MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdruţená uměnovědná studia
Eva Staňková
Bakalářská diplomová práce
Gustav Mahler a Jihlava
Vedoucí práce: doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D. 2010
Prohlašuji, ţe v bakalářské diplomové práci jsem pracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu jsem citovala.
Eva Staňková
V Jihlavě dne………………………….
..…………………...……………….................
Obsah Předmluva…………………………………………………………………………………...1 Úvod………………………………………………………………………………………...2 1
2
3
Gustav Mahler v jihlavském historickém prostoru…………………………...……4 1.1
Dětství v Jihlavě……………………………………………………………..…4
1.2
První tvorba…………………………………………………………………….8
1.3
Gustav Mahler v jihlavských archivních pramenech…………………………12
1.4
Ţidé a Němci v Jihlavě………………………………………………………..14
Gustav Mahler a současná Jihlava…………………………………………………16 2.1
Kaliště u Humpolce………………………………………………………...…16
2.2
Jihlavské domy a budovy spjaté s Gustavem Mahlerem…………………...…17
2.3
Ţidovský hřbitov a synagoga…………………………………………………20
2.4
Pomník a park Gustava Mahlera…………………………………………...…22
2.5
Festival ,,Hudba tisíců – Mahler Jihlava“………………………………...….23
Dům Gustava Mahlera…………………………………………………………..….25 3.1
Stálá expozice Gustav Mahler a Jihlava………………………………………26
3.2
Vybrané výstavy v sezóně 2009/2010…………………………………………28
3.3
Sociologický výzkum návštěvnosti……………………………………………30 3.3.1 Kvantitativní výzkum………………………………………………..…30 3.3.2 Vyhodnocení otázek dotazníku………………………………………...31 3.3.3 Souhrn výzkumu……………………………………………………..…41
Závěr………………………………………………………………………………………42 Summary…………………………………………………………………………………..43 Seznam pouţité literatury a pramenů……………………………………………………...44 Přílohy…………………………………………………………………………………….46 a) Dotazník sociologického výzkumu…………………………………...........................46 b) Statistiky návštěvnosti Domu Gustava Mahlera (10/2008 - 05/2009)…………….....49
Předmluva Milou povinností je na tomto místě poděkovat odborným pracovníkům Domu Gustava Mahlera, Znojemská 4, Jihlava. Především Mgr. Janě Součkové za cenné rady v rámci konzultací, věnovaný čas a poskytnutí materiálů a dat souvisejících s touto bakalářskou diplomovou prací.
Úvod Jak badatelé, tak i obdivovatelé hudby Gustava Mahlera vědí, ţe jeho dětství a částečně mládí je spjato s Jihlavou a jejím okolím. Mahler zde strávil prvních patnáct let svého ţivota, které měly zřejmě velký vliv na jeho pozdější tvorbu. Toto období pravděpodobně nebylo nejšťastnější, avšak z hlediska umělecké tvorby poměrně zásadní. Mahler zde jako chlapec čerpal z místních hudebních vlivů a mnohé z toho, co proţil ve svém dětství, se odráţí i v jeho skladbách. Předkládaná práce je zaměřena na tuto Mahlerovu ţivotní etapu, a to z hlediska historického, tak především z hlediska současného. Cílem studie je především shrnutí jednotlivých aktivit vybraných institucí a seznámení se současným mahlerovským děním v Jihlavě a blízkém okolí, které hraje významnou roli v uchování a přibliţování skladatelova odkazu. Pokusíme se částečně věnovat v muzikologických kruzích tolik diskutované otázce, zda mělo Mahlerovo dětství inspirační vliv na jeho pozdější tvorbu. V rámci historické části připomeneme i historii ţidovského a německého obyvatelstva v Jihlavě. Část práce věnovaná současnosti je zaměřena na podnikatelské aktivity v institucích spjatých s ţivotem Gustava Mahlera v Jihlavě nebo v jeho nedalekém rodišti, Kalištích u Humpolce. Studie připomíná nedávné odhalení pomníku a parku Gustava Mahlera v den 150. výročí narození skladatele na místě vypálené ţidovské synagogy, dále kaţdoroční Mezinárodní hudební festival ,,Hudba tisíců – Mahler Jihlava“ či projekt ,,Gustav Mahler Jubilee 2010/2011“. Důleţitou částí práce je kapitola věnovaná muzeu a galerii Dům Gustava Mahlera, a to stálé expozici, vybraným výstavám za sezónu 2009/2010 a dalším aktivitám. Pomocí provedeného sociologického výzkumu se pokusíme odpovědět i na otázku návštěvnosti expozice v sezóně 2008/2009 a zhodnotíme celkový zájem dnešní veřejnosti o skladatelovu osobu a umění v rámci Jihlavy. Na otázky se pokusíme odpovědět pomocí komparativní metody, osobních konzultací s odbornými pracovníky Domu Gustava Mahlera a vlastního sociologického výzkumu. Při psaní bakalářské práce byla pouţita i rešeršně – kompilační metoda sběru a třídění dat pro jejich následnou interpretaci. Informace byly získány jak z tištěné literatury, tak i z internetových zdrojů a periodik. Pramenná základna historické a částečně i současné části práce vychází především z archiválií uloţených v Muzeu Vysočiny Jihlava a Státním okresním archivu Jihlava.
Téma Gustav Mahler a současná Jihlava není dosud podrobně a systematicky zpracováno. Publicisticky a popularizačně se tomuto okruhu věnovala pouze jihlavská spisovatelka Ludmila Klukanová. Předkládaná práce tak čerpá i ze zdrojů jako jsou doplňující publikace nebo články vydané vţdy ke konkrétní události.
1 Gustav Mahler v jihlavském historickém prostoru 1.1 Dětství v Jihlavě
Světově uznávaný hudebník Gustav Mahler proţil své dětství a částečně mládí v Jihlavě, i kdyţ nebyl rodákem právě odtud. Narodil se 7. července 1860 v obci Kaliště leţící na Českomoravské vrchovině nedaleko města Humpolce jako druhorozený syn po nejstarším Isidorovi, který ovšem brzy zemřel. Mahler pocházel ze ţidovské rodiny svého děda, obchodníka Šimona Mahlera, hlásícího se k německé národnosti 1. Rodiče Mahlera Bernard a Marie (rozená Bondyová) byli taktéţ obchodníky a povozníky. Kvůli rozšíření podnikatelských aktivit otce se rodina brzy po Mahlerově narození přestěhovala do blízké Jihlavy. Jihlava, tehdy německé město, jim nabízela nejlepší podmínky pro zamýšlený obchod a roku 1860 přijíţdí rodina Mahlerových do Jihlavy nastálo. Usadila se v domě na tehdejší Brtnické ulici, dnes Znojemská č. 4, a Bernard Mahler začal provozovat své hokynářství v pronajatém krámku na České ulici, dnes Brněnské. Roku 1861 dostává od města povolení k prodeji kořalky, právo k výčepu piva
2
a zanedlouho si otevírá vlastní výčep
přímo v domě, kde rodina bydlela. Mahlerovým se v obchodu dařilo, mohli si dovolit zakoupit v roce 1872 druhý dům s výčepy, útulným bytem i vlastním sluţebnictvem, dnes Znojemská č. 6. Malý Gustav uţ v útlém věku prokazoval viditelné známky hudebního talentu. O jeho prvním styku se světem hudby se traduje mnoho historek, jako například ţe v jihlavské synagoze překřičel muţský sbor, jehoţ zpěv se mu nelíbil, či kdyţ jako pětiletý pořádal trhovkyním ,,koncerty“ na harmoniku 3. Avšak jeho hudební talent se rozvíjel právě častým setkáváním s místní hudbou. Ať uţ to byly české lidové písně sluţebných nebo opilecké odrhovačky návštěvníků jejich domácího výčepu. V Jihlavě se setkával i s dyndáckými kapelami a pochodovou hudbou vojenské posádky. Právě pochody jsou pro
1
2
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 13. Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 32 – reprodukovaná archiválie uloţená ve Státním okresním archivu Jihlava: Městská správa Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850 – 1865, kat. 79, inv. č. 1361 Výčepníci lihovin, výrobci likérů1862 - 1863, čj. 3451/1860 pol. 3
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 13.
pozdější Mahlerovu tvorbu typické. Vyvstává otázka, zda primárním inspiračním zdrojem byly záţitky z vojenských přehlídek na jihlavském náměstí. K jihlavským inspiračním zdrojům se přiklání studie Josefa Šebesty věnovaná posádkové hudbě v Jihlavě v letech 1870 – 1875 4. Otec se rozhodl, ţe z malého Gustava vyroste velký hudebník. Zakoupil klavír a opatřil učitele hudby. Prvním učitelem čtyřletého Mahlera byl Jakub Sladký, kontrabasista z jihlavské městské kapely. Později ho učil sám kapelník František Viktorin a pod vedením Jana Broţe dělal mladý Gustav největší pokroky ve hře na klavír. Jako desetiletý jiţ vystupuje v jihlavském městském divadle v rámci hudební besídky. O Mahlerovi se jiţ v té době zmiňují místní noviny Der Vermittler jako o příštím velkém virtuozovi 5. Z dalších Gustavových učitelů hudby byl významný především ředitel kůru u sv. Jakuba a sbormistr jihlavského Männergesangverein Jindřich Fischer, který měl veliký podíl na rozvoji jeho hudebního talentu a poloţil mu základy harmonie. Mahler navázal celoţivotní přátelství s jeho synem Teodorem, se kterým udrţoval korespondenci i po opuštění Jihlavy6. Jeho umělecký růst ovlivnili i učitelé Václav Pressburg a František Sturm. I kdyţ Jihlava Mahlerovi nabízela vzdělání na poli hudebním, jeho rodinné zázemí nebylo šťastné. Otec Bernard byl velmi dominantní, hrubý aţ násilnický, často dostával pokuty za rvačky, hádky či neoprávněné ubytování a vyuţívání prostitutek. Svědčí o tom i soudní záznamy 7. Opakem byla jeho citlivá matka Marie, suţovaná vrozenou srdeční vadou podpořenou častými porody. Marie Mahlerová přivedla na svět v letech 1858 - 1879 celkem čtrnáct dětí, z toho devět zemřelo ještě za jejího ţivota. Gustav tímto vším velmi trpěl, časté hádky rodičů ho doháněly k útěkům na ulici. Z takovéto situace pak pramení jeho blízký, aţ otcovský vztah ke svým sourozencům po smrti rodičů 8.
4
Šebesta, Josef. Gustav Mahler: IV Auferstehung – cesta vzhůru a vojenská hudba v Jihlavě 1870 – 1875.
Hudební rozhledy, roč. LXIII, č. 4, s. 52. 5
Theater. Der Vermittler, Jihlava, 1870, roč. I, č. 83, s. 2. Článek z dobových jihlavských novin uloţený
v Muzeu Vysočiny Jihlava. 6
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 12. 7
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 61 – reprodukovaná archiválie uloţená ve Státním okresním archivu Jihlava: Městská správa Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866 – 1890, kat. 74, inv. č. 408 Trestní věci, přestupky 1866, čj. 4957/1866 pol. 8
Šíp, Ladislav. Gustav Mahler. Praha: Editio Supraphon, 1973, s. 7.
Gustav Mahler však nevynikal ani ve škole. Záznamy z obecné školy v Brněnské ulici, kterou pravděpodobně navštěvoval, se bohuţel nezachovaly. Mahler studoval jako průměrný ţák od roku 1869 německé gymnázium v dnešní Hluboké ulici. Během studia měl za sebou první veřejné koncerty a i následující první úspěchy, a proto se jeho otec Bernard roku 1871 rozhodl poslat mladého Mahlera na gymnázium do Prahy, kde měl zároveň studovat hudbu. Zde však Gustav propadá ve studiu ještě více, je tichý, zamlklý, roztrţitý 9. Na praţské škole jsou nároky na studenty daleko vyšší neţ na jihlavském gymnáziu, a tak otci nezbývá nic jiného, neţ odvést Gustava zpět do Jihlavy. Sám Mahler hodnotí svá studentská léta slovy: ,,Strávil jsem mládí na gymnáziu a nenaučil jsem se ničemu“ 10. Oproti tomu jako hudebník dělá značné pokroky. Mahler ovládá široký repertoár klavírních skladeb a literatury včetně výtahů děl Mozarta či Verdiho a brzy má několik vlastních ţáků, které vyučuje hře na klavír. O osudu Gustava Mahlera se v podstatě rozhodlo na zámku v Moravanech, kam ho přivedl přítel Josef Steiner. Jeho hudební talent rozpoznal správce zdejšího panství Gustav Schwarz a Mahler byl poslán do Vídně 11. Dne 20. září 1875 je Gustav Mahler zapsán na vídeňskou konzervatoř ke studiím klavíru a kompozice, ovšem bezpodmínečně musí zároveň dokončit i studia na jihlavském gymnáziu. Do Jihlavy se uţ vracel silný a sebevědomý mladý muţ pouze za účelem prázdnin a návštěvy rodičů. Jihlavské kulturní instituce rády vítaly Mahlera zpět a často vyuţívaly jeho přítomnosti ke koncertování. Mahler například uskutečnil s kolegou Josefem Schramlem 31. července 1876 koncert v městském divadle s údajným velkým ohlasem 12. Ve prospěch jihlavského gymnázia za účelem nákupu učebních pomůcek byl uspořádán jiný koncert 12. září 1876 v sále Hotelu Czap 13.
9
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 94 – reprodukovaná archiválie uloţená ve Státním okresním archivu Jihlava: Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 600 Třídní výkaz (Katalog der dritten Classe vom Schuljahre 1871/72), III, 1871 – 1872, č. 42. 10
Šíp, Ladislav. Gustav Mahler. Praha: Editio Supraphon, 1973, s. 13.
11
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 16.
12
Concert. Mährischer Grenzbote, Jihlava, 1876, roč. V, č. 60 (27. 7.), s. 3. Článek z dobových jihlavských
novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 13
Concert im Hotel Czap. Mährischer Grenzbote, Jihlava, 1876, roč. V, č. 73 (10. 9.), s. 3 – 4. Článek
z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava.
V roce 1877 ukončil Mahler svoje externí studia na jihlavském gymnáziu, ovšem ne zcela bez problémů. Maturitní zkoušky zahájil 14. května 1877 písemnou zkouškou z matematiky, kterou ale vzdal. Nad jeho síly byly i písemné zkoušky z němčiny, latiny a řečtiny. A proto musel odstoupit před ústními zkouškami. Finální maturitní zkoušky vykonal úspěšně aţ za dva měsíce, 12. září 1877. Přispěla k tomu především jeho koncertní činnost ve prospěch gymnázia. Celkový výsledek byl však velmi chabý. Z většiny předmětů měl dostatečné
14
. Důleţité však bylo, ţe si hned v následujícím měsíci mohl
podat přihlášku ke studiu na filozofické fakultě vídeňské univerzity. Oproti nezdaru na jihlavském gymnáziu však Mahler v roce 1878 absolvoval s velkým úspěchem na vídeňské konzervatoři. Z počátku byl bez stálého angaţmá a ţivil se dáváním hodin klavíru. Důleţitým momentem bylo jeho první profesionální angaţmá dirigenta hudebního souboru letního divadla v hornorakouských lázních Hall v roce 1880. V letech 1878 – 1883 tráví prázdniny a dovolené u svého přítele Emila Freunda v Ţelivě. S Jihlavou ho spojilo jen krátké milostné vzplanutí k Josefině Poiselové, kterou Mahler učil hrát na klavír
15
. Mahler v Jihlavě uskutečnil ještě několik veřejných vystoupení, zejména
slavnostní koncert v městském divadle na počest 25. výročí sňatku císařského páru v roce 1879 16. Úspěšně také nastudoval a dirigoval jevištní kusy, například 19. září 1882 Supého operetu Boccaccio 17. V letech 1884 – 1888 se Mahler v Jihlavě objevuje jen zřídka, definitivně ukončil spojení v roce 1889, kdy působil jako ředitel opery v Budapešti a dozvěděl se zprávu o úmrtí otce Bernarda. Sám Gustav Mahler proţívá zdravotní potíţe, které končí operací a následným ozdravovacím pobytem. Půl roku po otci umírá ve Vídni i sestra Leopoldina, největší rána však přišla v říjnu 1889, kdy v Jihlavě zemřela i jeho matka Marie Mahlerová. Mahler se tak stává hlavou rodiny a poručníkem ostatních čtyř sourozenců, kterým zajistil existenci ve Vídni nebo Budapešti. Prodává všechen jihlavský majetek a
14
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 12 – reprodukovaná archiválie uloţená ve Státním okresním archivu Jihlava: Latinské a německé gymnázium Jihlava, inv. č. 689 Protokoll bei der Maturitäts – Prüfung im Schuljahre 1876 – 1877, č. 37. 15 16
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 18. Jubiläums-Festconcert. Mährischer Grenzbote, Jihlava, 1879, roč. VIII, č. 29 (10. 4.), s. 29. Článek
z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 17
Vom Theater. Iglauer Zeitung, Jihlava, 1882, roč. 9, č. 62 (20. 9.), s. 5. Článek z dobových jihlavských
novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava.
vyrovnává veškeré pohledávky. V následujících letech jiţ nejsou o jeho dalším pobytu v Jihlavě zprávy 18. 1.2 První tvorba
Gustav Mahler zřejmě jiţ v sedmi letech zkomponoval svou první skladbu s názvem Polka se smutečním pochodem v úvodu, kterou reagoval na úmrtí svých bratrů Karla a Rudolfa. Pochody, zvláště smuteční, jsou důleţitým znakem Mahlerovy tvorby a objevují se v mnohých částech jeho symfonií. Později sloţil pro svého otce a jeho hosty pijáckou píseň Turkové mají krásné dcery (Die Türken haben schöne Töchter). Ta se prý opravdu v Mahlerově výčepu zpívala 19 . Ve svých čtrnácti letech sloţil Gustav první náročnější hudební práci a to na libreto svého blízkého přítele Josefa Steinera. Byla to jeho první opera, kterou nazval Arnošt, vévoda švábský (Herzog Ernst von Schwaben). Pravděpodobně vznikla na popud smrti Gustavova milovaného bratra Ernsta, jehoţ chtěl propojit s hlavní postavou opery. Tento větší první hudební pokus však sám brzy zničil a nezachoval se 20. Z jeho rané pohádkové operní tvorby se nedochovalo ani dílo Krakonoš (Rübezahl) či další pokus Argonauti (Die Argonauten) 21. V září roku 1876 se Mahler jihlavské veřejnosti poprvé představil jako skladatel, kdy v Hotelu Czap provedl své skladby Sonáta pro housle a klavír a Kvartet pro dvoje housle, klavír a violu. Jak jiţ bylo zmíněno, výtěţek z tohoto koncertu byl věnován jihlavskému gymnáziu. Společně s ním účinkovali i spoluţáci z vídeňské konzervatoře a členové orchestru vídeňské opery 22. Léta proţitá v Jihlavě připomínají i drobné skladby věnované lásce Josefině Poislové. Napsal jí tři písně pro tenor a klavír Vesna, Zimní píseň a Májový tanec (1880). Poslední jmenovaná píseň byla později zařazena mezi Písně s klavírem (1880-1892) pod názvem 18
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 19.
19
Tamtéţ, s. 16.
20
Blaukopf, Kurt. Gustav Mahler, současník budoucnosti. Z německého originálu Gustav Mahler oder Der
Zeitgenosse der Zukunft. Kassel-Bassel: Bärenreiter, 1989 přeloţila Jitka Ludvová a Eva Pátková. Jinočany: H&H, 1998, s. 22. 21
Tamtéţ, s. 22.
22
Concert im Hotel Czap. Mährischer Grenzbote, Jihlava, 1876, roč. V, č. 73 (10. 9.), s. 3 – 4. Článek
z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava.
Jeníček a Mařenka (Hans und Grethe). S tímto námětem se však setkáváme i v rámci druhé věty Mahlerovy první symfonie. Nalézáme zde tak určitý prvek kontinuity, charakteristický pro Mahlerovu tvorbu. O písňové tvorbě Gustava Mahlera se traduje, ţe je velmi důleţitá k poznání jeho osobnosti. V roce 1878 začal Mahler psát text ke své první větší skladbě pro sbor, sóla a orchestr s pohádkovým příběhem Ţalobná píseň (Das klagende Lied, 1880). Do skládání hudby se pustil o něco později, protoţe to byla velmi zdlouhavá a neustále přerušovaná práce dáváním hodin a zabezpečením ţivobytí. Jak uvádí Blaukopf, Mahler se inspiroval příběhem, který nalezl v německé pohádkové kníţce od Ludwiga Bechsteina pod názvem Píseň ţalobná
23
. Po Mahlerově úpravě textu píseň pojednává o potulném pěvci, který
našel v lese kost a vyřezal z ní flétnu. Kdyţ do ní fouknul, flétna se rozezněla a obvinila vraha, krále, který zabil vlastního bratra, aby získal nevěstu a království. Nakonec je král s královnou odsouzen a zámek se zřítí. Text ve skladbě přednáší tři sólisté (alt, tenor, soprán) a smíšený sbor. Partitura je určena pro velký orchestr, jeden ještě i za pódiem, sloţený z dechových nástrojů, bicích, tympánů a harfy. Ze vzpomínek Teodora Fischera je nám známo, ţe jiţ jako malý naslouchal Mahler pohádkám vypravovaným chůvou, mezi kterými mohla být i pohádka O ţalostné písni
24
. Je tedy moţné, ţe popud ke vzniku
skladby pramení z Mahlerova dětství a později se s ní setkal i v kniţní podobě a dal jí tak hudební tvar 25. Pokud se máme zabývat tvorbou, na kterou mělo vliv jeho dětství v Jihlavě, je nutné se zmínit i o cyklu Písně o mrtvých dětech (Kindertotenlieder, 1901-1904) na texty Friedricha Rückerta. Je velmi pravděpodobné, ţe při vzniku tohoto díla hrál roli psychologický moment vzpomínky na smrt milovaného bratra Ernsta, jejímţ svědkem byl Mahler v jihlavském domě, dále i smrt šesti mladších sourozenců v dětském věku, či smrt sestry Leopoldiny a talentovaného Otty, který spáchal sebevraţdu 26. 23
Blaukopf, Kurt. Gustav Mahler, současník budoucnosti. Z německého originálu Gustav Mahler oder Der
Zeitgenosse der Zukunft. Kassel-Bassel: Bärenreiter, 1989 přeloţila Jitka Ludvová a Eva Pátková. Jinočany: H&H, 1998, s. 38. 24
Fischer, Theodor. Gustav Mahler. Přednáška proslovená k Mahlerovu výročí 21. 3. 1931 v Jihlavě. Překlad
Bohumil Bradáč. In: Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 23 – 27. 25
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 24.
26
Blaukopf, Kurt. Gustav Mahler, současník budoucnosti. Z německého originálu Gustav Mahler oder Der
Zeitgenosse der Zukunft. Kassel-Bassel: Bärenreiter, 1989 přeloţila Jitka Ludvová a Eva Pátková. Jinočany: H&H, 1998, s. 18.
První zaujetí Mahlera přírodou je spjaté s jeho chlapeckými výlety do nedalekého lesa (dnešní lesopark Velký Heulos) či s rodinnými výlety do okolí Jihlavy. Později v písňovém cyklu Písně potulného tovaryše (Lieder eines fahrende Gesellen, 1883-1885) se Mahler ztotoţňuje s postavou putujícího tovaryše, který se snaţí uniknout od bolesti útěkem do luk a polí. Je velmi pravděpodobné, ţe skladatel zde vzpomíná na výlety v rodném kraji na Českomoravské vrchovině i na procházky vídeňským lesem. V první písni teskní nešťastně zamilovaný mladík v den svatby své dívky. Druhá píseň je plná přírodní zvukomalby, kde slyšíme radostný chvalozpěv pěnkavy a lučních zvonků o tom, jak je svět krásný, ale rána v srdci je příliš hluboká. V následující písni však bolest udeří naplno a zoufalý tovaryš vidí nakonec východisko ve smrti. Teprve tato myšlenka odvane všechno utrpení a poutník se v poslední písní oddává vidinám krásných modrých očí. Rytmus smutečního pochodu v samotném závěru výmluvně vypráví o konci smutného příběhu. Písně potulného tovaryše se stávají jakousi předmluvou k Mahlerově první Symfonii D-dur. Mahler se zde vrací k několika známým motivům písňového cyklu, včetně smutečního pochodu, tedy formy, která se v mnoha proměnách stala základní vyjadřovací jednotkou celého Mahlerova skladatelského díla. První věta čerpá tematický materiál z písně Kdyţ jsem ráno polem šel. Mahler vzpomíná na osamocené toulky po lukách a lesích, kdy se probouzí jarní příroda a z dálky je slyšet zpěv kukačky. Druhá taneční scherzová věta uţívá řadu motivů z písně Májový tanec v zeleni, kterou Mahler sloţil uţ v roce 1880. Třetí věta je z celé symfonie nejpřekvapivější. Mahler ji vystavěl ve formě groteskního smutečního pochodu, ke kterému se inspiroval německou pohádkou o pohřbu myslivce. Objevuje se zde i lidový nápěv písně Vedle cesty stín kde lípy zval, který Mahler uţil i v poslední písni cyklu Písně potulného tovaryše. Celá symfonie vrcholí dramatickou finální větou, která je výbuchem zoufalství hluboce zraněného srdce. Mahlerova sedmá Symfonie e-moll je pro nás také zajímavá především tím, ţe Mahler se k ní inspiroval vzpomínkami z dětství. Blaukopf ve své studii připomíná, ţe kdyţ se v létě roku 1900 Mahler procházel s přáteli ve vídeňském lese a poslouchal zvuky přírody smíšené s hovorem výletníků, zvolal: ,,Slyšíte? To je polyfonie a odtud ji mám! Kdysi dávno v raném dětství na mne v jihlavském lese něco podobného tak zvláštně zapůsobilo a vtisklo se mi do paměti […] ´´ 27.
27
Blaukopf, Kurt. Gustav Mahler, současník budoucnosti. Z německého originálu Gustav Mahler oder Der
Zeitgenosse der Zukunft. Kassel-Bassel: Bärenreiter, 1989 přeloţila Jitka Ludvová a Eva Pátková. Jinočany: H&H, 1998, s. 160.
Z vrcholné Mahlerovy tvorby, která není předmětem této studie, připomeňme v souvislosti s okouzlením přírodou a rodným krajem Píseň o Zemi (Das Lied von der Erde) z roku 1909. Tímto šestidílným písňovým cyklem chtěl Gustav Mahler vyjádřit svoji lásku k přírodě a ţivotu. Cyklus vznikl na sklonku Mahlerova ţivota, v době, kdy hluboce proţíval smrt své prvorozené dcerky Marie Anny. Dílo bylo poprvé uvedeno ve Vídni aţ po Mahlerově smrti a to roku 1912 pod taktovkou jeho přítele a ţivotopisce Bruno Waltera. Symfonie je psána pro tenorové a altové sólo a orchestr. Nostalgičnost a působivost celého cyklu je nejvíce patrná v poslední větě. Zde se Mahlerova mysl skrz jím upravené verše projasní a v předtuše budoucnosti nalézá klid aţ ve svém rodném kraji. Důležitá díla Symfonie Symfonie č. 1, D-dur, zvaná nejprve „Symfonický poem“, posléze „Titan“ (1884-1888; 1. revize 1893-1896; 2. revize 1906). Symfonie č. 2, 1894; rev. 1903, někdy nazývána „Vzkříšení“. Symfonie č. 3, d-moll, (1893-1896, rev. 1906). Symfonie č. 4, G-dur, (1892, 1899-1900; rev. 1901-1910). Symfonie č. 5, cis-moll, (1901-1902). Symfonie č. 6, a-moll, (1903-1904, rev. 1906). Symfonie č. 7, (1904-1905). Symfonie č. 8, Es-dur, (1906-1907), téţ nazývána „Symfonie tisíců“. Symfonie č. 9, (1908-1909). Symfonie č. 10, fis-moll (1910-1911); nedokončena. Písně Ţalobná píseň (1880; rev. 1893, 1898). Tři písně, písňové skladby pro tenor a klavír (1880). Písně a zpěvy, 14 písní (1880-1890). Písně potulného tovaryše, písňově-symfonický cyklus (1883). Písně o kouzelném rohu, pro hlas, klavír a orchestrální doprovod (1888-1896). Rückert Lieder, pro hlas, klavír a orchestrální doprovod (1901–1902). Písně o mrtvých dětech, pro hlas a orchestr (1901-1904). Píseň o Zemi, písňově-symfonický cyklus (1907-1909).
1.3 Gustav Mahler v jihlavských archivních pramenech Tato kapitola vychází a čerpá především z údajů uvedených v publikaci Počátek cesty 28 vydané ke 140. výročí skladatelova narození a s ním spojené jihlavské podzimní mahlerovské oslavy v roce 2000, a také z vlastního terénního výzkumu. Písemné památky na rodinu Mahlerových byly a jsou předmětem zájmu mnoha muzikologů a badatelů. Pro Jihlavu byla zásadní návštěva vídeňského muzikologa a mahlerovského badatele Kurta Blaukopfa v roce 1973. Jeho publikace Gustav Mahler. Současník budoucnosti 29 přináší mnohé reálie ze ţivota rodiny Mahlerových v Jihlavě. Předkládaná práce zmiňuje archiválie uloţené ve Státním okresním archivu Jihlava a v Muzeu Vysočiny Jihlava. Tyto materiály týkající se Gustava Mahlera a jeho rodiny lze tematicky rozdělit do třech okruhů, které můţeme shrnout pod názvy Rodina – Studentská léta – Návraty. Rodina Písemnosti z tohoto údobí nás seznamují především s rodinou Bernarda a Marie Mahlerových a jejich příchodem z Kališť do Jihlavy. Obsahují hlavně dokumenty týkající se podnikatelského úsilí otce Bernarda, bytovými podmínkami Mahlerových a jejich početnou rodinou. Studentská léta Tento druhý okruh písemností přibliţuje Mahlera jako nepříliš dobrého studenta německého gymnázia v Jihlavě v letech 1869 – 1877. Dochovaly se tak beze ztrát třídní výkazy s jeho studijními výsledky, zajímavé jsou i Mahlerovy písemné práce z února a července 1877, které byly součástí jeho zkoušek jako privátního ţáka studujícího v té době 28
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000. 29
Blaukopf, Kurt. Gustav Mahler, současník budoucnosti. Z německého originálu Gustav Mahler oder Der
Zeitgenosse der Zukunft. Kassel-Bassel: Bärenreiter, 1989 přeloţila Jitka Ludvová a Eva Pátková. Jinočany: H&H, 1998.
jiţ na vídeňské konzervatoři. Třídní výkazy z jihlavských obecných škol ze
60. let
19. století se nedochovaly. Gustavovy písemnosti ze školních let lze povaţovat za velmi cenný pramen. Návraty Poslední okruh zahrnuje písemnosti z doby po roce 1877 aţ do Mahlerovy smrti. Jedná se například o ukázky týkající se odvodní povinnosti. Dochovaly se i dědické spisy zaloţené po úmrtí obou rodičů v roce 1889. O působení Gustava Mahlera v Jihlavě a o jeho uměleckých začátcích svědčí i tehdejší místní tisk. Jedná se především o články z jihlavských novin Der Vermittler, Mährischer Grenzbote, Iglauer Wochenblatt a Iglauer Zeitung z let 1870 – 1883, nacházející se v jihlavském archivu a muzeu, a které informují o dosud známých hudebních vystoupeních mladého Mahlera v Jihlavě. V rámci této kapitoly povaţujeme za důleţité zmínit alespoň několik zásadních publikací, které jsou součástí mahlerovské bibliografie. Mezi první ţivotopisce patřil muzikolog Quido Adler, který také proţil část mládí v Jihlavě, či další Mahlerův přítel Bruno Walter. Dále se jedná o jiţ zmíněnou publikaci Kurta Blaukopfa, či třísvazkovou bibliografii Simona Michaela Namenwirtha Gustav Mahler. A Critical Bibliography (Wiesbaden 1987). Uznávané jsou i publikace mahlerovského badatele Henry – Louis de La Grange. V našem prostoru se jedná například o česko-německou publikaci Jitky Ludvové Gustav Mahler a Praha. Gustav Mahler und Prag (Praha 1996) či o studie vzdáleného Mahlerova příbuzného dr. Zdeňka Mahlera. Z jihlavských badatelů se tématu Gustav Mahler a Jihlava věnoval především historik Zdeněk Jaroš. Podrobný soupis dochovaných pramenů není předmětem této studie. Některá témata však nejsou dosud podrobně zpracována ani v odborné literatuře a vyvstává tak úkol pro další mahlerovské badatele. Jedná se především o písemnosti z údobí přistěhování Mahlerových rodičů do Jihlavy.
1.4 Židé a Němci v Jihlavě
Gustav Mahler pocházel z německy mluvící ţidovské rodiny. Proto tato kapitola zmiňuje historii a osud jihlavských Ţidů. Jiţ během třináctého století se v Jihlavě začalo usazovat ţidovské obyvatelstvo. Z této doby jsou dochované první písemnosti o zdejších Ţidech, avšak aţ ve čtrnáctém století začalo přibývání nových ţidovských obyvatel přirůstat a v souvislosti s tím začíná i rozkvět jejich ţivností. Ve čtrnáctém století se jihlavská komunita specializovala především na obchod a finančnictví. Hlavním důvodem a zásluhou bylo nařízení pocházející od tehdejšího markraběte moravského, pozdějšího císaře Karla IV., a to listinou z 25. 8. 1345
30
o přijímání Ţidů do Jihlavy. Ţidé v Jihlavě
začali obydlovat okolí dnešní ulice Matky Boţí, v tehdejších dobách pojmenované Přední a Zadní Ţidovská ulice. Od roku 1990 nese opět svůj tradiční název Ţidovská
31
. Součástí
byla ţidovská synagoga, škola a také hřbitov. V patnáctém století skončilo relativní období klidu a byla vydána dvě nařízení
32
o
vyhnání Ţidů z Jihlavy. Občasné výpady proti prosperující komunitě Ţidů byly zakončeny husitskými válkami, avšak i přes veškerá nařízení Ţidé ve městě stále zůstávali. Tato situace se změnila aţ v osmnáctém století. Ţidé měli vstup do Jihlavy znovu oficiálně povolen, do města však mohli vstupovat pouze jednou městskou branou a přes noc museli čas trávit za hradbami města. V devatenáctém století v Jihlavě vznikl náboţenský spolek a později byl povýšen na náboţenskou obec. Modlitebna ţidovského spolku byla nejdříve v soukromém domě na předměstí a později se nacházela v Ţiţkově ulici č. 18. Ve druhé polovině devatenáctého století v dnešní Benešově ulici vznikla synagoga zcela nová, na základě velkého počtu věřících a následně i nedostatečné kapacitě svatostánků. Synagoga byla postavena v románsko-maurském slohu a později vypálena jihlavskými nacisty 33. Ve stejném období vznikl v Jihlavě i ţidovský hřbitov, který slouţí do dnešní doby. Pohřbeny jsou zde významné osobnosti tehdejší ţidovské komunity, rodiče a sourozenci Gustava Mahlera 34. 30
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 54. Citováno
z: fond Městská správa Jihlava, Inventář sv. 1, Listiny /1240/ 1269-1900 /1929/, inv. č. 21. Uloţeno ve Státním okresním archivu Jihlava. 31
Jaroš, Zdeněk. Jihlavské ulice a vývoj jejich pojmenování. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1993, s. 31.
32
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 56.
33
Více v kapitole 2.2.
34
Tamtéţ.
V první polovině dvacátého století čítalo ţidovské obyvatelstvo přes 1700 osob
35
.
Druhá světová válka však drasticky zasáhla do ţivota jihlavských Ţidů a její válečné útrapy přeţilo pouze několik desítek z nich. Postupné omezování občanských práv vedlo aţ k jejich úplnému odloučení od společnosti a vyloučení z veřejného ţivota a konečným následným transportům. Jihlavští Ţidé byli nejprve deportováni do sběrného tábora v nedaleké Třebíči a odtud pak dvěma transporty v květnu 1942 do Terezína
36
. Nacisté
také poničili a vypálili budovu synagogy, nápodobně pak dopadly i další ţidovské památky jako obřadní síň na hřbitově a většina ostatních náhrobků. Dnes památku ţidovské historie v Jihlavě připomíná pamětní deska, která je umístěna v centru města na hradební zdi právě v místech vypálené ţidovské synagogy, dále zmíněný ţidovský hřbitov a stálá expozice v Muzeu Vysočiny Jihlava. Ţidovská část tvořila jen menšinu obyvatelstva. Jihlava měla velkou převahu obyvatelstva německého, které do Jihlavy přišlo během kolonizace v době „stříbrné slávy“ města ve 12. aţ 14. století. V první polovině století patnáctého uţ česká menšina dosahovala jen desetiny obyvatel města 37. Jihlava tak v této době byla nejvíce německým z velkých moravských měst, jako Brno, Olomouc a Znojmo. I nadále v 16. a 17. století převaha Němců přetrvávala. Město si dopisovalo německy, ale v úředních stycích se pouţívala čeština, město tak mělo českého i německého písaře. Byly zde i dvě německé školy chlapecké, jedna dívčí a jedna škola česká. Kázání probíhala v českém i německém jazyce. Česká menšina byla jen mezi střední městskou vrstvou a mezi chudinou. V devatenáctém století s příchodem vlny českého národního uvědomění byly i v Jihlavě pořádány české společenské akce. Vznikají tak snahy o prosazení češtiny a začíná i vydavatelství českých novin Skřivánek. Správa města však zůstává i nadále německá. Teprve aţ ve dvacátém století odpor českého obyvatelstva sílil a osvobození od Němců roku 1945 tak bylo povaţováno za „vykoupení“. Vzájemným obecným souhlasem byl tak po válce odsun Němců a jejich následné transfery z Jihlavska.
35
Ţidé v Jihlavě. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010. Broţura ke stálé expozici v Domě Gustava Mahlera.
36
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 63.
37
Němci v Jihlavě. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010. Broţura ke stálé expozici v Domě Gustava Mahlera.
2
Gustav Mahler a současná Jihlava
Snahou města Jihlavy, kraje Vysočina a příslušných institucí a spolků je v posledních letech především přiblíţit ţivotní osudy i hudební odkaz Gustava Mahlera široké veřejnosti. Jedná se hlavně o mezinárodní hudební festival, expozici v Domě Gustava Mahlera a o aktivity konající se v jeho rodném domě v nedalekých Kalištích. 2.1 Kaliště u Humpolce
Malá obec Kaliště leţí severozápadně od Humpolce. Z okolí je pohled na Českomoravskou vrchovinu a do středních Čech aţ k Blaníku. Kališťský katastr je vodním předělem řek Ţelivky a Sázavy. V červenci roku 1995 se při náhodné návštěvě obce muzikologem Jiřím Štilcem zrodila velká myšlenka zrekonstruovat rodný dům Gustava Mahlera. Podařilo se rozšířit cíle a předmět činnosti Nadace Musica noster amor, která se stala garantem celé rekonstrukce. Dnes má dům v pronájmu Občanské sdruţení Mahler 2000 – Společnost Gustava Mahlera, které úspěšně pečuje o tento prostor. Snahou je především navazovat na původní aktivitu velkého mahlerovského dirigenta a dlouholetého šéfa České filharmonie Václava Neumanna. Od roku 2002 probíhají v rodném domě mistrovské kurzy, tvůrčí skladatelské dílny a setkávání obdivovatelů hudby Gustava Mahlera v rámci hudebního festivalu. Dne 7. července 2010 zde vyvrcholily mezinárodní oslavy spojené s výročím skladatelova narození jako součást letošního ročníku ,,Hudby tisíců“
38
. Slavnost vypukla
ještě v Jihlavě odhalením sochy Gustava Mahlera od akademického sochaře Jana Koblasy v novém „Mahlerově parku“
39
. Symbolicky se tak uskutečnilo na místě bývalé synagogy
zničené nacisty v březnu roku 1939 pro vzpomínku na téměř tisícovku zahynulých jihlavských Ţidů. Poté se slavnost přesunula do nedalekých Kališť, kde proběhlo slavnostní zasazení speciální odrůdy růţí do tamního mahlerovského rozária. Růţe vypěstoval Ing. Josef Urban ze Ţelešic u Brna ve svém zahradnictví a do rozária je zasadil před svým odpoledním vystoupením americký barytonista Thomas Hampson společně s prezidentem České republiky Václavem Klausem a velvyslancem Norska, Švédska a USA. Následný recitál jednoho z největších znalců hudby Gustava Mahlera barytonisty 38
Více v kapitole 2.5.
39
Více v kapitole 2.3.
Thomase Hampsona společně s klavíristou Wolframem Riegerem byl přenášen internetem, televizí i Českým rozhlasem na stanici Vltava a dalšími rozhlasovými stanicemi. Název recitálu „A Life Is Song“ měl za úkol provést posluchače Mahlerovou písňovou tvorbou od jeho prvních raných skladeb. V pět hodin odpoledne propukl v Kalištích koncert inspirovaný hudbou mahlerovského dětství, tedy vojenskou hudbou s názvem „Gustav Mahler a vojenská hudba v Jihlavě 1875“. Avšak hlavní událostí celého programu dne se stal večerní open air koncert „Mahler Gala“. Na koncertě vystoupily hvězdy světového významu, jako jiţ zmíněný barytonista Thomas Hampson,, mezzosopranistka Anne Sofie von Otter či mladá norská sopranistka Marita Solberg. V zastoupení českých umělců pak Praţský filharmonický sbor, český chlapecký sbor Boni pueri a Mahler Chamber Orchestra, který dirigoval Manfred Honeck. Celá akce proběhla pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause. 2.2 Jihlavské domy a budovy spjaté s Gustavem Mahlerem Masarykovo náměstí, dům č. 26, tehdy č. 171 V tomto domě měl původně po příchodu do Jihlavy hokynářství Bernard Mahler, které později přenechal mladšímu bratru Davidovi. Podobně jako i jiní jeho příbuzní se věnoval obchodu 40. Dnes je v tomto domě cestovní kancelář. Masarykovo náměstí, dům č. 17, tehdy č. 86 V podnájmu zde bydlel přítel a spoluţák Gustava Mahlera, Emil Freund, který pocházel ze Ţeliva. Mahler u jeho rodiny v Ţelivě strávil v letech 1878 - 1883 část prázdnin 41. Dnes v domě na náměstí sídlí bankovní společnost. Brněnská ulice č. 25, tehdy č. 112 Zde provozoval v pronájmu Bernard Mahler nejprve hokynářství a poté výčep lihovin. Podle úředních záznamů uloţených ve Státním okresním archivu Jihlava
42
sem často
40
Bečková, Jana. Gustav Mahler, ţivotní osudy a dílo. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010, s. 8.
41
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 61.
docházel policejní revizor, protoţe hluční hosté zde zůstávali i po jedenácté večerní, tehdejší zavírací hodině. Bernard Mahler měl však neshody i kvůli tomu, ţe zde nechával přespávat „dívky bez sluţebního poměru“, za coţ mu byla udělena pokuta pět zlatých. V současné době slouţí objekt jako obytný dům. Mahlerův Penzion „Na Hradbách“ V domě dnešního Penzionu „Na Hradbách“ v ulici Brněnská otec Gustava Mahlera provozoval svoji ţivnost. Jiţ od roku 1861 zde provozoval výčep, který měl pronajatý od Johanna Hoffbauera
43
. Zdejší prostory slouţily i k výrobě a prodeji pálenky, různých
druhů sladkých likérů a rosolky. Samotný Gustav Mahler zde téţ pobýval, stejně jako bratr Bernarda, David
44
. Ve vedlejším domě číslo 134 pravděpodobně navštěvoval v letech
1866 – 1869 hlavní obecnou školu 45. Dnes se v domě v Brněnské ulici č. 31 nedaleko centra v klidné části města nachází moderně vybavený penzion, který nabízí příjemné posezení v útulné restauraci nebo ubytování ve vytříbeně vybavených apartmánech. Interiér je stylizován do doby Gustava Mahlera s vyobrazeními a fotografiemi jeho rodiny. Hluboká ulice č. 1, tehdy č. 608 V dnešní budově městské knihovny navštěvoval Gustav Mahler v letech 1869 - 1877 německé gymnázium. Později zde studoval jako privatista souběţně se studiem na vídeňské konzervatoři. Maturitní zkoušku vykonal na druhý pokus 12. září roku 1877 46. 42
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 61 – reprodukovaná archiválie uloţená ve Státním okresním archivu Jihlava: Městská správa Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1866 – 1890, kat. 74, inv. č. 408 Trestní věci, přestupky 1866, čj. 4957/1866 pol. 43
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 39 – reprodukovaná archiválie uloţená ve Státním okresním archivu Jihlava: Městská správa Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1850 – 1865, kart. 79, inv. č. 1361 Výčepníci lihovin, výrobci likérů 1862 - 1863, čj. nezjištěno. 44
Bečková, Jana. Gustav Mahler, ţivotní osudy a dílo. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010, s. 30.
45
Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad
Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000, s. 11. 46
Více v kapitole 1.1.
Jihlavské gymnázium bylo zaloţeno v roce 1561 jako humanistické, od roku 1625 převzali výuku jezuité, po roce 1773 bylo gymnázium státní s německým vyučovacím jazykem 47. Gymnázium české vzniklo v jiné budově v roce 1919. Ve zdejších učebnách studovali v 18. století skladatelé Jan Václav Stamic, Jan Ladislav Dusík, Pavel Vranický, Václav Jan Tomášek. Ani v 19. století nechybějí slavná jména jako skladatel Bedřich Smetana, architekti Josef Hoffmann a Adolf Loos či hudební vědec Quido Adler, který byl od studií na gymnáziu Mahlerovým přítelem 48. Hotel Gustav Mahler Dnes tříhvězdičkový hotel pojmenovaný na skladatelovu počest se nachází v jihlavské Kříţové ulici č. 4, za Mahlerových časů zvané Grosse Kreutzergasse. Zde se původně nacházel klášter, jehoţ prostory byly v devadesátých letech 20. století upraveny na hotel. Prostory vznikly přestavbou západního křídla dřívějšího dominikánského kláštera, nachází se zde i koncertní sál a výstavní prostory v tehdejší klášterní lodi. V prostorách kláštera také probíhaly významné historické události, které ovlivnily historický vývoj v celém Českém království. Komenského ulice č. 3, tehdy č. 493 Zde provozoval Bernard Mahler od roku 1872 další filiálku na výrobu sladkých likérů49. Komenského ulice č. 24, dnešní Horácké divadlo Jihlava V tehdejším Městském divadle poprvé dne 13. října roku 1870 Gustav Mahler veřejně koncertoval na klavír v rámci hudební besídky Broţových ţáků. Bylo to v jeho pouhých deseti letech a jiţ tehdy se o něm psalo jako o příštím velkém virtuózovi 50. Následně zde vystupoval ještě v letech 1873, 1876 a 1879. V letech 1882 a 1883 zde nastudoval a 47
Kolektiv autorů. Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 304, 494.
48
Bečková, Jana. Gustav Mahler, ţivotní osudy a dílo. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010, s. 12.
49
Tamtéţ, s. 30.
50
Theater. Der Vermittler, Jihlava, 1870, roč. I, č. 83, s. 2. Článek z dobových jihlavských novin uloţený
v Muzeu Vysočiny Jihlava.
dirigoval operety. Poslední vystoupení v divadle uskutečnil 11. srpna 1883 jako klavírista a dirigent na akademii ve prospěch Červeného kříţe. Budova Městského divadla byla vystavěna továrníkem Janem Okoňskim z původního kapucínského kostela 51. Dne 16. listopadu 1850 byla otevřena a později roku 1856 přešla do majetku města a slouţila k častým benefičním hudebním i divadelním produkcím. Hrála se zde činohra i opera nebo opereta. Repertoár nastudovali buď místní ochotníci, nebo tu hostovali operní společnosti. Roku 1989 bylo divadlo zbouráno a na začátku devadesátých let 20. století zde bylo postaveno divadlo nové, pouze se zachovaným průčelím. Žižkova ulice č. 15, dnešní Dělnický dům V roce 1869 zde Franz G. Czap, přední jihlavský továrník, postavil luxusní hotel, který pojmenoval svým jménem
52
. Hotel slouţil jako společenské centrum města Jihlavy,
pořádaly se tu plesy, divadelní představení i koncerty. Gustav Mahler zde poprvé koncertoval 17. května 1873, poté ještě 31. července roku 1876. 12. září 1876 zde vystoupil jako student vídeňské konzervatoře ve prospěch jihlavského gymnázia
53
.
Vystoupil společně se svými spoluţáky konzervatoristy a členy orchestru Dvorní opery ve Vídni. Uvedl zde také své první skladby, které se ale nedochovaly (Sonáta pro housle klavír a Kvartet pro dvoje housle, klavír a violu). Tento koncert mu pomohl projít závěrečnými zkouškami a obdrţet maturitní vysvědčení potřebné pro další studium. Výtěţek z koncertu přispěl na zaplacení pomůcek a učebnic ţáků gymnázia. Hotel Czap byl po roce 1945 označován jako Dělnický dům a jeho název mu zůstal dodnes, v Jihlavě se mu lidově říká „Dělňák“. V době komunismu dům upadal a v devadesátých letech 20. století byl jiţ téměř odsouzen k zániku. Nakonec dům koupil jihlavský architekt a obnovil ho k jeho bývalé slávě. 2.3 Židovský hřbitov a synagoga
Ţidovský hřbitov v Jihlavě byl zaloţen roku 1869, do té doby pochovávali jihlavští Ţidé své zemřelé v Puklicích. Hřbitov je o rozloze 8879 metrů čtverečních a za pozemek 51
Kolektiv autorů. Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 506.
52
Tamtéţ, s. 506, 602 – 603.
53
Více v kapitole 1.1.
zaplatila ţidovská obec 7 tisíc zlatých
54
. Hřbitov dnes čítá přes 1500 náhrobků. Jsou zde
pohřbeny významné osobnosti tehdejší ţidovské komunity. Vedle Mahlerových rodičů a sourozenců například rabín Unger. Při vstupu na ţidovský hřbitov byla postavena obřadní síň v novorománském stylu. Projekt realizoval významný vídeňský architekt Wilhelm Stiassny. Původní obřadní síň byla vysvěcena roku 1904 a to rabínem Ungerem, stihl ji však podobný osud jako synagogu a během okupace byla vypálena. Obřadní síň byla následně asanována a na jejím místě byla postavena menší, do které byly umístěny tři památeční desky. Dvě byly s hebrejskými modlitbami a jedna se jmény donátorů. Místo posledního odpočinku Mahlerových rodičů označuje vysoký náhrobek z tmavého kamene. Náhrobek rodičům dal Mahler postavit poté, co roku 1889 oba postupně skonali55. V únoru zemřel otec Bernard, půl roku po něm umírá ve Vídni sestra Leopoldina. Největší rána pro Mahlera však přišla v říjnu 1889, kdy v Jihlavě zemřela matka Marie. Jihlavská synagoga byla postavena v románsko - maurském slohu v dnešní Benešově ulici těsně za městskými hradbami. Vysvěcena byla roku 1863 jako svatostánek pro stále se rozrůstající ţidovské obyvatelstvo v Jihlavě. Byla to právě tato synagoga, kam chodil malý Gustav s rodiči. V noci z 29. na 30. března 1939 byla vypálena Němci
56
. Došlo tak k útoku proti
ţidovské komunitě a v návaznosti na tuto událost byl zřízen soud, který měl za úkol její prošetření. Především měl zabránit souzení německých obviněných před českým soudem. Obvinění se obešlo bez rozsudků, případ byl nakonec odloţen a všichni podezřelí propuštěni. K hořící synagoze té noci zavolal hasiče dr. Alois Fürst. Na vrata jeho domu nato někdo napsal hanlivý nápis: „Judenknecht hinaus aus Iglau“ (Ţidovský pacholek ven z Jihlavy)
57
. Dnes můţeme díky poválečným svědectvím říci, ţe vypálení synagogy,
jakoţto symbol jihlavských Ţidů, bylo připravovanou akcí a tento nápad se šířil delší dobu. Skutek byl dobře připravován, skupinka odhodlaných pro tento čin u synagogy připravila nádoby s benzínem a poté se odešla posilnit do hostince u Kirchnerů v Ţiţkově ulici
58
.
Samotný útok proběhl v noci před půlnocí vytlučením oken, poté pachatelé vnikli dovnitř, polili interiér a zapálili jej. Zásah přivolaných hasičů se pak omezil jen na ochranu 54
Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994, s. 61.
55
Bečková, Jana. Gustav Mahler, ţivotní osudy a dílo. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010, s. 13.
56
Kolektiv autorů. Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 564.
57
Tamtéţ, s. 564.
58
Tamtéţ, s. 564.
okolních budov, dílo bylo jiţ dokonáno. Na místě bylo zatčeno několik osob, ty však, jak uţ jsme zmínili, byly následně propuštěny. Němci v Jihlavě byli však na tento čin velmi hrdí, a tak se nejeden z nich snaţil tuto „zásluhu“ přisvojit. Jeden z pravděpodobných ţhářů dokonce sloţil oslavnou báseň Der Tempelbrand in Iglau, s níţ se ucházel o práci na zlínském gestapu 59. Vypálením jihlavské synagogy však tragické události nekončily, byly pouze jejich předzvěstí. 2.4 Pomník a park Gustava Mahlera
V roce 2004 bylo v Jihlavě zaloţeno Společenství za zřízení pomníku Gustava Mahlera. Jak vyplývá z názvu, jeho hlavním cílem bylo vybudování důstojného pomníku Gustava Mahlera na místě vypálené synagogy v dnešní jihlavské Benešově ulici. Mahlerův pomník je zatím prvním a jediným na světě. Autorem se stal významný český sochař Jan Koblasa. Stavba parku započala v létě roku 2009 dle návrhu jihlavských architektů Martina Laštovičky a Víta Doleţala. Následně byly do parku umístěny kamenné plastiky tří ptáků a tří ryb, zhotovené v lomu v Kamenné u Tasova sochařem Jaroslavem Řehnou 60. Ptáci byli zhotoveni ze dvou druhů mrákotínské ţuly a červeného kamene z Afriky 61. V jubilejním roce 2010/2011 byly plastiky ptáků a ryb doplněny jezírkem s vodotrysky, vysázenou zelení a samozřejmě nepostradatelnou sochou Gustava Mahlera. Její samotné umístění bylo vyvrcholením oslav 150. výročí skladatelova narození. 208 centimetrů vysoká postava Gustava Mahlera z temně patinovaného bronzu je umístěna na 120 centimetrů vysokém podstavci z černé leštěné ţuly. Socha zpodobňuje Mahlera v mladších letech, mírně vpřed nakloněného, v dlouhém zvlněném plášti a s typickým motýlkem. Pohled je upřený do budoucnosti, koncentrovaný při kázání ptákům a rybám, kteří symbolicky naslouchají zvukům vody, větru a tónům Mahlerovy hudby. Umístění sochy v parku Gustava Mahlera bylo pro Jana Koblasu jasnou volbou. I přes to, ţe místo původně obývali trhovci se svými stánky, se mu toto umístění jevilo jako správné pro uctění památky Gustava Mahlera, skladatele, který se bez přírody neobešel a k ţivotu i práci ji potřeboval. Právě toto místo představuje kultivovanost městské přírody a
jednotlivé elementy tvořící park, jako socha, hradební zdi, půdorys zbořené synagogy 59
Kolektiv autorů. Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 565.
60
Klukanová, Ludmila. Jihlava Gustavu Mahlerovi. Jihlava: Parolaart, 2000, s. 63.
61
Tamtéţ, s. 64.
spolu s nově vytvořenými kamennými sochami, ţuloví ptáci a ryby, to vše nám má připomínat „zjevení hudby“. Při odhalení pomníku 7. července 2010 sám Jan Koblasa prohlásil: ,,Stvořil jsem sochu anděla“ 62. 2.5 Festival „Hudba tisíců – Mahler Jihlava“ Mezinárodní hudební festival pod názvem Hudba tisíců – Mahler Jihlava je významný počin na poli hudebních festivalů. Od roku 2001 ho kaţdoročně pořádá Občanské sdruţení Mahler 2000 – Společnost Gustava Mahlera a ArcoDiva management pod záštitou Statutárního města Jihlavy a kraje Vysočina. Je pokračováním a vyvrcholením všech aktivit, které Společnost Gustava Mahlera zahájila v polovině devadesátých let minulého století. Snahou představitelů společnosti v čele s dr. Jiřím Štilcem je volně sdruţovat zájemce o dílo a osobnost Gustava Mahlera, udrţovat mezinárodní kontakty a iniciovat tematické akce – a především organizovat hudební festival. Na koncertních pódiích vystoupili za dobu existence festivalu přední čeští i zahraniční umělci, soubory a orchestry s kvalitním repertoárem. Dramaturgicky organizátoři festivalu připomínají nejen skladby Gustava Mahlera, ale i dalších skladatelských osobností. Nebojí se přizvat ani moderní hudební projekty a oslovit tak širokou veřejnost. Jiţ tradičně probíhají tematicky blízké doprovodné akce, například výstavy, divadelní představení či filmové projekce. Devátý ročník festivalu patřil mezi kaţdoroční neopomenutelné akce nejen na Vysočině. Byl zahájen 18. května 2010 na jihlavské radnici v den připomínky úmrtí skladatele Gustava Mahlera a nesl se ve znamení velkých mahlerovských oslav, které vyvrcholily 7. července 2010 odhalením pomníku Gustava Mahlera a otevřením parku pojmenovaného na počest skladatele v Jihlavě. Dále se celá slavnost přemístila do rodných Kališť u Humpolce, kde vyvrcholila večerním koncertem ,,Mahler Gala“ za účasti zahraničních interpretů 63. Festival je součástí mezinárodního projektu Gustav Mahler Jubilee 2010/2011, do kterého je zapojena řada subjektů a institucí nejen v České republice, ale i v zahraničí. Součástí mahlerovských oslav v roce 2011 bude i rozsáhlá vědecká konference v Jihlavě,
62
Veber, Petr. Česko slavilo výročí Gustava Mahlera. [online] 2010 [citováno 9. července 2010]. Dostupné
z: http://www.rozhlas.cz/vltava/vazhudba/_zprava/756797. 63
Více v kapitole 2.1.
na kterou budou pozvány takové osobnosti jako Donald Mitchell, Henry Louis de La Grange, Norman Lebrecht, David Matthews a další.
3 Dům Gustava Mahlera Počátky domu ve Znojemské ulici číslo 4 v Jihlavě spadají aţ do 16. století. Na začátku 19. století prošel klasicistní přestavbou, kdy byl zvýšen o druhé patro. Rodina Gustava Mahlera přišla do Jihlavy v roce 1860 a usadila se v domě v tehdejší Brtnické ulici č. 265. Mladý Gustav Mahler zde ţil aţ do roku 1875. Dům prodal po smrti svých rodičů v roce 1889. Po II. světové válce byl dům č. 4 jako německý majetek konfiskován, převeden do vlastnictví města a poté státu. Od roku 1953 do počátku 90. let 20. století, kdy ho opět získalo město, patřil kovárenskému závodu, který ho vyuţíval jako ubytovnu. Dne 19. června roku 1960 byla v rámci 100. výročí narození Gustava Mahlera na průčelí domu odhalena deska od akademického sochaře Milana Knoblocha, která připomíná, ţe v domech č. 4 a 6 skladatel v letech 1860 - 1875 ţil. V letech 1993 - 2000 byl dům postupně rekonstruován
64
a od roku 2004 spravovala
objekt Městská knihovna Jihlava. Dům slouţil především výstavním účelům a v roce 2006 zde byla ve dvou místnostech prvního patra instalována stálá expozice Gustav Mahler a Jihlava. Od července 2008 je provozovatelem objektu znovu město. Po rekonstrukci výstavních prostor byl Dům Gustava Mahlera slavnostně znovuotevřen 25. září 2008 výstavou Vladimíra Franze Písně potulného tovaryše. Prostory byly oţiveny atraktivní výmalbou a moderním osvětlením. V přízemí byla otevřena stylizovaná nekuřácká kavárna, dále také informační a prodejní místo pro veřejnost. V prvním patře domu se nachází jiţ zmíněná expozice Gustava Mahlera, která představuje návštěvníkům jeho ţivot a dílo. Ve druhém poschodí jsou k dispozici prostory, které umoţňují konání výstav a kulturních akcí. V domě jsou také umístěny díla z pozůstalosti výtvarnice a módní designérky They Weltner (* 21. 4. 1917 Jihlava - † 17. 5. 2001 Curych), vzdálené příbuzné Gustava Mahlera. Thee Weltner byla v roce 2003 in memoriam udělena Cena města Jihlavy. Umístění děl v Domě Gustava Mahlera bylo jejím výslovným přáním. V roce 2009 byl Dům Gustava Mahlera opět uzavřen a to z důvodů krátkodobé, ale nezbytné rekonstrukce, která měla přispět i ke zvýšení návštěvnosti
65
. Do nevyuţitých
prostor bytu v nejvyšším patře byly přesunuty kanceláře z niţšího patra a místo nich zde
64
Klukanová, Ludmila. Jihlava Gustavu Mahlerovi. Jihlava: Parolaart, 2000, s. 53.
65
Tamtéţ, s. 53.
vznikla společenská místnost s audiovizuální technikou. Prostor je součástí expozice, ale vyuţívá se i pro semináře, školení, besedy atd. Dále vznikla badatelna s knihovnou a posluchárna s nahrávkami hudby Gustava Mahlera. Ve sklepních prostorech domu byla rozšířena stálá expozice týkající se rodiny Gustava Mahlera. Jeho otec byl vinopalníkem, prostory tuto ţivnost připomínají stylizovanou vinopalnou i s šenkem. Zcela nově vznikly stálé expozice o Ţidech a Němcích na Jihlavsku. Galerie se rozšířením a interaktivním pojetím nových expozic snaţí přiblíţit atmosféru domu a prostředí, ve kterém mladý Gustav vyrůstal, co nejširšímu okruhu návštěvníků a především přilákat školní mládeţ a studenty. 3.1 Stálá expozice Gustav Mahler a Jihlava
Expozice v Domě Gustava Mahlera s názvem Gustav Mahler a Jihlava dokumentuje prostředí, ve kterém Mahler proţil své mládí a kde nalézal zdroje pro svoji tvorbu. Dále zmiňuje i jeho pozdější kontakty s Jihlavou a vztah Jihlavy ke Gustavu Mahlerovi po jeho smrti. Tematicky se výstava člení na dvanáct okruhů: I. Jihlava v době příchodu Mahlerovy rodiny: Rodina Gustava Mahlera přišla do Jihlavy v říjnu 1860 a usadila se v domě č. 265 v Brtnické ulici, dnes Znojemská 4
66
. Ve 2. polovině 19. století se Jihlava řadila mezi
velká moravská města. Z tehdejších 20 000 obyvatel byly 4/5 německé. II. Mahlerův rod a rodina: Rod Mahlerů pocházel z Podblanicka. Rodina Bernarda a Marie Mahlerových byla početná, narodilo se jim čtrnáct dětí, z nich však osm zemřelo v dětském věku. III. Školní léta: V případě Gustava Mahlera nelze s určitostí říci, kde získal základní vzdělání. Pravděpodobně tomu tak bylo v obecné škola v dnešní Brněnské ulici
67
. Byl studentem
jihlavského německého gymnázia, později odešel na vídeňskou konzervatoř.
66
Více v kapitole 1.1.
67
Více v kapitole 2.2.
IV. Jihlavská hudební tradice: Město Jihlava má starou hudební tradici, která přinesla podněty i pro rozvoj hudebního nadání Gustava Mahlera. V. Vojenská hudba: V době Mahlerova dětství bylo v okolí Jihlavy ubytováno několik útvarů. S jejich pobytem souvisely přehlídky uniforem a promenády vojenských kapel. VI. Hudební folklór: Mezi první hudební vjemy mladého Gustava patřily lidové písně sluţebných a pijácké písničky potulných vandrovníků. VII. Zvukomalebná příroda: Zvukomalebná krása Vysočiny inspirovala a obklopovala Mahlera ze všech stran na kaţdém kroku. VIII. „To je rozený muzikant“: Hudební nadání se u Gustava Mahlera projevovalo jiţ v útlém věku. Jeho první veřejné vystoupení skončilo obrovským úspěchem 68. IX. Návštěvy a maturita: Po odchodu do Vídně přijíţděl Mahler do Jihlavy skládat zkoušky za uplynulý semestr, vracel se sem ale také o svátcích a prázdninách. X. Návraty: Práce a kariéra pohltily Mahlera natolik, ţe zapomíná na rodinná výročí a odkládá slíbené návštěvy v Jihlavě. XI. Rok loučení: Po smrti rodičů se Mahler stal poručníkem svých sourozenců. Kontakty s městem však nepřerušil.
68
Více v kapitole 1.1.
XII. Jihlavané a Gustav Mahler: Jihlavská veřejnost se ke Gustavu Mahlerovi hlásila. Na jeho počest se konala mnohá koncertní vystoupení a připomínkové akce. 3.2 Vybrané výstavy v sezóně 2009/2010
Na podzim roku 2009 proběhla v Domě Gustava Mahlera jedinečná výstava s názvem Picasso v Jihlavě!, která představila kresby a grafiky světově uznávaného španělského výtvarníka Pabla Picassa. Kurátorem výstavy byla akademická malířka Irena Wagnerová a jejím pořadatelem Statutární město Jihlava a partnerské město Heidenheim v Německu. Výstava byla jedinečnou událostí nejen pro jihlavskou veřejnost, ale měla celonárodní dopad – tato díla dosud nebyla v České republice prezentována. Celá výstava byla inspirována tématem býčích zápasů a minotaurů, tedy tématy vystihujícími původ a identitu umělce, zahrnovala také dobové reprodukce plakátů. Celkem ji tvořilo 56 originálních děl zapůjčených dr. René Hirnerem, ředitelem Hermann Voith Galerie Kunstmuseum Heidenheim. Na dílech byly k vidění různé grafické techniky, dále lepty, akvatinty i litografie a linoryty. Dle údajů Domu Gustava Mahlera se výstava velmi vydařila, celkem ji zhlédlo za dva měsíce šest tisíc návštěvníků a i z finančního hlediska se investice do výstavy městu vrátily. Přispěl k tomu i bohatý doprovodný programu (představení divadla Ungelt Picasso s Milanem Kňaţkem a Vilmou Cibulkovou v Horáckém divadle, výtvarné dílny za účasti jihlavských a brněnských škol, lektorské přednášky a komentované prohlídky ve spolupráci s Oblastní galerií Vysočina a Národní galerií v Praze). Propagace výstavy probíhala v tisku, televizi i rozhlase. Vyrobeno bylo i mnoţství upomínkových předmětů, byl vydán i odborný katalog s komentáři vystavených děl. Organizátorům se podařil ojedinělý mezinárodní projekt, který je srovnatelný s výstavami v Národní galerii v Praze (výstava grafických Picassových listů se konala i v Národní galerii v Praze a její kurátorka dr. Olga Uhrová se podílela i na přípravách jihlavské výstavy). V letošním roce 2010 byla v Domě Gustava Mahlera ke zhlédnutí výstava dalšího vynikajícího a významného španělského umělce, surrealisty Salvadora Dalího. Výstava s názvem Boţská komedie představovala kolekci akvarelů, bronzových soch, keramiky a dřevořezů. Akvarely byly na téma Danteho Boţské komedie. Výstava byla doplněna velkoformátovými reprodukcemi fotografií Václava Chocholy, které pořídil v roce 1969
v hotelovém pokoji Dalího v Paříţi. Mezi těmito fotografiemi dominoval portrét Dalího s vajíčkem, který je dnes světově proslulý a je vyzdvihován jako jeho nejlepší portrét vůbec. Majitelem celé sbírky je soukromý praţský galerista Zdeněk Kočík, který výstavu zapůjčil. K výstavě byl vydán katalog, k zakoupení byly reprodukce slavných Dalího děl nebo fotografie Václava Chocholy.
3.3 Sociologický výzkum návštěvnosti Úkolem prováděného sociologického výzkumného projektu bylo zjištění návštěvnosti Domu Gustava Mahlera v Jihlavě a zodpovězení souvisejících otázek. Vzhledem k poměrně nedávnému znovuotevření galerie a muzea nejsou k dispozici ţádné publikované statistiky návštěvnosti na delším časovém úseku. Proto bylo výzvou se v rámci dvousemestrálního studijního předmětu Sociologie umění ve školním roce 2008/2009 zabývat tímto tématem. Výzkum byl prováděn kvantitativním způsobem řešení, který se obecně provádí formou náhodných výběrů dotázaných, sbíráním dat pomocí testů, pozorováním nebo dotazníků. V případě předkládané zprávy se jednalo o formu anonymních dotazníků za časovou periodu. Výhodou takového výzkumu je rychlý sběr dat a jejich následné jednoduché zpracování a vyhodnocení. Dotazník s daty byl výstupem projektu a slouţí pouze pro studijní účely. Jeho obsah byl konzultován s odbornými pracovníky Domu Gustava Mahlera. Informace o jednotlivých výstavách byly čerpány z tištěných materiálů galerie a konzultací. 3.3.1 Kvantitativní výzkum Cílová skupina Cílovou skupinu sociologického výzkumu tvořili návštěvníci galerie a muzea, obyvatelé města Jihlavy a příleţitostní návštěvníci města, kteří byli dotázáni v období měsíce ledna aţ dubna 2009. Dotázaní byli vybráni náhodně, nezáleţelo na věku ani na pohlaví. Dotázáno bylo 50 respondentů, z toho bylo 35 ţen a 15 muţů. Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit návštěvnost Domu Gustava Mahlera za sezónu 2008/2009. Dále průměrný věk návštěvníků galerie, zda galerii navštěvují i studenti jihlavských středních nebo základních škol. Také snaha o zjištění celkového zájmu především jihlavské veřejnosti o umění, ať uţ o současné výtvarné umění nebo o umění a hudbu Gustava
Mahlera samotného. Cílem bylo také zjištění, která z uvedených výstav v sezóně 2008/2009 měla u návštěvníků největší úspěch. Forma výzkumu Data výzkumného projektu byla získávána pomocí jednoduchých dotazníků, na které respondenti po oslovení odpovídali. Část dotazníků byla umístěna přímo v galerii a ve spolupráci s pracovníky byla předkládána veřejnosti. Další část dotazníků byla prováděna v terénním výzkumu. Dotazník se skládal ze třinácti otázek, které byly vyhodnoceny pomocí grafů. Na dotazník respondenti odpovídali anonymně. Dotazník obsahoval krátké, jasné a jednoduché otázky a různý počet moţných odpovědí. Důleţitou a nedílnou součástí výzkumu byly také konzultace o návštěvnosti s odbornými pracovníky Domu Gustava Mahlera, kteří poskytli nezbytné informace. 3.3.2 Vyhodnocení otázek dotazníku
1) Kolikrát ročně navštěvujete galerii?:
Komentář Otázka se vztahovala pouze na Dům Gustava Mahlera, proto odpovědi souvisí pouze s touto jihlavskou galerií. Vyplývá z ní, ţe nejčastěji galerii navštěvuje veřejnost vícekrát ročně. Takto odpovědělo 40% dotázaných respondentů. 30% respondentů odpovědělo, ţe
galerii navštívilo poprvé. S touto otázkou úzce souvisí otázka číslo 4, která nám blíţe objasní, z jakých důvodů respondenti galerii navštívili. 2) Do jaké věkové kategorie se řadíte?:
Komentář Nejvíce z dotázaných návštěvníků bylo ve věku 40 – 49 let. Z této otázky vyplývá, ţe galerii navštívili spíše lidé starší třiceti let a lidé středního věku neţ studenti středních nebo základních škol. 3) Jaké je Vaše dosaţené vzdělání?:
Komentář Skoro polovina dotázaných respondentů má ukončené vysokoškolské vzdělání. Z čehoţ vyplývá, ţe v tomto výzkumu mají o dnešní umění zájem spíše lidé vzdělaní. Tato otázka nám však neupřesňuje, jestli těchto 46% dotázaných má umělecké vysokoškolské zaměření. Ve 30% případů mají návštěvníci alespoň ukončené středoškolské vzdělání, ať uţ s uměleckým zaměřením nebo ne. 4) Galerii navštěvujete:
Komentář Nejčastější odpovědi uvádí, ţe návštěvníci byli v galerii ve svém volném čase, coţ znamená, ţe dnešní umění povaţují za svůj koníček a galerii navštěvují, protoţe jim přináší poţitek. 26% respondentů uvedlo, ţe galerii navštěvují pouze při konání vernisáţe. V rámci výuky galerii navštěvují spíše mladší návštěvníci, a to z důvodu povinnosti neţ z důvodu zájmu o dnešní umění. Jen 8% respondentů byli mladší studenti, kteří galerii navštíví i ve svém volném čase.
5) Zajímá Vás současné umění?:
Komentář Zájem o současné umění je poměrně velký jak ze stran návštěvníků, kteří ho mají spojený se studiem nebo prací, tak i ze stran laiků, kteří se o umění zajímají ve svém volném čase. 6) Která výstava Vás v poslední době nejvíce zaujala?:
Vladimír Franz Písně potulného tovaryše – vernisáţ k výstavě kolekce akvarelů se konala 25. září 2008 a slavnostně znovuotevírala Dům Gustava Mahlera po jeho rekonstrukci. Probíhala do konce října 2008. Hudební skladatel a malíř, autor scénické hudby, Vladimír Franz, se narodil v Praze v roce 1959. Vedle tvorby scénické a hudby k
filmovým a televizním projektům se intenzivně věnuje i volné tvorbě. Je autorem monumentálních i komorních hudebních děl, jeţ zahrnují několik scénických oratorií, zpěvohru, kantáty, písně či madrigaly. Jeho malířské dílo se klene od symbolisticky zpracovaných elementárních přírodních motivů a akvarelových impresí po velkoformátové expresivně-orfické variace na hudební téma a velké "oltářní" obrazy. Alfred Habermann Alfred Habermann – výstava probíhala ve dnech 29. října aţ 12. prosince 2008. Uznávaný profesor uměleckého kovářství Alfred Habermann se narodil v Jihlavě v česko-německé rodině. Výstava v prostoru Domu Gustava Mahlera byla pojata jako pocta profesoru Habermannovi, který zemřel v roce 2008. Představovala průřez jeho drobnou kovářskou tvorbou, jako jsou pamětní mince a plakety. K vidění byla i jeho významná mezinárodní ocenění či vyznamenání od kolegů a přátel. Dále zde byly intsalovány portrétní kresby, kované reliéfy a fotografie zachycující jeho podobu. Emanuel Ranný Obrazy - grafika – práce jednoho z předních současných grafiků byly vystaveny na četných výstavách české grafiky doma i v zahraničí. Obdrţel několik domácích a zahraničních ocenění. Svými pracemi je zastoupen v mnoha sbírkách v České republice a zahraničí. Vernisáţ k výstavě se konala 17. prosince 2008 a samotná výstava trvala do 31. ledna 2009. Obsahovala především práce tvořené technikou suché jehly, ale i velké olejové obrazy inspirované pobyty v zahraničí. Dílo Adolfa Loose ve fotografiích Waltera Zedniceka – Adolf Loos, brněnský rodák, designér a teoretik, byl jednou z nejvýznamnějších osobností evropské architektonické moderny. Jeho rodiče pocházeli z Jihlavy. Vídeňský fotograf Walter Zednicek se jiţ po mnoho let zabývá vídeňskou architekturou raného 20. století a pokouší se stavby fotografovat tak, jak je architekti té doby navrhli, včetně jejich zakomponování do prostředí, které je obklopuje. Výstava v galerii představovala přes třicet Zednicekových barevných fotografií realizací Adolfa Loose. Cílem výstavy bylo připomenutí významných Loosových staveb a jeho vlivu na celosvětovou architekturu. Výstava se konala ve dnech 11. února aţ 28. března 2009. Alena Zykmundová Koláţe – výstava představovala výběr koláţí z tvorby současné výtvarnice a pedagoţky Aleny Zykmundové. Konala se v období od 3. do 30. dubna 2009.
Její tvorba byla zastoupena volnými listy z tematických souborů – Sjezd abiturientů, Atlas zvěře, Diskuze se starými mistry na aktuální témata a Herbář. Komentář Z grafu jasně vyplývá, ţe největší úspěch za sledované období získala výstava Dílo Adolfa Loose ve fotografiích Waltera Zedniceka, coţ bylo potvrzeno i ohlasem v tisku a mediích či pracovníky galerie 7) Chystáte se na výstavu Picasso v Jihlavě!?:
Komentář Výstava Picasso v Jihlavě! byla otevřena 8. září 2009 slavnostní vernisáţí a trvala do začátku listopadu 2009. Konala se ve spolupráci s německým Kunstmuseum Heidenheim, z něhoţ bude zapůjčeno na 56 originálních děl. Sbírku tvoří převáţně grafiky, kresby a plakáty inspirované býčími zápasy a mytologií. V rámci výstavy probíhaly doprovodné akce – představení Divadla Ungelt Picasso v hlavních rolích s Vilmou Cibulkovou a Milanem Kňaţkem či výtvarné dílny a programy pro školy a veřejnost. Většina respondentů odpověděla na otázku, zda se půjdou na výstavu podívat, kladně. Pouze 4% dotázaných odpověděla záporně. Překvapující však bylo, ţe 26% dotázaných respondentů vůbec nevědělo, ţe je výstava připravována. Za zváţení stojí lepší informovanost jihlavské veřejnosti, která by mohla vést k procentuálnímu zvýšení kladných odpovědí.
8) Jaký je Váš současný zájem o umění Gustava Mahlera?:
Komentář Expozice v muzeu s názvem Gustav Mahler a Jihlava dokumentuje prostředí, ve kterém Gustav Mahler proţil své mládí. Zde pravděpodobně nalézal zdroje pro svoji tvorbu. Dále zmiňuje i jeho pozdější kontakty s Jihlavou a vztah Jihlavy ke Gustavu Mahlerovi po jeho smrti. Tematicky se výstava člení na dva výstavní prostory. V prvním prostoru najdeme rozdělené ţivotní etapy Gustava Mahlera spojené s Jihlavou pod názvy: 1. Jihlava v době příchodu Mahlerovy rodiny, 2. Mahlerův rod a rodina, 3. Školní léta, 4. Jihlavská hudební tradice, 5. Vojenská hudba, 6. Hudební folklór, 7. Zvukomalebná příroda, 8. „To je rozený muzikant“, 9. Návštěvy a maturita, 10. Návraty, 11. Rok loučení. Ve druhém výstavním prostoru se nachází multimediální PC pod číslem 12. Jihlavané a Gustav Mahler. Z grafu jasně vyplývá, ţe necelá polovina dotázaných galerii navštívila za jiným účelem, neţ za účelem prohlídky stálé expozice o Gustavu Mahlerovi. Z toho 14% respondentů o samotnou expozici vůbec ţádný zájem nemá a nehodlá ji ani shlédnout. Těţko zodpovědět, jestli toto procento tvoří návštěvníci, kteří galerii navštívili z povinnosti (studenti navštěvující galerii se školou), nebo jestli takto odpověděli návštěvníci, kteří galerii navštěvují pouze za účelem umění výtvarného.
9) Jak se Vám líbí nově zrekonstruované interiéry galerie?:
Komentář Prostor domu je oţiven atraktivní výmalbou inspirovanou vzory známého vídeňského designéra a rodáka z nedaleké Brtnice Josefa Hoffmanna. Na stěnách jsou tak pouţity kombinace barev bíle, šedé a smaragdově zelené, které se objevuji i na expozičních panelech a v informačních materiálech muzea. Převáţné většině návštěvníků se nově zrekonstruované interiéry Domu Gustava Mahlera líbí, jen velmi malé procento dotázaných mělo jisté výhrady a 1% respondentů odpovědělo záporně bez jakéhokoli udání důvodů. 10) Jste:
Komentář V dotazníku bylo celkem osloveno 50 osob, z toho bylo 35 ţen a 15 muţů. Graf znázorňuje tento počet v procentech.
11) Jak je Vaše bydliště přibliţně vzdálené od Jihlavy?:
Komentář Více jak polovina z dotázaných odpověděla na otázku o vzdálenosti bydliště od Jihlavy odpovědí do 20 km. Většina dotázaných byli přímo obyvatelé Jihlavy nebo občané z okolních měst a vesnic, kteří do Jihlavy dojíţdí například do práce nebo na nákupy. Respondenti, kteří uvedli vzdálenost větší, mohou být v malém procentu například studenti, kteří v Jihlavě bydlí na internátě. V jiném případě jsou to návštěvníci, kteří přijeli do Jihlavy výhradně za účelem návštěvy galerie, nebo turisti, kteří návštěvu galerie spojili se svým výletním plánem nebo například pobytem u příbuzných. 12)
Jste spokojeni s cenami vstupného?:
Komentář Dům Gustava Mahlera – vstupné (stav k sezóně 2008/2009) Základní vstupné – 30 Kč Sníţené vstupné – 15 Kč (děti od 6 do 15 let, studenti, senioři, drţitelé průkazky ZTP a ZTP/P) Základní, střední, vysoké školy a učni v rámci výuky – 10 Kč. Valná většina návštěvníků neměla s cenami vstupného ţádný problém. Nevadilo jim, bylo pro ně přijatelné, nezdálo se jim předraţené, návštěvníci byli spokojeni. Jen malé mnoţství z dotázaných odpovědělo negativně. 13) Podle věkové kategorie jste byl/a v galerii zařazen/a do skupiny:
Komentář Více jak polovina respondentů byla při návštěvě v galerii zařazena do skupiny dospělí, to znamená, ţe návštěvníci neměli nárok na ţádnou slevu vstupného a zaplatili tak plnou cenu. 20% tvořili senioři, kteří na slevu vstupného nárok mají. Nejmenší část respondentů tvořili studenti, kteří jsou dle cen vstupného řazeni do stejné kategorie jako senioři. Druhou nejmenší část tvořili respondenti, kteří galerii navštívili skupinově v rámci své výuky, tvoří tak skupinu s nejlevnějším vstupným.
3.3.3 Souhrn výzkumu Z šetření dotazníků nám jasně vyplynulo, ţe galerii navštěvují spíše lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním a lidé středního věku. Mladší návštěvníci galerii navštěvují ve většině případů v rámci povinné školní výuky. Toto se však galerie snaţí změnit. Účelem další rekonstrukce je i zvýšení návštěvnosti Domu Gustava Mahlera. Budou zde nově vznikat programy pro školy a rodiny s dětmi, nové expozice, coţ by mělo návštěvnost mladší generace o poznání zlepšit. Většina návštěvníků galerii navštěvuje vícekrát ročně, z čehoţ vyplývá, ţe i návštěvníci, kteří ji navštívili poprvé, se do galerie rádi vracejí při příleţitosti další výstavy nebo konání vernisáţe. Návštěvnost jednotlivých výstav v roce 2008/2009 můţeme porovnat podle statistik galerie s našimi výsledky z dotazníků. Výstava Vladimíra Franze Písně potulného tovaryše podle dotázaných respondentů nesklidila velký úspěch, zatímco podle statistik byla poměrně úspěšná. Galerii v měsíci říjen navštívilo 175 návštěvníků. Výstava Alfred Habermann zaznamenala úspěch jak u dotázaných respondentů, tak i podle vyhodnocených statistik galerie. Výstavu Emanuel Ranný – Obrazy – grafika dle statistik navštívilo 48 návštěvníků. V našem dotazníku z odpovědí vyplynulo, ţe výstava oslovila 14% dotázaných. U výstavy Dílo Adolfa Loose ve fotografiích Waltera Zedniceka byla návštěvnost dle statistik největší, přišlo 413 návštěvníků a v našem dotazníku zaujala 38% dotázaných. Na výstavu Alena Zykmundová – Koláţe se přišlo podívat 70 návštěvníků a z našeho dotazníku vyplynulo, ţe úspěch měla u 10% dotázaných. Kdyţ porovnáme tato fakta, dospějeme k závěru, ţe jak podle statistik galerie, tak i podle odpovědí respondentů, nejúspěšnější výstava 2008/2009 byla s přehledem Dílo Adolfa Loose ve fotografiích Waltera Zedniceka. Druhá nejúspěšnější výstava byla jak podle statistik, tak i podle výsledků průzkumu Alfred Habermann. U první a u dvou posledně probíhajících výstav se nám data trochu odlišují. Současný zájem o umění samotného Gustava Mahlera je poměrně velký. Jihlavská veřejnost expozici Gustav Mahler a Jihlava ve většině případů zná nebo má v plánu ji navštívit. Kvůli expozici se do galerie sjíţdějí i lidé z okolí, coţ je jak pro galerii, tak pro město Jihlava velkým přínosem. Jihlavská veřejnost má alespoň malou znalost o tom, kdo vlastně Gustav Mahler byl a i laik dokáţe k jeho tématu říci pár slov.
Závěr I přesto, ţe Gustav Mahler nebyl přímo rodákem z Jihlavy, ale z nedalekých Kališť u Humpolce, sehrálo toto město v jeho ţivotě významnou úlohu. Je téměř jisté, ţe zde čerpal mnoho podnětů pro svoji pozdější tvorbu v dospělém věku. Právě zde proţíval četné dětské radosti a bolesti, začal chodit do školy či se poprvé setkal s hudbou. Proto byla cílem této práce hlavně snaha seznámit s Mahlerovým pobytem v Jihlavě a zmínit významné události s tímto spjaté. K tomuto účelu poslouţila především rešeršně – kompilační metoda, která pomohla přehledně shrnout a interpretovat získané informace o Mahlerově dětství do ucelených tematických kapitol. V rámci studie se podařilo prokázat a připomenout, ţe Mahlerovo dětství bylo jiţ od útlého věku naplněno hudbou a ţe jeho talent byl v Jihlavě plně rozvíjen a podporován, o čemţ svědčí i citované prameny a archiválie nacházející se v Muzeu Vysočiny Jihlava a Státním okresním archivu Jihlava. V práci jsme se částečně zabývali i otázkou, do jaké míry měly tyto skutečnosti vliv na jeho pozdější tvorbu. A to především připomenutím inspiračních zdrojů, jako byly písně českých sluţebných, místní lidová hudba, pochodové promenády vojenské posádky a hlavně příroda a krajina na Vysočině. Dalším cílem studie bylo shrnutí současného mahlerovského dění na Jihlavsku. Zabývali jsme se několika významnými počiny jihlavských institucí a spolků, které se snaţí uchovávat a rozvíjet odkaz Mahlerovy tvorby, a to především přiblíţením široké veřejnosti. Jedná se například o Mezinárodní hudební festival ,,Hudba tisíců – Mahler Jihlava“, či aktivity v rodných Kalištích a v Domě Gustava Mahlera v Jihlavě. Podařilo se prokázat, ţe Jihlava se k odkazu Gustava Mahlera hrdě hlásí a místní aktivity jsou veřejností podporovány. Součástí předkládané práce byl i provedený sociologický výzkum návštěvnosti Domu Gustava Mahlera po jeho znovuotevření v sezóně 2008/2009. Výsledky průzkumu přinesly statistickou úspěšnost jednotlivých výstav galerie v Domě Gustava Mahlera za vybrané období a vypověděly o povědomí místní veřejnosti o Gustavu Mahlerovi a expozici. Jihlavská etapa Mahlerova ţivota je tak určitou výzvou pro další muzikologické badatele, především z oblasti hudební sociologie, aby se důkladněji pokusili o bliţší prozkoumání spojitosti vlivu dětství a mládí zde proţitého na pozdější tvorbu.
Summary Despite of the fact that Gustav Mahler was not directly born in Jihlava but in a not far village Kaliště near Humpolec, Jihlava had a serious role in a Mahler´s life. It is quite sure that Mahler drew from this life period a lot for his later activity in an adult age. Purpose of this thesis was to introduce a Mahler´s stay in Jihlava and to mention important connected events. A recherche – compiling method helped us to sum up and interpret obtained data about Mahler´s childhood in compact chapters. Study proved a fact that musical talent of a composer was supported from the very beginning through sources of information found in a Museum of Highlands in Jihlava and in the District State Archives in Jihlava. Part o thesis tried to deal with a question of inspiratory sources for later Mahlers compositions and works such as Czech songs of maidservants, local folk music, military music and a nature of higlands. Study also summarised present Mahlerian activities around Jihlava. We were dealing with important activities of different institutions and organizations in Jihlava, such as an international music festival ,,Music of Thousands“ or activities in Kaliště and in a Gustav Mahler House in Jihlava. Part of a thesis was a social research about visit rate in a Gustav Mahler House in a period of 2008/2009. Life period in Jihlava is a challenge for other musicologist researchers, mainly from the field of sociology. Mainly to examine the involve of the childhood on the later Mahlers works.
Seznam použité literatury a pramenů
1.
[online] 2010 [citováno 10. srpna 2010]. Dostupné z: http://www.gustavmahler.eu/.
2.
[online] 2010 [citováno 18. července 2010]. Dostupné z: http://www.mahler2000.cz/.
3.
[online] 2010 [citováno 3. listopadu 2010]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/.
4.
[online] 2010 [citováno 3. října 2010]. Dostupné z: http://mahler.cz/cz/.
5.
Bečková, Jana. Gustav Mahler – Ţivotní osudy a dílo. Jihlava: Statutární město
Jihlava, 2010. 6.
Blaukopf, Kurt. Gustav Mahler, současník budoucnosti. Z německého originálu
Gustav Mahler oder Zeitgenosse der Zukunft. Kassel-Basel: Bärenreiter, 1989 přeloţila Jitka Ludvová a Eva Pátková. Jinočany: H&H, 1998. 7.
Bruno, Walter. Gustav Mahler. Praha: Svobodné slovo – Melantrich, 1958.
8.
Concert im Hotel Czap. Mährischer Grenzbote , Jihlava, 1876, roč. V, č. 73 (10. 9.), s.
3-4. Článek z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 9.
Concert. Mährischer Grenzbote, Jihlava, 1876, roč. V, č. 60 (27. 7.), s. 3. Článek
z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 10. Deutsche Biographische Enzyklopädie der Musik, Bearbeitet von Bruno Jahn. Band A-R. München: K. G. Saur, 2003, s. 534-535. 11. Die Musik in Geschichte und Gegenwart. 16 Bände. Ed. Friedrich Blume. Kassel – Basel, 1949 – 1979, s. 813-858. 12. Horst Seeger Musiklexikon in zwei Bände. Band L-Z. Leipzig: Veb Deutscher Verlag für Musik, 1966, s. 62. 13. Iglaviensiae 885, 886, 887. Archiválie se nachází v Muzeu Vysočiny Jihlava. 14. Jaroš, Zdeněk. Jihlavské ulice a vývoj jejich pojmenování. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1993. 15. Jaroš, Zdeněk. Mladý Gustav Mahler a Jihlava. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1994. 16. Jubiläums-Festconcert. Mährischer Grenzbote, Jihlava, 1879, roč. VIII, č. 29 (10. 4.), s. 29. Článek z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 17. Klukanová, Ludmila. Jihlava Gustavu Mahlerovi. Jihlava: Parolaart, 2000. 18. Kolektiv autorů. Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 19. Kolektiv autorů. Po stopách Gustava Mahlera v Čechách a na Moravě. Blansko: ALBERT, 2003.
20. Kolektiv autorů. Počátek cesty, Gustav Mahler a Jihlava v archivních pramenech. Jihlava: Okresní úřad Jihlava - Státní okresní archiv Jihlava, 2000. 21. Lexikon
zur
Deutschen
Musik-kultur,
Sudetendeutsches
Böhmen
Mähren
Sudetenschleisen Musikinstitut (Hrsg). Band M-Z. Langen Müller, 2000, s. 864-874. 22. Mahler, Zdeněk. Krajan. Praha: Nakladatelství Slávka Kopecká, 2009. 23. Němci v Jihlavě. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010. Broţura ke stálé expozici v Domě Gustava Mahlera. 24. Pazdírkův hudební slovník naučný. II. Část osobní. Svazek druhý L – M. Brno: vydávání zastaveno 1941, s. 78-79. 25. Pekárek, Václav. Sebrané spisy Zdeňka Nejedlého, svazek XXXVIII., Kritiky (Den 1907-1909). Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., 1948-1956. 26. Picasso v Jihlavě! Jihlava: Statutární město Jihlava, 2009. Katalog k výstavě. 27. Riemann Musiklexikon. Personenteil L – Z. Ed. Wilibald Gurlitt. Mainz, 1961, s. 1097-1098. 28. Šebesta, Josef. Gustav Mahler: IV Auferstehung – cesta vzhůru a vojenská hudba v Jihlavě 1870 – 1875. Hudební rozhledy, roč. LXIII, č. 4, s. 52. 29. Šíp, Ladislav. Gustav Mahler. Praha: Editio Supraphon, 1973. 30. Součková, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2009. Hudební rozhledy, 2009, roč. LXII, č. 8, s. 10-11. 31. Součková, Jana. Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2010. [online] 2010 [citováno 28. září 2010]. Dostupné z: http://hudebnirozhledy.scena.cz/www/index.php?page=clanek&cislo_id=107&id_clanku= 1356. 32. The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition. 29 Vol.. Ed. John Tyrrell. London, 2001, Vol. 15 s. 602-631. 33. Theater. Der Vermittler, Jihlava, 1870, roč. I, č. 83, s. 2. Článek z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 34. Veber, Petr. Česko slavilo výročí Gustava Mahlera. [online] 2010 [citováno 9. července 2010]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/vltava/vazhudba/_zprava/756797. 35. Vom Theater. Iglauer Zeitung, Jihlava, 1882, roč. 9, č. 62 (20. 9.), s. 5. Článek z dobových jihlavských novin uloţený v Muzeu Vysočiny Jihlava. 36. Ţidé v Jihlavě. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010. Broţura ke stálé expozici v Domě Gustava Mahlera.
Přílohy a) Dotazník sociologického výzkumu Výzkum návštěvnosti Domu Gustava Mahlera v Jihlavě Tento dotazník slouţí pouze pro studijní účely: Sociologický výzkum návštěvnosti Domu Gustava Mahlera v Jihlavě. Prosím o jeho pečlivé vyplnění. 1.
Kolikrát ročně navštěvujete galerii?
a) 1x ročně b) 2x ročně c) vícekrát ročně d) jsem tu poprvé… 2.
Do jaké věkové kategorie se řadíte?
a) méně neţ 19 let b) 20 – 29 let c) 30 – 39 let d) 40 – 49 let e) 50 – 59 let f)
více neţ 59 let
3.
Jaké je Vaše dosažené vzdělání?
a) základní b) vyučen c) střední škola s maturitou d) vyšší odborná škola e) vysoká škola 4.
Galerii navštěvujete:
a) pouze při konání vernisáţe b) ve svém volném čase c) v rámci výuky d) ve svém volném čase i v rámci výuky 5.
Zajímá Vás současné umění?
a) ano, ale jsem laik b) ano, protoţe studuji uměleckou školu
c) ano, protoţe pracuji v oboru d) ne, jsem laik 6.
Která výstava Vás v poslední době nejvíce zaujala?
a) Vladimír Franz – Písně potulného tovaryše b) Alfred Habermann – Alfred Habermann c) Emanuel Ranný – Obrazy – grafika d) Dílo Adolfa Loose ve fotografiích Waltera Zedniceka e) Alena Zykmundová – Koláţe 7.
Chystáte se na výstavu Picasso v Jihlavě!?
a) ano, určitě přijdu b) ještě nevím, moţná c) ne, určitě ne d) nevím, ţe je připravována 8.
Jaký je Váš současný zájem o umění Gustava Mahlera?
a) velký, zajímá mě expozice v galerii b) velký, uţ jsem expozici v galerii viděl/a c) mám zájem, ale kvůli jeho expozici zde nejsem d) nemám zájem, na expozici se nepůjdu ani podívat 9.
Jak se Vám líbí nově zrekonstruované interiéry galerie?
a) ano, líbí, je to zde velice příjemné b) ano, líbí c) ne, vybral/a bych jinou barevnou kombinaci a doplňky d) ne, nelíbí 10. Jste: a) ţena b) muţ 11. Jak je Vaše bydliště přibližně vzdálené od Jihlavy? a) do 20 km b) 21 – 50 km c) 51 – 100 km d) nad 100 km 12. Jste spokojeni s cenami vstupného? a) ano, myslím, ţe je přijatelné a odpovídající b) ano, nevadí mi
c) ne, je nepřijatelné d) ne, jsem student 13. Podle věkové kategorie jste byl/a v galerii zařazen/a do skupiny: a) dospělí b) důchodce c) student d) škola e) volný vstup Děkuji za vyplnění dotazníku, příjemnou návštěvu.
b) Statistiky návštěvnosti Domu Gustava Mahlera (10/2008 – 05/2009) Zdroj: interní materiály Domu Gustava Mahlera (nepublikováno). Návštěvnost
X.08
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem
45 95 35 175
Návštěvnost
XI.08
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem Návštěvnost
56 41 3 100 XII.08
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem Návštěvnost Dospělí +seniořii Děti + studenti Cizinci Celkem Návštěvnost
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem
95 6 1 102 I.09 22 20 6 48 II.09
70 56 8 134
Návštěvnost
III.09
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem
79 122 78 279
Návštěvnost
IV.09
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem
31 3 36 70
Návštěvnost
V.09
Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem
59 0 12 71
Návštěvnost 2009 leden Dospělí + senioři Děti + studenti Cizinci Celkem
únor 22 20 6 48
březen 70 56 8 134
duben 79 122 78 279
květen 31 3 36 70
59 0 12 71
celkem 261 201 140 602