Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory

Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory Kamila Svobodová Přírodovědecká fakulta UK

Pojetí péče o starší lidi v ČR  Přetrvává představa, že za tuto péči je

zodpovědná především rodina  Formální služby jsou využívány až v případě nedostatečnosti neformálních služeb  Většinu rodinných poskytovatelů péče tvoří ženy

Genderové rozdíly v poskytování péče  Pečovatelství jako forma domácí práce je jednou

z hlavních součástí sociální konstrukce ženské identity ve společnosti (tj. jako součást role žen v rodině)  Strategie mužů a žen se liší: ženy většinou přeorganizují své pracovní plány, muži raději zkrátí čas věnovaný rodině  Ženy obvykle vyžadují méně pomoci od jiných členů rodiny než muži

Genderové rozdíly – pokračování  Participace dcer je víceméně permanentní na

rozdíl od sporadické účasti synů  Synové mají sklon angažovat se tehdy, když dcery v rodině nejsou nebo pokud žijí příliš daleko, většinou se však spoléhají na pomoc svých partnerek a svou péči omezují na fyzickou pomoc  Muži pociťují závazek k zaměstnání a často jsou přesvědčeni, že péči o seniory nezvládnou tak dobře jako ženy

Fenomén „sandwich generation“  Osoby, které současně pečují o děti a starší

nemohoucí příbuzné a zároveň jsou zaměstnány mimo domov  Nejčastěji ve věku 35 – 64 let  Týká se více ženské populace nežli mužské

Náročnost poskytování péče  Pečovatelství (zejména dlouhodobé) je vysoce

psychicky i fyzicky náročnou činností představující pro pečovatele značnou zátěž  Mnohdy mívá negativní vliv na zaměstnanost, ekonomickou situaci, rodinný život i každodenní aktivity poskytovatele této péče

Vliv na zaměstnanost a profesní rozvoj  Konfliktní požadavky za strany placeného

zaměstnání a role pečovatele  Možné dopady na placené zaměstnání: - nutnost omezit pracovní dobu - čerpání neplaceného volna - nižší výkonnost při práci - v důsledku nižšího profesního zapojení mívají pečovatelky častěji než jejich partneři nižší profesní status, s nižším platovým ohodnocením

Veřejná politika v oblasti poskytování péče  Možnosti volby péče o seniory velmi omezené

– přetrvává dualismus rodinné a ústavní péče  Soukromý a nestátní sektor je nedostatečně rozvinut  Ani poptávka po ústavní péči nebývá uspokojena a územní distribuce je nerovnoměrná

Finanční ocenění Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu  náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně

a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a částečně bezmocná. V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti.  Výše příspěvku je dána pevnou částkou, a to ve výši 2,25 násobku částky životního minima  Od 1.1.2006 je platná částka životního minima 2 400 Kč, příspěvek při péči tedy představuje 5 400 Kč měsíčně

Empirické výzkumy v ČR (Zdroje dat)  Muži a ženy v ČR: životní dráhy a

mezigenerační vztahy – GGS: Generations and Gender Survey, 2005  Život ve stáří, 2002  Střední generace, 2004

Generations and Gender Survey  Z respondentů, jež v posledním roce poskytovali

nějaké starší osobě pravidelnou pomoc při stravování, vstávání, oblékání, osobní hygieně apod., bylo 66 % žen a 34 % mužů  79 % respondentů souhlasí s tím, že za péči o své stárnoucí rodiče vyžadující pomoc by měly mít odpovědnost děti  60 % respondentů si myslí, že děti by měly poskytovat též finanční pomoc svým stárnoucím rodičům

Péče o starší lidi vyžadující pomoc v jejich domově je: 35%

32,8%

30%

26,3%

25% 20%

16,9%

15%

11,8%

10%

6,8%

5% 0%

hlavně úkol rodiny

Zdroj: GGS

více úkol rodiny než společnosti

stejně úkol společnosti jako rodiny

více úkol společnosti než rodiny

hlavně úkol společnosti

Povinností dětí je postarat se o své stárnoucí rodiče: 60%

muž žena

52,8% 50,6%

50% 40%

35,1% 30,5%

30% 20%

14,0% 13,4%

10% 0%

2,7% rozhodně souhlasím

Zdroj: Život ve stáří, 2002

spíše souhlasím

spíše nesouhlasím

0,8%

rozhodně nesouhlasím

V případě potřeby pomohou respondentům ve stáří: 45%

41,3%

40% 35%

35,1%

33,3%

30%

děti stát

33,9%

25,6%

25% 20% 12,5%

15% 10%

12,9%

5,4%

5% 0%

rozhodně ano

Zdroj: Život ve stáří, 2002

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

Břímě péče o stárnoucí rodiče převážně leží na ženách (dcerách, snachách): 60% 50% 40% 30%

muž žena

50,5% 44,7% 35,9% 25,0% 20,1% 16,3%

20% 10% 0%

4,4% 3,1% rozhodně souhlasím*

Pozn.: * p < 0,001 Zdroj: Život ve stáří, 2002

spíše souhlasím

spíše nesouhlasím

rozhodně nesouhlasím

Jak byste si představoval(a) své stáří, až nebudete soběstačný(á)? v domově důchodců

1,3%

v domácnosti svého dítěte

1,8%

v domově-penzionu pro důchodce

6,5%

v domě s pečovatelskou službou

11,6%

ve své domácnosti za pomoci instituce

24,6%

ve své domácnosti za pomoci dětí

52,3% 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60%

Pozn.: dopočet do 100 % tvoří kategorie Jinak Zdroj: Střední generace, 2004

Doporučení  Vytvářet lepší podmínky pro možnost  

 

kombinace péče rodinné a institucionální Vybudovat dostatek kapacit přechodných pobytů Poskytovat více informací a odborných konzultací (např. v informačních a poradenských centrech) Stanovit přiměřenou výši finanční podpory Pokusit se změnit pohled na tuto problematiku

Děkuji za pozornost! [email protected]