Generační obměna jako předpoklad konkurenceschopnosti zemědělství Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR viceprezident COGECA
SENÁT 31.3.2016
Osnova vystoupení Analýza úbytku pracovníků v zemědělství - v ČR se nejvíce snižuje počet pracovníků právě v zemědělství. Pokles pracovníků je rychlejší než pokles produkce. Analýza propadu produkce (je hlavně v živočišné výrobě). Mezinárodních komparace. Analýza věkové struktury pracovníků v zemědělství. Analýza vzdělanostní struktury pracovníků v zemědělství. Bude mít kdo řídit práci v zemědělství ? K poptávce po nových pracovních silách.
Ke snižujícímu se počtu pracovníků v zemědělství ČR: Podíl zaměstnanců v samotném zemědělství (včetně lesnictví a souvisejících činností) na celkovém počtu zaměstnanců = 2,23 %.
Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil v ČR
Za uplynulé čtvrtstoletí se počet pracovníků snižoval rychleji než produkce, v posledních letech se zmírňuje Rok
Počet pracovníků dle Zelených zpráv MZe ČR
Meziroční poklesy pracovníků
2000 2004 2009 2010 2011 2012 2013 2014
164 900 141 000 120 200 114 200 109 600 105 400 103 500 102 100
-18 000 -7 000 -6 200 -6 000 -4 600 -4 200 -1 900 -1 400
Srovnání poklesu počtu pracovníků s poklesem hrubé produkce bez provozních dotací v mil. Kč (ČSÚ ji počínaje r.2014 přestal zjišťovat) Pracovníci 300 000
Hrubá zem.produkce (bez provoz. dotací) 140 000
280 000 130 000 260 000 240 000 120 000 220 000
200 000
110 000
180 000 100 000 160 000 140 000 90 000 120 000 100 000
80 000
Srovnání věkové struktury v ekonomice ČR
Podíl pracovníků starších 45 let je v zemědělství ČR 53%. Dle šetření ZS ČR u podniků PO to je ale 63%. Podíl pracovníků starších 45 let je v průmyslu a stavebnictví ČR 41%. Podíl pracovníků starších 45 let je v ekonomice ČR v průměru 40%.
Srovnání šetření věkové struktury dle různých zdrojů: Věkové Věková struktura rozmezí pracovníků v % pracovníků (dle ČSÚ)
Věková struktura Věkové rozmezí pracovníků v % pracovníků (dle ZS ČR)
65 a více let
3,3
60 a více let
9,3
45 až 59 let
43,8
45 až 54 let
30,6
30 až 44 let
34,5
35 až 44 let
12,4
34 let a mladší
15 až 29 let
55 až 64 let
Věkové rozmezí v EU
Věková struktura pracovníků v % (dle DG AGRI)
65 a více let
9,5
50 až 64 let
50,3
19,7
25 až 49 let
32,8
17,6
25 let a méně
7,4
28,8
Počet pracovníků ve věku 60 a více let se po r. 1995 v zemědělství zdvojnásobil!!!
Věková struktura pracujících v zemědělství V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži (73 % ze všech zaměstnaných). To je o 17 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 45,7 roku. To je o 3,2 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je vůbec nejstarší ze všech odvětví v ČR!!!!
Vývoj věkové struktury pracovníků v zemědělství, 2000-2013. 100% 90%
2% 10%
1% 19%
2% 21%
2% 26%
4%
Stárnutí pracovní síly je pro zemědělství značným problémem.
23%
80% 70%
38% 39%
60%
65 a vic
34
30%
31%
55 - 64 let 45 - 54 let
50%
35 - 44 let 40%
25 - 34 let
26% 21%
30%
22%
24%
23%
20%
17% 10%
7% 0% 2000
17%
17%
14%
15%
4%
4%
5%
4%
2003
2006
2010
2013
Podle údajů odvozených z dat Výběrového šetření pracovních sil odcházeli ženy pracující v zemědělství do starobního důchodu nejčastěji ve věku 58 let a muži ve věku 62 let.
15 - 24 let
ZS Projekt BIDi - adaptabilita pracovních podmínek v zemědělství na vyšší věk zaměstnanců…
K poptávce po nových pracovnících do zemědělství • MZe ve své strategii předpokládá další snižování počtu pracovníků v zemědělství o cca 15 – 20 tis. pracovníků. • NÚV odhaduje vývoj do roku 2025 - v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 15 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 31 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov potřeba nově obsadit zhruba 16 tisíc pracovních míst.
Výsledky šetření potřeby pracovní síly v jednotlivých letech podle šetření k prosinci 2015 Celkový počet zaměstnanců v kraji 15 800 15300 10400 11100 9000 15800 6400 15700 11600
Potřeba PS 2015 414 36 215 37 212 192 63 476 93
Potřeba PS 2016 696 247 663 336 456 960 133 616 420
Potřeba PS 2020 1023 545 1268 1414 848 2064 280 1206 1059
Plzeňský
11400
283
1044
2064
Odhad za zbývající kraje
14500
661
1124
2317
Celkem v ČR
137000
2682
6695
14 088
Kraj Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Vysočina Zlínský Středočeský Pardubický
Zdroj: AK ČR
Vzdělanostní struktura v zemědělství dle různých zdrojů Vzdělanostní struktura pracovníků v % dle ČSÚ
Vzdělanostní struktura pracovníků dle šetření ZS ČR v %
Základní vzdělání
11
11
Vyučení bez maturity
55
60
Střední škola s maturitou
24
22
Vysokoškolské vzdělání
10
7
Stupeň vzdělání pracovníků v zemědělství
Podíl vysokoškoláků v zemědělství je obdobný jako i v jiných odvětvích (10%) dle oficiálních čísel; naše šetření ale ukázalo, že situace je horší (7%). Co udělá Čtvrtá průmyslová revoluce (Průmysl 4.0) bude Zemědělství 4.0?? = potřeba ještě vzdělanějších lidí!!!
Počet studentů 1. ročníků oboru Zemědělství a lesnictví mezi lety 2009-2014 (s výučním listem) Rok Obor Zemědělství a lesnictví Celkem
2009 počet
2010 %
počet
2011 %
počet
2012 %
počet
2013 %
počet
2014 %
počet
%
3 353
8,4
3 049
8,7
3 147
9,3
3 184
9,6
3 146
10
3 065
9,8
39729
100
35090
100
33876
100
33202
100
31566
100
61154
100
Počet studentů 1. ročníků oboru Zemědělství a lesnictví mezi lety 2009-2014 (s maturitou) Rok Obor
2009 počet
2010 %
počet
2011 %
počet
2012 %
počet
2013 %
počet
2014 %
počet
%
Zemědělství a lesnictví
2 272
4,3
2 002
4,3
1 854
4,3
1 595
4
1 671
4,2
1 625
4
Celkem
53014
100
46156
100
42651
100
40022
100
40060
100
40393
100
Vývoj počtu absolventů zemědělských maturitních oborů na středních školách 1600
Počet absolventů ve školním roce:
1400 1200 1000 800 600 400 200 0 zemědělství
2004/05
2005/06
2006/07
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
2012/13
1484
1449
1352
1365
1326
1144
945
378
883
Zdroj: Statistická ročenka školství MŠMT
Vývoj počtu absolventů vysokých škol v oborech zemědělsko-lesnických a veterinárních věd 4000 3500
Počet absolventů
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 zemědělské vědy
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
1118
1072
1203
1310
1512
2111
2492
2678
2945
2943
3086
3357
3276
Zdroj: Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol, MŠMT
Bude mít kdo řídit práci v zemědělství?
Ve vzdělanostní struktuře na rozdíl od struktury věkové dochází k mírnému zlepšování. Podíl vysokoškoláků v zemědělství je obdobný jako i v jiných odvětvích (10%) dle oficiálních čísel; naše šetření ale ukázalo, že situace je horší (7%). Hlavní rozdíl: Manažeři/ředitelé v zemědělství pracují za poloviční mzdu oproti řídícím profesím v průmyslu.
Výše hrubých měs. mezd dle jednotlivých kategorií dle šetření ZS ČR v Kč Ředitel Předseda Hlavní agronom Provozní agronom/technik Hlavní zootechnik Provozní zootechnik Ekonom Traktorista Ošetřovatel hospodářských zvířat Opravář zemědělských strojů Dělník v doplňkové činnosti
60 349 37 089 38 098 29 484 36 425 29 448 32 963 22 445 19 555 19 552 17 899
Disparita odměňování zemědělství se postupně zmírňuje, ale stačí to na udržení vysokoškoláků v odvětví zemědělství? Rok
Průměrná hrubá měsíční mzda Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč v zemědělství ČR v ekonomice ČR
2010 2012 2013 2014
17 865 20 011 20 532 21 117
23 004 25 112 25 078 25 686
Rozdíl 2014 a 2010
+ 3 252
+ 2 682
Mezinárodní komparace odměňování V průměrných mzdách v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství vůči mzdovému průměru národních hospodářství jsme v EU na 11. místě. Přitom v jiných ukazatelích jsou rozdíly větší - např. v živočišné produkci připadající na hektar jsme na 20. místě v Evropské unii. Zemědělské podniky musejí investovat nejen do lidí, aby je udržely pro práci v zemědělství, ale i do půdy, modernizací v ŽV a RV, aby vyhověly náročným požadavkům evropské legislativy a udržely své podniky v silné konkurenci evropského trhu.
K poptávce po nových pracovnících do zemědělství V zemědělství se nepředpokládá v dalších letech snižování počtu pracovníků – již bylo dosaženo dna. Co se týče nejvíce poptávaných profesí – podniky nejvíce hledají vysokoškoláky - řídící pracovníky a ze zemědělských specializací hlavně vedoucí agronomy. To je vidět i na odměňování – např. hlavní agronom bývá nejlépe placenou profesí hned po řediteli/předsedovi zemědělského podniku. Z manuálních profesí jsou nejvíce žádáni traktoristé, mechanizátoři a ošetřovatelé hospodářských zvířat.
K poptávce po nových pracovnících do zemědělství Zemědělské podniky se nebrání absolventům – vlastní šetření potvrdilo, že podniky projevují ochotu je zapracovávat, pokud tito mají o práci v zemědělství opravdový zájem, mají ochotu se učit a jsou otevření vůči firemní filosofii. Málokterý podnik deklaruje, že absolventy vůbec nepřijímají.
Co se týče výhrad na absolventy – podniky v řadě případů shledávají: absolventi mají nereálné mzdové požadavky a slabší schopnost se samostatně rozhodovat, přijímat samostatně řešení a nést za to odpovědnost. Absolventi by mohli mít lepší komunikační schopnosti, rozvíjet umění jednat s lidmi a řešit stresové situace.
K poptávce po nových pracovnících do zemědělství Pro účely praxe, což jsou pro vysokoškoláky téměř vždy manažerské/řídící pozice: Jde i o lepší ústní a písemný projev a celkově lepší schopnosti motivovat a vést pracovní tým. Studenti by měli projevovat větší zájem o přímou praxi v podniku, při zpracování diplomových prací nezasílat elektronické dotazníky k vyplnění. U lidí, z nichž část povede pracovní kolektivy (SŠ, VŠ) je nutno hlavně rozvíjet komunikaci, umění jednat s lidmi, samostatně se rozhodovat, řešit stresové situace a nést zodpovědnost.
Děkuji Vám za pozornost Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR viceprezident COGECA
