Ta p e t y v h i s t o r i c k ˘ c h i n t e r i é r e c h Kvûta K¤ÍÎOVÁ
Obr. 1. Louãná nad Desnou (okres ·umperk), zámek, tzv. Indiánsk˘ pokoj s rixheimsk˘mi tapetami – série brazilsk˘ch pohledÛ, stav v roce 1950. (Foto â. ·íla) Obr. 2. Louãná nad Desnou (okres ·umperk), zámek, Práce ãern˘ch otrokÛ, detail rixheimsk˘ch tapet ze série brazilsk˘ch pohledÛ. (Reprofoto K. KfiíÏová)
■ Poznámky 1 OttÛv slovník nauãn˘, 5. díl, 1892, s. 856. 2 V Praze se vyrábûly papírové tapety uÏ pfied rokem 1572, in: Papír a celulóza 37, 1982, s. 117.
1
2
(Pfiíspûvek pro semináfi vûnovan˘ záchranû historick˘ch tapet v interiérech hradÛ a zámkÛ, uspofiádan˘ dne 26. záfií 2006 na zámku v Tfieboni.) Tapetování je prastar ˘ zpÛsob v˘zdoby místností. Oznaãení tapety vzniklo v souvislosti s historick˘m názvem textilií – kobercÛ. PfiedchÛdci dne‰ních tapet byly také kÛÏe, které se pfiipevÀovaly na stûny. Posléze – rÛznû opracované – dostaly název kordovan, podle ‰panûlského mûsta Cordóby, kde se pouÏívaly po vzoru maurské tradice jiÏ od 12. století. OttÛv slovník nauãn˘ v roce 1892 napfiíklad je‰tû nepouÏíval dne‰ní bûÏné oznaãení tapety. Hovofiil (podobnû jako fiada historick˘ch archivních zpráv, pfiedev‰ím inventáfiÛ) o ãalounech: „âalouny (nûm. Tapeten): 1) pÛvodnû ozdobné tkaniny vlnûné nebo hedvábné, obyãejnû pestrobarevné, nûkdy zlatem a stfiíbrem protkávané, slouÏící k okrá‰lení zdí, dvefií a oken, na nûÏ se zavû‰ovaly, z nichÏ nejumûlej‰í a tudíÏ také nejnákladnûj‰í jsou gobeliny. Historické zprávy o hotovení a uÏívání tkan˘ch ãalounÛ v Evropû k naznaãenému úãelu sahají aÏ do X. století. Mnohem pozdûji povláãely se i nûkteré druhy nábytku. 2) âínského pÛvodu jsou ãalouny papírové, pestfie to poti‰tûné pruhy papíru, jeÏ pro okrasu síní na zdi jejich se pfiilepují, nejprve jich uÏili holand‰tí kupci k okrá‰lení sv˘ch kupeck˘ch místností, nyní se jich uÏívá i k v˘zdobû obydlí a vefiejn˘ch místností.“1 BûÏn˘ francouzsk˘ v˘raz Papier peint oznaãuje v˘stiÏnû hlavní pfiedmût na‰eho dne‰ního zájmu. V souãasné dobû se v interiérech památkov˘ch objektÛ setkáváme nejãastûji s tapetami papírov˘mi (Libochovice, Jánsk˘ Vrch a dal‰í), pfiípadnû i textilními (Veltrusy a dal‰í) a víceménû v˘jimeãnû koÏen˘mi (napfiíklad Îleby). Znaãné zásluhy na poznání historického v˘voje papírov˘ch tapet – jejich v˘roby, uÏití a stylového v˘voje u nás i v cizinû – má historiãka umûní Hana Kadefiávková. Ta bûhem 70. a 80. let 20. století v ãasopise Papír a celulóza, vydávaném PraÏsk˘mi papírnami, zvefiejnila fiadu cenn˘ch zji‰tûní a ukázek papírov˘ch tapet ze zámeck˘ch sbírek. Roku 1982 zde publikovala ãlánek s názvem V Praze se vyrábûly papírové tapety uÏ pfied rokem 1572.2 Cituje tu údaje inventáfie zpracovaného jiÏ dfiíve Zikmundem Wintrem, t˘kající se rudolfinského tiskafie Jana Jiãínského.
126
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / Ta p e t y v h i s t o r i c k ˘ c h i n t e r i é r e c h
4 3
V úvodní pasáÏi jiného svého objevného ãlánku Nález zbytkÛ papírov˘ch tapet ve státním zámku Veltrusy a v˘roba tapet v první polovinû 19. století u nás (vyti‰tûného v uvedeném ãasopise rovnûÏ roku 1982) se Hana Kadefiávková zab˘vá historií v˘roby tapet. Uvádí, Ïe: „na evropském kontinentû setrvávali v˘robci aÏ do 18. století více ménû stále u zdobení jednotliv˘ch archÛ papíru, slepovan˘ch teprve dodateãnû, zatímco v Anglii se jiÏ od 17. století vyrábûly tapety manufakturním zpÛsobem tak, Ïe se na pruhy slepené z papírov˘ch archÛ naná‰ely vzory. Jako novinka se tyto anglické tapety v roliãkách dostaly ve druhé polovinû 18. století do PafiíÏe a záhy se alespoÀ velurované tapety zaãaly tímto zpÛsobem vyrábût i ve Francii. V 60. letech 18. století nabízely anglické firmy jiÏ také tapety ti‰tûné klihotiskem a brzy poté vzniká ve Francii známá Réveillonova manufaktura. Do rakousk˘ch zemí se v té dobû papírové tapety dováÏejí a rozsah dovozu je takov˘, Ïe vzbudil zájem merkantilistÛ, snaÏících se celními opatfieními podpofiit domácí v˘robu. Dekret z 25. února 1771 nafiizuje podstatné zatíÏení v‰ech dováÏen˘ch tapet bez rozdílu znaãnû vysok˘m clem, které ãinilo tfii zlaté za roli. V téÏe dobû zaãínají celkem nepfiíli‰ úspû‰né pokusy zavést v Rakousku snad jiÏ manufakturní v˘robu papírov˘ch tapet (vídeÀsk˘ podnik E. Koniga a Aichingera z roku 1772, podnik Jacoba Chevastieuxe a J. L. de la Fontaina v Perchtolsdorfu s povolením z roku 1782). V Praze je uvádûn jeden v˘robce tapet pro léta 1790 aÏ 1805, neznáme jej v‰ak jménem. Existenci takové v˘roby – nejspí‰ v malé fiemeslnické dílnû – potvrzují i písemnosti t˘kající se pfiípravy V˘stavy tovarÛ, pofiádané v praÏském Klementinu pfii pfiíleÏitosti korunovace Leopolda II. za ãeského krále v roce 1791. Mezi v˘robky reprezentujícími vyspûlost tehdej‰ího ãeského „prÛmyslu“ mûlo b˘t vystaveno rovnûÏ ‰est kusÛ papírov˘ch tapet nebo bordur z Prahy. … S prvními jmény v˘robcÛ tapet se setkáváme ve Schematismu od roku 1805. … Je to privilegovaná v˘roba tapet pana Johanna Nake v Praze na Novém Mûstû. J. Nake, kter˘ byl rovnûÏ ãalouníkem, provozoval tuto ãinnost snad jiÏ v roce 1805 spoleãnû s ãalouníkem Gottfriedem Fellerem, kter˘ také spolu s ním… figuroval ve firmû Tapetenfabrik Herrn Nake und Feller. … V Brnû dostal v roce 1827 tovární povolení k v˘robû tapet Johann Klobasser, kter˘ v‰ak jiÏ po ‰esti letech pfiesídlil do Vídnû, kde byl za své v˘robky v roce 1839 ocenûn stfiíbrnou medailí. Od roku 1839 vyrábûl papírové tapety August Henigke v Rumburku a od roku 1841 Terezie Purkartová v Karlov˘ch Varech. … Nesoustavnost v˘roby papírov˘ch tapet v na‰ich zemích v dobû rozkvûtu velk˘ch francouzsk˘ch a elsask˘ch manufaktur mûla t˘Ï dÛvod jako neúspûchy daného odvûtví v rakousk˘ch zemích. Byl to chronick˘ nedostatek kvalitního papíru. Tehdej‰í papírny jiÏ totiÏ nestaãily prudce vzrostlé poptávce po papíru pro potfieby kanceláfií a tiskáren. Teprve po vzniku strojních papíren v Císafiském ml˘nû v Bubenãi, ve Vraném
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / Ta p e t y v h i s t o r i c k ˘ c h i n t e r i é r e c h
5
Obr. 3. âimelice (okres Písek), zámek, rokokov˘ salon s papírov˘mi tapetami ãínského typu. (Foto J. Novotn˘) Obr. 4. âimelice (okres Písek), zámek, detail papírov˘ch tapet ãínského typu. (Foto J. Novotn˘) Obr. 5. âimelice (okres Písek), zámek, detail papírov˘ch tapet ãínského typu. (Foto J. Novotn˘)
127
6 7 8
Obr. 6. âimelice (okres Písek), zámek, salon s papírov˘mi tapetami s v˘jevy ze ‰tvanic. (Foto J. Novotn˘) Obr. 7. âimelice (okres Písek), zámek, detail papírov˘ch tapet s v˘jevy ze ‰tvanic. (Foto J. Novotn˘) Obr. 8. Anonym: Kuleãníkov˘ sál BuquoyÛ na loveckém Îofínském zámku, akvarel s temperou, 32,5 x 45,4 cm, druhá polovina 19. století, album inv. ã. 426/64, Nové Hrady v jiÏních âechách. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 9. Jánsk˘ Vrch (okres Jeseník), zámek, salon s papírov˘mi tapetami. (Foto J. Novotn˘) Obr. 10. Jánsk˘ Vrch (okres Jeseník), zámek, detail papírov˘ch tapet. (Foto J. Novotn˘) Obr. 11. Karviná-Fry‰tát (okres Karviná), zámek, detail nalezen˘ch papírov˘ch tapet. (Reprofoto J. Novotn˘)
a Hostinném se situace zlep‰ila. Proto také první skuteãnou manufakturu na v˘robu tapet u nás zakládá aÏ Robert Sieburger v roce 1851 v tûsném sousedství Císafiského ml˘na.“3 Bûhem letité praxe v oboru péãe o historické interiéry na‰ich památkov˘ch objektÛ jsme se setkali s fiadou pozoruhodn˘ch ukázek. Jednou z historicky nejcennûj‰ích byla dekorace tzv. Indiánského pokoje na zámku Louãná nad Desnou. ·lo o uÏití tapet vytváfiejících iluzi jihoamerické tropické pfiírody. Inspirací k tisku sedmi obrazov˘ch panó v alsaské manufaktufie Zuber et Cie v Rixheimu v roce 1829 byly pfiitom práce nûmeckého malífie Johanna Moritze Rugendase (1802–1858). Ten byl ãlenem expedice ruského generála Langsdor fa v Brazilii. Pohledy z Brazílie pak pro firmu Jeana Zubera zpracoval francouzsk˘ malífi Jean Julian Deltil (1791–1853). Analogické tapety v b˘valém Herrenhausu v Schirgiswalde uvádí nûmecká badatelka Gisella Haasová ve své publikaci Bildtapeten, vydané v Lipsku roku 1978.4 S jinou obdobnou ukázkou jsme se setkali i v jednom z interiérÛ jihoanglického sídla West Dean House a v expozici norimberského muzea. Také dal‰í pfiíklady uÏití tapet – v˘robkÛ prosperujících západoevropsk˘ch manufaktur – dokládají rychlost pfiíjímání nov˘ch inspiraãních umûleck˘ch vzorÛ v na‰ich zemích. Pfiíkladem mÛÏe b˘t jiná svérázná dekorace jednoho ze salonÛ schwarzenberského zámku v âimelicích. Jde o dramatické v˘jevy z lovu se smeãkami psÛ. Jako ·tvanice na jelena, medvûda, kance a kachny byly první série tûchto tapet ti‰tûny podle pfiedloh Antoina Dur yho (1819–1878) v pafiíÏské manufaktufie Delicourt roku 1851.5 O jejich nûkdej‰í oblibû u nás svûdãí i akvarel zachycující kuleãníkov˘ sál loveckého Îofínského zámku BuquoyÛ v novohradské jihoãeské sbírce (obr. 8).
128
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / Ta p e t y v h i s t o r i c k ˘ c h i n t e r i é r e c h
Obr. 12. Bystfiice pod Host˘nem (okres KromûfiíÏ), zámek, detail tapet místností horního patra. (Foto J. Novotn˘)
■ Poznámky 3 Nález zbytkÛ papírov˘ch tapet ve státním zámku Veltrusy a v˘roba tapet v první polovinû 19. století u nás, in: Papír a celulóza 37, 1982, s. 226–228. 4 K. K¤ÍÎOVÁ: Rixheimské tapety na zámku Louãná nad Desnou, in: Zprávy památkové péãe 60, 2000, ã. 3, s. 84–85. Dal‰í literatura k tomu tématu: Brasiliana – Aquarelles de Jean-Baptiste Debret et Vues Panoramiques du XIXe siécle, Fribourg 2000. 5 Za odbornou pomoc pfii urãení a upozornûní na publikaci Papiers peints Panoramiques, Musée des Arts Décoratifs, Flammarion, Paris 1990, dûkujeme panu Bernardu Jacqué. 6 Fragment wilhelmthalsk˘ch panoramatick˘ch papírov˘ch ruãnû malovan˘ch tapet s motivy ptákÛ v rozkvetl˘ch kefiích z poslední tfietiny 18. století, v souãasnosti uloÏen˘ v Deutsches Tapetenmuseum v Kasselu, je velmi blízk˘ v˘zdobû nûkdej‰ího hudebního salonu na zámku v severoãesk˘ch Teplicích, jak ji na svém akvarelu z roku 1832 zachytil malífi Carl Robert Croll (1800–1863), viz obr. 13.
9
11
10
12
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / Ta p e t y v h i s t o r i c k ˘ c h i n t e r i é r e c h
129
13
14 15
V ãimelick˘ch zámeck˘ch interiérech se dochovaly i dal‰í cenné ukázky. V salonech rokokového stylu to jsou papírové tapety s orientálními motivy. Vycházejí ze vzorÛ star‰ích ãínsk˘ch, na hedvábí malovan˘ch, tzv. pekingsk˘ch tapet, které se bûhem 18. století dováÏely pfiedev‰ím do Anglie. Námûtovû jsou jim nejbliωí dekorace z nûmeck˘ch zámkÛ Weesensteinu a Wilhelmsthalu.6 âimelické tapety vyÏadují nutnû restaurátorsk˘ zásah, rixheimské jiÏ bohuÏel v Louãné nad Desnou neexistují. K pozoruhodnému objevu pestrobarevn˘ch tapet s bohat˘mi kvûtinov˘mi motivy a cizokrajn˘m ptactvem, uchovan˘ch pod pÛvodním dfievûn˘m obloÏením stûn, do‰lo na zámku v Karviné-Fry‰tátu. Témûfi v úplnosti se dochovaly tapety v místnostech horního patra zámku v Libochovicích. Zvlá‰tní péãi pak zaslouÏí dekorace interiérÛ na zámcích v Bystfiici pod Host˘nem, Fr˘dlantû, Hofiovicích, Jánském Vrchu, Krásném Dvofie a v fiadû dal‰ích objektÛ. Mnohé z tûchto cenn˘ch historick˘ch ukázek v‰ak jiÏ nezbytnû vyÏadují odbornou restaurátorskou péãi. Ta, za pouÏití dne‰ních pokroãil˘ch kopírovacích technik, by jiÏ mohla pfiiná‰et dobré v˘sledky. O rozsahu a charakteru tapetové, nejednou jiÏ zaniklé v˘zdoby místností nás rovnûÏ informují dochovaná zobrazení interiérÛ 19. století. Bûhem identifikace nûkter˘ch z nich jsme se seznámili s kurátorem a ‰éfem sbírky historick˘ch tapet v místû jejich nûkdej‰í v˘roby – ve francouzském Rixheimu – panem Bernardem Jacqué. Jemu vdûãíme za cenné rady i mnoÏství poskytnuté odborné literatury.7 Druh˘m v˘znamn˘m evropsk˘m centrem studia historick˘ch tapet je Deutsches Tapetenmuseum v Kasselu, odkud jsme obdrÏeli v roce 1998 vydanou obsáhlou publikaci Sabiny Thummlerové Die Geschichte der Tapete – Raumkunst aus Papier.8 Obliba tapetování obytn˘ch místností se udrÏela v prÛbûhu celého 19. století i v období secese. Dobové snímky napfiíklad dokládají, Ïe tapety pestr˘ch vzorÛ pfii koncipování interiérového zafiízení pouÏíval u nás kromû jin˘ch i Du‰an Jurkoviã.9 Novou vlnu zájmu o nû jsme zaznamenali v období 70. a 80. let 20. století. Tehdy se také vûnovala intenzivnûj‰í pozornost studiu stylového v˘voje této dekoraãní techniky. V souãasné dobû v‰ak obliba praktického vyuÏití tapet v obytném interiéru témûfi pohasíná. Nicménû bohatství a pestrost jejich star˘ch motivÛ nás nadále udivuje. Atraktivními historick˘mi dezény tapet se dnes napfiíklad inspiroval praÏsk˘ akademick˘ malífi a grafik Michal Hendr ych (nar. 1948, Ïák profesorÛ Svolinského a Sklenáfie). S hlubok˘m zájmem studoval dochované ukázky i odbornou literaturu. Bûhem posledních dvou let vznikla v jeho ateliéru pozoruhodná, poãetná série obrazÛ vûnovaná jejich historick˘m vzorÛm. Dochované tapety v prostorách na‰ich památkov˘ch objektÛ povaÏujeme za cenn˘ doklad v˘voje dobového interiéru. Jejich záchranû, odbornému restaurování a prezentaci vefiejnosti by dnes mûla památková péãe vûnovat zv˘‰enou pozornost.
130
Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / Ta p e t y v h i s t o r i c k ˘ c h i n t e r i é r e c h
Obr. 13. Carl Robert Croll (1800–1863): Salon Clary-AldringenÛ na zámku v teplicích s florálními tapetami ãínského typu, akvarel, 22 x 30 cm, 1832, inv. ã. 7260/3052, zámek Teplice, Regionální muzeum. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 14. Akad. mal. Michal Hendrych: Tapety, akryl, 75 x 60 cm, 2005–2006. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 15. Akad. mal. Michal Hendrych: Tapety, akryl, 75 x 60 cm, 2005–2006. (Foto K. KfiíÏová)
■ Poznámky 7 Z fiady publikovan˘ch prací zmiÀme alespoÀ Bernard JACQUÉ: Le Musée du Papier peint, Rixheim 1991 a 2000; t˘Ï: Les Papiers peints en Arabesques de la Fin du XVIIIe siécle, Rixheim 1995; Bernard JACQUÉ, Helen BIERI: Papiers peints Art Nouveau, Rixheim 1997; a dal‰í. 8 Pro práci oddûlení hradÛ a zámkÛ NPÚ ji bûhem svého studijního pobytu v Kasselu získal MgA. Jaromír Novotn˘. 9 Napfiíklad na zámku v Molitorovû u Koufiimi.