Hrubá Skála- (Groβ Skal)

MÍSTO

Hrubá Skála- (Groβ Skal)

HL. PŘEDMĚT

Hruboskalsko

TURISTICKÁ ZNÁMKA: 147 – hrad Valdštejn – Český ráj, 148 – zámek Hrubá Skála – Český ráj, 994 – Sedmihorky – skalní město,

Česká tabule

OBLAST

TURISTICKÁ VIZITKA: 31 – Lázně Sedmihorky, 33 – Hrubá Skála, 36 – Hruboskalské skalní město, 115 –Hrad Valdštejn, 160 –Kemp Sedmihorky, 220 – Adamovo lože, 2094 – Arboretum Bukovina

Severočeská tabule

GEOMORFOLOGICKÁ

Jičínská pahorkatina Turnovská pahorkatina Turnovská stupňovina Vyskeřská vrchovina CHKO Český ráj – Geopark UNESCO PODOBLAST

TURISTICKÉ OBRÁZKY (JOSIEK): 37 – Valdštejn, 38 – lázně Sedmihorky, 39 – zámek Hrubá Skála

Hruboskalské skalní město1

POVODÍ ŘEKY_ŘEKA_TOK Stát

ČR Otevírací doba

Jizera (Labe) – Severní moře, Atlantský oceán

Libuňka2

Kraj: Liberecký 3.163 km2—437.000 Obyvatel

Okres: Semily

Zámek Hrábá Skála: dohodou , Hrad Valdštejn: IV., X.:SO,NE+SV:9-17:30; V.-IX.: denně 9-17:30

Doprava

SILNICE (třída, číslo) CYKLOTRASA Auto

I. třídy: 35 (E442)- Hrádek n./Nis, st.hr.– Bílá-Bumbálka,st.hr. 376 KM [58./318.]- Hrubá Skála, odb. III. třídy: 2823 – Hrubá Skála – Rovensko p/T IV. třídy: 27921 – Borek p/T – Hrubá Skála – Vyskeř – Olešnice - Všeň IV. třídy: 4010, 4015, 4078 a 4089

Pardubice – Hradec Králové – Ostroměř - Jičín – Hrubá Skála ∑105,9 KM

Železnice Pěšky Trasa

PIDIFRK: 245 – VALDŠTEJN, 246 – HRUBÁ SKÁLA

041 – Hradec Králové – Jičín - Turnov – 82 km [75./7.] Hrubá Skála

1903 – (Jičín –Turnov)

Okruhem Hruboskalskem (Hrubá Skála, Adamovo lože, Arboretum Bukovina, Hruboskalské skalní město, hrad Valdštejn, Skalní město Sedmihorky, Kemp Sedmihorky, Lázně Sedmihorky, Hrubá Skála)

∑12,82 KM (OMRON KROKOMĚR)

Autem z Pardubic přes Hradec Králové a Jičín do Hrubé Skály. Následně putování Hruboskalskem do kola kolem a zpět.

Datum

19.4.2014

Pořadové číslo roku

Obyvatel

582 (obec)

Metrů nad mořem // Area

8 - 2014 287- (367-zámek) // 13,83 km2

MAPOVÉ PODKLADY: ČESKÁ REPUBLIKA, MARCO POLO 2000, 1:300.000, ČESKÁ REPUBLIKA, PLANSTUDIO 2009, AUTOMAPA 1:350.000, GEOMORFOLOGICKÁ MAPA, KARTOGRAFIE PRAHA 2008, 1:620.000, ČESKÁ REPUBLIKA – AUTOMAPA, EDITIONS ATLAS KARTOGRAFIE PRAHA 2011, 1:400.000

KČT - turistické Aktéři (turisté)

Oblast: č.19. – Český ráj - 1:50.000 Roman (cestopisec), Soňa (vévodkyně de Houdini), Romča (geograf a správce databáze), Jaromír (lokátor, logik, mechanik a poradce)

Vstupné: hrad Valdštejn (plné/důchod., děti, ZTP/ rodinné):50/,25/25/-ne; PES: 0; Foto/Video: 0/0, Doba prohlídky: min. 1 hod, Bezbariérově: Ne

Kdo v sebe doufá, ten našel nejlepší oporu. Havlíček

Moto

R

áno se auto nastartovalo a naložilo do sebe naši cestovatelskou rodinku „HOUDINI TEAM“ a už si to upalovalo směrem k Hradci Králové a k Jičínu. Nebylo to jednoduché v tom perném provozu to zvládnout, ale když jsme ani v Ostroměři nenarazili do zajímavě jedoucí řidičky, potom jsme stáli před ubytovací kapacitou v Hrubé Skále3. Po vřelém přivítání jsme se ubytovali a připravili si své zálesácké mundůry a už jsme byli připraveni na hlášení. Když jsme mamince ohlásili svoji připravenost k pochodu, potom jsme namáčkli krokoměr a 1

Hruboskalské skalní město – je to jedno z nejromantičtějších a nejnavštěvovanějších oblastí Českého ráje. Jedná se o část Hruboskalské plošiny, která je vymezena trojúhelníkem Hrubá Skála – Valdštejn – Semihorky a zaujímá plochu 120 ha. Od roku 1998 je přírodní rezervací. Jedinečný pískovcový labyrint tvoří více jak 400 věží a bloků. Dominantní stezkou je načná stezka Hruboskalsko. 2 Libuňka – pramení na Ještědsko-kozákovském hřbetu 1,5 od obce Kněžice nadmořské výšce 495 m n.m. Protéká CHKO Český ráj a vlévá se v Turnově do Jizery v nadmořské výšce 243 m n.m. Délka toku 20,1 km. Plocha povodí je 100,8 km2. 3

www.ubytovanihrubaskala.cz Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

1

Pro osobní potřebu rodiny Houdkovy a přátel turistické obce.

už jsme si to začali štrádovat směrem k zámku Hrubá Skála po regionální silnici. Tak nějak nám kručelo v žaludcích, a jelikož jsme dostali doporučení na hotel Štekl, upalovali jsme za ním. Mířili jsme do „nóbl“ hotelu as smyslu zbavení. Došli jsme ale k obědu trochu dříve a tak jsme více nečekali a vydali se hnedka na exkurzi do kos---------------------------------------------------------------------------------------------------

A co je to ta Hrubá Skála? Dnes je to obec (obyvateli drobná, rozlohou velká) s dominantním zámkem umístěným na vrcholu skalního bradla. Zámek býval původně hradem a pěkným gotickým hradem (1360) vybudovaným panem Hynkem z Valdštejna. Byl však přestavěn v renesanční sídlo v 16. století a v dalším vývoji byl barokně upraven (1710) po požáru a pak zase novogoticky (1859). Dnes je v zámku hotel a pěkně hezký hotel. Turistům slouží k vyhlídce věž. ---------------------------------------------------------------------------------------------------

xxxxxxxxx

-tela sv. Josefa. Hleděli jsme na zajímavý stavebně kulturní styl romantické no-

vorenesance. Po chvíli jsme však zaveleli svým tělům a vydali jsme se směrem k mostu, který nás spojil se zámkem. My již vcházeli na první nádvoří a po chvíli jsme stáli a doslova hltali po dechu jako Bajaja, který v těchto prostorách byl svým režisérem natočen. Skalní umístění skýtá neskutečně krásné množství pohledů. Člověk však musí dávat velký pozor na početné množství přelétavých holubů, aby se mu z pozorování nestalo jiné dobrodružství. Nás však trápil hlad a tak jsme se vydali do interiéru stavby a hledali jsme jídelní lístky. Když jsme se zkonfrontovali s cenami a našim hladem, zasedli Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

2


jsme na terase a na návětrné straně

jsme pozorovali pískovcovou propast, která se nacházela přímo pod námi. Po chvíli přišel číšník a my si objednali nefalšovanou svíčkovou na smetaně a první Svijany. Jídlo bylo dobré, ale nevím, čím jsem si to zasloužil, provedl na mě jeden z holubů atak a nemít klobouk, potom by mi do omáčky přidal také svůj díl. A tak se na mě vyďál holub, no síla. Klobouk jsem tedy sundal, protože takto

nešlo jíst. Pak už to bylo v bez problémů. Hravě jsme vychutnali

svá piva a pak jsme se již vydali do vyhlídkových míst tohoto zámeckého hotelu. Byly to pohledy do strmého ostrohu a bylo Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

3


to možná i dost nebezpečné se takto vyklánět. Okolí jsme však vydrželi pozorovat docela dlouhou chvíli. Přišel však náš čas a my se začali ubírat k naplánované túře. Prošli jsme

zpět nádvořím a u prodejních stánků před hotelem Štekl jsme se vydali

k Myší díře přímo vpravo dolů. Byla to zajímavá prolézačka a zároveň zkouška klaustrofobikova.

Nás však nevyvedla z míry a tak jsme ji prošli s pohodou. Vyšli jsme na jakémsi skalním náměstí u rozcestí na Radeč a to jsme se

zahleděli do naší první informační tabule. Dále jsme kráčeli směrem k Adamovu loži. Vzduch byl vlhký a šlo se velmi příjemně. Najednou se před námi objevilo schodiště a my po vstupu do dalšího skalního útvaru již obdivovali dalPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

4


ší mezicíl – Adamovo lože. Ono to lože vy-

padalo spíše jako Adamova vana. Asi se tam už vyválela spousta návštěvníků a takhle to dopadlo. A to jsme se již začítali do dalších informačních tabulí. Naše cesta pokračovala po dalších schodech, kterými jsme se dostali na tvrdou stezku, kterou jsme vedli své kroky k Arboretu Bukovina. No, nebyla to vůbec

sranda, protože okolo na stezce zrovna probíhal závod horských kol a každou chvíli okolo nás prosvištěl osamostatněný závodník a také skupinky závodníků. Šli jsme tedy jako indiáni a celou trasou do arboreta pangety. Nakonec jsme v našem km 2,67 stáli a seděli na arboretí lavičce a čekali jsme na průvodce, se kterým jsme byli domluveni na prohlídce. Naším průvodcem byl pan Lubor Šimek – geologist-volcanologist ([email protected], tel.:+420.723.628.389). Když přišel náš čas, potom jsme začali prohlídku a my kráčeli a poslouchali a kráčeli a poslouchali. Myslím, že to bylo velmi netradiční poslouchat slova o zemětřeseních při prohlídce arboreta, ale bylo to prostě skvělé. Nakonec jsme s panem Šimkem došli ještě do správcovského domečku, kde jsme také pochválili jeho žigulíka a po orazítkování deníčku jsme kráčeli nach Valdštejn. Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

5


Nejprve jsme prošli okolo kouzelné chaloupky, která lákala svým občerstvením a na dálku z ní voněl štrúdl, ale my jsme museli oklamat své čichové smysly a pochodovali jsme do mírného kopečku do pravotočivé zatáčky. Tím jsme se dostali z okruhu

závodníků horských kol a konečně jsme měli bezpečné kroky. Po drobné chvíli jsme se dostali téměř

k srdci Hruboskalského pískovce. Prošli jsme

k vyhlídce a už jsme hleděli na zdejší kapelu. Kapelník nám vyhrával a my se zaposlouchávali do té

skalní rezonance, která si nás docela rychle podmanila. A nebyli jsme jediní, protože ony ty skály okouzlily již keltský kmen Bójů, který si v několika místech vytvořili jakýsi prostor, kde uctíval své bohy a činil jakési jejich obřady. No prostě si tento prostor podmaní asi Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

6


každého, kdo do něj vklouzne. Když jsme se nabažili prvního vyhlídkového místa, přešli jsme do následného, které se jmenuje „U Lvíčka“. Cesta k němu vedla po lávce a tak kluci raději sečkali u informační tabule a začetli se do textu velmi zajímavého, nechť.

Vyhlídky to by-

ly fantastické a bylo vidět velmi daleko za tento pískovcový tvar.

Na vyhlídce nás však bylo cca Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

7


deset turistů a tak jsme se postupně o jednotlivé pohledy dělili a naši orientaci usnadňoval velmi zajímavě zpracovaný slitinový

reliéf, který každý obdivoval a není se čemu divit, že je

tak leskle „opatlán“. Hleděli jsme

od Hrubé Skály k Turnovu a vše jsme měli jako na dlaních a pěkně z ptačí perspektivy. Také v těchto místech

nám zavelel organizátor čas a my se vydali k dalším informačním tabulím. Po

chvíli jsme stáli u rozcestníku „U Radče“ a začítali jsme se do další informační tabule. Prošli jsme se také druhým směrem a hleděli jsme do druhé strany a pod námi se rozprostíraly různé Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

8


rokle a roklinky a výdutě a propadliny a bylo vidět, že zub času zde tu pískovcovou stěnu pěkně za ty roky nahlodal. U

A my se blížili mílovými kroky k zbytkům hradu

Valdštejn. Stezka se nám najednou zaplnila a bylo slyšet věty v němčině, polštině, ale také v ruštině a tak jsme se vlastně nacházeli na mezinárodní turistické trase a byli jsme tak nějak chvilku i světošlápci. A to už jsme stáli před restaurací, která se nacházela bezprostředně u hradu a už jsme stáli ve frontě na avizované limo, které skutečně chutnalo skvěle a samoška, že jsme si dali také nějaké pochutiny. Bylo tam fajn. Všude plno turistů lepících turistické vizitky do svých deníčků – přehršle a kupujících různé turistické equipments (spávná Čecha). A tak jsme se přidali a vychutnávali ten spřízněný sběratelský ráj. A já zísal jedinečnou příležitost a koupil jsem si pivko, abych spáchl ten štiplavý prach. A udělal jsem dobře a doporučil jsem tuto aktivitu také Soně a ta toho nápadu zcela neobvykle využila a tak jsme si toto tak jedinečně dobré pivko vychutnali zplna hrdel. A pak alou na proPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

9


hlídku zbytků hradu. Ono těch zbytků tam bylo nakonec relativně dost a bylo na

co hledět. My tedy začali u vstupu, kde jsme zaplatili vlezné. Zjistili jsme, že tento hrad byl jako druhý v naší české

zemi

zpřístupněn veřejnosti a tak se tady na vstupném pravděpodobně za ty roky vybralo i dosti. A my už procházeli vstupní bránou a už jsme stáli u kaple sv. Jana Křtitele a hned jsme procházeli do prostoru bývalé výletní restaurace.

Všude byl překrásný výhled do turnovského žlebu a připadali jsme si aspoň chvíli jako majitelé a já si hrál i na samotného správce a vydal jsem se tedy svoji skupinku po tomto zajímavém zbytku budov provázet. Jasné, museli jsme také vyzkoušet veřejné toalety, které se nachází přímo proti kapli a dopadlo to dobře a my už mířiPopis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

10


li do středu tohoto kompletu. A to byl

můj čas na přednášku a oznámení základních informací o tomto komplexu.

A co je to ten Valdštejn? Je to nejstarší hrad Českého ráje, rodový hrad pánů z Valdštějna a druhá nejstarší zpřístupněná památka v Čechách (po Frýdlantu v Čechách). Hrad je postaven na třech pískovcových skalních blocích. Prostranství hradu skýtá příjemné posezení na upravených a udržovaných lavičkách, kde si návštěvník může zcela vychutnat prostoru mezi všemi prozkoumávanými částmi tohoto skvostu. --------------------------------------------------------------------------------------------------Poté jsme zas vtrhli do budovy bývalé restaurace a po schodišti se dostali do prvního patra, kde jsme shlédli instalovanou expozici. Návštěvníků tu bylo opětovně přehršle a tak jsme se dokonce motali mezi Japonci. Poté jsme se vrátili na první nádvoří a už jsme to upalovali na druhé nádvoří, ale doslova nás dostal jeho „Genius Loci – duch místa samotného“. Navíc nás neustále energizovala kaple sv. Jana Nepomuckého, barokní dominanta hradu. Po drobné chvíli jsme se po všelijakém schodoví dostali až do třetí části hradu. Nacházeli jsme se v oné části Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

11


hradu – ve středověkém paláci, který byl nedávno renesančně upraven. Vše tam vonělo takovou zajímavou patinou. A já žvanil ke své tlupě a my procházeli z jedné místnosti do druhé a z druhé do třetí a tak dále. V jedné z místností na nás promluvil jeden ze správců, že ta patina je jeho vonný tabák a skutečně to tak bylo. Bych nevěřil, že takto může vonět tabák. S pánem jsem se dal do řeči a on nám nabídl, že nám řekne vše, co on sám v hlavě má ukryto. A tak také začal. Opětovně jsme procházeli z jedné místnosti do druhé a

bylo znát, že toho ví více mé znalosti. Byl to borec se vším všudy a řekl nám snad vše. Vytvořil však také „jumor“ a také s kluky si rozuměl. No prostě senzační. Když nám povyprávěl vše o renesanční části, přešli jsme do hladomorní části, kde klukům ukazoval, kudy mohou prolézt a pak začal výklad o dobývání hradu a vyprávěl o starých částech, které byly ke dni naší návštěvy již přestavěny. Vyprávěl o způsobu obrany a o obsazení hradu lidmi a my doslova zírali, protože naše představy – vlastně mé, byly zcela jiné. Ke klukům vyprávěl a popisoval prázdné tabule „tabula rasa“ a tak se mu povedlo u synů vytvořit velmi hezké motivační pole, balšoe danke, thanks. Kluci prostě poslouchali a dokonce dávali dotazy, supéér. Vše jednou končí a také tato fantastická část Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

12


už docházela ke své procesní smrti, aby se narodila další nádherná chvíle a my po chvíli prožívali další efektivní časy super prohlídky. Mířili jsme po točivém schodišti z dru-

hého nádvoří za výstavou do biliárního sálu, kde se před námi objevily modely všeho důležitého, co lze v Českém ráji objevit. A my hleděli na Mnichovo Hradiště, na

Humprech, Kost, Hrubou Skálu, Frýdštejn, Valečov a další krásy zbudované v minulých obdobích s velkým odkazem. Člověk i v těchto prostorách začne chápat, proč tento

prostor je pojmenován Českým rájem. Pak jsme se po točivém schodišti vyšplhali nahoru a hleděli jsme k Turnovu. V ruce jsem držel jakýsi spisek o K.H.Máchovi a tak jsme si četli, co vše ho k tomuto kraji pojilo a jaké skazky místní za ta období vymysleli a věřili jsme, že něco bude i pravda. Nato Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

13


jsme se vrátili ke kapli sv. Jana Nepomuckého a získávali jsme tu po víc jak drobnou chvíli energii z místních „key lines“. Když jsme se cítili dobyti jako dvousložkové baterie, vydali jsme se zpátky do „Hospůdky u hradu“, kde jsme si dali další dobré „bahno“ z dílny rohozecké a nebylo to vůbec špatné řešení. A pak jsme upalovali směrem skalám k Sedmihorkám. U přenádherného mostu

jsme se rozloučili skoro se slzou v očích s hradem. Dále jsme již

jenom klesali a neustále se ohlíželi za tou nově se objevující krásou z dalších a dalších rovin

pohledů. A možná s námi také zaplakal ten polytrsátkový dvoutakt. Plynule jsme vcházeli do části zvané „Skalní město – Sedmihorky“. A co se nestalo? Najednou se nám zamotala hlava, před námi stál sám Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

14


syn velkého Elvise Presleyeho a něměcky hovořil. Prostě mi nezbylo nic jiného, nežli ho s přítelkyní ukecat k zachycení tohoto neobvyklého okamžiku. Bylo to zajímavě jedinečné. A to

jsme

již

procházeli

další

bylo

pískovcovou krásou. Putovali jsme místy, kde Keltové u Čertovy pracky nechali svědectví své doby v důkazech svých zlatých mincí. Prostě to takové zajímavé procházení tak nějak i tajemnými místy. A po drobné chvíli již

jsme stáli před kempem v Sedmihorkách. Prostor na nás skutečně zapůsobil velmi hezky a po drobném odpočinku jsme se vydali do bufetu k drobnému hamu-papu. V nohách jsme měli 6,58 km příjemnou rovinatou cestou a klesáními. Rozhodli jsme se pro langoše a tak budiž jest. K tomu jsme si dali dobré Svijany, které tam vážně dokázali perlivě natočit. Když jsme Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

15


ukončili tuto manu, vydali jsme se směrem k Lázním Sedmihorkám. Procházeli jsme okolo rybníku Bažantník, ve kterém se v létě koupou víly,

které zavítají do krásného kempu v Sedmihorkách.

Po deseti minutách jsme již stáli v areálu Lázní Sedmihorky, který byl v tu chvíli

opuštěný a vypadalo to, že ho postihl nelehký osud sirotka. Provedli jsme drobnou „policejní“ obchůzkou ty prázdné prostory budov a bylo nám z toho tak nějak smutno. Když jsme překonali vlastní sentiment, vydali jsme se stoupáním směrem do hruboskalských skal. Nezadržitelně jsme se přibližovali do Hrubé Skály a vychutnávali jsme si toho svěžího vzduchu. S Jaromírem jsme si našli své turistické klacky a už jsme je Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

16


svými nožíky upravovali do hladkých tvarů. To jsme již stáli před jedinečným pískovcovým útvarem, kterému se tam říkalo Osudová. Potkávali jsme řady turistů, se kterými jsme se již po několikáté

v tom dnu viděli a tak jsme již prohodili rozvinuté věty. A to jsme se již přibližovali k myší díře a v různých úhlech už na nás pokukoval zámecký areál Hrubé Skály a jeho ostré skály. Jaromír objevil zajímavé kořeniště stromu smrkového a začal jím prolézat jako by

už někdy v noře bydlel a byl z toho celý spokojený a tak cvak. A pak jsme se již doslali do vstupní tlamy Hruboskalska a po chvíli jsme již procházeli Myší dírou a opětovně jsme stáli v Hrubé Skále před hotelem Štekl, který nám nabídl své prostory a my jsme ukončili své denní putování u lahodného piva Skalák. Procházka zelenou stezkou byla skutečně velmi zajímavá a také relativně nenáročná. My jsme jí byli velmi unešení a nedivím se vůbec nikomu, že se semka neustále vracívá, protože tohle je skutečně Český ráj.

Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

17


Hlavní odkazy a kontakty PAVUČINA:

E-DRÁT.:

www.ceskyraj.ochranaprirody.cz, www.obechrubaskala.cz, www.campsedmihorky.cz, www.hradvaldstein.cz, www.sedmihorky.cz, www.motylilouka.eu, www.hrubaskala.cz, www.hotel-stekl.cz [email protected](hrad Valdštejn), [email protected](objednávka turistických obrázků),

[email protected](kemp Sedmihorky), TEL.:

+420.481.389.162 (kemp Sedmihorky), +420.481.312.304 (hrad Valdštejn), +420.481.550.111 (lázně Sedmihorky), +420.777.966.443 (arboretum Bukovina), +420.481.659.111 (zámek Hrubá Skála),+420.733.565.254 (hrad Valdštejn),

ADRESA:

Hrad Valdštejn, příspěvková organizace Města Turnov, 511 22 Turnov AUTOCAMP Sedmihorky, v.o.s., Sedmihorky 72, 511 01 Turnov Hotel Štekl – Karel Zima, Hrubá Skála 5, 511 01 Turnov (ostatní kontakty se nachází v obsahu dokumentu)

Seznam využitých zdrojů (tištěné dokumenty):

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Kol. autorů. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. Kol. autorů. Turistická encyklopedie České republiky. Praha: Reader´s Digest Výběr, 2010. ISBN 978-80-7406-106-6. Kol. autorů. Česká republika. Stručný turistický průvodce ČR. Cheb: Music Cheb, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kol. autorů. Statistický lexikon obcí ČR. Praha: ČSÚ a MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. DVOŘÁČEK, M. Lexikon měst do kapsy. Praha: KMa, 2005. ISBN 80-7309-259-7. Kol. autorů. Myšlenky do kapsy 1. Olomouc: FIN, 1994. ISBN 80-85572-23-0. KOUTEK, T., ŠPAČEK, J. Motoristický průvodce po silnicích České republiky. Praha: SW Travel, 2007. ISBN 978-80-239-9074-4. HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. Zeměpis Československa. Praha: Československá akademie věd, 1960. ČSAV Praha. Kol. autorů. Ottova encyklopedie ČESKO. Praha: OTTOVO nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7360-709-8. BÍNA Jan, DEMEK Jaromír. Z nížin do hor – Geomorfologické jednotky České republiky. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN – 978-80200-2026-0. ŽAKET. Česká republika, atlas s cyklotrasami – hrady, zámky, rozhledny, kempy, přírodní zajímavosti. [1:240.000]. Praha: Žaket Praha, 2012. ISBN – 978-80-7233-369-1. Kol. autorů. 80 měst ČR. Brno: P.F. art, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7348-036-0. Kol. autorů. Česko v mapách. Praha: Edition Atlas, Kartografie Praha 2011. EU code – DC 685 993. NOVÁK, Zdeněk. Prameny řek: Prameny, Prameniště a Horní toky. Praha: OLYMPIA, 2005. Vydání první. ISBN 0-7033 872-5. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-2349-8. ŽAKET. Autoatlas: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2010. ŽAKET. Autoatlas s cyklotrasami: Česká republika. [1:240.000]. Praha: Žaket, 2012. DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. Praha: Knižní klub, 2009, vydání první. ISBN 978-80-242-2454-1. FREYTAG & BERNDT, Železniční mapa České republiky. [1:900.000]. Praha: FREYTAG & BERNDT 2008. SŽDC, s.o., Vlakový JÍZDNÍ ŘÁD 2014. Praha: SŽDC.s.o. 2013. Kol. autorů, CYKLOATLAS Česko (podrobný cykloatlas). [1:75.000]. Vizovice: SHOCART spol. s r.o., 2014. ISBN 978-80-7224-626-7. DAVID, P., SOUKUP, V. Český ráj. Praha: S & D 2003 ve spolupráci s MARCO POLO. ISBN 80-86050-71-8. WALDHAUSER, J. Keltské Čechy. Praha: ACADEMIA, 2012. ISBN 978-80-200-2119-9.

Seznam využitých zdrojů (elektronické dokumenty) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_německých_názvů_obcí_a_osad_v_Česku WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrubá Skála WIKIPEDIA: http://cs.wikipedia.org/wiki/železničí041 WIKIPEDIA: : http://cs.wikipedia.org/wiki/Libuňka PLÁNOVAČ TRAS (SILNICE III. A IV. TŘÍDY): http://www.skoda-auto.cz TURISTICKÉ OBRÁZKY: http//turisticke-obrazky.cz TURISTICKÝ DENÍK: http://www.turisticky-denik.cz

Využitá osobní fota: Ing. Roman Houdek – Walker - H, Roman Houdek – Romča - R, Jaromír Houdek J , Soňa Houdková S DOKUMENT BYL VYTVOŘEN PRO OSOBNÍ POTŘEBU RODINY HOUDKOVY Z REÁLNĚ PROVEDENÝCH CEST. JE POSTOUPEN K ELEKTRONICKÉ PROHLÍDCE PRO INSPIRACI VŠEM ZAPÁLENÝM TURISTŮM.

Použité fotografie zpravidla vlastní, ostatní použity s udělenými souhlasy a sdílenými právy. Kontakt:[email protected] (Czech, English, Russian)

ROMAN - Walker

JÁRA

ROMAN - Romča

Popis z cest – umělecká reportáž – cestopis.

18

SOŇA


Hrubá Skála- (Groβ Skal)

Recommend Documents