FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY XI. ŘÁDNÁ VALNÁ HROMADA

FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY XI. ŘÁDNÁ VALNÁ HROMADA ZPRÁVA VÝBORU FoS ČR O ČINNOSTI ORGANIZACE V LETECH 2008 AŽ 2012 A NÁSTIN AKTIVIT SDRUŽENÍ V DALŠÍM OBDOBÍ

HOTEL DAP*** PRAHA 17.−18. LISTOPADU 2012

ORGÁNY A PŘEDSTAVITELÉ FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ ČR 2008-2012 Předsednictvo z z z

z z

Výbor

Zdeněk Pšenica – předseda Ladislav Michálek – 1. místopředseda Josef Langer – místopředseda * Jiří Pokorný – tajemník Jarmila Mrnuštíková – generální sekretář zahraničních vztahů

Radka Ehrenbergerová Vlastimil Fabišik z Josef Langer z Ladislav Michálek z Jarmila Mrnuštíková z Jaroslav Novák z Tatiana Pálenská z Jiří Pokorný z Zdeněk Pšenica z z

Zdeněk Pšenica

Ladislav Michálek

Josef Langer

Jiří Pokorný

Jarmila Mrnuštíková

Radka Ehrenbergerová

Vlastimil Fabišik

Jaroslav Novák

Tatiana Pálenská

-2-

Zpráva výboru Folklorního sdružení České republiky o činnosti organizace v letech 2008-2012 V květnu letošního roku si Folklorní sdružení ČR bez zbytečné okázalosti či patosu připomenulo jeden z nejvýznamnějších mezníků ve své dosavadní historii – dvaadvacáté výročí ustavující valné hromady. Na podzim si pak znovu, byť skromně, připomene, že přesně před dvaadvaceti lety, 25. listopadu 1990, se v pražském Radiopaláci sešla řádná valná hromada folklorního sdružení, která potvrdila základní dokumenty přijaté na ustavujícím zasedání FoS ČR, zvolila nový výbor a revizní komisi, stanovila výši členského příspěvku a vydala Programové prohlášení. Kromě programových bodů (koncepce činnosti a plán práce FoS ČR pro rok 1991) projednala také návrh na změnu stanov sdružení. Důležitým rozhodnutím byla profesionalizace sekretariátu a vytvoření předpokladů pro dva pracovní úvazky, spojující činnost tajemníka, sekretářky, ekonoma i právníka. V obecné rovině platí, že závěry první řádné hromady jsou v programové i obsahové rovině v  principu dodnes úhelnými kameny, na nich FoS ČR stojí a rozvíjí svoji činnost. 1) POSTAVENÍ VE SPOLEČNOSTI Cesta, kterou za uplynulých dvacet let a dva roky Folklorní sdružení ČR prošlo, byla do roku 2008 poměřována na jednáních celkem deseti valných hromad FoS ČR, které se obvykle konaly v pravidelných dvouletých cyklech – 1992, 1994, 1996, 1998, 2000, 2002, 2004, 2005 (mimořádná) a 2008. Rozhodnutím VIII. valné hromady byl tento cyklus opuštěn, avšak do nově zavedené čtyřleté periodicity vstoupila ještě mimořádná valná hromada. A tak teprve letošní, v pořadí XI., se poprvé koná po čtyřech letech. Již z toho vyplývá její nesmírně náročný úkol – zhodnotit činnost FoS ČR za mnohem delší časové údobí, než tomu bylo v minulosti. Zhostit se odpovědně tohoto úkolu je mimořádně náročné zejména proto, že závěr prvního desetiletí třetího milénia a začátek jeho druhého desetiletí provázely významné změny v politickém, ekonomickém, společenském i kulturním životě společnosti. Folklorní sdružení ČR jako jeho nedílná součást nemohla zůstat – a ani nezůstala – nedotčena některými příznivými, ale i nepříznivými socio-ekonomickými procesy, limitujícími další rozvoj celé naší společnosti. Zatímco se závěr prvního decennia nesl ve znamení doznívající relativní konjunktury, první dva roky druhého decennia jsou poznamenány hlubokou ekonomickou krizí, která se logicky promítla i do sféry lidové kultury. V  podmínkách Folklorního sdružení ČR se to odrazilo především v  oblasti finančního zajišťování činnosti souborů, resp. organizování folklorních festivalů a slavností. Získávat peníze pro folklorní oblast bylo a je z  řady objektivních, ale i subjektivních důvodů rok od roku složitější. K  těm objektivním příčinám patří skutečnost, že rozpočty státních institucí i veřejných samospráv jsou v  kapitole „lidová kultura“ – podobně jako i v mnoha dalších kapitolách – pravidelně každoročně kráceny a rozhodování o tom, komu dát alespoň „pár korun“, je pro příslušné pracovníky státní i veřejné administrativy stále složitější, o sponzorech v  této souvislosti ani nemluvě. Subjektivní příčiny vyvěrají mj. i ze skutečnosti, že původně přímý dotační systém financování neziskových organizací se v  uplynulém období změnil v  systém grantový a ne všichni vedoucí souborů či ředitelé festivalů se dokázali operativně přizpůsobit zvýšené administrativní náročnosti, která je s tímto odlišným způsobem získávání finančních prostředků na projekty a činnost nerozlučně spojena. Administrativně-byrokratické bariéry

-3-

při získávání grantů jsou s každým novým plánovacím resp. fiskálním rokem větší a překonat je, to v současné době vyžaduje vskutku „kvalitního úředníka“, jímž řada vedoucích souborů, většinou zastávajících i roli ředitelů folklorních festivalů a slavností, zcela logicky být nedokáže. Jejich poslání či „funkce“ spočívá totiž v něčem úplně jiném – v uměleckém, tvůrčím a výchovném vedení kolektivů folklorních souborů, a to jak dospělých, tak především dětských. Nehledě na tyto a některé další skutečnosti negativně ovlivňující ekonomiku členské základy i organizační strukturu Folklorního sdružení ČR, je třeba zdůraznit, že právě folkloristé v roli zajišťovatelů administrativního chodu souborů a organizátorů festivalů odvedli v  uplynulém čtyřletém období obrovský kus práce. Bez jejich dobrovolné činnosti, mnohdy hraničící se sebeobětováním, nebylo by dnes Folklorní sdružení ČR tím, čím je: a) plně funkčním a spolehlivě fungujícím občanským sdružením v  oblasti uchovávání lidových tradic a jejich dalšího rozvoje a předávání mladým generacím; b) seriózní organizací uznanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro oblast práce s dětmi a mládeží; c) respektovaným reprezentantem více než čtrnáctitisícové členské základny, hájícím její zájmy v oblasti lidové kultury, včetně příznivců i dalších zájemců o hudebně-pěvecký a taneční odkaz minulých generací; d) důstojným partnerem orgánů státní správy a veřejné samosprávy i odborných institucí a jejich vybraných pracovišť při zajišťování a rozvíjení vzájemného dialogu se specifickou části občanské společnosti, která v  duchu odkazu předchozích generací usiluje o zachování fundamentu lidové kultury, z  nějž vyrůstají kořeny národní identity lidu žijícího v zemi uprostřed Evropy. Všem folkloristům, kteří se svými aktivitami a iniciativami v uplynulém období zasloužili o dobré jméno Folklorního sdružení a jeho akceschopnost při naplňování programových dokumentů, které sledují obohacování kulturního a společenského života České republiky, patří uznání a upřímné poděkování! 2) POZICE V PROSTŘEDÍ LIDOVÉ KULTURY Podle základních dokumentů, schválených v  roce 1990 zástupci celkem 66 souborů, je Folklorní sdružení ČR od svého vzniku zájmovou, společenskou, nezávislou nepolitickou organizaci, zejména dětí a mládeže a dalších fyzických a právnických osob, zaměřenou na uchovávání a rozvíjeni lidových tradic a národních kulturních hodnot, zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. O dvaadvacet let později plní už Folklorní sdružení prominentní poslání „stárka“ folkloru v Česku, na Moravě i ve Slezsku. Stojí za ním více než 400 folklorních souborů s téměř 14 000 aktivními členy, 64 kolektivních členů – folklorních slavností a festivalů – a 16 regionálních folklorních sdružení. Jako nejpočetnější a jediná celostátní nevládní organizace zájemců o lidovou kulturu v České republice je současně třetí nejpočetnější mládežnickou organizací. Její členskou základnu tvoří téměř z 80 % děti a mládež ve věku do 18 let. Folklorní sdružení ČR prostřednictvím svých regionálních organizací systémově a systematicky pomáhalo a nadále pomáhá členským folklorním souborům, muzikám a pěveckým sborům ve většině národopisných oblastí Čech, Moravy a Slezska. Ročně pořádá či spolupořádá nebo různými formami podporuje více než šest desítek folklorních festivalů a slavností, dále desítky různých regionálních soutěžních i nesoutěžních přehlídek dětských zpěváků a folklorních souborů. Nemluvě o obrovském množství nejrůznějších akcí místního významu, které svým obsahem a zaměřením představují vysoce ceněné klenoty folklorního života země v srdci Evropy. O jejich prestiži a vysoké oblibě svědčí i samotná návštěvnost – folklorní slavnosti a festivaly v České republice zhlédlo v roce 2008 na 1,5 milionu návštěvníku, letos to podle kvalifikovaného odhadu bude již 1,625 milionu. -4-

O prezentaci lidové hudby, tance a zpěvu, ale i o organizování tradičních akcí tzv. lidového roku se zasloužily zejména členské soubory FoS ČR. Díky nim se z obcí a měst nevytratil pod náporem masové kultury duch tříkrálových pochůzek, masopustů či fašankových zábav, vynášení morén, velikonočních šmigrustů či mrskaček, pálení čarodějnic, stavění májů, obřadního vylévání studánek, průvodů královniček, dožínkových slavností, hodového práva, zarážení hor, adventního prozpěvování či vánočních i novoročních koled. Folklorní sdružení ČR však není výhradním nositelem tradic lidové kultury napříč generacemi. Mimořádným fenoménem jsou folklorní soubory působící při základních uměleckých školách. Jejich aktivity i účast na nejrůznějších akcích s pečetí tradiční kultury lidu potvrzují, že unikátní systém uměleckého školství České republiky je líhní nových generací s blízkým vztahem k lidové muzice, zpěvu i tanci. Jeho nezastupitelnost je v plném významu slova určující a limitující pro předávání hodnot lidových tradic novým generacím v době, která tradiční kulturní hodnoty spíše přehlíží, než staví na obdiv. Celostátní přehlídky „Soutěže ve hře na lidové nástroje, komorní a souborová hra lidových nástrojů“ v Kyjově v roce 2009 a v Mikulově v roce 2012 navíc potvrdily, že působením folklorních souborů při ZUŠ ve velkých městech, se lidová hudba v současnosti mění z folkloru, spojeného s venkovem a návazností na původní lokální či regionální tradice, na folklorismus – záležitost městskou a do jisté míry umělou, spojenou s autorským vkladem upravovatelů nebo pedagogů a vedoucích jednotlivých souborů. Folklorní sdružení ČR jako partner těchto soutěžních přehlídek posun od folkloru k folklorismu pečlivě monitoruje − uvědomuje si totiž, že ani v této oblasti nelze vývoj zastavit. Moderně interpretovaná významová, obsahová i dramaturgická sdělení městského folklorismu vnímá jako jednu z možných inspirací pro prostředí vlastních členských festivalů a slavností, zejména však dětských, které představují specifickou reflexi nejmladšího pokolení na folklorní dědictví minulých generací, včetně snahy, jak ho myšlenkově ovládnout či fyzicky zvládnut. Při pohledu do minulosti prizmatem strohého výčtu rozhodujících aktivit Folklorního sdružení ČR je zřejmé, že ani v uplynulých čtyřech letech neztratilo sdružení nic na akčnosti a důslednosti při naplňování rozhodujících atributů svého poslání. Potvrzením této skutečnosti je mj. i Usnesení vlády ČR ze dne 5. ledna 2011 č. 11 o Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015, ve kterém se konstatuje: „Na prezentaci a předávání hodnot tradiční lidové kultury se nezastupitelnou měrou podílejí různé občanské iniciativy… Výjimečné místo v  oblasti prezentace lidové hudby a tance zaujímá Folklorní sdružení ČR, které má celostátní působnost a sdružuje převážně folklorní soubory, pořadatele folklorních festivalů, ale i další zájemce o tradiční lidovou kulturu.“ 3) POSELSTVÍ MAJORITNÍCH AKCÍ K  posláním, které Folklorní sdružení ČR dostalo do svého vínku – mj. být střechovou organizací folklorních souborů a festivalů, se postupem doby připojila i role samostatného pořadatele folklorních akcí. Poprvé se tohoto úkolu sdružení zhostilo již v roce 1992 v rámci projektu tzv. Světového folklorního festivalu dětí a mládeže v Luhačovicích, který o rok později začal psát dnes již věhlasnou tradici Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem Luhačovice. V roce 1995 přibyla celostátní soutěž dětských zpěváčků lidových písní Zpěváček s finálovým vyvrcholením ve Velkých Losinách, o tři roky později – v roce 1998 – byla položena tradice Národního krojového plesu a v  roce 2004 se uskutečnil první Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark. Úplný výčet majoritních akcí a doby jejich vzniku uzavírají koncerty Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost, které měly svoji premiéru v  roce 2001 v Bratislavě, o rok později v Praze. Tolik historie, která v průmětu hodnocení uplynulých čtyř let jednoznačně potvrzuje, že majoritní akce nadále žily svým samostatným životem a úspěšně plnily poslání, k němuž byly předurčeny. Programově vytvářely platformu pro prezentaci kvalitní tvorby dětských folklorních souborů, individuálních pěveckých interpretačních schopností dětí -5-

ve věku do 15 let i příležitosti pro divácky atraktivní srovnávání folklorních souborů různých kultur a etnik ze všech pěti obydlených kontinentů. Pokud jde o dramaturgii majoritních akcí, odpovídala dlouholetému standardu, který je běžný u přehlídkových pořadů – byla zaměřena na prezentaci umění a schopností vysoce kvalitních domácích i zahraničních souborů – dětských i dospělých. Logickou výjimku tvořilo celostátní finále dětských zpěváků lidových písní Zpěváček ve velkých Losinách. Jako soutěžní přehlídka bylo každý rok postaveno na výkonech jednotlivců, které generovaly základní, městská resp. regionální kola. Ve velkolosinském finále pokaždé zaznívaly výborné, někdy dokonce už vyzrálé výkony. Sekundárně finále pravidelně přinášelo také přehled o rozložení umělecké kvality v jednotlivých regionech a hodlá v tom pokračovat i v příštích letech.. Folklorní sdružení ČR může být oprávněné hrdé na efekt, který už osmnáct let celostátní soutěž Zpěváček přináší. Důvodem není pouze početná účast v jednotlivých ročnících, která zpravidla dosahuje 6 tisíc dětí, ale i uplatnění těch nejlepších z nich i v následujícím období. Zlatí, stříbrní a bronzoví Zpěváčci – ale i další z pěti desítek talentů, které se každým rokem probojují do celostátního kola – studují na konzervatoři v Brně, Ostravě nebo Žilině a zpívají nebo i hrají v renomovaných cimbálových muzikách. S těmi nejlepšími ihned po soutěži navazuje kontakt Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (BROLN) a zapojuje mladé interprety do své koncertní činnosti, resp. natáčí s nimi CDR a zvukové snímky pro Český rozhlas. Členové odborné poroty s  nezapomenutelným Janem Rokytou se vzácně po celou dobu shodují v tom, že pro malého dětského zpěváčka je nejlepším začátkem lidová písnička. Naučí ho mnohé, co může v  pozdějším věku dobře využít – především zpívat ze srdce, pravdivě a udržet jasný, pevný tón. Soutěže Zpěváček − to je velký vklad FoS ČR do života nejmladšího pokolení talentovaných zpěváků lidových písní. S  velkolosinským zpěváčkovským finále je spojen ještě jeden podstatný moment. Jeho původní koncepce jako soutěžní přehlídka dětských zpěváků lidových písní z  Čech, Moravy a Slezska byla v roce 2002 poprvé rozšířená o zahraniční zpěváčky jako hosty, kteří vystupovali především v rámci doprovodných programů v Ruční papírně Velké Losiny a ve sloučené MŠ a ZŠ Velké Losiny. Jejich prezentace v průběhu semifinálových koncertů, resp. finálového „klání“ byla nejen pozoruhodným zpestřením programu ve velkém koncertním sálu Termálních lázní Velké Losiny, ale současně i zajímavým srovnáním pěveckých talentů a schopností dětí z různých zemí Evropy, Asie a Afriky. Navíc účinkujícím, hudebním pedagogům a dalším účastníků finále nabídla a dodnes nabízí inspirativní konfrontaci písňového a hudebního materiálu lidových kultur Slovenska, Bulharska, Polska, Rumunska, Demokratické republiky Kongo, Maďarska, Uzbekistánu, Srbska a Ruské federace. Stejnou roli, byť v  trochu jiné formě a zaměření, plnil v  uplynulém období Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem v  Luhačovicích. Jeho letošní jubilejní XX. ročník potvrdil, že výchova dítěte s užitím prvků a projevů lidové kultury, které zušlechťují jeho osobnost, má celospolečenský význam. Ustálená dramaturgie, kterou charakterizují už samotné názvy jednotlivých programových bloků – Než přijde pan učitel, Už jsme tady, U nás na vsi, Zpívající kolonáda, Roztančená ulice, Písní a tancem, – je sice na první pohled stereotypní, ale ve svém jádru dává tvůrcům pořadů dostatek prostoru k  tvorbě divácky přitažlivých a kreativně dynamických folklorních programů. Svým způsobem přelomový byl pro mezinárodní festival Písní a tancem rok 2009. Organizátoři soutěže Vesnice roku si totiž vytipovali tento festival jako nejvhodnější prostředí pro vyhlášení vítězů Vesnice roku 2009. Společenský úspěch akce spolu s festivalovou kulisou je natolik oslovil, že vyhlašování vítězů soutěže Vesnice roku k luhačovickému svátku dětského folkloru už neodmyslitelně patří.

-6-

Galakoncerty Zpěváček – Slávik představují pomyslnou třešeň na dortu práce Folklorního sdružení s mladými talenty. V letech 2003 až 2005 se konaly střídavě v Praze a Bratislavě, od roku 2006 do roku 2010 v Praze. V roce 2011 se úspěšný projekt vrátil přechodně na Slovensko, konkrétně do Domu umění v Piešťanech, aby si o rok později, v roce 2012, se vší uměleckou působivostí a kouzlem dětských pěveckých talentů podmanil publikum v Martinickém paláci v Praze. Galakoncerty Zpíváme pro radost, dvojče galakoncertů Zpěváček − Slávik, kopírovaly jejich periodicitu až do roku 2010. V roce 2011 a 2012 se však už z finančních důvodů neuskutečnily. Bez ohledu na to dostála koncertní prezentace nejlepších dětských zpěváků lidových písní z České a Slovenské republiky svému věhlasu, a to jak v kulturních a společenských kruzích obou zemí, tak i v kruzích odborných. Velkým dílem k tomu přispěly špičkové profesionální muziky – Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů a Orchestr lidových nástrojů Vojenského uměleckého souboru Ondráš. Jejich hudební doprovod dává pokaždé vyniknout talentovaným hlasům a současně všestranně prověřuje pěvecké schopnosti jejich nositelů pod zátěží velké akce. Samostatnou kapitolu v historii Folklorního sdružení píší Národní krojové plesy. Sdružení je pořádá už více než třináct let – nejdříve ve Žďáru nad Sázavou, od roku 2010 v  Praze (v roce 2009 se „národní krojový“ pro nedostatek financí neuskutečnil – pozn. red.). Plesy jsou pokaždé zasvěceny některému folklornímu regionu – XII. se nesl ve znamení lidové kultury širšího Plzeňska a Karlovarska, XIII. byl věnovaný neopakovatelné malebnosti Hané, XIV. folkloru Prahy a regionu středních Čech, XV. národní krojový ples v  roce 2013 bude čerpat z pestrobarevné palety folkloru jižní Moravy. Původní zaměření plesů – příležitost pro setkání širšího spektra folklorních souborů z různých regionů – však během let nabylo novou, prestižně společenskou dimenzi, zvláště po jejich přenesení z městského prostředí na Vysočině do prostředí velkoměstského, které představuje hlavní město Praha. Velký společenský úspěch tří pražských Národních krojových plesů v  letech 2010−2012 sice nelze přehlédnout, ale ani přeceňovat. Jejich finanční náročnost představuje v  době krize příliš velké riziko, aby nebylo pečlivě zváženo, včetně přijetí kvalifikovaných rozhodnutí, jak dál. Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmak představuje mezi akcemi organizovanými FoS ČR relativně novou stálici. Pětidenní proud lidové muziky, zpěvu a tance si hned od počátku získal uznání nejen domácích, ale především zahraničních turistů. Vystoupení mezi 14. až 22. hodinou však klade na výběr účinkujících souborů velké nároky. Díky nezaměnitelnému historickému geniu loci, který je typický pro hlavní město České republiky jako vysoce atraktivní turistickou destinaci, patří Pražský jarmark k nejžádanějším místům, kde chtějí soubory vystupovat. A to nejen domácí, ale i zahraniční! Dramaturgie jarmarku si je této skutečnosti vědoma a vyhrazuje více času pro vystoupení souborů, které mají mnohdy značně exotický náboj, obsahující původní lidovou kulturu domorodců tichomořských ostrovů, jihoamerických pralesů, afrických pouští, sibiřské tundry, mongolských stepí, čínské centrální planiny, země vycházejícího slunce apod. Limitujícím při výběru účinkujících je i složení publika – vzhledem ke konání jarmarku v  samém centru Prahy mají převahu turisté, kteří pak mix českého, moravského a slezského folkloru s mnohdy „divokou“ exotikou potomků třeba lidojedů či indiánů vnímají jako jeden z nejsilnějších zážitků, který si ze svého pobytu v metropoli na Vltavě odnášejí. Mezinárodní Pražský jarmark v  období na přelomu prvního a druhého desetiletí třetího tisíciletí potvrdil, že je jedním z největších a nejnavštěvovanějších folklorních festivalů v České republice a možná i v celé Evropě. Rekord z roku 2009, kdy jeho program zhlédlo téměř sto tisíc návštěvníků, nebyl sice v  dalších ročnících překonán, ale jen proto, že u festivalů pod širým nebem je důležitým spolupořadatelem počasí. Jeho nepřízeň průběžně ovlivňovala nejen návštěvnost Pražského jarmarku, ale i mnoha dalších festivalových akcí a slavností v  České republice.

-7-

4) ROZHODUJÍCÍ PILÍŘE VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI Již v prvních programových dokumentech Folklorního sdružení se kladl důraz na aktivity podporující znalostní povědomí o folkloru především u dětí. Tato programová nit se vinula i celým obdobím mezi X. a XI. valnou hromadou a měla mnoho podob. Základní, osvědčenou a účinnou metodou vzdělávací činnosti byly i nadále rozborové a hodnotící semináře, pořádané v rámci nejrůznější přehlídkových akcí festivalového nebo soutěžního typu. Významné poslání plnily v  tomto ohledu hodnotící semináře v regionálních kolech a ve finále soutěží dětských zpěváčků lidových písní, resp. na regionálních přehlídkách dětských folklorních souborů i dalších soutěžích, pořádaných především regionálními sdruženími FoS ČR. Hodnotné vědomostí podněty přinesla sympozia k  práci s dětmi, pokračovala i výuka ve Škole folklorních tradic, uskutečnila se školení mladých odzemkářů či verbířů, resp. tematicky různě zaměřených pracovních seminářů pro vedoucí souborů, předsedy regionů a ředitele festivalů. Vedoucí pracovníci FoS ČR přednášeli na odborných konferencích, resp. v  rámci výuky na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole hotelové se sídlem v Praze a Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Důležitou roli ve vzdělávání nejen vedoucích, ale i širšího personálního zázemí souborů sehrával po léta cyklus přehlídek Prameny. Tato nesoutěžní řada přehlídek souborů dospělých členů sdružení byla vyhlášena počátkem roku 1992 a zahájena únorovou přehlídkou slováckých skupin v Kyjově. V dalších letech pokračovala obvykle třemi až čtyřmi přehlídkami ve vybraných regionech Čech, Moravy a Slezska. Od prvopočátku šlo o speciální formu aktivní taneční dílny. Soubory vystupovaly za přítomnosti lektorů a poté následovala beseda, při níž lektoři hodnotili jednotlivá představení. Později přehlídky doplnilo slavnostní předávání putovní valašky se stuhou připomínající místo a rok jejich konání. Nejlepší soubory z  cyklu Prameny z  let 2006−2007 se pak v roce 2008 představily v uceleném programu na 64. ročníku Mezinárodního festivalu Strážnice 2008. V tomtéž roce se Prameny podařilo připravit ve třech regionech − ve středních Čechách, na Valašsku, v těšínském a opavském Slezsku; o rok později se přehlídky Pramenů uskutečnily na Horácku, Plzeňsku a Karlovarsku. V roce 2010 byly ve spolupráci s regionálními folklorními sdruženími uspořádány pouze dvě přehlídky. První z  nich v rámci mezinárodního festivalu Vsetínský krpec ve Vsetíně. Na ní vystoupily soubory Krušpánek z Prahy, Lipta z Liptálu, Rusava z Bystřice pod Hostýnem, Sedmikvítek z Frenštátu pod Radhoštěm, Vizovjánek z Vizovic a Vsacan ze Vsetína. Druhá přehlídka se konala v Karviné za účasti souborů z opavského s těšínského Slezska – Odry z Ostravy, Suszanie z Horní Suché, Vrteku z Opavy, Olšiny z Orlové a Slezanu z Českého Těšína. V duchu tradice následovaly po každé přehlídce rozborové semináře, na nichž radili porotci souborům, čím mohou svá čísla ještě zdokonalit. Ani kvalitativně vysoká úroveň zmíněných přehlídek však nemůže zastřít skutečnost, že cyklus Prameny jako zajímavá a podporování hodná tradice postupně ztrácí na síle. Proto má Folklorní sdružení na jejím posílení mimořádný zájem. Je přesvědčeno, že je třeba dát tomuto přehlídkovému cyklu oživující impulz, a to i zpracováním nové metodiky i celkové strategie pro další období. Lidová hudba, zpěv a tanec mají totiž nejen lokální, ale také regionální charakter. Opětovní příklon k těmto formám vzdělávání považuje proto FoS ČR za jeden ze svých důležitých úkolů. První ze čtyř sympozií Siločáry duše dítěte, určených vedoucím dětských folklorních souborů a kolektivů, se uskutečnilo v  Luhačovicích v  roce 2009 jako součást odborného programu 17. Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem. Jeho inspirativní průběh i zájem účastníků o nové podněty, které vzešly z odborných přednášek i výměny zkušeností, přiměl hlavní organizátory uspořádat v roce 2010 další tři sympozia − v Chrudimi, Bánově u Uherského Brodu a znovu v Luhačovicích − u příležitosti 18. ročníku Písní a tancem. Zaměření a konkrétní obsah jednotlivých sympozií specifikovala ústřední témata: Rozšiřující -8-

pohled na vedení dětského folklorního souboru na začátku 21. století, Rozvoj dětského vnímáni tradičních hodnot lidské společnosti a Kolektiv v zajetí hyperaktivního dítěte. Věková struktura účastníků sympozií byla značně široka – od vedoucích s dlouholetou praxí a mnohovrstevnatými zkušenostmi a znalostmi až po mladé lidi, kteří se vedení souborů teprve ujímají. Klasickou formu odborného jednání, postavenou na přednáškách, obohatily tematické rozpravy a diskuse k vybraným dílčím tématům. Přínos sympozií hodnotili jejich účastníci velmi vysoko, za slabinu pokládali to, že z jejich průběhu nebyl zpracován a vydán ucelený materiál, který by posloužil širšímu okruhu vedoucích souborů i dalších pracovníků. Rozborové a hodnotící semináře provázející soutěž Zpěváček představují další formu cíleného výchovného působení na vybraný okruh nejmladších nositelů lidové písně a jejího odkazu pro současnost. Jejich smysl a cíl je vymezen především tím, že soutěž nabízí velkou příležitost oslovit dětské pěvecké talenty kvalifikovanými názory a postřehy zkušených hudebních pedagogů i praktiků a nastínit jim možnosti dalšího uměleckého růstu. Současně tyto semináře prezentují rodičům jednu z rozhodujících priorit sdružení − nabídku odborného zázemí pro děti, které mají vztah k lidové hudbě, zajímají se o ni a které možnost uplatnění se v životě na její bázi vnímají jako velkou příležitost pro svůj osobností i hudebně pěvecký rozvoj. 5) PÉČE O FOLKLORNÍ FESTIVALY A LIDOVÉ SLAVNOSTI Oblast péče o členské folklorní festivaly a lidové slavnosti byla vymezena už v roce 1994, a to rozhodnutím, že těmto subjektům bude nabídnut status kolektivního člena FoS ČR. Tento krok se v  horizontu příštích let ukázal jako prozíravě strategický, měl příznivý dopad na obohacování kulturně společenského života měst a obcí o fenomén tradiční lidové kultury. Folklorní festivaly a lidové slavnosti získaly kolektivním členstvím ve FoS ČR pro svoji činnost mnohem pevnější institucionální zázemí, včetně všech výhod, které celostátní střechová organizace poskytuje svým členům vzhledem ke svému statusu partnera státních institucí. Za osmnáct let se počet členských folklorních festivalů a lidových slavností rozrostl až na číslo 64. Celá jedna osmina z nich – tj. osm festivalů – požádalo o status kolektivního člena právě v  uplynulých čtyřech letech. Pozoruhodné je i to, že dva z  těchto nových členů jsou z  etnografických regionů, které patří na folklorní mapě Čech, Moravy a Slezska z  hlediska pokrytí akcemi lidové kultury k  těm – obrazně řečeno – okrajovým. MFF České středohoří v Ústí nad Labem (od roku 2011) a Pojizerský folklorní festival v Bakově nad Jizerou (rovněž od r. 2011) už více než dva roky oslovují lidovými písněmi, muzikou, zpěvem a tancem obyvatele v místech, kde se dosud s autentickým folklorem v jeho současné scénické podobě setkávali jen prostřednictvím televizních obrazovek a rozhlasového vysílání. Systematická péče o členské folklorní festivaly a slavnosti se i v uplynulých čtyřech letech odehrávala ve dvou tradičních, relativně samostatných rovinách. K té první patří uvádění pořadů připravených FoS ČR v rámci Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, a to jako ocenění výchovné, organizační a programové práce nejen členských souborů, ale i folklorního hnutí jako celku. K druhé rovině patří především pravidelná pracovní setkání pořadatelů folklorních akcí v Praze. Pokud jde o strážnický festival, soubory FoS ČR – celkem 50 – se zde poprvé představily v roce 1994 v rámci tzv. volných vystoupení. I když na jejich zařazení do koncepce festivalu neměli odborníci jednotný názor, postupně dospěli k rozhodnutí, že FoS ČR dostane prostor pro vlastní samostatný pódiový pořad. K  tomu došlo v roce 1996. Z  úspěšné programové novinky se v následujících letech stala zvyklost, přetrvávající dodnes. Díky ní obohatil FoS ve sledovaném období strážnický festival o pořady V roztančené hospodě (2008), Zpěváčci (2009), Pestré obrázky, (2010), Jak (z)voní život (2011) a U nás na návsi (2012).

-9-

Vytváření podmínek nejen pro kvalitní vystoupení souborů, ale i pro jejich setkávání rovněž patřilo od samých počátků sdružení k jeho prioritám. Promítnout je do praxe se v první fázi dařilo postupným rozšiřováním členské základy o pořadatele folklorních slavností. Větší rozsah spolupráce s nimi pak zahájilo sdružení v roce 1994, kdy poprvé svolalo pořadatele těchto akcí do Prahy. Zde si s nimi dohodlo základní podobu vzájemné podpory a spolupráce a předsevzalo si organizovat pravidelně jarní a podzimní porady. Pomoc sdružení pořadatelům spočívala nejprve ve vzájemné informovanosti (především o termínech konání akcí a účastnících), později se formy spolupráce dále specifikovaly (propagace na celostátní i mezinárodní úrovni, finanční spoluúčast, pojištění, garantování autorských práv na základě smlouvy s Ochranným svazem autorským, organizační a materiální pomoc, zajištění souborů, dokumentace, mediální podpora, zahraniční pomoc atd.). S rozšiřující se oboustrannou spoluprací vzrůstal také společenský význam členských folklorních festivalů a slavností. Přispívalo k tomu přebírání záštit nad nimi, a také osobní účast představitelů státu na těchto akcích za doprovodu jejich pořadatelů. Tato setkání pořádalo sdružení na jaře, tj. před vstupem do nové folklorní sezony, a na podzim, tj. v  jejím závěru, v reprezentačních prostorách Senátu Parlamentu ČR a Ministerstva kultury ČR. Pravidelnými hosty byli především známé osobnosti kulturního a společenského života, dále senátoři, poslanci, ministři a vysoce postavení pracovníci vybraných ministerstev – ministerstva školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, ministerstva kultury, ministerstva pro místní rozvoj, zahraničních věcí a ministerstva obrany. Přítomnost dalších důležitých osobností − hejtmanů, starostů a ostatních statutárních zástupců regionů a festivalových měst a obcí – postupně přinesla i praktický efekt: velice vstřícně začali vnímat neformální, ale významnou pozici, že právě oni patří k těm, kteří mohou nejvíce pomoci souborům, jež patří v  daném místě k  rozhodujícím organizátorům kulturně společenského dění, a tím přispívají k bohatším a plnějšímu životu občanů žijících v mikroregionu, za jehož další rozvoj nesou spoluodpovědnost. Specifické prestižní postavení získalo v průběhu let podzimní jednání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR. Jeho členové spolu s organizátory festivalů a dalšími přizvanými hosty posuzovali obsahové a programové priority folklorního roku, i to, jak se promítají do kulturního i společenského života měst a obcí. Relativně ustálený pracovní program těchto jednání vytvářel prostor nejen pro hodnocení průběhu daného folklorního roku, ale i pro ocenění těch, kteří se podstatným či přímo rozhodujícím způsobem zasloužili o jeho přitažlivý průběh v obcích, městech a regionech po celé republice. Dělnost a šíři záběru pracovních jednání v Senátu i na ministerstvu kultury umocňovala rovněž účast představitelů tzv. smluvních partnerských a spolupracujících organizací typu Klub českých turistů, Hasičský záchranný sbor, Sdružení dobrovolných hasičů ČR, Spolek pro obnovu venkova, Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení historický sídel Čech, Moravy a Slezska, Památková komora ČR, Slovenský institut, Kartografie, Asociace kuchařů a cukrářů ČR, Česká centra, Metrostav, Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism, SOL. Group, Česká školní inspekce, České dráhy, ZOO Praha, Národní památkový ústav, Národní ústav lidové kultury, Nejvyšší kontrolní úřad, Poštovní spořitelna, Advokátní komora ČR, Třinecké železárny, TG Tisk Lanškroun, Úrad pre Slovákov žijúcich v  zahraničí, Obec Slovákov v  ČR, Nipos−Artama, Etnografický ústav ČSAV, Valašské muzeum v přírodě, Náprstkovo muzeum, Lesy a statky T. Bati, Eurocentrum Jablonec nad Nisou, Nadace ČEZ, Maitrea, Energotis, Sdružení rodáků a přátel Chodska, Česká obec sokolská, Junák, Pionýr, ČRMD a další. O podporu folklorních akcí se významným způsobem zasloužili i mediální partneři FoS ČR. „Odpočty“ publicistických, informačních a dalších novinářských aktivit ve prospěch mediální prezentace lidové kultury a folkloru zvláště potvrzují, že Český rozhlas, ostravské i brněnské studio ČTV, Radio Proglas, Dětská tisková agentura – Radio Domino, Televize Noe, časopis Folklor, týdeník Literární noviny, Mediatel – Zlaté stránky, včetně elektronických médií – -10-

webových portálů www.folklornisdruzeni.cz, resp. borovice.cz – odvádějí práci hodnou zvláštní pozornosti. Podporují folklorní oblast v době, kdy mediálně tržní prostor není příliš nakloněn sdělením, která nemají potenciál generovat vydavatelům novin a časopisů či majitelům licencí na rozhlasové a televizní vysílání, resp. provozovatelům internetových a dalších elektronických médií, významnější zisky. Rozsah péče o folklorní a lidové slavnosti názorně přibližují okruhy spolupráce, které s přihlédnutím na příslušný kalendářní rok Folklorní sdružení pravidelně aktualizuje a předkládá k využití všem spolupracujícím subjektům. Nabídka v letech 2008 až 2012 mj. obsahovala: • Úrazové pojištění pro všechny členy souboru. • Úrazové pojištění všech účastníků folklorních slavností a festivalů. • Pojištění odpovědnosti za škodu ředitele (prezidenta) festivalu. • Pojištění zákonné odpovědnosti vedoucího za svěřené nezletilé osoby. • Zvýhodněné účinkování na členských festivalech FoS ČR (62 slavností a festivalů v ČR). • Zdarma 12 čísel časopisu Folklor, slevy na ročenku − kalendář Folklorní akce v České republice – a další vydávané publikace. • Výhodné provozování autorsky chráněných hudebních děl, dětské soubory zdarma. • Pomoc při účinkování na zahraničních akcích a festivalech. • Bezplatné informace o folklorním dění doma i v zahraničí. • Možnost získat finanční příspěvek na dětský tábor, soustředění, krojové vybavení, zahraniční výměny a členský festival. • Možnost zúčastňovat se za zvýhodněných podmínek (ať už jako aktivní účastník nebo jako divák) naprosté většiny folklorních akcí v ČR, včetně vzdělávacích kurzů a seminářů. • Možnost bezplatně využívat informační sítě FoS ČR a ČRDM od propagace vlastního koncertu nebo souboru až po přístup do adresářů mezinárodních folklorních organizací. • Propagace v  médiích smluvních mediálních partnerů FoS ČR − Český rozhlas, Radio Proglas,  Dětská tisková agentura / Internetové rádio Domino, Česká televize / Studio Ostrava (Magazín lidové kultury), Televize Noe, Literární noviny, Mediatel – Zlaté stránky. • Bezplatná propagace v časopisu Folklor a dalších periodických či příležitostních tiscích FoS ČR. • Bezplatná propagace na webových stránkách www.folklornisdruzeni.cz. • Možnost využívání slev při tisku propagačních materiálů v TG TISK, s. r. o., Lanškroun. • Pomoc při natáčení CD a DVD nosičů, slevy na natáčení a vybavení. • Slevy na vstupném na folklorní akce a do dalších kulturních zařízení. • Využívání uzavřených smluv partnerů FoS ČR. • Na vyžádání materiální pomoc. • Možnost přístupu do archivu sdružení. • Na vyžádání organizační a odborná pomoc. • Dle konkrétní dohody pomoc při získávání finanční podpory z obcí a krajů, resp. z fondů a od sponzorů, případně z dalších zdrojů. Z rozsahu nabízené spolupráce lze odvodit, že její využívání pořadateli členských festivalů a lidových slavností se příznivě promítlo do kvalitativního i kvantitativního rozvoje folklorního hnutí. Podpora veřejných vystoupení na kvalitních a dobrými podmínkami zajištěných akcích umožňuje účast i vynikajících zahraničních souborů, které přijíždějí z celého světa (mj. Slovenska, Itálie, Srbska, Chorvatska, Řecka, Ruska, Francie, Izraele, Německa, Bulharska, Rumunska, Polska, Litvy, Běloruska, Španělska, Maďarska, Turecka, Gruzie, Izraele, Ázerbájdžánu, Íránu, Indie, Indonésie, Mauricia, Číny, Tchaj-wanu, Brazílie, Venezuely, Kolumbie, Mexika, Nového -11-

Zélandu, Austrálie, USA, Kanady a Konga). O jejich zvaní se již několik let programově stará generální sekretář zahraničních vztahů FoS ČR. Naše dětské i dospělé soubory tak mají možnost seznámit se na festivalových pódiích s  folklorem zahraničních etnik, navázat nové, často i dlouhodobější kontakty a dohodnout si výměnné pobyty na zahraničních festivalech. 6) PŘÍNOS MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Kromě zkvalitňování obsahové i organizační přípravy všech programových akcí rozvíjelo Folklorní sdružení ČR v uplynulých čtyřech letech i mezinárodní aktivity. A to především na úrovni Mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (CIOFF), Mezinárodní organizace pro lidové umění (IOV) a Mezinárodní unie folklorních sdružení (IGF). Z mnoha úspěchů, které Folklorní sdružení v uplynulých dvou deceniích dosáhlo v mezinárodní oblasti, připomeňme ten nejvýznamnější – Vlajku identity IGF. Z rukou prezidenta Mezinárodní unie folklorních sdružení Lilla Alessandra ji v únoru 2009 převzal předseda sdružení Zdeněk Pšenica. Stalo se tak na závěr pražské dvoudenní konference IGF Sjednocená Evropa v konfrontaci s jinými světadíly, které se zúčastnili zástupci členských organizací z Itálie, Francie, Kypru, Turecka, Litvy, Lotyšska, Gruzie, Ruska, Švýcarska, Slovenska, Rumunska, Bulharska, Irska, Maďarska, Srbska, Belgie, Uzbekistánu, Izraele a České republiky. Čtyři desítky osobností ze světa lidové kultury se zaměřily na koordinaci a další spolupráci folklorních souborů, organizací a institucí evropského kontinentu s lidovými kulturami jiných světadílů. Při předávání historicky prvního ocenění Vlajka identity IGF zdůraznil Lillo Alessandro, že Folklorní sdružení ČR si ho zaslouží nejen za přínos k posilování identity lidové kultury Čech, Moravy a Slezska v podmínkách multikulturní Evropy bez hranic, ale také za zvyšování prestiže IGF jako reprezentativní organizace, která obhajuje a prosazuje požadavky svých členských organizací na mezinárodní úrovni, resp. vůči nadnárodním institucím EU i dalším mezinárodním či světovým organizacím. Činí tak od roku 1953, kdy byla založena, a v současné době sdružuje přes 60 států s 500 členskými organizacemi národních sdružení. Z hlediska celkového počtu členů je IGF organizací více než jednoho milionů mladých lidí. Další poctu od Mezinárodní organizace folklorních sdružení si FoS ČR vysloužil v roce 2011, kdy byla jeho předsedovi, Z. Pšenicovi, udělena cena Oskar Mondiale del Folklore. Do České republiky putovala už podruhé – v roce 2008 ocenilo IGF Folklorním Oskarem práci Ladislav Michálka, 1. místopředsedy FoS ČR. Iniciativní, vysoce vstřícný přístup k IGF potvrdil FoS ČR i při vyřizování pracovní agendy a účastí na jednáních valných hromad, resp. předsednictva IGF. Delegace sdružení se zúčastnily jednání dvou valných hromad − ve Voiron (Francie – 2009) a Bistritě (Rumunsko – 2011), na nichž delegáti zvolili nové statutární orgány. Jednomyslnou důvěru vést organizaci v dalším období dostal 1. viceprezident IGF a předseda rumunské sekce Dorel Cosma. Lillo Alessandro, který předsedal organizaci v uplynulých pěti volebních obdobích, byl zvolen čestným prezidentem. Při volbě předsednictva a členů komisí zaznamenalo velkých úspěch i naše folklorní sdružení, delegáti opětovně zvolili revizorem účtu IGF Ladislava Michálka, který tuto funkci zastával již od roku 2005. Neméně úspěšně pěstuje Folklorní sdružení styky s relativně mladším partnerem Mezinárodní organizace pro lidové umění (IOV), která si klade za cíl zachovávat a podporovat všechny formy lidového umění, a to jak hmotné, tak nehmotné. Organizace byla založena v Belgii v roce 1979 a podporuje národní i mezinárodní folklorní festivaly, výměny umělců a výtvarníků, organizuje vědecká a pedagogická sympozia a semináře, přispívá na výzkum a vydávání odborných prací na téma lidových tradic a lidového umění.

-12-

Jednou za čtyři roky se koná Valné shromáždění IOV, které volí členy svých výkonných orgánů a schvaluje úpravy stanov, resp. finanční uzávěrky a rozpočty na další období. Folklornímu sdružení ČR se dostalo − po jednání prezidia IOV v Koutech nad Desnou v roce 2011 − významné pocty: uspořádat Valné shromáždění IOV 2012 v Praze. To se konalo v dubnu za účasti 140 delegátů, kteří zastupovali 40 národních sekcí IOV z Evropy, Afriky, Asie, Severní a Jižní Ameriky, a patřila k největším za celou třiatřicetiletou historii organizace. I díky kvalitnímu organizačnímu zabezpečení, o něž se postaral tým pracovníků a spolupracovníků sdružení, byl program jednání naplněn beze zbytku. Na další čtyřleté období bylo zvoleno prezidium v čele s prezidentkou Carmen D. Padilla, delegáti upravili stanovy, aby se IOV − jako organizace poskytující poradenské služby Mezivládní komisi pro ochranu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a potenciální konzultant Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC) − mohla zaregistrovat v USA. Aktualizované stanovy vytvářejí rovněž prostor pro novou organizační strukturu členské základy IOV, založenou na transformaci národních sekcí na právnické osoby s vlastní právní subjektivitou Čeští, moravští a slezští folkloristé byli na valné hromadě zastoupeni prostřednictvím svých mateřských členských organizací v IOV, jimiž jsou Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Valašské muzeum v  přírodě v  Rožnově pod Radhoštěm, MFF Rožnovské slavnosti, MFF Šumperk, MFF Liptálské slavnosti, MFF Červený Kostelec, MDF Strakonice, MFF Karlovy Vary, MFF Frýdek-Místek a FoS ČR. Významné postavení FoS ČR na mezinárodním poli dokumentuje rovněž prestižní medaile Stříbrná holubice, kterou udělil Mezinárodní svaz občanských sdružení pečujících o uchování a rozvoj sociálních, kulturních a duchovně mravních tradic vůdčí osobnosti světového společenství (VOSS) Jarmile Mrnuštíkové, generálnímu sekretáři zahraničních vztahů FoS ČR. Medaili obdržela na základě návrhu Českomoravského slovanského svazu jako výraz úcty a ocenění její skvělé práce pro Folklorní sdružení ČR na konferenci VOSS, konanou pod heslem Ženy 21. století − dialog bez hranic, která se uskutečnila v březnu 2012 v hlavním městě Ruské federace − Moskvě. Folklorní sdružení vedlo každým rokem také četná bilaterální jednání. Jeho představitelé navštívili řadu zahraničních partnerských organizací, resp. festivalů, podepsali dohody a deklarace o spolupráci atd. K nejvýznamnějším akcím, jichž se zúčastnili, patřilo výroční zasedání Celorakouského krojového svazu ve Vídni (Rakousko – 2009), slavnostním otevření multifunkční haly v Deggendorfu (Německo – 2009), Německý krojový den v Bad Nenndorfu a Scheeβelu (Německo – 2010), 30. výročí tanečního souboru Ural v Čeljabinsku (Ruská federace – 2010), 8. čínský mezinárodní folklorně-umělecký festival v Suej-čou a Pekingu (Čína – 2010), Lidové slavnosti v Andorfu (Rakousko – 2010), výroční zasedání Německé krojové mládeže ve Wormsu (Německo – 2011), slavnostní zasedání Svazu rakouských krojových a vlasteneckých sdružení v Traunkirchenu (Rakousko – 2011), 9. velká cena mezinárodního folkloru v Budapešti (Maďarsko – 2011) a 77. oblastní krojové setkání v Schrozberku (Německo – 2011). Specifickou roli při rozvíjení aktivit na mezinárodním poli sehrávaly Národní krojové plesy FoS ČR. Pravidelně se jich zúčastňovali představitelé IGF a IOV spolu se zástupci národních folklorních organizací a kulturních svazů z Itálie, Ruské federace, Švýcarska, Srbska, Albánie, Litvy, Lotyšska, Belgie, Rakouska, Německa, Izraele, Ukrajiny, Polska, Slovenska, Bulharska, Rumunska a dalších zemí. Multilaterální i bilaterální jednání, která se v jejich průběhu uskutečnila, se týkala především specifikace a konkretizace folklorních souborů na vybraných festivalech v daném roce. Účastníci těchto jednání současně hledali cesty, jak účinněji reagovat na snahy různých národních i mezinárodních agentur „tvrdě“ komercionalizovat svět lidové kultury a folkloru, a to především zajišťováním výjezdu souborů na mezinárodní folklorní festivaly na ryze komerční bázi. Tedy v rozporu s duchem spolupráce na bázi recipročních výměn a některých dalších nízkonákladových forem pobytu na festivalech pořádaných partnerským soubory. -13-

Významnou kapitolou činnosti v mezinárodní oblasti byla v uplynulém období spolupráce s partnery ze zemí tzv. visegrádské čtyřky – ze Slovenska, Polska a Maďarska. Měla nejrůznější formy – od výměny souborů přes jednání delegací až po realizaci společného výchovně vzdělávacího projektu Dny tradiční kultury (DTK). Projekt Dny tradiční kultury se zrodil na Slovensku v roce 1999, původně jako projekt Národního osvětového centra (NOC) v Bratislavě, Sdružení měst a obcí Slovenska a Folklorní unie na Slovensku. Národní osvětové centrum v Bratislavě pak oslovilo Folklorní sdružení ČR a vybídlo je ke spolupráci na tomto projektu. Brzy bylo jasné, že by se na něm mělo podílet více institucí. V roce 2001 byly o součinnost požádány Národní ústav lidové kultury (NÚLK) Strážnice a Valašské muzeum v přírodě (VMP) Rožnov pod Radhoštěm. Ke spolupráci byli vyzváni také pořadatelé vytipovaných festivalů a folklorních akcí na Slovensku, v České republice, Polsku a v Maďarsku, včetně dalších spolupracujících institucí a organizací. Vzniklo Mezinárodní prezidium, které bylo v roce 2007 při schválení nového Statutu DTK přejmenováno na Mezinárodní výkonný výbor DTK. Jeho členy jsou statutární zástupci FoS ČR, NÚLK Strážnice, NOC Bratislava, VMP Rožnov pod Radhoštěm a Folklorní unie na Slovensku. Na národních úrovních zůstala prezidia, která jsou autonomní. Dlouhodobým cílem projektu je rozvíjet tvořivost talentovaných dětí z folklorních souborů pod vedením profesionálních lektorů − tanečníků, hudebníků, zpěváků, choreografů a vedoucích souborů. S odstupem let lze konstatovat, že se projekt Dnů tradiční kultury, který v roce 2012 vstoupil do třináctého roku svého trvání, vcelku úspěšně naplňuje, navíc přispívá k rozšiřování multikulturního prostředí uprostřed Evropy a podporuje výchovu nejmladších generací k aktivnímu vnímání kulturních rozdílů mezi Čechy, Slováky, Maďary a Poláky. Na doporučení Mezinárodního visegrádského fondu, který byl vytvořen na základě návrhu FoS ČR již v roce 2002, mají jednotlivé akce projektu Dnů tradiční kultury především vzdělávací charakter. Z hlediska formy jde zejména o taneční a hudební dílny a dílny s primášky a sólovými zpěváčky ve věku 11−14 let. Taneční dílny, které se obvykle pořádají ve Vysokých Tatrách a v Praze, a tvořivé dílny Primášci se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm a v Kokavě nad Rimavicí, jsou rozvrženy do čtyřletého cyklu. Mladé talenty folkloru závěrem kurzů předvádějí výsledky své práce na MFDFS Písní a tancem Luhačovice a na MFF Pražský jarmark, případně na finále celostátní soutěže Zpěváček ve Velkých Losinách a na galakoncertech Zpěváček – Slávik a Zpíváme pro radost v Praze. V roce 2011 vznikla nová taneční dílna − Škola mladých odzemkářů, která se střídavě „zabydlela“ ve Spišské Staré Vsi, Červeném Klášteru a Rožnově pod Radhoštěm Novinkou posledních dvou let by studentský seminář na téma Folklorní festivaly – reflexe očima studentů, který se konal v Kokavě nad Rimavicí. Studenti etnologie, taneční pedagogiky a muzikologie se věnovali otázkám dramaturgie festivalů, organizačním přípravám, diváckému zázemí, možnostem využití školských poznatků ve festivalové praxi apod. Součástí semináře byla škola tance a účastníci měli možnost se podílet i na programech festivalu Koliesko. V uplynulém čtyřletém období bylo do projektu Dnů tradiční kultury zapojeno více než sto dětí z České republiky, téměř padesát ze Slovenské republiky, po osmi z  Polska a Maďarska a celkem dvaatřicet český a slovenských muzik. Lektoři pocházeli z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Dny tradiční kultury tak i v letech 2008 až 2012 dokázaly, že jsou projektem smysluplným a životaschopným. To, že v nich dominuje česko-slovenská spolupráce, není nijak zvláštní. Obě kultury jsou si velmi blízké, a tato blízkost je spojuje, stejně jako je kulturní rozdíly a svébytné prvky vzájemně obohacují. A navíc skutečnost, že se tu připojují i tradice polské a maďarské, vypovídá mnoho o historických vazbách, které určovaly vývoj ve středoevropském prostoru. Jeho etnograficky různorodé regiony se vzájemně ovlivňovaly a vytvořily platformu pro jejich nadčasově relativní kulturní celistvost. Velký význam projektu Dny tradiční kultury je navíc v tom, že nebývalou měrou spojil iniciativy nevládních i státních institucí. -14-

Mezinárodní výkonný výbor Dnů tradiční kultury na svém slavnostním zasedání v říjnu 2009 konstatoval, že projekt splnil jeho očekávání a vyslovil spokojenost s desetiletými výsledky. Samostatnou, velice výraznou kapitolou aktivit FoS ČR v mezinárodní oblasti byla jednání s partnery – představiteli folklorního života na Slovensku. Potvrdila, že nadstandardní vztahy, které se zrodily počátkem devadesátých let minulého století, kdy Folklorní sdružení vzniklo jako společná organizace folkloristů České republiky a Slovenské republiky, nadále platí a že jsou i v současnosti základem vztahů skutečně dělných. V období mezi X. a XI. valnou hromadou se pravidelně každý rok opakovaně setkávali předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica, generální ředitel Národního osvětového centra v Bratislavě Ján Tazberík a předseda Folklorní unie na Slovensku Štefan Zima. Témata jejich jednání byla přednostně zaměřena na plánování a praktickou realizaci společných akcí – např. koncertů dětských zpěváků, akcí k významným životním jubileím, Dnů tradiční kultury, výměn souborů, návštěv delegací aj. FoS ČR vedl na Slovensku i další jednání, mj. se státní tajemnicí Ministerstva kultury SR Natálií Cehlárikovou, s generálním ředitelem sekce kulturního dědictví MK SR Branislavem Rezníkem, s předsedou Sdružení samosprávných krajů SR včetně předsedů jednotlivých samosprávných krajů, dále s řediteli i organizačními vedoucím nejvýznamnějších slovenských uměleckých těles − ředitelem opery v Košicích Petrem Dvorským, ředitelem Lúčnice Mariánem Turnerem, primášem Orchestru lidových nástrojů Mirko Dudíkem a dalšími špičkovými osobnostmi slovenské kultury. Důležité pracovní schůzky se uskutečnily rovněž se zástupci cestovního ruchu Slovenska, které mj. vyústily v pravidelnou účast FoS ČR na veletrhu turistického průmyslu Slovakiatour v Bratislavě. Představitelé FoS ČR se pravidelně setkávali se slovenskými velvyslanci v ČR a řediteli Slovenského institutu v Praze, s nimiž jednali např. ohledně DTK, společného postupu vůči Mezinárodnímu visegrádskému fondu aj. Dělné, mnohdy neformální pracovní kontakty mezi českými a slovenskými folkloristy na úrovni vrcholových institucí se zcela zákonitě odrazily i v dalším posílení vztahů mezi českými, moravskými a slezskými soubory a soubory slovenskými. I když neexistuje přesná statistika, podle kvalifikovaného odhadu jde řádově o několik desítek výměn českých a slovenských kolektivů ročně. Ve srovnání s jinými zeměmi je to počet, který nemá obdoby. O slovenské soubory mají organizátoři českých festivalů zájem nejen pro jazykovou bezbariérovost, ale také pro jejich mimořádně dynamickou taneční složku. Vědí totiž, že třeba zbojnícké čardáše či karičky dokážou česká festivalová pódia pokaždé „rozpohybovat“, a tím i zvednout publikum ze sedadel. Vyjmenovat taxativně všechna jednání, která vedení FoS ČR a jeho zahraniční odbor uskutečnily v uplynulých čtyřech letech, je nad možnosti zprávy určené valné hromadě FoS ČR 2012. Rozhodující je, že programově byla vedena se sdruženími, soubory, kulturními organizacemi a institucemi ze 127 zemí (!) světa. Šlo především o informativní bilaterální schůzky s představiteli 42 zahraničních ambasád, resp. s členy delegací partnerských organizací a souborů, kteří navštívili Českou republiku. Nepsaným pravidlem se stala pracovní jednání s jednotlivými účastníky mezinárodních akcí lidové kultury v zahraničí. Silnou pozici, kterou měl FoS ČR na mezinárodní scéně v letech 2008–2012, potvrzuje mj. i pamětní Stříbrná medaile 1920–2010, kterou předsedovi sdružení, Zdeňku Pšenicovi, předala velvyslankyně Rumunska v ČR Daniela Anda Gregore Gitmann. Medailí, vydanou u příležitosti 90. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Rumunskem a Československem v roce 1920, ocenila zásluhy FoS ČR při rozvíjení a posilování partnerských vztahů mezi českými a rumunskými folkloristy. Zahraniční odbor FoS ČR posílal v  uplynulém období členským souborům pravidelně pozvánky na zahraniční festivaly a pomáhal jim se zajišťováním výjezdů. Současně zprostředkovával účast zahraničních folklorních souborů a dětských zpěváčků na mezinárodních -15-

festivalech pořádaných v České republice. Staral se o pobyt stovek osobností z celého světa přijíždějících k nám ze spolupracujících organizací, které přijaly pozvání na majoritní akce a členské festivaly. Mimo jiné organizoval také jejich přijetí u ústavních činitelů, hejtmanů, primátorů a starostů příslušných krajů, měst a obcí. 7) JUBILEUM: DVACET LET PRÁCE PRO LIDOVOU KULTURU Koloběh tradičních, léty již zaběhnutých činnosti mezi jednotlivými valnými hromadami vybočil ze svého rámce v roce 2010 – v jubilejním roce 20. výročí založení Folklorního sdružení ČR. I když se nekonala žádná grandiózní akce, duch oslav byl patrný na každém členském folklorním festivalu, slavnosti či koncertu. Oslavy pak vyvrcholily v listopadu slavnostním předáváním ocenění členům sdružení za jejich práci ve prospěch lidové kultury a folkloru zvláště. Výbor FoS ČR po dlouhých diskusí nakonec rozhodl o těchto typech ocenění: • Titul osobnost FoS ČR • Stříbrná plaketa 20. výročí FoS ČR • Stříbrná plaketa FoS ČR / In memoriam • Tablo předsedy FoS ČR • Tablo: Poděkování Folklorního sdružení ČR Za aktivní práci při rozvoji tradiční lidové kultury, folkloru a cílů sdružení • Tablo: Poděkování Folklorního sdružení ČR Za výjimečný přínos k uchování a rozvoji tradiční lidové kultury, folkloru a cílů sdružení • Děkovný dopis předsedy FoS ČR • Vybraní folkloristé byli navrženi i na vysoká ocenění zákonodárných sborů a některých dalších významný státních institucí, mezi něž patřila: • Stříbrná pamětní medaile předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha Za výjimečný přínos lidové kultuře • Pamětní list předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslavy Němcové k 20. výročí Folklorního sdružení ČR • Poděkování předsedy výboru Senátu parlamentu ČR a předsedy FoS ČR starostům • Poděkování Evy Bartoňové, státní tajemnice a náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy, Za dlouholetou práci s dětmi a mládeží v oblasti podpory, udržování a rozvoj lidových tradic a kultury • Poděkování ministerstva kultury ČR U příležitosti 20. výročí FoS ČR bylo celkem oceněno 470 osob, které se v různých etapách rozvoje činnosti sdružení zasloužily svým dílem o to, že ideje udržování a předávání tradic lidové kultury novým pokolením i v podmínkách postmoderní doby zakořenily v myslích a srdcích vskutku bezpočtu lidí i v povědomí občanské společnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 8) MEDIÁLNÍ PREZENTACE AKTIVIT VE VEŘEJNOSTI Folklorní sdružení, vědomo si odpovědnosti za své poslání v oblasti lidové kultury, důsledně se staralo o medializaci vlastních aktivit, resp. aktivit členských souborů a festivalů. V duchu tradic tzv. nultého čísla informačního bulletinu Folklór, vydaného krátce po ustavující valné hromadě, plní časopis Folklor už třiadvacet let dvojjediné poslání – jednak informuje členskou základnu o novinkách ze života souborů a festivalů, jednak prezentuje sdružení na veřejnosti. Základní premisa, kterou se sdružení řídí nejen z pozice vydavatele časopisu Folklor, ale i svého celkového poslání, odráží kategorický imperativ virtuálního obrazu „právnické osoby“ v současném globalizovaném světě: „Nejsi-li viděn na stránkách tištěných médií či na televizní obrazovce, není-li o tobě slyšet na rozhlasových vlnách, chybíš-li na webových -16-

stránkách internetu, pak neexistuješ!“ Úsilí, čas a finanční prostředky, které FoS ČR věnuje medializaci folkloru a jeho nositelům, přinášely v uplynulém období přesvědčivé výsledky. Díky speciálnímu informačnímu systému − mediálně marketingovému mixu tištěné produkce, elektronické medializace a webové prezentace – bylo a je Folklorní sdružení ČR ve společnosti velmi dobře „čteno, slyšeno a viděno“. Podstatně k tomu přispělo, že se FoS podařilo získat podporu mediálních partnerů, mezi něž patří Český rozhlas, Dětská tisková agentura, Radio Domino, Radio Proglas, Televize NOE, Týdeník Literární noviny, Katalog Mediatel–Zlaté stránky, internetové portály www.folklornisdruzeni.cz, facebook www.folklornisdruzeni.cz a www.borovice.cz. Důležitou roli sehrávaly a sehrávají i tzv. merkantilie (příležitostně vydávané tiskoviny v nízkém nákladu a atypických malých formátech, obvykle s minimálním počtem listů) − tj. programové bulletiny folklorních festivalů a slavností, nejrůznější tzv. skládačky, plakáty, letáky, kalendáříky, novoročenky aj. Podstatný mezník v ediční činnosti i mediální politice FoS ČR znamenal rok 2008. Aktivizace mediální komise, změna na pozici šéfredaktora časopisu Folklor, posílení kapacit při tvorbě webových stránek a rozšíření direct-mailingového informačního kanálu spolu s větším počtem informací a některými systémovými změnami v pre-tiskovém zpracování tištěné i elektronické produkce, zvýšily kvalitu a rozsah mediální prezentace sdružení, zejména jeho členů – souborů, festivalů a slavností. Více než 400 každoročně vydaných tiskových zpráv, direct-mailingový adresář o více než 2600 položkách, průměrná měsíční dvaadvacetitisícová návštěvnost na webu, rozšíření počtu stránek časopisu Folklor z 24 na 42, na 20 titulů merkantilií ročně – to je svým obsahem i cílenou distribucí nepřehlédnutelná mediální síla FoS ČR. Slabinou je zatím skromná prezentace aktivit FoS ve zpravodajském a publicistickém vysílání České televize. Ve spolupráci s krajskými studii ČT v Ostravě a Brně se sice několikrát podařilo vstoupit do vysílání Dobré ráno, především informacemi o MFDFS Písní a tancem v Luhačovicích, ale to je málo. Status veřejnoprávnosti České televize by měl občanským sdružením věnovat pro jejich prezentaci podstatně více času. Kalendář Folklorního sdružení ČR – seznam folklorních akci pořádaných v České republice, pravidelně vychází od roku 1992. V posledních letech informuje o konání téměř 800 nejrůznějších akcí lidové kultury v českých zemích a o některých významných festivalech na Slovensku. V uplynulém období byl volně distribuován členským souborům FoS ČR i zájemcům z řad široké veřejnosti. Ve vybraných zemích světa byl k dispozici prostřednictvím České centrály cestovního ruchu – CzechTourism a Českých center. Charakter kalendária má i tradiční programová skládačka Folklorní slavnosti a významné mezinárodní folklorní festivaly v České republice, kterou sdružení vydává na každý další kalendářní rok již v květnu roku předchozího. Má atypický formát − představuje „letáček“ o rozměrech 102 x 294 mm s pěti zlomy. Jde o bezkonkurenčně nejrychlejší informativní „letáček“, vydávaný v předstihu sedmi měsíců před konáním první z téměř sedmdesáti folklorních festivalů a slavností v dalším roce. První skládačka vyšla v roce 1996, její průměrný roční náklad se v posledním období ustálil na 50 000 kusech. Skládačky se distribuovaly nejen ve všech regionech České republiky, ale i v zahraničí prostřednictvím pracovišť Českých center, zahraničních zastoupení České centrály cestovního ruchu, ambasád, centrál IGF v Itálii a IOV v Rakousku i dalších zahraničních partnerů. Skládačku se spoluúčastí ministerstva zahraničních věcí, Českými centry a CzechTourismem tradičně připravuje Jarmila Mrnuštíková, generální sekretářka zahraničních vztahů FoS ČR. K zajímavým edičním počinům patří dvě publikace – Cesty za folklorem / Roads to folklor. Tento dvojjazyčný průvodce lidovými slavnostmi a folklorními festivaly vyšel v roce 2008 a v roce 2009. Publikace o osmdesáti stranách obsahovaly základní informace v českém a anglickém jazyce o téměř sedmi desítkách akcí organizovaných v daném kalendářním roce, -17-

včetně jejich charakteristik, doplněných fotografiemi. Součástí obou průvodců byl kalendář více než 180 lidových slavností, folklorních festivalů, přehlídek, hodů, posvícení, pomlázek, jarmarků, dožínek, vinobraní, koledování, včetně kontaktů na zdroje dalších informací. Oba průvodce po akcích lidové kultury připravilo Folklorní sdružení ČR ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, odpovědným redaktorem byl tajemník sdružení Jiří Pokorný. Paralelně s projektem Cesty za folklorem / Roads to folklor vydalo Folklorní sdružení další dvě publikace – Folklorní kaleidoskop jižní Moravy a Folklorní kaleidoskop Vysočiny. Tento projekt, který podpořila Evropská unie a regionální rada ROP Jihovýchod, byl realizován v letech 2008–2010. Jeho cílem bylo podpořit cestovní ruch v těchto dvou regionech. Oba tituly obsahovaly informace o místních folklorních festivalech, lidových zvycích, krojích, řemeslech a jarmarcích, včetně receptů tradiční místní lidové gastronomie. Souběžně s katalogy byly z folklorních festivalů v obou krajích pořízeny i obrazově-zvukové záznamy. Cenné je zejména zachycení některých tradičních akcí lidové kultury na DVD. Kaleidoskopy měly charakter nabídkových katalogů, včetně vlastní webové prezentace na www.fkaleidoskop.cz. Výjimečný počin se Folklornímu sdružení ČR podařil ve spolupráci s Kartografií Praha v roce 2010, jímž je kartografická publikace Folklor České republiky. Na mapě v měřítku 1:500 000 jsou názorně vyznačeny české, moravské a slezské národopisné oblasti a podoblasti a zvýrazněna místa folklorních festivalů, národopisných slavností, vinařských i dalších lidových akcí. Vyznačena jsou zde také národopisná muzea, skanzeny a další památky lidové kultury. Na rubu mapy je vytištěn kalendář nejvýznamnějších každoročních folklorních slavností. Charakteristiky festivalů jsou publikovány v češtině a angličtině. Součástí mapové publikace je bohatě ilustrovaný stručný Průvodce výročních lidových zvyků, obřadů a slavností, počínaje masopustem přes jízdu králů, dožínky, hody až po vánoční koledování. Nejzdařilejší je část, která seznamuje s lidovými kroji všech národopisných oblastí, provázená originálními ilustracemi krojů akademické malířky Dagmar Ježkové. Na textové části se podílelo Folklorní sdružení ČR. Průvodce v češtině, angličtině a španělštině je bohatě ilustrován fotografiemi. Mapa neobsahuje přesné termíny konaných akci, má tedy nadčasovou platnost. I díky tomu bylo možné velice rychle uskutečnit její druhé vydání v roce 2012. Za dvě desetiletí a dva roky vydalo Folklorní sdružení v řadě metodických tisků čtyřiapadesát publikací. V důsledku zhoršující se ekonomické situace se mu však v posledních letech podařilo realizovat jen čtyři tituly, jeden v roce 2009, další v roce 2011. První z nich − publikace (s CD) „Plzeňská věž převyšuje kopce“ od Zdeňka Vejvody − byla výsledkem spolupráce s Etnologickým ústavem AV ČR Praha a Českým rozhlasem Plzeň a obsahovala vesměs dosud neznámé lidové písně z Plzeňska. Další titul − Folklorních sdružení ČR 1990-2010 / Ohlédnutí v čase… − prostřednictvím autorů Františka Synka a Kazimíra Jánošky mapoval dvacetiletou historii sdružení. Reprezentační publikaci Václava Kupilíka nazvanou Slavná chodská tradice − vydal. FoS ČR ve spolupráci se Sdružením rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze za podpory Plzeňského kraje. Z hlediska obsahového jde o první ucelenější formu zdokumentování pestré a záslužné činnosti krajanů Chodska a Pošumaví v Praze s důrazem na pořádání slavných Pošumavských věnečků. Ediční řadu uzavírá hudební monografie Zdeněka Vejvody nazvaná Plzeňsko v lidové písni I s podtitulem Antologie historických zápisů hudebního folkloru 19. a 20. století. Folklorní sdružení ji vydalo ve spolupráci s Etnografickým ústavem Akademie věd ČR s přispěním Plzeňského kraje, Města Plzeň a Městského obvodu Plzeň 1. Výpravná publikace o 648 stranách obsahuje studii s tématem historických pramenů lidových písní a tanců, základní charakteristiku jejich hudebního typu a 354 historických zápisů hudebního folkloru, první rozsáhlejší výbor repertoáru plzeňského venkova a malých měst daného období. -18-

Významnou součást ediční činnosti tvoří tzv. účelové tisky – jednak bulletiny (obvyklé formáty A4, A5 nebo A6) a výroční zprávy, jednak diplomy a další tisky. Bulletiny se začaly vydávat hned po vzniku Folklorního sdružení, konkrétně pro potřeby majoritních akcí, organizovaných sdružením. V průběhu let se jejich obsahová skladba relativně ustálila, přinášejí informace o programu, organizační pokyny, profily festivalu, vystupujících souborů, organizátorů a místa, kde se akce koná, zdravice V. I. P. osob, případně další sdělení. Náklad bulletinů obvykle nepřesahuje stovky kusů. V omezeném počtu se tisknou i výroční zprávy Folklorního sdružení. První byla vydána až v roce 1997, a to v počtu 700 kusů. V posledních letech se sice náklad zvýšil o 100 kusů, mnohem podstatněji však vzrostl počet stránek – z původních 10 na současných 52 (výroční zpráva FoS ČR za rok 2010). I tento zdánlivý detail názorně dokumentuje, že sdružení za více než dvě desetiletí své existence podstatně rozšířilo své aktivity. Rok od roku stále nezastupitelnější úlohu v propagaci, ale také informování členů Folklorního sdružení i veřejnosti má internetový portál www.folklornisdruzeni.cz. Jsou zde zveřejňovány aktuální informace o událostech a akcích folklorního hnutí i základní dokumenty orgánů FoS ČR a zprávy o zahraničních aktivitách. Mimořádně sledované je kalendárium folklorních akcí, výročí souborů a osobností. K nejnavštěvovanějším rubrikám patřily a stále patří úvodní stránky Domů, Kalendárium, O nás, Regiony, Festivaly, Soubory. Na titulní stránce portálu bylo každý rok zveřejněno v průměru na 450 zpráv a informací, v rubrice Kalendárium se objevovaly anonce na více než 500 folklorních i jiných akcí. Všechny doprovázely fotografie, plakáty a pozvánky. K dispozici je zde i kalendář akcí na jednotlivé roky. Důležité je, že ve vyhledávačích typu Google, Seznam a dalších jsou stránky www.foklornisdruzeni.cz pro získávání informací z oblasti folkloru a lidového umění na předních místech. Bohužel stále velmi málo informací poskytují o svých aktivitách Regionální folklorní sdružení – s výjimkou jižních Čech, Valašska a Horácka – a členské soubory poměrně málo navštěvují naše webové stránky. Od roku 2010 je využíván facebook zejména díky aktivitě Ondřeje Mánka. Obsah a redigování webových stránek obětavě zajišťují Dušan Macháček, Jaroslav Mikunda a Hana Wernerová. V období mezi X. a XI. valnou hromadou se úspěšně rozvíjel multimediální projekt na záchranu národních tradic pro budoucí generace, jehož cílem je zachytit atmosféru folklorních festivalů a akcí jako součást dnešního kulturního života. Dál také pokračovalo natáčení folklorních festivalů, řemesel, národních tradic a akcí s folklorní tematikou − k 31. prosinci 2011 již existovalo více než 180 záznamů. Loni byla rovněž odstartována nová aktivita s názvem Folklor do všech měst a obcí. Pokračovalo se v úsilí mít DVD z každého mezinárodního folklorního festivalu či slavnosti, k dispozici jsou již záznamy zachycující tři čtvrtiny z nich. Úspěšně se dál rozvíjela akce DVD Projekty na záchranu kulturních památek ČR, řemesel a osobností. Tato DVD byla kromě běžné distribuce rozesílána také na naše velvyslanectví ve světě, předávána našim čelným představitelům a také hostům ze zahraničí. V prodeji byla u příležitosti festivalů, využíval se také internetový obchod, který má přímý odkaz ze stránek FoS ČR anebo na stránkách www.vemori.cz. V roce 2011 se díky spolupráci se společností Vítkovice IT Solutions a Tecobu rozšířil původní koncept tzv. Multimediálního kiosku, který sloužil prodeji multimediálních DVD a zároveň byl zdrojem multimediálních informací. Nově se kiosek používá také jako informační zdroj protipovodňové ochrany, prevence kriminality, dopravních nehod, poskytování první pomoci. V červnu roku 2011 byla podepsána smlouva o spolupráci se společností Mediumsoft, členem Vítkovice Machinery Group, na jejímž základě byly do těchto kiosků zařazeny další moduly, např. virtuální prohlídky (Valašské muzeum v přírodě, Moravskoslezský kraj a další). Společnost se rozhodla využít multimediální kiosky jako hlavní informační médium pro -19-

návštěvníky koncernu. Projekt Multimediálního kiosku nové generace z roku 2011 podpořily i osobnosti známé z kulturního a politického života. Tyto a další informace jsou uvedeny na nových webových stránkách www.mmprojekty.cz. Celý projekt garantují Ochranný svaz autorů, FoS ČR a studio Vemori, partnerem je společnost Vítkovice IT Solutions, a. s. 9) VYUŹÍVÁNÍ PRÁVA PETIČNÍHO Folklorní sdružení ČR vycházejíc z merita petičního práva garantovaného už na ústavní úrovni čl. 18 Listiny základních práv a svobod a provedeného pak zákonem ze dne 27. března 1990, č. 85/1990 Sb., o právu petičním, využilo legislativou dané možnosti poprvé v roce 1998. Petici občanů za rekonstrukci Národopisného muzea v Praze, kterou sepsaly a zorganizovaly Česká národopisná společnost Akademie věd ČR a Folklorní sdružení ČR, podepsalo v roce 1998 více než 6000 lidí. Petičního cíle bylo dosaženo v letech 2002–2005, kdy bylo Národopisné muzeum zrekonstruováno a proměněno v centrální expozici českého národopisu Musaion, která je dodnes ojedinělou oázu folklorně muzejního i folklorně kulturního života v našem hlavním městě. O deset let později, v červnu 2008, se FoS ČR spolupodílel na další petici, tentokrát za záchranu Vojenského uměleckého souboru Ondráš, který měl být na základě rozkazu tehdejší ministryně obrany zrušen. Petice získala velmi rychle široký ohlas a po kontrole a sečtení platných podpisů byly petiční archy předány předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloslavu Vlčkovi i předsedovi Senátu Parlamentu ČR Přemyslu Sobotkovi. Víc než dvacet tisíc podpisů získaných ve městech, vesnicích či na folklorních festivalech po celé republice se zasadilo o to, že počátkem roku 2009 se celou záležitostí zabývaly obě komory Parlamentu ČR. Výsledkem bylo doporučení VUS Ondráš zachovat, a to jako jedinečný umělecký subjekt nejen v prostředí Armády ČR, ale i v celé České republice. To přimělo ministerstvo obrany, aby celou situaci znovu zvážilo a na základě nové analýzy v květnu 2009 rozhodlo, že VUS Ondráš bude ve struktuře MO ČR i nadále existovat. Folklorní hnutí sdílí názor, že VUS Ondráš je jednoznačně nenahraditelný a že jeho zrušením by zanikl jeden z pokladů národní kultury této země. K další petici – Ano charitě! – připojilo sdružení svůj podpis počátkem léta 2011. Jejím cílem nebylo, jak by se na první pohled mohlo zdát, zabránit zdanění loterijních společností, ale ponechat dodatečný odvod pro neziskové organizace, nadace a nadační fondy. Podle vládního návrhu měly být tyto prostředky příjmem obcí a státního rozpočtu, což by mělo za následek výrazné snížení podpory neziskového sektoru. Petiční archy s 17 209 podpisy byly v listopadu 2011 předány předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslavě Němcové. I když se cíl petice nepodařilo beze zbytku naplnit, její dílčím úspěchem byla podoba zákona, podle něhož odvody loterijních budou sportu a neziskovému sektoru přerozdělovat obce. Zatím poslední podpis připojil FoS ČR v na jaře letošního roku pod Memorandum o podpoře neprofesionálního umění, které letos v únoru iniciovala Asociace neprofesionálních komorních a symfonických těles (ANKST). Jeho cílem je zachránit systém přehlídek neprofesionálních uměleckých aktivit, který je evropským i celosvětovým unikátem. Struktura zasahující do všech regionů ČR byla budována od třicátých let minulého století. Přežila druhou světovou válku i dobu totality a v 90. letech se stala veřejně deklarovanou kulturní potřebou. V současné době se na těchto přehlídkách každoročně podílí téměř 30 tisíc občanů. Systému však hrozí zánik, a to z ekonomických důvodů, což je důsledek průběžného omezování či snižování finančních prostředků v rámci různých dotačních titulů vládních a polovládních institucí a organizací. (Poznámka: Memorandum s celým zdůvodňujícím textem je k nahlédnutí na webových stránkách NIPOS: http://www.nipos-mk.cz/?p=16239)

-20-

10) VÝSTAVY O FOLKLORU V ZEMI UPROSTŘED EVROPY Důležitou specifickou charakteristikou činnosti FoS ČR je tvorba reprezentačních výstavních expozic. První tematickou výstavu připravil u příležitosti 10. výročí vzniku Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích v roce 2002. Její vernisáž se konala již několik týdnů před festivalem na lázeňské kolonádě v hale Vincentky. Později byla instalována ve škole v Pozlovicích a v informačním středisku ve Slavičíně a nyní se již dlouhodobě nachází v chodbě před kancelářemi sekretariátu Folklorního sdružení ČR v Praze na Senovážném náměstí č. 24. Výstavu, která na 12 velkoplošných panelech pojednává o jednotlivých festivalových ročnících (uvádí nejen základní informace o hlavním tematickém pořadu festivalu, o jeho autorech, ale také o záštitách a zúčastněných souborech), obsahově připravil tehdejší programový ředitel festivalu František Synek. Druhá tematická výstava, resp. reprezentativní expozice o českém folkloru nazvaná Česká republika – folklorní velmoc v srdci Evropy měla svoji vernisáž v říjnu v Košicích, a to v průběhu Dnů české kultury 2008, pořádaných FoS ČR, Českým centrem v Košicích, Českým spolkem v Košicích a Slovenským technickým muzeem. Putovní výstava mapuje fotograficky i textově bohatství českého, moravského a slezského folkloru, má 14 panelů (s fotografiemi od 14 autorů) a je rozčleněna do několika základních témat. Její první část zachycuje výroční lidové slavnosti, zvyky a obřady, které lidé dodržují v průběhu kalendářního roku. Advent, Vánoce, masopust neboli fašank, Velikonoce, pálení čarodějnic a stavění máje, jízda králů, královničky, svatojánská noc, dožínky, vinobraní, hody neboli posvícení patří od nepaměti k nejvýznamnějším tradičním svátkům našich předků a udržely se do dnešních dnů. Druhá část představuje lidovou hudbu a tanec jako nejvýraznější projevy tradiční lidové kultury. Lidové tance, hudba a zpěv dnes žijí nejen v práci a na pódiových vystoupeních stovek folklorních souborů, ale především na Moravě jsou neoddělitelnou složkou místních lidových slavností. Třetí část výstavy prezentuje nebývalou různorodost a bohatství lidových krojů. Poslední dvě části – čtvrtá a pátá – seznamují s činností a posláním Folklorního sdružení ČR, které soustřeďuje na 412 souborů, a s nejdůležitějšími folklorními akcemi na území České republiky. Právě v počtu folklorních souborů, festivalů a slavností je naše republika nejen evropskou, ale zajisté i světovou velmocí. Ještě v prosinci téhož roku byla v extrémní časové tísni připravena anglicko-španělská verze výstavy. S ohledem na jiné kulturní prostředí, kterému byly verze určeny, byl částečně pozměněn názvy expozic na Česká republika − Pokladnice lidových tradic v srdci Evropy. K základní české jazykové verzi výstavy později přibyly ještě česko-ruská a v roce 2011 anglicko-čínská a anglickoportugalská verze. Po několika týdnech po vernisáži se výstava stěhovala z východního Slovenska na Ukrajinu, odtud do Ruska a dalších zemí podle zájmu České centrály cestovního ruchu a ambasád. Za uplynulé tři roky ji zhlédly nejen tisíce účastníků folklorních slavností ve více než třech desítkách měst v České republice, ale i v zahraničí. S folklorní velmocí v srdci Evropy se v roce 2011 dokonce mohli seznámit i poslanci Rady Evropy ve Štrasburku, kteří ocenili, že panely přesvědčivě zrcadlily základní princip eurounijní kulturní politiky vyjádřené premisou „Jednotní v rozmanitosti“. Expozice názorně a přesvědčivě potvrdila, že jedním z podstatných přínosů země uprostřed Evropy do pokladnice evropské kultury je nesmírné bohatství lidové kultury v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, její myšlenkové, hodnotové a duchovní propojení s křesťanskými tradicemi lidových kultur zemí Starého kontinentu. Putovní folklorní expozici autorsky a koncepčně připravily: zahraniční tajemnice FoS ČR pro Střední a Jižní Ameriku Jarmila Jandová, generální sekretář zahraničních vztahů FoS ČR Jarmila Mrnuštíková, poradce předsedy FoS ČR František Synek, emeritní ředitel Valašského muzea v Přírodě Jaroslav Štika, odborná pracovnice Etnografického oddělení Národního muzea Jiřina Langhammerová a předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica. -21-

11) FINANČNÍ PROJEKTY EVROPSKÉ UNIE Na závěr rozsáhlé činnosti FoS ČR mezi X. a XI. Valnou hromadou ještě zastavení u problematiky Regionálních operačních programů, které na první pohled s folklorem zdánlivě nesouvisí. Zvláště když ještě v závěru prvního decennia třetího tisíciletí převládal všeobecný názor, že prezentace České republiky folklorem je nemoderní. Od té doby se tento pohled změnil, hudba, tanec a řemesla se staly vyhledávanými turistickými cíli. Folklorní sdružení z logických důvodů nezůstalo stranou nové reality prvního decennia třetího tisíciletí. Na konci února 2008 podalo žádost o podporu projektu Folklorní kaleidoskop jižní Moravy a Vysočiny z fondů Evropské unie. V září byla podepsána smlouva a v dubnu 2009 skončila druhá etapa realizace tohoto projektu. Projekt byl pracovně, časově i finančně velice náročný. A to nešlo jen o jeho cílové produkty, kterými byly katalogy pro jednotlivé kraje, samostatné webové stránky, propagační DVD, přímá podpora propagace vybraných festivalů v obou krajích a prezentace toho všeho na veletrzích cestovního ruchu na počátku roku 2010. Kromě toho bylo třeba dodržovat velice přísná pravidla realizace rozvojových operačních programů. Součástí projektu bylo také zpracování marketingové studie, která mj. potvrdila, že folklorní aktivity zkrátka představují obrovský turistický (a v tom i ekonomický) potenciál. Po zkušenostech s programem Folklorní kaleidoskopy jižní Moravy a Vysočiny schválil výbor Folklorního sdružení na podzim 2010 nový projekt Za folklorem.cz, který by měl být financován v rámci Integrovaného operačního programu EU. Dosáhl sice kladného hodnocení, ale pro nedostatek finančních prostředků v příslušné kapitole jej ministerstvo pro místní rozvoj nepodpořilo. Folklorní sdružení ČR předkládá každoročně desítky projektů také v „domácím prostředí“. Uchází se o podporu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstva kultury, ministerstva pro místní rozvoj, o podporu různých nadací a samozřejmě také krajů, měst a obcí. Jako nezisková organizace by se sdružení bez takové podpory neobešlo. A k oceněním jeho práce patří, že prostředky z veřejných zdrojů pravidelně a v nemalé míře získává a také smysluplně využívá. * Závěrečná poznámka: Bilanci čtyř let práce Folklorního sdružení České republiky zcela logicky nejde vměstnat do několika tiskových stran zprávy předkládané k posouzení XI. valnou hromadu. Přesto − výbor sdružení, všichni jeho členové si dobře uvědomují, že každé takovéto jednání je především o lidech, o tom, jak připomenout jejich dobrovolnou činnost, ocenit jejich zásluhy a poděkovat jim za práci ve prospěch lidové kultury Čech, Moravy a Slezska. Před dvěma lety, v dubnu 2010 výbor schválil nový systém oceňování členů FoS ČR s důrazem na zásluhovost a tím i možnost ocenit skutečné osobnosti českého, moravského a slezského folkloru. Tento pohled vypovídá o specifické formě sebereflexe sdružení, jak pravidelně, v předem daných termínech vyhodnocovat dosažené výsledky jinak, než jen prostým statistickým výčtem uskutečněných akcí, stavem členské základny, počtem souborů a festivalů apod. Je vysoce pozitivní, že i na letošní listopadové valné hromadě budou osobnostem předány ocenění za jejich práci pro folklor a lidovou kulturu. Je to potvrzením skutečnosti, že sdružení je díky jejich činnosti, jakož i činnosti tisíců folkloristů uznávanou a respektovanou organizací, která za dvaadvacet let své existence plně obhájila nejen své místo „pod sluncem“, ale i ve struktuře mládežnických a kulturních organizací respektovaných jak státem, tak celou společností. Prostě všemi kulturními lidmi, jimž zachování a další rozvoj lidové kultury v zemi v srdci Evropy leží na srdci.

Zdeněk Pšenica předseda FoS ČR Praha, listopad 2012 -22-

Folklorní sdružení České republiky děkuje všem, kteří se v uplynulém období mezi X. a XI. valnou hromadou zasloužili o zachovávání odkazu lidové kultury a další rozvoj jejich hodnot. Patří mezi ně: • • • • • • • •

• • •

• •

• • •

Balcar Bohuslav, Balcarová Jiřina, Bednář Stanislav, Beránková Alena, Blažek František, Brunerová Marie, Brůžek Pavel, Buroň Mirek, Buroň Petr, Buroňová Anna; Cabák Libor, Ceprová Iva, Cibulová Vlasta, Cíl Filip, Cílová Zuzana; Čalová Andrea, Černý Miroslav, Česková Olga; Deduela Nicolae, Dedulea Sorin, Doksanská Ludmila, Dolejšová Jitka, Drábek Bořivoj, Draždíková Vladimíra, Drtilová Libuše, Dvorský Petr, Dvořáková Vlasta, Dvořáková Zuzana; Ehrenbergerová Radka, Ekart Miroslav, Ekartová Hana; Fabišik Vlastimil, Fiedler Tomáš, Foglarová Zuzana, Frantová Iveta, Frombergerová Alena Gallina Jaroslav, Gelien Dušan, Geryková Eva, Glac Miroslav, Goláň Michal, Golas Radomír, Gregušová Alice, Gross Tomáš; Habarta Libor, Habartová Romana, Hájková Helena, Hamáková Bohuslava, Hamplová Jana, Hanka Lubor, Hanušová, Kristýna, Hánová Ludmila, Harčarik Jozef, Harčariková Helena, Harnová Marcela, Hauptman Albert, Havel Jan, Heřmanová Sandra, Hlaváček, Bohumil, Hlosta Rostislav, Hlostová Viera, Horáček Tomáš, Horák Vlastimil, Houska Martin, Hovořák Miroslav, Hromadová Šárka, Hromadová Veronika, Hronová Marcela, Hrubeš Bohumil, Hrzal Slávek, Hubáček František, Hurt Petr; Chochola Bohumil, Chromíková Jarmila; Janda Jiří, Jandová Jarmila, Jánoška Kazimír, Javorová Melánie, Jelínková Eva, Jílek Adolf, Jílek Jan, Jourová Věra; Juneová Markéta, Jurčík Jiří; Kantor Ondřej, Kantorová Jaroslava, Kapková Kateřina, Katrušáková Zuzana, Kasík Václav, Kavala Eduard, Kocourková Romana, Kokešová, Regina, Komárek Čestmír, Konířová Veronika, Kopčáková Růžena, Kopřiva Miroslav, Korbut Richard, Kostelníková Dagmar, Kotásek Jiří, Koudelka Oldřich, Koukal Vítězslav, Kostelecký Jan, Kovář František, Kovářík Vladimír, Kovaříková Kateřina, Kozohorský Richard, Krahulíková Vendula, Krejčíčková Eliška, Krstevská Jaroslava, Křenková, Jana, Kubíčková Zdenka, Kubišta Ladislav, Kuča Jan, Kučera František, Kudela Petr, Kunka Antonín, Kunková Kateřina, Kunsfeld Miroslav, Kupilík Václav, Kyněra Jiří st., Kyněra Jiří ml.; Lambert Kristián, Langer Josef, Lázník Jiří, Lázniková Ivana, Lederer Petr, Levek Josef, Lhota Petr, Lin Alice, Lipták Peter, Víznerová Dagmar, Lukl František; Macečková Kateřina, Macháček Dušan, Machová Jitka, Majkusová Blanka, Mánek Ondřej, Marada Rostislav, Marková Zdena, Martincová Martina, Martínek Milan, Matějková Jiřina, Matošková Tereza, Mědílek Petr, Medová Alena, Michálek Ladislav, Mikunda Jaroslav, Mikundová Bedřiška, Mikulková Zuzana, Mileva Andreina, Ming-Li, Molinaro Květa, Možíšová Jaroslava, Mrnuštíková Jarmila, Mulenda Mabuaka, Matějková Jiřina, Mědílek Petr, Medová Alena, Michálek Ladislav, Mikunda Jaroslav, Mikundová Bedřiška, Mikulková Zuzana, Mileva Andreina, Ming-Li, Molinaro Květa, Možíšová Jaroslava, Mrnuštíková Jarmila, Múčková Magdalena; Nastová Lucie, Neradová Ivana, Novák Jaroslav; Ondrušová Vlasta, Opatřil Zdeněk, Opletal Michal, Oravcová Eva, Ošťádal Petr; Pálenská Tatina, Patalová Kristýna, Paulíny Viliam, Pavluš Ladislav, Pejchalová Eva, Pfeffer Norbert, Pitter Jiří, Pitterová Milena, Pokorný Jiří, Poláková Jaroslava, Poledňák Pavel, Pospíšilíková Hana, Prefetová Lucie, Pšenica Zdeněk;

-23-

• • •

• • • •

• • •

Rašťák Radovan, Rejšek Radomír, Rejšková Eva, Richtermoc Milan, Rokyta Jan, Růžičková Marta, Ryba Petr, Rýcová Tereza, Rychtera Jindřich, Rychtera Milan, Rychterová Zdenka, Rylko Jan; Říha Miroslav, Řimák Marcel; Semelka Petr, Semelka Jiří, Semelková Naďa, Siebenbrunnerová Zdena, Sinkulová Iveta, Sivor David, Skálová Helena, Slavík Milan, Slavík Jiří, Sloupenský Jiří, Smýkal Josef, Sokol Antonín, Stanovský Petr, Stehlíková Hana, Studničková Marie, Svobodová Kateřina, Svobodová Jana, Synek František; Šamánková Jana, Ševčíková Eva, Šimečková Pavla, Škoch Milan, Škochová Pavla, Šlajs Jan, Šmaková Lenka, Šlichtová Zdena, Šošovičková Kamila, Špačková Šárka, Šťasný Václav, Štěpán Miroslav, Štěpánek Pavel, Štolba Jan, Šubr Petr, Šuma Jiří; Tabášek Arnošt, Táborská Iveta, Tesařík Zdeněk, Tichá Mirka, Tofel Zdeněk, Topinka Petr, Tymonek Josef; Uzel Radim; Vaculíková Alena, Valentová Irena, Valová Dagmar, Vašut Roman,Vejvoda Zdeněk, Vihan Vladimír, Vintrová Lenka, Vogničová Marie, Vojtkulák Tomáš, Vojtkuláková Šárka, Vondráčková Michaela, Vrba Antonín, Vrbová Jiřina, Vrchovský Ladislav, Všetečka Radek, Vykydalová Šárka; Wernerová Hana, Wolfová Alena; Zehnalová Eva, Zelinka Milan, Zemanová Viera, Zemková Michaela, Zima Štefan, Zorbić Jan, Zůbek Emil, Zyková Jana; Živkovičová Jaroslava, Žydek Jindřich.

Folklorní sdružení České republiky Praha, listopad 2012

-24-

Nástin aktivit Folklorního sdružení České republiky v letech 2012 až 2016 1) Utvářet a rozvíjet vztah dětí, mládeže i dospělých k dědictví národní lidové kultury a získávat je k hledání možností jeho současného pokračování. Formovat a rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti v tvůrčím zpracování lidové hudby, zpěvu a tance. Posilovat výchovné poslání folklorních souborů dětí a mládeže v duchu tradičních kulturních a mravních hodnot. Zkvalitňovat práci s talenty a jejich uplatňování v činnosti souborů a na folklorních slavnostech a festivalech. 2) Usilovat o rozvoj odborných a metodických znalostí a zkušeností vedoucích souborů a jejich členů. Ve spolupráci s odbornými institucemi a předními odborníky v oblastech etnografie a folkloristiky zvyšovat jejich znalosti lidové kultury Čech, Moravy a Slezska a další vědomosti a dovednosti, potřebné pro vedení souborů. Ve spolupráci s NÚLK Strážnice a NIPOS-ARTAMA pokračovat ve škole lidových tradic. Podporovat odborná regionální školení členů sdružení. 3) Podporovat další rozvoj lidových slavností, mezinárodních folklorních festivalů a dalších folklorních aktivit jako nejvýznamnější možnosti pravidelné veřejné prezentace výsledků práce folklorních souborů a zajímavých cílů cestovního ruchu. Dále rozvíjet systém informací o folklorních aktivitách, hledat a využívat možnosti vytváření turistických produktů jako možných zdrojů posilování ekonomické stability sdružení a jeho členských subjektů. 4) Podílet se na propagaci lidové hudby, zpěvu a tance jako významných součástí národního kulturního dědictví a jejich pokračování v současných podmínkách. K tomu využívat webové stránky sdružení, časopis Folklor, spolupráci s mediálními partnery, tradiční i nové tiskoviny, publikace a nosiče pro členskou základnu a veřejnost. 5) S využitím členství FoS ČR v mezinárodních organizacích IOV, CIOFF a IGF vést soubory a jejich členskou základnu k poznávání folkloru a lidového umění jiných zemí (zejména Slovenska a dalších partnerských zemí Evropské unie). Podporovat navazování a prohlubování přátelství, vzájemné návštěvy a výměnné pobyty souborů. 6) Podporovat zkvalitňování a rozvoj činnosti regionálních folklorních sdružení a ve spolupráci s nimi pravidelnou souborovou činnost a jejich folklorní i spolkové aktivity s důrazem na spojení s místem a regionem působení, výroční a krajové zvyky a obyčeje, spojení s kulturním a veřejným životem v obcích, městech regionech a krajích. Rozvíjet spolupráci a vzájemné všestranné kontakty mezi soubory, jejich vedoucími a členy. Upevňovat vědomí vnitřní sounáležitosti členů sdružení. 7) Zvyšovat efektivnost v hospodaření sdružení a úspornost ve využívání finančních prostředků. Usilovat o vytvoření ekonomicky silného a stabilního sdružení jako partnera – příjemce dotací a grantů poskytovaných státními orgány a orgány samosprávy. Podílet se na získávání finančních prostředků pro jednotlivé festivaly, regionální sdružení i soubory. Pomáhat členským souborům a festivalům v řešení autorsko-právních problémů, pojištění, materiální pomoci a zajištění dalších členských výhod. 8) Pravidelně pořádat a spolupořádat: - regionální a krajské přehlídky dětských folklorních souborů , - 64 lidových slavností a mezinárodních folklorních festivalů, - regionální přehlídky cyklu Prameny, -25-

- celostátní soutěž dětských zpěváků lidových písní „Zpěváček“, společné koncerty - vybraných účastníků soutěží „Zpěváček“ a „Slávik Slovenska“ a koncerty - významných zpěváků a hudebníků, - Mezinárodní folklorní festival „Pražský jarmark“, - Mezinárodní festival dětských folklorních souborů „Písní a tancem“, - setkání vedoucích členských folklorních souborů a ředitelů folklorních festivalů se vzdělávacím zaměřením, - národní krojový ples FoS ČR.

Folklorní sdružení České republiky Praha, listopad 2012

-26-

ORGÁNY A PŘEDSTAVITELÉ FOLKLORNÍHO SDRUŽENÍ ČR 2008-2012 Kontrolní komise z z z z z z z

Bohumil Chochola – předseda Bohumil Hrubeš – místopředseda Petr Ošťádal Jiří Semelka Irena Valentová Dagmar Valová Eva Zehnalová

Bohumil Chochola

Bohumil Hrubeš

Petr Ošťádal

Jiří Semelka

Irena Valentová

-27-

Dagmar Valová

Eva Zehnalová

ZPRÁVA VÝBORU FoS ČR O ČINNOSTI ORGANIZACE V LETECH 2008 AŽ 2012 A NÁSTIN AKTIVIT SDRUŽENÍ V DALŠÍM OBDOBÍ * PRO POTŘEBY KOLEKTIVNÍCH A INDIVIDÁLÁNÍCH ČLENŮ FoS ČR © 2012 FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY TISK: TG TISK S. R. O. LANŠKROUN LISTOPAD 2012