pro zajištění optimální kinematiky nápravy

82 / 110

ULOŽENÍ KOL - zaručit co nejmenší tření - valivá ložiska - ………………………… (jednořadá nebo dvouřadá) - ………………………… (vždy v páru proti sobě) - hnané kolo přenáší jen tíhu - hnací kolo nutno odlehčit či zamezit zatížení hnacího hřídele na ohyb

Způsoby uložení: Uložení letmé - kolo uloženo na hnacím hřídeli - hřídel namáhán na ………. i na ………… (musí být dostatečně dimenzován) - jen u menších aut

Uložení pololetmé - kolo uloženo na částečně odlehčeném hnacím hřídeli - velmi rozšířené

Uložení na mostu - ložiska na konci mostové roury - na nápravu je přenášena …………………… - hnací hřídel ……………………… - hřídel subtilnější, pružnější - vhodné pro těžké automobily (s velmi zatíženými koly)

83 / 110

ŘÍZENÍ VOZIDEL Obsah: Evd. č.:

Téma:

Počet stran:

801

Řízení

1

802

Mechanismus žízení

1

803

Kinematika řízení

2

804

Volant a hřídel volantu

2

805

Převodky řízení

3

806

Řídící tyče

1

807

Posilovače řízení

4

808 809

Použitá a doporučená literatura: BENEŠ, Petr. Automobil pod lupou. 1. vydání. Praha: Práce, 1981. GSCHEIDE, Rolf a kolektiv. Příručka pro automechanika. 3. vydání. Praha: Europa - Sobotáles cz s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86706-17-7 JAN, Zdeněk; ŽDÁNSKÝ, Bronislav; ČUPERA, Jiří. Automobily 1. Podvozky. 2. vydání. 978-80-87143-12-4 KLŮNA, Jindřich; KOŠEK, Jiří a kolektiv. Příručka opraváře automobilů. 2. vydání. technické literatury, 1993. ISBN 80-03-00568-X; Brno: Littera, 1993. ISBN 80-900327-9-6 MACKERLE, Julius. Automobil dneška a zítřka. 1. vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1977 PILÁRIK, Milan; PABST, Jiří. Automobily I pro 1. ročník SOU. 2. vydání. Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-035-0

Brno: Avid, s.r.o., 2010. ISBN Praha: SNTL - Nakladatelství

Obrázky: 801 Řízení, s. 1: Obrázek: Druhy řízení. http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36780/1/NovotnyM_NavrhZhotoveni_MB_2010.pdf [7. 11. 2012]

804 Volant a hřídel volantu, s. 1, Obrázek: Činnost airbagu. http://whyfiles.org/032air_bag/how_work.html [7. 11. 2012]

805 Převodky řízení, s. 1: Obrázek: Hřebenové řízení. http://skoda.panda.cz/clanek.php3?id=279 [7. 11. 2012]

805 Převodky řízení, s. 2: Obrázek: Maticová převodka (vlevo). Autoexpert č. 10, roč. 2009, s. 33: Zaostřeno na podvozek. Řízení..

84 / 110

805 Převodky řízení, s. 2: Obrázek: Maticová převodka (vpravo). POSPÍŠIL, Jaromír, Bc.: Diplomová práce. Návrh řízení vozidla formule student, s. 20, obr. 12, Maticová http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=55640 [7. 11. 2012]

převodka.

85 / 110

805 Převodky řízení, s. 2: Obrázek: Maticová kuličková převodka POSPÍŠIL, Jaromír, Bc.: Diplomová práce. Návrh řízení vozidla formule student, s. 21, obr. 13, Maticová

převodka řízení s oběžnými

kuličkami http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=55640 [7. 11. 2012]

805 Převodky řízení, s. 3: Obrázek: Šnekové převodky. POSPÍŠIL, Jaromír, Bc.: Diplomová práce. Návrh řízení vozidla formule student, s. 23, obr. 16, Šneková http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=55640 [7. 11. 2012]

převodka

806 Řídící tyče, s. 1: Obrázek: Kulový čep. Autoexpert č. 12, roč. 2009, s. 36 a 37: Zaostřeno na podvozek. Kulové čepy.

807 Posilovače řízení, s. 3: Obrázek: Elektrický posilovač. Autoexpert č. 10, roč. 2009, s. 36: Zaostřeno na podvozek. Řízení.

86 / 110

ŘÍZENÍ … z hlediska bezpečnosti provozu velmi důležité (stejně jako brzdy) vyplývá ze zákona č. 56/2001… o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Druhy řízení: - řízení rejdovými koly, - řízení rejdovou nápravou (celá náprava kolem svislé osy - přívěs) - řízení s posilovačem (strojní) nebo bez (přímé)

Obrázek: Druhy řízení

- řízení volantové, řídítkové, pákové

Účel řízení: - natočením kol do rejdu měnit ……………………………………… - umožnit rozdílný úhel rejdu rejdových kol při průjezdu zatáčkou - dostatečně usnadnit (posílit) ……………………… rejdových kol

Požadavky na řízení: - udržet přímý směr jízdy - natočením kol do rejdu měnit směr jízdy - zajistit, aby se kola při průjezdu vozidla zatáčkou stále odvalovala - natočení kol se nesmí samovolně měnit při propérování vozidla

(nesmí se smýkat)

87 / 110

MECHANISMUS ŘÍZENÍ

Mechanismus řízení tuhých náprav 1. převodka řízení 2. hlavní páka řízení 3. táhlo řízení 4. pomocná páka řízení 5. řídicí páka (páka spojovací tyče) 6. spojovací tyč 7. rejdový čep

Mechanismus řízení výkyvných náprav 1. převodka řízení 2. řídící (spojovací) tyč 3. řídicí páka 4. rejdový čep

88 / 110

KINEMATIKA ŘÍZENÍ 1. ODVALOVÁNÍ KOL V ZATÁČCE - každé kolo jede po dráze o jiném poloměru - kdyby byla obě rejdová kola natočená stejně, ………………………… by se - pro „čisté“ odvalování obou kol, se prodloužené osy rotace všech kol protínají v jednom bodě

Obrázek: Kinematika řízení

89 / 110

2. LICHOBĚŽNÍK ŘÍZENÍ - pákový mechanismus řízení tvoří lichoběžník - umožňuje ……………………… natočení vnitřního a vnějšího kola - úhel mezi osou kola a řídicí pákou není 90°

Obrázek: Lichoběžník řízení

- spojovací tyč je // s osou nápravy - při natočení kol se spojovací tyč posouvá a natáčí vůči ose nápravy (viz dráhy čepů spojovací tyče)

- vnitřní kolo natočí ………… než vnější

90 / 110

VOLANT A HŘÍDEL VOLANTU 1. VOLANT - plastový s ocelovou kostrou - střed zapuštěn + měkká horní plocha (snížení rizika zranění hrudníku řidiče)

- v tělese volantu je uložen airbag - po nárazu musí volant zachovat polohu vůči řidiči

Airbag - prvek …………………… bezpečnosti - neomezuje řidiče ani spolujezdce (jako např. bezpečnostní pásy) - v okamžiku nárazu odpálí spínač roznětku a ventil uvolní stlačený plyn okamžitě (40÷50 milisec.) naplní airbag - spínač reaguje podle intenzity nárazu (nad 35 km/h do pevné překážky) - vzápětí (po ztlumení nárazu těla) se začne airbag vypouštět (aby nedošlo ……………………… osoby)

(N

-

………………),

který

Obrázek: Činnost airbagu

91 / 110

2. HŘÍDEL VOLANTU - při čelní srážce nesmí vniknout do vnitřního prostoru vozidla (docíleno vhodnou konstrukcí) Zasouvací hřídel volantu - drážkované konce - zasouvání konců hřídelů do sebe

Deformovatelný střední díl hřídele - vhodně tvarovaný bezpečnostní díl - dostatečná torzní tuhost - snadno se axiálně deformuje

Hřídel s mimoběžným pohybem dílů - při nárazu se bezpečnostní člen deformuje nebo utrhne a umožní posun obou částí hřídele

Hřídel volantu s křížovými klouby - vícedílný hřídel s bezpečnostními křížovými klouby - při nárazu se části hřídele vyosí (celek se jakoby „zlomí“)

92 / 110

PŘEVODKY ŘÍZENÍ - mění ………………… volantu na pohyb umožňující natočení kol do rejdu (posuv řídících tyčí) - zvětšují točivý moment (zpřevoduje ………………………)

Převodový poměr: - poměr mezi úhlem natočením volantu a úhlem natočení kola osobní automobily: ……………… ÷ ……………… nákladní automobily: ……………… ÷ ……………… [příklad:

15:1  volant o 15°, kola o 1°]

- převodový poměr musí zaručit vhodnou sílu na volantu Fvol. < 250N - max. úhel rejdu je omezen konstrukcí podvozku  obvykle 30°÷ 45°

1. HŘEBENOVÁ PŘEVODKA - pastorek na hřídeli volantu - k ozubení hřebenové tyče přitlačen pružinou (vymezení vůle v ozubení) - otáčením volantu se tyč ………………… a pohyb je převáděn řídícími tyčemi na řídicí páky a kola

Vlastnosti hřebenového řízení: - výrobně …………………… - řízení je ………………… - do původní polohy se vrací ……………

Obrázek: Hřebenové řízení

93 / 110

2. MATICOVÁ PŘEVODKA - šroub s pohybovým závitem spojen s hřídelem volantu - otáčením šroubu se matice uchycená ve vidlici ………………… - pohyb se přenáší přes kulisu na kývání hlavní páky řízení

Obrázek: Maticová převodka

3. MATICOVÁ KULIČKOVÁ PŘEVODKA - pro větší osobní automobily a nákladní automobily - ocelové kuličky mezi šroubem a maticí pro snížení ……………. - začátek a konec závitu spojeny v uzavřený okruh (naplněnou kuličkami) - matice má z vnější strany ozubení, které zapadá do ozubeného segmentu - ozubený segment natáčí hlavní páku řízení

Obrázek: Maticová kuličková převodka

4. ŠNEKOVÁ PŘEVODKA SE SEGMENTEM - otáčení šneku se převádí na natáčení segmentu (část šnekového kola) - segment je spojený s hlavní pákou řízení - pro nákladní automobily (dnes již zřídka) 94 / 110

Nevýhody: - velký třecí odpor, velké opotřebení, velké rozměry skříně převodky

5. ŠNEKOVÁ PŘEVODKA S KLADKOU - s globoidním šnekem zabírá kladka uložená ve vidlici na valivých ložiskách - vůli mezi kladkou a ozubením šneku lze snadno seřídit (výstředníkem) - pro nákladní automobily (nejčastěji)

6. ŠNEKOVÁ PŘEVODKA S KOLÍKEM - do ozubení šneku zapadá kuželový kolík (1 nebo 2) otočně uložený v oku ramena - rameno upevněno na hřídeli hlavní páky řízení - seřízení vůle se provádí axiálním posunem kolíku proti šneku

a) ………………………………………… b) ………………………………………… c) …………………………………………

Obrázek: Šnekové převodky

95 / 110

ŘÍDÍCÍ TYČE - přenos pohybu z …………………… na …………………………… - nastavení vzájemné polohy rejdových kol - pospojovány kulovými čepy

Spojovací tyče u tuhé nápravy: - vzájemná poloha kol se nemění - jednoduchá spojovací tyč mezi řídicími pákami - nastavení sbíhavosti - změnou ……………… spojovací tyče

Spojovací tyče u výkyvné nápravy: - nezávislé zavěšení = vzdálenost mezi koly je proměnlivá - řídicí páky nelze spojit jednou tyčí - vysoké namáhání tyčí a pák - měnila by se sbíhavost kol (vliv na opotřebení, na bezpečnost jízdy) - dvoudílná spojovací tyč - seřízení sbíhavosti na obou tyčích - třídílná spojovací tyč - seřiditelný střední díl nebo oba krajní

Kulové klouby: - spojují soustavy pák mechanismu řízení - některé části řízení upevněny k rámu, další na nápravě - vzájemný pohyb řídících tyčí je prostorový Obrázek 2: Kulový čep

1. 2. 3. 4. 5. 6.

..................................................... ..................................................... ..................................................... ..................................................... ..................................................... .....................................................

96 / 110

POSILOVAČE ŘÍZENÍ - čím větším zatížení působí na řídící nápravu, tím větší musí být ovládací síla (převodovým poměrem v převodce lze ovládací sílu …………………, ale k natočení kol by bylo třeba příliš mnoho otáček volantu) - pro běžné převody se používají posilovače - ………………………… (často s hřebenovou či kuličkovou převodkou řízení) - ……………………… - řízení musí být funkční i při poruše posilovače (!) (byť ovládáno větší silou)

1. ŘÍZENÍ S HYDRAULICKÝM POSILOVAČEM - součástí řízení je hydraulický válec s dvojčinným pístem - pístnice je spojena s ………………………………………… - hydraulické čerpadlo neustále v činnosti - nově elektrohydraulické čerpadlo pracuje jen při pohybu volantem - tlaková kapalina působí na jednu (druhou) stranu pístu a „pomáhá“ natočení kol do rejdu

Jízda přímo: - olej proudí z olejového čerpadla přes řídící ventil přímo zpět k čerpadlu (v okruhu čerpadla) - v pracovním válci je na obou stranách pístu stejný tlak  píst se nehne

Obrázek: Princip hydraulického posilovače

97 / 110

Zatáčení: - natočením volantu se pootočí řídící ventil - olej proudí na jednu nebo druhou stranu pístu  roste tlak - na opačné straně pístu je olej ……………………… z pracovního válce do okruhu čerpadla - pracovní píst se posune a tím podpoří posun mechanismu řízení - tj. natáčení kol do rejdu - pohyb pístu (pístnice) je spřažen s řídícím ventilem - bez dalšího natočení volantu je posilovačem posunut mechanismus řízení o velice krátkou vzdálenost - řídící ventil opět uzavře tlak do válce (obdoba jízdy přímo) až do dalšího pohybu volantu

Řídící ventil: (hřídel řídícího ventilu je součástí hřídele volantu, šoupátko je spojeno s pastorkem) - otáčením volantu se hřídel natočí do polohy 1

Obrázek: Řídicí ventil

(výstupky na hřídeli k zarážkám šoupátka) - v šoupátku se otevřou kanálky a tlakový olej proudí do ……………………………... (olej z druhé strany pístu je přes šoupátko vytlačen do okruhu čerpadla) - pístnice se posune - tím se pootočí šoupátko do polohy 2 - přívod oleje do pracovního válce se uzavře - pohyb pístnice se zastaví - pokud řidič dál natáčí volant  hřídel do polohy 1… - při poruše posilovače výstupky hřídele opřou o šoupátko a pohyb se přímo přenese na pastorek řízení

98 / 110

Obrázek: Hřebenové řízení s posilovačem Obrázek: Elektrický posilovač

Elektronicky řízený hydraulický posilovač - řídicí jednotka reguluje posilovací účinek podle snímače rychlosti - plně posiluje při …………………………. (u stojícího vozidla nebo při parkování)  plné natočení volantu minimální silou - čím vyšší rychlost, tím víc je posilování ……………………  pro citlivost a přesnost řízení při vyšší rychlosti - na změnu rychlosti vozidla reaguje systém velmi rychle - elektronická řídící jednotka ovládá elektrohydraulický ventil, kterým reguluje průtok (tlak) oleje do pracovního válce

Elektrický (elektronický) posilovač - stále častěji dnes nahrazují hydraulické posilovače - signály snímačů na hřídeli volantu a převodce řízení zpracovává řídící jednotka, která ovládá posilovací elektromotor

výhody: - snížení ……………………………………… - nižší ……………………… (jsou menší) - snadnější a rychlejší montáž - ……………………………

1. řídící jednotka 2. servomotor 3. redukční převodka 4. snímač momentu na volantu 5. snímač momentu v řízení 6. snímač natočení volantu 7. informace o rychlosti jízdy

99 / 110

Geometrieřízení - určuje základní postavení kol - vliv na stabilitu vozidla (držení stopy) lehkost řízení schopnost samovolně vracet řídicí kola do přímého směru

GEOMETRIE KOLA 1. ODKLON KOLA - úhel mezi podélnou svislou rovinou a rovinou kola - při jízdě vzniká ………………………………, která pomáhá vymezit……………………… - odvalující se kolo tvoří s vozovkou kužel - tím se zabraňuje ……………… (třepetání) kol při přímé jízdě (nevýhoda - kola jsou po vozovce smýkána - vliv na nadměrné a nerovnoměrné opotřebení pneumatik)

Obrázek: Dráhy kola (dokreslete)

Pozitivní odklon kola - většina vozidel - hodnoty: 0°20‘ ÷ 2° (přípustná tolerance ±30‘) - ……………… směrovou stabilitu vozidla při přímé jízdě - zmenšuje poloměr rejdu (ulehčuje ……………… volantu při pomalé jízdě) - zvyšuje opotřebení ……………… plochy běhounu pneumatiky

Negativní odklon kola - bývá u zadní nápravy - hodnoty: -0°30‘ ÷ -2° - zlepšuje boční vedení při ………………………………… - zvyšuje opotřebení ……………….plochy běhounu pneumatiky 100 / 110

Obrázek: Odklon kola

2. SBÍHAVOST - úhel, který svírají střední roviny kol jedné nápravy - měří se jako rozdíl …………………… mezi vnitřními (vnějšími) okraji ráfku při postavení kol do přímého směru - působením valivého odporu se vymezuje vůle v ……………………………, která se tak snaží natáčet do přímého směru - u vozidel s předním pohonem hnací síla stlačuje kola do sbíhavosti, proto se často nastavuje

Obrázek: Sbíhavost

……………………… - zabraňuje ………………… kol, zlepšuje směrovou ……………………… v přímé jízdě - špatně seřízená sbíhavost způsobuje rychlé …………………… pneumatik Seřízení (kontrola) sbíhavosti: - při nadměrném opotřebení vnitřní nebo vnější strany pneumatik - táhne-li vozidlo při zrychlení k jedné straně a při brzdění k druhé - táhne-li vozidlo do strany při jízdě po rovné silnici - je špatně vycentrovaný volantu - nevrací-li se po průjezdu zatáčkou kola rychle do přímého směru - po prudkém nárazu (například na obrubník) se mohlo změnit původní nastavení

101 / 110

Geometrieřízení - určuje základní postavení kol - vliv na stabilitu vozidla (držení stopy) lehkost řízení schopnost samovolně vracet řídicí kola do přímého směru

GEOMETRIE KOLA 1. ODKLON KOLA - úhel mezi podélnou svislou rovinou a rovinou kola - při jízdě vzniká axiální (osová) síla, která pomáhá vymezitvůli řízení - odvalující se kolo tvoří s vozovkou kužel - tím se zabraňuje kmitání (třepetání) kol při přímé jízdě (nevýhoda - kola jsou po vozovce smýkána - vliv na nadměrné a nerovnoměrné opotřebení pneumatik)

Obrázek: Dráhy kola (dokreslete)

Pozitivní odklon kola - většina vozidel - hodnoty: 0°20‘ ÷ 2° (přípustná tolerance ±30‘) - zlepšuje směrovou stabilitu vozidla při přímé jízdě - zmenšuje poloměr rejdu (ulehčuje otáčení volantu při pomalé jízdě) - zvyšuje opotřebení vnější plochy běhounu pneumatiky

Negativní odklon kola - bývá u zadní nápravy - hodnoty: -0°30‘ ÷ -2° - zlepšuje boční vedení při jízdě v zatáčce - zvyšujeopotřebenívnitřníplochyběhounupneumatiky 102 / 110

Obrázek: Odklon kola

2. SBÍHAVOST - úhel, který svírají střední roviny kol jedné nápravy - měří se jako rozdíl vzdáleností mezi vnitřními (vnějšími) okraji ráfku při postavení kol do přímého směru - působením valivého odporu se vymezuje vůle v ložiskách kol, která se tak snaží natáčet do přímého směru - u vozidel s předním pohonem hnací síla stlačuje kola do sbíhavosti, proto se často nastavuje rozbíhavost - zabraňuje kmitání kol, zlepšuje směrovou stabilitu v přímé jízdě

Obrázek: Sbíhavost

- špatně seřízená sbíhavost způsobuje rychlé opotřebení pneumatik Seřízení (kontrola) sbíhavosti: - při nadměrném opotřebení vnitřní nebo vnější strany pneumatik - táhne-li vozidlo při zrychlení k jedné straně a při brzdění k druhé - táhne-li vozidlo do strany při jízdě po rovné silnici - je špatně vycentrovaný volantu - nevrací-li se po průjezdu zatáčkou kola rychle do přímého směru - po prudkém nárazu (například na obrubník) se mohlo změnit původní nastavení

103 / 110

GEOMETRIE REJDOVÉHO ČEPU 1. PŘÍKLON REJDOVÉHO ČEPU - úhel osy rejdového čepu k podélné rovině vozidla - hodnoty: ……◦ ÷ ……° - při natočení kol způsobuje ………………………… přední části vozidla - vlivem zatížení se vytvoří síla (moment), která samočinně vrací kolado………………………… - odklon kola + příklon rejdového čepu (β+γ) určují poloměr rejdu - součet těchto dvou parametrů bývá ……………, daný konstrukcí ………………

Obrázek: Příklon rejdového čepu

104 / 110

2. ZÁKLON REJDOVÉHO ČEPU - úhel mezi osou rejdového čepu a svislou příčnou rovinou promítnutý do podélné roviny vozidla - může být určen i jako vzdálenost průsečíku osy kola s vozovkou [K] a průsečíku osy rejdového čepu s vozovkou [O] závlek kola [z] - hodnoty: ……° ÷ ……°

Pozitivní záklon: - kolo je ……………… = stabilizováno v ………………………… - působením záklonu čepu je vnitřní kolo v zatáčce nadlehčováno a vnější stlačováno k vozovce - vytváří se moment pro …………………… do přímého směru po projetí zatáčky - OsA s motorem vzadu mají větší závlek než s motorem vpředu Příliš velká hodnota záklonu způsobuje, spolu se zvýšením stabilizace kol, také zvýšení potřebné síly na volant (do řízení).

Negativní záklon (předklon): - někdy (výjimečně) - pro přední pohon - pro snížení příliš intenzivního vracení kol do přímého směru (působením příklonu rejdové osy)

Obrázek: Záklon rejdového čepu

105 / 110

GEOMETRIE REJDOVÉHO ČEPU 1. PŘÍKLON REJDOVÉHO ČEPU - úhel osy rejdového čepu k podélné rovině vozidla - hodnoty: 5° ÷ 10° - při natočení kolzpůsobuje nadzvednutí přední části vozidla - vlivem zatížení se vytvoří síla (moment), která samočinně vrací kola do přímého směru - odklon kola + příklon rejdového čepu (β+γ) určují poloměr rejdu - součet těchto dvou parametrů bývá neměnný, daný konstrukcí nápravy

Obrázek: Příklon rejdového čepu

106 / 110

2. ZÁKLON REJDOVÉHO ČEPU - úhel mezi osou rejdového čepu a svislou příčnou rovinou promítnutý do podélné roviny vozidla - může být určen i jako vzdálenost průsečíku osy kola s vozovkou [K] a průsečíku osy rejdového čepu s vozovkou [O] závlek kola [z] - hodnoty: 2° ÷ 4°

Pozitivní záklon: - kolo je vlečeno = stabilizováno v přímém směru - působením záklonu čepu je vnitřní kolo v zatáčce nadlehčováno a vnější stlačováno k vozovce - vytváří se moment pro vracení kol do přímého směru po projetí zatáčky - OsA s motorem vzadu mají větší závlek než s motorem vpředu Příliš velká hodnota záklonu způsobuje, spolu se zvýšením stabilizace kol, také zvýšení potřebné síly na volant (do řízení).

Negativní záklon (předklon): - někdy (výjimečně) - pro přední pohon - pro snížení příliš intenzivního vracení kol do přímého směru (působením příklonu rejdové osy)

Obrázek: Záklon rejdového čepu

107 / 110

GEOMETRIE ZATÁČENÍ 1. POLOMĚR REJDU - vzdálenost středu stopy kola od průsečíku osy rejdového čepu s vozovkou

Pozitivní poloměr rejdu: - osa rejdového čepu protíná vozovku na vnitřní straně pneumatiky - vliv na nestabilitu vozidla (zejména je-li každé kolo na jiném povrchu, kolo s lepší přilnavostí „táhne“ vozidlo šikmo) - má být co nejmenší - velký R0 stěžuje řízení

Nulový poloměr rejdu: - osa rejdového čepu protíná vozovku přesně ve středu pneumatiky - menší vliv rušivých sil při jízdě - u stojícího vozidla lze kolo do rejdu natočit snadno

Obrázek: Pozitivní R0

Negativní poloměr rejdu: - osa rejdového čepu protíná vozovku na vnější straně pneumatiky - je umožněn např. kolem s velkým prohloubením a kotoučovou brzdou - vozidlo je při rozdílných adhezních podmínkách nebo např. při defektu pneumatiky stabilnější V posledních letech se proto stále častěji používá záporný poloměr rejdu, který má stabilizační účinek na řízení. Kola jsou nucena do sbíhavosti a všechny případné vůle v uložení kola a spojovací tyči jsou stále vymezovány.

Obrázek: Nulový R0

Obrázek: Negativní R0

2. DIFERENČNÍ ÚHEL REJDU - rozdíl mezi úhlem natočení vnitřního a úhlem natočení vnějšího kola při natočení do rejdu - nutný pro správné odvalování kol při průjezdu zatáčkou [viz: Kinematika řízení]

- vliv na jízdní vlastnosti a opotřebení pneumatik - měření se provádí při kontrole lichoběžníku řízení (zpravidla při natočení vnitřního kola 20°) 108 / 110

GEOMETRIE ZATÁČENÍ 1. POLOMĚR REJDU - vzdálenost středu stopy kola od průsečíku osy rejdového čepu s vozovkou

Pozitivní poloměr rejdu: - osa rejdového čepu protíná vozovku na vnitřní straně pneumatiky - vliv na nestabilitu vozidla (zejména je-li každé kolo na jiném povrchu, kolo s lepší přilnavostí „táhne“ vozidlo šikmo) - má být co nejmenší - velký R0 stěžuje řízení

Nulový poloměr rejdu: - osa rejdového čepu protíná vozovku přesně ve středu pneumatiky - menší vliv rušivých sil při jízdě - u stojícího vozidla lze kolo do rejdu natočit snadno

Obrázek: Pozitivní R0

Negativní poloměr rejdu: - osa rejdového čepu protíná vozovku na vnější straně pneumatiky - je umožněn např. kolem s velkým prohloubením a kotoučovou brzdou - vozidlo je při rozdílných adhezních podmínkách nebo např. při defektu pneumatiky stabilnější V posledních letech se proto stále častěji používá záporný poloměr rejdu, který má stabilizační účinek na řízení. Kola jsou nucena do sbíhavosti a všechny případné vůle v uložení kola a spojovací tyči jsou stále vymezovány.

Obrázek: Nulový R0

Obrázek: Negativní R0

2. DIFERENČNÍ ÚHEL REJDU - rozdíl mezi úhlem natočení vnitřního a úhlem natočení vnějšího kola při natočení do rejdu - nutný pro správné odvalování kol při průjezdu zatáčkou [viz: Kinematika řízení]

- vliv na jízdní vlastnosti a opotřebení pneumatik - měření se provádí při kontrole lichoběžníku řízení (zpravidla při natočení vnitřního kola 20°) 109 / 110

110 / 110