Činnost
parlamentu v letech 1998- 2002 aneb Jak hlasovali poslanci v oblasti životního prostředí Zuzana Drhová Kreslil Rostislav Pospíšil
Období před volbami je časem slibů, ale takt rekapitulací. Končí volební ob dobí a voliči se mohou ptát, jak byly zúročeny jejich hlasy za uplynulé čtyři roky. Zelený kruh již od roku 1996 průběžně sleduje činnost parlamentu z po hledu ochrany životního prostředí a výsledky zveřejňuje v pod obě publikace Pověz mi, kdo je nejkrásnější. Letos v dubnu vyšlo již čtvrté pokračování, které pokrývá období od roku 1998 do roku 2002. Publikace obsahuje pře hled zákonů a poslaneckých návrhů na změny zákonů s dopadem na životní prostředí, které za uplynulé čtyři roky Sněmovn a projednávala. Celkem bylo vybráno 38 dílčích hlasování, u kterých lze určit, zda jsou z hlediska ochrany životního prostředí pozitivní či nikoliv. Jednotlivá hlasování byla vybrána po konzultaci s dalšími nevládními organizacemi, jako jsou Hnutí DUHA, CAL LA, Arnica či Ekolist. Do přehledu se tak dostala např. opakovaná hlasování o novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny, hlasování o formě účasti ve řejnosti při povolování GMO, hlasování o výši pokuty při zneužití značky ozn ačující biopotraviny, či hlasování o zrušení "zeleného haléře" při projed návání zákona o hospodaření s energií.
Projednávané zákony s dopadem na životní prostředí Ve volebním období 1998-2002 určoval zákonodárnou činnost Parlamentu ČR především Národní program pro přípravu ČR na přijetí do EU. Minister stvo životního prostředí zpracovalo ve spolupráci s dalšími resorty jeho kon kretizaci v dokumentu Aproximační strategie pro oblast Životní prostředí, je hož součástí je program legislativních prací vycházející z podrobné analýzy potřeb pro uvedení českého práva do souladu s právem ES (několik desítek základních a celkem více než tři sta legislativních norem Evropských spole čenství). V roce 1999 odpovídala legislativa ČR právním předpisům ES ze 60-70 %. Příprava
nových zákonů či novelizace stávajících zákonů byla pň1ežitostí pro zapracování nových v ochraně životního prostředí prosazovaných EU. Zákony byly ovšem připraveny tak, aby pouze prošly hodnocením Evropské komise. Foto z archivu ČTK trendů
Slovo úvodem Václav Štěpánek Toto číslo Veroniky jsme - i s ohledem na blížící se volby - věnovali velkým investič ním akcím, označovaným často za nezbytné, které tak či onak zasahovaly a zasahují do krajiny, a na dlouhá desetiletí, mnohdy pak i nez vratně ji poznamenávají. Za dob komu nistických se o nich nediskutovalo. Případné nesmělé námitky oponentů byly odráženy poukazem na celospolečenský zájem. Od těc h časů se sice mnohé změnilo, argumenta ce i zájmy investorů či propagátorů staveb měnících kraj inu však zůstaly stejné. Jak by také ne, vždyť jde o miliardy. Nebude li tedy přehrada vybudována, musíme počítat s dalšími záplavami, jiná možnost není. Jak můžete mit něco proti výstavbě vodovodu, když pitné vody je tak málo? Nespustíme-Ii Temelín, hrozí energetická krize a návrat k loučím. Alternativy jsou považovány za neefektivní, neuskutečnitelné, snílkovské: vždyť "my jsme přece odborníci a víme, co je dobré". Většinou se ovšem vždy ukázalo, že proinvestované miliardy nikdy nepřinesly ten užitek, který jejich propagátoři slibovali. Vo du z novomlýnských nádrží k závlahám ni kdo nepotřebuje, podobně jako tu, kterou do Brna přivádí Vírský oblastní vodovod, ener gie, kterou bude případně někdy vyrábět te melínský dinosaurus, je již dnes přebytečná, ohlášená pracovní místa investoři, kteří na zelených loukách budují nové "technologic ké zóny", jimž padají za oběť stovky hektarů úrodné půdy, nikdy nevytvoří. Těžko však mít při pohledu na nefungující a z krajiny čnící monstra zadostiučinění z to ho, že jsme ve svých argumentech měli prav du a na všechny zhoubné ekologické i ekono mické dopady velkých staveb poukazovali. Omylem proinvestované miliardy totiž nikdo nevrací, původce těchto omylů k trestní od povědnosti nikdo nežene, stavby z krajiny ni kdo nevyzmizíkuje, o návratu genia loci či historické paměti místa ani nemluvě. Bezohlední investoři, všechna ta betonová a vodohospodářská lobby, ovšem své zájmy nemohou prosazovat bez politické podpory. Blíží se volby, a proto je třeba vědět, jak ta která politická strana a její kandidáti přistu pují nejen k těmto stavbám, ale i k ochraně životního prostředí jako takového. Článek Zuzany Drhové v tomto čísle by v tom mohl být j istým vodítkem.
•
~9ffi1JJJ1lf1<e~
PŘEDVOLEBNí BILANcovÁNí
1
Kreslil R ostislav Posp(šil
okolnostem bylo volební období 1998-2002 ve srovnání s těmi na počet n ově přij atých záko nů plodné. Sněmovna projednala více než 20 zákon ů s dopadem na životní prostředí (5-6 zákonů ročně). Jed nalo se o následující zákony: - Zákon o prevenci závažných havárií způ s obených vybranými nebezpečný mi látkami (schválen v roce 1999) - Zákon o geneticky modifikovaných organismech (2000) - Zákon o posuzování vlivů na ŽP (2001) - Zákon o ochraně ovzduší (2002) - Zákon o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komuni kacích (2000) - Zákon o odpadech (2001) - Zákon o obalech (2001) - Zákon o vodách (2001 ) - Zákon o vodovodech a kanalizacích (200 I) - Zákon o ochraně veřej néh o zdraví (2000) - Zákon o rybářs tví (2000) - Zákon o integrované prevenci a omezování zneči štění (2002) - Novela zákona o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), (2002) - Zákon o hospodaření s energií (2002) - Zákon o vyhlášení Národního parku České Švýcarsko (1 999) - Zákon o poskytování náhrad škod způs obených vybranými zvláště chráně nými živočichy (2000) - Novela zákona o geologických pracích (2000) - Zákon o ekologickém zeměděl ství (2000) - Zákon o pozemních komunikacích (2000) - Zákon o myslivosti (2002) - Zákon o správním řádu (projednáván v roce 2002) Díky
těmto
předchozími
K naplňování Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc Za nedlouho uplynou čtyři roky od přij etí Státního programu ochrany přírody a krajiny (dále SPOPK) vládou ČR 17. červn a 1998, a proto se nabízí provést ales poň struč né bi lancován í jeho n aplňov ání a zhodnocení pro ochranu našeho přírodní h o a krajinného pro středí. Nejdří ve poněkud
obecněji. Předev ším je že po něk olik a letém přeš l ap ová n í ten to dokument vůbec vznikl, zanalyzoval pro blémy stavu přirody a krajiny, stanovil cíle a úkoly, které jsou nezbytné k jejich dosaže ní, a předevší m , že se j edná o vládní (nikoliv po uze resortní) program. Úkoly byly zpravi dla form ulovány dostatečně konkrétně a s j asnými resortními gestory . Tento kon c epč ní materiál pak byl promítnut i do celé Státní politiky životního prostředí. K sledo vání a podn ěco vání při n aplňování jeho obsa hu byla o p atřením ministra životního prostře dí zřízen a Stálá konference SPOPK složená z širšího spektra odborníků a zástupců jedno tlivých nejvíce zainteresovaných resortů, kte rá j e tvořená užší radou a širším plénem. Jaké problémy je možné vysledovat v té nej dobře ,
ob ec n ěj š í o rganizačně řídící rovi n ě? Přede
vším se bohužel ukázalo, že program schvá Promarněná šance lený vládou, a tudíž do značné míry závazný pro všechny resorty, ještě neznamená, že je Svá před sevzetí vláda v podstatě splnila a kromě novely zákona o ochraně automaticky všemi tak vnímán. Rada Stálé přírody a krajiny předl oži l a do S n ěmovny všechny podstatné zákony či nove
konference SPOPK se scházela pravidelně za ly zákonů, které dosud neodpovídaly právu Evropských společenství či které účasti zástupců resortů ministerstev ži votní ho prostředí, zemědělství a místního rozvoje vycházely z legislativního plánu vlády.
Otázkou však je, jak kvalitní zákony Sněmovna přijala . Je možné konstato a celkem systematicky pracovala. I přes dob rou vůli se zde však velmi často ukázalo, že vat, že příprava nových zákonů či novelizace stávajících zákonů byla příleži naplňování tohoto programu není až tak prio tostí pro zapracování nových trendů v ochraně životního prostředí prosazova ritou dotčených resortů. Plénum Stálé konfe ných Evropskou unií. Tato přílež i tost nebyla využita. Svůj lví podíl na tom rence SPOPK nebylo svoláno ani jednou, při čemž se předpo kládalo, že tak bude činěno měla opozič ní smlouva, která stanovila minimální standardy platné legislati
vy EU přizpůsobené v jednotlivých oblastech nejsl abším zemím jako maxi alespoň jednou do roka. mální možný strop. Vů bec přitom nebrala ohled na měnící se a nově připra Stanovené prioritní úkoly a opatření v počtu čtyřicet jedna se podařilo naplňovat pouze vované direktivy EU či na zkušenosti progresivnějších zemí. Zákony byly zčásti. A lespoň k několika vybraným úkolům
připrav o vány
tak, aby prošly hodnocením Evropské komise, ale neměly am
bice naplnit záměr úč innější, integrované ochrany životního prostředí s důra
zem na prevenci a šetření přírodních zdrojů. Týká se to n apř. zákona o vo
dách, zákona o posuzování vli vů na životní prostředí či zákona o integrované
prevenci znečištěnÍ.
Poslanci také příliš úče l ově zasahovali do vládních návrhů zákonů, které byly
pod vlivem různých zájmových skupin v průběh u projednávání zásadně pře
pracovány. Čím složitější zákon, tím více pozměňovacích návrhů, často ani
komentář.
Úkol zvýšit druhovou rozmanitost dřevinné skladby v obnovovaných porostech (5.1.1.1) tak, aby zde zastoupení podílu přirozených melioračních a zpevňujících dřevin vzrostlo na 44 %, zejména na pozemcích ve vlastnic tví státu, se pře s počáteční těžko předpoklá daný odpor či možná neporozumění příslušné části lesnické veřej nosti poměrně daří napl ~
2
PŘEDVOLEBNí BILANCOVÁNí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __
_ _ _ W(f~n'\lDnufl®~
Kreslil Rostislav Pospľšil ňovat.
Zdál se mi sen ... O čem asi Sllí millistr průmyslu Miroslav Grégr, který je ZIIámý svým "citlivým k ochrallě přírody? SlIad o další jademé elektrámě, případllě o pokračující těžbě urallu v Dolllí RoŽíllce. Foto z archivu CrK
přístupem"
neprojednaných ve výborech, které narušily jeho konzistentnost i původní zá měr. Týkalo se to opět zákona o posuzování vlivů na životní prostředí či zá kona o vodách. Samotné vládní návrhy byly různé kvality a často vzn ikaly za silných meziresortních konfliktů.
Zákony šité na míru V tomto volebním období také narostl počet různ ých nestandardních postupů ve Sněmovně, které obcházejí proces projednávání zákonů daný zákonem (zákon č. 90/95 Sb., o jednání Poslanecké sněmovny) . Při projednávání záko na o posuzování vlivů na životní prostředí byla např. ustavena na základě opoziční smlouvy smírčí komise ČSSD - ODS, která po několik měsíců vy jednávala s MŽP a připravovala v utajení komplexní pozměň ovací návrh vý boru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Při projedná vání zákona o vodách Sněmovna řešila spory mezi ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství zpracováním komplexního pozměňo vacího návrhu zemědělským výborem, který měnil 40 % všech paragrafů. Po neschválení vládního návrhu správního řádu Sněmovna přistoupila na pokus ministerstva vnitra protlačit tento návrh zákona jako komplexní pozměň ovací návrh jiného zákona. Za zmínku také stoji vlastní zákonodárná iniciativa poslanců v oblasti ochra ny životního prostředí. Za toto volební období poslanci předložili tři novely zákona o ochraně přírody a krajiny s cílem omezit možnost veřejnosti (ob čanských sdružení) účastnit se správních řízení s dopadem na ži votní prostře dí. Byli to především poslanci Sehoř, Brousek a Drda (všichni ODS), kteří stáli za těmito návrhy. Také poslanecký náv.rh zákona o vybudování dál niční ho obchvatu Plzně (V. Brousek, ODS, M. Emmerová, ČSSD, J. Lobkowicz,
~-U~JY(]DIl1lfi®2!l
se v posledních letech při zalesňování obnovovaných porostů státních lesů blíží 40 %. Otázkou však je, jaký dopad to bude mít v cílové skladbě těc h to porostů. Přes tuto nej istotu a urč i té rezervy patří Le sům ČR za dosavadní přístup spíše dík, a to i p řesto, že resort zemědělství tento úkol v realizačních a dotačních programech ref lektoval pouze zčásti. Mezi úkoly, které je možné, byť s časový m skluzem, rovněž pova žovat za splněné či převážně plněné, napří klad patří příprava vymezování potenciálních stanovišť pro evropskou soustavu NATURA 2000 (ú kol 5.1.5.2), vyhlášení Národního parku České Švýcarsko (5.1.5.3), příprava novelizace příslušné legislativy v souladu s předpisy EU (5 .2. 1) nebo vypracování akč ního programu ekologického uvědomování veřejnosti (5.4.1). Mezi úkoly, které byly plněny pouze nedo statečně, případně vůbec, lze naopak zařadit například program rozšiřování ploch přírodě blízkých lesů v nivách řek a potoků (5.1.1.4), rezervování pozemků v PF ČR ke směn ě za zemědělskou a lesní půdu ve vy braných chráněných územích a skladebních prvcích územního systému ekologické stabi lity kraj iny (5 .1.5.5), přípravu prováděcího předpisu o ochraně krajinného rázu (5.2.4) nebo udržení a podle možností zvýšení obje mu financí na krajinotvorné programy (5.3.2) a vzájemné propojování a respektování do tačn ích titUlll ministerstva životního prostředí a mini sterstva zemědělství (5.3.7). Samozřejmě do obou skupin by šlo zařadit více úkolů, pro některé by musela být vytvo řena další kategorie pro úkoly plněné pouze částečně či nahodile. Všechny úkoly a jejich plnění lze zevrubn ě popsat, ale to není úče lem tohoto příspě vku. Jaké jsou pravděpodobné příčiny pouze prů měrného výsledku při naplňování tohoto pro gramu? Některé jsou naznačeny výše a někte ré jsou skryty v samotném programu a to si dovoluji tvrdit jako jeden z jeho spoluautorů a editorů. Termíny většího počtu úkolů byly totiž stanoveny v časově krátkém a prakticky nesplnitelném horizontu. Obsahy úkolů jsou v některých případech poněkud problematic ké nebo dost ši roce formulované a například úloha nevládních organizací a jejich postave ní v praktické ochraně přírody je okomento vána zcela nedostatečně. Co je však možné hodnotit jako největší slabinu? Ukázalo se, že zdánlivě logická snaha přiřadit gesci za někte ré úkoly jiným resortům, než je ministerstvo životního prostředí, se ukázala jako ne úplně funkční, neboť existují jen málo operativní mechanismy, jak příslušného gestora aktivi zovat k práci na příslušném úkolu z pozice re sortu ži votního prostředí. Toto
č ís lo
PŘEDVOLEBNÍ BILANCOVÁNÍ
-+ 3
Kreslil Rostislav Pospľšil
KDU-ČSL, J . Maštálka, KSČM) lze považovat za velmi nestandardní postup, jak omezit účast veřejnosti na rozhodování, a je příkladem hrubě účelového přístupu k tvorbě zákonů. Totéž platí o návrhu na změnu stavebního zákona (J. Hojdar, L. Polášek, R. Martínek - všichni ČSSD) či návrhu na zrušení zá kona o ochraně půdního fondu (M. Beneš, J. Drda, V. Doležal a P. Hrnčíř všichni ODS), jejichž cílem bylo zjednodušit postupy pro investory bez ohle du na možnost hájit zájmy ochrany přírody, půdy apod.
ODS volí prostředí pro život? Co se týče jednotlivých poslanců, bylo hodnoceno, jak využili svých hlasů u vybraných 38 hlasování s dopadem na životní prostředí. Nejúspěšnějším poslancem se stal překvapivě V. Mlynář (US), který se v 91 % svých hlasová ní vyjádřil pro ochranu životního pros tředí. Na dalších místech se objevili po slanci L. Ambrozek (KDU-ČSL, 89 %), V. Holáň (KDU-ČSL, 84 %), M. Šojdrová (KDU-ČSL, 81 %) a Z. Kořistka (US, 80 %). Nejméně přáli život nímu prostředí poslanci V. Tlustý (ODS, 10 %), E . Vávra (ODS, 11 %), L. Talmanová (ODS, I I %), A. Rozehnal (ODS, 12 %), J. Vidím a J. Papež (oba ODS, 13 %). Je třeba dodat, že nebyly započítávány absence, a tudíž neúčast na některých hlasováních mohla navýšit procento hlasování ve prospěch ži votního prostředí. Je to i případ V. Mlynáře, který se s šesti absencemi pře kvapivě dostal před "zeleného" poslance L. Ambrozka (dvě absence). Kromě hlasování na plénu je významné také působen í ve výborech, podávání pozměňovacích návrhů k projednávaným zákonům a předkládání vlastních návrhů zákonů či jejich novel. Zde je možné konstatovat, že Sněmovna je zoufale chudá na poslance, kteří by se tématem životního prostředí soustavně zabývali, a že poslanec L. Ambrozek (KDU-ČSL) neměl v tomto směru kon kurenci. U námi sledovaných 38 hlasování byl předkladatelem 11 z nich, a to vesměs pozitivních návrhů z hlediska ochrany životního prostředí. Politické strany byly hodnoceny tak, že j ako základ byl stanoven celkový po čet hlasů, které měly jednotlivé strany u 38 hlasování k dispozici, a poté bylo procentuálně vyčísleno, nakolik je využily ve prospěch ochrany životního prostředí. Poslanecký klub KDU-ČSL hlasoval v 6 1,6 % ve prospěch životní ho prostředí, KSČM v 52,4 %, US v 45,8 %, ČSSD v 45,1 % a ODS v 18 %. Srovnání podobnosti hlasování však ukázalo, že s pos lanci KDU-ČSL hlaso val nejpodobněji pos lanecký klub US (měl však více absencí), a tudíž se v procentuálním vyjádření umístil až na třetím místě za KSČM . Klub ČSSD byl po US nejblíže hlasování KDU-ČSL , hlasoval však podobněji s KSČM. Samos tatně pak vystupoval klub ODS, jehož hl asování se nejvíce lišilo od klubu KDU-ČSL a poměrně výrazně se lišilo i od hlasování ostatních stran. Procentuáln í vyjádřen í prokazuje, že poslanecký klub ODS výrazně nej méně podporuje zájmy ochrany životního p rostředí. Potvrzuje to také hlasování jednotlivých pos l an ců , ve kterém se ODS umístila až na konci. "Nejzeleněj ší" poslanec ODS Nájemník hlasoval pouze v 31 % pro ŽP. Mezi poslanci ODS se čestně umísti l M. Grégr (ČSSD), který se s 20 % stal nej méně přátel ským poslancem k životnímu prostředí mimo klub ODS. Nej méně přátelský mi poslanci k životnímu pro středí z klubu KDU-ČSL j sou poslanci Kalousek a Lobkowicz (53 % hlasování pro ŽP), n ej méně úspěšnými poslanci za US jsou Pilip a Němec (32 % hlasování pro ŽP). Ing. Zuzana Drhová - ředitelka Zeleného kruhu, Praha Publikace je na vy žádání k dispozici na Zeleném kruhu, Lubl aňská 18, 12000 Praha 2
4
•
Co navrhnout dál? Rada Stálé konference SPOPK po podrobném vyhodnocení naplňo vání všech úkolů by pro zakončení určité eta py platnosti programu měla svolat Plénum Stále konference SPOPK. Nejlépe za účasti širšího fóra obecně uznávaných odborníků, kde by mělo dojít k shmující prezentaci ob sahu a implementace programu. Jeden z vý stupů těchto jednání by měl být podnět k de finovanému zadání aktualizované a upravené verze Státního programu ochrany přírody a krajiny. Kterým směrem by se aktualizace měla ubírat? V tom nejobecnějším smyslu by měla již být méně programem o dalších pro gramech a více by měl celým programem prolínat kooperativní přístup k ochraně příro dy zajišťovaný státem, vlastníky pozemků, resp. lesními a zemědělskými hospodáři, a ši rokou veřejností. Daleko více musí být pro pracována úloha neziskových organizací v ochraně přírody , zvláště pak tzv. landtrus
~J
",! 1'/ '
' II
tů, včetně jasněji
formulované zakázky státu pro ně . V neposlední řadě by měla podrobně ji reflektovat předpisy a přístupy k ochraně přírody a péči o krajinu v zemích Evropské unie. Čistě technicky pak zastřešujícím ga rantem aktualizovaných úkolů by mělo být pouze ministerstvo životního prostředí, které by je plni lo ve spolupráci s příslušnými re sorty, a to v součinnosti uložené jim vládou. Po důkladné a široké diskusi by měla aktuali zovaná podoba dokumentu být, pokud mož no, projednána i v Parlamentu ČR. Přes výše uvedené nedostatky Státní program ochrany přírody a krajiny ČR splnil svoje zá kladní poslání, a bude-li vh o dně aktualizován a dopln ěn, bude mít česká ochrana přírody v ruce dobré vodítko pro svoji práci.
• RNDr. František Pelc - řed i te l Správy ných krajinných oblastí ČR
chráně
PREDVOLEBNÍ BILANCOVANt_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'U9mlDn11fi®~
Přehrada
nebo vesnice? Stavba nádrže ohrožuje obec Nové Heřminovy Václav Čermák V roce 1997 bylo povodí řeky Opavy těžce postiženo katastrofální povodní. Poškozen byl majetek. Došlo i k utonutí několika lidí. Po povodni se hledalo řešení, jak zajistit protipovodňov ou ochranu obcí v údolní nivě řeky Opavy. Na pozvání zástupců Zastupitelstva obce Nové Heřminovy jsem se zúčastnil kon- . ference konané v Krnově dne 8. března 2001 , která se zabývala studiemi re tenčních úprav v povodí řeky Opavy. Všichni pozvaní zpracovatelé i oponenti studií svorně tvrdili, že nejefektivnějším řešením protipovodňové ochrany je stavba nádrže Nové Heřminovy. Při realizaci nádrže by se však zlikvidovala té měř celá obec Nové Heřminovy. Protože jiné adekvátní řešení odtokových po měrů zpracováno nebylo, problém se postavil tak, že buď bude zajištěna ochra na Krnova, Zátoru a Brantic, nebo zůstanou Nové Heřminovy. Jinak řečeno: pravděpodobnost tragédií jedněch se sníží za cenu osobních tragédií jiných lidí. Povodní z roku 1997 byla ovšem vážně postižena i samotná obec Nové Heř minovy. V důsledku podemletí zdí a nárazem plovoucích klád se zřítilo pět domů. Několik měsíců po této živelné pohromě si však obyvatelé opravili svoje poškozené domy tak, že následky povodně dnes nejsou patrné. Obec působí upraveným dojmem, veřejná prostranství jsou pečlivě udržovaná. V současné době jsou Nové Heřminovy jednou z mála ekonomicky prosperu jících obcí na okrese Bruntál. Povodeň měla velký vliv na chování lidí. Dodnes, bez ohledu na věk, vnímají nebezpečí povodní, kontrolují vodní stav v řece Opavě. Pocit ohrožení způso buje deprese, především u starších lidí. Přesto se nechtějí přestěhovat. V obci zapustili své kořeny. Líbí se jim život ve zdravém pros tředí. Bydlí v rozvol něné zástavbě, tvořené zemědělskými usedlostmi převážně slezského typu, vsazené do krásné přírody. Hrozbou vysídlení trpí zejména starší lidé, kteří by v obci chtěli dožít. Pro některé bude násilné vystěhování tragédií. Z lid ského hlediska bude přesídlení obce velký problém. Jen sedm jednotlivců a rodin má zájem se vystěhovat.
Konflikt veřejného zájmu Nové Heřminovy zažily ve své historii několik barbarských nájezdů, ptI nichž se z pozice síly ničily vytvořené hodnoty. V současné době je nebezpePohled na obec Nové Heřmí1lovy a zaříznuté koryto řeky Opavy. Foto Václav Čermák
~~~n~DIl1lil®~
Duch a paměť místa by se zatopením ztratily... Václav Čermák Obec Nové Heřminovy vznikala postupně při kolonizaci území kolonisty pocházejícími převáž ně z Bavorska a Saska, kteří zde hlou bili doly a v primitivních hutích tavili železo. S nimi přicházeli řemeslníci, kteří zde stavěli svá obydlí. S růstem obyvatelstva postupně vznikaly pily, mlýny a kovárny. Takto kolem roku 1250 vznikla obec Nové Heřminovy Neu Erbersdorf. Podle kronikáře prodělával a obec v průběhu své historie řadu pohrom. Občané se vždy znovu vzmohli a obec obnovili. První zkáza přišla v době husitských válek a trvala až do roku 1430. Husité bořili domy, doly a hutě. Mnoho lidí odvlekli. Poté, co obyvatelé opra vili svá obydlí a začali žít normálním živo tem, přišli v roce 1474 uherští vojáci Matyá še Korvína a situace se opakovala. Třicetiletá válka způsobila úpadek obce. Obec byla vy pálena. Obyvatelstvo, které decimovaly epi demie, bylo vystaveno rekatolizačnímu tlaku. Podobný osud postihl obyvatele v 18. a v 19. století. Po druhé světové válce, na základě Postupimské dohody, byla odsunuta německá část obyvatelstva a pohraničí obsadilo české a slovenské obyvatelstvo. Po roce 1949 při cházejí další osídlenci. V menší míře pokra čuje jejich příli v dodnes. Ráz obce se utvářel po staletí. Stopy života starších generací se časem vytratily, byly překryty činností pozdějších generací. Vědo mí kontinua v průběhu věku dává člověku ji stotu, že někam pam, že je součástí něčeho přetrvávajícího. Starý dům je naplněný svým vývojem, příběhy, které se v něm odehrály. Stopy hospodaření starých osadníků jsou pa trné i dnes v parcelaci pozemků a v uspořá dání krajiny. Je velmi důležité, že Nové Heř mínovy si do značné míry historickou kontinuitu svého vývoje zachovaly. Duch a paměť místa by se zatopením obce nená vratně ztratily. Součas n á podoba obce je i výsledkem usilov né práce dnešních obyvatel. Pokud měli mož nost, dali podobě domů svoje představy . V něčem respektovali tradici. Narodili se v obci, prožívali svoje životní příběhy, stýka li se s přáteli, dostávali se do pozitivních i negativních vztahů. Prožitky a utváření pro středí v nich zakotvily pocit domova. Moje úvahy pravděpodobně vyvolaj í otázky : proč dávat tak velký důraz na takové hodno ty, jako je dědictví otců, pocit domova, vztah a zodpovědnost k prostředí , ve kterém žije me? Nespokojí se většina obyvatel Nových Heřminov s bydlením v nových rodinných domcích na jiném místě? Odpověď souvisí s tím, co člověk uznává, v čem vidí smysl života. Nespočívá snad v tom, že si uvědomí bohatost, pestrost živo ta a nekonečnost jeho poznávání, které posi luje vztah a vyvolává lásku? Myslím si, že mě n it tuto hodnotu za sedmdesát pět domků je pro obyvatele Nových Heřmínov velmi špatný obchod.
INVESTIČNí VÝSTAVB A VERSUS KRAJINA A LIDÉ
• 5
čí
nenávratné likvidace obce zdůvodňováno veřejným zájmem ochrany Krno va, Zátoru, Brantic a dalších obcí. Takto formul uj í problém politici na zákla dě doporučení odborníků a vystavují obec Nové Heřmin o vy silnému tlaku . Zatím se obec houževnatě brání. Má rázného a bojovného starostu. Na straně obce je místostarostka Bruntálu a občanské sdružení. Pokud vydrží, dostane se projekt nádrže do slepé uličky. Neumím si představit , že by se, v dnešní době, dala z mapy Evropy vymazat jedna malá obec. Bohužel, zatím neexistuje řešení přijatelné pro občany Krnova i Nových Heř minov. Stavba poldrů v údolní nivě řeky Opavy nebo na přítocích Opavy ne může být řešením ochrany Krnova rovnocenným k nádrži Nové Heřmínovy. Účinnou pro tipovodňovou ochranu nezajistí ani komplexní úpravy v povodí. Z toho důvodu jsme na konferenci v Krn ově prosadili, aby se k nádrži Nové Heřmínovy zpracovala konkurenční varianta řešící zvýšení kapacity koryta v Krnově, zpřírodnění řeky Opavy a její začlenění do struktury města. Studii zvýšení kapacity koryta řeky v Krnově vypracoval Aquatis, a.s. Návrh úpravy koryta podle Aquatisu je však nerealizovatelný, neboť vyvolává de molice obj ektů v Krno vě v rozsahu, který se blíží rozsahu demolic v Nových Heřmínovech při stavbě nádrže. Náklady na úpravu koryta v Krnově jsou podle jejich propočtu srovnatelné s náklady na stavbu nádrže. Rozhodující podíl 80 % však dělají náklady na vyvolané investice (rekonstrukce mostů, rekonstrukce inženýrských sítí, náhradní výstavba za demolice obj ektů). Řešení existuje
Vzhledem k tomu, že mám dlouhou praxi v řešení odtokových poměrů, dovo luji si tvrdit, že úpravu koryta řeky Opavy v Krn o vě je možné řešit méně náOchranná hráz podél řeky Opavy chrállící zástavbu. Foto Václav Cermák
kladně
a s minimem demolicí. Citlivé zkapacitnění koryta řeky Opavy v Kr a individuální protipovodňovou ochranu obcí v povodí Opavy považuji za základní řešení srovnatelné svým účinkem s výstavbou nádrže Nové Heř minovy. Úpravy povodí a zalesnění údolní nivy řeky Opavy jsou doplňko vým řešením, jímž se budou kompenzovat vyloučené inundace a jímž se bu de současně revitalizovat povodí. K tomuto závěru se postupně dochází i při řešení úprav odtokových poměrů na řekách Moravě a Bečvě. Vím, že politická reprezentace i odborníci se problémem nádrže Nové Heřmí novy zabývali v míře nebývalé. Chybou by však bylo, kdyby někdo z moc ných prohlásil, že již bylo dosti diskusí a nyní je nutné konat. Vždyť jde o proinvestování více než dvou miliard korun, o vážné sociální a ekologické důsledky. Podle mého názoru je potřeba znovu usilovat o to, aby politická za dání a práce odborníků vedly k reálnému řešenÍ. nově
Ing. Václav Cermák - Unie pro řeku Moravu
6
•
Závěry
jedné kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu Cílem kontroly Nejvyššího kontrolniho úřadu (NKÚ) bylo prověřit systém poskytování a hospodaření s finančními prostředky vyna kládanými na provoz, údržbu a rozvoj vodních cest. Kontrolováno bylo období 1998 až 2001 do ukončení kontroly, v příp adě věcných sou vislostí i roky předchozí. Kontrolovanými oso bami byly: Ministerstvo dopravy a spojů, Mi nisterstvo životního prostředí, Státní fo nd dopravní infrastruktury , Ředitelství vodnich cest České republiky se sídlem v Praze, Povodí Labe, s.p., se sídlem v Hradci Králové a Povo dí Vltavy, s.p. , se sídlem v Praze. Mi nisterstvo dopravy a spojů (MDS) nemá zpracovanou dlouhodobou koncepci, která by komplexně řešila alternativy a priority rozvoje vadni dopravy v ČR a jejich návaznost na další druhy doprav (dopravní řetězce). Jako základni koncepční materiál pro rozvoj vodní dopravy uvádí MDS Program podpory, který však má svými znaky střednědobý charakter a zabývá se předevš í m rozvojem vodnich cest a zejména Labsko-vltavskou vodní cestou. Program pod pory se opíralo výsledky Marketin.gové studie, ve které byla mj. uvedena s polečensko-ekono mická návratnost jednotli vých projektů rozvoje vodnich cest v ČR. Další koncepční materiály (Hannonogramy / 999 a 200l) již řešily zej ména priority a fi nancování Labské vodni ces ty, přičemž podstatně zvýšily nároky na pr o středky státního rozpočtu a dobu výstavby, aniž by byla aktualizována analýza spole čensko-ekonomické návratnosti. Nedostateč né koncepční zabezpečeni rozvoje vodni do pravy v ČR vytvořil o riziko, že prostředky státního rozpočtu nebudou společensko-ekono micky návratné. Investični rizika nachází NKÚ především u na vrhovaných úprav na dolním Labi, kde zvýšeni nákladů a prodloužení doby realizace snížilo společensko -ekonomickou návratnost na mini mum. Obdobná investični rizika existují u re konstrukcí plavebních komor na Labi a Vltavě; realizované vyšší parametry mohou být zby tečné vzhledem k zá měrům na německém úse ku Labe a č aso vé nej i stotě úprav dolního Labe. Nesystematické finančni zabezpečování to hoto programu a přístup k registraci jednotli vých investičních záměrů oslabuje všeobecně důvěru, co se týče investic do vodní dopravy jako celku. Systém řízení investi čmno procesu byl nedo konalý. Investorský dozor byl nedůs l edný a kontrolní subsystém investičmno procesu prakticky neexistoval. Investoři se při výbě ru dodavatelů v rámci procesu veřejného zadá váni prací chovali neprůhledně a diskrimi načně. Investoři při vlastni realizaci investičnich záměrů postupovali vůči doda vatelům neodůvodněně vstřícně, a přebírali
tak většinu finančnich rizik na sebe.
Stávající systém koncepce a řízení investičniho
procesu rozvoje vodni dopravy v ČR je pro fi
nancováni z hlediska zajištěni účelnosti a hos
podárnosti vynakládání prostředků státního
rozpočtu nebo prostředků SFDI neúměrně rizi
kový.
(z tiskové zprávy NKÚ)
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ _ _ __ _ _ _ __ __
~ll~mIDIlufi®~
Příliš Věra
Mimořádné
vysoké napětí
postavení
Provodova
PospÍšilíková
Miroslav Černý Mimořádn é
postavení Provodova spočívá v tom, že se zde v jinak malém prostoru setkávají výjimečné hodnoty přírod ní a krajinné, historické, kulturní a religiózní. Jako takový má každoročně Provodov zcela zvláštní kouzlo pro deseti tisíce návštěvníků od nás i ze zahraničí. Tuto multikulturnost se pokUSím vysvětlit. Estetická hodnota této části přírodního parku Vizovické vrchy je vnímána jako nejvyšší v rámci j ihovýchodní Moravy. Plasticita teré nu s chráněnými, anebo do ochrany navrže nými skalními ochozy (Bába, Čertův kámen, Mlčáčky apod.), impozantní hřebeny s vrchy Komoncem, Rysovem, Brdem, vizuálně pře hledné nedotčené lesní komplexy ve vyšších polohách a v nižších polohách s rozsáhlými pastvinami skotu, obrovské množstvÍ prame nů sloužících jako zdroj kojenecké vody, bo hatá společenstva chráněných rostlin a živo čichů, to vše svědčí o cennosti krajinného rázu, tedy ve vztahu k člověku. Ten je ve své mon umentalitě zároveň velmi zranitelný. Nesmíme zapomínat, že množstvÍ návštěvní ků, které se váže k poutnÍmu místu nebo k přile hlým lázním v Luhačovicích či k turis především
Před
rokem se mi dostala do rukou výzva jednatele občanského sdružení Pro vodov pana Miroslava Černého za záchranu provodovského kraje před nená vratným zhyzděním vedením velmi vysokého napětí. Protože Provodov a okolí znám z dob studií, neprošel apel mýma rukama bez povšimnutí. Zača la jsem se zajímat, co se vlastně kolem vedení velmi vysokého napětí děje. V oblasti Slavičínska, kde žije asi 15 tisíc obyvatel, docházelo v uplynulých desetiletích k výpadkům e lektřiny. Situace se zdála neudržitelná, a tak došlo i na plánování posílení pří vodu elektrického proudu, které se reálně vtělilo do nařízení vlády Č. 87/1994 o územním plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace. Nařízení vlády vyhlásilo za veřejně prospěšnou stavbu vedení velmi vysokého napětí (VVN) ze Slušovic do Slavičína o délce 22,3 km a současné vedení 22 kV má nahradit 2 x 110 kY. Projekt považuje za nezbyt né vystavění skoro stovky nových stožárů a investora bude vedení stát sto mi lionů korun.
Provodov Provodov se rozprostírá v Luhačovickém Zálesí, ve Vizovické v rchovin ě, mezi Vizovicemi, Luhačovicemi a Zlínem, od něhož je vzdálen vzdušnou ča rou osm kilometrů. Krajina je pahorkatá, malebná, s lesíky, pastvinami a rok lemi. Obec odedávna měl a zemědělský charakter s valašským způ sobem hos podářství, později s rozšířeným ovocnářstvím . V Provodově nyní žije kolem 800 obyvatel.
Pro místní občany začíná příběh vedení VVN zasedáním obecního zastupitel
stva v roce 1998 , kdy byl schválen územní plán obce zahrnující i trasu vedení VVN . Zastupitelstvo - na základě informací od pracovníka Jihomoravské energetiky (JME) - považovalo mylně vedení VVN za posílení a opravení stávajícího vedení VN. Územní plán obce nezahrnoval a ani zahrnovat nemo hl problematickou oblast pohledových vrchních horizontů . V srpnu 2000 bylo zastupitelstvo obce požádáno o vyj ádření k zaslané podrobné dokumentaci stavby. Zastupitelstvo neobdrželo od občanů žádnou připomínku a samo se spokojilo s možností vést VVN kabelem (která se později ukázala nereálná). Nevyj ádřením tázané strany se mělo za to, že obec dokumentaci schvaluje. Ke konci téhož roku se v tisku objevila první populárnější formou podaná zpráva o konkrétní podobě stavby. Tisk informuje o projektem nabízených stožárech - nahrazujících s oučasné dřevěné sloupy - dosahuj ících v Provodo vě výšky od 19 do 30 metrů a šířky až 17 metrů (šířka s tožárů vyžaduje prů sek lesa o šířce 40 m). Zprávy byly pro občany obce šokující a vyvolaly spontánní sesbírání kolem dva a půl tisíce podpisů na tři typy petic, jedna z nich např. začíná slovy: "Nesouhlasím s vedením velmi vysokého napětí v blízkosti poutního místa Provodov-Ma lenisko". Podpisy vystihují vztah ob čanů i širšího okolí ke kraj ině a k poutnímu místu s barokním kostelem Pan ny Marie Sn ěžné . Tento kostel byl vys tavěn v roce 1750 na mís tě, kde o pár let dříve stála kaplička uctívající pramen uzdravující vody. V areálu kostela je také křížová cesta z roku 1947 od Emila Brendla a budova dřívější fary, dnes exercičního domu. Elektrické dráty podpírané stožáry se na proj ekčním papí ře vznášely nad kostelem a oddělovaly jej od kříž ové cesty a hřbitova. Na konci roku 2000 uzavírá JME s vlastníky pozemků dotčených stavbou smlouvy o smlou vě budoucí o zřízení věcného břemene spočívající v opráv nění přetnout pozemky vlastníků vzdušným vedením VVN. Majitelé pozem ků se později snaží zpochybnit platnost smluv. Tvrdí, že kdyby byli zpraveni
r
Kresba Jana StekUka
tickým a cykloturistickým cestám, ocenuJe právě zdej ší nedotčen o st krajinného celku, dnes již vzácného, zde zvláště exponované ho. Právě zde si vy tváří a v blízké budouc nosti bude v ytvářet naše republika své jméno ve vztahu k ochraně přírody , evropské kraji ny, vlastní historii i náboženské tradici, a to v očích mnoha poutníků z celého s věta . Jinou okolností je, že tato uzavřená a chráněn á kra j ina se nachází v přek vapivé blízkosti průmy slového Zlína a může pl~it nezastupitelnou funkci v budoucím rozvoji regionu. Provodovská lokalita má pravd ěp o dobně zcela zvláštní význam v dávné historii naše ho národa. Bohužel, no vějŠÍ archeologické výkopy zde nebyly provedeny a nelze tedy mimořádné postavení v rámci Moravy doku mentovat. Záro veň není vhodné u pozorňovat ~
~'U~n~DIlufi®~
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ
7
na poslední objevy, neboť by bylo místo ohroženo "detektorovými piráty". V každém případě poklad keltských želez, který zde byl vyzvednut, byl druhý největší v tehdejším Československu, Rysov je nalezištěm zlatých duhovek, o počtu nově objevených sídel-hra disek se památkáři vyjádřili jako o jedineč ném v rámci Moravy, posledním zjištěním bylo zaměření rozsáhlých kruhových objektů (mohy l, svatyň či rondelů), pravděpodobně z mladší či pozdní doby kamenné. Jejich po čet (23) je zcela výjimečný a svědčí o význa mu tohoto místa pro člověka od nejstarších dob. Existence dvou středověkých hradů (Starý Světlov, Čertův kámen) již jenom po si1uje nečekanou hustotu historických objek tů na neuvěřitelně malé ploše. "Zlín ochraňují tři panenky Marie - Štípská, Hostýnská a Provodovská", čteme ve staro zlínských pověstech, a vyprávění pokračuje dál, že jednou bude stát ve Fryštáku veliká kašna, ze které bude pít celý Zlín. Všichni se smějí, my se ale přestaneme smát, protože dnes již víme o přehradě ve Fryštáku, napáje jící celý Zlín ... Bez nadsázky se však dá říci, že čtyři knihy vydaných provodovských po věstí jsou sku tečně mimořádným počtem a my víme o další stovce nově zapsaných pověstí, vysoce ceněných v literárních kruzích. Religiozita je přirozenou potřebou člověka. Každoročně navštěvují Provodov deseti tisíce poutníků. na hlavní pouti se v minulosti sešlo i dvacet tisíc věřících. Takových zachova lých poutních míst nezůstalo mnoho.
•
Velký a
zbytečný
Temelín
Karel Polanecký
POllt1lí místo s barok1lím kostelem Parmy Marie S1Iěž1Ié v Provodo vě. Dle piivodmno záměru pro jektantů se elektrické dráty podpírané stožáry "vznášely" přímo nad kostelem a oddělovaly jej od křížové cesty a hřbito va. Foto Vhldimír Hyhlík
o skutečn é podobě vedení, nikdy by takovouto smlouvu nepodepsali. Smlou vy ale nelze vypovědět. Na začátku roku 2001 dochází k setkání zástupců obce, církve, ministerstva ži votního prostředí, investora a zpracovatele posudku EIA (zpracovala finna EN VI, s.r.o.). Na setkání dochází k dohodě, že navrácená dokumentace EIA (ta pů vodní byla jednoznačně na straně investora, do svého hodnocení nezapracovala např. kulturní význam místa a jako jediné z ekologických opatření navrhovala natření stožárů na zeleno (!)) musí být obohacena o více variant, se speciálním zaměřením se na severovýchodní obchvat Petrůvka - Pozlovice - Malenisko. Kromě petičního hnutí vzniklo v obci občanské sdružení Provodov, které vnáší do rozjitře né situace důraz na chápání krajiny jako celku se zahrnutím přírodních poměrů krajiny, významu kulturně- historického i religiózního a důležitost uvědomit si hodnoty krajinného rázu (viz článek M. Černéh o).
Pozlovice Z Pozlovic, které přirozeně navazují na Luhačovice a do roku 1990 byly je jich so učástí, se stal o během posledních desetiletí významné středisko lázeň
Projekt výstavby jaderné elektrárny v Temelí ně byl součástí záměru ÚV KSČ vybudovat v každém kraji ČSSR jeden jaderný zdroj. Stavba elektrárny byla zahájena v roce 1983, v současné d ob ě zde probíhá spouštění první ho bloku, který bude pravděpodobně uveden do zkušebního provozu během roku 2002. PŮ vodní plán počítal s vybudováním čtyř reak torů o výkonu 1 000 MW. O zrušení výstavby třetího a č tvrtého bloku rozhodl jihočeský Krajský národní výbor na začátku devadesá tých let. O dostavbě prvních dvou bloků pak rozhodla vláda premiéra Klause v roce 1993. Stojí za při pomenutí, že vláda tehdy rozhodo vala pouze na základě podkladů předložených ČEZ, tedy investorem stavby. Po sérii zdraže ní a odkladů jednala o osudu lETE i sociál ně demokratická vláda v roce 1999. Také tehdy většina ministrů hlasovala pro dostavbu. Podle usnesení komunistické vlády z roku 1981 byl předběžný rozpočet na všechny čty ři bloky 35 miliard Kčs. Expertiza z roku 1986 určila horní hranici "přípustný ch" ná kladů na 52 miliardy Kčs. Klausova vláda v roce 1993 schváli la dostavbu dvou bloků elektrárny s tím, že rozpočet činil 68,8 mili ardy Kč . Během devadesátých let rozpočet stavby pr.lběžně n arůstal , současná oficiál ní verze uvádí částku 98,6 miliard Kč. Podle schváleného programu 7. pětiletky měl být první blok spu štěn v polovi ně roku 1991. ~
8
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ _ _ _ _ __
_ _ _ _ _ Vr~n'\lDll1Jfi®~
ského, rekreačního a cestovního ruchu, nelze vynechat ze zřetele ani Luh ačo vickou přehradu. Území pro svou nádhernou přírodu přirozeně nayazuje na lázně Luhačovice a má předpoklady dalšího výrazného rozvoje. Navíc prů zkumy minerálního pramene "Sirčena" v sousedním katastrálním území Pod hradí u Luhačovic prokázaly jeho využitelnost pro lázeňské účely v pozlovic kém rehabilitačním zařízení. V Pozlovicích schválilo obecní zastupitelstvo územní plán v červenci roku 1996. Schválený územní plán n epředpokládal, že by trasa 2 x 110 kV měla procházet územím. S tímto územním p lánem souhlasil i jeho zadavatel Okresní úřad Zlín i JME. Fyzické i právnické osoby investovaly v obci své prostředky do výstavby domů a dalších nemovitostí. Projektované trasování vedení VVN 2 x 110 kV ale najednou obcí prochází, likviduje plánovanou výstavbu rodinných domků. Vede také v blízkosti již postavených rodinných domků a rekreačních zařízen í, odtud za pomoci asi 65m stožáru protíná údolí se silnicí Dolní Lhota - Luhačovice (asi 250 m od vodní nádrže). I Pozlovice mají své občanské sdruženÍ. Jmenuje se Za Pozlovice. Jeho před seda Václav Sedlář nabádá, aby byla opět posouzena opodstatněnost a nezbyt nost záměru výstavby. Vždyť většina obyvatel regionu ruší finančně nákladné přímotopy a rozhodující podniky Slavičína, Bojkovic i Valašských Klobouk značně omezily výrobu. Jako zcela zbytečné vidí umístění transformovny do středu obce. Prokáže-li se nezbytnost vedení, vyžaduje sdružení navrhnout ví ce variant, kdy jedna z nich bude i kabelizace vedení a umístění trafostanice mimo katastrální území obce. V neposlední řadě je přece možné posílit záso bování energií oblastí Slavičína a Valašských Klobouk i ze strany patřící do spádu Severomoravské energetiky či hledat alternativní řešení zásobování.
Tiskové konference všech výše zmiňovaných snahách (i když podle mínění a úředníků přišla tato iniciativa "s křížkem po funuse") vyvo lala tisková konference JME na začátku května 2001, kdy energetici uvedli, že ,již nic nebrání v provedení stavby přes poutní místo". Na 14. května 2001 svolaly občanské iniciativy (tedy nejen Pozlovičtí a Provodovští, ale napří klad i pan Jan Pivečka - zakladatel Nadace Jana Pivečky a budovatellesopar ku ve Slavičíně, který je vedením také ohrožen) do budovy Zlínského zámku "opoziční" tiskovou konferenci. Přišel i zástupce Zlínského kraje, který na základě usnesení Zlínského kraje veřejně vyjádřil nesouhlas s trasováním ve dení přes exponovaná místa a vyzval všechny přítomné k přehodnocení a opětným jednáním. Pravé
pobouření při
většiny občanů
Po roce Téměř
po roce jsem nalezla v tisku zprávu o poslední schůzce zástupců obcí, investora a Zlínského kraje. Jejím výsledkem j e slib JME, že dojde k obchva tu poutního místa. Bude použita finská technologie vedení VVN na dřevě ných sloupech nepřesahujících výšku lesa a s minimálními lesními pruseky. Kabel bude plně izolován a chráněn proti polomům. Zvolené kompromisní řešení, poprvé použité v zemích střední Evropy, bude finančně náročnější, ale nedojde k narušení krajinného rázu! V lázeňské oblasti se uvažuje o variantě zemního kabelu. Podrobné líčení jednoho řízení o umístění stavby je pro všechny čtenáře a zá jemce ukázkou toho, jak je nesmírně náročné všímat si všech věcí kolem nás. Znamená to ovšem být nejen pozorný ke koncepčním řízením o změnách územních plánů, o koncepcích státu, krajů (teď velice aktuální věc) či dalších regionů ve všech možných oblastech veřejného života. Je ukázkou důležitosti urputně si stát za svým, ale být také nakl oněn spoludomlouvání se a komuni kaci. Miroslav Černý vzkazuje: "Připravte se na metry dokumentace, neustá
Kresba Jana StekUka Klausova vláda schválila termín zahájení zkušebního provozu prvního bloku na prosi nec 1995 s tím, že druhý blok bude zprovoz něn o 18 měsiců později. V průběhu devade sátých let byl termín spuštění elektrárny určován slovy "za dva roky". Palivo bylo do prvního bloku zavezeno v roce 2000, jeho spouštění pokračuje dodnes.
Třebaže v první polovině devadesátých let
někteří zastánci Temelína prohlašovali , že v případě nespuštění této elektrárny hrozí České republice před koncem století energe tická krize, je dnes skutečnost právě opačná. Jak v České republice, tak v Evropě je v sou časné době výrazný přebytek zdrojů elektric ké energie. V posledních dvou letech, tedy ještě před uvedením Temelína do provozu, ČEZ vyvezl do zahraničí čtvrtinu své produk ce. vývozy zhruba odpovídají množství, které by vyrobily oba temelínské bloky. Jedním z významných důsledků prosazení dostavby Temelína a masivního přebytku zdrojů je opomíjení energetické efektivnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů v České republice. V roce 1999 zpracoval nezávislý expertní tým pro vládu České republiky zprávu, která se zabývala především ekonomickým hodno cením dostavby Temelína. Návratnost celé investice by podle zprávy byla možná pouze za podmínek, jejichž splnění je velmi neprav děpodobné. První podmínkou je zajištění ta kového odbytu, aby ČEZ nemusel omezit vý robu v jiných zdrojích. Druhou podmínkou je zajištění dostatečně vysoké ceny, za kterou ČEZ prodává elektřinu odběratelům. Již po třech letech je zřejmé, že uvedené podmínky mohou být (zejména kvůli liberalizaci trhu) splněny leda zázrakem. Temelín je největší stavbou v dějinách České republiky. Zároveň je stavbou nepotřebnou a ztrátovou. Karel Polanecký - autor pracuje v Hnutí Duha
•
lého, ne'kdy i zoufalého, dopisování a vyhledávání pomoci a zastání. Uvedený krajinného rázu, definova
případ je patrně prvním, kdy se uplatnila ochrana ná zákonem č. 114/1992 Sb., plně v praxi. "
v[~n~DIl1lfl
•
Kresba Jana Steklíka
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ
9
Osud dřevin ve střední novomlýnské nádrži Antonín Buček a Petra Kovářová Prolog Před výstavbou vodního díla Nové Mlýny se v prostoru střední nádrže nachá zela vesnice Mušov s románským kostelem sv. Urbana, patrona vin ařů. Nivní podyjskou krajinu tvoři la typická mozaika nivních biotopů - poříčn í jezera, slatinné mokřady, škála travinných společen stev od mokřadních přes vlhko milné až po ostrůvek suchých trávníků s teplomilnými druhy na hrúdu u Dol ních Věstonic a škála typů lužního lesa od nej vlhčích olšových vrbin přes du bové jaseniny až po nejsušší habrojilmové jaseniny. Na lukách byly roztroušeny prastaré hlavaté vrby a také vzácné hlavaté jilmy. U lovecké cha ty Komárka vysedával významný moravský botanik a ochránce přírody do cent Jan Šmarda se svými žáky a spolupracovníky, k nimž patřil i hydrogeo graf Vladimír V lček, studující jihomoravské říční systémy a krajinotvorné procesy v říční ni vě .
První dějství (1975-1988) : stavba a havárie Střední nádrž se začala stavět roku 1975, během stavby byly vykáceny všech ny stromy, v dokončovací fázi bylo u měle navršeno pět ostrovů . Napuštění nádrže v březnu roku 1983 způs obilo úplnou destrukci nivních bi otopů na dně. Z populací dřevin, rostoucích v prostoru střední nádrže před napuštěním přežila až do současné doby pouze populace trnovníku akátu na Velkém věs tonickém a Žabím ostrově, které jsou zbytkem původního písčitého hrúdu, je hož výška přesahovala hladinu nádrže. Akátové porosty na těchto ostrovech vznikly vegetativní výmladností z pařezů a kořenů zbylých po vytěžení pů vodní akátiny při likvidaci stromů na dně nádrže. Je paradoxní, že jedinou populací dře vin s nepřerušený m kontinuálním vývojem je v prostoru střední nádrže invazní neofyt trnovník akát. Před napuštěním nádrže proběhla první
Zapojený porost vrby bz1é a vrlly načervenalé v západní části Smardova ostrova. Hustě propletený systém zabraňuje vlnobití v rozrušování a odnosu jemného j z1ovitohlinitého substrátu, ze kterého byl ostrov vytvořen. Foto zjara roku 2001 Petra Kovářová
kořenový
N evyslyšené varování Antonín B uček Výstavba tří nádrží tv ořících vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji byla součástí komplex nich vodoho spodářských úprav na jižní Mo ravě, realizovaných v letech 1969- 1989. Ekonomické propo čty před pok l ádaly návrat nost investi ce do 7 let po dokončení , přede vším z výnosů závlah 65 000 ha země dělských pozemků na jižní Moravě a jihozá padním Slovensku. Nákladem zhruba 1,5 mi liardy Kčs bylo vodní dílo Nové Mlýny reali zováno , poslední, dolní nádrž byla n apuštěna na j aře roku 1989. Výsledkem rozsáhlého souboru geoekologic kých prognóz zpracovaných před rozhodnu tím o realizaci tohoto kontroverzního záměru bylo varování před nepřízni vými účinky vod ního díla na ekologicky velmi cennou kraji nu údoln í ni vy s parametry biosféricky význam ného národního parku a upozornění na to, že předpokl ádáné ekonomické užitky j sou velmi problematické. Soubor studií, zpracovaných v 60. letech 20. století, před zahájení m vý stavby, analyzoval a posoudil v roce 1969 prof. A. Zlatník z vědecké l aboratoře geobio cenologie a typologie lesa lesnické fakulty VŠZ v Brně, který závěrem svého posudku konstatoval: "Pokládám postup, který vyústil ve vypracování technického díla bez ekolo gických záruk, za nesprávný, protože odporu je logickému komplexnímu řešen í v jiho moravském rajonu a vyžaduje ohromný in vestičn í náklad bez zmíněných záruk. ... Va ruji p řed uskutečňo váním projektu, než by byly získány spolehlivé vědecké podklady o zajištěn í ekologických podmínek rentabilní zemědělské produkce na plochách nynější ni vy a říčn ích teras. " Přes varovné přírodověd né prognózy byly komplexní vodohospod ář ské úpravy realizovány. V roce 1985, po dokončení 1. etapy výstavby novornlýnských nádrží, zpracovali odborníci z brněn ských ústavů tehdej ší Ceskoslovenské akademie věd soubornou studii, shrnující geoekologické aspekty vodo hospodářských úprav na jižní Moravě. Vyhodnoceni příro dovědných a ekonomických prognóz vlivů vodohospodářských úprav zpracovaných v době před výstavbou ukázalo, že "většina prognóz jevů v přírodním prostředí se po stupně n aplňuje, nebot" autoři dokázali obvy kle vystihnout reálný trend změn v krajině. včetně negativních jevů a jejich důsledků. Prognózy socioekonomických jevů, které ob vykle vycházely z bezkonfliktních trendů vý voje krajiny, obvykle nedokázaly vystihnout skutečný vývoj. " Toto konstatování platí do dnes. Po omezení státních dotací jsou poža davky zemědělců na závlahovou vodu mini mální a provoz vodního dílaje ztrátový. Z hlediska biodiverzity krajiny mělo vybudo vání novom!ýnských nádrží katastrofální vliv. Zanikly nivní mokřadní, travinné a lesní biocenózy s provinciálním až biosférickým biogeografickým významem, kde se vyskyto vala celá řada vzácných druhů rostlin a živo čichů patří cích do nejvyšších kategorií ohro žení v Cervených knihách. Vědomí hodnoty ~
10
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ _ _ _ _ __ _ _ _ _ _ ~~~mIDllufi
_~-= ~
ve
-------
f\
-='~ ~
'--------~ ~
-
./
~----
Kresba Jana Stekltka
etapa tzv. ozeleňování nově navršených ostrovů , kterou prováděla Zahradní správa města Brna. Byly vysazovány zejména javory mléčné a různé druhy topolů, včetně topolů balzámových . V květnu roku 1983 došlo v důsledku havárie hlavní hráze a částí bočních hrází k vypuštění střední nádrže, hráze byly opravovány až do roku 1987, bě hem této doby byla nádrž vypuštěna. V těch to letech bylo zaplaveno pouze 50-70 % plochy nádrže, obnažené plochy bahnitého dna byly osídleny spole čenstvy jednoletých bylin s převahou dvouzubců, ve střídavě zaplavované zó ně vznikly porosty vrb (vrba bílá, vrba trojmužná, vrba popelavá, vrba koší kářská, vrba nachová), které dosáhly výšky až 5 metrů . V letech 1984- 88 hnízdil v těchto vrbových porostech vzácný kolpík bílý a na jediném pone chaném topolu uprostřed nádrže zahnízdili kormoráni. V evropském měřítku unikátní proces ecese dřevin v říční nivě a vývoje jejich populací až k iniciál ním společen stvům měkkého luhu nebyl bohužel monitorován a vyhodnocen. V době opravy hrází, v ietech 1984-85, byly též prováděny první pokusy s introdukcí různých dru hů severoamerických vrb. Na březích u hrází nádrže a na ostrovech byla vysazována především vrba poříční (Salix fluviatilis), prašníkový klon č. S-419, a vrba vnitrozemská (Salix interior), prašníkový klon č. S-153.
, Druhé dějstVÍ (1988- 1995):
napuštění
Od podzimu roku 1988 byla střední nádrž postupně opět napouštěna a od ro ku 1990 byla hladina udržována ve výšce 170,35 m n. m. Přirozenou sukcesí vzniklé vrbové porosty na dně zcela odumřel y zhruba po dvou letech trvalého zaplavení. V letech 1993-94 provedl diplomant Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a typologie MZLU v Brně Zdeněk Hrubý první zhodnocení stavu dřevinných společenstev v prostoru střední nádrže. Popsal prostředí a vegeta ci jednotlivých ostrovů a mapoval základní typy vegetace. Na 26 ostrovech s celkovou plochou 16,07 ha (1,6 % plochy nádrže) nalezl 41 druhů a křížen ců dřevin, z toho 15 druhů a kříženců vrb. Na ostrovech převažovaly vrby a topoly, jejichž semena se šíří větrem, ale na některých se již začaly pomalu objevovat i dřeviny tvrdého luhu - dub letní a jasan úzkolistý. Mapování typů vegetace ukázalo, že společenstva dřevinná, travinnobylinná s dřevinami a bylinná zaujímají na ostrovech zhruba stejnou plochu. Počet druhů dřevin byl v souladu s teorií ostrovní biogeografie závislý na velikosti ostrova. Třetí dějstVÍ
zanikajících biotopů vedlo v období výstavby dolní nádrže v letech 1981-1 987 k pokusu o záchranný transfer něk terých vzácných rostli nných dru hů v akci Dno, kterou usku tečnili dobrovolní ochránci přírody. Na ná hradní lokality v podyjské nivě bylo přenese no více než 100 000 bledulí letních, 30 000 sněženek, více než 2 000 ladoněk a několik set oddenků l eknínů. Bledule, sněženky a la doňky , které přežily na náhradních lokali tách, jsou nepatrným zbytkem původního bo hatství podyjské přírody. Krásná podyjská lužní krajina s parametry jádrové zóny ná rodního parku je nenávratně zničena.
•
Pokus O nápravu Antonín Buček Společenské změny v listopadu 1989 umož nily zahájit veřejnou diskusi o různých vari antách dalšího osudu vodního díla Nové Mlýny v kontextu krajiny jižní Moravy. Svůj dojem z návštěvy novomlýnských nádrží shr nul prezident Václav Havel v roce 1990 s tručně: "Nádrže jsou zločin em na přírodě. " V yjádřil tím názor větši ny demokratické ve řejno sti , zvl áště přírodovědců a ochránců pří rody. V roce 1990 začala tedy další etapa ve vývoji krajiny v n i vě Dyje, charakterizovaná snahou o zmírnění negativních účinků jedno s tranně technokraticky vybudovaných staveb ze souboru kom plexních vodohospodářských úprav, přede vším o ekologizaci novomlýn ských nádrží. Prvním krokem bylo ověření možnosti obnovy bioto pů na dně dolní novo mlýnské nádrže, n apuštěné na j aře 1989. Rozsáhlá komplexní studie o obnově biotopů vedla k závěru, že " možnost regenerace or ganismů z diaspor na dně po okamžitém vy pu'štění nádrže je velmi málo pravděpodobná a nemá p ro obnovu zásadní význam". Návrh optimalizace krajiny v oblasti vodního ~
Souvislý porost vrby bl1é a jejz'ho kň1.e/lce vrby načervenalé s průměrnou výškou 8,4 m na Šmardo vě ostrově. Foto z březn a roku 2001 Petra Kovářová
(1996-2001): snížení hladiny
V roce 1994 byla v prostoru střední nádrže vyhláškou Okresního úřadu Břec lav zřízena přírodní rezervace Věstonická nádrž, která byla jako součást Mokřadů dolního Podyjí zařazena do seznamu mokřadů mezinárodního vý znamu podle Ramsarské úmluvy. V letech 1993-95 probíhaly diskuse o ma nipulačním řádu a snížení hladiny vody v nádrži na kótu 169,50. Koncem ro ku 1995 vydal územní odbor Mžp rozhodnutí o snížení hladiny a v červnu roku 1996 byla při snížené hladině vody zahájena výstavba prvního ostrova biokoridoru. Výstavba ostrovů probíhala v letech 1996- 2001. Přirozenou obnovu dřevin na obnažených částech dna sledoval v letech 1996-97 další diplomant Jindřic h Konůpek. Na 5 sledovaných plochách a jednom transektu zjistil v prvém roce pozorování průměrnou hustotu 34,7 jedinců vrb a 16,5 jedinců topolu na 1 m2 • Ve druhém roce činila hustota vrb
W!~mIooufi®~
INVESTIČNÍ VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 11
15,0 a topolů 14,4 jedinců na 1 m2 • Výška dřevin v prvním roce činila 10-35 cm, ve druhém roce 20-60 cm. Na sledování uchycení dřevin navázal vý zkum zaměřený na další vývoj sukcese biocenóz lužního lesa, který provádě la Petra Kovářová v letech 1999-2000. Na sledovaných plochách byly hlav ními dřevinami vrba bílá a topol černý. Postupující proces vnitrodruhové i mezidruhové konkurence vedl ke snižování hustoty dřevin , která se v roce 2000 pohybovala v rozmezí 3,24- 13,6 jedinců na 1 m2 • Podstatně vzrostla výška dřevin, průměrná výška dřevin na výzkumných plochách činila 3,05-8,36 m, maximální výška činila 6,5-12 m. Díky letokruhové analýze bylo možné vyhodnotit vliv dlouhodobého zatopení na růst dřevin. Bylo zjiš těno, že na plochách dl ouh odobě zatopených v důsledku povodně v roce 1997 růst dřevin stagnoval. Objem biomasy kmenů dřevin byl na sledova ných plochách orientačně určen v rozmezí 52-90 m3 na hektar. Tyto hodnoty ukazují, že produktivnost vrbových porostů v prostoru střední nádrže se může blížit nejproduktivnějším evropským vrbinám, zj ištěným na středním Donu. V přírodní rezervaci Věstonická nádrž došlo po snížení hladiny vody v nádrži na 169,5 m n. m. na obnažených plochách a na nově vytvořených ostrovech k unikátnímu nástupu iniciálních stadií lužních biocenóz. Podle předpokladu se ve stadiu ecese a v následujícím stadiu obnovy uplatnily především ane mochorní druhy, jejichž semena se šíří větrem . Dominantními druhy se staly především vrba bílá a topol černý . Prostor přírodní rezervace se stal jedineč nou přírodní l aboratoří, kde je možné studovat zákonitosti vzniku a vývoje populací a společenstev raných vývojových stadií geobiocenóz lužního lesa. Výjimečn ou hodnotu má přirozeně vzniklý a přirozenou kompeticí se vyvíje jící genofond dřevin, které se v těchto unikátních porostech vyskytují. Popu Vlčkl,v ostrov. Typy vegetace zde rostoucí: • vegetace dřevinná vegetace travinnobylinná se dřevinami O vegetace travinnobylinllá
Spící lužní les v ledovém objetí slepého rame ne. Naleznete jej za severní hrází střední novo mlýnské nádrže, v blízkosti přírodní rezervace Betlém. Tak by mohly vypadat vrbiny na Smardově ostrově po n ěkolika desetiletích. Fo to z prosince roku 2000 Petra Kovářová
díla Nové Mlýny vedl na základě zhodnocení vybraných variant řešení střetů zájmů k závě ru, že "prvním společným krokem optimali zace je snížení hladiny vody ve střední a dol Vlc'Kůvostrov. ní nádrži na kótu 169,50, neboť toto snížení O rozsah zaplavení ostrova při stávající výš je možné realizovat, aniž by byla narušena ce hladiny lIa kótě 170,00 m 1/. m. O vodní plocha při kótě 169,50 m n. m. ne'Která z nťopominutelných funkcí vodního díla " . V roce 1993 vedení Ministerstva ži (říjen 2001) votního prostředí ČR rozhodlo o postupu ekologizace novo mlýnských nádrží, jehož součástí bylo i vybudování biokoridorů v prostoru střední nádrže při snížení hladiny vody o 85 cm. Povodí Moravy Brno zadalo zpracování kon cepce souboru staveb souvisejících s ekologi zací novomlýnských nádrží. Na tuto koncep ci navázal projekt vybudování tří nových ostrovů , tvoří cích biokoridor přes střední ná drž. Pro budování ostrovů byly využity usa zeniny na dn ě řek Jihlavy a Svratky, které svou mocností začaly ohrožovat průtočnost koryt obou regulovaných řek. Poznatky o dy namice vývoje nivních geobiocenóz umožni ly doporuč i t, " aby v první/ázi po dokončení nových ostrovů bylo využito procesů přiroze né sukcese a teprve po určitém ustálení spo lečenste v bylo rozhodnuto o případných ve getačních úpravách. Lze očekávat p řirozenou obnovu dřevin, typických pro iniciální suk cesní stadia skupiny typů geobiocénů olšové vrbiny, především různých druhů vrb a topo lů, vzhledem k tomu, že v okolí nádrže jsou dostatečné zdroje diaspor. " •
cD '
12
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ _ _ _ __ _ _ __ _ _ ~'U~rruooufi®~
- -=.-=- -=--=-=--~(j .J
- -----------Kresba l ana StekUka
lace topolu černého, zařazeného podle poslední verze Červeného seznamu druhů cévnatých rostlin ČR mezi druhy ohrožené, je nesporně největší v ČR a patří nepochybně k nej větším evropským populacím. Nově vybudované ostrovy začaly postupně plnit funkci biokoridoru, který by v budoucnu měl umožnit migraci a kontakty druhů mokřadních a nivních biocenóz v severo západní části biogeografického regionu Dyjsko-moravská niva.
Doteky Vojtěch Kučera
Za řekou osamění
vzpomínky zvedají plachty
do vínku ztracených slov.
Něco se mihlo zmizením
paží, oblohou
k obzoru nesou se máky snů.
Čtvrté dějství (2001-2002): 'zvýšení hladiny
Po dokončení výstavby a kolaudaci obou ostrovů byla na konci léta roku Za řekou osamění
2001 hladina vody v nádrži opět zvýšena na 170,00 m n. m. Po zvýšení hladi zní ticho.
ny se tedy značná část nově vyrostlých stromů na Šmardově i Vlčkově ostro To nic vznáší se .fťastné.
vě, na březích ostatních ostrovů a u hrází nádrže ocitla pod vodou. Začala dlouhá a dodnes ne ukončená jednání o tom, jaká vlastně bude hladina vody v nádrži. Veřejný ochránce práv Otakar Motejl, který se tímto problémem za bývá, konstatoval již na podzim roku 2001 (Veronica 15:5: 1-3): "Nyníje ob tížné získat věrohodnou informaci, zda toto snížení hladiny bylo pouze dočas Léto né - po dobu výstavby umělých ostrovů - nebo jestli se jednalo o definitivní Vojtěch Kučera řešení. Je jistě chybou státní správy, že toto nedokázala přesně definovat. " Úředníci se stále ještě dohadují. "Jak bude období diskusí dlouhé, záleží na Třikrát jsi mi darovala pláč. všech zainteresovaných, " pravil Ing. Ivan Pospíšil, ředitel státního podniku Povodí Moravy (Veronica 15:5:8-11). Času je však málo, neboť stromy jsou První, němý
ve vodě. Počet vrb a topolů, vysokých kolem desíti metrů, které mají dolní jako touha našeho bytí,
část kmene zaplavenu zvýšenou hladinou vody v nádrži, lze odhadnout na ví plaše se roloval nestejným
ce než 1,5 milionu. dechem.
Epilog? Pokud nebude hladina vody v nádrži snížena, dojde již v letošním roce k úhy nu celé nově vzniklé populace topolu černého, který ve vegetačním období snese trvalé zaplavení po dobu maximálně 50 dní. Postupně dojde i ke zvýše nému odumírání vrby bílé a jejích kříženců a také k úhynu dalších druhů vrb. Vrba bílá snese delší zaplavení než topol černý (podle literárních pramenů až 300 dní). Kulminaci hynutí domácích druhů vrb lze při zvýšené hladině vody očekávat na jaře roku 2003. Při zvýšené hladině vody došlo i k zaplavení tak řka celé plochy obou nově vybudovaných ostrovů, a i zde by tedy postupně došlo k úhynu spontánně přirozenou obnovou vzniklých porostů měkkého lu hu, které již přešly ze stadia obnovy do stadia dorůstání. Biocenózy mladých vývojových stadií lužního lesa začaly postupně naplňovat funkci biokoridoru, pro kterou byly ostrovy nákladně vybudovány. Bude-li hladina vody trvale zvýšena, stanou se z nově vybudovaných ostrovů, které mají postupně vytvo řit biokoridor, pouhé skládky bahna. Prostředky vynaložené na jejich budová ní - 65 milionů Kč - budou doslova utopeny ve vodě a z prostoru přírodní re zervace Věstonická nádrž se stane největší evropský hřbitov stromů. Dojde-li k tomu, stane se osud stromů ve střední novomlýnské nádrži, vyhlášené ja ko přírodní rezervace Věstonická nádrž, otázkou pro orgány činné v trestním řízení.
Ing. Antonín
Buček,-CSc.,
vBmě
~'U~rnIOO'llfI®~
Petra
Kovářová
- oba Lesnická
•
a dřevařskáfakulta-MZLU
Ve druhém ti strach nedovolil
nic než vyslovit své jméno
a my,
sevřeni v jedinost, prosně
jsme přiháněli rrpínky
dětství.
Třetí slzy byly hořké.
To asi za vraty
vzteklá liška ti ukázala
tvář.
Kolem Vojtěch Kučera Skončilo
vše.
v pláštěnkách
tiše čurají na zeď,
v závratích kanálů šumí déšť. Děti
Zas v průhledném větru chodníky svlékají kůži,
jazyky domů
na ústech usychají.
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ 13
Brněnské zónování: ztracená šance
Milan Tříska
Na počátku 90. let bylo možné tvrdit - nemá me žádné zkušenosti, nevíme, není se kde učit. Nyní, bezmála třináct let po změně režimu, mů žeme srovnávat. Můj kolega Michael Dy máček, vlivný člen Ekonomické komise OSN pro Evropu, razí termín rozvojová konstanta: Chceme-li dosáhnout vzniku skutečně dlouho době konkurenceschopného pracovního místa, je třeba investovat 100 000 amerických dolarů v průběhu pěti let. Za tyto investované peníze pak lze očekávat vznik pracovních míst, na kterých mzda dosáhne úrovně mezd v Evropě , a tedy i daňový výnos z těchto mezd dos áhne stejné výše. Za uplynulých třináct let byl do konce podán velmi praktický důkaz : nové spolkové zem ě Německa zkonzumovalv do dnes cca 120000 USD na jedno pracovní mís to, a přestože jsou produktivita i mzdy v no vých spolkových zemích stále nižší než v zemích jádrových, jedná se o nejrychlejší transformaci ze mě z bývalého sovětského blo ku. Sto tisíc dolarů na jedno restrukturované pracovní místo je investice, na kterou pochopi telně nemá prakticky žádný stát, a proto je tře ba dát příležitost privátnímu kapitálu. Snad ni kdo nepochybuje o tom, že potřebujeme zahraniční investice, jde pouze o to, jaké. Promarněná
šance
Kolega Dymáček, autor projektu Komplexu uzlového letiště na území, jehož nejdůležitější součástí byla dnešní Černovická terasa, měl již v roce 1993 pro svůj projekt zásadní argument, na jehož platnosti se nic nezměnilo. Pouze cí lený projekt spojující ekonomickou strategii a výraznou infrastrukturní stavbu typu Kom plexu uzlového l eti š tě může přinést do brněn ského prostoru dostatečný počet vysoce kvalit ních investorů, schopných investovat oněch
100 000 USD na jedno pracovní místo, vytvo nikoliv stovky, ale desetitisíce takových no vých pracovních míst, a to vše bez jakékoliv fi nanční účasti státu. Po Brnu se chtělo jediné nebránit investici. Radnice roku 1993 za pri mátora Horáka dokonce přijala usnesení, jímž zavazovala primátora a vedení k podpoře toho to projektu. Projekt byl natolik silný a daňově produktivní, že by svými výnosy dokázal hra vě vyřešit veškeré dlouhodobé problémy brněnské oblasti, aniž by zvýšil počet komínů a nárůst energeticky náročné výroby. Brno se mohlo stát motorem restrukturalizace celého státu, celé oblasti včetně jihozápadního Slo venska a severu Rakouska a vytvořit v okruhu 100 km kolem Brna více než 400 tisíc vysoce kvalitních pracovních míst a tomu odpovídající daňové výnosy. To vše bez jakýchkoliv finanč ních n ároků na státní či obecní pokladny. V pozdějších letech si však, závazky nezávaz ky, vybralo vedení radnice jinou cestu. řit
Výhodný investor? Namísto ucelené a ekonomicky kvalitní kon cepce pro oblast 50 km2 , jejíž využití pro výro by s vysokou přidan ou hodnotou by prakticky nijak. neovlivnilo celkové ekologické prostředí oblasti, zvolilo nové vedení brněnské radnice koncept montovny s velmi nízkou hodnotou pracovní síly, a co je horší, pokud jde o re strukturalizaci, s nulovým potenciálem. Krát ce: byl-li by realizován projekt Komplexu uzlového l eti š tě Bmo, nikdy by se v místě ne mohl objevit investor s tak nekvalitním a ne vhodným podnikatelským záměrem, jaký za tím A extronics v Brně předvádí. Pochopitelně, své vývojové oddělení by sem pak o to lépe mohl přesunout nejenom Aextronics, ale i mnozí další. Vraťme se zpět k rozvojové kon-
Cernovická terasa, areál bývalého vojenského letiště. Foto autor
Kresba Jana Steklrka stantě: jestliže Aextronics slibuje za svých investovaných dvacet milionů dolarů vznik 5 000 pracovních míst do pěti let, pak investice na jedno pracovní místo činí 4 500 USD. Ne divme se tedy, že výsledkem jsou mizemá místa a zklamání. Také pracovní podminky, které v zóně platí, tedy nepřetrž i tý provoz se dm dní v týdnu a dvanáctihodinové směny, od povídají spíše době někdy před sto padesáti le ty. Mluví se o vysoké fluktuaci. Aextronics, prezentovaný veřej nosti jako spása Brna a fi r ma z oblasti vysokých technologií, vydal hned po svém příchodu první pracovní zadání: hle dáme pracovníky k pásů m a říkáme jim operá tor automatického provozu - slyšte novořeč . V panelové diskusi listu Development News dne 10. ll. 2001 říká P. Prokš, manažer firmy A extronics: " Je zde šest vysokých škol, z nichž vycházejí kvalifikovaní odborníci, a vedle toho jsou zde ale také dělníci, například z bývalých textilních továren, hodící se i pro páso~ou výrobu." Na podzim roku 2001 činí počet za městnanců 2 700 lidí, z toho vysokoškoláků je potřeba I O %, ve vývojovém oddělení uvádí Aextronics 21 pracovníků. Drtivá většina těch to zaměstnanců ovšem přešla z bývalého závo du v Králově Poli, nejde tedy o nová pracovní místa vytvořená Terasou. Mzda překonává podle manažera Prokše obvyldý brněnský pnl měr, tedy 8 000 Kč hrubého. Manažer Prokš k tomu ve stejné diskusi říká: "Česká odpo vědná místa si p ředstavovala, že přijde zahra n iční investor, který nabídne o polovinu vyšší mzdy, nežje v regionu zvykem, a zaměstná na trvalo tisíce lidí. Takhle to ale není. Globální trh je obrovsky dynamický a pružný, což ale není to samé jako živelný. .. Primátor Duchoň , jeden z nadšených zastánců ,,Zóny Flextro nics", míní, že bylo třeba najít práci pro lidi z nižší příjmo vé skupiny a to Aextronics spl nil. To je sporná pravda vzhledem k převodu zaměstnanců ze staré továrny do zóny, ale bu diž. Na území, jež mohlo mít pro Brno klíčo vou roli lokomotivy celé oblasti, máme nyní I 500 špatně placených zaměstnanc ů. Další z "bijců" za projekt Flextronics, dnes senátor, tehdy náměstek Šimonovský připouští, že půl druhamiliardová investice radnice do této zóny se vrátí v horizontu přes ahuj ícím dvacet let. To se dá v turbulentní ekonomice přel oži t pouze jako "nevrátí se asi nikdy". Aextronics si ~
14
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDÉ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _W[9J1«!OOufi®~
u Radnice prosadil pravidelnou linku Doprav ního podniku města Brna k závodu. Linka byla později zrušena, protože nebyla využívána. Autobus Flextronicsu však uvidíte parkovat na nádraží ve Vyškově hned vedle autobusu Ce lestiky. Mezipointa příběhu totiž zní - téměř nikdo ze zaměstnanců nepochází z Brna, od kud pochází hlavní investice. Vskutku happy end. Český příspěvek světové elektronice Vezměme
Stávaj{cí budova Flextronicsu. Foto Milan THska
hnulo, odsouhlasilo Zastupitelstvo, pravda, po boji, prodej pozemku pod Flextronicsem za je dinou korunu. Flextronics má tentokrát na krku opravdový nůž - musí skutečně vytvoři t oněch slíbených 5 000 míst do pěti let. Ovšem klidně na konci toho pátého roku a je jedno jaké bu dou kvality. Pokud je nevytvoří, bude muset doplatit za pozemky tržní cenu, což je I 000 I 500 Kč za metr. To je nazýváno obchodem. S firmou, která zvýšila svůj obrat z 640 mil. USD v roce 1997 na 12,1 miliardy v roce 200 I , tedy o I 800 %. Snad tedy dá v krajním přípa dě těch 1 500 Kč za metr dohromady. Klíčové území v brněnském okolí zmizelo z investor ské mapy, Flextronics je král.
a přesun výroby do Asie během této sezony. Jak sdělil v článku operační šéf Flextronicsu pan Jennings, stěhují se za svým zákazníkem, Flextronics o obchod nepřišel, ale protože se do Asie odstěhoval zadavatel, stěhuj e se i on. Neexistuje totiž žádná pojistka, která by tomu mohla zabránit, a Flextronics se tím ani nijak netají. Moderní pIŮmys lová investice v techno logicky vyspělé části svět a musí vypadat jinak: není náročná na energii ani na suroviny, nepra cuje s tunokilometry, ale s vysoce sofistikova nými řešeními, která sama dokáže projektovat. Jedině pro takovou investici má pak případně cenu používat vládní investiční pobídky stejně jako zabírat a prodávat pozemky. •
Zavřete oči,
PhDr. Milan Tříska - absolvent FF MU Brno, po roce 1989 podniká především na poli internetu a marketingu
pro srovnání Barum Continental, kde je pIŮměrná mzda 22 000 Kč (údaj MFD), případně Skodovku v Mladé Boleslavi. Mzda, která je sice za stejnou práci podstatně nižší než v průmysl ové Evropě, je však přibližně o třetinu vyšší než celostátní průměr. To moti vuje. Flextronics v Brně publikuje údaj o mzdě přesahuj ící 8 000 Kč. Nejhůře placený průmy slový dělník zemí OECD, odkud se k nám dnes tyto investice stěhuj í, britský, má roční příjem přibližně 1 100 000 Kč. Při vstupu zahranični ho investora se obvykle argumentuje multipli kačpjm efektem pro danou oblast a současně n árůstem míst ve službách, které spokojení za městnanci konzumují. Za osm tisíc hrubého ovšem nikdo žádné služby nekonzumuje, a proto žádná místa ve službách nevznikají. Za osm tisíc je každý rád, že stluče na činži, a osobní růst na pásu není možný, leda by montoval hned dvěma francouzáky najednou. Tento "rozvoj" v dnešních průmyslových zó nách v ČR převládá a my si jej ještě draze pla tíme státními pobídkamI. Dalo by se říci, že i ten nejl acinější faxmodem, počítač, televizor vyrobený za pobídky českého státu bude nad finanční možnosti těch, kteří jej u nás budou montovat. Investičními pobídkami dnes dotuj e me lacinou elektroniku pro celou Evropu.
Pokud se zóny chápou tímto bylo by lepší tam vysadit kolonii sviště, případně kultivovat lebedu. Protože Flextronics tam již je a nikdo jej už nemá šanci dostat pryč, leda on sám. A to přesto , že efekt této investice je prakticky nulový. Zadostiuči něním, povýtce morálním, nárn bude to, že všichni naši zainteresovaní politici se dožijí to ho, co se již nyní odehrává v zahraničí. Jak uvádí server www.ireland.com. v Irsku zvládne Flextronics evakuaci své továrny v Tullamore
No nekupte to za tu láci!
Vstup do areálu zakázán. Co bude dál? Foto Milan Tiiska
Co
říci
na
odcházún...
závěr?
způsobem,
Dovětek: Flextronics přišel do Brna akvizicí fimly Dovatron, která zaměstnávala v Brně v budově staré Tesly I SOO lidí. Dne 10. května 2002 oznamuje Flextronics, že je nucen propustit SOO zaměs tnanců a snížit tak stav na I 200 zaměstnanců , což je o 300 zaměstnanců méně než před jeho příchodem. Zna mená to, že Flextronics v Brně na Černovi cké terase ještě nevytvořil ani jedno pracovní místo, pouze pře sunul pracovníky z jednoho místa v Brně na druhé a navíc 300 míst zrušil.
Flextronics publikuje, že 76 % hodnoty jeho produkce tvoří materiálové vstupy. Dovedete si j i stě představi t, jakou součást výrobních nákla dů činí mzdy v high-tech produkcích: ne více než 10 %. Jak publikuje Matsushita, pokud jde o mobilní telefony, tvoří mzdové náklady 4 % celkové ceny. Ještě jeden údaj z novin: Flextro nics za rok 2000 zdvojnásobil svůj obrat a ztrojnásobil svůj zisk! Ano, Flextronics umí organizovat. Ve s větovém tisku se spekuluje, zda dosáhne již v tomto čtvrtletí první místo mezi CEM - contract electronics manufacturer, tedy výrobci elektroniky na zakázku. Flextro nics je například monopolním výrobcem her ních konzolí XBOX pro Microsoft, ty však produkuje v Maďarsku . Zde v Brně dostal zain vestovaný pozemek v ceně půl druhé miliardy za jednu korunu na padesát let do nájmu, čímž konkurenci rozhodně důkladně doběhl. Posled ní vývoj je j eště horší: aniž by to lidmi jakkoliv
~~~rrtlmufi®~
INVESTIČNí VÝSTAVBA VERSUS KRAJINA A LIDb
15
žívá - škoda. Když k jejímu červenému vnější spodu, sluncem pro nás již zapadlým. Získají mu okraji přiléhá ještě další sled barev, od na chvíli úchvatnou plastičnost, a to v barvách modré přes zelenou a žlutou do červené, pakje stezí napodobiteLných. to korona, a ta bývá nádherná. Ne'kdy je šišatá, Jsou ale i jevy méně známé. Myslím tím celou stlačená k Měsíci tam, kde jsou kapičky větší. řadu světelných kouzel, které vznikají lomem či Jan Hollan Slunce takovou pozemskou koronu mívá taky, odrazem světla v pravidelných ledových krys jen jsou potřeba tmavé brýle, jinak je člove'k talcích vysoko v ovzduší. Například tenký oslněn a vše těsně kolem Slunce je bílé. Já je prstenec daleko kolem Slunce, vedlejší slunce nemívám, a tak koukám do klidných kaluží, k němu zvenčí přiléhající, horní tečný oblouk abych měl slunce těsně za jejich okrajem. Bý dotýkající se jej shora (když je Slunce vysoko, vají to krásné barvy. Napadá mne, že to je mívá tvar ptáka se zvednutými křídly), nebo vÚlstně nebe na zemi. dokonce kus prstence kolem zenitu. Ten mívá Mluví-li lidé o svém domově, okolí či krajině, ze všech těchto barevných jevů barvy nejčistší. Původně jsem chtěl psát pouze o nočním nebi. nejspíš se zabývají jen její polovinou - tím, co Halových jevů, jak se jim říká, je spousta. Ně Nejprve ale přece člove'k prožívá stmívání, a to máme pod nohama či před sebou. To je ale které mohou trvat celý den, jiné se objeví jen je rovněž krásné. Barvy nebe se proměňují, pouze půlka našeho okolí, druhou polovinu třeba na minutu. Jeden velmi hojný je méně a je-li dost jasno, zvedá se na opačné straně od máme totiž nad sebou: nebe.
zapadlého slunce zvolna šedavý stín země vr nápadný, protože je bezbarvý: sloup nad a pod Na nebe se dnes lidé dívají podstatně méně než Sluncem či Měsícem. Je krásné takový sloup žený do vzduchu. Začínají být patrné první kdysi. Jaké bude počasí, si poslechnou po vidět i nad Sluncem již zapadlým a sledovat, hvězdy. Ta opravdu první není odvrácená od zprávách, čas ukazují mobily nebo hodinky. jak putuje zvolna doprava. Když jsou ledové slunce, je naopak na ještě velmi světlém nebi Hádat jej podle slunce není přesné, rozhodují
nad západem. Ovšem, že to je Večernice. Se destičky zvlášť pěkně vodorovně, je ve sloupu cí jsou totiž minuty, zatímco hodiny, dny a roč
kunduje jí v tom Jupiter, který je na nebi výš. světlejší místo, které zvolna stoupá vzhůru, jak ní doby jsou vedlejší. Ještě že lidé mají rádi Slunce pod ním klesá níž. V plné kráse jsem to Aby tam byly spolu s nimi i všechny další pla ptáky, alespoň to je vede k tomu, aby zvedali videI jen jednou. Pouze jednou jsem také videI nety, to se často nevidí, vlastně jsem to viděl svůj pohled vzhůru. Přinejmenším jednou za
sloup spolu s vodorovnou čarou, která může letos poprvé (daLší šanci budu mít snad ne'kdy hodinu se na nebe musí podívat také meteoro
spojovat pravé Slunce s těmi vedlejšími a jít v půlce století). První začal být vždy patrný Sa logové ve službě.
případněještě dál - to bylo ale večer a šlo ná turn, pak Mars (oba blizoučko Venuše), až po Já jsem se kdysi meteorologem vyučil díky no
hodou o zcela souměrný kříž, v jehož středu nich pak na nejsvětlejším nebi vpravo dole Merkur. Celé uplynulé tři týdny jsem na ně vě zřízenému oboru na vojenské katedře příro
byl Měsíc. Viděl jsem to z kopule hvězdárny, dovědecké fakulty a následné jednoroční služ
honem jsem zaběhl pro kamarády, ale nežjsme každý večer, když dovolilo počasí, hleděl. Kaž bě na letišti ve Kbelích. Začal jsem sledovat
dý další den se onen trojúhelník s Večernicí vyšli zase ven, byl kříž ten tam. nebe i ve dne a zcela jsem si je zamiloval. Ve dne si člove'k halových jevů nevšimne už v jednom rohu a Saturnem a Marsem v dalších V noci jsem se na ně se zaujetím díval už dáv proto, že koLem Slunce bývá nebe až nepříjem nápadně proměnil. Byla to unikátní příležitost no jako astronom amatér. A že je často na co ně světlé. Já se po nich dívám cíleně a zkrátka vidět, co jsou to bludice (ze začátku tam byla hledět. Jen ta spousta druhů mraků a jejich mhouřím oči. Slunce si zakryji oběma nataže ještě stálice Aldebaran, ale ta se za dva týdny proměn. A samozřejmě i ptactvo nebeské. nýma rukama, abych měl na obličeji pořádný předběhla tak, že zmizela ve světLém nebi těsně U mraků je pohled tím zajímavější, čím více stín, a hledím kolem něj. V noci je to snazší, nad obzorem). Pohled na všech pět planet není jim člove'k rozumí a čím více zkušeností s jejich Měsíc přece jen tak neoslňuje, zato pak nebývá bohužel možný všude. Merkur se dá zahlédnout sledováním má. Ony i proměny modři docela dost světla na to, aby byly nápadné jemné bar mezi výbojkami tezko, i když dobře víte, kde jej bezmračného nebe od běLavé oblohy nízko nad vy ve skvrnách a pásech. Vždy je ale dost svět hledat. A tak vinou nedbalého veřejného i sou obzorem k sytější modré směrem vzhůru jsou la v těsném okolí Měsíce. Pokud jeho světlo kromého osvětlení, svítícího všem do očí, měl zajímavé a krásné. Nemluvě o barvách při difraktuje na stejnorodých kapičkách v altoku možnost kochat se nádhernou konstelací jen stmívání, každý soumrak je totiž jiný. Bývají mulech, těsně kolem Měsíce jsou mraky mod ten, kdo žije na kopci či ve věžáku s výhledem dny, kdy stojí za to počíhat si na oněch několik ravé, dál je prstýnek do červena. AureoLa se nebo ve volné krajině, kde kouzlo stmlvání není minut, kdy je vrstva altokumulů osvětlena ze tomu říká, české slovo svatozář se moc nepourušeno nesmyslným svícením všemi směry. Dnes se za neznečištěnou nocí musí člověk vy pravit. Párkrát jsme to s rodinou udělali kvůli Kometa lkeya-Zhan, která byŮl krásně viditelná letos na jaře. Vedle ní Galaxie v Andromedě. kometě Hale-Bopp. Než jsme ji videli, žil jsem Foto z archivu autora ohloupen poučkou, že "plynný ohon je přímý". Mohu vám říci, že Hale-Bopp jej měÚl jako šavli. Jednu noční nebeskou radost ale mám i v Brně. Totiž proměny měsíční tváře. Když člověk ty tmavé skvrnky, totiž moře, zná, je pe'kné si uvědomovat, kde zrovna na Měsíci vy chází Slunce. A také si všímat, kdy je Měsíc na točen k nám více svou pravou tváří (tou je Oceán bouří) a kdy levou (na té má slzy Moře nektaru a Moře hojnosti, kanoucí z Moře ticha). Pozná se to podle tmavého levého spán ku, Moře nepokojů, to je ne'kdy skoro kulaté a jindy jen u kraje jako téměř čárka, že je mé bystré oko skoro nevidí. Toto jsou mé nejmilejší krajiny. Ty noční jsou valnou většinou pořádně zdevastované, ale snažím se ze všech sil, abych je navrátil sobě i všem dalším. Snad už příští maximum sluneč ní činnosti potěší svými polárními zářemi nejen hrstku těch, kteří za nimi vyrážejí pryč z měst, ale i všechny, kteří dnes hledí na hvězdy jen v televizi. Nebe s tisíci hvězd je totiž tím největ ším společným pokladem lidstva, a pokud na něm navíc vzplane polární záře, je to chvíle, na kterou clove'k vděčně vzpomene i za desítky let.
Krajina mého srdce
•
16
KRAJINA MÉHO SRDCE _
_ _ __
_
_
_ _ _ _ __ _ _ _ _ _ _ ~~3l11l001lfi
Jak málo jsem toho nakonec vlastně řekl o Anežce Kovalové a jejích obrazech a kres bách. Snad i pro její opravdovou skromnost a nebojím se říci cudnost, i když toto slovo ja ko by už nepatřilo do dnešního slovníku. Vstoupit do jejích obrazu lze jen skrze ztišení a absolutní "klid zbraní" - byť by to byl jen skřipot pera ... Snad nikdy na mne kunsthisto rický výklad nezapusobil tak scestně (a nechci být k přednášej ícímu nespravedlivý, jistě za to nemohl) jako při vernísáži brněnské výstavy Anežky Kovalové ...
Galerie Malířka
Anežka Kovalová a její blízcí ... Martin Stijhr
II Nemohu psát o výtvarnici Anežce Kovalové, alÚž bych nezmínil další dvě (či vlastně tři) jména umělcu. Totiž jejího manžela kreslíře Miroslava Kovala a Anežčina otce, sochaře Ji řího Jílka (1925-1981). A také malíře Jiřího Krtičku, rodem ze Šumperka, který nás "ke Kovalum" do Sobotína kdysi při vedl. Stalo se tak na samém počátku devadesátých let, v prv ním či druhém roce našich vysokoškolských studií. Jiří, jenž nás vyučoval malbu a kresbu, naplánoval na kterýsi předjarní den pro náš studijní kruh tuto "exkurzi do ateliéru". Snad i něco podobného bylo zapsáno jako povinná položka v indexu. Ovšem s odstupem let, pod zorným úhlem času, který nezřídka vyjeví skrytý smysl zdánlivě obyčejných událostí, bych tehdejší cestu z Olomouce do Sobotína určitě neoznačil jako exkurzi, ale možná tro chu pateticky (a proč vlastně ne) jako svého druhu "pouť" . .. Nutno dodat, že v dobách di vokých večírku na kolejích se nám málem ne podařilo dostavit se na sraz k brzkému ranní mu vlaku a den jsme s P. P. (nyní malířem) a S. S. (nyní architektem) trávili v přízračné kocovině, což mělo svtij význam. Jednak jsme vše vnímali jaksi rozjitřeněji a také svět do kte rého jsme měli my, mizerní a zválení studentí ci přibýt, se nám vyjevil v o to větším kontras tu. Cesta k Sobotínu však měla své intermezzo. V Šumperku nás Jiří Krtička zavedl do sklepa činžáku, kde měl dočasně deponován svuj ate liér. Vytahoval na sporé světlo jednu malbu za druhou a občas utrousil poznámku: " ...to byla taky jedna výstava. Prodaly se tři obrazy. Dva si koupila moje babička ..." atd. Řada z nás mě la "o umění" dosti matnou představu, nezřídka (z nouze) pokřivenou občasnými návštěvami pro vozoven Díla, a tak pro nás byly tyto první pruhledy k autentické realitě velmi podstatné.
\ J
III Už příjezd do Sobotína je poněkud nezvy klý tím, že zde končí malý výběžek lokální že leZlÚční trati. Připočtěme k tomu ještě sou mračnou a elegickou atmosféru, která je podhůří Jeseníku vlastní, a to i v letních měsí cích. Na cestě ke Kovalovým nelze minout hrobku továrníka Kleina a v myšlenkách se ne zastavit u "čarodějlÚckých" procesu ... Těžko říci, co z toho se přímo objevilo a objevuje v tvorbě obou manželu. Pohled návštěvníka a člověka v místě ukotveného se vždy částečně liší. Dum Kovalových nás však zasahuje ja kousi zvláštní propojeností jeho obyvatel a okolní krajiny. (A samozřejmě nestrojenou laskavostí a přirozeností hostitelu.) Známe už některé Anežčiny práce, nepovažujeme je za mimo realitu vyabstrahované znaky, jenže jed nota zobrazovaného a kolem viděného je zará žející. Pohled sklouzává z obrazu k oknu bez záclon, kde výjevy plynule navazují. Kruh po
~-u~mJDIlUfi®g;)
'/Ci!.:)
ohníšti vypálený v trávě, ostrtivek vysoké předjamí trávy, nebe, strom a linka obzoru ... A kresby Miroslava Kovala, které evokují "meditace tuší" čínského mistra. Pohled do vy haslých kachlových kamen, kam odfukuje v nenapodobitelném podřepu svého hubeného těla kouř z cigarety a odhazuje zápalky. Hníz do krátkých úseček, chaos, který se pak přiro zeně objeví na kresbách. V novém vesmíru a v novém řádu. (',Já už přestal malovat... proč vršit hory pláten ... po mně jednou zbude jen štUsek kreseb... s tím ať každý naloží, jak umí. .. ") A samozřejmě společný ateliér se špalíčky, kamínky, svazečky rákosí a klestí. A přece uměřená, pokorná prostota. Nic, co by se podobalo "uměleckému" chaosu některých ateliéru, kde zdánlivý zmatek koneckoncu ne má daleko k záměrné inscenaci. Všímáme si několika málo obrazu ještě z dob studií manže lu Kovalových na pražské AVU v šedesátých letech, a i když se nám moc líbí, zdá se nám, že se zbytkem "sobotínské" tvorby jsou už ne spojité. Raději, než by dál upozorňovali na své práce, vedou nás do místnosti mírně provoněné zpra covaným dřevem; zde jsou uchovávána díla Anežčina otce Jiřího Jílka. Tento sochař odešel po absolvování Akademie z Prahy do Sobotínského ústraní, aby napllÚl svtij v očích světa zcela absurdní sen. Žít v jed notě s prastarým řádem země. Jeho sochy ref lektují antická i křesťanská témata, nesou stopy lidového umění, ale i pečeť bolesti pramenící z nelehkého autorova osudu. III! Když jsem připravoval první sbírku, po prosil jsem Anežku Kovalovou o ilustrační do provod a ona k mé radosti souhlasila. Mohl jsem se redakčně podílet na vzniku kní hy sebraných textU Jiřího Jílka StýskLiní mé je vývěr vod. Mohl jsem se několikrát vydat cestou k Sobotí nu ... A snad si nepomýleně představuji, že ná vštěvy u Kovalových Gistě nejen pro mne) znamenaly tolik, co druhdy návštěvy Petrkova či Tasova...
lVI Na závěr si dovolím připojit několik ne
soustavných poznámek.
Nemám vcelku problémy s prostorovou pamětí
a orientací, ale při návštěvách Sobotína se mi
opakovaně stalo, že jsem nemohl nalézt dum
manželu Kovalových, trochu zastrčený na úpa
tí svahu pod hlavní místní komulÚkací. Bylo to
tak nepochopitelné, až mi v mysli bezděčně
vytanulo ono: Co je duležité a podstatné, je ně
kdy očím neviditelné...
Jindy, při pracovní návštěvě Kovalových,jsem
trávil v Sobotíně celý den. Byl jsem také po
hoštěn a k jídlu paní Anežka připravila klasic
ký český oběd, totiž výborné vepřové řízky. To
se ví, že mi chutnalo, ale přesto jsem se cítil
jaksi provinile, připadalo mi, že se takový oběd
do na pohled asketické domácnosti am nehodí,
a že byl uchystán snad jen kvtili návštěvě při
vandrovalého redaktora.
A konečně: Jako každý rok, i tentokrát jsem do
Sobotína zaslal poštou vánoční tisk a pozdravy
a zakrátko se těšil ze zásilky nad jiné milé. To
tiž drobné kresby od Miroslava a malé grafiky
od Anežky. Hlásili se, jak se dalo očekávat,
"zpod závěj í ", ale mne překvapilo, že na grafi
ce Anežky Kovalové byl častý motiv stromu
tentokrát osazen nezvyklým, "živým šperkem"
- v koruně seděl pták. Nevzpomínám si, že
bych na jejích pracích někdy spatřil (kromě
lidských figur v nezřetelných konturách) coko
li živého. Možná tak pam Anežka přivolávája
ro. Možná prosí o Naději. Pro sebe - a pro nás
všechny samozřejmě také...
•
(
-(
I
/ ( I
GALERIE
17
Náš rozhovor
být práce na ekologizaci naší daňové sousta volebního období delo kolem zákona o odpa vy. Zdaleka nemůže jít pouze o zavedení daně dech, kdy si tzv. pražská lobby prosadila vel pro životní prostředí, ale i o celkový trend mi nešt"astnou novelu. Naopak podle staro v snížení daňové zátěže práce a dále i o eko stů, s nimiž mluvím p ři výjezdech po celé logicky i ekonomicky odůvodněné internali republice, je však potřeba novelizovat tento zace externalit. Mezi priority patří i péče zákon spíše v oblasti evidence osob a mož o krajinu jako náš základní životní prostor, ností vybírání poplatků nejen od trvale hláše zejména ve vztahu kjeho urbanizaci, stále ví ných obyvatel. ce účelově motivovanému zemědělství, les Mencl: ODS své priority z veřejnila v progra nictví a ochraně přírodního prostředí. V praktické ochraně přírody, zvláště v chrá movém letáku "ODS volí prostředí pro ži n ěných územích, je účelné vytvořit podmínky vot", jehož mottem je spojení ochrany pří Co bude Vaší osobní prioritou v resor tu pro daleko větší zapojení nevládních nezisko rodního prostředí s jeho využíváním. Proto M2P? budu opravdu velmi osobní. vých organizací. V souvislosti s výše uvedeným bude nutné Jako Brňák jsem si od narození zvykl na Ambrozek: O prvních krocích svého nástup
komfort koupání a s ním spojeného pobytu vážně prověřit optimální dělbu kompetencí ce rozhodl již současný ministr životního v přírodě, který nám poskytovala naše milá mezi nejvíce zainteresovanými resorty, mezi prostředí. Zejména řízení sekce ochrany pří
Brněnská přehrada. Voda v ní byla vždycky n ěž patří ministerstvo životního prostředí, rody a krajiny na MŽP je ve stavu naprosté
zemědělství, místní rozvoj a zdravotnictví. trochu hnědá, a název "brněnské mo ře " byl ho rozkladu. Nejprve tedy bude potřeba na
V rámci dokončen í transformace veřejné z hlediska jejího vzhledu eufemismem. Zele hradit ropáky kompetentními odborníky ným močálem se však začala stávat až na správy v ochran ě životního prostředí musí a učinit resort fun kčním.
přelomu osmdesátých a devadesátých let. být cílem ekonomicky a věcně vhodná decent Ministerstvo musí postupovat daleko koordi
ralizace a specializace. Shrnuto: budeme usi A nejhorší to snad opravdu bylo v roce 1991. llOvan ~i a koncepčn ~i. Je nutné mnohem
Jako novopečený brn ěnský primátor jsem te lovat, aby kvalitn í životní prostředí a jeho aktivněji vyjednávat s odpů rci i potenciální
ochrana nebyla vnímána jako bariéra ekono dy na radnici pozval generalitu Povodí Mo mi spojenci - především v řadách starostů ravy a zeptal se, jak tuto situaci navrhují mického rozvoje, ale jako integrální součást a krajských zastupitelstev.
ekonomické prosperity. konkrétn ě řešit. Odpov ěď "kon cepčně" , ale Ministerstvo nepřišlo s žádnou zásadní refor
bez konkrétního názoru. A co s hnijícím kolá mou. Chybí zákon o národních parcích, zá
Rokos: V resortu MŽP je tolik naléhavých čem ? "Vybírat čeřeny do člunů. " Požádal kladní koncepce jejich správy a hospodaření.
věcí k řešení, že je obtížné vybrat jedinou pri jsem tedy zdvořile o koncepci. A té jsem se Není dořešena problematika odpadů a vrat
oritu. A sp oň to pracovně rozdělím na stránku do m ě vyměřené primátorské lhůty nedočkal. ných obalů, ratifikována Aarhuská úmluva.
o rganizačn í a věcnou. Z hlediska organ izač Mezitím jsem se zabýval mnoha dalšími věc Největší úkoly ale přesahují možnosti jedno
ní/1O vidím j ako zásadní problém strukturu mi - a zjišt"uji, že koncepce není dodnes. Zato ho resortu. Proto je důležité, že Koalice voda je ·stále k nekoupání a celé přehradě MŽP a personální obsazení řady klíčových hodlá prosazovat trvale udržitelný rozvoj hrozí úpadek. Možná je to i dobrý příklad funkcí. Možná mě teď někdo nebude mít rád, v jednom týmu. Chceme navázat na státní pro ilustraci motta " ODS volí prostředí pro že se ne loajálně strefuji do vlastního hnízda, program úspor a rozvoje obnovitelných zdro
ale vskutku mám za to, že pražské centrum je život". Je přece rozdíl, zda pro vstup do EU jů energie, který schváiila Tošovského vláda,
příliš přebujelé. Jeden příklad za všechny p řijmeme mechanicky požadavek vybudování ale Zemanův kabinet jej ignoroval. Podle ně
odbor ochrany vod má po nedávném navýše čističek u obcí nad 2 000 obyvatel za stamili ní celkem dvacet pracovníků. Určitě si p rově meckého vzoru prosadíme zákon na podporu ardu, nebo budeme usilovat o konkrétní řeše obnovitelných zdrojů energie.
řím, jak se všichni uživí, když státní správu, ní čistoty vody v nejhorších úsecích z hledis Především ale chceme napravit absenci zá
pokud nebyla p řevedena na ministerstvo ze ka života lidí. No, a tak to je moje osobní kladních ekonomických nás trojů ochrany ži m ědelství, vykonávají příslušné územní odbo priorita - samodejmě se netýká jen Brněn votního pros tředí. Věřím, že se Koalici poda ry. Jistě, jsou tu hraniční vody, příp rava na ské přeh rady, i když tady jsem doma. ří prosadit ekologickou daňovou reformu, vstup do EU, koncepční záležitosti, ale pl~ece jejíž přípra vu Miloš Kužvart vzdal. Pelc: Kooperativní p řístup nejen uvn itř vlá jen se mi zdá ten počet vysoký. To nehovořím dy, ale i ve vztahu k podn ikatelům a veřej o řadě podivných odborů a oddělení, za je Kužvart: Prioritou bude do roku 2003 do nosti s cílem odstranit přílišn ou izolaci jichž tajemnými názvy sice existuje popis je končit práce na seznamu sítě nejvzácn~ších ochrany životního prostředí od ostatního svě jich kompetend, ale skutečné výstupy jejich lokalit Natura 2000. Další prioritou bude ob ta. Mezi další priority kohokoliv musí spadat čin nosti nejsou mnohdy patrné. A personální hájit v příštím parlamentu Aarhuskou úmluvu implementace právních p ředpisů EU, která obsazení? K tomu zatím mohu uvést jen to, že o účasti veřejnosti při rozhodování ve věCec h bude ještě podstatně složit~ší než jejich každý ministr by měl spolupracovat s lidmi, zpracování a přijetí, a to jak organizačně, životn ího prostředí. Logickou prioritou pro kterým důvěřuje a jejichž odborné znalosti příští čtyřleté období bude hodnotit účinnost tak samozřejměfinančně. Praxe navíc ukáže, a manažerské schopnosti jsou na vysoké nově přijatých zákonů v oblasti ŽP a v přípa že po té určité legislativní smršti hodně envi úrovni. Samozřejmě i já bych si takové lidi dě, že zjistíme jejich u rčité nedostatky v pra ronmentálních předpisů bude málo kompati vybral především na místa svých přímých zá xi, navrhovat jejich kvalifikované novely. Byl bilních a budou obsahovat nedostatky, které stupců, tj. náměstků ministra. by to pravý opak toho, co se na konci tohoto bude nutné napravit. Neméně závažnou musí Co se týče věcné stránky, jako největší pro Kvapem se blíží červnové parlamentní volby a v souvislosti s nimi se začal o spekulovat i o příštím ministru životního pro středí. Roz hodli jsme se proto pěti otázkami oslovit vy brané členy politických stran, jejichž jména jsou s resortem životního pros tředí nejčastěji spojována. Dotázáni byli Libor Ambrozek (KDU-ČSL) , Miloš Kužvart (ČSS D ), Václav Mencl (ODS), František Pelc (US-DEU) a Miroslav Rokos (Strana zelených).
~
18
NAŠROZHOVOR ___________________________________________~m~~~
v~~n~DIlun®~
gulátora nezávazně a pro občany závazn ě Mencl: Nale malebná česká a moravská kra současnosti vidím ohrožení zemědělské malovat?
jina vznikla interakcí G~lověka s pNrodou. Je zástavbou. To, co se odehrává např. ko A jsme u jádra věci. Současné tak zvané
předevlím dílem vlastníků polí a lesů - země lem Prahy, je zrůdné. A bohužel se to děje po " krajinotvorné programy" jsou roztříštěnými
delc ů a lesníků. Nejvíce ji poškodilo a v mno celé republice. Přesto se to řadě politiků zdá kapkami v moři a ře.fí toho ve skutečnosti ve hých částech její půvab setřelo až znárodně málo, a proto jsou zde snahy jak o zrulení lice málo. Nejvíce pro n ě horují zem ědělci,
ní, kolektivizace, zkolchoznění. Jsem samotného zákona o och ran ě ZPF, tak i sna protože si od nich slibují náhradní a jisté pN p řesvědče n - a dění okolo nás j e toho důka hy o omezení účasti veřejn osti ve správních jmy za často málo konkurenceschopné podni zem - že ji mohou kultivovat opět jen kon řízeních. Prioritou pro mě tedy bude ochrana kání v zemědělství. Je to dlouhodobě udrži krétní vlastníci. I když již bude mít zčás ti ji přírody a krajiny se zvláštním zaměřen ím na telné ? nou podobu spojenou s novými funkcemi. Je ochranu půdy. Vrátím se na začátek. 1 pro nás a naši dobu tedy nanejvýš potřebné urychlit neuvěřitelně platí, že krajina má být hospodářsky využita pomalý proces privatizace půdy a s ním spo a být ekonomicky zisková, sam ozřejmě kromě Kolik peněz se Vám podaří věnovat na jených restitucí. těch částí, které chceme, a dodávám za veřej krajinotvorné programy a kolik peněz né peníze, konze rvovat. Bez toho nemůže podle Vašeho názoru - by se mělo na tyto dlouhodobě fungovat. Vyvolá to řadu změn programy dávat? ve využití území, ale od toho máme erudova né krajináře a kvalitní územní plánování. Ambrozek: Jsem přesvědčen, že musí skončit doba permanentního ohrožení těch to progra Tak myslím, že má stát před sebou práce až mů, protože neustálým snižováním se dostá nad hlavu. A peníze nemá cenu slibovat - ty vají na samou hranici životaschopnosti. Je j e nutno podložit především tvrdou prací při sestavování rozpočtu. le je jich potřeba více jich místo v systému státní ochrany pNrody a krajiny je naprosto nezastupitelné, protože než dnes, o tom není pochyb. vedle praktické ochrany umožňují získat na svou stranu obce a vlastníky. Proto by měla Pelc: Především jsem přesvědčen, že bude částka na ně určená dosáhnout postupně až nutné celkově zpře hlednit celkovou strukturu někam k jedné miliardě korun. Část těchto těchto p rogram ů, které spravuje v šidím po p rostředků se dá možná získat z programu jetí nejen ministerstvo životního prostředí, SAPARD, opatření 2.3 a lepší souhrou s do a to ve dvou základních rovinách (vlastní mi tačními tituly ministerstva zemědělství. nisterstvo a státní fond životního prostředí), O navyšování výdajů na krajinotvorné pro ale i ministerstvo zemědělství a ministerstvo gramy usiluji pra v idelně p ři projednávání pro místní rozvoj. Stejně důležité bude zv."ýše státního rozpočtu. Téměř vždy se alespoň ně ní věcné adresnosti těch to program ů. To ne co navíc získat poda ří. Peníze investované do však s cílem snížení objemu prostředkú, ale krajiny patN k těm nejefektivnějlím . Odstra jejich vy.fší krajinně-ekologické účinnosti při ňují staré zátěže typu napřímených a vybeto vynakládání. Odp ověď na danou otázku by novaných koryt vodních toků, zvyšují rekre byla hodně složitá, a proto ji raději zúžím na ačn í hodnotu území, dávají práci místním program péče o krajin u a program revitali lidem. zace říčních systéml~, které jsou v gesci Mlp. Zvýšení investic by kromě uvedených přínosů Kresba Jana Steklíka Zde se domnívám, že by souhrnně finančn í umožnilo získat větší díl Z rozvojových fondů prostředky nikdy neměly klesnout pod EU právě na tento účel, a nikoliv na opačné 0,5 mld. Kč (skutečnost k roku 2000 byla cca cíle. S každým dalším poslancem Koalice Státu tak z ůstane pouze nezbytný majetek 480 mil. Kč, avšak v roce 2002 to bude pod v Parlamentu roste šance, že výdaje státního k zajiltění jeho funkcí. O ten se ale musí statně méně), a že by jejich objem měl ales rozpočtu na krajinotvorné programy výrazně opravdu starat a řekl bych "pNkladně", a(se poň rámcově každoročn ě odrážet vývoj HDP. vzrostou. jedná o přímý státní majetek, nebo o majetek Rokos: Nevím, kolik pen ěz se mi podaří vě státem vlastněných podniků a organizací. To novat na krajinotvorné programy. Pochopi v b leděmodrém platí i pro obce a kraje. Po Kužvart: Na krajinotvorné programy máme telně bude mou snahou uvolnit maximální řádně se starat o své nemovitosti - to bude finanční p rostředky ve výši cca 230 milionů možnou částku, už proto, že tyto programy fuška, co? korun. Um íme si však p ředs ta vit, že bychom souvisejí s mou prioritou, j ak jsem o ní hovo A pak je nutné se začít zabývat otázkou, co na tyto programy měli třikrát až čtyřikrát ví řil v předchoz ím bodě. Ani na otázku, kolik ce než nyní, tedy cca 700-800 milion ů. Pro s regulacemi, které v krajině veřejná správa by se mělo na tyto programy dávat, nelze jed vyhlaluje. Například územní systémy ekolo gram revitalizací i drobných vodohospodář noznačně odpovědět. Určitě by vlak pro gické stability. Potřebujeme je jako veřejný ských akcí hradí státní rozpoče t, .ale nejde středky na ně určené neměly financovat tako statek, nebo ne? A jestliže říkáme že ano, tak o peníze z rozpočtu kapitoly Mlp. Jen pro je budeme realizovat z veřejných peněz, nebo vé projekty, které mohou a hlavně mají být gram péče o krajinu je hrazen z rozpočtu ka hrazeny Z jiných zdrojů. A je .tu je.ftě jeden nějak jinak? A vykoupíme k tomu příslušné pitoly Mlp a potřebo val by skutečně více fi aspekt: rád bych omezil na minimum pNpa nančních prostředků. pozemky ? Nebo si je budeme jen tak pro re blém
půdy
./
:rJ) 'ť
~
~:U~J1
NÁŠ ROZHOVOR
19
Evropě a Severní Americe. ALespoň částečné lze jen ob usměrnění lze provádět pouze ekonomickými i když existují katego instrumenty a územními plány. Samozřejmě rie "tržní" nebo" úřední " ceny zemědělské
ho pozemku. Z pohledu Mtp jsou však tyto zemědělská půda má cenu sama o sobě, kategorie podružné, protože zemědelskou a proto úvahy o úplném zrušení zákona půdu chápeme především jako nezbytnou o ochraně zeměděLského půdního fondu, kdy není k dispozici jiný vhodný alternativní ná součást krajinných prvků a životního pro středí obecně. V české historicky vytvářené stroj, považuji v současnosti za zceLa ne krajině má zemědělská p ůda nenahraditelné šťastné. místo. Mtp se proto snaží přistupovat k ze Rokos: Cenu zemědělské půdy nelze samo mědělským pozemkům podle funkce, kterou
zřejmě vyjádřit podle tabulek, z nichž se vy půda vzhledem k životnímu prostředí plní,
např. jako producent biomasy, producent počítávají odvody za její odnětí. Bohužel stá kyslíku, životní prostor organismů v půdě le existuje naprosto neopodstatněný dojem, že máme půdy nadbytek, s poukazem na hoj Kresba Jana StekUka apod. Zemědělská půda je prostředím výmě
ny látek a energií mezi okolím a živými nost potravin v supermarketech a na špatný systémy, odbourává řadu škodlivých látek, stav našeho zemědělství. Jenže půda je pře podílí se na zlepšení otopových poměrů devším nenahraditelná složka životního pro dy, kdy dochází pod záminkou hospodářské (zpomaluje povrchový odtok vody na odtok středí. Jak to vypadá bez půdy, se lze dozvě ho rozvoje či jiných veřejných zájmů k naru podzemní, transformuje povodňové vlny). dět na Sahaře nebo v Severočeském šení stabilizovaných, z krajinářského i eko Pokud je půda překryta zpevněnými povrchy, hnědouhelném revíru. Dost zavádějící je, že Logického hLediska cenných lokaLit. Připadá se stále používá právě onen pojem "země není schopna pLnit tyto funkce. Územní roz mi naprosto absurdní vynakLádat stovky mi dělská" půda, který vyvolává asociace se ze voj je jistě nutný, ale musí zohledňovat i rizi lionů na péči o krajinu a na vracení přírodní ka. Není možné stále exploatovat "zelené mědělskou výrobou jako hlavním posláním ho charakteru vybraným územím, když na půdy. Skutečný nadbytek - relativně - máme louky" a zanechávat za sebou "brownfiel druhé straně jsou snahy zničit taková místa, pouze orné půdy. Ovšem řešit to zastavěním dy" bez ošetření či dalšího využití.
která onen kýŽen.ý charakter mají. Snqd nej není správnd cesta. V oblastech, kde není známějším pokusem byL záměr v Rajchéřově, pěstování klasických zemědělských plodin Mencl: Zemědělská půda má cenu jako pro aLe našLi bychom příkLadů celou řadu, bohu dukční zdroj, samozřejmě kromě té, které rentabilní, zejména ve vrclzovinných a pod žeL i takových, kdy ke znehodnocení Lokality horských oblastech, se nabízí využití půdy připisujeme nějaký další význam. Stavění na
skutečně došlo. pro pastevní areály anebo pro pěstování zelené louce - růst sídeL je důsLedkem ros toucích prostorových nároků obyvatel. Ty Lze technických pLodin či rychle rostoucích dře vin pro začínající průmysl na využití bioma řešit různě - na to máme zákony, veřejnou
Jakou cenu má podle Vás zemědělská pů sy. V obLastech s nejkvalitnější půdou by její správu a urbanisty. Osobně jsem ve věci roz da a co si myslíte o stavění na "zelené lou voje sídeL konzervativní. Považuji za správný zabírání měLo být téměř tabu. Typickým pří ce"? jejich rozvoj kompaktní formou po ucelených kladem je území jižně od Brna, kde zatím vy rostlo několik zábavních center, průmyslo čtvrtích. A řekL bych, že se tak v zásadě děje.
Ambrozek: ZeměděLské ptídy je u nás hodně vých areálů a kde se hlavně další nápor Není tomu tak však v sídelních aglomera pouze zdánlivě. Ve výměře orné půdy na jed chystá. Jsem zásadně proti stavění na "zele cích. Vyhřeznutí nákupních center k Modři
noho obyvateLe zaujímáme v Evropě naopak né louce ", a to i za cenu toho, že odradím cím je totiž mimo brněnskou rozvojovou kon posLední místo. Perspektivní přechod k ex trolu a malým obcím, na jejichž území leží, některé bohaté investory. Pokud by si všich tenzivnější formě zeměděLství, k ekologické pak nejen nevadí, ale je pro ně ekonomickým ni odpovědní politici i úředníci skutečně mu zemědělství či k pěstování biomasy a dal uvědomovali cenu půdy a krajiny jako celku, přínosem.
ších technick.ých plodin nárok na rozlohu mohli by diktovat oni podmínky společnos SLadění rozvoje agLomeračních jader s oko zemědělské půdy opět zvýší. tem, které zde chtějí investovat, jakje to ko lím je naLéhavou potřebou, a to buď pro Velké průmyslové areály postavené na zele neckonců ve vyspělejších společnostech ob střednictvím zřízení společné rozvojové au né louce i po splnění příslušných hygienic tority, nebo p rostřednictvím krajů. Ale to je vyklé, a ne naopak, Z obavy, že bohatý kých norem hyzdí krajinu a likvidují její re strýček se neusadí u mně, ale u sousedů, již na samostatný clánek.
kreační potenciál. Přímo tedy škodí rozvoji protože mu nevyklidím nejúrodnější pole Pelc: Myslím, že pro nás má mít především a nepřitáhnu mu dálnici až pod nos. Existuje turistiky a často také zemědělství v daném cenu prostor, jehož je zeměděLská půda sou regionu. Mají však ještě jeden významný ne určitě dostatek lokalit, které lze využít pro částí, a proto musíme všechny instrumenty
gativní efekt. Směrováním do volné krajiny investice, aniž by docházelo ke střetům chybí pak využití bývalých továren, areáLů směřovat k preferování rozvoje prostorově s ochranou přírody a krajiny. Ano, vím, že znečištěných průmyslovými provozy apod. náročné zástavby v opuštěných starých prů
připravit taková území je mnohem složitější, Zatímco tedy cenná krajina mizí pod beto myslových areáLech. Suburbánní rozvoj ko ale to je právě otázka, jestli nám to stojí za Lem měst je hodně sporným mezníkem vývoje to. nem, bezcenné betonové plochy a bezútěšná špinavá zákoutí ve městech pokrývají od naší urbanizace, který poznali s jeho omeze padky. nými klady a ještě většími zápory v západní
Kužvart: Cenu
zemědělské půdy
tížněfinančně vyčíslit,
~
20 NAŠROZHOVOR ___________________________________________~~~~~
~~ t=~)~
~~,-~T
Považujete současné možnosti občanů za sahovat do správních řízení za vyhovují cí? Budete je chtít omezit, nebo naopak
ce zákona o posuzování vlivů na životní pro středí udělali krok spíše zpátky. Možnosti občanů zasahovat do správních řízení bych v žádném případě neomezoval, pouze by by rozšířit? lo asi žádoucí některá procesní pravidla zjednoznačnit s využitím legislativy např. Ambrozek: Současný stav podle mého názo
ru dává veřejnosti opravdu slušný prostor ve Spolkové republice Něm ecko. pro účast na rozhodování. Jsem moc rád, že
Rokos: Současné možnosti občanů zasaho se nám i přes dílčí prohru v zákonu o posu
zování vlivů na životní prostředí podařilo vat do správních řízení nejsou teoreticky zabránit v tomto volebním období třem po
špatné, avšak v praxi mnohdy narážejí na umělé překážky plynoucí z neochoty řady kusům o novelizaci zákona o ochraně příro
dy a krajiny právě v oblasti účasti veřej
úředníků komplikovat si práci. Proto nepo mohou a neporadí, ač by tak ze zákona činit nosti.
Koalice garantuje přinejmenším zachování měli, občas na své povinnosti zapomínají ne bo dokonce snahy občanů o účast při rozho současné úrovně účasti veřejnosti na rozho
dování.
dování záměrně maří. Značnou roli v tom ovšem hrají i samosprávné orgány, které ne Průhlednost rozhodování, otevřenou infor
movanost a účast veřejnosti na rozhodování berou úsilí občanů jako pozitivní výraz je důsledně bráníme zejména před útoky ODS.
jich zájmu o věci veřejné, ale jako překážku Podr:obný seznam konkrétních kroků, který
při realizaci svých plánů. Proto s obavami mi chceme rozšiřovat prostor pro občanskou očekávám zrušení okresních úřadů jako po společnost, obsahuje tzv. Brandýská dekla
sledního čistokrevného orgánu státní správy. race podepsaná hlavními představiteli stran Abych se však vrátil k původní otázce, zá Koalice.
konné možnosti občanů zasahovat do správ Kresba Jana StekUka Podporujeme rovněž rozšíření prvků přímé ních řízení by rozhodně měly být ještě rozší demokracie - navrhli jsme například přímou řeny. Větší váhu by mělo mít jejich slovo volbu prezidenta.
i v procesu územního plánování, protože tam Kužvart: Minulý víkend jsem byl v Českém se jedná o budoucnost jejich obce a krajiny, krasu a viděl jsem tam u Karlštejna mloka. kde žijí. Kužvart: Ano, považuji je za vyhovující a ja
Mel jsem z něho opravdu radost. kékoliv snahy je omezit považuji za škodlivé
vůči demokracii jako takové.
Mencl: Tyhle odpovědi plSU na cha lupě Kdy a kde jste byl naposledy v přírodě u Nového Města na Moravě. Je tady krásn ě. a co jste tam viděl? Mencl: Za zásadní problém považuji vztah Mimochodem, sml se ještě chytat myši? občan ů a ve řejn é správy obe cně. Míra regu Ambrozek: Možnosti výletů do přírody se le lace a způsob jejího výkonu jsou neúnosné Pelc: 4. května jsem byl spolu s 60 skauty tos bohužel dramaticky zhoršily. Nemohou a vyžadují reformu, samozřejmě vče tn ě a poslancem Petrem Marešem sbírat odpady za to ale jen volby. V polovině února jsem se reformy správního řádu a s tím spojené řeky Jizery a přírodní rezervace Buči podél stal šťas tným otcem dcelY Magdalenky účasti občanů ve správních řízeních. Dů ny u Rakous v Českém ráji. Kromě 25 pytlů a s kočárkem se v terénu moc chodit nedá. sledná reforma bude vyžadovat silnou poli odpadů jsem viděl krásné suťové bukové Přesto jsem si jako bývalý botanik ani letos tickou autoritu - pamatuji se, kolik nám lesy, které budou ozdobou soustavy chráně nenechal jarní aspekt ujít. Nejlepší to bylo dalo práce prosadit, aby se obce staly ných území NATURA 2000, na opukových samozřejmě o Velikonocích, kdy jsem se čty účastníky řízení při povolování geologic skalních výchozech pak kvetly pěchavy váp ři dny věnoval lokalitám bledule jarní v ob kých p růzkumů. nomilné a z korun se svistotem zpíval budní lasti Podorlicka a Třebovským s těnám. Pak Obecně jde o up latnění principu, že účastn í ček lesní, který se sem nedávno vrátil už to byly spíš takové krátké výpady. Mezi ky řízení jsou občané a jejich sdružení, je z Afriky. poslední patří Po uzdřan ská step a Kolby mi jichž oprávněného zájmu se správní řízení nulý týden (kosatec nízký a hlaváček jarní dotýká. Osob ně jsem pro širší, občanské po Rokos: Naposledy jsem byl v přírodě - z ča v plném květu, jakož i nádherný hájový jetí "op rávněného zájmu ". Bohužel je však sových dů vodů - "jen" v lese nad Klajdov aspekt) a vyšetřený pů lden v Posázaví kolem tento princip v řadě případů zneužíván a ne kou. Viděl jsem tam sasanky, plicníky, stro Ondřejova a Stříbrné Skalice. Nádherná mo ní jednoduché hledat rozumný konsenzus. my s mladými listy, nádherně prosvícené zaikovitá krajina s kvetoucími ovocnými V každém případě je nutné sjednocení, pro sluncem, a brouka Pytlíka. On to tedy byl ve stromy. A když jsem u nich, stráně Petřína tože dnes je každý zákon, respektive každé skutečnosti chrobák, ale šinul si to, pytlík je patří díky chladnému jaru k nejkrásnějším správní řízení, a nejen v tomto smyslu jiné den, po frekve ntované cyklostezce. Tak jsem místům, která jsem letos viděl. Třešně, jablo a pro občany nesrozumitelné. ho vzal a přestěh oval do trávy. Snad pak ne ně i h rušně kvetou zároveň naplno a listnaté zabloudil. Pelc: Myslím, že současný stav je celkem stromy mezi nimi už oblékají zelený kabát. přijatelný, přestože jsme v procesu noveliza Už aby bylo po volbách!
I
I
/
•
~~~J1«lDlluil®~
NÁŠ ROZHOVOR
21
Afghánistán i vzdálená
země
blízká
Dalibor Povolný
Žádná starověká země nesehrála - protkána sítí cest spojujících Evropu s Asií - tak vý znamnou roli v dějinách Starého světa j ako Afghánistán a události v posledním období ukazují, že ani v současnosti jeho význam a vliv nelze podceňovat. Je proto podle mého názoru případn é alespoň ve stru čnosti připo menout základní geografická a historická spe cifika této země, země krásné i kruté, ve které jsem měl možnost řadu let pobývat a vědecky pracovat, a ke které jsem si proto nutně vytvo řil i velmi intenzivní osobni vztah. Nepodmaněná země
Asijský vnitrozemský Afghánistán je svou rozlohou (cca 652 ti síce km2) srovnatelný s Francií (cca 544 tisíc km2 ). Tím však veške rá srovnání končí. Ač pro svoj i strategickou polohu (přístup do Indie a Číny proslulým Chajbarským průsmykem v poříčí řeky Kábul zhruba 40 km východně od oázy Džalálábád) byl odedávna dobýván, nebyl nikdy trvale ovládnut. Roku 328 př . n . 1. byl obsazen Ale xandrem Velikým a odtržen od Velké Persie, jíž byl od 6. století so učástí. Vznikla řecká sa trapie Baktrie, v níž docházelo k ojedi nělému prolínání a mísení místních hinduistických a buddhistických vlivů s ře ckými Uejich nej pozoruhodnější památkou byl y donedávna ko losy dvou Buddhů v jižní stěn ě pohoří Bamián v centru Hindúkuše při prosl ulé "Hedvábné stezce", jež ztělesň ovaly tzv. "grekobuddhis tickou architekturu" - Buddha byl oděn do zřasené řecké tógy). Historicky pozoruhodné je také dnešní město Balch východně od zápa doafghánského Herátu, antická Ariana (odtud
Árijové či Árijci). Po koneč ném rozpadu Ale xandrových asijských satrapií ho ovládaly kmenové dynastie Parthů , Ku šánů a zejména perských Šašánů. Islám pronikl do Afghán istánu již v 7. století a během 9. století se trvale prosadil. I pro sou časnou historii Afghánistánu je významné zpustošení Afghánistánu decimací jeho oby vatelstva a dalekosáhlým vypálením lesů v Hindúkuši Či ngischánem v 13. století, což vedlo k fatální erozi a denudaci horských sva hů a k nezvratné aridizaci téměř celé země. Další mongolský panovník Bábur vytvoři l koncem 15. století z Kábulu východisko pro výboje mongolských Mughalů do Indie, za tímco východní čás ti Afghánistánu byly ovlá dány Persií. Po zavraždě ní perského šáha roku 1747 byl zvolen kmenovými náčelníky jejich sjednotitel, který se stal zakladatelem paštun ské královské dynastie - Ahmad Šáh Dúrrání z jihoafghánského Kandaháru. Ten po úspěš ných protikoloniálních válkách (zejména proti B ritů m z dnešního Pákistánu, částečně i proti Rusku) se přes četné kmeno vé srážky stal za kladatelem nezávislého Afghánistánu. Počátky
islámského fundamentalismu
Po druhé porážce Britů v proslulé bitvě v Chajbarském průsmyku v roce 1882 se stal Afghánistán ukázkovým nárazníkovým státem mezi britskou Indií a carským Ruskem. Po první světové válce a po třetím neúspěšném pokusu Britů získal nezávislost a navázal vzta hy se Sovětským Ruskem, které pokračovaly až do přepaden í země Sověty v roce 1979. Po slední afghánský panovník Muhammad Záhir
Šáh se v intencích tzv. "politiky pozitivní neu trality" snažil posílit stabilitu země pozvolný mi politickými i ekonomickými reformami . Afghánská společnost se zejména pod vlivy ze sousedního Pákistánu a Číny postupně radika lizovala a po hladomoru v roce 1972 by l král svržen jeho bratrancem, který se prohlásil za "prezidenta" nově vzniklé republiky. Během dalšího převratu roku 1978 byl prezident za vražděn a k moci se dostala tzv. Lidová demo kratická strana, proti níž se postavily vlivné is lámské skupiny. Pod záminkou ochrany "socialistického" loutkového režimu Babraka Karmala přepadla zemi sovětská vojska, která po četných porážkách od partyzánů různých kmenových skupin Afghánistánu ho v roce 1989 vyklidila. Sověty instalovaný "prezi dent" Muhammad Nadžíbulláh však zemi ne stabilizoval, byl svržen a v roce 1992 džirga (parlament kmenových zástu pců) zvolila pro zatímní legitimní vládu. V zemi však pokračo val chaos občanské války mezi různými is lámskými i etnickými skupinami. Koncem roku 1996 začalo, za podpory většiny obyvatelstva, dobývat moc fundamentalistické hnutí Tálibán, inspirované zejména paštunský mi studenty z Pákistánu, a po dobytí Kábulu proklamovalo Afghánský islámský emirát. Místo slibovaného pořádku však nastolilo fa naticky motivovanou krutovládu s nedozírný mi následky pro obyvatele země. Odhad před válečné populace kolísá mezi 15-19 miliony, v proti sovětské a v občanské válce zahynulo na 2 miliony lidí, další milion byl zmrzačen a téměř 6 milionů uprchlo do Pákistánu a čás tečně do !ránu. Většinu populace Afghánistá nu tvoří turkotatarská etnika, mezi nimiž pře vládají Tádžikové (na které připadá přes 20 % afghánské populace) a Uzbekové. Převládají cím j azykem je darí (východoperský dialekt), ale dílčí etnika mají vlastní jazyky blízké tu rečtině. Jde větš i nou o pastýře, zčásti ještě no madizující. V osadách převládá primitivní průmysl, zejména hrnčířství, kovotepectví, sedlářství a zpracování zemědě l ských produk tů , zejména nekvašeného chleba, některých sýrů a jiných mléčných výrobků.
Větší z obou kolosů byl svatyní a zároveň za stávkou na proslulé hedvdbné stezce kudy pu tovali i bratři Polové do ř/'še Kublajchálla. Tellto kolos byl obklopen llesčetnými skalními celami mnichů, kteří v nich při slavnostech za palovali oh ně a zároveň z chrámu pod Budd hou a za ním pohybovali dřevěnými rumpály, které ovládaly pohyblivé předloktí a ruku Buddhy. Tím vZllikal pohyb, kterým kolos žeh nal poutm1atm. Přestože kolosy byly prohláše ny za památku UNESCO, fanatická složka TálibállCů je demonstrativně odstřelila. Histo rické foto Z roku 1967 autor
22
AFGHÁNISTÁN - ZEMĚ BLíZKÁ I VZDÁLENÁ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~U9Jl<\lDIlufi®~
Kreslil Rostislav Pospzs il
Na křižovatce asijských civilizací Z geografického hlediska je základní m rysem A fghánistánu horský Hindúkuš (z něj ž vy bíhá na východ systém Himálaje a Karakoru m), který odedávna určoval nejenom jeho fyzic kou strukturu, nýbrž byl rozhodující pro jeho dějin n ý vývoj. Domi nuj í mu tři od jihozápadu k severovýchodu se táhnoucí pásma: Safed kóh, Kohibábá a vlastní Hindúkuš přech ázejí cí na nejzazším severovýchodě ve Váchán v uměl ém koridoru odděl uj í cí m od sebe Pá kistán, Indii, Čí nu a Tádžikistán. I nejmohut nější z těchto hřebenů - Hindúkuš - protínají prů smyky v maximální výšce 3 000 m, zatím co ledovcový a těžce přís tu pný Váchán přesa huje 7 000 m. Celý tento horský systém je v z imě pokryt sněhem - v nej vyšš ích polo hách věč ným - z něhož na úbočích vytékají čet né řeky do níže položených rovin. Jejich vodnatost je proměn li vá - závisí na tání a srážkách, které vrcholí za monzunu v dubnu a k větnu (v jihozápadních a jižních nížinách a pouštích již v ledn u a ún oru) a při bouřích a přívalech mohou rozsévat zkázu, napájejí však také jezera a podzemní vodní vaky vyu žívané k zavodň ování. Mnoho jich ovšem mi zí vyschnutím v jihozápadní poušti Registánu. Podnebí je značně nestálé a kolísavé, ač hory na ji h o východě zadržují monzuny a hradba Hindúkuše větry z nitra Asie a Sibiře. Zima kolem Amudarji je deštivá se sněhovými přeháňkami a chladná, zatímco léto je konti nentál ně pal čivé. Pouštní jihozápad, jih a Dža lálábádská pánev mají zimní monzuny a tro pická letní vedra (od poloviny května). V náhorní pl anin ě Kábul u (kolem 2 000 m) se v zimě s třídá mrazivé počasí se s něhem se vpády teplejšího vzduchu od jihovýchodu, za tímco léto je horké. Horský předěl Hindúkuše se stal svými údolími historický m předě lem tří velkých as ij ských civi lizací: íránské na seve ru, západě a jihozápadě, indické na jihovýcho dě a čínské na východě . Cesty mezi nimi obje vi li lidé již ve starověku, což umožňoval o jejich styky, byť za cenu mimořádných strázní a nebezpečí.
aralských se vzrůstající kontinentalitou klima tu. Roč ní úhrn srážek tam dosahuje asi 380 mm. Prolákliny těchto stepí a údolí jsou s iln ě sl ané (s porosty slanomilných merlíku a h vězdnic). Sprašové a j ílov i topísčité pahor katiny a pláně mají stepní porost (sveřepy, ka vyly, suchomilné pochybky, kozince, pelyňky , rohohlavce, šalvěje , hořce, kakosty, kosatce atd.), který se zazelená po období deš ťu (kon cem března a během dubna). Kolem přítoku a niv řek a říček (včetně zavodňovacích kaná lu) bují hustá vegetace ze sítin, šáchorů , paleč kovce a mrvek, které se při trvalém přísunu vody zelenají až do podzimu. Naproti tomu ve stepích a na svazích kopcovin začín á vegetace už koncem května schnout a žloutnout, takže zvířena se stahuje do blízkosti vádí a skrom ných zdrojů vody. Celé toto území je však po stiženo katastrofální denudací v dus ledku nad kapaci tní pastvy a letních požáru, které vymýtily keřovou a řídkou stromovou vegeta ci. Ta se zachovala jen v zahradách a v okolí oáz, kde jsou pěstovány pistácie, citronovníky, moruše, platany a topoly. Zvířena těchto stepí je naprosto charakteristická: tvoří ji n ěkolik dru hu p ís komilů (zejména pískomil perský a pískomil rudoocasý - a jako vzácnost písko mil velký), křečci , syslové - mezi nimi pozo ruhodný sysel dl ouhoprstý, tarbíci, ježci s ná padně velkými ušními boltci , stále vzácnější a ohrožená gazela dzeren, liška korsak, šakal obecný atd. Tyto savce zastihneme zejména v noci při oslnění reflektory terénních vozidel. Hojná je želva čtyřprstá a některé ještěrky.
Zcela jiná je situace na jih od Hindúkuše, kde se rozprostíraj í nedohledné smrtonosné a prakticky neobyvatelné pouště při léh aj ící k perskému Bel u čistánu. Jej ich jádrem je pro slulá Dašti M argo v náhorní p l aníně Registánu a posléze rozsáhlé pouštní baži ny a slaniska se solným jezerem Hámún, do n ěh ož se vlévá nejdelší afghánská řeka Hilmand. Tyto pusti ny jsou protkány řídký mi karavanními cesta mi, poč ínaj ící výstavba silnic z konce šedesá tých a počátku sedmdesátých let se totiž utlumila.
V nitru Hindúkuše Neji ntenzi vn ějš í
a
především hosp odářs ký
(včetně p oč ínají cí h o
rozvoje prů m ys lu ) život se ovšem so us třeďuje ko lem něko li ka m ěst zejména hlavního měs t a Kábulu s okolní ná horní plani nou, kde se udávalo až 2 miliony obyvatel, s několi ka velkými hotely, králov ským palácem a se zbytky ně který ch histo rických staveb ( včetn'ě mughalských) a uni verzitou, budovanou za pomoci Spolkové repub li ky Ně mecko, s vy u čovacím jazykem darL Nitro Hindúkuše je protkáno nesčetný mi údolími, z nichž jenom některá byla vyba vena komunikacemi. Hlavní tah spojuje Kábul přes Sal angský prusmyk s několi kak i lometrovým tunel em se severoafghánským Kunduzem a s přístavy ( n apř. Širchan Port) na Amudarji. Obrovitý masi v Hindú kuše je ovšem vysoko horská pustina využívaná jen v bezp rostředn í ~
Celkový pohled Ila typickou paštullskou vesllici v povodí řeky Kábulu Iledaleko oázy DŽalálábád. Takto vypadaly vesllice po celá staletí. Foto z roku 1965 Dalibor Povolllý
Ve stepích afghánských Země je orograficky rozdělena na dvě biogeo graficky odlišné části, ač její většina leží ješ tě hluboko v palearktické oblasti. Za severními svahy Hindúkuše zhruba mezi Kunduzem , Mazáre Šarifem a Šibarganemjižně od veleto ku Amudarja se rozprostírají suché vni troasij ské stepi fyziognomicky (zejména pud ně a ve getačně) připomínající stepi od Vídeňské pánve přes Velkou nížinu uherskou a Dobru džu po ukrajinské ajihoruské Černomoří , aje jich pokračování v mělkých pláních kaspicko
\yu~n«]Dllufi®~
AFGHÁNISTÁN -
ZEMĚ BLízKÁ I VZDÁLENÁ 23
blízkosti řídkých horských sídlišť k pastvě nebo v náhorních plošinách k omezenému ze mědělství. Lov kožešinové zvěře již zaniká je jím vybíjením, které ohrožuje proslulého irbi se - sněžného leoparda, jehož nesmírně ceněná kožešina je předmětem výnosného, avšak ilegálního obchodu. K největším pokla dům afghánské přírody patří největší rasa di voké ovce, proslulý archar, který přežívá en demicky a přísně chráněn (za královského režimu) ve velehorách Váchánu. Nižší a střední polohy Hindúkuše (po horní hranici lesa dnes neexistujícího) byly kavylo vé a pelyňkové lesostepi s porosty lilio chvostce a tulipánů, mohutných křížokvětých rostlin, s ojedinělými pistáciemi, jalovci, po rosty dubu balút a himálajského cedru. Tyto porosty byly dávno vypáleny nebo vytěženy , jen místy přežívají hindúkušské jalovce. Do nedávna se však zbytky lesů zachovaly v Nú ristánu. Zvířena horského Hindúkuše - dnes silně zde cimovaná nebo vyhubená - byla charakteris tická hlavně různými drobnými savci, zejmé na hlodavci, dikobrazem, divokou ovcí, kozou šrouborohou, v nižších polohách divokým prasetem a jelenem a jejich predátory:- vlkem, šakalem a liškou, divokou kočkou, levhartem a rysem karakalem. Nad úrovní lesa pak kozo rožcem a medvědem brtníkem, který zde vy tvářel bělostnou formu, dále vlhami, horskými kury a majestátným orlosupem bradatým. Na salinách jihovýchodního Afghánistánu může me spatřit hejna plameňáků.
Ze Sarobi do DžaláJábádu Vysoce všestranně perspektivní se jevila roz sáhlá nížina při západním úpatí Hindúkuše, kde řeka Kábul opouští jeho divoké soutěsky pod městečkem Sarobi. Toto úrodné, avšak pro nedostatek vody ladem ležící území se rozprostírá mezi jižními svahy Núristánu (s centrem v Kámdeši) a zasněženými vrcholy pohoří Spinchar, a táhne se deltou Kábulu, který ústí pod Džalálábádem do pravostranné ho přítoku řeky lndus - Kunar, až k Chajbar skému sedlu s pohraničním přechodem Tork hama. Po politických reformách z počátku šedesátých let směřujících ke konstituční mo narchii byla oáza Džalálábád, předurčená, aby se stala centrem východoafghánského země dělství a kultury, plánovitě budována včetně nově založené univerzity za podpory U.S . Pe ace Corps. V nedaleké soutěsce Darunta vybu doval Sovětský svaz mohutnou přehradu, za níž se v pustině rozlilo do kilometrové délky mohutné sladkovodní jezero, z něhož měla být systémem kanálů rozváděna voda k zavlažení do této úrodné nížiny. Ke spolupráci zde byli přizváni (např. při budování silnice spojující Kábul s Džalálábádem a Péšávarem nebo na nově založené univerzitě) také čeští odborníci. Tato nížina a přilehlá horstva - zejména nú ristánský Hindúkuš - jsou biogeograficky ne jenom vysoce atraktivní krásou místy zcela nedotčené přírody, nýbrž zejména svou pova hou přírodní křižovatky. Z indického subkon tinentu sem totiž v poledovém období pronikl
Hlavní město Kábul leží v náhorní plošině o nadmořské výšce kolem 2 000 metrů a je obklopeno horskými hřebeny pohoří Salang. Také v samotném středu města se zdvl1lá několik vrcllOlků, kte ré byly opevněny a umožiíovaly vojenskou ochra1lu města zejmé1la v době kol01liál1lích pokusů o jeho dobytí. Dodnes jsou zde zbytky opev1lění a kanonů z konce 19. století. Foto z roku 1965 Da libor Povolný
a dosud stále proniká orientální floristický a faunistický prvek. Na stávající možnosti po měrně reprezentativní výzkum zvířeny (od hmyzu až po savce, zejména drobné hlodavce, hmyzožravce a netopýry, ale i ptactvo) prová děný soustavně zejména v desetiletí 1965 až 1975 ukázal , že podíl orientálně faunistického prvku zde dosahuje zhruba plné pětiny fauny . Zasahuje sem hyena skvrnitá, promyka zlatá a tchořík skvrnitý, dále krysa morová, z neto pýrů megadenna indická atd. Z hmyzu zde v písčinách žije obrovitý velecvrček afghán ský, zdejší endemit, jehož příbuzní jsou známi z údolí indických veletoků . Přesah tohoto prv ku se však projevuje také v horách Núristánu, kde byl objeven medvěd ušatý - průvodce hi málajských a kašmírských bambusových po rostů, dále kabar pižmový a poletucha, z ptáků drongo, sup bělohlavý a rnrchožrout. Světlovlasí
Afghánci
Endemismus Núristánu je také potvrzen uni kátní populací Káfirů - horalů obývajících nejvýchodnější Núristán, kde se živí jako dře vorubci a lovci zvěře. Jde o izolovanou popu laci poměrně vysokých lidí občas světlých (blond) vlasů a - patrně v důsledku pokrevní plemenitby - také albínů, která se somaticky naprosto liší od "nížinných" černovlasých Paštunů. Káfiři byli násilně islamizováni tepr ve počátkem dvacátého století, původně byli totemisté. Žijí ve vesnicích z dřevěných srubů s lomenicemi, jaké známe z Evropy, a zcela se vymykajících vepřovicovým domkům domo rodých mohamedánských Paštunů z úvalů Ká bulu a Kunaru. Po stránce antropologické není dosud objasněn jej ich původ. Podle některých jde o zbytky Alexandrových soukmenovců tedy Řeků, čemuž by nasvědčoval i jejich tra diční oblek (bíle přiléhavý) a jeho zhotovová ní - naprosto vzdálené visutým a plandavým hábitům muslimské populace. Podle jiných jde naopak o jakési "protoachájce", tedy o "Prařeky", kteří do dnešního Řecka připuto vali právě z hindúkušské oblasti . Podobně zů stává neobjasněn také původ populace mon golských Hazarů (přes 8 % afghánské populace), která žije v tzv. Hazaradžátu - ná horních planinách Kohibáby severně od Ká bulu, kde sídlí v jurtách jako pastýři a země dělci. Somaticky jsou k nerozeznání od vnitroasijských Mongolů, snad až na trochu tmavší pleť. V Kábulu se přiživují jako poulič ní proletariát. Nábožensky jsou spíše laxní mohamedáni a nechybí teorie, že jde o zbytky Čingischánových hord později vytlačených do nehostinných poloh Hindúkuše.
•
Prof. Dr. Ing. Dalibor Povolný, DrSc. - Ustav zo ologie a včelařství MZLU Brno
24
AFGHÁNISTÁN - ZEMĚ BLÍZKÁ I VZDÁLENÁ _
_
_
_ _ _ _ _ _ __ _~~Jr
Zajímavosti z přírody
Měkkýši Přírodní
rezervace
Kamenný vrch Mezi
nejznámější přírodní
rezervace na území Brna patří bezesporu PR Kamenný vrch. Nachází se v jihozápadní části Brna asi 4 km od centra v katastrálních územích Nový Lískovec a Kohoutovice. Území rezervace je tvořeno pře vážně jižním svahem Kamenného vrchu, z jižní strany je obklopeno zahrádkářskou kolonií a sídlištěm Kamenný vrch a od východu nava zuje těsně na sídliště Nový Lískovec. Severní okraj uzavírají lesní porosty příměstských lesů. Za svou záchranu (PR byla vyhlášena v roce J 978 na rozloze 14,54 ha) a dnešní stálou po zornost vděčí především bohatému výskytu chráněného koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Přibližně v polovině března začínají tyto nádherné rostlinky kvést a to je potom krásně modrofiaJovo, kam jen se podíváte. Najdeme tady ale i spoustU dalších zajímavých a neméně krásných stepních rostlin a živočichů. Mezi "zvířátka" mému srdci blizká, která větši nou unikají naší pozornosti, patří také měkkýši. Ještě si tak všimneme velkého šneka v křoví u plotu rezervace, který se odborně nazývá h le mýžď zahradní (Helix pomatia), a ti pozornější zahlédnou i menší pruhovanou páskovku keřo vou (Cepaea hortellsis), ale víc už asi nic. Není divu - většina měkkýšů obývajících stráně Ka menného vrchu je totiž mnohem menší než již zmiňovaný hlemýžď a páskovka. V nelesních partiích PR na stráních žijí také drobnička válcovitá (Truncatel/ina cylindrica), údolníček drobný (Vallonia pulchella) a vrkoč města
malinký (Vertigo pygmaea) - už z jejich jmen vytušíme, že maj í ulitky a tělíčka milimetro vých rozměrů. Společnost jim zde dělá ještě o něco větší suchomilná oblovka drobná (Cach
licopa lubricella). V lesní části PR v okrajové habrové doubravě žijí nenáročné lesní druhy sítovka blyštivá (Aegopinella minor), kuželík drobný (Euconu lus fulvus) a plzák žíhaný (Arion circumscrip tus). Najdeme tady i skleněnku průsvitnou (Vil rina pellucida), což je druh obecně rozšířený na nejrůznějších typech s tanovišť. Její ulitka je opravdu průsvitná, jako by byla ze skla. Také jsem zde našla tři exempláře rodu slimáček (Deroceras sp.), ale protože se jednalo o velmi mladé jedince, nepodařilo se mi je blíže určit. Celkově jsem tedy napočítala jedenáct druhů měkkýšů. Mezi ty nejcennější patří druhy měk kýšího společenstva nelesních partií PRo Pokud chceme zabezpečit jeho ex istenci a podpořit je ho případné druhové obohacení, je nutné zabrá nit dalšímu přirozenému rozšiřování keřových společenstev a náletových dřevin a především nepokračovat v dalším zalesňování na území PR Kamenný vrch. A až se zase vypravíte na procházku na Kamen ný vrch a budete obdivovat krásné koniklece a poletující motýly nebo se budete ohlížet za cvrlikáním sýkorek a drozdů , vzpomeňte si, že někde v trávě u vašich nohou tiše a nenápadně přebývají i drobní měkkýši. Anna Rafajová
"Kameny" na Králickém Sněžníku
Vrkoč malillký
(Vertigo pygmaea), 1,9 x 1,1 mm
Drobllička
válcovitá ( TrulIcatellilla cylilldri ca), 1,8 x 0,9 mm. Obě kresby autorka
~'U~mIDIl1l1m21
Snad v každém pohr a ni č ním pohoří naší repub liky se sekáme s "kameny" - skalními útvary vystupujícími z horských vrcholků, hřbetů i svahů . Známé jsou krkonošské Dívč í a Muž ské kameny, jesen ické Petrovy kameny, šu mavský Medvědí kámen a m nohé další. Také v oblasti třetího nejvyššího pohoří Č eské re publiky - na Králi ckém S něžníku - je spousta obdobných útv arů , vě tšina z ni ch však vystupu je mimo znače né cesty, a patří proto k méně známým místním zaj ímavostem. Blízko pod vrcholkem poho ř í lemují západn í okraj pramenného amfiteátru Moravy poměrně výrazné V laš to vč í kameny. T voří rozložitou skalní hradbu, zn ač ně "zč echranou" mrazovým zvětráváním výchozů rul, svorů , ve spodní čás ti i s něh o vě bíl ého křeme nce. Úpatí nejen této, ale i většiny ostatních skal prov ází rozlehl á su ť bal va nů, přecházejíc í do kamennéh o moře. Na tomtéž hranič ním hřbetu Král ickéh o Sněžníku vys tupují ještě další rulové útvary. Příkladem j e nízký, balvany lemovaný kamýk Hrani č ních skal a z daleka nápadný stup ňovitý Bílý kámen, propletený křemenným i žílami. Také okrajo
Jedlla ze svorovo-křemellcových skal Kazate 1eT/llad údolím Moravy. Foto Jali Vítek vou hranu vrchu Klepý tvoří deskovité rulové výchozy, rozpadlé do kamenných moří. Toto místo polští sousedé výstižně nazývají Trój morski Wierzch (Trojmořský vrch), protože voda z jeho sv ah ů odtéká do tří moří (Černého, Severního a Baltského). N ěkoli k výrazných skalisek tu a tam vystupuje z lesních poros tů i v údolí horního toku řeky Moravy. Na pravém svahu k nim patří rozlehlé a velice č lenité seskupení svorových a křemen co vých Kazatelen, skalnatý je i protileh lý K o ň ský hřbet nad lesním srubem Vilemínka. Mno hé ze skalních v ýchozů nad opačným, levým břehem Moravy jsou tvořeny též sněh ově bílý· mi krystalickým i vápenci (mramory), v nichž zde vznikl i pozoruhodný kras. Řada pozoruhodných "kamenů" vystupuje z horských h řbetů a svahů samozřejmě také na polské s traně pohoř í. Například boční výběžek h řbetu :lmiowiec zvýra zňuje protáhlý a velice č l enitý amfibolitový hřebínek zvaný Mariaňs kie Skaly, k němuž směřuje odbočka z cesty na Černou Horu (Czarna GÓra). Bizarním tvarem se vyznačuje též rul ové skalisko na odles něném hřbetu 5redniaku, vystupující vysoko nad čer veně značenou cestou z podhorského střediska Mi~dzygó rze k c h atě na Sněžníku. Proti vcho du do veřejno s ti pří s tup n é kráp níkové Med vědí j eskyně (Jaskinia Niedíwiedzia) pak vys tupuje nejmohu tn ějš í vápencový (mramorový) skalní útvar v celém po hoř í, asi 30 m vysoký útes zvaný Pulinka.
J an Vítek
ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY
25
Přírodní parky Suchý vrch a Buková hora Petr Čermák
Na Suchém vrchu sedí kamenná panna, která šije košili. Každý rok na Velký pátek při zpěvu pašijí udělá jeden steh. Až košili došij e, bude konec světa a soudný den.
Ortorulová rozvodnice Oblast Suchého vrchu a Bukové hory byl a v roce 1987 zřízena jako oblast kl idu podle zá kona Č. 40/1956 Sb., později byl statut změněn na přírodní park. Centrální část přírodního par ku, který má rozlohu 6 427 ha, je tv ořena od děleným hřbetem nejvýchodnější ho cípu Orlic kých hor - Bukovohorskou hornatinou. Ta je formována horninami jádra orlicko-kladské klenby vyzdviženými saxonskými tektonický mi pohyby. Od Tiché Orlice stoupá hornatina rychle k Vysokému kameni a k B oudě s dělo střeleckou tvrzí, poté se .Iomí do severojižního směru a pokračuje na Bradlo (985 m n.m .). Její německé j méno Breiter Stein vystihuj e příčnou polohu ortorulové skály dlouhé 30 m, mirněji sklon ěné k jihu. Na severní s traně je vy tvo řen pětime trový mrazový srub provázený balvano vým proudem. Hřeben pokrač uje na Suchý vrch (995 m n.m), kde dosahuje největší výš ky, a dále klesá do Červenovodského sedla, které rozděluje park silnicí I. třídy na dvě části . Suchý vrch je tvořen proteozoickými migmati ty orlicko-kladských ortorul s několi ka balva ni tými proudy na prudkých svazích. Za sedlem stoupá hřeben na Bukovou horu (958 m n.m.). Na jejím vrcholu vystupuje ze zvětraliny skal ka gieraltówských migmati tů spadaj ící k vý chodu 10m vysokým mrazovým srázem. Bukovohorská hornatina má nesou měrnou Přírodní park
Suchý vrch a Buková hora
stavbu, východní svahy jsou prudké, dané zlo mem Králické brázdy, k západní straně naopak hřbet vysílá řadu rozsoch svažujících se mí rně k T iché Orlici . Zbrázděné západní a jihozápad ní svahy jsou protkány sítí potoků - Jamenský, Orličkovský , Těchotínský a Čerňovický. Po hřeben i vede hlavní evropská rozvodnice mezi po vodím Labe a Dunaje; zatímco j menované potoky stékají do Tiché Orlice a dále do Labe, toky stékající po východních svazích tečou do zde pramenící Moravské Sázavy a dále do Du naje.
Starý ještěr na rozhledně V roce 1925 byla na vrcholu Suchého vrchu postavena dřevěná bouda pro turisty k ochraně před nepohodou (nákladem JO 000 Kč) . Péčí Klubu českos lo venský ch tu ristů byla místo ní v letech 1926-1928 podle projektu Jaroslava Stejskala postavena Kramářova chata. Později (v letech 1931- 1932) byla k chatě dostavěna 33 m vysoká vyhlídková věž (projekt A. Park manna), která sloužila též jako věž vodárenská. B ěhem minu lého století prošla řadou staveb ních úprav, nyní má tvar komolého kužele se zaskleným ochozem a je pokryta měděn ým plechem. Prvním nájemcem chaty byl Jan Čer ný , druhým Jan Telecký, 15. března 1939 byla obsazena Němci a dále sloužila jako zotavovna raněných německých důstojníků. Po osvoboze ní byla chata 1. 6. 1945 znovu otevřena. Pře vzalo j i družstvo Vzlet a přejmenovalo ji na T yršovu. Krátce po válce navštívil chatu i Petr B ezruč a zřejmě zde nezažil příli š dobré po ča sí, neboť do pamětní knihy vepsal tyto verše:
Letím k chatě jako bezduchý, na déšť, když se spustí, klej i. Suchý Vrch buď vždycky suchý, když turisté k němu spějí K této příležitosti vydal Klub českých turistů v Jablonném kreslenou pohlednici s Bezručo vým portrétem, portrétem "starého ještěra", jak se sám Bezruč s oblibou nazýval . V roce 1953 převzala chatu čsl. armáda pro rekreaci vojen
ských gáži stů výměnou za Luční boudu v Kr konoších. Byla zasklena dolní terasa spojující chatu s rozhlednou a postaveny dva finské domky pro personál. V září 1984 byla rozhled na přebudo v ána na ocelovou šestibokou tele komun ikační věž vysokou 48 m. V současné době chata není v provozu a je nabízena k pro deji. Na Suchém Vrchu , nedaleko vrcholového ska liska, na rozces tí lesních cest vedoucích k Jam nému, Mladkovu a Boříkovicím stával a opět stojí trojhranný pískovcový hraniční kámen. Směrem k Boříkovicím jsou na něm ini ciály GAHG znamenající Graf Aithan Herrschaft Grulich (hrabě Althan panství Králíky). Ze strany k Suchému vrchu je vyryto: JWFvL Josef Wenzel FUrst von Lichtenstei n (Josef Václav kníže z Lichtensteinu) a směrem k Jamnému GBHG, Graf Breda Herrschaft Geiersberk (hrabě Breda panství Kyšperk). Hraniční kám en pochází z doby Marie Terezie, z roku 1752. Rosička
a jiná flóra a fauna
Jednoznačná převaha
lesních ekosystémů, vět šinou smrkových monokultur se zbytky smiše ných bukojedlových porostů, předznamenáv á druhové zastoupení rostl in a živočichů. Cenné jsou zbytky zakrslých smrkových jedlových bučin na vrcholu Bukové hory. Mimo typic kých lesních podhorských a horských dru h ů rostlin je významný výskyt rosnatky okrouhlo listé (v Orlických horách se j í říká také rosič ka) na rašeliništi pod Suchým vrchem, v sou časné době při pravova né přírodní rezervaci. Na údolních loukách jsou velmi bohatá a roz manitá spo lečens tv a s mnoha významnými či vzácnými druhy rostlin, s chráněnou bledulí jarní, několika druhy jestřábníku, kosatci sibiř skými a žlutými. Společně s řadou dalších dru hů tvoří velmi pestrá, přírodě blízká, luční spo lečenstva.
Údolí Hradiska i další potoční údolí jsou domo
vem některých vzácných živočichů chráněných zákonem, jako je krkavec velký, čáp černý, výr velký, ledňáček říční, skorec vodní, zmije obec ná, užovka hladká a rej sek horský. Z dalších ži vočichů jsou na území parku typickými přede vším ti, kteří patří k běžným lesním podhorským a horským druhům, napříkl ad my šice lesní, myši ce křovinná, bud níček menší, linduška lesní, ořešník kropenatý či kos horský. Netopýří
Bouda
Historickou ale i přírodni zajímavostí je dělo střel ecká tvrz Bouda, součást Muzea českoslo venského ope vně ní. Kromě cenného svědectv í ú ro vně našeho před válečného opevnění je i zi movištěm hned devíti druh ů netopýrů. Byl zde zaznamenán výskyt netopýra vousatého, neto pýra B randtova, netopýra velkého , netopýra vodního, neto pýra severního, netopýra večerní ho, netopýra č erného , netopýra ušatého a neto pýra dlouhouchého. Děl ostřelecká tvrz Bouda je jednou z našich pěti stavebně dokončený ch obranných tvrzÍ. S po lečně se sousedními tvrzemi Hůrka a Adam měl a zesilovat pevnostní linii v pro storu kladského výběžku, kde se dalo předp o ~
26
PŘíRODNí PARKY_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _~~~rruDIl11fi<e~
kládat nasazení početných jednotek nepřítele. Bouda je naší nejmenší tvrzí - tvoří ji pět ob jektů (tzv. srubů). Po dokončen í mělo osádku tvrze tvořit 316 vojáků, které měla navíc posí Ht půl rota pěchoty, určená k boji na povrchu tvrze v případě útoku výsadkářů nebo prů n i ku nepřátelských ženi stů . Celkem by se tedy ve tvrzi nacházelo asi 400 mu žů . N ěmci Boudu obsadili počátkem říj na 1938. Na tvrzi provedli řadu zkoušek, ale nikdy ne došlo k jejímu využití německou armádou ke skladovacím nebo jiným ú čelům . Došlo však k vytržení všech pancéřových zvonů a kopulí ze střech objektů . Odvezeny byly ale jen dva zvony z objektu K-S 22a a jediný zvon z K S 22. Ostatní zůs taly ležet v šachtách nebo v b ezprostřední blízkosti objektů. Od roku 1990 zde probíhaj í rekonstru kční práce, které vede soukromá firma Společnost přátel česko slovenského opevnění , s.r.o., za dobrovolné pomoci desítek nadšenců z řad amatérských zájemc ů o čs . o pevnění (bunkrol ogŮ) . V prů běhu několika let se podařilo zpřístu pnit pro ši rokou veřej nost téměř celou tvrz. V roce 1995 byla tvrz Bouda ministerstvem kultury prohlá šena za kulturní památku.
Prokletá princezna a hašené tele Se Suchým vrchem i Bukovou horou je spoje na celá řada pověr a pověstí , které se uchovaly v regionální literatuře . Protože jsou velmi pů vabné a navíc možná vystihují atmosféru toho to kraje s balvanitými lesnatými vršky výstiž neJl, než dlouhé výčty rostlinných či živoči šných druhlJ ajejich společenstev , přip o meňme si alespoň některé. Vypráví se, že na Suchém vrchu stál za dáv ných dob krásný zámek, kde bydlel král se svou dcerou. Ta však byla tak neposlušná, že král jednou ji i zámek proklel. Zámek se pro měnil v skálu a v ní byla princezna vězněna. Jednou se stalo, že ke skále přišel pastevec. Spatřil u ní krásnou dívku, jak peče koláče . Naříkala a prosila, aby ji osvobodil. "Každou noc se tu objevím. První noc přijd u jako žhavý vepř, v č umáku budu držet kl íč , který mi touto hůl čičkou musíš vytrhnout." Po těchto slovech mu podala hůlčičku . Potom řekla : "Druhou noc budu mit jen půl těla žhavého. V čumáku ponesu prsten. Ten mi musíš hů lčič kou vzít. Třetí noc bude žhavá jen hlava. V č u máku bu du mít šavli, kterou mi musíš odejmout. Pak ti řeknu, co máš dělat dále. Uposlechneš-li mé rady, budeš šťasten." Druhý den čekal pasáček u skály. O půl noci to začalo rachotit. Vtom se objevil žhavý vepř a dštil oheň. Pasáček se lekl a uskočil pryč. Za pláče a naříkání se vepř vrá til zpět do skály a princezna tak dodnes čeká na své vysvobození. Další z pověstí říká, že na Suchém vrchu žil kdysi drak, který požadoval od každého uhlíře tele. Když už telat kvapem ubývalo a lidé sta rostlivě h leděli, co bude dále, jeden chytrý u h líř na věc vyzrál . Zabil tele, kůži stáhl, na cpal do ní nehašené vápno a díru zašil. A celé to předloži l drakovi místo telete. Drak, jako obvykle, zhltl tele celé najednou, ani se na něj pořádně nepodíval. Pak dostal žízeň a u potoka se napil vody. Vápno se zač al o hasit, drak se svíjel bolesti a nakonec zahynul.
~~9ffilDIlut1®2!l
Kramářova
chata a rozhledna před 2.
světo vou
Poklady pod Bukovou horou Ta Buko vá Hora vysoko pne témě, jako velký mezník naší české země...
Tak takto je Buková hora opěvována v jedné z místních obrozeneckých písní. Podle pověstí skrývá nejedno tajemství a o příběhy plné po kladů , zavírání a otvírání skal a zmizelých hle dačů není nouze. Není divu, vrcholek s balva ny vypadá vskutku dramaticky. Jedna z po věstí tvrdí, že na vrcholu Bukové hory před lety stávala bouda zvaná "Pekelnice" nebo "Peklo", ve které se v létě za doprovodu houslí tancovalo. Tančit se však mohlo jen do desáté hodiny večern í , jinak by se bouda i s ta nečníky propadla. Vnitřek Bukové hory je prý ovšem místo ta nečníků spíše plný pokladů, které sem lidé ukrývali za třicetileté války. Jednou přišla strašlivá bouře, proudy vody vymílaly hluboké výmoly. V nánosech lidé nacházeli zl até i s tříbrné peníze, které pocházely ze zahraba ných pokladů . Jinak se ovšem Buková hora ot vírala, jako každá správná skála s pokladem, jen na K větnou neděli při čtení pašijí. "Ríkalo
válkou. Foto z dobové pohlednice
se, že na jednom ze sudů s penězi stoj í kohout - kdo jej usl yší zakokrhat, mů že si nabrat pe něz podJe libosti. AJe je třeba jednat rychle. Až kohout zakokrhá podruhé, hora se zavře a člo věk je navždy ztracen. Jednou se vydali hledat pokl ady společně tři muži. O půlnoci se před nimi najednou objevil třínohý srnec, který měl mezi p arůžky červený kříž s hořícími jiskrami. Zároveň se ozval hlas: "Kterého z těch tří vezmeme napřed ?" Jiný hlas odpověděl: "Toho zrzavého!" A protože jeden z nich byl skutečně zrzavý, všichni se h rozně lekli a dali se na útěk. Zrzavý z toho měl smrt. Ti, kteří by se v souča sné do bě chtěli na Květ nou neděli vydat hledat poklad, budou asi zkla máni. Neuspěj í a mů že za to ukecaný tkadlec. Vypráví se totiž, že jednou o Květné neděli šel na Bukovou horu jistý chudý tkadlec. Na vrcholu stáli vousatí trpaslíci, vyslechli chudá kův stesk na věčnou bídu a pak návštěvníka zavedli do krásného sálu u vni tř hory. Tam mu nacpali do kapes zlato a zavázali ho mlčením . Tkadlec ale každému vyprávěl na potkání, co se mu přihodilo . Když zlato poutrácel, šel zno vu najisto na Bukovou horu. Zamračení trpas líci mu zavřeli bránu před nosem a od té doby se do nitra Bukové hory už nikdo nedostal.
•
Pohled l Ul Suchý vrch. Foto Mirosla v Cermák
PŘíRODNí PARKY 27
Recenze
Vacek V., Bureš P.: Botanika. Ději ny oboru na Masarykově univerzitě v Brně. Prosinec 200]. Folia Histori ca, Masarykova Univerzita Brno, 101 str. , 69 Kč .
jak je uvedeno na str. 21. Tabulka na str. 95 mohla být výstižněji pojmenována "Nárůst kni hovny . . ." nebo "Stav knihovny v jednotlivých dekádách". Tento název byl by vhodnější než "Přírůstky knihovny . . .", což svádí k domněnce, že se jedná o množství knih, které v jednotli vých dekádách do knihovny přiby l y. Z vážn ěj ších výtek snad jen, že je škoda, že práce po strádá jmenný rejstřík a cizojazyčný souhrn. Jedná se o významný pramen k historii botani ky nejen na přírodovědecké fakultě, ale díky významu tohoto pracoviště i na Moravě a tyto části by ještě dále rozšířily spektrum jeho uži vatelů a usnadni ly by práci s ním. Nabízí se otázka, jestli nemohl být připojen i seznam di plomantů s rokem ukončení studia. Graf na str. 79 si všímá tematického zaměření diplomových prací a dá se z něj odhadnout i celkový počet di plomantů na úctyhodných 600. Pár stran petitu by na to snad mělo stačit a nebylo by to plýtvá ní místem. Co jiného než přehled absolventů by mělo lépe charakterizovat úspěšnou školu, a tou přece katedra botaniky je především. Nebo že by absolventi k historii školy nepatřili? Práci je možno získat v prodejně knih Malé centrum ve vrátnici přírodovědecké fakulty.
Kreslil Rostislav Pospíšil
Recenzované dílo vyšlo jako 70. v řadě "Folia Vendryňské Historica" vydávané přírodovědeckou fakultou Vojtěch Kučera Masarykovy univerzity. Jak již podtitul říká, je dílo zaměřeno na historii botaniky na Masary Mám rád cesty domů. kově univerzitě a na místo tohoto pracoviště v historii československé, české, ale hlavně mo Ve vzduchu vždy cosi nasLádLého, ravské botaniky. Již z názvů hlavních kapitol je jako by v železárnách skřeti vidět, za jaké situace katedra vznikala, a jsou kuli troud. Karel Sutorý vidět i hlavní etapy osmdesátiletého vývoje to hoto pracoviště: "Botani/w na Moravě před za Zas třpytí to do trav.
nádraží
ložením Masarykovy univerzity ", .. Životní osu soužití se psem dy Josefa Podpěry před založením ústavu vJeobecné a systematické botaniky", " Ústav za Prozaik a novinář Ondřej Neff (nar. 1945, vedení prof Josefa Podpěry", "Vědecké dílo PhDr.) vydal již řadu románů, především humo Josefa Podpěry", .. Ústava katedra za vedení Kolem ristických a fantastických. V roce 1996 založil doc. Jana Šmardy", " Katedra za vedení doe. Vojtěch Kučera první český internetový deník Neviditelný pes FrantiJ/w Slavoňovského H, " Botanika jako sou a také stejnojmennou prozaickou edici, v níž část /wtedry biologie rostlin " a "Obnovená /w Odněkud bylo sLyšet hudbu. dosud vy 10 sedm svazků. Zatím poslední tedra botaniky" . Každá z etap je pochopitelně z nich nese název Pes přítel člověka (naklada Něco mezi flétnou, houslemi a klavírem
charakterizována jinými postavami, jinými ús telství Milen ium, Chomutov 2001, 247 stran). plynulo vzduchem jak babí léto.
pěchy i neúspěchy. Osudy katedry i jednotli
o
vých jejích pracovníků by asi mohly zaplnit podstatně více místa. Vždyť jen název katedry se měnil devětkrát a nebylo to důsledkem změ ny náplně její práce. A jména Širjajev, Šmarda, Vicherek vybaví v každém jen trochu obezná meném řadu otázek k jejich osudům. Snad jen zakladateli pracoviště, prof. Podpěrovi, je zde právem věnováno víc prostoru. Přílohy se věnu jí rozvoji knihovny (dnes téměř I 500 časopi seckých titulů a téměř 45 000 knih), herbáře (dnes přes 556 000 herbářových položek) a ani nejnovější aktivita katedry - česká národní fyto cenologická databáze není opomenuta. Práce je vytištěna na kvalitním papíře a dopro vázena 26 fotografiemi, jejichž kvalita, bohužel, není na úrovni, která je dnes obvyklá, ale které přesto výrazně osvěžují text. Zvláště ti, kteří k tomuto pracovišti mají nějaký bližší vztah, si je rádi s nostalgií prohlédnou. Několik grafů usnadňuje orientaci a přehledně ilustruje historii katedry. Z podstatných skutečností je uvedeno snad vše, co se uvést dalo, a v 20 obsáhlých po známkách pod čarou se čtenář dozví podrobnos ti o jednotlivých osobnostech (ale i odborných společnostech), které se k historii katedry váží. Drobných chyb v textu není mnoho, nejsou podstatné, i když jejich výskyt zamrzí. První překlep se nachází, k jistě nevelké radosti auto rů, hned v úvodním mottu. Na str. 12 způsobili autorovi zmatek bratři Bayerové, v kapitole o mykologii je uveden A. Bayer, ovšem s živo topisnými daty Emila a o několik řádků níže je již odkazováno na "zmíněného E. Bayera", Šir jajev nastoupil do Brna až v roce 1923, jak se správně píše na stranách 18 a 19, a ne v roce 1922, jak je uvedeno na str. 94, a pub li koval, pokud je mi známo, alespoň 79 prací, a ne 74,
28
Překvapí hned úvodní věnování: "Památce ně meckého ovčáka Gordona, který mě přivedl k poznání , že události světové. domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam." Ústřední postavou svazku je však Gordonův ná- ' stupce, čtyřletý rotvajler Bart. Neff bydlí v za hradní čtvrti v kopci nad Smíchovem - a tak se hrdiny krátkých próz stávají i psi sousedů. Krát ké, většinou stránkové prózy se uplatnily pů vodně na internetu jako každodenní tvorba au torova - zabírají celý rok od dubna 2000 do dubna následujícího roku - mezery způsobila jen dovolená nebo cesta do zahraničí. O Barta pečuje nejen autor, ale i jeho manželka a dospělý syn. Jako hlavní životní zásadu svého rotvajlera objevil Neff: "co je tvoje, to je moje, a co je moje, do toho ti nic není" (s. 161). Obje vují se však i črty, v nichž se Bart nevyskytuje - jde o pracovní a rodinné zážitky; Neff se v nich často představuje jako nešika v domácích pracích - a chválí zásahy manželčiny. Některé prózy přinášejí i zážitky z cest (do Belgie i v tu zemsku). Ale rotvajler Bart dostává největší prostor - dozvíme se, jak na vycházce zachránil před zmrznutím opilého mládence, jak dovede porozumět řadě vět, které zaslechne, jak si potr pí na kvalitní stravu, jak rád obtěžuje hárající fenky atd. Neff však neváhá i kriticky vstoupit do neko rektníchjednání, např. právem odsoudil fakt, že ohař, aby obstál u zkoušky, musí zadávit živou kočku (s. 221). Kn iha je hezky vypravena, trochu vadí zbytečné neopravené chyby, např. na straně 120 "mě chyběl" (správně mi nebo mně), "proti náledí mu" (172), "nad dně" (238, správně na), "na za hradou" (239, správ ně zahradu) aj.
Stěpán Vlašín
Dvě dívky
si v kašně namáčely své
copy,
kapičky o dlažbu cinkaly.
Vojtěch Kučera se narodil v roce 1975 v Třinci, od roku 1993 žije převážně v Brně. Studuje postgraduálně na PřF MU, je Jé/re daktorem Vendryňského poetického magazí nu Weles. Publikuje v časopisech. knižně vy dal sbírku básní Samomluvy (Vetus Via.
Brno 2000), z které pocházejí básně v tomto
čísle Veroniky.
Básně Vojtěcha Kučery jsou neokázalými se bezpyty, vzpomínkami a reflexemi. zkrátka
samomluvami. Nejsou ovšem ani zdaLeka
rozlítostněně upovídané, jak by se u samo mLuv mohlo očekávat. Každé slovo je až úz kostlivě váženo. bude-li mu dovoleno ocit nout se na miskách básně. Kromě této
úpornosti na nás siLně zapůsobí ještě stesk.
mírně hořký, mírně ironický, aLe přeci jenom
stesk. V drobném odpozorovaném ději udeří
skrytě, aLe úplně, jako by malé události rych le a nečekaně vJe propojily a drobné skryté
bolesti plně uvízLy v osidlech básně. Najed nou je vJe absoLutní, snad proto zní některé
básně trochu jako koány. A jeJtě jedna před
nost Kučerových básní: ačkoliv jsou velmi
osobní, nejsou sebestředné, Kučera je výbor ný pozorovatel a v básních toho, se smyslem
p ro zkratku, skvele využívá.
RECENZE _______________________________________________~9~OO~~
Ekologická poradna Kompostování
Každý
člověk
vyprodukuje za rok asi 400 ki komunálního odpadu . Z toho asi 100 kilogramů tvoří organický odpad využi telný pro zpracování kompostováním. Během fáze rozkladu bioodpadu za vysokých teplot (až 70°C) se procesu účastní bakterie a hou by. Při nižších teplotách přicházejí malí živo čichové, např. žížaly, chvostoskoci, svinky, stonožky, hmyz, jeho larvy, žížaly. Tak se odpad postupně přemění až na humus, který je základem přirozené úrodnosti půdy . 2ivi ny vázané na humusové částice se oproti ži vinám dodávaným průmyslovými hnojivy nevyplavují vodou ajsou dobře přístupné pro rostliny v době , kdy je právě potřebují. logramů
Kompostoviště
Hromada je základem všeho kompostování. Na stavbu není potřeba žádný zásobník. Stačí materiál vhodně navršit a případně zakrýt. Hlavní nevýhodou je velký zábor půdy. Do poručuje se šířka okolo 2 m. Casem lze hro madu prodlužovat tak, že se na jeden konec přidávají nové odpady a na dru hém se odebí rá hotový kompost. Zásobníky na kompost jsou vhodné hlavně tam, kde není dostatek místa. Jako stavební materiál je nejlépe použít materiál přírodního původu (dřevo, kámen), který svým vhledem zapadá dobře do zahrádky a vyzývá k uplat nění vlastní kreativity a zručnosti. Největší nevýhodou dřevěných zásobníků je nižší ži votnost, kterou můžeme zvýšit nátěrem, ale je nutné dát pozor na jeho zdravotní nezávad nost. Zásobníky z plastu způsobují problémy pro snížení možnosti průchodu vzduchu , snadno v nich dochází k přemokření či nao pak k přesušení. Kompostoviště by nemělo být daleko od do mu (donášková vzdálenost), na druhou stranu by nemuselo být přímo ve středu okrasné za hrady. Nemělo by být také na přímém slunci. Vhodnou se jeví poloha pod stromem nebo keřem (podobnou funkci splní i zasazená dý ně). Je možné přikrýt kompost speciální fólií propouštějící vzduch, ale ne vodu.
Co kompostovat? Ideální je směs nejrůznějších materiálů, ne
boť tím se vyrovnávají jednostrannosti v ob
sahu živin, vlhkosti a struktury kompostu. Co
tedy kompostovat?
- Zahradní odpady - trávu, zbytky rostlin,
posekané kousky větví, zvířecí trus, slámu,
zbytky ovoce a zeleniny apod. Problematické
jsou jen části napadn uté nemocemi či cizo
~-U~INDIl'llil®~
pasníky. Většina z nich se při kompostování,
zejména při rozkladu za tepla, může zničit,
ale jsou i takové nemoci, které tyto podmín
ky přežijí, např. původce nádorovitosti zelí,
bakteriózy jabloní a hrušek. Naproti tomu
moniliózu - hnědou hnilobu ovoce - je mož
né při kompostování odstranit přídavkem
mletého vápence. Také rizomy kořenových
plevelných rostlin (např. bršlice kozí nohy,
pýru plazivého, svlačce rolního) jsou velmi
houževnaté a podobně jako plevele se seme
ny se nedoporučují přidávat na kompost;
- kuchyňské a domácí odpady - zbytky ze
leniny, ovoce, kávové sedliny, čajové sáčky,
skořápky vajíček, uvadlé řezané květiny
apod. Slupky jižního ovoce obsahují někdy
velmi mnoho konzervačních prostředků
a přípravků na ochranu rostlin, proto by se
měly používat jen v malých dávkách, nebo
raději vůbec ne. Odpady z masa a ryb do
kompostu nepatří (lákají masožravá zvířata).
Zbytky vařených jídel se také nedoporučují
kompostovat, ale pokud je tam chcete dát,
promíchejte je se suchým a hrubým materiá
lem. Starý papír je lepší dát do sběru, ale
v principu by se také mohl kompostovat.
Z popelů je možné kompostovat pouze čistý
dřevní popel, pokud dřevo nebylo napuštěno
konzervačními přípravky .
Rozklad probíhá optimálně, když organismy
v kompostu mají k dispozici ve vhodném po
měru látky bohaté na uhlík a na dusík (asi
30: 1). Mezi materiály bohaté na dusík patří např. močůvka, slepičí trus, kejda, tráva, ze leninové zbytky. Naopak na uhlík je bohatá hrabanka z listů lípy, dubu, topolu, rašelina, ovoce, sláma ječmene, luštěnin, ovsa, ků ra apod.
Kompostování v místnosti (s pomocí žížal) I v kuchyních,
kan celářích či třídách
škol bioodpad kompostovat za pomoci žížal. Nejvhodnější jsou žížaly hnoj ní (Eisneiafoetida), které se při teplotě 18 až 25°C cítí lépe než zn ámější žížala dešťovka (Lumbricus rubellus). Potřebné množství ží žal závisí na objemu organického odpadu z domácnosti. Máme-Ii denn ě 0,25 kg vhod ného odpadu , potřebuj eme asi 0,5 kg žížal. 2 ížaly se v období dostatku potravy rychle rozmnožují, nemají-li ji, samy sníží svou po četn ost. Vhodnou nádobou je bedna z pevné ho neprůhledného materiálu s přiléhavým ví kem (chrání před vysycháním a octovými muškami), s provzdušňo vacími otvory ve s těnách a s drenážními otvory ve dně. Její rozměry by měly být v poměru 1:2:3. Jako můžeme vytříděný
':.
'" Kreslil Rostislav Pospíšil
podestýlku, která udržuje vlhkost a ve které se žížaly zabydlí, lze použít hlínu, staré listí, trávu, slámu, navlhčený roztrhaný novinový papír. Pozor - žížaly jsou velmi citlivé na do statečnou vlhkost substrátu. Kuchyňské zbyt ky (zcela nevhodné jsou masné a mlékáren ské výrobky, kosti či cokoliv tučného) zahrabáváme střídavě na různá místa do po destýlky tak, aby byly vždy zakryté. Odpad, který trčí z podestýlky, může začít zapáchat, plesnivět a působit další problémy. Chceme li vzniklý kompost použít, nahrneme jej na jednu stranu bedýnky a na druhou začneme dávat nový kuchyňský odpad. 2ížaly si po stupně přelezou.
Jak vypadá zralý kompost? Dobrou a jednoduchou metodou na zjištění
kvali ty kompostu je test klíčivosti rychloklí
čivých semen (řeřicha, hrách, fazole) . Po 3-4
dnech semena vyklíčí. Vytvoří-li pěkný zele
ný porost, je kompost vyzrálý, zatímco žluté
a hnědé lístky či málo vyklíčených semen
prozrazují nevyzrálost. Pak je potřeba kom
post přeložit a nechat jej ještě dále "praco
vat". Spatné výsledky klíčivosti semen mo
hou být také d ůkazem jednostrannosti
kompostu.
Možná se vám zdá na první pohled kompo
stováni trochu složité, ale věřte, že takové
není. Možná vaše první kompostoviště
a kompost nebudou úplně "super", ale časem
se to bude zlepšovat. Hlavní je začí t a zkou
šet.
Více informací obdržíte v ekologických po
radnách (www.ekoporadna.cz) č i na webu
CZ Biom (http://czbiom.ecn.cz).
Podle materiálů ekologické poradny ROSA a Dětí Země zpracovala Věra Pospíšilíková
EKOLOGICKÁ PORADNA
29
těchto dnů
Kronika
Ropák a Zelená perla roku 2001
o vítězi jubilejního 10. roč níku ankety o Ropáka
roku a 7. ročníku ankety o Zelenou perlu rozhod lo rekordně 118 členů nezávislé Komise z celko vých 129. Členy Komi se jsou např. ekolog Ivan Dejmal, filozof Erazim Kohák, písničkáři Jaro slav Hutka a Pepa Nos, teatrolog Vladimír Just atd. Ropákem roku 200 I se jednoznačně stal místop ředseda ODS a předseda výbonl pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Po slanecké sněmovny Miroslav Beneš - 354 bodů. Hlavní důvody jeho zvolení jsou čtyři: v.ýrazná snaha zmenšit rozlohu NP Šumava, včetně vy jmutí masivu Smrči ny a Hraničníku pro výstavbu lyžařského areálu, prosazování dálni ce D3 z Pra hy do Českých Budějovic přes rekreační území dolního Posázaví, podpora ne vratných plastových obalů na úkor vratných a hlavní podíl při předlo žení a prosazování zákona ke znlšení ochrany ze mědělského půd n ího fondu, kterým by došlo ke ztrátě významného nástroje proti přeměn ám na stavební parcely pro výstavbu skladovacích hal, supermarketů, silnic atd., při čemž by podle usne sení vlády mohlo dokonce také dojít "k nevrat ným změnám kraj iny a k trvalému ohrožení so běstačnosti našeho zemědělství". Na druhém místě se umístil ministr dopravy a spojů Jaromír Schling (ČS SD) - 305 bod ů - za prosazování trasy dálnice D3 přes dolní Posázaví s obrovským mostem přes řeku Sázavu, prosazo vání jezů na dolním Labi ve dvou CH KO a prosa zování obnovy používání vodních plavidel se spalovacími motory pro sportovní a zábavné úče ly na Slapské a Orlické přehradě. Na třetím místě skon č i l ministr životního prostře dí Miloš Kužvart (ČS SD) - 243 bodů, který byl loni na pátém místě. Mezi hl avní z deseti důvodů patří návrh zákona o NP Šumava, kterým by do šlo ke zn iče ní jeho funkcí, podpora odlesňování parku v cenných oblastech, neřešení zneužití do tací sFžp na provoz vrtul n íků při nezákon ném odvážení dřeva a potvrzení výj imky ze zákona o ochra ně př írody a krajiny pro průchod dál nice D8 přes CHKO Ceské středoh oří. Zelenou perlu s přeh l edem získal poslanec za ČSSD a místopředseda Poslanecké s němovny František Brožík (30 I bodů), n eboť v článku Po bavit se a zemřít (Respekt, 22. I. 2(01) prohlásil: " Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím ba žanty, smce II muflony. Na učili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší relaxace -fantasticky si při tom vyčistím hlavu. " Na druhém místě za svůj výrok v článku Ekolo gové se odvolali proti stavbě továmy (MF Dnes severní Čechy, 5. 9. 2001) skončil pracovník PR agentury EKLEKTIK Communications a med iál ní zástupce společnosti NEMAK Europe Pavel Kučera (242 bodů): "'" není dtiležité, co vylétne komínem, ale d,iležité je vyjádření krajského hy gienika. " a třetím místě se umístil matador ankety předse da ODS a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus (147 bodů), který ve svém člá nku Nevinná bloumění Erazima Koháka (MF Dnes, 18. 8. 2(01) napsal: "Erazim Kohák nám ukazuje, že i s odvarem ideologické veteše minulého století lze v mediálním a společenském světě naší země
30
KRONlKA _ _ _ __
prosperovat, těšit se zájmu médií a po a pasovat se dokonce na j istou intelek tuální autoritu. .. Výsledky obou anket byly za účasti téměř dvou stovek úč astníků zveřejněny na tradičním soaré s pestrým programem v brně nském divadle Husa na provázku v sobotu 27. dubna 2002. Pořadí finalistů a další informace o obou anketách j sou na internetové stránce www.detizeme.cz. Děti Země a EkoCentrum Brno také vyšly vs tříc zájmu mít doma Zelené perly za rok 2001 podle pořadí umístění , včetně přehledu vítěznýc h výro ků za všechny ročn íky . Proto tyto unikátní výroky vydaly jako útlou brožurku, kterou lze za benefič ní cenu 50 korun získat na adrese: EkoCentrum Brno, Ponávka 2, 602 00 Brno,
[email protected]. sluchačti,
Miroslav Patrik
Projekty na ochranu ŽP
Jarní úklid Pálavy Každý milovník přírody urč itě odsuzuje ty naše bližní, kteří odhazují odpadky, kam je napadne, dokonce i v přísně c hrán ěné přírodn í rezervaci. Ne každý je však ochoten vzít si rukavice a pytel a vysbírat to , co nám tam "zanechal" někdo j iný. An i nám není tato čin nost zrovna příjemná a upří mn ě nechápeme, proč to musí napravovat zrovna ty děti, které se tak nechovají. O to víc nás potěš i l o, když nám pomoc nabídla sama děv čata z břec lavského Junáka. V sobotu 13. dubna jsme se společně se dvanácti děvčaty z Břeclavi a sedmi chlapci z mikulov ského Junáka vydali uklid it nejnavštěvovanější část Pavlovských vrchů, rezervaci Děvín. Počasí nebylo nic moc, ale na nedostatek odpad ků jsme si nemoh li stěžovat. Jako obvykle jich bylo nej více v okolí hradu, celkem jsme napln ili dvanáct pytlů . Hned v pondělí je odvezl pracovník Sprá vy CH KO Pálava. Chceme tímto poděkovat především dětem , které obětovaly svůj volný čas a pohodlí pomoci příro dě, a jejich rodičům , že je na takovou akci vůbec pustili. Poděkování patří také spo nzorům akce paní Jurigové z penzionu Florián v Pavlově, kte rá dětem připravila š l ehačkové poháry a teplý čaj, a panu Svobodovi z Mikulova, který děti zdarma odvezl i přivezl zpátky do Mikulova.
V roce 200 I uvolnil Státní fond životního pro středí (SFžP) na akce a projekty na ochranu ži votního prostředí přes 3,7 miliard korun, z toho formo u půjček poskytl více než 1,02 miliardy korun. Rozhodující podíl činily výdaje na reali zaci akcí k ochraně vod (43,4 %) a výdaje na ak ce ve složce ochrana ovzduší (včetně freonů cel kem 42,0 %). Nejvíce žádostí o podporu bylo v loňském roce na Fondu evidováno ve vztahu k investičním projektům na využívání obnovitel ných zdrojů energie, a to celkem I 218 žádostí z celkového počtu I 990 s požadovanou podpo rou přes 6 662 670 korun. Nejvíce žádostí sFžp obdržel ze Středočeského kraje (320 žádostí) a nejn ižší počet z kraje Karlovarského (31). Nej větší objem finančníc h prostředků na akce nein vestičního charakteru směřoval do složky ochra na přírody a kraji ny. M ěstům a obcím byly poskytnuty finančn í pro střed k y ze sFžp v celko vé výši přes 2,91 miliardy K č , což představuje více než 78,7 % v ýd ajů. Příj my sFžp za rok 2001, které plynou například z úplat za vypouštění odpadních vod do vod po vrchových, z poplatků za vypou š tě ní škodlivých látek do ovzd uší, z poplatků podle zákona o od padech, z odvodů za trvalé i dočasné odnětí púdy ze zemědělského a lesního půd n ího fondu, z po kut uložených orgány správce sFžp a Českou inspekcí životního prostředí a také ze splátek půjček, dosáhly částky 3,24 mi liard Kč.
Dne 6. dubna 2002 proběhl již třetí ročník vý sadby "vánočních jedliček" v rámci projektu Vá no ční stromky - stromy pro život. Projekt vzni kl ve spolupráci ZO CSOP Veronica, Do mu ekologické výchovy Lipka a Hnutí Duha. V letošním roce při 10 zasadit své jedličky za koupené o Vánocích 200 1 přes 80 účastníků. Kdo ch těl, moh l si s vůj s tromeček i pojmeno vat. Stej n ě jako v předešlém roce bylo pro ú ča stn íky akce připraveno občerstvení v podobě horkého čaje, ovocných koláčů či perníkových jed l iček a samozřejmě nechyběl ani doprovod ný odborný program. Výsadba probíhala na pře dem připravené lokalitě v blízkosti Útěchova za asistence odborníků ze Školního lesního podni ku Masarykův les Křti n y, od kterého byly jedle bělokoré před Vánocemi zakoupeny.
Věra Dřevíkovská
Katrin Zwiebová
Dagmar Chytilová a Eva Řezáčová
Výsadba jedle bělokoré
V letošllím roce přišlo Ila lokalitu poblíž VtěcllO va zasadit svéJedlicKY zakoupellé o VállOcíclz přes 80 účastllíků . Foto Katrill Zwiebová
_ _ _ _ _ _ _ _ __
_ __
_ _ _ _ _~{!~nllDllufi®~
Akce Falco a Aquila Ušlechtil ý sokol a majestátný orel j sou pro mnohé symbolem krásy a volnosti, pro některé lidi jsou však také symbolem pen ěz a bohatství. Symbolem pen ěz jsou pro obchodníky se zv ířa ty, kteří je prodávají vychloubačům, kteří se c h těj í pochlubit něčím, co mnoho lidí nemá. Obchodníci se zv ířaty neváhají s vidinou zisku vybrat mláďata z posledních hnízd a je jim jed no, že takto ohrožují přežití vzácných dravc ů. Na území ČR a Slovenska hnízdí pouze desítky párů sokolů, rarohů a orlů. Každé vykradené a zni čené hnízdo předsta vuj e při působení dal ších faktorů (úrazy na sloupech elektrického ve dení, otravy, zástřely) velké ohrožení. V přípa dě, že nebudou ml áďata , hrozí postupné zestárnutí a vymření rod ičov skýc h párů s ná sledným vyhynutím druhu. Již od roku 1990 se snaží ochránci přírody chrá nit ohrožená hn ízda přímo u ostrahou pomocí dobrovolných s trážců, kteří 24 hodin denn ě za každého poč así po dobu hn ízdění hlídají životy a svobodu ml áďat. Za dobu trvání Akce Falco a Akce Aquila se podařilo uhlídat více než se dm desítek mláďat. Ob ě akce budou pokračova t i v letošním roce, protože j ak ukazují příp ady vykradených a zn ičených hnízd v min ul ých le tech na Slovensku, ale i v ČR, má jejich ostraha stále o p ods tatn ění. Nábor strážců koordinuje Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země za podpory nadace Partnerství. Celé hlí dání však není možné bez pomoci dobrovol ných strážců, kteří jsou ochotni obětovat týden vol na a pomoci. Hlídá se v různých ko utech ČR i Slovenska většinou v týdenních turnusech od soboty do soboty od dubna do července 24 ho din denn ě za každého počasí. Strážní skupi ny 4-8 lidí jsou ubytovány v základním t áboře (chata, maringotka, stan), z kterého vyrážejí do krytu pod hnízdo, kde se po několi ka hodinách střídají a hlídají klid kolem. V případě, že se nám, ale hlavně dravc ů m rozhodnete pomoci, můžete si psát o podrobn ějš í informace, nebo se pří m o hlásit na adrese: Centrum dět í a mládeže, Radka Jindrová, Dukelských hrd i n ů 328, 40721 Česká Kamenice, tel. : 0605 468 263 , e-mail :
[email protected]
Pavel Koubek
Představujeme Česká společnost ornitologická Zájemci o bližší poznání života ptáků u nás žili zřej m ě odedávna. Patři li k nim samozřejmě lidé odkázaní na znalosti života ptáků profesionálně nebo dokonce ex istenč n ě. Ptáčníc i neboli čižba ři se živil i chytáním drobných ptáků a jejich prodejem buď na zv ěřinářs kých trzích (ty i u nás existovaly ještě v druhé p ůli J 9. století !) nebo prodejem zpěva vých ptáků, kteří v klecích na zdech domácností předcházeli akustické emise rozhlasu, ovšem přece jen um írněněj i a více "Iive" . Z profesio nálních d ůvodů patřil i k zájemcům o ptactvo i myslivci, chránící "per natou zvěř užitkovou" před "pernatou z věří škodnou". Zájem o opeřené létající živé tvory a mnohé znalosti však měli i mnozí další, ze jména zemědělci, jak dosvědčuje celá lidová kultura jmény, písněm i či příslo v ími, a o jej ímž stáří svědčí již Physiologiarius pražského ka novníka Klareta z konce 14. století. Zájem o ptáky má tedy mnoho tváří, od druhé pů le 18. stol. k nim p ři s to up il kromě chovatel ství a mysli vosti i zájem č i stě vědecký - vznikla ornitologie. Prvotní poznávání výskytu jednotli
~~9mIOOurm~
vých dru h ů na našem území a jeho změn bylo od počátku 20. století dopl ňováno poznatky o průběhu tahu, o životě a chování jednotlivých druh ů a jej ich vztazích k pros třed í a přecházelo se k exaktním vědeckým metodikám, z nichž je široce známé především kroužkování ptáků. Vědecká ornitologie však u nás neměl a profesi onální bázi. Proto v roce 1926 několik před ních zájemců o ptactvo založilo Českosloven skou ornithologickou společ nost , úřed ně schválenou v roce 1928. Ta ně koli kr át měn il a název na Čes ko u - nejprve během druhé světo vé války a trvale po vzniku samostatné Slovenské ornito logické spol eč nos t i. Tato sp ol ečnos t (ČS O) se z několi ka desítek prvých členů rozrostla na sou č as n ý c h I 889 a při rozeně se m ěn i la i struk tura spo lečnosti a jej í činn ost. Vzhledem ke v zrůstajícímu poč tu č l enů se vel ká část aktiv it společnosti přene sla do poboček, vy tvoře n ých prakticky ve všech dří vějších kra jích. Jejich členové se scházejí mi n im álně dva krát ro č ně a pobočky mají i svoje programy. Specializované výzkumné programy jsou však organizovány ústřed ní m i koordinátory. K nim patří zej ména kroužkování ptáků - jedna z nej více oblíbených či nnos tí mezi členy ČSO ; zajiš ťuje je organi zač ně Kroužkovací stanice Národ ního muzea. Další celostátní akcí je již tře tí Mapování hnízdního roz šíření ptáků v CR, kte ré je z vlášť aktuální, poněv ad ž probíhá v letech 2001-2003 . Výzkumnýc h skupin a program ů je vět š í počet - k nejúspěšnějším patří Skupina pro výzkum a ochranu dravc ů a sov, sčí tán í vodních ptáků, ochran a a monitoring čápa bílé ho aj . Dnes je ČSO také oficiál ním českým partnerem mezinárodní organizace na ochranu ptact"a (BirdLife International) a získává tím i prostředky z mezjnárodních proj ektů , za m ěře ných především na ochranu ptáků a její návaz nost na předpisy EU. ČS O vydává přiroze n ě ta ké svoje tiskoviny - jedn ak časop is Sylvia s odborněj š ím a mezinárodním z am ěření m , jed nak Zprávy ČSO , z aji š ťující v ni třn í informova nost mezi č l en y. K romě toho něk teré p obočky vydávají svoje vlastní časopi sy nebo zprávy. A také samozřej m ě vydává ČS O různé infor m ační a propagač ní tiskoviny, urč ené pro širší
Kresba Jana Stekllka
Oznámení Strom roku 2002
Stromy jsou užitečné a krásné, od pradávna J SOll symbolem života, jsou dokladem nep řetržitosti p řírodn ích dějů a paměti lidských generací. Stro my zasluhují náš obdiv a úctu, potřebují k životu prostor a láskypln ou péči. V naší kulturní krajině ani v sídlech nemají stromy život lehký, často se stávají obětí krátkozraké neomalenosti a nemoud rých rozhodnutí, která nelze vzít zpět. Přitom krásné stromy jsou nejviditelnějším znakem dob rého vlastníka, hospodáře či správce.
Nadace Partnerství ve spolupráci s Regionálním
sdružením Českého svazu ochránců přírody v Br
ně vyhlašují celostátní anketu Strom roku 2002.
Chceme naší soutěží upozornit na potřebnost stro
mů v našem životním prostřed í. Chceme umožnit
všem účastníkům soutěže předs tavi t svůj nejkrás
něj ší strom a jeho příběh. Vyzýváme proto města
a obce, občanská sdružení i jednotlivce: Navrhně
te svůj strom či s tromořadí na ocenění Strom roku
20021
Zorganizujte svou soutěž na mistní nebo regionál
ní úrovni. Vítěze vaší soutěže nám pošlete do ce
lostátního kola nebo jej vyhlaste přímo 20. JO.
2002 na Den stromů . Inspiraci mů žete najít na
stránkách www.csopbrno.cz.
Písemné návrhy by měly obsahovat:
- důvod, proč strom navrhujete a jeho příběh ,
veřej nost. znáte li ho, - fotografi i či obrázek stromu, Karel Hudec - urč ení lokality, kde se navržený strom/stromořa dí nachází (obec - ulice, místní název, okres), Ceská společnost omitologická vydává kromě - druh stromu, vmstního časopisu SylvŮl rovněž další infor - při bli žné stáří stromu. ma ční a propagační tiskoviny Návrhy budou průběžně shromažďován y na adre se Nadace Partnerství, Panská 7, 602 00 Brno (obálku oz n ačte heslem Strom roku 2002). Své návrhy můžete zasílat též v elektronické podobě na e-mailovou adresu:
[email protected]. Uzá věrka pro podání návrhů na Strom roku 2002 je 31. 8. 2002. Z došlých návrhů vybere porota složená z odbor níků a osobnos tí dvanáct stromů (stro mořadí). Kandidáti na Strom roku 2002 budou zveřejněn i na stránkách časopisu Květy a v dalších médiích a v elektronické podobě na www.stromzivota.cz. O tom, kdo se stane v ítězem celostátní ankety Strom roku 2002, rozhodne veřej nost svými hlasy. Slavnostní vyhlášení ankety Stromu roku 2002 proběh ne na Den stromů 20. 10. 2002. V ítězn ý strom bude ozn ačen jako Strom roku 2002, vítězn é stromořadí jako Stromořadí roku 2002 a Nadace Partnerství ve spolupráci s odbor níky navrhne a zajistí optimální způsob péče a ochranu stromu. Více informací vám rádi poda jí: Petr Jelínek, Michal Veselý, Program Strom ži vota Nadace Partnerství, Panská 7, 602 00, Brno, teJ: 05-42218350, fax: 05-42221744, www.strom zivota.cz, www.nadacepartnerstvi.cz. e-mail: strom.zivota@ ecn.cz. reď.
KRONIKA I PŘEDSTAVUJEME I OZNÁMENí
31
Kreslil Rostislav Pospíšil
Letní kurz v Hostětíně Také letos bude Veronica začátkem letních prázdnin (8.-19. července) pořádat v obci Hos tětín v Bílých Karpatech tradiční letní kurz. V Hostětíně vzniká Centrum pro podporu mo delových ekologických projektů pro venkov a účastníci kurzu se budou podílet na nejrůzněj ších činnostech souvisejících s aktivitami Eko logického institutu Veronica v této malé bělo karpatské obci (kořenová čistírna odpadních vod, centrální biomasová výtopna, sluneční ko lektory, tradiční zpracování ovoce moštováním a sušením atd.). Na pracovní aktivity budou na vazovat programy vzdělávací i zábavné. Účast nický poplatek bude definitivně stanoven po u přesnění programu, budeme se však snažit, aby byl co nejnižší. Srdečně zveme na kurz všechny, kteří chtějí přiložit ruku k dílu· a při tom se dozvědět a prožít spoustu zajímavého. Přihlášky a další informace: Veronica, p.p. 91, 60191 Brno, tel.: 05/42218351, e-mail:
[email protected]. red.
a motivace lidí, kteř í si mezi sebou vyměňují
mnohem víc nežli informace, názory a zkuše
nosti. Lektory seminářů jsou zpravidla lidé
z praxe, kteří mají dlouholeté zkušenosti v práci
občanských sdružení, zejména těch, která se za
bývají ekologickými a lidskoprávními tématy.
Výuka probíhá stříd avě na různých místech ČR
(Brno, Karlštejn, Police nad Metují, Horka
u Olomouce). Hlavním organizátorem a koordi
nátorem úspěšného projektu je již třetím rokem
Hnutí DUHA.
Aktuální nabídka seminářů:
- lemí soustředění pro začátečníky (7.-14. čer
vence 2002, Police nad Metují) - výběr z pro
gramu celoroční školy věnovaný vedení kampa
ní, "fundraisingu" a práci s médii,
- víkendové semináře pro začátečníky (říjen
2002 - červen 2003) - devět víkendů, kde se
budeme zabývat tématy: fungování neziskového
sektoru, vedení kampaní, fundraising, účetnic
tví, zásady komunikace, práce s médii, práce
s dobrovolníky, základy práva, místní komuni
ty,
- víkendové semináře pro pokročilé (podzim
2002, jaro 2003) - čtyři víkendy dle zájmu
účastníků z předešlých ročníků školy pro začá
tečníky a zkušenější zájemce pracující v nezis
kových organizacích (prohloubení znalostí
a výměna zkušeností s cílem zkvalitnit práci
vlastní organizace).
Máte-Ii zájem o další informace či přihlášku,
pište na adresu: Eva Navrátilová, Hnutí DUHA,
Bratislavská 31,60200 Brno či
e-mail:
[email protected];
tel. 05/45 21 44 31, fax 05/45 21 4429. Bližší
informace získáte rovněž na www.hnutiduha.cz.
Uzávěrka přihlášek je 31. července 2002.
Jana Tomečková
Skola občanské iniciativy Chcete-Ii se stavět k životu aktivněji, pak vás možná nepřekvapí, že z myšlenek a pocitů lidí, kteří jsou na tom podobně, vznikl projekt zvaný Škola občanské iniciativy - soubor víkendových seminářů pro lidi zajímající se o problémy oko lo sebe a usilující o jejich ovlivňování a řešení. Během devíti víkendových seminářů mají účastníci možnost získat základní znalosti spo jené s chodem neziskové organizace - od jejího založení, přes získávání peněz či účetnictví, až po plánování akcí, vedení kampaní, práci s mé dii a dobrovolníky. Pozornost je věnována také zásadám komunikace a práce na místní úrovni. Účastníkům je nabízena možnost individuálních konzultací konkrétních problémů a stáží ve fun gujících organizacích. Lidé zde mají příležitost získat drobný finanční příspěvek na svou čin nost prostřednictvím grantového kola a vyzkou šet si tak zrealizovat vlastní nápady v praxi. Dobře tak mohou zúročit, co se zde učí, a rov něž jim to dává další možnost ptát se na zcela konkrétní věci, s nimiž se při realizaci svého miniprojektu setkají. Podmínkou přijetí do této netradiční školy ne jsou aktivistické zkušenosti ani členství v něja ké organizaci. Důležitým předpokladem pro vstup je spíše téma či problém, na kterém daný člověk pracuje či pracovat chce, věc, o kterou se výrazněji zajímá a která přesahuje rámec je ho úzce soukromých zájmů. Pestrost zaměření, zkušeností i věku účastníků, kteří se tak dávají dohromady, je přitom přínosem jak pro účastní ky navzájem, tak pro projekt jako celek. Nejde zde o pouhé předávání informací a už vůbec ne o předávání jednosměrné pouze od lektorů k účastníkům. Cílem je zapojit do procesu zpět ných vazeb a sdílení různorodých zkušeností a přístupů všechny bez rozdílu. Významnou složkou je také vzájemná podpora sebedůvěry
32
OZNAMENt _ __
_
Prázdninové kursy Brontosaura Horkej brambor Zveme vás do Žďárských vrchů popřemýšlet společně nad cestami, jak ožehavé problémy trochu ochladit. Povíme si o občanské neposluš nosti, ekoteroru, o ekologické etice, o tom, jací jsou lidé vůči sobě navzájem. Jací jsme a čím je pro nás les. Uplácáme si hrníček z hlíny, zapla veme v rybníce. Usneme pod širákem a zatančí me kolem ohně. Vyzkoušíme, jak funguje EIA a jak bránit svobodu všech. Místo: CHKO Žďárské vrchy, Babín Termín: 5.-17. 8. 2002 Věk: od 17 let Cena: I 500 Kč Kontakt: Terka Tichá, Mánesova 85, 120 00 Praha 2 e-mail:
[email protected] nebo www.ekokurs.czlhorkej-brambor
Ultima Thule V stupte do příběhu, kde se nakrátko spojí naše osudy. Z vykřičené putyky v podhradí se přene seme do skal a domu v údolí mezi pískovci. Vy dáme se na dalekou cestu na sever a zde se bu deme plavit krajem neznámých jezer, kde hladinu od nebe odděluje jen písečná kosa po rostlá černými borovicemi. Budeme se prodírat plantážemi leknínů v cizí zemi, překonávat bob ří hráze a nad hlavami pradávná píseň racků. Cena zahrnuje ubytování v Čechách, stravu, do pravu do Polska a zpět, půjčovné a doprava lo dí, kempovné, materiální zázemí, stravné a ce stovné organizátorů. Místo: CHKO Kokořínsko, jezera a řeky na se veru Polska
Termín: 23 . 6.-7. 7. 2002 Vě k: od 17 let Cena: 3 500 Kč Kontakt: Martin Švancar, Litožnická 293, 190 II Praha-Běchovice e-mail:
[email protected]
V souhvězdí Listonoha Kdo jsme? Kde žijeme? Kdo je to příroda?
Chceme žít v ní, s ní, nebo proti ní? Budou naše
děti vědět, co je to prales? A víme to my? Přeži
jeme hvězdy? A přežijí ony nás? Co na to
všechno Země? A kolik noh má Listonoh?
Pojeďte s námi nad tím popřemýšlet. Neslibuje
me vám odpovědi. Jen hloubáni i trochu práce,
smích a legraci, běhání, skákání a plavání, nebe
nad hlavou i hluboké tůně kolem nás, barokní
zámeček uprostřed lužních lesů.
Povídání o přírodě, lidech i hvězdách, o tom co
víme, co nevíme i co se nikdy nedozvíme,
o tom, co můžeme a co nemůžeme, o tom, co by chtěl Listonoh. Místo: Litovelské Pomoraví Termín: 23. 6.-7. 7. 2002 Věk: od 16 let Cena: 1 500 Kč Kontakt: Vlasta Šantora, nám. K. Panušky 8, 312 13 Plzeň e-mail:
[email protected] red.
Letní tábory Hnutí DUHA a o.s. Beskydčan vás zvou na tý denní pracovní pobyty na horách Týden pro les. Tyto brigády jsou určeny pro nejširší veřej nost a kladou si za cíl pomoci s obnovou přiro zených horských lesů. Jen lesy s přirozenou skladbou dřevin dokáží účinně zadržovat srážky a snižovat tak riziko povodní. Týdny pro les se letos uskuteční v těchto termínech: 26. 5.-2. 6. (Beskydy, Muchovice pod Lysou horou), 1.-8. 9. (Beskydy, Muchovice pod Lysou horou), 8.-15.9. (Jeseníky, Holčovice-Spálené). Ubyto vání a strava jsou zajištěny. Hnutí DUHA a O.S. Beskydčan vás rovněž zvou na 7. ročník Pracovně-vzdělávacího leso ochranářského tábora do lesního vzdělávací ho střediska v Muchovicích pod Lysou horou (Beskydy). Tábor se uskuteční v termínu 9.-20. srpna. Je určen pro zájemce o práci v oboru ochrany přírody. Bude věnován především ochraně lesních ekosystémů. Pracovní část bude zaměřena na výsadbu původních dřevin do re zervací, ochranu sazenic před zvěří a práci v malých alternativních lesních školkách. Teo retická část bude obsahovat přednášky ekologů, biologů a lesníků, exkurze do beskydských re zervací, rituály hlubinné ekologie atd. Ubytová ní ve stanech, strava za úhradu. Hnutí DUHA vás také zve na Pochod napříč národními parky Sumava a Bavorský les. Uskuteční se 24.-27. srpna a jeho cílem je po skytnout účastníkům ucelený pohled na "kůrov covou" problematiku na území dvou sousedí cích národních parků. Máte možnost navštívit unikátní území a přímo v terénu pod vedením odborného průvodce posoudit výsledky rozdíl ných přístupů k ochraně přírody v obou národ ních parcích. Účastníci si hradí stravu a ubyto vání v kempech v ČR a Německu sami. Bližší informace ke všem akcím získáte na Hnutí DU HA, program Lesy, Bratislavská 31 , 602 00 Brno, tel.: 05/45214431, fax: 05/45214429, kontaktní osoba: Igor Genda, e-mail:
[email protected]. www.hnuliduha.cz.
_ __ _ _ _ _ _ _ __ _ __
red.
_ _ _ __
~~~mJmufi®~