Říjen-prosinec 2006
Ročník: 10
Číslo: 95
SBOROVÝ ZPRAVODAJ CASD v Mladé Boleslavi Verš pro tento měsíc Ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina. (Žalm 105,3)
Citáty Spasení je osvobození od sebe sama. Uskutečňuje se skrze víru. Víra není názor, třeba i o Bohu, ale zřeknutí se sebe sama. S vírou těsně souvisí pokání. Čiňte pokání a věřte evangeliu. Pokání je poznání a vyznání, že tento rozsudek smrti nade mnou je spravedlivý. Hřích pramení z toho, že člověk chce mít, vlastnit. Světský člověk chce mít štěstí, bohatství, slávu....a náboženský člověk chce mít budoucnost, naději, spravedlnost. Obojí je stejný hřích, neboť oba svou vůlí k vlastnictví kladou Bohu podmínky. Kristus je nic nemít, ale být v Božím majetku. "Sebe samého zmařil". Duchovní zralost začíná tam, kde už nelpíme na ničem svém, ale jen na tom, co je Boží a Kristovo. Tam pak vane Duch a moc oběti otvírá dveře lásky. Jan Heller z knihy Podvečerní děkování
Boží obraz v nás? Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. (Gn 1,26) Chci navázat na téma úvodníku v minulém vydání našeho Zpravodaje, kde jsme se zamýšleli nad jedinečným postavením a úkolem člověka uprostřed Božího stvoření. Tato jedinečnost je vyjádřena výrokem, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. Jako student teologie jsem se setkal s bohatou literaturou k tomuto tématu. Problematika Božího obrazu v člověku patří mezi nejvíce frekventovaná a kontroverzní témata teologie. Snad každý z nás si už položil otázku, v čem spočívá Boží obraz v člověku. Možná jste dospěli k názoru, že biblický text nedává jednoznačnou odpověď. Skutečně, lze nahlížet na člověka stvořeného k Božímu obrazu z mnoha pohledů. Kniha Genesis záměrně neuvádí přesnou definici, v čem spočívá stvoření člověka k Božímu obrazu, aby nám představila pestrou mozaiku, která vyzařuje krásu velkolepého Božího díla. Jsem přesvědčený, že se první manželský pár podobal Bohu v mnoha aspektech: 1. tělesná podoba 2. duchovní a rozumové schopnosti 3. člověk jako celistvá bytost 4. zrcadlení Božího charakteru 5. člověk jako Boží protějšek 6. člověk jako Boží správce na zemi Podívejme se na první aspekt Božího obrazu, který spočívá v určité míře i ve fyzické podobě. Tělesná podoba Mnozí se brání představě, že člověk byl stvořen k Boží podobě po tělesné stránce. Nicméně z knihy Genesis můžeme vyvodit tento pohled. „Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét.“ (Gn 5,3). V biblickém výroku je určitá analogie: Jak se Adam podobal Bohu, http://casd.mb-net.cz
přibližně stejně se Šét podobal svému Otci. Myslel tím pisatel knihy Genesis také tělesnou podobu? V mnoha rodinách je přece fyzická podoba mezi otcem a synem zřejmá. V této otázce je pro mě výraznou pomocí citát E.G. Whiteové v knize Patriarchové a proroci, kde se uvádí: „Člověk měl být k Božímu obrazu, a to jak v zevnějšku, tak v povaze. Jen Kristus je „obraz osoby jeho“ (Žd 1,3), svého Otce, avšak člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Jeho povaha byla v souladu s vůlí Boží. Jeho mysl byla s to pochopit božské věci. Jeho city byly čisté, jeho žádosti a vášně byly ovládány rozumem.“ (Patriarchs and prophets str. 45) E.G. Whiteová si všímá více aspektů Božího obrazu v člověku a jedním z nich je i pohled, že Adam se podobal Bohu také po tělesné stránce. Tím se samozřejmě dostáváme k otázce, jak vypadá Bůh, jenže v této problematice je svědectví Starého zákona pro naše zvídavé otázky neuspokojivé. Jedině v knize Ezechiel je snad nejzřetelněji odkryto rouško tajemství. „A nahoře nad klenbou, kterou měly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako safírový kámen podoby trůnu, a na té podobě trůnu, nahoře na něm, bylo cosi, co vypadalo jako člověk“ (Ez 1,26). Prorok Ezechiel viděl postavu zahalenou Boží slávou. Z této zmínky lze usuzovat, že Bůh má fyzickou podobu. Starý zákon totiž nezná rozdíl mezi viditelným a materiálním na jedné straně a neviditelným a duchovním na straně druhé. Starozákonní chápání Boha je odlišné od představ Boha jako nehmotné, duchovní a abstraktní veličiny. Bůh se jeví ve vidění Ezechiele jako konkrétní, fyzická postava. Nezapomínejme ale, že při zjevení se Bůh dává poznat ve své slávě a jeho postava zůstává zahalena. Bibličtí pisatelé jsou velice opatrní při popisování Boha a jeho zevnějšku. Možná se tajemství kolem Boží osoby odhalí při setkání, které popisuje kniha Zjevení: „Bude tam trůn Boží a Beránkův, jeho služebníci mu budou sloužit, budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno“ (Zj 22,3.4). Peter Čík.
Jubileum… Náš „Sborový zpravodaj“ se dožívá prvního jubilea. Před deseti lety v listopadu r. 1996 vyšlo jeho nulté číslo pod názvem „Misionář“. Obrátil jsem se na zakladatele myšlenky, tehdejší redaktorský tandem Pavla Škodu a Danka Nypla, a protože se s nimi vidíme málo, položil jsem jim nezávisle několik písemných otázek. 1/ Ahoj Pavlíku/Dane, obracím se na vás s prosbou, jestli mohu několika otázkami trochu proklepnout vaši paměť. V listopadu r. 1996 jste vydali nulté číslo „Misionáře“, našeho sborového informačního zpravodaje. O měsíc později pak vyšlo první číslo. Čí to byl vlastně nápad? Pavel: Vydávat zpravodaj napadlo Dana. Vzpomínám si na první „pracovní schůzku“ v Brodcích, kde jsme řešili, co by takový „plátek“ mohl obsahovat a jak by měl vypadat. Myslím, že i původní design včetně hlavičky a trojsloupcového rozvržení byl z větší míry Danův nápad. Daniel: Asi by bylo těžké (a možná i dost zbytečné) přemýšlet nad tím, ze které hlavy to vypadlo :-) , ale co si pamatuji, byl to tak nějak spontánně podle mne nápad všech.
[email protected]
-2-
2/ Všechny dosud vydané bulletiny mám založené, protože obsahují kousek dějin našeho společného života. Je to zajímavé čtení vrátit se o těch deset let nazpět. Vašima rukama prošly za ty roky spousty příspěvků, osobních zkušeností a postřehů od dopisovatelů. Kdybyste shrnuli desetileté působení Misionáře, dnes Zpravodaje, naplnilo vaše původní očekávání? Pavel: Myslím, že původně to měl být časopis, kde by se lidé „zvenku“ mohli dozvědět něco o společenství CASD v Mladé Boleslavi a dostávat odpovědi na své případné otázky. Proto i název Misionář, ale nakonec se původní název udržel mnohem déle než původní záměr. Prakticky sloužil Misionář myslím vždy hlavně jako sborový interní zpravodaj i když samozřejmě obsahoval také články, které byly určeny spíše pro veřejnost. Daniel: Asi ano. Spíš určitě ano. I když nevím, jestli jsem tehdy od toho něco očekával. Každopádně jsem se snažil dávat něco ze sebe všem lidem. A jak sleduji, tak je to i v současnosti kousek někoho.
3/Patřili jste ke sborovým průkopníkům práce na PC. Za deset let na tomto poli došlo k neuvěřitelnému posunu vpřed. Jaké místo ve vašem životě zaujímá „computer“ dnes? Pavel: Počítač je velmi šikovná věc, která je všestranně schopným pomocníkem i zdrojem zábavy. To ale zná každý, kdo má nějaké to Pcéčko doma. Já se prací s PC navíc živím, takže si dost dobře svůj běžný den bez PC už neumím přestavit. Prostřednictvím PC doma komunikuji s přáteli, získávám informace o všem, co mě zajímá z internetu, programuji a vytvářím zde webové stránky, řeším na něm na dálku některé servisní zásahy v mém pracovišti (nemocnici), poslouchám na PC hudbu, sleduji na něm filmy a TV vysílání, zpracovávám a ukládám si zde své fotky a mnoho dalšího. Daniel: Je to takový společník, od zábavy po praktické záležitosti. Určitě i dnešní přístup k internetu je velice užitečná záležitost na poli poznání. 4/ Připomenu vám výtažek nepodepsaného úvodníku z prvního čísla, kterým jste čtenáře vítali do nového roku 1997: „Slyšíte naříkání starého roku 1996 - odchází „do věčných lovišť “. Rodí se nový… Máte obavy z toho, co nového se stane? Co přijde a nějakým způsobem ovlivní náš další život? Avšak nebojme se vyjít vstříc novému roku – Bůh je s námi a věřím, že všechno, co přijde, bude pod jeho kontrolou. Těším se na společné prožitky, pevně věřím, že si budeme navzájem dobře rozumět a že se nebudeme bát jeden druhému s něčím svěřit“. Nevím, kdo z vás byl autorem textu, ale nabízí se otázka. Je pro vás budoucnost s Bohem a jistota, že Bůh má pod kontrolou náš život povzbuzující, nebo spíš stresující skutečností? Pavel: Je mi líto že tě asi zklamu, ale po letech studia i reálného „života s Biblí“ jsem jistotu v reálnou budoucnost s Bohem ztratil. Není to tedy pro mne ani povzbuzující ani stresující – prostě jsem se vyrovnal se svým pohledem na realitu dle mého současného poznání. Daniel: Ať chceme nebo nechceme, Bůh je pro všechny lidi život a nekonečná studnice vody, kterou nelze nahradit. Pro mne určitě je to jistota, že když se ráno nadechnu, tak On o tom ví.
5/ Za deset let aktivního života se toho dá hodně prožít. Jaká událost patřila v tomto období pro vás k nejvýznamnějším? Pavel: Pokud se zde bavíme o životě ve společenství CASD, tak si pamatuji určitě první návštěvy sboru, které mě hodně oslovily, zejména přátelstvím a vstřícností vás všech. K dalším událostem patřil rozhodně křest v Poděbradech, no a za pár let později přijetí na teologický seminář – na studium jsem se opravdu velmi těšil. Daniel: Poznal jsem, že Bůh to s námi vždy myslí dobře, i když si občas myslíme, že na nás zapomněl (spíš nežli čekání na nějakou skutečnost docházím k závěrům). 6/ Kdybyste měli moc posunout se v čase života dopředu, nebo http://casd.mb-net.cz
i zpět, do jakého období byste se nejraději přenesli? Pavel: Já jsem temperamentem z větší části cholerik - teď nemyslím tu část cholerika, která se vyznačuje výbušnou povahou, ale tu část která si neustále hledá cíle a dívá se dopředu. Nejsem typ člověka, který se myšlenkami vrací do minulosti a pátrá, co mohl udělat lépe, co se mu líbilo více apod. Beru život tak, jak šel a myslím, že kdybych ho prožíval znovu a byl na stejné úrovni poznání a životních zkušeností, že bych reagoval stejně. Daniel: Nikdy bych se nikam nevracel, všechno co se stalo a stane má svůj důvod a význam. A myslím, že by to mělo platit pro všechny, protože nic na této zemi není náhoda a všechno má svůj důvod.
7/ Nechcete něco vzkázat čtenářům našeho zpravodaje, kteří se rekrutují i z řad návštěvníků našeho webu? V průměru je každé číslo stahováno 80x. Pavel: Pokud má Sborový zpravodaj plnit správně svoji funkci, tak by myslím měl pravdivě informovat o životě CASD v Mladé Boleslavi. A pokud tomu tak je a bude, čtenáři to poznají a bude pro ně Zpravodaj vždy přínosem – ať je jeho obsah již jakýkoliv. Daniel: Určitě všem chci zamávat :-) (mává). Jestli si myslíš, že jsi na dně a jsi sám, podívej se na ty, co skutečně nemají nic, ani střechu nad hlavou (pak se podívej nad sebe a znovu si můžeš říct : Ne, nejsem tady sám...) Děkuji vám hoši za čas, který jste věnovali odpovědím na mé otázky. Ať vás v životě provází stálá Boží ochrana a někdy třeba zase nashledanou. Otázky kladl Pavel Přibyl.
K Boží chvále… Chtěla bych se s vámi podělit o jednu radostnou chvíli, kterou jsem prožila sice již v září, ale stojí zato. Delší dobu mě trápí záněty v uchu, v důsledku čehož jsem měla dírku na bubínku a špatně slyšela. Tehdy jsem musela podstoupit ne zrovna příjemnou operaci, ale dírka se mi kvůli mé neukázněnosti udělala opět. Chodila jsem totiž plavat, což jsem měla zakázáno, a tak se opakovaly i záněty. Protože jsem se neléčila, zhoršilo se mi to natolik, že jsem měla vysoké teploty a pan primář mi nasadil antibiotika. Řekl, že až mi vyléčí poškozený bubínek a zvukovod, budu se muset rozhodnout pro operaci. Ještě mě poslal na vyšetření CT. Modlila jsem se a byla rozhodnutá, že přijmu termín operace jako Boží vůli. Když jsem si přišla pro výsledky k panu primáři, řekl mi, že CT je úplně v pořádku a že mě prohlídne pod mikroskopem, protože to vypadá, že tam nic není. A opravdu, žádná dírka tam nebyla, což pan primář nechápal a rozhodl se, že mě ještě pošle na vyšetření sluchu! Výsledek byl dobrý a já jsem to chápala. Pan primář je prostě kapacita, ale Pán Ježíš je největší kapacita. Měla jsem dojetím „nakrajíčku“, pan primář mi podal ruku a prý ať se ukáži, kdyby něco bylo a ať se mi dobře daří. Musím říct, že jsem byla moc šťastná a přemýšlela o Boží milosti, jak je překvapující a nekonečná. Věděla jsem, že mi Bůh pomůže, ale že mi ta dírka zmizí úplně, to mě nenapadlo ani ve snu. A tak jsem bohatší o zkušenost, že Bůh může zacelit každou ránu - haleluja! Jarka K.
[email protected]
-3-
Mana z nebe Možná se budete smát mému příběhu, protože je opravdu legrační a neuvěřitelný a přesto skutečný. Nedávno jsem šla jako každý jiný den domů přes Štěpánku okolo Rychty a do kopečka směrem na Dubce. A představte si, najednou na cestičce leží na zemi tisíc korun. Leží a nikde nikdo. Rozhlížím se, jestli ji ně-kdo neztratil a nikoho nevidím, tak jsem ji zvedla a najednou mi došlo, že jsem zbohatla a zrovna ve chvíli, kdy se mi to zvlášť hodilo. Podívala jsme se nahoru a zašeptala: "Děkuji Bože"! Přeji i vám, abyste v životě prožívali příjemné zkušenosti. Jarka K.
Co nového u nás v Pathfinderu? Myslím si, že tentokrát se naši Pathfindeři opravdu činili, co mohli. Posuďte sami. Od září se pilně připravovali na soutěž ve znalosti Bible. Díky učitelům v sobotní školce a třídě mládeže, kteří jim v přípravě pomáhali, se všechny naše děti i mládežníci dostali do postupujícího kola, které se konalo v Praze. V sobotu 18.11. se Kristýnka, Bára a Štěpa za doprovodu Alenky zúčastnily finále. Kristýnka byla ve své skupině třetí, což je krásný výsledek., Barča se Štěpou se sice neumístily tak dobře, ale cením si jejich odvahy se zúčastnit. Múzička 2006 Další, možná daleko zajímavější akcí, byla Múzička 2006. Pro mne samotnou to byla velice zajímavá zkušenost, protože jsem po dlouhé době nacvičovala s nejmladšími dětmi. A co navíc, pro letošní Múzičku jsem vybrala písničku Telefon, která je velmi známá, takže jsem ji musela nějak zajímavě upravit. Ze známé písně se tak stala docela zajímavá hudební scénka. Lenka Brodská nám pomohla s nacvičováním techniky zpěvu a na mne už zbylo to pořádně secvičit. Děti byly úžasné, občas to sice zaskřípalo, ale to k práci s dětmi patří. Nejhorší situace nastala, když se Simča na poslední zkoušce rozhodla, že tu plačící holčičku hrát nechce, aby to hrála Kristýnka. Děti jsou holt děti a práce s nimi je plná adrenalinu. Díky Pánu Bohu se vše nakonec uklidnilo a Simča hrála to, co měla, i když se tato situace ještě jednou opakovala přímo v Praze. Na Múzičku jsme tentokrát jeli autobusem. To byl také zážitek! Hlavně metro a jezdící schody, to bylo v očích dětí to nejlepší. Samotná soutěž byla hodně adrenalinová, ale díky Štěpce a Báře, které mně pomohly, jsme všechno zvládli. Velkým zážitkem bylo i ubytování. Spali jsme na pokoji s Českou Lípou. Lípáků bylo asi 10, nás 6 a na pokoji na nás čekalo jen 8 postelí. Kamarádství je kamarádství a tak jsme se při troše dobré vůle poskládali. To nejsladší přišlo až nakonec. Po úmorném dni jsme si při vyhlášení došli pro druhé místo v kategorii „A“ písnička. Na úspěchu se podíleli Simonka a Miriam Hudákovi, Anička a Kubík Vopelákovi, Kristýnka Hýblová a Miki Kurucz. No prostě máme šikovné děti. A to ještě není všechno. Ve výtvarné tvorbě získal Kuba Vopelák 3. místo a v plastické tvorbě získala Barča Kučerová 1. místo. Bobří desetiboj Tak tohle byla pro změnu zase sportovní soutěž, kterou pořádali naši kamarádi z České Lípy. Samotná soutěž probíhala v nádherném prostředí Pekelského údolí, přímo pod Slibovou skálou. Soutěže byly různého druhu příklad: Hod holinkou, cesta poslepu okolo lana, přeskok točícího se lana, namotávání špalíčku, http://casd.mb-net.cz
poznávání mincí poslepu, přebírání korálků, hod palačinkou apod. Děti se snažily co mohly. Počasí bylo krásné, a kdo měl čas, tak si užíval podzimní sluníčko, které ještě hřálo. Po dobrém obědě přišla chvíle na vyhodnocení. Za nejmladší se nejlépe umístila na 3. místě Miriamka a hned za ní Matoušek. V kategorii „B“ Kubík 3. místo, Kristýnka, Simča a Davídek se umístili na 8., 9. a 10. místě. V kategorii „C“ Anička na 10. místě a v kategorii „D“ Štepa na 3. místě a Bára na 8. místě. Tomášek s Betynkou se také účastnili, ale na hodnocení si musí ještě počkat. Každopádně jsme to zkusili a každý z účastníků ví, co má do příště natrénovat. Slaňování To byla opět sportovní akce spíše pro starší a odvážnější. Jednu sobotu odpoledne jsme já, Vašek, Vašík, Miki a Bára odjeli do Děčína. Počasí tentokráte nebylo moc dobré. V Děčíně bylo zrovna po dešti když jsme vystupovali z auta a pomalu se začínalo smrákat. I přesto jsme vyrazili asi na hodinovou procházku na Pastýřskou vyhlídku, ze které byl nádherný výhled na Děčín, který se právě vynořoval z mlhy. Po procházce a večeři se děcka podívala na film o životě apoštola Pavla a hajdy na kutě. V neděli ráno šup do aut a vyráželo se do skal. Děti si měly možnost půjčit i lezecké boty, ve kterých se leze úplně suprově a adrenalinové dopoledne mohlo začít. Lezení střídalo slaňování, a kdo to zvládl, šel na pěší trasu. Po vyčerpávajícím lezení jsme mazali do vlaku a hurá domů. Liberecký bazén Tak to je zatím poslední akce, ale stála zato. Jednu neděli ráno jsme vyjeli vlakem do Liberce. Eliška, Bára, Simonka, Miriamka, Anka, Betynka a já. V Liberci jsme počkali na naše kamarády z České Lípy a honem do bazénu. Po složitém přemýšlení a počítání co a jak nejvýhodněji koupit za vstupenky, se děti konečně dočkaly. Liberecký bazén má v součastné době nejdelší tobogán snad v Evropě, takže ho skoro všichni hned museli vyzkoušet. Někteří mu zůstali věrni až do samého odchodu. Jiní otestovali všechny další možné atrakce, které areál nabízí. Naštěstí se nám nikdo neutopil a tak jsme v plném počtu opustili bazén a v klidu snědli dobrůtky od maminek. Protože zůstaly chutě ještě na něco, tak jsme se cestou zastavili v Tesku. Jedinečnou odměnou byla možnost si za pár korunek koupit něco bez rodičů. Z Teska honem do vlaku, kde byla suprová zábava. Nevím sice jak pro naše spolucestující, ale my jsme se nasmáli ažaž. Největší legrace byla, když jsme v plném kupéčku hráli se sušenkou na hamouna. Ten kdo prohrál, musel vydržet na ne moc voňavém WC, anebo musel chodit po vagoně a říkat "já jsem malý krteček a kopu si hrobeček". Vám starším se to bude zdát hloupé, ale i já jsem se smála a uvědomila jsem si přitom, jak je fajn být zase na chvíli dítětem!!! Vaše Petra K.
Múzička 18.10. 2006 Ani letos mě Múzička nezklamala. Na každoroční akci konající se v prostředí Salesiánského divadla v Praze se vždycky všichni moc těšíme. Staří i nový kamarádi, písničky, scénky a originální výtvarná díla mě vždycky na Múzičku táhnou. Není to zase tak dávno, co jsem sama stálá na jevišti, a proto chápu nervozitu a trému některých účastníků. Celou Múzičkou panovala skvělá atmosféra, kterou ráno nastartovaly písničky a ranní bohoslužba, té se ujal i letos David Čančík. Po ní již odstartoval první soutěžní blok.
[email protected]
-4Letos díky originalitě a snaze vymyslet něco nového se opravdu bylo na co dívat. Co se týká originality mě nejvíce zaujala Praha – Smíchov. Sborová píseň spojená s rapem, jež si s chutí vystřihl Kuja s Fíkem byla naprosto famózní a rozesmála leckterého znuděného diváka. Letos si také na jevišti zazpívala jedna z vedoucích, což není na Múzičce vůbec běžným jevem. Následně nastalo pozdvižení, když bylo oznámeno, že s hudebním číslem vystoupí známá dvojka vedoucích - Pupik a Penguin. Nakonec to ovšem zahráli do „autu“ a slíbili, že si to ještě více procvičí a vystoupí příště. Značná kreativita se objevila i co se týče výtvarných děl. Vánoční betlém přetransponovaný do afrického stylu se vším všudy upoutal opravdu snad každého. Tradičně byla výtvarná tvorba rozdělena na plastickou a plochou a letos poprvé byla část výstavy přemístěna přímo do hlavního sálu. Program byl příjemně zpestřen vystoupením skupiny Učedníci. Příjemná muzika umírňovala napětí dětí před vyhlášením výsledků, na které všichni netrpělivě čekali. ,,Budeme přísní, ale spravedlivý“, řekla členka letošní poroty Kateřina Helebrantová. Jako každý ročník i letos se odměňovalo sladkostmi a ovocem, což ocenily nejen děti, ale i jejich vedoucí. První místo bylo navíc oceněno putovním keramickým zvonem. Jako při každém vyhlášení byl někdo zklamaný a někdo nadšený, ale silný zážitek si odvezli všichni. Ovšem i naše výprava odjížděla s radostí. V kategorii písnička - "A" se na druhém místě umístila šestice dětí v dramatizaci písničky "Telefon". V kategorii plastická tvorba - "B" se na prvním místě umístila jak u odborné tak i u divácké poroty Bára Kučerová. V kategorii plošná tvorba - "A" získal čestné uznání odborné poroty Jakub Vopelák.. Děti tentokrát odjely nadšené a doufám, že jim nadšení vydrží až do příští Múzičky. Eliška K.
Sborové info • V sobotu 11.11. 2006 se uskutečnilo členské shromáždění za účelem volby kandidátů do sborových služebností na volební období 2006-2008. Návrh předložený jmenovacím výborem a odsouhlasený většinou členského shromáždění má následující obsazení: Starší sboru Tajemník Hospodář Hlavní diakon
-
Pavel Přibyl Václav Kučera Eva Škodová Petra Kučerová (tým diakonů: P. Kučerová, J. Kuruczová, A. Vopeláková, K. Kumsta, P. Přibyl, J. Kurucz) Vedoucí misie - Jarka Kuruczová (P. Přibyl, A. Vopeláková) Taj. os. služby - Jarka Kuruczová Vedoucí ADRY - Alice Vopeláková Ved. sob. školy - Iveta Škodová (učitelé tříd: I. Škodová, P. Přibyl, J. Kuruczová) Ved. dět. sob. školy - Lenka Číková (učitelé tříd: L. Číková, A. Fadrhonsová, M. Beňušová, E. Kuruczová) Vedoucí mládeže - Markéta Beňušová Křesť. domov - Vlasta a Renata Hýblovi Ved. Pathfinder - Petra a Václav Kučerovi Diakoni sálu - K. Kumsta, T. Bonhard, Štef. Hudák, L. Přibylová, J. Hlaváčková Redakt. sbor. Zpravodaje - Iveta Škodová Obsl. zvuk. tech. - P. Přibyl, V. Kučera, I. Škodová
http://casd.mb-net.cz
Členové výboru sboru: Peter Čík Pavel Přibyl Václav Kučera Eva Škodová Jarka Kuruczová Iveta Škodová Markéta Beňušová
Jak se Silvestrem • Na poslední den starého roku zveme každého, kdo nechce zůstat sám. V pavilonu ústavu ve Václavkově ulici začínáme 31.12. v 18,00 hodin. • Plánovaná aukce, jejíž výtěžek bude věnován našemu projektu „sborový multifunkční objekt“ se již do konce roku 2006 neuskuteční. Hledáme náhradní termín, který bude včas oznámen. Pavel P.
Služby kázání v MB 4. 11. 11. 11. 18. 11. 25. 11.
br. Kohút br. Petr Čík br. Pícha br. Marek Ondráček
2. 12. 9. 12. 16. 12. 23. 12. 30. 12.
br. Petr Čík - VP br. Luboš Miškovský br. Kocián br. Vlastík Hýbl br. Pavel Přibyl
6. 1.
br. Petr Čík
Sbírky v uplynulém období za měsíc září sbírka pro sbor 4 324,- Kč sborový dům 1 350,- Kč Misie 1 907,- Kč 13. sobota 2 220,- Kč ADRA – provoz 40,- Kč za měsíc říjen sbírka pro sbor 4 314,- Kč sborový dům 2 550,- Kč Misie 1 237,- Kč ADRA – provoz 235,- Kč za měsíc listopad sbírka pro sbor 2 975,- Kč sborový dům 1 000,- Kč Misie 1 445,- Kč ADRA – provoz 160,- Kč modlitební týden 2 880,- Kč
[email protected]
-5-
Narozeniny 17. 11. 22. 11. 28. 11.
Vlastík Hýbl Alenka Fadrhonsová Dana Ňorbová
3. 12. 4. 12. 14. 12. 15. 12. 17. 12.
Maruška Procházková Alice Vopeláková Petra Kučerová Iveta Škodová Renata Bonhardová
3. 1. 14. 1. 21. 1. 27. 1. 23. 1.
Renata Hýblová Dana Řezáčová Peter Čík Lenka Číková Daniel Nypl
Děti a mládež 4. 11. 24. 11.
Kristýnka Hýblová Miriamka Hudáková
Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním... Duch se přimlouvá za svaté podle Boží vůle. Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha. (Řím.8,26.28) Máme Pomocníka, Přítele, Přímluvce, který nám pomáhá v našich slabostech a starostech, Někoho, kdo se za nás přimlouvá, když my to neumíme, milujícího Boha, který všechno zlé chce obrátit v dobré pro nás. Naši milí oslavenci, přejeme vám, abyste to také sami cítili a prožívali. Vlastíkovi přejeme, aby se radoval z krásného a zdravého děťátka a prožíval vděčnost Bohu za ten krásný dar. Renatce k jejím nádherným třicetinám přejeme radost z daru být maminkou a těšit se ze všech požehnání domova a taky hodně sil ke zvládání všech starostí. Naší milé Marušce, která to sice nerada slyší, přejeme do dalšího půlstoletí, aby mohla i nadále poznávat krásy naší vlasti, cítila se dobře a ve spokojenosti poznávala Boží lásku. Ivetce přejeme úspěšné dokončení studia a taky lásku ve všedním životě a sílu Boží lásky, která vše vydrží. Našim dětem pak přejeme, aby prospívaly na těle i na duchu a měly okolo sebe samé moudré učitele, kteří jim dají to správné poznání a obohatí jejich srdíčka. Kéž jste všichni v teple Boží náruče. Jménem sboru přeje Jarka K.
© 2006 Mladá Boleslav
http://casd.mb-net.cz
[email protected]
