VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomie a managementu
Financování a rozpočet sportovního klubu bakalářská práce
Autor: Nelly Malenová Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2015
2
Anotace Tématem bakalářské práce je "Financování a rozpočet sportovního klubu". Pro svoji práci jsem si vybrala hokejový klub SK Horácká Slavia Třebíč, kde jsem se zaměřila na jejich sezonu 2013/2014. První část mé práce je zaměřena na teorii, která úzce souvisí se sportem a hlavně s ledním hokejem. Další kapitola popisuje založení hokejového klubu jako občanského sdružení a veškeré způsoby jeho financování a celkového fungování. Po získání těchto poznatků následuje zpracování praktické části práce, kde jsem se v úvodu zaměřila na představení klubu a poté na sestavení jejich rozpočtu a celkového hospodaření za sezonu 2013/2014. Hlavním podkladem pro zpracování praktické části byla účetní závěrka z roku 2013/2014, konkrétně tedy rozvaha a výkaz zisku a ztráty. V závěru je zjištěn výsledek hospodaření za danou sezonu a doporučený návrh na optimalizaci financování hokejového klubu, který je hlavním cílem této práce.
Klíčová slova Lední hokej, občanské sdružení, samofinancování, dotace, rozpočetnictví, neziskovost 3
Annotation The topic of my Bachelor´s thesis is "Financing and budget sports club." For my thesis I chose hockey club SK Slavia Horácká Trebic, where I focused on their season 2013/2014. The first part my thesis is focused on the theory, which is closely linked to sport and especially with ice hockey. Another chapter describes the founding of the hockey club as a civic association and all the ways of financing and overall functioning.
After obtaining such information, it was followed in the practical part of the work, where in the beginning I was focused on the performance of the club and then build on their budget and overall financial performance for the season 2013/2014. The main basis for the practical part of the financial statements of the year 2013/2014, be specific balance sheet and profit and loss account. In the end is found the result for the season, and recommended suggestion to optimize the financing hockey club, which is the main objective of this work.
Keywords Ice hockey, civic associations, self-financing, funding, budgeting, non-profit 4
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí práce Ing. Ivaně Důrasové za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat manažerovi hokejového klubu SK Horácká Slavia Třebíč Bc. Danielovi Šlapákovi za poskytnuté informace a ochotnou spolupráci při zpracování praktické části. Děkuji i rodině a přátelům, kteří byli po celou dobu mou velkou oporou. 5
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
6
Obsah Úvod ............................................................................................................................................................ 8 I. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 9 1
2
3
4
Oblast sportu ....................................................................................................................................... 9 1.1
Pojem sportu ............................................................................................................................... 9
1.2
Institucionální klasifikace sportu ................................................................................................ 9
1.3
Institucionální rámec sportu ..................................................................................................... 10
1.4
Vícezdrojové financování sportu, tvorba peněžního fondu ...................................................... 11
1.5
Specifika ekonomiky českého sportovního klubu a základní právní rámec ............................. 12
Lední hokej ....................................................................................................................................... 13 2.1
Vznik ledního hokeje................................................................................................................ 13
2.2
Pravidla ledního hokeje ............................................................................................................ 13
2.3
Založení hokejového klubu ...................................................................................................... 14
Neziskové organizace........................................................................................................................ 14 3.1
Existence neziskových organizací ............................................................................................ 14
3.2
Vize, poslání, funkce a cíle ...................................................................................................... 15
Občanské sdružení ............................................................................................................................ 16 4.1
Definice občanského sdružení .................................................................................................. 16
4.2
Vznik občanského sdružení ...................................................................................................... 16
4.3
Zánik občanského sdružení ...................................................................................................... 17
4.4
Činnost občanského sdružení ................................................................................................... 18
4.5
Činnost a hospodaření občanského sdružení ............................................................................ 19
4.6
Principy financování ................................................................................................................ 20
4.6.1
Vícezdrojovost ................................................................................................................. 20
4.6.2
Samofinancování a fundraising ....................................................................................... 21
4.6.3
Neziskovost ..................................................................................................................... 22
4.6.4
Osvobození od daní ......................................................................................................... 23
4.7
Způsob financování .................................................................................................................. 24
4.8
Finanční zdroje ......................................................................................................................... 25
4.8.1
Vlastní zdroje................................................................................................................... 25
4.8.2
Cizí zdroje ....................................................................................................................... 27
4.8.3
Potenciální zdroje ............................................................................................................ 27
4.9
Rozpočet a jeho sestavování ..................................................................................................... 30
4.9.1
Metody sestavování rozpočtů .......................................................................................... 31
4.9.2
Druhy rozpočtů ................................................................................................................ 31
4.9.3
Kontrola dodržení rozpočtu ............................................................................................. 32
Seznam použité literatury .......................................................................................................................... 32
7
Úvod Součástí našeho běžného život je samozřejmě i sport. Ať už ho vykonáváme aktivně nebo pasivně, každý se s ním někdy v životě setkal. V České republice má sport dlouholetou tradici a má i řadu úspěchů. Plno našich českých sportovců je velmi známých i ve světě. V Česku je rozšířena spousta druhů sportů a jeden z nejoblíbenějších je určitě lední hokej. Tento sport má u nás dlouholetou tradici a oblíbenost. Jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. První zmínky o hokeji v Evropě pochází z roku 1600. Ovšem za kolébku ledního hokeje je považována hlavně Kanada. Do České republiky byl tento sport rozšířen až v roce 1908, kde je v současné době zřizován pod organizací ledního hokeje ČSLH. V České republice existuje plno hokejových klubů. Mezi nejsledovanější patří především extraliga a 1. liga. Hokejové kluby mohou být zřízeny různými formami, záleží však na jejich možnostech financování. Nejčastějším způsobem je akciová společnost, společnost s ručením omezeným a občanské sdružení. Cílem mé bakalářské práce je celkový rozbor hospodaření sportovního klubu SK Horácká Slavia Třebíč za sezonu 2013/2014 a doporučení na optimalizaci podle zjištěného výsledku hospodaření. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část má za cíl přiblížit občanské sdružení, jeho vznik, fungování a všechny jeho formy financování. Cílem praktické části je finanční analýza hospodaření SK Horácké Slavie Třebíč. V práci jsou nejdříve popsány jednotlivé položky rozpočtu, který klub každoročně sestavuje. Dále jsou popsány všechny příjmy a výdaje, které klub za danou sezonu měl. Poté jsem se zaměřila na samotnou finanční analýzu, kde jsem počítala ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity.
Pokračuji SWOT
analýzou a kontrolou rozpočtu se skutečností. Na závěr je představen výhled do budoucna. Hokejový klub SK Horácká Slavia Třebíč jsem si vybrala, protože jsem již od dětství velkou fanynkou tohoto sportu a chtěla jsem více pochopit možnosti jejich financování. Navíc můj přítel hraje od útlého věku lední hokej a působil právě v tomto klubu. Mohl mi tak více nastínit chod samotného klubu, z pohledu hráče.
8
I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Oblast sportu 1.1 Pojem sportu "Název sport je odvozen od latinského "disportare" a starofrancouzského " le désporter", což znamená bavit se, příjemně trávit volný čas. Chápání "sportu" se neustále vyvíjí a v současnosti je to pro řadu lidí hlavní pracovní náplň".(Miroslav Synek 2006, str. 380) Sportovní věda považuje sport za složku tělesné kultury. Jedná se o polyfunkční společenský jev. Rozlišujeme několik sfér podle svých funkcí (sport dětí a mládeže a sport dospělých), podle výkonnostní úrovně a poslání. Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.
1.2 Institucionální klasifikace sportu Sport je značně diferencován. Nalezneme zde jak veřejné statky, tak i privátní, v největší míře smíšený typ statků. Nejlépe to dokládají náročná sportovní a tělovýchovná zařízení, které je nutno podporovat z veřejných zdrojů.
Obr. 1: Klasifikační schéma sportu (zdroj: Novotný 2000 - vlastní zpracování)
9
Institucionalizovaný sport lze považovat za součást veřejné ekonomiky. Jednoznačně se to jeví pouze u školního a komunálního sportu. Patří sem i dobrovolný organizovaný sport. Profesionální sportovní kluby, které fungují na základě obchodních společností, patří do komerční sféry. Neinstitucionalizovaný sport je z ekonomického pohledu záležitostí ekonomiky domácností. Je spojen hlavně s výdaji rodinných rozpočtů. Ale přesto je nutné neorganizovaný sport finančně podporovat z veřejných zdrojů, aby mohli svoje individuální aktivity realizovat. Do zkoumání ekonomiky sportu můžeme zařadit pasivní participanty, tzn. diváky a sázkaře. Sportovní sázení je v některých státech významným ekonomickým jevem. (Miroslav Synek 2006, Jiří Novotný 2006 a Jiří Novotný 2000)
1.3 Institucionální rámec sportu Sport je společenský fenomén a musí být v rámci legislativy někam zařazen. Rozlišujeme tří základní vztahy:
sportu organizovaného a zajišťovaného v rámci veřejného sektoru státní správou a samosprávou
sportu organizovaného v rámci dobrovolných sportovních federací
sportu organizovaného v rámci olympijského hnutí
10
Tab. 1: Institucionální rámec sportu v ČR (zdroj: Synek 2006 - vlastní zpracování)
Veřejné správa
Mezinárodní / Světové
Mezinárodní
sportovní federace
olympijský výbor
Evropské sportovní federace Zastřešující Council of Europe
Český olympijský výbor
celorepublikové orgány a občanská sdružení Republikové sportovní
Vláda ČR
svazy Regionální orgány (krajské výbory svazů)
MŠMT ČR
Regionální orgány I. (okresní výbory, okresní ČSTV)
Krajské úřady
Tělovýchovná jednota
Obecní úřady
Sportovní oddíl
Občan
Sportovec
Olympionik
Z tabulky je patrno, že o občana a jeho sportovního rozvoje se starají územní samosprávy. Stát by měl vytvořit podmínky pro rozvoj sportu a zabezpečit povinnou tělesnou výchovu. (Miroslav Synek 2006 a Jiří Novotný 2000)
1.4 Vícezdrojové financování sportu, tvorba peněžního fondu Sportovní organizace získávají finance na svoji činnost z různých zdrojů. Vícezdrojový systém je uplatňován a realizován zejména v oblasti neziskových organizací. Všechny tyto organizace jsou velmi flexibilní a dynamické při získávání finančních zdrojů. Využívá se především společenských kontaktů a široké škály privátních a veřejných finančních zdrojů.
11
Obr. 2: Tvorba disponibilního fondu sportu (zdroj: Novotný 2006 - vlastní zpracování)
Schéma ukazuje veškeré zdroje existující v této sféře lidské činnosti. Záleží však na úrovni sportu. U sportu pro všechny hrají hlavní roli především výdaje rodin, výdaje místních rozpočtů a částečně i centrálního státního rozpočtu. Naopak u vrcholového sportu to jsou poplatky televize, příjmy z reklamy a podpora velkých podniků (sponzorování). (Miroslav Synek 2006 a Jiří Novotný 2006)
1.5
Specifika ekonomiky českého sportovního klubu a základní právní rámec
"České sportovní organizace vycházejí ze základních právních norem, kterými jsou Ústava České republiky, Občanských zákoník, Zákon o sdružování občanů, Obchodní zákon, Živnostenský zákon, z daňových zákonů, Zákon o podpoře sportu. V tomto legislativním rámci se musí pohybovat občanská sdružení ve sportu. Několik sportovních klubů, které fungují jako obchodní společnosti, se řídí normami požadovanými pro tuto sféru". (Jiří Novotný 2006, str. 82)
12
2 Lední hokej 2.1 Vznik ledního hokeje Historie ledního hokeje sahá hluboko do minulosti. Již v 16. století zachycují obrazy vlámských malířů muže s hokejkou na ledě. Rychlost klouzání po ledě hrála důležitou roli. První zmínky v Evropě byly z roku 1600, kde se tato hra nazývala "hurley" a hrála se hlavně v Irsku, Skotsku a Velké Británii. Kolem roku 1770 se tato hra rozšířila do Kanady. První zmínky o tomto sportu na americké půdě byly následně roku 1860. Ze všech zemí, kde se hrál hokej nebo hra jemu podobná, musíme vyzdvihnout Kanadu. Lidé z Halifaxu získali prvenství, jelikož se podle historiků právě tam začal hokej hrát. Proto je dnes Kanada považována za kolébku hokeje.
2.2 Pravidla ledního hokeje Lední hokej patří mezi nejrychlejší kolektivní sporty. Charakterizují ho neobyčejné činnosti, mezi které patří bruslení, ovládání kotouče pomocí hokejové hole a fyzický kontakt se soupeřem. Lední hokej je pevně organizovaná hra a její dominantou je rychlost, tvrdost a technika. Cílem je vstřelit kotouč do soupeřovy branky. Vyhrává tým s větším počtem vstřelených branek. V zápase proti sobě stojí dva týmy a každý má na ledě 5 hráčů a 1 brankáře. Celý tým se skládá až z 22 hráčů, kteří se mohou na ledové ploše střídat a tím je zajištěna stálá rychlost hry. Pětice hráčů se skládá ze tří útočníků a dvou obránců. Útočníci se dělí na levé, pravé křídlo a středního útočníka. Stejně tak se dělí i obránci na levého a pravého. Zápas trvá celkově 60 minut a skládá se ze tří třetin po 20 minutách. Mezi třetinami jsou 2 přestávky, které trvají 15 minut a jsou určeny hlavně pro úpravu ledové plochy. Týmy si po každé třetině mění strany. Celou hru řídí hlavní rozhodčí a pomáhají mu dva čároví rozhodčí. V případě potřeby je také možné konzultovat s video-rozhodčím. (http://www.fsps.muni.cz/~tvodicka/data/reader/book-22/05.html)
13
2.3 Založení hokejového klubu Hokejový klub může vzniknout mnoha způsoby. Záleží především na financích, kterými může klub disponovat. Větší kluby, které hrají převážně extraligu a mají tudíž i více financí, vznikají jako akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Menší kluby, které hrají 1. ligu a nemají dostatek financí a jsou téměř každoročně ve ztrátě, se zakládají jako občanská sdružení. Pro svoji práci jsem si vybrala hokejový klub SK Horácká Slavia Třebíč, který patří mezi ty menší kluby hrající v 1. lize a který je také založen jako občanské sdružení.
V další kapitole je proto vysvětlena nezisková
organizace se zaměřením na občanské sdružení.
3 Neziskové organizace 3.1 Existence neziskových organizací Hlavním důvodem, proč se občané sdružují do různých typů neziskových soukromých organizací, je podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti. Svoboda sdružování se stává jednou ze základních svobod demokratického státu. Historie svobody sdružování byla v České republice vždy bohatá. Bylo to dáno nejenom sociálním cítěním obyvatel, ale i specifickou rolí, kterou občanské spolky hrály v dobách národnostního i politického útlaku. Bohatým obdobím na spolkovou činnost bylo 19. století. Dobrovolné neziskové organizace byly v té době zřizovány na základě spolkového práva a zahrnovaly spoustu organizačních forem. Současnost svobody sdružování je poznamenaná hlavně adaptací celé společnosti na tržní podmínky, ve kterých vše co není ziskové je ztrátové. Neziskové organizace musí za těchto podmínek tvrdě prosazovat svoje místo, svůj prostor a svoje opodstatnění. (Rektořík a kolektiv 2010, Vojík 2008, Boukal 2009)
14
3.2 Vize, poslání, funkce a cíle Prvním krokem pro založení organizace a uplatnění jejího poslání je vypracování formulace vize. Dále slouží také pro vypracování úspěšného strategického plánu. Charakteristika vize:
hledí do budoucnosti
její definice je krátká
je srozumitelná
popisuje neměnný stav
může ji sdílet několik organizací kdekoliv
Poslání má oproti vizi zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům. Vyjadřuje, proč byla nezisková organizace založena a představuje definici zaměření organizace ve vztahu k dosažení předpokládaných užitků. Musí být výstižné a odlišné od jiných podobně zaměřených organizací. Takové poslání je vodítkem pro rozhodování o dlouhodobých cílech a strategii. Prostřednictvím funkcí je naplňováno poslání organizace a realizační proces. Funkce se naplňují souborem činností a jejich výsledkem je produkce statků nebo podmínky pro produkci statků. Od poslání jsou odvozeny cíle. Rozumí se jimi stav, kterého má být dosaženo. Dělí se podle různých kritérií:
kritérium funkce - primární a sekundární
kritérium času - dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé a operativní
kritérium adresnosti
15
4 Občanské sdružení 4.1 Definice občanského sdružení Občanské sdružení je nejtypičtější druh nestátní neziskové organizace, jejichž základem je členství ve sdružení, které mohou reprezentovat spolky, společnosti, svazy, kluby, nepolitická hnutí a jiná sdružení občanů. Plně respektují přání občanů na sdružení a seberealizaci. Založení je velice nenáročné, rychlé a laciné. Občanská sdružení jsou někdy zakládána velmi účelově k obraně vlastních zájmů a po splnění cíle přestanou vyvíjet svou činnost nebo jsou zrušena. Občanským sdružením je dovoleno vytvářet svoje organizační jednotky, které jsou právnickými osobami. (Stejskal, Kuvíková, Maťátková, 2012, Vojík, 2008, Merlíčková 2011)
4.2 Vznik občanského sdružení "Občanská sdružení jsou zakládána podle zákona o sdružování občanů. Sdružení má povinnost registrovat se u MV ČR". (Stejskal, Kuvíková, Maťátková, str. 54, 2012) Sdružení nepodléhá schvalovacímu procesu státní moci, pouze je kontrolován soulad základních vnitřních předpisů s platnou legislativou. Vznik sdružení začíná zpracováním návrhu na registraci. Návrh musí podat minimálně tři fyzické osoby, kde alespoň jedna musí být starší 18 let. Osoby, které podávají návrh na vznik, představují přípravný výbor občanského sdružení. Členové přípravného výboru podepíší návrh a uvedou svoje jména a příjmení, data narození, bydliště a kdo z členů starší 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. (Stejskal, Kuvíková, Maťátková, 2012) K návrhu na registraci musí připojit návrh stanov, který představuje základní vnitřní předpis občanského sdružení. Základní náležitosti návrhu stanov:
název sdružení – musí být odlišný od názvů existujících právnických osob a musí obsahovat označení „občanské sdružení“ nebo zkratku „o. s.“
16
sídlo – předpokládá se, že každé sdružení bude mít adresu, kde bude sídlit, aby byl zajištěn kontakt se sdružením, k sídlu musí mít sdružení vlastnictví k nemovitosti nebo nájemní smlouvu
cíl jeho činnosti – vymezení hlavní činnosti, resp. poslání
orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení – nezbytná součást sdružení. Jejich úprava je na svobodné vůli přípravného výboru
ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem – informace, zda sdružení může vytvářet své organizační jednotky. Pokud sdružení rozhodne o vzniku organizačních jednotek, stávají se samostatnými právnickými osobami. Současně jsou ale závislé určitým způsobem na svém zřizovateli
zásady hospodaření – stručné informace o způsobu získávání prostředků pro svoji činnost a na jaké účely budou prostředky vynakládány
Jestliže ministerstvo nezjistí žádný důvod k odmítnutí registrace občanského sdružení, provede do 10 dnů registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru vyhotovení stanov, na kterém vyznačí den registrace. Den registrace je den odeslání. Vznik sdružení, název, adresu sídla a změny oznámí ministerstvo českému statistickému úřadu do 7 dnů po registraci. Český statistický úřad vede evidenci sdružení a oznámí novému sdružení jeho identifikační číslo (IČO).
4.3 Zánik občanského sdružení Právnické osoby vznikají zápisem do nějakého rejstříku a zanikají většinou výmazem. Před jejich zánikem by měl proběhnout proces zrušování. Proces zrušování:
kompetentní orgán rozhodne o zrušení
poté většinou po provedení likvidace zaniká právnická osoba výmazem z rejstříku
17
Zánik sdružení je možný i splynutím rušeného sdružení s jiným. Dojde tedy k likvidaci s právním nástupcem. Pro provedení likvidace je nutné určit likvidátora, kterého jmenuje statutární orgán sdružení.
Likvidátorem může být pouze fyzická osoba. V procesu likvidace musí
sdružení ke svému názvu přidávat poznámku „v likvidaci“. Likvidátor provede všechny právní úkony, které jsou nutné k zjištění majetku a závazků sdružení. Sestaví likvidační rozvahu a soupis jmění. Veškeré informace posílá každému členovi sdružení, který si o ně požádá. Jestliže probíhá vše bez potíží, sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku mezi členy sdružení a předloží ji ke schválení. "Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřitelů k úhradě jejich pohledávek. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz sdružení MV ČR". (Stejskal, Kuvíková, Maťátková, str. 57, rok 2012)
4.4 Činnost občanského sdružení "Činnost sdružení je řízena podle pravidel, která si sdružení samo ustanoví. Ve stanovách může být upraven systém vnitřních předpisů, které budou vydávány. Bývají jimi např. předpis upravující hospodaření, volební řád, jednací řád orgánů nebo organizační řád, pokud má sdružení složitější strukturu". (Stejskal, Kuvíková, Marťátková, str. 57, rok 2012) Pro výkon činnosti je nutné, aby občanské sdružení vystupovalo navenek a rozhodovalo. Dále je nutné, aby bylo zastupováno a mělo možnost vstupovat do právních vztahů. Tato daná problematika by měla být upravena ve stanovách nebo v jiném vnitřním předpise. Řízení ve sdružení je nejčastěji dvoustupňové. Nejvyšším orgánem je členská schůze, která volí orgány sdružení. Orgány sdružení jsou většinou výkonné a kontrolní, ale může volit i statutární orgán, např. předsedu, prezidenta, starostu atd.
18
"Výkonným orgánem sdružení je rada nebo výbor, který řídí sdružení mezi zasedáním nejvyššího orgánu. Stanovy určují, jak bude tento výkonný orgán volen a jaké jsou jeho kompetence. Statutárním orgánem občanského sdružení bývá předseda výkonného orgánu, který zastupuje organizaci, jedná jejím jménem a organizaci řídí". (Stejskal, Kuvíková, Marťátková, str. 57, rok 2012) Dále je možné ustanovit orgány určené ke kontrole hospodaření, tj. revizní komisi, kontrolní komisi nebo dozorčí radu.
4.5 Činnost a hospodaření občanského sdružení Každému sdružení je umožněno vykonávat různé činnosti. Zakázané není ani podnikání, to ale nesmí být hlavním smyslem existence občanského sdružení. Každé občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka může vykonávat několik druhů činností:
hlavní činnost
vedlejší činnost (doplňková, hospodářská)
podnikatelská činnost
Hlavní činností se rozumí aktivity, kvůli kterým bylo občanské sdružení založeno a které jsou zapsány ve stanovách. Náplň činností si organizace stanoví sama. Výkon hlavní činnosti bývá neziskový, a proto bývá podporován prostředky z veřejných rozpočtů. Do doplňkové činnosti se řadí veškeré činnosti, které nepatří do činnosti hlavní a do činností, které zmiňuje zákon o daních z příjmů v § 18 odst. 3. Jde především o příjmy z reklamy a příjmy z nájemného. Poslední oblastí je podnikání, které nepatří do hlavní ani do doplňkové činnosti. Občanské sdružení může zažádat o živnostenské oprávnění a získávat tímto způsobem další příjmy pro svoji činnost. Občanské sdružení si samo zajišťuje svoje financování, ekonomiku a účetnictví. Předseda výkonného orgánu je řídící pracovník organizace a zodpovídá za celkové
19
hospodaření sdružení. Veškerá občanská sdružení se řídí schváleným rozpočtem, který každoročně schvaluje výkonný orgán. (Stejskal, Kuvíková, Marťátková, 2012)
4.6 Principy financování Základním předpokladem dlouhodobé udržitelnosti fungování, je zabezpečení financování v dostatečné výši a ve vhodné struktuře. Každý subjekt získává určitým způsobem zdroje na krytí nákladů svého fungování a na činnosti, které vyvíjí. V občanském sdružení se jejich financování spojuje se specifiky, která vyplývají ze servisního a neziskového postavení ve společnosti. Financování je v mnohých oblastech jedinečné a inovativní. Spojuje v sobě prvky ekonomické, finanční, sociální, společenské i marketingové. Principy financování určují postoje k neziskovým organizacím, a to jak se tyto organizace chovají ve vztahu klient – nezisková organizace – financující orgán. Mezi základní obecné principy financování patří:
vícezdrojovost
samofinancování a fundraising
neziskovost (neziskové rozdělování zdrojů)
osvobození od daní
4.6.1 Vícezdrojovost Podstata principu vícezdrojovosti spočívá v získávání a využívání více zdrojů financování, a to hlavně s cílem zabezpečit nezávislost na jednom zdroji, a vyhnout se tak případným negativním následkům při jeho neočekávaném selhání. Důvodem vícezrojovosti je skutečnost, že většina dárců není ochotna hradit celkové náklady na projekt nebo provoz organizace. Proto je potřeba hledat další zdroje na pokrytí finančních potřeb. Každá činnost neziskové organizace musí být kryta zdroji, které jdou použít na financování konkrétních aktivit. Rozeznává se množství zdrojů, které mohou být využitelné na financování veřejně prospěšných aktivit organizace. Zdroji financování se
20
rozumí tok přímých a nepřímých finančních a nefinančních prostředků. Obecně je možné považovat za hlavní kritéria rozdělení zdrojů tato:
způsob získávání: o vlastní zdroje o cizí zdroje
charakter zdrojů: o finanční prostředky o nefinanční prostředky (věcné dary, informace aj.)
původ zdrojů: o domácí, místní o zahraniční
financující subjekt: o veřejné zdroje – státní správa, samospráva, mezinárodní instituce, daňová asignace o soukromé zdroje – nadace, podnikatelské subjekty, individuální dárci, církve a náboženské společnosti
4.6.2 Samofinancování a fundraising Dalším základním principem financování je způsob získávání finančních a nefinančních zdrojů pro činnosti neziskové organizace. Tyto zdroje může organizace vytvářet buď vlastními kapacitami, nebo je může získávat z vnějšího prostředí. Jestliže organizace získává příjmy vlastní činností, např.: prodejem vlastních výrobků, služeb, příjmy z hmotného nebo nehmotného majetku, je tato organizace tzv. samofinancovaná. Samofinancování můžeme chápat jako podnikatelskou nebo jinou hospodářskou činnost organizace. Samofinancování je velice důležitou součástí procesu zabezpečování finanční stability a nezávislosti. Čím více je organizace samofinancována, tím více je nezávislá. Pod pojmem nezávislost není chápána jen finanční stránka organizace, ale také nezávislost na okolí organizace při rozhodování. Součástí zdrojů samofinancování je i doplňková činnost nebo i podnikatelská činnost. Doplňkovou činností rozumíme pronájem vlastního majetku a sponzoring k získání dodatečných prostředků, které musí být použity na realizaci hlavní činnosti. Nezisková 21
organizace není založena za účelem zisku, ale i přesto je stále více nucena využívat výdělečných aktivit k podpoře nezávislosti a stability činnosti. Většina organizací je odkázána na získávání externích zdrojů. V tomto případě se jedná o fundraising, kterým se označuje aktivní činnost neziskových organizací zaměřena na získávání vnějších finančních a nefinančních zdrojů. (Stejskal, Kuvíková, Maťátková 2012) Aby organizace byla úspěšná v získávání prostředků i dlouhodobě, je nutné uvažovat o fundraisingu jako o managementu zdrojů. Fundraising pak můžeme definovat jako hledání, získávání a pěstování zdrojů. Dále jako řízení a správa zdrojů, které mají pomoci zbavit se nedostatku prostředků, dosáhnout stanovených cílů a naplnit poslání organizace. Fundraising v sobě zahrnuje následující aktivity:
plánování – vytváření fundraisingového plánu, spolupráce s ekonomem na přípravě rozpočtů a sledování jejich plnění
administrativu – vedení evidence spojené s realizací projektů, správa databází dárců a kontaktů
komunikaci – reprezentace organizace, komunikace se současnými a potencionálními dárci, žádání o dar (Rektořík a kolektiv 2010)
Pokud je proces fundraisingu úspěšný, je jeho výsledkem získání finančních prostředků, hmotných a nehmotných zdrojů, věcné dary, dobrovolnické práce, know-how, zkušenosti s řízením a správou organizace, informace a spoustu dalšího. Další principem financování je schopnost efektivně vynakládat finanční a nefinanční zdroje a dosáhnout za jejich pomoci stanovené cíle. Být efektivní znamená dosahovat kvalitních a konkurenceschopných výsledků. (Rektořík a kolektiv 2010, Stejskal, Kuvíková, Maťátková 2012)
4.6.3 Neziskovost V neziskovém sektoru se vytvořený zisk nemůže použít na obohacení vlastníků organizace nebo členské základny. Neziskový princip rozdělování příjmů je základním principem fungování a financování organizace. Veškeré příjmy se musí použít na úhradu nákladů souvisejících s naplňováním poslání organizace. Neziskový princip 22
znamená, že všechny zdroje vytvořené v doplňkové činnosti organizace musí být použity pro hlavní činnost organizace. Kvůli dosažení pozitivního vnímání a získání si důvěry veřejnosti je potřeba zachovat přehlednost nakládání se zdroji. Klíčové je otevřené působení organizace a zpřístupňování informací veřejnosti s cílem, aby organizace byla schopna kdykoliv prokázat způsob svého financování, účelnost prostředků a neziskové hospodaření. Důležité je zabezpečit, aby dárce byl pravidelně informován o použití jeho financí. Nejčastěji se k tomu využívají tiskové zprávy, výroční zprávy a informace na webových stránkách. Důvěryhodnost, dobré jméno a přehlednost se stávají základními hodnotami, které může dlouhodobě organizace mít. V případě jejich ztráty je často ohrožena celková existence organizace či její schopnost získávat externí zdroje.
4.6.4 Osvobození od daní Princip osvobození od daní je všeobecně přijatým principem ve všech vyspělých zemích. Princip je uplatňován dvěma směry:
vztahuje se na organizačně-právní formu
vztahuje se na činnosti poskytované organizací bez ohledu na právní formu
Ve vyspělých zemích se vytvářejí specifické režimy daňové politiky vůči neziskovým organizacím. Mimo princip organizačně-právní formy a poskytované činnosti je nutné zkoumat jednotlivé toky finančních prostředků. Zkoumat můžeme tři základní daňové režimy pro toky finančních prostředků do a z neziskové organizace:
osvobození finančních toků od daní (tax exemption)
úlevy na daních (tax credit)
úlevy na daních přispěvatelům (tax bendit)
V prvním režimu, tzv. tax exemption se nejčastěji používá osvobození příjmů z hlavní a podnikatelské činnosti od daně z příjmů právnických osob. Významnou položku tvoří i osvobození od majetkových daní a daň z přidané hodnoty. Druhý režim, tzv. tax credit, je aplikován tak, že organizace je daňovým poplatníkem, ale z vypočítané daňové 23
povinnosti má možnost uplatnit snížení daňové povinnosti v různé výši. Daňový režim úlevy na dani přispěvatelům je chápán jako veřejná podpora soukromých osob, které poskytují finanční prostředky organizacím. Zvláštním daňovým režimem je daňová asignace. Ta umožňuje poplatníkovi poukázat část zaplacené daně z příjmů konkrétní neziskové organizace.
4.7 Způsob financování Způsoby financování určují, jakým způsobem vcházejí prostředky do organizace a jak jsou využívány. Dále určují vztah mezi financujícím a financovaným subjektem. Rozeznáváme několik způsobů financování:
účelové
výkonové
globální
kombinované
Účelové financování je nejčastějším způsobem financování. Souvisí se základními principy financování. Prostředky se mohou použít pouze v souladu se schváleným projektem. Podstata účelového financování spočívá ve vymezení ekonomických činností. Takto financovaná organizace nesmí překročit objem poskytnutých finančních zdrojů. Obvykle je to sledováno podrobným položkovým rozpočtem. Jestliže organizace není schopna vyčerpat všechny účelové prostředky, musí je vrátit poskytovateli. Výkonové
financování
představuje
opačný
přístup
v porovnání
s účelovým
financováním. Finanční prostředky se poskytují po provedení naplánovaných aktivit. Přidělování finančních zdrojů je v závislosti na objemu realizovaných aktivit. Globální financování znamená, že na základě dohody dostane dopředu organizace finanční prostředky na splnění stanovených úkolů. Organizace tak může volně disponovat s přidělenými finančními prostředky. Posledním způsobem je kombinované financování. V praxi se většinou uvedené způsoby financování nevyskytují jednotlivě. Využívá se převážně kombinace několika
24
způsobů financování, čímž se dají snižovat nevýhody a rizika jednotlivých způsobů. (Stejskal, Kuvíková, Maťátková 2012)
4.8 Finanční zdroje Financování neziskových organizací se odlišuje podle jejich druhu. Každá organizace má vnitřními předpisy určeno, jak získávat finanční zdroje pro svoji činnost. U státních neziskových organizací se jedná o financování přímo ze státního rozpočtu. Příspěvkové organizace hospodaří s různými zdroji a tím se blíží spíše nestátním neziskovým organizacím. Finanční zdroje, které představují portfolio zdrojů, a ze kterých mohou čerpat neziskové organizace bez ohledu, jestli jsou státní nebo nestátní, rozdělujeme do tří skupin:
vlastní zdroje - prostředky, které zpravidla poskytují vlastní členové nebo je organizace dokáže získat vlastní činností
cizí zdroje - prostředky, které organizace získá na určitou dobu (např. půjčky)
potenciální zdroje - prostředky, které může organizace získávat ze svého okolí na podporu svojí činnosti
4.8.1 Vlastní zdroje Těmto příjmům se zpravidla říká samofinancování. Patří sem:
členské příspěvky
příjmy z hlavní činnosti
příjmy z doplňkové činnosti
podnikání
Vlastní zdroje jsou pro organizaci velmi důležité. Může je přímým způsobem ovlivňovat, protože o nich rozhoduje, má o nich nejlepší přehled a může je využít podle vlastního rozhodnutí. Lze to vhodně využít při kombinaci různých zdrojů, kdy je potřeba spojit vlastní zdroje s ostatními. U vlastních zdrojů je možné tvořit finanční rezervu do budoucích let, ať už na konkrétní činnosti nebo obecně pro finanční jistotu.
25
4.8.1.1 Členské příspěvky
Povinnosti platit členský příspěvek každý rok vyplývá většinou ze stanov nebo statusu. O jeho výši musí rozhodnout příslušný orgán. Výše může být dána částkami odvodů vyšším organizačním jednotkám a výší poplatku náležejícího domovské organizační jednotce. Členské poplatky jsou podle ZDP § 19 odst. 1 osvobozeny od daně z příjmů, ale pouze pokud jejich placení vyplývá ze stanov. O výši příspěvku musí vždy existovat nějaký záznam, nejčastěji usnesení rady nebo výboru. Organizace může zohlednit výši poplatků podle různých sociálních aspektů svých členů. Existují také situace, kdy je nutné vyžádat si mimořádné členské příspěvky (např. vyhoření klubovny). Jestliže mimořádné příspěvky nejsou umožněny stanovami, pak je možné je vybírat, ale není možné uplatnit jejich osvobození.
4.8.1.2 Doplňková činnosti
Nezisková organizace často vlastní různý majetek, který může být využíván pro získání dodatečných prostředků. Typické jsou pronájmy sportovišť, pozemků, vybavení apod. Výnos může také přinášet i volný finanční majetek (např. podílové listy). Zde je potřeba velká obezřetnost, aby nebyla způsobena ztráta. Doplňková činnost se může objevit mezi vlastními zdroji i příjmy z poskytovaných služeb. Mezi nejznámější patří reklamy podnikatelům, spolupráce s obcemi při pořádání společenských akcí apod. Finančním zdrojem může být i ziskové hospodaření pořádaných akcí, ale za podmínek, že na tyto akce nejsou použity dotace nebo příspěvky obcí. V tomto případě je výhodné, že lze v relativně krátké době našetřit další prostředky na činnost organizace. Všechny způsoby získávání financí mají dopad na daň z příjmů právnických osob.
4.8.1.3 Podnikání
Jedná se o aktivity, které jsou provozovány cílevědomě za účelem zisku, na vlastní jméno a vlastní riziko. Nestátní neziskové organizace mohou vyvíjet podnikatelské aktivity, jestliže to nezakazuje právní předpis, který upravuje jejich činnost. Občanská 26
sdružení mohou vyvíjet aktivity, ke kterým byla založena, vyjma podnikání. Omezení k podnikatelské činnosti nejsou žádná. Pro jejich výkon je nutné respektovat příslušné právní předpisy, získat živnostenský list a postupovat podle zákona
4.8.2 Cizí zdroje Cizí zdroje může organizace získat na určitou dobu a po sjednané době je musí vrátit. Poskytovateli mohou být například banky. Nevýhodou těchto financí je úrok, který musí organizace hradit. Využívání cizích zdrojů by mělo být dobře zváženo a posouzeno. Nebezpečím může být nesplnění závazků, způsobení finančních problémů nebo poškození pověsti celé organizace. (Stejskal, Kuvíková, Maťátková 2012 a Boukal 2009)
4.8.3 Potenciální zdroje Za potenciální zdroje se považují veškeré zdroje, které může nezisková organizace potenciálně získat a čerpat pro svoji činnost. Jde o prostředky, které lze získat na základě žádosti nebo projektu od veřejných orgánů, soukromých organizací i jednotlivců. Do této skupiny patří:
příspěvky ze zdrojů Evropské unie
přímé dotace ze státního rozpočtu
nepřímé dotace ze státního rozpočtu
příspěvky územních samospráv
příspěvky od nadací a nadačních fondů
firemní dárcovství
individuální dárcovství
Jednotlivé kategorie mají svoje specifika a podmínky, za kterých je možné finanční prostředky získat. Existují určité zásady, které bývají společné pro většinu uvedených zdrojů. Jedná se o tyto zásady:
na finanční podporu není právní nárok a provází ji písemná smlouva
finanční podpora bývá poskytována na základě projektu 27
finanční prostředky musí být použity na daný účel
podpora nemůže většinou tvořit 100 % nákladů projektu a vyžaduje spoluúčast
existuje okruh nákladů, které nesmí být hrazeny ze získaných financí
poskytovatel chce být většinou informován, jak byly prostředky využity
Spoluúčast ne projektu se pohybuje od 10 % do 50 %. Zbytek musí realizátor dát z vlastních zdrojů nebo z jiného zdroje. Některé potenciální zdroje lze vzájemně kombinovat, pokud to není přímo ve smlouvě zakázáno. Spoluúčast dalšího subjektu je třeba uvést již v žádosti.
4.8.3.1 Příspěvky ze zdrojů Evropské unie
Nestátní neziskové organizace nejsou typickou cílovou skupinou pro prostředky z EU, ale tyto zdroje získat mohou. V první řadě jde o prostředky ze strukturálních fondů prostřednictvím regionálních operačních programů v jednotlivých oblastech. Ty jsou většinou vyhlašovány regionálními radami. Jde o velké investiční programy, které mohou využít veliké organizace. Mezi další zdroje patří jednotlivé programy vyhlašované správcovskými institucemi nebo organizacemi.
4.8.3.2 Přímé dotace ze státního rozpočtu
Jedná se o finanční prostředky získané přímo ze státního rozpočtu. V praxi to znamená, že mezi příjemcem a poskytovatelem není žádná další instituce. Do přímých dotací patří dotace na akce z rozpočtů Ministerstva životního prostředí. Tyto finanční prostředky mohou být poskytovány těmito formami:
výběrové řízení na konkrétní projekty a služby vyhlašované příslušnými státními orgány
příspěvky a dotace na základě specifických zákonů, usnesení nebo nařízení vlády ČR
veřejné zakázky
28
4.8.3.3 Nepřímé dotace ze státního rozpočtu
Nepřímé dotace se týkají pouze nestátních neziskových organizací, které jsou vnitřně členěny na organizační jednotky a mají zastřešující ústředí. Velké organizace mohou žádat o dotace pouze jednou souhrnnou žádostí. Organizační jednotky poskytnou ústřední podklady, zpracují žádost na projekt a podají ji ministerstvu. Po přidělení finančních prostředků rozhodne ústředí o rozdělení dotací na jednotlivé žadatele. Takto poskytované dotace již nejsou dotacemi, protože jsou poskytovány jinému příjemci, než který byl uveden v rozhodnutí ministerstva.
4.8.3.4 Příspěvky územních samospráv
Příspěvky územních samospráv jsou velice významným finančním zdroje pro neziskové organizace. Výhodou je jejich místní charakter a mohou být lépe zaměřeny na regionální priority. Nevýhodou je jejich rozdílná úroveň v jednotlivých oblastech. Tyto zdroje se od sebe místně velmi liší jak ve výši, tak i v účelu a způsobu poskytnutí. Kraje a města mají zpracovány grantové programy, které jsou zveřejňovány například na jejich webových stránkách.
Na druhé straně stojí malé obce, které poskytnou
příspěvek na základě osobního seznámení s danou problematikou. Pří získávání příspěvků územních samospráv je základním předpokladem získání informací z oficiálních materiálů a ze zkušeností dřívějších žadatelů.
4.8.3.5 Příspěvky nadací a nadačních fondů
Nadace a nadační fondy jsou založeny za účelem podpory předem stanovených aktivit. Každá nadace je zaměřena na určitou oblast a vybírá vhodné projekty. Při zajišťování finančních prostředků na projektový záměr je nutné zjistit, zda nadace na daný účel poskytuje prostředky. Nadací zaměřených na volný čas není mnoho. U dalších je třeba hledat téma, které má nezisková organizace společné s nadací. Získání prostředků je náročné, ale v případě úspěchu jde o vyšší příspěvky než u jiných zdrojů.
29
4.8.3.6 Firemní dárcovství
Možným zdrojem jsou i dary od podniků. Větší šanci získat podporu mají malé místní neziskové organizace u středně velkých nebo menších firem.Klíčové pro úspěch při žádostech o prostředky bývá možnost oslovit rozhodující osoby. U podniků je jednodušší získat hmotný dar než finanční. Vstřícnost firmy projevují také výraznou slevou na svoje zboží. Podpora podnikatelů může mít různou formu:
finanční dar z rozpočtu firmy
sbírka mezi zaměstnanci
odvod z prodaného zboží
matchingový fond - částka věnovaná z platů zaměstnanců na veřejně prospěšné účely
aukce
4.8.3.7 Individuální dárcovství
Drobné individuální dary jsou v neziskovém sektoru časté. Bývají příležitostné, náhodné a nedají se plánovat. Většinou nejde o významnější položku příjmů rozpočtů. Individuální dárcovství je založeno na aktivním přístupu neziskové organizace. O tomto způsobu získávání financí uvažují organizace až u větších projektů. V tomto případě mají největší šanci na úspěch. (Vojík 2008 a Stejskal, Kuvíková, Maťátková 2012)
4.9 Rozpočet a jeho sestavování Rozpočet patří mezi významné nástroje finančního plánování. Rozpočet je soubor předběžně naplánovaných výdajů a příjmů vztahující se k určité činnosti a na dané období. V provozním rozpočtu můžeme najít přehled finančních prostředků, které bude organizace potřebovat. Důvody k sestavování rozpočtů:
kvalitně plánovat
mít celkový pohled na činnost
demokraticky rozhodovat
tvořit a mít organizační pravidla 30
hodnotit činnost organizace
Rozpočet by měl mít úzkou vazbu na plán činnosti organizace. Jestliže není sestaven kvalitní rozpočet, může docházek k neefektivnímu vynakládání finančních zdrojů.
4.9.1 Metody sestavování rozpočtů Existuje mnoho metod na sestavování rozpočtů, ale žádná z nich není ověřená, kterou by šlo dosáhnout nejlepšího naplnění rozpočtu. K jeho tvorbě je důležité přistupovat pečlivě. Metody pro tvorbu rozpočtu:
ze skutečnosti minulého roku
z nulového základu
kombinace uvedených
Metoda ze skutečnosti minulého roku je založena na tom, že se dají snadno určit výdaje na činnosti podle minulého roku. Je možné navýšit nebo snížit příjmy a výdaje v závislosti na plánované činnosti. Tuto metodu je vhodné použít, pokud organizace vykonává stále stejnou činnost. Metoda tvorby z nulového základu je založena na tvorbě nového rozpočtu. Nevýhodou je pracnost a informační náročnost. Mezi výhody pak patří aktuálnost a větší přesnost. Tato metoda se používá většinou u nových akcí a projektů. (Stejskal, Kuvíková, Maťátková 2012)
4.9.2 Druhy rozpočtů Mezi používané typy rozpočtu patří:
programový - obsahuje naplánované činnosti, ke kterým jsou přiřazeny příjmy a výdaje. Součtem všech položek je celkový rozpočet
zdrojový - ke každému naplánovanému výdaji je určen i zdroj finančních prostředků
kombinovaný - využívá se u velkých organizací, které jsou vnitřně členěny
31
4.9.3 Kontrola dodržení rozpočtu Jestliže má rozpočet fungovat jako účinný nástroj řízení, musí být vhodným způsobem sledováno jeho dodržování. V pravidelných intervalech se musí porovnávat skutečný vývoj nákladů (výnosů, zisku) s jejich rozpočtovanou (předem stanovenou) výší. U krátkodobých rozpočtů se toto porovnávání provádí nejméně jednou za měsíc. Nejpozději v prvním týdnu následujícího měsíce jsou odchylky předem stanoveného a skutečného vývoje vyhodnocovány. Dále jsou přijímána konkrétní opatření k odstranění nepříznivých tendencí nebo naopak k podpoře pozitivního vývoje. Odchylky stanoveného a skutečného vývoje jsou způsobeny dvěma základními příčinami. Buď nereálně stanoveným úkolem rozpočtu nebo odlišným vývojem, než jak stanovil rozpočet. Proto je nutné v průběhu roku vyhodnocovat plnění rozpočtu a tým pro sestavení rozpočtu zvažuje, zda je vhodné měnit parametry rozpočtu nebo jsou zjištěné odchylky natolik významné, aby vedly ke změně rozpočtu. Kontrola dodržení rozpočtu může probíhat dvěma způsoby:
prostřednictvím interních výnosů a výsledků hospodaření
porovnáním skutečně vynaložených a rozpočtovaných nákladů mimo systém účetního zobrazení
Roční finanční plán organizace patří mezi jedny ze zásadních dokumentů, které charakterizují plánovanou činnost. Měl by být vždy schválen vrcholnými orgány. Přípravu rozpočtu provádí výkonný ředitel, ekonom nebo účetní a poté předkládá návrh rozpočtu vrcholnému orgánu, který jej buď schválí nebo vrátí zpět k přepracování. (Hradecký, Lanča, Šiška 2008, Fibírová, Šoljaková, Wagner 2007)
Seznam použité literatury BOUKAL, Petr a Hana VÁVROVÁ. Ekonomika a financování neziskových organizací. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 89, [20] s. ISBN 978-80-245-1293-8. FIBÍROVÁ, Jana. Nákladové a manažerské účetnictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 430 s. ISBN 978-80-7357-299-0.
32
HRADECKÝ, Mojmír. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 259 s. ISBN 978-80-247-2471-3. MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. Olomouc: ANAG, [1999]-., sv. Účetnictví, daně. ISBN 978-80-7263-825-3. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika a řízení neziskových organizací (zejména nevládních organizací). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2004, 156 s. ISBN 80-245-0792-7. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 2000, 263 s. ISBN 80-858-6668-4. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5. STEJSKAL, Jan, Helena KUVÍKOVÁ a Kateřina MAŤÁTKOVÁ. Neziskové organizace - vybrané problémy ekonomiky: se zaměřením na nestátní neziskové organizace. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 169 s. ISBN 97880-7357-973-9. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xxv, 475 s. ISBN 80-717-9892-4. VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění: Arts management. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 183 s. ISBN 978-807-3574-024.
33
