Informační bulletin pro budoucí studenty sociologie a sociální politiky na FSV UK Jsme rádi, že jste se rozhodli zjišťovat, co studium sociologie a/nebo sociální politiky na FSV UK obnáší. V tomto bulletinu naleznete základní informace o tom, co je to sociologie, jakým tématům se věnují naši studenti a pedagogové, a co z Vás může být, když vystudujete obory, které se na našem Institutu sociologických studií otevírají. Na závěr je podrobněji popsáno, jak se přihlásit ke studiu – jak a kam si podat přihlášku a jak probíhají přijímací zkoušky.
Proč studovat sociologii? Poptávka po sociologických expertízách je v současných moderních společnostech vysoká, takže i profese sociologa je poměrně prestižní. Sociologie se dnes zabývá studiem základních procesů, které probíhají v soudobých společnostech, tedy procesy transformace střední a východní Evropy v demokratické státy, globalizačními procesy, fenoménem styku rozmanitých kultur (multikulturalismus a migrační procesy), postavením ženy v moderní společnosti (tzv. gender studies), změněnou rolí kultury a tzv. masovou kulturou (tzv. cultural studies), chováním davů, extremistických skupin a tzv. nových sociálních hnutí atd. Kromě toho studuje postavení jednotlivce a malých skupin v postmoderním světě prostřednictvím rozhovorů, skupinových setkání a analýzy textů apod. K tomu je vybavena poměrně náročným metodologickým aparátem, jehož dobré zvládnutí rozšiřuje možnost profesního uplatnění. Z Vašeho vlastního hlediska studium sociologie umožňuje lépe se vyznat ve společenských a skupinových procesech, vlastním postavení ve světě a životních perspektivách. Soudobá sociologie je v pravém slova smyslu světová, proto její studium předpokládá kontakt se sociologií jiných zemí a tedy i studijní pobyty adeptů sociologie v zahraničí.
Co je veřejná a sociální politika? Veřejná politika (Public Policy) je poměrně mladá vědní disciplína. Propracovává a aplikuje výkladové rámce sociologie, ekonomie, politických věd, práva, teorie řízení a dalších oborů v analýze procesů formování a uplatňování veřejných zájmů při řešení společenských problémů. Sociální politika tvoří v evropském kontextu nedílnou součást studijního zaměření oboru. Praxe veřejné politiky je poměrně složitým procesem četných na sebe navazujících rozhodovacích kroků. Výstupem rozhodnutí jsou právní normy nebo různé veřejné programy. Přes význam tohoto oboru a jeho rychlý rozvoj ve vyspělých zemích je Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy jediným místem v ČR, kde jej lze studovat na magisterském a doktorském stupni. Profilujícími předměty oboru veřejná a sociální politika jsou veřejná politika, sociální politika, veřejná ekonomika a veřejné finance, veřejná správa a správní právo a metody analýzy a tvorby politik.
Oblasti a témata zkoumání, aneb co dělají naši studenti Předkládáme Vám jako ukázku výsek z toho, čím se naši studenti zabývají. Všechna zde uvedená témata byla zpracována do podoby závěrečných diplomových (bakalářských) prací takže pokud by Vás některá z nich velmi zaujala, můžete si ji v naší knihovně vypůjčit k prohlédnutí. Přírodní léčitelství a kult – Mnozí z Vás znají přírodní léčitelství a někteří jej snad i praktikují. Sociologie asi nemůže dát odpověď na to, zda a jak přírodní léčitelství funguje, a zda opravdu funguje, ale zato může zkoumat, co si lidé myslí o tom, zda a jak přírodní léčitelství funguje, a za jakých okolností věří tomu, že přírodní léčitelství opravdu funguje. Rovněž může zkoumat samotné lidové léčitele a jejich činnost – jaké praktiky používají při komunikaci s "klienty", jakým způsobem vyvolávají dojem správnosti léčení (ať už pravdivý nebo ne), nebo jakým způsobem argumentují Strana 1
svoji metodu vůči ostatním metodám (především klasické medicíně). Jeden z našich studentů se rozhodl udělat výzkum a sám vyzkoušel akupunkturu, homeopatii a fytoterapii. Na sezeních si dělal poznámky, které shrnul do své bakalářské práce. V ní se snaží také odpovědět, zda se dá v provedení těchto technik konkrétními léčiteli najít kultový charakter. Odkouzlení české společnosti – všimli jste si někdy, jak z neprozkoumaných věcí a jevů sálá jakési tajemno? Toto tajemno se často nevytratí, ba naopak se může
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
stát ještě silnějším, pokud se vysvětlí pomocí ne tak zcela vysvětlujících věcí – například dětská úmrtnost pomocí hněvu bohů, nebo karmy. Pokud se ale vysvětlí pomocí bakterií, špatné hygieny a infekčních chorob, je vysvětlení sice pravdivější a přesnější, nicméně již nemá v sobě ten původní náboj, který ve Vás může vyvolávat zvědavost nebo třeba strach. Je to tak – společnost našich dědů a babiček byla v tomto ohledu více kouzelná než naše. Na tento postupný proces „odkouzlení“, který souvisí s modernizací, poukázal už i Max Weber. Po něm přichází George Ritzer, aby část tohoto procesu označil jako „mcdonaldizaci“ globalizujícího se světaa podrobněji popsal, v čem přesně tento proces spočívá. A po něm přicházejí naši studenti, aby zkoumali, zda a jak tento proces probíhá také v současné české společnosti. Je kariéra v protikladu s rolí ženy nebo je s ní slučitelná? – tuto otázku si položila jedna naše studentka. Chtěla vědět, jakým způsobem se vyrovnávají ženy s tímto dilematem, jak řešit tradiční dělbu práce v domácnosti a jak sloučit roli mateřství s rolí pracovní. Zjistila, že toto dilema řeší především ženy více kvalifikované. Konflikt domácí a pracovní sféry převážně nepovažují za nezvládnutelný a svým dětem se snaží věnovat se stejnou intenzitou jako ostatní ženy. Nezřídka se tak děje za cenu nadměrného vyčerpání nebo na úkor seberealizace v dalších oblastech. [původní název práce: Práce a rodina, nebo práce kontra rodina v živote žen?] Skinheads v Čechách – analýza, kterou provedl náš student, dokládá, že hnutí skinheads ve světě prošlo na různých místech různými ideologickými změnami. Podobně také v Čechách ideologie hnutí postupně krystalizovala. Nakonec se prosadila převážně rasistická a fašistická alternativa. Že tomu tak nutně nemuselo být, ukazuje autor na různých alternativních příkladech, v jakých hnutí skinheads v jiných časech a/nebo na jiných místech existovalo nebo existuje. Na základě textů, letáků, pamfletů, ale hlavně časopisů a hudby analyzuje současnou ideologii hnutí a způsoby, jimiž motivuje své členy k participaci. [původní název práce: Skinheads- ovlivnění fašistickou ideologií] Práce na dálku – představte si situaci, že ráno vstanete, najíte se, převlečete se (nebo v opačném pořadí), a sednete si za počítač ve vedlejší místnosti. Váš pracovní den začíná. Na monitoru se objeví seznam úloh, které byste dnes měli udělat. Nemusí pocházet od jednoho zaměstnavatele, pracujete třeba pro tři, to podle toho, kolik má pro Vás kdo zadání, třeba pro všechny i v jeden den. A nemusíte nikam chodit, všechno se odehrává doma ve Vaší pracovně. Že Vás tato představa láká? Jde celkem jistě o nový fenomén práce na dálku, nebo-li teleworking. [původní název: Práce na dálku - nastupující fenomén?] Milostné vztahy mladých žen s ženatými muži – čím se liší tyto typy vztahů od těch více typických, kdy jsou partneři svobodní nebo rozvedení? Nejen sociologové, ale každý vnímavý člověk ví, že jedna věc jsou normy (jak by se věci měly dělat) a druhá je chování (jak se věci dělají). Většina lidí se většinu času chová v souladu s normami, avšak je zajímavé se podívat na výjimky (několik je jich uvedených mezi dalšími pracemi) – na chování, které normám odporuje. Jednou z nich jsou i milostné vztahy mladých žen s ženatými muži. Jak takovýto vztah probíhá? Jak je vnímán z pohledu mladých žen? A jak z pohledu ženatých mužů? Jaké jsou typické fáze takového vztahu Strana 2
a jak takový vztah může končit? Když vyprchá největší zamilování, jsou obě strany postaveny před dilema, co se vztahem dál? Problematické se to zdá být především pro mladé ženy, ve kterých sílí touha s mužem dále žít, jež je ale v rozporu s budoucím vývojem. Jak se dívky s tímto faktem vyrovnávají? Jak se mění na základě těchto okolností jejich vztah? [původní název práce: Láska na nikdy] Alternativní formy vzdělávání: domácí vzdělávání – některé z Vás už možná napadlo, že by možná bylo lepší své děti neposílat do školy, ale vychovávat je svépomocně doma. Několik rodin v ČR už toto rozhodnutí udělalo a jedna naše studentka s nimi provedla výzkum. Práce zahrnuje hledání vlastností rodin, které se rozhodly vstoupit do tohoto experimentu, popsání motivů rodičů pro toto rozhodnutí, a jeho vnímané výhody (zejména zkvalitnění výuky a zlepšení učebních výsledků dětí z důvodu individualizovaného přístupu k jejich vzdělávacím potřebám). Práce ale také zkoumá rizika tohoto typu vzdělávání – horší začlenění dětí do sociálních sítí. [původní název práce: Domácí vzdělávání (Proč jsme neposlali děti do školy)] Vtipy o blondýnkách – ne, ani takovým tématům se sociologie nevyhýbá. Proč se vyprávějí vtipy právě o blondýnkách? Kde se začaly vyprávět vtipy o blondýnkách? Budou existovat i vtipy o blondýnech? Ačkoliv v dnešních dnech už jsou vtipy o blondýnkách za vrcholem své slávy, bývaly dny, kdy byly tyto vtipy hodně vyprávěny, a také diskutovány. Z tohoto období pochází i práce jednoho z našich studentů, který se kromě jiného snažil nalézt specifické kategorie vtipů o blondýnkách. Také prozkoumává funkce vtipu a humoru obecně. Coming out – příslušnost k jakékoliv menšině v sobě zahrnuje zážitky, které jsou většině buďto nepochopitelné nebo zůstávají skryté. Vyprávění o těchto věcech je pak velice překvapivé (jednak že vůbec existují a také jak probíhají) nebo někdy zcela šokující. Jednou z věcí, která heterosexuálně orientované lidi ani nemusí napadnout, je, jak obtížný je proces, kdy homosexuálové a lesbičky zjišťují, že mají homosexuální orientaci. Na tuto zkušenost okamžitě navazuje dilema zda, komu a jak o své nově objevené sexuální orientaci říct, protože toto odhalení provedené „nesprávně“ může vést k dalším obtížným, někdy i bolestivým zážitkům, diskriminaci a/nebo stigmatizaci. Jeden z našich studentů na základě rozhovorů analyzoval různé motivy, které lidi vedou ke zveřejnění své homosexuální orientace. Na základě výzkumu autor rekonstruuje proces, kterým se člověk „stává homosexuálem“. [původní název práce: Jak jsem se stal gayem]
Mobilní telefonie – schválně zde uvádíme slovo telefonie a ne telefony, protože v sociologii nejde o samotné přístroje, ale o to, jaké má tato nová technologie sociální dopady. Většina inovovaných technologií je v prvních obdobích používána jako přístroje neinovované – počítač jako psací stroj, mobilní telefon jako telefon – až časem si lidé zvyknou využívat je i k jiným účelům - ke hraní her nebo jako diář. Technologie pak proniká různými sférami sociálního života a nakonec se z ní může stát třeba symbolický znak životního stylu nebo světonázoru. Jedna z našich studentek provedla výzkum mobilní telefonie. Zaměřila se především na to, co znamená pro člověka vlastnění
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
mobilního telefonu, zda jej spíše omezuje nebo mu dává více svobody.
[původní název práce: Utržené sluchátko]
Bc. a Mgr. studium Po absolvování bakalářského stupně byste měli mít základní orientaci v teoretické a praktické sociologii a sociální politice a znalosti ze sousedících oborů jako je ekonomie, politologie, antropologie a sociální psychologie. Zároveň byste měli ovládat základní sumu univerzálních dovedností: práci s informacemi, hledání informací a dat v databázích a schopnost prezentovat a psát texty na sociologická témata. Kromě toho získáte základní informace jak koncipovat a uskutečnit profesionálně dobrý sociologický výzkum. Paralelně se budete zabývat také úvodem do sociální politiky (jako „aplikované sociologie“). Po absolvování magisterských oborů byste měli být odborníky ve zvoleném specifickém zaměření (jde o orientaci na určitý typ sociologické či antropologické problematiky zpracované odlišnými výzkumnými technikami, o orientaci na aplikovaný výzkum a o specializace ve oblasti veřejné politiky), mít schopnost samostatné badatelské práce či dobrého uplatnění v různých oblastech, kde je sociologická odbornost potřebná. Také byste měli mít prohloubenou znalost problematiky obecné sociologie, resp. sociální politiky.
Kam po skončení školy? Naši absolventi nacházejí různá uplatnění – od akademických profesí po komerční, od výzkumných a aplikačních až po teoretická povolání. Při větším zjednodušení by se dalo říct, že existují tři typické profily absolventů, které jsme zaznačili na „mapku“ kroužky A1, A2, B a C.
akademické /nekomerční
teoretické
C
B A A2 1 praktické/aplikační
ko me rčn í
Každý ze tří typických profilů má jiné uplatnění, protože se specializuje na jiné oblasti: profily na „jihu“ mapky jsou spíše výzkumné a praktické. Na „severu“ mapky jsou pak specializace více teoretické. Dnes již existuje jen málo specializací, které by byly umístěny v rozích mapky, protože žádný solidní výzkum nelze dělat bez teoretického zakotvení (např. formulace hypotéz), a rovněž teorie, které nemají s praxí nic společného a které jsou ryze spekulativní mají jen malý veřejný ohlas. Při svém studiu se můžete vybrat jednou z těchto tří cest, můžete ale rovněž jít cestou vlastní, protože plnou čtvrtinu studia tvoří tzv. alternativní předměty – předměty podle Vašeho vlastního výběru.
Abychom Vám lépe přiblížili Vaše možné budoucí specializace, oslovili jsme reprezentanty všech tří profilů a položili jim otázku, jak jim pomohlo studium na ISS v jejich profesionální realizaci. Jejich medailónky naleznete na následující stránce.
Strana 3
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
Co z Vás může být? Profil A1: Pavel (25 let, absolvent Bc. studia) pracovník výzkumné agentury pro výzkum trhu TNS AISA Pracuji ve společnosti TNS AISA, která je českým zastoupením celosvětového řetězce agentur TNS pro průzkum trhu a veřejného mínění. Pro české i zahraniční klienty, kteří se rekrutují prakticky ze všech tržních oborů, se jako člen jednoho z agenturních týmů podílím na zpracování návrhů designu výzkumných projektů, výběru výzkumných nástrojů, dohledem nad terénními fázemi sběru dat a jejich zpracováním. O místo ve zmiňované společnosti jsem se ucházel jako student třetího ročníku sociologie na FSV UK. V té době jsem již absolvoval několik cyklů přednášek i praktických cvičení s tematikou sociologických výzkumů a mohl jsem se "pochlubit" prvními zkušenostmi získanými spoluprací na studentských výzkumných zadáních. Možná právě to rozhodlo o tom, že jsem dostal šanci zjistit, jak se výzkumy provádějí v praxi. A dodnes toho nelituji. Nyní již z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že práce ve výzkumné agentuře má svá specifika, díky kterým se nikdy nestane rutinou.
Profil A2: Eva (27 let, absolventka Mgr. studia) HR Key account manager ČSOB (oddělení řízení lidských zdrojů) FSV je pro mě především studnicí kontaktů s lidmi - 5 let studia na FSV pro mě znamenalo možnost setkání ze zajímavými lidmi, které jsem si moc oblíbila, se kterými mi bylo fajn a kteří mě inspirovali při diskusích, při společných projektech, a v soukromí. Našla jsem si tu přátele, se kterými jsem i po absolvování školy v kontaktu. Potkala jsem pár velmi zkušených a kvalitních pedagogů, kterých si moc vážím a na které budu vzpomínat celý život, protože mi ukázali, co všechno sociologie je, jak je zajímavá a s čím vším souvisí. Potkala jsem se tu i s byrokracií, a podle mého názoru "zbytečnými" předměty. Díky tomu jsem se ale naučila překonávat překážky a zjistila, že úspěšné absolvování školy je také o vytrvalosti, připravenosti a schopnosti umět si poradit v různých situacích. Nicméně, díky studiu sociologie jsem nezískala svoji současnou práci - k té jsem se dostala skrze několikaletou náročnou praxi v oblasti neziskového sektoru a ve firmách působících v oblasti vzdělávání a poradenství. Praxe, vysokoškolské vzdělání a proaktivní přístup jsou podle mě nutnou kombinací pro úspěšné fungování.
Profil B: Karolína (24 let, absolvent Bc. studia) zaměstnanec nestátní neziskové organizace ADRA Na FSV UK jsem vystudovala bakalářský obor Sociologie a sociální politika, nyní dokončuji magisterský program Veřejná a sociální politika, kde se zaměřuji především na rozvojové a ekologické otázky. Bohužel na FSV není mnoho předmětů, které se touto problematikou zabývají. I těch několik málo mi však hodně dalo. I ostatní předměty v programu Veřejná a sociální politika mě zaujaly více než ty v programu Sociologie, ale to je otázka zájmu. Já dala před sociologickou teorií přednost praktičtějším otázkám. Shodou náhod jsem se po tsunami v jihovýchodní Asii dostala k praktickým záležitostem opravdu velmi blízko. Organizovala jsem veřejnou sbírku na obnovu školy na Srí Lance, poté ve spolupráci s humanitární agenturou ADRA projekt výstavby domů pro rodiny postižené tsunami, v současné době pracuji v projektovém oddělení Adry jako pracovník pro zahraniční humanitární a rozvojové projekty se zaměřením na Srí Lanku a bývalou Jugoslávii. Znalosti a zkušenosti ze školy mi v tomto oboru velmi pomáhají a jsem ráda, že počáteční pochybnosti „co s tímhle vystudovaným oborem budu v životě dělat“ se už úplně rozplynuly. V práci oceňují mé vzdělání v tomto oboru a rádi přivítají i další studenty např. na praxi. Škola mi však kromě znalostí a schopnosti prokousat se labyrintem zkoušek i byrokratických překážek dala i něco, co je pro mě možná ještě důležitější. Poznala jsem spoustu skvělých lidí a období zejména bakalářského studia bylo moc fajn. Myslím, že je to opravdu specifikum studentů sociologie, že dokáží tolik držet při sobě a organizovat tak skvělé akce. Je to dáno podle mě už tím, že si tento vskutku společenský obor vybrali. Nikdy nezapomenu na společné prázdninové cesty za slovenskými spolužáky, „sociologické pitky“ ani na „veřejně asociální večírky“.
Profil C: Lukáš (29 let, absolvent Mgr. studia), odborný pracovník Sociologického ústavu AV ČR V Sociologickém ústavu AV ČR se podílím na řešení různých projektů, v posledních letech se mou hlavní specializací stalo volební chování, postoje veřejnosti k politice a politické stranictví. Cesta k tomuto zaměstnání byla relativně snadná. Na semináři jsem se stále hádal, resp. diskutoval, s jedním vyučujícím, který byl zároveň pracovníkem SoÚ. No a nakonec mě pozval ke spolupráci na projektu, což se následně změnilo v plný úvazek. Studium sociologie na FSV mi tedy výrazně pomohlo k získání pracovního místa, ale studium pro mě bylo především obdobím plným srandy. Kluci a holky, kteří chodí studovat sociologii se výrazně odlišují od studentů jiných oborů – nejsou nudní. Začal jsem sociologii studovat před 7 lety a ještě se stále se svými spolužáky minimálně jednou týdně scházíme na pivku, na koncertech, na chatách či v bytech. A máme si co říct.
Strana 4
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
Studijní programy Institut sociologických studií nabízí následující studijní programy:
Sociologie a sociální politika
Bakalářské studium
Studijní obor: 6703R Garant: Doc. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc. Studium je zaměřeno na teoretickou sociologii, metodologii sociologického výzkumu a sociální politiku, a poskytuje základní znalosti ve speciálních oblastech jako je sociální antropologie, ekologie člověka, politická a ekonomická sociologie. Absolventi mohou samostatně provádět sociální analýzy politického, hospodářského a kulturního života společnosti, mohou koncipovat sociální politiku ve státní správě i na místní a podnikové úrovni, působit v oblasti poradenství, výzkumu veřejného mínění, neziskového sektoru apod. Mohou také pokračovat ve studiu v některém z magisterských kurzů na FSV, zejména sociologie nebo veřejné a sociální politiky.
Student musí absolvovat všechny povinné předměty a doporučené alternativní (celkem 180 kreditů). Povinné předměty: 135 kreditů. Alternativní předměty a povinně volitelné předměty: 45 kreditů Bakalářská státní zkouška Dějiny sociologie Systematická sociologie Sociální politika Metody a techniky výzkumu Klauzura z analýzy dat Obhajoba bakalářské práce
Sociologie
Magisterské studium (navazující)
Studijní obor: Garant: Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc. Studium je otevřené pro bakaláře sociologie a sociální politiky i dalších oborů (po přijímacích zkouškách). S prominutím přijímacích zkoušek mohou nastoupit studenti bakalářského cyklu sociologie a sociální politika, kteří uspěli u bakalářské zkoušky minimálně s průměrem velmi dobře. Na rozdíl od bakalářského studia se zvyšuje důraz na samostatnou individuální i týmovou práci, na kritický dialog, řešení problémových situací. Studenti si vybírají jednu ze tří nabízených specializací: „Dynamika současných společností“, „Sociální konstrukce identit“ a „Aplikovaný výzkum a jeho metodologie“. Magistři mají základní přednášky společné, každá specializace pak má vlastní program sestávající z kmenových (povinných) předmětů a z předmětů doporučených, případně individuálně volitelných. Důležitou součástí studia je výzkumné
Veřejná a sociální politika Studijní obor: Garant: Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., MSc. Strana 5
kolokvium, jehož náplní je konkrétní výzkum v odpovídající specializaci. Členění magisterského studia sociologie na jednotlivé specializace umožňuje větší problémovou i metodologickou koncentraci výuky a vytváří předpoklady pro zvládnutí výzkumné i pedagogické práce po skončení studia. Studijní povinnosti jsou získání alespoň 120 kreditů (Společné povinné předměty: 30 kreditů, povinné předměty ve specializaci 30 kreditů, povinně volitelné předměty: 20 kreditů, volitelné předměty: 40 kreditů Magisterská státní zkouška
Soudobá sociologická teorie a metody sociologického výzkumu
Zkouška ze speciálního zaměření
Obhajoba diplomové práce
Magisterské studium (navazující)
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
Studium je určeno studentům, kteří hodlají nalézt své profesionální uplatnění ve veřejné správě, v neziskových organizacích i v politice v roli analytiků, konzultantů, pracovníků poskytujících služby, úředníků či profesionálních politiků. Studium je vhodné pro absolventy bakalářského studia všech oborů FSV, pro bakaláře sociálně vědních oborů jiných VŠ a pro absolventy jiných vysokých škol s dokončeným úplným vysokoškolským vzděláním. S prominutím přijímacích zkoušek mohou nastoupit ti studenti bakalářského cyklu sociologie a sociální politika, kteří uspěli u bakalářské zkoušky minimálně s průměrem velmi dobře. Ve výuce se kromě oboru veřejná a sociální politika uplatňují pohledy sociologie, ekonomie, politologie, teorie řízení a práva - s důrazem na praktické aplikace v různých oblastech. Studenti budou vedeni k samostatné práci i práci v týmech při řešení problémů a při zpracování různých zadání v oblasti bytové, zdravotní, školské, rodinné a správní politiky na všech úrovních (od obcí po stát). Jsou podporovány praxe studentů ve vybraných organizacích veřejného či občanského sektoru, studijní pobyty a stáže v zahraničí. Výuka probíhá také ve formě empirických výzkumů a poradenských aktivit, které realizuje katedra veřejné a sociální politiky při Institutu sociologických studií.
Jak se přihlásit Pro přihlášení je potřeba podat v termínu přihlášku (tiskopis SEVT 49 145 0) ke studiu a zaplatit složenkou nebo převodem z účtu manipulační poplatek (500 Kč). Vaše přihláška musí obsahovat :
řádně vyplněné údaje, zejména přesný název zvoleného studijního programu a oboru
do kolonky „zvolený jazyk“ vyplňte jazyk, ze kterého budete psát písemný test (u některých oborů je výběr jazyka omezený !)
kolonku „předchozí studium na VŠ“ vyplňte i v případě, že studium není dosud ukončeno!
stručný životopis
úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení (u uchazečů o bakalářský studijní program)
úředně ověřenou kopii vysokoškolského diplomu (u uchazečů o navazující magisterský studijní program), případně kopii rozhodnutí o přijetí do bakalářského studia
kontrolní ústřižek poštovní poukázky „A“ nebo převodní příkaz
Poplatek je nevratný a nevrací se ani v případě, že se uchazeč nedostaví k přijímací zkoušce. Konkrétní termíny přijímacích zkoušek do jednotlivých oborů budou sděleny v pozvánce k přijímací zkoušce. Pro bakalářské studium má přijímací zkouška pouze písemnou část (test z matematiky a logického myšlení, test obecných znalostí a test znalosti jazyka). Přijímací zkouška na magisterské studium sociologie má část písemnou (sociologická analýza předložených dat) a ústní pohovor (znalost oboru, sociologické myšlení). K ústní části přijímací zkoušky postupují uchazeči na základě bodového pořadí z části písemné. Do všech oborů jsou přijati uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Další informace o přijímací zkoušce Vám zašleme spolu s pozvánkou k přijímací zkoušce.
FSV UK versus FF UK Sociologie se vyučuje také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Programy výuky jsou sice podobné (sociologie je vnitřně členitá, ale jednotná věda), ale existují organizační a formální rozdíly. Na FF se přijímá vzhledem ke kapacitním možnostem menší počet uchazečů. Na FSV se studium sociologie kombinuje zatím pouze se studiem sociální politiky, zatímco na FF se umožňuje více kombinací (což je dáno možnostmi fakulty, která vyučuje asi šedesát specializovaných oborů).
Strana 6
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
Další informace V případě, že Vás tento bulletin informačně neuspokojil, můžete hledat další informace zde: www stránky ISS >> podívejte se na stránky institutu - www.iss.fsv.cuni.cz , kde najdete další informace, především:
podrobnější informace o studijních programech
přehled všech kurzů vyučovaných na ISS
informace o pedagozích, kteří na ISS učí
aktuální termíny pro odevzdání přihlášek
www stránky FSV UK >> www.fsv.cuni.cz – fakultní www stránka, zajímavá pro Vás bude především sekce: FSV » Pro uchazeče » Všeobecné informace » Informace pro uchazeče o bakalářské a magisterské studium. Dny otevřených dveří >> Náš institut pro Vás každoročně pořádá dny otevřených dveří – přijďte se podívat a získat další informace! Datum konání je v lednu – sledujte naši nástěnku na internetu: www.iss.fsv.cuni.cz Kontakt >> v případě dotazů se prosím obraťte na náš sekretariát: Katedra sociologie nebo Katedra veřejné a sociální politiky U Kříže 8 a 10; 158 00 Praha 5 – Jinonice Telefon 251 080 241 (sociologie) 241 080 455 (veřejná politika)
Jak k nám? Mapa: www.jinonice.cuni.cz/mapa.php
Na přípravě dokumentu se podíleli Petr Háva, Michal Osuský, Miloslav Petrusek, Milan Tuček a další.
Strana 7
Informační bulletin pro budoucí studenty ISS na FSV UK; verze 12
