Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Brně a okolí
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především Ing. Ivici Linderové, PhD. za cenné rady, vedení, připomínky a trpělivost při psaní této bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Brně a okolí Bakalářská práce
Autor: Žaneta Nevoralová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Žaneta Nevoralová
Abstrakt NEVORALOVÁ, Žaneta: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Brně a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava, 2016, 91 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnotit a analyzovat potenciál cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Brně a okolí. Práce charakterizuje základní pojmy sociálního cestovního ruchu a zabývá se legislativou v oblasti cestovního ruchu zdravotně postižených osob.
Udává informace o vývoji cestovního ruchu osob se
zdravotním postižením, popisuje přínosy cestovního ruchu osob s postižením. Zaměřuje se také na organizace či programy, které podporují cestování znevýhodněných osob. Přispívá k pochopení specifických potřeb pro cestování zdravotně postižených osob a zdůrazňuje nutnost odstranění bariér. Praktická část analyzuje přístupnosti jednotlivých objektů v Brně a okolí a připravenost poskytovatelů služeb na příchod návštěvníků se zdravotním postižením.
Klíčová slova Bezbariérové objekty cestovního ruchu. Osoba se zdravotním postižením. Potenciál cestovního ruchu. Sociální cestovní ruch.
7
Abstract NEVORALOVÁ, Žaneta: Evaluation of tourism potential for visitors with disabilities in Prague and the Central Bohemia Region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Ivica Linderová, PhD. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2016. 91 pages. The aim of the thesis is analyse and assess the potential of tourism for disabled travellers in Brno and the Central Bohemian Region. The work describes basic concepts of social tourism and dealing with legislation in the field of tourism for disabled persons. The thesis gives information about the tourism development of people with disabilities, describes benefits of tourism for disabled people. The work contributes to understanding specific needs of disabled people, when participating in tourism and taking into account the need to remove barriers in buildings of tourist trade. The practical part analyzes the accessibility of buildings in Brno.
Key words Barrier – free. Disabled travellers. Potential of tourism. Social tourism.
8
Předmluva Bakalářská práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky v Brně a okolí. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit potenciál pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob v Brně a okolí. Zajímají nás, jaké mají možnosti využití cestovního ruchu zdravotně postižené osoby v Brně a okolí. Téma bakalářské práce jsme zvolili vzhledem k rostoucímu významu segmentu zdravotně postižených osob na trhu cestovního ruchu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zabýváme základními pojmy sociálního cestovního ruchu a legislativou v oblasti cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Podává informace o vývoji cestovního ruchu osob se zdravotním postižením a o přínosech cestovního ruchu osob s postižením. Zaměřuje se také na organizace či programy, které podporují cestování znevýhodněných osob. Snaží se přispět k pochopení specifických potřeb a zdůrazňuje nutnost odstranění bariér. Praktická část analyzuje přístupnosti jednotlivých objektů v Brně a okolí a připravenost poskytovatelů služeb na příchod těchto návštěvníků. Ke zjišťování potřebných informací o bezbariérovosti zařízení v Brně a okolí jsme využili sekundární data, do kterých řadíme knižní zdroje, webové informační portály Jihomoravského kraje, webové stránky hodnocených zařízení a informačních center, propagační letáky a materiály, databáze Českého statistického úřadu a Klubu českých turistů. Bakalářská práce je určena aktérům působícím na trhu cestovního ruchu, zejména zařízením ubytovacích, stravovacích, kulturně-historických, sportovně-rekreačních služeb a cestovním kancelářím a agenturám.
9
Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 1
Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ...................................... 14 1.1
Cestovní ruch osob se zdravotním postižením ................................................. 14
1.1.1
Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ................................................................................................. 16
1.1.2
Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice ...................................................................................... 20
1.1.3
Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu ................................. 22
1.1.4
Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob . 25
1.2
Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ............................ 28
1.2.1
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením .. 28
1.2.2
Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ......... 30
1.2.3
Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě ...................................................... 31
2
Analýza potenciálu Brno a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob ..................................................................................................... 35 2.1
Cíl a metodika zkoumání ................................................................................. 35
2.2
Lokalizační předpoklady .................................................................................. 38
2.2.1
Přírodní atraktivity .................................................................................... 39
2.2.2
Kulturně-historické atraktivity.................................................................. 40
2.2.3
Kulturně-společenské atraktivity .............................................................. 43
2.2.4
Jiné atraktivity........................................................................................... 49
2.3
Realizační předpoklady .................................................................................... 52
2.3.1
Ubytovací zařízení .................................................................................... 53
2.3.2
Pohostinská zařízení ................................................................................. 53
2.3.3
Sportovně-rekreační zařízení .................................................................... 54
2.3.4
Bezbariérová přeprava .............................................................................. 57
2.3.5
Cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály ......................... 59 10
2.4
Selektivní předpoklady..................................................................................... 60
2.5
Zhodnocení potenciálu Brno a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ..................................................................................... 63
Závěr ............................................................................................................................... 67 Seznam příloh ................................................................................................................. 79 Přílohy............................................................................................................................. 80
11
Seznam tabulek Tabulka 1 Základní charakteristiky zdravotního postižení osob v České republice ..... 21 Tabulka 2 Porovnání počtu zdravotně postižených podle typu postižení v %) ............. 21 Tabulka 3 Příčina zdravotního postižení podle pohlaví a typu postižení ...................... 22 Tabulka 4 Klasifikace tělesného postižení .................................................................... 23 Tabulka 5 Klasifikace zrakového postižená podle WHO.............................................. 23 Tabulka 6 Klasifikace sluchového postižení ................................................................. 24 Tabulka 7 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ................................................................................................................................. 36 Tabulka 8 Hodnotící kritéria ......................................................................................... 37 Tabulka 9 Dostupnost jeskyní v Moravském krasu ...................................................... 39 Tabulka 10 Přehled kulturně-historických atraktivit ..................................................... 42 Tabulka 11 Přehled bezbariérových muzeí a galerií ..................................................... 45 Tabulka 12 Přehled ostatních kulturně-společenských atraktivit .................................. 46 Tabulka 13 Přehled bezbariérových kin a divadel ........................................................ 48 Tabulka 14 Přehled bezbariérových naučných stezek ................................................... 50 Tabulka 15 Přehled ostatních atraktivit ......................................................................... 52 Tabulka 16 Bezbariérová ubytovací zařízení ................................................................ 53 Tabulka 17 Bezbariérová pohostinská zařízení ............................................................. 54 Tabulka 18 Přehled sportovně-rekreačních zařízení ..................................................... 56 Tabulka 19 Další organizace pro zdravotně postižené osoby ....................................... 62 Tabulka 20 Hodnotící kritéria ....................................................................................... 63 Tabulka 21 Výsledné hodnocení potenciálu Brna a okolí ............................................. 64
12
Úvod Demografický vývoj ve světě je spojený se stárnutím populace, což znamená také růst počtu obyvatel s různým druhem a rozsahem zdravotního postižení. Proto je v této souvislosti důležité věnovat pozornost cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob. Zdravotně postižené osoby jsou v cestovním ruchu významným spotřebitelským segmentem a orientace na uspokojování jejich je jednou z možností podpory rozvoje domácího cestovního ruchu nejen České republiky. Po posledním šetření žilo v České republice celkem 1, 077 mil. osob se zdravotním postižením, co představuje 10,2 % celkové populace. V Evropské unii podle nejnovějších dat trpní téměř 15 % občanů nad 16 let zdravoním postižením jakéhokoliv typu, je to celkem 84 mil. obyvatel. Podle Úmluvy o právech zdravotně postižených osob, Globálního etického kodexu a podle dalších dokumentů, kterými se bakalářská práce zabývá, je nutné zajistit právo na cestovní ruch všem osobám, včetně osob se zdravotním postižením. Cílem bakalářské práce ja analytovat a zhodnotit potenciál Brna a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Především jaké mají možnosti bezbariérového ubytování a či využití stravovacích zařízení, možnosti využití volného času a získávání informací o jednotlivých pobytech nebo aktivitách. V teoretické části se budeme zabývat základními charakteristikami a vymezením cestovního ruchu osob se zdravotním postižením, pozornost budeme věnovat také organizacím a programům podpory sociálního cestovního ruchu se zaměřením na osoby se zdravotním postižením a legislativním úpravám cestování zdravotně postiženích osob. V praktické části provedeme analýzu předpokladů cestovního ruchu v Brně a okolí a budeme hodnotit oblasti potenciál pro cestování osob s potižením.
13
1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch patří do významného sektoru národního hospodářství, v průběhu 20. století jeho význam výrazně vzrostl a je významnou součástí každodenního života obyvatel vyspělých států. Můžeme jej považovat za společensko-ekonomický fenomén současné společnosti (Linderová, 2013). Cestovní ruch pro všechny nabízí kvalitní cestovní ruch, v tomto případě znamená kvalita fakt, že destinace příjme očekávání návštěvníků se speciálními potřebami a nabídne jim dostatečný komfort, aktivity a bezpečnost v souladu s právem účasti na cestovním ruchu. Toto právo je zakotveno v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu, který vydala Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) v roce 1999. (Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze, 2008). Osoby se zdravotním postižením se v minulosti potýkaly s velkými společenskými problémy, jednalo se o vyčleňování ze společnosti. Důvodem bylo jejich chování či vzhled, který se od ostatních osob lišil (Lauermanová, 2013).
1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením Hlavním cílem bezbariérového nebo přístupného cestovního ruchu je umožnění přístupu všem potenciálním návštěvníkům ke službám cestovního ruchu, bez ohledu na jejich zdravotní stav. Přístupný cestovní ruch a sociální cestovní ruch tvoří dohromady cestovní ruch pro všechny. Ten usiluje o zpřístupnění všech aktivit v destinaci. Přijímá opatření, která mají umožnit plnohodnotné cestování s využíváním služeb cestovního ruchu všem skupinám osob respektující jejich různorodost a individualitu, například smyslové omezení (zrak, sluch, hmat) nebo pohybová různorodost (omezení v mobilitě a motorice). Zatímco bezbariérový nebo přístupný cestovní ruch je zaměřen na zpřístupnění nabídky lidem se zdravotním omezením, sociální cestovní ruch má za cíl podporovat začlenění znevýhodněných osob do běžného života společnosti (nízkopříjmové skupiny). Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, na které má právo každý občan, bez ohledu na sociální či finanční postavení. Sociální cestovní ruch výrazně
14
přispívá k poznání cizí kultury a k toleranci mezi společenskými vrstvami. V posledních letech se stal fenoménem, který ovlivňuje vývoj cestovního ruchu. [41] Přístupnost by měla být přirozeným znakem produktů v cestovním ruchu, běžným prvkem druhů i forem cestovního ruchu. Jedná se o krok ve vývoji destinací a následné udržení prosperity (Kaziust s kol., 2010) Definice sociálního cestovního ruchu podle Page a Connela (2001) je taková, že sociální cestovní ruch je pobyt, kterého se zúčastní lidé, kteří by za normálních okolností tuto příležitost neměli a to z důvodů ekonomických či nedostupnosti. Podle Kotíkové (2013) je sociální cestovní ruch pojem, který zahrnuje pojem cestovní ruch zdravotně postižených osob, jako cestu na přechodnou dobu s různými motivy, během které jsou nabízeny specifické služby se speciálními produkty. Sociální cestovní ruch je zakotvený v rezoluci Evropského parlamentu z května 2002 a v Obnovené politice Evropské unie. Rezoluce Evropského parlamentu navrhuje strategii pro rozvoj cestovního ruchu v Evropské unii. Státy Evropské unie by měly chránit zájmy návštěvníků. Jejich nároky na kvalitu poskytovaných služeb neustále rostou, a proto by se měli zaměřit na jejich uspokojování a respektovat je. Snahou je zmírnit sezónnost a rozvinout další formy cestovního ruchu a vytvořit tak cestovní ruch, který bude dostupný pro všechny (Linderová, 2012). Linderová (2012) uvádí, že cestovní ruch zdravotně postižených osob je soubor jevů a vztahů, které souvisí s upokojením potřeb během cestování a pobytu mimo místa bydliště. Především ve volném čase za účelem odpočinku, lázeňské léčby, poznáním či kulturního a sportovního vyžití apod. Zdravotně postižení návštěvníci mívají stejné potřeby jako ostatní návštěvníci, je potřeba však dbát na zvýšené nároky, především na architektonické řešení ubytovacích a pohostinských zařízení. Je důležité přizpůsobit i dopravné prostředky a komunikaci. Od roku 1980 prošel pojem postižení značným vývojem, Světová zdravotnická organizace (WHO – World Health Organization) vymezila pojem postižení v mezinárodní klasifikaci vad, postižení a hendikepů. Tato klasifikace nese název International Classification od Impairments, Disabilities and Handicaps (Pipeková, 2006). „Vada, porucha, defekt je narušení psychické, anatomické či fyziologické struktury nebo funkce. Postižení znamená omezení nebo ztrátu schopnosti vykonávat 15
činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka považován za normální. Handikep (znevýhodnění) se projevuje omezením vyplívající pro jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj a přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním či kulturním činitelům normální“ (Slowík, 2007). Bezbariérovost má pro cestovní ruch velký význam, k rozvoji přispívá několik důvodů. Jedním důvodů jsou obecné důvody. Jedná se o zvyšující se počet obyvatel, stárnoucí populace (přibývá seniorů), sužování osob civilizačními chorobami v důsledku živnostní stylu. Roste tak poptávka po bezbariérovém prostředí a službách. Podle odhadu tvoří 40 % osob s omezenou schopností orientace a pohybu. Z ekonomických důvodů jsou firmy nuceny zefektivnit své služby, aby je mohlo využívat co nejvíce návštěvníků, protože cestovní ruch je vysoce konkurenčním odvětvím. Zdravotně postižení návštěvníci jsou pro ně z tohoto hlediska zajímavým cílem a segmentem trhu. Důležitým faktem jsou i sociální (morální) důvody, protože přístupnost je hlavně otázkou principu, při které se dodržují zásady rovných příležitostí a práv na život, bez překážek a diskriminačních prvků. Společnost by se měla snažit o zapojení znevýhodněných osob do běžného života, do kterého patří i cestování. Podporuje integraci,
protože
se
na
jednom
místě
setkávají
osoby
s postižením
a osoby bez omezení. U legislativních důvodů se jedná se o mezinárodní úmluvy, zákony pro podporu osob s postižením. V České republice je zakotvena bezbariérovost hlavně ve Vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb nebo Antidiskriminační zákon 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů. Více o této problematice kapitola 1.2.3 [42] 1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Zdravotně postižení návštěvníci vyžadují při cestování speciální požadavky, které vychází z nutnosti překovávat množství bariér v běžném životě. Proto cestování osob s postižením vyžaduje přípravu již před cestou. K tomu jsou potřeba kvalitní pravdivé informace o ubytovacím či pohostinském zařízení, destinaci nebo atraktivitě cestovního ruchu. Tyto informace však bývají mnohdy neúplné, nepravdivé či zkreslené a jejich zjištění může činit problémy, protože někdy ani personál zařízení cestovního ruchu není
16
dostatečně informován o bezbariérovosti. Zařízení, která jsou přizpůsobena zdravotně postiženým návštěvníkům, mají oproti konkurenci výhodu. V užším slova smyslu bezbariérovost znamená fyzickou přístupnost daného místa, lokality či zařízení. Jsou to bezbariérové architektonické či technické parametry budov. Koncepce přístupného cestovního ruchu však pojímá bezbariérovost šířeji. Obsahuje informace, služby a vyškolený personál, jejich úkolem je eliminovat omezení zákazníků s problémy v orientaci a pohybu. Velkou roli hraje cena, bezbariérové služby by neměly být účtovány za poplatek, nejedná se o nadstandardní službu. Bezbariérovost chápeme jako řetězec, který se skládá z mnoha článků, které na sebe musí perfektně navazovat. Pro osoby s postižením je důležité, aby byla zajištěna přístupnost z hlediska jednotlivých
postižení.
Rozdělujeme
tělesné,
zrakové,
sluchové,
mentální
a kombinované postižení. Zdravotně postižený člověk podle UNWTO je takový člověk, jehož „fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena.“ (Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze, 2008, s. 37). Lidé se zdravotním postižením mají stejné motivy k cestování jako lidé bez omezení, tj. poznávání, odpočinek, vzdělávání, společenský kontakt, zážitky, změna prostředí apod. Přítomnost omezení se většinou odráží ve specifických potřebách, které se týkají služeb nebo prostředí. Z tohoto důvodu bývají označováni jako zákazníci se specifickými potřebami. [60] Zdravotně postižení návštěvníci mají specifické potřeby, které je potřeba splnit, aby byl jejich zážitek z cestování komplexní a uspokojivý. Potřeby můžeme rozdělit do 4 pilířů: informace, infrastruktura, služby, personál. Prvním z pilířů jsou informace, kdy je důležitý přístup ke všem důležitým informacím při realizování dovolené nebo cesty. Přístup by měl být snadný a informace lehce dohádatelné, srozumitelné, jasné, spolehlivé v přístupném formátu, konkrétně v textovém, zvukovém, hmatovém apod. Infrastruktura je přístup do destinace nebo zařízení cestovního ruchu a možnost využití všech nabízených služeb destinace a to díky bezbariérovosti dopravní infrastruktury, veřejných prostranství, zařízení a atrakcí 17
atd. Službami rozumíme programové balíčky, které zohledňují specifické potřeby návštěvníků. Jsou to například asistenční služby, diety a stravovací režimy atd. Důležitým požadavkem je kvalifikovaný personál, který ví, jak má jednat se zdravotně postiženými lidmi. [42] a) Potřeby tělesně postižených osob v cestovním ruchu Osoby s tělesným postižením jsou různorodá skupina, nalezneme u nich společnou vlastnost a to omezená schopnost se samostatně pohybovat. Pojem tělesně postižený v současné době označuje jedince, jehož funkční tělesná schopnost je omezená v procesu běžné socializace. Základní podmínky přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace: Přístupové cesty k zařízením by měly mít odstraněné všechny překážky, například lavičky, odpadní koše, stojany na kola, sloupy osvětlení apod., které by bránily k bezproblémovému přístupu k zařízení či objektu. Rozměry by měly mít minimální potřebný prostor pro částečně pohyblivé osoby o berlích a pro osoby na vozíku. Parkovací místa pro vozíčkáře a majitele parkovacích karet by se měla nacházet u objektu v dostatečném množství se šířkou 3 až 3,60 metrů a délkou min. 6 metrů. Nájezdní rampy pro vozíčkáře by měly být 1,5 až 2 metry široké se sklonem maximálně 6 % a s neklouzavým a pevným povrchem zakončeny pro snadné používání. Schodiště jsou povolené v nejnutnějších případech, tvoří překážku a pro přejetí je potřeba pomoci další osoby. Maximální výška je 0,18 metrů, nutnost je viditelné označení. Když jsou schody jako jediná přístupová cesta, je třeba nainstalovat zdvihací plošinu. Zvonek u dveří pro zavolání asistence by se měl nacházet nejvýše 140 centimetrů nad zemí a prahy nepřečnívat nad úroveň podlahy, jejich přejetí je pro vozíčkáře náročné. Minimálně jeden výtah by měl být k dispozici s hloubkou minimálně 1,40 metrů a šířkou větší než 1,10 metrů. Výtah by měl uvnitř disponovat madlem ve výšce 0,90 metrů. Sociální zařízení respektive toalety pro tělesně postižené by měly být součástí každého patra a uzpůsobené pro osoby s postižením tj. prostorné zajištění průjezdu, madla a držadla (Hájková, 2003). 18
b) Potřeby zrakově postižených osob v cestovním ruchu Za těžké zrakové postižení se považuje takové postižení, kdy úroveň vnímání je značně omezena. Mnoho lidí si myslí, že nevidomé osoby žijí v naprosté tmě a nemají vidění žádné. Tato domněnka je však mylná, protože pouze 10 % ze všech postižených jsou absolutně nevidomí. Většina nevidomých je schopna reagovat na světelné podněty a objekty, které se pohybují. Zrakově postižené osoby vyžadují speciální služby, které se očekávají od pracovníků v cestovním ruchu. Je třeba dbát na důraz na kvalitní popis s podrobnostmi a nabídnout jiné možné vnímaní, například hmat, sluch, chuť nebo čich (Hájková, 2003). Při čtení slabozrací používají zvětšující lupy a při psaní píšou speciálními psacími potřebami, které zanechají širší stopu. Nevidomí čtou i píší za pomocí Braillovy abecedy. Pohybují bez hole nebo pomocí dlouhé hole, což lze popsat jako „cílevědomé a poučené užívání bílé hole přesně stanoveného poměru její délky k postavě, takové užívání hole, které poskytuje zrakově postiženému plnou bezpečnost i subjektivní jistotu při dodržování základních fyziologických i estetických pravidel pohybu.“ (Wiener, 2006, s. 20) c) Potřeby sluchově postižených osob v cestovním ruchu Existuje několik důležitých zásad při jednání se sluchově postiženými osobami. Především je třeba zajistit vnější podmínky pro odezírání, jedná se o postoj mluvčího a odezírajícího a navázání zrakového kontaktu. Neměli bychom mluvit z profilu, otáčet se a raději se nehýbat, to vše při vzdálenosti 0,5 až 4 metry. Schopnost odezírat není pro postižené jednoduché právě naopak, je to velmi náročná činnost, kterou neumí všichni postižení. K dorozumívání používají také znakovou řeč. Znaková řeč je komunikační metoda, která využívá vlastní gestikulaci a mimiku. Má vlastní gramatiku a rozdílně velkou slovní zásobu (Frotscher, 2008). Existuje několik kompenzačních pomůcek, které pomáhají sluchově postiženým překonávat každodenní bariéry života. Nejčastější pomůckou jsou sluchadla, která jsou určena pro nedoslýchavé, sluchadlo má za úkol zesílit zvuk. Další pomůckou je indukční smyčka, která oproti sluchadlu vytvoří věrnější zvuk, který nebývá zkreslen okolními zvuky. Používá se například při poslechu v sálech, kinech, divadlech apod. Kochleární implantáty do určité míry pomáhají s nefunkčním vnitřním uchem, pomocí
19
elektrické stimulace sluchového nervu vnitřního ucha přenáší vjemy. Ty jsou přeneseny do mozku a rozpoznány jako zvuk (Hájková, 2003). 1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a v České republice Cestovní ruch osob se zdravotním postižením je součástí sociálního cestovního ruchu neboli jiným názvem cestovního ruchu pro všechny. Sociální cestovní ruch se poprvé objevil ve Velké Británii, kde byl v roce 1989 prezentován poprvé pod tímto názvem. Hlavní účelem bylo oslovit subjekty v průmyslu cestovního ruchu, aby vytvořili nové kvalitní nabídky, ve kterých budou brát ohled na potřeby potencionálních klientů i těch se speciálními potřebami, které souvisí s jejich zdravotním stavem. Je potřeba si uvědomit, že nabídka cestovního ruch se skládá z primární a sekundární nabídky. Pokud některá část nabídky není lehce přístupná, zdravotně postižení návštěvníci musí přijmout kompromis (Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze, 2008). Po druhé světové válce začali vznikat různí organizátoři sociálního cestovního ruchu, v mnohých státech se začínala rozvíjet podniková rekreace. V současné době se můžeme setkat s rozdílnými formami podpory sociálního cestovního ruchu. Například prodej cestovních šeků ve Francii, Maďarsku a Švýcarsku, úlevy na dani z příjmu podnikatele v Polsku, slevy na jízdu veřejnou dopravou pro seniory, rodiny s dětmi. Důvod této pomoci sociálního cestovního ruchu je zabezpečení účasti sociálně slabších skupin obyvatel (Gúčik, 2006). V 50. a 60. letech se sociální cestovní ruch začal prohlubovat, protože vzniklo několik organizací, sdružení a koordinačních orgánů. Významným orgánem byla a současně je bruselská Mezinárodní kanceláře pro sociální cestovní ruch - BITS (Sigmund, 2006). Česky statistický úřad provedl výběrové šetření zdravotně postižených osob poprvé v roce 2007 a následně pak v roce 2013, z tohoto roku jsou nejnovější data. Po posledním šetření z roku 2013 žilo v České
republice
celkem
1 077 673
osob
se zdravotním postižením, což je 10,2 %. Ve srovnání s rokem 2007 se počet zvýšil o 0,3 %. Český statistický úřad vycházel z registrů a kartoték praktických lékařů i ústavů. Pro věkovou strukturu osob s postižením je typická relace, že čím vyšší věk, tím vyšší počet zdravotně postižených osob. V posledních letech nejvíc vzrostl počet osob ve věku do 19 let a nad 75 let. Počet osob s vrozeným postižením také roste, v roce
20
2007 bylo 12 % osob s vrozeným postižením, v roce 2013 vzrostl počet na 14 %. Český statistický úřad dokládá, že v České republice se lidé postupně stěhují do menších zařízení z obřích ústavů, bezbariérový byt vlastnilo 7 % postižených a byt s pečovatelskou službou 1, 4 % osob. [43] Tabulka 1 Základní charakteristiky zdravotního postižení osob v České republice 2013
Celkem
Počet obyvatel (stav k 31.12.2012)
Počet zdravotně postižených osob *
10 516 125
1 077 673
Pohlaví Muži Ženy
5 164 349 5 351 776
512 761 564 912
Věkové složení obyvatel 1 560 296 1 881 844 2 495 730 2 075 490 1 794 618 708 147
0 - 14 let 15 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 - 74 let 75 +
64 307 65 143 109 947 206 891 333 211 298 174
*Narození do 31. 12. 2012 Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Českého statistického úřadu, 2013 Následující data ukazují počet zdravotně postižených osob v procentech u 7 typů postižení v roce 2007 a 2013. Tabulka 2 Porovnání počtu zdravotně postižených podle typu postižení v % (2007, 2013)
2007 2013
Tělesné 29,2 36,2
Zrakové 6,0 5,8
Typ zdravotního postižení Sluchové Mentální Duševní 5,1 6,1 8,5 4,9 7,0 8,4
Vnitřní 41,9 37,7
Jiné 3,2 x
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Českého statistického úřadu, 2013 Následující tabulka poukazuje na počet zdravotně postižených osob podle příčiny postižení a typu postižení v roce 2013.
21
Tabulka 3 Příčina zdravotního postižení* podle pohlaví a typu postižení (možnost více odpovědí) Příčina zdravotního postižení vrozené postižení
Muži Ženy Celkem
Pohlaví 117 228 81 718 198 945
způsobené úrazem nemocí 75 349 42 545 117 894
601 108 772 797 1 37 3905
72 842 6 984 2 671 5 082 4 631 24 475 1 208 117 894
301 102 50 694 34 835 26 043 86 756 844 285 30 191 1 373 905
Typ postižení Tělesné Zrakové Sluchové Mentální Duševní Vnitřní Jiné Celkem
54 831 17 354 13 031 59 210 15 174 36 712 2 633 198 945
* V daném počtu jsou zahrnuta všechna postižení, které respondenti označili Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Českého statistického úřadu, 2013 V Evropské unii podle nejnovějších dat, které jsou z roku 2011 trpní téměř 15 % občanů nad 16 let zdravoním postižením jakéhokoliv typu, je to celkem 84 milionů obyvatel. Nejvyšší čísla vykazují statistiky ze Slovinska a Slovenska, nejnižší čísla nakopak Malta, Norsko a Švédsko. Z pohlavního hlediska jsou na tom hůř ženy s celkovým počtem 28 %, u můžu pak 23 % osob se zdravotním postižením. [44] 1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Český statistický úřad definuje zdravotně postiženou osobu jako osobu „jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu a lze oprávněně předpokládat, že tento stav trvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby.“ [45] Zdravotní postižení rozdělujeme podle typu na tělesné postižení, zrakové postižení, sluchové, mentální postižení. Tělesné postižení dělíme na vrozené a získané postižení. Podle Vágnerové (2001) vrozené postižení ovlivňuje vývoj dítěte, což zapříčiní, že dítě nemůže získat určité zkušenosti. Toto postižení není tak subjektivně traumatizující, jedinec je se svým 22
postižením od narození adaptován. Vrozené postižení definujeme jako pohybovou vadu, která mohla vzniknout během těhotenství, vlivem dědičností nebo působením vnějších vlivů, jako je alkohol, cigarety či prodělání infekční nemoci. Ale také dlouhým komplikovaným podrodem, jedná se například o klešťové porody. Může dojít k poškození nebo deformaci hlavičky dítěte. Vágnerová (2001) definuje získané postižení jako větší psychické trauma. Člověk může srovnávat svůj aktuální stav s tím, co ztratil. Za tělesně získané postižení povařujeme pohybové vady, které vznikají v průběhu života. Jsou to postižení způsobena například autohavárií, úrazem nebo vážnou nemocí. Tabulka 4 Klasifikace tělesného postižení vadné držení těla II. třída amelie dysmelie vrozené rozštěpy páteře ortopedické vady páteře amputace a deformace končetin III. třída degenerativní onemocnění svalstva (svalová dystrofie) stavy po úrazech pohybového ústrojí s trvalými následky dětská mozková obrna
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Národního informačního centra pro mládež, 2008 Za postižení zraku je považována taková úroveň vizuální vnímání, pří kterém je zrak používán s velkým omezením. Zrakově postižené osoby mají trvale narušené vidění, které nemůže být korigováno pomocí brýlí, operací nebo medikací. Toto postižení ovlivňuje celou osobnost jedince a jeho psychický vývoj z hlediska funkčního chování normálního člověka, zrakové postižení narušuje a mění především kognitivní funkce, orientaci a motoriku v životním prostředí, včetně emocionálně-sociálního vývoje osobnosti. [46] Tabulka 5 Klasifikace zrakového postižená podle WHO (Světové zdravotnické organizace) Kategorie 1. 2. 3. 4. 5.
Druh zdravotního postižení Střední slabozrakost Silná slabozrakost Těžce slabý zrak Praktická nevidomost Úplná nevidomost 23
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů - desátá revize (MKN-10), vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Sluchově postižené osoby netvoří jednolitou skupinu, protože existuje několik druhů, typů a stupňů tohoto postižení. Komunikační způsoby závisí na různých faktorech, jako je doba vzniku hluchoty či osobnostní předpoklady. Znakový jazyk používá 7 000 až 10 000 osob, pro některé z nich je to mateřský jazyk. Ohluchlí nebo těžce nedoslýchaví se dorozumívají pomocí odezírání, tato metoda je velmi náročná a není vhodná pro každého. Odhadem je, že 180 000 lidí využívají sluchadla jako kompenzační pomůcku. [47] Tabulka 6 Klasifikace sluchového postižení Sluchová ztáta < 15 dB
Žádné
15,35 dB
Problémy v náročných akustických situacích
35-65 dB
65-95 dB
> 95 dB
Diagnostické šetření
Efekty
Regulérné sluchové problémy; potřeba hlasité řeči, postižený nerozumí slovům a potřebuje vizuální pomůcky, problémy s konverzací ve skupině Porozumnění mluvené řeči bez audiotechnických pomůcek je velmi omezené nebo chybí, je velmi narušen rozvoj řeči Jsou slyšeny puze některé silné zvuky a vibrace, převažuje vizuální orientace, chybí mluvená řeč, vývoj řeči spontánně nenastává
Regulérní sluchové testy Regulérní sluchové testy, požadují se speciální lékařské postupy za účelem rozvoje sluchu a řeči Sluchové pomůcky jsou nezbytností, požadují se lékařské postupy za účelem rozvoje sluchu a řeči Nezbytností jsou sluchadla, kochleární implantáty; speciální lékařské postupy za účelem rozvoje sluchu a řeči Nezbytností jsou sluchadla, kochleární implantáty; speciální lékařské postupy za účelem rozvoje sluchu a řeči
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Hrodka a Vavřince, 2002 Mentální postižení neboli retardaci chápeme jako snížení úrovně rozumových schopností, v psycholigii je tento termín označován jako inteligence. [48] Mentální retardace bývá způsobena jakoukoli okolností, která naruší vývoj mozku před narozením, během porodu nebo v raném dětství. Nejrozšířenějsí příčiny je Downův syndrom, fetální alkoholový syndrom a syndrom fragilního X. V jedné třetině případů se přičina nedá zjistit. Hlavními znaky mentálního postižení je nízká úroveň 24
rozumových schopností, které je charakteristické omezenou schopností učení a následkem je obtižná adaptace do věžného života. Postižení je vrozené a trvalé, mohou nastat určitá zplepšení. [49] Mentální retardaci dělíme na lehkou mentální ratardaci (IQ 50 – 59), středně těžkou mentální retardaci (IQ 35 – 49), těžce mentální retardaci (IQ 20 – 34), hlubokou mentální retaraci (IQ 0 – 19) (Valenta s kolektiv, 2012). Kombinované postižení je charakteristické dvěma nebo více druhy postižení současně. Existuje řada podob a stupňů závažnostil. Jedná se o kombinaci tělesných vad, smyslových a duševních nebo také vícenásobné postižení s závažnými obtížemi v příjímací informací, problémy v komunikaci s okolím apod. [50] Studie Calypso uvádí hlavní překážku při cestování zdravotně postižených návštěvníků přístupnost. Dále vidí problém jako administrativní bariéru, která spočívá v nedostatku jednotnosti dokumentů pro zdravotně postižené osoby, které by umožnili uplatňovat nárok na vybavení pro osoby s postižením. 1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob V Evropě i České republice působí mnoho organizací, které se snaží podporovat cestovní ruch zdravotně postižených osob. Hlavním cílem těchto organizací a jejich projektů je zvýšení počtu cestujících osob s postižením a odstranění bariér, které by jim mohly bránit v účasti na cestovním ruchu. a) Organizace podpory cestování zdravotně postižených osob Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu (OITS - International Social Tourism Organisation) jako nezisková organizace podporuje přístupu a rozvoje cestovního ruchu zejména pro mládež, seniory a osoby se zdravotním postižením. Sídlí v Bruselu a byla založena v roce 1963. Rovněž se snaží podporovat udržitelný cestovní ruch ve prospěch místního obyvatelstva a s ohledem na přírodní a kulturní dědictví. ISTO má v současné době 160 členů v 35 zemích v Evropě, Severní a Jižní Americe a Africe a více než 30 místních a regionálních orgánů. Organizace úzce spolupracuje i s orgány Evropské unie a pomáhá organizovat semináře a konference, jejichž obsah je zaměřen na problematiku cestovního ruchu. [51]
25
Institut pro seniory a sociální služby (IMSERSO - Instituto de Mayores y Servicios Sociales) se sídlem ve Španělsku. Každoročně pomáhá lidem v pokročilém věku se účastnit na cestovním ruchu mimo hlavní sezónu, jedná se převážně o organizované skupinové zájezdy. Přínos cestování mimo sezónu je i v oblasti nezaměstnanosti, protože je k dispozici přibližně 10 000 pracovních míst a podniky cestovního ruchu mohou zůstávat díky tomuto programu otevřené. [52] Národní agentura pro poukázky na dovolené (Agence nationale pour les Cheques – Vacances, ANCV) jako francouzská organizace působí v sociálním cestovním ruchu. Byla založena roku 1982, hlavním cílem organizace je pomoc lidem, aby mohli pohodlně cestovat. Zajišťuje poradenskou činnost v cestovním ruchu a spolupracuje na jeho rozvoji. Ročně může poukázky využít až 2,5 milionu lidí. Program této organizace podporuje znevýhodněné skupiny osob, mezi které patří zdravotně postižené osoby či mladí lidé (Sigmund, 2006). V Evropské unii má významné postavení v oblasti sociálního cestovního ruchu nezisková organizace Evropská síť pro přístupné cestování (European Network for Accessible Tourism, ENAT) vznikla v roce 2006, jejich cílem je dosáhnout bezbariérového cestování nejen v evropských destinacích cestovního ruchu, ale po celém světě. Podporuje širší povědomí a porozumění o potřebě přístupnosti ve všech oblastech cestovního ruchu. Podporuje evropské a národní instituce a organizace, jejichž činnost má přímý vliv na odvětví cestovního ruchu. [53] The Family Holiday Association je britská charitativní organizace, která nabízí dovolené a zájezdy pro znevýhodněné rodiny, byla založena v roce 1975. Od tohoto roku pomohla organizace více než 32 000 rodinám postiženým úmrtím, zdravotním postižením, těžkým či náhlým onemocněním, duševními zdravotními problémy a zneužíváním. [54] V České republice působí od roku 2010 Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, která zastupuje zájmy osob se zdravotním postižením při jednání s veřejnými a státními institucemi. Je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a členem 4 organizací, které obhajují zájmy těchto osob. Jedná se o tyto organizace: European Disability Forum, Rehabilitation International, FIMITIC a Disabled Peoples’ International. [55]
26
Svaz tělesně postižených v České republice, sdružuje zdravotně postižené osoby. Mezi činností patří nabízení odborného sociálního poradenství včetně zajišťování sportovních aktivit, jako je plavání, cvičení či rehabilitační pobyty pro zdravotně postižené. Dále nabízí turistiku, poznávací vycházky, divadelní představení a kulturní pořady. Od 1. 3. 2016 mohou zájemci využít nabídku ambulantních a terénních sociálně aktivizačních služeb. [36] a) Programy podpory cestování zdravotně postižených osob Evropská komise zahájila v roce 2009 projekt CALYPSO, který si klade za cíl poskytnout lidem, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni, možnost užít si dovolenou stejně snadno jako běžní občané. Za znevýhodněné osoby v tomto případě považujeme seniory, mladé osoby, zdravotně postižené nebo rodiny v tíživé životní situaci. Posláním programu je zároveň pomoci poskytovatelům služeb například průvodcům, majitelům pohostinských a ubytovacích zařízení. Pro ně představují znevýhodněné skupiny vysoký potenciál, příležitost a nová pracovní místa. [56] Mezinárodní projekt EUROKLÍČ pomáhá v evropských zemích lidem se sníženou schopností pohybu. V České republice tento projekt získal ocenění Nejvýznamnější počin roku 2007. Zásadním cílem tohoto projektu je zaručit osobám s tělesným postižením přístupnost sociálních a technických kompenzačních pomůcek, jako jsou například výtahy, svislé a schodišťové plošiny atd. Tato zařízení budou mít jednotné označení Eurozámek. [57] Národní program podpory cestovního ruchu (2010 – 2016) si klade za cíl vytvořit nástroj, který efektivně přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. Jde o systémovou dotaci ze státního rozpočtu, která je poskytována podnikatelským subjektům. Od roku 2015 i pro obce, které podporují sociální cestovní ruch. Cílem podprogramu Rok 2016 – Podprogram cestování dostupné všem je růst podílu cestovního ruchu. Jedná se hlavně o tvorbu nových produktů, začlenění cílových skupin, snížení sezónnosti, zlepšení podmínek infrastruktury a zpřístupnění aktivit. Podporováno je vybudování nebo rekonstrukce odpočívadel, centra služeb pro návštěvníky a sociální zařízení pro pěší, cyklisty a zdravotně postižené osoby podél tras, zavedení nebo informačních systémů pro sluchově a zdravotně postižení návštěvníky včetně propagace zrealizovaných výstupů akcí. [58]
27
Projekt S vozíkem na cestách pod ochranou Svazu paraplegiků nabízí databázi bezbariérových ubytovacích zařízení, tipy na výlety či turistické trasy. Dalšími projekty, které podporují cestovní ruch pro zdravotně postižené osoby, jsou například Trasy pro vozíčkáře, Šumava pro všechny, České Švýcarsko pro vozíčkáře, Český ráj pro hendikepované, Průvodce po Česku s popisem přístupnosti pro vozíčkáře, Vysočinou na vozíku, Jizerské hory na vozíčku, Na vozíčku po Šumavě, Krkonoše bez bariér. [59]
1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Na základě rajonizace České republiky rozumíme potenciálem cestovního ruchu souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch na určitém území regionu. Z ekonomického hlediska znamená potenciál cestovního ruchu strukturu, kapacitu a využívání infrastruktury. Z geografického hlediska vyplívá, že se jedná o způsobilost území poskytnout podmínky pro rozvoj (Linderová, 2013). Geografické hledisko rozdělujeme na přírodní potenciál a potenciál cestovního ruchu vytvořený činností člověka. (Gučík, 2006). Potenciálu cestovního ruchu můžeme rozumět jako souhrn všech předpokladů cestovního ruchu, které jsou oceněné na základě bodovací škály a snížená o zápornou hodnotu negativního rozvoje cestovního ruchu. Jde například o nízkou kvalitu vzduchu a životního prostředí, vysokou kriminalitu, výskyt nemocí apod. (Zelenka, Pásková, 2012). 1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Předpoklady rozvoje cestovního ruchu dělíme podle Mariota (1983) na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. a) Lokalizační předpoklady tvoří potenciál pro tvorbu produktu cestovního ruchu a
definují
místo
jeho
lokace
(kulturně-historické
a
přírodní
předpoklady).
Kulturně-historické předpoklady rozdělujeme na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. Do přírodních předpokladů řadíme reliéf, vodstvo, klima, faunu a flóru či vzhled krajiny, polohu v rámci světadílu nebo nadmořskou výšku (Linderová, 2013). Přírodní předpoklady cestovního ruchu vznikly dlouhodobou činností různých přírodních vlivů a činitelů, které souvisí s různorodostí přírodního prostředí (Holeček, Mariot, Střída, 2001).
28
V rámci cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby je nezbytné, aby tyto předpoklady byly dostupné a vhodné pro osoby s postižením. Při budování nových atraktivit je potřeba počítat se stavbou bezbariérových prvků a požadavků. Problém může nastat u historických budov nebo památek, kde je potřeba nainstalovat zařízení, která pomohou zdravotně postiženým návštěvníkům s pohodlným využíváním atraktivity. Jedná se především o rampy, plošiny, výtahy či vodící linie. Především je také důležitá bezpečnost při pohybu osob s postižením. Je vhodné přizpůsobit i naučné stezky v přírodě či vybudovat vyhrazená místa na stadionech, v divadlech nebo kinech, aby mohly být tyto atraktivity využívané a byly vhodné i pro zdravotně postižené osoby. b) Realizační předpoklady zpravidla umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu, zahrnují komunikační předpoklady a infrastrukturu cestovního ruchu. Jedná se především o strukturu komunikační sítě či dostupnosti území (Pásková, Zelenka, 2002), služby spojené s cestovním ruchem, jako je stravování a ubytování. K hodnocení úrovně realizačních předpokladů můžeme používat několik ukazatelů například počet a skladba návštěvníků na určitém místě, počet ubytovacích zařízení a lůžek, velkost přepravních kapacit a jejich kvalita, občanská vybavenost, stupeň modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Pro osoby se zdravotním postižením je velmi důležité, aby se mohly pohodlně a bez problému dopravit z místa na místo, k tomu jim slouží bezbariérové nádraží, nástupiště nebo zastávky. Pro zdravotně postižené návštěvníky je klíčové, aby se mohly dostat do zařízení cestovního ruchu a volně se zde pohybovat. Bezbariérové vstupy mohou být řešeny pomocí výtahů, nájezdových ramp či jinými speciálními vstupy za asistence personálu. Zařízení by měla disponovat bezbariérovými sociálními zařízeními. Bezbariérová ubytovací, stravovací a jiná zařízení se řídí vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb., která určuje obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb. c) Selektivní předpoklady ovlivňují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Dělí se na objektivní a subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory řadíme úroveň řízení destinace, spolupráce mezi jednotlivými subjekty, ekonomická situace. Subjektivními faktory jsou například postavení hodnocení území v konkurenci, vlastní zážitky nebo vliv reklamy (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Dále zahrnují předpoklady demografické (hustota 29
a věková struktura obyvatel, struktura obyvatel podle pohlaví), předpoklady politické (politická stabilita či nestabilita) či předpoklady sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků). (Zelenka, Pásková, 2002) V rámci cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby se jedná například o rozšíření nabídky cestovních agentur a kanceláří hlavně o bezbariérové zájezdy, aby vyhovovali všem požadavkům. Lidé s postižením většinou nemají na výběr, nemohou si vybrat, kam by chtěli jet, ale pouze kam mohou jet. Dalším příkladem selektivních předpokladů pro osoby s postižením je existence organizací cestovního ruchu, které mají za cíl podporovat znevýhodněné osoby při účasti na cestovním ruchu. 1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Přínosem cestovního ruchu osob se zdravotním postižením je posílení domácího cestovního ruchu, protože návštěvníci se specifickými potřebami upřednostňují domácí destinace namísto cest do zahraničí. Osoby se zdravotním postižením jsou vysoce ceněným potenciálem trhu pro podnikatele, protože dávají přednost častějším pobytům mimo hlavní sezónu. Tato skutečnost vede ke zvýšení mimosezónní využitelnosti infrastruktury cestovního ruchu a také ke zvýšení konkurenceschopnosti. Orientace nabídky pro postižené návštěvníky může být zdrojem odlišení od konkurence. S tím souvisí i image destinace. Cestovní ruch osob s postižením je přínosem i pro místní obyvatele, protože posiluje místní komunitu a zlepšuje vztah mezi lidmi. Rozvoj cestovního ruchu může přispět i k odstranění psychických bariér, což má za následek rozvíjení mezilidských vztahů. [60] Sociální cestovní ruch nabízí účastníkům získat nové zkušenosti a zážitky. Umožňuje poznání jiné kultury a připívá k sociální interakci. Podpora sociální cestovní ruchu minimalizuje předsudky společnosti k zdravotně postiženým osobám. Sociální cestovní ruch a jeho rozvoj v destinaci přináší příjmy do regionálního a státního rozpočtu. Vytváří příjmy v oblasti ubytovacích služeb, v oblasti stravovacích služeb, sportovně rekreačních služeb a v oblasti dopravních služeb. Ty jsou generované z využívání hromadné veřejné dopravy v destinaci, z pronájmu automobilů, z platby mýtného apod. Přínosem z podpory sociální cestovního ruchu je debarierizace přístupu do veřejných budov, jako je například pošta, banka. Iniciuje debarierizaci městské dopravy, z čehož má prospěch místní obyvatelstvo (senioři nebo rodiny s dětmi. [61]
30
1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě Práva zdravotně postižených osob a s tím spojená účast na cestovním ruchu jsou zakotvena v legislativě České republiky, Evropské unie a v různých vyhláškách, nařízeních a dalších zákonech. a) Právo zdravotně postižených osob na účast na cestovním ruchu je zakotveno například v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu. Kodex se dělí na 10 článků, přičemž každý článek se zabývá jinou tématikou. Článek číslo 2, který nese název Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení se zaměřuje na aktivity cestovního ruchu. Podle Globálního etického kodexu by měla být respektována rovnost žen a mužů, měla by být podporována lidská práva, hlavně individuální práva zranitelných skupin, mezi které patří děti, starší osoby, zdravotně postižené osoby a etnické menšiny. Druhá část článku číslo 7, jehož název je Právo na turistiku, se věnuje všeobecnému právu na cestovní ruch, které vychází z důsledku práva na odpočinek a volný čas. Třetí část tohoto článku se zaměřuje na rozvíjení sociálního cestovního ruchu za podpory veřejných orgánů a poslední část popisuje rodinné cestování, cestovní ruch pro studenty, seniory a cestovní ruch pro zdravotně postižené osoby. Všechny tyto druhy cestování by měly být podporovány. [62] V České republice je účinný zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů tzv. antidiskriminační zákon. Zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie a v návaznosti na Listinu základních lidských práv a svobod a mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního pořádku České republiky, vymezuje právo na stejné zacházení a zákaz diskriminace v zaměstnání, podnikání, vzdělávání, sociálního zabezpečení apod. Přesné znění diskriminace zní, že: „přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru“. [63] Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je dalším dokumentem, ve kterém jsou obsažena jejich práva. Jejím cílem je podpora, ochrana a zajištění plného a rovného užívání veškerých lidských práv a svobod pro osoby se zdravotním postižením 31
a podpora úcty k jejich přirozené důstojnosti. Státy, které tuto úmluvu přijaly, musí přijmout opatření, aby osoby se zdravotním postižením měli například přístup k materiálům v kulturních památkách v přístupném formátu, aby se mohly zapojit více do sportovních aktivit, měly vhodný přístup do rekreačních a turistických zařízení apod. [64] b) Využívání dopravních prostředků osobami se zdravotním postižením je zakotveno v několika normách a předpisech. V České republice se zpřístupnění dopravních prostředků zabývá zákon č. 377/2009 Sb., který 3. prosince 2009 nabyl účinnosti a novelizuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Novela z nařízení Evropského parlamentu a Rady se snaží o posílení postavení zdravotně postižených osob v cestovním ruchu. Tyto osoby mají nárok na stejné zacházení a podmínky v dopravě a cestování jako ostatní. [65] Důležitá je ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Nařízení jasně stanovuje základní doporučení pro přepravu osob s postižením a detailně rozpracovává povinnosti provozovatele letiště a leteckého dopravce v letecké přepravě. Lidé s omezením musí mít možnost využívat leteckou dopravu způsobem, který je srovnatelný s ostatními cestujícími, přičemž specificky poskytované služby jsou pro tyto osoby poskytované bez poplatků. [66] Na zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pamatuje i Evropská unie v Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1317/2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě. Železniční přeprava by měla sloužit všem osobám, pozornost by se měla věnovat informovanosti a orientaci při přepravě, přístupnosti drážních vozidel a vybavení vlaku. [67] Norma v silniční dopravě ČSN 73 6110 se zabývá projektováním místních komunikací a především se zabývá bezpečností. Norma stanovuje bezpečnostní principy, jejichž součástí je bezbariérové uspořádání a ohled na potřeby zdravotně postižených osob, konkrétně osob s tělesným postižením a osob s omezenou orientací. Dále pak bezpečnost chodců a cyklistů. Norma udává podmínky i pro odstavné a parkovací prostory, musí být vyznačen počet parkovacích míst. Tato místa musejí být podle normy upravena tak, aby byl zajištěn bezbariérový přístup z komunikace pro chodce. [68]
32
c) Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Návštěvníci cestovního ruchu se zdravotním postižením mají specifické nároky na vybavenost ubytovacích a pohostinských zařízení. Především jde o bezpečnost a bezbariérové prostředí. Bezbariérovostí rozumíme tvorbu prostředí, které je přístupné a bezpečné pro všechny bez ohledu na věk, zdravotní stav nebo schopnosti (Samová, Mikulová, 1999). V České republice se v oblasti bezbariérovosti používá a je v platnosti vyhláška č. 398/2009 Sb. o všeobecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tato vyhláška „stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let“. Kromě toho stanovuje požadavky na stavby pro poskytování služeb a stavby ubytovacích zařízení pro cestovní ruch s celoroční nebo sezonní nabídkou pro víc než 20 osob. Jsou to požadavky, které se týkají bezbariérového přístupu do budov, požadavky na počet parkovacích míst, počet bezbariérových pokojů, vodící linie, bezbariérové řešení výtahů, sklony podlahy, označení, plošné parametry pokojů, koupelen apod. [69] Ubytovací zařízení pro cestovní ruch s celoroční nebo sezonní nabídkou pro víc než 20 osob mají ze zákona povinnost disponovat určitým počtem pokojů, provozovatelé pohostinských zařízení však povinnost zabezpečit bezbariérový vstup nemají. Většina nově vybudovaných pohostinských zařízení již bezbariérový vstup i bezbariérové toalety mají zařízené. d) Debarierizace kulturně-historických památek. Legislativní úprava vztahující se ke kulturně historickým památkám není tak jednoznačná než při úpravě bezbariérového přístupu ubytovacích zařízení. Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn se hovoří o zpřístupňování památek. [70] Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů popisuje standard fyzické přístupnosti, který má odstraňovat architektonické a další bariéry a umožnit tak využívání osobám s omezenou schopností a orientací. [71] V zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) zní, že „pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály 33
a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby“. [72] e) Bezbariérové budovy sportovně-rekreačních zařízení jsou zmíněny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. o všeobecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Uvádí se zde, že veřejně přístupné bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory by měly mít zajištěný bezbariérový přístup do vody řešený prostřednictvím schodů a bazénového zvedáku nebo schodů a zvýšeného okraje. U staveb pro sport musí být bezbariérově řešeno rovněž sportoviště a závodiště a jejich zázemí, zejména hygienické zařízení a šatny, při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků. [73]
34
2 Analýza potenciálu Brno a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bariérami rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob jsou překážky, které zhoršují nebo znemožňují přístupnost cestovního ruchu. Bariéry rozdělujeme na společenské, architektonické a ekonomické. Tyto bariéry je třeba odbourávat a vytvořit tak cestovní ruch pro všechny. Cestovní ruch se může rozvíjet tam, kde je vhodný a atraktivní potenciál, který je turistickým lákadlem pro zdravotně postižené návštěvníky.
2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Brna a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Pro účely zkoumání jsme území vymezili na bývalý okres Brna (Brno – město a Brno – venkov). Potenciál zhodnotíme pomocí pěti výzkumných otázek: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu ve vybrané oblasti? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jak jsou pohostinská zařízení ve vybrané oblasti připravena na návštěvu zdravotně postižených osob? d) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci ve vybrané oblasti? e) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby? Ke zjišťování potřebných informací o bezbariérovosti zařízení v Brně a okolí jsme využili sekundární data, do kterých řadíme knižní zdroje, webové informační portály Jihomoravského kraje, webové stránky hodnocených zařízení a informačních center, propagační letáky a materiály, databáze Českého statistického úřadu a Klubu českých turistů. Dostupné a získané informace jsme emailově, telefonicky či osobně konzultovali s poskytovateli služeb a informačními centry. Za účelem hodnocení potenciálu v Brně a okolí pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob byla vypracována stupnice hodnocení (tabulka č. 7), která vychází se subjektivního hodnocení potenciálu.
35
Tabulka 7 Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení
Kvantitativní hodnocení
Kvalitativní hodnocení
0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37
1 2 3 4
Základní Průměrný Zvýšený Výborný
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 podle Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005 K úspěšnému zhodnocení oblasti a jeho potenciálu rozvoje cestovního ruchu pro zdravotně postižené návštěvníky byla stanovena hodnotící kritéria. Jsou to podstatná kritéria pro rozvoj a patří mezi ně: - bezbariérové ubytovací zařízení, - bezbariérové pohostinské zařízení, - bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, - existence bezbariérových kulturně-historických památek, - nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu, - webové informační portály pro zdravotně postižené osoby.
36
Tabulka 8 Hodnotící kritéria Hodnotící kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení
Bezbariérové pohostinské zařízení
Sportovně-rekreační zařízení
Přístupné cyklotrasy a turistické stezky
Kulturně-historické památky
Cestovní kanceláře Webové informační portály
Charakteristika - méně než 10 % všech UZ - více než 10 % všech UZ - více než 15 % všech UZ - více než 20 % všech UZ - méně než 10 % všech PZ - více než 10 % všech PZ - více než 15 % všech PZ - více než 20 % všech PZ - bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) - fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) - jiná sportoviště (ano/ne) - méně než 10 % turistických stezek - více než 10 % turistických stezek - méně než 10 % cyklotras - více než 10 % cyklotras - přizpůsobeny sjezdovky a trasy běžeckého lyžování - hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem - hrady/zámky/kostely částečně přístupné - hrady/zámky/kostely úplně přístupné - muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem - muzea/galerie/skanzeny částečně přístupné - muzea/galerie/skanzeny zcela přístupné - divadla přístupná s doprovodem - divadla přístupná částečně nebo úplně - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v zahraničí (ano/ne) - ano/ne
Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0 2/0 2/0 2 3 2 3 3 1 2 3 1 2 3 1 2 1/0 2/0 1/0
Vysvětlivky: PZ – pohostinská zařízení, UZ – ubytovací zařízení Zdroj: Vlastní zpracování, 2016 podle Linderová, 2012 Bezbariérovost byla sledována hlavně z pohledu tělesně postižených návštěvníků a přizpůsobení prostoru pro pohyb na vozíčku. Za celkově bezbariérové objekty považujeme takové, kam se vozíčkář dostane bez pomoci druhé osoby a může se zde pohybovat bez problému. Pokud vozíčkář může navštívit pouze přízemí budovy nebo jen její část, jedná se o bezbariérovost částečnou. Nachází - li se zde schůdky nebo dveře, které je třeba otevřít pro projetí a je potřeba asistence další osoby, považujeme objekt za dostupný s doprovodem. Nedostupné objekty jsou takové, ve kterých jsou schodiště
37
bez výtahu, nevhodný povrch pro vozíček, úzké prostory, které brání libovolnému pohybu v prostoru. Bezbariérovost zrakově a sluchově postižených osob jsme hodnotili pomocí dostupnosti speciálních zařízení a pomůcek. U nevidomých se posuzují například texty a jídelní lístky v Braillově nebo zvětšeném písmu, výtahy s reliéfními číslicemi nebo Braillovým označením na tlačítkách, vyškolený personál, který ví, jak s nevidomými komunikovat, možnost ubytovat se s vodícím psem, audiosignalizace ve výtahu. Pro neslyšící jsou to psané informace, světelná signalizace např. při zvonění hotelového telefonu, vyškolený personál, který ví jak s těmito postiženými osobami komunikovat. Pokud tímto zařízení nedisponuje, je pro nevidomé a neslyšící osoby nedostupné. Pokud se v objektu (muzeum, galerie) nacházejí popisky nebo informační tabule, považujeme jej za bezbariérové. Pokud je možnost si alespoň část informací přečíst, jedná se o částečnou bezbariérovost. Zde již záleží na rozhodnutí každého jedince, jestli objekt či atraktivitu, i když pro něho není zcela speciálně uzpůsobená, navštíví. Okres Brno-venkov se nachází na rozhraní jihomoravských úval a kopců Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Jeho vznik se datuje k roku 1960 a tvoří široký pás, který obklopuje Brno ze všech stran. Hraničí se sedmi okresy: Žďár nad Sázavou, Blansko, Vyškov, Břeclav, Znojmo, Třebíč a uvnitř svého území s okresem Brno-město. Okres Brno-město tvoří statutární město Brno, které se řadí jako druhé největší město České republiky, zároveň je centrem Moravy. Téměř jedna třetina obyvatel Brna žije na území Jihomoravského kraje. Ve městě se nachází několik stavebních památek z gotického období, především Stará radnice, hrad Špilberk a Veveří, chrám sv. Petra a Pavla. Jedinečnou kulturní funkcionalistkou památkou je vila Tugendhad, zapsaná do seznamu světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Ve městě je také přes 40 kostelů, zoologická zahrada, hvězdárna s planetáriem i botanická zahrada. [1]
2.2 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady cestovního ruchu mají velkou rozhodující roli při konkrétní realizaci cestovního ruchu v dané lokalitě. Je třeba zhodnotit a stanovit význam pro cestovní ruch, jedná se o přírodní, společenské, kulturní atraktivity, které jsou pro danou lokalitu ojedinělé a vytvářejí její osobitost (Hrala, 2002).
38
2.2.1 Přírodní atraktivity Za přírodní atraktivity považujeme národní parky, chráněné krajinné oblasti, jeskyně, přehrady, přírodní památky aj. Brněnsko v rámci České republiky má jedinečné přírodní zázemí. Pestrost reliéfů, členitost a rozmanitost geologického podloží vytváří bohatou mozaiku přírodního prostředí. Nachází se zde CHKO Moravský kras, který je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky. Hlavním jeskynním systémem je 12 km dlouhé Rudické propadání – Býčí skála. Na území Moravského krasu je evidováno přes 1 100 jeskyní. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka, Výpustek a Sloupsko-šošůvské. Ve Sloupsko – šošůvské jeskyni je zpřístupněna část bezbariérově. Součástí prohlídky je i sídliště neandrtálského člověka jeskyně Kůlna. Punkevní jeskyně s vodní plavbou a propastí Macochou je největším turistickým lákadlem, bezbariérová je suchá část trasy Punkevních jeskyň. V loňském roce byla suchá část až na dno Macochy zpřístupněna bezbariérově. V jeskyni Výpustek jsou významné nálezy kostí pravěkých jeskynních živočichů a součástí prohlídky je vojenský protiatomový kryt, jehož počátky vybudování sahají do druhé poloviny minulého století. Také tato jeskyně je bezbariérová. Jeskyně Balcarka a Kateřinská jsou pro osoby na vozíku zcela nepřístupné. Jeskyně Blanických rytířů je přístupná částečně, protože na začátku prohlídkové trasy se nachází několik schodů. Pro sluchově postižené návštěvníky je přístupnost jeskyní bezbariérová, je zde možnost psaného textu s informacemi podrobné popsané. Pokud mají v pořádku zrak, interiér jeskyní si mohou prohlédnout. Pro nevidomé návštěvníky jsou jeskyně přístupné pouze s doprovodem, pohyb po jeskyních je komplikovanější. Výklad si mohou návštěvníci vyslechnout. Každý účastník musí jednat podle svého uvážení, zda se prohlídky účastní. V některých jeskyních jsou prudké schody, které jsou problémové i pro zdravého člověka. [2] Tabulka 9 Dostupnost jeskyní v Moravském krasu Bezbariérovost Dostupnost jeskyní v Moravském krasu
Balcarka Jeskyně Blanických rytířů
ND BD
BB BB
BD BD
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 39
Tabulka 9 Pokračování Jeskyně Výpustek Kateřínská jeskyně Propast Macocha Punkevní jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně
BB BB ND BB ČB BB ČB BB ČB BB Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s
BD BD BD BD BD
doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Na území Brna je vyhlášené celkem 29 zvláště chráněných území, rozprostírají se na cca 373 ha, to zabírá 1,5 % z celkové plochy města. Jedná se o maloplošné chráněné části přírody, které jsou rozděleny do čtyř kategorií - národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Nachází se zde dvě národní přírodní památky 2 národní přírodní památky, 7 přírodních rezervací, 20, 2 přírodní parky (Baba a Podkomorské lesy). [3] 2.2.2 Kulturně-historické atraktivity Mezi kulturně-historické atraktivity řadíme zámky, hrady, kostely, tvrze aj. Pro tělesně postižené návštěvníky jsme se zaměřili na skutečnost, jak jsou objekty bezbariérové, tzn. přístupné, částečně přístupné nebo přístupné s doprovodem. V bezbariérových zařízeních mají tělesně postižení šanci dostat se do všech místností a pater a i na toaletu. Částečně přístupné jsou takové objekty, které umožňují návštěvu alespoň části objektu. Většinou to bývá přízemí či první patro a toaletu. V případě dostupnosti s doprovodem se v zařízení nacházejí bariéry v podobě schodů nebo vysokých prahů, kdy hendikepovaný potřebuje asistenci druhé osoby. Pro sluchově postižené návštěvníky bourají bariéry existence orientační tabule a popisky, možnost zapůjčení textu, který tlumočí prohlídku nebo materiály s informačním textem. Pro zrakově postižené hodnotíme možnost využití audiovizuálních prvků, texty v Braillově písmu nebo vodící linie. Brno a jeho okolí je velmi bohaté na výskyt kulturně-historických atraktivit. Mezi nejvýznamnější brněnské bezbariérové zařízení pro tělesně postižené návštěvníky patří 40
Hrad Špilberk a kasematy. Špilberk se řadí k nejvýznamnějším památkám v Brně, je to historická stavba nazývána žalář národů. Jeho historie sahá do poloviny 13. století jako sídlo vládců Moravy. Díky své poloze na kopci byl dlouho využíván jako vojenská pevnost. Proslulé kasematy patřily k nejhorším vězením celé rakousko-uherské monarchie. Je to jeden z mála hradů, který je zpřístupněn téměř v celém rozsahu pro návštěvníky na vozíčku. Přízemi je zcela bezbariérové, nachází se zde nájezdové plošiny. První a druhé patro je také bezbariérové, k dispozici je výtah. Zdravotně postižený návštěvník si tak může prohlédnout všechny interiéry hradu, s historickou expozicí, kromě kasemat. Hrad nabízí pro nevidomé tzv. haptickou celu v expozici Žalář národů. Jsou v ní předměty a vybavení k osahání. V přízemí západního křídla je vybudovaná bezbariérová toaleta, parkování je možné přímo u hradu. [4] Židovský hřbitov je významnou památkou. Patří k největším na Moravě. Jeho součást tvoří novorománská obřadní síň z roku 1900. Bezbariérový pohyb pro zdravotně postižené návštěvníky, pro nevidomé a neslyšící přístup s doprovodem. [5] Mezi významné památky patří také Katedrála sv. Petra a Pavla a vila Tugendhat. Bezprostředně u katedrály nejsou parkovací místa. Je ale možné u katedrály zastavit, vystoupit a zaparkovat poblíž (je nutné mít povolení k vjezdu od magistrátu). Pro vozíčkáře je přístup ke katedrále z Šilingrova náměstí. Je dobré mít asistenci, cesta je z kostek a do kopce. Samotná katedrála je bezbariérová. Klenotnice, věž a krypta je nedostupná. Vila Tugendhat je však bariérová a přístup k ní je velmi náročný a nevhodný pro postižené návštěvníky. Hrad Veveří není přístupný celý pro zdravotně postižené návštěvníky, nemohou navštívit samotný hrad a expozice v něm. Zdravotně postižení návštěvníci s pohybovým omezením však mohou absolvovat prohlídku lapidária a výstavy zbraní, kde je přizpůsobený vstup rampou. Pro neslyšící je hrad bezbariérový, protože při výkladu průvodce je k dispozici psaný text, pro nevidomé návštěvníky je hrad částečně bariérový a je zapotřebí asistence další osoby, protože se v hradu nenachází žádné vodící linie.
41
Tabulka 10 Přehled kulturně-historických atraktivit Bezbariérovost Kulturně-historické atraktivity
Poznámka
Hrad Špilberk a kasematy
ČB
ČB
BB
Židovský hřbitov
ČB
ČB
ČB
Katedrála sv. Petra a Pavla
ČB
ČB
ND
Minoritský klášter
BB
BB
ND
Zámek Slavkov - Austerlitz
BB
BB
ND
Pražákův palác
BB
ČB
ND
Stará radnice
ČB
ČB
ND
Městské opevnění
ČB
ČB
ND
Místodržitelský palác
ČB
ČB
ND
Mincmistrovský sklep
ČB
ČB
ND
Dietrichsteinský palác Jurkovičova vila
ČB
ČB
ND
Hrad Veveří
ČB
BB
ČB
Rajhrad
ČB
ČB
ND
Palác šlechtičen
ČB
ČB
ND
BB celý areál krom kasemat, BWC, haptická výstava Nízké schody – pouze s doprovodem, nerovný povrch přístup ke katedrále z Šilingrova náměstí, asistence, cesta z kostek a do kopce, Klenotnice, věž a krypta je nedostupná BWC, rampy a nájezdy, materiály s psaným textem BWC, výtah, text, popisky ulice Besední bezbariérový vstup, zvonek ve výši 1,5 m, výtahem, BWC přístupné podloubí a nádvoří, vyhlídková věž nepřístupná Nerovný povrch Bezbariérový vstup – zvonek, Není zde WC pro vozíčkáře. TP pouze expozice, samotný sklep – B Nájezdová plošina, BWC BB vstup, výtah BB pouze část, psaný text, možnost puštění výkladu do sluchátek BB část objektu nájezdní plošina a výtah, BWC, psaný text
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné, B – bariérové, TP – tělesně postižení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Podle brněnského biskupství se nachází v Brně - město 41 kostelů a v Brně - venkov 53. Při analýze kostelů jsme se zaměřili na kostely jako na cíl v cestovním ruchu, zda je budova přístupná pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí. Pro neslyšící návštěvníky jsou kostely bezbariérové nebo dostupné s doprovodem, pro nevidomé návštěvníky jsme hodnotili existenci nápisů v Braillově písmu nebo dostupnost akustického systému. Většina kostelů, hlavně v obcích, se otevírají pouze, když se konají bohoslužby. Většina 42
kostelů jsou částečně bariérové pro tělesně postižení návštěvníky, protože je uzpůsoben pouze vstup, další prostory již ne. Výjimkou je Kostel svatého Cyrila a Metoděje a Kostel svatého Jakuba, které jsou přizpůsobeny bezbariérově v celém objektu. Podrobný popis bezbariérových kostelů v příloze. 2.2.3 Kulturně-společenské atraktivity Mezi kulturně-společenská zařízení řadíme muzea, galerie, kina, divadla aj. Kulturněspolečenská zařízení mají v okrese také své zastoupení. Muzeí a galerií je v Brně celkem 26 a v Brně - venkov 13, jak zjistili jsme z údajů adresáře muzeí a galerií České republiky. Bezbariérová muzea a galerie uvádí tabulka. Většina muzeí a galerií má ke svým expozicím panely s obsáhlým popisem, pro neslyšící jsou tedy přístupné. [7]
Technické muzeum v Brně se zabývá dokumentací vývoje vědy a techniky. Od řemeslné výroby konče moderní výpočetní technikou. Pro tělesně postižené je vstup do budovy bezbariérový, dvoje prosklené dveře s automatickým otvíráním. Prohlídka je bezbariérová. Výtah vede do všech částí budovy. Nachází se zde i bezbariérová toaleta. Držitelé průkazů ZTP a ZTP/P mají vstup do muzea zdarma. [8] Oddělení dokumentace tyflopedických informací navazuje na tradici brněnského Slepeckého muzea založeného PhDr. Josefem Smýkalem. Shromažďoval pomůcky pro nevidomé a založil tak Slepecké muzeum v Brně. V roce 2000 bylo muzeum včleněno do struktury Technického muzea. Součástí expozice je zvuková knihovna, archiv a knihovna publikací tištěných v několika typech reliéfní latinky a Braillova písma, které jsou po domluvě k dispozici ke studiu. [9] Moravské Zemské muzeum je druhá největší a druhá nejstarší muzejní instituce v České republice. V roce 1817 bylo založeno dekretem Františka I. Uchovává cenný materiál z přírodních a společenských věd, mimo jiné i Věstonickou venuši. Skládá se z komplexu několika budov, mezi bezbariérové patří Biskupský dvůr, Dietrichsteinský palác, Palác šlechtičen a pavilon Anthropos. Biskupský dvůr se nachází pod Katedrálou sv. Petra a Pavla, bezbariérový vstup pro tělesně postižené je z horní části Zelného trhu, v objektu slouží k přepravě výtah, který je vhodný i pro nevidomé návštěvníky, protože tlačítka ve výtahu mají vystouplý charakter. Pro neslyšící jsou připraveny psané
43
materiál s informacemi a informační směrové tabule. V přízemí mohou zdravotně postižení využít bezbariérové toalety. Dietrichsteinský palác nalezneme na Zelném trhu, vstup je zde nerovný, díky dlažbě, proto je za potřebí doprovod pro tělesné postižené návštěvníky i nevidomé. Z haly k pokladně je 5 schodů (na schodech položen nájezd). Přístup do všech pater je zajištěn výtahem naproti šatně, nepřístupná je pouze malá část expozice. Bezbariérová toaleta je v přízemí, na přístupu jsou 3 schody, proto je potřeba přivolat ostrahu, která zajistí položení nájezdní rampy. Chybí tu informační tabule pro neslyšící návštěvníky, mají k dispozici tištěné materiály s důležitými informacemi. Výtah a bezbariérové toalety jsou v objektu k dispozici. Stejná charakteristika patří i Paláci šlechtičen a Pavilonu Anthropos. I zde je nutná asistence při vstupu do budovy. [10] Moravská galerie v Brně patří k největším galeriím v České republice. Je to komplex, jehož budovy jsou umístěny po Brně. K bezbariérovým patří Místodržitelský palác a Pražákův palác. Pražákův palác disponuje bočním bezbariérovým vstupem z ul. Besední, zvonek je ve výšce 130 cm. Celá budova je pro tělesně postižené přístupná výtahem. Pro nevidomé a neslyšící je budova bariérová. Pro tělesně omezené návštěvníky je Místodržitelský palác přístupný pouze s doprovodem a je jen částečně bezbariérový. Druhá část expozice v prvním patře je nedostupná. Tudíž je nedostupný i pro nevidomé, protože se na schodech nenachází vodící linie. Ve vstupních dveřích je práh 6 cm a vedle neoznačený zvonek. Přístupné je celé přízemí (část expozice, kavárna Práh), ve vstupních dveřích na nádvoří práh ještě 6 cm (letní zahrádka, kulturní programy). V rámci Moravské galerie mohou nevidomí a slabozrací návštěvníci navštívit stálou expozici s možností haptického kontaktu. Jedná se o Kolekci uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké. Vstup je pouze na objednání.
44
Tabulka 11 Přehled bezbariérových muzeí a galerií Bezbariérovost Poznámka
Muzea a galerie
Technické muzeum v Brně
BB
BB
BB
Moravské Zemské muzeum - Biskupský dvůr
BB
BB
BB
BD BD BD
BB BB BB
ND ND ND
BD BD
BB BB
BB ND
BD
BB
ND
BD
BB
ND
BD
ČB
ND
Muzeum města Brna – hrad Špilberk
ČB
BB
BB
Mendelovo muzeum
ČB
BB
ND
Umělecko - průmyslové muzeum
BD
BB
ND
Muzeum romské kultury
ČB
BB
ND
Metodické centrum moderní architektury v Brně
BB
ČB
ND
Zetor Gallery
ČB
BB
ND
Místodržitelský palác
ČB
BB
ND
Muzeum vlakové pošty
ČB
BB
ND
Muzeum Brněnska Muzeum sakrálního umění a Petrov Muzeum loutek divadla Radost v Brně
BB
BB
ND
BB
BB
BB
BB
BB
ND
- Dietrichsteinský palác - Palác šlechtičen - Pavilon Anthropos Moravská galerie v Brně - Místodržitelský palác - Pražákův palác Diecézní muzeum s informačním centrem Dům Pánů z Kunštátu (Dům umění města Brna) Dům umění města Brna
Expozice pro nevidomé, BB vstup i areál, popisy expozic BB vstup, výtah, popisy expozic, Braill. doprovod, malé schůdky, zvonek, BWC, popisy expozic, výtah BB vstup + zvonek, výtah, část expozice v prvním patře je nedostupná, popisy expozic Přístup po nerovné dlažbě + zvonek, výtah, BWC, popisy expozic Přístup k objektu ve sklonu, schod 15 cm, popisy expozic Zvonek u vstupu, výtah, BWC BB celý areál krom kasemat, BWC, haptická výstava, popisy expozic BB část areálu pro TP, BWC, popisy expozic Vstup videotelefon se zvonkem, šikmé plošiny pro vozíky, popisy expozic BWC, úzké průjezdy (60 a 40 cm), druhá polovina expozice BB, asistence, popisy expozic BB přístup, výtah, BWC Vstup - 1 schod, BB jen přízemí, popisy expozic Vstup BB hlavní bránou, přístupné jen expozice v přízemí pro TP, BWC, popisy expozic BB Vstup, BB areál krom muzejního vozu, pro TP nevhodný, popisy u rekvizit BB vstup, výtah, BWC, texty audio průvodce s nastavitelnou hlasitostí, popisy expozic BB vstup, BWCloutky jsou velmi podrobně popsány
Zdroj: vlastní zpracování, 2016
45
Tabulka 11 Pokračování
ČB
BB
ND
Galerie Ars
BD
BB
ND
Pasáž Rozkvět
BB
BB
ND
Podhorácké muzeum
BB vstup, pro TP přístupné pouze přízemí a nádvoří, expozice v poschodí nepřístupné, není BWC, texty Vstup schody - 1 schod 20 cm, vyšší prahy, BWC, info tabule BB vstup, výtah, info tabule
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné, B – bariérové, TP – tělesně postižení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Pro zdravotně postižené návštěvníky je dostupný i Památník Leoše Janáčka, vhodný hlavně pro tělesně a sluchově postižené osoby nebo památník Mohyla míru. Další podrobnosti v tabulce č. 12. Tabulka 12 Přehled ostatních kulturně-společenských atraktivit
Ostatní kulturněspolečenské atraktivity
Bezbariérovost Poznámka
Památník Leoše Janáčka
BB
BB
ČB
Centrum kulturně – politických dějin 20. století
BD
ČB
ND
Mincmistrovský sklep
ČB
ČB
ND
Památník písemnictví na Moravě
BD
BB
ND
Památník Mohyla míru
BB
ČB
ND
Hvězdárna a planetárium Brno
ČB
ČB
ND
BB vstup, výtah, BWC, vodící line ne, ale možnost pustit informace do sluchátek B vstup, schody = doprovod, výtah v objektu WC není bezbariérové BB vstup, část prohlídky bezbariérová, BWC Vstup hlavním vchodem s asistencí – schodek 10 cm, výtah, info na cedulích, BWC BB vstup, kaple památníku přístupná s využitím psaného textu, BWC Hvězdárna BB, planetárium B, BWC
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné, B – bariérové, TP – tělesně postižení Zdroj: vlastní zpracování, 2016
46
Na území okresu Brna se také nacházejí bezbariérová kina a divadla pro zdravotně postižené osoby. Společnost Cinema city je vlastníkem a provozovatelem Multikina v Olympii Brno. Jeho 10 sálů pojme 2248 diváků + 20 míst pro zákazníky na invalidním vozíku. Všude v kině je bezbariérový přístup. Pro nevidomé a neslyšící je kino bariérové. Nenachází se tu indukční smyčka. Multikino Palace Cinemas Velký Špalíček nabízí stejné služby pro zdravotně postižené. K dispozici je bezbariérová toaleta. V sálech jsou místa pro vozíčkáře vyhrazena vždy v prvních řadách. Bezbariérové divadlo Barka pořádá dramatická a hudební představení profesionálních i amatérských skupin. Celková kapacita sálu je 150 míst, divadlo disponuje bezbariérovým přístupem pro tělesně postižené osoby na jeviště i do hlediště. Místa pro vozíky jsou vyhrazena dle potřeby. Je možnost vyhradit pro vozíčky celou přední řadu. Nevidomí návštěvníci si mohou do divadla vzít vodícího psa, mohou mít k dispozici asistenci uvaděček divadla, tlumočník má vstup zdarma. Pro neslyšící je divadlo bariérové. Divadlo Husa na provázku se nachází na Zelném trhu a přístup k němu je po nerovné dlažbě, je potřeba asistence další osoby. Od pokladny je bezbariérový přístup po několika rampách přes atrium do sousední budovy s hlavní scénou. Hlediště se nachází v prvním patře, kde hendikepovaní mohou využít výtah. Místa pro vozíky je třeba předem zarezervovat. Divadlo Neslyším se snaží prostřednictvím inscenací upozornit na život neslyšících. Kladou důraz na zviditelnění specifické komunikace ve znakovém jazyce. V divadle hrají jak slyšící tak neslyšící herci. Divadlo je zcela bezbariérové pro tělesně postižené návštěvníky, neslyšící tak i pro nevidomé. Divadlo Radost působí v Brně na Bratislavské ulici č. 32. Od roku 1947 do roku 2010 byl oficiální název Loutkové divadlo Radost. Bezbariérový přístup naleznou tělesně postižení návštěvníci z ulice Cejl i Bratislavské. Přístup do hlediště je po rampě, při nahlášení jsou odstraněna boční sedadla v 1. řadě pro vozíčky. V prvním patře se nachází občerstvení, kam je možné se dostat služebním výtahem. Pro neslyšící návštěvníky je divadlo bariérové a pro nevidomé je možnost asistence uvaděček.
47
Janáčkovo divadlo (Národní divadlo Brno) disponuje bezbariérovým přístupem pro návštěvníky na vozíku z ulice Roosveltova šikmou schodišťovitou plošinou, manipulaci zajišťuje personál divadla. U vyústění plošiny je šatna, kde jsou přednostně obslouženi. Místa v hledišti jsou v přízemí zprava i zleva u řady 6, dvě na každé straně. Toaleta pro vozíčkáře je v prostorách restaurace Bohéma – klíč má personál restaurace. Mahenovo divadlo (Národní divadlo Brno) přímý bezbariérový vstup nemá, tělesně postižení návštěvníci mohou využít služebního vchodu, který již bezbariérový je. Zaměstnanci divadla pomohou s přepravou do prostoru šaten. Ze šatny je výtah do prvního pořadí. Zde je možnost využít místa v presidentské lóži a v dalších lóžích. Pokud je vozík širší než 65 cm nebo delší než 105 cm, pracovníci NdB zapůjčí vozík, který těmto rozměrům odpovídá. [11] Divadlo Reduta disponuje bezbariérovým přístupem ze Zelného trhu až k výtahu a výtahem do prvního patra. U vchodu jsou místa pro dva vozíky. Toaleta pro vozíčkáře je v přízemí i v patře. Všechna tato 3 divadla jsou součásti Národního divadla Brno a pro nedoslýchavé nabízí možnost využití indukční smyčky. Indukční smyčka je elektronické zařízení, které se používá při komplexní debariezaci. Jejím cílem je usnadnit příjem zvukových informací pro sluchově postižené osoby. [12] Tabulka 13 Přehled bezbariérových kin a divadel Bezbariérovost Poznámka
Kina a divadla Multikino v Olympii Multikino Palace Cinemas Velký Špalíček
BB
ND
ND
BB
ND
ND
Divadlo Barka
BB
ND
BB
Divadlo Husa na provázku
BB
ND
ND
Divadlo Neslyším
BB
BB
BB
Divadlo Radost
BB
ND
BB
Janáčkovo divadlo Mahenovo divadlo Divadlo Reduta
BB BB BB
BB BB BB
ND ND ND
BB přístup, místa pro vozíček BB přístup, BWC, místa pro vozíček BB přístup, BWC, místa pro vozíčky, vodící pes, asistence uvaděček, tlumočník zdarma BB vstup, rampy, BWC Představení ve znakové řeči, BB vstup, BWC BB vstup, služební výtah, uvaděčky BB vstup, BWC, rampy, výtah, indukční smyčka pro nedoslýchavé
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 48
Tabulka 13 Pokračování Hadivadlo
BB
ND
ND
Městské divadlo Brno
BB
ND
ND
BWC, BB vstup, výtah BB vstup i celé divadlo, vyhrazená místa pro vozíky
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné, B – bariérové, TP – tělesně postižení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 2.2.4 Jiné atraktivity Mezi jiné atraktivity řadíme pěší stezky a cyklotrasy, naučné stezky, vinařské stezky, rozhledny aj. Pro tělesně postižené účastníky bývají tyto atraktivity často nepřístupné, pokud na trasách nejsou cedule s informace, jsou částečně bariérové pro neslyšící a pro nevidomé bývají dostupné pouze s doprovodem a vodícím psem, pokud vede cesta rovným terénem. Na Brněnsku se nachází několik naučných stezek. Zajímavá je stezka s názvem Brněnská přehrada, jak ji neznáte. Jedná se o stezku kolem Brněnské přehrady, která s pomocí šesti informačních tabulí seznámí návštěvníka s informacemi o Brněnské přehradě. Trasa je bezbariérová pro neslyšící osoby, pro tělesně postižené je trasa bezbariérová jen částečně, trasa není vedena celou délku po asfaltové stezce a pro nevidomé je trasa vhodná pouze s doprovodem další osoby. [13] Ekostezka Lesná je okružní naučná stezky, která návštěvníky seznamuje deseti informačními tabulemi o historii oblasti a botaniky. Vhodná hlavně pro neslyšící osoby, ale i pro tělesně postižené na vozíčku a nevidomé s doprovodem. Trasa není náročná, je dlouhá 2 km a vede po zpevněné trase. Další nenáročná naučná stezka nese název Tabulový průvodce Kamenný vrch - naučná stezka. Seznamuje turisty osmi informačními tabulemi s místní přírodovědou. Panely jsou patřeny i textem v Braillově písmu, pro nevidomé tedy vhodná bezbariérová stezka. Stezka je bezbariérová i pro neslyšící a vozíčkáře s doprovodem. V městské části Brno Líšeň se nachází stezka bez bot. Za pomocí dobrovolníků se v zarostlé přírodě podařilo vybudovat unikátní hmatovou stezku, která slouží
49
zájemcům k chůzi naboso. Návštěvník může projít cca 70 metrů na boso a vyzkoušet si různé přírodní povrchy. Stezka obsahuje 11 zastavení z písku, různého druhu štěrku a kamení, pilin, kůry. Je vhodná pro neslyšící, kterým nic nebrání v zážitku, pokud mají v pořádku pohybové a hmatové ústrojí. I nevidomí mohou stezku využít, za pomocí doprovodu si mohou povrch ručně osahat popřípadě se po něm i projít. Pro tělesně postižené je tato stezka bariérová. [14] Zajímavou stezkou je Brněnská vinařská stezka. Jedná se o síť cyklotras pod společným názvem Brněnská vinařská stezka. Zahrnuje území na jihovýchod od Brna hustě protkané sítí značení. Stezka vede vinařsky okrajovou oblastí s několika centry (Rajhrad, Židlochovice, Slavkov) a nabízí poklidné putování otevřenou krajinou. Hlavní část Brněnské vinařské stezky na trase z Uherčic do Těšan tvoří neuzavřený kruh s pomyslným centrem v Židlochovicích. Postupně vede nivou Svratky do oblasti Pohořelic, nivou Jihlavy až do Dolních Kounic, jižním předpolím Brna v okolí Rajhradu a přes krajinu Sokolnic a okraje Slavkovského bojiště zpět na úpatí vinařské části Ždánického lesa. [15] Stezka je dlouhá 130 km, z 85 % silnice 3. třídy a 15 % cyklostezky vede po nezpevněné polní cestě. Pro osoby pohybující se na vozíku by mělo být přístupno více než třičtvrtě stezky, doporučené je cestovat s doprovodem, silnice 3. třídy jsou charakteristické tím, že se nacházejí mezi obcemi. Cestování s vozíkem na těchto silnicích je do značné míry nebezpečné. Pro neslyšící je trasa dostupná částečně, můžeme na trase nalézt informační tabule s podrobnými popisy, cestovat po této trase jako sám neslyšící je nebezpečné a pro nevidomé je trasa dostupná pouze s doprovodem. Tabulka 14 Přehled bezbariérových naučných stezek Bezbariérovost Naučné stezky
Brněnská přehrada, jak ji neznáte Údolí Kohoutovického potoka Ekostezka Lesná
Poznámka
ČB
BB
BD
ND
BB
ND
BD
BB
BD
6 informačních tabulí, asfaltové stezce jen z části 3 informační tabule, nerovný terén 10 informačních tabulí, 2 km zpevněná trasa
Zdroj: vlastní zpracování, 2016
50
Tabulka 14 Pokračování Jelení žlíbek
ND
BB
ND
Lesní naučná stezka
ND
BB
ND
Naučná stezka Hády
ND
BB
ND
Stezka bez bot Stezka zdraví Brno Lelekovice Tabulový průvodce Kamenný vrch
ND
BB
BD
BD
BB
BD
BD
BB
BB
Brněnská vinařská stezka
BD
ČB
BD
7 informačních tabulí, nerovná lesní cesta 8 zastavení s naučnými panely a interaktivními hravými prvky, lesní cesta 17 informačních panelů s texty, nerovný terén 70 m, 11 zastavení 5 informačních panelů s texty, zpevněná lesní cesta 8 informačních panelů s texty, text i v Braillově písmu Silnice, informační tabule s podrobnými popisy
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné, B – bariérové, TP – tělesně postižení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Klub českých turistů v roce 2009 otevřel první trasu pro vozíčkáře v Brněnském mariánském údolí na okraji města. Začátek i konec trasy je na parkovišti v Mariánském údolí v Líšni. Nachází se zde informační tabule s podrobnými informace, celá trasa vede po asfaltové trase. Trase je vhodná i pro neslyšící a pro nevidomé pouze s doprovodem. Další trasy pro vozíčkáře, s celkovým počtem deset, jsou k naleznutí na stránkách Klubu českých turistů. [16] Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně nabízí celoročně venkovní expozice, které jsou volné přístupné, návštěva skleníků je možná pouze po domluvě. U rostlin se nachází jmenovky a u jednotlivých expozic informační tabule. Ve sklenících jsou mluvící panely s výkladem v českém i anglickém jazyce. Lze zakoupit i tištěné průvodce a informační materiály. Venkovní expozice je vhodná pro tělesně postižené návštěvníky pouze s doprovodem, v zahradě se nachází schůdky, které je potřeba zdolat. Pro nevidomé je s doprovodem vhodný skleník, kde jsou mluvící panely s výkladem a pro neslyšící jsou u každé expozice popisky, proto je pro ně návštěva botanické zahrady bezbariérová. [17] Brněnský zábavní vědecký park Vida se nachází se v bývalém pavilonu D brněnského výstaviště. Na ploše téměř pět tisíc metrů čtverečních připraveno přes sto padesát interaktivních exponátů, díky kterým mohou návštěvníci lépe porozumět světu kolem 51
nás a které přibližují základní principy přírodních jevů. Dotýkat se exponátů je tu více než doporučeno, park je pro nevidomé návštěvníky bezbariérový, pro tělesně postižené je vstup doporučovaný pouze s doprovodem. Manipulace s vozíkem je místy náročnější, vstup na brněnské výstaviště je bezbariérový. Pro neslyšící je k dispozici na místě specializovaný pracovník, který tlumočí do znakové řeči. [18] Tyršovy sady je park s odpočinkovým místem, nachází se zde stezka pro nevidomé. Na sloupech u rostlin jsou cedulky s braillskými popisky. Jsou určeny pro zrakově postižené, kteří k nim mohou přičichnout a osahat si je. Pro tělesně postižené a neslyšící je park bezbariérový a vhodný pro příjemnou procházku. Tabulka 15 Přehled ostatních atraktivit Bezbariérovost Ostatní atraktivity
Poznámka
Trasa pro vozíčkáře v Brněnském mariánském údolí Botanická zahrada
BB
BD
BD
Asfaltová cesta
BD
BB
BD
Zábavní vědecký park Vida
BD
BB
BD
Stezka pro nevidomé – Tyršovy sady
BB
BB
BB
ZOO Brno
ČB
ČB
ND
Schůdky Osahávání předmětů je možné, manipulace s vozíkem je náročnější, tlumočení ve znakové řeči Popisy ke květinám v Braillově písmu Návštěva je vhodná pouze s asistentem, prohlídková trasa je do kopce, většina uzavřených pavilonů je nepřístupná kromě terária, informace napsané u každého zvířete
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2016
2.3 Realizační předpoklady Dominující postavení konečné fáze tvoří realizační předpoklady, doprava umožňuje přepravu k místům cestovního ruchu a díky cestovních kanceláří, cestovní agentura, webových portálů, ubytovacích, stravovacích a jiných zařízením mohou návštěvníci využívat nabídky služeb cestovního ruchu (Hrala, 2002).
52
2.3.1 Ubytovací zařízení Podle Oficiální klasifikace ubytovacích zařízení České republiky řadíme do ubytovacích zařízení hotel, motel, penzion, ubytovny, kemp, chatovou osadou aj. V okrese Brno se nacházelo k 4. 11. 2015 celkem 225 hromadných ubytovacích zařízení. V Brně - město 125 a v Brně - venkov 100. [33] Dostupnost ubytovacích zařízení jsme hodnotili pro tělesně postižené návštěvníky podle přístupu do zařízení, a zda se v zařízení nachází bezbariérový pokoj. V případě zrakově postižených návštěvníků jsou to informační brožury apod. v Braillově nebo zvětšeném písmu, výtahy s reliéfními číslicemi, možnost ubytovat se s vodícím psem, vodící linie, případné označení překážek aj. Pro neslyšící návštěvníky bourají bariéry podrobně psané informace, světelná signalizace např. při zvonění hotelového telefonu, personál vyškolený ke komunikaci s neslyšící osobu apod. Ubytovací zařízení, která jsou uvedena jako bezbariérová, se takto prezentují na svých webových stránkách nebo byla jejich bezbariérovost zjištěna pomocí emailové nebo telefonické komunikace. Tabulka 16 Bezbariérová ubytovací zařízení Počet UZ 225
Bezbariérová UZ Podíl BB UZ hotel
penzion
celkem
37
6
43
19, 11 %
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, UZ – ubytovací zařízení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 2.3.2 Pohostinská zařízení Do pohostinských zařízení, která jsme v bakalářské práci zkoumali, patří restaurace, pizzerie, pivnice, bary, kavárny, vinárny aj. Pro mnoho poskytovatelů pohostinských zařízení a veřejnost znamená bezbariérová přístupnost bezproblémový vstup do budovy pro osoby na invalidním vozíku a dále mít vybudované bezbariérové toalety. Pro zdravotně postižené návštěvníky to není vše, například pohodlné zajetí vozíkem pod stůl a manipulace vozíku v místnosti je velmi důležitým faktem, aby si mohl zdravotně postižený užít gastronomický zážitek.
53
Při analýze přístupnosti pohostinských zařízení jsme se zaměřili hlavně na přístup do budovy a existenci bezbariérových toalet. Údaje byly zjišťovány přes portál českéhospudky.cz a restu.cz - nejrozsáhlejší katalog restaurací v České republice. U zkoumaných pohostinských zařízení je vstup do objektu přímo z ulice, kde vozíčkář nemusí překonávat překážky ve formě schodů nebo je u nich nainstalovaná nájezdová rampa. Žádné ze zkoumaných objektů není přizpůsobeno pro sluchově či zrakově postižené osoby z hlediska bezbariérovosti. Jídelní lístky nejsou napsány Braillovým nebo zvětšeným písmem. Specifickou kavárnou je Kavárna u Žambocha – Moravská kavárna neslyšících. Je zajímavá tím, že se zde můžeme seznámit se světem neslyšících. Pracuje zde personál výhradně se sluchovým postižením. Všichni dokonale ovládají znakovou řeč, neslyšící hosté se zde nesetkají s komunikačními problémy. Zaměstnanci kavárny jsou schopni komunikovat i mluveným slovem nebo písemně. Mezi vybavení kavárny patří i síť iPadů se speciálním objednávkovým systémem, takže i o neslyšící je zde postaráno. [34] Podrobný seznam pohostinských zařízení uvádí příloha. Tabulka 17 Bezbariérová pohostinská zařízení Bezbariérová PZ Počet PZ
Podíl BB PZ
restaurace
kavárna
fastfood pizzerie
pivnice bar
vinárna
celkem
188
24
9
20
2
243
1217
19, 97 %
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, PZ – pohostinská zařízení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení Během volné času mohou návštěvníci využívat sportovně-rekreační zařízení, mezi které patří například aquaparky, koupaliště, sportovní střediska, lyžařská střediska, posilovny a jiná sportoviště. Při analýze těchto zařízení jsme se zaměřili na potenciál využití pro tělesně postižené osoby. Pro sluchově a zrakově postižené návštěvníky není přesně určeno, jakými službami by mělo být zařízení vybaveno, aby uspokojilo jejich potřeby. Z toho důvodu považujeme
zařízení
za
dostupná
pouze
s asistencí
další
osoby
(dostupná
s doprovodem). 54
Na Brněnsku se nachází několik desítek aquaparků a koupališť, všechny však neposkytují služby pro postižené návštěvníky. Krytý plavecký bazén Ponávka je bezbariérový, přímo z auta nebo chodníku je nájezd až ke dveřím. Celou cestu až k bazénu vozíčkář nemusí řešit schody či práh. Do vody i z ní jej spustí a vytáhne plošina, na kterou si člověk sedne a tak se bezpečně dostane do vody i z ní. Areál disponuje nově vybudovaným prostorem pro vozíčkáře s toaletami a sprchou, kde je dostatek místa pro manipulaci na vozíčku. Personál bazénu je vyškolen pro zacházení s postiženými osobami. Vstup a pohyb v areálu Koupaliště Riviéra je bezbariérový, v prostorách hlavní budovy jsou nainstalované toalety splňující normy pro použití invalidy, zatím nedisponuje bezbariérovým vstupem do bazénu. Koupaliště Královo Pole nabízí bezbariérový vstup do všech prostor včetně bazénu, bezbariérových toalet, šaten a profesionální personál. Po rekonstrukci v roce 2014 je bezbariérové i koupaliště Dobrák-Královo Pole, jednak samotným vstupem, ale i možnosti vstupu do velkého bazénu, kde je umístěn modul pro osoby zdravotně postižené. Pro návštěvníky s tělesným postižením na Městském plaveckém stadionu za Lužánkami (MPSL), je možnost vstupu do areálu pouze přes terasu vedoucí od parkoviště k hlavnímu vchodu. Druhou možností, kterou mohou návštěvníci použít ke vstupu do areálu, je využití schodiště. Jelikož však toto schodiště nedisponuje nájezdovými rampami, není vhodné k využití pro osoby s tělesným postižením. Co se týká interiéru areálu a vstupu do bazénu, veškerý prostor je vhodný pro všechny návštěvníky, to tedy znamená i pro návštěvníky s určitým postižením ale pouze s doprovodem. Vzhledem k návštěvnosti a k pořádání různých akcí konaných na MPSL (např. Mistrovství ČR tělesně postižených plavců s mezinárodní účastí) lze konstatovat, že je středisko hojně navštěvováno těmito osobami a tím pádem i to, že jsou spokojeni s podmínkami, které jim areál nabízí. DRFG Arena patří k největším víceúčelovým arénám v Brně. Až do roku 2011 jsme ji mohli znát pod názvem Hala Rondo, po té HC Kometa Brno. Aréna funguje jako víceúčelové zařízení. Konají se zde koncerty, školící semináře, nejrůznější sportovní soutěže, vystoupení tanečních a baletních souborů atd. V roce 2010 prošla modernizací, 55
po které disponuje všemi důležitými prvky nejmodernějších víceúčelových hal a vynikajícím zázemím pro návštěvníky. Do haly je bezbariérový přístup přes vrátnici arény z ulice Poříčí přes VIP parkoviště. Přístupná je celá budova pomocí výtahů a ramp. [19] Zajímavým střediskem je ParaCENTRUM Fenix, který se snaží vrátit zdravotně postižené občany s poškozením míchy zpět do aktivního života. Součástí tohoto centra jsou i sportovní aktivity, nabízí kondiční posilování v posilovně s přizpůsobenými stroji a možnost pravidelného tréninku stolního tenisu a handbiku. Důležitým faktem pro zdravotně postižené je také dobrá dopravní dostupnost zařízení a bezbariérovost včetně parkovacího místa pro zdravotně postižené před budovou, tak i zázemí pro přípravu do posilovny. Jedná se o šatny, sprchy a bezbariérové toalety. Personál je vyškolen znakovou řečí, v budově najdeme nápisy v Braillově písmu a akustický systém pro nevidomé, tabule s důležitými informacemi pro neslyšící. [20] V Brně a jeho okolí se nachází velké množství posiloven a fitness center, více než polovina nabízí bezbariérové sociální zařízení a také výtah, pro zdravotně postižené jedince. Specifické centrum masážní studio Nevidomí maséři, které se nachází v Brně Bohunicích, nabízí kvalitní masáž od nevidomých a zrakově postižených masérů s více jak pětiletou praxí a akreditací ve zdravotnictví. Celý areál je bezbariérový pro tělesně postižené, neslyšící a nevidomé. Nechybí vodící linie, personál vyškolen znakovou řečí, informační tabule, rampy pro vozíčkáře. Centrum nemusí navštěvovat pouze zdravotně postižení návštěvníci, je přístupný pro širokou veřejnost. [21] Mezi další aktivity využití volného času patří sjezdovky, žádná z těchto aktivit není přizpůsobená zdravotně postiženým návštěvníkům, účast je pouze na jejich uvážení. Tabulka 18 Přehled sportovně-rekreačních zařízení
Bezbariérovost
Sportovně-rekreační zařízení Bazén Ponávka Koupaliště Riviéra Koupaliště Královo Pole
Poznámka
BB ČB BB
BD BD BD
BD BD BD
BWC + sprcha, školený personál BWC, BB vstup, B vstup do bazénu BWC, speciální vozík do bazénu
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 56
Tabulka 18 Pokračování Koupaliště DobrákKrálovo Pole
BB
BD
BD
Aquapark Kohoutovice
BB
BD
BD
Bazén za Lužánkami
BB
BD
BD
Koupaliště Kraví hora
BB
BD
BD
BB
BD
BD
BB vstup, BWC
BB BB
BD BD
ND BD
rampy a výtahy, BWC BWC, rampy, plavčík asistent
modul do bazénu pro osoby TP vstup do bazénu - asistence plavčíka, stání na parkovišti BWC, asistence plavčíka výtah do 1. podzemního podlaží, vstup do bazénu – mobilní vozík
Městský plavecký stadionu za Lužánkami DRFG Arena Wellness Kuřim Atletický stadion Moravská Slavia Hala TJ Tesla Sokol
BB
BD
ND
rampy a výtahy, BWC
BD
BD
ND
Městská hala Vodova
BD
BB
ND
Sportovní hala Rosnička BOBY Centrum Areál VUT Pod Palackého vrchem TJ Sokol Masarykův okruh
BD BD
BD BD
ND ND
BB
BD
ND
BB BD
BD BD
ND ND
ParaCENTRUM Fenix
BB
BB
BB
Nevidomí maséři
BB
BB
BB
chybí BWC, příliš strmé rampy strmé rampy, chybí zábradlí, velké orientační tabule s nápisy rampy a výtah, nízké prahy (5cm) BWC, rampa, výtah, boční BB vstup BWC, vyhrazená parkovací místa, BB celá budova pro TP boční vchod, plošina, BWC pro TP pouze určité části, BWC Znaková řeč, Braillovo písmo, akustický systém, informační tabule, vodící line, BWC+šatny Znaková řeč, Braillovo písmo, akustický systém, informační tabule, vodící line, BWC+šatny
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, BWC – bezbariérové WC, ND – nedostupné, B – bariérové, TP – tělesně postižení Zdroj: vlastní zpracování, 2016 2.3.4 Bezbariérová přeprava Na pravidelných linkách městské hromadné dopravy cestují držitelé průkazů ZTP a ZTP-P (včetně průvodce a psa) zdarma. Na lodích držitelé průkazu ZTP platí zlevněné jízdné a držitelé průkazu ZTP-P (včetně průvodce a psa) cestují zdarma. Při rekonstrukcích jsou zastávky upravovány tak, aby vozíčkáři měli snadný přístup nastoupit a vystoupit do MHD. Na webových stránkách dopravního podniku města Brna nalezneme seznam zastávek s bezbariérovým přístupem. Celkový počet nástupišť s rampami a nízkými nástupištěmi je 191. 57
Na webových stránkách nalezneme taky pro osoby se zrakovým postižením seznam tramvajových zastávek, ve kterých se vystupuje do vozovky. Celkový počet takových zastávek je 95. [23] Symbol vozíku je důležitý nejen pro vozíčkáře, ale je také vyhledáván staršími lidmi nebo rodiči s kočárky. Symbol značí nízkopodlažní spoje brněnské MHD. V Roce 2011 jezdilo po Brně 39 % bezbariérových autobusů, na konci roku 2015 již počet dosáhl téměř 90 %. Neslyšící osoby se mohou posadit v autobuse kamkoliv, jejich požadavky na přepravu nejsou nijak specifikovány, v autobuse se totiž nachází informační systém, který informuje o současném i následujícím názvu zastávky. Pro nevidomé osoby je v autobuse zarezervované místo na předním dvousedadle. Nízkopodlažní je i každá druhá tramvaj na lince. Na nárůstu počtu bezbariérových spojů se podílí pořízení nových autobusů, které jezdí na stlačený zemní plyn. V roce 2015 přibyly i nové tramvaje. [24] Město Brno nabízí službu dopravního asistenta. Je to služba poskytovaná Dopravním podnikem města Brna, a. s. Osobní asistent nabízí osobní pomoc potřebným klientům při cestování brněnskou veřejnou dopravou například starším lidem a tělesně postiženým cestujícím. Pomáhá při nastupování, pohybu ve vozidle a při vystupování, vyhledávání spoje, podává informace o průběhu cesty a řešení neočekávaných situací během jízdy. Služba se musí předem zarezervovat. Službu je nutno objednat nejméně 24 hodin předem v pracovní dny od 6 do 14 hodin na telefonním čísle 543 171 350. Asistenční služba je pro osoby s platným jízdním dokladem poskytována bezplatně. [25] V okolí Brna se o dopravu cestující stará Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK). Od roku 2011 společnost KORDIS JMK ve spolupráci s dopravci zavedla garantované nízkopodlažní spoje na regionálních linkách a mimobrněnských městských linkách IDS JMK. Ve městě Brně fungují garantované spoje již delší dobu. [26] Vlakovou dopravu provozuje na celém území České republiky společnost České dráhy a.s., na jejich stránkách jsou informace o přístupnosti jednotlivých stanic a také seznamy zastávek, kde se tyto přizpůsobené stanice a spoje nachází. Ve stanicích pro sluchově postižené jsou k dispozici grafické informace o zpožděních, výlukách a mimořádných situacích. Pro tělesně postižené nabízí ČD stanice vybavené plošinami. 58
Zdvihací plošiny mohou ovládat pouze zaměstnanci ČD, proto je nutné zamýšlený nástup předem oznámit online formulářem na webových stránkách. Vodící psy nevidomých držitelů průkazů ZTP/P a asistenční psi se přepravují zdarma. [27] Další možnou přepravou je jízda parníkem na Brněnské přehradě. Přehrada je velmi významným rekreačním střediskem. Parníky jezdí po přehradě podle plavebního řádu od května do půlky října. Oblíbené cílové místo je hrad Veveří nebo okružní plavba s otočením ve Veverské Bitýšce. Pro rekreanty s tělesným postižením je plavba dostupná s doprovodem. Osoby se zrakovým postižením se mohou plavby zúčastnit také s doprovodem z bezpečnostního hlediska, protože je po dobu plavby puštěn záznam s výkladem. Pro návštěvníky se sluchovým je plavba dostupná také, protože jim nic nebrání v zážitku. K dispozici jsou tištěné materiály s informacemi. 2.3.5 Cestovní kanceláře, cestovní agentury a webové portály Cestovní kanceláře, které jsou orientované pouze na zdravotně postižené osoby v České republice, najdeme v omezeném počtu. Pobyty a dovolené pro tělesně postižené návštěvníky nabízí například cestovní kancelář Bezbatour a META TOUR, cestovní kancelář Sdružení zdravotně postižených v České republice, se sídlem v Praze a Atis se sídlem v Bruntálu. Po provedení analýzy jsme se dozvěděli, že na území Brna se nachází cestovní kanceláře, které nabízí zájezdy pro zdravotně postižené osoby, konkrétně pro osoby na vozíčku. Cestovní kancelář Firo tour má ve své nabídce dovolené pro vozíčkáře do zajímavých destinací, například do Turecka, Řecka, Španělska, Portugalska apod. V Brně se nachází dvě pobočky a to v nákupním centru Olympia a na ulici Kobližná nedaleko náměstí Svobody. Cestovní kancelář Fischer nabízí služby pro zdravotně postižené osoby při přepravě na letišti. Jedná se například o pojízdné křeslo až na místo v kabině letadlo pro pohodlnou přepravu na letišti, pojízdné křeslo do schodů, přepravu kolečkového křesla bez asistence. Pro neslyšící či nevidomé turisty nabízí komfortnější let, pokud do 48 hodin před plánovaným letem nahlásí svoji přítomnost, popřípadě přítomnost psího doprovodu. Posádka bude s jeho přítomností počítat a přizpůsobí se. Několik poboček CK Fischer se nachází i v okrese Brno. [28]
59
Webový portál a zároveň nezisková organizace Liga vozíčkářů, se sídlem v Brně, se zabývá poskytováním odborného poradenství a osobní asistence zdravotně postiženým. Nabízí rekondiční pobyty pro osoby se zdravotním postižením a jejich asistenční psy. Snaží se být průvodcem postiženého člověka na jeho cestě k samostatnosti. Proto jej jejich aktivitou rozvíjení nejen sociálních služeb, ale také další aktivity, které postiženému pomohou se vyrovnat se situacemi, které ho kvůli hendikepu čekají. [29] Jednou z mnoha aktivit webového portálu Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno je zajištění plavání, cvičení a rehabilitační pobytů pro zdravotně postižené. Archa Community, o. s. se sídlem v Králově poli v Brně organizuje volnočasové aktivity založené na křesťanských zásadách pro postižené děti a mládež. Webový portál cestybezbarier.cz je databáze bezbariérového ubytování v České republice, snaží se pomoct fyzicky postiženým osobám při plánování dovolené. Pokud má
zákazník
zájem
využít
těchto
služeb,
pošle
žádost
na
adresu
[email protected], do které napíše požadované náležitosti a obratem mu přijde nabídka s ubytováním se třemi alternativami. [30] Na informačním portále Helpnet.cz pro osoby se specifickými potřebami nalezeme anotace s odkazy na internetové zdroje, které jsou roztříděny do základních skupin postižení – zrakové postižení, sluchové postižení, mentální postižení, tělesné postižení, vnitřní nemoci, duševní zdraví. [31] Zajímavým portálem jsou mapybezbarier.cz, který buduje bezbariérovou mapu České republiky. Soustředí se na národní kulturní památky a další zajímavé objekty pro návštěvníky. Jedná se o projekt, který vychází z reálné poptávky osob s postižením. Lidé se zdravotním postižením, kteří rádi cestují, musí před každou cestou hledat a zjišťovat informace, které jsou pro zdravé občany automatické a nevnímají je. Dostupnost informací ocení i aktivní senioři nebo rodiny s malými dětmi. [32] Na stejném principu finguje i portál disway.cz – cestování bez bariér.
2.4 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady ovlivňují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Dělí se na objektivní a subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory řadíme úroveň řízení destinace, spolupráce mezi jednotlivými subjekty, ekonomická situace. Subjektivními faktory jsou 60
například postavení hodnocení území v konkurenci, vlastní zážitky nebo vliv reklamy (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). V okresu Brna se nachází několik sdružení a organizací, které pomáhají zdravotně postiženým osobám v různých životních situacích. Nezisková organizace Liga vozíčkářů se nachází v Brně Židěnicích, snaží se pomáhat zdravotně postiženým osobám překovávat bariéry jejich postižení. Zajišťují přepravu imobilních osob, poskytují pomoc při získávání asistenčního psa, napomáhají při uplatňování schopností a dovedností při hledání zaměstnání. Organizují rekondiční pobyty pro majitele asistenčních psů. [35] Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno sdružuje zdravotně postižené osoby a nabízí jim odborné sociální poradenství včetně zajišťování sportovních aktivit, kterými jsou plavání, cvičení či rehabilitační pobyty pro zdravotně postižené, turistika, poznávací vycházky, divadelní představení a kulturní pořady. Od 1. 3. 2016 mohou zájemci využít nabídku ambulantních a terénních sociálně aktivizačních služeb. [36] LORM - Společnost pro hluchoslepé z. s. sdružuje osoby s hluchoslepotou, hluchoslepou je jedinečné postižení, při kterém je poškození zraku a sluchu souběžné. Způsobuje komplikace při komunikaci, orientaci i samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Občanské sdružení poskytuje služby a komplexní služby hluchoslepým osobám po celé České republice. Poradenská centra se nacházejí v Praze, Liberci, Jindřichově Hradci, Brně a Ostravě. [37] Občanské sdružení Domov pro mne, z.s. sídlí v Brně Veveří, a pomáhá dětem, ale i dospělým překonávat překážky každodenního života se zdravotním postižením. Nabízí asistenci při návštěvě kin, divadel a restaurací, realizují zážitkové pobyty. [38] APOGEUM, z.s v Brně v Židěnicích je organizace pro zrakově postižené osoby, vede provoz filmového klubu pro nevidomé, provádí audio popis filmů a divadelních představení. Občanské sdružení Klára se nachází v Brně a podporuje rodiny, které pečují o zdravotně znevýhodněné osoby. [39]
61
Evropské centrum pantomimy neslyšících, o.s. organizuje přehlídky, festivaly, kurzy znakového jazyka a vzdělávací výměnné akce pro neslyšící. Jejich hlavní činností je organizování festivalů, přehlídek, kurzů znakového jazyka a vzdělávacích výměnných akcí pro neslyšící. Přispívá k rozvoji dovedností sluchově postižených. Mezi další činnosti patří vydávání odborné literatury. [40] Tabulka 19 Další organizace pro zdravotně postižené osoby Název
Sídlo
Labyrint Brno
Bendlova 150/26 Brno
Hlavní činností spolku je mimoškolní výchova a vzdělávání sluchově postižených (neslyšících) dětí a mládeže.
Českomoravská jednota neslyšících
Brno
Nestátní, neprofitní, nezávislá organizace
ParaCENTRUM Fenix
Brno - Bohunice
Občanské sdružení Úsměvy
Brno - Bystrc
Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně
Brno - Chrlice
SORDOS
Brno - Královo Pole
Diecézní charita Brno EFFETA
Brno - Líšeň
Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Krajská organizace Jihomoravského kraje, o.s.
Brno - Malinovského náměstí
Bez Bariér
Brno - Židenice
Tyflocentrum Brno
Chaloupkova 3 Brno
Tišnovský vozíčkář, o.s.
Tišnov
Poznámka
Rekondiční a kvalifikační činnosti, sportovně oddychové centrum pro vozíčkáře, osobní asistence Organizování kulturních, sportovních, vzdělávacích a dalších zájmů lidí s Downovým syndromem a jejich rodin. poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 důsledku svého těžkého zrakového postižení (popř. v kombinaci s jiným zdravotním postižením) Sdružení pro kulturu neslyšících Denní stacionář pro děti a mladé lidi s mentálním či kombinovaným postižením nebo autismem. Pomoc a konzultace osobám s omezenou schopností pohybu a orientace; osvětové, informační a vzdělávací akce a kampaně spojené s využíváním technických opatření pro tělesně postižené. Sdružení informuje o bezbariérových místech pro zdravotně handicapované občany. Cílem organizace je překonávat a zmírnit negativní důsledky těžkého zrakového postižení. Pořádání akcí a kulturního vyžití pro zdravotně postižené.
Zdroj: vlastní zpracování, 2016
62
2.5 Zhodnocení potenciálu Brno a okolí pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby v Brně a okolí bylo provedeno na základě analýzy dat, které jsme získali pomocí primárního a sekundárního výzkumu. Hodnotili jsme lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. V lokalizačních předpokladech jsme zkoumali přírodní atraktivity, pěší trasy a stezky, jeskyně, cyklotrasy, vinařské stezky apod. U kulturně-historických památek jsme se zaměřili na zámky, hrady, kostely a u kulturně-společenských atraktivit to byly muzea, galerie, kina a divadla. Při analýze realizačních předpokladů jsme hodnotili ubytovací, pohostinská, sportovně-rekreační zařízení, přepravu, cestovní kanceláře a agentury a webové portály. Organizace, které podporují cestovní ruch osob s postižením, patří do zkoumání selektivních předpokladů. Před samotným zahájením analýzy jsme sestavili hodnotící kritéria, pomocí kterých jsme jednotlivým objektům a zařízením přiřadili příslušný počet bodů. Při analyzování bezbariérovosti nás zajímala přístupnost pro osoby na vozíku, protože tito návštěvníci vyžadují nejvíce speciálních potřeb a požadavků, dál osoby se zrakovým a sluchovým postižením. Na základě zjištěných informací jsme kvantifikovali jednotlivá kritéria pomocí předem dané metodiky (tabulka č. 20). Tabulka 20 Hodnotící kritéria Hodnotící kritérium Bezbariérové ubytovací zařízení Bezbariérové pohostinské zařízení Sportovně-rekreační zařízení Přístupné cyklotrasy a turistické stezky
Charakteristika - více než 15 % všech UZ
Body 2
- více než 15 % všech PZ
2
- bezbariérové koupaliště/aquaparky (ano/ne) - fotbalové, hokejové a jiné stadiony (ano/ne) - jiná sportoviště (ano/ne) - méně než 10 % turistických stezek - méně než 10 % cyklotras
2 2 2 2 2
Zdroj: Vlastní zpracování, 2016
63
Tabulka 20 Pokračování
Kulturně-historické památky
Cestovní kanceláře Webové informační portály
- hrady/zámky/kostely přístupné s doprovodem - hrady/zámky/kostely částečně přístupné - muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem - muzea/galerie/skanzeny částečně přístupné - muzea/galerie/skanzeny zcela přístupné - divadla přístupná částečně nebo úplně - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v zahraničí (ano/ne) - ano/ne
1 2 1 2 3 2 1 1 1
Vysvětlivky: PZ – pohostinská zařízení, UZ – ubytovací zařízení Zdroj: Vlastní zpracování, 2016 Oblast získala celkem 28 bodů z 37. Potenciál rozvoje cestovního ruchu pro osoby se zdravotním postižením můžeme označit v Brně a okolí jako zvýšený. Tabulka 21 Výsledné hodnocení potenciálu Brna a okolí Bodové hodnocení
Kvantitativní hodnocení
Kvalitativní hodnocení
0 až 9 10 až 19 20 až 28 29 až 37
1 2 3 4
Základní Průměrný Zvýšený Výborný
Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Podle dosažených bodů lze konstatovat, že zdravotně postižená osoba, která navštíví zkoumané území, si může k návštěvě vybrat z několika atraktivit. Bezbariérovost pohostinských a ubytovacích zařízení jsme analyzovali na základě prezentace na webových stránkách nebo po telefonické a e-mailové komunikaci. Dle zjištěných informací můžeme konstatovat, že v Brně a jeho okolí se nachází 225 ubytovacích zařízení, z toho 43 bezbariérových. Procentuální podíl bezbariérových ubytovacích zařízení je 19,11 %. Pohostinských zařízení je v Brně a okolí 1217, z toho bezbariérových 243 což činí 19,97 %. Zdravotně postižení návštěvníci mohou využít služeb sportovních zařízení, která se v Brně a okolí nachází. Příkladem je krytý plavecký bazén Ponávka, který je bezbariérový. Do vody i z ní jej spustí a vytáhne plošina. Areál disponuje nově vybudovaným prostorem pro vozíčkáře s toaletami a sprchou. Personál bazénu je 64
vyškolen pro zacházení s postiženými osobami. Kulturní nebo sportovní vyžití nabízí pro zdravotně postižené návštěvníky například DRFG Arena, která patří k největším víceúčelovým arénám v Brně. V roce 2010 prošla modernizací, po které disponuje všemi důležitými prvky nejmodernějších víceúčelových hal a vynikajícím zázemím i pro postižené návštěvníky. Na území fungují velmi dobře systémy přepravy. Prvním z nich je Dopravní podnik města Brna, celkový počet nástupišť s rampami a nízkými nástupištěmi je 191, které nalezneme na webových stránkách. Na webových stránkách nalezneme taky pro osoby se zrakovým postižením seznam tramvajových zastávek, ve kterých se vystupuje do vozovky. Město Brno nabízí službu dopravního asistenta. Osobní asistent nabízí osobní pomoc potřebným klientům při cestování brněnskou veřejnou dopravou. Druhým je Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který zavedl nízkopodlažní spoje na regionálních linkách a mimobrněnských městských linkách. Zajímali jsme se, jestli se v oblasti nachází cestovní kancelář nebo agentura, která zajišťuje zájezdy přímo pro osoby s postižením. Po provedení analýzy jsme se dozvěděli, že na území Brna ani v jiném městě se tato cestovní kancelář nenachází. Například cestovní kancelář Firo tour má ve své nabídce dovolené pro vozíčkáře do zajímavých destinací. Dalším bodem hodnocení byly webové informační portály, které informují o možnostech návštěvy různých zařízení pro zdravotně postižené. Webový portál a zároveň nezisková organizace Liga vozíčkářů, se sídlem v Brně, poskytuje odborné poradenství a osobní asistence zdravotně postiženým. Na webovém portále cestybezbarier.cz nalezneme bezbariérové ubytování v České republice. Portál mapybezbarier.cz, buduje bezbariérovou mapu České republiky. Soustředí se na národní kulturní památky a další zajímavé objekty pro návštěvníky. U kulturně-historických památek jsme hodnotili, jestli jsou přístupná úplně, částečně nebo s doprovodem. Území Brna a jeho okolí je velmi bohaté na výskyt kulturněhistorických atraktivit. Mezi ty nejvýznamnější brněnské bezbariérové zařízení pro tělesně postižené návštěvníky patří Hrad Špilberk. Mezi další významné památky patří také Katedrála sv. Petra a Pavla a vila Tugendhat. Ty jsou pro postižené návštěvníky nevhodné.
65
Podle brněnského biskupství se nachází v Brně - město 41 kostelů a v Brně - venkov 53. Velká část kostelů jsou bezbariérová, nachází se zde bariéry v jednom nebo více schodech či v neupravené přístupové cestě do kostela. Do zkoumání kulturně-společenských zařízení jsme řadili muzea, galerie, kina a divadla aj. Kulturně-společenská zařízení mají v okrese hojné zastoupení. Většina muzeí a galerií má ke svým expozicím panely s obsáhlým popisem, pro neslyšící jsou tedy přístupné. Na
území okresu Brna se také nacházejí bezbariérová kina a divadla. Zcela bezbariérovým pro všechny typy postižení je Bezbariérové divadlo Barka, které pořádá dramatická a hudební představení profesionálních i amatérských skupin. V divadle Neslyším je kladen důraz na zviditelnění specifické komunikace ve znakovém jazyce. Divadlo je zcela bezbariérové pro tělesně postižené návštěvníky, neslyšící tak i pro nevidomé. Na Brněnsku se nachází několik naučných stezek. V městské části Brno Líšeň nalezneme stezku bez bot, jedná se o unikátní hmatovou stezku, která slouží zájemcům k chůzi naboso. Pro tělesně postižené je tato stezka bariérová. V roce 2009 Klub českých turistů otevřel první trasu pro vozíčkáře v Brněnském mariánském údolí na okraji města. V rámci České republiky má Brno a okolí jedinečné přírodní zázemí. Nachází se zde CHKO Moravský kras, který je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky. Pro veřejnost jsou zpřístupněny jeskyně Punkevní, Kateřinská, Balcarka, Výpustek a Sloupsko-šošůvské. Ve Sloupsko – šošůvské jeskyni je zpřístupněna část bezbariérově. V jeskyni Výpustek jsou významné nálezy kostí pravěkých jeskynních živočichů a součástí prohlídky je vojenský protiatomový kryt, tato jeskyně je bezbariérová. Jeskyně Balcarka a Kateřinská jsou pro osoby na vozíku zcela nepřístupné. Pro nevidomé návštěvníky jsou jeskyně přístupné pouze s doprovodem, pohyb po jeskyních je komplikovanější.
66
Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Brna a okolí pro rozvoj cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby. V této souvislosti jsme stanovili výzkumné otázky: a) Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu ve vybrané oblasti? b) Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována? c) Jak jsou pohostinská zařízení ve vybrané oblasti připravena na návštěvu zdravotně postižených osob? d) Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci ve vybrané oblasti? e) Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby? Nejdříve jsme stanovili stupnici hodnocení a hodnotící kritéria, na které jsme během sekundárního výzkumu zjišťovali odpovědi. Zajímali jsme se o možnost bezbariérových ubytovacích
zařízení,
bezbariérových
pohostinských
zařízení,
bezbariérových
sportovně-rekreační zařízení a trávení volného času, přístupných turistických tras a cyklotras, kulturně-historických památek, nabídky cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky a o možnost využití webových informačních portálů. Pod pojmem bezbariérovost je rozuměno odstranění bariér, které jsou spojeny se vstupem do budov, pokojů, výtahů nebo restaurace, disponování ramp a zvedacích plošin, možnost cestování městskou dopravou, upravení ploch vodícími liniemi či akustickými signály, úprava textů do Braillova písma, informační panely s důležitými informacemi apod. Z výzkumu vyplynulo, že potenciál v Brně a jeho okolí je zvýšený. Zajímali jsme se o bezbariérová ubytování na území Brna a okolí. Zjistili jsme, že se na území nachází různé třídy ubytovacích zařízení, hlavně hotely a penziony, ale i ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou kempy, rekreační objekty, ubytovny aj. Na Brněnsku je převážná část ubytovacích zařízení bariérová. Procentuální podíl bezbariérových ubytovacích zařízení je 19,11 %. Ubytovací zařízení jsou propagována na svých webových stránkách, webových informačních portálech nebo online databázích, kde je možné bezbariérová zařízení vyfiltrovat. Bývají zde uvedena pouze základní informace o bezbariérovosti, která jsou mnohdy nedostačující a zdravotně postižený potencionální návštěvník se musí 67
o zařízení více zajímat, pomocí telefonní či emailové komunikace. Ne vždy jsou totiž informace dostatečné, setkali jsme se i s nepravdivými a lživými informacemi. Pohostinských zařízení se v Brně a okolí nachází velké množství, téměř 20 % je bezbariérových, ale jen několik z nich je plně přístupných. Pohostinská zařízení velmi často nedisponují vybavením pro sluchově a zrakově postižené. Chybí vodící linie nebo jídelní lístky v Braillové písmu nebo personál vyškolený znakovou řečí. Často jsme se setkali, že pohostinská zařízení se prezentovala na svých webových stránkách, jako bezbariérová, mnohdy ale nemají bezbariérové sociální zařízení, pouze vstup do zařízení. Zdravotně postižení návštěvníci mají velké možnosti využité volného času. Zjistili jsme, že se na území nachází několik naučných stezek, které jsou vhodné o pro návštěvníky s postižením. Velkým lákadlem z přírodních atraktivit je CHKO Moravský kras, který nabízí bezbariérový vstup do jeskyň. Jeskyně Sloupsko-šošůvské a jeskyně Punkevní jsou z části bezbariérové a tak i osoby na vozíku mohou tyto jeskyně shlédnout. Nacházejí se zde také přístupné kulturně-historická a kulturně-společenská zařízení, které mohou být cílem zdravotně postižených návštěvníků ve volném čase. Například součástí Technického muzea v Brně je Slepecké muzeum založeného PhDr. Josefem Smýkalem. Součástí expozice je zvuková knihovna, archiv a knihovna publikací tištěných v několika typech reliéfní latinky a Braillova písma. Velké množství kostelů jak v Brně, tak v okolí jsou přístupné. O kulturní dění se postarají bezbariérová divadla a kina, kterých se na území nachází hned několik. V těchto zařízeních se nacházejí vyhrazená místa pro vozíčkáře, nedoslýchavým může dopomoci indukční smyčka a zrakově postižení návštěvníci mají možnost vstup s vodícím psem či asistentem. Příklad takového zařízení je například Bezbariérové divadlo Barka. Zdravotně postižení návštěvníci se mohou o pobytech informovat převážně na internetu přímo na webových stránkách daných zařízení. Informace je možné získat díky různým organizacím, které se zabývají pomocí zdravotně postižených osob. Takových specializovaných organizací na Brněnsku sídlí mnoho, některé na svých webových stránkách nabízí speciální zájezdy a pobyty orientované na jejich zdravotní postižení. Pro konkrétní a jisté informace je nelepší telefonicky či elektronicky kontaktovat konkrétní zařízení cestovního ruchu a ujistit se o podmínkách bezbariérovosti.
68
Aby se potenciál zdravotně postižených osob v Brně a okolí mohl nadále rozvíjet, je důležité, aby majitelé a zaměstnanci zařízení cestovního ruchu byly více informování o specifických potřebách těchto osob. Je důležitá spolupráce mezi orgány a institucemi na zkoumaném území, které se zabývají cestovním ruchem, aby se společně snažili rozšířit možnosti pro osoby se zdravotním postižením v oblasti cestovního ruchu. V Brně a okolí se nachází dostatečné množství přístupných zařízení a aktivit pro osoby se zdravotním postižením a přepokládá se, že by se měl tento počet zvyšovat.
69
Použitá literatura Tištěné zdroje DOUBLET, M. Calypso study on Social Tourism, France. National Contact Point. The European
Commision web portal. Social Tourism European Exchanges Platform
(STEEP).
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/calypso/activities/documents_calypso/steep_summary_en.pdf FROTSCHER, S. 5000 znaků a symbolů světa. Praha: Grada Publishing, a. s. 2008, 268 s. ISBN 978-80-247-2230-6. HÁJKOVÁ, V. a kol. Specifika pro handikepované klienty služeb cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2003, 59 s. INDROVÁ, J. a kol. Cestovní ruch pro všechny: odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu. Praha: Tribun EU, 2008, 90 s. ISBN 9788073994075. KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR, 2008, 89 s. ISBN 978-80-7399-407-05. LAUERMANNOVÁ, L. Sociální cestovní ruch: Analýza a zhodnocení v rámci ČR 2013 (Průvodní materiál k semináři). LEIDNER, R. Tourism accessible for all in Europe.
[online]. NatKo –
Nationalekoordinationstelle Tourismus für Alle e. V. NatKo, 2006. Available at:http://www.rollingrains.com/archives/Tourism_for_all_in_Europe_Leidner_2006.pdf LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. 1. Vyd. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, 367 s. ISBN 978-80-87035-82-5. LINDEROVÁ, I. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotně postihnutých návštěvníkov. Ekonomická revue cestovného ruchu. 2012, 45, 1, s. 1-18. ISSN 0139-8660. LINDEROVÁ, I. Možnosti rozvoja cestovného ruchu zdravotne postihnutých osôb v turistickom regióne Vysočina. Studia turistica [online]. 2012, roč. 3, č. 1, s. 24-34 [cit. 2016-02-26]. Dostupné také z:< http://www.vspj.cz/soubory/download/id/1177> 70
KAZUIST a kolektiv. Přístupný cestovní ruch v kostce. Projekt Athena na cestách, 2010, 28 s. [online]. 2010, 28 s. [cit. 2016-02-26]. Dostupné také z:< http://www.czpmsk.cz/pdf/uzitecne/ATHENA_PRIRUCKA_KOMPLET.pdf > KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 208 s. ISBN 9788024746036. MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. McCABE, S., MINNAERT, L. & DIEKMAN, A. 2012. Social Tourism in Europe. Theory and practice, 2012, 216 p. ISBN 978-1-84541-233-3. GÚČIK, M. a kolektiv. Výkladový slovník. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 2006, 216 s. ISBN 80-10-00360-3 HOLEČEK, M., MARIOT, P. a STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2001. 99 s. ISBN 80-86034-39-9. HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. Vydání Praha: Idea Servis, 2002. 176 s. ISBN 80-85970-36-8. HRODEK, O. – VAVŘINEC J. Pediatrie. Galén, 2002, 767 s. ISBN 8072621785. PAGE, S. – BRUNT, P. – BUSBY, G. – CONNELL, J. Tourism: A Modern Synthesis, Thomson Learning, 2001, 475 s. ISBN 1861526407. PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. 330 s. ISBN 807315-120-0 ISBN 80-7315-120-0. RYGLOVÁ, K. – BURIAN, M. – VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011, 216 s. ISBN 978-80-2474039-3. SIGMUND, A. M. Stanovisko Evropského a sociálního výboru k tématu Sociální cestovní
ruch
v Evropě.
(2006/C318ú12).
Brusel.
Dostupné
z:
http://eur-
lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2006:318:0067:0077:CS:PDF SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. Praha: Grada Publishing, 2007.ISBN 978-80-2471733-3.
71
VALENTA, M. – MICHALÍK, J. – LEČBYCH, M. a kol. Mentální postižení v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Praha: Grada Publishing, 2011, 352 s. ISBN 978-80-247-3829-1 VÁGNEROVÁ, M. a kol. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 2001, 230 s. ISBN 80-7184-9294. WIENER, P. Prostorová orientace a samostatný pohyb. Praha: Institut rehabilitace zrakově postižených UK FHS, 2006, 168 s. ISBN 802396775 Online zdroje [1] Brno - město. Česky statistický úřad [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_brno_mest [2] Moravský kras. CHKO Moravský kras [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/ [3] Zvláště chráněná území ve městě Brně. Brno [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z:
https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-
zivotniho-prostredi/ochrana-prirody/zvlaste-chranena-uzemi-ve-meste-brne/ [4] Bezbariérové památky Česká republika. Praguecitylin [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/pro-handicapovane/bezbarierove-pamatkyceska-republika [5] Bezbariérové toulky Brnem. Žiju s handikepem [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné
z:
http://www.zijushandicapem.cz/clanky/cestovani/bezbarierove-toulky-
brnem.html [6]
Brno. Kostely [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.kostelycz.cz/okresy/brnov.htm [7] Adresář. Muzea ČR [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/adresar [8] O nás. Technické muzeum Brno [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.technicalmuseum.cz/
72
[9]
Pro
nevidomé. Go
to
Brno [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.gotobrno.cz/pro-nevidome/t1112 [10] Biskupský dvůr. Moravské muzeum v Brně [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.mzm.cz/biskupsky-dvur/ [11] O divadle. Národní divadlo Brno [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/vstupenky/info-pro-handicapovane [12] Indukční smyčka. General seven [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://cz.general-seven.com [13] Okolo Brněnské přehrady. Cyklo Jižní Morava [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/okolo-brnenske-prehrady [14] Stezka bez bot. Jižní Morava [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.info/brno/13_58430_stezka-bez-bot/ [15] Vinařská brněnská stezka. Cyklo Jižní Morava [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné
z:
http://www.cyklo-jizni-morava.cz/vinarska-stezka-brnenska---trasa-
uhercice---tesany [16] Trasa pro vozíčkáře v brněnském Mariánském údolí. Klub českých turistů [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/prvni-trasa-pro-vozickare-vbrnenskem-marianskem-udoli [17]
O
nás. Botanická
zahrada [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/index.php [18] Vida Science centrum. Go to Brno [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.gotobrno.cz/vida-science-centrum [19]
O
aréně. DRGF
arena [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://drfgarena.cz/o-arene/ [20] Brno bez bariér. Para centrum Fenix [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.paracentrum-fenix.cz/images/documents/bezbarier/brno.pdf [21]
O
nás. Maséři
Brno [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.maseribrno.cz/o-nas 73
[22] Sjezdovka nad brněnskou přehradou. Brněnský deník [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné
z:
http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/sjezdovka-nad-brnenskou-
prehradou-plany-na-stavbu-zatim-brzdi-spor-o-pozemek-20151216.html [23] Informace pro tělesně postižené. Dopravní podnik města Brna [online]. [cit. 201602-14]. Dostupné z: http://www.dpmb.cz/?seo=telesne-postizeni [24]
Doprava
po
Brně. Envi
web [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.enviweb.cz/clanek/doprava/101742/brno-2015-nove-tramvaje-noveplynove-autobusy [25] Dopravní asistent. Dopravní podnik města Brna [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.dpmb.cz/?seo=dp-asistent [26]
Informace
Jihomoravského
pro
tělesně
postižené
kraje [online].
osoby. Integrovaný
[cit.
dopravní
2016-02-14].
podnik
Dostupné
z:
http://www.idsjmk.cz/nizkopod.aspx [27] Vnitrostátní cestování - služby pro postižené. České dráhy [online]. [cit. 2016-0214]. Dostupné z: http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/s-cd-bez-prekazek/sluzby-prozrakove-postizene/-3689/ [28] Služby pro osoby s postižením a sníženou schopností pohybu a orientace. CK Fischer [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.fischer.cz/sluzby/specialnisluzby/sluzby-pro-handicapovane [29]
Volný
čas. Liga
vozičkářů [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.ligavozic.cz/volny-cas [30] Databáze bezbariérového ubytování v ČR. Cesty bez bariér [online]. [cit. 2016-0214]. Dostupné z: http://cestybezbarier.cz/proz.html O
[31]
portálu. Helpnet [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.helpnet.cz/o-portalu [32]
O
projektu. Mapy
bez
bariér [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné
z:
http://web.mapybezbarier.cz/o-projektu/
74
[33] Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/huz/okhuz.jsp?k=CZ0643 [34] Kavárna. Kavárna u Žambocha - Moravská kavárna neslyšících [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.moravskakavarnaneslysicich.cz/kavarna.php [35]
O
nás. Liga
vozickařů [online].
[cit.
Dostupné
2016-02-14].
z:
http://www.ligavozic.cz/o-nas [36] O nás. Svaz tělesně postižených Brno [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.stp-brno.cz/index.php/about-us [37] Kdo jsme. LORM – Společnost pro hluchoslepé [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.lorm.cz/o-lorm/kdo-jsme-a-komu-pomahame [38]
O
nás. Domov
pro
mně [online].
[cit.
2016-02-14].
Dostupné
z:
2016-02-14].
Dostupné
z:
http://www.domovpromne.cz/ [39]
Náš
příběh. Klárka
pomáhá [online].
[cit.
http://www.klarapomaha.cz/nas-pribeh/ [40] O nás. Evropské centrum pantomimy [online]. [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.ecpn.cz/index.php?art=10 [41] Sociální cestovní ruch. Ihned [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://hotelspa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch [42] Bezbariérový cestovní ruch v Moravskoslezském kraji [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné
z:
http://www.klacr.cz/storage/1409726782_sb_studie_beztitulky_prozavennaweb.pdf [43] Přehled klíčových výsledků šetření. Česká statistický úřad [online]. [cit. 2016-0317].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20543019/k5_260006-
14.pdf/a5d429de-3ca1-4604-afe2-5a8b69952f52?version=1.0 [44]
Eurostat. Statistic [online].
[cit.
2016-03-17].
Dostupné
z:
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do
75
[45] V ČR byl zdravotně postižený každý desátý. Statistika a my [online]. [cit. 2016-0317]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/04/v-cr-byl-zdravotne-postizenykazdy-desaty/ [46] Základní pojmy související s postižením zraku [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.okamzik.cz/view/okamzik/Kurzy_zp/Studijni_materialy_osvetovy_pracovni k/P.Sumnikova_Zakladni_pojmy_k_zrakovemu_postizeni.pdf [47] Národní informační centrum pro mládež. Klasifikace sluchového postižení [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-sluchoveho-postizeni [48] Národní informační centrum pro mládež. Klasifikace mentálního postižení [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-mentalniho-postizeni [49] Národní informační centrum pro mládež. Klasifikace mentální retardace [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.ssvp.wz.cz/Texty/mentalniretardace.html [50] Služby postiženým. Cílové skupiny [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.sluzbypostizenym.cz/sluzby/cilove-skupiny [51] About us. ISTO [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.oitsisto.org/oits/public/index.jsf¨ [52]
About
us. Imserso [online].
2016-03-17].
Dostupné
z:
2016-03-17].
Dostupné
z:
[cit.
http://www.imserso.es/imserso_01/index.htm [53]
About
us. ENAT [online].
[cit.
http://www.accessibletourism.org/?i=enat.en.who_we_are [54] About us. Family holiday association [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.familyholidayassociation.org.uk/support-us/ [55]
Základní
informace. NRZP [online].
[cit.
2016-03-17].
Dostupné
z:
2016-03-17].
Dostupné
z:
http://www.nrzp.cz/o-nas/zakladni-informace.html [56]
Sociální
politika. Euractiv [online].
[cit.
http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/novy-program-ma-podporovatznevyhodnene-turisty-006870#sthash.LVHOQmEt.dpuf
76
[57]
Euroklíče. NRZP [online].
[cit.
2016-03-17].
Dostupné
z:
http://www.nrzp.cz/projekty/euroklice.html [58] Podpora regionu a cestovního ruchu. MMR [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/ProgramyDotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201 [59]
Turistické
trasy. Helpnet [online].
[cit.
2016-03-17].
Dostupné
z:
http://www.helpnet.cz/bariery/turisticke-trasy-pro-imobilni [60] Přístupný cestovní ruch [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.czpmsk.cz/pdf/uzitecne/ATHENA_PRIRUCKA_KOMPLET.pdf [61] LINDEROVÁ, I. 2015. Ekonomické a sociokultúrne dopady sociálneho cestovného ruchu. In Hradecké ekonomické dni 2015, díl II. Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní konference. Gaudeamus : Univerzita Hradec Králové, 2015, s. 138 - 144. ISBN
Dostupné
978-80-7435-547-9.
z:
http://fim2.uhk.cz/hed/images/KOMPLET_2_CJ.pdf [62] Globální etický kodex cestovního ruchu [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/files/czech_code_of_ethics.pdf [63] ZÁKON č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před
diskriminací
zákon). MVSP [online].
a
o
změně [cit.
některých 2016-04-01].
zákonů
(antidiskriminační Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z198_2009o [64] Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. MVSP [online]. [cit. 2016-0401]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ [65] Zákon posiluje postavení osob s postižením. MMR [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ [66] Důležitá ustanovení nařízení EP a Rady č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postizením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. MDCR [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/ [67] Úřední věstník Evropské unie. MDCR [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz 77
[68]
ČSN
73
6110. UNMZ [online].
[cit.
2016-04-01].
Dostupné
z:
http://www.unmz.cz/files/normalizace/%C4%8CSN%2073%206110/74506.pdf [69] Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové
užívání
staveb. MMR [online].
[cit.
2016-04-01].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz [70] Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.uapp.cz/file.php?nid=8292&oid=1665143 [71] Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy [online]. [cit. 2016-0401]. Dostupné z: http://www.uapp.cz/file.php?nid=8292&oid=1665143 [72] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006183 [73] VYHLÁŠKA č. 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/
78
Seznam příloh Příloha 1 Přehled bezbariérových kostelů v Brně - venkov .......................................... 79 Příloha 2 Přehled bezbariérových kostelů v Brně - město ............................................. 80 Příloha 3 Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení ................................................ 81 Příloha 4 Bezbariérová pohostinská zařízení ................................................................. 83
79
Přílohy Příloha 1 Přehled bezbariérových kostelů v Brně - venkov Kostely Brno - venkov Bílovice nad Svitavou Bratčice Čebín
Dolní Kounice
Drásov Hlína Ivančice Kuřim Lažánky Moravany Moravské Knínice Mušov Nebovidy Němčičky Neslovice Omice Opatovice Ořechov Ostopovice Ostrovačice Podolí Pravlov Prštice Předklášteří Radostice
Název kostelu kostel sv. Cyrila a Metoděje kostel Nejsvětější Trojice kostel sv. Jiří kostel sv. Petra a Pavla kaple sv. Fabiána a Šebestiána a sv. Barbory kaple sv. Antonína Paduánského zřícenina kostela Panny Marie kaple sv. Jana Křtitele kostel Povýšení sv. Kříže kostel sv. Kunhuty kostel Nanebevzetí Panny Marie kaple sv. Jakuba kaple Nejsvětější Trojice kostel sv. Maří Magdalény kostel Nejsvětější Trojice Lelekovice kostel sv. Filipa a Jakuba kostel sv. Gottharda kostel sv. Václava kostel sv. Markéty kostel sv. Linharta kostel sv. Kříže kaple Narození Panny Marie kostel Narození Panny Marie kostel sv. Jakuba Většího kostel sv. Karla Boromejského kostel Všech svatých kostel sv. Jiří kaple sv. Jana Křtitele kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Navštívení Panny Marie hřbitovní kaple kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel Nejsvětější Trojice kostel sv. Šimona a Judy
BD ND BD ND
BB BB BB BB
ND ND ND ND
ND
BB
ND
BD ND BD ND ND ND BD ND BD
BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND
ND
BB
ND
BD ND ND ND BD ND ND BD ND ND ND ND BD ND ND ND BD ND ND ND BD
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
80
Příloha 1 Pokračování
Rajhrad
Rosice Rajhradice Řeznovice Syrovice Troubsko Újezd u Brna Veverská Bítýška Veverské Knínice Vranov Želešice
kostel sv. Petra a Pavla kostel Povýšení sv. Kříže kostel Božského Srdce Ježíšova kaple sv. Scholastiky kaple Nejsvětější Trojice kostel Nejsvětější Trojice a sv. Jiljí kostel sv. Petra a Pavla kostel sv. Augustina kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel Nanebevzetí Panny Marie kaple Všech svatých kostel sv. Petra a Pavla kaple sv. Antonína Paduánského kostel sv. Jakuba Staršího kostel sv. Mikuláše kostel Narození Panny Marie kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie
ND ND BD ND BD ND ND BD ND ND ND ND BD ND ND ND
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
BD
BB
ND
ND ND ND
BB BB BB
ND ND ND
ND
BB
ND
ND ND ND ND ND ND ND BD ND ND
BB BB BB BB BB BB BB BB BB BB
ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND
BD
BB
ND
ND
BB
ND
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Příloha 2 Přehled bezbariérových kostelů v Brně - město Kostely Brno - město Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - Židenice Brno - střed Brno - Židenice Brno - Bystrc Brno - střed Brno - střed Brno - Židenice Brno - Královo Pole Brno - sever Brno - Soběšice Brno - Trnitá
Název kostelu Bazilika Nanebevzetí Panny Marie Betlémský kostel Blahoslavův dům – interiér kostela Českobratrský evangelický chrám Jana Amose Komenského Husův sbor Chrám Spasitele Katedrála svatého Petra Kostel českobratrské církve evangelické Kostel Matky Boží na Veveří Kostel Nalezení svatého Kříže Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětějšího srdce Páně kostel Neposkvrněného početí Panny Marie kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
81
Příloha 2 Pokračování Brno - Bystrc Brno - jih Brno - jih Brno - jih Brno - Komín Brno - Líšeň Brno - Maloměřice a Obřany Brno - Řečkovice Brno - Slatina Brno - Starý Lískovec Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - Tuřany Brno - Žabovřesky Brno - Žebětín Brno - Židenice Brno - Židenice
Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty Kostel svaté Markéty Kostel svatého Jiljí Kostel svatého Klementa Maria Hofbauera Kostel svatého Vavřince Kostel svatého Jiljí
ND
BB
ND
BD ND
BB BB
ND ND
ND
BB
ND
ND ND
BB BB
ND ND
Kostel svatého Václava
BD
BB
ND
Kostel svatého Vavřince Kostel Povýšení svatého Kříže Kostel svatého Jana Nepomuckého Kostel svaté Máří Magdalény Kostel Svaté rodiny Kostel svatého Augustina Kostel svatého Jakuba Kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty Kostel svatého Josefa Kostel svatého Leopolda Kostel svatého Michaela archanděla Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola Pravoslavný chrám svatého Václava Kostel Zvěstování Panny Marie Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů Kostel svatého Bartoloměje Kostel svaté Kunhuty Kostel svatého Cyrila a Metoděje
ND BD BD ND BD BD BB
BB BB BB BB BB BB BB
ND ND ND ND ND ND ND
ND
BB
ND
BD ND ND
BB BB BB
ND ND ND
BD
BB
ND
ND ND
BB BB
ND ND
ND
BB
ND
ND ND BB
BB BB BB
ND ND ND
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné [6] Zdroj: vlastní zpracování, 2016 Příloha 3 Přehled bezbariérových ubytovacích zařízení Bezbariérovost Ubytovací zařízení
Poznámka
A - Austerliz hotel
BB
ČB
ND
Avanti Hotel Brno
BB
ČB
ND
Barcelo Brno Palace
BB
ČB
ND
BB vstup přímo z ulice, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj
82
Příloha 3 Pokračování Best Western Premier Hotel Hotel International Campea Aparthotel
BB
ČB
ND
ČB
ČB
ND
City Apart hotel
BB
ČB
ND
Design Hotel Noem Arch
BB
ČB
ND
Golf resort Kaskáda
BB
ČB
ND
Grandhotel Brno
ČB
ČB
ND
Holiday inn Brno
BB
ČB
ND
Hotel Amfora
ČB
ČB
ND
Hotel Apart Suites
BB
ČB
ND
Hotel Avanti
ČB
ČB
ND
Hotel Belredi
BB
ČB
ND
Hotel Brno
BB
ČB
ND
Hotel Continental
BB
ČB
BB
Hotel Europa
BB
ČB
ČB
Hotel Fontána
BB
ČB
ND
Hotel Global
BB
ČB
ND
Hotel Harmonie
BB
ČB
ND
Hotel Kaskáda
BB
BB
ND
Hotel Omega
BB
ČB
BB
Hotel Prometheus
BB
ČB
ND
Hotel Prosperita
BB
ČB
BB
Hotel Royal Ricc
BB
ČB
ND
Hotel Sharingham Hotel Slavia Hotel Slovan Hotel u Crlíků Hotel Vaka
BB BB ČB BB BB
ČB ČB ČB ČB ČB
ND ND ND ND ND
BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah Vstup rampou, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj, není problém zajistit někoho, kdo umí znakovou řečí BB vstup přímo z ulice, vyhrazené parkování, BB pokoj Vstup rampou, výtah Vstup rampou, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah BB vstup přímo z ulice, výtah, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, vyhrazené parkování BB vstup zadním vchodem, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, vyhrazené parkování, BB pokoje BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj, možnost ubytování s vodícím psem BB vstup přímo z ulice, vyhrazené parkování, BB pokoj, možnost ubytování s vodícím psem BB vstup přímo z ulice, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj Vstup rampou, vyhrazené parkování, možnost tlumočníka – znaková řeč BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj, možnost ubytování s vodícím psem BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, BB pokoj, personál umí znakovou řeč BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, BB pokoj Vstup rampou, vyhrazené parkování BB vstup přímo z ulice, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, BB pokoj
83
Příloha 3 Poračování Hotel Velká Klajdovka
BB
ČB
ND
Hotel Vista
BB
ČB
ND
Maximus Resort Hotel Brno
BB
ČB
ND
Orea Hotel Voronez
BB
ČB
ND
Orea Resort Santon
BB
ČB
ND
Parkhotel Brno Penzion Lion Penzion sv. Anny Restaurace a Penzion U Kostela
ČB BB BB
ČB ČB ČB
ND ND ND
BB
ČB
ND
Sluneční dvůr
BB
ČB
ND
Šafránkův mlýn
BB
ČB
ND
Tišnovská Rychta
BB
ČB
ND
Žebětínský Dvůr
BB
ČB
ND
BB vstup přímo z ulice, výtah, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, BB pokoj, vyhrazené parkování BB vstup, BB pokoj BB vstup, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj Vstup zadní příjezdovou cestou BB vstup přímo z ulice, BB pokoj Vstup rampou, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj Vstup rampou, výtah, vyhrazené parkování, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, výtah, BB pokoj BB vstup přímo z ulice, BB pokoj
Vysvětlivky: BB – bezbariérové, ČB – částečně bariérové, BD – dostupné s doprovodem, ND – nedostupné Příloha 4 Bezbariérová pohostinská zařízení ABRI KAVÁRNA ZBÝŠOV, Masarykova 54 ANITKA BRNO, Fedrova 2 BALABOOSTA MODŘICE, Havlíčkova 1016 Bar Country Bar Kuřim, Tyršova 480/54 BAR VRÁZOVKA BRNO, Vrázova 17 BAVORSKÁ BRNO, Palackého třída 148 BIG BEN BRNO, Libušino údolí 140
Kavárna Restaurace Restaurace Restaurace Pivnice Restaurace Restaurace
BINGO ROZMARÝN BRNO, Pálavské nám. 5
Restaurace
BINGO ROZMARÝN BRNO, Pálavské nám. 5
Restaurace
BISTRO LE SOCIAL BRNO, Úvoz 80
Restaurace
PÁLAVSKÝ ŠENK BRNO, Pálavské náměstí 2 PAVILLON BRNO, Jezuitská 6 RESTAURANT VICTORIA ŽELEŠICE, 24. Dubna 80 PICCOLO BAR BRNO, Merhautova 93 PIVNÍ BAR-HERNA BRNO, Cejl 75 PIVNICE U BADINŮ BRNO, Tomáškova 2 PIVNICE U PARŤÁKA ŘÍČANY, Jihlavská 65 PIVOVARSKÁ RESTAURACE U RICHARDA BRNO, Ríšova 12 PIZZA "NA MORAVÁKU" BRNO, Moravské nám. 14a PIZZA PLUS BRNO, Táborská 202
Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Pivnice Restaurace Pivnice Restaurace Pizzerie Pizzerie 84
Příloha 4 Pokračování BOULEVARD RESTAURANT BRNO, Lidická 12 BOULEVARD RESTAURANT BRNO, Lidická 12 BOWLING CIHELNA BRNO, Cimburkova 4 BOWLING STODOLA BRNO, Podveská 22 BRABANDER BRNO, Hybešova 30 BUBLILEND BRNO, Kounicova 67a Café 99 Úvoz 56, Brno Café Alfa Poštovská 4, Brno CAFÉ GAVIOTA BRNO, Kounicova 65a
Restaurace
PIZZAN BRNO, Františkánská 214/15
Pizzerie
Restaurace,
PIZZERIA DI GUSTOBRNO, Jírova 4
Pizzerie
Restaurace Restaurace Restaurace Fast Food Kavárna Kavárna Restaurace
CAFÉ MEZZANINE BRNO, Údolní 15
Kavárna
CAFÉ MEZZANINE BRNO, Údolní 15
Kavárna
CAFÉ PALACE BRNO, Panská 12
Restaurace
CAFE PLUS BRNO, Jakubské nám. 4 CAFÉ RUDOLF BRNO, Metodějova 9a Café Soma Jana Uhra 11, Brno Café TeeVee Běhounská 5/18 CAFÉ TEEVEE BRNO, Běhounská 18 CAFÉ U MĚ TIŠNOV, Králova 1742
Kavárna
Cafe Vespa U Leskavy 24, Brno
Kavárna
Restaurace Kavárna Kavárna Kavárna Restaurace
PIZZERIA, RISTORANCE - LA PATAS BRNO, Čeňka Růžičky 2 PLEASURE PUB RAJHRAD, Masarykova 711 PORTA DA TERRA MODŘICE, Masarykova 1018 Priority Café Moravské náměstí 14, Brno PROBECENTRUM BRNO, Pálavské náměstí 5 PROJN BRNO, Rokytova 4259/1 RENDEZ-VOUS PASTA CAFÉ BRNO, Majdalenky 885/10 RESTAURACE PAVIR ŽIDLOCHOVICE, Masarykova 109 RESTAURACE BOHÉMA BRNO, Rooseveltova 1/7 RESTAURACE DOBRÁ CHVÍLE NESLOVICE, Hlavní 2 RESTAURACE DUKÁT BRNO, Loosova 1 RESTAURACE DUKÁT BRNO, Loosova 1 RESTAURACE ELKO TIŠNOV, nám. 28. října 30 Restaurace Cha Cha Restaurace Ivančice, Kounická 1098/26 RESTAURACE KOROK TĚŠANY, Těšany 964/13 RESTAURACE NA KYTNERCE BRNO, Kytnerova 1 RESTAURACE NA PÍSKOVÉ CESTĚ BRNO, Na pískové cestě 1
Pizzerie Restaurace Restaurace Kavárna Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace
85
Příloha 4 Pokračování CAFE ZA VRATY BRNO, Petrov 1
Kavárna
RESTAURACE NA STARÉ ŠKOLE KUŘIM, Nám. 1. května 23
CAFFÉ PATIO BRNO, Jánská 12
Restaurace
RESTAURACE NEKONEČNO BRNO, Lidická 14
CAFFE QUATTRO BRNO, Londýnské náměstí 1
Restaurace
CAFFETTERIA PELLINI BRNO, Jakubské náměstí 4
Restaurace
CAMPEA RESTAURANT BRNO, Netroufalky 7 CASA DEL GUSTO BRNO, Příkop 4
Restaurace
Restaurace
CATTANI PASTA BAR Restaurace BRNO, Veveří CIHELNA Restaurace MODŘICE, Brněnská 404 COFFEE & MORE Kavárna BRNO, nám. Svobody 17 COFFEE CLUB CAFETERIA Kavárna BRNO, V Újezdech 1 CORNER Bar BRNO, Jugoslávská 18 COUNTRY BAR Restaurace KUŘIM, Tyršova 480 ČARODĚJNICKÝ DVŮR Pivnice BISKOUPKY, Biskoupky 13 ČERNÁ PERLA Restaurace BRNO, Rokytova 1 ČERVENÝ MLÝN TIŠNOV Restaurace TIŠNOV, Červený Mlýn 170 DEJA*VU OLDIES Bar BRNO, Úvoz 26 HOTEL KOZÁK Restaurace BRNO, Horova 30 DOBRÁ ŠKOLA Restaurace VOJKOVICE, Hlavní 34
RESTAURACE PANSKÁ LÍCHA BRNO, Panská lícha 6 RESTAURACE PLAMEŇÁK BRNO, Anenská 4 RESTAURACE PLZEŇKA BRNO, Husova 16 RESTAURACE PORTUM MAXIMUS RESORT BRNO, Hrázní 4 Restaurace Rybářská bašta BRNO, Rakovecká 34 RESTAURACE SOKOLOVNA ZAKŘANY, Zakřany 34 RESTAURACE U BALÁKŮ BRNO, Palackého tř.162 RESTAURACE U DVOŘÁKŮ BRNO, Tumaňanova 15 RESTAURACE U PROKOPŮ BRNO, Kotlářská 666 30 RESTAURACE U VEDRŮ BRNO, Tilhonova 2 Restaurace v areálu Městské divadla Brno RESTAURACE ZVONAŘKA BRNO, Zvonařka 470/2b RESTAURANT CADENTES KUŘIM, Na Golfu 1772 RESTAURANT ŠVEJK U FORMANA BRNO, Česká 29
Restaurace Restaurace
Restaurace Restaurace
Restaurace
Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace
RESTAURANT VALHALLA BRNO, Kopečná 39
Restaurace
RISTORANTE DA VINCI BRNO, Selská 52
Restaurace 86
Příloha 4 Pokračování RISTORANTE PIAZZA
DRUHÝ DECH BRNO, Mácova 25
Restaurace
DTJ RESTAURACE BRNO, Klobásova 34
Restaurace
EAZZY COOKTAIL BAR
Bar
EMPIRE 1 BRNO, Josefská 7/9
Restaurace
EMPIRE RESTAURANT SVOBOĎÁK
BRNO, Nám. Svobody 9 RISTORANTE RIALTO
Restaurace
Restaurace
Restaurace BRNO, Makovského náměstí 1 RUBÍN
Restaurace
Restaurace BRNO, Makovského náměstí 1
Restaurace
RYBENKA BRNO, Hrnčířská 6
Fast Food
Restaurace
RYBENKA BRNO, Hrnčířská 6
Restaurace
Kavárna
SATYAM BRNO, Křížkovského 33
Restaurace
Restaurace,
SAVOY BRNO, Jakubské náměstí 1/109
Restaurace
Restaurace
SEVERKA BRNO, Tučkova 30
Restaurace
BRNO, Fanderlíkova 19 GYROPOLIS BRNO, Přemyslovo náměstí 22 HANSEN RESTAURANT BRNO, Komenského nám. 8 HAVANA RESTAURANT BRNO, Masarova 9
BRNO, Veveří 125 RODEO DRIVE - AMERICAN BAR & GRILL BRNO, Rašínova 2 RODEO DRIVE - BAR & GRILL BRNO, Rašínova 2
Restaurace
FIT 4 ALL CENTRUM BRNO, Chironova 8 FORHAUS BRNO, Pekařská 4 GelateriaPiazza Pasáž Omega, Náměstí Svobody 9, Brno GINGILLA BRNO, Křížová 24 GRILL HOUSE
Restaurace
RUBÍN
BRNO, nám. Svobody 16 EN TREINTA TIŠNOV, nám. 28.října 30
Restaurace
Restaurace
Restaurace Restaurace
SIESTA LOBBY & WINE RESTAURANT BRNO, Husova 16 Sky café ice bar Poštovská 1, Brno SNACK BAR ADRIA BRNO, Masarykova 31
Restaurace
Kavárna Restaurace
87
Příloha 4 Pokračování HODOVNA NA KOLÍBCE BRNO, Příkopy 25 HORÁCKÁ RESTAURACE BRNO, Měříčkova 18 HOSPODA STODOLA BRNO, Lidická 23 (pasáž hotelu Slovan) HOSPŮDKA NA VESELCE TROUBSKO, Jihlavská 46 HOSPŮDKA POD LÍPAMI HOSPŮDKA U MRAVENCA HRADČANY, Sentice 59 HOSPŮDKA U ZLATÉHO SRNCE HOLASICE, Brněnská 130 HOSTINEC U PASEKŮ ÚJEZD U BRNA, Rychmanovská HOSTINEC U SEMINÁRU BRNO, Smetanova 30 HOSTINEC U VLACHŮ TIŠNOV, Jamné 30 HOTEL A-AUSTERLITZ BRNO, Táborského nábřeží 790/3 HOTEL KVĚTNICE TIŠNOV, Nám. Míru 120
Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Pivnice Pivnice
Restaurace Restaurace Pivnice
BRNO, Kounicova 22 STÁLÁ POHODA ŠLAPANICE, Masarykovo nám. STARÉ BRNO BRNO, Šilingrovo nám. 2 STEAK HOUSE K1 BRNO, Kuldova 1
Restaurace Restaurace Restaurace
Pivnice
STRONGHOLD BRNO, Podpěrova 2
Restaurace
Restaurace
SUBWAY OLYMPIA MODŘICE, U Dálnice 777
Fast food
Restaurace Restaurace
Restaurace
Restaurace
HOTEL SLAVIA Restaurace BRNO, Solniční 15/17 HOTEL VELKÁ KLAJDOVKA BRNO, Jedovnická 3912/7
SNACK BAR MAREKIVANČICE, Komenského nám. 18 SOHO CAFFÉ MODŘICE, Svratecká 989 STADION
Restaurace
SUNSET RESTAURACE BRNO BRNO, Příkop 4, 9. patro SZEGED BRNO, Burešova 2 TANGANIKA BRNO, Horova 35 TERASA BRNO, Hněvkovského 26 TOMATO FRESH RESTAURANT BRNO, Třída Generála Píky 2026/11 TOPOLINO BRNO, Horníkova 34
Restaurace Restaurace,
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Restaurace
TORA
HOTEL VISTA BRNO, Hudcova 72
Restaurace
HOTEL ŽEBĚTÍNSKÝ DVŮR BRNO, Křivánkovo nám. 33a
Restaurace
Restaurace BRNO, Solniční 11 TOSCANA BRNO, Zemědělská 55
Restaurace
88
Příloha 4 Pokračování HRADČANY HRADČANY, Tišnovská 16 JARDIN BRNO, Lidická 12 JEDNIČKA BRNO, Přístavní ulice
Restaurace Restaurace
TRIPOLI RESTAURANT BRNO, Ve Vaňkovce 1 U 3 OPIC BRNO, Palackého tř. 77 U BALÁKŮ
Restaurace
Restaurace Restaurace Restaurace
BRNO, Palackého
JET CAFÉ BRNO, Náměstí svobody 86/17 Jet Café Náměstí Svobody 17, Brno JÍDELNA REMET BRNO, Vídeňská 127 JOHN SILVER TAVERNA BRNO, Dusíkova 7 Kaskáda Kuřim, Na Golfu 1772
Kavárna
Kavárna Restaurace Restaurace Restaurace Kavárna
Kavárna Kafec Veveří 10, Brno
Kavárna
Kavárna Švanda Poštovská 8, Brno
Kavárna Pivnice Kavárna
KI-KI RESTAURANT BRNO, Libušina třída 2
Restaurace
KOMETA PUB BRNO, Kounicova 20
Restaurace
KOPI LUWAK BRNO, Bidláky 20
Restaurace
KRÁLOVNY ELIŠKY BRNO, Mendlovo náměstí 1a L´ENFER BRNO, Pálavské náměstí 5 LA PONORKA BRNO, Jakuba Obrovského 1
Restaurace
U BLÁHOVKY
Kavárna a cukrárna Aida Běhounská 12, Brno
KAVKAZ BRNO, Švermova 9 KIDSBAR PALA BRNO, Husova 8A
U BERNYHO BRNO, Svatoplukova 24
Restaurace Bar Restaurace
Pivnice BRNO, Gorkého 54 U DÁNA BRNO, Staňkova 17 U FIDELA BRNO, Masarova 2407/7 U HELIGONKY BRNO, Radlas 5 U HOVĚZÍHO PUPKU
Pivnice Restaurace Restaurace Restaurace
BRNO, Vídeňská 55 U KOZLA BRNO, Rakovecká 12 U KRÁLOVNY ELIŠKY
Restaurace Restaurace
BRNO, Mendlovo náměstí 1a U KŘIVÉ VRTULE BRNO, Turistická U LÁVKY, IBC BRNO, Příkop 6 U LUCERNY
Pivnice Restaurace Restaurace
BRNO, Slovákova 2 U MOCNÁŘE BRNO, Hlavní 111 U PUTNY
Restaurace Restaurace
BRNO, Václavská 10 U PYTLIKŮ ŘÍČANY, Brněnská 53 U RAKA BRNO, Mariánské údolí 187 U SVATÉHO TOMÁŠE BRNO, Běhounská 15
Restaurace Restaurace Restaurace 89
Příloha 4 Pokračování LA ROSSA BRNO, Sportovní 2
Restaurace,
L'ABBUFFATA BRNO, Kozí 8
Restaurace
LÁNY BRNO, Ukrajinská 1
Restaurace
LEYALY BRNO, Koliště 3 LINDEN RESTAURANT BRNO, Mácova 188/5 LÍŠEŇSKÝ PIVOVAR BRNO, Kotlanova 5 LLOYD'S BRNO, Štefánikova 134/64 LONDON PUB RESTAURANT BRNO, Křenová 24 MÁJ BRNO, Divadelní 3 MAJLONTSKÁ RYCHTA BRNO, Sady 12 MARE BRNO, Velkopavlovická 25 MASNÝ RŮŽEK
Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace
U TRÁVNÍČKA MODŘICE, Brněnská 308 U VOTRUBŮ OCHOZ U BRNA, Ochoz u Brna 228 U VŠECH ČERTŮ (DVOŘÁKOVA) BRNO, Dvořákova 6/8 UNION BRNO, Vídeňská 77 VARADERO BRNO, Molákova 2510 Ve Sboru Ivančice, Ve Sboru 272/15 VETERAN CAR BRNO, Podsedky 11 VÍDEŇKA CAFÉ
MONTE BÚ BRNO, Údolní 76 Mosillana Ivančice, Tovární ulice 180/9 MOTEL KOBERO ŘÍČANY, Brněnská 311 MOTOREST ROHLENKA BRNO, Dálnice D1 exit 207,5
Restaurace
Restaurace
Restaurace Restaurace Pizzerie Restaurace Kavárna
Restaurace BRNO, Vídeňská 15 VIKTORIA Restaurace
Restaurace BRNO, Vodařská 2
Restaurace Restaurace
Vinný restaurant U Radnice VINOTÉKA INFINITE BRNO BRNO, Štefánikova 51 VINYL PUB
Restaurace BRNO, Masná 2 MIKI CLUB BRNO, Makovského náměstí 3 MOMO SUSHI BAR BRNO, Solniční 631 / 13 MOMO SUSHI BRNO, Solniční 13
Restaurace
Vinárna Vinárna Bar
BRNO, Dominikánské náměstí 5 VIVA Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace Restaurace
Restaurace BRNO, Králova 1 VŠK TERČ BRNO, Kolejní 2 VŠK TERČ BRNO, Kolejní 2 VÝTOPNA RESTAURANT CAFÉ BRNO, Starobrněnská 12 WELLINGTON CAFE BRNO, Vážného 21 Wikyland Modřice, Svratecká 845 WINSTON BRNO, Hudcova 78b
Pivnice Pivnice Restaurace Restaurace, Restaurace Restaurace 90
Příloha 4 Pokračování NA HŘIŠTI BRNO, Kučerova 4
Restaurace
NA MLATECH BRNO, Mikulčická 2b
Restaurace
NA PÍSKOVÉ CESTĚ BRNO, Jihlavská 11 NA RADNICI BRNO, Jírova 2 NIKA CENTRUM BRNO, Lipová 24 NOEM ARCH RESTAURANT BRNO, Cimburkova 9 ONYX BRNO, Zamečnická 1
Pivnice Restaurace Restaurace
YACHT CAFFE BRNO, tř. Kpt. Jaroše 28 YVY RESTAURANT
Restaurace Restaurace
BRNO, Mojmírovo náměstí 13 ZAGREB BRNO, Palackého třída 162 Zahrada café Therapy Údolní 37, Brno ZELENÁ KOČKA BRNO, Solniční 8
Restaurace Kavárna Restaurace
Restaurace
ZEMANOVA KAVÁRNA BRNO, Na Kolišti
Kavárna
Restaurace
PÁLAVANKA RESTAURANT BRNO, Pálavské nám. 5
Restaurace
Zdroj: vlastní zpracování, 2016
91
