INFORMACE. Identifikace proteinov ch pojiv v umûleck ch dílech metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF

INFORMACE

Identifikace proteinov˘ch pojiv v umûleck˘ch dílech metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF 1

Úvod

Obr. 1. Schematick˘ nákres vnitfiního uspofiádání hmotnostního spektrometru MALDI-TOF. (Obr. Martin Strohalm)

Proteinová pojiva jsou nedílnou souãástí nûkter˘ch

vzorku, zejména v dÛsledku ztráty aminokyselin bû-

barevn˘ch vrstev obrazÛ i polychromií a také se vysky-

hem hydrol˘zy a díky vedlej‰ím reakcím (Maillardova

tují v historick˘ch maltách a ‰tucích, kam byla pfiidává-

reakce, oxidace, kondenzace prostfiednictvím novû

na pro zlep‰ení jejich fyzikálních vlastností. Organické

vznikl˘ch vazeb mezi postranními fietûzci, dehydratace

látky pfiidávané do malt mohou b˘t rozdûleny do dvou

a podobnû). Pfii identifikaci aminokyselin vysokoúãin-

skupin. První jsou látky, které byly pouÏívány jako plni-

nou kapalinovou chromatografií s ultrafialovou nebo

■ Poznámky

va nebo v˘stuÏn˘ materiál. Do této skupiny patfií slá-

fluorescenãní detekcí, plynovou chromatografií s pla-

1 J. HO·EK, J. MUK: Omítky historick˘ch staveb, Státní

ma, piliny a jiné rostlinné vláknité materiály nebo zvífie-

menov˘m detektorem (GC-FID) nebo hmotnostním

pedagogické nakladatelství, Praha 1989; P. ROVNANÍKO-

cí chlupy (napfiíklad koÀské ãi kozí). Druhou skupinou

spektrometrem (GC-MS) dochází k interferencím s ion-

VÁ: Omítky. Chemické a technologické vlastnosti, STOP,

jsou takové látky, které promûÀují vlastnosti malt jiÏ ve

ty Ca , Cu

velmi malé koncentraci. Mûní napfiíklad distribuci vody

ganick˘ch sloÏek barevné vrstvy; vliv iontÛ se pfii ana-

2 M. CRHOVÁ: Identifikace proteinov˘ch komponent v his-

v ãerstvû pfiipravené maltû ãi rychlost jejího vysychání,

l˘ze pomocí plynové chromatografie s plamenov˘m

torick˘ch maltách pomocí hmotnostní spektrometrie, ba-

pfii nûmÏ tyto látky zaãínají vût‰inou kr ystalizovat,

detektorem dafií odstranit pfiídavkem disodné soli ky-

kaláfiská práce V·CHT, Praha 2007.

a tím také mûnit vlastnosti ztvrdl˘ch malt (tab. I). V mi-

seliny diamintetraoctové (Na2EDTA neboli komplexon

3 B. SLÁNSK¯: Technika malby díl I., Malífisk˘ a konzer-

nulosti se pouÏívala fiada rÛzn˘ch Ïivoãi‰n˘ch a rostlin-

ãi Chelaton III). RÛzné metodiky plynové chromatogra-

vaãní materiál, SNKLHU, Praha 1953.

n˘ch pfiísad – vejce (celá nebo jen bílky), mléko, tva-

fie nebo vysokoúãinná kapalinová chromatografie do-

4 ·. KUâKOVÁ: Identifikace proteinov˘ch pojiv v barevné

roh, pivo, ovocné ‰Èávy, krev, melasa, cukr, slad, klihy,

káÏí identifikovat pouze klih, kasein a vejce; kostní,

1

5

2+

2+

3+

a Fe , které pocházejí z bûÏn˘ch anor6

7

Praha 2002.

vrstvû umûleck˘ch dûl metodou hmotnostní spektromet-

Ïelatina, sádlo, oleje, máslo a dal‰í. S nástupem no-

králiãí a koÏní klih stejnû jako rybí jsou pro tyto metody

rie, diplomová práce V·CHT, Praha 2006.

v˘ch v˘robních technologií a pfiídavkÛ syntetick˘ch

principiálnû nerozli‰itelné díky podobnému zastoupení

5 M. P. COLOMBINI, F. MODUNGO: Characterisation of Pro-

polymerních pfiísad v‰ak proteinová pojiva pouÏívaná

stanovovan˘ch aminokyselin.

teinaceous Binders in Artistic Paintings by Chromatograp-

2

ve stavitelství postupnû vymizela. V moderních mal-

PouÏití infraãer vené spektroskopie s Fourierovou

tovinách je nahradily syntetické polymerní disperze.

transformací k identifikaci proteinov˘ch pojiv je znaã-

6 J. De la CRUZ-CANIZARES, M. T. DOMÉNECH-CARBÓ,

Odhalení pfiídavku proteinového pojiva v maltách mÛ-

nû limitováno nejen nepfiíznivou mezí detekce, ale

J.

Ïe pfiispût k vysvûtlení jejich neobvykl˘ch vlastností,

hlavnû její nízkou selektivitou. Ve smûsi organick˘ch

F. BOSCH-REIG: Suppression of Pigment Interference in

jako je vysoká pevnost nebo nesmáãivost povrchu;

pojiv pak není snadné ani bezpeãné rozhodnout o pfií-

the Gas Chromatographic Analysis of Proteinaceous Bin-

tomnosti proteinu, ale v Ïádném pfiípadû nelze urãit

ding Media in Paintings with EDTA, in: J. Chromatogr.

jeho druh.

A 1025, 2004, s. 277–285.

3

u fresek pak jejich vût‰í stálost.

Správná identifikace proteinov˘ch pojiv je dÛleÏitá

hic Techniques, in: J. Sep. Sci. 27, 2004, s. 147–160.

V.

GIMENO-ADELANTADO,

R.

MATEO-CASTRO,

nejen z restaurátorského hlediska, ale také z pohledu

Stojí za to poznamenat, Ïe snahy o identifikaci pro-

7 M. P. COLOMBINI, F. MODUNGO, viz pozn. 5; M. CARBI-

kunsthistorikÛ, neboÈ lze napfiíklad zpûtnû zjistit tech-

teinového pojiva v obrazech jsou doposud velmi ojedi-

NI, R. STEVANATO, M. ROVEA, P. TRALDI, D. FAVRETTO:

nologické postupy star˘ch mistrÛ. Z hlediska historie

nûlé a jejich spolehlivost zdaleka nedosahuje poÏado-

Curie-point Pyrolysis Gas Chromatography Mass Spectro-

umûní je urãení typu proteinového pojiva v závûsn˘ch

van˘ch hodnot. Identifikace smûsi proteinov˘ch pojiv

metry in the Art field. The Characterization of Proteinace-

obrazech nezbytné pro posouzení pouÏité techniky,

je pak pro tyto „standardní“ metody principiálnû vylou-

ous Binders, in: Rapid Commun. Mass Spectrom. 10,

kterou bylo umûlecké dílo vytvofieno, a tím i pro roz‰í-

ãená.

1996, s. 1240–1242; G. CHIAVARI, N. GANDINI,

fiení technologick˘ch a v˘tvarn˘ch znalostí o jeho auto-

Identifikace proteinov˘ch pojiv v historick˘ch omít-

P. RUSSO, D. FABBRI: Characterisation of Standard Tem-

rovi. MÛÏeme tak snáze pochopit v˘voj malífisk˘ch

kách a maltách byla dlouhá léta opomíjena a v sou-

pera Painting Layers Containing Proteinaceous Binders by

technik od stfiedovûku aÏ do souãasnosti. Metodu lze

ãasné dobû se neprovádí; dosud totiÏ nebyl znám zpÛ-

Pyrolysis Gas Chromatography Mass Spectrometr y, in:

rovnûÏ vyuÏít pfii rozeznávání malífisk˘ch ‰kol, které bû-

sob, kter˘ by tento obtíÏn˘ úkol zvládl. Pro identifikaci

Chromatographia 47, 1998, s. 420–426; I. BONADUCE,

hem generací dodrÏovaly témûfi nemûnné zvyky pfii tvo-

jednotliv˘ch proteinÛ se dnes v biochemii (respektive

M. P. COLOMBINI: Gas Chromatography/Mass Spectromet-

fiení umûleck˘ch dûl. Proto mÛÏe znalost proteinového

v jejím novû se konstituujícím odvûtví – proteomice, te-

ry for the Characterisation of Organic Materials in Frescoes

sloÏení pojiv napomoci i k urãení pravosti umûleckého

dy vûdû o bílkovinách) ãasto pouÏívá ‰tûpení specific-

of the Monumental Cemetery of Pisa (Italy), in: Rapid Com-

k˘m enzymem, pfiiãemÏ hmotnost vznikl˘ch peptido-

mun. Mass Spectrom. 17, 2003, s. 2523–2527.

V souãasnosti jsou provádûny pokusy o identifikaci

v˘ch ‰tûpÛ se urãí hmotnostní spektrometrií; je to

8 R. HYNEK, S. KUCKOVA, J. HRADILOVA, M. KODICEK:

proteinov˘ch pojiv v barevn˘ch vrstvách klasickou ãi py-

takzvaná metoda peptidového mapování (obr. 3); ná-

Matrix-assisted Laser Desorption/ionization Time-of-flight

rol˘zní plynovou chromatografií nebo vysokoúãinnou

slednû je moÏno pomocí vefiejnû dostupn˘ch interneto-

Mass Spectrometry as a Tool for Fast Identification of Pro-

kapalinovou chromatografií (tab. II). Identifikace tûmito

v˘ch databází, obvykle se znaãnou prÛkazností, identi-

tein Binders in Color Layers of Paintings, in: Rapid. Com-

metodami je zaloÏena na urãení pomûrÛ obsahu urãi-

fikovat studovan˘ protein. V nedávné dobû jsme se

mun. Mass Spectrom. 18, 2004, s. 1–5; S. KUCKOVA,

t˘ch aminokyselin charakteristick˘ch pro danou bílkovi-

jako první pokusili pouÏít tohoto „proteomického“ po-

I. NEMEC, R. HYNEK, J. HRADILOVA, T. GRYGAR: Analysis

nu. V˘znamnou slabinou tohoto postupu je nebezpeãí

stupu pro identifikaci proteinÛ v pojivech barevn˘ch

of Organic Colouring and Binding Components in Colour

nesprávného urãení relativního mnoÏství jednotliv˘ch

vrstev; pfiedbûÏné, velmi slibné v˘sledky anal˘z jiÏ byly

Layer of Art Work, in: Anal. Bioanal. Chem. 382, 2005,

aminokyselin pfii velmi nízk˘ch koncentracích pojiva ve

publikovány. Vycházeli jsme z pfiedpokladu, Ïe pepti-

4

díla.

8

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

s. 275–282.

57

dová smûs vzniklá specifick˘m ‰tûpením je pro dan˘

stanovit i nûkolik proteinÛ ve smûsi („vedle sebe“),

protein mnohem typiãtûj‰í neÏ pomûr jednotliv˘ch

coÏ porovnávání pomûrÛ aminokyselin zásadnû neu-

aminokyselin (parametr uÏívan˘ v˘‰e zmínûn˘mi chro-

moÏÀuje.

matografick˘mi metodami) a jednoznaãnû jej charak-

Analogie s biochemick˘mi pokusy naznaãuje, Ïe ta-

terizuje.

to metoda mÛÏe b˘t velmi citlivá; skuteãnû napfiíklad pro β-ka

Rozdíl mezi obûma pfiístupy mÛÏeme pfiirovnat ke

sein byl nalezen detekãní limit pouh˘ch -15 9

snaze pfiifiadit neznám˘ literární text urãitému autoro-

18 femtomolÛ, to je 18 . 10

vi. Jedinou moÏností, jak toho dosáhnout, je nalézt

pro anal˘zu proteinového pojiva v pfiípadû barevn˘ch

slovní spojení ãi fráze, jichÏ pfiedpokládan˘ autor s ob-

vrstev obvykle ménû neÏ 0,5 µg vzorku. Vzorky lze

libou uÏívá. I v pfiípadû, Ïe by na textu spolupracovalo

analyzovat jak v podobû fragmentÛ ãi prá‰kÛ, tak i ná-

více autorÛ, prozradí se pravdûpodobnû v‰ichni svou

brusÛ. Jedním z dÛvodÛ na‰eho úsilí o zavedení me-

typickou frazeologií. Kdybychom text rozbili na jednot-

tody identifikace proteinÛ u historick˘ch omítek, malt

livá slova (nebo dokonce písmena), ztíÏili bychom si

a barevn˘ch vrstev pomocí hmotnostní spektrometrie

moÏnost vysledovat nejdÛleÏitûj‰í charakteristiku auto-

je právû zmínûn˘ extrémnû nízk˘ detekãní limit. Pro

ra (autorÛ), totiÏ jejich oblíbená slovní spojení. Rozbití

ostatní analytické metody jsou tyto limity vÏdy o nûko-

vy‰‰í struktury na „stavební kameny“ vede obecnû ke

lik fiádÛ vy‰‰í a mnoÏství spotfiebovaného vzorku je

ztrátû informace. Analogicky, pokud srovnáváme struk-

nesrovnatelnû vût‰í – nejménû desetiny miligramÛ

tur y ãástí peptidového fietûzce jednotliv˘ch proteinÛ

(tab. II).

(které jsou pro nû vysoce charakteristické), máme da-

hmotnostní detekcí je moÏné povaÏovat témûfi za ne-

leko vût‰í nadûji na jejich správnou identifikaci neÏ

destruktivní, a proto po proteinové anal˘ze lze v‰ech-

v pfiípadû, kdy srovnáváme procentuální zastoupení

ny formy vzorkÛ dále analyzovat jin˘mi metodami, na-

jednotliv˘ch aminokyselin (v na‰í analogii slov, nebo

pfiíklad prá‰kovou rentgenovou difrakcí.

10

. Díky tomu postaãuje

13

Nûkteré pfiísady jsou zafiazeny do více kategorií dru-

hového oznaãení podle jejich rozdíln˘ch úãinkÛ na vlastnosti malt, které mohou b˘t i protichÛdné podle jejich pfiidání do ãerstvé, ãi zavadlé malty.

zpomalovaãe plastifikátory provzdu‰Àovaãe tûsnicí a hydrofobní pfiísady adheziva zpevÀovaãe ztuÏovací ãinidla

‰tûpení enzymem (trypsidem)

peptidové ‰tûpy anal˘za hmotnostní spektrometrií + porovnání s referenãní knihovnou

identifikace proteinového pojiva

3

Tabulka I. Úãinek organick˘ch pfiísad na vlastnosti malt.

Úãinek urychlují tuhnutí a zvy‰ují poãáteãní pevnost malt prodluÏují dobu zpracovatelnosti malty zlep‰ují zpracovatelnost, zhutÀují ãerstvou maltu zlep‰ují trvanlivost a mrazuvzdornost omítek zaji‰Èují nepropustnost pro vodu zlep‰ují adhezi malty k podkladu zvy‰ují pevnost malt upravují konzistenci malty

vzorek

Metodu enzymového rozkladu s následnou

dokonce písmen). Navíc „peptidov˘ pfiístup“ umoÏÀuje

Druhové oznaãení urychlovaãe

2

Obr. 2. Fotografie hmotnostního spektrometru Bruker-Daltonics Biflex IV MALDI-TOF (laboratofi Ústavu biochemie a mikrobiologie Vysoké ‰koly chemicko-technologické). Obr. 3. Schematick˘ postup peptidového mapování.

Pfiírodní látka vajeãn˘ bílek, krev, cukr, sádlo, tvaroh, ‰krob cukr, melasa, ovocné ‰Èávy, krev, vajeãn˘ bílek, lepek mléko, vajeãn˘ bílek, tuky, oleje, cukr, kalafuna

■ Poznámky

slad, pivo, moã

gests Using Matrix-assisted Laser Desorption/ionization

tuky, oleje, vosky, asfalt, cukerné materiály kalafuna, Ïelatina, klih, kasein

9 Y. MA, Y. LU, H. ZENG, D. RON, W. MO, T. A. NEUBERT: Characterization of Phosphopeptides from Protein Di-

Time-of-flight Mass Spectrometry and Nanoelectrospray Quadrupole Time-of-flight Mass Spectrometry, in: Rapid Commun. Mass Spectrom. 15, 2001, s. 1693–1700.

melasa, sirup, ovocné ‰Èávy, tuky, oleje kyselé mléko, kasein, s˘r, Ïitné tûsto, lepek, rostlinné gumy, krev, kolagen, Ïelatina

10 R. MATEO-CASTRO, J. V. GIMENO-ADELANTADO, F. BOSCH-REIG, A. DOMÉNECH-CARBÓ, M. J. CASASCATALÁN, L. OSETE-CORTINA, J. De la CRUZ-CANIZARES, M. T. DOMÉNECH-CARBÓ: Identification by GC-FID and GC-MS of Amino Acids, Fatty and Bile Acids in Binding

Tabulka II. Pfiehled analytick˘ch metod pouÏívan˘ch pro identifikaci proteinov˘ch pojiv.

Media Used in Works of Art, in: Fresenius J. Anal. Chem. 369, 2001, s. 642–646.

Metoda

Sledovaná látka

MnoÏství vzorku

11 www.expasy.ch (21. 12. 2006).

100 µg,14

Detekãní limit [g] 1–10 . 10-11,15

GC-FID

AK

Py-GC-MS

AK

500 µg,16 nûkolik µg,17

–

13 Viz pozn. 1.

HPLC-UV detekce

AK

–

14 Viz pozn. 5 a 6.

HPLC-fluorescenãní detektor

AK

–

1 . 10-9,18 1–30 . 10-11,19

FT-IR

proteiny (–NH2)

nûkolik mg

D. FAVRETTO, cit. v pozn. 7.

‰tûpení trypsinem + MS

peptidy

0,5 µg,20

1 . 10-5 (odhad) 20 . 10-14,21

12 ·. KUâKOVÁ, viz pozn. 4.

15 Viz M. CARBINI, R. STEVANATO, M. ROVEA, P. TRALDI,

16 Viz G. CHIAVARI, N. GANDINI, P. RUSSO, D. FABBRI, cit. v pozn. 7.

Vysvûtlivky k tabulce II.:

17 Viz I. BONADUCE, M. P. COLOMBINI, cit. v pozn. 7.

AK = aminokyseliny / GC-FID (gas chromatography – flame ionisation detector) = plynová chromatografie s plamenov˘m

18 Viz M. CARBINI, R. STEVANATO, M. ROVEA, P. TRALDI,

ionizaãním detektorem / FT-IR (Infrared spectroscopy with Fourier transformation) = infraãervená spektroskopie s Fou-

D. FAVRETTO, cit. v pozn. 7.

rierovou transformací / HPLC (high performance liquid chromatography) = vysoce úãinná kapalinová chromatografie /

19 TamtéÏ.

MS (mass spectrometry) = hmotnostní spektrometrie / Py-GC-MS (pyrolysis – gas chromatography mass spectrometry)

20 Viz R. HYNEK, S. KUCKOVA, J. HRADILOVA,

= pyrol˘zní plynová chromatografie s hmotnostní detekcí

M. KODICEK, cit. v pozn. 8. 21 Viz pozn. 9.

58

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

V˘sledky Z rozsáhlého archivu hmotnostních spekter jsme vybrali charakteristickou ukázku identifikace smûsi pro-

Ve s n i c k é p a m á t k o v é r e z e r v a c e a zóny – názory obãanÛ, samosprávy a památkáfiÛ

teinov˘ch pojiv v barevné vrstvû a stfiedovûké maltû. Ve vzorku (nábrusu) pocházejícím z obrazu ze zaãátku

Pfiíspûvek se zab˘vá v˘sledky sociologického prÛ-

klih. Tato pojiva pocházela z rÛzn˘ch barevn˘ch vrstev

zkumu mezi obyvateli a pfiedstaviteli samospráv re-

vzorku – jednalo se o klihov˘ podklad a barevnou vrst-

prezentativního souboru vesnick˘ch památkov˘ch re-

vu. V maltû pocházející z mostní konstrukce byly iden-

zer vací a zón a zástupcÛ Národního památkového

tifikovány mléãné bílkoviny (obr. 5).

ústavu. Jsou zde uvedeny jejich postoje k památkové

Za zmínku stojí, Ïe pfii této metodû jsou v hmot4

Úvod

20. století (obr. 4) bylo nalezeno celé vejce a králiãí

nostním spektru vÏdy obsaÏeny píky, pro nûÏ v dan˘

ochranû, k bydlení v tûchto obcích a moÏnostem vyuÏití památkov˘ch souborÛ pro cestovní ruch.

okamÏik neexistuje pfiijatelná interpretace (napfiíklad

Území, jehoÏ charakter a prostfiedí urãuje soubor

píky 939,70 nebo 1023,64 na obr. 5); pro pfiifiazení

nemovit˘ch kulturních památek, popfiípadû archeolo-

spektra urãité bílkovinû (nebo smûsi bílkovin) jsou dÛ-

gick˘ch nálezÛ, mÛÏe vláda âeské republiky nafiízením

leÏité jen ty píky, které se pfii pouÏití daného kritéria

prohlásit jako celek za památkovou rezer vaci (§ 5

pfiesnosti podafií pfiifiadit referenãnímu proteinu. Tyto

odst. 1 zákona ã. 20/1987 Sb.). Prohlá‰ením skupiny

zatím neidentifikované píky mohou odpovídat produk-

vesnick˘ch památkov˘ch rezervací se naplnila dlouho-

tÛm degradace proteinov˘ch pojiv a v budoucnu by tfie-

dobá snaha památkové péãe o to, aby se také nej-

ba mohly poskytnout informace o stárnutí, tedy pfii-

hodnotnûj‰í historické sídelní celky vesnického typu

spût k odhadu stáfií studovan˘ch vzorkÛ.

doãkaly zájmu a ochrany, které jim náleÏí. Kopírovala ãi doplÀovala se tím snaha, jeÏ dosáhla v˘sledku jiÏ

Závûr Hlavními v˘hodami popsané metody peptidového

5

mapování k identifikaci proteinov˘ch pojiv v umûlec-

dfiíve u nejv˘znamûj‰ích sídel mûstského typu, prohlá‰en˘ch postupnû za mûstské památkové rezer vace a mûstské památkové zóny.

k˘ch dílech je: 1) velmi nízká spotfieba vzorku, která je

Dlouhodobé pfiípravy vyhla‰ování vesnick˘ch pa-

mnohem niωí neÏ u jin˘ch analytick˘ch metod; 2) spo-

mátkov˘ch rezervací (VPR) a vesnick˘ch památkov˘ch

lehlivost, protoÏe identifikace je zaloÏena na detekci

zón (VPZ) mûly i v˘hody. Oproti do té doby tradované

cel˘ch peptidov˘ch ‰tûpÛ a jejich porovnání s refe-

pfiedstavû o památkovû hodnotné vesnici, zaloÏené na

renãní databází; 3) rychlost anal˘zy, kdy v˘sledky jsou

vnûj‰kové atraktivnosti nejkompletnûji zachovan˘ch

získány bûhem nûkolika hodin; 4) moÏnost anal˘zy

celkÛ s tradiãními dfievûn˘mi i mlad‰ími zdûn˘mi stav-

rÛzn˘ch typÛ vzorkÛ (fragmentÛ, nábrusÛ, tenk˘ch fie-

bami, se pouÏila i dal‰í kritéria. Pfiíãinou byl nárÛst vû-

zÛ) bez jejich pfiedchozí úpravy. Navíc v nûkter˘ch pfií-

domostí o historické zástavbû vesnic, dosahovan˘

padech se analyzovan˘ vzorek ‰tûpením nepo‰kodí,

uplatÀováním prÛzkumov˘ch metod, pouÏívan˘ch do té

protoÏe trypsin ‰tûpí proteiny pouze z tenké povrcho-

doby právû pfii stavebnû-historick˘ch prÛzkumech

Jak jiÏ bylo fieãeno, pfii identifikaci proteinÛ meto-

vé vrstviãky, a je proto moÏné, aby byl vzorek dále ana-

v mûstském prostfiedí. Ukázalo se, Ïe v nûkter˘ch ob-

dou hmotnostní spektrometrie se pracuje s peptidy,

lyzován jin˘mi metodami. Metodiku lze tedy povaÏovat

lastech se i na vesnicích zachovaly stavby nebo jejich

které vznikají specifick˘m enzymov˘m rozkladem pro-

za nedestruktivní, umoÏÀující navíc rozli‰it jednotlivá

ãásti mnohem star‰í, neÏ se dosud pokládalo za moÏ-

teinov˘ch fietûzcÛ. Nejãastûji pouÏívan˘m enzymem je

proteinová pojiva a jejich smûsi, obsaÏené ve velmi

né. U zdûn˘ch, ale i dfievûn˘ch staveb jsme si zvykli na

tr ypsin ‰tûpící proteinov˘ fietûzec pouze na vazbách

nízk˘ch koncentracích i ve vzorcích nûkolik set let sta-

to, Ïe mezi nimi existují objekty z pozdního stfiedovûku,

za bazick˘mi aminokyselinami lysinem a argininem.

r˘ch. V âeské republice jsme zatím jedinou skupinou,

tedy z období je‰tû pfied tfiicetiletou válkou, a Ïe si v˘-

Vzniká tak charakteristická peptidová smûs pro kaÏd˘

která provádí tento speciální druh anal˘zy, a jsme na-

vojem ãasto nezadají s domy v historick˘ch mûstech.

protein – takzvan˘ finger print. Smûs je následnû ana-

klonûni ke spolupráci s restaurátorsk˘mi ateliéry i v˘-

Neustál˘m oddalováním prohlá‰ení vesnick˘ch rezer-

lyzována hmotnostním spektrometrem, v na‰em pfiípa-

zkumn˘mi laboratofiemi.

vací se sice na jedné stranû zkvalitÀovalo poznání sta-

Obr. 4. Hmotnostní spektrum vzorku barevné vrstvy obsahující dva typy proteinov˘ch pojiv – ‰ipky oznaãují vejce, koleãka králiãí klih. Obr. 5. Hmotnostní spektrum vzorku malty s koleãky oznaãujícími píky mléãn˘ch bílkovin.

Experimentální ãást

dû Bruker-Daltonics Biflex IV MALDI-TOF (matrix-assis-

Rádi bychom podûkovali Ing. Martinu Strohalmovi za

vebního fondu v jednotliv˘ch vesnicích, ale souãasnû

ted laser desorption/ionisation time of flight, obr. 2

poskytnutí obrázku vnitfiního uspofiádání hmotnostního

se také jejich zástavba velmi rychle mûnila, a to z pa-

a 1) – peptidové mapování. Nejdfiíve jsme vybudovali

spektrometru. Práce vznikla za podpory Grantové agen-

mátkového hlediska spí‰e k hor‰ímu, protoÏe pová-

referenãní databázi obsahující peptidové ‰tûpy, k nimÏ

tur y âeské republiky, projektu ãíslo 203/07/P360,

leãné devastace památkového fondu právû v kategorii

a Ministerstva ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy, projek-

takzvané lidové architektury patfiily k nejrozsáhlej‰ím.

tu ãíslo 6046137305.

V okamÏiku skuteãného prohlá‰ení byly sice v návrhu

11

byly v internetové databázi Expasy

nalezeny proteiny

obsaÏené v pojivech; tímto zpÛsobem jsme zpracovali nejpouÏívanûj‰í bílkovinná pojiva, tedy Ïloutek, bílek,

Radovan HYNEK, Milan KODÍâEK, ·tûpánka KUâKOVÁ

po zásluze dfiíve v podstatû neznámé vesnice, ale

celé vejce, kasein, syrovátku, tvaroh, mléko a rÛzné

souãasnû tam jiÏ nebyly ty, jejichÏ fond byl uÏ v té do-

druhy klihÛ – králiãí, koÏní, kostní a r ybí. U reáln˘ch

bû v˘raznû poznamenán neÏádoucími zásahy, a to

vzorkÛ jsou získané hmotnosti peptidov˘ch ‰tûpÛ po-

i demolicemi a úpravami.

rovnávány s referenãní databází a tak se identifikuje 12

pfiíslu‰né proteinové pojivo.

Zku‰enosti z památkové praxe v‰ak ukazují, Ïe kvalita v˘sledku v naprosté vût‰inû pfiípadÛ závisí pfiedev‰ím na pfiání stavebníka, tedy na jeho schopnosti pochopit, co mu pracovník památkové péãe doporuãuje. Velice by také prospûlo, kdyby lidé v kaÏdé chránûné obci mohli snadno získat pfiehled o celé soustavû tûchto sídel, aby vûdûli, kolik takov˘ch obcí je v daném

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

59

regionu, které to jsou, a hlavnû ãím jsou zajímavé,

v jednotliv˘ch VPR a VPZ byl od 12 do 20. Vedle toho

grafu 2. Je patrné, Ïe pfievaÏuje dlouhodob˘ pobyt

v ãem spoãívá jejich hodnota a co je cenné právû na je-

byli formou fiízeného rozhovoru osloveni pfiedstavitelé

v obci. Nad 30 let jsou to témûfi dvû pûtiny obyvatel.

jich obci a tfieba na jejich domû.

samospráv sledovan˘ch obcí a pracovník Národního

Zji‰tûné koreluje s vysok˘m poãtem obyvatel dÛchodo-

Dá se oãekávat, Ïe jakmile se roz‰ífií povûdomí

památkového ústavu, jenÏ má uvedené obce ve svém

vého vûku, prÛmûrná doba pobytu byla kolem 25 let.

o chránûn˘ch vesnicích, vstoupí do hry zatím opomíje-

referátu. Celkem bylo osloveno 47 starostÛ, 6 mís-

Dal‰í otázka zji‰Èovala, zda obyvatelé obcí vûdí

n˘ prvek cestovního ruchu. Vesnice budou postupnû

tostarostÛ a ve dvou pfiípadech ‰lo o jiného zamûst-

o tom, Ïe jejich obec nebo její ãást byla prohlá‰ena

zv˘raznûny na mapách, turistick˘ch i automapách,

nance obce. Rozhovor byl dále uskuteãnûn s 10 pra-

VPR nebo VPZ. 52 % obyvatel o této skuteãnosti ví

a zaãne se zvy‰ovat pfiíliv náv‰tûvníkÛ v‰eho druhu:

covníky Národního památkového ústavu. Dotazníkové

a zajímá se o tuto problematiku. Dal‰ích 37 % má

náhodn˘ch turistÛ i pouãen˘ch, specializovan˘ch zá-

‰etfiení probíhalo v druhé polovinû roku 2006 a zaãát-

o této skuteãnosti povûdomí. Pouze 9 % se to dozvû-

jemcÛ z domova i ciziny.

kem roku 2007.

dûlo poprvé a 2 % to nezajímá (graf 3).

Vesnická památková rezer vace je území, jehoÏ

âlánek hodnotí v˘sledky ‰etfiení pro cel˘ soubor,

Následující otázky se t˘kaly v˘hod a nev˘hod prohlá-

charakter a prostfiedí urãuje soubor nemovit˘ch kul-

v nûkter˘ch pfiípadech porovnává postoje obyvatel jed-

‰ení obce VPR nebo VPZ a pfiínosu této skuteãnosti.

turních památek, popfiípadû archeologick˘ch nálezÛ.

notliv˘ch okresÛ, nûkdy srovnává názory obyvatel VPR

Odpovûdi jsou shrnuty na grafech 4 a 5. Dvû tfietiny

V souãasné dobû je to 61 souborÛ vesnické architek-

a VPZ. Základní socio-demografická data respondentÛ

obyvatel vûdí nebo tu‰í, jaké v˘hody a nev˘hody prohlá-

tury.

jsou uvedena v tabulce 2, z níÏ je patrn˘ vysok˘ podíl

‰ení obce památkov˘m územím pfiiná‰í. Mezi v˘hodami

Vesnické památkové zóny jsou území sídelního

dÛchodcÛ (témûfi polovina), coÏ naznaãuje stárnutí

byly uvádûny moÏnosti získání dotací a zv˘‰ení atraktivi-

útvaru nebo jeho ãásti s men‰ím podílem kulturních

vesnického obyvatelstva. Pracovní pfiíleÏitost nachází

ty obce pro turisty. Jako nev˘hody byly nejãastûji zmiÀo-

památek, historické prostfiedí nebo ãást krajinného

v místû bydli‰tû jen ãtvrtina a v zemûdûlství nebo les-

vány problémy pfii stavbách a rekonstrukcích domÛ. To

celku, které vykazují v˘znamné kulturní hodnoty. V sou-

nictví pracuje pouze 15 % obyvatel sledovan˘ch obcí.

odpovídá i struktufie odpovûdí na dal‰í otázku, zda se

ãasné dobû je to 217 obcí nebo jejich ãástí.

Jen 17 % respondentÛ Ïije v památkovû chránûn˘ch

respondenti setkali s tím, Ïe obec byla prohlá‰ena VPR

nemovitostech, 6 % to pfiesnû neví a 77 % obyvatel Ïi-

nebo VPZ, pfii jednání na úfiadech. 39 % respondentÛ

je v památkovû nechránûn˘ch objektech.

odpovûdûlo, Ïe ano. Jen 28 % obyvatel si myslí, Ïe pro-

Cíl a metoda Cílem v˘zkumného projektu bylo zjistit, do jaké míry ovlivÀuje památková ochrana souboru lidové architek-

hlá‰ení obce VPR nebo VPZ nebylo pro obec pfiínosem. V˘sledky a diskuse

Na otázku „Myslíte si, Ïe se starosta a obecní za-

tury ve VPR a VPZ rozvoj venkovského prostoru. Hlav-

První otázka mûla rekrutaãní charakter a t˘kala se

stupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou

ním smyslem práce bylo ovûfiit v˘sledky památkové

vztahu respondenta k obci. Strukturu odpovûdí vyjad-

ochranou va‰í obce?“ odpovûdûlo 61 % ano nebo spí-

ochrany a postoje obãanÛ, orgánÛ samosprávy i státní

fiuje graf 1. Tfii ãtvrtiny osloven˘ch obyvatel VPR a VPZ

‰e ano, 30 % nevûdûlo, jak se k této otázce postavit,

správy k této problematice a její dÛsledky pro rozvoj vy-

bydlí ve vlastním domû, zbytek zde bydlí v nájmu nebo

a jen 9 % si myslí, Ïe se zajímá nedostateãnû (graf 6).

bran˘ch sídel. Do prÛzkumu byly zahrnuty okresy s vy‰-

ve vlastním rekreaãním objektu. Ukazuje se, Ïe v tûch-

Na dal‰ím grafu 7 je uvedena struktura odpovûdí,

‰ím poãtem chránûn˘ch území. VPR a VPZ zahrnuté do

to obcích nepfievládá „druhé bydlení“, ale vût‰inu tvofií

které se t˘kaly emocionálního vztahu k obci. Témûfi

této studie jsou uvedeny v tabulce 1. ·etfiení bylo roz-

obyvatelé, ktefií zde Ïijí a pracují.

dvû pûtiny obyvatel jsou na svou obec hrdé a 45 % je

dûleno do 7 souborÛ a v jeho prÛbûhu bylo osloveno

Druhá otázka: „Jak dlouho jiÏ v této obci trvale ne-

792 respondentÛ v 9 VPR a 53 VPZ. Poãet dotázan˘ch

bo pfiechodnû pob˘váte?“ Odpovûdi jsou shrnuty na

s bydlením v památkovû chránûném území spokojeno. Jen 5 % obyvatel je s bydlením nespokojeno. Bylo obtíÏné odhadnout poãet turistÛ a náv‰tûvníkÛ v dan˘ch obcích. Proto jsme provedli pouze subjektivní hodnocení poãtu turistÛ obyvateli tûchto obcí. V˘sledek

Tabulka 1. Seznam studovan˘ch VPR a VPZ. Okres âeská Lípa âeské Budûjovice I âeské Budûjovice II

VPR Janovice, Lhota, Rané, Îìár Zábofií, Malé Chrá‰Èany, Mazelov, Plástovice Hola‰ovice (památka UNESCO)

Písek PlzeÀ-sever JindfiichÛv Hradec + Znojmo DomaÏlice + Klatovy Poãet

9

dotazování znázorÀuje graf 8. Dvû tfietiny respondentÛ

VPZ Bukovec, Kravafie, Sloup, Tubo‰, Velenice

se domnívají, Ïe k nim turisté jezdí, z toho 28 % si myslí, Ïe velmi ãasto. Odpovûdi se v‰ak v˘znamnû li‰ily

Vitín, Dynín, Zbudov, Bo‰ilec, Munice

podle jednotliv˘ch regionÛ. Jak plyne z grafu 9, nejménû

Bovorovice, Opatovice, BoÏejov, Bfiehov, Dobãice, RoÏnov, Kojákovice, Lipanovice Budiãovice, Kra‰ovice, Kvûtov, Putim, Smrkovice, Tukleky, VarvaÏov, Zahrádka, Îebrákov Dolany, Dy‰ina, Hlince, Jarov, Ky‰ice, Lhota, Radûjov, Studená Pístina, PonûdráÏka, Pfiíbraz, Îíteã, Lutová, Nová Ves, Plaãovice, ·atov, Vratûnín Kanice, Klenãí pod âerchovem, Pocinovice, StráÏ, Trhanov, Hrade‰ice, Ostfietice, PoleÀ, Velké Hydãice 53

turistÛ jezdí do VPZ na PlzeÀsku, nejãastûji mÛÏeme potkat turisty v památkovû chránûn˘ch obcích b˘val˘ch okresÛ âeské Budûjovice a âeská Lípa. Paradoxní je, Ïe právû obyvatelé VPZ na PlzeÀsku jsou nejãastûji pfiesvûdãeni o tom, Ïe prohlá‰ení jejich obce VPZ bylo pfiínosem (64 %), zatímco na âeskolipsku je to jen 22 % a v jedné ãásti âeskobudûjovického okresu 24 %. Zv˘‰en˘ poãet turistÛ není vÏdy povaÏován obyvateli obce za pfiínos. „Co by mûla va‰e obec udûlat pro to, aby k vám lidé jezdili na v˘lety a jako turisté?“, znûla dal‰í otázka. KaÏd˘ respondent mohl uvést maximálnû tfii

Tabulka 2. Základní socio-demografická data respondentÛ.

odpovûdi. Na grafu 10 jsou odpovûdi sefiazeny podle Pohlaví

muÏ Ïena Vûk do 17 let 18–25 26–35 36–45 46–55 56 a víc Vzdûlání vysoko‰kolské stfiední základní nebo vyuãen

60

48 % 52 % 3% 10 % 20 % 16 % 22 % 29 % 6% 40 % 54 %

Kde pracujete? v místû bydli‰tû dojíÏdím za prací nepracuji Pracuji jako podnikatel v zemûdûlství nebo lesnictví podnikatel v ostatních oborech zamûstnanec v zemûdûlství nebo lesnictví zamûstnanec v ostatních oborech zamûstnanec ve vefiejném sektoru dÛchodce studující nezamûstnan˘ matefiská dovolená nebo v domácnosti

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

25 % 28 % 47 % 9% 7% 6% 22 % 8% 31 % 8% 3% 6%

ãetnosti. Nejãastûji si obyvatelé myslí, Ïe by se mûli zamûfiit na kvalitu komunikací, vefiejn˘ch prostranství a na pofiádek v obci. Druhá nejãastûj‰í odpovûì se t˘kala marketingu (infocentra, publikace a celkové propagace obce). Teprve na tfietím místû je poÏadavek získat vefiejné prostfiedky na opravu domÛ v obci, pfiedev‰ím památkovû chránûn˘ch. Nejménû návrhÛ se t˘kalo vybudování restaurací, penzionÛ, sportovi‰È ãi pofiádání rÛzn˘ch kulturních akcí.

Pfii statistickém zpracování v˘sledkÛ ‰etfiení byly také srovnávány postoje obyvatel VPR a VPZ. Dalo se oãekávat, Ïe obyvatelé vesnick˘ch památkov˘ch rezervací, kde je vy‰‰í podíl památkovû chránûn˘ch objektÛ, budou mít na nûkteré otázky ponûkud odli‰né názory. V tabulce 3 jsou uvedeny odpovûdi obyvatel VPR a VPZ, které se statisticky v˘znamnû li‰ily. Tak pfiedev‰ím obyvatelé VPR jsou lépe informováni o tom, Ïe jejich obec byla prohlá‰ena památkovou rezervací, jaké v˘hody to obci pfiiná‰í a ãastûji se s touto skuteãností setkali pfii jednání na úfiadech. Domnívají se, Ïe k nim mnohem ãastûji jezdí turisté, a jsou více hrdí na to, Ïe bydlí právû v takové obci. Je‰tû v˘raznûj‰í rozdíly se projevily u obyvatel Hola‰ovic, která jako VPR byla zapsána na Seznam svûtového kulturního dûdictví UNESCO (20 respondentÛ). Pfiestavitelé samosprávy byli dotazováni, zda má jejich obec zpracovanou územnû-plánovací dokumentaci a strategick˘ plán rozvoje obce. Z 55 dotazníkÛ plyne, Ïe 33 obcí má zpracován územní plán, nûkolik obcí dokonce regulaãní plán. 12 obcí uvedlo, Ïe mají pouze urbanistickou studii, 10 obcí buì územnû-plánovací dokumentaci nemá vÛbec, nebo ji pfiipravují, ãi mají jin˘, blíÏe nespecifikovan˘ dokument. Pfiekvapující je i vysok˘ poãet strategick˘ch plánÛ, nebo alespoÀ plánÛ obnovy venkova (25). Prakticky v‰echny strategické plány byly zpracovány v rámci mikroregionÛ, jejichÏ ãleny jsou témûfi v‰echny obce. Takov˘ plán pfiipravuje dal‰ích 14 obcí a 16 obcí ho nemá a zatím o nûm neuvaÏuje. Na otázku, zda vyhlá‰ení obce VPR nebo VPZ bylo pfiínosem, odpovûdûlo 29 pfiedstavitelÛ obcí, Ïe ano nebo spí‰e ano, spí‰e ne 19 a 7 starostÛ nedovedlo tuto otázku posoudit. Mezi jednotliv˘mi regiony byly velké rozdíly a pfii podrobnûj‰ím zkoumání se ukazuje, Ïe postoje obãanÛ k této otázce znaãnû ovlivÀuje starosta. Tam, kde o pfiínosu není pfiesvûdãen starosta, nejsou obvykle pfiesvûdãeni ani obyvatelé obce. Mezi hlavní v˘hody vyhlá‰ení vesnick˘ch památkov˘ch území fiadili zástupci obcí nejãastûji zachování architektonického a urbanistického vzhledu, jako druhá nejãastûj‰í v˘hoda byla uvádûna moÏnost získávání dotací z krajÛ, ze státního rozpoãtu i z evropsk˘ch fondÛ. Dal‰í v˘hodu vidí starostové v tom, Ïe jejich obec nav‰tíví vût‰í poãet lidí, ktefií se obdivují historick˘m domÛm. Nejãastûji uvádûná nev˘hoda byla sloÏitá rekonstrukce nejen památkovû chránûn˘ch objektÛ, ale i dal‰ích staveb na území VPR nebo VPZ. PoÏadavky památkov˘ch orgánÛ pak s sebou pfiiná‰ejí zv˘‰ené náklady na rekonstrukce. Obce trápí i dlouhé lhÛty pfii vyjadfiování památkáfiÛ, coÏ stavebníky zdrÏuje a dále prodraÏuje stavby. Jedna obec je také souãástí chránûné krajinné oblasti a postoje CHKO a památkáfiÛ jsou ãasto protichÛdné. Pfiesto se velká vût‰ina starostÛ vyjádfiila, Ïe jsou na svou obec hrdi a dobfie se jim zde bydlí. S negativním postojem jsme se nesetkali. Co se t˘ká jednání na úfiadech, byla ‰kála odpovûdí velmi pestrá, od dobr ˘ch zku‰eností pfies mírné rozpor y s památkáfii aÏ po kritiku práce zamûstnancÛ Národního památkového ústavu. Ponûkud lep‰í postoj mûli starostové k jednání povûfien˘ch obecních úfiadÛ a témûfi v‰ichni hodnotili kladnû postoj krajsk˘ch úfiadÛ.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

61

– PrÛmûrnû dvû tfietiny obyvatel se domnívají, Ïe k nim velmi ãasto nebo obãas jezdí turisté, aby si obec prohlédli. V tomto smûru jsou v‰ak velké rozdíly mezi sledovan˘mi regiony. Podíl odpovûdí nekoresponduje s podílem tûch, ktefií povaÏují prohlá‰ení obce za VPR nebo VPZ za pfiínos. Pfiiliv turistÛ tedy pro nû není prioritou. – Zv˘‰ení cestovního ruchu by bylo podle obyvatel VPR a VPZ dosaÏeno pfiedev‰ím zlep‰ením kvality komunikací, vefiejn˘ch prostranství, pofiádku a vût‰í propagací tûchto obcí. – U nûkter˘ch otázek se struktura odpovûdí v˘raznû li‰ila mezi VPZ, VPR a památkou UNESCO (Hola‰ovice). Obyvatelé VPR a Hola‰ovic jsou lépe informováni o smyslu prohlá‰ení památkové ochrany a jeho v˘hodách ãi nev˘hodách a pravidelnûji se setkávají s touto problematikou pfii jednání na úfiadech. Jsou na svou obec ãastûji hrdí a jsou pfiesvûdãeni, Ïe k nim turisté jezdí velmi ãasto. – Vût‰ina VPR a VPZ má zpracovanou územnû-plánova-

Tabulka 3. Rozdíly v názorech obyvatel VPR a VPZ.

cí dokumentaci alespoÀ na úrovni urbanistické studie. VPZ

VPR

Hola‰ovice

– Pokud má obec zpracován strategick˘ plán nebo ales-

Vím, Ïe obec byla prohlá‰ena VPR/Z a zajímám se o to

48

81

100

poÀ plán rozvoje venkova, pak ãasto v rámci mikroregi-

Vím, jaké v˘hody prohlá‰ení VPR/Z obci pfiiná‰í

33

59

95

onu.

Památková ochrana a jednání s úfiady

37

51

65

– Postoje starostÛ k dal‰ím otázkám, t˘kajícím se v˘-

Setkání s turisty velmi ãasto velmi ãasto nebo obãas

26 65

46 81

100 100

Jsem na obec hrd˘

33

64

80

Typ památkové ochrany

hod a nev˘hod památkové ochrany, vztahu k úfiadÛm a podobnû, se neli‰í od názorÛ obyvatel jejich obce. – Pro jednotlivé obce velmi ãasto platí, Ïe pfievaÏující názory obyvatel korelují s názorem starosty. Dalo by se fiíci, Ïe pfiedstavitel obce znaãnû ovlivÀuje názory obyvatel, nebo se naopak pfiizpÛsobuje náladám v obci.

Ponûkud z jiného úhlu to vidí pracovníci Národního

nejdÛleÏitûj‰í pofiádek v obci a pfiedev‰ím úprava ve-

– Pracovníci Národního památkového ústavu jsou jed-

památkového ústavu, ktefií nesouhlasí s názorem, Ïe

fiejn˘ch prostranství. Postoje k dal‰ím otázkám, jako

noznaãnû pfiesvûdãeni o pfiínosu památkové ochrany

památkáfii komplikují rekonstrukce. Reakce obyvatel

ãetnost turistÛ, v˘hody a nev˘hody památkové ochra-

souborÛ lidové architektur y pro rozvoj tûchto obcí.

dan˘ch obcí jsou rozmanité: od arogance pfies neupo-

ny, jsou v souladu s názory obãanÛ i starostÛ.

Domnívají se, Ïe oni rozvoj obcí nekomplikují a pfii jednání s obãany se setkávají s celou ‰kálou postojÛ od

slechnutí aÏ po pozitivní zku‰enosti. Nejlep‰í pfiístup k obnovû domÛ mají chalupáfii. Stálí obyvatelé mají

Souhrn a závûry

arogance aÏ po pozitivní pfiístup k poÏadavkÛm památkové ochrany. Pfiedev‰ím kladnû hodnotí pfiístup chalu-

vût‰inou z ekonomick˘ch dÛvodÛ k poÏadavkÛm pa-

V letech 2006–2007 byl fie‰en projekt na téma Re-

mátkáfiÛ negativní postoj. Co se t˘ãe v˘hod památko-

gionální rozvoj a plo‰ná ochrana souborÛ lidové archi-

vé ochrany obcí, lze je vnímat ze dvou hledisek, a to

tektury. Z 10 zadan˘ch diplomov˘ch prací bylo v termí-

ekonomického, kdy je zde díky památkové ochranû

nu dokonãeno 7. Z celkového poãtu 61 VPR a 164

vy‰‰í ‰ance získat dotace z fondÛ Evropské unie,

VPZ byl proveden v˘zkum v 9 VPR a 53 VPZ. V tûchto

Literatura:

a z hlediska morálního. Jedná se zejména o záchranu

památkovû chránûn˘ch obcích bylo osloveno 792 re-

BURE·, P., ·KABRADA, J., ·NAJDROVÁ, H.: Památková

staveb typick˘ch pro venkov, kter ˘ si tím zachovává

spondentÛ. Lze tedy konstatovat, Ïe proveden˘ a do-

ochrana historick˘ch vesnic v âeské republice, Minister-

pÛvodní ráz. Nev˘hodou je, Ïe ve‰keré nemovitosti,

konãen˘ v˘zkum souboru obcí a respondentÛ je do-

stvo kultury âR, Praha 1996, 120 s.

a to nejen památkovû chránûné, ale i ty, které se

stateãnû reprezentativní, aby charakterizoval postoje

VANÍâEK, J.: âR – marketingov˘ nebo sociologick˘ v˘-

v památkové zónû nacházejí, musejí b˘t posouzeny

obãanÛ památkovû chránûn˘ch vesnick˘ch území

zkum?, in: Marketing a komunikace 1, 2005, s. 24–26.

z hlediska památkové péãe. To s sebou pfiiná‰í vy‰‰í

v âeské republice.

VANÍâEK, J.: Problémy kvantitativního marketingového v˘-

náklady na opravy a údrÏbu domÛ. Proto i postoje zau-

Z provedeného v˘zkumu plynou tyto hlavní závûry:

zkumu v cestovním ruchu, C. O. T. Business, záfií 2005.

jímané obyvateli tûchto obcí k náv‰tûvám z památko-

– V památkovû chránûn˘ch vesnicích zdaleka nepfie-

COZLOVÁ, K., PE·KOVÁ, L., HANZLÍâKOVÁ, M., DOUCHO-

vého ústavu jsou individuální. Nûktefií projevují zájem

vládají rekreaãní objekty, ale 77 % obyvatel Ïije ve

VÁ, I., HEJNÁ, V., METLIâKOVÁ, M., ·EBÁKOVÁ, A.: Regio-

o tuto problematiku sami, jiní jsou proti z dÛvodu vy-

vlastních domech.

nální rozvoj a plo‰ná ochrana souborÛ lidové architektury

sok˘ch finanãních nákladÛ.

– Mezi obyvateli VPR a VPZ pfievládají ti, ktefií zde dlou-

v obcích vybraného okresu, diplomová práce, Jihoãeská

hodobû bydlí, coÏ se projevuje také na vysokém podílu

univerzita, âeské Budûjovice 2007.

Postoje pfiedstavitelÛ obcí vÛãi pracovníkÛm Národního památkového ústavu jsou pfieváÏnû pozitivní. Pfií-

obyvatel dÛchodového vûku.

padné problémy jsou ochotni fie‰it. Prohlá‰ení obcí

– Zhruba tfii pûtiny obyvatel si uvûdomují v˘hody a nev˘-

VPZ bylo z pohledu zamûstnance památkového ústa-

hody bydlení v památkovû chránûn˘ch vesnick˘ch úze-

vu jednoznaãn˘m pfiínosem. Aby obce zv˘‰ily zájem tu-

mích a asi ãtvrtina si myslí, Ïe prohlá‰ení obce VPR ne-

ristÛ a lidí, ktefií by sem chtûli pfiijet na v˘let, mûly by

bo VPZ nebylo pfiínosem.

pro nû vybudovat informaãní centrum, kde by o dané

– Témûfi dvû pûtiny obyvatel jsou hrdé na to, Ïe bydlí

obci získali podrobné informace a dobfie se v ní zori-

právû v tûchto obcích a pouze 5 % je s bydlením nespo-

entovali. Obãané si myslí, Ïe pro pfiilákání turistÛ je

kojeno.

62

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

páfiÛ ve srovnání se stál˘mi obyvateli. Jifií VANÍâEK

1 2

Nákupy do sbírek státních zámkÛ v e Vr a n o v û n a d D y j í a Te l ã i

popisné akvarelové kresby z roku 1865. Zachycují místo posledních chvil Ïivota manÏelky Leopolda II. Podstatského z Lichten‰tejna – Amálie, rozené Clary-

Po‰kození Karlova mostu povodní v roce 1784 a jeho následné opravy

Oddûlení hradÛ a zámkÛ ústfiedního pracovi‰tû Ná-

-Aldringenové (1805–1865). Jde o loÏnici a pfiilehl˘ sa-

rodního památkového ústavu sleduje souãasné aukce

lon hrabûnky na telãském zámku. Lze pfiedpokládat,

starého umûní a vûnuje pozornost nabídkám ze sbírek

Ïe získané umûlcovo dílo vzniklo ve stejném období.

jednou z nejvût‰ích, které kdy Prahu postihly. Napá-

soukrom˘ch sbûratelÛ.

3

4

PovodeÀ na Vltavû koncem února roku 1784 byla

Antonín Altmann studoval na vídeÀské Akademii u pro-

chala spoustu ‰kod, v neposlední fiadû i na Karlovû

V loÀském roce se pro státní zámek Vranov nad Dyjí

fesora Josefa Mössmera. Vûnoval se s úspûchem kraji-

mostû, jemuÏ tehdy je‰tû fiíkali Kamenn˘ nebo PraÏ-

podafiilo získat koupí z praÏského soukromého majetku

nomalbû a prosazoval se, podobnû jako jeho otec, da-

sk˘. V ‰est a pÛl století dlouhé historii mostu to bylo

pozoruhodné dílo malífie Josefa Dorého (1805–1878)

ãick˘ rodák Anton Altmann (1777–1818), i jako rytec.

kromû povodní v letech 1432 a 1890 jeho nejváÏnûj‰í

Pohled na zámek Vranov nad Dyjí. Dokumentárnû

Star‰í umûlcÛv bratr – krajináfi Josef Florián Altmann

po‰kození vÛbec.

a umûlecky cenná veduta datovaná rokem 1853 za-

(1795–1867) – se stal restaurátorem umûleck˘ch dûl.

O velké vodû v roce 1432, napáchan˘ch ‰kodách

chycuje kromû historického zámeckého areálu také

Po doporuãení nákupní komisí ústfiedního pracovi‰-

a jejich odstraÀování máme pouze minimum a navíc

vranovskou keramickou továrnu. Roku 1816 ji koupil

tû Národního památkového ústavu a posouzení komi-

nejednoznaãn˘ch zpráv. Naopak v pfiípadû povodnû

majitel zdej‰ího panství a vranovského zámku hrabû

sí Ministerstva kultur y do‰lo z prostfiedkÛ Minister-

v roce 1890 jich máme díky mûstskému inÏen˘ru Jo-

Stanislav Mniszek. Autor obrazu malífi, kreslífi a rytec

stva kultur y k v˘kupu obou umûleckohistoricky

sefu Soukupovi, kter ˘ obnovu mostu v letech

Josef Doré od zaãátku 30. let 19. století v této dílnû

i dokumentárnû cenn˘ch dûl do sbírek uveden˘ch

1890–1892 fiídil, celou fiadu. O po‰kození mostu po-

pracoval a roku 1867 se stal jejím fieditelem. Jak uvá-

státních zámkÛ. S obûma obrazy se náv‰tûvníci se-

vodní v roce 1784 a jeho opravách je spolehliv˘ch in-

dí Nov˘ slovník ãeskoslovensk˘ch v˘tvarn˘ch umûlcÛ:

známí bûhem prohlídky jejich historick˘ch interiérÛ.

formacích zachováno uÏ ménû, navíc jsou rozpt˘lené

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

„Ryl mnoho mûdûn˘ch desek podle návrhÛ i cizích pfiedloh na potisk nádob… Od nûho oltáfiní obrazy

2

3

v tehdej‰ích novinách, pozdûj‰í literatufie a archivu ãeského gubernia v Národním archivu v Praze. V po-

v kostelích ve vranovském okresu. V museu znojem1

1

slední dobû guberniální archiválie studoval Pavel Za-

ském ãetné jeho práce.“ Literatura autora obrazu

■ Poznámky

hradník v rámci stavebnû-historického prÛzkumu Karlo-

vzpomíná jako v‰estranného umûlce, zvládajícího fia-

1 Prokop TOMAN: Nov˘ slovník ãeskoslovensk˘ch v˘tvar-

va mostu pro pfiípravu jeho nové generální opravy.

du malífisk˘ch ÏánrÛ. Produkci vranovské manufaktury

n˘ch umûlcÛ I., Praha 1947, s. 171.

Zji‰tûné poznatky publikoval jednak v samostatném

a pÛsobení Dorého je jiÏ po léta vûnována zaslouÏená

2 Jarmila NOVOTNÁ, Libor ·TURC, Miroslava JANÍâKOVÁ:

ãlánku o opravû mosteck˘ch soch po povodni roku

odborná pozornost. V areálu zámku byla uspofiádána

Vranovská kamenina, Státní památkov˘ ústav v Brnû,

pfiehledná v˘stava historické produkce továrny a u pfií-

Brno 1999.

leÏitosti 200. v˘roãí jejího zaloÏení do‰lo roku 1999

3 Obû akvarelové kresby telãsk˘ch interiérÛ Antonína Alt-

■ Poznámky

manna jsme v roce 1997 vystavili na rakouském zámku

1 Pojmenování KarlÛv most pouÏil zfiejmû jako první Jo-

Druh˘m cenn˘m ziskem – v tomto pfiípadû do sbírky

Schallaburgu a publikovali v katalogu Zeugen der Intimi-

sef RUDL ve svém díle Die berühmte prager Karls-Brücke

státního zámku v Telãi – se v loÀském roce stal obraz

tät – Privaträume der kaiserlichen Familie und des böh-

und ihre Statuen, 1846.

malífie Antonína Altmanna (1808–1871), pracujícího

mischen Adels – Aquarelle und Interieurs des 19. Jahr-

2 Jakub VÍTOVSK¯: Historie v˘stavby (1342–1502), in:

pro majitele zdej‰ího zámku. Aukãní firma Meissner-

hunderts, Schallaburg 1997, ã. kat. 145, 146, s. 229.

Ondfiej ·EFCÒ a kol.: KarlÛv most, Praha 2007, s. 54–66.

-Neumann nabízela k prodeji umûlcÛv Pohled do vnitfi-

4 Obraz byl v aukci firmy Meissner-Neumann draÏen jako

3 Josef SOUKUP: Zpráva o rekonstrukci mostu Karlova,

ní ãásti takzvaného Starého stavení zámku v Telãi pod

dílo Alexandra Altmanna (1878–1932).

in: Zprávy Spolku architektÛ a inÏen˘rÛ v království âes-

2

k vydání publikace Vranovská kamenina.

myln˘m názvem Na dvofie italské vily. Jde pfiitom o dokumentárnû mimofiádnû cenn˘ exponát, zachycující stav nejstar‰í ãásti nûkdej‰ího telãského hradního areálu vãetnû jiÏ neexistujících architektonick˘ch prvkÛ ãásti pravého kfiídla objektu. Dal‰í malífiem zobrazené par tie stavby pfii vstupu do pfiízemních prostor a horního patra zÛstaly do dne‰ních dnÛ témûfi ne-

4

kém 26, 1892, s. 74–86; T˘Ï: Administraãní zpráva obce

Obr. 1. Josef Doré (1805–1878): Pohled na zámek Vranov nad Dyjí a keramickou továrnu, 1853, olej, plátno, 81 x 100 cm. (Reprofoto K. KfiíÏová) Obr. 2. Antonín Altmann (1808–1871): Dvorek takzvaného Starého stavení na zámku v Telãi, patrnû kolem roku 1865, olej, plátno, 90 x 79 cm. (Foto K. KfiíÏová)

královského hlavního mûsta Prahy za léta 1891 a 1892, s. 160–165; Archiv hlavního mûsta Prahy, fond MHMP, 1891–1900, sign. B 18/2, k. ã. B 1017–B 1019 a dal‰í. 4 Pavel ZAHRADNÍK: KarlÛv most. Stavebnû historick˘ prÛzkum. Dûjiny objektu, Národní památkov˘ ústav, Praha 2005.

zmûnûny. V telãském depozitáfii jsou uloÏeny jeho dvû

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

63

1

5

1784, jednak v kapitole o opravách mostu v loni vy6

chou sv. Václava a konstatuje po‰kození dal‰ích sedmi

2

Obr. 1. Praha, KarlÛv most, zimní povodeÀ s ledovodem, konec února 1784, mûdiryt J. Berka. (J. KOZÁK a kol.: Povodnû v ãesk˘ch zemích, Praha 2007) Obr. 2. Praha, KarlÛv most, pamûtní deska dvorního kamenického mistra Michaela Koma na osmém oblouku mostu, 1785. (Foto V. Rybafiík)

dané monografii sedmnácti autorÛ o Karlovu mostu.

pilífiÛ i strÏení vût‰iny ledolamÛ. Oblouky mostu a mos-

V druhém pfiípadû byl v‰ak limitován dan˘m rozsahem

tovka sice zÛstaly celé, pfiesto musel b˘t provoz na

kapitoly, rekapitulující opravy mostu v ‰irokém období

mostû v˘raznû omezen a regulován. To ov‰em pro Pra-

od jeho zaloÏení aÏ do konce 20. století, zfiejmû do ní

hu a moÏnost spojení mezi Star˘m a Nov˘m Mûstem

tedy nemohl zafiadit v‰echny zji‰tûné nebo známé po-

na pravém a Malou Stranou a Hradãanami na levém

znatky. To je ov‰em pro poznání celé historie Karlova

bfiehu Vltavy, které byly navíc novû (dvorsk˘m dekre-

mostu jako na‰í prvofiadé kulturní i technické památky

tem z 12. února 1784) spojeny v jedno mûsto, zname-

■ Poznámky

rozhodnû ‰koda. Zámûrem tohoto pfiíspûvku je proto

nalo mimofiádnou komplikaci. Proto se je‰tû v bfieznu

5 Pavel ZAHRADNÍK: Oprava soch na Karlovû mostû po

podat souhrnn˘ a co nejúplnûj‰í obraz osudÛ mostu

pfiikroãilo k opravám mostu. JelikoÏ rok pfiedtím byl

povodni z roku 1784, in: Zprávy památkové péãe 66,

v letech 1784–1788 na základû jiÏ znám˘ch, ale i mé-

zru‰en mosteck˘ úfiad a mûsto tím pfii‰lo o pfiíjmy z v˘-

2006, s. 333–337.

nû znám˘ch nebo neznám˘ch informací.

bûru cla a m˘tného, muselo opravy z tohoto i jin˘ch

6 Pavel ZAHRADNÍK: Opravy a poruchy, in: Ondfiej ·EFCÒ

dÛvodÛ zaji‰Èovat ãeské gubernium.

a kol.: KarlÛv most, Praha 2007, s. 283–304.

Pfiíãinou mimofiádnû velké povodnû na Vltavû koncem února 1784 byla náhlá obleva, která nastala po

Opravy projektoval a fiídil inÏen˘r Franti‰ek Leonard

7 Podrobnû o povodni Libor ELLEDER, Jan MUNZAR: Ex-

Herget, tehdy profesor na stavovské inÏen˘rské ‰ko-

trémní povodeÀ na Vltavû a Labi v únoru 1784 jako násle-

Ráno se zaãal na dva lokty siln˘ led na Vltavû vzdou-

le, a navigaãní stavební fieditel Franti‰ek Traxal, pro-

dek mimofiádn˘ch hydrometeorologick˘ch podmínek, in:

vat, pukat a pohybovat. Souãasnû s ním zaãala fieka

vádûli je renomovaní praωtí stavitelé Ignác Palliardi

Meteorologické zprávy 57, 2004, s. 125–135.

pfiiná‰et utrÏené vor y a dal‰í dfievo z Podskalí, ale

a Matûj Hummel. Do znaãné míry se na nich podíleli

8 Zfiítila se jen zadní (jiÏní) ãást stráÏnice a její prÛãelí zÛ-

i strÏené obytné, hospodáfiské a jiné objekty a jejich

i Ïenisté praÏské posádky. OdstraÀování zfiícen˘ch ãás-

stalo stát (viz dobové rytiny J. Berky a F. Erbana). TotéÏ

zafiízení, stromy, kefie a podobnû. Tím v‰ím, a hlavnû

tí pilífiÛ a pfiíprava jejich znovupostavení probíhaly rych-

pí‰e a jména ãtyfi zahynul˘ch a jednoho zranûného stráÏ-

ledov˘mi krami se postupnû ucpávaly oblouky mostu

le. Proto jiÏ 13. ãervence 1784 mohl b˘t do základu

ného uvádí Josef SVÁTEK: Ze staré Prahy, Praha 1899, od

a voda stále stoupala. Druh˘ den v 6 hodin ráno pak

nové ãásti ‰estého pilífie poloÏen základní kámen

nûhoÏ jsou pfievzaty i nûkteré informace v tomto odstavci.

ohromná ledová kra narazila do ‰estého pilífie, jehoÏ

a v nûm i cínová destiãka s nûmecky psan˘m pamût-

9 Socha i prav˘ z andûlÛ (s replikou levého) jsou nyní

podemleté návodní zhlaví se i s pfieváÏnou ãástí vojen-

ním nápisem.

neobvykle tuhé zimû 27. února za vydatného de‰tû.

ské stráÏnice se ãtyfimi stráÏn˘mi zfiítilo do Vltavy.

7

8

12

Po‰kození Karlova mostu a poãátek

jeho oprav zobrazuje mûdiryt Karla Saltzera.

13

Je to

v Lapidáriu Národního muzea. Torzo levého andûla bylo vyloveno z Vltavy pod osm˘m pilífiem aÏ koncem ledna

Pfied polednem 29. února se podobn˘m zpÛsobem zfií-

témûfi fotograficky pfiesn˘ pohled na v˘chodní ãást

2004 a nyní je také v lapidáriu.

tila i ãást návodního zhlaví osmého pilífie, pfiiãemÏ do

mostu mezi Staromûstskou mosteckou vûÏí a osm˘m

10 Národní archiv Praha, âeské gubernium – publicum

vody spadl lev˘ ze dvou andûlÛ po bocích sochy sv.

pilífiem od jihu. Patrná jsou pfiedev‰ím jiÏ prakticky od-

(dále jen NA, âG-Publ), sign. B XXXIII/1, k. ã. 945.

Václava. Samotná socha i druh˘ andûl sice na pilífii zÛ-

stranûná po‰kozená návodní zhlaví ‰estého a osmé-

11 Po‰kozena byla jen návodní zhlaví druhého aÏ deváté-

staly, ale z obav o dal‰í po‰kození byly 8. bfiezna se-

ho pilífie, zãásti odtrÏené a popraskané totéÏ zhlaví

ho pilífie, proto jsou ve spisech jejich pilífie obvykle ozna-

jmuty. Kromû uveden˘ch ‰kod do‰lo k ãásteãnému

pátého pilífie a ãásteãná po‰kození zhlaví zb˘vajících

ãovány podle soch (nebo stráÏnice), které nad nimi tehdy

po‰kození (odtrÏení) návodního zhlaví pátého pilífie

pilífiÛ. Z opravn˘ch prací je na rytinû patrná dokonão-

stály.

a v men‰í mífie i vût‰iny dal‰ích.

vaná spoleãná ochranná jímka kolem pilífiÛ ã. 5 a 6

12 Destiãka o rozmûrech 196 x 196 x 8 mm byla nalezena pfii

Jak rychle povodeÀ zaãala, tak také rychle skonãi-

s potrubími pro násyp mezi obû její paÏení, ãerpadly

odkr˘vání základu návodního zhlaví ‰estého pilífie 9. lis-

la. Dne 1. bfiezna voda opadla natolik, Ïe bylo moÏné

a Archimedov˘mi ‰rouby pro odãerpávání vody; dále

topadu 1891, viz Josef SOUKUP: Zpráva, cit. v pozn. 3, s. 83;

obhlédnout a posoudit po‰kození tfií pilífiÛ i dal‰ích

práce na jímce kolem pilífie ã. 8 a le‰ení na západní

nyní je umístûna v expozici PIS Na mostû o mostû v Ma-

ãástí mostu. Uãinila tak sedmiãlenná odborná komi-

stranû pilífie ã. 2 a práce na nûm. Pod tímto pohledem

lostranské mostecké vûÏi. Fotografie její pfiední strany

se, která v˘sledky shrnula do zprávy guberniu z téhoÏ

9

je kromû legendy zobrazen i pÛdorys v‰ech pilífiÛ vãet-

s nûmeck˘m nápisem je na s. 291 monografie Ondfiej

Zpráva podrobnû popisuje ‰kody na ‰estém

nû zákresu rozsahu po‰kození pilífiÛ ã. 5, 6 a 8, a ta-

·EFCÒ a kol.: KarlÛv most, 2007. âesk˘ pfieklad nápisu

(podle dne‰ního ãíslování pátém) pilífii se sochou

ké místo poloÏení v˘‰e uvedeného základního kame-

uvádûjí Jan FISCHER a Ondfiej FISCHER: PraÏské mosty,

sedmém (‰estém) pilífii

ne 13. ãervence 1784 v základu obnovovaného zhlaví

Praha 1981, s. 25–26.

s nûkdej‰í stráÏnicí a devátém (osmém) pilífii se so-

‰estého pilífie. Navíc je zde zakreslena situace zbytkÛ

dne.

10

sv. Franti‰ka Xaverského,

64

11

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

3

Obr. 3. Praha, KarlÛv most, opravy mostu po‰kozeného povodní, 1784, mûdiryt K. Saltzer. (Fotoarchiv NPÚ)

ochranné vûnce kolem základÛ jiÏ opraven˘ch pilífiÛ

■ Poznámky

ã. 5, 6 a 8 a pfieváÏnû na západní stranû pilífie ã. 2.

13 Karel Saltzer (Salzer) r ytinu vytvofiil spolu se sv˘m

V pÛdorysu je pak zakreslena spoleãná devítiboká jím-

mlad‰ím bratrem Ignácem nedlouho pfied svou smr tí

ka kolem pilífiÛ ã. 2 a 3 a samostatné sedmiboké jím-

23. prosince 1784, viz Prokop TOMAN: Nov˘ slovník ães-

dvanácti pilífiÛ Juditina mostu v fieãi‰ti Vltavy, které by-

ky okolo pilífiÛ ã. 4, 7 a 9, které mûly b˘t provedeny

koslovensk˘ch v˘tvarn˘ch umûlcÛ, II. díl, Praha 1950.

lo moÏno kvÛli sníÏení hladiny v dÛsledku protrÏení

a základy opraveny a zesíleny v roce 1785.

14 Viz pozn. 10.

Novoml˘nského a Dolnolodûckého jezu pozorovat a zamûfiit. Kamenické práce byly na základû protokolu ze 14. ãer vna 1784

14

zadány dvornímu kamenickému

mistrovi Michaelu Kommovi a vdovû Annû Krannero15

vé.

ZpÛsob opravy, respektive znovupostavení návod-

15 O Michaelu Kommovi se nepodafiilo zjistit Ïádné dal‰í

ních zhlaví pilífiÛ ã. 5, 6 a 8 v archivu ãeského gubernia

zprávy. Anna Krannerová (narozena asi v roce 1744) byla

doloÏen není. To nejdÛleÏitûj‰í, jejich zaloÏení na dnû

vdovou po kameníkovi Janu Krannerovi (1730–1775)

fieky, lze ale pochopit ze zprávy Josefa Soukupa o re-

z Malé Strany ã. 320/III. Dne 21. listopadu 1786 se zno-

konstrukci Karlova mostu po povodni v roce 1890,

22

vu provdala za kameníka Aloise Josefa Kollera (za svûdky

Tyto práce byly zahájeny jiÏ 16. ãervna 1784, ale

která podrobnû popisuje a nákresem dokumentuje zá-

jim byli Ignác Palliardi a Franti‰ek Traxal), kter ˘ se na

byly provázeny znaãn˘mi komplikacemi pro nedostatek

klad návodního zhlaví ‰estého pilífie z roku 1784, od-

úpravách mostu v jejich závûru také podílel, viz Pavel

16

kameníkÛ, skalníkÛ i povozÛ pro odvoz kamene.

2

Ja-

kryt˘ 9. listopadu 1890. Na plo‰e asi 70 m a v délce

VLâEK a kol.: Encyklopedie architektÛ, stavitelÛ, zedníkÛ

ko kámen byl pouÏíván Ïehrovick˘ pískovec, jak je uve-

asi 11 m jej tvofiila soustava ml˘nsk˘ch kamenÛ o prÛ-

a kameníkÛ v âechách, Praha 2004.

deno v blíÏe nedatovaném návrhu smlouvy se staviteli

mûru asi 1 m a v˘‰ce 25 cm, uloÏen˘ch vedle sebe

16 Václav RYBA¤ÍK: Kámen v dûjinách Karlova mostu, in:

Dne 21. ledna

nad uzly dubového ro‰tu. Mezery mezi nimi byly vypl-

Kámen, 13, 2007, ã. 2, s. 11–20.

1788 se konala draÏba zb˘vajících neotesan˘ch kvád-

nûny lomov˘m a ciheln˘m zdivem. Na jednom místû byl

17 Viz pozn. 10.

objeven základní kámen s v˘‰e uvedenou pamûtní des-

18 Viz pozn. 16.

pamûtní

kou z 13. ãervence 1784, takÏe základ musel b˘t do-

19 ZmiÀuje se o ní jen Josef VESEL¯: KarlÛv kamenn˘

deska na v˘chodním úpatí 8. oblouku. Je z pískovce,

konãen nejpozdûji k tomuto datu. Ro‰t byl uloÏen na

most praÏsk˘, Praha 1928, s. 68; její fotografie od Jifiího

uprostfied má v kruhu vytesan˘ kamenick˘ znak (zkfiíÏe-

80 základních a 112 ‰puntovních pilotách s kovov˘mi

KAâERA, in: Zprávy památkové péãe 58, 1998, s. 170.

ná paliãka, kruÏítko, úhelník, ‰pice, dláto), kolem nûho

botkami. Ve‰keré piloty byly hranûné a stejnû jako ro‰t

20 Viz pozn. 10.

nápis Michael Kom. Steinmetz Me. a v rozích ãíslice le-

z ãerveného dubu. Jsem pfiesvûdãen, Ïe piloty byly za-

21 NA, Presidium ãeského gubernia, sign. B-5, k. ã. 25.

topoãtu 1785.

ráÏeny jen do materiálu (písek, hlína, stavební rum),

Je zaráÏející, Ïe se o tomto cenném dokumentu v dosa-

Roku 1784 byla provedena vût‰ina opravn˘ch prací

jímÏ byly zasypány v˘moly pod po‰kozen˘m zhlavím.

vadní literatufie zmiÀuje jen Jifií STREIT: Divy staré Prahy,

celkem za 85 050 zl. 189/20 kr., jak vypl˘vá z pfiehle-

Podobné pomûr y popisuji a nákresem dokládám

Praha 1958, fotokopie na s. 108–109, a struãnû Pavel

du v˘dajÛ, sepsaného F. L. Hergetem a F. Traxalem

i u základu po‰kozeného zhlaví pátého pilífie. Zde byl

ZAHRADNÍK: Oprava soch na Karlovû mostû, in: Zprávy

Podle nûj to bylo za pfiedbûÏná

také odkryt dubov˘ ro‰t, ne v‰ak na celé plo‰e a vÛãi

památkové péãe 66, 2006, s. 333–337.

opatfiení hned po povodni, za zfiízení velké jímky u pilí-

ose zhlaví poloÏen˘ ‰ikmo. Nebyl zaloÏen na pilotách

22 Josef SOUKUP: Zpráva, cit. v pozn. 3, s. 34–86.

fiÛ ã. 5 a 6 a malé u pilífie ã. 8, za postavení nov˘ch

jako pfiedchozí, ale na v prÛmûru 70–90 cm velk˘ch

23 Ondfiej ·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 2, s. 269.

zhlaví tûchto pilífiÛ, za opravu ostatních po‰kozen˘ch

balvanech diabasu (zelenokamu ãi „Ïabáku“), vzájem-

24 Jan MASOPUST: Projekãní fie‰ení ochrany základÛ pilí-

pilífiÛ, za zpevnûní oblouku mezi pilífii ã. 5 a 6 a posta-

nû k sobû dobfie pfiiléhajících. ZpÛsob opravy osmého

fiÛ ã. 8 a 9 Karlova mostu, in: Zakládání staveb 17,

vení nov˘ch ledolamÛ. Zfiejmû je‰tû v roce 1784 byl

pilífie v roce 1784 studoval Josef Soukup aÏ pfii po-

2005, ã. 2, s. 3–7.

most zamûfien a vznikl tak jeho vÛbec pr vní pfiesn˘

zdûj‰ím zaji‰Èování základÛ a v‰e doloÏil nákresem

25 Jan ZEMÁNEK: Kamenn˘ most aneb PrÛvodce zaklá-

17

Palliardim a Hummelem z roku 1784. rÛ.

18

Úãast Michaela Komma (Koma) na opravách

mostu dokládá dosud prakticky neznámá

26. ledna 1785.

20

19

plán, uloÏen˘ v archivu ãeského gubernia.

21

Ten,

23

z 13. fiíjna 1904.

Zajímavé poznatky v tomto smûru

dání Karlova mostu, in: Zakládání staveb 17, 2005, ã. 2,

s nadpisem Plan und Auszug No. 7, kolorovan˘, neda-

pfiinesl i potápûãsk˘ prÛzkum základÛ osmého a devá-

s. 8–13. (Zde je i fiada v˘kresÛ z oprav po povodni v roce

tovan˘ (podle nadpisu zfiejmû z roku 1785), podepsa-

tého pilífie v letech 2003–2004

n˘ F. L. Hergetem a F. Traxalem, zobrazuje v mûfiítku

mé ohledání pfii opravách v roce 2005.

24

a zejména jejich pfií-

1890).

25

asi 1 : 437 pohled na most od jihu (zrcadlov˘) a seve-

Pfii tûchto prÛzkumech byly rovnûÏ zji‰tûny a zdoku-

ru, mezi nimi pÛdor ys a dole pfiíãn˘ fiez mostem.

mentovány ochranné vûnce ãi jejich zbytky kolem zá-

V obou pohledech (a téÏ v pÛdorysu) jsou zakresleny

kladÛ obou pilífiÛ, jimiÏ byly po povodni v roce 1784

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

65

zabezpeãeny. Tyto vûnce jsou zakresleny kolem zákla-

na 155 289 zl. a 39 kr., nejsou v‰ak koneãné, protoÏe

ho pfiekladu uvefiejÀuje zmiÀovanou rytinu i s doplnû-

dÛ pilífiÛ ã. 5, 6 a 8 jiÏ na plánu mostu z poãátku roku

nezahrnují náklady z roku 1788. Ty podle Jaroslava

n˘m nápisem.

1785

26

a jejich konstrukce (dfievûné okované piloty,

38

Schallera

49

Koneãnû K. V. Zap pí‰e, Ïe pomník

ãinily 912 zl. 42 kr., ale celkové náklady za

byl mramorov˘ v podobû jednoduché kostky, pfiiãemÏ

cihelná nebo kamenná obezdívka z bokÛ a seshora

léta 1784–1788 jen 152 325 zl. 18 1/2 kr. a po prode-

cituje jak latinsk˘ originál, tak – zfiejmû jako pr vní –

uzavfiená fo‰nami) detailnû na plánu ochrany pilífiÛ ã. 2

ji zbylého materiálu 150 871 zl. 29 kr. Není jasné, zda

i ãesk˘ pfieklad nápisu na nûm.

27

a 3 z téÏe doby.

50

do nákladÛ byly zahrnuty i úãty za o‰etfiení rÛzn˘ch po-

V prÛbûhu roku 1785 F. L. Herget a F. Traxal pfied-

ranûní v prÛbûhu prací, jeÏ si podle úãtÛ z 20. listopa39

loÏili nûkolik návrhÛ, plánÛ a rozpoãtÛ na opravy zb˘-

du, 7. fiíjna 1785, 7. fiíjna 1786 a 16. bfiezna 1788

■ Poznámky

vajících po‰kozen˘ch pilífiÛ ã. 2, 3, 4, 7 a 9, ale i na

za celkem 499 pfiípadÛ vyÏádalo 939 zl. 68 kr. a pfiípa-

26 Viz pozn. 21.

rÛzné opravy a úpravy dal‰ích ãástí mostu, nûkteré vy-

dÛ muselo b˘t rozhodnû víc. TotéÏ se t˘ká nikde nezji‰-

27 Viz pozn. 10, plán No. 3. Je zaráÏející, Ïe tento dÛleÏi-

slovenû kontroverzní (napfiíklad vytvofiení jakési gale-

tûn˘ch nákladÛ na stráÏní budku, která mûla b˘t ná-

t˘ dokument nebyl v ãetn˘ch publikacích o zaloÏení Karlo-

rie na jiÏní stranû mostu s kovov˘m zábradlím namísto

hradou za b˘valou stráÏnici. F. L. Herget sice v roce

va mostu dosud zmiÀován.

pÛvodního kamenného). Dvorsk˘m dekretem ze

1788 pfiedloÏil plány dvou ‰estihrann˘ch budek, za-

28 NA, âG-Publ, sign. 59/1, k. ã. 1336.

v‰ak byla povolena jen úprava

pu‰tûn˘ch do parapetu (na v˘‰e uvedeném plánu mos-

29 Viz pozn. 28.

chodníkÛ jejich vyrovnáním s ostatní dlaÏbou mostu,

tu zakresleny v jiÏním parapetu mezi pilífii ã. 4 a 5

30 Pfii této úpravû pr˘ byly na návrh F. L. Hergeta pouÏity

oprava po‰kozen˘ch a doplnûní chybûjících ãástí para-

a ã. 9 a 10), ale nakonec byla postavena jediná a jiná

i mramorové náhrobníky z Betlémské kaple, zbofiené jeho

petÛ, odstranûní pilífie ze západní brány Staromûstské

pfied podstavec sochy sv. Franti‰ka Borgiá‰e na

pfiiãinûním v roce 1786, viz F. KREJSA: Betlém od roku

mostecké vûÏe a zfiízení schodÛ z Kampy na most.

‰estém pilífii. Její plán se nezachoval, jen podoba se-

1516, in: Betlémská kaple, o jejích dûjinách a zachova-

Úprava chodníkÛ si podle závûreãného vyúãtování ze

verního prÛãelí na rytinû Vendelína Seliska (Zeliska).

4. bfiezna 1786

14. ledna 1788

28

29

vyÏádala náklady 750 zl. 35 kr.,

30

40

41

n˘ch zbytcích, Praha 1922.

ale

31 Milada VILÍMKOVÁ: Ke stavebním opravám Staro-

oprava a doplnûní parapetu 5534 zl. 22 kr. Pilífi v zá-

asi brzy potom byla odstranûna a podstavec sochy

mûstské mostecké vûÏe, in: Památková péãe 54, 1979,

padní bránû Staromûstské mostecké vûÏe, kter˘ zde

sv. Franti‰ka Borgiá‰e opût odkryt.

s. 16–25 (na s. 20 fotokopie plánu pilífie z archivu ães-

byl postaven k jejímu podepfiení v 50. letech 17. století

31

a bránil prÛjezdnosti mostu, byl strÏen v fiíjnu

1786 nákladem 54 zl. 5 kr.

StráÏní budka stála na mostû je‰tû v roce 1846,

Dokonãení oprav mostu mûlo b˘t zavr‰eno holdem

kého gubernia).

císafii Josefu II., jenÏ se na nich v˘znamnou mûrou fi-

32 Viz pozn. 28.

nanãnû podílel. F. L. Herget a F. Traxal v této souvis-

33 Franti‰ek Martin PELCL: Pamûti, Praha 1956, s. 69.

42

navrhli, aby

34 NA, âG-Publ, sign. B XXXIII/1, k. ã. 945, plán No. 4.

zku‰enost právû z povodnû v únoru 1784, kdy se oby-

se tak stalo pamûtní deskou, která by byla umístûna

Na jiném místû (sign. 59/1, k. ã. 1336) jsou uloÏeny dva

vatelé ze zaplavované Kampy nemohli dostat na most

na Staromûstské mostecké vûÏi a pfiipomínala císafio-

podobné plány, podepsané rovnûÏ F. L. Hergetem

a zachránit se jinak neÏ po pfiistaven˘ch Ïebfiících.

vy zásluhy na opravû mostu. Gubernium v‰ak reago-

a F. Traxalem, ale z roku 1788, jejichÏ úãel není jasn˘.

Schody vycházely z mostu v tûsném v˘chodním sou-

valo 1. srpna 1786 protinávrhem,

sedství souso‰í sv. Luitgardy a s jedním zalomením

mûl b˘t na místû b˘valé stráÏnice na mostû císafii

36 Schody byly v roce 1844 nahrazeny dvouramenn˘m

podél zhlaví pod tímto souso‰ím ústily na takzvan˘

vztyãen pomník ve tvaru pyramidy, respektive obelis-

schodi‰tûm pfied jiÏní stranou 11. oblouku, které podle

Platzl (námûstíãko) na Kampû. Mûly ãtyfiicet ãtyfii ka-

ku, na nûjÏ byly objednány návrhy u Ignáce Franti‰ka

projektu Josefa Krannera postavil mûstsk˘ stavitel Josef

menné stupnû, jednoduché kovové zábradlí a vyÏádaly

Platzera a dal‰ího nejmenovaného sochafie. Z dÛvodÛ,

Schöbl, viz K. V. ZAP: PrÛvodce Prahou, Praha 1848,

Zfiízení schodÛ z Kampy na most vyvolala ‰patná

si náklad 418 zl. 31 kr.

32

Podle Franti‰ka Mar tina

Pelcla byly dokonãeny 10. ãervence 1786.

33

losti v dopise guberniu z 20. fiíjna 1785

43

podle kterého

které stejnû jako pfiedchozí rozvádí Pavel Preiss,

44

35 Viz Ondfiej ·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 2, s. 242.

s. 184.

V archi-

v‰ak tento návrh nebyl realizován. Pomník byl v‰ak na

vu ãeského gubernia se zachoval jejich nedatovan˘

místû b˘valé stráÏnice, na pilífiovitém v˘bûÏku nad jiÏ-

38 Jaroslav SCHALLER: Beschreibung der kgl. Haupt-

vy-

ním zhlavím ‰estého pilífie, v roce 1787 nakonec po-

und Residentz-Stadt Prag. Bd. II. Prag 1795, s. 343.

ústûní na KarlÛv most zobrazuje kresba Vincence

34

a F. L. Hergetem a F. Traxalem podepsan˘ plán,

37 Viz pozn. 28.

staven, i kdyÏ jen v podobû nízkého hranolu nebo

39 NA, âG-Publ, sign. 59/14, k. ã. 1336, zde téÏ dopis

Na Langweillo-

krychle. Byl oznaãován jako „postament“, snad jako

F. L. Hergeta a F. Traxala z 19. prosince 1786 ve vûci nû-

vû modelu Prahy (1826–1837) je rovnûÏ patrná meze-

podstavec pro pozdûj‰í obelisk nebo jin˘ objekt. Jeho

jakého dal‰ího úãtu za 345 zl. a 23 kr.

ra v zábradlí u souso‰í sv. Luitgardy, ale samotné

plán se zfiejmû nedochoval, známá je jen rytina Ven-

40 W. J. WELLEBA: Die berühmte Prager-Brücke und ihre

Morstadta z doby pfied rokem 1835.

35

36

schody kupodivu scházejí.

45

delína Seliska,

zobrazující ãelní stranu v podobû na

Statuen…, Prag 1827, s. 70.

Kromû v˘‰e uveden˘ch úprav mostu, schválen˘ch

v˘‰ku postaveného obdélníku, pfii patû a pod horním

41 Josef RUDL, cit. v pozn. 1.

dvorsk˘m dekretem ze 4. bfiezna 1786, byla na mostû

okrajem roz‰ífieného. Trojrozmûrnou podobu pomníku,

42 Viz pozn. 28.

provedena je‰tû jedna úprava. Na jeho konci u vût‰í

i kdyÏ ponûkud jinou (s ãásteãnû pfiesahující horní

43 Pavel PREISS: K návrhu pomníku Josefa II. na Karlovû

z Malostransk˘ch mosteck˘ch vûÏí bylo odstranûno asi

deskou), mÛÏeme vidût na Langweillovû modelu Prahy

mostû, in: Zprávy památkové péãe 55, 1995, s. 329–

14 m severního parapetu (a také k vûÏi pfiilehlá stráÏni-

(1826–1837) v Muzeu hlavního mûsta Prahy.

332.

ce) a zfiízen sjezd k nynûj‰ímu hotelu U Tfií p‰trosÛ. Jeho

46

Podle Jaroslava Schallera

byl pomník z ãerveného

44 Viz pozn. 28.

úãelem bylo usnadnit v˘jezd a vjezd na most povozÛm

mramoru a nesl latinsk˘ nápis, kter˘ jmenovan˘ také –

45 W. J. WELLEBA, cit. v pozn. 40, s. 62.

jedoucím na sever nebo z tohoto smûru, aby nemusely

s drobn˘mi chybami – jako pr vní cituje v originále.

46 Jaroslav SCHALLER, cit. v pozn. 38, s. 362.

jako pfiedtím v úzké uliãce obtíÏnû objíÏdût vût‰í z mos-

F. M. Pelcl ve sv˘ch pamûtech k roku 1787 zapsal, Ïe

47 Franti‰ek Martin PELCL, cit. v pozn. 33, s. 161.

teck˘ch vûÏí. Podle závûreãného vyúãtování ze 14. led-

pomník byl mramorov˘ a podle mínûní nûkter˘ch „pfiíli‰

48 W. J. WELLEBA, cit. v pozn. 40, s. 62.

uboh˘ a Ïe vypadal jako noãník“, takÏe na nûj nûkdo

49 Josef RUDL, cit. v pozn. 1, s. 44.

na 1788

37

si tato úprava vãetnû vybourání stráÏnice

47

vyÏádala 358 zl. Toto závûreãné vyúãtování obsahuje

zavûsil posmû‰né latinské ver‰e.

sedmnáct poloÏek za práce provedené v letech

Ïe postament je z ãerveného mramoru, a uvefiejÀuje

1784–1787. Kromû prací uveden˘ch jiÏ ve vyúãtování

v˘‰e uvedenou Seliskovu rytinu jeho pfiední strany, ale

z 26. ledna 1785 a úprav mostu uveden˘ch v˘‰e jsou

bez jakéhokoliv nápisu (jen s nic nefiíkajícím písme-

to náklady na zfiízení velké jímky kolem pilífiÛ ã. 2 a 3,

nem „a“ uprostfied).

mal˘ch jímek kolem pilífiÛ ã. 4, 7 a 9 a na opravy v‰ech

k˘m pfiekladem na jiném místû. V pozdûj‰í publikaci

uveden˘ch pilífiÛ. Celkové náklady jsou pak vyãísleny

Josef Rudl kromû latinského nápisu a jeho nûmecké-

66

48

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

W. J. Weleba pí‰e,

Nápis ov‰em cituje i s nûmec-

zábradlí a v˘bûÏku zhlaví ‰estého pilífie pod nynûj‰í sochou sv. Kr y‰tofa nekorespondují s rozmûr y desky.

Majestátní lvi ze Zbirohu mají své star‰í pfiíbuzné v Muskau

Uvedená plocha je sice 292 cm ‰iroká, ale ve v˘klenku zábradlí jen 183 cm hluboká. Pokud tedy pomník mûl

Na podnût mého kolegy architekta Jana Hendrycha

tvar hranolu nebo krychle, tedy se ãtvercovou základ-

z V˘zkumného ústavu krajiny a okrasného zahradnictví

nou (jak mimo jiné dokládá LangweillÛv model Prahy),

v PrÛhonicích, s nímÏ dlouhodobû spolupracuji na nû-

mohl by mít jednu stranu nanejv˘‰ 183 cm ‰irokou,

kolika tématech, mezi které na prvním místû patfií ar-

a to navíc v roz‰ífiené ãásti pfii patû a také bez jakého-

chitektura na panství vévody Albrechta z Vald‰tejna

koliv odsazení vÛãi okrajÛm zábradlí a v˘bûÏku pilífie,

a ·porkÛv Kuks, jsem se v roce 2007 zaãala zab˘vat

a 185 cm ‰iroká deska by na nûm rozhodnû b˘t nemo-

analogiemi pruské architektury 19. století na na‰em

hla. Jediné vysvûtlení tedy je, Ïe na Staromûstskou

území. Úkol to byl nelehk˘ a v˘sledky nepatrné, aÏ se

mosteckou vûÏ byla umístûna jiná pozdûji zhotovená

mi do rukou zcela náhodou dostala literatura váÏící se

deska se stejn˘m nápisem, ale odli‰ného tvaru a roz-

k zámku Zbiroh, zejména k velmi krátké, ale o to v˘-

mûrÛ. Zfiejmû pamûtní úãel mûla i jiná, v literatufie do-

znamnûj‰í etapû, kdy zde pÛsobil majitel zámku baron

54

sud prakticky nezmiÀovaná

4

Obr. 4. Praha, KarlÛv most, stráÏní budka pfied sochou sv. Franti‰ka Borgiá‰e na ‰estém pilífii, 1788, mûdiryt V. Seliska. (Pfievzato z W. J. Welleba: Die berühmte Prager-Brücke, 1827)

deska pod fiímsou stfie-

Henry Bethel von Strousberg, velkoprÛmyslník, stavi-

chy jihozápadní strany návodního zhlaví osmého pilífie.

tel Ïeleznic, filozof a Ïurnalista, tedy osobnost jistû

Má zhruba ãtvercov˘ tvar s mírnû vysazen˘mi rohy

zasluhující mimofiádn˘ zájem. Stavební úpravy zámku

(horní do stran, spodní dolÛ), je ze silnû zvûtralého

i parku, které provedl jeho dvorní berlínsk˘ architekt

a popraskaného ãer veného, vûtráním zrÛÏovûlého

August Or th, lze oznaãit za projev novorenesanãní

mramoru (sliveneckého?) a nesla neãiteln˘, nepo-

tvorby, jeÏ se od souãasn˘ch tendencí ãeské architek-

chybnû nûmeck˘ nápis.

55

Musela sem b˘t umístûna

pfied rokem 1830, neboÈ je zachycena na vyobrazení mostu od Vincence Morstadta z téhoÏ roku.

56

tury v˘znamnû odli‰uje. Monumentalita vstupního portiku je je‰tû umocnû-

Je prav-

ná symetricky pfiedsunut˘mi sokly se sochami dvou

dûpodobné, Ïe to bylo v závûru oprav mostu, snad

bronzov˘ch lvÛ. Sv˘m v˘razem si nezadá se soudobou

v roce 1787 nebo 1788.

nûmeckou, respektive pruskou architekturou; inspira-

Vût‰ina v˘‰e uveden˘ch autorÛ se ve sv˘ch dílech

Po‰kození Karlova mostu katastrofální povodní

ce Schinkelem je nesporná a zcela logická. Zde si ale

z konce 18. a první poloviny 19. století, tedy z doby

koncem února 1784 a jeho následné opravy a úpravy

dovolím upozornit, Ïe hlavním cílem ãlánku je podat

existence pomníku, shoduje v tom, Ïe byl z ãerveného

v letech 1784–1788 byly nepfiíli‰ radostnou, ale mi-

ãistû základní informaci o novû prokázan˘ch skuteã-

mramoru. To se ale nezdá pravdûpodobné, protoÏe

mofiádnû dÛleÏitou a dosud souhrnnû nezpracovanou

nostech a otevfiít nûkolik námûtÛ k dal‰ímu odborné-

získat tak velk˘ blok ãerveného mramoru, aby se z nûj

kapitolou v historii této národní kulturní a technické

mu bádání, nikoliv tedy hodnocení architektury, natoÏ

dalo pomník zhotovit, by bylo – zejména v pfiípadû na-

památky. Poznatky shromáÏdûné v tomto ãlánku jsou

prezentace jiÏ dokonãeného v˘zkumu. Právû ony so-

‰ich mramorÛ – velice obtíÏné a nákladné. Pomník byl

pfiíspûvkem k poznání nejen historie Karlova mostu

chy lvÛ jsou stûÏejním tématem tohoto pfiíspûvku.

pravdûpodobnû jen z pískovcového korpusu, obloÏe-

a jeho konstrukce, ale i mostního stavitelství a spole-

V polovinû fiíjna roku 2007 jsme s architektem

ného deskami (nebo jen ãelní deskou) z ãer veného

ãensk˘ch pomûrÛ koncem josefinské doby v závûru

Hendr ychem vyrazili na Zbiroh, abychom zmapovali

mramoru, na ãelní desce byl vytesán zmiÀovan˘ nápis.

18. století.

a porovnali zásahy provedené po roce 1868, prohlédVáclav RYBA¤ÍK

Pro nûj se v archivu ãeského gubernia zachovala pfied51

loha

li si pfiilehl˘ park a pofiídili základní fotodokumentaci.

i dopis F. L. Hergeta a F. Traxala ze 14. ledna

Krátce na to prezentoval Hendrych nûkteré snímky nû-

1788 s vyúãtováním nákladÛ na Monument ve v˘‰i 300 zl.

meck˘m kolegÛm z nadace Furst-Puckler Park Bad

10 kr. a na Parapet ve v˘‰i 811 zl. 5 1/2 kr., celkem te-

Muskau, ktefií byli pfiekvapeni nejen architekturou, ale

52

dy 1111 zl. 15 1/2 kr.

Vedle toho jsou pfiiloÏeny ãtyfii

pfiímo nad‰eni právû sochami lvÛ, neboÈ jsou zcela

nabídkové rozpoãty dvorního kameníka Michaela Kom-

■ Poznámky

identické se sochami, které byly osazeny v roce 1857

ma ze 14. prosince 1786 na rÛzné ãásti pomníku

50 „Císafi Karel IV. vystavûl tento most roku 1357. Stáfiím

na dva pfiedsunuté zdûné sokly pfied vstupní bránu

(vãetnû jeho varianty v podobû pyramidy) a obdobné

v‰ak porouchan˘ a roku 1784 pfiívalem ledu fieky témûfi

Nového zámku v Muskau (MuÏákovû) a zniãeny za

nedatované rozpoãty kameníka Aloise Kollera. Jmeno-

zbofien˘, byl na rozkaz císafie Josefa II. opraven a nov˘mi

2. svûtové války. Zde si dovolím jen ve struãnosti na-

vaní zfiejmû jednotlivé díly pomníku realizovali, mramo-

podporami upevnûn.“ Viz Karel Vladislav ZAP, cit. v pozn.

psat pár slov k historii muskauského parku, kter˘ je

rovou desku druh˘ z nich.

36, s. 182. Modernûj‰í pfieklad viz Karel KREJâÍ: Praha le-

zapsán na seznamu Svûtového pfiírodního a kulturní-

gend a skuteãností, Praha 1981, s. 161.

ho dûdictví UNESCO.

Pomník na mostû stál pfiesnû sedmdesát let. V roce pûtistého v˘roãí zaloÏení mostu byl odstranûn a na je-

51 Viz pozn. 28.

Láznû Muskau s velkolep˘m krajináfisk˘m parkem

ho místo postavena (8. 7. 1857) nová pískovcová so-

52 Viz pozn. 45.

zaloÏil majitel panství kníÏe Ludwig Heinrich von Pück-

cha sv. Kry‰tofa od sochafie Emanuela Maxe. Souãas-

53 Viz pozn. 45.

ler, kter ˘ mûl rozsáhlé znalosti na poli krajináfiské

nû byla na severní stranu Staromûstské mostecké

54 ZmiÀuje se o ní jen Josef VESEL¯, cit. v pozn. 19, s. 68.

a zahradní tvorby, nûkolikrát dlouhodobû pob˘val

vûÏe umístûna deska, údajnû sejmutá z ru‰eného pa-

55 Osobní sdûlení Mgr. Ing. Jana Beránka, kter˘ desku

v Anglii a Irsku. Získané vûdomosti aplikoval úspû‰nû

mátníku. Tato deska z ãer veného (sliveneckého?)

v roce 2005 podrobnû studoval a fotografoval.

na svém panství v Muskau, kde se po roce 1822 usa-

mramoru s vytesan˘m zlacen˘m latinsk˘m nápisem,

56 Viz napfiíklad Ondfiej ·EFCÒ a kol., cit. v pozn. 2,

dil, pfiikoupil dal‰í pozemky a do kompozice pfiirozenû

shodn˘m s pfiedlohou v archivu ãeského gubernia (viz

s. 86–87.

zaãlenil mûsto i okolní vesnice. Muskau se stalo vzo-

v˘‰e) a rovnûÏ s vytesan˘m zlacen˘m latinsk˘m nápi-

rem pro krajináfiskou tvorbu a jeho vlivy jsou ãitelné

sem o pfiemístûní desky v roce 1857 na spodní fiímse,

po celé Evropû. Není bez zajímavosti, Ïe v parku pra-

je zde doposud. Sv˘m tvarem (obdélník o ‰ífice 185 cm

coval po roce 1852 jako zahradní inspektor Eduard

a v˘‰ce 138 cm), znûním i uspofiádáním nápisu se

Petzold, kter˘ v druhé polovinû 19. století zaloÏil vel-

v‰ak li‰í od v podstatû ãtvercové desky na Seliskovû

kolepé krajináfiské parky v âechách, napfiíklad ve Smi-

53

rytinû v díle Josefa Rudla.

Také rozmûry horní plochy

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

fiicích, Lysé nad Labem, pro rodinu LeitenberkÛ v Jo-

67

vou tvorbu i módu. Existuje i urãitá pfiímá spojitost Pücklera se Strousbergem, respektive s jeho podnikáním. KníÏe Pückler a jeho nástupce princ Frederick

Název a ideové poselství „Chrámu pfiátel zahrad a venkova“ v e Ve l t r u s í c h

podporovali vybudování Strousbergovy Ïeleznice z Berlína do Görlitz.

1

2

Obr. 1 a 2. Zbiroh (okres Rokycany), majestátní socha lva umístûná ve vstupním portiku zámku. (Foto M. Líãeníková)

Parky a stavební podniky Jana Rudolfa Chotka ob-

Je známo, Ïe Strousberg na svém brdském panství

sahují ãasto velmi sloÏitá poselství, jejichÏ v˘znam

plánoval vybudování komplexu, kter˘ pfiipomíná návrhy

není vÏdy lehké rozlu‰tit. Deník jeho manÏelky Marie

utopistick˘ch ideálních renesanãních mûst. Areál mûl

Sidonie pfiiná‰í krátkou zprávu z fiíjna 1791, objasÀu-

obsahovat mezinárodní hotel, ‰kolu, láznû, prádelnu

jící motivaci pro zaloÏení nového chrámu k uctûní ge-

a podobnû. Na realizaci pfiestavby zámku a úprav oko-

nerála Laudona v zahradû Veltruského parku a jeho

lí se podílelo více neÏ 1500 dûlníkÛ. Instalace dvojice

vlastní poselství, které chtûl zanechat budoucím ge-

lvÛ byla jak˘msi zlat˘m hfiebem, kter˘ hned pfii vstupu

neracím. Musíme si pfiiblíÏit, v jaké dobû se zaloÏení

do zámku dával najevo majestátnost panství a umoc-

odehrálo. ·lechtici na pfielomu století pfiecházeli ve

Àoval spoleãenskou prestiÏ jeho majitele. Baron

v˘zdobû sv˘ch zahrad od náboÏensk˘ch motivÛ k vla-

Strousberg pocházel z velmi chudé Ïidovské rodiny ve

steneck˘m. Dávali tím najevo svou identitu obãanÛ

v˘chodním Prusku a vlastním pfiiãinûním se vypracoval

osvíceného státu, úctu k povinnostem a vefiejnému

na mimofiádnû úspû‰nou osobnost, jíÏ kromû podnika-

dobru. Namísto svatojánsk˘ch sloupÛ ãi kalvárií se

telského nadání nechybûlo ani vzdûlání a literární ta-

stavûly obelisky míru, památníky císafiÛ a rakousk˘ch

lent. Byl podporován i samotn˘m císafiem Vilémem II.

vojevÛdcÛ. Pfiípad chrámu k uctûní Laudonovy památ-

Ze zbiroÏského panství podvûdomû vytváfiel jak˘si stát

ky je jedním z ran˘ch dokladÛ této módy.

1

ve státû. Nakonec ho v‰ak zniãily intriky nelítostné

Gideon Ernst Laudon zemfiel v roce 1790 bûhem

konkurence a jeho plán zÛstal nedokonãen, pfiesto za-

války proti TurkÛm. Zpráva o jeho smr ti se Chotkovi

nechal v historii nesmazatelné stopy.

donesla 22. ãer vence 1790 a velmi jej zarmoutila.

2

Zámek Zbiroh postupnû vlastnilo nûkolik majitelÛ,

GenerálÛv pohfieb se stal manifestací rakouského pat-

po Strousbergovi rod Colloredo-Mannsfeld, od roku

riotismu a úcty k hrdinÛm. V únoru 1790 zemfiel císafi

1945 do roku 2004 vlastnil zámek stát, respektive ar-

Josef II., jehoÏ si Jan Rudolf také nesmírnû váÏil, aã-

máda. Do‰lo k velkému zpusto‰ení a zanedbání zám-

koli s ním mûl ostré spory. Jan Rudolf se v té dobû

ku i jeho okolí. V roce 2004 koupila zámek spoleãnost

plnû vûnoval zasedání zemského snûmu v âechách

Gastro Îofín, která postupnû památku úspû‰nû opra-

a ve Vídni. Hrozilo v‰ak nebezpeãí, Ïe se jeho ãinnost

vuje, zpfiístupÀuje vefiejnosti a zámek po desetiletí té-

bude vykládat jako nepfiátelství vÛãi nejvzne‰enûj‰ímu

mûfi vymazan˘ z kulturného povûdomí se opût stává

arcidomu. MoÏná i tato okolnost jej pfiimûla k tomu,

nav‰tûvovan˘m a obdivovan˘m místem. Tomu by mo-

Ïe se rozhodl zaloÏit ve veltruském parku patriotick˘

hla pfiispût i spolupráce s v˘‰e jmenovanou nadací

chrám. Marie Sidonie nás informuje, Ïe slavnostní po-

Furst-Puckler Park Bad Muskau, která projevila zájem

loÏení základního kamene se konalo 5. fiíjna nebo

o moÏnost pofiídit odlitky soch lvÛ. Ráda bych podûko-

krátce pfiedtím. Chrám byl vûnován Josefovi II., Laudo-

vala majiteli zámku panu Jaroslavu Páchovi za vstfiíc-

novi a Lacymu jako ObráncÛm âech a pfiátelÛm za-

nost v jednání o této moÏnosti i za jeho vlastní iniciati-

hradnictví (Ver theidiger Böhmens und Freunde der

vu a kroky, které zaãal podnikat. Celá akce se musí

Gartierung). Lacy byl zvolen nejspí‰e proto, Ïe byl no-

velmi peãlivû pfiipravit a zváÏit, aby v první fiadû nedo-

v˘m panovníkem poslán do v˘sluÏby. Vûnování mûlo

‰lo k po‰kození soch, jeÏ jsou dlouhodobû vystaveny

vyjádfiit Chotkovu vdûãnost za jejich obranu vlasti pro-

nepfiízniv˘m klimatick˘m podmínkám. Je nutné zváÏit

ti zahraniãním nepfiátelÛm. Pfiátelství k zahradám mû-

i my‰lenku navrÏenou restaurátorem akad. mal. Pet-

lo snad b˘t metaforou mírové péãe o rozkvût vlasti.

rem Hamplem, aby byly pofiízeny kopie lvÛ nejen pro

Latinsk˘ nápis vysvûtluje, Ïe skuteãnû nejde doslova

Muskau, ale i pro Zbiroh. Kopie by poté byly instalo-

o zahrady, ale o dvojí úlohu muÏÛ v dobû války a dobû

vány v exteriéru a originály vystaveny uvnitfi zámku,

míru. Do základního kamene uloÏili slavnostní medai-

kde by byla zaji‰tûna jejich del‰í Ïivotnost.

le z korunovace Leopolda II. a jeho manÏelky, která se

Spolupráce s nûmeck˘mi kolegy mÛÏe nabídnout

3

konala v Praze v záfií 1791, a latinsk˘ nápis k poctû

sefovû dole u Mladé Boleslavi a ve Skfiivanech u Hrad-

dal‰í moÏnosti, nadace spravující park v Muskau má

ce Králové.

rozsáhlou zku‰enost s obnovou historick˘ch krajináfi-

Hrabûnka dodává: „Rozumûj tomu kaÏd˘, jak

Ale vraÈme se k muskausk˘m a zbiroÏsk˘m lvÛm.

sk˘ch celkÛ, jejich asistence a odborná spolupráce pfii

umí‰.“ Text nápisu mÛÏe b˘t skuteãnû vyloÏen vícer˘m

Sochy na Zbirohu byly osazeny aÏ po roce 1868, jsou

obnovû parku a krajiny na Zbirohu by tedy mohla b˘t

zpÛsobem; jednak jako projev úcty k Josefovi II., jed-

tedy mlad‰í. Zatím nelze pfiesnû urãit, jak se lvi na

velmi pfiínosná. Otvírá se zde i moÏnost hlub‰ího vû-

nak jako v˘tka nevdûãnému despotovi. Buì mají zá-

Zbiroh dostali, na ãí návrh a proã jako dvojníci lvÛ

deckého bádání a zaãlenûní areálu do evropského

sluhu za obranu vlasti Lacy a Laudon, nebo dokonce

z Muskau. Nabízí se nûkolik objasÀujících hypotéz,

kontextu.

Chotek a Clar y-Aldringen. „Josefovi II. císafii / Tví,

které by mohly iniciovat dal‰í bádání. Henr y Bethel

Michaela LÍâENÍKOVÁ

Josefa II.

âech ochrana ve válce / v míru peãovatelé statkÛ 4

von Strousberg, bohat˘ a vlivn˘ prÛmyslník, kter˘ pod-

a zahrad / o vlast dobfie se zaslouÏili / hrabû Chotek

nikal a stavûl Ïeleznice po celé Evropû, mûl pravdûpo-

a choÈ Marie Sidonie / hrabû Clary / obãané âech /

dobnû pfiístup do rodin jin˘ch v˘znamn˘ch osobností

5. den po Kalendách, fiíjen 1791.“

5

té doby. Nelze vylouãit, Ïe novû zaloÏen˘ podnik kníÏe-

Poté se pr˘ bilo do tympánÛ a troubilo na trumpety.

te Pücklera znal osobnû, stejnû tak jeho berlínsk˘

Pfiedmûty uloÏené v základech stavby nechali zazdít.

a zbiroÏsk˘ architekt August Orth jistû sledoval dobo-

·lechtická spoleãnost se po slavnosti nalodila a jela

68

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE

po Vltavû do vsi Du‰níky (Duschnik), kde je ãekaly vozy, které je odvezly zpût do domu, tedy do Veltrus. Z hlediska dne‰ního toku Vltavy je to trasa velmi zvlá‰tní.

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

Dnes nenese Ïádná ze staveb ve veltruském parku

chrám postaven, pr˘ Laudon v roce 1778 pronásledoval pruského prince Jindfiicha. MoÏná se pozdûji Cho-

aneb Jak se s novostavbami ve vztahu ke svûtov˘m

tek rozhodl uctít Laudonovu památku je‰tû druhou

památkám pot˘kají v zahraniãí

busty Josefa II., Lacyho a Laudona. Na místû, kde byl

ho rozsahu v blízkosti chránûné stavby neinformovala 2

musí dodat detailnûj‰í informace o povaze projektu

Nejv˘znamnûj‰í pfiípady nov˘ch rozvojov˘ch projektÛ t˘kajících se památek zapsan˘ch na Seznamu s v û t o v é h o d û d i c t v í v E v ro p û

o Chrám pfiátel zahrad a venkova, v nûmÏ kdysi stály

vého dûdictví v‰ak Francii vytklo, Ïe o projektu takovéve smyslu § 172 operaãních smûrnic. Francie proto

toto pfiesné jméno, je zde LaudonÛv pavilon a Chrám pfiátel zahrad a venkova. Jednalo se v‰ak nepochybnû

stavbu podporují a Ïe bude je‰tû moÏno vést diskusi o detailech v rámci stavebního fiízení. Centrum svûto-

stavbou. Zpráva ukazuje, Ïe objekt nemûl jen okras-

a jeho vlivu na hodnoty ãi stabilitu zvonice stejnû jako na její pohledové uplatnûní. Mostar Mûfiítkem neadekvátní urbanistick˘ rozvoj ohroÏuje Staré mûsto a okolí historického mostu v Mostaru.

3

Expertní mise z ãervna 2006 zjistila, Ïe v nárazníkové 4

nou funkci, vyjadfioval zároveÀ obãanské a patriotické

Ve dnech 23. ãervna – 2. ãervence 2007 se konalo

zónû je jiÏ rozestavûn˘ hotel, kter˘ není v souladu se

pfiesvûdãení hrabûte Chotka i jeho dvojak˘ vztah k cí-

31. zasedání V˘boru svûtového dûdictví, tentokrát aÏ

zásadami územního plánu. Na základû poÏadavku

safii Josefovi.

ve vzdáleném mûstû Christchurch na Novém Zélandu.

z 30. zasedání V˘boru (2006) byla stavba hotelu po-

Program obsahoval rozsáhlou agendu. Nejznámûj-

zastavena a zahájen proces hledání fie‰ení. Po kon-

‰ím v˘stupem tûchto v˘roãních zasedání je doplÀování

zultaci s exper tem ze zahraniãí byla v alternativním

Seznamu svûtového dûdictví. To v‰ak zdaleka není je-

projektu sníÏena hmota hotelu, prÛãelí stavby více roz-

■ Poznámky

jich hlavním smyslem, i kdyÏ mediální reflexe zasedání

ãlenûno a navrÏeny i povrchy odpovídající charakteru

1 SOA Litomûfiice, poboãka Dûãín, rodinn˘ archiv Clary-Ald-

takové chápaní navozuje. Stejnû jako v minul˘ch letech

okolní historické zástavby.

ringenÛ, kart. 110, inv. ã. 261, svazek 3 (1790–1791).

patfiily mezi ãasovû nejnároãnûj‰í (ale odbornû vlastnû

2 TamtéÏ, s. 31, ex 22. 7. 1790.

nejzajímavûj‰í) bloky, které komentovaly stav lokalit za-

3 K Chotkov˘m sporÛm a úãasti na stavovském hnutí srov.

psan˘ch na Seznamu svûtového dûdictví v ohroÏení

■ Poznámky

Ivo CERMAN: Aufgeklärtes Ständetum? Die Verfassungs-

a také stav dal‰ích památek, k nimÏ si V˘bor nebo

1 Stavby reprezentují tento stavební typ v podobû román-

diskussion in Böhmen 1790–1791, in: Roland Gehrke

Centrum svûtového dûdictví z nûjakého podnûtu vyÏá-

ské, gotické, renesanãní i barokní – jejich v˘stavba byla

(ed.), Aufbrüche in die Moderne. Frühparlamentarismus

daly zaslání podrobnûj‰ích informací. Posuzování sta-

povolována dekretem a staly se symboly mûstské nezá-

zwischen altständischer Ordnung und monarchischem Kon-

vu památek patfií k naplÀování smyslu Úmluvy o ochra-

vislosti i reprezentantem vlivu a bohatství dotãen˘ch

stitutionalismus 1750–1850, Köln/Weimar/Wien 2005,

nû svûtového dûdictví a v tomto smûru plní V˘bor

mûst.

s. 179–205; Ivo CERMAN: Opposition, oder Kooperation?

skuteãnû úkolu jakési „celosvûtové ústfiední památko-

2 âlánek 172 Operaãních smûrnic zní: „V˘bor pro svûtové

Der Staat und die Stände in Böhmen 1749–1789, in: Ger-

vé rady“.

dûdictví vyz˘vá signatáfiské státy Úmluvy, aby informovaly

Ivo CERMAN

hard Ammerer et alii (ed.), Bündnispartner und Konkurren-

Svûtové památky kulturní povahy jsou nejãastûji

prostfiednictvím Sekretariátu o sv˘ch úmyslech podnik-

ten der Landesfürsten? Die Stände in der Habsburgermo-

ohroÏeny urbanistick˘mi tlaky, záplavami, nedostateã-

nout nebo schválit v oblasti chránûné Úmluvou podstatné

narchie, Wien 2007, s. 374–393.

nou organizací cestovního ruchu, v nûkter˘ch (hlavnû

rekonstrukce nebo novou v˘stavbu, jeÏ by mohla zmûnit

4 V originále „de patria et lamaenis“ – druhé slovo se ne-

africk˘ch) zemích napfiíklad i problémy s kanalizací, li-

mimofiádnou univerzální hodnotu statku. Úfiední oznáme-

podafiilo identifikovat.

kvidací komunálního odpadu, nevhodn˘mi postupy ob-

ní musí b˘t provedeno co nejdfiíve (napfiíklad pfied sepsá-

5 Zápis v deníku hrabûnky Marie Sidonie Chotkové, roze-

novy, neexistencí koncepce péãe a rozvoje – manage-

ním základních dokumentÛ pro konkrétní projekty) a pfied

né Clar y-Aldingen, z 5. fiíjna 1791. SOA Litomûfiice, po-

ment planu. Pro obor památkové péãe a âeskou

tím, neÏ budou pfiijata rozhodnutí, která bude moÏno jen

boãka Dûãín, rodinn˘ archiv Clary-AldringenÛ, kart. 110,

republiku jsou logicky nejzajímavûj‰í pfiípady t˘kající se

tûÏko mûnit, aby se V˘bor mohl podílet na hledání vhod-

inv. ã. 261, svazek 3 (1790–1791), fol. 103–104.

kulturního dûdictví Evropy (i kdyÏ samozfiejmû problé-

n˘ch fie‰ení, zaruãujících uchování mimofiádné univerzální

my dal‰ích regionÛ nebo pfiírodních památek jsou rov-

hodnoty statku.“

nûÏ zajímavé a pouãné). Na programu zasedání V˘boru

3 Star˘ most i mnohé stavby v historickém jádru Mosta-

svûtového dûdictví byla fiada kontrolních zpráv ke kau-

ru byly v nedávné dobû opraveny. Most je i novodob˘m

zám projednávan˘m v pfiedchozím roce (2006) a po-

symbolem mezinárodní spolupráce a koexistence rÛz-

chopitelnû i témata nová. Pfiiná‰íme komentáfi k tûm,

n˘ch kulturních, etnick˘ch a náboÏensk˘ch komunit.

která mohou b˘t zobecnûna i pro na‰e prostfiedí.

4 Stále více se jeví, Ïe pojem nárazníková zóna u svûtové památky nelze ztotoÏnit s principem „ochranného pás-

Zvonice v Belgii a Francii

ma“, tak jak je známe z § 17 na‰eho památkového záko-

Tato rozsáhlá, takzvaná sériová svûtová památka

na. Rozhodnû neplatí, Ïe nárazníková zóna je „pasivním“

obsahuje 23 zvonic v severní Francii a 32 ve Fland-

územím bez vlastní hodnoty, tvofiícím jen plochu chránící

1

rech a Valonsku. Ve francouzském mûstû Béthune

vnitfiní – jádrovou památku. V˘bor svûtového dûdictví stá-

probûhla v roce 2005 architektonická soutûÏ na pro-

le více intervenuje i v kauzách nad rámec této zóny, coÏ

jekt kryté trÏnice. Vítûzn˘ projekt má zaujmout plochu

je pfiedmûtem kritiky nûkter ˘ch ãlensk˘ch zemí. Je ale

30 x 39 m s v˘‰kou 7 m. Stavba je navrÏena z oceli,

také jisté, Ïe posuzování potfiebného rozsahu nárazníko-

hliníku a skla. Vstup do areálu je pouhé 3 m od zvo-

vé zóny bude do budoucna vûnována vût‰í pozornost

nice. V fiíjnu bylo Centrum na tento projekt upozornû-

a ãlenské zemû budou zjevnû nabádány, aby si toto úze-

no místním obãansk˘m sdruÏením s tím, Ïe stavební

mí zvolily co nejvût‰í.

povolení má b˘t vydáno jiÏ v únoru 2007. Na základû dotazu Centra svûtového dûdictví Francie uvedla, Ïe Ministerstvo kultur y stejnû jako jím fiízené subjekty

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / INFORMACE | SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

69

Riga

5

nizovanou krajinu jako celek, v nûmÏ pfiesné hranice

Fertö / Neusiedler See

nárazníkové zóny nejsou zcela rozhodující.

Riga a rozvojové projekty na území svûtové památky

Modelov˘m pfiíkladem peãlivosti, s jakou se V˘bor

a jeho nárazníkové zóny jsou na programu zasedání V˘-

svûtového dûdictví zab˘vá ‰ir‰ím prostfiedím svûtov˘ch

boru jiÏ od roku 2003. PoÏadavky V˘boru byly proto

památek, je pfiípad plánovaného hotelu za hranicí ná-

v roce 2007 jiÏ velmi nekompromisní. V˘bor dÛraznû

razníkové zóny pfieshraniãní maìarsko-rakouské pa-

Pfiekvapivû brzy po zápisu na Seznam svûtového dû-

Ïádá o respektování anal˘z pohledov˘ch dopadÛ plá-

mátky Kulturní krajina Fertö / Neusiedler See. Na po-

dictví (2006) v rozsahu historického jádra se do bloku

novan˘ch v˘‰kov˘ch staveb, zdÛraznil potfiebu posílit

ãátku roku 2007 rakouské úfiady informovaly Centrum

problémov˘ch pfiípadÛ dostal i bavorsk˘ Regensburg.

platn˘ památkov˘ zákon, zejména limitováním v˘‰ky

svûtového dûdictví, Ïe bylo vydáno stavební povolení

Centrum svûtového dûdictví obdrÏelo fiadu dopisÛ od

nov˘ch staveb v jádrové a nárazníkové zónû, a pokud

na stavbu 73 m vysokého hotelu ve vyv˘‰ené poloze

obyvatel mûsta i obãansk˘ch sdruÏení o chystané nové

je to nezbytné, i za ní (!). Dále poÏaduje peãlivû revido-

na katastru obce Parndor f (3,8 km od hranice této

v˘stavbû. Mûsto totiÏ zorganizovalo mezinárodní sou-

vat v‰echny souãasné a budoucí projekty – zejména

svûtové památky a 1,9 km od hranice její nárazníkové

tûÏ na nové kulturní a konferenãní centrum na Dunaj-

zastavit probíhající projekty v˘‰kov˘ch staveb a dal-

zóny). O stavbu hotelu pfiitom investor usiloval jiÏ del‰í

ském trÏi‰ti (Donaumarkt), které je pfiímo souãástí jád-

‰ích neadekvátních zámûrÛ na levém bfiehu fieky Dau-

dobu, a to pfiímo v nárazníkové zónû, bylo mu v‰ak

rového území svûtové památky. Projekt byl odmítnut na

gavy (Západní Dviny), dokud nebude provedena po-

místními úfiady doporuãeno hledat vzdálenûj‰í polohu.

základû obãanského hlasování zorganizovaného na

drobná a nezávislá anal˘za potenciálních dopadÛ na

Dosud jedin˘mi ru‰iv˘mi stavbami ve vizuálním kontak-

konci roku 2006 a dal‰í vyuÏití území je stále diskuto-

hodnoty, autenticitu a integritu historického centra.

tu se svûtovou památkou jsou obilné silo a nûkolik vû-

váno. Jin˘m kritizovan˘m zámûrem ve mûstû je pláno-

Stejnû tak bylo Loty‰sko vyzváno k provedení celkové

trn˘ch turbín. Tyto objekty zde v‰ak existovaly jiÏ v do-

vaná pfiestavba ãásti Thurn-Taxisovského zámku na ho-

vizuální studie ve vztahu k ‰ir‰ímu prostfiedí svûtové

bû nominace a zápisu území na Seznam svûtového

tel, diskutuje se i vyuÏití karmelitánského kostela.

památky tak, aby byl vytvofien koncepãní rámec pro

dûdictví a v ponûkud vût‰í vzdálenosti neÏ plánovan˘

Nûmecko bylo vyzváno, aby respektovalo § 172

nové rozvojové projekty, které by plnû respektovaly v˘-

hotel. Ten by se nyní mûl stát první v˘‰kovou stavbou

Operaãních smûrnic a o dal‰ích projektech V˘bor svû-

jimeãnou univerzální hodnotu lokality. V‰echny poÏa-

v rozvojové zónû Parndorfu.

tového dûdictví informovalo, aniÏ k tomu bude vyz˘vá-

davky byly zakonãeny v˘strahou, Ïe Riga mÛÏe b˘t zafiazena na Seznam svûtového dûdictví v ohroÏení.

Bezprostfiednû po informování Centra, které pochopilo, Ïe z právního hlediska stavbû nic nebrání, byla

Regensburg

no, dále bylo poÏádáno o podrobnosti k projektÛm, je‰tû neÏ bude jakkoli rozhodnuto.

v únoru 2007 do místa vypravena expertní mise. Ta Sankt Peterburg

zjistila, Ïe hotel v ploché krajinû okolo Neziderského je-

Velmi sledovan˘ byl tentokrát Sankt Peterburg

zera bude mít negativní dopad na horizont pfii pohle-

■ Poznámky

a s ním spojené skupiny památek. Stále totiÏ pfietrvá-

dech v krajinû. Probûhly intenzivní diskuse mezi ãleny

5 Riga byla jedním z hlavních mûst hanzovního spolku,

vá nejednoznaãnost územního vymezení této památ-

mise, místními úfiady, investorem a projektantem. Pro-

prosperity dosáhla zejména ve 13.–15. století obchodo-

ky. V lednu aÏ únoru 2007 byla pfiitom k této otázce

toÏe stavební povolení jiÏ bylo vydáno, ãlenové mise

váním se stfiední a v˘chodní Evropou. V˘znamn˘m ob-

zdÛrazÀovali, Ïe ústupek je dobrovoln˘m krokem.

chodním centrem se stala také v 19. století a obecnû je

6

uspofiádána i odborná konference. V˘bor svûtového dûdictví proto vyjádfiil politování, Ïe Ïádané mapy v po-

V˘sledkem jednání je redukce v˘‰ky hotelu na

pokládána za jedno z mûst s nejbohat‰í kolekcí seces-

tfiebné podrobnosti stále nebyly dodány, ale hlavnû

47,2 m a jako kompenzace bude novostavba roz‰ífie-

ních staveb v Evropû. Kromû toho se v ní nalézá mnoÏ-

poÏádal, aby byly zastaveny dal‰í kroky pfiípravy sta-

na o dvû krat‰í, niωí kfiídla. Bylo také dohodnuto, Ïe

ství cenn˘ch dfievûn˘ch staveb z 19. století.

vebního povolení pro vûÏovou stavbu Gazpromu a byla

stavba nebude mít svûtelné reklamy a bude opatfiena

6 Podrobnûji o povaze této svûtové památky a fie‰en˘ch

zformulována argumentace, jak˘ bude mít plánovaná

tlumen˘mi barvami. Rakousko navíc pfiislíbilo pfiipra-

otázkách informovala Vûra KUâOVÁ: Informace o regio-

stavba vliv na v˘jimeãné univerzální hodnoty Sankt Pe-

vit zonaci pfiilehlého území tak, aby bylo chránûno ‰ir-

nální konferenci UNESCO k otázkám péãe o historická

terburgu. Také v tomto pfiípadû bylo uvedeno, Ïe na

‰í okolí svûtové památky.

mûsta zapsaná na Seznamu svûtového dûdictví, in: Zprá-

pfií‰tím zasedání bude zvaÏováno zafiazení mûsta na Seznam svûtového dûdictví v ohroÏení.

vy památkové péãe 67, 2007, ã. 3, s. 243–246.

Salzburg a Graz

7 Podrobnûji viz napfiíklad Katefiina BEâKOVÁ: Projekt

V˘znamné projekty v rámci historického jádra probíMoskva

hají i v rakousk˘ch mûstech Salzburg a Graz. Po zku‰e-

V hlavním mûstû Ruské federace je za svûtovou pa-

7

Wien-Mitte… pouãn˘ pfiíbûh z Vídnû, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 1, s. 3–6.

nostech s neÏádoucími projekty ve Vídni v‰ak Rakous-

8 Podrobnûji o projektech v Grazu viz ãlánek Vûra KUâOVÁ:

ko zasílá V˘boru pfiehled v‰ech vût‰ích stavebních

Informace o nûkter˘ch modelov˘ch pfiípadech projednáva-

Na poãátku roku 2007 byly zahájeny demolice pûti-

akcí. V pfiípadû Salzburgu dostal V˘bor informaci o vût-

n˘ch V˘borem svûtového dûdictví na jeho 30. zasedání, in:

podlaÏního souboru staveb z let 1891–1894, stojící-

‰inû aktuálnû projednávan˘ch zámûrÛ, napfiíklad o plá-

Zprávy památkové péãe 66, 2006, ã. 5, s. 371–376.

ho naproti Spasské vûÏi Kremlu a v blízkosti chrámu

nované náhradû Ïelezniãního mostu pfies fieku za nov˘

9 Pro získání pfiedstavy o povaze takov˘ch podmínek je

sv. Vasila BlaÏeného. Komplex je pfiestavován od roku

a pfiestavbû hlavního nádraÏí, pfii níÏ bude zachována

zde uvádím v celém pfiekladu:

2006 a pfiedpokládá se vznik nového funkãního celku,

existující ocelová a sklenûná halová konstrukce.

– redukce nejménû dvou z nejvy‰‰ích stfiech a revize po-

mátku prohlá‰en Kreml a Rudé námûstí.

obsahujícího luxusní hotel, aukãní halu, byty, obchod-

V pfiípadû Grazu se od zasedání v roce 2006 poda-

ní centrum a podzemní garáÏe – v‰e ov‰em s v˘raz-

fiilo upravit sporn˘ projekt obchodního centra v jádro-

n˘m podílem takzvaného fasádismu. Za nejvût‰í ohro-

vém území památky. V fiíjnu 2006 probûhla expertní

stfie‰ních prostorÛ;

Ïení jsou pokládány právû podzemní práce, které by

mise, jejímÏ v˘sledkem byl soubor doporuãení pro v˘-

– v prÛãelích nebudou Ïádná velká okna nebo sklenûné

mohly zpÛsobit pohyby pÛdy pod Rud˘m námûstím

znamnou úpravu pÛvodního návrhu. V˘bor bude v˘voj

plochy, pokud ano, budou konstrukãnû rozãlenûny.

a ohrozit i chrám, jehoÏ statika jiÏ nyní není optimální.

i nadále sledovat.

Byly vzneseny dal‰í zásadní poÏadavky: a) pro ilustraci

8

9

doby ‰títÛ, které je uzavírají; – ve‰keré technické doplÀky musí b˘t integrovány do

V˘bor svûtového dûdictví proto Ïádá, aby rusk˘ stát

Zajímavá je pfiitom skuteãnost, Ïe Rakousko infor-

skuteãné budoucí v˘‰ky areálu a korektní hodnocení do-

zastavil v‰echny demoliãní práce na území svûtové

muje i o v˘znamn˘ch zámûrech za hranicí nárazníkové

padu na obraz mûsta bude v˘‰ka stfie‰ních konstrukcí si-

památky nejménû do doby vyhodnocení v‰ech hrozeb

zóny, v tomto pfiípadû o plánované pûtipodlaÏní admi-

mulována prostfiednictvím le‰ení; b) budou pfiedloÏeny

pro její hodnoty, autenticitu a integritu. Do Moskvy ta-

nistrativní budovû nebo o osmipodlaÏní obytné stavbû.

pfiesné vzorky plánovan˘ch materiálÛ a posouzeno jejich

ké bude vyslána expertní mise.

V tomto kontextu se zdá, Ïe V˘bor svûtového dûdictví

uplatnûní ve stfie‰ní krajinû historického jádra, zejména

UNESCO skuteãnû pfiedpokládá, Ïe lokality svûtov˘ch

v pohledech ze Schlossbergu.

památek se budou snaÏit peãovat o historickou urba-

70

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

dopady navrÏeného Liverpoolského muzea na hodnoty

V˘bor svûtového dûdictví mûl v programu mnoho dal-

Na zasedání V˘boru se v agendû posuzování pro-

svûtové památky a posoudit i tfii dal‰í navrhované

‰ích pfiípadÛ. Nebylo smyslem tohoto ãlánku v‰echny

blematick˘ch projektÛ poprvé objevila i Praha. Podsta-

stavby v blízkosti v˘znamn˘ch historick˘ch staveb a cí-

pfiedstavit a komentovat. Lze v‰ak sledovat obecné

tu sporu o pfiijatelnost nov˘ch v˘‰kov˘ch staveb na

lov˘ stav památky v urbanistickém kontextu.

zpfiísnûní posuzování nov˘ch nominací, právû proto, Ïe

Praha

Pankrácké pláni není nutno blíÏe komentovat, bylo jí

Mise v zásadû konstatovala, Ïe na úrovni oficiál-

V˘bor svûtového dûdictví vnímá narÛstající problémy

v posledních letech vûnováno mnoho pozornosti v na-

ních subjektÛ vãetnû English Heritage není k navrÏe-

památek jiÏ na Seznamu svûtového dûdictví zapsan˘ch.

‰ich médiích v‰eho druhu. Podrobnûj‰í genezi pfiinesl

nému projektu muzea zásadnûj‰í odpor (English Heri-

Je jisté, Ïe nûkteré pfiípady evropsk˘ch mûst byly

Postoj V˘boru svûtového

tage se ve svém stanovisku dokonce domnívá, Ïe

naopak na programu zasedání V˘boru pouze pro infor-

dûdictví k tomuto projektu v nárazníkové zónû památky

nové muzeum bude vysoce kvalitní architekturou, kte-

maci a naplnûní principÛ Úmluvy a jejích Operaãních

byl proto netrpûlivû oãekáván. O v˘znamu pfiípadu

rá doplní existující hodnoty). Konstatovala v‰ak, Ïe ná-

smûrnic – mûly seznámit svûtovou odbornou vefiejnost

svûdãí i to, Ïe byl zafiazen do bloku vyÏadujícího disku-

vrh nereflektuje specifick˘ charakter svûtové památky,

s tím, co v˘znamného se ve svûtov˘ch památkách dû-

si ãlenÛ V˘boru, s moÏn˘m vyzváním zástupcÛ âeské

zejména ver tikalitu jednotliv˘ch staveb a r ytmus zá-

je. U fiady lokalit byla situace natolik stabilizována, Ïe

republiky, aby doplnili poÏadovaná fakta a zodpovûdûli

stavby – tyto charakteristiky mûly naopak slouÏit

pro pfií‰tí rok jiÏ ani není vyÏadována nová zpráva (coÏ

vznesené dotazy. Praha je bezpochyby jedním z nejzná-

k harmonizaci historického prostfiedí soudob˘mi archi-

ov‰em neznamená, Ïe tím zaniká povinnost informo-

mûj‰ích mûst svûta, a proto byla diskuse ãlenÛ V˘boru

tektonick˘mi intervencemi. V návaznosti na to se ve-

vat ve smyslu § 172 Operaãních smûrnic – viz v˘‰e

a zástupcÛ ICOMOS vûcná. Bylo konstatováno, Ïe pa-

dení mûsta zavázalo k rychlé pfiípravû souboru doplÀ-

a pozn. 2).

noramatické hodnoty mûsta jsou skuteãnû v˘znamné

kov˘ch plánovacích dokumentÛ, jejichÏ cílem je zavést

a jakékoli ohroÏení je neÏádoucí. Jednoznaãné pfiímé

pfiísnûj‰í kontrolu pro navrhované novostavby, jeÏ bu-

ji negativního svûtla. ÁzerbajdÏánské Baku je jiÏ od ro-

odmítnutí projektu sice nezaznûlo, nicménû v˘rok V˘-

de zaloÏena na podrobné anal˘ze a popisu charakteru

ku 2003 na Seznamu svûtového dûdictví v ohroÏení.

boru obsahuje poÏadavek, aby âeská republika projekt

mûstské krajiny a horizontÛ vãetnû hustoty, pÛdorys-

Stejnû tak byla hodnocena situace v Rize a Sankt Pe-

znovu zváÏila, právû s ohledem na mimofiádné celo-

né struktury, materiálÛ a dal‰ích charakteristik jednot-

terburgu, jejichÏ sporné rozvojové projekty byly V˘bo-

svûtové hodnoty mûsta, k nimÏ patfií historická mûst-

liv˘ch ãástí lokality.

rem projednávány jiÏ opakovanû (viz v˘‰e).

nedávno i tento ãasopis.

10

ská krajina, poloha mûsta a pohledy na historické jád-

se v‰ak dostala do trvale-

V závûru se mise odvolala na popis hodnot dané svûtové památky pfiipraven˘ Velkou Británií, kter˘ uvá-

ro i v˘hledy z nûj do ‰ir‰ího okolí.

13

¤ada evropsk˘ch míst

Závûrem

âeská republika byla poÏádána, aby jakékoli nové

dí, Ïe Liverpool se skládá ze specifick˘ch území, jeÏ

Z nûkolika uveden˘ch pfiíkladÛ je zjevné, Ïe proble-

projekty respektovaly hodnoty historického jádra, aby

jsou svûdectvím v˘voje moderních technologií v do-

matické pfiípady se objevují v mnoha zemích. Na pro-

zpracovala studii pohledov˘ch dopadÛ na hodnoty lo-

cích, dopravních systémech i pfiístavní organizaci,

gramu jednání V˘boru svûtového dûdictví jsou ãasto

kality, dále aby ve spolupráci s vûdeck˘mi v˘bor y

s v˘znamn˘mi individuálními komerãními a vefiejn˘mi

historická jádra mûst, která byla pro své hodnoty

ICOMOS zajistila zpracování srovnávací studie k trva-

stavbami, soustfiedûn˘mi podél nûkolika málo ulic

uznána jako souãást svûtového dûdictví, ale jsou zá-

le udrÏitelnému rozvoji historick˘ch mûst a k 1. 2.

a dokládajícími bohatství mûsta na vrcholu jeho rozvo-

roveÀ Ïiv˘mi organismy s fiadou stavebních aktivit a lo-

2008 pfiedloÏila podrobnou zprávu o stavu svûtové

je. Novû navrÏené budovy nepfievy‰ují stavby existující

gick˘mi potfiebami v˘voje. Na rozdíl od solitérních pa-

památky. Bylo také doporuãeno pozvat za tímto úãe-

ani nenaru‰ují hlavní pohledy. Av‰ak pokud se navrÏe-

mátek v krajinû (napfiíklad poutní kostely, zámecké

lem sdruÏenou expertní misi Centra svûtového dûdic-

né muzeum posuzuje z hlediska celé urbanistické

rezidence, hrady dominující krajinû, archeologická na-

tví a ICOMOS.

struktur y – hustoty zástavby, pÛdor ysné struktur y –

lezi‰tû, skalní památky) je péãe o jejich hodnoty sku-

V˘bor se tentokrát zab˘val pouze v˘‰kov˘mi stavba-

i v kontextu s historick˘m charakterem hlavního mola

teãnû sloÏit˘m multioborov˘m úkolem. V dobû rozvinu-

mi na Pankráci, z podkladov˘ch materiálÛ bylo v‰ak

Pier Head, existuje v projektu potenciální hrozba po-

t˘ch informaãních technologií, zvlá‰tû v evropsk˘ch

zjevné, Ïe Centrum svûtového dûdictví má jiÏ i signály

‰kození vizuální integrity této ãásti svûtové památky.

zemích, je navíc vysoce pravdûpodobné, Ïe o jak˘ch-

o dal‰ích v˘znamnûj‰ích rozvojov˘ch akcích vãetnû

Britská strana se zavázala k pfiípravû fiady koncepã-

koli kontroverzních projektech mohou b˘t Centrum

pfiestavby Ïelezniãního uzlu mezi hlavním a Masaryko-

ních dokumentÛ vãetnû vzdûlávací a informaãní kam-

svûtového dûdictví nebo pfiímo V˘bor ãi ICOMOS rych-

v˘m nádraÏím.

panû o hodnotách této památky. Navrhla také, aby se

le informovány angaÏovanou vefiejností.

Liverpool podrobnûji rozpracoval jako pfiípadová stuLiverpool

die (case-study) pro aplikaci doporuãení k péãi o his-

Liverpool je lokalita pro Velkou Británii a její rozvoj zcela charakteristická; na Seznam svûtového dûdictví

torické mûstské krajiny.

■ Poznámky

V návaznosti na pfiípad Liverpoolu V˘bor konstato-

10 Vûra KUâOVÁ: Zpráva o obsahu a prÛbûhu workshopu

val, Ïe je nezbytné prohloubit definice a podmínky pro

o dostavbû Pankrácké plánû ve vztahu k obrazu Prahy

v roce 2004. Aã je to nedávno, ãelí jiÏ dnes rozvojo-

uchování integrity svûtov˘ch památek. V souvislosti

jako svûtové památky… aneb A co dál?, in: Zprávy pa-

v˘m projektÛm. Svûtovou památku tvofií ‰est men‰ích

s tím poÏádal, aby Centrum svûtového dûdictví

mátkové péãe 67, 2007, ã. 3, s. 247–251.

území a stavební aktivity jsou plánovány jak pfiímo

a ICOMOS spolupracovaly na vysvûtlujícím metodic-

11 Liverpool hrál v˘znamnou úlohu v rÛstu britského im-

v nich, tak na sousedících plochách. Pro vedení mûs-

kém textu na dané téma, které by bylo zahrnuto do

péria. Stal se klíãov˘m pfiístavem s velk˘m pohybem

ta je proto pomûrnû sloÏité hledat vyváÏenost.

pfií‰tí novely Operaãních smûrnic.

osob, zejména otrokÛ a emigrantÛ ze severní Evropy do

byla zapsána jako „pfiímofiské obchodní mûsto“

11

Mûsto nyní proÏívá „urbanistickou renesanci“, která

Stejnû tak se v prÛbûhu zasedání opût vynofiila

Ameriky. Byl zároveÀ pion˘rsk˘m mûstem ve v˘voji mo-

bezpochyby napomáhá i opravám historického staveb-

otázka takzvaného VídeÀského memoranda a jeho ne-

derních technologií v docích, dopravních systémech

ního fondu. Pro rozvojová území byla zpracována fiada

jednoznaãného obsahu. PfiestoÏe byla jeho aplikace

a modelov˘m místem fiízení velk˘ch pfiístavÛ.

regulaãních plánÛ, jsou naplÀovány regeneraãní pro-

navrhována Centrem svûtového dûdictví v podklado-

12 O tomto dokumentu a plánu upfiesÀovat jeho obsah

jekty rÛzného rozsahu, peãlivû pfiipravované a doku-

v˘ch textech jako souãást rozhodnutí V˘boru, bylo ze-

bylo podrobnûji informováno v ãlánku cit. v pozn. 6.

mentované z hlediska autenticity vzhledu i materiálÛ.

jména ze strany zemí stfiední a v˘chodní Evropy kon-

13 Projednávána byla i mûsta jin˘ch kontinentÛ. Mûsto

Na více degradovan˘ch plochách jsou pozornû vyhledá-

statováno, Ïe dokument není zcela zral˘ a vyÏaduje

Coro ve Venezuele a jeho pfiístav je dokonce na Seznamu

vány poãetné historické stavby i pr vky a doplÀovány

dopracování v duchu jiÏ dfiíve vznesen˘ch pfiipomínek

svûtového dûdictví v ohroÏení od roku 2005, jemensk˘

proluky.

a obav.

12

Na základû rozhodnutí V˘boru probûhla v Liverpoolu v fiíjnu 2006 expertní mise. Jejím cílem bylo zváÏit

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

Zabid je na témÏe Seznamu jiÏ od roku 2000 a nyní byla zformulována hrozba jeho vy‰krtnutí ze Seznamu svûtového dûdictví na pfií‰tím zasedání.

71

Rozhodnû se vyplatí, aby ãlenské zemû Úmluvy o ochranû svûtového dûdictví v tomto smûru nepodcenily závazek, kter˘ z Úmluvy vypl˘vá – a sice to, Ïe nominací sv˘ch cenn˘ch lokalit na Seznam svûtového dûdictví dobrovolnû slibují peãovat o nû ve jménu celého lidstva a zároveÀ respektují právo svûtového spoleãenství se o osud tûchto památek aktivnû zajímat a prostfiednictvím demokraticky voleného V˘boru svûtového dûdictví tento v˘voj také ovlivÀovat ãi komentovat. Stále rostoucí poãet projednávan˘ch pfiíkladÛ ukazuje, Ïe snaha urychlit proces schválení nejednoznaãnû, nebo i protichÛdnû na národní úrovni hodnocené akce, aniÏ

2

1

Obr. 1 a 2. Vzdûlávací programy pro mládeÏ jako souãást prezentace francouzsk˘ch památek. (Foto K. Cichrová)

je Centrum ve smyslu Operaãních smûrnic o zámûru informováno, mÛÏe následnû celou vûc v˘znamnû

muzey. Realizátor y prohlídek jsou osoby se zvlá‰tní

kultury, ‰kolství, regionu i obce. Pro v˘mûnu zku‰enos-

zkomplikovat. Na základû expertních zahraniãních mi-

specializací, takzvaní animateurs de l’architecture et

tí z jiÏ zaveden˘ch didaktick˘ch programÛ byla letos no-

sí a rozhodnutí V˘boru svûtového dûdictví mÛÏe b˘t

de patrimoine (animátofii architektury a kulturního dû-

vû zfiízena na webu VPAH speciální stránka Au fil des

poÏadováno pfiehodnocení platn˘ch územních rozhod-

dictví). Pro tuto funkci neexistuje speciální vzdûlání,

experiences, na níÏ se prezentuje doposud sedm-

nutí nebo stavebních povolení.

ale je nutné sloÏit trojstupÀové zkou‰ky zpÛsobilosti –

náct lokalit. Mezi nejzajímavûj‰ími projekty jmenujme

I na‰e svûtové památky se budou muset s touto

vynikající znalosti obecné i regionální kulturní historie,

napfiíklad:

praxí ztotoÏnit a o sporn˘ch projektech, které by moh-

kreativita a dobrá komunikace – v pfiíslu‰ném regionu.

Angers – Poslouchat hudbu bez sluchu – prezenta-

ly ohrozit mimofiádné univerzální hodnoty, pro nûÏ byla

Pr vní dva roky ãinnosti animátora v dané lokalitû

ce památek pro sluchovû postiÏené; Tours – Dot˘kat

daná lokalita na tento prestiÏní Seznam zapsána,

jsou financovány ze speciálního pfiíspûvku francouz-

se pro poznání – program zamûfien˘ na poznání struk-

vãas informovat. Tento poÏadavek není samozfiejmû

ského ministerstva kultury. Jednou ze stûÏejních pre-

tur a kvalit tradiãních materiálÛ; Quimper – Malí mistfii

nutno mechanicky pfiená‰et na pfiípady, které lze na

zentaãních ãinností v rámci VPAH jsou didaktické pro-

vitráÏisté – nûkolikadenní pracovní dílna orientovaná

národní úrovni vyfie‰it v bûÏném procesu rozhodování

gramy pro mládeÏ. Oslovení mladé vefiejnosti je jednou

na seznámení se s v˘robou vitrají vãetnû aktivní tvor-

a pfii nichÏ k odborn˘m sporÛm nedochází.

z priorit francouzské kulturní politiky v oblasti péãe

by; Poitiers – Restaurování jako pedagogická nabídka

o kulturní dûdictví.

– vyuÏití prÛbûhu restaurátorsk˘ch prací k hlub‰ímu

Vûra KUâOVÁ

Vi l l e s e t P a y s d ’ A r t e t d ’ H i s t o i r e – Mûsta a regiony umûní a historie

Rozhodnutím francouzské vlády z roku 2005 byl zfií-

poznání podstaty památek; Blois – Dotek kartáãe, do-

zen mezirezortní webov˘ portál www.education.arts.

tek ‰tûtce – program pro star‰í dûti zamûfien˘ na teo-

culture.fr, jenÏ propojuje ministerstvo ‰kolství, minis-

rii a praxi sochafiské a malífiské tvorby; Menton – Zkus

terstvo kultury a v‰echny nevládní subjekty, které se

si pûstovat svou zahradu – aktivní zapojení mlad˘ch

problematikou vzdûlávání na poli kulturního dûdictví

do poznání a péãe o mûstské historické zahrady

zab˘vají (napfiíklad NGO REMPART, pracující s dobrovol-

a parky.

níky jiÏ ãtyfiicet let).

Dal‰í podnûtné nápady a inspiraci najdete na v˘‰e

V záfií loÀského roku 2007 se uskuteãnila studijní

Nabídka jednotliv˘ch lokalit je velmi pestrá. Najde-

uveden˘ch webov˘ch stránkách. Souãástí studijní ces-

cesta do Francie, zamûfiená na poznání prezentace

me v ní prezentaci dan˘ch památek, urbanistick˘ch

ty byla také náv‰tûva jedné z lokalit zapojen˘ch do

kulturního dûdictví v této zemi. T˘denního pracovního

celkÛ vãetnû parkÛ a zahrad, archeologie, industriální

sdruÏení VPAH.

pobytu, zorganizovaného francouzskou asociací

architektury ve spojení s tradiãními v˘robami a speciál-

Meaux je mûsto stfiední velikosti (srovnatelné napfií-

REMPART, se zúãastnila skupina specialistÛ z Národ-

ními fiemesly. Mezi rÛznorod˘mi formami se nabízí na-

klad s Pískem), situované v zemûdûlské oblasti Île de

ního památkového ústavu, ktefií od roku 2005 pracují

pfiíklad:

France nedaleko PafiíÏe. Památkov˘ potenciál mûsta

na pilotním projektu Netradiãní formy prezentace pa-

– náv‰tûva památky s prÛvodcem (jedno- i vícehodino-

zahrnuje objekty velmi rÛznorodé datace i kvalit – od

mátkov˘ch objektÛ. Jihoãeské památkáfie reprezento-

vá), uzpÛsobená vûkové skupinû mládeÏe. Úãastníci

antick˘ch památek pfies bohatou skupinu stfiedovû-

vala hlavní fie‰itelka projektu Mgr. Katefiina Cichrová,

jsou aktivnû zapojeni prostfiednictvím úkolÛ v pracov-

k˘ch staveb, spojen˘ch s rozmachem biskupské rezi-

západoãeské památkáfie zastupovali dal‰í fie‰itelé

ních listech (zábavné ilustrované testy, modely a dal‰í);

dence, aÏ po profánní památky klasicistní a industriál-

projektu Mgr. TomበWizovsk˘, Mgr. Ondfiej Cink, Mgr.

– den v památce (urbanistickém celku) pfiedstavuje

ní. Meaux se pfiipojilo k VPAH jiÏ roku 1988.

TomበSokol a Mgr. Linda Foster.

aktivní celodenní pobyt, bûhem nûhoÏ dûti za pomoci

V souãasné dobû nabízí kulturní centrum, zfiízené a fi-

Francouzské ministerstvo kultury za‰tiÈuje sdruÏení

lektora objevují rozmanité památkové hodnoty (nûkdy

nancované místní samosprávou, celou ‰kálu témat pe-

124 mûst a obcí s památkov˘m potenciálem. âlenství

i formou testÛ ãi her). Nûkteré lokality nabízejí kromû

dagogick˘ch projektÛ:

ve sdruÏení je volnû otevfiené v‰em zájemcÛm bez

pracovních listÛ k zapÛjãení i rÛzné pracovní nástroje

– mûsto v dobû galo-románské – archeologické pa-

omezení vázan˘ch na urãit˘ stupeÀ kvality památek.

a fotopfiístroje;

mátky;

Hlavním kritériem je aktivní pfiístup k rÛzn˘m formám

– ateliér architektury a kulturního dûdictví (pÛl- nebo ce-

– urbanistick˘ v˘voj mûsta aÏ po souãasnost;

prezentace kulturních památek. Francouzské minister-

lodenní program) zamûfien˘ na aktivní tvorbu inspirova-

– katedrála; mûsto jako biskupská rezidence a gotická

stvo kultury finanãnû podporuje tyto prezentaãní akti-

nou památkami pod vedením lektora (tradiãní fiemesla,

architektura; Meaux ve stfiedovûku; Meaux v 19. stole-

vity a zároveÀ pfiímo napomáhá prezentaci pomocí

malífiství, sochafiství, divadlo, pohybové aktivity);

tí; architektura 19. a 20. století; souãasn˘ urbanis-

speciálních webov˘ch stránek www.vpah.culture.fr.

– tfiída kulturního dûdictví – ve vybran˘ch lokalitách

mus; Meaux a voda; flóra a fauna kanálu Cornillon;

Prezentace kulturního dûdictví má rÛzné formy, na-

s ubytovacím zázemím se nabízejí nûkolikadenní kom-

sbírky mûstského muzea; kulturní dûdictví; bitva na

pfiíklad organizované prohlídky ãi prohlídky ve formû

ponované pobyty, zamûfiené na aktivní ãinnosti, které

Marnû.

divadelního pfiedstavení. Zvlá‰tû oblíbené jsou noãní

jsou nûkdy zakonãeny prezentací v˘sledkÛ rodiãÛm

prohlídky – speciální aktivity pro dûti a mládeÏ. Tuto

i vefiejnosti (v˘stava, pfiedstavení).

Pedagogické projekty jsou realizovány ve speciální klubovnû i v terénu. Náv‰tûvu tfiídy je nutné pfiedem

nabídku zaji‰Èují mûsta prostfiednictvím informaãních

V‰echny aktivity jsou vût‰inou financovány více-

objednat. Programy jsou variabilnû pouÏitelné pro

a kulturních center, nûkde ve spolupráci s místními

zdrojovû, tedy spojením finanãní podpory ministerstva

v‰echny vûkové skupiny – od matefiské ‰koly aÏ po

72

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

gymnázium. Bûhem ‰kolních prázdnin jsou dûtem

odborníci z ústfiedního pracovi‰tû státní památkové

Valdicích, ale i o dal‰ích nálezech v areálu Vald‰tejn-

k dispozici takzvané animace památek – speciální

péãe a vûdeck˘ch pracovi‰È.

ského paláce na Malé Stranû. Závûrem nám tedy ne-

prohlídky se ‰kolen˘m prÛvodcem. Centrum pracuje

Vedle referátu M. Mádla Neznámá vald‰tejnská sal-

zb˘vá neÏ doufat, Ïe tato památka bude v nejbliωích

s rÛzn˘mi pomÛckami. Intenzivnû se vyuÏívají velké

la terrena zmiÀme je‰tû vyãerpávající pfiíspûvek J. Be-

letech adekvátnû obnovena a dÛstojnû vyuÏívána, aby

dfievûné modely stfiedovûk˘ch stavebních konstrukcí

ránka o stavebnû-historickém prÛzkumu celého areá-

se tak v co nejlep‰ím stavu zachovala pro budoucí ge-

(obr. 1), pracovní listy, v˘tvarné makety pro kreativní

lu, kter˘ pfiinesl mnoho nov˘ch poznatkÛ. Ukázalo se,

nerace. Referáty, které úãastníci odevzdali písemnû,

programy na téma vitraje, manuskripty, urbanismus

Ïe stavebnû-historické a dal‰í prÛzkumy, provedené

vy‰ly v Bulletinu Umûleckohistorické spoleãnosti

(dfievûná stavebnice – obr. 2), archeologie, bohat˘

v nedávné minulosti, poskytují pomûrnû jasn˘ obraz

v âesk˘ch zemích ã. 2/2007.

fond diapozitivÛ i videotéka.

v˘voje areálu; bylo by v nich nicménû tfieba je‰tû po-

Pro místní ‰koly jsou programy poskytovány zdar-

kraãovat, konkrétnû napfiíklad zahradním archeologic-

ma, vstupné platí pouze „pfiespolní“. SluÏby zaji‰Èuje

k˘m prÛzkumem jak uvnitfi, tak v bezprostfiedním okolí

t˘m dvou stál˘ch pracovníkÛ (jedna osoba na zkrácen˘

areálu (kvÛli ovûfiení vedení stromové aleje; viz pfiíspû-

úvazek a dal‰ích ãtyfii aÏ pût sezonních na nepravidel-

vek J. Borského: Prostor okolí ãestného dvora v rámci

né úvazky).

studie obnovy valdické aleje). Právû tak je zfiejmé, Ïe

Kontakt: Denis Vassigh, Service du Patrimoine-Artet Histoire, 6 rue des Vieux-Moulins, 77100 Meaux Katefiina CICHROVÁ

péãe, která byla celému areálu od samotného vzniku

Lucie ERNSTOVÁ, Ivan MUCHKA

Mezinárodní konference Arcidiecézní muzeum na olomouckém hradû

vûnována, nebyla adekvátní jeho v˘znamu. Zásadní desintegraci znamenalo v minulosti i vybudování Ïelezniãní trati Jiãín – Turnov pfies zahradu.

Ke konci minulého roku, ve dnech 20.–22. listopadu 2007, probûhla v prostorách novû upraveného ka1

Nyní tedy jde i o urãitou historickou v˘zvu, aby se

pitulního dûkanství mezinárodní konference Arcidie-

o reintegraci a rehabilitaci areálu pokusila dne‰ní spo-

cézní muzeum na olomouckém hradû, která otevfiela

leãnost. Jeho specifick˘m rysem je i okolnost, Ïe nebyl

podnûtnou diskusi na dané téma, pfiinesla mnoho za-

vzhledem k pfiedãasné smr ti stavebníka Albrechta

jímav˘ch odpovûdí a nastolila otázky do budoucna.

z Vald‰tejna v úplnosti dokonãen; to se t˘ká jak

V‰echny pfiednesené pfiíspûvky byly opravdu mimofiád-

stavební konstrukce a v˘zdoby, tak i úpravy zahrady

nû kvalitnû koncipovány a témata mûla ‰irok˘ zábûr.

Dne 25. fiíjna 2007 se v budovû Akademie vûd

s plánovan˘m dobov˘m aparátem grott, vodních ploch,

Vûnovala se jak problematice archeologie, památkové

âeské republiky na Národní tfiídû v Praze uskuteãnilo

ka‰en a tak dále. K nutn˘m opravám, jeÏ jsou dÛsled-

péãe, restaurování, historie a dûjin umûní, tak otáz-

odborné setkání a diskuse na téma Loggia a zahrada

kem dlouhodobého zanedbání, se pfiidruÏuje metodic-

kám muzeologie, koncepce expozice, architektonické-

Albrechta z Vald‰tejna ve Valdicích u Jiãína. Základ-

ky obtíÏné fie‰ení celkové rehabilitace do podoby, která

ho pojetí rekonstrukce a sloÏité otázce adaptace star-

ním cílem bylo seznámit se s názory a stanovisky od-

by více osvûtlovala pÛvodní stavebníkÛv zámûr. Je

‰ích objektÛ pro v˘stavní úãely.

borníkÛ, ktefií se problematikou loggie a její obnovy

v‰ak nesporné, Ïe právû Vald‰tejnÛv koncept patfiil

Konference probûhla ve spolupráci Muzea umûní

zab˘vají.

k nejpokroãilej‰ím urbanisticko-architektonick˘m umû-

Olomouc, Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âeské re-

Ve l k é t é m a e v r o p s k é a r c h i t e k t u r y : Loggia a zahrada Albrechta z Va l d ‰ t e j n a v e Va l d i c í c h u J i ã í n a

Pro obecnûj‰í vstup do problematiky byly v úvodu

leck˘m kreacím první poloviny 17. století v Evropû vÛ-

publiky a olomouckého pracovi‰tû Národního památ-

pfiedneseny pfiíspûvky I. Muchky: Loggia v evropské ar-

bec. Jak v závûreãné diskusi zdÛraznil generální kon-

kového ústavu. Zúãastnili se jí na‰i pfiední historikové

chitektufie, v nûmÏ autor pfiedstavil rÛzné pfiíklady v˘-

zervátor Národního památkového ústavu Josef ·tulc,

umûní, památkáfii, archeologové a restaurátofii i od-

znamn˘ch evropsk˘ch loggií, a S. Dobalové: Vald‰tejn-

je takov˘ postup právû v pfiípadû mimofiádnû v˘znam-

borníci ze zahraniãí. Pfiedmûtem setkání bylo kom-

ské zahrady a jejich evropsk˘ kontext. J. Hendr ych

n˘ch památek velmi Ïádoucí a usnadÀuje nalezení

plexní zhodnocení historického prostoru takzvaného

z âVUT seznámil pfiítomné s historick˘m v˘vojem Vald-

optimálního postupu jejich obnovy. „Mezinárodní“ roz-

olomouckého hradu, na nûmÏ v minul˘ch letech probí-

‰tejnova libosadu i s limity a moÏnostmi konzervace

mûr ostatnû potvrdila i úãast profesora Petra Fidlera

haly archeologické, stavebnû-historické (1998–2002)

historick˘ch zahrad. Apeloval na nutnost respektovat

z univerzity v Innsbrucku, kter ˘ se vald‰tejnskou ar-

i restaurátorské prÛzkumy, které umoÏnily po více neÏ

existující mezinárodní charty a úmluvy (napfiíklad Flo-

chitekturou dlouhodobû zab˘vá.

dvaceti letech nov˘m zpÛsobem interpretovat nûkteré

rentskou chartu).

Z této struãné extrapolace problematiky ov‰em vypl˘-

podstatné otázky související s v˘vojem této v˘znamné

Za územnû pfiíslu‰né pracovníky památkové péãe

vá nutnost urãitého sladûní budoucí koncepce vyuÏití

moravské lokality. „Jedná se o území s pozoruhodnou

se, mimo Ing. Lenku Nyklovou z královéhradeckého

areálu; vedle pochopitelné snahy zapojit jej do kulturní-

kontinuitou historického osídlení, jejíÏ souãástí bylo

ústavu, která se z dÛvodu nemoci omluvila, setkání zú-

ho Ïivota mûsta nelze zapomínat ani na to, Ïe jde o are-

sídlo pfiemyslovsk˘ch kníÏat, katedrála a biskupská

ãastnil mûstsk˘ památkáfi J. Balsk˘, kter˘ hovofiil na

ál skuteãnû mezinárodního v˘znamu – tomu by odpoví-

rezidence, dûkanství i dal‰í objekty se sloÏitou sta-

téma v˘voje obnovy areálu loggie a libosadu. ZdÛraznil

dalo jeho zpfiístupnûní na‰í i evropské vefiejnosti

vební historií a dûjinn˘mi peripetiemi.“

my‰lenku, Ïe pokud má památka Ïít, musí mít plno-

s odpovídající expozicí. Bez urãité „ambicióznosti“ vlast-

První den konference byl spí‰e obecnûj‰ího charak-

hodnotné vyuÏití, a seznámil úãastníky s úãely, pro nûÏ

níka památky – mûsta Jiãína – si to ov‰em nelze pfied-

teru, zamûfien˘ na archeologické objevy, ‰ir‰í souvis-

byl areál uÏíván od poãátku 19. století, a promûnami

stavit; mûly by mu v tom skuteãnû úãinnû napomáhat

aÏ do roku 2005, kdy mûsto vypracovalo projekt obno-

ústfiední organizace a instituce, kde by také bylo tfieba

vy a adaptace dvora pro smí‰ené funkce, konkretizo-

hledat finanãní zdroje vãetnû dotací z Evropské unie.

2

■ Poznámky

valo pfiedstavy o zpÛsobu dal‰ího vyuÏití, zaãalo pofiá-

Jednání akcelerovalo poÏadavek vytvofiení expertní

1 Tématu Arcidiecézní muzeum v Olomouci byla napfiíklad

dat pravidelné kulturní akce a rozhodlo vrátit objekt

skupiny, která by usilovala o optimální fie‰ení obnovy

vûnována ãást Zpráv památkové péãe 67, 2007, ã. 3,

casina do Programu záchrany architektonického dû-

areálu jak v souvislosti s jeho dne‰ním vûdeck˘m po-

s. 185–204, pfiíspûvky v rubrice Diskuse, in: Zprávy pa-

dictví. Hlavní architekt Jiãína R. Jiránek pfiedstavil ar-

znáním, tak s ohledem na integraci do Ïivota mûsta

mátkové péãe 67, 2007, ã. 4, s. 336–340, diskuse na

chitektonickou studii pro obnovu areálu. Odborného

a v˘znamného turistického regionu âeského ráje.

webu Národního památkového ústavu a dal‰í.

setkání se zúãasnil i zástupce jiãínského muzea

Úãastníci rovnûÏ podpofiili návrh zástupce Národního

2 Citován Mgr. Ondfiej Jakubec, Ph.D., z tiskové zprávy

J. Gottlieb (s pfiíspûvkem Minulé, souãasné a budoucí

památkového ústavu na pokraãování jednání pfii fie‰ení

o konferenci V Arcidiecézním muzeu zaãala mezinárodní

programy vyuÏití loggie), kter˘ „in personam“ zastupo-

konkrétních otázek, k nûmuÏ by mûlo dojít co nejdfiíve.

konference o olomouckém hradu na www. olmuart.cz ze

val dobrovolná sdruÏení obãanÛ aktivnû se zajímají-

Odborné setkání pfiineslo mnoÏství nov˘ch poznat-

cích o osud památkového a pfiírodního areálu, a dal‰í

kÛ nejen o jiãínském komplexu loggie a zahrady ve

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

dne 20. 11. 2007.

73

1

2

3

Autorkou v‰ech fotografií je Lucie Ernstová. Obr. 1. Olomouc, Arcidiecézní muzeum, románská okrouhlá vûÏ s kaplí sv. Barbory, zákoutí s laviãkami. (Foto 2007) Obr. 2. Olomouc, Arcidiecézní muzeum, vstupní brána do areálu muzea, pohled na chrám sv. Václava. (Foto 2007) Obr. 3. Olomouc, Arcidiecézní muzeum, románsk˘ biskupsk˘ palác, prezentace pozÛstatkÛ zdiva a románského sdruÏeného okna. (Foto 2007)

losti kfiesÈanství ve Slezsku a dûjiny olomouckého hra-

oblast církevní tematiky. Mgr. Ondfiej Jakubec, Ph.D.,

du a jeho stfiedovûkého osídlení. Po oficiálním zahájení

referoval o kapli sv. Anny a svatoanenském kultu ko-

arcibiskupem olomouck˘m Mons. Janem Graubnerem,

lem roku 1600 a pfiítomn˘m pfiiblíÏil stavební v˘voj této

hejtmanem Olomouckého kraje RNDr. Ivanem Kosatí-

man˘ristické kaple (s renesanãní pfiední fasádou). Mlu-

kem a fieditelem Muzea umûní prof. PhDr. Pavlem Za-

vilo se také o Arcidiecézním muzeu jako v˘znamném

tloukalem pfiednesl Mgr. Richard Zatloukal z Národního

poãinu v oblasti péãe o církevní umûlecké památky

památkového ústavu – územního odborného pracovi‰tû

(Mgr. ·tûpán Sittek), jeho tradicích a souãasnosti. Stfie-

v Olomouci, pfiíspûvek o záchranném archeologickém

deãní pfiedná‰kov˘ den byl zakonãen veãerní prohlídkou

v˘zkumu v areálu muzea, kter˘ pod jeho vedením pro-

muzea s komentáfiem O. Jakubce, L. Mlãáka, P. Zatlou-

bíhal v letech 1998–2006. Pfiedstavil nálezy jak drob-

kala a R. Zatloukala, která byla obohacena velice zají-

ného charakteru (napfiíklad ãásti keramick˘ch nádob),

mavou, byÈ místy boufilivou debatou a v˘mûnou poznat-

tak objev studny ãi brány se vstupem do okrouhlé ro-

kÛ. V‰ichni si tak mohli areál muzea i pfiilehlého

mánské vûÏe (v˘stup ov‰em nalezen nebyl) a dal‰í.

biskupského paláce dÛkladnû prohlédnout a dozvûdût

a spustil tak dal‰í vlnu ostré debaty. Jedním z nej-

PhDr. Vít Dohnal, CSc., z Vlastivûdné spoleãnosti mu-

se i mnohé ze zákulisí obnovy, coÏ lze rovnûÏ hodnotit

spornûj‰ích témat byla úprava severních fasád ro-

zejní v Olomouci pokraãoval referátem Olomouck˘

jako velk˘ pfiínos pofiádané konference.

mánského paláce. Odpolední blok byl zamûfien na res-

hrad a jeho archeologické poznávání, jenÏ pfiedstavil

Boufilivá debata volnû pfie‰la do posledního dne,

taurování (PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc.: Autenticita

nález velkomoravsk˘ch hrobÛ na v˘chodní stranû valo-

kter˘ byl zamûfien na samotnou adaptaci olomoucké-

v dekorativní nástûnné malbû; akad. mal. Jan Îivn˘:

vého opevnûní. Z dal‰ích pfiíspûvkÛ zmiÀme je‰tû na-

ho hradu pro v˘stavní úãely. Dopolední blok byl zahá-

K restaurování nástûnn˘ch maleb v kfiíÏové chodbû

pfiíklad zajímavé referáty doc. PhDr. Jana Bystfiického,

jen projevem fieditele muzea prof. PhDr. Pavla Zatlou-

a dal‰í) a v˘voji koncepce stálé expozice Arcidiecézní-

CSc.: Problém lokalizace Nového hrádku ãi dvojice

kala, kter ˘ pfiítomné seznámil jednak s prÛbûhem

ho muzea (Mgr. Gabriela Elbelová, Mgr. Helena Zápal-

PhDr. Leo‰ Mlãák, Mgr. Katefiina Dolej‰í: K dûjinám

celkové obnovy areálu i komplikacemi, bez nichÏ se

ková).

olomouckého hradu ve 12.–16. století. Diskuse se

vût‰inou Ïádn˘ takov˘ projekt neobejde, jednak

Konference byla bezpochyby vyãerpávající, pfiinesla

vedla zejména o lokalizaci zaniklého kostela sv. Má-

s ohlasy na muzeum, pfiiãemÏ bylo bohuÏel zjevné, Ïe

velice hodnotné pfiíspûvky, které budou oti‰tûny v pfii-

fií Magdalény a takzvaného Nového hrádku a také

negativní kritiku jednoznaãnû odmítá a naznaãené ne-

pravovaném sborníku, a byla sestavena s mimofiád-

o otázce, zda jsou substrukce segmentové zdi zá-

dostatky nepfiipou‰tí. Tento postoj byl trochu pfiehna-

nou snahou o komplexní zhodnocení celého areálu.

padnû od katedrály odkr yté archeologick˘m v˘zku-

n˘ a nepfiíznivû ovlivnil celkovou atmosféru dal‰ího

Místy bohuÏel pro krátk˘ ãasov˘ limit jednotliv˘ch vstu-

mem opevnûním, nebo církevní stavbou. Zatímco

prÛbûhu, protoÏe se tím nastolila emocionální, tudíÏ

pÛ nezbylo místo pro diskusi, nebo byla pfiedãasnû

v prvním pfiípadû pfieváÏil s v˘jimkou PhDr. Víta Doh-

jednoznaãnû subjektivní nota dal‰í diskuse. Tedy pak

ukonãena, jakoÏ i nûkteré pfiíspûvky; pfiesto mohli

nala, CSc. názor, Ïe odkryté základy v suterénu ka-

uÏ spí‰e v˘mûny názorÛ, protoÏe diskuse nebyla z v˘-

v‰ichni pfiítomní získat mnoÏství nov˘ch poznatkÛ

pitulního dûkanství nepatfií ke kostelu sv. Máfií Mag-

‰e nastínûn˘ch dÛvodÛ moÏná a probíhala spí‰e jako

a utvofiit si ucelenûj‰í pfiedstavu o problematice, jakou

dalény, v ostatních sporn˘ch bodech nedo‰lo ani

prezentace osobního pfiístupu. Pfiedná‰ky pokraãovaly

pfiestavba historického objektu pro souãasné v˘stavní

k náznaku konsenzu. Na závûr dne probûhlo spole-

obecnûj‰ím pfiíspûvkem prof. PhDr. Rostislava ·vá-

úãely pfiedstavuje.

ãenské setkání v kavárnû muzea.

chy, CSc., na téma: Architektura ãesk˘ch muzeí a ga-

Arcidiecézní muzeum je areál pln˘ protikladÛ, má

Druh˘ den byl vûnován ‰ir‰ím románsk˘m souvis-

lerií po roce 1989, a poté za architektonick˘ ateliér

své nezpochybnitelné pfiednosti i úskalí. Vznikla zají-

lostem (napfiíklad PhDr. Klára Bene‰ovská, CSc.: Po-

H·H architekti pfiedstavil koncepci Arcidiecézního mu-

mavá architektura, která bude je‰tû potfiebovat mnoÏ-

známky na okraj ornamentálních románsk˘ch hlavic

zea Ing. akad. arch. Jan ·épka. Dal‰í zajímav˘ pfiíspû-

ství péãe a snad i úprav, aby zcela vyhovovala provozu,

v historickém areálu olomouckého hradu ãi prof. PhDr.

vek PhDr. Martina Horáãka, Ph.D.: Poznámky k Arcidi-

pro nûjÏ je urãena, a byla schopna zajistit umûleck˘m

TomበDurdík, DrSc.: Románské okrouhlé obytné vûÏe

ecéznímu muzeu v Olomouci aneb Madona v krabici

dílÛm „dÛstojn˘ domov“, v nûmÏ by si náv‰tûvníci moh-

ve stfiední Evropû) a nechybûl ani pfiíspûvek o Králov-

se zam˘‰lel nad otázkou autentického prostfiedí pro

li plnû vychutnat jejich krásu. Nûkteré problematické

ském zámku v Krakovû (Dr. Janusz Firlet, Dr. hab. Prof.

exponáty a formuloval my‰lenku, zda muzea nepfied-

otázky budou pravdûpodobnû je‰tû pfiedmûtem dal-

UR Zbigniew Pianowski), kde jsou rovnûÏ prezentovány

stavují pro vystavená umûlecká díla spí‰e zoo neÏ

‰ích debat, jako napfiíklad nerespektování barevnosti

jednotlivé stavební etapy wawelského areálu i jejich

„domov“. Ing. arch. Milo‰ Solafi zhodnotil pfiestavbu

fasád, problematicky nainstalovaná expozice, kdy je

virtuální rekonstrukce. Odpolední blok byl zamûfien na

kapitulního dûkanství z pohledu památkové péãe

na malém prostoru nepfiehlednû prezentováno nad-

74

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

mûrné mnoÏství dûl, nebo otázka Erbovního sálu, uprostfied nûhoÏ je umístûn rozmûrn˘ fundus, kter ˘ znemoÏÀuje proÏitek místnosti. Nikdo v‰ak není schopen vyfie‰it v‰e najednou a práce, která se za adaptací skr ˘vá, si jistû zaslouÏí obdiv. V‰e ukáÏe aÏ budoucnost; Arcidiecézní muzeum v Olomouci vzniklo s poctivou my‰lenkou obohatit kulturní Ïivot mûsta, drÏme tedy palce, aby se naplnila. Lucie ERNSTOVÁ

1

Restaurování a ochrana umûleck˘ch dûl – Restaurování restaurovaného mal. Václava ·paleho, jenÏ kriticky zhodnotil dosavadMotto: „…vût‰ina památek byla za dobu své exi-

ní restaurátorské zásahy na sgrafitové v˘zdobû sever-

stence opakovanû obnovována; s pozÛstatky takov˘ch

ního prÛãelí Velké Míãovny v Královské zahradû PraÏ-

zásahÛ je restaurátor ve své praxi dennû konfronto-

ského hradu.

ván…“

V dopoledním bloku vystoupil BcA. Jakub ëoubal,

Obr. 1. Litomy‰l (okres Svitavy), b˘val˘ zámeck˘ pivovar, úãastníci konference, pohled do pfiedná‰kového sálu. (Foto L. Machaãko, 2007) úprav sálu ã. 108 restaurovaného v 90. letech minu-

Dne 29. listopadu 2007 se v prostorách b˘valého

kter˘ plénum seznámil s restaurováním sochafisk˘ch

zámeckého pivovaru v Litomy‰li uskuteãnila meziobo-

prvkÛ na chrámu sv. Barbory v Kutné Hofie a rovnûÏ pfii-

Konference Restaurování a ochrana umûleck˘ch dûl

rová konference Restaurování a ochrana umûleck˘ch

spûl nûkolika poznámkami k analogii chrliãÛ z tohoto

– restaurování restaurovaného splnila oãekávání, kte-

dûl – restaurování restaurovaného. Konferenci pofiáda-

chrámu s chrliãi z chrámu sv. Víta v Praze. BcA. Petr

rá do ní organizátofii vkládali, totiÏ uspofiádat meziobo-

lo pod zá‰titou Pardubického kraje obãanské srduÏení

Gláser se ve svém pfiíspûvku vûnoval problematice

rové setkání, jeÏ pfiispûje, slovy PhDr. Vratislava Nejed-

Arte-fakt, sdruÏení pro ochranu památek. Tato akce na-

pouÏití fluátÛ pfii konsolidaci kamenosochafisk˘ch prv-

lého, ke „zvy‰ování komunikaãních dovedností“ mezi

vazovala na konferenci Restaurování a ochrana umû-

kÛ v minulosti. Diskusi podnítilo i vystoupení BcA. Ja-

zástupci jednotliv˘ch oborÛ v péãi o památky, vytvofií

leck˘ch malífisk˘ch a sochafisk˘ch dûl, kterou sdruÏení

na Fedorãáka, jenÏ auditoriu pfiiblíÏil restaurování so-

prostor pro navázání nov˘ch profesních kontaktÛ a utu-

uspofiádalo v loÀském roce, taktéÏ v Litomy‰li.

chy sv. Benna a andílka z mariánského sloupu

Ïí kontakty stávající. Nezb˘vá neÏ doufat, Ïe podobná

v Kladnû.

odborná setkání se podafií uspofiádat i v budoucnu. Ví-

Tématem leto‰ního setkání bylo restaurování re-

lého století.

staurovaného. Pfii jeho v˘bûru organizátofii zohlednili

Odpolední blok zahájil Ing. Jakub Havlín z Vysoké

skuteãnost, Ïe ve své kaÏdodenní práci na památ-

‰koly chemickotechnologické v Praze s referátem

kách je restaurátor pravidelnû konfrontován se zása-

o moÏnostech vyuÏití enzymÛ pfii restaurování umû-

hy z minulosti, které mají nejrÛznûj‰í podobu, ale res-

leck˘ch dûl. Dále vystoupila akad. mal. Veronika Gab-

taurátor je vÏdy nucen brát je v úvahu a adekvátním

ãová, zahraniãní host konference, která vyãerpávají-

zpÛsobem na nû reagovat. ZároveÀ ‰lo o téma dosta-

cím zpÛsobem shrnula moÏnosti vyuÏití moderních

teãnû ‰iroké na to, aby jednotlivé pfiíspûvky mohly po-

nedestruktivních metod prÛzkumu umûleck˘ch dûl

kr ˘t v˘znamnou ãást spektra problematiky restauro-

v restaurátorské praxi. Naznaãila také svou pfiedsta-

vání a ochrany památek. Konference se setkala

vu metodiky v˘uky tûchto metod na restaurátorsk˘ch

s velk˘m ohlasem odborné vefiejnosti a zúãastnilo se

‰kolách. Mgr. Veronika Îáková, v leto‰ním roce jedin˘

jí pfies sto tfiicet odborníkÛ. Kromû ãlenÛ sdruÏení Ar-

zástupce restaurování papíru, se vûnovala restauro-

Pod tímto názvem se v prosinci 2007 uskuteãnil

te-fakt to byli restaurátofii a konzervátofii, technologo-

vání stfiedovûkého rukopisu ze sbírek Îidovského mu-

v prostorách Technického muzea v Brnû pracovní semi-

vé, zástupci Národního památkového ústavu, památ-

zea v Praze. Hovofiila o restaurátorském zásahu

náfi. Více neÏ padesát odborníkÛ, archeologÛ i pracov-

kov˘ch úfiadÛ mûst a obcí a studenti vysok˘ch ‰kol

v kontextu historie restaurovaného objektu.

níkÛ státní správy se se‰lo k diskusi nad problemati-

ce o akci a jednotliv˘ch pfiíspûvcích naleznete na www.arte-fakt.cz. Lubo‰ MACHAâKO

Záchranné archeologické v ˘ z k u m y a m e c h a n i s m y, k t e r é je mají umoÏnit…

Zuzana Wichterlová, DiS., se poté zam˘‰lela nad

kou, kterou v poslední dobû znovu vyvolal postup pfii

problematikou restaurátorsk˘ch zásahÛ a jejich zmûn

v˘stavbû polyfunkãního objektu Centrum Trnitá v Brnû.

S úvodním pfiíspûvkem vystoupil, stejnû jako v loÀ-

v ãase. V pfiedposledním pfiíspûvku konference Mgr.

Kauza je pomûrnû známá, proto uveìme jen základní

ském roce, host konference PhDr. Vratislav Nejedl˘,

art. Jan Vojtûchovsk˘ hovofiil o restaurování dvou ol-

fakta. V rozhodnutí vydaném Odborem památkové pé-

CSc., z Národního památkového ústavu, ústfiedního

táfiních obrazÛ z kostela Nanebevzetí Panny Marie

ãe brnûnského magistrátu v kvûtnu 2006 je umístûní

pracovi‰tû v Praze. V dal‰ím programu zaznûlo nûkolik

v Kutné Hofie a srovnával souãasné restaurátorské zá-

této novostavby z hlediska památkové péãe pfiípustné

pfiíspûvkÛ, které vyvolaly boufilivou diskusi. Jedním

sahy, které byly na obrazech podmínûné odli‰n˘mi

pfii dodrÏení podmínek (mimo jiné): „Stavebník oznámí

z nich byl pfiíspûvek Ing. arch. Milo‰e Solafie s názvem

restaurátorsk˘mi zásahy z minulosti.

zámûr Archeologickému ústavu… a umoÏní na dotãe-

restaurátorského a konzervátorského zamûfiení z celé âeské republiky.

K otázce restaurování v památkové péãi, v nûmÏ se au-

Konferenci uzavfiel Mgr. art. Lubo‰ Machaãko nûko-

ném území pfiípadn˘ záchrann˘ archeologick˘ v˘zkum.“

tor zam˘‰lel nad pojmem restaurování, jeho vymeze-

lika poznámkami ke zpÛsobu retu‰í a rekonstrukcí

Lokalita se totiÏ nachází na území ochranného pásma

ním platn˘m zákonem o památkové péãi a jeho aplika-

v sále ã. 116 v severním kfiídle b˘valé prelatury zámku

mûstské památkové rezervace Brno. Nicménû v ãer-

cí v praxi. Dal‰ím byl referát akad. soch. Michala

Kinsk˘ch ve Îìáru nad Sázavou. Ve svém pfiíspûvku

vnu následujícího roku byly na stavbû zahájeny zemní

BlaÏka, kter˘ na pfiíkladu mezinárodního projektu zá-

se vûnoval srovnání rozdílného zpÛsobu závûreãn˘ch

práce, které dále pokraãovaly pfies v‰echna upozornû-

chrany architektonického komplexu Angkor Vat v Kam-

barevn˘ch úprav – retu‰í a rekonstrukcí –, provede-

ní a v˘zvy. Pozemek byl nakonec vybagrován cel˘ a ne-

bodÏi porovnával jednotlivé pfiístupy zúãastnûn˘ch re-

n˘ch v tomto sále studenty Ateliéru restaurování ná-

dokázala tomu zabránit ani enormní snaha brnûnsk˘ch

staurátorsk˘ch t˘mÛ k restaurování a obnovû architek-

stûnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzi-

kolegÛ, ani nûkteré nesmûlé kroky odpovûdn˘ch orgá-

tury a kamenosochafisk˘ch dûl. Dále pfiíspûvek akad.

ty Pardubice v Litomy‰li a závûreãn˘ch barevn˘ch

nÛ státní správy (vãetnû policie âR). Cel˘ pfiípad vyvolal

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE

75

diskusi i na webu NPÚ (kde je také podrobnû popsán):

s uplatnûním vefiejného zájmu. Pro budoucí v˘voj v ar-

http://www.npu.cz/pp/diskuse/diskuse2007/trni-

cheologii je znepokojující zprávou zji‰tûní, Ïe jeden

ta/9/.

a tent˘Ï v˘zkum byly ochotny provést dvû instituce,

Cíl brnûnského setkání byl tedy zfiejm˘, ‰lo pfiede-

kaÏdá naprosto jinou metodou a za zásadnû jin˘ch

v‰ím o v˘mûnu zku‰eností z podobn˘ch pfiípadÛ vãetnû

podmínek. Bez detailní znalosti vûci je kaÏdé vyjádfiení

zhodnocení úãinnosti dosud uplatÀovan˘ch postupÛ.

obtíÏné, nicménû otázky po fungování archeologické

RECENZE BIBLIOGRAFIE Publikace Jak dob˘t hrad. Památky takfika bez bariér

Setkání zahájil spoleãn˘ referát Rudolfa Procházky

regionální komise, odpovûdnosti komise koreferentÛ

(Archaia Brno, ArúB), Radmily Stránské (NPÚ Brno)

i (ne)ãinnosti Archeologického ústavu a Národního pa-

a Blanky Veselé (ArúB), kter˘ pfiednesl prv˘ z nich. Re-

mátkového ústavu se pfiímo vtírají. Pro vût‰inu pfiítom-

Milan JANâO, Katefiina BURE·OVÁ, Ondfiej ·EFCÒ:

kapituloval v˘voj celého pfiípadu v Trnité vãetnû postu-

n˘ch byla novou informací zpráva R. ·irokého o osudu

Jak dob˘t hrad. Památky takfika bez bariér, vydal Ná-

pu odborn˘ch orgánÛ památkové péãe i orgánÛ státní

‰pitální kaple objevené a vykopané na ·pitálském

rodní památkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰tû, Praha

správy. V následné diskusi upozornil Jifií Varhaník (Pa-

pfiedmûstí Václavem Menclem v roce 1946.

2007, ISBN 978-80-87104-09-5.

mátková inspekce Ministerstva kultur y) na skuteã-

Michal Zezula (NPÚ Ostrava) se ve svém pfiíspûvku

nost, Ïe provádûcí organizace (Archaia Brno) nepfied-

mimo jiné vrátil ke kauze v˘stavby supermarketu Kauf-

JiÏ podruhé se náv‰tûvníkÛm památek s omezenou

loÏila v tomto pfiípadû stavebníkovi kvalifikovan˘ návrh

land ve Fr ˘dku, v níÏ památkáfii vyuÏili v‰ech zákon-

schopností pohybu a orientace dostává do rukou prÛ-

dohody na provedení v˘zkumu. Podle J. Varhaníka ‰lo

n˘ch instrumentÛ, av‰ak jednu z rozhodujících rolí pfii

vodce informující o hradech, hradních zfiíceninách,

o zásadní opomenutí, protoÏe teprve existence návr-

záchranû alespoÀ ãásti bagrované plochy sehrál zá-

zámcích, klá‰terech, kostelech, skanzenech, zahra-

hu dohody umoÏní Krajskému úfiadu (nedojde-li k její-

jem médií a aktivní postoj místní kulturní vefiejnosti.

dách, Ïidovsk˘ch památkách a archeologick˘ch nale-

mu podpisu) konat.

Dal‰í M. Zezulou uveden˘ pfiípad – kauza zcela vybag-

zi‰tích, které jsou pro nû zcela, nebo alespoÀ ãásteã-

Druh˘m pfiíspûvkem bylo vystoupení Davida Merty

rované parcely v historickém jádru Pfiíboru – navozuje

nû pfiístupné. Uvedené památky mohou vozíãkáfii, jimÏ

a Marka Pe‰ky (Archaia Brno), ktefií se vûnovali sou-

námûty k úvahám o obtíÏnûj‰í ochranû kulturního dû-

pfiedev‰ím je prÛvodce urãen, nav‰tívit buì samostat-

ãasné praxi projednávání a zaji‰Èování záchrann˘ch ar-

dictví v men‰ích mûstech, v nichÏ logicky dochází

nû, nebo s pomocí asistentÛ ãi blízk˘ch osob. V pfiípa-

cheologick˘ch v˘zkumÛ v Brnû. Upozornili na skuteã-

k tûsnûj‰ímu propojení stavebníkÛ a místních orgánÛ.

dû vybran˘ch památek ve správû Národního památko-

nost, Ïe se obvykle k vût‰ím akcím dostávají pozdû

Jin˘m smûrem obrátil pozornost posluchaãÛ Richard

vého ústavu publikace upozorÀuje i na objekty, které

(nûkdy dokonce aÏ ve fázi bagrování) a v takov˘ch pfií-

Zatloukal (NPÚ Olomouc). Mnohé naznaãil uÏ název je-

jsou v souãasné dobû pro vozíãkáfie pfiechodnû ãi tr-

padech je dohoda s investorem ãasto obtíÏná. To au-

ho pfiíspûvku: Archeologie versus stavebník, nebo ar-

vale nepfiístupné (zfiícenina hradu Îebrák).

tomaticky znamená ztíÏenou pozici pfii jednání o pod-

cheologie versus archeologie? Ze srovnání zpÛsobu re-

Pfiedkládan˘ prÛvodce se od pfiedchozího, vydané-

mínkách provedení v˘zkumu, v mnoha pfiípadech je

alizace záchrann˘ch v˘zkumÛ v 70. letech 20. století

ho v roce 2004, znaãnû li‰í. Pfiedev‰ím vzrostl poãet

pak provádûcí organizace nucena ke kompromisÛm,

pfii velk˘ch stavbách PriorÛ v Jihlavû a Olomouci a sou-

vybran˘ch a uvádûn˘ch kulturních památek, jak z úze-

s nimiÏ archeologové ãasto souhlasí, protoÏe umoÏní

ãasné praxe je (doufejme) zfiejmá cesta, kterou od té

mí hlavního mûsta Prahy, tak z dal‰ích krajÛ âeské re-

v˘zkum alespoÀ ãásti zanikající lokality. Nutnû vyvstá-

doby urazila ãeská archeologie. Nicménû otázka, co

publiky. Památky jiÏ nejsou fiazeny abecednû, ale roz-

vá otázka, nakolik se kompromisní postupy „vyplatí“

s románsk˘m domem vyzvednut˘m tehdy v Olomouci,

ãlenûny do skupin dle jednotliv˘ch krajÛ, sefiazen˘ch

smûrem do budoucna. Podle zku‰eností z poslední

není vyfie‰ena dodnes. Krátk˘ improvizovan˘ pfiíspûvek

abecednû za prvním – hlavním mûstem Prahou. Autofii

doby jsem spí‰e skeptick˘. Kolegové Merta a Pe‰ka

Petera Bednára (ArÚ SAV Nitra) shrnul praktické zku‰e-

prÛvodce tentokrát u jednotliv˘ch historick˘ch objektÛ

hovofiili i o bezesporu hor‰í v˘chozí pozici nestátních

nosti z pÛsobení nového zákona o ochranû památek.

rezignovali na popis jejich historie. Ta je podrobnû po-

1

oprávnûn˘ch organizací oproti oficiálním institucím ty-

Ke v‰em pfiíspûvkÛm byla vedena hojná a vûcná

psaná v nejrÛznûj‰ích publikacích dostupn˘ch pfiímo

pu Archeologick˘ ústav nebo Národní památkov˘

diskuse moderovaná ZdeÀkem Dragounem. Motivem

v nav‰tíveném objektu nebo v bûÏném kniÏním prodeji.

ústav pfii jednáních se stavebníky. Jimi uvedené pfií-

vût‰iny diskutujících archeologÛ byla pfiedev‰ím sna-

DÛraz je kladen na shromáÏdûní co moÏná nejpfiesnûj-

klady (napfiíklad námûstí Svobody) také neodpovídaly

ha dobrat se jakéhosi univerzálního postupu, jejÏ by

‰ích a nejspolehlivûj‰ích informací urãen˘ch cílové

nûkdy vÏit˘m pfiedstavám, Ïe by snad niãení archeolo-

bylo moÏné v podobn˘ch pfiípadech aplikovat. MoÏná,

skupinû náv‰tûvníkÛ s omezenou schopností pohybu

gick˘ch terénÛ bylo v˘hradní záleÏitostí privátních in-

Ïe nûktefií kolegové byli trochu zklamáni opakovanou

a orientace, pfiedev‰ím v‰ak vozíãkáfiÛm.

vestorÛ.

odpovûdí Jifiího Varhaníka, Ïe takovou univerzální ku-

Bûhem roku 2007, kdy prÛvodce vznikal, autofii

Michal Bure‰ (Archeo Pro o. p. s.) uvedl zku‰enosti

chafiku nelze pfiipravit, neboÈ kaÏd˘ pfiípad je jin˘. Ved-

publikace vût‰inu z uveden˘ch památek osobnû na-

s pfiípadem zniãené lokality v Praze 6-Veleslavínû. Zdej-

le prvotního tématu setkání, kter˘m je vztah archeolo-

v‰tívili a zhodnotili. Primárnû byla sledována dostup-

‰í lokalita je zapsaná kulturní památka, nicménû pfied-

ga a stavebníka, byla nûkolikrát, trochu mimo pofiad

nost památek ve správû Národního památkového

poklad, Ïe zapsáním architektonické památky poÏívají

jednání, zmínûna otázka spolupráce (ãi spí‰e nespo-

ústavu a národních kulturních památek, za které má

ochrany i archeologické terény a nálezy pod ní, se uká-

lupráce a konkurence) jednotliv˘ch archeologick˘ch in-

ústfiední pracovi‰tû Národního památkového ústavu

zal myln˘. Bylo podáno trestní oznámení, pfiípad do-

stitucí. Znamená to, Ïe tento problém zaãíná b˘t ales-

odbornou zodpovûdnost. V rámci hodnocení pfiístup-

spûl k soudu. V dobû psaní této zprávy není jeho v˘rok

poÀ v nûkter˘ch regionech palãiv˘.

nosti pro vozíãkáfie byla témûfi v˘hradnû sledována pfií-

znám.

2

Je nutné podûkovat kolegÛm z brnûnské o. p. s. Ar-

stupnost s bûÏn˘m mechanick˘m vozíkem, se kter˘m

Velmi zajímav˘ byl referát Radka ·irokého (ZIP

chaia, ktefií semináfi ve spolupráci s ústfiedním praco-

se manipuluje zcela jinak neÏ s elektrick˘m. Vlastník

PlzeÀ, o. p. s.), kter˘ upozornil na tûÏkosti s ochra-

vi‰tûm Národního památkového ústavu pfiipravili.

elektrického vozíku by mûl mít navíc také moÏnost na-

nou archeologick˘ch nálezÛ objeven˘ch na území, jeÏ

Snad jedin˘m záporem byl ne‰Èastn˘ pfiedvánoãní ter-

bití baterií. Tato sluÏba není prozatím, pokud je mi

nepodléhá plo‰né památkové ochranû. Na mapû pl-

mín a neúãast zástupcÛ nejvût‰í archeologické insti-

známo, dostupná.

zeÀsk˘ch pfiedmûstí chybí archeologické body, nejsou

tuce – Archeologického ústavu Akademie vûd âeské

tudíÏ oficiálnû územím s archeologick˘mi nálezy. Na

republiky.

¤í‰ském pfiedmûstí byl pfii v˘stavbû Centra Plaza obje-

Michal TRYML

■ Poznámky

ven pozdnû stfiedovûk˘ Ïidovsk˘ hfibitov, protoÏe v‰ak

1 K. BURE·OVÁ, O. ·EFCÒ: Seznam vybran˘ch nemovi-

investor nemûl ve stavebním povolení podmínku pro-

t˘ch kulturních památek pfiístupn˘ch pro osoby se sníÏe-

vedení záchranného v˘zkumu, nastaly problémy

nou schopností pohybu, Praha 2004. 2 Památky v terénu dokumentoval Milan Janão.

76

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / SEMINÁŘE, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

ry, náv‰tûvníky s poruchami sluchu, zraku a s mentálním postiÏením. Na vût‰inû památek jsou bûhem letní sezóny, v pfiípadû celoroãnû pfiístupn˘ch památek po cel˘ rok pofiádány nejrÛznûj‰í kulturní akce pro v‰echny vûkové a zájmové skupiny. Autofii se snaÏí pfiiblíÏit, s ãím v‰ím se na popisované památce mÛÏe náv‰tûvník, nejenom vozíãkáfi, setkat. Bliωí informace o jednotliv˘ch akcích a termíny jsou uvádûny jak na internetov˘ch stránkách konkrétní nav‰tívené památky, tak 3

na stránkách Národního památkového ústavu.

V‰echny v prÛvodci uvádûné památky jsou dostupné autem. Na vût‰inû parkovi‰È zfiízen˘ch v jejich bezprostfiední blízkosti jsou také vyhrazena stání pro parkování vozÛ osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále je uvedena adresa, telefonní ãíslo a e-mailová adresa jednotliv˘ch objektÛ. 1

Souãástí prÛvodce mûly b˘t také kapitoly Divadlo bez bariér, Hlavní mûsto Praha a seznam UÏiteãné odkazy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a jejich rodinné pfiíslu‰níky, pfiátele, asistenty Rozhodujícím kritériem pro zafiazení památky do

a kamarády. Obû kapitoly musely b˘t z technick˘ch dÛ-

prÛvodce byla pfiítomnost bezbariérové toalety uprave-

vodÛ vynechány. V‰em zájemcÛm je k dispozici jejich

né pro vozíãkáfie. Je to zdánlivá banalita, ale vozíãkáfi

elektronická podoba umístûná na internetov˘ch strán-

radûji oÏelí prohlídku expozice nacházející se v prvním

kách Centra paraple, Aktivní Ïivot a Národního pa-

patfie neÏ moÏnost dostat se na WC. Do prÛvodce te-

mátkového ústavu.

4

Obr. 1. Fotograf Josef Sudek (1896–1976): architekt, malífi a památkáfi Franti‰ek Xaver Margold (1887– 1967), zaãátek 30. let 20. století. (Reprofoto K. KfiíÏová)

5

spoleãnû s kameníkem ·imonem Koppem a pozoroval tu

dy byly zafiazeny i ménû dostupné památky, av‰ak

PrÛvodce je urãen také správcÛm a vlastníkÛm pa-

pfii práci belgického malífie Julese Ruinarta de Brimont.

s bezbariérovou toaletou upravenou pro vozíãkáfie.

mátek. Vyjmenováním v‰ech, nebo alespoÀ vût‰iny exi-

Tyto záÏitky bezpochyby v˘znamnû ovlivnily F. X. Mar-

I kdyÏ jsou náv‰tûvnické okruhy tûchto památek pro

stujících bariér jsou upozornûni na ty odstranitelné,

golda pfii volbû jeho budoucího povolání.

vozíãkáfie bez asistence a nûkdy i s asistencí hÛfi do-

a pokud se jedná o ménû závaÏné pfiekáÏky, jak˘mi je

Martin Pácal v monografii zdÛraznil v˘jimeãnou v‰e-

stupné, ãi pfiímo nedostupné, v areálu se bûhem letní

nejãastûji pár schodÛ, jsou nabádáni k jejich vhodnému

strannost umûlce jako citlivé kulturní osobnosti. Po-

sezóny konají nejrÛznûj‰í kulturní akce, kter˘ch se vo-

odstranûní, a tím zaji‰tûní bezbariérového pfiístupu.

drobnûji se vûnuje Margoldovu plzeÀskému období, je-

Milan JANâO

zíãkáfi mÛÏe spolu s dal‰ími náv‰tûvníky aktivnû

ho pÛsobení ve spolku Mha a seznámení se s Kamilem Hilbertem, u nûhoÏ v letech 1911–1933 pÛsobil nejpr-

úãastnit (hrady Kfiivoklát, Zvíkov).

ve jako asistent a pozdûji i jeho zástupce. Spolupraco-

Pfii sestavování prÛvodce si autofii jasnû uvûdomovali, Ïe v âeské republice je jen nûkolik pro vozíãkáfie

■ Poznámky

val na rekonstrukãních úpravách PraÏského hradu

zcela pfiístupn˘ch památek, jejichÏ bezbariérovost je

3 Viz www.npu.cz/zprist/vyhledavani/.

i zámku v Brand˘se nad Labem, podílel se na obnovû

daná umístûním prÛvodcovské trasy v místnostech

4 Viz www.paraple.cz.

a zamûfiování fiady v˘znamn˘ch památkov˘ch staveb –

pfiízemí (zámek Kozel) nebo získaná instalováním v˘-

5 Viz www.aktivnizivot.cz.

kostelÛ, kaplí a dal‰ích historick˘ch objektÛ. Mimofiád-

tahÛ (vûÏ Staromûstské radnice v Praze, AneÏsk˘ klá‰-

né úsilí vûnoval pfiedev‰ím pracím pfii dostavbû chrámu

ter v Praze, Palác Kinsk˘ch v Praze, pevnost ·pilberk

sv. Víta na Hradãanech. Kromû jiného zde organizoval rozebrání a pfiemístûní Wohlmutovy kruchty. V kated-

v Brnû) ãi osobní schodi‰Èové sedaãky (zámek Kunín). RovnûÏ není mnoho tûch, jeÏ jsou alespoÀ ãásteãnû pfiístupné pro vozíãkáfie bez asistence (zámky Jaromûfiice nad Rokytnou, Hrádek u Nechanic, Rájec nad Svi-

Publikace Zapomenut˘ fantom – Îivot a dílo architekta a malífie Franti‰ka Xavera Margolda

rále si detailnû zakresloval fiadu stavebních pr vkÛ a obratnû se pfiitom pohyboval i v jejích nejvy‰‰ích partiích. VyslouÏil si tak pfiezdívku Fantom svatovítského chrámu. Od roku 1930 pÛsobil Margold v novû usta-

tavou, klá‰ter Kladruby, zfiícenina hradu Toãník). Náv‰tûva vût‰iny památek vyÏaduje men‰í ãi vût‰í

Martin PÁCAL: Zapomenut˘ fantom – Îivot a dílo ar-

veném Fotomûfiickém ústavu ministerstva ‰kolství,

asistenci doprovodu. Proto je i prÛvodce Jak dob˘t

chitekta a malífie Franti‰ka Xavera Margolda, vydalo

kter˘ vedl Zdenûk Wirth. Dal‰í jeho dÛleÏitou Ïivotní

hrad koncipován jako popis památky z pohledu vozíã-

Obãanské sdruÏení Klá‰ter Chotû‰ov, 2007, 76 stran,

aktivitou se staly nároãné prÛzkumové studie praÏ-

káfie. Hned v první vûtû se uvádí, zda je památka bez-

41 ãernobíl˘ch a 48 barevn˘ch snímkÛ.

ského Karolina. Autor monografie zpracoval nejen pozoruhodn˘

bariérová, ãásteãnû bezbariérová, nebo je pro vozíãkáfie tûÏce pfiístupná, ãi zcela nepfiístupná. Následnû

Obãanskému sdruÏení Klá‰ter Chotû‰ov, místnímu

a obsáhl˘ v˘tvarn˘ odkaz umûlce – soubor dochova-

je popsána trasa, po níÏ se vozíãkáfi v pfiípadû náv‰tû-

zastupitelstvu Chotû‰ova, Úfiadu PlzeÀského kraje

n˘ch kreseb a maleb –, ale i jeho poãetné studie

vy interiérÛ dané památky pohybuje. Publikace upo-

a Magistrátu mûsta Plznû patfií dík za vydání prvé mo-

z oboru architektury a památkové péãe. Ty jsou uloÏe-

zorÀuje na pfiekáÏky, které je moÏné s pomocí asi-

nografie dosud neprávem opomíjeného malífie, archi-

ny v Archivu PraÏského hradu a Univerzity Karlovy

stenta

tekta a památkáfie Franti‰ka Xavera Margolda (1887

i v archivu plánÛ ústfiedního pracovi‰tû Národního pa-

Chotû‰ov – 1967 Praha) z pera Mgr. Martina Pácala.

mátkového ústavu v Praze. Monografie vy‰la v roce

pfiekonat

nebo

se

souhlasem

správy

nav‰tívené památky a za spolupráce prÛvodcÛ obejít. Kromû vlastní dostupnosti si prÛvodce v‰ímá dal-

MargoldÛv otec pÛsobil v Chotû‰ovû jako hospodáfi-

‰ích pfiíleÏitostí k odpoãinku, pouãení i zábavû, které

sk˘ kontrolor Thurn-TaxisÛ. Místní impozantní budova

památka nabízí. Mohou je zaji‰Èovat specializovaná

barokního klá‰tera, o jehoÏ záchranu a obnovu jiÏ fiadu

lektorská oddûlení a ateliér y s pfiedem pfiipraven˘m

let stateãnû usiluje místní zastupitelstvo, mladému

programem pro dûti, Ïáky a studenty, pfiípadnû senio-

Margoldovi uãarovala. Procházel kdysi jeho labyrintem

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

2007, kdy uplynulo pln˘ch sto dvacet let od narození a ãtyfiicet let od smrti Franti‰ka Xavera Margolda. Kvûta K¤ÍÎOVÁ

77

Publikace Hrad Pfiimda – Die Burg Pfiimda

n˘ch situací (byÈ s pfiínosn˘mi v˘sledky), je pro ãtenáfie silnû skliãující informací, a to pfiedev‰ím vzhledem k nevratn˘m dÛsledkÛm této neuváÏené ãinnosti (‰an-

TomበDURDÍK: Hrad Pfiimda – Die Burg Pfiimda.

ce na získání dal‰ích informací o zdej‰í obytné vûÏi

Vlastivûdná knihovniãka SPS, svazek 14, vydala Spo-

tak byla i do budoucna prakticky znemoÏnûna). Alar-

leãnost pfiátel staroÏitností za podpor y PlzeÀského

mující jsou slova profesora Durdíka: „… jde nepo-

kraje a MK âR ve spolupráci s NPÚ ú. o. p. v Plzni,

chybnû o jiÏ dosti ojedinûl˘, mimofiádnû odstra‰ující

Praha 2007, 104 stran s obrázky, lektoroval Ing. arch.

aÏ barbarsk˘ pfiípad, k jakému by jiÏ v Ïádném pfiípadû

Petr Chotûbor, CSc.

ve vyspûlej‰í zemi, zodpovûdn˘m zpÛsobem nakládající s prameny vlastní historie, nemûlo docházet.“

Do rukou odborné i ‰ir‰í vefiejnosti se dostává nová

Poznatky získané v‰emi druhy prÛzkumÛ a v˘zkumÛ

publikace prof. PhDr. Tomá‰e Durdíka, DrSc., na‰eho

autor sumarizuje v kapitole Stavební podoba a v˘voj

pfiedního znalce hradní architektury, zamûfiená na po-

hradu. Konstatuje, Ïe z nejstar‰í fáze známe doposud

znání starobylého hradu Pfiimda. Zmínky o nejstar‰ím

prakticky pouze monumentální, bohatû vybavenou

kamenném hradu na ãeském území pochopitelnû figu-

ãtverhrannou obytnou vûÏ s pfiístavkem a bránou ve

rují prakticky ve v‰ech studiích vûnovan˘ch této typo-

skalním hfiebenu, a pfiipomíná, Ïe moÏné dal‰í pozÛ-

logické skupinû i v obecn˘ch pfiehledech v˘voje ãeské

statky související zástavby byly zlikvidovány nedávn˘-

architektury. Av‰ak detailní monografické zpracování

mi „památkov˘mi úpravami“. Pozoruhodné je poznání,

památky v hloubce, která by odpovídala jejímu v˘zna-

Ïe jiÏ v první polovinû 14. století mûl hrad kamenné

mu, souãasnému stavu poznání i potfiebám oboru,

ohrazení a dosahoval maximálního doloÏeného pÛdo-

jsme dosud postrádali. Hned úvodem recenze je nut-

rysného vymezení (v dne‰ním rozsahu). V následující

Nechybí ani mapa nejbliωího okolí. Velmi cenné jsou

né zdÛraznit zásluÏnost tohoto ediãního poãinu, neboÈ

kapitole se autor zam˘‰lí nad postavením hradu

pfiedev‰ím star‰í fotografie, pofiízené je‰tû pfied po-

je evidentní, Ïe publikace do znaãné míry splácí dluh,

v kontextu v˘voje stfiedoevropské hradní architektury.

sledními radikálními úpravami celého objektu.

kter ˘ jsme k popularizaci a poznání jedné z na‰ich

Úzk˘ kontakt profesora Durdíka s evropsk˘m badatel-

Kromû doplnûní a shrnutí souãasného stavu pozná-

nejv˘znamnûj‰ích památek hradní architektury dopo-

sk˘m okruhem spolu s vynikajícími znalostmi evrop-

ní v˘znamné památky z pera nanejv˘‰ povolaného

sud mûli.

ské hradní architektur y umoÏnily rozvinout obsáhlé

autora pfiiná‰í publikace zejména pro odborné kruhy

Publikace je pfiehlednû ãlenûna podle témat do jed-

srovnávací studium zejména pro románskou stavební

mnohem více tím, Ïe nám nastavuje zrcadlo: sumari-

notliv˘ch kapitol. Po struãném úvodu autor charakteri-

epochu, které je v prezentované podobû bezpochyby

zace s profesionální etikou mnohdy zcela nesluãitel-

zuje situaci zaloÏení vysoko poloÏeného hradu, jehoÏ

v mnohém objevné a s dosavadní literaturou nesrov-

ného a tûÏko pochopitelného zacházení se vzácnou ar-

silueta tvofií dodnes v pfiíhraniãní krajinû pohledovû sil-

natelné. Autor pfiipomíná, Ïe pfies moÏné paralely se

chitekturou a nezastupiteln˘m historick˘m pramenem

nû exponovan˘ bod. Následující kapitola je vûnována

soudobou, zejména bavorskou hradní architekturou

je bezesporu siln˘m mementem. Nepfiimûfiené zásahy

jeho dûjinám, zaznamenan˘m v písemn˘ch prame-

zÛstává Pfiimda do znaãné míry solitérem, chápan˘m

nedávn˘ch úprav, které zdeformovaly jak podobu pod-

nech. Pro potfieby referované práce se bohuÏel nepo-

i souãasn˘m nûmeck˘m bádáním jako jeden z hlav-

statné ãásti nadzemních konstrukcí kamenné vûÏe,

dafiilo provést novou archivní re‰er‰i. Pfiesto nastínû-

ních zdrojÛ informací o stfiedoevropské hradní archi-

tak zejména terénního reliéfu, pfiispûly k ochuzení

n˘ obraz dosahuje potfiebné hloubky i plastiãnosti.

tektufie poãátku 12. století. Je-li románská fáze hradu

a leckdy i k úplnému zániku v˘povûdní hodnoty památ-

Následuje obsáhlá kapitola soustfieìující se na rozbor

v˘jimeãn˘m jevem, jeho mlad‰í v˘vojové etapy se ne-

ky prvofiadého v˘znamu, a to bez jakéhokoliv v˘zkumu

historické ikonografie. Podrobná anal˘za ikonografie

vymykají z bûÏného ãeského kontextu (pokud je frag-

ãi dokumentace niãen˘ch informací. Osud Pfiimdy je

hradu je v pfiípadû Pfiimdy mimofiádnû dÛleÏitá. Pfiipo-

mentárnost vûdomostí dovoluje posoudit).

bezpochyby varující nejen pro památku samou (podle

meÀme si, Ïe vzhledem ke skliãujícímu osudu zfiíceni-

Kapitola vûnovaná kaÏdodennímu Ïivotu hradu kro-

na‰tûstí jen ãásteãnû realizovaného projektu se mûla

ny a zániku podstatn˘ch souãástí její autenticity ve

mû shrnutí v˘povûdi písemn˘ch pramenÛ pfiibliÏuje ze-

velká vûÏ zmûnit s pouÏitím betonu v rozhlednu a my‰-

20. století se historická vyobrazení stala prvofiad˘m,

jména archeologické nálezy vãetnû doprovodné ilus-

lenka nesmyslné úpravy dochovaného románského

v mnoha pfiípadech jiÏ jedin˘m vûrohodn˘m zdrojem in-

trativní prezentace v˘bûru keramiky a Ïelezn˘ch

torza k tomuto úãelu je bohuÏel stále Ïivá). PfiestoÏe

formací o podobû a v˘voji v˘znamného hradu. Je proto

pfiedmûtÛ. PfiestoÏe nálezy pfiedstavují pouze zlomek

ãeské hrady a zvlá‰tû jejich zfiíceniny stále náleÏejí

velmi zásluÏné, Ïe se autorovi podafiilo shromáÏdit

toho, co bylo v prÛbûhu úprav ve 20. století nenávrat-

k nejohroÏenûj‰ím (nejvíce opomíjen˘m a zároveÀ ne-

a fundovanû komentovat doposud nejrozsáhlej‰í sou-

nû ztraceno, jde o dÛleÏité svûdectví a velmi zajíma-

jatakovanûj‰ím) ãástem národního kulturního dûdic-

bor historick˘ch vyobrazení z doby od poloviny 18. aÏ

vou sondu, pfiispívající k osvûtlení kaÏdodenního Ïivo-

tví, jsou v tûchto souvislostech smutné a tragické

do druhé poloviny 20. století, z nichÏ nezanedbatelná

ta tohoto v˘znamného hradu.

osudy starobylé Pfiimdy v kontextu evropského pojetí

ãást je publikována poprvé.

V závûru ãásti vûnované zfiíceninû hradu Pfiimda je

a úrovnû péãe o kulturní dûdictví poãátku 21. století

Kapitola vûnovaná archeologickému v˘zkumu je spí-

krátká kapitola, jejíÏ obsah slouÏí k dobré orientaci

‰e neÏ v˘ãtem v˘sledkÛ zodpovûdnû provádûn˘ch te-

náv‰tûvníkÛ pfii prohlídce památky. Tak jak je u mono-

Obsahovû pfiínosná a ãtenáfisky poutavá publikace

rénních prací smutnou rekapitulací ztrát a bezohledné-

grafick˘ch svazkÛ ediãní fiady vlastivûdné knihovniãky

je nepochybnû inspirativním poãinem, za jehoÏ vydání

ho, tûÏko pochopitelného niãení nenahraditeln˘ch

obvyklé, publikace konãí informacemi o zajímav˘ch

náleÏí dík jak nanejv˘‰ renomovanému autorovi profe-

pramenÛ. Nejrozsáhlej‰í doposud provedenou archeo-

památkách a pamûtihodnostech v okolí hradu, soupi-

soru Tomá‰i Durdíkovi, tak Spoleãnosti pfiátel staro-

logickou akci na hradû pfiedstavuje autorova sondáÏ

sem literatury a slovníãkem odborn˘ch v˘razÛ vãetnû

Ïitností.

v roce 1973, která je zde podrobnû prezentována a vy-

závûreãného resumé v nûmeckém jazyce. Velkou

hodnocena vãetnû terénní dokumentace. Konstatová-

pfiedností této pozoruhodné publikace je její vybavení

ní, Ïe v rámci novodob˘ch úprav této národní kulturní

bohat˘m a kvalitním obrazov˘m souborem: text je do-

památky byly zcela zniãeny rozsáhlé plochy archeologic-

provázen jak ãetn˘mi fotografiemi, reprodukcemi his-

k˘ch terénÛ, zatímco regulérnímu archeologickému v˘-

torické ikonografie, tak plány a dal‰í mûfiickou doku-

zkumu bylo podrobeno pouze 18 m2, navíc jiÏ naru‰e-

mentací vãetnû dokumentace archeologick˘ch nálezÛ.

78

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

zcela nepfiijatelné.

Václav GIRSA

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

âasopis dále obsahuje mimo jiné tyto autorské zprávy s fotografiemi a plány: Dethier & Associés, Jean DEHARENG: Centrum se-

StaÈ s podtitulem „Nepostavená architektura“ nám

mináfiÛ a v˘stav v zámku Val-Saint-Lambert, Seraing,

pfiibliÏuje text zadání první soutûÏe na dostavbu budo-

Francie, s. 34–39.

vy Staromûstské radnice z roku 1899 a charakterizuje

Rekonstrukce vyplenûného opatského paláce z let 1762–1765, pouÏívaného donedávna jako sklady,

Urbanismus & územní rozvoj 2007/3 V tomto ãísle je publikován dokument Územní agenda EU s komentujícími ãlánky a pfiíspûvky ze semináfie Koncepce dopravy v âR. Pfiílohou je sborník ze semináfie Nové nástroje územního plánování.

Urbanismus & územní rozvoj 2007/4 Jana ·ILHANOVÁ, Rober t VESEL¯: Základní informace o dokumentu Lipská charta o udrÏiteln˘ch evropsk˘ch mûstech, s. 3–4.

a dostavba nového objektu v místû kostela, zbofieného na poãátku 19. století. Pavel MUD¤ÍK: Pfiestavba rodinné vily na kavárnu, Zlín, s. 40–45.

me vidût na obrázcích. Pavel HALÍK: Jifií Kroha (1893–1974). Architekt, malífi, designér, teoretik v promûnách umûní 20. století, s. 86–87. âlánek k v˘stavû v Muzeu mûsta Brna na ·pilberku popisuje a vysvûtluje KrohÛv umûleck˘ a lidsk˘ v˘voj

tekta Miroslava Lorence. DÛm byl zbaven nánosÛ do-

od jeho slavné avantgardní tvorby 20. let pfies léta váleã-

staveb i zcela zniãen˘ch ãástí. Byly obnoveny terasy

ná, v nichÏ pfieÏíval, období stalinsk˘ch 50. let, v nichÏ se

a dostavûna pfiední uliãní jednopodlaÏní ãást. Funkce

s vervou angaÏoval a stal se národním umûlcem, aÏ

domu byla zmûnûna na vyhledávanou kavárnu.

po 60. léta a následnou normalizaci. V pozadí kultov-

Kamila BARTO·KOVÁ, Michal BARTO·EK: Rekonstrukce rodinné vily, Praha 6, s. 46–51. Rekonstrukce rodinného domu z roku 1933 pro moderní stylové bydlení pfii zachování pÛvodního cha-

na následujících stranách. Dokument definuje spoleã-

rakteru objektu. Majitelé se snaÏili o citlivou rekon-

né zásady státÛ Evropské unie v pfiístupu k udrÏitelné-

strukci. Byly ponechány pÛvodní dvefie, kliky, kování,

mu rozvoji mûst.

pÛvodní svûtla byla repasována.

Robert VESEL¯, Lubor FRIDRICH: Rozhovor se sta-

návrhy, které v této soutûÏi uspûly. âtyfii vítûzné mÛÏe-

Rekonstrukce a dostavba vily z roku 1931 od archi-

Komentáfi k Lipské chartû, jejíÏ text je k dispozici

rostou Kolína na téma odchod armády âeské republi-

Radomíra SEDLÁKOVÁ: První soutûÏ v nedokonãené fiadû…, s. 84–85.

Rekonstrukce a dostavba rodinného domu, Praha 6, s. 52–55.

ní brnûnské v˘stavy jako by podle autora ãíhala otázka: Omlouvá avantgardní tvorba pozdûj‰í skutky a chování „národního umûlce“?

Architekt 2007/11 âíslo je vûnováno problematice zdravotních staveb. Z ãlánkÛ: Ale‰ BURIAN, Gustav K¤IVINKA: Pavilon akutní medicíny nemocnice Milosrdn˘ch bratfií, s. 32–37.

Cílem rekonstrukce rodinného domu z 50.–60. let

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o dostavbû

Odchod armády znamená vÏdy zmûnu vlastnick˘ch

20. století od Jifiího Poláãka a Václava ·kardy / Atelier

brnûnské nemocnice v tûsném sousedství barokního

vztahÛ a v˘skyt nevyuÏívan˘ch „vojensk˘ch brownfiel-

K2 bylo vytvofiení souãasného moderního domu. No-

klá‰tera.

dÛ“. Zru‰ení posádky mívá pro dané území ãasto také

v˘m prvkem se stala „vûÏová nároÏní nástavba“, vik˘fi

TomበJIRÁNEK, Marek LEHMANN / ZAHRADA NAD

negativní hospodáfiské dÛsledky. Pro lokalitu je nutné

se sedlovou stfiechou, pÛvodní prádelna byla pfiesta-

METUJÍ, s. r. o.: Centrální lázeÀsk˘ park. Libenského

najít nové funkce a novû ji zaãlenit do organismu síd-

vûna na garáÏ a místnost s krbem.

kolonáda, s. 50–53.

ky z mûsta, s. 29–32.

la. Kolínská posádka byla relativnû malá. Její majetek byl ãásteãnû pfieveden na mûsto, ãásteãnû restituo-

Kamil MRVA: Sídlo firmy UAX, Bernar tice nad Odrou, s. 56–61.

ván, zbylou témûfi polovinu stát prodal soukromé oso-

Rekonstrukce a dostavba administrativní budovy

bû, která poté spolu s mûstem investovala do revitali-

z 80. let 20. století uprostfied obce, v tûsném sou-

zace území na bytové a obchodní objekty.

sedství místní kapliãky.

Silvestr VÁGNER: ·ance pro Brno. Úvahy zku‰eného urbanisty, s. 52–54.

Adaptace bytu ve „SkleÀáku“, Praha 6, s. 62–67. âlánek o obnovû interiéru jednoho z bytÛ nedávno

Autorská zpráva o rehabilitaci lázeÀské stavby Vojtûcha Kerharta z roku 1938 umístûné v srdci Centrálního lázeÀského parku v Podûbradech. Doplnûno fotografiemi a plány. Stavba roku 2007, s. 80. Zpráva o v˘sledcích 15. roãníku soutûÏe s krátk˘m v˘ãtem ocenûn˘ch staveb.

âlánek se zab˘vá zejména problematikou pfiesunu

rekonstruovaného domu od architekta R. F. Podzem-

brnûnského hlavního nádraÏí a s ním souvisejícími

ného ze 30. let 20. století. Interiér byl oãi‰tûn od ne-

âlánek o v˘stavû, kterou pofiádá Vitra Design Mu-

urbanistick˘mi problémy. Odsunutí nádraÏí podle au-

patfiiãn˘ch nánosÛ, dochované prvky obnoveny nebo

seum ve spolupráci s holandsk˘m architektonick˘m

tora povede ke zv˘‰ení automobilového provozu i po-

repasovány.

institutem a Britsk˘m královsk˘m institutem architek-

ÏadavkÛ na parkovací plochy v jiÏním prostoru centra

Dal‰í ãlánky:

mûsta. Navrhuje proto rekonstrukci nádraÏí ve stá-

Letná „na hranû“, s. 71–73.

vající poloze pfii vyuÏití jeho existujících plo‰n˘ch re-

Studie umístûní ústfiedního stadionu mûsta od autorského t˘mu Milo‰ Kopfiiva, Viktor Drobn˘, Mar tin

zerv.

Kabriel / Sportovní projekty s. r. o. a Petr Klán, Miro-

Urbanismus & územní rozvoj 2007/5 Mar tin TUNKA: Informace o uplatÀování nového stavebního zákona, s. 3–26.

Le Corbusier: Umûní architektury, s. 82–83.

tury v nûmeckém Weilu.

Architekt 2007/12 TomበRUSÍN, Ivan WAHLA, Petr MUTINA: Masarykovo námûstí, s. 4–9.

slav Nûmeãek / studenti. Srovnávací studie byla zpra-

Autorská zpráva o fie‰ení nejstar‰ího shromaÏìova-

cována pro úãely dlouhodobé pfiípravy budoucí olym-

cího prostoru v Ostravû s fotografiemi a plány. Jako

pijské kandidatury. Ústfiední areál her by podle jejích

protiváha mariánskému sloupu v opaãné polovinû ná-

autorÛ mûl b˘t na Letné nebo na Strahovû.

mûstí jsou umístûny fontány, dÛleÏité mezníky v histo-

K olympiádû v Praze, s. 74–77.

rii mûsta jsou pfiipomenuty formou reliéfních bronzo-

MMR popisuje nejv˘znamnûj‰í koncepãní zmûny, které

Kulatého stolu na téma Jak se uspofiádání olympij-

v˘ch desek vloÏen˘ch do dlaÏby námûstí, pfied budovu

zákon pfiinesl, a metody, jeÏ jsou v souvislosti s jeho

sk˘ch her dotkne Prahy jako historického hlavního

muzea je situována Mafiatkova busta T. G. Masaryka,

aplikací na MMR pouÏívány.

mûsta zemû se zúãastnili M. Jírovec, V. Králíãek,

po obvodu centrální plochy jsou vysázeny jerlíny. Ná-

J. Linha, A. Navrátil, Z. ·amalík a J. Macháãek.

vrh samozfiejmû fie‰í také dlaÏby, osvûtlení a nov˘

Rozsáhl˘ ãlánek z dílny Odboru územního plánování

Architekt 2007/10 Hlavním tématem jsou sportovní stavby. Sportu je

Radim BOHÁâEK: Kanadská olympijská zku‰enost, s. 79.

vûnován rozsáhl˘ úvodník Arno‰ta NAVRÁTILA: Od an-

Struãná anal˘za pfiípravy Olympijsk˘ch her 1976

tiky k novodob˘m olympijsk˘m hrám a fiada sportov-

v Montrealu, které vstoupily do dûjin jako odstra‰ující

ních realizací i studií.

pfiíklad z hlediska ekonomického.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORNÝCH ČASOPISŮ

mûstsk˘ mobiliáfi. Martin STRAKO·: Masarykovo námûstí v Ostravû, s. 10–11. Recenze shrnuje historick˘ v˘voj námûstí. Vítûzové architektonicko-urbanistické soutûÏe z brnûnského

79

ateliéru RAW navrátili místu jeho historick˘ rozmûr

Stavebnictví 2007/9

Autor zdÛrazÀuje dÛleÏitost kvalitních fiemesln˘ch

Petr ZÁZVORKA: Experiment AneÏka, s. 6–9.

prací pfii rekonstrukcích historick˘ch budov, zejména

tick˘ projekt v‰ak v prÛbûhu realizace pro‰el ãetn˘mi

âlánek o stavbû nové budovy po‰tovny na vrcholu

u stfie‰ních konstrukcí, kde jde o práce pokr˘vaãské,

zmûnami: místo kostek byly zvoleny kamenné desky

SnûÏky od architektonického studia Hoffman Rajni‰

v nûkolika barvách, pÛvodnû plánovaná asymetrická

Architekti. Dfievûná stavba zpevnûná ocelov˘mi táhly

Michael BALÍK: PrÛzkum a návrh sanace vlhkého

zeleÀ je nyní osázena v pravideln˘ch rozestupech,

s plá‰tûm ze zdvojeného skla a vnûj‰ími izolovan˘mi

zdiva historické budovy ve mûstû âesk˘ Brod,

pÛvodnû rozpt˘lená ka‰na omezena na jeden pruh

okenicemi je v podstatû experiment. Vychází ze zku-

s. 50–53.

s pûti tr yskami, promûnûna je i chronologická osa,

‰eností Grónska a Islandu. Z ploché stfiechy vítr bez

busta T. G. M. urãená pro interiéry budov se dostala

zábran sfoukává sníh, dÛm je postaven na voln˘ch

do venkovního prostoru. Masar ykovo námûstí tak

podporách, aby se zabránilo vzniku závûjí na návûtrné

podle autora zÛstalo na pÛli cesty mezi pÛvodním

stranû. Jemná nezasklená válcová vûÏ funguje jako vy-

minimalistick˘m prostorem a souãasnou dekorativní

hlídková terasa. Doplnûno fotografiemi a plány.

tím, Ïe odstranili jeho roztfií‰tûnost. Tento minimalis-

variací.

Franti‰ek STEJSKAL: Pfiemístûní historického mos-

Jifií JANëOUREK, Ladislav DAVID, Jana MEDLÍKOVÁ:

tu Podolsko-Stádlec, s. 18–22.

Nov˘ magistrát v Liberci, s. 12–17.

klempífiské a tesafiské.

Zpráva s fotografiemi a plány o odvlhãení secesní ãtyfikfiídlé stavby. Filip ROZSÍVAL: Rekonstrukce a dostavba areálu Vr‰ovického zámeãku z 19. století, s. 54–56. Rekonstrukce probíhá podle vítûzného projektu ateliéru Masák & Partner, s. r. o. Stavba v novorenesanãním stylu z roku 1843 pro‰la na poãátku 20. sto-

Most pfies Vltavu u obce Podolsko postavil Vojtûch

letí razantní zmûnou interiérÛ, kdyÏ zaãala slouÏit pro

Tfii domy zrekonstruované a spojené ve správní bu-

Lanna v letech 1847–1848 podle návrhu Bedfiicha

potfieby radnice Prahy 10. Od konce 80. let byla vyuÏí-

dovu magistrátu stojí v jádru mûstské památkové zó-

Schnircha. Do Stádlece byl most pfienesen v letech

vána jako skladi‰tû a objekt velmi chátral. Areál zá-

ny. Tvofiily spolu jednotn˘ blok, kter ˘ slouÏil mnoha

1971–1975. Roku 1989 byl prohlá‰en národní kultur-

meãku je v souãasné dobû památkovû chránûn. Za-

úãelÛm. Jejich spojení umoÏnilo vznik velkorysé dvo-

ní památkou. V roce 2006 byl rekonstruován a doãkal

chována byla svatební síÀ, kromû toho bude zámeãek

rany uvolnûním dispozic pÛvodních domÛ a odstranû-

se napfiíklad nové mostovky. âlánek se zevrubnû za-

slouÏit jako hotel a spoleãenské centrum. Cel˘ kom-

ním schodi‰tû a malého vnitrobloku uvnitfi domÛ. Na

b˘vá pfienesením mostu a obsahuje dobové dokumen-

plex bude doplnûn o dostavbu nové budovy pod jiÏní

jejich místû vznikla odbavovací hala s pfiepáÏkami

ty.

terasou pfied zámeãkem s doplÀkovou funkcí pro ve-

v pfiízemí, ochozy a ostatními kanceláfisk˘mi prostorami v patrech. Hlavní vstup je situován do obloukové-

Alena BELZOVÁ: Finanãní pfiíspûvky na obnovu kulturních památek ze státního rozpoãtu, s. 24–28.

fiejnost. âlánek obsahuje vizualizace a plány. Hana DU·KOVÁ: Budoucí smûr y památkové péãe

ho nároÏí námûstí Dr. E. Bene‰e. PÛvodní konstrukce

Autorka rozebírá z legislativního hlediska financová-

jsou pojaty v jemné neutrální barvû a nové konstruk-

ní památkové péãe – povinnosti vlastníka kulturní pa-

V˘bûr z diskuse, kterou pofiádala redakce ãasopisu

ce zv˘raznûny pouÏitím soudob˘ch povrchov˘ch mate-

mátky, jednotlivé programy na pfiidûlování finanãních

a jíÏ se zúãastnili: Pavel Jerie, Anna Matou‰ková, Eva

riálÛ. Doplnûno fotografiemi a plány. S tématem sou-

prostfiedkÛ a doklady potfiebné k Ïádostem do jednot-

Dvofiáková, Václav Jandáãek, Helena Klímová, Jan Vi-

visí ãlánek Jany MEDLÍKOVÉ: Nov˘ magistrát

liv˘ch programÛ.

nafi, TomበBrabec a Zdenûk Svoboda. Diskuse se t˘-

v Liberci, s. 64–65, o historii rekonstruovan˘ch budov a zpÛsobu jejich pfiestavby. Diplomové práce 2007, s. 50–55.

Dagmar FUNDOVÁ: Pfiíprava celkové obnovy chrámu sv. Barbory ve mûstû Kutná Hora, s. 29–30. ¤editelka nadace Kutná Hora – památka UNESCO

Publikovány jsou práce, které se umístily na prvních

informuje o dosud realizovan˘ch úsecích obnovy, pfií-

tfiech místech: M. KUBISZOVÁ (·A AVU Praha): Ideální

pravû, zpÛsobu financování a restaurování vnûj‰ího

Tû‰ín – vedoucí projektu E. Pfiikryl; N. âTVRTNÍâKOVÁ

plá‰tû chrámu a uvádí základní údaje o stavbû.

(FA âVUT Praha): V˘‰ková budova pro Prahu – vedoucí projektu R. Kouck˘; A. POKORN¯ (FA TU Liberec): Ost-

Jan VINA¤: Oprava gotického chrámu sv. Barbory, s. 31–38.

v âR, s. 57–61.

kala hlavních problémÛ souãasné památkové péãe, slabin stávajícího památkového zákona a dotaãní politiky státu. Jana KALFERSTOVÁ: Ochrana archeologického dûdictví a zájem na trvalém rozvoji území, s. 62–63. Archeologické nálezy limitují moÏnost vyuÏití území a vlastníci dotãen˘ch nemovitostí by mûli b˘t s tûmito limity seznámeni dfiív, neÏ se pustí do realizace svého

rov – nadaãní komplex v benátské lagunû (vedoucí pro-

Zevrubn˘ text o obnovû chrámu vyzdvihuje zejména

podnikatelského zámûru. âlánek se snaÏí struãnû in-

jektu M. Rajni‰). A dále tfii, které obdrÏely zvlá‰tní ce-

komplexnost dokumentace a zkoumání stavby ve

formovat zainteresovanou vefiejnost o základních

nu: D. BARO· (FA âVUT Praha): Muzeum aviatiky –

v‰ech jejích sloÏkách a funkcích odborníky rÛzn˘ch

právních úpravách této oblasti.

vedoucí projektu Z. Rothbauer; J. MURLA (FA âVUT

profesí v rámci peãlivé pfiípravy a koordinaci prÛzkum-

Praha): Trasování r ychlostní komunikace R35 – ve-

n˘ch i stavebních prací. Doplnûno fotografiemi a plány.

doucí projektu I. Kroupa; P. SYNOVEC (FA âVUT Pra-

Jan BRADNA: Spolupráce restaurátorÛ a staveb-

ha): Urbanismus Hradãanská-·pejchar, Praha – ve-

ních profesí na obnovû historick˘ch staveb, s. 39–41.

doucí projektu J. Sedlák. Vladimír ·LAPETA: Olomouc, Na Vozovce 33, s. 56–

Stavebnictví 2007/10 Vladimír BÍLEK: Souãasnost a tradice dfievûného stavûní a architektury v âeské republice, s. 24–27.

Autor – sochafi a restaurátor – dokládá na konkrét-

Dfievûné stavby mají u nás zatím nevyuÏit˘ pozitivní

ních pfiíkladech nutnost souãinnosti rÛzn˘ch profesí

potenciál. Autor porovnává rozsah dfievûné v˘stavby

pfii obnovû stavebních památek, jejichÏ nedílnou sou-

se zahraniãím, charakterizuje konstrukci a architektu-

Vzpomínky na takzvanou ·lapetovu vilu, kterou au-

ãástí b˘vají ãasto umûlecká díla z kamene nebo ‰tu-

ru dfievûn˘ch budov, jejich ekonomick˘ a ekologick˘

torÛv otec realizoval v roce 1937 a v jejímÏ horním

ku. ZmiÀuje i rÛzné modely organizování takové práce.

pfiínos a základní rozvojové trendy.

patfie Ïil v pronájmu aÏ do své smrti. âlánek obsahuje

TomበSOUKUP: Obnova památky v malém mûstû

59.

historii vzniku vily, podrobnû popisuje její interiér y a osudy domu aÏ do souãasnosti. Doplnûno pÛdorysy. Kauza Národní knihovny, s. 62–63. Soubor dokumentÛ t˘kajících se dûní kolem nové budovy knihovny: dopis prezidenta UIA, prohlá‰ení

LuÏe, s. 42–43. âlánek s fotografiemi o obnovû barokního mû‰Èan-

Dfievûná lávka pro pû‰í a cyklisty propojuje historické

ského domu ãp. 87 v mûstské památkové zónû LuÏe.

centrum âesk˘ch Budûjovic s klidovou oblastí lesoparku

Hana ZACHOVÁ: Nové vefiejné osvûtlení v památko-

Stromovka. V roce 2002 nahradila pÛvodní dfievûnou

vé zónû mûsta âesk˘ Krumlov-Ple‰ivec, s. 44–47.

UIA, prohlá‰ení Národní knihovny âR k mezinárodní

Instalace nového vefiejného osvûtlení v památkové

soutûÏi na novou budovu, petice na podporu v˘stavby

zónû si vyÏádala nejen nové trasy kabelov˘ch rozvodÛ,

nové budovy NK na Letenské pláni, otevfien˘ dopis ar-

ale i v˘voj nového svítidla. Autorka nás informuje o je-

chitektÛ ministru kultury âR.

ho projektové pfiípravû a architektonickém návrhu. Jifií LANGNER: Kvalitním fiemeslem k záchranû a zachování kulturního dûdictví, s. 48–49.

80

Václav MACH: Dfievûná lávka pfies slepé rameno Mal‰e, s. 50–52.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORNÝCH ČASOPISŮ

lávku, která uÏ nevyhovovala souãasn˘m potfiebám. Autorská zpráva doplnûná fotografiemi a plány. Petr DOSTÁL: Oprava roubeného barokního domu Johanna Kittela v Krásné u Pûnãína, s. 53–55. âlánek s fotografiemi a plány pfiedstavuje historii domu léãitele Kittela z poloviny 18. století, jeho architektonické a konstrukãní fie‰ení, návrh a prÛbûh opra-

vy, pfii níÏ byla vymûnûna podstatná ãást roubené konstrukce.

D. NOVÁ, L. PASTRNEK, L. HOR≈ÁKOVÁ: Zlín a století vily Tomá‰e Bati, s. 74–78.

Milan ·MAK: Dfievûná kaple v âerné – ukázka spojení elegance s jednoduchostí, s. 56–57.

V první tfietinû 20. století vzniká zásluhou Tomá‰e Bati za spolupÛsobení pfiedních architektÛ a stavitelÛ,

Petr Pelãák, Josef Pleskot, Alexandr Skalick˘, Alena ·rámková, Josef Chuchma a Milena Sr‰Àová. Rostislav ·VÁCHA: O ãeské kritice architektur y, s. 37–42.

Autorská zpráva s pÛdorysem, vizualizací a fotogra-

zejména J. Kotûry, J. Goãára a F. L. Gahury, z malého

âlánek o zrodu architektonické kritiky, jejích podo-

fií o nové kapli uprostfied obce na âeskomoravské vr-

mûsteãka Zlín vzorové prÛmyslové mûsto. Spolupráce

bách a peripetiích v ãesk˘ch ãasopisech o architektu-

chovinû.

Bati s Kotûrou zaãala v roce 1909 pfii dostavbû rodin-

fie od poloviny 19. století do souãasnosti.

Mar tin RAJNI·: Konstrukce a technické systémy nové po‰tovny na vrcholu SnûÏky, s. 58–59.

né vily, jejímÏ pÛvodním projektantem byl stavitel Fran-

Alena KUBOVÁ: Axel Sowa o srdci ParíÏa, s. 62–63.

ti‰ek Novák. DÛm se stal jednou z Kotûrov˘ch syntéz

Úvod k pfiekladu ãlánku A. Sowy: PafiíÏ – Les Halles

âlánek pfiiná‰í informace o konstrukãním fie‰ení tfií

dobov˘ch principÛ neoklasicismu s koncepcí anglické-

(TrÏnice) anebo jak dodat bfiichu srdce, uvefiejnûného

hlavních ãástí po‰tovny – horní ãásti s provozem po‰-

ho rodinného domu. Na stavbû spolupracovali i dal‰í

v ãasopisu L’Architecture d’aujourd’hui v roce 2004.

tovny a obãerstvením, spodní ãásti se servisním pro-

architekti a umûlci zvuãn˘ch jmen: napfiíklad Franti‰ek

Autorka pfiipomíná historii ãasopisu a jeho koncepãní

storem pro zásoby a ubytování obsluhy a kruhového

Kysela, Jan Zázvorka, Franti‰ek Gahura, Vladimír Kar-

promûny, poté krátce charakterizuje obsah Sowova

schodi‰tû, propojujícího po‰tovnu s vyhlídkovou trasou.

fík a dal‰í. V 50. letech zaãala devastace vily, rekon-

ãlánku – hlavní redaktor AA se v nûm pokou‰í o vyjas-

struována byla v letech 1996–1998. âlánek obsahuje

nûní neurãitosti programu soutûÏe na zmínûné místo,

dobové i souãasné fotografie a pÛdorysy k opravû vily.

kterou vypsala pafiíÏská radnice v roce 2002. Sowa

Stavebnictví 2007/11–12 Marek TICH¯, Jifií âERMÁK: âarování se sklem pfii rekonstrukci domu U Zlatého andûla v Celetné, s. 12–15.

dochází k závûru, Ïe hlavním problémem je zpÛsob

Stavba 2007/5

plánování, sama metoda projektování. V této soutûÏi

Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let, s. 4.

jde podle jeho názoru o nov˘ zpÛsob spolupráce mezi

âlánek zaãíná struãnou historií klasicistního domu,

Informace o publikaci L. Hubatové-Vackové a C. ¤í-

vefiejnou správou mûsta a soukrom˘mi investory. Po

krátce charakterizuje jeho úpravy na hotel, z nichÏ nej-

hy, která je doprovodn˘m katalogem stejnojmenné v˘-

v˘znamnûj‰í je zastropení dvorÛ na úrovni 1. NP a ob-

stavy. Kniha zkoumá sídli‰tní Ïivotní styl, bytovou

novení prÛchodu mezi ulicemi Králodvorská a Templo-

a spotfiební kulturu 70. let 20. století.

vá. Dále se podrobnû vûnuje nûkter ˘m pouÏit˘m postupÛm repase a rekonstrukce, návrhu ãásti nov˘ch konstrukcí a konstrukãnímu fie‰ení sklenûného zastfie‰ení. Doplnûno fotografiemi a plány. Jan TÁBORSK¯: Soukromá obnova zámku v nízkonákladovém reÏimu, s. 16–18.

Vila Grébovka otevírá po kompletní rekonstrukci, s. 9. Krátká zpráva o rekonstrukci novorenesanãní vily v areálu Havlíãkov˘ch sadÛ v Praze 2. Rekonstrukce a dostavba Factor y Office Center, s. 12–13.

úvodu následuje úpln˘ text ãlánku. Rostislav ·VÁCHA: Kenneth Frampton kritizuje ·v˘cary, s. 64–66. Pfieklad textu K. Framptona: Minimální morálie: Postfiehy o nové architektufie nûmeckého ·v˘carska z knihy Labour, Work, and Architecture je uveden komentáfiem R. ·váchy. Frampton ve svém textu fie‰í otázku, zda lze ·v˘carsko zafiadit mezi prvofiadé architektonické scény. U architektury oceÀuje její „ontolo-

Rokokov˘ zámeãek je kvalitnû obnovenou památko-

âlánek o pfiipravovaném projektu v areálu b˘valé

gické“ kvality, pfiedev‰ím tektoniãnost a pocit fyzické

vû chránûnou stavbou v soukromém vlastnictví. Roz-

Radlické mlékárny v Praze 5-Smíchovû s vizualizacemi

pfiítomnosti materiálÛ, coÏ splÀuje podle jeho názoru

hovor s majitelem Petrem Kuãerou o jeho obnovû.

a plány. Stavba bude slouÏit komerãnû-administrativ-

tvorba Petera Zumthora. Opakem ontologiãnosti je

ním úãelÛm.

Framptonovi scénografiãnost – sklon k optické iluzi,

Ale‰ TOMÁ·EK, Petr ZÁZVORKA: Knihy pod parkem, s. 19–21. Autorská zpráva o vítûzném návrhu v soutûÏi na Krajskou knihovnu Vysoãiny v Havlíãkovû Brodû. Pozemek pro knihovnu se nachází na okraji areálu nemocnice, v bezprostfiední blízkosti zástavby rodinn˘ch domÛ, kde by knihovna v˘raznû dominovala okolí, navíc

Národní technická knihovna nabídne zájemcÛm stovky tisíc volnû pfiístupn˘ch svazkÛ, s. 16. Informace o v˘stavbû nové technické knihovny v areálu âVUT v Praze 6. Obytn˘ soubor Donnybrook Quarter, Lond˘n, s. 18– 19.

neschopnost odli‰it pozici architekta od pozice umûlce. Tento pfiístup spatfiuje u Jacquesa Herzoga a Pierra de Meurona. Kritika architektury – zahraniãí, s. 68–69. Na otázky související s kritikou architektur y ve sv˘ch zemích odpovídají: Pál Csanády, ‰éfredaktor ãa-

je mírnû svaÏit˘ k fiece Sázavû. Vítûzn˘ návrh knihovnu

Zpráva s fotografiemi a plány o souboru 23 vût‰i-

sopisu Alaprajz, Maìarsko; Gabrielle Kaiser, publicist-

situuje pod povrch pozemku. Doplnûno vizualizacemi

nou tfiípodlaÏních domÛ od Petera Barbera v lond˘n-

ka z Architekturzentrum Wien, Rakousko; Henrieta

a plány.

ské ãtvrti Brighton.

Moravãíková, ‰éfredaktorka ãasopisu Arch, Sloven-

Petr HÁJEK: UdrÏitelná v˘stavba budov a její uplatÀování ve stfiední Evropû, s. 27–29.

Sjakkte, KodaÀ, s. 20–21.

sko; Sylwia Ratajczyk, povûfiená ‰éfredaktorka Archi-

âlánek o víceúãelovém kulturním a spoleãenském

tektura & Biznes, Polsko.

V˘stavba a provozování budov patfií mezi hlavní

centru pro dûti a mládeÏ v problematickém severozá-

spotfiebitele materiálov˘ch a energetick˘ch zdrojÛ

padním pfiedmûstí Kodanû. Pro vybudování centra byl

a souãasnû pfiispívají ke zneãi‰Èování Ïivotního pro-

zvolen objekt b˘valé tovární haly. Celá rekonverze se

Autor charakterizuje v˘voj architektonické teorie

stfiedí. V˘stavba budov reaguje na obecné poÏadavky

nesla ve snaze zachovat co moÏná nejvíc z pÛvodního

a kritiky na mezinárodní scénû od 80. let 20. století.

udrÏitelného rozvoje. âlánek se vûnuje jejím ‰ir‰ím

objektu a novou vrstvu pouze vloÏit.

âlánek je doplnûn obsáhl˘m poznámkov˘m aparátem

souvislostem, základním principÛm, úkolÛm a legisla-

Kritika architektury, s. 22–61.

tivû v rámci Evropské unie.

Ústfiední téma tohoto vydání je uvedeno úvodními

Benjamin FRAGNER, Tomበ·ENBERGER: Stavební

poznámkami Huberta Guzika. Redakce oslovila archi-

fond prÛmyslového dûdictví – potenciál udrÏitelného

tekty a kritiky a poloÏila jim tyto otázky: Co je to kritika?

rozvoje, s. 60–63.

Kritik a jeho aparát. Co je to „dobrá kritika“? Lokální –

Marian ZERVAN: Svety teórie a kritiky architektúry dnes (pokus o metateoretickú topografiu), s. 73–76.

s fiadou odkazÛ na jednotlivé prameny. Martin VONKA, Andrea HOUDKOVÁ: Vzne‰ené vertikály, s. 78–83. âlánek s fiadou fotografií mapuje osudy rÛzn˘ch typick˘ch industriálních objektÛ u nás s ciheln˘mi komíny.

âlánek pfiibliÏuje problematiku industriálních staveb

globální. Pro koho jaká kritika? Místo v médiích. Na

a prÛmyslov˘ch areálÛ a souãasné pfiístupy k nim, ãle-

velkém prostoru pak na uvedené otázky reagují ve

nûní tûchto staveb, zásady vhodného vyuÏití prÛmys-

sv˘ch statích tito oslovení: Vladimír Czumalo, Karel Do-

lového dûdictví a uvádí pozitivní pfiíklady ze zahraniãí.

leÏel, Monika Mitá‰ová, Radomíra Sedláková, Martin

UpozorÀuje na existenci a ãinnost V˘zkumného centra

Strako‰, Ondfiej Bene‰, Oldfiich J. ·evãík, Marian Zer-

Achim TIMMERMANN: The Poor Sinners’ Cross and

prÛmyslového dûdictví pfii âVUT v Praze, které proble-

van, Rostislav ·vácha, Adam Gebrian, Igor Kovaãeviã,

the Pillory: Late Medieval Microarchitecture and Litur-

matiku soustavnû sleduje.

David Kraus, Michal Kuzemensk˘, Jakub F. Novák,

gies of Criminal Punishment. – Smírãí kfiíÏ a pran˘fi.

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORNÝCH ČASOPISŮ

Umûní 2007/5 (pfievzato z webov˘ch stránek: http://www.umeniart.cz/cz/index.html)

81

Pozdnû gotická drobná architektura a liturgie po-

betonového oblouku v kombinaci s moderní sklenûnou

znamné regionální osobnosti pfielomu 19. a 20. stole-

trestání zloãinu, s. 362–373.

poti‰tûnou fasádou. Autorská zpráva (R. Loegler /

tí – Aus dem Privatleben des pilsner Bürgermeisters

Atelier Loegler i Partnerzy) s fotografiemi a plány.

Václav Peták, s. 93–101.

Tento ãlánek se soustfieìuje na dva typy pozdnû gotick˘ch památek, na takzvan˘ smírãí nebo zpovûdní kfiíÏ (doslovn˘ pfieklad nûmeck˘ch názvÛ Armsünderkreuz a Beichtenmarter) a pran˘fi, které se ve stfiedovûku uÏívaly pfii soudních exekucích.

Administrativnû-vstupní budova Muzea Opolské vsi, s. 36–38.

Îivotní osudy v˘znamného plzeÀského starosty, kter˘ svÛj úfiad zastával v letech 1892–1917.

Autorská zpráva (I. Wilczek, M. Tenczyƒski, E. Og-

Vilém KRATOCHVÍL: Biblická inspirace latinského

l´cka / db2 architekci) s fotografiemi a plány. Forma

nápisu na Pot‰tejnû – Biblische Inspiration der lateinischen Inschrift auf der Burg Pot‰tejn, s. 102–109.

Ivan PFAFF: S. K. Neumann a ãeská v˘tvarná avant-

budovy vychází z historické formy lidové zástavby v ob-

garda. – S. K. Neumann and the Avant-Garde in Czech

lasti celého Opolského Slezska. Kompoziãnû, pro-

Pokus o interpretaci známého (zejména v souvis-

Art, s. 409–414.

porãnû i funkãním fie‰ením interiérÛ navazuje na tra-

losti s hledáním pokladu J. A. Harbuvalem Chamaré)

diãní charakter architektury celého parku.

a ponûkud záhadného gotického nápisu, autorem ãte-

Básník S. K. Neumann (1875–1947) patfiil pfied rokem 1923 k nejcitlivûj‰ím zjevÛm ãeského umûní. Od

Slezské muzeum v Katovicích, s. 46–47.

ného jako SIGNAT THAU POSTES DEITAS EXTERREAT

roku 1936 v‰ak figuroval krajnû negativnû v polemice

Projekt muzea v místû b˘valého uhelného dolu

HOSTES. Kratochvíl ho interpretuje v biblick˘ch sou-

mezi ãesk˘mi kritiky a zastánci stalinské kulturní poli-

v tûsné blízkost centra mûsta je zajímav˘m pfiíkladem

vislostech (pfiedev‰ím Ezechielova proroctví a Druhé

tiky, zvlá‰È ve stalinské kampani proti „formalismu“

ohleduplné revitalizace postindustriální zóny. Autofii

knihy MojÏí‰ovy) a shledává v nûm ochranné uÏití heb-

v umûní.

F. Riegler, R. Riewe / Riegler Riewe Architekten.

rejského písmene Thau, snad v souvislostech vstupu

V ãísle jsou dále mimo jiné tyto recenze: Jifií ROHÁâEK: Miloslav Pojsl, Sepulkrální památky

Rekonstrukce a dostavba Muzea architektur y ve Vratislavi, s. 48–49.

do hradního jádra. Rubrika Odborná sdûlení

Vítûzn˘ projekt na rekonstrukci muzea ve zdech b˘-

Franti‰ek GABRIEL, Ivan PE¤INA, Kamil PODROU-

Michael GRÜNWALD: Martin Mádl – Anke Schlecht

valého bernardinského klá‰tera. Autofii M. Pizio-Do-

ÎEK: Nov˘ doklad opevnûní valeãovské sídelní aglo-

– Marcela Vondráãková, Detracta larva juris naturae.

micz, A. Domicz, M. Pizio, D. WiÊniewski / M. i A. Do-

merace, s. 110–112.

Studien zu einer Skizze Wenzel Lorenz Reiners und

micz – pracownia architektury.

na Moravû a Slezsku do roku 1420, s. 414–416.

V hranû západního pfiedhradí hradu Valeãov se do-

zur Dekoration der Klosterbibliothek in Bfievnov,

Z dal‰ích ãlánkÛ:

choval pozÛstatek polygonální ba‰ty, vybavené stfiíl-

s. 418–420.

Kaple sv. Antonína, s. 54–55.

nou.

Martin MÁDL: Thomas DaCosta Kaufmann, Painterly Enlightenment. The Art of Franz Anton Maulbertsch, 1724–1796, s. 420–425.

FotoreportáÏ o dfievûné kapli v âerné u Mûfiína od L. Kuby, T. Pilafie / Kuba & Pilafi architekti. Z deníku paralelního cestovatele, ãást ‰está, s. 76–77.

ERA 21 2007/5 Karel DOLEÎEL: Slavné vily Olomouckého kraje, s. 11. Recenze knihy editované Pavlem Zatloukalem.

V˘znamnou sklárnu v Broumech zaloÏil Kr y‰tof Schürrer v roce 1596, respektive 1599. Roku 1600

1969, jeÏ se bude muset roz‰ifiovat, neboÈ její kapaci-

vyhofiela, pak byla obnovena a sklo se zde vyrábûlo aÏ

ta jiÏ nedostaãuje pro souãasné transatlantické vzdu-

do poloviny 18. století. Areál zaniklé sklárny byl fatálnû

cholodû.

naru‰en nezákonn˘mi v˘kopy, které se staly podnûtem Blanka KYNâLOVÁ

1600 s kachlov˘mi kamny a deponií v˘robkÛ, v sou-

Hoffman Rajni‰ architekti) s fotografiemi a plány.

toãit˘m schodi‰tûm v transparentním válci. Koncepce vychází z pfiedpokladu, Ïe silné vichfiice sníh z rovné stfiechy lépe odvanou, dÛm vzná‰ející se na ocelové pásovinû podfouknou a nebudou se tvofiit závûje. Z deníku paralelního cestovatele, ãást pátá, s. 68– 69. Komiks o vítûzství socialistického realismu v âesku.

Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností 45/115, ã. 2

sedství pak v˘robní pec. V˘zkum pfiinesl i závaÏné vzorky kvalitního archeologického materiálu souvisejícího jak s Ïivotem sklárny, tak s vyrábûn˘m kvalitním zboÏím. âíslo dále obsahuje rubriky Muzejní a vlastivûdná

Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu

ãinnost (referát o v˘stavû Chladná krása plátové zbro-

a muzejnictví. Vydává Národní muzeum v Praze ve

je v Hradci Králové), Diskuse (polemick˘ text V. Janá-

spolupráci se Spoleãností pfiátel staroÏitností. Praha

ka k souãasné komplikované situaci archeologie

2006. ISSN 0027-5255, 64 stran s obrázky.

Na Pankrácké pláni se tyãí budova Vysokého uãili‰tû

v Moravskoslezském kraji) a Literatura (referát o knize P. Voita: Encyklopedie knihy. Star‰í knihtisk a pfiíbuzné

marxismu-leninismu z roku 1954 od F. M. âerného, je-

Rubrika âlánky

jíÏ úspûch formoval dal‰í v˘voj na‰eho socialistického

Ivo HLOBIL: Socha sv. Václava v katedrále sv. Víta

stavebnictví, oceÀovaného dodnes souãasnou euro-

od Petra Parléfie z roku 1372 – osazená 1373 – Der

asijskou komunistickou vládou.

Prager hl. Wenzel von Peter Parler. Fortsetzung eines hunder tjährigen Diskurses mit neuen Argumenten,

ERA 21 2007/6

k autorovu záchrannému archeologickému v˘zkumu. Odkryty byly pozÛstatky stavby zniãené poÏárem v roce

Autorská zpráva (M. Rajni‰, P. Hoffman / H.R.A –

chou, na níÏ se nachází vyhlídková terasa pfiístupná

Jaromír ÎEGKLITZ: Renesanãní skláfiská huÈ v Broumech, s. 118–126.

Komiks o budovû leti‰tû v Brnû-Tufianech z roku

Nová ãeská po‰tovna AneÏka na SnûÏce, s. 18–23.

Stavba je dfievûn˘ prosklen˘ hranol s plochou stfie-

Rubrika Teze pfiedná‰ek SPS

s. 65–92.

obory mezi polovinou 15. a poãátkem 19. století).

Burgen und Schlösser Nûmecko 48. Jahrgang, Heft 3/2007.

Toto ãíslo je vûnováno polské architektufie a jejím

Obsáhlá a pfiínosná studie vychází z autorovy práce

Themenheft: Junges Forum Burgenforschung. Zeit-

vztahÛm k âesku v minulosti i souãasnosti. UpozorÀu-

publikované v nûmeckém jazyce v ãasopise Umûní LIV,

schrift für Burgenforschung und Denkmalpflege. Euro-

je mimo jiné na tyto projekty:

kterou dále rozvíjí. Hlobil povaÏuje za primární místo,

päisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deutschen

kam mûla b˘t socha osazena, tabernákl nad Svatovác-

Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. ISSN 0007-

lavskou kaplí, reálnû v‰ak byla osazena brzkou zmû-

6201, 68 stran s obrázky. Hlavní ãlánky jsou opatfieny

Nová budova filharmonie stojí na místû dvoupo-

nou plánu z iniciativy Karla IV. v interiéru kaple. Do zmí-

struãn˘m anglick˘m resumé.

dlaÏní koncertní budovy z poãátku 20. století, demolo-

nûného tabernáklu se pak dostala aÏ v baroku, zpût do

vané v roce 1998. SplÀuje v‰echny poÏadavky na

interiéru byla opût pfienesena v polovinû 19. století.

Státní filharmonie Ar tura Rubinsteina v LodÏi, s. 22–25.

V rubrice âlánky referovaného ãísla jsou publikovány pfiíspûvky z konference Junges Forum Burgenfor-

vnitfiní provoz, urbanisticky navazuje na pÛvodní par-

Karel ¤EHÁâEK: Rodinn˘ Ïivot plzeÀského purk-

schung, která se konala v roce 2006 na Marksburgu.

celaci a odkazuje na historické souvislosti i formou

mistra JUDr. Václava Petáka. Pohled do soukromí v˘-

Deutsche Burgenvereinigung takováto setkání mla-

82

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / Z OBSAHU ODBORNÝCH ČASOPISŮ

d˘ch badatelÛ, ktefií zde mohou prezentovat svou prá-

s. 185–190. Informace o historii, podobû, dosavad-

pen˘ch za 2. svûtové války. Státní i mezinárodní orga-

ci, pofiádá v posledním desetiletí vÏdy ob rok v rámci

ním archeologickém v˘zkumu a sanaci (probûhlo v le-

nizace sice poskytují podporu snahám o nápravu vá-

zasedání své vûdecké rady.

tech 2004–2006). Hrad, z nûhoÏ se nad úrovní terénu

leãn˘ch kfiivd nebo boji proti kriminální ãinnosti, ale

Rubrika âlánky

do souãasn˘ch plo‰n˘ch zásahÛ kromû mal˘ch úsekÛ

nenavazují na struktury „vy‰‰ích“ informaãních systé-

Roman GRABOLLE: Die frühmittelalterliche Burg auf

dal‰ího zdiva dochoval pfiedev‰ím zbytek okrouhlé, do

mÛ, které sice vût‰inou nejsou pevnû stanoveny, mû-

Johannisberg bei Jena-Lobeda, s. 135–143. Hradi‰tû

obvodové zdi zapojené vûÏe, vznikl v pozdním 12. sto-

ly by v‰ak b˘t aspoÀ cílem pfii zakládání kaÏdé nové

archeologicky zkoumané jiÏ více neÏ 100 let náleÏí

letí a zanikl koncem 15. vûku.

databáze. Nevím, snad lze situaci chápat napfiíklad

k nejdetailnûji probádan˘m lokalitám svého druhu

Paul Georg CUSTODIS: Culzean Kastle, das Prunk-

tak, Ïe samostatn˘ provoz policejních evidencí slouÏí

v Dur ynsku. Doposud bylo interpretováno zejména

stück des National Trust for Scotland, s. 190–194.

jejich ochranû. Podobnû je tomu s evidencemi nûkte-

v politick˘ch souvislostech v˘chodní hranice francké fií-

Pfiedstavení v˘znamného skotského zámku, zmiÀova-

r ˘ch typÛ mobiliáfiÛ, které jsou bohuÏel pfiedev‰ím

‰e, k ãemuÏ vlastní archeologická evidence poskytuje

ného poprvé k roku 1569, do dne‰ní honosné podoby

v na‰í zemi dlouhodobû terãem vpravdû apokalyptic-

nedostatek pramenÛ. Rekapitulací v‰ech dostupn˘ch

formovaného pfiestavbou v 18. století, stejnû jako zá-

kého plundrování. Vûfiím, Ïe se pfiitom uvaÏuje i o moÏ-

informací a rozborem ‰ir‰ích souvislostí autor dochází

sahy 19. vûku.

nosti, Ïe zvefiejnûní informací o ohroÏen˘ch památ-

k rámcové dataci na pfielom 9.–10. století. Hradi‰tû

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Zprávy (in-

kách mÛÏe mít pozitivní dopad na probuzení zájmu

bylo zaloÏeno v souvislosti se vznikem limes sorabi-

formace o semináfii vûnovaném hradním a zámeck˘m

obecenstva o osud kulturního dûdictví. Ale patrnû se

cus, jeho politickou pfiíslu‰nost (franckou ãi slovan-

zahradám) a Památky ohroÏeny – památky zachránûny

riziko, Ïe zpfiístupnûní takov˘ch zdrojÛ informací bude

skou) dostupné prameny nedovolují spolehlivûji urãit.

(informace o konkrétních kauzách podané podle spol-

zneuÏito, povaÏuje za pfiíli‰ veliké. Ideál „totálního“ in-

kov˘ch zemí).

formaãního systému je tudíÏ v nedohlednu.

Claudia BIRKE: Notdur ft und Heimlichkeit. Die

TomበDURDÍK

Abortanlage als Bestandteil fränkischer Burgen und

Zatím tak mohou b˘t nûkteré typy databází uloupe-

Schlösser von Hohen Mittelalter bis in die Frühe Neu-

n˘ch pfiedmûtÛ zdrojem zajímav˘ch poznatkÛ o tûch dí-

zeit, s. 144–151. Sumarizace vûdomostí (typologie,

lech, která nejspí‰e nikdy v Ïádném vefiejném zdroji

rozbor charakteristick˘ch souãástí, technologie, jed-

publikována nebudou. Omlouvám se, Ïe tímto pfiístu-

notlivé prvky, konstrukce, poloha, ãlenûní) o hradních a zámeck˘ch záchodech ve Frankách 12.–17. století. Zaregistrovaná fie‰ení se vyznaãují znaãnou pestrostí.

P A M ÁT K Y NA INTERNETU

pem jakoby opomíjím, Ïe tyto informace jsou nám snadno dostupné vlastnû pouze proto, Ïe jsou dokladem a my svûdky globální nebo osobní tragédie.

Prevéty v síle zdiva s ‰ikmou ‰achtou se uÏívaly pouze

Propracovan˘m zdrojem informací je databáze, je-

do poloviny 14. století, zatímco záchodové ‰achty na-

jímÏ cílem je napomoci vyhledání kulturních statkÛ,

stupují v dobû okolo roku 1400, ark˘fiová forma se vy-

Uloupené dûdictví

skytuje prÛbûÏnû.

uloupen˘ch za 2. svûtové války pfiedev‰ím Ïidovsk˘m rodinám v Evropû – http://www.lostart.de/. Pfiehledn˘

LukበWENGER: Ganerbensitz Grünberg – Eigen-

Zvlá‰tní je, Ïe historické dûdictví je tfieba pfii serióz-

obsah je doplnûn dokumenty, svûdãícími o intenzitû

tumsverhältnisse der Freiherren von Grünberg unter-

ním studiu povaÏovat vlastnû za nedûlitelné. Lze k nû-

i aktuálních spoleãensk˘ch tûÏkostech provenienãní-

sucht mit Hilfe einer genealogischen Datenbank,

mu pfiistupovat jen z hlediska specializací, dan˘ch

ho pátrání, ale zejména o zdrcujícím rozsahu a dopa-

s. 152–155. Otázku, zda byl ‰v˘carsk˘ hrad Grünberg

tím, Ïe poznání je omezeno na‰imi pfiedpoklady i me-

dech váleãného bûsnûní na Ïivoty nevinn˘ch lidí. Roz-

Ganerbenburgem, fie‰í autor pomocí genealogick˘ch

todami odborné komunikace, které máme k dispozici,

sáhl˘ seznam odkazÛ nás smûruje na dal‰í obdobné

studií a dochází ke kladné odpovûdi.

samozfiejmû z hlediska geografické dosaÏitelnosti ãi ji-

projekty, usilující napomoci nápravû spáchan˘ch kfiivd

Carola GEIECKE: Neue Forschungsergebnisse zur

n˘ch limitujících faktorÛ. Co bychom mohli do znaãné

(vãetnû ãeské databáze Restitution-Art, provozované

Matthiaskapelle bei Kobern-Gondor f, s. 156–166.

míry v dohodû ovlivÀovat, to jsou právû zpÛsoby sdíle-

Ministerstvem kultur y âR: http://www.restitution-

Nov˘ detailní rozbor známé a v˘jimeãné centrální ka-

ní informací o kulturních statcích. Nedûliteln˘ svût we-

art.cz/).

ple na Oberburgu v Kobern vede k závûru, Ïe se jed-

bu k tomu pfiímo svádí! Propojit jednotlivé informaãní

Do jisté míry náhodnou „sbírkou“ je i databáze ulou-

nalo o soukromou svatyni, která v‰ak mohla pro uza-

systémy, a tím zv˘‰it efektivitu práce s vûdomostmi

pen˘ch umûleck˘ch pfiedmûtÛ, po kter ˘ch je vedeno

vfienou spoleãnost slouÏit i jako poutní místo. Stavba

o památkách.

pátrání, zpfiístupÀovaná Policií âR (http://www.mvcr.cz

pro hradní areál dle názoru autorky nadmûrné a mi-

Dnes uÏ nelze pfiehlédnout, Ïe v fiadû vyspûl˘ch ze-

mofiádnû honosné kaple byla nepochybnû i demon-

mí zejména v Evropû se podpora zpfiístupÀování na

leck˘ch

straãnû-reprezentaãním poãinem.

webu projevuje úÏasnû dynamick˘m nárÛstem dostup-

(http://www.mvcr.cz /patrani/falza.html). V tûchto v˘-

/vozidla/ieud/index.php), stejnû jako databáze umûpfiedmûtÛ

podezfiel˘ch

jako

falza

Tamás PUSZTAI: Die Mohosvár von Kelemér – eine

n˘ch zdrojÛ. Propojování databází je na úrovni jednotli-

kazech jsou ãasto poloÏky spí‰e o hodnotû bûÏn˘ch

Burg in Ungarn aus dem 13. und 14. Jahrhunder t,

v˘ch zemí zfietelné a pro uÏivatele pfiínosné, napfiíklad

dekoraãních pfiedmûtÛ, sporadicky se také vyskytnou

s. 167–178. Podrobná kvalitní monografie severoma-

v oblasti zpfiístupÀování archivÛ (Itálie, Velká Británie,

‰piãková umûlecká díla (vût‰ina vyobrazení v‰ak má

ìarského, takfika v úplnosti archeologicky zkoumaného

Nûmecko) a samozfiejmû knihoven (o rozsáhlé podpo-

jen hodnotu informativního náhledu, neboÈ se ãasto

malého hradu. Hrad vznikl˘ na pfielomu 13. a 14. sto-

fie koordinace informaãních zdrojÛ v EU lze vyuÏít ope-

jedná o v˘fiezy z rodinn˘ch snímkÛ a podobnû, protoÏe

letí obepínala hradba, z níÏ vystupovala ãtverhranná

rativní informace na portálu http://www.michael-cul-

málokdo si doma vytváfií podrobnou dokumentaci,

branská vûÏ a ve stfiedu volnû stál okrouhl˘ bergfrit.

ture.org/, kde je dostupn˘ i velk˘ poãet odkazÛ).

i kdyÏ policisté k tomu vlastníky pfiímo vybízejí).

Josef HLOÎEK: Einige Bemerkungen zu den Bezie-

V oblasti sbírek muzejního typu je situace v mnoha

ProtoÏe uvedené databáze umoÏÀují vyhledávání za

hungen der Kern- und Vorburgareale mittelalterlichen

smûrech obtíÏnûj‰í. Typologie pfiedmûtÛ je neobyãejnû

pomoci rÛzn˘ch klíãÛ, lze je omezenû vyuÏít i jako stu-

Adelsburgen in Böhmen, s. 179–184. V rámci struã-

‰iroká, obtíÏnû tfiiditelná, ale hlavnû se stalo témûfi

dijní materiál. I kdyÏ bychom asi byli radûji, kdyby vÛ-

ného shrnutí vûdomostí o vztahu jádra a pfiedhradí na

tradicí izolované zakládání a rozvíjení systémÛ jejich

bec nemusely vzniknout.

ãesk˘ch ‰lechtick˘ch hradech jsou pfiedstaveny i v˘-

evidence. Pfiitom jsou tyto nespojité postupy pfiíznaã-

sledky pr vního archeologického v˘zkumu v areálu

né i pro prakticky nové evidence, které by mohly b˘t

pfiedhradí hradu Zlenice.

sv˘m obsahem a technick˘m fie‰ením moÏná i vzo-

Rubrika Zprávy

rem. Ale nestalo se tak zfiejmû proto, Ïe jde o systémy

Stefan LEENEN, Hans-Werner PEINE: Archäologi-

vlastnû do jisté míry vyvzdorované vÛãi ãásti vefiejnos-

sche Untersuchungen zur Falkenburg bei Detmold,

ti. Mám nyní na mysli hlavnû evidence pfiedmûtÛ ulou-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / Z O B S A H U O D B O R N Ý C H Č A S O P I S Ů | P A M ÁT K Y N A I N T E R N E T U

Jan SOMMER

83

RESUMÉ Zusammenfassung

der Erneuerung des Laudon-Pavillons, eines der am

nach der relativ kurzen Zeit von wenigen Jahrzehnten

stärksten mitgenommenen Bauten, doch gilt seine

erneut eine gründliche Überholung erforderlich ist. Die

Aufmerksamkeit jedem renovierungsbedürftigen

wichtigen Informationen zur letzten Instandsetzung

Gebäude.

wurden den Bautagebüchern entnommen.

Olga Kettnerová erstattet Bericht über den Zustand

Die gegenwärtige umfassende Instandsetzung läuft

der Vegetation im Schlosspark Veltrusy und über die

nach einem Projekt ab, in dem ein wesentlicher Teil

Wiederherstellung der Schlossanlage Veltrusy nach

verlaufenden Arbeiten, für die es bisher ganz empfind-

der denkmalpflegerischen Auflagen berücksichtigt

der Hochwasserkatastrophe von 2002

lich an Mitteln fehlt und die nicht nur unter Berück-

wurde, insbesondere eine richtige und für die Brücke

sichtigung von dessen Denkmalwert, sondern auch

schonende Fertigstellung wichtiger Baudetails (Was-

von einer Hochwasserkatastrophe heimgesucht, die in

unter Respektierung der Naturschutzauflagen durchzu-

serisolierung), eine sachgerecht ausgeführte Verfu-

der Schlossanlage von Veltrusy sowohl an den Bau-

führen sind. Bei der derzeitigen personellen, techni-

gung des Steinmauerwerks (selbstverständlich unter

lichkeiten als auch im Park immense Schäden ange-

schen und finanziellen Absicherung ist es bereits mög-

Ausschluss von Zementmörteln) sowie eine konse-

richtet hat, die unmittelbar nach der Überschwem-

lich, die Umgebung des Schlosses, den Zugangsweg

quente Dokumentierung und Schutz aller Brückenteile,

mung auf rund 250 Millionen CZK geschätzt wurden.

von Veltrusy, die Alleen, Wiesen und Gärtnerei in

insbesondere des Skulpturenschmucks.

Der Voranschlag für die erforderlichen Instandset-

Schuss zu halten, doch die Rückkehr des gesamten

zungsarbeiten an den Gebäuden belief sich dabei auf

Areals zu einen Zustand, wenigstens entfernt an den

cken-Museums im Souterrain des Klosters der Kreuz-

72 Millionen, der für die Rettung des Schlossparks

alten Glanz aus gräflichen Zeiten erinnert, stellt noch

herren mit dem Roten Stern am Kreuzherrenplatz im

auf 178 Millionen. So könnte man in aller Kürze eins

eine schwere Aufgabe dar. Diese europäische Rarität

Jahr 2007 erwähnt.

der tragischsten Kapitel in der Geschichte dieses

– das Ziergut mit Schloss in Veltrusy – ist jedoch die-

nationalen Kulturdenkmals zusammenfassen. Mittler-

sen Aufwand wert.

Im August 2002 wurde die Tschechische Republik

weile sind fünf Jahre vergangen und dieser Zeitab-

Den Restauratorenarbeiten auf dem Schloss-

Im Artikel wurde auch die Eröffnung des Karlsbrü-

Die Pflege der Statuen auf der Karlsbrücke und ihre

stand erlaubt es, die Ereignisse in allen Zusammen-

gelände sind zwei Beiträge gewidmet: Vojtûch Adamec

Entwicklung

hängen, Verwickelungen und Problemen zu sehen, die

befasst sich mit der Wiederherstellung der im Freien

Vratislav NEJEDL¯

heute mit der Wiederherstellung und Wiederbelebung

aufgestellten Steinskulpturen, vor allem der Freitreppe

des ganzen Geländes zusammenhängen. Aus diesem

mit den Statuengruppen der Ross- und Hundeführer

Statuen auf der Karlsbrücke wurde zwecks deren

Grund haben wir uns dazu entschlossen, dem Thema

sowie der Brücke mit der Sphinx, während Dagmar

Instandsetzung zu jahrhundertelang bewährten Metho-

eine Serie von acht Artikeln zu widmen, in denen die

Martincová den Verlauf der Restaurierungsarbeiten im

den gegriffen – zum Anstrich mit Ölfarben. Statuen mit

gerade abspielende Wiederherstellung von Veltrusy

Schlossinneren einschließlich des wertvollen Tapeten-

degradiertem Material wurden durch neue Bildwerke

eingehend vorgestellt wird.

schmucks und einiger Mobiliarstücke beschreibt.

ersetzt. Die Situation wandelte sich erst ab Mitte des

Den Eingangstext mit einer Schadens- und Situa-

Der letzte Beitrag stammt von Eva Luká‰ová und

Während der ersten rund 150 Jahre Standzeit der

19. Jahrhunderts, als allmählich das Kunstideal einer

tionsbeschreibung unmittelbar nach dem Hochwasser

gilt der Öffnung der historischen Innenräume. Die

nicht in Farbe gefassten Steinoberfläche zum Zuge

hat die Leiterin der Schlossverwaltung Eva Hájková

neuen Besichtigungsrouten sollten den Umstand

kam. Bei den Reparaturen kamen auch neue Verfah-

geliefert. Darauf folgt ein Beitrag mit einer eingehen-

repräsentieren, dass diese Innenräume in einem

ren zur Anwendung, die zu Beginn des 20. Jahrhun-

den Statikanalyse der einzelnen beschädigten

Zustand von seltener Authentizität einschließlich vieler

derts als Reaktion auf die Rekonstruktionstendenzen

Gebäude sowie mit einer Beschreibung ihrer Absiche-

Möbelstücke aus dem 18. und 19. Jahrhundert erhal-

aus der zweiten Hälfte des Jahrhunderts zuvor aufge-

rung, verfasst vom Statikgutachter Zdenûk Rieger.

ten geblieben sind. Derzeit wird die Einrichtung von

kommen waren, doch haben sich die von der Wiener

zwei Besichtigungsrouten geplant.

Centralcommission unter Max Dvofiák vertretenen Kon-

Mit der Konzeption zur Wiederherstellung der

servierungstrends bei den Reparaturen der Statuen

Anlage insgesamt befasst sich der Artikel von Jifií Mrá-

auf der Karlsbrücke nicht in vollem Umfang durchset-

zek. Als Ausgangspunkt für die Festlegung dieser Konzeption dienten die in den entscheidenden und kulmi-

Die Karlsbrücke – Sachstandsbericht 2007

zen können. Das gilt sowohl für das Bestreben, die

nierenden Bau- und Gründungsetappen von Schloss

Ondfiej ·EFCÒ

beim Hochwasser von 1890 weggerissenen Original-

und Schlosspark geschaffenen Werte, aber auch jene,

Die Karlsbrücke hat 2007 den 650. Jahrestag ihrer

skulpturen wieder auf die Brücke zu setzen, als auch

die deren fortschreitende Entwicklung widerspiegeln.

Gründung gefeiert. Das Jahr 2007 ist für die Brücke

für das Postulat, die mit Kunststeinkitt restaurierten

Daher muss auch der erhaltene, durch diesen Langzeit-

aber auch wegen der Aufnahme ihrer von langer Hand

Stellen an den Skulpturen farblich nicht zu retuschie-

prozess gegebene Zustand berücksichtigt werden,

geplanten und langwierig diskutierten Renovierung von

ren.

wobei notwendigerweise nur die Folgen von offensicht-

Bedeutung, der ein sich über mehrere Jahre hinschlep-

lich entwertenden Eingriffen eliminiert werden müssen,

pender Streit um Konzeption, Ausmaß und Charakter

ideologischen Lage in Böhmen, die nach dem Ersten

die vorwiegend aus der zweiten Hälfte des 20. Jahr-

dieser Rekonstruktion vorausging.

Weltkrieg stark antikatholisch gestimmt war, kam es

hunderts stammen. Anderseits muss aber auch die

Die eigentliche Instandsetzung wurde am

In voller Übereinstimmung mit der zeitbedingten

auch nicht zur Wiederaufstellung von Original bzw.

sichtliche Vernachlässigung des gesamten Geländes

20. August 2007 mit einer Etappe begonnen, in deren

Kopie der Statue des hl. Ignatius von Loyola – dieser

bewältigt werden, sowohl der einzelnen Bauten als

Verlauf ein kompletter Austausch der Hydroisolierung,

Jesuitenheilige wurde von einer Plastikgruppe mit den

auch des Parks. Gleichzeitig muss bei einer künftigen

eine Reparatur der Steinbrüstung, Austausch der in

Slawenaposteln abgelöst. Die Reparaturen der Brü-

Renovierung die durch das Statut des Nationalen

die Brückenfahrbahn verlegten Ingenieurnetze sowie

ckenheiligen, die in der ersten Hälfte des 20. Jahrhun-

Denkmalpflegeinstituts vorgegebene Sendung des

der Austausch der bisherigen elektrischen Beleuch-

derts vorgenommen wurden, illustrieren somit gut die

Objekts eingeplant werden, laut deren hier eine staat-

tungskörper gegen Gaslaternen vorgesehen sind.

damaligen Restaurationsverfahren und belegen das

liche Fachorganisation wirtschaften soll, deren Auf-

Diese Etappe sollte 2010 abgeschlossen sein, damit

verwendete Material – z. B. die Abnahme der letzten

gabe in einer musterhaften Denkmalpräsentation für

im Anschluss daran die Rekonstruktion der Brücken-

Reste alter Steinoberflächenbehandlungen oder die

die Öffentlichkeit besteht.

verkleidung in Angriff genommen werden kann. Der

Verwendung von Fluaten. Neu hinzu kam die Auflage,

Verfasser rekapituliert in diesem Zusammenhang

Dokumentationsabgüsse zu erstellen.

Jan Holeãek befasst sich in seiner Studie mit der Wiederherstellung der einzelnen beschädigten

Ablauf und Resultate der letzten Brückenreparatur aus

Gebäude auf dem Gelände. Er widmet sich vor allem

den Jahren 1966–1979 und erläutert, warum schon

84

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U SA M M E N FA S S U N G

Die zweite Hälfte des 20. Jahrhunderts brachte eine Vielzahl neuer Werkstoffe und Technologien, bei-

spielsweise siliziumorganische Stoffe zur Festigung

aufgesprungenen Furniers mit pigmentierter Bologne-

in der Biochemie häufig die Spaltung durch ein spezifi-

von Sandstein oder neue Reinigungsgeräte und

ser Kreide vorgenommen. Die einzelnen Felder wurden

sches Enzym angewendet, wobei die Masse der ent-

-methoden für Steinoberflächen. Unbedingt erwäh-

langsam und behutsam geschliffen. Die Oberfläche

standenen Peptidenabspaltungen durch Massenspek-

nenswert sind auch die vielfach erweiterten und ver-

mit dem Dekor wurden mit verdünnter weißer Politur

trometrie (sog. Peptidenkartierungsmethode)

besserten Untersuchungsmöglichkeiten. Die Methode,

eingelassen, die Holzporen mit klassisch gefärbtem

bestimmt wurde. Anschließend ist es möglich, mittels

Originale durch plastische Nachbildungen oder Faksi-

Bims ausgefüllt. Ferner wurden Marketerie-Retuschen

öffentlich zugängiger Internet-Datenbanken das stu-

miles im Stampfbetonverfahren zu ersetzen ist bei

mit farbiger Wasserbeize vorgenommen. Die Tischplat-

dierte Protein zu identifizieren, meist mit hinlänglicher

den Statuen auf der Karlsbrücke nicht zur Anwendung

ten erhielten einen neuen Schellack-Überzug und wur-

Beweiskraft. Unlängst haben wir als Erste versucht,

gekommen. Von Beginn der 60er Jahre bis zum Ende

den auf Seidenglanz poliert. Anschließend wurden Zar-

dieses „proteomische“ Verfahren für die Proteinidenti-

des 20. Jahrhunderts wurden als Ersatz in Bildhauer-

gen und Tischbeine auf ähnliche Weise behandelt.

fikation in den Bindemitteln von Farbschichten anzu-

Die komplexe restauratorische Behandlung erfor-

wenden. Dabei sind wir von der Voraussetzung ausge-

Die Reparaturen an der Skulpturenkollektion auf

derte einschließlich der technologisch unerlässlichen

gangen, dass die durch eine spezifische Spaltung ent-

der Karlsbrücke können als anschauliches und reprä-

Pausen nahezu fünfzehn Monate intensiver Arbeit. Die

standene Peptidmischung das untersuchte Protein ein-

sentatives Exempel für die Entwicklung in der Restau-

restaurierten Tische wurden auf Schloss Hluboká wie-

deutig charakterisiert.

ration von Steinbildwerken in Böhmen während der

der im Frühsalon aufgestellt.

technik erstellte Kopien verwendet.

bindemittelmischungen in einer Farbschicht und in

große Bedeutung für die Erforschung methodischer Verfahren bei diesen Restaurierungsarbeiten.

Die Restaurierung von zwei Barocktischen aus Schloss Hluboká nad Vltavou

Aus einem umfangreichen Archiv analysierter Proben wurde als Beispiel die Identifizierung von Porotein-

jüngsten zwei Jahrhunderte dienen und haben eine Die Identifikation von Proteinbindemitteln in Kunst-

mittelalterlichem Mörtel vorgeführt. In der aus einem

werken nach der Massenspektrometrie-Methode

Gemälde vom Anfang des 20. Jahrhunderts stammen-

MALDI-TOF

den Probe wurde ein Gemisch aus zwei Bindemitteln

Radovan HYNEK, Milan KODÍâEK, ·tûpánka KUâKOVÁ

identifiziert (Leim und Ei), die verschiedenen Farb-

Proteinbindemittel wie z.B. ganze Eier, Eigelb bzw.

schichten einer einzigen Probe entstammten. Im Mör-

Katefiina CICHROVÁ, Petr JOHANUS, Václav VONDRÁ-

Eiweiß, Milch, Quark, Leim, Gelatine und Blut sind

tel aus einem mittelalterlichen Brückenbau wurden

âEK

unentbehrliche Ingredienzien mancher Farbschichten

Milcheiweiße festgestellt.

von Gemälden oder Fassungen, kommen aber auch in

Die Hauptvorzüge der im Artikel eingehender

hat in seinen Innenräumen viele wertvolle Mobiliar-

historischem Mörtel oder Stuck vor, denen sie zwecks

beschriebenen Methode der Peptidenkartierung zur

stücke vorzuweisen, unter denen zwei mit Marketerie

Verbesserung der physikalischen Eigenschaften beige-

Identifizierung von Proteinbindemitteln in Kunstwerken

(Motive zu Aeneas und Dido) verzierte Barocktische

geben wurden. Die Enthüllung von Proteinbindemittel-

ist der äußerst geringe Probenverbrauch, der viel nie-

hervorstechen. Sie bilden gestalterisch und inhaltlich

zusatz in Mörteln kann zur Erklärung von deren unge-

driger als bei anderen Analysemethoden ausfällt, fer-

eine Einheit und sind mit ihrem Luxusdekor in Böhmen

wöhnlichen Eigenschaften wie etwa hoher Festigkeit

ner Zuverlässigkeit, Schnelligkeit der Analyse (die

einfach außergewöhnlich.

oder wasserabweisender Oberfläche beitragen. Bei

Ergebnisse sind binnen einigen Stunden abrufbar),

Fresken erklärt er die größere Farbfestigkeit.

aber auch die mögliche Analyse verschiedener Probe-

Das Schloss in Hluboká nad Vltavou (Frauenberg)

Im Frühjahr 2006 hat es bei extremen Niederschlägen leider durch das Pultdach des Schlosses einge-

Eine richtige Identifikation von Proteinbindemitteln

typen (Fragmente, Anschliffe, Dünnschnitte) ohne

regnet und beide Tische sind gründlich durchnässt

ist nicht nur aus der Sicht des Restaurators wichtig,

deren vorheriger Aufbereitung. Man kann diese

worden. Durch die Berührung mit dem Wasser wurde

sondern auch aus der Sicht der Kunsthistoriker; denn

Methode folglich mit gutem gewissen als nondestruk-

die Oberflächenbehandlung aus Schellack restlos zer-

so kann man beispielsweise im Nachhinein die tech-

tiv einstufen.

stört. Infolge von Quellen und Schrumpfen des für die

nologischen Verfahren alter Meister ermitteln. Aus der

Marketerie verwendeten Leims wurden alle Dekorteile

Sicht der Kunstgeschichte ist die Feststellung des Pro-

über die Tischplattenebene in die Höhe gedrückt. Die

teinbindemitteltyps in Hängebildern unerlässlich für

Holzunterlage der Marketerie ist an mehreren Stellen

die Beurteilung der Technik, in der das Kunstwerk

gesprungen, die Einzelteile des Dekors wurden von

gefertigt wurde und damit auch für die Verbreitung der

der Feuchtigkeit deformiert und von ihrer Unterlage

technologie- und kunstbezogenen Kenntnisse über

gelöst. Da mittels einer provisorischen Überklebung

den Urheber. Daneben kann man sie für das Erkennen

Reconstruction of Veltrusy Chateau Complex after

eine elementare Stabilisierung des Dekors erzielt

von Malschulen anwenden, die über Generationen hin-

Flood in 2002

wurde, sind glücklicherweise keine Originalteile verlo-

weg ihre Gewohnheiten beim Erstellen von Kunstwer-

Summary

The flood which hit the Czech Republic in August

ren gegangen. Von der Feuchtigkeit wurden auch die

ken unverändert beibehalten haben. Aus diesem

2002 caused enormous damage to the buildings, as

intarsierten und kolorierten Zargen unter der Tisch-

Grund kann die Kenntnis der Protein-Bindemittelzu-

well as the park in the chateau complex in Veltrusy.

platte betroffen, die das über die Profilleisten ablau-

sammensetzung auch bei der Bestimmung der Echt-

The damage was estimated at some 259 mil. Czech

fende Wasser beschädigt hat.

heit eines Werks dienlich sein.

Crowns, out of which the overall estimated costs of

Mit der Restaurierung der Tische wurde eine

Bemühungen um die Identifizierung von Proteinbin-

the repair of the buildings reached 72 mil., and the

Gruppe von erfahrenen Spezialisten betraut – Václav

demitteln in Gemälden zeigen sich bislang nur verein-

anticipated cost of the preservation of the park was

und Jakub Vondráãek und Petr Johanus. Nach der

zelt und ihre Zuverlässigkeit erreicht noch nicht den

178 mil. This might serve as a brief summary of one

Überführung wurde eine Untersuchung und Dokumen-

für eine Identifizierung erforderlichen Grad. Für eine

of the most tragic chapters in the history of this natio-

tation der beiden Stücke vorgenommen. Noch vor den

Gemischbestimmung von Proteinbindemitteln sind

nal cultural heritage. After the five years which have

ersten Arbeitsschritten mussten die Tische langsam

jedoch klassische Analysemethoden prinzipiell ausge-

elapsed since then, the lapse of time makes it possi-

getrocknet werden. Die losgelösten Marketerie- und

schlossen. Bei historischem Putz und Mörtel wurde

ble to see the events in the entire context, in all their

Furnierteile wurden nach und nach in Planfeldern

die Identifizierung von Proteinbindemitteln lange Zeit

complexity and with the problems currently related to

behutsam abgenommen, geglättet und später nach

außer Acht gelassen und wird zu Zeit nicht vorgenom-

the renewal and revival of the chateau area. That is

der Wiederherstellung der Unterlagenplatten an den

men. Bislang war nämlich kein Verfahren bekannt, das

also the reason why we have decided to address this

ursprünglichen Stellen wieder aufgeleimt. Nach Unter-

diese schwierige Aufgabe bewältigen könnte.

topic in eight articles which detail the reconstruction

leimung der Tischplatten wurde eine Verkittung des

Zwecks Identifizierung einzelner Proteine wird heute

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / R E S U M É | Z U SA M M E N FA S S U N G | S U M M A RY

process underway in Vetrusy.

85

The initial text describing the damage and the situation right after the flood was written by Eva Hájková,

the house from the 18 and 19 century. Two sightse-

retouch the spots filled with the sealant made of artifi-

eing tours are planned.

cial stone in colour. In accordance with the period ideological situation

chief of the chateau's administration. Then comes

in Bohemia, which was strongly anti-Catholic after

a paper, giving the structural analysis of the damaged buildings in detail, as well as the method of their

Charles Bridge – Report on the State as of 2007

World War I, neither the original nor the copy of the

securing, prepared by Zdenûk Rieger, structural engi-

Ondfiej ·EFCÒ

statue of St. Ignatz Loyola was remounted. Eventually,

In 2007, Charles Bridge celebrated 650 years since

neer.

the Jesuit saint was replaced by the sculpture of Sla-

its foundation. That year was, however, important for

vonic Apostles. The repairs of the statues on the

rehabilitation and renewal of the chateau complex. The

the bridge also because of the start of a long prepa-

bridge, which took place in the early 20 century, also

concept determination ensued from values created

red and severely discussed renovation preceded by

illustrate period restoration procedures well and evi-

during the decisive and major phases of the origin and

a dispute over the concept, size and character of the

dence the materials used – such as the removal of

construction of the chateau and its park, as well as

reconstruction lasting several years.

the last remnants of old finishings of the stone sur-

In his article, Jifií Mrázek focused on the overall

those which reflect their gradual development. There-

The repair proper was commenced on August 20,

face or the use of fluates. The demand to make cas-

fore, the preserved state resulting from this long pro-

2007 with a phase during which a complete replace-

tings for documentation purposes was raised once

cess should be respected; only consequences of cle-

ment of the hydroinsulation, repair of the stone railing,

again.

arly depreciating measures mostly taken in the late 20

replacement of the services systems placed in the

century should be eliminated. On the other hand, it is

bridge deck, and replacement of the old electrical

rous new materials and technologies, e.g. organosili-

unavoidable to deal with an obvious state of neglect of

sources of lighting by gas ones should be conducted.

cate matters employed for the strengthening of sand-

the whole complex, individual buildings, as well as the

This stage should be concluded in 2010; subse-

stone, new devices and methods for cleaning of the

chateau park. At the same time, the future renewal

quently, the reconstruction of the bridge skin will

stone surface. It is equally vital to mention again mul-

should comply with the chateau mission given by the

begin. In this context, the author summarizes the pro-

tiple and better quality opportunities for examination.

statute of the National Institute of Heritage Preserva-

cess and results of the last preceding repair of the

The method of the replacement of the original by its

tion. According to it, it is the seat of a state professio-

bridge, which took place 1966–1975, and explains

plastic facsimile from artificial stone made into

nal organization aimed at excellent presentation of the

why it is important to prepare another major renewal

a mould was not applied in the case of the statues on

monument to the public.

after the relatively short time of a few decades. Vital

Charles Bridge. From the 1960's till the end of the

information on the preceding repair is drawn from the

20 century, sculptural copies were employed.

Jan Holeãek in his study concentrates on the renewal of individual damaged buildings in the complex. Above all, he focuses on the rehabilitation of

building log books. The current vast bridge reconstruction is being con-

The second half of the 20 century brought nume-

The repairs of the set of sculptures on Charles Bridge can serve as an illustrative and representative

Laudon's Pavilion, one of the most severely damaged

ducted according to the project which respects

sample of the development of restoration of sculptu-

buildings; however, attention is paid to each construc-

a major part of conservationists' demands; particu-

res made of stone in the Czech lands in the last two

tion being reconstructed.

larly the correct and friendly solution of important con-

centuries. They have a great significance for under-

struction details (hydroinsulations), the correct execu-

standing the methodological approaches to their re-

tion of the park in Veltrusy and the preservation mea-

tion of jointing of the stone masonry (excluding

storation.

sures underway, which are still strongly underfinanced

cement mortars, certainly), and consistent documen-

and which have to be conducted respecting not only

tation and protection of all the bridge parts, especially

the historical values of the park, but also demands

the art decorations.

Olga Kettnerová reports on the state of the vegeta-

inflicted by environmentalists. The current staff equip-

The paper also touches on the opening of the Char-

Restoration of Two Baroque Tables in the Chateau in Hluboká upon the Vltava River

ped with technical and financial means has managed

les Bridge Museum in the basement of the monastery

Katefiina CICHROVÁ, Petr JOHANUS, Václav VONDRÁ-

to keep the chateau surroundings, the access road

of the knightly order of the Knights of the Cross with

âEK

leading from Veltrusy, the avenues, meadows and the

the Red Star in KfiiÏovnick˘ Square in 2007.

The chateau in Hluboká upon the Vltava River holds many valuable pieces of the contents of the house in

garden centre; however, the return of the whole com-

its interiors, among which two Baroque tables decora-

plex to the state at least remotely resembling the glamour of the times of the earls is still going to be

Development of Preservation of Statues on Charles

ted with marquetry (motifs of Aeneas and Dido) are

highly demanding. But the European rarity – the deco-

Bridge in Prague

predominant. Through their art and content compo-

rative estate and chateau in Veltrusy – are undoub-

Vratislav NEJEDL¯

nents, they create a homogeneous whole, and their

During the initial approximately 150 years' exis-

tedly worth it.

luxurious decorations are quite exceptional in Czech conditions.

Two articles describe the restoration works going

tence of the statues on Charles Bridge, methods of

on in the chateau complex; Vojtûch Adamec is enga-

application of oil paints verified over long centuries

ged with the reconstruction of the exterior sculptural

were used for their repairs. The statues with degraded

falls, water unfortunately leaked in the single pitched

heritage made of stone, particularly the stairs with

material were replaced by new sculptures. The situa-

roof of the chateau and both the tables were flooded.

statues of dog and horse whippers-in and the bridge

tion changed in the mid 19 century, when the ideal of

The shellac finish was completely destroyed as

with a sphinx. Dagmar Martincová describes the pro-

unpainted stone surface began to appear. In the

a result of contact with water. Due to the swelling and

cedure of the restoration of the chateau interior, inclu-

repairs, also new methodological approaches arising

shrinking of the glue used for sticking the marquetry,

ding valuable wallpapers and several pieces of the

in the early 20 century as a reaction to the recon-

all parts of the decorations were pushed upwards

contents of the house.

structing trends of the late 19 century were employed;

above the level of the table boards. The wooden base

however, the conservation standpoints adopted by the

for the marquetry was cracked in various spots; indivi-

‰ová on preparations for opening the historical inte-

Viennese Central Commission under the management

dual elements of the marquetry were distorted by

riors of the chateau to the public. New sightseeing

of Max Dvofiák were not finally applied in the repairs of

means of moisture and loosened from the base. As

tours are expected to show the fact that these inte-

the statues on Charles Bridge fully. It concerns both

the basic stabilization of the decoration was perfor-

riors have been preserved in an exceptionally authen-

the effort to place the original statues torn down off

med by means of a temporary sealing, the original

tic condition and with many pieces of the contents of

the bridge in the flood of 1890, and the request not to

material was not, fortunately, lost. Moisture also

The last article in this set was written by Eva Luká-

86

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / RESUMÉ | SUMMARY

In the spring of 2006, at the time of extreme rain-

affected the inlaid and coloured ribs below the table

ders is principally excluded in the case of classical

board, which were damaged by water trickling down

analytical methods. As far as the historical plasters

along profile laths. The restoration of the tables was

and mortars are concerned, the identification of pro-

commissioned to a team of experienced specialists –

tein binders has been long neglected; the method of

Václav and Jakub Vondráãek, and Petr Johanus. Both

mastering this demanding task was not known.

the objects were examined and documented right after

Biochemistry today often applies specific proteoly-

transportation. Prior to the restoration, the tables had

sis for the identification of individual proteins, while

to be dried slowly. The loosened elements of the mar-

the masses of the peptide fragments are determined

qutery and the veneer were gradually and carefully

by the mass spectrometry (the so-called peptide mass

removed in laid out fields, levelled and consequently,

mapping); the examined protein may be commonly

following the renewal of the baseboards, glued to the

identified using publicly accessible Internet databases

original place. When the table boards had been glued

with conclusive evidence. The authors of this paper

from beneath, the cracked veneer was filled with

were the first, who have recently tried to use this "pro-

Bolognese chalk containing colour pigment. Individual

teomics" procedure for the identification of proteins in

fields were ground slowly and finely. The top surfaces

binders of colour layers. The authors came from the

with decorations were impregnated with diluted white

assumption that the peptide mixture arisen from spe-

varnish; the wood pores were filled with classical

cific proteolysis characterizes the examined protein

coloured pumice. Further, retouches of the marquetry

clearly.

with colour water mordants were carried out. The table

The results of the identification of mixtures of pro-

boards got a new shellac finish and were polished into

tein binders in a colour layer and in medieval mortar

a velvet shine. Then, also the table ribs and legs were

were selected out of the vast archive of analyzed sam-

treated in a similar manner.

ples. In the sample that was taken from a painting

A complex restoration treatment required, together

from the early 20th century a mixture of two binders

with necessary technological breaks, almost 15 months

(animal glue and whole egg) was identified; it came

of intensive care. The restored tables were placed in

from various colour layers of one sample. The milk

the Morning Salon in the Hluboká Chateau again.

proteins were identified in the medieval mortar taken from a bridge construction. The main advantage of the method of peptide mass

Identification of Protein Binders in Art-Works by

mapping used for the identification of protein binders

MALDI-TOF Mass Spectrometry

in art-works described in this paper in detail is a very

Radovan HYNEK, Milan KODÍâEK, ·tûpánka KUâKOVÁ

low consumption of a sample, which is much lower

Protein binders, such as the whole eggs, or just

than that needed by any other analytical method; in

whites or yolks, bovine milk, curd, animal glues, gela-

addition, the benefits comprise reliability, speed of the

tine and blood, are an inseparable part of some

analysis (the results are gained within a few hours),

colour layers of easel paintings and polychromies;

and also the possibility of the analysis of various

they also appear in historical mortars and stuccos, to

types of samples (fragments, cross-sections, micro-

which they used to be added for the improvement of

tome slices) without their preceding treatment. The

their physical properties. The revelation of a protein

method can be considered as non-destructive.

binder in mortars may help to explain their unusual characteristics, such as their high strength, waterproof ability of the surface and a higher stability in case of the frescos. The correct identification of protein binders is vital not only from the restoration perspective, but also from art historians' perspective, as, for example, technological procedures of old masters can be determined in retrospective. Given the art history perspective, the determination of the type of the protein binder in easel paintings is essential for the examination of the used technique, with which the art-work was created, thus expanding the technological and art knowledge of the author; besides, it may be used for the identification of painting schools, which maintained almost unchangeable habits in creating art-works. Thus, the knowledge of the protein composition of the binders can contribute to the determination of the authenticity of the art-works. The effort to identify the protein binders in paintings has been so far unique and the reliability has not reached the required reliability for their identification. The determination of the mixture of protein bin-

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 / RESUMÉ | SUMMARY

87

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 1/2008 pfiispûli

roãník 68 / 2008 / ãíslo 1

âasopis státní památkové péãe

akad. soch. Vojtûch ADAMEC, restaurátor, Praha / PhDr. Ivo

ISSN 1210-5538

CERMAN, Ph.D., Filozofická fakulta Jihoãeské univerzity /

Praha, bfiezen 2008

Mgr. Katefiina CICHROVÁ, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích /

Recenzovan˘ ãasopis

prof. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc., Archeologick˘ ústav

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

AV âR, Praha / Mgr. Lucie ERNSTOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

PhDr. Eva HÁJKOVÁ, NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze, zámek Veltrusy / Mgr. Jan HOLEâEK, NPÚ – ÚP, Praha /

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 550 stran.

dr. Ing. Radovan HYNEK, Ústav biochemie a mikrobiologie, V·CHT v Praze / Mgr. Milan JANâO, NPÚ – ÚP, Praha / Petr

Redakce: PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Mgr. Lucie Ernstová

JOHANUS, restaurátor, Praha / Ing. Olga KETTNEROVÁ,

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze / prof. RNDr. Milan

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

KODÍâEK, CSc., Ústav biochemie a mikrobiologie, V·CHT

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

v Praze / PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Redakãní rada

Ing. Mgr. ·tûpánka KUâKOVÁ, Ph.D., Pedagogická fakulta

PhDr. Katefiina Beãková, prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin GaÏi,

Univerzity Karlovy / Ing. arch. Vûra KUâOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Ing. Klára HodaÀová, prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Jifií KfiíÏek,

Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architektury âVUT, Praha /

Ing. arch. Vûra Kuãová, PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Ing. arch. Petr Malinsk˘, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰

Mgr. Michaela LÍâENÍKOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Matûj, Ph. D. et Ph. D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc.,

PhDr. Eva LUKÁ·OVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Art. Lubo‰

Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

MACHAâKO, Praha / PhDr. Dagmar MARTINCOVÁ, NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze / PhDr. Ivan MUCHKA, Ústav dûjin

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5,

umûní AV âR / Ing. arch. Jifií MRÁZEK, NPÚ – ÚOP stfiedních

e-mail: [email protected]

âech v Praze / PhDr. Vratislav NEJEDL¯, CSc., NPÚ – ÚP,

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660

Praha / Ing. BoÏena PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ, NPÚ – ÚP,

Tisk: R MEDIA, s. r. o., Moravské nám. 13, 602 00 Brno

Praha / Ing. Zdenûk RIEGER, Praha / Ing. Jan SOMMER,

Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Ondfiej ·EFCÒ, NPÚ – ÚP, Praha /

Roãní pfiedplatné roãníku 68 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 68 je 95 Kã.

PhDr. Michal TRYML, NPÚ – ÚOP v Praze / doc. RNDr. Jifií VANÍâEK, CSc., Vysoká ‰kola polytechnická, Jihlava / Václav

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992

VONDRÁâEK, restaurátor, Praha

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii. Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Prodejní místa

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona). Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Národní tfiída 7, Praha 1

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

Uzávûrka ãísla 1 byla ke dni 31. 12. 2007.

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1 Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2 Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno Knihkupectví Archa / Tfiída T. Bati 190, Zlín Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1 NPÚ – ÚOP v Brnû / Nám. Svobody 8, Brno

Obr. na 1. stranû obálky – Hluboká nad Vltavou (okres âeské Budûjovice), zámek, detail v˘zdoby desky stolu s motivem Dido, stav po restaurování. (Foto Titanic) Obr. na 2. stranû obálky – Veltrusy (okres Mûlník), zámeck˘ areál, LaudonÛv pavilon, dobová fotografie z pfielomu 19. a 20. století. (Fotoarchiv NPÚ – ÚP) Obr. na 4. stranû obálky – Hluboká nad Vltavou (okres âeské Budûjovice), zámek, detail v˘zdoby desky stolu s motivem Dido, stav po restaurování. (Foto Titanic)

88

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 1 /