Evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ

„Evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ“ Závěrečná zpráva

Datum: 16. 12. 2015

Dodavatelské konsorcium: HOPE GROUP s.r.o., divize EUservis.cz

NAVIGA 4, s.r.o.

Sídlo, kancelář Brno:

Sídlo:

Palackého tř. 10, 612 00 Brno

Pobřežní 249/46, 186 00 Praha 8

IČ: 25342282

IČ: 26756102

Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5

Obsah 1 EXECUTIVE SUMMARY 1.1 1.2 1.3 1.4

POUŽITÉ METODY SHRNUTÍ EVALUAČNÍHO ÚKOLU 1 SHRNUTÍ EVALUAČNÍHO ÚKOLU 2 SHRNUTÍ EVALUAČNÍHO ÚKOLU 3

4 4 4 14 15

2 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY PROJEKTU

16

2.1 EVALUAČNÍ ÚKOL 1 2.2 EVALUAČNÍ ÚKOL 2 2.3 EVALUAČNÍ ÚKOL 3

16 38 40

3 POPIS PRŮBĚHU REALIZACE PROJEKTU A METOD APLIKOVANÝCH PRO SPLNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH ÚKOLŮ 42 3.1 SEZNAM EVALUAČNÍCH OTÁZEK 3.2 NÁVRH VÝZKUMNÉHO DESIGNU 3.3 SHRNUTÍ POUŽITÉ METODOLOGIE 3.3.1 EVALUAČNÍ ÚKOL 1 VYHODNOCENÍ DOSAŽENÝCH EFEKTŮ PROGRAMU 3.3.2 EVALUAČNÍ ÚKOL 2 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA 3.3.3 EVALUAČNÍ ÚKOL 3 VÝPOČET MI ZVÝŠENÍ ATRAKTIVITY PODPOŘENÝCH MĚST A OBCÍ 3.4 PŘEHLED REALIZOVANÝCH TERÉNNÍCH ŠETŘENÍ

42 43 45 45 55 57 59

4 VÝSLEDKY PROVEDENÝCH ANALÝZ A HODNOCENÍ - EVALUAČNÍ ÚKOL 1

61

4.1 EQ 1 – MÍRA VYČERPÁNÍ ALOKACE PROGRAMU 4.1.1 ANALÝZA FINANČNÍHO ČERPÁNÍ NA ÚROVNI PROGRAMU 4.1.2 ANALÝZA FINANČNÍHO ČERPÁNÍ NA ÚROVNI PRIORITNÍCH OS 4.2 EQ 2 – DOSAŽENÍ MI A CÍLŮ ROP 4.2.1 ZÁVĚRY NA ÚROVNI PROGRAMU ROP SČ 4.2.2 ÚROVEŇ PRIORITNÍCH OS 4.3 EQ 3 – SKUTEČNÉ EFEKTY A DOPADY REALIZACE PROGRAMU 4.3.1 PO1 - DOPRAVA 4.3.2 PO2 - CESTOVNÍ RUCH 4.3.3 PO3 - INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 4.4 EQ 4 – EFEKTY A DOPADY PROGRAMU PRO CS 4.4.1 PO1 - DOPRAVA 4.4.2 PO2 - CESTOVNÍ RUCH 4.4.3 PO3 INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 4.5 EQ 5 – ÚČINNOST PROGRAMU 4.5.1 PO1 – DOPRAVA 4.5.2 PO2 - CESTOVNÍ RUCH 4.5.3 PO3 - INTEGROVANÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 4.6 EQ 6 - HOSPODÁRNOST DOSAŽENÝCH EFEKTŮ 4.6.1 PO1 – DOPRAVA

61 61 75 116 116 124 156 156 162 169 177 178 193 210 257 257 260 261 263 263 2

4.7 EQ 7 – PLNĚNÍ CÍLŮ LISABONSKÉ STRATEGIE A STRATEGIE „EVROPA 2020“

272


279

5.1 EQ 8 – PŘÍSPĚVEK KE ZLEPŠENÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 5.2 EQ 9 – PŘÍSPĚVEK KE ZLEPŠENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

279 293


304

6.1 CÍL A KONTEXT EVALUAČNÍHO ÚKOLU 3 6.2 VÝSLEDKY A STANOVENÍ VÝCHOZÍ A DOSAŽENÉ HODNOTY INDIKÁTORU 6.2.1 STRUKTURA SLEDOVANÝCH OBCÍ 6.2.2 ZMĚNA ATRAKTIVITY ZKOUMANÝCH MĚST A OBCÍ 6.2.3 SHRNUTÍ

306 306 307 308 319

7 SEZNAM OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA JEDNOTLIVÝCH ETAPÁCH REALIZACE PROJEKTU A ZPRACOVÁNÍ ZPRÁVY 321 8 SEZNAM POUŽITÝCH MATERIÁLŮ, DOKUMENTŮ, LITERATURY A JINÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ 322 9 PŘÍLOHY

325

9.1 METODOLOGIE EVALUAČNÍHO ÚKOLU 3 9.1.1 PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ EVALUAČNÍHO ÚKOLU 9.1.2 STANOVENÍ METODIKY VÝPOČTU INDIKÁTORU 9.1.3 POSTUP ZÍSKÁVÁNÍ POTŘEBNÝCH DAT 9.2 TECHNICKÁ PŘÍLOHA: VELIKOST A ZPŮSOB VÝBĚRU VZORKŮ KONTRAFAKTUÁLNÍ ANALÝZY DOPADŮ 9.3 PŘÍLOHA: VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍ DIMENZE

325 325 329 335 337 339

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ

346

3

1 Executive summary Předmětem veřejné zakázky „Evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ“ bylo zpracování komplexní souhrnné evaluace dopadů Regionálního operačního programu Střední Čechy za programové období 2007-2013. Cílem evaluace bylo vyhodnocení míry naplnění stanovených cílů ROP SČ a reálného přínosu realizace programu pro region. Výstupy evaluace mohou být dále využity jako podkladový materiál pro Závěrečnou zprávu o provádění ROP SČ a také pro veřejnou prezentaci výsledků programu. Evaluace dopadů ROP SČ se skládala ze tří hlavních částí. V rámci řešení evaluačního úkolu 1 byla vyhodnocena míra naplnění stanovených cílů ROP SČ a reálný přínos realizace programu pro region. Řešení evaluačního úkolu 2 se zaměřilo na vyhodnocení přínosu ROP SČ k horizontálním tématům a v rámci řešení evaluačního úkolu 3 byla stanovena metodika výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity měst a obcí“ na úrovni celého programu a současně byla vypočtena hodnota indikátoru.

1.1 Použité metody Pro zpracování evaluace byl využit ucelený a logický výzkumný design, který navazoval na zadavatelem vymezené evaluační otázky. Jednalo se o smíšený evaluační design zahrnující kvantitativní i kvalitativní metody. Pro každou evaluační otázku byly zvoleny specifické ukazatele (metriky), zdroje dat, nástroje sběru a analytické metody tak, aby byla zajištěna maximální kvalita výstupu, tj. odpovědi na evaluační otázku. Důraz byl přitom kladen na metody vhodné pro dopadovou evaluaci, přičemž tam, kde to bylo vhodné a možné, byl využíván také kontrafaktuální přístup dopadové evaluce1 („CIE“). Mezi další metody využité při zpracování evaluace patřily desk research, analýza dat, syntéza, rozhovory (IDI), telefonické dotazování (CATI), dotazník (CAWI i PAPI) a teorie změny. Za účelem získání primárních dat byl realizován soubor terénních šetření. Bylo provedeno dotazníkové šetření elektronickou formou (CAWI) cílené na příjemce podpory v rámci ROP SČ a také dotazníkové šetření papírovou formou (PAPI) zaměřené na cílové skupiny v rámci o.p. 3.1, konkrétně na rezidenty a návštěvníky měst Kladno a Mladá Boleslav. Dále proběhlo celkem 31 individuálních rozhovorů (IDI), z toho 29 s příjemci a 2 se zástupci klíčových aktérů.

1.2 Shrnutí evaluačního úkolu 1 Shrnutí evaluační otázky 1 Z hlediska míry vyčerpání alokace programu, resp. jednotlivých prioritních os bylo zjištěno, že k 7. 7. 2015 (tedy datu rozhodnému pro tuto evaluaci) byl objem proplacených finančních

1

Dopadová evaluace (hodnocení dopadů – efektů a přínosu) je definována jako „posouzení změny v situaci osob, společenství či podniků (společností), již je možné přičítat účinkům konkrétního projektu, programu, či politiky“ (zdroj: World Bank).

4

prostředků příjemcům na úrovni 92 % celkové alokace programu ROP SČ (územní rozložení proplacených prostředků příjemcům dle ORP ukazuje obrázek níže). Na základě zásobníku projektů k 7. 7. 2015 překračují celkovou alokaci programu (celkové veřejné zdroje) projekty prioritní osy 1 (o 11,6 %) a prioritní osy 3 (o 11,3 %). V rámci prioritní osy 2 zásobník projektů dosahuje 96,2 % alokace osy. U prioritní osy 4 aktuální údaje o projektech pokrývají 94,2 % alokace prioritní osy. Dle predikce čerpání ŘO, na základě projektů v realizaci a zásobníku projektů, by mělo být do konce roku 2015 vyčerpáno 95 % alokace příspěvku EU a zbylé prostředky by měly být, v souladu s pravidly, dočerpány (proplaceny příjemcům) do konce května 2016. Zásobník projektů k 7. 7. 2015 překračuje celkovou alokaci příspěvku EU o 3,5 %. Z hlediska jednotlivých prioritních os zásobník projektů k 7. 7. 2015 překračuje alokaci příspěvku EU u prioritní osy 1 o 2,9 % a u prioritní osy 3 o 7,3 %. Alokace příspěvku EU bude čerpána do výše 100 % s tím, že prioritu mají projekty v prioritní ose 3. Realizace projektů u prioritní osy 1 bude podpořena jen do výše celkové alokace programu. V rámci prioritní osy 2 by mělo, dle aktuálního zásobníku projektů, dojít k čerpání na úrovni 95,8 % alokace příspěvku EU. U prioritní osy 4 aktuální zásobník projektů zajišťuje čerpání do výše 94,2 %. Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude nutné podpořit větší objem projektů oblasti podpory 1.1 a je otázkou, zda zásobník projektů ve výši 103,5 % alokace příspěvku EU bude ve výsledku dostačující pro její úplné dočerpání. Graf 1: Postup čerpání v rámci ROP SČ – srovnání prioritních os vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) 200% 180% 160% 140% 120% 100%

117%

106% 95%

111%

106%

100% 92%

80% 60% 2009 2010 Plán (n+2)

2011 PO1

2012 PO 2

2013 PO 3

2014 PO 4

7.7.2015 ROP SČ

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Programový dokument, (Celkové veřejné výdaje) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

5

Obrázek 1: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – ROP SČ

Zdroj: ArcČR; Sestavy IS Monit7+

Shrnutí evaluační otázky 2 Cílové hodnoty jednotlivých indikátorů, které jsou naplňovány z úrovně projektů, budou dle zjištění naplněny nebo překročeny. Dále bylo zjištěno, že indikátory na úrovni programu, které nejsou přímo naplňovány z úrovně projektů, jsou značně necitlivé na realizované intervence, a nereflektují tak adekvátně dosažené přínosy (příspěvek) programu. Většina výsledkových a dopadových indikátorů je ovlivněna externími faktory, tzn. faktory mimo rámec realizovaných projektů. Rovněž samotné vymezení globálního cíle je velmi široké a ambiciózní s ohledem na možnosti intervencí programu. Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritních os (viz EQ4) lze konstatovat, že realizované intervence ROP SČ přispívaly k plnění globálního cíle programu a jeho specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění cílů v mnohem větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Přesto na dosažení globálního cíle i specifických cílů mají mnohem větší vliv externí faktory, než aktivity ROP SČ. I tak se dá konstatovat, že cílů bylo v převážné míře dosaženo. Cílové hodnoty indikátorů prioritních os (PO) 1, 2, 3 i 4 byly u většiny indikátorů již dosaženy. Po dokončení projektů, které byly k 7. 7. 2015 ještě v realizaci, budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů u PO 2. V případě PO1 budou dosaženy vyjma jediného – Délka nových silnic II. a III. třídy (63,2 %), v rámci PO3 nebude naplněn indikátor Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě (60 %). V PO4 nedojde k naplnění indikátoru Realizace evaluačních studií a zpráv. Jedná se však o méně významné indikátory z hlediska dosažení cílů ROP SČ vzhledem v nízké hodnotě jejich cílových hodnot. Všechny ostatní indikátory budou po intervenci ROP SČ naplněny a bude dosažena a překročena jejich cílová hodnota. V některých případech dochází k výraznému překročení cílové hodnoty, přičemž za hlavní faktory tohoto překračování cílových hodnot lze označit zejména 6

nepřesné stanovení cílové hodnoty daných indikátorů, zejména vzhledem k jejich konzervativnímu nastavení v rámci fáze programování, a dále také dosažení finančních úspor. Z hlediska konkrétních hodnot indikátorů bude v oblasti dopravy (PO1) dle závazků příjemců v rámci plnění indikátorů rekonstruováno celkem 226,9 km silnic II. a III. třídy (nově podstaveno 3,2 km) a celkem 154,4 km místních komunikací (nově postaveno 6,4 km). Dále bude nově vybudováno 78,3 km cyklostezek. V oblasti veřejné dopravy bude dle závazků nově pořízeno celkem 117 ekologických vozidel a 110 nízkopodlažních vozidel. Mimo tyto hlavní sledované indikátory bylo např. nově vybudováno nebo zrekonstruováno 290 zastávek veřejné hromadné dopravy, 5 přestupních terminálů či 8 parkovišť typu P&R. V rámci PO2 bude dle závazků vytvořeno celkem 227,6 pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu a bude vybudováno či zrekonstruováno celkem 906 lůžek. Bude zrekonstruováno 30 památkových objektů a vybudováno 50,6 km nových cyklostezek. Mimo tyto hlavní sledované indikátory bylo např. uspořádáno 17 pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního významu s významným dopadem na rozvoj CR, kterých se zúčastnilo na 9000 účastníků, či 60 konferencí a seminářů o CR s účastí přes 1 600 účastníků. Dále bude vytvořeno 65 propagačních nebo marketingových produktů pro CR a 26 nových expozic. V oblasti integrovaného rozvoje území dosáhne plocha regenerovaného a revitalizovaného území (na základě závazků příjemců) celkem 100,3 ha ve městech a 35,9 ha ve venkovských oblastech. Regenerováno a revitalizováno by mělo být celkem 198 594 m2 objektů ve městech a 111 603 m2 objektů ve venkovských oblastech. Bude vytvořeno 264,6 pracovních míst v případě měst a 346,8 v případě venkovských oblastí. Při podrobnějším pohledu na realizaci PO3 bylo např. revitalizováno celkem 116,6 ha centrálních ploch měst a obcí. V oblasti investic zaměřených na rekonstrukci (výstavbu) a modernizaci vybavení mateřských škol (104 projektů) byla navýšena kapacita o 60,2 % na jeden projekt a téměř polovina projektů obsahovala i zavádění moderních technologií do výuky. V případě investic do základních škol (47 projektů) byla v průměru navýšena kapacita o 55 % na jeden projekt, moderní technologie ve výuce byly zaváděny v 80 % projektů. V případě středních škol (31 projektů) bylo zavádění moderních technologií do výuky součástí necelých 60 % projektů. Při rekonstrukci a modernizaci vybavení zdravotnických zařízení (31 projektů) se zaváděním moderních technologií zabývalo přes ¾ projektů a 17 pracovišť bylo vybaveno speciálními přístroji. V rámci investice do oblasti volnočasových aktivit (160 projektů) bylo rekonstruováno či nově vystavěno 201 zařízení, z čehož bylo 62 zařízení určených pro kulturu a 139 zařízení zaměřených na sportovní aktivity. A na investice do sociální oblasti bylo zaměřeno 26 projektů, díky nimž bylo zrekonstruováno nebo nově vzniklo 39 zařízení v oblasti sociální integrace. Navíc 5 projektů bylo zaměřeno na vybavení, dostavbu nebo rekonstrukci 3 domovů pro seniory. Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritních os 1, 2 a 3 (viz níže) lze konstatovat, že intervence ROP SČ přispěly plánovaným způsobem k naplnění globálních i specifických cílů prioritních os. Z hlediska PO1 přispěl ROP SČ k plnění specifických cílů PO ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Lze konstatovat, že globální cíl prioritní osy „zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel a snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí“ byl naplněn. Specifické cíle PO1 „zvyšovat dostupnost ze středočeských oblastí“, „zvýšit využití veřejné dopravy“ a „zlepšit podmínky pro každodenní používání cyklistické dopravy“ byly naplněny. K plnění specifických cílů PO2 ROP SČ přispěl taktéž ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Globální cíl prioritní osy 2 „zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu“ byl naplněn částečně z důvodu nenaplnění předpokladu zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníků v regionu. Příčiny však principiálně leží mimo možnost ovlivnění ROP, kdy za příčinu lze považovat trendy v odvětví cestovního ruchu a limity přirozeného potenciálu regionů, kdy podobný 7

vývoj zaznamenávají v daném období všechny regiony ČR s výjimkou tradičně turisticky silných regionů, jakými jsou Praha, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Specifické cíle „rozšířit a zkvalitnit nabídku základní infrastruktury a služeb“ a „rozšířit a zkvalitnit nabídku doplňkové infrastruktury a služeb“ byly naplněny. Specifický cíl „zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací“ byl naplněn do té míry, dokud je chápán jako příspěvek k rozvoji předpokladů návštěvnosti regionu a jeho atraktivit. Také u PO3 přispěl ROP SČ k plnění specifických cílů PO3 ve větší míře, než bylo plánováno. Lze konstatovat, že globální cíl prioritní osy „zajištění kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“ byl v podstatě naplněn, resp. bylo prokázáno, že intervence ROP SČ vedly ke zvýšení kvality života ve městech i na venkově a stejně tak byla posílena role městských center jakožto pólů růstu. Specifický cíl „posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu“ byl z velké části naplněn, a to v rámci možností daných ROP SČ především v sociální oblasti. Specifický cíl „obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel“ byl naplněn. Specifický cíl „podpořit rozvoj venkovských oblastí i aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života“ lze považovat za naplněný, neboť prokázáno, že efekty intervencí byly silnější právě ve venkovském prostoru. Globální cíl prioritní osy 4 „dosáhnout úspěšné realizace programu zajištěním všech potřebných činností vykonávaných v rámci jeho implementačních struktur a posílením absorpční kapacity subjektů čerpajících podporu“ by měl být naplněn, a to na základě plnění pravidla N+3/N+2 a předpokladu dočerpání alokace programu (naplnění finančních cílů) a plnění indikátorů (plnění věcných cílů). Specifický cíl „zajistit efektivní řízení, kontrolu, monitorování a hodnocení (evaluaci) programu, včetně dostatečné administrativní kapacity subjektů implementační struktury“ byl do značné míry naplněn. Specifický cíl „zajistit sledování a hodnocení průběhu programu a jeho širokou publicitu“ a specifický cíl „posílit absorpční kapacitu subjektů pro získávání prostředků ze strukturálních fondů“ byly naplněny. Byla také vyhodnocena územní dimenze plnění vybraných indikátorů jednotlivých prioritních os dle ORP (pro příklad viz obrázek níže). Graf 2: Plnění indikátorů výstupu ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) 300,0% 250,0% 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Předpoklad naplnění

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem Zdroj dat: IS MONIT7+, MSC 2007+, Programový dokument

8

Obrázek 2: Naplnění MI Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově dle ORP Středočeského kraje

Zdroj: ArcČR; Sestavy IS Monit7+ Pozn.: Znázorněné hodnoty odpovídají „závazku příjemce“.

Shrnutí evaluační otázky 3 Skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ byly ve většině případů ověřovány na základě metod kontrafaktuální analýzy, nicméně v několika případech nebylo možné efekty přesně kvantifikovat. Na úrovni PO1 byl prokázán vliv realizace ROP SČ na snížení počtu kongescí a zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou, ani v jednom případě však nelze výsledek přesně kvantifikovat. V rámci PO2 měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu pracovních míst v oblasti CR (o 89 %), zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení (zvýšení počtu zařízení s vyšším kvalitativním standardem) a na zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit (o 3 %). V rámci PO3 měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení ve městech (o 13 %) i ve venkovských oblastech (o 34 %), na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech (o 52 %), na zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech (o 50 %) i ve venkovských oblastech (o 377 %). Tabulka 1: Prokázané čisté efekty ROP SČ dle prioritních os Prioritní osa

Prokázaný čistý dopad

PO1

Zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou

nelze kvantifikovat

Snížení počtu kongescí

nelze kvantifikovat

PO2

Zvýšení počtu pracovních míst v oblasti CR

Čistý přírůstek (v %)

89 %

9

Prioritní osa

Prokázaný čistý dopad Zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení Zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit

PO3

Zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení ve městech i ve venkovských oblastech Zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech Zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech i ve venkovských oblastech

Čistý přírůstek (v %) nelze kvantifikovat 3% 13 % (ve městech) 34 % (na venkově) 52 % 50 % (ve městech) 377 % (na venkově)

Intervence ROP v oblasti dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což potenciálně povede mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti respektive zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel regionu. Zlepšení dopravní obslužnosti na místní úrovni přispěje k zatraktivnění regionu a jeho lokalit z hlediska podmínek pro podnikání, potenciálně tedy ke zvýšení ekonomické aktivity, vytváření pracovních míst, růstu zaměstnanosti a zvyšování příjmů obyvatel regionu. Vyšší míra využívání veřejné dopravy by pak měla vést ke snížení dopravy individuální, což se pozitivně dlouhodobě bude projevovat ve snížení emisí, hluku či prašnosti. Snížení hluku, prašnosti či emisí by pak mělo v budoucnu vést k zatraktivnění regionu jakožto místa pro bydlení, tedy ke zvýšení počtu obyvatel i ke zvýšení kvality života stávajících obyvatel. Nově budovaná infrastruktura cyklodopravy pak bude do budoucna příznivě ovlivňovat potenciál sportovně rekreačního využití obyvateli v místě realizace projektu a tím i podpořit rozvoj podnikatelského prostředí navázaného na rekreační a sportovní aktivity. Z hlediska budoucích dopadů intervencí v rámci PO2 lze očekávat zvyšování návštěvnosti regionu, zvyšování příjmů místních aktérů z cestovního ruchu a vytváření pracovních příležitostí v sektorech zapojených v hodnotovém řetězci cestovního ruchu – doprava, ubytování, stravování a pohostinství, lokální řemeslná a rukodělná výroba či podpůrné služby. Lze tak očekávat příspěvek k tvorbě pracovních míst, zvyšování zaměstnanosti a příjmů obyvatel. Lze očekávat i místní pozitivní efekty související se investicemi v podpořených lokacích – příspěvek k celkovému zatraktivnění prostředí v municipalitách a tedy zlepšení podmínek pro rozvoj ekonomické aktivity, která nesouvisí přímo s cestovním ruchem. Nabídka sportovně rekreační infrastruktury bude přinášet pozitivní efekty i pro místní obyvatele, zprostředkovaně tak bude přispívat ke zlepšení životního stylu. V návaznosti na intervence realizované v rámci PO3 lze v příštích letech očekávat další zvyšování zájmu o využívání vybudované či modernizované infrastruktury, a následně pak i hlubší rozvoj komunitního života obcí. Celkově lze v návaznosti na projekty v oblasti infrastruktury veřejných služeb i fyzických revitalizací očekávat zkvalitnění života obyvatel a zatraktivnění regionu pro obyvatele, což by se mohlo projevit i v kladném migračním saldu. Dalším doplňkovým efektem intervencí z PO3 (zejména v oblasti volno-časových aktivit) by v budoucnosti mohl být i další rozvoj cestovního ruchu, s pozitivním dopadem na příjmy regionu. V případě podpory vzdělávací infrastruktury lze v budoucnosti očekávat zvyšování dovedností žáků a studentů. Stejně tak lze v budoucnosti očekávat i efekty v oblasti zvýšení zaměstnatelnosti rodičů dětí, které mohly být umístěny do předškolních zařízení, i zvýšení zaměstnatelnosti studentů, kteří budou absolvovat kvalitnější vzdělávání.

10

Shrnutí evaluační otázky 4 Funkčnost intervenční logiky na úrovni programu byla potvrzena, stejně tak byla potvrzena na úrovni většiny oblastí podpory. Ve většině oblastí podpory tak lze většinu efektů a dopadů pro cílové skupiny projektů ROP SČ považovat za velmi nebo spíše významné. Změna chování cílových skupin byla ve většině případů prokázána. V rámci PO1 byly zjišťovány efekty intervence pro cílovou skupinu v oblasti regionálních a místních komunikací a v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy. V obou uvedených oblastech hodnotili respondenti šetření většinu efektů projektů ROP SČ pro cílovou skupinu jako velmi nebo spíše významné. Mezi nejvýznamnější efekty u projektů na budování cyklostezek patří zvýšení počtu osob v obci či regionu, které pravidelně využívají cyklodopravu. U ostatních projektů rozvoje udržitelných forem veřejné dopravy to pak jsou zatraktivnění cestování veřejnou dopravou, vyšší komfort v prostorách veřejné dopravy a pohodlnější cestování prostředky veřejné dopravy. V případě regionální dopravní infrastruktury nelze jednoznačně identifikovat dopad na chování cílové skupiny. Naopak v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy lze v souvislosti s dosaženými efekty identifikovat pozitivní dopady na změnu v chování cílových skupin. Zde se jedná především o využívání respektive preferenci veřejné hromadné dopravy či o zvýšení počtu cyklistů v regionu. V rámci PO2 je většina efektů považována za velmi či spíše významné, pouze u projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje je třetina efektů považována za méně významné. Nejvýznamnějšími efekty jsou rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času, vyšší kvalita ubytovacích služeb a zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení, dále vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu a rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturněpoznávacího cestovního ruchu a také zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu a efekt zvýšené návštěvnosti pamětihodností a atraktivit v regionu. Z očekávaných změn chování cílových skupin lze jednoznačně identifikovat pouze zvýšení návštěvnosti památek, které byly podpořeny z ROP SČ. U ostatních památek a muzeí lze zaznamenat spíše stagnaci počtu návštěvníků. Z hlediska celkového počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení v kraji došlo v posledních letech k jejich poklesu a rovněž ke zkrácení délky pobytu2. Očekávanou změnu chování cílové skupiny ve smyslu zvýšení turistické aktivity a prodloužení délky pobytu, lze očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování turistické aktivity / návštěvnosti regionu). V rámci PO3 lze většinu efektů v rámci všech tematických oblastí (revitalizace území, vzdělávání, zdravotní péče, sociální integrace, volnočasové aktivity) považovat za velmi významné či spíše významné. Nejvýznamnější efekty projektů zaměřených na budování či modernizaci infrastruktury zařízení veřejných služeb ve městech a venkovských oblastech obecně spočívají ve zlepšení dostupnosti, resp. zvýšení kapacity zařízení, zkvalitnění zařízení či poskytovaných služeb a rozšíření nabídky poskytovaných či nabízených služeb (pro příklad viz graf níže). Nejvýznamnějším efektem realizace IPRM Mladá Boleslav je oživení historického centra a navazujících částí města, jako nejvýznamnější efekt realizace IPRM Kladno je vnímáno zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM. Vnímání celkové změny kvality života obyvateli regionálních center ukazují grafy níže.

2

Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze (http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp)

11

V souvislosti s uvedenými efekty došlo ke zvýšení zájmu cílových skupin (obyvatel i návštěvníků) o využívání nových či rekonstruovaných zařízení či o návštěvu podpořených obcí. Dochází také postupně k většímu zapojení cílových skupin do komunitního života obce. Graf 3: Hodnocení efektů v oblasti volnočasových aktivit - sportovně-rekreační zařízení Možnost využívat kvalitnější sportovního zařízení Zvýšení pohybových aktivit dětí a/nebo dalších obyvatel obce Rozšíření nabídky sportů / rozšíření možností trávení volného času pro občany Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst využití ze strany dřívějších uživatelů) Bezpečnější využívání zařízení Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst využití ze strany nových uživatelů) Prevence či snížení kriminality a sociálně patologických jevů Snížení provozních nákladů zařízení

0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%

nerelevantní, efekt nenastává

Zdroj: dotazníkové šetření mezi příjemci

Graf 4: Jak se dle Vašeho názoru změnila kvalita života obyvatel v Mladé Boleslavi/Kladně za posledních 8 let (ve srovnání s rokem 2007)? Hodnocení pozitivní změny na škále 1-10 (10 = nejvíce pozitivní změna, 0 = bez změny)

Mladá Boleslav

Kladno

Zdroj: dotazníkové šetření mezi rezidenty a návštěvníky

12

Shrnutí evaluační otázky 5 Aktivity financované z ROP přispívaly k cílům programu bez zásadních výhrad, Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům. V případě oblastí podpory, u kterých je možné provést srovnání nákladů na jednotku výstupu, byly realizovány projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován a kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné. V případě prioritní osy 1 byly realizovány spíše projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty (viz tabulka níže). V případě prioritní osy 2 a prioritní osy 3 nelze provést srovnání nákladů na jednotku výstupu. Tabulka 2: Potenciál příspěvku registrovaných projektů k cílům ROP dle vybraných ukazatelů, PO1 Ukazatel

Jednotková cena realizované (medián, mil. Kč)

Jednotková cena - registrované (medián, mil. Kč)

Rozdíl (%)

Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem

16,9

21,1

-20,1

Délka nových a rekonstr. místních komunikací celkem

12,9

13,8

-6,3

Délka nově vybud. nebo rekonstr. cyklostezek/tras

6,5

6,8

-3,8

Poč. nov. /modern. parkov. P+R, K+R, B+R z IAD na VHD

13,8

20,9

-33,8

Zdroj: Sestavy IS Monit7+

Shrnutí evaluační otázky 6 Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritních os a cílů programu lze považovat za naplněný. Postupy administrace a implementace ROP naplňovaly princip hospodárnosti posuzováním souladu se standardem obvyklých cen stavebních prací a jednotkových cen stavebních prací a důsledným uplatňováním principu veřejné soutěže dodavatelů. Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory ROP dosahovala 3,7 %. Celková úspornost realizace projektů oproti žádosti pak průměrně 16,9 %. Po dokončení realizace všech projektů a jejich finančním vypořádání lze očekávat dosažení ještě vyššího procenta úspor. Na základě ověření intervenční logiky oblastí podpory a typových intervencí realizovaných s podporou ROP lze konstatovat, že realizace aktivit a využití zdrojů byly opodstatněné ve vztahu ke stanoveným cílům. Lze tedy konstatovat i principiální úspornost zvolené strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům. V rámci PO1 dosahovala průměrná výše úspory ve fázi posuzování projektů 5,5 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 24,3 %. V rámci PO2 průměrná výše úspory v posuzování projektu dosahovala 5,6 % požadované sumy a průměrná celková výše úspory realizace projektu pak 12 % požadované sumy. V rámci PO3 dosahovala průměrná výše úspory v posuzování projektů 8,3 % požadované sumy, průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 20,0 %. V rámci PO4 nebyla dosažena úspora v posuzování projektů, resp. byla minimální. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 23,5 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

13

Tabulka 3: Úspornost projektů dle oblastí podpory Oblast podpory 1.1 1.2 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2 4.3

Žádost (mil. Kč) 7 479 1 094 656 1 907 199 1 738 5 069 3 575 599 51 44

Smlouva (mil. Kč) 7 061 1 035 618 1 815 186 1 549 4 681 3 348 598 51 44

Skutečnost (mil. Kč) 5 535 846 604 1 712 163 1 217 4 251 3 071 540 34 32

Úspora v posouzení projektu -5,6% -5,3% -5,8% -4,9% -6,3% -10,9% -7,7% -6,4% -0,2% 0,0% 0,0%

Celková úspora v realizaci -26,0% -22,6% -7,9% -10,2% -17,9% -29,9% -16,1% -14,1% -9,9% -33,7% -26,9%


Shrnutí evaluační otázky 7 Z hlediska příspěvku realizace ROP SČ k plnění cílů Lisabonské strategie a strategie „Evropa 2020“ bylo možné identifikovat vazbu a příspěvek intervencí ROP SČ ke všem prioritním oblastem Lisabonské strategie. Silnou vazbu a příspěvek lze identifikovat a potvrdit v případě oblastí Podnikatelské prostředí, Udržitelné využívání zdrojů, Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí a Vzdělávání. Přímou vazbu a příspěvek lze identifikovat vůči cílům Zaměstnanost a cílům oblasti klimatu a energie. Intervence ROP SČ tak prokazatelně přispěly k naplňování priority 3 strategie EU 2020 „Růst podporující začlenění“ a klíčové iniciativy Program pro nové dovednosti a pracovní místa. Dále, přispěly intervence k naplňování priority 2 „Udržitelný růst“ a klíčové iniciativě Evropa méně náročná na zdroje. Volnější zprostředkovanou vazbu a příspěvek intervencí ROP SČ ke strategii EU 2020 v rovině vytváření předpokladů pro zachování úrovně plnění stanovených cílů EU2020 lze identifikovat vůči cílům Vzdělávání, Chudoba, Věda, výzkum, inovace. Intervence ROP SČ tak vytvářely předpoklady pro naplňování priority 1 „Inteligentní růst“ a klíčových iniciativ Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací.

1.3 Shrnutí evaluačního úkolu 2 Shrnutí evaluační otázky 8 ROP SČ přispěl ke zlepšení rovných příležitostí, v míře odpovídající typu programu. Typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí jsou následující. V oblasti mobility a dostupnosti služeb projekty ROP SČ nejvíce přispívaly ke zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou a ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. V oblasti zajištění rovných pracovních podmínek projekty ROP SČ nejvíce přispívaly k vytvoření vhodných pracovních podmínek pro sladění pracovního a osobního života a ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Projekty dále přispěly ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin osob, především v oblasti využívání moderních informačních technologií. Projekty realizované v ROP SČ přispěly také ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů.

14

Shrnutí evaluační otázky 9 ROP SČ přispěl také ke zlepšení udržitelného rozvoje, v míře odpovídající typu programu. Typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje jsou následující. Realizace projektů přispěla především ke snížení emisí a také ke snížení hlukové zátěže. V rámci projektů realizovaných v ROP SČ dále docházelo k využití výrobků z recyklovaných materiálů a k podpoře využívání environmentálně přátelštějších technologií.

1.4 Shrnutí evaluačního úkolu 3 Evaluační úkol 3 byl zaměřen na stanovení metodiky výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“. Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí je popsáno sadou dílčích ukazatelů, které odrážejí faktické projevy atraktivity v konkrétní obci. Byly definovány 4 vzájemně se doplňující dimenze atraktivity území: (1) vybavenost obce, (2) dostupnost a přírodní dimenze, (3) ekonomická aktivita, (4) lidský kapitál. Hodnota výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“, která vyjadřuje rozdíl ve vývoji definovaného způsobu vyjádření atraktivity města obcí mezi podpořenými a nepodpořenými městy a obcemi, se ve sledovaném období zvýšila o 25 %. Při úzkém pohledu na skupinu podpořených a nepodpořených obcí je patrný podobný trend. Lepší výsledky (o 25 %, tj. hodnota výsledkového indikátoru) však byly dosaženy u obcí podpořených z ROP SČ. Hlavním faktorem je především rozdíl v dimenzi 1, která hodnotí vybavenost obce. Právě v této dimenzi byla skupina podpořených obcí výrazně lépe hodnocena. V ostatních dimenzích byly obě skupiny obcí srovnatelné nebo daná dimenze neměla dostatečnou váhu na celkovém hodnocení. Z kvantitativního hlediska však nedošlo k zásadním změnám. Celková atraktivita území obcí v rámci Středočeského kraje principiálně zůstala nezměněna. Tabulka 4: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru Počet

Výchozí hodnota

Dosažená hodnota

Rozdíl celkem

Rozdíl celkem

(abs.)

(relat.)

Podpořené

237

35 765,5

35 732,0

-22,5

-0,06 %

Nepodpořené

286

37 419,5

37 397,0

-56,0

-0,08 %

Obce celkem

523

73 185,0

73 129,0

-33,5

-0,09 %

Výsledkový indikátor: „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“

+25 %

15

2 Hlavní zjištění a závěry projektu 2.1 Evaluační úkol 1 EQ 1: Do jaké míry byla vyčerpána alokace programu, resp. jednotlivých prioritních os? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedočerpání? Odpověď na evaluační otázku K 7. 7. 2015 byl objem proplacených finančních prostředků příjemcům na úrovni 92 % celkové alokace programu ROP SČ. Na základě zásobníku projektů k 7. 7. 2015 překračují celkovou alokaci programu (celkové veřejné zdroje) projekty prioritní osy 1 (o 11,6 %) a prioritní osy 3 (o 11,3 %). V rámci prioritní osy 2 zásobník projektů dosahuje 96,2 % alokace osy. U prioritní osy 4 aktuální údaje o projektech pokrývají 94,2 % alokace prioritní osy. Dle predikce čerpání ŘO3 na základě projektů v realizaci a zásobníku projektů by mělo být do konce roku 2015 vyčerpáno 95 % alokace příspěvku EU a zbylé prostředky by měly být, v souladu s pravidly, dočerpány (proplaceny příjemcům) do konce května 2016. Zásobník projektů k 7. 7. 2015 překračuje celkovou alokaci příspěvku EU o 3,5 %. Z hlediska jednotlivých prioritních os zásobník projektů k 7. 7. 2015 překračuje alokaci příspěvku EU u prioritní osy 1 o 2,9 % a u prioritní osy 3 o 7,3 %. Alokace příspěvku EU bude čerpána do výše 100 % s tím, že prioritu mají projekty v prioritní ose 3. Realizace projektů v prioritní ose 1 bude podpořena jen do výše celkové alokace programu. V rámci prioritní osy 2 by mělo, dle aktuálního zásobníku projektů, dojít k čerpání na úrovni 95,8 % alokace příspěvku EU. U prioritní osy 4 aktuální zásobník projektů zajišťuje čerpání do výše 94,2 %. Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude nutné podpořit větší objem projektů oblasti podpory 1.1 a je otázkou, zda zásobník projektů ve výši 103,5 % alokace příspěvku EU bude vůbec dostačující pro její úplné dočerpání. Shrnutí zjištění Shrnutí analýzy průběhu čerpání na úrovni programu K navýšení celkové alokace programu došlo v roce 2011, a to o 14,9 mil. EUR (tj. přibližně o 385 mil. Kč)4 na 672 608 358 EUR celkových veřejných výdajů. Vzhledem k tomu, že alokace programu je určena v eurech a čerpání prostředků probíhá v českých korunách, měl na vývoj disponibilní alokace a průběh čerpání vliv vývoj kurzu Kč vůči EUR. Z hlediska řízení programu lze za zásadní označit výrazné oslabení kurzu koruny na konci roku 2013, které přineslo dodatečné disponibilní prostředky ve výši 378 mil. Kč5, které bylo možné, resp. nutné pro dočerpání alokace

3

Predikce ŘO z 31. 5. 2015 určená pro Platební a certifikační orgán.

4

Dle kurzu ke konci roku 2011.

5

Změna alokace programu mezi listopadem a prosincem roku 2013, při započtení již vyčerpaných prostředků (zdroj dat MSC, sestava 210).

16

vyčerpat. Pro dočerpání alokace na konci programového období pak bude výše alokace a čerpání ovlivněna aktuálním vývojem kurzu koruny Z hlediska jednotlivých prioritních os došlo vzhledem k realokacím v rámci programu k navýšení alokace pouze u prioritní osy 3, a to o 47 mil. EUR (1 224 mil. Kč)6 odpovídající 16,3 % celkové aktuální alokace prioritní osy. U ostatních prioritních os došlo k poklesu celkové alokace. U prioritní osy 2 o 21,5 % (21 mil. EUR; 542 mil. Kč), u prioritní osy 4 o 7,3 % (1,5 mil. EUR; 39 mil. Kč) a u prioritní osy 1 o 3,8 % (10 mil. EUR; 259 mil. Kč). Z hlediska řízení programu s ohledem na vyčerpání alokace programu lze za zásadní označit výrazné oslabení kurzu koruny na konci roku 2013, které přineslo dodatečné disponibilní prostředky ve výši 378 mil. Kč7, které bylo možné, resp. nutné pro dočerpání alokace vyčerpat. postup realizace programu ROP SČ jako celku označit za odpovídající finančnímu plánu čerpání.8 V roce 2009 odpovídal objem proplacených prostředků příjemcům 95 % finančního plánu na rok 2007. V letech 2010 až 2013 byl plán čerpání překračován o 6 až 17 %. Ke konci roku 2014 pak objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 100 % výše předpokladu čerpání. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 125 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 92 % celkové alokace programu ROP SČ. Ve všech oblastech podpory věcných prioritních os, kromě oblasti podpory 2.1 a 3.1, národní spolufinancování přesahovalo v průběhu realizace programu minimální povinnou úroveň 15 %. Na základě dosud realizovaných projektů a zásobníku projektů k 7. 7. 2015 by podíl příspěvku EU na jednotlivých prioritních osách, v případě dokončení všech chválených projektů, dosáhl 77,5 % u PO1, 83,0 % u PO2, 80,0 % u PO3 a 85,0 % u PO4. Všechny prioritní osy by tak měly naplnit požadavek na zajištění minimální míry národního spolufinancování ve výši 15 %. Program jako celek v každém roce tento naplnil závazek dle plnění pravidla N+2/N+3 a nedošlo tak k automatickému zrušení závazku, resp. nedočerpání a ztrátě přidělené alokace. Z hlediska příspěvku EU (prostředky ERDF) zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů u o. p. 1.1 k 7. 7. 2015 překračoval alokaci u prioritní osy 1 (o 2,9 %) a u prioritní osy 3 (o 7,3 %). U prioritní osy 2 a 4 zásobník projektů příslušné alokace nenaplňoval o 4,2 a 5,8 %. Zásobník projektů překračuje celkovou alokaci ERDF na úrovni programu o 3,5 % (522 mil. Kč). Tato částka překračuje objem zásobníku projektů k dočerpání u prioritní osy 1, který je v celkové výši 1 183 mil. Kč. Vzhledem k prioritnímu čerpání na projekty prioritní osy 3 (výzvy 82 a 83) budou projekty prioritní osy 1 podpořeny pouze do výše alokace programu. Shrnutí analýzy průběhu čerpání na úrovni prioritních os PO1 - Doprava Původní alokace roku 2007 prioritní osy 1 ve výši 205 217 tis. EUR doznala poklesu na 184 230 tis. EUR v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3) a následného navýšení v roce 2011 na úroveň 184 230 tis. EUR (navýšení celkové alokace programu částečně i ve prospěch PO1). Alokace prioritní osy 1 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015 vlivem této

6

Údaje v Kč jsou uváděny na základě přepočtu dle průměrného kurzu čerpání ve výši 25,82 Kč/EUR.

7


8

Pro účely hodnocení se počítá s finančním plánem na rok n+2.

17

realokace a oslabení kurzu koruny, které naopak přispělo k jejímu částečnému navýšení, pokles o necelých 5 % (336 mil. Kč). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, které je klíčové pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 1 oproti finančnímu plánu9 označit za mírně opožděný se stagnací v roce 2011. Od roku 2012 však prioritní osa, přes určité problémy se zpožďováním realizace projektů (především u komunikací II. a III. třídy), dohnala zpoždění z předchozích let. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 131 % alokace prioritní osy a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 93 % celkové alokace prioritní osy. Zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů k 7. 7. 2015 překračoval celkovou alokaci prioritní osy 1 o 11,6 %. Z hlediska příspěvku EU (prostředky ERDF) zásobník projektů překračoval alokaci prioritní osy 1 o 2,9 %. Vzhledem k prioritnímu čerpání na projekty prioritní osy 3 budou projekty prioritní osy 1 podpořeny pouze do výše alokace programu.10 V případě úspěšného ukončení všech projektů (a bez realizace dodatečných úspor) u prioritní osy 3 by, vzhledem k prioritnímu čerpání u této osy, bylo možné „negarantované projekty“ podpořit do výše 94,1 % alokace prioritní osy. Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude možné/nutné, za účelem vyčerpání celkové alokace příspěvku EU programu, podpořit větší objem projektů než je uvedeno výše. PO2 – Cestovní ruch Alokace roku 2007 prioritní osy 2 ve výši 118 394 tis. EUR doznala významného poklesu v roce 2010 na 97 408 tis. EUR v důsledku realokace ve prospěch prioritní osy 3. Alokace prioritní osy 2 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015, vlivem této realokace a oslabení kurzu koruny, které naopak přispělo k jejímu částečnému navýšení, pokles o necelých 20 % (611 mil. Kč). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, který je klíčový pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 2 oproti finančnímu plánu11 označit za nedostatečný. Přes vysoký přesah poptávky žadatelů ve výzvách a počáteční poměrně rychlý postup realizace, který byl až do roku 2013 v předstihu před plánem až o 12 % (také díky ponížení alokace prioritní osy), došlo v roce 2014 k poklesu pokroku v čerpání na 91 % plánované hodnoty. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 103 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 85 % celkové alokace prioritní osy. Na základě předpokladu čerpání dle objemu projektů v realizaci k 7. 7. 2015 by, při úspěšném ukončení projektů, bylo možné dosáhnout čerpání na úrovni 96,2 % celkové alokace oblasti podpory a 95,8 % alokace příspěvku EU. Prioritní osa 2 bude dle předpokladu čerpání jedinou věcnou prioritní osu, u které nebude její alokace dočerpána, a to i přes výrazné ponížení její celkové alokace v roce 2010. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3.

9


10

V PO1 (o. p. 1.1.) se jedná se o projekty s negarantovanou výší dotace, „negarantované projekty“.

11


18

PO3 – Integrovaný rozvoj území Alokace roku 2007 prioritní osy 3 ve výši 243 366 tis. EUR doznala významného nárůstu v roce 2010 na 285 338 tis. EUR v důsledku realokace z prioritní osy 1 a 2. V roce 2011 došlo k dalšímu navýšení alokace prioritní osy navýšení v důsledku celkového navýšení alokace programu ve prospěch PO3 a v roce 2012 v důsledku realokace z PO4 dosáhla výše alokace prioritní osy 3 celkem 290 778 tis. EUR. Alokace prioritní osy 3 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015, vlivem celkovému navýšení alokace a oslabení kurzu koruny, nárůst o 15,7 % (1 013 mil. Kč). Prioritní osa 3, přes počáteční zdržení, dosahovala v průběhu realizace programu nejrychlejšího pokroku v čerpání. V letech 2010 až 2013 čerpání překračovalo finanční plán o 15 % až 30 %, a to i přes postupné navyšování celkové alokace této osy. Koncem roku 2014 čerpání dosáhlo 105 % plánované hodnoty. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 126 % alokace osy a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 94 % celkové alokace prioritní osy. Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 111,3 % celkové alokace prioritní osy a (v rámci flexibility mezi PO) 107,3 % alokace příspěvku EU. PO4 – Technická pomoc Alokace roku 2007 prioritní osy 4 ve výši 22 363 tis. EUR doznala poklesu v roce 2012 na 20 840 tis. EUR v důsledku realokace ve prospěch prioritní osy 3. Alokace prioritní osy 4 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015, vlivem této realokace a oslabení kurzu koruny, které naopak přispělo k jejímu částečnému navýšení, pokles o 8,7 % (49 mil. Kč). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, který je klíčový pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 4 oproti finančnímu plánu12 označit za odpovídající. Celková alokace prioritní však nebude, přes její ponížení, dočerpána. Na základě předpokladu čerpání dle objemu projektů v realizaci k 7. 7. 2015 by, při úspěšném ukončení projektů, bylo možné dosáhnout čerpání na úrovni 94,2 % celkové alokace oblasti podpory a alokace příspěvku EU. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3.

EQ 2: Byly dosaženy cílové hodnoty jednotlivých indikátorů? Do jaké míry byly naplněny cíle ROP SČ? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedosažení stanovených cílů? Odpověď na evaluační otázku Úroveň programu



12

Cílové hodnoty indikátorů, které jsou naplňovány z úrovně projektů, budou naplněny nebo překročeny.


19



Indikátory na úrovni programu, které nejsou přímo naplňovány z úrovně projektů, jsou značně necitlivé na realizované intervence a nereflektují tak adekvátně dosažené přínosy (příspěvek) programu.

Rovněž samotné vymezení globálního cíle je velmi široké a ambiciózní s ohledem na možnosti intervencí programu. Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritních os (viz EQ4) lze konstatovat, že realizované intervence ROP SČ přispívaly k plnění globálního cíle programu a jeho specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění cíle v mnohem větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Přesto na dosažení globálního cíle i specifických cílů mají mnohem větší vliv externí faktory, než aktivity ROP SČ. I tak se dá konstatovat, že cílů bylo v převážné míře dosaženo. Shrnutí zjištění PO1 – Doprava 

Cílové hodnoty indikátorů prioritní osy 1 byly dosaženy u většiny indikátorů a po dokončení projektů, které byly k 7. 7. 2015 ještě v realizaci, budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů vyjma jediného – Délka nových silnic II. a III. třídy (63,2 %). Všechny ostatní indikátory budou po intervenci ROP SČ naplněny a bude dosažena a překročena jejich cílová hodnota.



Z hlediska konkrétních hodnot indikátorů bude v oblasti dopravy (PO1) dle závazků příjemců v rámci plnění indikátorů rekonstruováno celkem 226,93 km silnic II. a III. třídy (nově podstaveno 3,16 km) a celkem 154,4 km místních komunikací (nově postaveno 6,43 km). Dále bude nově vybudováno 78,34 km cyklostezek. V oblasti veřejné dopravy bude dle závazků nově pořízeno celkem 117 ekologických vozidel a 110 nízkopodlažních vozidel. Mimo tyto hlavní sledované indikátory bylo např. nově vybudováno nebo zrekonstruováno 290 zastávek veřejné hromadné dopravy, 5 přestupních terminálů či 8 parkovišť typu P&R.



Nenaplnění hodnoty indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy nelze z pohledu odpovědi na evaluační otázku považovat za významnou, protože stanovená cílová hodnota (5 kilometrů) je v celkovém objemu komunikací dotčených intervencí ROP SČ marginální a její reálné nenaplnění o cca 1,8 kilometru (relativně 36,8 %) je minimální. Nedosažení cíle může být způsobeno především změnou v poptávce regionu o tento typ projektu v průběhu programového období.

Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky PO1 (viz EQ 4) lze konstatovat, že intervence ROP SČ vedly nebo přispívaly k plnění globálního cíle prioritní osy 1 a jejích specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění specifických cílů PO1 ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Lze konstatovat, že globální cíl prioritní osy „Zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel a snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí“ byl naplněn. Relativně k celkové délce silniční sítě Středočeského kraje13 byl potenciál ROP zajistit mobilitu obyvatelstva nutně limitovaný, avšak intervence přispěly ke zkvalitnění komunikací, zvýšení komfortu VHD i zlepšování podmínek pro cyklodopravu. Specifický cíl „zvyšovat dostupnost ze

13

Nejdelší silniční síť z regionů ČR - 9 443,4 km; zdroj: Ročenka dopravy 2014

20

středočeských oblastí“ byl naplněn. Intervence zaměřené na zvýšení dostupnosti páteřních komunikací přispěly ke zlepšení dostupností těchto komunikací silniční, železniční i cyklodopravou v jednotlivých oblastech Středočeského kraje. Méně významný byl příspěvek ROP předpokládanému zvýšení bezpečnosti dopravy, kde se jako významnější prokázaly faktory mimo možnost ovlivnění ROP. Specifický cíl „zvýšit využití veřejné dopravy“ byl naplněn. Intervence ROP SČ přispívaly ke zvýšení počtu přepravených cestujících VHD zejména zatraktivněním a zvýšením komfortu cestování VHD, počet cestujících využívajících VHD ve Středočeském kraji se v průběhu realizace ROP zvýšil a to i ve srovnání s celorepublikovým trendem. Intervence zaměřené na pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy přispěly ke zvýšení zastoupení vozidel veřejné dopravy šetrných k životnímu prostředí. Specifický cíl „zlepšit podmínky pro každodenní používání cyklistické dopravy“ lze považovat za naplněný. Intervence zaměřené na cyklodopravu (zejména budování sítě cyklostezek) přispěly ke každodennímu používání cyklistické dopravy. Identifikovány byly i efekty zvýšené bezpečnosti, jako důležité podmínky pro další rozvoj využívání cyklodopravy. PO2 – Cestovní ruch 

Cílové hodnoty většiny indikátorů již byly dosaženy a hodnoty zbylých indikátorů budou dosaženy po dokončení všech podpořených projektů. V některých případech dochází k výraznému překročení cílové hodnoty a za hlavní faktor tohoto překračování cílových lze označit zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, vzhledem ke konzervativnímu nastavení v rámci fáze programování.



V rámci PO2 bude dle závazků vytvořeno celkem 227,6 pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu a bude vybudováno či zrekonstruováno celkem 906 lůžek. Bude zrekonstruováno 30 památkových objektů a vybudováno 50,6 km nových cyklostezek. Mimo tyto hlavní sledované indikátory bylo např. uspořádáno 17 pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního významu s významným dopadem na rozvoj CR, kterých se zúčastnilo celkem 9004 účastníků, či 60 konferencí a seminářů o CR s účastí celkem 1 612 účastníků. Dále bude vytvořeno 65 propagačních nebo marketingových produktů pro CR a 26 nových expozic.

Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritní osy 2 lze konstatovat, že realizované intervence ROP SČ vedly nebo přispívaly k plnění vymezených specifických cílů a globálního cíle prioritní osy 2. ROP SČ přispěl k plnění specifických cílů PO2 ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Globální cíl prioritní osy „zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu“ byl naplněn částečně. Předpoklad zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníků v regionu naplněn nebyl. Naopak, předpoklad navýšení místních příjmů z cestovního ruchu lze považovat za naplněný, jako efekt rozšíření nabídky a zvýšení návštěvnosti v místě realizace podpořených projektů. Specifické cíle „rozšířit a zkvalitnit nabídku základní infrastruktury a služeb“ a „rozšířit a zkvalitnit nabídku doplňkové infrastruktury a služeb“ byly naplněny. Intervence zaměřené na infrastrukturu a služby cestovního ruchu rozšířily nabídku této infrastruktury v regionu středních Čech. Intervence ROP SČ měly prokazatelný dopad na zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení, podobně měly prokazatelný dopad na zvýšení návštěvnosti podpořených památek a atraktivit cestovního ruchu. Specifický cíl „zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací“ byl naplněn do té míry, dokud je chápán jako příspěvek k rozvoji předpokladů návštěvnosti regionu a jeho atraktivit. I přes příspěvek ROP ke zvýšení návštěvnosti atraktivit, vzniku nových atraktivit, zkvalitnění veřejné a podnikatelské infrastruktury 21

a služeb v rámci cestovního ruchu, nicméně došlo ke snížení podílu návštěvnosti Středočeského kraje na celkové návštěvnosti Česka a i nadále pokračuje trend zkracování délky pobytu. Příčiny však principiálně leží mimo možnost ovlivnění ROP. Za příčinu lze považovat celkové trendy v odvětví cestovního ruchu a limity přirozeného potenciálu regionů, kdy podobný vývoj zaznamenávají v daném období všechny regiony ČR s výjimkou tradičně turisticky silných regionů, jakými jsou Praha, Jihomoravský a Jihočeský kraj. PO3 – Integrovaný rozvoj území 

Cílové hodnoty většiny indikátorů již byly dosaženy a u řady indikátorů dojde k jejich výraznému překročení. Za hlavní faktor překračování cílových hodnot lze označit zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, vzhledem k nedostatečným předchozím zkušenostem s realizací obdobných projektů a opatrnosti v rámci fáze programování.



V oblasti integrovaného rozvoje území dosáhne plocha regenerovaného a revitalizovaného území (na základě závazků příjemců) celkem 100,3 ha ve městech a 35,85 ha ve venkovských oblastech. Regenerováno a revitalizováno by mělo být celkem 198 594 m2 objektů ve městech a 111 603 m2 objektů ve venkovských oblastech. Bude vytvořeno 264,6 pracovních míst v případě měst a 346,8 v případě venkovských oblastí. Při podrobnějším pohledu na realizaci PO3 bylo např. revitalizováno celkem 116,57 ha centrálních ploch měst a obcí. V oblasti investic zaměřených na rekonstrukci (výstavbu) a modernizaci vybavení mateřských škol (104 projektů) byla navýšena kapacita o 60,2 % na jeden projekt a obsahem 49 projektů bylo i zavádění moderních technologií do výuky. V případě investic do základních škol (47 projektů) byla v průměru navýšena kapacita o 55 % na jeden projekt, moderní technologie ve výuce byly zavedeny do 38 škol. V případě středních škol (31 projektů) bylo zavádění moderních technologií do výuky součástí 18 projektů. Při rekonstrukci a modernizaci vybavení zdravotnických zařízení (31 projektů) se zaváděním moderních technologií zabývalo 24 projektů a 17 pracovišť bylo vybaveno speciálními přístroji. V rámci investice do oblasti volnočasových aktivit (160 projektů) bylo rekonstruováno či nově vystavěno 201 zařízení, z čehož bylo 62 zařízení určených pro kulturu a 139 zařízení zaměřených na sportovní aktivity. A na investice do sociální oblasti bylo zaměřeno 26 projektů, díky nimž bylo zrekonstruováno nebo nově vzniklo 39 zařízení v oblasti soc. integrace. Navíc 5 projektů bylo zaměřeno na vybavení, dostavbu nebo rekonstrukci 3 domovů pro seniory.Indikátor Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě, s cílovou hodnotou 10 nově pořízených vozidel, nebude naplněn a hodnota indikátoru dosáhne pouze 60 % cíle. Důvodem nenaplnění indikátoru bylo pořízení ekologických vozidel ze strany ČSAD MHD Kladno a.s. mimo rámec IPRM Kladno (ve finální podobě IPRM Kladno s pořízením vozidel ani nepočítal). Na úrovni cílů IPRM byl tak tento indikátor naplněn.

22

Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritní osy 3 (viz EQ4) lze konstatovat, že intervence realizované v rámci PO3 vedly nebo přispívaly k plnění globálního cíle prioritní osy 3 a jejích specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění specifických cílů PO3 ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Lze konstatovat, že globální cíl prioritní osy „zajištění kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“ byl v podstatě naplněn, resp. bylo prokázáno, že intervence ROP SČ vedly ke zvýšení kvality života ve městech i na venkově a stejně tak byla posílena role městských center jakožto pólů růstu. Nicméně nelze tvrdit, že by kvalita života ve městech i na venkově byla globálně „zajištěna“, už jen z toho důvodu, že intervence ROP SČ se zaměřovaly v rámci PO3 pouze na omezený výsek aspektů určujících kvalitu života obyvatel. Specifický cíl „posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu“ byl z velké části naplněn, a to v rámci možností daných ROP SČ, přičemž k významnějšímu posunu došlo spíše v oblasti „sociální“ (ve smyslu spolkové/komunitní/občanské), ve které byly efekty intervencí zřetelné, naopak v oblasti ekonomického rozvoje center a dále regionu byly efekty intervencí nižší (projekty byly tímto směrem zaměřeny okrajově). Specifický cíl „obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel“ byl naplněn. Intervence ROP SČ přispívaly zejména ke zvýšení kvality života obyvatel v oblasti veřejných služeb (primárně v oblasti infrastruktury pro vzdělávání a volnočasové infrastruktury, a dále i zdravotní péče a v sociální oblasti). Specifický cíl „podpořit rozvoj venkovských oblastí i aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života“ lze považovat za naplněný. Bylo prokázáno, že efekty intervencí byly silnější právě ve venkovském prostoru. PO4 – Technická pomoc 

Cílové hodnoty indikátorů, kromě Počtu realizovaných evaluačních studií a zpráv, již byly dosaženy nebo překročeny. Překročena byla zejména cílová hodnota indikátoru Počet proškolených osob, u kterého bylo dosaženo dvounásobku cílové hodnoty.



Indikátor Realizace evaluačních studií a zpráv nebude naplněn. Na základě již ukončených a projektů v realizaci by mělo být realizováno 9 evaluací oproti cílové hodnotě 20. Důvodem nenaplnění indikátoru je nemožnost započítání evaluací, které byly realizovány interně.

Na základě zjištění ohledně naplňování cílových hodnot indikátorů a vyhodnocení postupu realizace programu, plnění pravidla N+2/N+3 a předpokladu dočerpání alokace programu lze konstatovat, že specifické cíle prioritní osy 4 a její globální cíl budou naplněny. Globální cíl prioritní osy 3 „dosáhnout úspěšné realizace programu zajištěním všech potřebných činností vykonávaných v rámci jeho implementačních struktur a posílením absorpční kapacity subjektů čerpajících podporu“ by měl být naplněn. Na základě plnění pravidla N+3/N+2 a předpokladu dočerpání alokace programu (naplnění finančních cílů) a plnění indikátorů (plnění věcných cílů) lze realizaci programu označit za úspěšnou. Specifický cíl „zajistit efektivní řízení, kontrolu, monitorování a hodnocení (evaluaci) programu, včetně dostatečné administrativní kapacity subjektů implementační struktury“ byl do značné míry naplněn. Na základě zjištění ohledně naplňování cílových hodnot indikátorů a vyhodnocení postupu realizace programu, plnění pravidla N+2/N+3, předpokladu dočerpání alokace programu a přínosů realizovaných intervencí lze konstatovat, že bylo zajištěno efektivní řízení, monitorování a dostatečná administrativní kapacita subjektů implementační struktury. Evaluace programu byly prováděny interně a zaměřily se zejména na vyhodnocování absorpční kapacity a postup realizace programu. Větší důraz mohl být položen na evaluace zaměřené na přínosy realizovaných intervencí (impact evaluation). Vyhodnocení efektů realizovaných intervencí a přínosů pro cílové skupiny, provedené 23

v rámci této evaluace, však ukazuje, že přínosy intervencí byly relevantní zaměření programu. Udělená sankce (korekce) ze strany EK ukazuje na tehdejší problémy v oblasti kontrolních funkcí. Specifický cíl „zajistit sledování a hodnocení průběhu programu a jeho širokou publicitu“ byl naplněn. Průběh realizace programu byl průběžně a pravidelně sledován a vyhodnocován (viz například zpracování půlročních analýz a postupu realizace programu). Publicita programu byla zajišťována průběžně (například vydáváním čtvrtletních novin, konání výročních konferencí a další). Evaluace Komunikačního plánu ROP SČ byla provedena v roce 2011 a 2014. Tato evaluace rovněž formulovala doporučení pro následnou komunikační strategii. Na zajištění dostatečné publicity zprostředkovaně poukazuje i zajištění dostatečné absorpční kapacity programu. Specifický cíl „posílit absorpční kapacitu subjektů pro získávání prostředků ze strukturálních fondů“ byl naplněn. Absorpční kapacita pro vyčerpání alokace programu byla zajištěna.

EQ 3: Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region?14 Odpověď na evaluační otázku Skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ byly ve většině případů ověřovány na základě kontrafaktuální analýzy, pouze v několika případech nebylo možné efekty přesně kvantifikovat. Na úrovni PO1 byly ověřeny efekty realizace ROP SČ na snížení počtu kongescí a zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou. V rámci PO2 měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu pracovních míst v oblasti CR, zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení a na zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit. V rámci PO3 měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení ve městech i ve venkovských oblastech, na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech, na zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech i ve venkovských oblastech. Intervence ROP v oblasti dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což potenciálně povede mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti respektive zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel regionu. Zlepšení dopravní obslužnosti na místní úrovni a snížení hluku, prašnosti a emisí (díky vyššímu využívání veřejné dopravy) i nově budovaná infrastruktura cyklodopravy přispějí k zatraktivnění regionu a jeho lokalit z hlediska podmínek pro podnikání, potenciálně tedy ke zvýšení ekonomické aktivity, vytváření pracovních míst, růstu zaměstnanosti a zvyšování příjmů obyvatel regionu. Z hlediska budoucích dopadů intervencí v rámci PO2 lze očekávat zvyšování návštěvnosti regionu, zvyšování příjmů místních aktérů z cestovního ruchu a vytváření pracovních příležitostí. Lze tak očekávat příspěvek k tvorbě pracovních míst a zvyšování příjmů obyvatel. Nabídka sportovně rekreační infrastruktury bude přinášet pozitivní efekty i pro místní obyvatele, zprostředkovaně tak bude přispívat ke zlepšení životního stylu. V návaznosti na intervence realizované v rámci PO3 lze v příštích letech očekávat další zvyšování zájmu o využívání vybudované či modernizované infrastruktury, a následně pak i hlubší rozvoj komunitního života obcí. Celkově lze v návaznosti na projekty v oblasti infrastruktury veřejných služeb i fyzických revitalizací očekávat zkvalitnění života obyvatel a zatraktivnění regionu pro obyvatele, což by se mohlo projevit i v kladném migračním saldu.

14

Část evaluační otázky 3 (Jaké další dopady lze v budoucnosti očekávat?) byla z důvodu lepší provázanosti a přehlednosti přesunuta k evaluační otázce 4.

24

Shrnutí zjištění PO1 – Doprava Mezi hodnocené efekty a dopady realizace ROP SČ v rámci prioritní osy 1 Doprava patří snížení počtu dopravních nehod, nižší výskyt kongescí, zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou či snížení počtu nehod cyklistů. Vliv realizace ROP SČ na tyto efekty se podařilo prokázat zejména u snížení počtu kongescí a zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou. Ani v jednom případě však nelze čistý přínos programu přesně kvantifikovat. Celkově lze tedy konstatovat, že intervence ROP v oblasti dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což potenciálně povede mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti respektive zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel regionu. Zlepšení dopravní obslužnosti na místní úrovni přispěje k zatraktivnění regionu a jeho lokalit z hlediska podmínek pro podnikání, potenciálně tedy ke zvýšení ekonomické aktivity, vytváření pracovních míst, růstu zaměstnanosti a zvyšování příjmů obyvatel regionu. Jako částečně negativní efekt pro řadu obcí i Krajský úřad Středočeského se může projevit údržba nově postavených, modernizovaných či rekonstruovaných úseků komunikací, která se projeví ve zvýšení provozních výdajů veřejných rozpočtů. Intervence ROP v oblasti veřejné dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což by mělo vést mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti obyvatel regionu. Vyšší míra využívání veřejné dopravy by pak měla vést ke snížení dopravy individuální, což se pozitivně dlouhodobě bude projevovat ve snížení emisí, hluku či prašnosti. Snížení hluku, prašnosti či emisí by pak mělo v budoucnu vést k zatraktivnění regionu jakožto místa pro bydlení, tedy ke zvýšení počtu obyvatel i ke zvýšení kvality života stávajících obyvatel. Nově budovaná infrastruktura cyklodopravy pak bude do budoucna příznivě ovlivňovat potenciál sportovně rekreačního využití obyvateli v místě realizace projektu a tím i podpořit rozvoj podnikatelského prostředí navázaného na rekreační a sportovní aktivity. Dosažené výsledky a dopady budou však ovlivněny stabilitou příjemců, případnými úpravami projektů a externími vlivy, jejichž vliv se postupem času zvětšuje. U dopravní infrastruktury se jedná specificky například o potřebu nutné částečné obnovy v delším časovém horizontu. U dosud nedokončených projektů lze očekávat obdobné výsledky a dopady jako v případě hodnocených dokončených projektů. PO2 – Cestovní ruch V rámci prioritní osy 2 Cestovní ruch byly sledovány tyto efekty a parametry: počet vytvořených pracovních míst v oblasti cestovního ruchu, kvalita hromadných ubytovacích zařízení, počet návštěvníků památek a atraktivit a počet příjezdů a přenocování ve Středočeském kraji. Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu pracovních míst v oblasti CR (o 89 %), zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení (ROP SČ zřetelně přispěl ke zvýšení počtu zařízení s vyšším kvalitativním standardem) a na zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit (o 3 %). V případě počtu příjezdů a přenocování ve Středočeském kraji nebyl vliv intervencí ROP SČ prokázán. Z hlediska budoucích dopadů intervencí v rámci PO2 lze očekávat zvyšování návštěvnosti regionu, zvyšování příjmů místních aktérů z cestovního ruchu a vytváření pracovních příležitostí v sektorech zapojených v hodnotovém řetězci cestovního ruchu – doprava, ubytování, stravování a pohostinství, lokální řemeslná a rukodělná výroba či podpůrné služby. Lze tak očekávat příspěvek k tvorbě pracovních míst, zvyšování zaměstnanosti a příjmů obyvatel, především jako důsledek očekávaného 25

dalšího rozvoje ubytovacích kapacit a nabízených služeb (včetně zvýšení počtu pracovních míst a rozšíření okruhu klientely), rozšiřování nabídky atraktivit v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu i v důsledku realizace aktivit v oblasti propagace cestovního ruchu. Zmíněný rozvoj mohou ohrozit především externí vlivy ovlivňující oblast cestovního ruchu jako celku (zhoršení ekonomické situace ve zdrojových zemích, ztráta zájmu o Českou republiku jako turistickou destinaci aj.). Lze očekávat i místní pozitivní efekty související se investicemi v podpořených lokacích – příspěvek k celkovému zatraktivnění prostředí v municipalitách (vytvořená doprovodná infrastruktura je využívána i místními obyvateli) a tedy zlepšení podmínek pro rozvoj ekonomické aktivity, která nesouvisí přímo s cestovním ruchem. Investice do místního fyzického prostředí turistických lokalit tak potenciálně přispěje k zatraktivnění obcí pro bydlení i podnikání a podpoří jejich komplexní rozvoj. Nabídka sportovně rekreační infrastruktury bude přinášet pozitivní efekty i pro místní obyvatele, zprostředkovaně tak bude přispívat ke zlepšení životního stylu. V dlouhodobém horizontu lze očekávat udržení většiny výše identifikovaných efektů dokončených projektů. Bude však nejspíše nutné provést dílčí modernizaci stávajících ubytovacích kapacit i vytvořených produktů v oblasti propagace cestovního ruchu. V souvislosti s úrovní návštěvnosti podpořených atraktivit někteří aktéři přiznávají, že zájem o nově vzniklé atraktivity klesl v době, kdy nebyla věnována dostatečná pozornost jejich propagaci a lze takovou situaci i nadále očekávat. Jejich snahou o eliminaci poklesu zájmu je například vytvoření tradice konání pravidelných sympozií a doplňováním projektu dalšími uměleckými díly. Jako potenciálně problematická se jeví udržitelnost projektů v oblasti destinačního managementu, jelikož závazek udržitelnosti ovlivňuje významně hospodaření organizací stávajících příjemců nebo nedostatek podpory pro některé marketingové aktivity (např. účast na veletrzích) v souvislosti se změnou veřejných výdajových politik podpory cestovníího ruchu. PO3 – Integrovaný rozvoj území V rámci prioritní osy 3 Integrovaný rozvoj území měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení ve městech (o 13 %) i ve venkovských oblastech (o 34 %), na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech (o 52 %), na zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech (o 50 %) i ve venkovských oblastech (o 377 %). Příspěvek intervencí ROP SČ ke zkvalitnění zdravotnické infrastruktury a v oblasti revitalizace veřejných prostranství nebylo možné kvantifikovat na úrovni jednotlivých ukazatelů, ale pozitivní efekt byl prokázán na základě terénního šetření. Vliv intervencí ROP SČ na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve městech nebyl prokázán. Celkově lze v návaznosti na projekty v oblasti infrastruktury veřejných služeb i fyzických revitalizací očekávat zkvalitnění života obyvatel a zatraktivnění regionu pro obyvatele, což by se mohlo projevit i v kladném migračním saldu. V návaznosti na intervence realizované v rámci PO3 (zejména v oblasti volnočasových aktivit) lze v příštích letech očekávat další zvyšování zájmu o využívání vybudované či modernizované infrastruktury, a následně pak i hlubší rozvoj komunitního života obcí ve vazbě na vznik dalších nových spolků, oddílů a zájmových sdružení navázaných na rekonstruovanou a budovanou infrastrukturu. Dalším doplňkovým efektem intervencí by v budoucnosti mohl být i další rozvoj cestovního ruchu, s pozitivním dopadem na příjmy regionu, především jako důsledek růstu využívání vybudované volnočasové infrastruktury. Nicméně je zde vyšší riziko externích vlivů, které mohou rozvoj cestovního ruchu ohrozit. V souvislosti s růstem využívání sportovní volnočasové infrastruktury lze v buducnosti očekávat i pozitivní dopady na životní styl obyvatel regionu. V oblasti kulturní volnočasové infrastruktury lze očekávat v budoucnosti i zlepšení v oblasti kvality uváděných představení. V případě podpory vzdělávací infrastruktury lze v budoucnosti očekávat další zvyšování dovedností žáků a studentů díky využívání kvalitnějšího vybavení včetně zavedených inovativních 26

prvků ve výuce. V souvislosti s tím lze očekávat také zlepšování jejich studijních výsledků. Stejně tak lze v budoucnosti očekávat i efekty v oblasti zvýšení zaměstnatelnosti rodičů dětí, které mohly být umístěny do předškolních zařízení, i zvýšení zaměstnatelnosti a možností pracovního uplatnění studentů, kteří budou absolvovat kvalitnější vzdělávání. V oblasti sociálních služeb lze očekávat v některých případech prohlubování vztahů poskytovatelů sociální služby se zástupci obce, nebo větší zapojování klientů služby do komunitního života. V oblasti zdravotní péče očekávat udržení dosažených dopadů. Zároveň lze očekávat posílení některých efektů, například v zvýšení atraktivity zařízení (především ve vazbě na poskytování nové a kvalitnější péče), a to u projektů, které jsou v letošním roce teprve dokončovány. U dosud nedokončených projektů lze očekávat obdobný vývoj, jako je uvedeno výše pro dokončené projekty.

EQ 4: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď na evaluační otázku Funkčnost intervenční logiky na úrovni programu byla potvrzena, stejně tak na úrovni většiny oblastí podpory. Ve většině oblastí podpory tak lze většinu efektů a dopadů pro cílové skupiny projektů ROP SČ považovat za velmi nebo spíše významné. Změna chování cílových skupin byla ve většině případů prokázána. Shrnutí zjištění PO1 – Doprava Intervence v rámci Prioritní osy 1 zaměřené na dopravu byly zaměřeny jednak na modernizaci, budování a rekonstrukci regionální dopravní infrastruktury, tak na budování udržitelných forem veřejné dopravy a to včetně podpory cyklodopravy. Oblastmi, v rámci kterých jsou efekty a dopady na cílové skupiny hodnoceny, jsou:  

Regionální dopravní infrastruktura Udržitelné formy veřejné dopravy.

Regionální dopravní infrastruktura



Většina efektů projektů ROP SČ je v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy považována za významné či spíše významné. Jako významné byly posouzeny například dosažené efekty týkající se cyklodopravy či rozvoje VHD.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu, pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy a vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy.

V souvislosti s dosaženými efekty lze identifikovat pozitivní dopady na změnu v chování cílových skupin v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy. Jedná se především o upřednostňování veřejné hromadné dopravy či o zvýšení počtu cyklistů v regionu. Udržitelné formy veřejné dopravy



Většina efektů projektů ROP SČ je v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy považována za významné či spíše významné. Jako významné byly posouzeny například dosažené efekty týkající se cyklodopravy či rozvoje VHD.

27




V souvislosti s dosaženými efekty lze identifikovat pozitivní dopady na změnu v chování cílových skupin v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy. Jedná se především o upřednostňování veřejné hromadné dopravy či o zvýšení počtu cyklistů v regionu. PO2 – Cestovní ruch V rámci prioritní osy 2 byly intervence ROP SČ zaměřené zejména na rozšíření a zkvalitnění základní a doplňkové infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Kromě toho byly podpořeny také projekty s cílem zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací Středočeského kraje. Oblastmi, v rámci kterých jsou efekty a dopady na cílové skupiny hodnoceny, jsou:   

Ubytovací kapacity Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje.

Ubytovací kapacity



Naprostá většina efektů ROP SČ v oblasti je považována za velmi významné pro cílovou skupinu.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času, vyšší kvalita ubytovacích služeb a zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení.



V souvislosti s dosaženými efekty nelze jednoznačně identifikovat žádoucí změnu v chování cílové skupiny. Očekávanou změnu chování cílové skupiny lze potenciálně očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování turistické aktivity / návštěvnosti regionu).



Funkčnost intervenční logiky v oblasti ubytovacích kapacit byla potvrzena.

Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu



Většina efektů ROP SČ v oblasti je považována za velmi významné nebo spíše významné pro cílovou skupinu.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu a rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu.



V souvislosti s dosaženými efekty lze identifikovat změnu v chování cílové skupiny. Konkrétně se jedná o zvýšení návštěvnosti památek a muzeí, které byly podpořeny z ROP SČ.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu byla potvrzena.

Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje



Třetina efektů ROP SČ v oblasti je považována za velmi významné, třetina za spíše významné a třetina za méně významné pro cílovou skupinu. 28



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu a efekt zvýšené návštěvnosti pamětihodností a atraktivit v regionu.



V souvislosti s dosaženými efekty nelze jednoznačně identifikovat žádoucí změny v chování cílové skupiny, pozitivní změnu do budoucna lze očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování návštěvnosti regionu). Funkčnost intervenční logiky v oblasti propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje byla potvrzena.



V budoucnosti lze očekávat udržení výše identifikovaných efektů dokončených projektů především zvýšení návštěvnosti regionu.

PO3 – Integrovaný rozvoj území Intervence v rámci Prioritní osy 3 zaměřené na integrovaný rozvoj území byly shodně zaměřeny jednak na potřebnou fyzickou revitalizaci území měst a obcí, a jednak na řešení problémů a potřeb v oblasti nedostatečné kvality a rozsahu veřejných služeb. Problémy v hlavních regionálních centrech na území NUTS 2 Střední Čechy, tj. ve statutárních městech Kladno a Mladá Boleslav, byly shledány jako problémy komplexního charakteru, pro které je vhodné využít specifického nástroje, tj. integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Cíle a implementace tohoto nástroje jsou specifické, a proto jsou dosažené efekty a dopady IPRM realizovaných v Kladně a Mladé Boleslavi řešeny samostatně. Efekty a dopady na cílové skupiny v oblastech podpory 3.2 a 3.3 jsou řešeny společně, protože v rámci obou oblastí podpory probíhaly společné výzvy, které byly vždy zaměřeny na specifickou tematickou oblast. Těmito specifickými oblastmi, v rámci kterých jsou efekty a dopady na cílové skupiny hodnoceny, jsou:  

Fyzická revitalizace území Rozvoj infrastruktury veřejných služeb o Vzdělávání o Zdravotní péče o Sociální integrace o Volnočasové aktivity

Rozvoj regionálních center (o.p. 3.1) Mladá Boleslav



Cílové hodnoty indikátorů na úrovni IPRM budou naplněny nebo překročeny (resp. plocha regenerovaných a revitalizovaných veřejných prostranství bude o 1 ha menší, než byl cíl a dosáhne 97,1 % cílové hodnoty).



V rámci IPRM byly podpořeny všechny projekty, po kterých byla ze strany relevantních stakeholderů poptávka.



K významnějšímu zvýšení kvality života v Mladé Boleslavi došlo podle více než dvou třetin rezidentů (respondentů).



Nejvýznamnějším efektem realizace IPRM je oživení historického centra a navazujících částí města.



Významným efektem realizace IPRM je zvýšení nabídky volnočasových aktivity ve sportovněrekreační oblasti. Významné je i zvýšení nabídky kulturních aktivit, které oceňují zejména uživatelé podpořených zařízení (divadlo, ekocentrum a další). 29



V oblasti školství byla modernizována pouze jedna z 10 škol v řešené zóně. Dopad intervence je u cílové skupiny žáků ZŠ, kteří mají možnost tuto školu navštěvovat. Vzhled k tomu, že rodiče, kteří mají zájem na kvalitnějším vzdělávání pro svoje děti, mohou tuto školu využít, došlo tak ke zvýšení nabídky a kvality vzdělávání v řešeném území.



V oblasti dopravy došlo k potřebné obnově vozového parku bez dopadů na intenzitu a počet spojů. Efektem tak bylo částečné zvýšení atraktivity (dostupnost modernějších autobusů) městské hromadné dopravy.



V souvislosti s uvedenými efekty lze očekávat tyto změny v chování cílových skupin: Na revitalizovaném území (zatraktivnění centra města a přilehlých parků) dochází k přeměně funkčního využití daného území. Oživení a účelnější využití veřejných prostranství přináší změnu ve struktuře nabízených služeb (např. se mění se skladba a zaměření obchodů v centru, pořádání akcí – trhů a kulturních akcí). Zvyšuje se i využívání dříve zanedbaných parků. Nově vystavené a revitalizované sportovní a kulturní zařízení se těší zájmu obyvatel města i návštěvníků. Revitalizace a výstavba nových zařízení umožňuje zvýšení kvality a nabídky služeb v oblasti sportu a kultury, která je spojena se zvýšeným využíváním těchto zařízení ze strany obyvatel a návštěvníků. Rekonstrukce městského divadla umožňuje realizaci nových forem představení a zvyšuje se i počet hostování jiných souborů. Modernizace výuky na jedné ze základních škol zvyšuje prestiž této školy. Efektem je zvýšený zájem o tuto školu ze strany žáků/rodičů, ale také tlak na zvýšení kvality u ostatních škol. Lze tak očekávat, že některé další školy budou tento příklad následovat. Obnova vozového parku přinesla rozšíření linek s nízkopodlažními autobusy a s tím spojený zvýšený komfort pro cestující. Provedené šetření však ukázalo, že dostupnost nízkopodlažních autobusů je omezena jen na některé linky. Mladá Boleslav nyní předpokládá další zkvalitnění vozového parku v rámci IPRÚ. Funkčnost intervenční logiky IPRM byla potvrzena v oblasti revitalizace území a zvýšení nabídky volnočasových aktivit. V oblasti školství a dopravy byly efekty intervencí, z hlediska jejich dopadu, nižší.

Kladno

 

Cílové hodnoty indikátorů na úrovni IPRM budou naplněny nebo překročeny.



Jako nejvýznamnější efekt realizace IPRM je vnímáno zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM. Zejména se jedná o úpravu centra, náměstí Sítná, opravu chodníků a dětských hřišť.



Pozitivně je hodnoceno zlepšení nabídky volnočasových aktivity ve sportovně-rekreační oblasti a zkvalitnění nabídky kulturních aktivit, které oceňují zejména uživatelé podpořených zařízení (divadlo, knihovna).



V oblasti školství byly rekonstruovány dvě mateřské školy, u kterých došlo k celkovému navýšení kapacity a celkově tak došlo k zajištění potřebná kapacity MŠ na Kladně. Rekonstrukce jedné základní a střední školy a modernizace praktické výuky pekař, cukrář má přínos pro žáky příslušných škol.



V oblasti dopravy došlo k rekonstrukci zastávek a zálivů městské autobusové dopravy. Efektem tak bylo částečné zvýšení atraktivity (kvalita zastávek) městské hromadné dopravy.

K významnějšímu zvýšení kvality života na Kladně došlo podle více než 80 % rezidentů (respondentů).

30

Potřebnou obnovu vozového parku dopravní podnik zajistil v rámci individuální projektu v oblasti podpory 1.2 ROP SČ mimo rámec IPRM.



V souvislosti s uvedenými efekty lze očekávat tyto změny v chování cílových skupin: Na revitalizovaném území (zatraktivnění historické části města, rekonstrukce řady komunikací v řešené zóně, revitalizace Sítenského údolí a náměstí Sítná, revitalizace brownfieldu – Kasárna, výstavba dětských hřišť a další) dochází k oživení a účelnějšímu využití veřejných prostranství. Na základě terénního šetření se ukázalo, že obyvatelé Kladna možnosti nově revitalizovaného území hojně využívají (např. užití dětských hřišť, parků, realizace trhů a dalších akcí) a lze očekávat, že využití revitalizovaných veřejných prostranství se bude dále rozvíjet (pořádáním více akcí, rozvoj navazujících služeb v revitalizovaném území). Nově vystavené a revitalizované sportovní a kulturní zařízení se těší zájmu obyvatel města i návštěvníků. Revitalizace a výstavba nových zařízení umožňuje zvýšení kvality a nabídky služeb v oblasti sportu a kultury, která je spojena se zvýšeným využíváním těchto zařízení ze strany obyvatel a návštěvníků. V oblasti kultury bude, pro město, významnou akcí znovuotevření revitalizovaného městského divadla. V oblasti školství došlo k pokrytí kapacit v mateřských školách. Vzhledem k umístění rekonstruovaných mateřských škol budou muset rezidenti z centra dojíždět, dle vyjádření ředitelky školky, dojíždění nebrání ve využití zařízení. Rekonstrukce zastávek a zálivů městské autobusové dopravy přináší zvýšenou využitelnost nízkopodlažních autobusů, a to zejména pro matky s kočárky, starší obyvatele a hendikepované. Lze tak očekávat vyšší využití MHD na dotčených spojích ze strany těchto skupin obyvatel. Funkčnost intervenční logiky IPRM byla potvrzena v oblasti revitalizace území, zvýšení nabídky volnočasových aktivit a školství. V oblasti dopravy byly efekty intervencí, z hlediska jejich dopadu, nižší.

Fyzická revitalizace území



Většinu efektů ROP SČ v oblasti revitalizací území lze považovat za významné či spíše významné pro cílové skupiny.



Nejvýznamnějším potvrzeným efektem je vznik příjemnějšího a estetičtějšího prostředí v obcích. Dále pak lze jako významné hodnotit tyto efekty: zkvalitnění životního prostředí v obcích, zvýšení atraktivity obcí, bezpečnější pohyb obyvatel v obci a zlepšení dostupnosti služeb občanské vybavenosti obce pro obyvatele).



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Díky zlepšení prostředí v podpořených obcích mohou obyvatelé podpořených obcí žít v příjemnějším prostředí a zvyšuje se jejich spokojenost s prostředím v obci. Obyvatelé v některých případech využívají lepší podmínky pro rozvoj spolkového a kulturního života v obci. Současně dochází v některých případech ke zvýšení zájmu návštěvníků o podpořené obce.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti fyzických revitalizací byla potvrzena.

Vzdělávání



Většinu efektů ROP SČ v oblasti vzdělávací infrastruktury lze považovat za významnou či spíše významnou pro cílové skupiny.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení (zejména MŠ), možnost využívat kvalitnější vybavení s následným dopadem na zvýšení 31

dovedností žáků a zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve vzdělávacích zařízeních s dopadem na zvýšení zájmu o výuku (zejména SŠ).



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Využívání kvalitnějšího vybavení ve výuce vede dle očekávání ke zvýšení oborových dovedností žáků. Kvalitnější a přívětivější prostředí ve školách přispívá také k celkovému zvýšení zájmu o výuku, a to jak ze strany stávajících žáků, tak ze strany potenciálních zájemců, což se projevuje zvýšením počtu žáků u zápisu (týká se všech stupňů vzdělávání).



Funkčnost intervenční logiky v oblasti vzdělávací infrastruktury byla potvrzena.

Zdravotní péče



Všechny efekty ROP SČ v oblasti zdravotní péče lze považovat za významné či spíše významné pro cílové skupiny.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zkvalitnění zdravotní péče, i rozšíření nabídky zdravotní péče o nové typy léčby a péče a poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů. Což se projevilo i v potvrzeném efektu zvýšení atraktivity zdravotnických zařízení, jak ze strany klientů (růst zájmu o péči v zařízení), tak na straně zaměstnanců (zařízení jsou pro zaměstnance atraktivnější).



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat i změny v chování cílových skupin. Díky zkvalitnění a rozšíření poskytované zdravotnické péče dochází ze strany obyvatel regionu zvýšení zájmu o péči v podpořených zařízeních a také zvýšení zájmu potenciálních zaměstnanců z řad obyvatel o získání pracovního místa v podpořených zařízeních. Dle očekávání vedou uvedené efekty ke zkrácení doby, kterou pacienti/klienti (obyvatelé regionu Střední Čechy) tráví ve zdravotnickém zařízení při vyšetření či v rámci dlouhodobější léčby. Kvalitnější péče také částečně přispívá ke zkrácení doby pracovní neschopnosti obyvatel využívajících podpořená zařízení, tj. ke zrychlení jejich rekonvalescence.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti zdravotní péče byla potvrzena.

Sociální integrace



Část efektů ROP SČ v oblasti infrastruktury pro sociální služby je považována za významné či spíše významné pro cílové skupiny. Naopak některé očekávané efekty jsou považovány za méně významné.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zvýšení kapacity zařízení poskytujících sociální služby, zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb, rozšíření nabídky poskytovaných služeb.



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Za nejvýraznější změnu lze považovat, že klienti sociálních služeb se v důsledku dosažených efektů zapojují do běžného života a do společnosti, například prostřednictvím účasti na komunitním životě obce či docházením do sociálně terapeutických dílen. Díky zvýšení kapacity zařízení pro sociální péči (včetně vzniku nových zařízení, především pro chráněné bydlení) do těchto zařízení jsou umisťováni či docházejí klienti, pro které dříve byla daná služba nedostupná, a byli tak často v celodenní péči rodinných příslušníků. Možnost využití sociální péče tak přispívá k odlehčení povinností rodinných příslušníků těchto klientů spojených s péčí o závislou osobu, a celkově tak dochází ke zvýšení jejich kvality života.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti infrastruktury pro sociální služby byla potvrzena. 32

Volnočasové aktivity



Většina efektů ROP SČ v oblasti volnočasových aktivit je považována za významné či spíše významné pro cílové skupiny.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení kvality sportovních a kulturněspolečenských zařízení a rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zvýšení poptávky po zařízení či zvýšení pohybových aktivit dětí nebo dalších obyvatel obce.



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Díky rozšíření možností trávení volného času včetně širší nabídky sportovišť a zkvalitnění vybavení volnočasových zařízení stávající uživatelé využívají podpořená zařízení ve větší míře a zvýšil se také zájem ze strany nových uživatelů. Kromě obyvatel dotčené obce navštěvují (především v případě venkovských obcí) dle očekávání podpořená sportovní i kulturní zařízení také obyvatelé okolních obcí. Především u dětí, ale i u dalších obyvatel obce tak dochází ke zvýšení jejich pohybové aktivity díky častějšímu využívání nových/zrekonstruovaných sportovišť. Na základě uvedených efektů se uživatelé volnočasových zařízení na těchto místech cítí bezpečněji, a v případě dětských hřišť také často vnímají nově vzniklá či rekonstruovaná hřiště jako bezpečnější pro své děti. Dosažené efekty také podporují komunitní život v obci, kdy nové či oživené kulturní centrum či hřiště se často stává místem setkávání obyvatel a konání různých společenských akcí.




EQ 5: Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ? Odpověď na evaluační otázku Intervenční logika prioritních os byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje v rámci jednotlivých oblastí podpory jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty. Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům. V případě oblastí podpory, u kterých je možné provést srovnání nákladů na jednotku výstupu, byly realizovány projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován a kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné. Shrnutí zjištění PO1 – Doprava Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura



Intervenční logika oblasti podpory byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty.



V rámci oblasti podpory 1.1 byly realizovány projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu

33

zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné. Oblast podpory 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy






V rámci oblasti podpory 1.2 byly realizovány spíše projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné.

PO2 – Cestovní ruch Oblast podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu



Intervenční logika oblasti podpory byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty. Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům oblasti podpory.

Oblast podpory 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu



Intervenční logika ROP SČ v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu byla vyhodnocena jako principiálně funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou převáděny na očekávané efekty pouze s dílčími výhradami. Z hlediska programové logiky lze konstatovat, že byla volena vhodná řešení pro dosahování stanovených cílů oblasti podpory.

Oblast podpory 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje



Intervenční logika oblasti podpory 2.3 byla vyhodnocena jako principiálně funkční, investované zdroje však přináší očekávané efekty spíše s výhradami.

PO3 – Integrovaný rozvoj území Oblast podpory 3.2 Rozvoj měst:




Oblast podpory 3.3 Rozvoj venkova:




34

EQ 6: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Odpověď na evaluační otázku Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritních os a cílů programu lze považovat za naplněný. Postupy administrace a implementace ROP naplňovaly princip hospodárnosti posuzováním souladu se standardem obvyklých cen stavebních prací a jednotkových cen stavebních prací a důsledným uplatňováním principu veřejné soutěže dodavatelů. Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory ROP dosahovala 3,7 %. Celková úspornost realizace projektů oproti žádosti pak průměrně 16,9 %. Po dokončení realizace všech projektů a jejich finančním vypořádání lze očekávat dosažení ještě vyššího procenta úspor15. Na základě ověření intervenční logiky oblastí podpory a typových intervencí realizovaných s podporou ROP lze konstatovat, že realizace aktivit a využití zdrojů byly opodstatněné ve vztahu ke stanoveným cílům. Lze tedy konstatovat i principiální úspornost zvolené strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům. Shrnutí zjištění PO1 – Doprava Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 1.1 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 1.1 dosahovala 5,6 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 26 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Oblast podpory 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 1.2 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 1.2 dosahovala 5,3 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 22,6 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. PO2 – Cestovní ruch Oblast podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 2.1 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 2.1 dosahovala 5,8 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 7,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

15

V době realizace evaluace byla nezanedbatelná část projektů v realizaci. Dostupné údaje za projekty tak nezahrnovaly kompletní finanční údaje o realizaci projektů.

35

Oblast podpory 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 2.2 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 2.2 dosahovala 4,8 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 10,2 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Oblast podpory 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 2.3 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 2.3 dosahovala 6,3 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 17,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. PO3 – Integrovaný rozvoj území Oblast podpory 3.1 – Rozvoj regionálních center Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 3.1 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektů v rámci oblasti podpory 3.1 dosahovala 10,9 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 29,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 3.2 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektů v rámci oblasti podpory 3.2 dosahovala 7,7 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 16,1 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Oblast podpory 3.3 – Rozvoj venkova Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 3.3 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektů v rámci oblasti podpory 3.3 dosahovala 6,4 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 14,1 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. PO4 – Technická pomoc Oblast podpory 4.1 – Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 4.1 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektů v rámci oblasti podpory 4.1 dosahovala 0,2 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 9,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

36

Oblast podpory 4.2 – Informovanost a publicita Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 4.2 lze považovat za naplněný. V rámci oblasti podpory 4.2 nebyla dosažena úspora v posuzování projektů. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 33,7 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Oblast podpory 4.3 – Zvýšení absorpční kapacity Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 4.3 lze považovat za naplněný. V rámci oblasti podpory 4.3 nebyla dosažena úspora v posuzování projektů. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 26,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

EQ 7: Přispěla realizace ROP SČ k plnění cílů Lisabonské strategie a strategie „Evropa 2020“? Odpověď na evaluační otázku Je možné identifikovat vazbu a příspěvek intervencí ROP ke všem prioritním oblastem Lisabonské strategie. Silnou vazbu a příspěvek lze identifikovat a potvrdit v případě oblastí Podnikatelské prostředí, Udržitelné využívání zdrojů, Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí a Vzdělávání. Shrnutí zjištění



Realizace ROP SČ přispívala k naplňování národních cílů strategie EU 2020. Přímou vazbu a příspěvek lze identifikovat vůči cílům Zaměstnanost a cílům oblasti klimatu a energie. Intervence ROP tak prokazatelně přispěly k naplňování priority 3 strategie EU 2020 „Růst podporující začlenění“ a klíčové iniciativy Program pro nové dovednosti a pracovní místa. Dále, přispěly k naplňování priority 2 „Udržitelný růst“ a klíčové iniciativě Evropa méně náročná na zdroje.



Volnější zprostředkovanou vazbu a příspěvek strategii EU 2020 v rovině vytváření předpokladů pro zachování úrovně plnění stanovených cílů EU2020 lze identifikovat vůči cílům Vzdělávání, Chudoba, Věda, výzkum, inovace. Intervence ROP tak vytvářely předpoklady pro naplňování priority 1 „Inteligentní růst“ a klíčových iniciativ Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací.

37

2.2 Evaluační úkol 2 EQ 8: Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení rovných příležitostí v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí? Odpověď na evaluační otázku ROP SČ přispěl ke zlepšení rovných příležitostí v míře odpovídající typu programu. Typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí jsou následující. V oblasti mobility a dostupnosti služeb projekty ROP SČ nejvíce přispívaly ke zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou a ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. V oblasti zajištění rovných pracovních podmínek projekty ROP SČ nejvíce přispívaly k vytvoření vhodných pracovních podmínek pro sladění pracovního a osobního života a ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Projekty dále přispěly ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin osob, především v oblasti využívání moderních informačních technologií. Projekty realizované v ROP SČ přispěly také ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. Shrnutí zjištění Z hlediska jednotlivých prioritních os a prioritních oblastí pak vykázaly vliv v oblasti zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin především projekty z o. p. 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy, o. p. 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu a 3.1 Rozvoj regionálních center. V oblasti zajištění rovných pracovních podmínek vykázaly vliv zejména projekty v p. o. 2.1. V rámci prioritní osy 3 pak dle výsledků monitoringu k zajištění rovných pracovních podmínek nejvíce přispívaly projekty zaměřené na vzdělávání a sociální integraci. Z hlediska dílčích kritérií tyto projekty nejčastěji přispívaly ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Konzultace realizace projektů se zástupci znevýhodněných skupin byla vykázána nejčastěji u projektů v rámci prioritní osy 3, nejčastěji u projektů zaměřených na sociální integraci. V případě těchto projektů byla realizace projektu konzultována se zástupci specifických cílových skupin, a výstupy projektu tak vyhovují potřebám těchto skupin. Zohlednění potřeb specifických skupin v publicitě projektu bylo poměrně široce uplatňováno v rámci projektů prioritní osy 2 a prioritní osy 3, v největší míře pak u projektů z o. p. 3.1 a v rámci o. p. 3.2 a 3.3 pak u projektů zaměřených na oblast sociální integrace. Kritéria v oblasti zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin patřila k těm méně často vykazovaným. V největší míře vykázaly vliv v této oblasti projekty spadající do o. p. 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje, jak lze vzhledem k zaměření této oblasti podpory očekávat. Vliv na prevenci sociálně patologických jevů v největší míře vykazovaly projekty z prioritní osy 3 (zejména oblasti podpory 3.1 a 3.3), přičemž se jednalo především o projekty zaměřené na oblast volnočasových aktivit.

38

EQ 9: Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení udržitelného rozvoje v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje? Odpověď na evaluační otázku ROP SČ přispěl ke zlepšení udržitelného rozvoje v míře odpovídající typu programu. Typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje jsou následující: 

Realizace projektů přispěla především ke snížení emisí a také ke snížení hlukové zátěže.



V rámci projektů realizovaných v ROP SČ dále docházelo k využití výrobků z recyklovaných materiálů a k podpoře využívání environmentálně přátelštějších technologií.

Shrnutí zjištění Ke snížení emisí (CO2, PM10, Nox) v největší míře přispěly projekty PO1, kde toto kritérium naplňovala více než polovina projektů v o. p. 1.1 i 1.2. Současně projekty z o. p. 1.1 (Regionální dopravní infrastruktura) v největší míře přispívaly také ke snížení hlukové zátěže (kritérium č. 47). Uvedená zjištění jsou v souladu s výsledky dotazníkového šetření. V rámci prioritní osy 3 pak dle údajů ke snížení emisí nejvíce přispívaly projekty v rámci o. p. 3.1, především projekty v oblasti dopravy (obnova vozového parku DP Mladá Boleslav, rekonstrukce komunikací) a revitalizace území regionálních center. K využití výrobků z recyklovaných materiálů docházelo nejčastěji v rámci projektů o. p. 2.3 zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje, kde toto kritérium splňovala polovina projektů. V rámci PO3 byly využívány recyklované výrobky v největší míře v o. p. 3.3, přičemž z hlediska tematických oblastí byla míra jejich využívání poměrně rovnoměrná, nejmenší pak v oblasti zdravotnictví. Využití environmentálně přátelštějších technologií podporovaly nejvíce projekty z o. p. 2.1 (Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu), a to dle dotazníkového šetření např. ve formě nahrazování fosilních paliv za plyn či využívání ekologicky šetrných prostředků. V rámci o. p. 3.2 a 3.3 zahrnovaly využívání ekologicky přátelštějších technologií především projekty v oblasti zdravotnické péče. Projekty v prioritních osách 2 a 3 přispívaly k udržitelnému rozvoji také formou zahrnutí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. V největší míře byla environmentální osvěta šířena v projektech o. p. 2.3 v rámci propagace cestovního ruchu, v rámci PO3 pak v projektech v oblasti vzdělávání.

39

2.3 Evaluační úkol 3 Evaluační úkol 3 byl zaměřen na stanovení metodiky výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“. Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí je popsáno sadou dílčích ukazatelů, které odrážejí faktické projevy atraktivity v konkrétní obci. Byly definovány 4 vzájemně se doplňující dimenze atraktivity území: 1. Vybavenost obce 2. Dostupnost a přírodní dimenze 3. Ekonomická aktivita 4. Lidský kapitál Odpověď na evaluační otázku Hodnota výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“, která vyjadřuje rozdíl ve vývoji definovaného způsobu vyjádření atraktivity města obcí mezi podpořenými a nepodpořenými městy a obcemi, se ve sledovaném období zvýšila o 25 %. Při úzkém pohledu na skupinu podpořených a nepodpořených obcí je patrný podobný trend. Lepší výsledky (o 25 %, tj. hodnota výsledkového indikátoru) však byly dosaženy u obcí podpořených z ROP SČ. Hlavním faktorem je především rozdíl v dimenzi 1, která hodnotí vybavenost obce. Právě v této dimenzi byla skupina podpořených obcí výrazně lépe hodnocena. V ostatních dimenzích byly obě skupiny obcí srovnatelné nebo daná dimenze neměla dostatečnou váhu na celkovém hodnocení. Z kvantitativního hlediska však nedošlo k zásadním změnám. Celková atraktivita území obcí v rámci Středočeského kraje principiálně zůstala nezměněna. Shrnutí zjištění Atraktivita poměřovaná vybaveností obce zaznamenala lepší vývoj u těch obcí, na jejichž území byl realizován projekt. V případě dimenze 1, která hodnotí vybavenost obce infrastrukturou veřejných služeb a má těsnou vazbu na zaměření intervencí ROP Střední Čechy, zaznamenaly podpořené obce lepší výsledky ve srovnání s nepodpořenými obcemi. Pro výsledkový indikátor Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí byla zhodnocena souvislost s třemi významnými faktory: 

objem podpory



velikost obce



poloha obce vůči Praze.

Byl zaznamenán pozitivní vliv na úroveň atraktivity obcí podpořených z prioritní osy 3. Nebyl však prokázán vztah mezi celkovým objemem veřejných prostředků investovaných v rámci ROP a atraktivitou obce tak, jak stanovena pomocí výsledkového indikátoru. Zvlášť byl sledován také objem veřejných prostředků v rámci prioritní osy 3, která je primárně zaměřena na rozvoj území. V tomto případě byl zaznamenán pozitivní vliv na úroveň atraktivity obcí. Pozitivní změny ve směru zvýšení atraktivity dosahují především menší obce. Faktor velikosti obce byl podrobněji sledován vzhledem k odlišné struktuře obou porovnávaných skupin, tj. podpořených a nepodpořených obcí. Z výsledků změny atraktivity obcí podle jejich velikosti je zřejmé, že pozitivní změny ve směru zvýšení atraktivity dosahují především menší obce. 40

Obce v zázemí Prahy dosahují zpravidla vyšší atraktivity. Dalším hodnoceným aspektem byla poloha obce vůči Praze. Podle předpokladu bylo zjištěno, že obce v zázemí Prahy dosahují zpravidla vyšší atraktivity než obce více vzdálené od Prahy.

41

3 Popis průběhu realizace projektu a metod aplikovaných pro splnění jednotlivých úkolů Dne 3. 7. 2015 byla uzavřena smlouva mezi zadavatelem Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy a dodavatelským konsorciem společností HOPE GROUP, s.r.o. a NAVIGA4, s.r.o. na realizaci veřejné zakázky „Evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ“. Předmětem zakázky bylo zpracování komplexní souhrnné evaluace dopadů Regionálního operačního programu Střední Čechy za celé programové období 2007-2013. Evaluace se zaměřila na vyhodnocení míry naplnění stanovených cílů ROP SČ a reálného přínosu realizace programu pro region. Výstupy evaluace mohou být využity i jako podkladový materiál pro Závěrečnou zprávu o provádění ROP SČ. Evaluace byla prováděna také pro potřeby veřejné prezentace výsledků programu. Dopadová evaluace, která je prováděna za účelem zhodnocení dopadů ROP SČ, si obecně klade za cíl vyhodnotit změny, které lze přičíst určité intervenci, tj. v tomto případě programu. Dopadová evaluace se vždy snaží o zachycení dopadů plánovaných, ale také neplánovaných, v intervenci nezamýšlených. Na rozdíl od sledování výsledku, který zkoumá, zda cíle bylo dosaženo, evaluace dopadu je "srovnáním mezi tím, co se skutečně stalo, a tím, co by se stalo v případě neexistence intervence"16. Jedná se tedy o srovnávací analýzu. Evaluace dopadů se tedy snaží odpovědět na otázky ohledně příčiny a následku proběhlých změn, jinými slovy podchytit změny, které jsou přímo odvislé od realizace programu. Evaluace dopadů ROP SČ měla tři hlavní části. V rámci řešení evaluačního úkolu 1 byla vyhodnocena míra naplnění stanovených cílů ROP SČ a reálný přínos realizace programu pro region. Řešení evaluačního úkolu 2 se zaměřilo na vyhodnocení přínosu ROP SČ k horizontálním tématům a v rámci řešení evaluačního úkolu 3 byla stanovena metodika výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity měst a obcí“ na úrovni celého programu a indikátor byl vypočten.

3.1 Seznam evaluačních otázek Seznam evaluačních otázek vychází ze zadávací dokumentace zadavatele ze dne 12. 5. 2015 a je dále rozpracován na podotázky v nabídce zpracovatele a v Úvodní zprávě. Tabulka 5: Seznam evaluačních otázek Evaluační úkol 1. Evaluace dosažených efektů programu

16

Evaluační otázka 1.

Do jaké míry byla vyčerpána alokace programu, resp. jednotlivých prioritních os? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedočerpání?

2.

Byly dosaženy cílové hodnoty jednotlivých indikátorů? Do jaké míry byly naplněny cíle ROP SČ? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedosažení stanovených cílů?

White, H. (2006) Impact Evaluation: The Experience of the Independent Evaluation Group of the World Bank

42

Evaluační úkol

2. Vyhodnocení přínosu ROP SČ k horizontálním tématům

Evaluační otázka 3.

Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? Jaké další dopady lze v budoucnosti očekávat?

4.

Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin?

5.

Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ?

6.

Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji?

7.

Přispěla realizace ROP SČ k plnění cílů Lisabonské strategie a strategie „Evropa 2020“?

1.

Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení rovných příležitostí v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí.

2.

Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení udržitelného rozvoje v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje.

3. Stanovení metodiky výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“

3.2 Návrh výzkumného designu V rámci zpracování zakázky je využíván ucelený a logický výzkumný design, který navazuje na zadavatelem vymezené evaluační otázky a zajišťuje maximální kvalitu dodaného výstupu – tedy odpovědí na evaluační otázky. V Úvodní zprávě byly rozpracovány jednotlivé evaluační úkoly a otázky, včetně cíle a přístupu k řešení, postupu realizace děleného do dílčích kroků, a dále dle evaluačních otázek – pro každou otázku jsou specifikovány ukazatele, zdroje dat, nástroje sběru a analytické metody. Důraz je kladen na metody vhodné pro dopadovou evaluaci, přičemž využíván je i kontrafaktuální přístup dopadové evaluce („CIE17“). Dopadová evaluace (hodnocení dopadů – efektů a přínosu) je definována jako „posouzení změny v situaci osob, společenství či podniků (společností), již je možné přičítat účinkům konkrétního projektu, programu, či politiky“18.

17

Conterfactual impact evaluation

18

Zdroj: World Bank

http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/TOPICS/EXTPOVERTY/EXTISPMA/0,,menuPK:384339~pagePK:162100~piPK:1 59310~theSitePK:384329,00.html

43

Navržená metodologie evaluace dopadů byla sestavena s využitím následujících metodologických publikací:



Huey-Tsyh Chen (2015): Practical Program Evaluation Theory-Driven Evaluation and the Integrated Evaluation Perspective,



Pawson R., Tilley N. (2004): Realist Evaluation



Handbook on Impact Evaluation (The World Bank),



Impact Evaluation in Practice (The World Bank),



The Road to Results (The World Bank),



Podklady ke kurzu Measuring Causal Effects in the Social Sciences, pořádaného Kodaňskou univerzitou a společností Coursera,



Institutionalizing Impact Evaluation Within the Framework of a Monitoring and Evaluation System (The World Bank),



Evaluating the Impact of Training and Institutional Development Programs (Economic Development Institute of The World Bank);



Approaches for assessing the impacts of the Rural Development Programmes in the context of multiple intervening factors (European Evaluation Network for Rural Development, European Comission)



White, H. (2009) Theory Based Impact Evaluation: Principles and Practice. International Initiative for Impact Evaluation (3ie), Working Paper 3,



Shahidur R. Khandker; Handbook on Impact Evaluation - Quantitative Methods and Practices; (The World Bank).

Zpracovatel pro realizaci zakázky využívá smíšený evaluační design zahrnující kvantitativní i kvalitativní metody (viz popis řešení jednotlivých evaluačních otázek v Úvodní zprávě). V rámci řešení evaluačních otázek jsou zodpovídána i základní evaluační kritéria, a to:



Účelnost: zejména evaluační otázka 2



Účinnost: zejména evaluační otázka 5



Úspornost / hospodárnost: zejména v rámci evaluační otázky 6



Užitečnost: zejména v rámci evaluační otázky 4



Udržitelnost: zejména v rámci evaluační otázky 3

44

3.3 Shrnutí použité metodologie 3.3.1 Evaluační úkol 1 Vyhodnocení dosažených efektů programu 3.3.1.1

EQ1 Míra vyčerpání alokace programu

Evaluační otázka 1: Do jaké míry byla vyčerpána alokace programu, resp. jednotlivých prioritních os? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedočerpání? Cíl Cílem této evaluační otázky bylo vyhodnotit míru čerpání celkové alokace programu, alokace jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Zároveň bylo cílem identifkovat příčiny případného nedostatečného čerpání finanční alokace v příslušných oblastech podpory (prioritních osách). Přístup Řešení evaluační otázky bylo postaveno na analýze kvantitativních údajů o čerpání (finančním pokroku) na úrovni oblastí podpory programu, s využitím výstupových sestav z IS MONIT7+. Zároveň byla provedena analýza příčin případného nedostatečného čerpání u příslušných prioritních os/oblastí podpory. Postup řešení Řešení evaluační otázky 1 bylo zpracováno na dvou úrovních: 1) úroveň programu, 2) úroveň prioritních os a oblastí podpory. Obě části byly dále rozděleny do dílčích kroků/analýz. Analýza na úrovni programu pokrývala následující aspekty čerpání:     

vývoj disponibilní alokace programu vyhodnocení postupu realizace programu vyhodnocení vývoje a předpokladu čerpání z hlediska podílu příspěvku EU a národních zdrojů vyhodnocení plnění pravidla N+2/N+3 předpoklad vyčerpání alokace programu.

Přístup a zdroje dat pro dílčí analýzy jsou uvedeny přímo u jednotlivých analýz, z důvodu jejich úzkého navázání na samotné výsledky.

3.3.1.2

EQ2 Dosažení MI a cílů programu

Evaluační otázka 2: Byly dosaženy cílové hodnoty jednotlivých indikátorů? Do jaké míry byly naplněny cíle ROP SČ? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedosažení stanovených cílů? Cíl Cílem této evaluační otázky bylo zhodnocení naplnění cílů ROP SČ na základě plnění nastavených monitorovacích indikátorů, tj. věcného pokroku programu. Přístup Globálním cílem regionu k roku 2013 bylo zvýšení HDP na obyvatele na úroveň minimálně 75 % průměru EU25 a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Dosažení tohoto globálního cíle je podmíněno naplněním specifických cílů programu. 45

Dále byly stanoveny tyto specifické cíle:    

zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí zvýšení návštěvnosti a délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů.

Pro všechny cíle ROP SČ byly vytyčeny monitorovací indikátory, které reflektují definované cíle. Hodnocení naplnění cílů ROP SČ bylo tedy primárně provedeno na základě hodnocení plnění monitorovacích indikátorů, včetně využití monitorovacího indikátoru atraktivity podpořených měst a obcí, který byl řešen v rámci úkolu 3. Plnění monitorovacích indikátorů bylo analyzováno na časové ose v rámci období realizace operačního programu a ve vazbě na čerpání alokace /finanční pokrok. Jako další zdroj pro vyhodnocení plnění cílů ROP SČ jsou vedle monitorovacích indikátorů využity i výstupy řešených evaluačních otázek 3 a 4, které se zabývají efekty programu na cílové skupiny. Výsledný výrok o naplnění cílů ROP SČ byl tedy opřen o oba uvedené zdroje informací. Postup řešení Řešení evaluační otázky 2 bylo zpracováno na dvou úrovních: 1) úroveň programu, 2) úroveň prioritních os a jejich naplňování z oblastí podpory. Řešení evaluační otázky 2 bylo rozděleno do následujících dílčích kroků/analýz:   

analýza věcného pokroku – naplnění monitorovacích indikátorů zhodnocení naplnění cílů prioritních os a programu ROP SČ ve vazbě na stanovené monitorovací indikátory (a využití zhodnocení dosažených efektů v rámci EQ 3a 4) zhodnocení souladu věcného plnění s finančním čerpáním.

46

3.3.1.3

EQ3 Skutečné efekty a dopady realizace programu

Evaluační otázka 3: Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? Jaké další dopady lze v budoucnosti očekávat? Cíl Primárním cílem evaluační otázky je zjistit a zhodnotit skutečné efekty a dopady ROP SČ na region, včetně nezamýšlených dopadů a dopadů budoucích. Sekundárním cílem řešení EQ 3 je určit, do jaké míry je možné dosažené změny skutečně přiřadit intervencím ROP SČ, tzn. stanovit u stěžejních aktivit čistý přírůstek efektů, který lze přičíst realizaci programu. Přístup Zjištění skutečných efektů bylo provedeno pro první tři prioritní osy. V případě PO1–3 bylo hodnocení provedeno prostřednictvím kontrafaktuální evaluace definovaných efektů. Ve všech případech však nebylo možné využít metod kontrafaktuální evaluace (viz níže)19. Předmětem kontrafaktuální evaluace bylo hodnocení efektů na cílové skupiny ROP SČ, které byly chápány jako střednědobá až dlouhodobá změna v situaci cílové skupiny přičitatelná realizovaným výstupům a výsledkům intervence ROP SČ. Co se týče odhadu budoucího vývoje, tak řešení úzce navazuje na výstupy evaluační otázky 4 mapující efekty ROP SČ. Postup řešení Řešení evaluační otázky 3 bylo rozděleno do následujících dílčích kroků:     

Identifikace relevantních dopadů a výběr vhodných ukazatelů pro jejich hodnocení Získání dat o stavu subjektů/entit před a po realizaci projektů Určení hrubého příspěvku/dopadu Provedení kontrafaktuální evaluace dopadů (CIE) Určení čistého příspěvku/dopadu

Přehled identifikovaných relevantních dopadů a výběr vhodných ukazatelů pro jejich hodnocení PO1 - Doprava Ukazatele Počet dopravních nehod na podpořených úsecích (o. p. 1.1) Četnost výskytu kongescí (o. p. 1.1) Počet přepravených cestujících VHD (o. p. 1.2) Počet nehod cyklistů a chodců na původních úsecích komunikace (o. p. 1.2) Počet cyklistů na původních úsecích komunikace

19

Zdroje dat  Policie ČR / CDV – Jednotná dopravní vektorová mapa (http://www.jdvm.cz/)  Představitelé dotčených obcí  MDČR – Ročenka dopravy ČR (https://www.sydos.cz/cs/rocenky.htm)  Příjemci dotace  Policie ČR / CDV – Jednotná dopravní vektorová mapa (http://www.jdvm.cz/) 

ŘSD ČR / CDV – sčítání dopravy 2005 a 2010 (http://scitani2005.rsd.cz/, http://scitani2010.rsd.cz/)

Již zadání požadovalo provedení kontrafaktuální evaluace tam, kde to bude možné.

47

PO2 – Cestovní ruch Ukazatele

Zdroje dat

Počet vytvořených pracovních míst (o. p. 2.1)

 

Zadavatel Příjemci dotace

Počet návštěvníků památek / atraktivit (o. p. 2.1, 2.2)



Příjemci dotace

Počet příjezdů hostů do regionu (o. p. 2.2)



Kapacita ubytovacích zařízení (o. p. 2.1, 2.2) Zvýšení kvality ubytovacích zařízení



ČSÚ – Veřejná databáze (http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp) ČSÚ – Veřejná databáze (http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp)

Počet přenocování v regionu (o. p. 2.2)



ČSÚ – Veřejná databáze (http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp)

PO3 – Integrovaný rozvoj území V rámci PO3 byly využity metody kontrafaktuální evaluace pro následujcí tematické oblasti v oblastech podpory 3.2 a 3.3:   

Vzdělávání Sociální integrace Volnočasové aktivity

Vzhledem ke specifičnosti oblasti zdravotnické péče, ve které byl realizován nízký počet projektů s omezeným počtem příjemců, nebylo možné provést vyhodnocení čistých dopadů prostřednictvím metod kontrafaktuální evaluace, a nebylo tedy využito kalkulace čistých efektů žádného ukazatele. V tomto případě závěry stanoveny na základě výsledků provedeného on-line dotazníkového šetření a individuálních rozhovorů. Z důvodu charakteru intervencí v oblasti revitalizací, pro které není de facto možné vytvořit jeden společný ukazatel odrážející efekty těchto intervencí (na který by nepůsobily výrazně zejména externí vlivy), nebyly metody kontrafaktuální evaluace využity ani v této tematické oblasti. Oblast zaměření

Ukazatele

Zdroje dat

Vzdělávání

Kapacita zařízení (2014/2007)



ČSÚ

Zdravotnictví

Nebylo zjišťováno pomocí metod kontrafaktuální evaluace



Příjemci dotace


Kapacita zařízení (2014/2007)



ČSÚ Příjemci dotace, popř. správci infrastruktury Příjemci dotace, popř. správci infrastruktury




Počet návštěvníků (2007/2014)



Kontrafaktuální evaluace rovněž nebyla využita u oblasti podpory 3.1, která byla realizována prostřednictvím specifického nástroje IPRM. Nástroj byl použit ve dvou způsobilých hlavních regionálních centrech Středočeského kraje – Kladna a Mladé Boleslavi, stanovení kontrolního vzorku tedy nebylo možné.

48

Získání dat o stavu subjektů/entit před a po realizaci projektů Z definovaných datových zdrojů byla získána data pro jednotlivé sledované ukazatele subjektů/entit před realizací projektů (tzv. baseline) za období před a po implementaci ROP SČ. Hodnoty výchozího období byly sbírány za rok 2007. Hodnoty ukazatelů subjektů/entit po realizaci projektu byly sbírány k roku 2014, přičemž ve výjimečných případech (nedostupnosti statistik od správců databází či příjemců) byly nahrazeny rokem 2013. Využito bylo veřejně dostupných statistických údajů a IS Monit7+, tak i přímého oslovení jednotlivých relevantních organizací (viz tabulky efektů a ukazatelů výše). Určení hrubého příspěvku/dopadu Ze zjištěných hodnot ukazatelů byl vypočten hrubý příspěvek/dopad ROP SČ jako rozdíl mezi aktuální (dosaženou) hodnotou a výchozí hodnotou. Pro snazší interpretaci byl zjištěný rozdíl (nárůst/pokles) vyjádřen v relativních hodnotách:

Provedení kontrafaktuální evaluace dopadů (CIE) Pomocí srovnání stavu po intervenci a hypotetickým stavem bez intervence (tj. kontrafaktuálem) byl odhadnout skutečný příspěvek/dopad intervence. Evaluátor využil většinou metody Double Difference (pokud bylo možné sestrojit kontrafaktuální vzorek). V případě této metody byl pro konstrukci kontrafaktuálu využit vhodný kontrafaktuální vzorek nepodpořených subjektů/entit, který splňoval požadavky na nezávislost na podpořených subjektech/entitách a na maximální podobnost s nimi (co se týče vlastností, nikoliv dosažených změn). Za kontrafaktuál tak byla považována změna dosažená kontrafaktuálním vzorkem za totožné období aplikovaná na podpořený vzorek. Pokud nebylo možné využít metody Double Difference bylo využito metody Pre-Post Test pro dopady, pro které nebylo možné nebo účelné sestavit kontrafaktuální vzorek nepodpořených subjektů/entit (což byly tyto oblasti: zdravotní péče, cyklodoprava, VHD, dopravní kongesce). Zjištěný hrubý dopad byl očištěn o efekty snižující míru dopadu ROP SČ (zejména mrtvá váha). Určení čistého příspěvku/dopadu Na základě výsledků CIE byl očištěn hrubý dopad intervence o přirozenou dynamiku vývoje, tedy o trend, který by nastal bez podpory ROP SČ. Očištěním bylo možné určit skutečný dopad ROP SČ. Čistý příspěvek/dopad byl v případě metody Double Difference vypočten jako rozdíl mezi relativní změnou stavu před a po implementací ROP SČ u podpořených subjektů/entit a relativní změnou stavu před a po implementací ROP SČ u kontrafaktuálního vzorku: V případě výpočtu relativního přírůstku:

Čistý příspěvek/dopad v případě metody Pre-Post Test taktéž vycházel z hrubého dopadu, který byl očištěn o vliv efektů snižujících příspěvek ROP SČ. V absolutních hodnotách:

49

či v relativních hodnotách:

3.3.1.4

EQ4 Efekty a dopady programu pro cílové skupiny

Evaluační otázka 4: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Cíl Cílem evaluační otázky bylo zhodnotit významnost efektů ROP SČ na cílové skupiny a identifikovat změny očekávané v jejich chování. Byl tedy stanoven příspěvek (contribution) realizace programu pro cílové skupiny. Přístup Pro řešení evaluační otázky byl zvolen, v souladu se zadávací dokumentací, design využívající „teorií vedenou evaluaci“ (theory-driven evaluation) s aplikací „teorie změny“, která přehledně představuje intervenční logiku programu. Postup řešení Řešení evaluační otázky 4 bylo rozděleno do následujících dílčích kroků:   

Identifikace teorií změny Posouzení funkčnosti teorií změny Souhrnné zhodnocení změny v chování cílových skupin

Identifikace teorií změny Existuje několik konceptů teorie změny, přičemž evaluátor vycházel zejména z programové teorie podle Huey-tsyh Chena. Teorie změny použitá pro potřeby této evaluace zahrnuje tyto definované prvky a návazně k nim přiřazené ukazatele: 

vstupy/zdroje: alokované zdroje pro dosažení cílů



aktivity: konkrétní využití zdrojů pro dosažení cílů (s tím, že aktivity by měly být zaměřeny na eliminaci příčin problémů)



výstupy aktivit: bezprostřední produkty projektových aktivit (s přiřazenými monitorovacími indikátory výstupů)



výsledky intervence: výsledky navazují na výstupy s tím, že jsou vázány na cíle programu (jedná se o efekty krátkodobého charakteru (s přiřazenými monitorovacími indikátory výsledku, kde je to možné)



dopady intervence: dlouhodobé efekty / změna v situaci na úrovni cílových skupin a regionu, které jsou navázány na cíle oblasti podpory.

Teorie změny jsou pro komplexnější ilustraci intervenční logiky doplněny dále o: 

předpoklady k naplnění cílů (předpoklady jsou chápány jako nutné předpoklady a východiska, za kterých zamýšlená logika vede k žádoucím dopadům)



externí faktory ohrožující naplnění cílů.

50

Evaluátor tedy v prvním kroku sestrojil teorie změny (intervenční logiku), a to pro všechny oblasti podpory ROP SČ v rámci PO1 a PO2, přičemž v případě, že to bylo vhodné bylo sestrojeno několik teorií změny v rámci oblasti podpory tak, aby odrážely typové intervence/projekty. V rámci oblasti podpory 3.1 byly sestrojeny teorie změny pro obě města, tzn. Kladno a Mladou Boleslav. V rámci oblastí podpory 3.2 a 3.3 byly sestrojeny tematicky vymezené teorie změny pro věcně vymezená témata: tedy revitalizace území, zdravotnictví, sociální integrace, vzdělávání, volnočasové aktivity. Teorie změny byly sestrojeny na základě informací uvedených v platném Prováděcím dokumentu ROP SČ. Posouzení funkčnosti teorií změny Pro ověření funkčnosti teorií změny bylo připravemo dotazníkové šetření určené příjemcům projektů, které se zaměřilo primárně na ověření efektů intervencí, jejich výsledků a potenciálně i dopadů. Dotazníkové šetření probíhalo elektronickou formou (metoda CAWI) a jeho znění bylo uvedeno Průběžné zprávě. Pro ověření funkčnosti teorií změny byly rovněž prováděny doplňkové individuální rozhovory s příjemci, případně cílovými skupinami (uživateli), pokud je to pro danou intervenci vhodné. V případě oblasti podpory 3.1 bylo realizováno rovněž šetření u cílové skupiny formou přímého dotazování tazateli v obou městech (metoda PAPI), znění viz Průběžná zpráva. Souhrnné zhodnocení změny v chování cílových skupin Na základě předchozích kroků bylo zpracováno souhrnné vyhodnocení významnosti dopadů na cílové skupiny a změn v jejich chování. Míra významnosti efektu pro cílovou skupinu byla vyjádřena na základě výstupů kvantitativního dotazníkového šetření. Respondeti klasifikovali každý z potenciálních efektů ROP na škále:



1 - klíčový efekt, zásadní efekt z pohledu významu celého projektu



2 - vysoký význam, jedná se o důležitý efekt projektu



3 - nízký význam, efekt nastává okrajově



4 - nerelevantní, efekt nenastává

Významnost efektů byla následně vyjádřena podle průměrného rozložení hodnocení efektů ve 4 definovaných kategoriích: Míra významnosti efektu

Výsledek šetření

Velmi významný

TOP TWO BOX20 75 % a více

Spíše významný

TOP TWO BOX 50 % a více

Méně významný

TOP TWO BOX méně než 50 %

Cílovými skupinami v jednotlivých oblastech podpory byly: obyvatelé regionu, podnikatelé, návštěvníci regionu. Tyto cílové skupiny, resp. zejména obyvatelé regionu byli v rámci hodnocení v každé oblasti podpory dále blíže specifikovány v závislosti na charakteru dané oblasti podpory (typu podporovaných aktivit):

20

Kategorie 1 a 2

51

PO1



oblast podpory 1.1: Obyvatelé regionu, podnikatelé



oblast podpory 1.2: Obyvatelé regionu, podnikatelé, návštěvníci

PO2



oblast podpory 2.1, 2.2, 2.3: Návštěvníci

PO3



Oblast podpory 3.1: primárně obyvatelé regionu, poté návštěvníci regionu, doplňkově podnikatelé



Oblast podpory 3.2 a 3.3: o o

3.3.1.5

Fyzická revitalizace území: obyvatelé a návštěvníci Rozvoj infrastruktury veřejných služeb: uživatelé služeb/infrastruktury a dále obyvatelé

EQ5 Účinnost programu

Evaluační otázka 5: Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ? Cíl Cílem této evaluační otázky bylo zhodnocení účinnosti programu, resp. ověření, zda prostřednictvím realizace programu mohlo být dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů. Přístup Pokud pod naplněním stanovených cílů chápeme naplnění očekávaných efektů, tak otázka ověřuje právě účinnost programu. Postup řešení Postup řešení je rozdělen na dva komplementární kroky: 1. Validace intervenční logiky oblastí podpory Tento krok navazuje na předchozí výstupy a evaluační otázky. V rámci EQ 3 bude ověřena intervenční logika na úrovni oblasti podpory / typových intervencí. Výstupem analýzy intervenční logiky je právě ověření vhodnosti intervencí pro naplnění cílů oblastí podpory, de facto účinnosti intervencí. Dílčí odpovědí na otázku je pak ověření, zda „způsob realizace ROP SČ“, tak jak probíhala implementace, maximalizoval potenciál pro dosahování cílů. 2. Zhodnocení potenciálu registrovaných projektů na základě jednotkového nákladu ukazatelů „Potenciál“ pro vyšší naplnění cílů programu je chápán jako „alternativní potenciál“ registrovaných projektů ROP tj. ověření, zda podpora jiných projektů potenciálně mohla přinést vyšší příspěvek cílům ROP. Alternativní potenciál je ověřován s pomocí jednotkového nákladu ukazatelů výstupu a jeho srovnáním s jednotkovým nákladem podpořených projektů. Ověřován je následující předpoklad: vyšší míry stanovených cílů mohlo být dosaženo, pokud jednotkový náklad na výstup registrovaných projektů je nižší, než jednotkový náklad podpořených projektů. 52

Ukazatel


Jednotková cena registrované (medián, Mil. Kč)

Rozdíl (%)

V potaz byly brány projekty dle následujících stavů: Stav dle Monit7+ N11 Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti N12 Projektová žádost nesplnila formální náležitosti P31 Projekt doporučen / schválen bez výhrady P32 Projekt doporučen / schválen s výhradou P33 Projekt schválen VRR k financování P45 Projekt v realizaci P5 Realizace projektu ukončena P6 Financování projektu ukončeno P7 Výdaje projektu certifikovány P8 Projekt finálně uzavřen N13 Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice N2 Projekt nedoporučen / neschválen N21 Projekt neschválen VRR k financování N31 Projekt doporučen / schválen VRR jako náhradní projekt N4 Projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí / podpis Smlouvy N5 Projektová žádost stažena žadatelem/ukončena ŘO/ZS N7 Projekt nedokončen / stažen N8 Rozhodnutí/Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS

3.3.1.6

Promítnutí do analýzy nerelevantní nerelevantní nerelevantní nerelevantní nerelevantní realizován realizován realizován realizován realizován registrován registrován registrován registrován registrován registrován registrován registrován

EQ6 Hospodárnost dosažených efektů

Evaluační otázka 6: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Cíl Cílem této evaluační otázky je posouzení naplnění principu hospodárnosti v rámci implementace ROP a dosahování cílů programu. Kritéria účinnosti a úspornosti představují vzájemně závislý pohled na vztah

. V každém z případů analýzy je však konstantní jiná strana zlomku. Základní

přístup k analýze obou proto vychází z podobného přístupu. Přístup Na úrovni programu s heterogenními intervencemi představuje analýza úspornosti komplexní úkol. Kritérium hospodárnosti principiálně hodnotí dosažené efekty intervencí v poměru vynaloženým prostředkům – vstupům. Zhodnocení hospodárnosti tak představuje posouzení možných úspornějších řešení při zachování adekvátních výsledků – stejné míry naplnění cílů. Zatímco závislé kritérium účinnosti zkoumá, zda disponibilní zdroje jsou využity optimálně a maximalizují společenský užitek, kritérium úspornosti pohlíží na nákladovou stránku – dosažené efekty jsou v analýze konstantní, otázkou je, zda jich bylo možné dosáhnout s nižšími zdroji. Odpovědi budou formulovány na úrovni oblasti podpory (typové intervence), nikoli na úrovni programu. Na úrovni programu bude vypracována syntetická odpověď. Postup řešení Postup řešení je rozdělen na dva komplementární kroky: 53

1. Validace intervenční logiky (úspornost strategie) Odpověď je založena na analýze (validaci) intervenční logiky (validované teorie změny) a založena na podkladové hypotéze: „100% úsporná realizace "programu" je taková, která vynakládá veřejné zdroje POUZE na aktivity, které jednoznačně vedou k výsledkům (tedy cílům)“. Zároveň, není zjištěna zásadní míra „mrtvé váhy“ tj. program přináší reálnou přidanou hodnotu z hlediska vynaložených veřejných zdrojů. ¨ 2. Ověření „procesní úspornosti“ programu (procesní úspornost) Podstatou tohoto kroku je kvantifikované vyjádření finanční úspory dosažené nastavenými pravidly a postupy ROP. Bázi pro analýzu tvoří projekty v pozitivních stavech P45-P8. úspornost je vyjádřena ve dvou perspektivách: 

Úspora v posuzování projektu



Úspora v realizaci projektu

Představuje doplňkový, kvantifikovaný pohled na úspornost implementace. Oblast podpory

Žádost (mil. Kč)

Smlouva (mil. Kč)

Skutečnost (mil. Kč)

VFPC (projektová žádost)

VFPC (smlouva/do datek)

VFPC (aktuální stav)

Úspora v posouzení projektu (%)

Celková úspora v realizaci

3. Syntéza Výstupem je formulace odpovědi na evaluační otázku.

3.3.1.7

EQ7 Plnění cílů Lisabosnké strategie a strategie „Evropa 2020“

Evaluační otázka 7: Přispěla realizace ROP SČ k plnění cílů Lisabonské strategie a strategie „Evropa 2020“? Cíl Cílem této evaluační otázky bylo zhodnotit příspěvek ROP SČ pro dvě evropské strategie – Lisabonskou strategii a strategii Evropa 2020. Přístup Evaluátor přistoupil k hodnocení tak, že cíle rozložil do těchto dílčích cílů/oblastí:    

strukturovaně popsat vazby intervencí ROP SČ vůči jednotlivým prvkům Lisabonské strategie kvantifikovat a detailně popsat příspěvek programu k cílům Lisabonské strategie strukturovaně popsat vazby intervencí ROP SČ vůči jednotlivým prvkům strategie EU 2020 kvantifikovat a popsat příspěvek programu k cílům EU 2020

Postup řešení Analytický postup byl rozdělen do 4 základních kroků: 1. Vymezení vazeb ROP SČ na cíle strategií a jejich vizualizace: vazby byly identifikovány na základě studia programové dokumentace a dle věcné podstaty intervencí a efektů, které přináší 2. Určení intenzity vazeb mezi cíli ROP SČ a národními cíli strategií: intenzita vazby nabývá třech potenciálních hodnot: o žádná vazba: program není relevantní strategiím o přímá vazba: program bezprostředně přispívá cílům strategií 54

o

zprostředkovaná vazba: program je okrajově relevantní, obecně pozitivně přispívá strategiím, nemá však v dané oblasti přímý vztah k cílům 3. Popis vazeb a vyjádření kvantifikovaných ukazatelů ukazatele o Slovní definice vazby a uvedení kvantifikovaných ukazatelů (pokud je relevantní) 4. Syntéza 5. Souhrnná odpověď na evaluační otázku

3.3.2 Evaluační úkol 2 Horizontální témata 3.3.2.1

Rovné příležitosti

Evaluační otázka 8: Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení rovných příležitostí v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí? Cíl Cílem této evaluační otázky bylo zhodnocení adekvátnosti zohlednění kritéria rovných příležitostí na základních rovinách nastavení realizace programu a reálného provádění programu včetně identifikace typických přínosů realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí. Přístup Přístup evaluátora byl strukturován do třech dílčích kroků: 

identifikace a ověření, jakým způsobem je zajištěna maximalizace příspěvku intervence ROP pro rovné příležitosti v regionu



vyjádření skutečného příspěvku ROP SČ z hlediska rovných příležitostí v regionu



identifikace a popis modelové intervence optimálně naplňující princip rovných příležitostí

Postup řešení Analytický postup byl rozdělen do 3 základních kroků: 1. Posouzení začlenění principu rovných příležitostí do nastavení realizace ROP SČ Základním účelem tohoto dílčího kroku bylo ověření, zda základní nastavení ROP SČ a z něj vyplývající monitorování principu vytváří dostatečný základ pro hodnotitelnost přínosů projektů v dané oblasti. V rámci tohoto kroku bylo ověřeno formální nastavení ROP SČ vzhledem k podpoře principu rovných příležitostí. V rámci tohoto kroku byly identifikovány oblasti a dílčí kritéria pro sledování příspěvku ke zlepšení rovných příležitostí v rámci ROP SČ. Vstupem pro řešení tohoto kroku byly primárně údaje v sestavách IS Monit7+ (sestava R30). Efekty projektů v oblasti rovných příležitostí byly rovněž ověřovány prostřednictvím dotazníkového šetření u příjemců. 2. Posouzení přínosu ROP SČ ke zlepšení rovných příležitostí V rámci tohoto kroku byly identifikovány projekty naplňující jednotlivá kritéria rovných příležitostí a byla vyjádřena míra přínosu (dopadu) intervencí v jednotlivých doménách. Míra přínosu byla vyjádřena podle typu dopadu: -

v případě rovných příležitostí mužů a žen pomocí programových ukazatelů (indikátory členěné dle pohlaví)

55

-

v případě dodržování rovných příležitostí v oblasti sociální integrace pomocí kritérií rovných příležitostí, přičemž byla zhodnocena míra přínosu ke zlepšení rovných příležitostí dle jednotlivých oblastí podpory, resp. tematických oblastí (v rámci PO3)

Primárním zdrojem dat pro tento analytický krok byla data IS Monit7+. Dále byly využity výstupy dotazníkového šetření. 3. Identifikace typických projektů Účelem tohoto kroku bylo identifikovat a popsat modelovou intervenci optimálně naplňující princip rovných příležitostí. Modelová intervence představuje případ „best practice“, kde je v rámci daného zaměření projektu maximálně využit potenciál přínosu pro rovné příležitosti. Byly identifikovány typické projekty naplňující jednotlivá kritéria rovných příležitostí.

3.3.2.2

Udržitelný rozvoj

Evaluační otázka 9: Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení udržitelného rozvoje v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje? Cíl Cílem této evaluační otázky bylo zhodnocení adekvátnosti zohlednění kritéria udržitelného rozvoje na základních rovinách nastavení realizace programu a reálného provádění programu včetně identifikace typických přínosů realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje. Přístup Přístup evaluátora byl strukturován do třech dílčích kroků: 

identifikace a ověření, jakým způsobem je zajištěna maximalizace příspěvku intervence ROP pro princip udržitelného rozvoje v regionu



vyjádření skutečného příspěvku ROP SČ z hlediska udržitelného rozvoje v regionu



identifikace a popis modelové intervence optimálně naplňující princip udržitelného rozvoje

Postup řešení Analytický postup byl rozdělen do 3 základních kroků: 1. Posouzení začlenění principu rovných příležitostí do nastavení realizace ROP SČ Základním účelem tohoto dílčího kroku bylo ověření, zda základní nastavení ROP SČ a z něj vyplývající monitorování principu vytváří dostatečný základ pro hodnotitelnost přínosů projektů v dané oblasti. V rámci tohoto kroku bylo ověřeno formální nastavení ROP SČ vzhledem k podpoře principu udržitelného rozvoje. V rámci tohoto kroku byly identifikovány kritéria pro sledování příspěvku ke zlepšení udržitelného rozvoje v rámci ROP SČ. Vstupem pro řešení tohoto kroku byly primárně údaje v sestavách IS Monit7+ (sestava R30). Efekty projektů v oblasti udržitelného rozvoje byly rovněž ověřovány prostřednictvím dotazníkového šetření u příjemců. 2. Posouzení přínosu ROP SČ ke zlepšení rovných příležitostí V rámci tohoto kroku byly identifikovány projekty naplňující jednotlivá kritéria udržitelného rozvoje a byla vyjádřena míra přínosu (dopadu) intervencí v jednotlivých doménách. Míra přínosu byla vyjádřena podle typu dopadu s pomocí: -

programových ukazatelů 56

-

environmentálních kritérií

Primárním zdrojem dat pro tento analytický krok byla data IS Monit7+. Dále byly využity výstupy dotazníkového šetření. 3. Identifikace typických projektů Účelem tohoto kroku bylo identifikovat a popsat modelovou intervenci optimálně naplňující princip udržitelného rozvoje. Modelová intervence představuje případ „best practice“, kde je v rámci daného zaměření projektu maximálně využit potenciál přínosu pro udržitelný rozvoj. Byly identifikovány typické projekty naplňující jednotlivá kritéria udržitelného rozvoje.

3.3.3 Evaluační úkol 3 Výpočet MI Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Cíl Cílem evaluačního úkolu v kontextu zadání celé evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ je zhodnocení výsledkového indikátoru programu „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ a jeho změny u obcí, které získaly podporu z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Výsledkový indikátor programu „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ je relevantní pro prioritní osu 3 Integrovaný rozvoj území Regionálního operačního programu. Prostřednictvím tohoto indikátoru (a dalších souvisejících indikátorů) bude sledováno naplnění specifických a globálního cíle prioritní osy.



Globální cíl prioritní osy 3: „Globálním cílem je zajištění kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“



Specifické cíle prioritní osy 3:  „Posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu.“  „Obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel.“  „Podpořit rozvoj venkovských oblastí integrovanými aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života.“

Přístup Na rozdíl od ostatních nemá indikátor „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ v programovém dokumentu stanovenou přesnou definici, ani určeny informační zdroje, ze kterých má být jeho hodnota sledována. Celý evaluační úkol tak v souladu se zněním zadávací dokumentace zahrnuje zpracování 4 hlavních úkolů:



stanovení metodiky výpočtu dosažené hodnoty indikátoru,



zajištění relevantních dat,



popis konkrétního postupu při získávání potřebných dat,



stanovení výchozí a dosažené hodnoty indikátoru. 57

Postup řešení Podrobný postup řešení je popsán samostatné příloze, viz kap. 9.3 (Příloha: Vyhodnocení územní dimenze).

58

3.4 Přehled realizovaných terénních šetření Dotazníkové šetření na příjemce (CAWI) Cílová skupina respondentů: příjemci podpory v rámci ROP SČ Termín realizace: 29. 9. 2015 - 9. 10. 2015 Návratnost: PO1 - 35 %; PO2 - 32 %; PO3 - 28 % Dotazníkové šetření cílových skupin v rámci o. p. 3.1 (PAPI) Cílová skupina respondentů: rezidenti měst Kladno a Mladá Boleslav, návštěvníci měst Kladno a Mladá Boleslav Termín realizace: 28. 9. 2015, 6. 10. 2015, 19. 10. 2015, 20. 10. 2015 Návratnost: Kladno: 50 (rezidenti) + 20 (návštěvníci) Mladá Boleslav: 51 (rezidenti) + 20 (návštěvníci) Individuální rozhovory s příjemci 

Příjemce, 9. 10. 2015, Magistrát města Mladá Boleslav (PO3 - rozvoj regionálních center)



Příjemce, 13. 10. 2015, Magistrát města Mladá Boleslav (PO3 - rozvoj regionálních center)



Příjemce, 6. 10. 2015, Magistrát města Kladno (PO3 - rozvoj regionálních center)



Příjemce, 21. 10. 2015, Magistrát města Kladna (PO3 - rozvoj regionálních center)



Příjemce, 13. 10. 2015, MÚ Brandýs nad Labem (PO3 - volnočasové aktivity)



Příjemce, 20. 10. 2015, MÚ Beroun (PO3 - volnočasové aktivity)



Příjemce, 16. 10. 2015, SOŠ a SOU Neratovice (PO3 - vzdělávání)



Příjemce, 16. 10. 2015, MÚ Neratovice (PO3 - volnočasové aktivity)



Příjemce, 12. 10. 2015, MÚ Zruč nad Sázavou (PO3 - sociální integrace)



Příjemce, 21. 10. 2015, Zvoneček Bylany (PO3 - sociální integrace)



Příjemce, 19. 10. 2015, starostka obce Hýskov (PO3 - vzdělávání)



Příjemce, 6. 10. 2015, ředitelka MŠ Rosenbaumovo náměstí Kladno (PO3 - rozvoj regionálních center)



Příjemce, 6. 10. 2015, Oblastní nemocnice Kladno (PO3 - zdravotní péče)



Příjemce, 12. 10. 2015, MÚ Rudná (PO3 - volnočasové aktivity)



Příjemce, 19. 10. 2015, zastupitel města Řevnice (PO3 - volnočasové aktivity)



Příjemce, 12. 10. 2015, MÚ Sázava (PO3 - revitalizace území)



Stakeholder, 14. 10. 2015, Středočeský kraj – krajský úřad (PO1 – cyklodoprava)



Stakeholder, 16. 10. 2015, ROPID (PO1 – VHD)



Příjemce, 2. 10. 2015 (PO2 – veřejná infrastruktura CR)



Příjemce, 2. 10. 2015 (PO2 – propagace a řízení destinací CR) 59



Příjemce, 12. 10. 2015 (PO2 - veřejná infrastruktura CR, propagace a řízení destinací CR)



9 x Příjemce (PO1 – místní komunikace, regionální komunikace, cyklostezky/trasy, VHD)



Příjemce, 16. 10. 2015 (PO2 – ubytovací kapacity)

60

4 Výsledky provedených analýz a hodnocení Evaluační úkol 1 Následující část představuje výstupy evaluačního úkolu 1, resp. evaluační otázky 1, která byla definována v zadávací dokumentaci zadavatele.

4.1 EQ 1 – Míra vyčerpání alokace programu EQ 1: Do jaké míry byla vyčerpána alokace programu, resp. jednotlivých prioritních os? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedočerpání?

4.1.1 Analýza finančního čerpání na úrovni programu Analýza na úrovni programu pokrývá následující aspekty čerpání:     

vývoj disponibilní alokace programu vyhodnocení postupu realizace programu vyhodnocení vývoje a předpokladu čerpání z hlediska podílu příspěvku EU a národních zdrojů vyhodnocení plnění pravidla N+2/N+3 předpoklad vyčerpání alokace programu

Pro každý z těchto okruhů byla zvolena metodika a zdroje dat odpovídající zaměření analýzy (blíže viz konkrétní analýza). Disponibilní alokace programu Cílem této části analýzy je vyhodnotit vývoj alokace programu ROP SČ. Základem pro hodnocení čerpání je výše disponibilní alokace. Ta v průběhu realizace programu doznávala změn, jak na úrovni celého programu, tak jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Do vývoje výše alokace jednotlivých prioritních os a oblastí podpory se promítaly následující faktory:   

Změna celkové alokace programu ROP SČ Vývoj kurzu české koruny vůči euru Realokace mezi prioritními osami a oblastmi podpory v rámci ROP SČ.

K navýšení celkové alokace programu došlo v roce 2011, a to o 14,9 mil. EUR (tj. přibližně o 385 mil. Kč)21 na 672 608 358 EUR celkových veřejných výdajů. Vzhledem k tomu, že alokace programu je určena v eurech a čerpání prostředků probíhá v českých korunách, měl na vývoj disponibilní alokace a průběh čerpání vliv vývoj kurzu Kč vůči EUR. Program ROP SČ byl schválen v červnu roku 2007 při kurzu 28,34 Kč/EUR. V roce 2008 došlo k posílení koruny, a to až k hodnotě 24 Kč/EUR. Na počátku roku 2009 došlo ke krátkodobému oslabení koruny až

21


61

k hodnotám přes 28 Kč/EUR s tím, že následovalo oslabení, které s výkyvem na přelomu let 2009 a 2010 pokračovalo až do roku 2011 a kurz se dostal opět k hodnotám přibližujícím se 24 Kč/EUR. Do listopadu roku 2013 se pak kurz koruny držel pod hranicí 26 Kč/EUR. Koncem roku 2013 došlo díky intervenci ČNB k výraznému oslabení koruny na hodnoty kolem 27,5 Kč/EUR, které jsou s částečnými výkyvy udržovány do současnosti. S ohledem na rozložení čerpání byl k 7. 7. 2015 průměrný kurz čerpání, vypočtený na základě schválených souhrnných žádostí o platby v rámci programu, na úrovni 25,82 Kč/EUR. Z hlediska řízení programu s ohledem na vyčerpání alokace programu lze za zásadní označit výrazné oslabení kurzu koruny na konci roku 2013, které přineslo dodatečné disponibilní prostředky ve výši 378 mil. Kč22, které bylo možné, resp. nutné pro dočerpání alokace vyčerpat. Pro dočerpání alokace na konci programového období pak bude výše alokace a čerpání ovlivněna aktuálním vývojem kurzu koruny (například během 1. poloviny roku 2015 došlo k posílení kurzu koruny z 27,728 v lednu na 27,246 v červenci, které de facto znamenalo ponížení celkové disponibilní alokace programu o 55 mil. Kč)23.

29,0

19 500 19 000 18 500 18 000 17 500 17 000 16 500 16 000 15 500

28,0 27,0 26,0 25,0 24,0 2007/6 2007/11 2008/4 2008/9 2009/2 2009/7 2009/12 2010/5 2010/10 2011/3 2011/8 2012/1 2012/6 2012/11 2013/4 2013/9 2014/2 2014/7 2014/12 2015/5

23,0

Alokace programu v mil. Kč

Kurz Kč za 1 EUR

Graf 5: Vliv změny kurzu koruny na alokaci programu ROP SČ

Název osy Disponibilní alokace v Kč

Kurz Kč za 1 euro

Zdroj dat: MSC2007+ (sestava R33), Programový dokument; Aktuální alokace ROP SČ – celkové veřejné výdaje

Z hlediska jednotlivých prioritních os došlo vzhledem k realokacím v rámci programu k navýšení alokace pouze u prioritní osy 3, a to o 47 mil. EUR (1 224 mil. Kč)24 odpovídající 16,3 % celkové aktuální alokace prioritní osy. U ostatních prioritních os došlo k poklesu celkové alokace. U prioritní osy 2 o 21,5 % (21 mil. EUR; 542 mil. Kč), u prioritní osy 4 o 7,3 % (1,5 mil. EUR; 39 mil. Kč) a u prioritní osy 1 o 3,8 % (10 mil. EUR; 259 mil. Kč).5

22


23

Změna alokace programu mezi lednem a červencem roku 2015, při započtení již vyčerpaných prostředků (zdroj dat MSC, sestava 210).

24


62

Graf 6: Změny v alokaci programu ROP SČ mezi roky 2007 a 2015

1 000

mil. Kč

60

1 224

40

47 384

500 0 -500

-259

-542

PO1

PO2

-10

-1,5

PO3

PO4 -39

15

ROP SČ

20 0

mil- EUR

1 500

-20

-21 -1 000

Název osy mil. Kč

-40

mil. EUR

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, Programový dokument, (částky v Kč vypočteny na základě průměrného kurzu čerpání ve výši 25,82 Kč/EUR)

Dále je nutné uvést, že na základě nálezů auditních šetření byla ze strany EK udělena programu korekce ve výši 5 % na všechny výdaje proplacené od začátku programového období až do 31. 8. 2012 jako vypořádání nálezů (rizika neoprávněných výdajů certifikovaných EK) v celkové výši 13,3 mi. EUR. Důležité je, že tato korekce, díky využití přesahu podílu národního spolufinancování, neměla dopad na celkovou alokaci programu ROP SČ a tedy ani na příjemce. Postup realizace programu Cílem této části analýzy je vyhodnotit postup realizace programu ROP SČ. V této části se analýza zaměřuje zejména na průběh čerpání reprezentované prostředky proplacenými příjemcům. (Čerpání z hlediska příspěvku EU a národních zdrojů a předpoklad dočerpání alokace a plnění pravidla N+2/N+3 je předmětem následující kapitoly). Tato analýza je založena na údajích ze sestav MSC210 generovaných pro účely zpracování výročních zpráv. Analýza se zaměřuje na čerpání celkových veřejných výdajů v Kč, které ukazují na celkový objem čerpání, který je nezbytný, jak z hlediska vyhodnocení celkových přínosů realizace programu (vazba na další evaluační otázky), tak z hlediska samotného čerpání alokace programu, kdy je nezbytné zajistit národní spolufinancování (blíže viz analýza čerpání dle jednotlivých zdrojů financování a plnění pravidla N+2/N+3). Hodnoty jsou v rámci analýzy vykazovány v korunách, což koresponduje s čerpáním, resp. realizací projektů v korunách a analýza tak také reflektuje vývoj kurzu koruny vůči euru (viz výše). Postup realizace programu, prioritních os a jednotlivých oblastí podpory (viz následující kapitoly) je posuzován na základě plnění finančního plánu, který byl stanoven v programovém a prováděcím dokumentu. S ohledem na nutnost dočerpání alokace programu v roce n+2 (tj. v roce 2015 pro programové období 2007-2013) je jako reference pro hodnocení čerpání brán plán čerpání na rok n+2 (pozn.: nejedná se o částku z hlediska plnění pravidla N+3/N+2). Realizace programu zaznamenala na počátku určité zpoždění - první výzvy byly z důvodu vyjednávání konečné podoby Programového dokumentu ROP SČ vyhlášeny až v roce 2008, s výjimkou prioritní osy 4 Technická pomoc, v rámci které se projekty realizovaly už v roce 2007, a prioritní osy 1 Doprava, u které byla první výzva vyhlášena v roce 2007. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci a u PO1 a PO2 také k proplácení prostředků. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 125 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 92 % celkové alokace programu ROP SČ. 63

Graf 7: Postup čerpání alokace programu ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140,0% 124%

125%

120,0% 101%

100,0%

93%

92%

78%

80,0%

40,0%

29%

28% 20%

18%

20,0% 0,1%

0,2%

2007

2008

41% 32%

82%

62%

61%

58%

60,0%

72%

83% 75%

41%

12% 4%

0,0% 2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Programový dokument, (Celkové veřejné výdaje) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok

Při vyhodnocení na základě objemu proplacených prostředků příjemcům, který je klíčový z hlediska čerpání alokace, lze postup realizace programu ROP SČ jako celku označit za odpovídající finančnímu plánu čerpání.25 V roce 2009 odpovídal objem proplacených prostředků příjemcům 95 % finančního plánu na rok 2007. V letech 2010 až 2013 byl plán čerpání překračován o 6 až 17 %. Ke konci roku 2014 pak objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 100 % výše předpokladu čerpání. Graf 8: Postup realizace programu ROP SČ (mil. Kč) 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace celkem Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Programový dokument, (Celkové veřejné výdaje)

25


64

Postup realizace programu a čerpání alokace se lišil mezi jednotlivými prioritními osami. Přes pomalejší počáteční nástup dosahovala v průběhu realizace programu nejrychlejšího pokroku v čerpání prioritní osa 3 (v roce 2009 dosahovala jen 85 % čerpání oproti plánu), u které v letech 2010 až 2013 čerpání překračovalo finanční plán o 15 % až 30 %, a to přes postupné navyšování celkové alokace této osy. U prioritní osy 1 došlo ke zbrzdění postupu v čerpání v roce 2011 s tím, že v tomto roce se navíc projevilo navýšení alokace prioritní osy. Od roku 2012 však prioritní osa 1, přes určité problémy se zpožďováním realizace projektů, dohnala zpoždění z předchozích let. U prioritní osy 2 přes vysoký přesah poptávky žadatelů ve výzvách a počáteční postup realizace, docházelo i přes snižování alokace k postupnému poklesu v postupu čerpání a v roce 2014 došlo k poklesu pokroku v čerpání na 91 % plánované hodnoty. Prioritní osa 2 je jedinou věcnou prioritní osou, kde není dostatečný zásobník projektů pro dočerpání její alokace, a to i přes ponížení její celkové alokace oproti původní výši o 21 mil. EUR (přibližně 542 mil. Kč). Ukazatele čerpání u prioritní osy 4 jsou ovlivněny poskytováním zálohových plateb na rámcové projekty. Alokace PO4, u které došlo oproti původní alokaci k ponížení o 1,5 mil. EUR (přibližně 39 mil. Kč), nebude pravděpodobně zcela vyčerpána (prostředky budou využity v rámci flexibility pro financování projektů ve věcných prioritních osách, zejména PO3). Graf 9: Postup čerpání v rámci ROP SČ – srovnání prioritních os vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) 200% 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 2009 2010 Plán (n+2)

2011 PO1

2012 PO 2

2013 PO 3

2014 PO 4

7.7.2015 ROP SČ

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Programový dokument, (Celkové veřejné výdaje) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

Konkrétní ukazatele postupu realizace čerpání programu ROP SČ ukazuje následující tabulka.

65

Tabulka 6: Postup realizace a čerpání alokace ROP SČ 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Celkové veřejné výdaje (v mil. Kč) Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

46

3 201

5 102

9 608

13 440

15 651

17 607

21 711

22 020

16

36

2 004

4 602

7 018

10 357

12 655

14 656

16 113

0

0

737

3 275

5 515

6 940

10 846

13 238

14 324

2 105

4 140

6 592

8 821

11 883

14 677

17 499

16 652 17 261 16 915 Podíl na celkové alokaci

17 511

17 554

17 499

Plán (n+2) Alokace celkem Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

17 483

17 516

17 351

0,3%

18%

29%

58%

78%

93%

101%

124%

125%

0,1%

0,2%

12%

28%

41%

61%

72%

83%

92%

0%

0%

4%

20%

32%

41%

62%

75%

82%

12%

25%

38%

52%

68%

84%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Plán (n+2) Alokace celkem

100%

100%

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Programový dokument, (Celkové veřejné výdaje) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

Podíl národního spolufinancování Cílem této části analýzy je vyhodnotit vývoj čerpání z hlediska příspěvku EU a národních zdrojů a na základě stávajícího zásobníku projektů zjistit, zda lze předpokládat naplnění pravidel pro spolufinancování. Disponibilní alokace programu ROP SČ (celkové veřejné prostředky) je tvořena podílem EU (zdroje ERDF) a národním spolufinancováním (národní veřejné prostředky). Podíl národního spolufinancování byl v ROP SČ u všech prioritních os stanoven na úrovni 15 %. Spolufinancování se řídí následujícími základními pravidly:  

maximální míra příspěvku EU je 85 % celkových způsobilých veřejných prostředků (tj. je nezbytné zajistit minimálně 15% míru národního spolufinancování) míra příspěvku EU je stanovena na úroveň prioritních os (tj. 15% míra národního spolufinancování musí být zajištěna na úrovni prioritní osy, na nižších úrovních oblasti podpory, výzev a jednotlivých projektů je to plně v kompetenci ŘO)

ŘO ROP SČ možnost úpravy podílu národního spolufinancování na úrovni jednotlivých oblastí podpory a výzev využíval. Reálná míra národního spolufinancování tak byla v jednotlivých oblastech podpory, resp. v konkrétních výzvách nastavena na různé úrovni. Reálná míra příspěvku EU se tak v jednotlivých oblastech podpory a prioritních osách lišila v průběhu realizace programu. Ve všech oblastech podpory věcných prioritních os, kromě oblasti podpory 2.1 a 3.1, národní spolufinancování

66

přesahovalo v průběhu realizace programu minimální povinnou úroveň 15 %. Důsledkem bylo navýšení podílu národního spolufinancování u všech věcných prioritních os. U prioritní osy 4 Technická pomoc bylo národní spolufinancování nastaveno na úroveň 15 %26. Kromě PO2, kde se podíl příspěvku EU v průběhu realizace programu pohyboval mezi 82,5 a 84,0 %, došlo u ostatních věcných prioritních os k výraznějšímu navýšení podílu národního spolufinancování v roce 2012, kdy podíl příspěvku EU poklesl na 75,5 % u PO1 a na 79,3 % u PO3. U PO3 došlo k poklesu podílu příspěvku společenství ještě v roce 2013, a to na 72,1 %. Navýšení národního podílu spolufinancování u některých oblastí podpory působilo jako forma přezávazkování (schválení projektů ve větším objemu než odpovídalo alokaci) a de facto tak napomáhalo k naplnění pravidla N+2/N+327 (týká se let 2013 a zejména pak 2014 na základě čerpání v rámci prioritní osy 1 a 3). Na základě dosud realizovaných projektů a zásobníku projektů k 7. 7. 2015 by podíl příspěvku EU na jednotlivých prioritních osách, v případě dokončení všech chválených projektů, dosáhl 77,5 % u PO1, 83,0 % u PO2, 80,0 % u PO3 a 85,0 % u PO4. Všechny prioritní osy by tak měly naplnit požadavek na zajištění minimální míry národního spolufinancování ve výši 15 %. Prostřednictvím navýšení národního podílu veřejných zdrojů tak dochází k faktickému navýšení disponibilních prostředků na realizaci projektů, tj. bylo možné podpořit projekty ve větším finančním objemu. Navýšením národního podílu veřejných zdrojů na 20,4 %28 došlo k navýšení národního spolufinancování na podporu projektů o 5,4 procentního bodu oproti pravidlům spolufinancování. Díky navýšení národního podílu veřejných zdrojů bylo také možné kompenzovat korekci ze strany EK ve výši 13 326 687,90 EUR, která odpovídá 2,0 % celkové aktuální alokace programu.

26

S ohledem na průběh čerpání se podíl národní spolufinancování v průběhu realizace programu vyvíjel v jiném poměru než 15 %, ale výsledný podíl národní spolufinancování prioritní osy 4 bude na úrovni 15 %.

27

V tom smyslu, že vyšší objem schválených projektů zajišťoval větší zásobník realizovaných projektů pro čerpání. Předpoklad čerpání na základě stávajícího zásobníku projektů.

28

67

Graf 10: Vývoj podílu příspěvku EU na celkových veřejných výdajích (proplacené prostředky příjemcům) 90,0%

85,0%

85,0%

84,3%

83,9%

83,0%

81,9% 80,0%

80,0% 78,6%

78,8%

78,3%

77,3%

79,6% 77,5%

75,0%

70,0% 2009

2010

2011 PO1

2012

PO2

2013

PO3

2014

PO4

7.7.2015

2015

ROP SČ

Zdroj dat: Monit 7+ (výpočet na základě dat ze sestavy R17 Proplacené prostředky (skutečnosti, součtováno za F1); předpoklad čerpání pro rok 2015 vychází z údajů Přehled financování - aktuální stav)

Tabulka 7: Vývoj podílu příspěvku EU na celkových veřejných výdajích (proplacené prostředky příjemcům) Prioritní osa 1

Oblast podpory 1.1

2007

2008

2012

2013

2014

7.7.2015

2015*

83,4%

83,1%

83,4%

82,9%

82,2%

82,2%

90,6%

85,5%

56,0%

52,7%

58,4%

60,2%

60,4%

100,0%

91,2%

88,7%

78,6%

74,4%

76,6%

77,5%

77,5%

2.1

100,0%

91,0%

89,6%

90,4%

90,8%

91,0%

91,0%

89,7%

2.2

100,0%

87,0%

85,2%

84,9%

83,5%

83,5%

82,6%

80,8%

2.3

82,9%

100,0%

89,3%

85,0%

83,3%

82,5%

82,1%

82,1%

80,9%

100,0%

87,9%

85,9%

86,2%

85,6%

85,6%

84,9%

83,0%

3.1

100,0%

85,4%

79,7%

81,1%

82,5%

85,0%

86,0%

86,9%

3.2

100,0%

87,1%

82,7%

80,2%

79,8%

80,1%

80,3%

79,4%

3.3

100,0%

86,0%

82,1%

79,9%

79,6%

78,7%

78,8%

78,2%

2 celkem

3 celkem 4

2011

83,4%

1 celkem

3

2010

100,0%

1.2 2

2009

100,0%

86,6%

82,2%

80,1%

79,9%

80,2%

80,5%

80,0%

85,4%

85,2%

85,0%

81,2%

77,3%

77,7%

77,4%

77,5%

85,0%

4.2

100,0%

93,7%

86,9%

86,5%

80,3%

79,9%

78,4%

79,5%

85,0%

4.3

100,0%

92,1%

90,7%

84,1%

83,5%

83,6%

83,6%

83,6%

85,0%

4.1

100,0%

4 celkem

100,0%

85,3%

85,1%

85,0%

81,2%

77,3%

77,6%

77,3%

77,4%

85,0%

ROP SČ

100,0%

85,3%

84,3%

84,0%

81,9%

78,6%

77,3%

78,3%

78,8%

79,6%

Zdroj dat: Monit 7+ (výpočet na základě dat ze sestavy R17 Proplacené prostředky (skutečnosti, součtováno za F1); předpoklad čerpání pro rok 2015 vychází z údajů v Přehledu financování - aktuální stav) * Předpoklad čerpání na základě zásobníku projektů (zahrnuty projekty od stavu P33 Projekt schválen VRR k financování)

68

Plnění pravidla N+2/N+3 Cílem této části analýzy je vyhodnotit plnění pravidla N+3/N+2 s poukázáním na příspěvek jednotlivých prioritních os pro plnění závazku. Na úrovni programu analýza do roku 2014 vychází z reálných údajů ohledně plnění pravidla N+3/N+2 (viz Výroční zpráva ROP SČ za rok 2014). U údajů za jednotlivé prioritní osy za všechna období a u údaje k 7. 7. 2015 na úrovni programu analýza vychází z podílu certifikovaných výdajů (Prostředky předložené k certifikaci - včetně vratek). Pro konec roku 2015 jsou využity údaje z predikce ŘO (k předpokladu vyčerpání alokace programu blíže následující část textu). Analýza vychází z celkových veřejných výdajů, které jsou v rámci certifikace vykazovány EK, protože tyto jsou klíčové pro čerpání z hlediska pravidla N+3/N+2 (EK proplácí 85 % certifikovaných celkových veřejných výdajů). Čerpání programu ROP SČ z hlediska plnění pravidla N+2/N+3 je dán objemem certifikovaných prostředků v jednotlivých letech s ohledem na závazek příslušného roku. Program jako celek v každém roce tento závazek naplnil a nedošlo tak k automatickému zrušení závazku, resp. nedočerpání a ztrátě přidělené alokace. Příspěvek jednotlivých prioritních os pro plnění pravidla N+2/N+3 ukazuje, že v roce 2011 překračovaly požadavek čerpání všechny prioritní osy. V letech 2012 a 2013 byl nedostatečný pokrok v čerpání u prioritní osy 1 a prioritní osy 4 kompenzován předstihem v objemu certifikovaných prostředků u prioritní osy 3 a částečně také prioritní osy 2. V roce 2014 dosáhl objem certifikovaných prostředků požadované výše pouze u prioritní osy 3. U ostatní prioritních os byl objem certifikovaných prostředků pod závazkem naplňujícím pravidlo N+2 v roce 2014 (81,6 % celkové alokace). Závazek roku 2014 byl však naplněn využitím zahrnutí zálohových plateb. Graf 11: Plnění pravidel N+2/N+3 na úrovni programu ROP SČ a příspěvek jednotlivých prioritních os k plnění závazku (závazek N+3/N+2 na příslušný rok a podíl certifikovaných výdajů vzhledem k alokaci programu; alokace programu = 100 %) 110,0%

100,0%

100,0% 90,0%

76,6%

80,0% 63,9%

70,0%

81,6%

60,0% 50,0% 40,0%

32,6%

32,3%

63,8%

30,0% 20,0% 10,0%

30,1% 14,7%

0,0% 2011 Závazek N+3/N+2

2012

2013 PO1

PO2

2014 PO3

2017 PO4

ROP SČ

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Programový dokument Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok. Pro rok 2017, tj. finální předpoklad vyčerpání alokace programu, jsou uvedeny podíly čerpání dle aktuálního zásobníku projektů (viz následující text „Předpoklad vyčerpání alokace programu).

69

Předpoklad vyčerpání alokace programu Cílem této části analýzy je vyhodnotit předpoklad vyčerpání alokace programu ROP SČ. Dle predikce čerpání ŘO29 by mělo být do konce roku 2015 vyčerpáno 95 % alokace příspěvku EU a zbylé prostředky by měly být, v souladu s pravidly, dočerpány (proplaceny příjemcům) začátkem roku 2016. Předpoklad dočerpání na základě aktuálního zásobníku projektů30 byl v podrobnějším pohledu z hlediska prostředků ERDF a celkových veřejných prostředků zkonstruován na základě údajů k 7. 7. 2015 z IS Monit7+ (sestava R17) a MSC (sestava 210). Předpoklad čerpání byl vypočten zvlášť pro celkové veřejné prostředky a příspěvek EU. K výpočtu blíže viz komentář k tabulkám níže. Na základě zásobníku projektů k 7. 7. 2015, v případě úspěšného ukončení projektů v realizaci a schválených/doporučených projektů u o.p. 1.1, překračují celkové alokace projekty prioritní osy 1 (o 11,6 %) a prioritní osy 3 (o 11,3 %). U prioritní osy 3 předpoklad čerpání překračuje o 1,3 procentních bodů povolenou míru flexibility mezi prioritními osami a tuto částku by nebylo možné vykázat EK v rámci závěrečného vyúčtování programu (lze však předpokládat, že při realizaci projektů dojde k úsporám). V rámci prioritní osy 2 zásobník projektů dosahuje 96,2 % alokace osy. U prioritní osy 4 aktuální údaje o projektech pokrývají 94,2 % alokace prioritní osy. Z hlediska vyčerpání alokace ERDF viz níže. Do reálného výsledku čerpání programu se však dále projeví další faktory. Při dočerpání alokace programu bude nezbytné řešit zejména nedočerpání nasmlouvaných částek díky úsporám při realizaci výběrových řízení a případné problémy s dodržením harmonogramů realizace projektů (zejména u dopravních projektů). Plné dočerpání alokace programu bude řešeno pomocí zásobníku náhradních projektů a schválených projektů s negarantovanou výší dotace.

29


30

Nejedná se tedy o predikci čerpání. Předpoklad vychází pouze z aktuálních informací o ukončených a realizovaných/schválených projektech.

70

Tabulka 8: Aktuální zásobník projektů pro dočerpání alokace programu ROP SČ (celkové veřejné prostředky, tis. Kč) Prioritní osa

Oblast podpory

1

1.1

5 626 524

4 519 737

1.2

1 310 312 6 936 835

1 celkem 2

Zásobník projektů celkem

Zásobník (% alokace)

1 390 174

5 909 910

105,0%

1 773 711

60 742

1 834 453

140,0%

6 293 448

1 450 916

7 744 363

111,6%

571 885

14 652

586 537

80,4%

2.2

1 644 782

1 354 153

340 420

1 694 573

103,0%

161 643

156 012

2 271

158 283

97,9%

2 535 680

2 082 051

357 343

2 439 393

96,2%

3.1

1 197 583

920 219

272 354

1 192 573

99,6%

3.2

3 644 589

3 382 434

764 832

4 147 266

113,8%

3.3

2 639 652

2 503 648

484 715

2 988 363

113,2%

7 481 824

6 806 301

1 521 901

8 328 202

111,3%

4.1

507 237

398 048

80 769

478 816

94,4%

4.2

26 009,9

15 831,9

7 707

23 538,8

90,5%

4.3

11 838,2

10 744,4

400

11 144,4

94,1%

545 085

424 624

88 875

513 499

94,2%

3 celkem

4 celkem

Zbývá vyčerpat (zásobník projektů)

729 256

2 celkem

4

Proplacené prostředky příjemcům (vyúčtované)

2.1 2.3

3

Celková alokace

17 499 424 ROP SČ 15 606 423 3 419 035 19 025 458 108,7% Zdroj dat: MSC (sestava 210 k 7. 7. 2015; „Celková alokace“, „Proplacené prostředky příjemcům“ – snížené o korekci EK), IS Monit7+ (sestava R17 k 7. 7. 2015; výpočet „Zbývá vyčerpat“). Pozn.: Objem prostředků, které „Zbývá dočerpat“ odpovídá rozdílu objemu prostředků na „Přehledu financování - aktuální stav“ a proplacených prostředků dle „Klasifikace platby typu požadováno - Refundace předfinancování“ u projektů ve stavu P45 a P5 (pro o. p. 1.1 rovněž zahrnuty stavy P31, P32 a P33). Celkový zásobník projektů je pak vypočten jako součet „Zbývá dočerpat“ a „Proplacené prostředky příjemcům (vyúčtované)“.

Z hlediska příspěvku EU (prostředky ERDF) zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů u o.p. 1.1 k 7. 7. 2015 překračoval alokaci u prioritní osy 1 (o 2,9 %) a u prioritní osy 3 (o 7,2 %). U prioritní osy 2 a 4 zásobník projektů příslušné alokace nenaplňoval o 4,2 a 5,8 %. Zásobník projektů překračuje celkovou alokaci ERDF na úrovni programu o 3,5 % (522 mil. Kč). Tato částka překračuje objem zásobníku projektů k dočerpání u prioritní osy 1, který je v celkové výši 1 183 mil. Kč. Vzhledem k prioritnímu čerpání na projekty prioritní osy 3 (výzvy 82 a 83) budou projekty prioritní osy 1 podpořeny pouze do výše alokace programu.31 V případě úspěšného ukončení všech projektů (a bez realizace dodatečných úspor) u prioritní osy 3 by, vzhledem k prioritnímu čerpání u této osy, bylo možné „negarantované projekty“ oblasti podpory 1.1 podpořit do výše 93,3 % alokace oblasti podpory (94,1 % alokace prioritní osy). Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude možné/nutné podpořit větší objem projektů oblasti podpory 1.1 než je uvedeno výše a je otázkou, zda zásobník projektů ve výši 103,5 % alokace programu bude vůbec dostačující pro její úplné dočerpání.

31

V PO1 (o.p. 1.1.) se jedná se o projekty s negarantovanou výší dotace, „negarantované projekty“.

71

Tabulka 9: Aktuální zásobník projektů pro dočerpání alokace příspěvku EU (příspěvek EU, tis. Kč) PO

o.p.

1

1.1

4 785 033

3 804 420

1 182 849

4 987 270

104,2%

4 465 081

93,3%

1.2

1 148 464

1 066 956

49 753

1 116 709

97,2%

1 116 709

97,2% 94,1%

1 celkem 2

Zbývá vyčerpat (zásobník projektů)

Zásobník projektů celkem

Zásobník (% alokace)

Předpoklad čerpání celkem

Předpoklad čerpání (% alokace)

5 933 498

4 871 377

1 232 602

6 103 979

102,9%

2.1

618 532

525 046

15 311

540 357

87,4%

540 357

87,4%

2.2

1 400 975

1 130 845

262 615

1 393 460

99,5%

1 393 460

99,5%

2 celkem

137 689

131 380

1 763

133 143

96,7%

133 143

96,7%

2 157 196

1 787 271

279 690

2 066 961

95,8%

2 066 961

95,8% 103,7%

3.1

1 019 367

803 099

254 058

1 057 157

103,7%

3.2

3 111 704

2 792 876

596 368

3 389 244

108,9%

1 057 157 3 389 244

106,3%

3.3

108,9%

2 254 298

2 029 448

367 127

2 396 576

106,3%

2 396 576

6 385 369

5 625 424

1 217 553

6 842 977

107,2%

107,2%

4.1

431 152

338 340

68 653

406 994

94,4%

6 842 977 406 994

4.2

22 108,4

13 457,1

6 551

20 007,9

90,5%

20 007,9

90,5%

4.3

10 062,4

9 132,7

340

9 472,7

94,1%

9 472,7

94,1%

3 celkem 4

Proplacené prostředky příjemcům (vyúčtované)

5 581 791

2.3

3

Celková alokace

94,4%

4 celkem

436 474 463 322 360 930 75 544 436 474 94,2% 94,2% ROP SČ 14 939 385 14 939 385 12 645 002 2 816 572 15 461 574 103,5% 100,0% Zdroj dat: MSC (sestava 210 k 7. 7. 2015; „Celková alokace“, „Proplacené prostředky příjemcům“ – snížené o korekci EK, u ERDF relevantní pouze u PO4), IS Monit7+ (sestava R17 k 7. 7. 2015; výpočet „Zbývá vyčerpat“). Pozn.: Objem prostředků, které „Zbývá dočerpat“ odpovídá rozdílu objemu prostředků na „Přehledu financování - aktuální stav“ a proplacených prostředků dle „Klasifikace platby typu požadováno - Refundace předfinancování“ u projektů ve stavu P45 a P5 (pro o. p. 1.1 rovněž zahrnuty stavy P31, P32 a P33). Celkový zásobník projektů je pak vypočten jako součet „Zbývá dočerpat“ a „Proplacené prostředky příjemcům (vyúčtované)“. „Předpoklad čerpání“ je vypočten na základě priority čerpání u PO3 s tím, že negarantované projekty PO1 (o. p. 1.1) dočerpávaní alokaci ERDF pouze do 100 %.

Bylo provedeno také hodnocení územní dimenze finančního čerpání dle ORP Středočeského kraje (viz mapa v příloze, kap. 9.3). Největší objem prostředků byl proplacen příjemcům v ORP Kladno a Mladá Boleslav, což jsou dvě statutární města, která měla své Integrované plány rozvoje města. V dalším pořadí byl největší objem prostředků proplacen příjemcům v ORP Černošice a ORP Kutná Hora. Následující tabulka ukazuje rozložení finančních prostředků mezi jednotlivá ORP. Tabulka 10: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP

ORP Kladno Mladá Boleslav Černošice Kutná Hora Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Kolín Příbram Benešov Říčany Poděbrady Mělník

Proplacené prostředky celkem (mil. Kč)

ORP


2030,7 1678,5 1352,1 1309,4

Vlašim Votice Sedlčany Nymburk

403 402,3 319,5 263,4

1093,5 1042,6 947,5 711,6 648,6 590,1 574

Hořovice Slaný Kralupy nad Vltavou Mnichovo Hradiště Lysá nad Labem Čáslav Neratovice

242,9 233,2 215,1 213 187,1 182,9 168,9

72

ORP


Beroun Rakovník

444,8 411,5

ORP


Český Brod Dobříš

134,2 64,9


Shrnutí průběhu čerpání za program K navýšení celkové alokace programu došlo v roce 2011, a to o 14,9 mil. EUR (tj. přibližně o 385 mil. Kč)32 na 672 608 358 EUR celkových veřejných výdajů. Vzhledem k tomu, že alokace programu je určena v eurech a čerpání prostředků probíhá v českých korunách, měl na vývoj disponibilní alokace a průběh čerpání vliv vývoj kurzu Kč vůči EUR. Z hlediska řízení programu lze za zásadní označit výrazné oslabení kurzu koruny na konci roku 2013, které přineslo dodatečné disponibilní prostředky ve výši 378 mil. Kč33, které bylo možné, resp. nutné pro dočerpání alokace vyčerpat. Pro dočerpání alokace na konci programového období pak bude výše alokace a čerpání ovlivněna aktuálním vývojem kurzu koruny Z hlediska jednotlivých prioritních os došlo vzhledem k realokacím v rámci programu k navýšení alokace pouze u prioritní osy 3, a to o 47 mil. EUR (1 224 mil. Kč)34 odpovídající 16,3 % celkové aktuální alokace prioritní osy. U ostatních prioritních os došlo k poklesu celkové alokace. U prioritní osy 2 o 21,5 % (21 mil. EUR; 542 mil. Kč), u prioritní osy 4 o 7,3 % (1,5 mil. EUR; 39 mil. Kč) a u prioritní osy 1 o 3,8 % (10 mil. EUR; 259 mil. Kč). Z hlediska řízení programu s ohledem na vyčerpání alokace programu lze za zásadní označit výrazné oslabení kurzu koruny na konci roku 2013, které přineslo dodatečné disponibilní prostředky ve výši 378 mil. Kč35, které bylo možné, resp. nutné pro dočerpání alokace vyčerpat. Postup realizace programu ROP SČ jako celku lze označit za odpovídající finančnímu plánu čerpání.36 V roce 2009 odpovídal objem proplacených prostředků příjemcům 95 % finančního plánu na rok 2007. V letech 2010 až 2013 byl plán čerpání překračován o 6 až 17 %. Ke konci roku 2014 pak objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 100 % výše předpokladu čerpání. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 125 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 92 % celkové alokace programu ROP SČ. Ve všech oblastech podpory věcných prioritních os, kromě oblasti podpory 2.1 a 3.1, národní spolufinancování přesahovalo v průběhu realizace programu minimální povinnou úroveň 15 %. Na základě dosud realizovaných projektů a zásobníku projektů k 7. 7. 2015 by podíl příspěvku EU na jednotlivých prioritních osách, v případě dokončení všech chválených projektů, dosáhl 77,5 % u PO1, 83,0 % u PO2, 80,0 % u PO3 a 85,0 % u PO4. Všechny prioritní osy by tak měly naplnit požadavek na zajištění minimální míry národního spolufinancování ve výši 15 %.

32


33


34


35


36


73

Program jako celek v každém roce tento naplnil závazek dle plnění pravidla N+2/N+3 a nedošlo tak k automatickému zrušení závazku, resp. nedočerpání a ztrátě přidělené alokace. Z hlediska příspěvku EU (prostředky ERDF) zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů u o. p. 1.1 k 7. 7. 2015 překračoval alokaci u prioritní osy 1 (o 2,9 %) a u prioritní osy 3 (o 7,3 %). U prioritní osy 2 a 4 zásobník projektů příslušné alokace nenaplňoval o 4,2 a 5,8 %. Zásobník projektů překračuje celkovou alokaci ERDF na úrovni programu o 3,5 % (522 mil. Kč). Tato částka překračuje objem zásobníku projektů k dočerpání u prioritní osy 1, který je v celkové výši 1 183 mil. Kč. Vzhledem k prioritnímu čerpání na projekty prioritní osy 3 (výzvy 82 a 83) budou projekty prioritní osy 1 podpořeny pouze do výše alokace programu.

74

4.1.2 Analýza finančního čerpání na úrovni prioritních os 4.1.2.1

Analýza finančního čerpání na úrovni PO1

4.1.2.1.1 Analýza finančního čerpání PO1 První výzvy byly vyhlášeny už v roce 2007 (pro o. p. 1.1). K prvnímu uzavírání smluv s příjemci a proplácení prostředků došlo v roce 2008. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 131 % alokace prioritní osy a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 93 % celkové alokace prioritní osy. Graf 12: Postup čerpání alokace prioritní osy 1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140%

130%

120%

131%

104%

100%

93%

86% 73%

80%

67% 56%

60%

19%

20% 0%

0%

23% 12% 6%

24% 21%

29% 24%

83%

55%

46%

40%

81% 73%

30%

0% 2007

2008

2009 2010 2011 Prostředky kryté Smlouvou

2012

2013

2014

7.7.2015

Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok

Alokace roku 2007 prioritní osy 1 ve výši 273 622 tis. EUR doznala poklesu na 252 636 tis. EUR v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3) a následného navýšení v roce 2011 na úroveň 263 583 tis. EUR (navýšení celkové alokace programu částečně i ve prospěch PO1). Alokace roku 2007 prioritní osy 1 vyjádřená v českých korunách ve výši 7 273 mil. Kč doznala významného poklesu na 6 403 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a posílení kurzu koruny) a následného navýšení v roce 2011 na úroveň 6 813 mil. Kč (navýšení celkové alokace programu částečně i ve prospěch PO1). V roce 2013 vzrostla alokace prioritní osy díky oslabení kurzu koruny na 6 943 mil. Kč. Tabulka 11: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 1 ROP SČ Oblast podpory

Alokace 2007

Alokace 2008

Alokace 2009

Alokace 2010

Alokace 2011 tis. EUR

Alokace 2012

Alokace 2013

Alokace 2014

Alokace 7.7.2015

1.1

205 217

205 217

205 217

184 230

195 177

195 177

211 765

211 765

211 765

1.2

68 406

68 406

68 406

68 406

68 406

68 406

51 817

51 817

51 817

PO1

273 622

273 622

273 622

252 636

263 583

263 583

263 583

263 583

263 583

75

Oblast podpory

Alokace 2007

Alokace 2008

Alokace 2009

Alokace 2010

Alokace 2011

Alokace 2012

Alokace 2013

Alokace 2014

Alokace 7.7.2015

mil. Kč 1.1

5 455

5 465

5 412

4 675

5 048

4 938

5 637

5 658

5 627

1.2

1 818

1 822

1 804

1 729

1 765

1 718

1 306

1 304

1 310

PO1

7 273

7 287

7 216

6 403

6 813

6 656

6 943

6 961

6 937

kurz Kč / 26,58 26,63 26,40 25,24 25,91 25,14 27,48 27,73 27,25 EUR Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (přepočet na Kč dle aktuálního kurzu ke konci příslušného roku se započtením prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí v EUR)

Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, které je klíčové pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 1 oproti finančnímu plánu37 označit za mírně opožděný se stagnací v roce 2011. V roce 2009 a 2010 sice odpovídal objem proplacených prostředků příjemcům úrovni 98 % a 97 % finančního plánu na rok 2007 a 2008. V roce 2010 bylo naplnění cíle do určité míry ovlivněno poklesem alokace prioritní osy. Ke zbrzdění (stagnaci) postupu v čerpání došlo v roce 2011, kdy se projevila předchozí nedostatečná absorpce u výzev zaměřených na ekologická a drážní vozidla a také zpoždění projektů Českých drah. Navíc se v tomto roce projevilo navýšení alokace prioritní osy. Od roku 2012 však prioritní osa, přes určité problémy se zpožďováním realizace projektů (především u komunikací II. a III. třídy), dohnala zpoždění z předchozích let. Z hlediska příspěvku EU (prostředky ERDF) zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů u o. p. 1.1 k 7. 7. 2015 překračoval alokaci prioritní osy 1 o 2,9 %. Vzhledem k prioritnímu čerpání na projekty prioritní osy 3 budou projekty prioritní osy 1 podpořeny pouze do výše alokace programu.38 (blíže viz vyhodnocení na úrovni programu ROP SČ výše).

37


38

V PO1 (o. p. 1.1.) se jedná se o projekty s negarantovanou výší dotace, „negarantované projekty“.

76

Graf 13: Postup realizace prioritní osy 1 ROP SČ (mil. Kč) 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2007

2008

2009 2010 2011 2012 2013 Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace

2014

7.7.2015

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 1 se lišil mezi jednotlivými oblastmi podpory. Pomalý počáteční nástup zaznamenala oblast podpory 1.2, která v letech 2009 až 2011 dosahovala pouze 50 % až 43 % plánu. Naopak od roku 2012 čerpání oblasti podpory 1.2 významně překračovalo plánované hodnoty, a to o 34 % až 69 %. Na druhé straně oblast podpory 1.1, přes počáteční rychlý rozjezd (překračování plánu v roce 2009 a 2010 o 16 %), od roku 2011 nedosahuje na plánované hodnoty. Ke konci roku 2014 dosáhl objem proplacených prostředků příjemců jen 85 % plánované výše. Důvodem je, kromě navýšení alokace v roce 2011 a 2013, také zpožďování v realizaci projektů.

77

Graf 14: Postup čerpání v rámci prioritní osy 1 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) 180% 160%

169%

140% 120%

116%

116%

134%

109%

100% 80%

153%

147%

100%

97%

93%

85%

85%

83%

2013

2014

7.7.2015

o.p. 1.2

PO1

89%

98%

98%

97% 76%

60% 40%

50%

49%

2009

2010

43%

20% 0% 2011

2012

Plán (n+2)

o.p. 1.1

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

Konkrétní ukazatele postupu realizace a čerpání alokace prioritní osy ukazuje následující tabulka. Tabulka 12: Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 1 ROP SČ 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Celkové veřejné výdaje (v mil. Kč) Prostředky kryté Smlouvou

0

1 369

1 632

2 914

5 001

5 722

7 213

9 039

9 131

Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh)

0

0

838

1 509

1 942

3 697

4 622

5 613

6 407

Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

0

0

443

1 343

1 607

2 006

3 832

5 055

5 710

858

1 560

2 550

3 402

4 637

5 784

6 937

7 216

6 403

6 813

6 656

6 943

6 961

6 937

Plán (n+2) Alokace

7 273

7 287

Podíl na celkové alokaci Prostředky kryté Smlouvou

0%

19%

23%

46%

73%

86%

104%

130%

131%


0%

0%

12%

24%

29%

56%

67%

81%

93%


0%

0%

6%

21%

24%

30%

55%

73%

83%

12%

24%

37%

51%

67%

83%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2;

Shrnutí za PO1 Původní alokace roku 2007 prioritní osy 1 ve výši 273 622 tis. EUR doznala poklesu na 252 636 tis. EUR v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3) a následného navýšení v roce 2011 na úroveň 78

263 583 tis. EUR (navýšení celkové alokace programu částečně i ve prospěch PO1). Alokace prioritní osy 1 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015 vlivem této realokace a oslabení kurzu koruny, které naopak přispělo k jejímu částečnému navýšení, pokles o necelých 5 % (336 mil. Kč). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, které je klíčové pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 1 oproti finančnímu plánu39 označit za mírně opožděný se stagnací v roce 2011. Od roku 2012 však prioritní osa, přes určité problémy se zpožďováním realizace projektů (především u komunikací II. a III. třídy), dohnala zpoždění z předchozích let. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 131 % alokace prioritní osy a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 93 % celkové alokace prioritní osy. Zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů k 7. 7. 2015 překračoval celkovou alokaci prioritní osy 1 o 11,6 %. Z hlediska příspěvku EU (prostředky ERDF) zásobník projektů překračoval alokaci prioritní osy 1 o 2,9 %. Vzhledem k prioritnímu čerpání na projekty prioritní osy 3 budou projekty prioritní osy 1 podpořeny pouze do výše alokace programu.40 V případě úspěšného ukončení všech projektů (a bez realizace dodatečných úspor) u prioritní osy 3 by, vzhledem k prioritnímu čerpání u této osy, bylo možné „negarantované projekty“ podpořit do výše 94,1 % alokace prioritní osy. Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude možné/nutné, za účelem vyčerpání celkové alokace příspěvku EU programu, podpořit větší objem projektů než je uvedeno výše.

4.1.2.1.2 Analýza finančního čerpání o.p. 1.1 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 1.1 byly vyhlášeny již v roce 2007. V roce 2008 došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci, proplácení prostředků probíhalo od roku 2009. K 7. 7.2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 125 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 83 % celkové alokace oblasti podpory.

39


40

V PO1 (o.p. 1.1.) se jedná se o projekty s negarantovanou výší dotace, „negarantované projekty“.

79

Graf 15: Postup čerpání alokace oblasti podpory 1.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140%

125%

123%

120% 95%

100% 83%

80%

83%

71%

70%

56%

60%

49%

72%

61%

56% 43%

40%

25%

22%

14%

20% 0%

28% 25%

0%

33% 27%

35%

7%

0% 2007

2008


2012

2013

2014

7.7.2015


Alokace oblasti podpory 1.1 roku 2007 vyjádřená v českých korunách ve výši 5 455 mil. Kč doznala významného poklesu na 4 675 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a posílení kurzu koruny) a následného navýšení v roce 2011 na 5 048 mil. Kč (navýšení celkové alokace programu) a v roce 2013 na úroveň 5 637 mil. Kč (realokace z o. p. 1.2 a oslabení kurzu koruny). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům lze postup realizace oblasti podpory 1.1 oproti finančnímu plánu41 označit za příznivý v počátcích realizace s tím, že od roku 2011 a zejména pak od roku 2013 se projevuje zpoždění při čerpání. To lze, kromě navýšení alokace v roce 2011 a 2013, přisuzovat zejména problémům se zpožďováním realizace projektů (zejména komunikací II. a III. třídy), protože objem prostředků krytých smlouvou je dostatečný, resp. alokaci oblasti podpory překračuje. Zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů k 7. 7. 2015 překračoval celkovou alokaci oblasti podpory 1.1 o 5,0 %. Z hlediska alokace příspěvku EU zásobník projektů překračoval alokaci oblasti podpory 1.1 o 4,2 %. V případě úspěšného ukončení všech projektů (a bez realizace dodatečných úspor) u prioritní osy 3 by, vzhledem k prioritnímu čerpání u této osy, by však bylo možné „negarantované projekty“ oblasti podpory 1.1 podpořit do výše 93,3 % alokace oblasti podpory. Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude možné/nutné podpořit větší objem projektů oblasti podpory 1.1 pro zajištění dočerpání alokace příspěvku EU na úrovni programu. (Blíže viz vyhodnocení na úrovni programu ROP SČ výše).

41


80

Graf 16: Postup realizace oblasti podpory 1.1 ROP SČ (mil. Kč) 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace celkem Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

Konkrétní údaje o postupu realizace a čerpání alokace oblasti podpory ukazuje následující tabulka. Tabulka 13: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 1.1 ROP SČ 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Celkové veřejné výdaje (v mil. Kč) Prostředky kryté Smlouvou

0

1 207

1 346

2 605

3 559

4 074

5 381

6 965

7 061


0

0

732

1 305

1 662

2 429

3 157

3 961

4 618


0

0

392

1 168

1 347

1 710

2 443

3 434

3 998

634

1 122

1 861

2 486

3 736

4 687

5 627

5 412

4 675

5 048

4 938

5 637

5 658

5 627


5 455

5 465


0%

22%

25%

56%

71%

83%

95%

123%

125%


0%

0%

14%

28%

33%

49%

56%

70%

83%


0%

0%

7%

25%

27%

35%

43%

61%

72%

12%

24%

37%

50%

66%

83%

100%

Alokace celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky)

100%

100%

Plán (n+2)

Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2;

81

4.1.2.1.3 Analýza finančního čerpání o.p. 1.2 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 1.2 byly vyhlášeny v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci a proplácení prostředků. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 154 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 134 % celkové alokace oblasti podpory („přečerpání“ je způsobeno vyšším podílem národního spolufinancování, než je povinné národní kofinancování uvedené ve finančním plánu). Graf 17: Postup čerpání alokace oblasti podpory 1.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 180% 159%

160%

154%

140%

140%

127% 124%

120%

134% 128%

112% 106% 96%

100% 82%

80%

74%

60% 40% 20% 0%

9% 0,0%

2007

2008

0%

16% 6%

3%

2009

18% 12%10%

2010

16% 15%

2011

17%

2012

2013

2014

7.7.2015

Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok

Alokace oblasti podpory 1.2 roku 2007 vyjádřená v českých korunách ve výši 1 818 mil. Kč doznala poklesu na 1 729 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a posílení kurzu koruny) a dalšího poklesu v roce 2013 na úroveň 1 304 mil. Kč (důsledek realokace ve prospěch o. p. 1.1). Oblast podpory 1.2 měla zpožděný nástup realizace a čerpání, přičemž v letech 2009 až 2011 dosahovalo čerpání pouze 50 % až 43 % plánu. Ke zbrzdění (stagnaci) postupu v čerpání došlo díky nízké absorpci u výzev zaměřených na ekologická a drážní vozidla. Také se čekalo na realizaci projektů Českých drah, kde bylo zpoždění „způsobeno vinkulací cca 360 mil. Kč na projekty Českých drah v oblasti železniční dopravy a tím souvisejícími problémy s notifikací a nečinností Českých drah (zdlouhavý proces notifikace a nedostatečný zájem předpokládaného dopravce o tyto vázané investiční prostředky)“42. Navíc se projevilo navýšení alokace prioritní osy. V důsledku nezájmu o vyčerpání celé vinkulované částky došlo následně k realokaci do o. p. 1.1.

42

Viz Analýza pokroku realizace ROP SČ k 31. 12. 2012

82

Zásobník projektů v realizaci a doporučených/schválených projektů k 7. 7. 2015 překračoval celkovou alokaci oblasti podpory 1.2 o 40,0 %. Z hlediska alokace příspěvku EU oblasti podpory 1.2 zásobník projektů dosahoval pouze 97,2 % alokace příspěvku EU. Graf 18: Postup realizace oblasti podpory 1.2 ROP SČ (mil. Kč) 2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

Konkrétní ukazatele postupu realizace a čerpání alokace oblasti podpory ukazuje následující tabulka. Tabulka 14: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 1.2 ROP SČ 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

162

286

308

1 442

1 648

1 832

2 074

2 070

0

0

106

205

280

1 269

1 465

1 652

1 789

0

0

51

175

261

296

1 390

1 621

1 712

211

415

651

865

866

1 080

1 310

1 804

1 729

1 765

1 718

1 306

1 304

1 310

Plán (n+2) Alokace

1 818

1 822

Podíl na celkové alokaci Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

0%

9%

16%

18%

82%

96%

140%

159%

154%

0%

0,0%

6%

12%

16%

74%

112%

127%

134%

0%

0%

3%

10%

15%

17%

106%

124%

128%

83

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

12%

24%

37%

50%

66%

83%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


4.1.2.2


4.1.2.2.1 Analýza finančního čerpání PO2 První výzvy v prioritní ose 2 byly z důvodu vyjednávání konečné podoby Programového dokumentu ROP SČ vyhlášeny až v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci a proplácení prostředků. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 103 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 85 % celkové alokace prioritní osy. Graf 19: Postup čerpání alokace prioritní osy 2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 120% 103%

100%

100% 83%

80%

70% 47%

40%

30%

0%

0,0%

2007

2008

0%

77%

42%

37%

29% 24%

19%

20%

41%

76% 72%

70% 64%

58%

60%

85%

81%

12% 5%

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Alokace roku 2007 prioritní osy 2 ve výši 118 394 tis. EUR doznala významného poklesu v roce 2010 na 97 408 tis. EUR v důsledku realokace ve prospěch prioritní osy 3. Alokace roku 2007 prioritní osy 2 vyjádřená v českých korunách ve výši 3 147 mil. Kč doznala významného poklesu na 2 471 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a oslabení kurzu koruny). Tabulka 15: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 2 ROP SČ Oblast podpory 2.1 2.2 2.3

Alokace 2007

Alokace 2008

Alokace 2009

Alokace 2010

35 518 71 037

35 518 71 037

35 518 71 037

29 222 58 445

11 839

11 839

11 839

9 741

Alokace 2011 tis. EUR 29 222 58 445 9 741

Alokace 2012

Alokace 2013

Alokace 2014

Alokace 7.7.2015

29 222 61 045

29 222 61 910

27 975 63 157

27 975 63 157

7 141

6 276

6 276

6 276

84

Oblast podpory PO2

Alokace 2007 118 394

Alokace 2008 118 394

Alokace 2009 118 394

Alokace 2010

Alokace 2011

97 408

97 408 mil. Kč

Alokace 2012 97 408

Alokace 2013 97 408

Alokace 2014 97 408

Alokace 7.7.2015 97 408

2.1 2.2

944

946

938

741

754

737

764

732

729

1 888

1 892

1 875

1 484

1 496

1 538

1 613

1 652

1 645

2.3

315

315

312

246

251

179

162

162

162

PO2 3 147 3 153 3 125 2 471 2 500 2 454 2 539 2 546 2 536 kurz Kč / 26,58 26,63 26,40 25,24 25,91 25,14 27,48 27,73 27,25 EUR Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (přepočet na Kč dle aktuálního kurzu ke konci příslušného roku se započtením prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí v EUR)

Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, který je klíčový pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 2 oproti finančnímu plánu43 označit za nedostatečný. Přes vysoký přesah poptávky žadatelů ve výzvách (z 375 předložených projektových žádostí bylo podpořeno 119 projektů, tj. pouze 32 % záměrů) a počáteční poměrně rychlý postup realizace, který byl až do roku 2013 v předstihu před plánem až o 12 % (také díky ponížení alokace prioritní osy), došlo v roce 2014 k poklesu pokroku v čerpání na 91 % plánované hodnoty. Prioritní osa 2 bude dle předpokladu čerpání jedinou věcnou prioritní osou, u které nebude její alokace dočerpána, a to i přes výrazné ponížení její celkové alokace v roce 2010. Na základě předpokladu čerpání dle stávajícího objemu projektů v realizaci by při úspěšném ukončení projektů bylo možné dosáhnout čerpání na úrovni 96,2 % celkové alokace oblasti podpory a 95,8 % alokace příspěvku EU. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3. (Blíže viz vyhodnocení na úrovni programu ROP SČ výše). Na počátku programového období převládalo pozitivní očekávání předpokládaného čerpání v průběhu celého období realizace s tím, že např. ve Výroční zprávě za rok 2008 bylo uvedeno, že „objem požadovaných finanční prostředků v předložených projektech ve dvou vyhlášených výzvách na oblast podpory 2.1 činil více než 250 % hodnoty alokace na celé programové období“. Mírné nedočerpání alokace prioritní osy je způsobeno nedostatečným zásobníkem projektů. Důvodem je rozhodnutí (viz Analýza pokroku realizace ROP SČ k 30. 6. 2014), že v oblastech podpory této prioritní osy již nebudou vyhlašovány žádné další výzvy a veškeré volné prostředky budou použity v jiných prioritních osách, s předpokladem vyšší efektivity a účelnosti využití prostředků právě v jiných osách než v rámci oblasti podpory 2.1.

43


85

Graf 20: Postup realizace prioritní osy 2 ROP SČ (mil. Kč) 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 2 se lišil mezi jednotlivými oblastmi podpory. Pomalý počáteční nástup zaznamenala oblast podpory 2.3, která v letech 2009 až 2011 dosahovala pouze 43 % až 81 % plánu. Roku 2012 čerpání oblasti podpory 2.3, díky ponížení alokace, překročilo plánované hodnoty o 16 %, v roce 2013 dokonce o 41 % a ke konci roku 2014 o 18 %. Opožděný postup čerpání zaznamenávala i oblast podpory 2.1, která se na úroveň plánu přiblížila až v roce 2012. Ke konci roku 2014 dosáhlo čerpání u oblasti podpory 2.1 94 % plánované hodnoty. Čerpání v rámci oblasti podpory 2.2 překračovalo až do roku 2012 plánované hodnoty o 6 % až 39 %. Ke konci roku 2014 pak došlo k poklesu a čerpání dosáhlo pouze 87 % plánované hodnoty.

86

Graf 21: Postup čerpání v rámci prioritní osy 2 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) 160% 140%

141%

139% 129%

120%

116% 114%

112% 106%

100%

104%

94% 86%

80%

101%

97%

63%

99%

94%

91%

99%

86%

85%

87%

81%

76%

60%

118%

102%

109%

81%

61%

47%

40% 20% 0%

2009

2010 Plán (n+2)

2011

2012

o.p. 2.1

2013

o.p. 2.2

2014

7.7.2015

o.p. 2.3

PO 2



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

590

925

1 166

1 762

2 033

2 050

2 549

2 619

0

0

364

706

1 014

1 427

1 774

1 934

2 144

0

0

154

586

918

1 023

1 621

1 834

1 921

388

628

977

1 309

1 733

2 134

2 536

3 125

2 471

2 500

2 454

2 539

2 546

2 536


3 147

3 153


0%

19%

30%

47%

70%

83%

81%

100%

103%

0%

0,0%

12%

29%

41%

58%

70%

76%

85%

0%

0%

5%

24%

37%

42%

64%

72%

77%

12%

25%

39%

53%

68%

84%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2; Přepočteno kurzem platným ke konci příslušného roku (viz příslušná Výroční zpráva)

87

Shrnutí za PO2 Alokace roku 2007 prioritní osy 2 ve výši 118 394 tis. EUR doznala významného poklesu v roce 2010 na 97 408 tis. EUR v důsledku realokace ve prospěch prioritní osy 3. Alokace prioritní osy 2 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015, vlivem této realokace a oslabení kurzu koruny, které naopak přispělo k jejímu částečnému navýšení, pokles o necelých 20 % (611 mil. Kč). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, který je klíčový pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 2 oproti finančnímu plánu44 označit za nedostatečný. Přes vysoký přesah poptávky žadatelů ve výzvách a počáteční poměrně rychlý postup realizace, který byl až do roku 2013 v předstihu před plánem až o 12 % (také díky ponížení alokace prioritní osy), došlo v roce 2014 k poklesu pokroku v čerpání na 91 % plánované hodnoty. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 103 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 85 % celkové alokace prioritní osy. Na základě předpokladu čerpání dle objemu projektů v realizaci k 7. 7. 2015 by, při úspěšném ukončení projektů, bylo možné dosáhnout čerpání na úrovni 96,2 % celkové alokace oblasti podpory a 95,8 % alokace příspěvku EU. Prioritní osa 2 bude dle předpokladu čerpání jedinou věcnou prioritní osou, u které nebude její alokace dočerpána, a to i přes výrazné ponížení její celkové alokace v roce 2010. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3.

4.1.2.2.2 Analýza finančního čerpání o.p. 2.1 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 2.1 byly vyhlášeny v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci, proplácení prostředků probíhalo od roku 2009. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly pouze 85 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 81 % celkové alokace oblasti podpory.

44


88

Graf 22: Postup čerpání alokace oblasti podpory 2.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 100% 82%

82%

80% 69% 64% 56%

60% 40%

85% 85% 81% 79% 79% 76%

52%

30% 22%

20%

12% 0%

0%

11% 6%

19% 17%

24% 22%

23%

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace roku 2007 oblasti podpory 2.1 vyjádřená v českých korunách ve výši 944 mil. Kč doznala významného poklesu na 741 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a posílení kurzu koruny). Dále se alokace oblasti podpory vyvíjela s ohledem na posilování kurzu koruny a realokaci ve prospěch oblasti podpory 2.2. K 7. 7. 2015 alokace oblasti podpory dosahovala 729 mil. Kč. Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům lze postup realizace oblasti podpory 2.1 oproti finančnímu plánu45 označit za opožděný. V roce 2009 objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 86 % plánované výše s tím, že v roce 2010 to bylo jen 76 % a v roce 2011 pouze 61 %. Zpoždění bylo dáno nízkým zásobníkem schválených projektů, který zaznamenal nárůst až v roce 2012. To se pak pozitivně projevilo do čerpání v roce 2013 na úrovni 101 % plánu. Zásobník projektů však od roku 2013 stagnoval a ke konci roku 2014 dosáhlo čerpání u oblasti podpory 2.1 opět pouze 94 % plánované hodnoty. Tento stav však odpovídal předpokladu ŘO, který již neplánoval v této oblasti podpory další výzvy. Zásobník projektů v realizaci k 7. 7. 2015 dosahoval pouze 80,4 % celkové alokace oblasti podpory 2.1. Z hlediska alokace příspěvku EU oblasti podpory 2.1 zásobník projektů dosahoval 87,4 % alokace příspěvku EU. Z hlediska absorpční kapacity tato oblast podpory nevykazovala problémy, naopak dosahovala vysokého převisu předložených žádostí nad podpořenými projekty (ze 159 předložených projektových žádostí bylo podpořeno pouze 24 projektů, tj. 15,1 %). Ze strany ŘO však již v roce 2013

45


89

bylo rozhodnuto, že „v této oblasti podpory již žádné projekty nebudou schvalovány, a veškeré volné prostředky budou využity v oblasti podpory 2.2“46. Graf 23: Postup realizace oblasti podpory 2.1 ROP SČ (mil. Kč) 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

112

209

223

421

602

623

620

618

0

0

100

143

179

382

525

575

585

0

0

54

124

165

172

485

553

569

116

188

294

393

522

613

729

938

741

754

737

764

732

729

82%

85%

85%


944

946


46

0%

12%

22%

30%

56%

82%

Viz Analýza pokroku realizace ROP SČ k 31. 12. 2013

90

Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

0%

0%

11%

19%

24%

52%

69%

79%

81%

0%

0%

6%

17%

22%

23%

64%

76%

79%

12%

25%

39%

53%

68%

84%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


4.1.2.2.3 Analýza finančního čerpání o.p. 2.2 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 2.2 byly vyhlášeny v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci. Proplácení prostředků probíhalo až od roku 2009. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 110 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 86 % celkové alokace oblasti podpory. Graf 24: Postup čerpání alokace oblasti podpory 2.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 120% 105%

110%

100% 76%

80% 57%

60% 40%

33% 24%

20% 0%

0%

2007

2008

82% 61%

51% 47%

77% 68% 63%

86% 73% 69%

74%

51%

35% 29%

13% 5%

0% 2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace oblasti podpory 2.2 vyjádřená v českých korunách ve výši 1 888 mil. Kč doznala významného poklesu na 1 484 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a posílení kurzu koruny). V roce 2013 došlo k navýšení alokace oblasti podpory 2.2 na 1 613 mil. Kč (důsledek realokace na úkor o. p. 2.1 a 2.3). Čerpání v rámci oblasti podpory 2.2 překračovalo až do roku 2012 plánované hodnoty o 6 % až 39 %. V roce 2013 dosahovalo čerpání 99 % plánované hodnoty. Ke konci roku 2014 pak došlo k poklesu v pokroku a čerpání dosáhlo pouze 87 % plánu. Jednalo se zejména o důsledek nedostatečného zásobníku projektů, který od roku 2011 do roku 2013 stagnoval. Zpoždění v zajištění dostatečného zásobníku projektů bylo částečně způsobeno navýšením alokace, ale zejména však objemem alokací vyhlašovaných výzev. Absorpční kapacita byla vysoká s tím, že podpořeno bylo pouze 46 % z předložených projektových žádostí. K výraznému nárůstu objemu schválených projektů na úroveň 91

105 % alokace oblasti podpory došlo až v roce 2014 s tím, že čerpání do konce roku 2014 dosáhlo 73 % plánované hodnoty. Zdržení v čerpání bylo, kromě nedostatečného zásobníku projektů z předchozích let, způsobeno také zpožděním v realizaci velkých projektů, kde je příjemcem Středočeský kraj. Na základě objemu projektů v realizaci k 7. 7. 2015 by bylo možné, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 113,8 % celkové alokace oblasti podpory a 99,5 % alokace příspěvku EU. Graf 25: Postup realizace oblasti podpory 2.2 ROP SČ (mil. Kč) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007

2008

2009 2010 2011 2012 2013 Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace celkem

2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Celkové veřejné výdaje (v mil. Kč) Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace celkem Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh)

0

462

617

841

1 137

1 254

1 241

1 743

1 815

0

0

246

523

756

934

1 093

1 199

1 398

0

0

99

437

703

777

1 014

1 140

1 210

1 888

1 892

233 1 875

377 584 820 1 101 1 484 1 496 1 538 1 613 Podíl na celkové alokaci

1 385 1 652

1 645 1 645

0%

24%

33%

57%

76%

82%

77%

105%

110%

0%

0%

13%

35%

51%

61%

68%

73%

86%

92

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Prostředky zařazené k certifikaci 0% 0% 5% 29% 47% 51% 63% (včetně vratek) Plán (n+2) 12% 25% 39% 53% 68% Alokace celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

2014

7.7.2015

69%

74%

84% 100%

100% 100%

4.1.2.2.4 Analýza finančního čerpání o.p. 2.3 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 2.3 byly vyhlášeny v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci a proplácení prostředků. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 114 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 99 % celkové alokace oblasti podpory47. Graf 26: Postup čerpání alokace oblasti podpory 2.3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140% 115%

120% 99%

100%

115%

96%

114%

99% 87%

81%

99% 88%

75%

80% 62%

60% 41%

40%

31%

20% 0%

0% 2007

5%

0%

2008

41% 32%

6% 0%

2009

16% 10%

2010

20%

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace roku 2007 oblasti podpory 2.3 vyjádřená v českých korunách ve výši 315 mil. Kč doznala poklesu na 246 mil. Kč v roce 2010 (důsledek realokace ve prospěch PO3 a posílení kurzu koruny). K dalšímu ponížení alokace oblasti podpory došlo v roce 2012 na 179 mil. Kč a v roce 2013 na 162 mil. Kč (realokace ve prospěch o.p. 2.2). Celková alokace oblasti podpory tak v průběhu realizace programu klesla, přes oslabování kurzu koruny, téměř na polovinu (k 7. 7. 2015 to bylo 54 % výše konce roku 2007).

47

Jedná se o čerpání na základě celkových veřejných výdajů. Čerpání Příspěvku společenství k 7. 7. 2015 odpovídá 95,7 % alokace.

93

Oblast podpory 2.3 dosahovala pomalý pokrok v čerpání. V letech 2009 až 2011 dosahovala pouze 47 % až 81 % plánu. Důvodem zpoždění v realizaci této oblasti podpory bylo záměrné zpomalení ze strany ŘO, v reakci na podání žádosti EK o realokaci prostředků z této oblasti podpory. Díky následnému ponížení alokace oblasti podpory 2.3 překročilo čerpání v roce 2012 o 16 % plánované hodnoty, v roce 2013 dokonce 141 % a ke konci roku 2014 pak o 118 %. Zásobník projektů v realizaci k 7. 7. 2015 dosahoval 97,9 % celkové alokace oblasti podpory 2.3. Z hlediska alokace příspěvku EU oblasti podpory 2.3 zásobník projektů dosahoval 96,7 % alokace příspěvku EU. Graf 27: Postup realizace oblasti podpory 2.3 ROP SČ (mil. Kč) 350 300 250 200 150 100 50 0 2007

2008


2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

16

98

102

204

177

186

186

186

0

0

18

40

80

111

156

160

161

0

0

1

25

50

74

122

141

142

39

63

98

96

110

136

162

246

251

179

162

162

162


315

315

312


0%

5%

31%

41%

81%

99%

115%

115%

114%


0%

0%

6%

16%

32%

62%

96%

99%

99%

94

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

0%

0%

0%

10%

20%

41%

75%

87%

88%

12%

25%

39%

53%

68%

84%

100%


100%

100%

Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2)

Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

4.1.2.3


4.1.2.3.1 Analýza finančního čerpání PO3 První výzvy byly z důvodu vyjednávání konečné podoby Programového dokumentu ROP SČ vyhlášeny až v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci. Proplácení prostředků probíhalo až od roku 2009. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 126 % alokace osy a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 94 % celkové alokace prioritní osy. Graf 28: Postup čerpání alokace prioritní osy 3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140%

126%

126%

120%

104%

102%

100%

88%

85% 72%

80% 60%

51% 39%

35%

40% 16%

20% 0%

0% 2007

0%

2008

11% 2%

2009

79% 68%

80%

94% 85%

69%

52%

29% 18%

2010 2011 Prostředky kryté Smlouvou

2012

2013

2014

7.7.2015


Alokace roku 2007 prioritní osy 3 ve výši 243 366 tis. EUR doznala významného nárůstu v roce 2010 na 285 338 tis. EUR v důsledku realokace z prioritní osy 1 a 2. V roce 2011 došlo k dalšímu navýšení alokace prioritní osy v důsledku celkového navýšení alokace programu ve prospěch PO3 a v roce 2012 v důsledku realokace z PO4 dosáhla výše alokace prioritní osy 3 celkem 290 778 tis. EUR. Alokace roku 2007 prioritní osy 3 vyjádřená v českých korunách ve výši 6 469 mil. Kč doznala významnějšího navýšení v roce 2010 na 7 213 mil. Kč (důsledek realokace z PO1 a PO2), v roce 2011 v důsledku navýšení celkové alokace programu ve prospěch PO3 a v roce 2012 v důsledku realokace z PO4 a v roce 2013 v důsledku navýšení kurzu koruny dosáhla alokace ke konci roku 2013 výše 7 483 mil. Kč.

95

Tabulka 20: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 3 ROP SČ Oblast podpory

Alokace 2007

Alokace 2008 48 673 121 683

Alokace 2009 48 673 121 683

Alokace 2010 48 673 137 540

Alokace 2011 tis. EUR 48 673 141 456

3.1 3.2 3.3

48 673 121 683 73 010

73 010

73 010

99 125

99 125

PO3

243 366

243 366

243 366

285 338

3.1 3.2

1 294

1 296

1 285

1 229

289 254 mil. Kč 1 256

3 234

3 240

3 210

3 479

3 602

Alokace 2012 48 673 148 838

Alokace 2013

Alokace 2014

Alokace 7.7.2015

48 673 148 838

44 979 145 768

44 979 142 544

93 267

93 267

100 031

103 255

290 778

290 778

290 778

290 778

1 221

1 300

1 204

1 198

3 728

3 817

3 739

3 645

3.3

1 941 1 944 1 925 2 506 2 516 2 332 2 365 2 555 PO3 6 469 6 481 6 420 7 213 7 375 7 281 7 483 7 499 kurz Kč / 26,58 26,63 26,40 25,24 25,91 25,14 27,48 27,73 EUR Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (přepočet na Kč dle aktuálního kurzu ke příslušného roku se započtením prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí v EUR)

2 640 7 482 27,25 konci

Prioritní osa 3, přes počáteční zdržení, dosahovala v průběhu realizace programu nejrychlejšího pokroku v čerpání. V letech 2010 až 2013 čerpání překračovalo finanční plán o 15 % až 30 %, a to i přes postupné navyšování celkové alokace této osy. Z 1 049 předložených projektových žádostí bylo celkem podpořeno (schváleno) 47 % záměrů (493 projektů). Koncem roku 2014 čerpání dosáhlo 105 % plánované hodnoty. Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 111,3 % celkové alokace prioritní osy a 107,2 % alokace příspěvku EU. Graf 29: Postup realizace prioritní osy 3 ROP SČ (mil. Kč) 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2007

2008


2014

7.7.2015


Z hlediska jednotlivých oblastí podpory bylo charakteristické zaostávání a nedostatečné čerpání u oblasti podpory 3.1, která v roce 2010 dosahovala pouze 8% naplnění plánu a v letech 2011 až 2013 96

naplňovala jen 47 % až 56 % plánu čerpání. Pokrok čerpání u ostatních dvou oblastí podpory se vyvíjel příznivě v průběhu celého období realizace programu. Graf 30: Postup čerpání v rámci prioritní osy 3 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) 180% 156%

160%

148%

147% 142%

140% 120%

112%

80%

128%

130% 102%

100%

128%

146%

130%

107% 112%

128% 116%

115%

96% 98%

105% 85%

94%

81%

78%

2014

7.7.2015

60% 56%

40% 20%

47%

46%

2011

2012

8% 0%

0%

2009

2010 Plán (n+2)

o.p. 3.1

2013

o.p. 3.2

o.p. 3.3

PO 3



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

1 006

2 221

5 199

6 274

7 425

7 804

9 430

9 577

0

0

675

2 106

3 754

4 963

5 929

6 576

7 029

0

0

140

1 308

2 870

3 774

5 130

5 991

6 334

796

1 834

2 880

3 883

5 106

6 283

7 482

6 420

7 213

7 375

7 281

7 483

7 499

7 482

Plán (n+2) Alokace

6 469

6 481


0%

16%

35%

72%

85%

102%

104%

126%

126%

0%

0%

11%

29%

51%

68%

79%

88%

94%

0%

0%

2%

18%

39%

52%

69%

80%

85%

12%

25%

39%

53%

68%

84%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


97

Shrnutí za PO3 Alokace roku 2007 prioritní osy 3 ve výši 243 366 tis. EUR doznala významného nárůstu v roce 2010 na 285 338 tis. EUR v důsledku realokace z prioritní osy 1 a 2. V roce 2011 došlo k dalšímu navýšení alokace prioritní osy v důsledku celkového navýšení alokace programu ve prospěch PO3 a v roce 2012 v důsledku realokace z PO4 dosáhla výše alokace prioritní osy 3 celkem 290 778 tis. EUR. Alokace prioritní osy 3 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015, vlivem celkového navýšení alokace a oslabení kurzu koruny, nárůst o 15,7 % (1 013 mil. Kč). Prioritní osa 3, přes počáteční zdržení, dosahovala v průběhu realizace programu nejrychlejšího pokroku v čerpání. V letech 2010 až 2013 čerpání překračovalo finanční plán o 15 % až 30 %, a to i přes postupné navyšování celkové alokace této osy. Koncem roku 2014 čerpání dosáhlo 105 % plánované hodnoty. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 126 % alokace osy a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 94 % celkové alokace prioritní osy. Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 111,3 % celkové alokace prioritní osy a (v rámci flexibility mezi PO) 107,3 % alokace příspěvku EU.

4.1.2.3.2 Analýza finančního čerpání o.p. 3.1 Realizace oblasti podpory 3.1 byla opožděna v důsledku příprav strategií IPRM. První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 3.1 byly vyhlášeny až v roce 2009 a k významnějšímu uzavírání smluv s příjemci došlo až v roce 2010. Proplácení prostředků příjemcům probíhalo ve významnějším měřítku až od roku 2011. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 129 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 78 % celkové alokace oblasti podpory. Graf 31: Postup čerpání alokace oblasti podpory 3.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140%

129%

129%

120% 91%

100% 80%

69%

60%

46%

40%

23%

20% 0%

0%

2007

2008

0%

2%

0%

2009

2%

18% 7%

24%19%

68% 62%

78% 72%

38% 31%

1%

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace roku 2007 oblasti podpory 3.1 vyjádřená v českých korunách ve výši 1 294 mil. Kč doznala mírných změn v důsledku vývoje kurzu koruny a v roce 2014 došlo k realokaci přibližně 100 mil. Kč z IPRM Kladno ve prospěch o. p. 3.3. 98

Postup realizace oblasti podpory 3.1 výrazně zaostával za plánovanými hodnotami. Důvodem bylo časové zpoždění v přípravě a schvalování IPRM, která byla schválena až v říjnu roku 2008. Faktická realizace IPRM tak začala až na přelomu let 2008 a 2009. Z hlediska objemu schválených projektů se podařilo počáteční ztrátu průběžně dohnat až v roce 2012, kdy objem schválených projektů dosáhl 69 % celkové alokace oblasti podpory. Čerpání prostředků však stále oproti plánu výrazně zaostává. V roce 2013 bylo vyčerpáno pouze 56 % prostředků vůči plánu (38 % celkové alokace) a k 7. 7. 2015 jen 78 % celkové alokace oblasti podpory. Objem schválených projektů je však dostatečný pro vyčerpání alokace oblasti podpory. Graf 32: Postup realizace oblasti podpory 3.1 ROP SČ (mil. Kč) 2 000

1 500

1 000

500

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 99,6 % celkové alokace oblasti podpory a (v rámci flexibility mezi PO) 103,7 % alokace příspěvku EU (nižší čerpání celkové alokace oproti alokaci ERDF je dáno nižším podílem národního spolufinancování, které dosahuje pouze 13,1 %). Alokace u jednotlivých IPRM byla stanovena v EUR na úrovni příspěvku EU (prostředky ERDF). Zásobník projektů u IPRM Mladá Boleslav překračuje, na základě údajů v IS Monit7+ k 7. 7. 2015 alokaci příspěvku EU o 9,8 %. U IPRM Kladno zásobník projektů pokrývá 99,4 % alokace příspěvku EU. Tabulka 22: Předpoklad čerpání alokací IPRM oblasti podpory 3.1 ROP SČ IPRM

Alokace

Proplaceno příjemcům

Mladá 425,0 399,3 Boleslav Kladno 594,3 403,8 Celkem o. p. 1 019,4 803,1 3.1 Zdroj dat: IS Monit7+, Smlouvy k IPRM, (Příspěvek EU)

Zbývá dočerpat

Předpoklad čerpání

Předpoklad čerpání v %

67,2

466,5

109,8%

186,9

590,7

99,4%

254,1

1 057,2

103,7%

Konkrétní ukazatele postupu realizace a čerpání alokace oblasti podpory ukazuje následující tabulka.

99

Tabulka 23: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 3.1 ROP SČ 2007

2008

2009

2010

2011

2012

0

0

26

281

572

841

0

0

1

25

229

0

0

0

8

1 294

1 296

159 1 285

312 1 229

2013

2014

7.7.2015

1 186

1 549

1 549

298

495

819

934

91

230

399

748

851

491 1 256

651 1 221

887 1 300

1 009 1 204

1 198 1 198

Celkové veřejné výdaje (v mil. Kč) Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace celkem

Podíl na celkové Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2)

0%

0%

2%

23%

46%

69%

91%

129%

129%

0%

0%

0%

2%

18%

24%

38%

68%

78%

0%

0%

0%

1%

7%

19%

31%

62%

72%

12%

25%

39%

53%

68%

84%

100%


100%

100%

Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

4.1.2.3.3 Analýza finančního čerpání o.p. 3.2 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 3.2 byly vyhlášeny v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci. K proplácení prostředků docházelo od roku 2009. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 127 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 96 % celkové alokace oblasti podpory. Graf 33: Postup čerpání alokace oblasti podpory 3.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140% 122%

120%

109%

100%

102%

97%

91%

85%

80%

74% 57%

60% 34%

40%

13% 0%

0%

2007

2008

0%

90% 81%

96% 86%

71%

54%

42%

35%

18%

20%

127%

20%

2%

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace roku 2007 oblasti podpory 3.2 vyjádřená v českých korunách ve výši 3 234 mil. Kč doznala navýšení několikrát v průběhu realizace programu. V roce 2010 v důsledku realokace z PO1 100

a PO2 (cílem bylo více podpořit realizaci inovačních aktivit v oblastech týkajících se vzdělávání, zdravotnictví a sociální oblasti), v roce 2011 v důsledku celkového navýšení alokace programu, v roce 2012 v důsledku realokace z PO4 a v roce 2013 v důsledku oslabení kurzu koruny. Naopak v roce 2014 došlo k realokaci části prostředků oblasti podpory 3.2 ve prospěch oblasti podpory 3.3. V průběhu realizace programu celkově od konce roku 2007 do 7. 7. 2015 došlo k navýšení alokace oblasti podpory 3.2 na 3 645 mil. Kč, tj. o 12,7 %. Postup realizace a čerpání v rámci oblasti podpory 3.2 probíhal v průběhu realizace programu nad úroveň plánovaných hodnot. Vysoký zájem žadatelů o projekty se projevil ve vysokém podílu zazávazkovaných prostředků, který již v roce 2010 dosahoval 91 % celkové alokace oblasti podpory. Z celkového počtu 325 předložených projektových žádostí byla podpořena realizace 187 projektů. Úspěšnost projektů tak byla 57,5 % (54 % z hlediska požadovaného objemu finančních prostředků). Výzvy byly vyhlašovány na konkrétní zaměření projektů, to znamená, že projekty s odlišným zaměřením si navzájem nekonkurovaly. Největší přetlak byl u projektů/výzev zaměřených na volnočasové aktivity, kde bylo podpořeno pouze 47,5 % předložených projektových žádostí (35,2 % z hlediska požadovaného objemu finančních prostředků), projektů základních škol (50,0 % podpořených žádostí) a projektů zaměřených na revitalizace (51,1 % podpořených žádostí). Nejmenší konkurence byla mezi projekty zaměřené na oblast sociální integrace a zdravotnictví, u kterých bylo podpořeno ¾ projektových záměrů. Tabulka 24: Absorpční kapacita oblasti podpory 3.2 ROP SČ

revitalizace

45

Objem žádostí v mil. Kč 1 547,8

23

Podpořené projekty v mil. Kč 758,3

51,1%

Finanční objem podpořených projektů v % 49,0%

sociální integrace volnočasové aktivity zdravotnictví

24

318,5

18

211,8

75,0%

66,5%

120

1 880,8

57

661,5

47,5%

35,2%

36

2 412,8

27

1 661,3

75,0%

68,9%

MŠ

38

689,7

27

403,7

71,1%

58,5%

ZŠ

20

329,9

10

203,4

50,0%

61,7%

SŠ, VOŠ

42

687,4

25

351,5

59,5%

51,1%

Celkem 325 7 866,9 187 4 251,4 Zdroj dat: IS Monit 7+ (Žádosti a aktuální stav, Veřejné finanční prostředky celkem)

57,5%

54,0%

Zaměření projektu

Počet žádostí

Podpořené projekty

Podpořené projekty v %

Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 113,8 % celkové alokace oblasti podpory a 108,9 % alokace příspěvku EU.

101

Graf 34: Postup realizace oblasti podpory 3.2 ROP SČ (mil. Kč) 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

587

1 095

3 153

3 503

4 064

3 894

4 545

4 681

0

0

415

1 204

2 038

2 740

3 246

3 383

3 504

0

0

79

681

1 519

2 009

2 699

3 036

3 121

371

821

1 305

1 849

2 527

3 169

3 645

3 210

3 479

3 602

3 728

3 817

3 739

3 645


3 234

3 240


0%

18%

34%

91%

97%

109%

102%

122%

127%

0%

0%

13%

35%

57%

74%

85%

90%

96%

0%

0%

2%

20%

42%

54%

71%

81%

86%

12%

24%

36%

50%

66%

85%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


102

4.1.2.3.4 Analýza finančního čerpání o.p. 3.3 První výzvy pro předkládání projektů v rámci oblasti podpory 3.3 byly vyhlášeny v roce 2008. V roce 2008 také došlo k prvnímu uzavírání smluv s příjemci. K proplácení prostředků docházelo od roku 2009. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 125 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům dosáhl 98 % celkové alokace oblasti podpory. Graf 35: Postup čerpání alokace oblasti podpory 3.3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140%

131%

120%

108%

100%

87%

80%

83%

70% 59%

57%

60%

125%

115% 93% 86%

93% 86%

98% 90%

66%

50% 35% 25%

40% 22%

20% 0%

0%

2007

2008

0%

13% 3%

2009 2010 2011 2012 2013 Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

2014

7.7.2015

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Výpočet na základě alokace platné pro příslušný rok

Původní alokace oblasti podpory 3.3 vyjádřená v českých korunách ve výši 1 941 mil. Kč doznala navýšení několikrát v průběhu realizace programu. V roce 2010 v důsledku realokace z PO1 a PO2 (cílem bylo více podpořit realizaci inovačních aktivit v oblastech týkajících se vzdělávání, zdravotnictví a sociální oblasti), v roce 2011 v důsledku celkového navýšení alokace programu, v roce 2012 v důsledku realokace z PO4, v roce 2013 v důsledku oslabení kurzu koruny a v roce 2014 došlo k realokaci části prostředků z oblastí podpory 3.1 a 3.2 ve prospěch oblasti podpory 3.3. V průběhu realizace programu tak celkově došlo k navýšení alokace oblasti podpory 3.3 na 2 640 mil. Kč, tj. o 36 %. Postup realizace a čerpání v rámci oblasti podpory 3.3 probíhal v průběhu realizace programu nad úroveň plánovaných hodnot, a to i se zahrnutím navyšování alokace oblasti podpory. Vysoký zájem žadatelů o projekty a rychlý postup v čerpání se projevoval od roku 2010 v překračování plánovaných hodnot čerpání ve výši 30 %. Z celkového počtu 666 předložených projektových žádostí byla podpořena realizace 253 projektů. Úspěšnost projektů tak byla pouze 38,0 % (34,1 % z hlediska požadovaného objemu finančních prostředků). Výzvy byly vyhlašovány na konkrétní zaměření projektů, to znamená, že projekty s odlišným zaměřením si navzájem nekonkurovaly. Největší přetlak byl u projektů/výzev zaměřených na volnočasové aktivity, kde bylo podpořeno pouze 31,5 % předložených projektových žádostí (26,7 % z hlediska požadovaného objemu finančních prostředků) a u projektů základních škol (35,4 % podpořených žádostí). Kolem 40 % podpořených žádostí bylo podpořeno u projektů mateřských škol a v oblasti zdravotnictví. Nejmenší konkurence byla mezi projekty zaměřené na oblast sociální integrace (podpořeno 59,1 % projektů) a u projektů středních vyšších odborných škol, u kterých byly podpořeny 2/3 projektových záměrů. 103

Tabulka 26: Absorpční kapacita oblasti podpory 3.3 ROP SČ Zaměření projektu

68

Objem žádostí v mil. Kč 990,3

22

521,4

13

290,4

59,1%

55,7%

273

2 505,0

86

667,9

31,5%

26,7%

Počet žádostí

revitalizace sociální integrace volnočasové aktivity zdravotnictví

Podpořené projekty v mil. Kč

Podpořené projekty v %

36

546,2

52,9%

Finanční objem podpořených projektů v% 55,2%

Podpořené projekty

10

93,4

4

42,3

40,0%

45,3%

MŠ

188

2 939,9

75

922,8

39,9%

31,4%

ZŠ

99

1 709,5

35

464,8

35,4%

27,2%

6

248,7

4

136,5

SŠ, VOŠ

Celkem 666 9 008,2 253 3 070,9 Zdroj dat: IS Monit 7+ (Žádosti a aktuální stav, Veřejné finanční prostředky celkem)

66,7%

54,9%

38,0%

34,1%

Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 113,2 % celkové alokace oblasti podpory a 106,3 % alokace příspěvku EU. Graf 36: Postup realizace oblasti podpory 3.3 ROP SČ (mil. Kč) 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2007

2008


2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

419

1 100

1 766

2 198

2 520

2 725

3 336

3 348

0

0

259

877

1 487

1 925

2 188

2 374

2 591

0

0

60

619

1 260

1 535

2 033

2 208

2 362

104

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

254

677

1 044

1 322

1 716

2 115

2 640

1 925

2 506

2 516

2 332

2 365

2 555

2 640

Plán (n+2) Alokace

1 941

1 944


0%

22%

57%

70%

87%

108%

115%

131%

125%

0%

0%

13%

35%

59%

83%

93%

93%

98%

0%

0%

3%

25%

50%

66%

86%

86%

90%

13%

27%

42%

57%

73%

83%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


4.1.2.4


4.1.2.4.1 Analýza finančního čerpání PO4 První projekty byly realizovány již v roce 2007. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 126 % alokace programu a objem proplacených prostředků příjemcům (včetně zálohových plateb) dosáhl 98 % celkové alokace prioritní osy. Graf 37: Postup čerpání alokace prioritní osy 4 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 140%

126%

126%

120% 99%

100% 80%

70% 58% 50%

55%

60%

98%

54%

60% 52%

65%

67%

48%

40%

40%

21%

20%

97%

90%

8%

3%

6%

2007

2008

0%

21%

26%

7%

0% 2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Alokace roku 2007 prioritní osy 4 ve výši 22 363 tis. EUR doznala poklesu v roce 2012 na 20 840 tis. EUR v důsledku realokace ve prospěch prioritní osy 3. Alokace roku 2007 vyjádřená v českých korunách ve výši 594 mil. Kč byla ponížena v roce 2012 v důsledku realokace z oblasti podpory 4.3 do PO3 a vývoji kurzu koruny na 524 mil. Kč. V roce 2013 došlo k navýšení v důsledku oslabení kurzu koruny. 105

Tabulka 28: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 4 ROP SČ Oblast podpory

Alokace 2007

Alokace 2008 12 300 3 355

Alokace 2009

Alokace 2010

18 026 2 236

18 026 2 236

Alokace 2011 tis. EUR 18 026 2 236

Alokace 2012

Alokace 2013

18 026 2 236

18 026 2 236

Alokace 2014

Alokace 7.7.2015

4.1 4.2 4.3

12 300 3 355

19 368 989,3

19 368 989,3

6 709

6 709

2 101

2 101

2 101

577,8

577,8

482,5

482,5

PO4

22 363

22 363

22 363

22 363

20 840

20 840

20 840

20 840

4.1 4.2

327

328

476

455

22 363 mil. Kč 467

453

495

537

528

89,2

89,3

59,0

56,4

57,9

56,2

61,5

27,4

27,0

4.3

178 179 55,5 53,0 54,4 14,5 15,9 13,4 13,1 PO4 594 596 590 564 579 524 573 578 568 kurz Kč / 26,58 26,63 26,40 25,24 25,91 25,14 27,48 27,73 27,25 EUR Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (přepočet na Kč dle aktuálního kurzu ke konci příslušného roku se započtením prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí v EUR)

Ukazatele čerpání u prioritní osy 4 jsou ovlivněny poskytováním zálohových plateb na rámcové projekty. Průběh čerpání u prioritní osy 4 jako celku odpovídal finančnímu plánu. Celková alokace prioritní asi však nebude dočerpána. Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 94,2 % celkové alokace oblasti podpory a 94,2 % alokace příspěvku EU. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3. Graf 38: Postup realizace prioritní osy 4 ROP SČ (mil. Kč) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Do vyhodnocení čerpání prioritní osy se promítají realizované realokace, které ovlivňují výpočet plánu pro jednotlivé roky. Celkové čerpání v rámci prioritní osy 4 pak bylo ovlivněno zejména čerpáním v rámci oblasti podpory 4.1, která pokrývá 93 % alokace prioritní osy. Pokrok v čerpání 106

oblasti podpory 4.1 překračoval plán čerpání vlivem poskytnutých zálohových plateb. Od roku 2012 pak čerpání této oblasti podpory de facto odpovídá plánu. Čerpání oblasti podpory 4.2 odpovídalo plánu do roku 2011 a v následujících letech zaostávalo za plánovanými hodnotami. Čerpání u oblasti podpory 4.3 s výkyvy v letech 2011 a 2014 kopírovalo plánované hodnoty, a to díky výraznému ponížení alokace této oblasti podpory. Na základě předpokladu čerpání dle objemu projektů v realizaci k 7. 7. 2015 by, při úspěšném ukončení projektů, bylo možné dosáhnout čerpání na úrovni 94,2 % celkové alokace oblasti podpory a alokace příspěvku EU. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3. Graf 39: Postup čerpání v rámci prioritní osy 4 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) 300% 250% 200%

186% 168%

150%

131% 115% 94%

100%

98%

87%

50% 0% 2009

2010

Plán (n+2)

2011

2012

o.p. 4.1

2013

o.p. 4.2

2014 o.p. 4.3

7.7.2015 PO 4



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


46

236

325

329

403

470

541

693

693

16

36

127

280

308

270

330

534

534

0

0

0

37

120

136

262

358

358

75

150

234

287

380

464

545

590

565

573

523

546

548

545


594

596

107

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


8%

40%

55%

58%

70%

90%

99%

126%

126%

3%

6%

21%

50%

54%

52%

60%

97%

98%

0%

0%

0%

7%

21%

26%

48%

65%

67%

13%

27%

41%

55%

70%

85%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%

Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2; Přepočteno kurzem platným ke konci příslušného roku (viz příslušná Výroční zpráva)

Shrnutí za PO4 Alokace roku 2007 prioritní osy 4 ve výši 22 363 tis. EUR doznala poklesu v roce 2012 na 20 840 tis. EUR v důsledku realokace ve prospěch prioritní osy 3. Alokace prioritní osy 4 v korunovém vyjádření zaznamenala mezi koncem roku 2007 a polovinou roku 2015, vlivem této realokace a oslabení kurzu koruny, které naopak přispělo k jejímu částečnému navýšení, pokles o 8,7 % (49 mil. Kč). Z hlediska objemu proplacených prostředků příjemcům, který je klíčový pro čerpání alokace, lze postup realizace prioritní osy 4 oproti finančnímu plánu48 označit za odpovídající. Celková alokace prioritní však nebude, přes její ponížení, dočerpána. Na základě předpokladu čerpání dle objemu projektů v realizaci k 7. 7. 2015 by, při úspěšném ukončení projektů, bylo možné dosáhnout čerpání na úrovni 94,2 % celkové alokace oblasti podpory a alokace příspěvku EU. Nedočerpání bude v rámci povolené flexibility, kompenzováno přečerpáním u prioritní osy 3.

4.1.2.4.2 Analýza finančního čerpání o.p. 4.1 Realizace projektů v oblasti podpory 4.1 začala již v roce 2007. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 117 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům (včetně záloh) dosáhl 98 % celkové alokace oblasti podpory.

48


108


120,0%

98%

96%

100,0%

117% 98%

86%

80,0%

71% 56%

60,0%

58% 52%

55%

64% 56%

54%

65%

67%

50%

40,0% 25%

22%

20,0%

11%

27%

8% 0%

0,0% 2007

2008


2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace oblasti podpory 4.1 vyjádřená v českých korunách ve výši 327 mil. Kč byla navýšena dvakrát, a to v roce 2009 na 476 mil. Kč a v roce 2014 na 510 mil. Kč na základě realokace z o.p. 4.2 a 4.3. Čerpání oblasti podpory 4.1 překračovalo plán čerpání do roku 2011, a to také vlivem poskytnutých zálohových plateb. Od roku 2011 pak čerpání této oblasti podpory de facto odpovídá plánu, s výjimkou konce roku 2013, kdy čerpání dosáhlo 91 % plánované hodnoty. K 7. 7. 2015 objem vyčerpaných prostředků dosáhl 98 % alokace oblasti podpory. Na základě stávajícího objemu projektů v realizaci lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 94,4 % celkové alokace oblasti podpory a alokace příspěvku EU.

109

Graf 41: Postup realizace oblasti podpory 4.1 ROP SČ (mil. Kč) 700 600 500 400 300 200 100 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


43

183

264

264

329

387

454

598

598

16

36

105

236

258

245

304

498

498

0

0

0

36

114

123

237

332

332

64

121

189

252

334

435

507

476

455

461

452

471

510

507


327

328


13,2%

56%

55%

58%

71%

86%

96%

117%

117%

5,0%

11%

22%

52%

56%

54%

64%

98%

98%

0%

0%

0%

8%

25%

27%

50%

65%

67%

13%

27%

41%

56%

71%

85%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


110

4.1.2.4.3 Analýza finančního čerpání o.p. 4.2 Realizace projektů oblasti podpory 4.2 začala v roce 2008. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 193 % alokace oblasti podpory a objem proplacených prostředků příjemcům (včetně záloh) dosáhl 93 % celkové alokace oblasti podpory. Graf 42: Postup čerpání alokace oblasti podpory 4.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) 250% 195%

200%

193%

150% 93%

100%

69%

50% 16% 6%

0% 2007

2008

37% 30% 21% 13% 3% 0%

52%

59% 30% 4%


25% 4%

2012

93%

71% 24%

61%

22%

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace oblasti podpory 4.2 vyjádřená v českých korunách ve výši 89 mil. Kč byla snížena dvakrát na základě realokace do o. p. 4.1, a to v roce 2009 na 59 mil. Kč a v roce 2014 na 26 mil. Kč. Čerpání oblasti podpory 4.2 do roku 2010 odpovídalo plánu (také vlivem poskytnutých zálohových plateb) a v následujících letech zaostávalo za finančním plánem. V roce 2012 dosahovalo čerpání pouze 58 % plánovaných hodnot a v roce 2013 pouze 43 %. V důsledku realokace v roce 2014 došlo ke snížení plánovaných hodnot čerpání a k 7. 7. 2015 vyčerpané prostředky pokrývaly 93 % alokace oblasti podpory. Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 90,5 % celkové alokace oblasti podpory a alokace příspěvku EU.

111

Graf 43: Postup realizace oblasti podpory 4.2 ROP SČ (mil. Kč) 100 80 60 40 20 0 2007

2008


2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015

Celkové veřejné výdaje (v mil. Kč) Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) Alokace celkem

3

14

18

21

30

39

43

51

51

0

0

8

12

18

14

15

24

24

0

0

0

2

3

3

13

15

15

89

89

6 59

34 60

21 26

26 26

195%

193%

93%

93%

59%

61%

80% 100 %

100% 100 %

11 17 24 56 58 56 Podíl na celkové alokaci 37% 52% 69%

Prostředky kryté Smlouvou 4% 16% 30% 71% Proplacené prostředky 0% 0,0% 13% 21% 30% 25% 24% příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k 0% 0% 0% 3% 4% 4% 22% certifikaci (včetně vratek) Plán (n+2) 10% 20% 30% 42% 57% Alokace celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % Zdroj dat: Výroční zprávy ROP SČ, MSC 2007+, Prováděcí dokument, (Celkové veřejné prostředky) Pozn.: Alokace platné pro příslušný rok, „Plán n+2“ odpovídá finančnímu plánu na rok n+2

4.1.2.4.4 Analýza finančního čerpání o.p. 4.3 Realizace projektů oblasti podpory 4.3 začala v roce 2008. K 7. 7. 2015 smlouvy s příjemci pokrývaly 344 % alokace oblasti podpory (tento údaj zahrnuje částky, které nebudou dočerpány; k tomuto přesahu došlo v důsledku poklesu alokace oblasti podpory) a objem proplacených prostředků příjemcům (včetně záloh) dosáhl 99 % celkové alokace oblasti podpory.

112


371% 344%

350%

310%

304%

300% 250% 200% 150% 82%

82%

78%

100%

60%

50%

22% 0%

0% 2007

2008

25% 0%

2009

58%

78%

99% 91%

99% 91%

6%

0%

2010

78%

78% 80%

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


Původní alokace oblasti podpory 4.3 vyjádřená v českých korunách ve výši 178 mil. Kč byla snížena třikrát. V roce 2009 a 2014 na základě realokace do o. p. 4.1 a v roce 2012 v souvislosti s realokací ve prospěch prioritní osy 3. K 7. 7. 2015 tak alokace oblasti podpory dosahovala pouze 12 mil. Kč, tj. 6,6 % původní alokace. Čerpání u oblasti podpory 4.3 bylo ovlivněno výraznými snižováními alokace. V roce 2011, před snížením alokace, docházelo ke zpoždění oproti plánu (čerpání na úrovni 75 % plánu) a v roce 2014 došlo naopak v důsledku snížení alokace k čerpání na úrovni 124 % plánu. Na základě zásobníku projektů v realizaci k 7. 7. 2015 lze, v případě jejich úspěšného dokončení, předpokládat čerpání na úrovni 94,1 % celkové alokace oblasti podpory a alokace příspěvku EU.

113

Graf 45: Postup realizace oblasti podpory 4.3 ROP SČ (mil. Kč) 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015



2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

7.7.2015


0

39,1

43,5

43,5

44,5

44,0

44,0

43,9

43,9

0

0

13,8

31,7

31,7

11,3

11,3

11,7

11,7

0

0

0

0

3,5

11,1

11,3

10,7

10,7

1,6

28,3

42,2

11,3

11,5

9,4

11,8

55,5

53,0

54,2

14,2

14,5

11,8

11,8


178

179

Podíl na celkové alokaci (v %) Prostředky kryté Smlouvou Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek)

0%

22%

78%

82%

82%

310%

304%

371%

344%

0%

0%

25%

60%

58%

80%

78%

99%

99%

0%

0%

0%

0%

6%

78%

78%

91%

91%

3%

53%

78%

80%

80%

80%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%


100%

100%


114

Odpověď na evaluační otázku EQ 1: Do jaké míry byla vyčerpána alokace programu, resp. jednotlivých prioritních os? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedočerpání? K 7. 7. 2015 byl objem proplacených finančních prostředků příjemcům na úrovni 92 % celkové alokace programu ROP SČ. Na základě zásobníku projektů k 7. 7. 2015 překračují celkovou alokaci programu (celkové veřejné zdroje) projekty prioritní osy 1 (o 11,6 %) a prioritní osy 3 (o 11,3 %). V rámci prioritní osy 2 zásobník projektů dosahuje 96,2 % alokace osy. U prioritní osy 4 aktuální údaje o projektech pokrývají 94,2 % alokace prioritní osy. Zásobník projektů k 7. 7. 2015 dosahuje výše 108,7 % celkové alokace programu. Vzhledem k tomu, že realizace projektů bude podpořena pouze do pokrytí 100% výše alokace ERDF, nebude možné podpořit všechny projekty (zásobník projektů překračuje alokaci ERDF o 3,5 %). Prioritně budou podpořeny projekty PO3, a to na úkor projektů z PO1. V případě zahrnutí předpokladu čerpání, resp. zásobníku projektů v rámci PO1 pouze do výše disponibilní alokace ERDF49, dosahuje zásobník projektů 105,0 % celkové alokace programu. Dle predikce čerpání ŘO50 na základě projektů v realizaci a zásobníku projektů by mělo být do konce roku 2015 vyčerpáno 95 % alokace příspěvku EU a zbylé prostředky by měly být, v souladu s pravidly, dočerpány (proplaceny příjemcům) do konce května 2016. Zásobník projektů k 7. 7. 2015 překračuje celkovou alokaci příspěvku EU o 3,5 %. Z hlediska jednotlivých prioritních os zásobník projektů k 7. 7. 2015 překračuje alokaci příspěvku EU u prioritní osy 1 o 2,9 % a u prioritní osy 3 o 7,3 %. Alokace příspěvku EU bude čerpána do výše 100 % s tím, že prioritu mají projekty v prioritní ose 3. Realizace projektů v prioritní ose 1 bude podpořena jen do výše celkové alokace programu. V rámci prioritní osy 2 by mělo, dle aktuálního zásobníku projektů, dojít k čerpání na úrovni 95,8 % alokace příspěvku EU. U prioritní osy 4 aktuální zásobník projektů zajišťuje čerpání do výše 94,2 %. Vzhledem k tomu, že u realizovaných projektů lze očekávat úspory při realizaci, lze spíše předpokládat, že bude nutné podpořit větší objem projektů oblasti podpory 1.1 a je otázkou, zda zásobník projektů ve výši 103,5 % alokace příspěvku EU bude vůbec dostačující pro její úplné dočerpání.

49

Ponížením celkových veřejných výdajů o adekvátní částku.

50


115

4.2 EQ 2 – Dosažení MI a cílů ROP Byly dosaženy cílové hodnoty jednotlivých indikátorů? Do jaké míry byly naplněny cíle ROP SČ? Jaké jsou příčiny zapříčiňující případné nedosažení stanovených cílů? Globální a specifické cíle programu (ROP SČ) jsou znázorněny v následujícím schématu: Obrázek 3: Struktura cílů ROP SČ

Globální cíl ROP SČ

Specifické cíle

zvýšení HDP na obyvatele na úroveň minimálně 75 % průměru EU25 a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch

zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí

zvýšení návštěvnos ti a délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu

zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu

zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů.

Zdroj: ROP SČ, vlastní zpracování

Kapitoly níže představují hodnocení naplnění cílů ROP SČ, které bylo primárně provedeno na základě hodnocení plnění monitorovacích indikátorů (v časové ose) a ve vazbě na finanční pokrok programu. Využito bylo i monitorovacího indikátoru atraktivity podpořených měst a obcí, který byl řešen v rámci úkolu 3. Vedle monitorovacích indikátorů byly využity i výstupy řešených evaluačních otázek 3 a 4, které se zabývají efekty programu na cílové skupiny. Výsledný výrok o naplnění cílů ROP SČ se tedy opírá o oba uvedené zdroje informací.

4.2.1 Závěry na úrovni programu ROP SČ Analýza věcného pokroku – naplnění monitorovacích indikátorů Odpověď



Cílové hodnoty indikátorů, které jsou naplňovány z úrovně projektů, budou naplněny nebo překročeny.



Indikátory na úrovni programu, které nejsou přímo naplňovány z úrovně projektů, jsou značně necitlivé na realizované intervence, a nereflektují tak adekvátně dosažené přínosy (příspěvek) programu. 116

Zjištění Vyhodnocení naplňování jednotlivých indikátorů: Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost): Indikátor naplňovaný projekty prioritní osy 1 s cílovou hodnotou 120 podpořených projektů. Na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 399 projektů (295,8 % cílové hodnoty). K příčinám překročení cílových hodnot blíže viz vyhodnocení plnění indikátorů prioritní osy 1. Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu: Indikátor naplňovaný projekty prioritní osy 2 s cílovou hodnotou 120 podpořených projektů. Na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 119 projektů (99,2 % cílové hodnoty). Počet podpořených projektů na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst: Indikátor naplňovaný projekty oblasti podpory 3.1 a 3.2 s cílovou hodnotou 170 podpořených projektů. Na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 240 projektů (141,2 % cílové hodnoty). K příčinám překročení cílových hodnot blíže viz vyhodnocení plnění indikátorů prioritní osy 3. Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí: Indikátor naplňovaný projekty oblasti podpory 3.3 s cílovou hodnotou 170 podpořených projektů. Na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 253 projektů (148,8 % cílové hodnoty). K příčinám překročení cílových hodnot blíže viz vyhodnocení plnění indikátorů prioritní osy 3. Graf 46: Plnění indikátorů výstupu ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) 300,0% 250,0% 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 0,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem Zdroj dat: IS MONIT7+, MSC 2007+, Programový dokument

Míra nehodovosti na silnicích II. a III. třídy v regionu - vývoj počtu nehod v %: Indikátor je definován jako index změny počtu nehod na silnicích II. a III. třídy na území regionu (je udáván v %). Údaj za příslušný rok poskytuje Policie ČR (Přehled nehodovosti za příslušný rok). Jedná se o výsledkový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci projektů prioritní osy 1 s cílovou hodnotou 90 % 117

(výchozí hodnota 100 %). Tento indikátor však není dostatečně citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. K poklesu ve vykazované míře nehodovosti došlo výrazným způsobem v rámci celé ČR v roce 2009. Důvodem byla změna ve vykazování, kdy povinnost nahlášení nehody vzrostla ze škody ve výši 50 na 100 tis. Kč. Vykazované údaje tak nejsou s počátečním a předpokládaným cílovým stavem srovnatelné. Od roku 2009 do roku 2014 (tedy při srovnatelných údajích) došlo k poklesu v letech 2010 až 2012 a opětovnému nárůstu v roce 2013 a 2014, kdy se hodnota dostala opět na úroveň roku 2009. Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou: Indikátor je definován jako absolutní počet osob přepravených veřejnou hromadnou dopravou v regionu a udává se v tis. osob. Údaj za příslušný rok je získáván z Ročenky dopravy, kterou každoročně zveřejňuje Ministerstvo dopravy. Jedná se o výsledkový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci projektů prioritní osy 1 a oblasti podpory 3.1 s cílovou hodnotou 71 694 (výchozí hodnota 62 343). Tento indikátor však není dostatečně citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. Mezi roky 2007 a 2014 se počty přepravených osob veřejnou dopravou ve Středočeském kraji pohybovaly mezi 59 430 (v roce 2013) a 64 312 osobami (v roce 2007). V roce 2014 bylo ve Středočeském kraji veřejnou dopravou přepraveno pouze o 357 více osob než byla výchozí hodnota indikátoru (cílem bylo navýšení o 9 351 osob) a cílová hodnota tohoto indikátoru tak byla naplněna pouze ze 3,8 %. Návštěvníci v regionu - počet přenocování: Tento indikátor je definován jako počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu na území regionu (tj. Středočeského kraje) celkem. Je udáván v tis. osob. Údaj za příslušný rok je získáván ze Statistické ročenky Středočeského kraje, kterou každoročně zveřejňuje Český statistický úřad (došlo ke změně metodiky výpočtu a od roku 2013 nejsou data dle původní metodiky dostupná). Jedná se o výsledkový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci projektů prioritní osy 2 s cílovou hodnotou 2 660 000 (výchozí hodnota 2 606 761). Tento indikátor však není dostatečně citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. Mezi roky 2007 a 2012 došlo, v důsledku ekonomické krize, k celorepublikovému poklesu tohoto ukazatele. Mezi roky 2007 a 2012 došlo ve Středočeském kraji k poklesu počtu přenocování návštěvníků o 277 tis. (oproti cílové hodnotě se jednalo pokles o 818 tis.; cílem bylo navýšení o 53 tis.). Zahraniční návštěvníci v regionu - počet přenocování: Tento indikátor je definován jako počet přenocování zahraničních hostů (nerezidentů) v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu na území regionu (tj. Středočeského kraje). Je udáván v tis. osob. Nerezidentem (zahraničním návštěvníkem) se rozumí osoba, která trvale žije v jiné zemi než v České republice (včetně občanů České republiky trvale žijících v cizině). Údaj za příslušný rok je získáván ze Statistické ročenky Středočeského kraje, kterou každoročně zveřejňuje Český statistický úřad (došlo ke změně metodiky výpočtu a od roku 2013 nejsou data dle původní metodiky dostupná). Jedná se o výsledkový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci projektů prioritní osy 2 s cílovou hodnotou 740 000 přenocování (výchozí hodnota 709 062). Tento indikátor však není dostatečně citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. Mezi roky 2007 a 2012 došlo, v důsledku ekonomické krize, k celorepublikovému poklesu tohoto ukazatele. Mezi roky 2007 a 2012 došlo ve Středočeském kraji k poklesu počtu přenocování zahraničních hostů o 130 tis. (oproti cílové hodnotě se jednalo pokles o 280 tis., tj. o 39,5 %; cílem bylo navýšení o 31 tis.). Průměrná doba pobytu: Tento indikátor je definován jako průměrná doba pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu na území regionu (tj. Středočeského kraje). Je udáván v počtu dnů. Údaj za příslušný rok je získáván ze Statistické ročenky Středočeského kraje, 118

kterou každoročně zveřejňuje Český statistický úřad (došlo ke změně metodiky výpočtu a od roku 2013 nejsou data dle původní metodiky dostupná). Jedná se o výsledkový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci projektů prioritní osy 2 s cílovou hodnotou 4,2 dny (výchozí hodnota 4,0 dny). Tento indikátor však není dostatečně citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. Mezi roky 2007 a 2012 došlo, v důsledku ekonomické krize, k celorepublikovému poklesu tohoto ukazatele. Mezi roky 2007 a 2012 došlo ve Středočeském kraji k poklesu průměrné doby pobytu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu o 0,4 dne (oproti cílové hodnotě se jednalo pokles o 0,6 dne., tj. o 12,5 %; cílem bylo navýšení o 0,2 dne). Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí: Tento indikátor byl zjišťován v průběhu realizace této evaluace. Na základě provedené evaluace bylo zjištěno zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí o 25 % (blíže viz řešení evaluačního úkolu 3). Počet nově vytvořených pracovních míst: Indikátor naplňovaný projekty prioritní osy 2 a 3 s cílovou hodnotou 440 vytvořených míst. Na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vytvořeno 839,06 pracovních míst (190,7 % cílové hodnoty). Z toho 611,46 (72,9 %) v rámci PO3 a 227,6 (27,1 %) v rámci PO2. Cílové hodnoty budou překročeny u obou prioritních os (o 79 % u PO3 a o 128 % u PO2). K překračování cílových hodnot blíže viz vyhodnocení plnění indikátorů prioritních os. Graf 47: Plnění indikátorů výsledku ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) 500,0%

0,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


-500,0%

-1000,0%

-1500,0%

-2000,0% Míra nehodovosti na silnicích II. a III. třídy v regionu - vývoj počtu nehod v % Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem Návštěvníci v regionu - počet přenocování Zahraniční návštěvníci v regionu - počet přenocování Průměrná doba pobytu Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Počet nově vytvořených pracovních míst Zdroj dat: Výstupy ze statistik (zdroj dat pro jednotlivé indikátory blíže viz text), IS MONIT7+, Programový dokument

Regionální HDP na obyvatele, EU25 = 100: Tento indikátor je definován jako přepočet HDP na obyvatele pomocí PPS - Standardu kupní síly (jednotky EU, založené na společně uvažované paritě 119

kupní síly a užívané při objemových srovnáních). Dosažená hodnota za Středočeský kraj je vztahována k hodnotě za EU25 = 100 a je udávána v %. Údaj za příslušný rok je získáván ze Statistické ročenky České republiky, kterou každoročně zveřejňuje Český statistický úřad. Po rozšíření EU o další členské státy je však nově v oficiálních statistikách uváděna pouze hodnota indikátoru 552003 Regionální HDP na obyvatele EU27 = 100. Od roku 2010 již hodnota EU25 = 100 není ČSÚ publikována a již ani nebude prováděn výpočet na zakázku a z toho důvodu není možné sledovat jeho dosahované hodnoty. Jedná se o dopadový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci celého programu s cílovou hodnotou 75 % (výchozí hodnota 66,4 %). Tento indikátor však není citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. V roce 2007 dosahovalo HDP na obyvatele v PPS ve Středočeském kraji 72,2 % EU25, tj. o 8,6 procentních bodů více než byla původní výchozí hodnota z roku 2004. Mezi roky 2007 a 2009 pak došlo k poklesu HDP na obyvatele v PPS ve Středočeském kraji na 71,6 % EU25 a dosáhlo hodnoty ve výši 60,5 % předpokládaného zvýšení. Míra zaměstnanosti v regionu celkem: Tento indikátor je definován jako podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let na území Středočeského kraje. Je udáván v %. Údaj za příslušný rok je získáván ze Statistické ročenky Středočeského kraje, kterou každoročně zveřejňuje Český statistický úřad (k datu zpracování této zprávy ročenka s daty za rok 2014 - Statistická ročenka Středočeského kraje 2015 – dosud nebyla vydána). Jedná se o dopadový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci celého programu s cílovou hodnotou 57,5 % (výchozí hodnota 56,6 %). Tento indikátor však není citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silné externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. Hodnota ukazatele je ovlivněna řadou faktorů a meziročně značně kolísá. V roce 2007 dosahovala míra zaměstnanosti ve Středočeském kraji 57,6 %, tj. o 1,0 procentních bodů více než byla původní výchozí hodnota z roku 2004. Mezi roky 2007 a 2013 došlo k navýšení zaměstnanosti ve Středočeském kraji v roce 2008 na 58,0 %. V letech 2009 a 2010 došlo k poklesu míry zaměstnanosti na úroveň 56,6 %. V roce 2011 a 2012 došlo k nárůstu a v roce 2013 hodnota stagnovala na úrovni 57,6 % a dosáhla tak hodnoty o 11,1 % překračující cílovou změnu. Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10: Tento indikátor je definován jako procento obyvatel žijících na území, kde byly v daném roce překročeny hodnoty stanovené denní nebo roční limitní úrovně znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí pro PM10. Za překročení denní limitní úrovně znečištění ovzduší se považuje více než 35násobně překročení průměrné denní koncentrace 50 µg/m3 za kalendářní rok, za překročení roční limitní úrovně znečištění ovzduší se považuje překročení průměrné roční koncentrace 40 µg/m3. Údaj za příslušný rok poskytuje Český hydrometeorologický ústav (údaj za rok 2014 nebyl v termínu finalizace této zprávy dosud publikován). Jedná se o dopadový indikátor s předpokládanou vazbou na realizaci celého programu s cílovou hodnotou 60,0 % (výchozí hodnota 66,1 %). Tento indikátor však není citlivý vůči realizovaným intervencím, protože na jeho naplňování působí silněni externí vlivy mimo realizaci programu ROP SČ. Hodnota ukazatele je ovlivněna řadou faktorů a meziročně značně kolísá. V roce 2007 bylo ve Středočeském kraji vystaveno nadlimitním koncentracím PM10 31,2 % obyvatel, tj. o 34,9 procentních bodů méně než byla původní cílová hodnota z roku 2005 a o 28,8 procentních bodů méně než byla cílová hodnota pro rok 2015. V roce 2013 bylo ve Středočeském kraji vystaveno nadlimitním koncentracím PM10 pouze 3,4 % obyvatel. Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v tis. Kč: Tento indikátor představuje čerpání celkové alokace programu ROP SČ. Jedná se (dle vymezení v programu) o dopadový indikátor naplňovaný všemi prioritními osami s cílovou hodnotou 100 %. Stávající zásobník projektů, v případě úspěšné realizace všech projektů bez dodatečných úspor, dosahuje výše 108,7 % celkové alokace 120

programu (blíže viz řešení EQ 1). Vzhledem k tomu, že realizace projektů bude podpořena pouze do pokrytí 100% výše alokace ERDF, nebude možné podpořit všechny projekty (zásobník projektů překračuje alokaci ERDF o 3,5 %). Prioritně budou podpořeny projekty PO3, a to na úkor projektů z PO1. V případě zahrnutí předpokladu čerpání, resp. zásobníku projektů v rámci PO1 pouze do výše disponibilní alokace ERDF51, dosahuje zásobník projektů 105,0 % celkové alokace programu. Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v %: Tento indikátor představuje čerpání celkové alokace programu ROP SČ. Jedná se (dle vymezení v programu) o dopadový indikátor naplňovaný všemi prioritními osami s cílovou hodnotou 100 %. Stávající zásobník projektů, v případě úspěšné realizace všech projektů bez dodatečných úspor, dosahuje výše 108,7 % celkové alokace programu (blíže viz řešení EQ 1). Vzhledem k tomu, že realizace projektů bude podpořena pouze do pokrytí 100% výše alokace ERDF, nebude možné podpořit všechny projekty (zásobník projektů překračuje alokaci ERDF o 3,5 %). Prioritně budou podpořeny projekty PO3, a to na úkor projektů z PO1. V případě zahrnutí předpokladu čerpání, resp. zásobníku projektů v rámci PO1 pouze do výše disponibilní alokace ERDF52, dosahuje zásobník projektů 105,0 % celkové alokace programu. Graf 48: Plnění indikátorů výsledku ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) 180,0%

1200,0%

160,0% 1000,0% 140,0% 120,0%

800,0%

100,0% 600,0% 80,0% 60,0%

400,0%

40,0% 200,0% 20,0% 0,0%

0,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Regionální HDP na obyvatele, EU25 = 100 Míra zaměstnanosti v regionu celkem Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v tis. Kč Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v % Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10 (osa vpravo) Zdroj dat: Výstupy ze statistik (zdroj dat pro jednotlivé indikátory blíže viz text), IS MONIT7+, Programový dokument

51


52


121

Tabulka 33: Plnění indikátorů ROP SČ Kód indikátoru 51/11/ 00 51/12/ 00 51/15/ 00 51/21/ 00 61/01/ 25 61/02/ 05 63/05/ 02 63/15/ 02 63/05/ 03 65/51/ 00 52/01/ 00

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Míra nehodovosti na silnicích II. a III. třídy v regionu - vývoj počtu nehod v % Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem Návštěvníci v regionu - počet přenocování Zahraniční návštěvníci v regionu - počet přenocování Průměrná doba pobytu Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Počet nově vytvořených pracovních míst celkem

Cílová hodnota indikátoru

Výchozí hodnota

Úplný název indikátoru Výstupy Výstupy

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Naplnění v %*

0

120

0

0

21

46

59

111

152

259

399

295,8%

0

120

0

0

6

28

46

70

80

93

119

99,2%

0

170

0

0

10

73

118

151

170

191

240

141,2%

0

170

0

0

14

76

129

164

183

204

253

148,8%

100

90

95

90,03

47,8

41,1

41,3

43

46,9

47,8

N/A

522,0%

62 343

71 694

64 312,1

62 242,6

62 372,0

63 999,4

62 118,4

61 615,5 59 430,3 62 700,2

N/A

3,8%

Výstupy Výstupy Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky

2 606 761

2 660 000 2 064 921 1 806 363 1 713 592 1 688 986 1 800 587 1 787 812

N/A

N/A

N/A -1638,3%

709 062

740 000

559 230

445 803

367 177

353 063

399 605

429 024

N/A

N/A

N/A -1005,2%

4

4,2

3,9

3,7

3,7

3,7

3,6

3,5

N/A

N/A

N/A

-350,0%

evaluační studie

---

---

---

---

---

---

---

---

125

125%

0

4

40,09

136,15

253,94

314,41

482,58

575,71

779,04

177,1%

0

440

122

Kód indikátoru 55/20/ 02 52/05/ 00 65/31/ 02 51/61/ 12

Regionální HDP na obyvatele, EU25 = 100


Výchozí hodnota

Úplný název indikátoru 53

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Naplnění v %*

66,4

75

72,2

71,7

71,6

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

60,5%

56,6

57,5

57,6

58

57

56,6

56,9

57,6

57,6

N/A

N/A

111,1%

66,1

60

31,2

2,1

6,75

40,5

60,3

21,3

3,4

N/A

N/A

1 028%

Celkové realizované výdaje na realizaci projektů v % Dopady 0 100 0 0,1 4 16,4 Zdroj dat: Výroční zprávy, MSC 2007+, IS Monit7+, Programový dokument, (Zdroj a dostupnost dat pro jednotlivé indikátory viz text)

26,93

47,67

66,06

75,8

105,0

105,0%

Míra zaměstnanosti v regionu celkem Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10

Dopady Dopady Dopady

Pozn.: * Plnění v % - poslední dostupná hodnota vůči cíli.

53

Regionální HDP na obyvatele EU28 = 100: 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Regionální HDP na obyvatele, EU28 = 100 (ČSÚ)

N/A

N/A

N/A

N/A

75,0

74,2

73,2

Regionální HDP na obyvatele, EU28 = 100 (EUROSTAT)

79

76

75

72

75

74

73

Pozn.: Časová řada z databáze EUROSTAT není metodicky porovnatelná s údaji uváděnými ČSÚ. Přesný přepočet hodnot před rokem 2011 nelze dle ČSÚ provést, neboť za období 1995 - 2010 nejsou dostupné metodicky odpovídající koeficienty PPP pro přepočet HDP z Kč. (Zdroj: ČSÚ)

123

Zhodnocení naplnění cílů programu ROP SČ ve vazbě na stanovené monitorovací indikátory a zhodnocení funkčnosti intervenční logiky Globální cíl programu ROP SČ: Vytvořit podmínky pro dynamický růst HDP regionu a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Specifické cíle programu ROP SČ: 

vazba na PO1: zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí,



vazba na PO2: zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu,



vazba na PO3: zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu,



vazba na PO4: zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů.

Odpověď Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritních os (viz EQ4) lze konstatovat, že realizované intervence ROP SČ přispívaly k plnění globálního cíle programu a jeho specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění cílů v mnohem větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Přesto na dosažení globálního cíle i specifických cílů mají mnohem větší vliv externí faktory, než aktivity ROP SČ. I tak se dá konstatovat, že cílů bylo v převážné míře dosaženo. Zjištění Indikátory na úrovni programu, které nejsou přímo naplňovány z úrovně projektů, jsou značně necitlivé na realizované intervence a nereflektují tak adekvátně dosažené přínosy (příspěvek) programu. Většina výsledkových a dopadových indikátorů je ovlivněna vlivy – externími faktory, mimo rámec realizovaných projektů. Obdobně i samotné vymezení globálního cíle je velmi široké a ambiciózní s ohledem na možnosti intervencí programu. S ohledem na vyhodnocení přínosu intervencí jednotlivých prioritních os a naplňování jejich cílů (blíže viz vyhodnocení naplňování cílů jednotlivých prioritních os dále v kapitole níže a v rámci EQ4) lze však konstatovat, že intervence realizované v rámci programu přispěly k plnění cílů programu způsobem odpovídajícím jejich zaměření.

4.2.2 Úroveň prioritních os 4.2.2.1

PO1 – Doprava

Analýza věcného pokroku – naplnění monitorovacích indikátorů Odpověď 

Cílové hodnoty indikátorů prioritní osy 1 byly dosaženy u většiny indikátorů a po dokončení projektů, které byly k 7. 7. 2015 ještě byly v realizaci, budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů vyjma jediného – Délka nových silnic II. a III. třídy (63,2 %). Všechny ostatní indikátory budou po intervenci ROP SČ naplněny a bude dosažena a překročena jejich cílová hodnota.



Nenaplnění hodnoty indikátoru Délka nových silnic II. a III. třídy nelze z pohledu odpovědi na evaluační otázku považovat za významnou, protože stanovená cílová hodnota (5 kilometrů) je v celkovém objemu komunikací dotčených intervencí ROP SČ marginální a její reálné 124

nenaplnění o cca 1,8 kilometru (relativně 36,8 %) je minimální. Nedosažení cíle může být způsobeno především změnou v poptávce regionu o tento typ projektu v průběhu programového období. Zjištění Předpoklad naplnění jednotlivých indikátorů: Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj dopravy (dopravní dostupnost): Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 a 1.2 s cílovou hodnotou 120 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 305 projektů (254,2 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 399 projektů (332,5 % cílové hodnoty). Průměrné veřejné výdaje na jeden projekt jsou nižší u o. p. 1.1, a to 19,2 mil. Kč, u o.p. 1.2 pak 20,8 mil. Kč. Pro podporu očekávaného počtu projektů, v souladu s cílovou hodnotou indikátoru, by odpovídala průměrná velikost projektu ve výši 65,0 mil. Kč, která představuje více než trojnásobek (332,5 %) skutečné hodnoty. Navýšení počtu podpořených projektů tak nelze vysvětlit pouze úsporami při realizaci projektů, které dohromady u o. p. 1.1 a 1.2 v průměru dosahovaly výše 14,6 %, ale též nepřesně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Délka nových nebo rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 205 kilometrů silnic II. a III. třídy. K 7. 7. 2015 bylo vybudováno nebo rekonstruováno 165,42 kilometrů silnic II. a III. třídy (80,7 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vybudováno nebo rekonstruováno 230,09 kilometrů silnic II. a III. třídy (112,2 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je možné z velké části přisoudit dosaženým finančním úsporám. Délka nových silnic II. a III. třídy: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 5 kilometrů silnic II. a III. třídy. K 7. 7. 2015 bylo vybudováno 2,65 kilometrů silnic II. a III. třídy (53,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vybudováno 3,16 kilometrů silnic II. a III. třídy (63 % cílové hodnoty). Za hlavní faktor lze považovat zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, vzhledem k nedostatečným předchozím zkušenostem s realizací obdobných projektů a nepodchycení skutečné poptávky. S ohledem na celkovou výši indikátoru 5 kilometrů se prakticky jedná o změnu, případně nerealizaci, nízkých jednotek projektů nebo jednoho projektu a proto je z principu tento indikátor velmi citlivý na změny v potřebách území v průběhu sledovaného období. Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 200 kilometrů silnic II. a III. třídy. K 7. 7. 2015 bylo rekonstruováno 162,77 kilometrů silnic II. a III. třídy (81,4 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude rekonstruováno 226,93 kilometrů silnic II. a III. třídy (113 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je možné z velké části přisoudit dosaženým finančním úsporám. Počet odstraněných bodových závad: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 50 bodových závad. K 7. 7. 2015 bylo odstraněno 55 bodových závad (110,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude odstraněno 83 bodových závad (166,0 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je možné z části přisoudit dosaženým finančním úsporám, ale též nepřesně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Délka nových nebo rekonstruovaných místních komunikací celkem: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 30 kilometrů nových nebo rekonstruovaných místních komunikací. K 7. 7. 2015 bylo vybudováno nebo rekonstruováno 94 kilometrů místních komunikací (313,3 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vybudováno nebo rekonstruováno 160,83 kilometrů místních komunikací (463 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru 125

není možné přisoudit pouze dosaženým finančním úsporám, ale zejména velmi konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Délka nových místních (městských) komunikací: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 5 kilometrů nových místních komunikací. K 7. 7. 2015 bylo vybudováno 3,82 kilometrů nových místních komunikací (76,4 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vybudováno 6,43 kilometrů nových místních komunikací (128,6 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je možné přisoudit z velké části dosaženým finančním úsporám. Délka rekonstruovaných místních (městských) komunikací: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.1 s cílovou hodnotou 25 kilometrů rekonstruovaných místních komunikací. K 7. 7. 2015 bylo rekonstruováno 90,18 kilometrů místních komunikací (360,7 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude rekonstruováno 154,4kilometrů místních komunikací (618%cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru není možné přisoudit dosaženým finančním úsporám, ale jednoznačně velmi konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování, která nereflektovala reálnou poptávku ze strany měst a obcí. Délka nově vybudovaných cyklostezek: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 1.2 s cílovou hodnotou 30 kilometrů. K 7. 7. 2015 bylo vybudováno 66,32 kilometrů cyklostezek (221,1 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vybudováno 78,34 kilometrů cyklostezek (261 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 1.2 s cílovou hodnotou 40 vozidel. K 7. 7. 2015 bylo pořízeno 117 vozidel (292,5 % cíle) a tato hodnota bude také konečnou, protože všechny podpořené projekty, v rámci kterých byla ekologická vozidla pořizována, jsou ukončeny. Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 1.2 s cílovou hodnotou 50 vozidel. K 7. 7. 2015 bylo pořízeno 110 vozidel (220,0 % cíle) a tato hodnota bude také konečnou, protože všechny podpořené projekty, v rámci kterých byla nízkopodlažní vozidla pořizována, jsou ukončeny. Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 1.1 s cílovou hodnotou 2 %. K 7. 7. 2015 bylo pořízeno 1,82 % (91,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic dosáhne hodnoty 2,73 % (136,7 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování a úzce souvisí s nastavením indikátorů Délka nových nebo rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem a Délka nových nebo rekonstruovaných místních komunikací celkem. Plocha obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 1.1 a 1.2 s cílovou hodnotou 75 %. Za rok 2013 dosažená hodnota indikátoru činila 46,5 % (62,0 % cíle). Vzhledem k charakteru a povaze indikátoru, kdy je primárně závislý na rozptylových a atmosférických podmínkách v rámci celé ČR a v širším kontextu regionu střední Evropy se hodnoty indikátoru v průběhu programového období výrazně měnily (viz níže grafy s vývojem plnění indikátorů prioritní osy 1 ROP SČ). Ve sledovaném období 2007–2013, za něž jsou dostupná data, byl indikátor překročen ve 4 ze 7 sledovaných roků a to často velmi výrazně (163,2 % – 2 043 %). 126

Podíl vozidel ve veřejné dopravě na ekologický pohon: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 1.2 s cílovou hodnotou 10 %. K 7. 7. 2015 byl podíl 32,9 % (329,0 % cíle). Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování a rovněž konstrukci indikátoru, který reflektuje celkovou % změnu struktury vozového parku provozovatelů VD, tedy nikoli nezbytně změnu vázanou výhradně na projekty ROP. Mimo výše uvedené hlavní sledované indikátory bylo v rámci PO1 například nově vybudováno nebo zrekonstruováno 290 zastávek veřejné hromadné dopravy, 5 přestupních terminálů či 8 parkovišť typu P&R. Bylo provedeno hodnocení územní dimenze pro vybrané indikátory PO1 dle ORP Středočeského kraje (viz mapa v příloze, kap. 9.3). Indikátor Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem byl v největší míře naplňován v ORP Mladá Boleslav a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Nejvyšší hodnoty indikátoru Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem pak byly dosaženy v ORP Černošice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Následující tabulky ukazují rozložení plnění vybraných indikátorů mezi jednotlivá ORP. Tabulka 34: Plnění indikátoru Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem dle ORP ORP

Mladá Boleslav Vlašim Brandýs nad LabemStará Boleslav Nymburk Kutná Hora Kladno Votice Kolín Říčany Rakovník Černošice Benešov Mnichovo Hradiště

Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (závazek, v km)

ORP

26,8 24,2

Mělník Hořovice

20,6 19,3 17,9 15,7 15,5 12,9 11,2 10,7 10,6 8,8 8,2

Poděbrady Sedlčany Příbram Beroun Lysá nad Labem Kralupy nad Vltavou Český Brod Dobříš Čáslav Neratovice Slaný

Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (závazek, v km) 5,7 5,3 5,2 3,7 3,5 1,7 1,5 0,7 0,2 0,07 0 0 0


Tabulka 35: Plnění indikátoru Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem dle ORP ORP

Černošice Brandýs nad LabemStará Boleslav Příbram

Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem (závazek, v km) 22,8 18,7 17,1

ORP

Benešov Kutná Hora Poděbrady

Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem (závazek, v km) 4,1 3,9 2,2 127

612%

532%

313% 261% 221%

129%

76% 91%

0% 0% 0% 0%

Plocha obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu

600%

Podíl vozidel ve veřejné dopravě na ekologický pohon

Čáslav Lysá nad Labem Český Brod Dobříš Mnichovo Hradiště Nymburk Slaný Votice Hořovice Vlašim

Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě

ORP

Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě

200%

Počet odstraněných bodových závad

254%

Délka nově vybudovaných cyklostezek

400%

Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic

Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem (závazek, v km) 11,2 11 10,2 7,8 7,6 7,6 7,4 7,2 6,5 4,3

Délka rekonstruovaných místních (městských) komunikací celkem

63% 114% 81%

Délka nových místních (městských) komunikací celkem

333%

Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem

Říčany Kolín Mělník Neratovice Beroun Mladá Boleslav Sedlčany Kladno Rakovník Kralupy nad Vltavou

Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy

100% 112% 81%

Délka nových silnic II. a III. třídy

300%


Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost)

ORP

Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem (závazek, v km) 2,1 2,1 1,9 1,6 1,1 0,8 0,3 0,3 0,2 0


Graf 49: Plnění indikátorů prioritní osy 1 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) 700% Závazek příjemce

Dosažená hodnota

500%

361% 293% 293% 329%

166% 220% 220%

110%

53% 62%

Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ

128

Konkrétní hodnoty plnění indikátorů prioritní osy 1 ukazuje následující tabulka. Tabulka 36: Plnění indikátorů prioritní osy 1 ROP SČ Kód indikátoru

Úplný název indikátoru

Typ Měrná Releindikátor jednotka vance u indikátoru o.p.


Závazek Dosažená Dosažená Závazek příjemce hodnota hodnota příjemce v% indikátoru v%

Počet podpořených projektů na 511100 rozvoj dopravy (dopravní dostupnost)

Výstupy

Počet projektů

1.1, 1.2

120,00

399,00

332,5

305,00

254,2

Délka nových a rekonstruovaný 610100 ch silnic II. a III. třídy celkem

Výstupy

Počet kilometrů

1.1

205,00

230,09

112%

165,42

80,7

Délka nových 610101 silnic II. a III. třídy

Výstupy

Počet kilometrů

1.1

5,00

3,16

63%

2,65

53,0

Délka rekonstruovaný 610102 ch silnic II. a III. třídy

Výstupy

Počet kilometrů

1.1

200,00

226,93

113%

162,77

81,4

Délka nových a rekonstruovaný 610105 ch místních komunikací celkem

Výstupy

Počet kilometrů

1.1, 1.2

30,00

160,22

536%

94,00

313,3

Délka nových místních 610106 (městských) komunikací celkem

Výstupy

Počet kilometrů

1.1, 1.2

5,00

6,43

129%

3,82

76,4

Délka rekonstruovaný ch místních 610107 (městských) komunikací celkem

Výstupy

Počet kilometrů

1.1, 1.2

25,00

153,79

618%

90,18

360,7

Podíl nově zrekonstruovan ých a nových 610108 Výsledky silnic na celkové regionální síti silnic

Počet procent

1.1

2,00

N/A

N/A

1,82

91,0

Délka nově 610111 vybudovaných cyklostezek

Počet kilometrů

1.2

30,00

78,34

261,1

66,32

221,1

Počet 610119 odstraněných Výstupy bodových závad

Počet

1.1

50,00

83,00

166,0

55,00

110,0

Počet nově pořízených 610241 ekologických Výstupy vozidel ve veřejné dopravě

Počet

1.2

40,00

117,00

292,5

117,00

292,5

Výstupy

129

Kód indikátoru


Typ Měrná Releindikátor jednotka vance u indikátoru o.p.


Závazek Dosažená Dosažená Závazek příjemce hodnota hodnota příjemce v% indikátoru v%

Počet nově pořízených 610247 nízkopodlažních Výstupy vozidel ve veřejné dopravě

Počet

1.2

50,00

110,00

220,0

110,00

220,0

Podíl vozidel ve veřejné dopravě 610248 Výsledky na ekologický pohon

Počet procent

1.2

10,00

N/A

N/A

32,90

329,0

Plocha obcí v oblastech se zhoršenou 653105 kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu

Počet procent

1.1, 1.2

75,00

N/A

N/A

46,50

62,0

Výsledky

Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ Pozn.: „Závazek příjemce v %“ a „Dosažená hodnota v %“ vyjadřuje procento naplnění cílové hodnoty.

Soulad věcného plnění s finančním čerpáním Odpověď Plnění indikátoru Délka nových místních (městských) komunikační celkem, Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem, Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem mělo pomalejší náběh v prvních letech implementace ROP SČ a tuto „ztrátu“ dohnaly ve druhé polovině programového období. Zjištění Cílové hodnoty většiny indikátorů naplňovaných projekty o.p. 1.1 a 1.2 byly naplňovány rychleji (v předstihu) než odpovídalo čerpání alokace těchto oblastí podpory. Tento trend lze vysledovat v celém období realizace programu.

130

Graf 50: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.1 a 1.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) 500% 450% 400% 350%

331%

300% 254% 250%

218%

216%

200% 150%

127% 94%

100% 50% 0%

22% 18% 12% 0% 0% 0%

93% 38%

49% 24%

55%

82%

68% 62%

92% 62%

28% 0%

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Plocha obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ

131

Graf 51: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.1 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) – část 1 200% 180% 160% 140% 120% 100%

91% 92% 76%

80% 60% 30%

20% 0%0%0%0%0% 0%0%0%0%0% 0%0%

2007

30% 28% 22%

33% 33% 30% 14% 9%

14% 10% 6% 5%

91% 72%

91% 76% 71%

82%

57%

52% 49% 46% 45%

40%

0%

110%

106%

23% 9%

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Délka nových místních (městských) komunikací celkem Délka rekonstruovaných místních (městských) komunikací celkem Podíl nově zrekonstruovaných a nových silnic na celkové regionální síti silnic Počet odstraněných bodových závad Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh)

2015


Graf 52: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.1 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) – část 2 200% 180% 160% 140% 120% 100% 80%

80%

64% 65%

60% 40%

14%

20% 0%

29% 25% 25% 28% 28%

25% 26%

0%0%0%0%0% 0%0%0%0%0%

2007

0%

0%

5%

9%

33%

13% 5%

49% 39% 38% 39%

57%

77% 77% 53%

81% 81% 71%

82%

53%

25% 8%

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem Délka nových silnic II. a III. třídy Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh)

2015


132

Graf 53: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) 350%

329%

329% 293%

300% 259%

250%

233%

226% 205%

221% 220%

197%

200%

172%

171% 145%

150%

137% 124% 111%

91%

100%

74% 55%

50%

25%

0%

55%

36% 22% 6% 0%

31% 12% 0%

16% 0%

68% 54%

18% 23%

0%0%0%0%

0%4%0%0%

2007

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Podíl vozidel ve veřejné dopravě na ekologický pohon Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě Délka nově vybudovaných cyklostezek Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh)

0%

0%

0%

2015


Zhodnocení naplnění cílů prioritní osy 1 ve vazbě na stanovené monitorovací indikátory Globální cíl prioritní osy 1: Zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel a snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Specifické cíle prioritní osy 1: 

zvýšit dostupnost páteřních komunikačních sítí ze středočeských oblastí obsloužených železnicí, silnicemi II. a III. třídy, místními komunikacemi a infrastrukturou pro cyklodopravu,



zvýšit využití veřejné dopravy šetrné k životnímu prostředí a zajistit optimální provázání nabídky veřejné dopravy,



zlepšit podmínky pro každodenní používání cyklistické dopravy.

Odpověď Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky PO1 (viz EQ 4) lze konstatovat, že intervence ROP SČ vedly nebo přispívaly k plnění globálního cíle prioritní osy 1 a jejích specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění specifických cílů PO1 ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu.

133

Lze konstatovat, že globální cíl prioritní osy „Zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel a snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí“ byl naplněn. Relativně k celkové délce silniční sítě Středočeského kraje54 byl potenciál ROP zajistit mobilitu obyvatelstva nutně limitovaný, avšak intervence přispěly ke zkvalitnění komunikací, zvýšení komfortu VHD i zlepšování podmínek pro cyklodopravu. Specifický cíl „zvyšovat dostupnost ze středočeských oblastí“ byl naplněn. Intervence zaměřené na zvýšení dostupnosti páteřních komunikací přispěly ke zlepšení dostupností těchto komunikací silniční, železniční i cyklo dopravou v jednotlivých oblastech Středočeského kraje. Méně významný byl příspěvek ROP předpokládanému zvýšení bezpečnosti dopravy, kde se jako významnější prokázaly faktory mimo možnost ovlivnění ROP. Specifický cíl „zvýšit využití veřejné dopravy“ byl naplněn. Intervence ROP SČ přispívaly ke zvýšení počtu přepravených cestujících VHD zejména zatraktivněním a zvýšením komfortu cestování VHD, počet cestujících využívajících VHD ve Středočeském kraji se v průběhu realizace ROP zvýšil a to i ve srovnání s celorepublikovým trendem. Intervence zaměřené na pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy přispěly ke zvýšení zastoupení vozidel veřejné dopravy šetrných k životnímu prostředí. Specifický cíl „zlepšit podmínky pro každodenní používání cyklistické dopravy lze považovat za naplněný. Intervence zaměřené na cyklodopravu (zejména budování sítě cyklostezek) přispěly ke každodennímu používání cyklistické dopravy. Identifikovány byly i efekty zvýšené bezpečnosti, jako důležité podmínky pro další rozvoj využívání cyklodopravy. Zjištění Cílové hodnoty indikátory (výstupy a výsledky realizovaných intervencí) budou v naprosté většině případů dosaženy a dokonce překročeny (v některých případech i násobně). Výjimkou je indikátor Délka nových silnic II. a III. třídy, který nebude naplněn. Jeho výše však odpovídá potřebám regionu a s ohledem na výši cílové hodnoty je nutné respektovat přirozeně vysokou citlivost na změny v plánovaných projektech v průběhu sledovaného období oproti zjištěným informacím při nastavování cílové hodnoty indikátoru. Druhým indikátorem, jehož naplnění je obtížně zajistitelné je Plocha obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu, který je ze své podstaty ovlivněn jinými vlivy, než intervencemi ROP SČ (rozptylové a atmosférické podmínky v rámci celé ČR). Vyhodnocení efektů a dopadů realizace programu potvrdilo funkčnost intervenční logiky prioritní osy tedy, že realizované intervence vedly nebo přispívaly k plnění vymezených cílů (viz řešení EQ 3 a 4): 

Zvýšit dostupnost páteřních komunikačních sítí ze středočeských oblastí obsloužených železnicí, silnicemi II. a III. třídy, místními komunikacemi a infrastrukturou pro cyklodopravu

54

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na zvýšení dostupnosti páteřních komunikací přispěly ke zlepšení dostupností těchto komunikací silniční, železniční i cyklo dopravou v jednotlivých oblastech Středočeského kraje.

Nejdelší silniční síť z regionů ČR - 9 443,4 km; zdroj: Ročenka dopravy 2014

134



Zvýšit využití veřejné dopravy šetrné k životnímu prostředí a zajistit optimální provázání nabídky veřejné dopravy



Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy přispěly ke zvýšení zastoupení vozidel veřejné dopravy šetrných k životnímu prostředí.

Zlepšit podmínky pro každodenní používání cyklistické dopravy

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na cyklodropravu (zejména budování sítě cyklostezek) přispěly ke každodennímu používání cyklistické dopravy.

Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že intervence realizované v rámci prioritní osy 1 přispěly plánovaným způsobem k plnění specifických cílů prioritní osy a jejímu globálnímu cíli.

4.2.2.2

PO2 – Cestovní ruch


Cílové hodnoty většiny indikátorů již byly dosaženy a hodnoty zbylých indikátorů budou dosaženy po dokončení všech podpořených projektů. V některých případech dochází k výraznému překročení cílové hodnoty a za hlavní faktor tohoto překračování cílových lze označit zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, vzhledem ke konzervativnímu nastavení v rámci fáze programování.

Zjištění Předpoklad naplnění jednotlivých indikátorů: Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 2.1, 2.2 a 2.3 s cílovou hodnotou 120 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 102 projektů (85,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 119 projektů (99,2 % cílové hodnoty). Průměrné veřejné výdaje na jeden projekt dosahují u o.p. 2.1 výše 25,2 mil. Kč, u o.p. 2.2 výše 26,3 mil. Kč a u o.p. 2.3 výše 5,4 mil. Kč. Pro podporu očekávaného počtu projektů, v souladu s cílovou hodnotou indikátoru, by odpovídala průměrná velikost projektu ve výši 20,7 mil. Kč, která koresponduje s výší skutečné hodnoty (99,2 %). Cílová hodnota indikátoru byla prakticky dosažena a cílová hodnota indikátoru byla tudíž správně nastavena. Délka nově vybudovaných cyklostezek: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 2.2 s cílovou hodnotou 50 kilometrů. K 7. 7. 2015 bylo vybudováno 48,42 kilometrů cyklostezek (96,8 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vybudováno 50,59 kilometrů cyklostezek (101,2 % cílové hodnoty). Výše dosažené hodnoty indikátoru je prakticky stejná jako cílová hodnota a mírné překročení dokazuje i správně nastavenou výši cílové hodnoty. Počet zrekonstruovaných památkových objektů: Indikátor naplňovaný projekty z o.p. 2.1 a 2.2 s cílovou hodnotou 15 památkových objektů. K 7. 7. 2015 bylo zrekonstruováno 20 objektů (133,3 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude zrekonstruováno 30 památkových objektů (200,0 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 2.1 a 2.2 s cílovou hodnotou 500 lůžek. K 7. 7. 2015 bylo nově vybudováno nebo zrekonstruováno 135

783 lůžek (156,6 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude nově vybudováno nebo zrekonstruováno 906 lůžek (181 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 2.1, 2.2 a 2.3 s cílovou hodnotou 100 pracovních míst. K 7. 7. 2015 bylo nově vytvořeno 186,56 pracovních míst (186,6 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude nově vytvořeno 228 pracovních míst (228 % cílové hodnoty). Překročení cílové hodnoty indikátoru je třeba přisoudit konzervativně nastavené cílové hodnotě indikátoru kvůli opatrnosti v rámci fáze programování. Mimo výše uvedené hlavní sledované indikátory bylo v rámci PO2 například uspořádáno 17 pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního významu s významným dopadem na rozvoj CR, kterých se zúčastnilo 9004 účastníků, či 60 konferencí a seminářů o CR s účastí 1 612 účastníků. Dále bude dle závazků příjemců vytvořeno 65 propagačních nebo marketingových produktů pro CR a 26 nových expozic. Bylo provedeno hodnocení územní dimenze pro vybrané indikátory PO2 dle ORP Středočeského kraje (viz mapa v příloze, kap. 9.3). Indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu byl v největší míře naplňován v ORP Sedlčany a Černošice. Nejvyšší hodnoty indikátoru Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem pak byly dosaženy v ORP Kutná Hora a Sedlčany. Následující tabulky ukazují rozložení plnění vybraných indikátorů mezi jednotlivá ORP. Tabulka 37: Plnění indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu dle ORP ORP

Sedlčany Černošice Kutná Hora Benešov Beroun Mladá Boleslav Votice Kolín Mělník Příbram Slaný Nymburk Rakovník

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu (závazek) 44,2 31,5 22,8 21,4 15,5 15,5 15,5 10,5 9,2 7 7 3,2 2,5

ORP

Brandýs nad LabemStará Boleslav Mnichovo Hradiště Kladno Kralupy nad Vltavou Lysá nad Labem Vlašim Dobříš Říčany Čáslav Český Brod Hořovice Neratovice Poděbrady

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu (závazek) 2,2 1,9 1 1 1 1 0,6 0,5 0 0 0 0 0


136

Tabulka 38: Plnění indikátoru Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem dle ORP ORP

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem (závazek)

ORP

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem (závazek)

Kutná Hora

152

Český Brod

0

Sedlčany Votice Černošice Mělník Mladá Boleslav Slaný Kladno Benešov Beroun Příbram Čáslav Brandýs nad LabemStará Boleslav

148 101 70 67 67 66 64 48 40 38 7

Dobříš Hořovice Kolín Kralupy nad Vltavou Lysá nad Labem Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Rakovník Říčany

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Vlašim

0

0


Graf 54: Plnění indikátorů prioritní osy 2 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) 300%

Závazek příjemce Dosažená hodnota

250% 215%

200% 187%

200%

174% 157%

150%

133% 101%

99%

100%

97%

85%

50%

Počet zrekonstruovaných památkových objektů

Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem

Délka nově vybudovaných cyklostezek

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj CR

Počet podpořených projektů na rozvoj CR

0%


137

Tabulka 39: Plnění indikátorů prioritní osy 2 ROP SČ Kód indikátoru

Typ indikátoru

Měrná ReleCílová jednotka vance hodnota indikátoru o.p. indikátoru

Počet podpořených 511200 projektů na rozvoj cestovního ruchu

Výstupy

Počet

2.1, 2.2, 2.3

120,00

119,0

99,2

102,0

85,0

Počet nově vytvořených pracovních míst v 520212 rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu

Výsledky

Počet pracovních míst

2.1, 2.2, 2.3

100,00

227,6

228%

186,6

186,6

Délka nově 610111 vybudovaných cyklostezek

Výstupy

Počet kilometrů

2.2

50,00

50,6

101,2

48,4

96,8

Počet nově vybudovaných nebo 630100 Výstupy zrekonstruovaných lůžek celkem

Počet

2.1, 2.2

500,00

906

181%

783,0

156,6

Počet zrekonstruovaných 632200 památkových objektů

Počet objektů

2.1, 2.2

15,00

30,0

200,0

20,0

133,3


Výstupy

Závazek příjemce

Závazek Dosažená Dosažená příjemce hodnota hodnota v% indikátoru v%

Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ Pozn.: „Závazek příjemce v %“ a „Dosažená hodnota v %“ vyjadřuje procento naplnění cílové hodnoty.

Soulad věcného plnění s finančním čerpáním Odpověď Prakticky všechny indikátory prioritní osy 2 byly naplňovány rychleji (v předstihu) než odpovídalo čerpání alokace těchto oblastí podpory. Zjištění Většina indikátorů byla naplňována rychleji, než odpovídalo čerpání alokace. Pouze indikátor Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu, kopíroval trend čerpání finanční podpory s mírným zpožděním.

138

Graf 55: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 2.1, 2.2 a 2.3 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) 200%

187% 172% 157%

160% 139%

134%

133%

124%

120%

113% 100% 93%

100% 96%

80%

80%

67% 53% 45% 36%

40% 18%

0%

5% 4% 0%0%0%0%0%0% 0% 0%0%0%0%

2007

2008

69%

58%

85% 77%

78%

73% 63%

62%

71%

67%

97%

96%

86%

85%

58%

40%

38% 29%

23%

15% 12% 8%9%

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Délka nově vybudovaných cyklostezek Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Počet zrekonstruovaných památkových objektů Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ

Zhodnocení naplnění cílů prioritní osy 2 Globální cíl prioritní osy 2: Cestovní ruch je zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu. Specifické cíle prioritní osy 2: 

rozšířit a zkvalitnit nabídku základní infrastruktury a služeb cestovního ruchu v regionu,



rozšířit a zkvalitnit nabídku doplňkové infrastruktury a služeb cestovního ruchu v regionu,



zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací.

Odpověď Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritní osy 2 lze konstatovat, že realizované intervence ROP SČ vedly nebo přispívaly k plnění vymezených specifických cílů a globálního cíle prioritní osy 2. ROP SČ přispěl k plnění specifických cílů PO2 ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Globální cíl prioritní osy „zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu“ byl naplněn částečně. Předpoklad zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníků v regionu naplněn nebyl. Naopak, předpoklad navýšení

139

místních příjmů z cestovního ruchu lze považovat za naplněný, jako efekt rozšíření nabídky a zvýšení návštěvnosti v místě realizace podpořených projektů. Specifické cíle „rozšířit a zkvalitnit nabídku základní infrastruktury a služeb“ a „rozšířit a zkvalitnit nabídku doplňkové infrastruktury a služeb“ byly naplněny. Intervence zaměřené na infrastrukturu a služby cestovního ruchu rozšířily nabídku této infrastruktury v regionu středních Čech. Intervence ROP SČ měly prokazatelný dopad na zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení, podobně měly prokazatelný dopad na zvýšení návštěvnosti podpořených památek a atraktivit cestovního ruchu. Specifický cíl „zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací“ byl naplněn do té míry, dokud je chápán jako příspěvek k rozvoji předpokladů návštěvnosti regionu a jeho atraktivit. I přes příspěvek ROP ke zvýšení návštěvnosti atraktivit, vzniku nových atraktivit, zkvalitnění veřejné a podnikatelské infrastruktury a služeb v rámci cestovního ruchu, nicméně došlo ke snížení podílu návštěvnosti Středočeského kraje na celkové návštěvnosti Česka a i nadále pokračuje trend zkracování délky pobytu. Příčiny však principiálně leží mimo možnost ovlivnění ROP. Za příčinu lze považovat celkové trendy v odvětví cestovního ruchu a limity přirozeného potenciálu regionů, kdy podobný vývoj zaznamenávají v daném období všechny regiony ČR s výjimkou tradičně turisticky silných regionů, jakými jsou Praha, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Zjištění Cílové hodnoty tří z pěti indikátorů již byly dosaženy a u těchto indikátorů dojde také k jejich výraznému překročení. Jediným indikátorem, jehož současná dosažená hodnota je výrazně pod cílovou hodnotou, je Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu, který ovšem bude dle závazku příjemců taktéž naplněn (do úrovně 99,2 %). Druhým indikátorem, který není zcela naplněn, je Délka nově vybudovaných cyklostezek (96,8 %). Tento indikátor však bude dle závazků příjemců naplněn a hodnota bude i mírně překročena (o 1,2 %). Za hlavní faktory překračování cílových hodnot lze označit zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty (konzervativní a opatrný přístup v rámci fáze programování). Vyhodnocení efektů a dopadů realizace programu potvrdilo funkčnost intervenční logiky prioritní osy tedy, že realizované intervence vedly nebo přispívaly k plnění vymezených cílů (viz řešení EQ 3 a 4): 

Rozšířit a zkvalitnit nabídku základní infrastruktury a služeb cestovního ruchu v regionu



Rozšířit a zkvalitnit nabídku doplňkové infrastruktury a služeb cestovního ruchu v regionu



Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na základní infrastrukturu a služby cestovního ruchu rozšířily nabídku této infrastruktury v regionu středních Čech.

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na doplňkovou infrastrukturu a služby cestovního ruchu rozšířily nabídku této infrastruktury v regionu středních Čech.

Zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na propagaci a řízení na úrovni turistických destinací vedlo k posílení propagačních aktivit v regionu.

140


4.2.2.3

PO3 – Integrovaný rozvoj území


Cílové hodnoty většiny indikátorů již byly dosaženy a u řady indikátorů dojde k jejich výraznému překročení. Za hlavní faktor překračování cílových hodnot lze označit zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, vzhledem k nedostatečným předchozím zkušenostem s realizací obdobných projektů a opatrnosti v rámci fáze programování.



Indikátor Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě, s cílovou hodnotou 10 nově pořízených vozidel, nebude naplněn a hodnota indikátoru dosáhne pouze 60 % cíle. Důvodem nenaplnění indikátoru bylo pořízení ekologických vozidel ze strany ČSAD MHD Kladno a.s. mimo rámec IPRM Kladno (ve finální podobě IPRM Kladno s pořízením vozidel ani nepočítal). Na úrovni cílů IPRM byl tak tento indikátor naplněn.

Zjištění Předpoklad naplnění jednotlivých indikátorů: Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.1 a 3.2 s cílovou hodnotou 170 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 203 projektů (119,4 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 240 projektů (141,2 % cílové hodnoty). K překročení cílové hodnoty dochází u obou oblastí podpor (o 33 projektů, 165,0 % u o. p. 3.1 a o 37 projektů, 24,7 % u o.p. 3.2). Průměrné veřejné výdaje na jeden projekt dosahují u obou oblastí podpory srovnatelné výše, a to 23,0 mil. Kč na u o. p. 3.1 a 22,7 mil. Kč u o.p. 3.2. Pro podporu očekávaného počtu projektů, v souladu s cílovou hodnotou indikátoru, by odpovídala průměrná velikost projektu ve výši 32,2 mil. Kč, která o 40 % překračuje skutečné hodnoty. Navýšení počtu podpořených projektů tak nelze vysvětlit pouze úsporami při realizaci projektů, které dohromady u o. p. 3.1 a 3.2 v průměru dosahovaly výše 12,2 %. K plnění indikátoru dále viz také naplňování příslušných indikátorů vázaných na jednotlivé oblasti podpory. Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.1 s cílovou hodnotou 20 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 47 projektů (235,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 53 projektů (265,0 % cílové hodnoty). Samotné IPRM předpokládaly podpořit 7 projektů, tj. o 13 méně než byla cílová hodnota na úrovni programu. Původním předpokladem, jak potvrdili i manažeři IPRM, totiž byla realizace malého počtu projektů, které budou řešit dané území komplexně. Oproti tomuto předpokladu však nakonec bylo (i z praktických důvodů spojených s administrací a řízením projektů) realizováno více menších projektů, které se zaměřovaly na konkrétní aktivitu. Počet podpořených projektů na ostatní města: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.2 s cílovou hodnotou 150 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 156 projektů (104,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 187 projektů (124,7 % cílové hodnoty). Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.3 s cílovou hodnotou 170 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 228 projektů (134,1 % 141

cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 253 projektů (148,8 % cílové hodnoty). Průměrné veřejné výdaje na jeden projekt dosahují výše 12,1 mil. Kč. Pro podporu očekávaného počtu projektů, v souladu s cílovou hodnotou indikátoru, by však odpovídala průměrná velikost projektu ve výši 18,1 mil. Kč, která o téměř 50 % překračuje skutečné hodnoty. Navýšení počtu podpořených projektů tak nelze vysvětlit pouze úsporami při realizaci projektů, které dohromady u o. p. 3.1 a 3.2 v průměru dosahovaly výše 8,3 %. Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.1 s cílovou hodnotou 10 vozidel. K 7. 7. 2015 bylo pořízeno 6 vozidel (60 % cíle) a vzhledem k tomu, že žádné další projekty, které by tento indikátor naplňovaly, již nejsou realizovány, bude toto i výsledná hodnota indikátoru. Důvodem nenaplnění tohoto indikátoru byla změna konečného nastavení IPRM Kladno, u kterého se v průběhu jeho přípravy předpokládal nákup ekologických vozidel. Vzhledem k tomu, že dopravní podnik není přímo vlastněn městem, bylo rozhodnuto, že dopravní podnik nové autobusy pořídí v rámci individuálního projektu mimo rámec IPRM. ČSAD MHD Kladno a.s. realizoval dva projekty, v rámci kterých pořídil 17 nových ekologických vozidel. Lze tak konstatovat, že na úrovni obou měst (Kladno a Mladá Boleslav) byl tento indikátor překročen. Na úrovni cílů IPRM byl tento indikátor naplněn s tím, že indikátor mělo nastaveno a naplňovalo pouze IPRM Mladá Boleslav (dle poskytnutých informací by nákup většího počtu vozidel nebyl tehdy ani žádoucí). Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.1 a 3.2 s cílovou hodnotou 160 vytvořených míst. K 7. 7. 2015 bylo vytvořeno 184,92 pracovních míst (115,6 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vytvořeno 264,62pracovních míst (165,4 % cílové hodnoty). Vytváření pracovních míst nebylo primárním cílem realizovaných projektů (z hlediska intervenční logiky nemělo přímou vazbu na poskytnutou podporu) a překračování cílové hodnoty, tak lze hodnotit jako pozitivní vyšší vedlejší přínos realizovaných projektů. Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí): Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.3 s cílovou hodnotou 180 vytvořených míst. K 7. 7. 2015 bylo vytvořeno 243,51 pracovních míst (135,3 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vytvořeno 346,84 pracovních míst (192,7 % cílové hodnoty). Vytváření pracovních míst nebylo primárním cílem realizovaných projektů (z hlediska intervenční logiky nemělo přímou vazbu na poskytnutou podporu) a překračování cílové hodnoty, tak lze hodnotit jako pozitivní vyšší vedlejší přínos realizovaných projektů. Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.1 a 3.2 s cílovou hodnotou 50 ha. K 7. 7. 2015 bylo regenerováno a revitalizováno 85,28 ha (170,6 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude regenerováno a revitalizováno 100,26 ha (200,5 % cílové hodnoty). Projekty o. p. 3.1 přispívají k plnění indikátoru z 57 % (57,6 ha) a projekty o.p. 3.2 ze 43 % (42,7 ha). Jednotkové náklady lze mezi projekty a o. p. jen těžko srovnávat, protože většina projektů se zaměřovala i na jiné aktivity (revitalizace a regenerace území byla u některých projektů spojena například s výstavbou nového zařízení pro volnočasové aktivity). Dvounásobné překročení cílové hodnoty je jen částečně způsobeno úsporou na realizovaných projektech (úspora 12 %). Za hlavní faktor lze považovat zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, které nicméně odpovídalo tehdejší znalosti ŘO ROP SČ. Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve venkovských oblastech: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.3 s cílovou hodnotou 35 ha. K 7. 7. 2015 bylo regenerováno a revitalizováno 34,6 ha (98,9 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude regenerováno a 142

revitalizováno 35,85 ha (102,43 % cílové hodnoty). Naplnění cílové hodnoty indikátoru tedy předpokládá úspěšné dokončení v současné době realizovaných projektů. Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.1 a 3.2 s cílovou hodnotou 39 000 m2. K 7. 7. 2015 bylo regenerováno a revitalizováno 76 845,27 m2 (197,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude regenerováno a revitalizováno 198 594,3 m2 (509,2 % cílové hodnoty). Projekty o. p. 3.1 přispívají k plnění indikátoru z 10 % (19 349,09 m2) a projekty o.p. 3.2 z 90 % (174 082,91 m2). Jednotkové náklady mezi projekty lze, s ohledem na různorodost zaměření projektů (školy, divadla, dětská hřiště) a zejména rozsah prováděných úprav, jen těžko srovnávat. Průměrné náklady na projekty, které naplňují tento indikátor, dosahují výše 23,0 tis Kč na m2 regenerované a revitalizované plochy u o. p. 3.1 a u o.p. 3.2 ve výši 7,6 tis. Kč na m2. Pětinásobné překročení cílové hodnoty je jen částečně způsobeno úsporou na realizovaných projektech (úspora 12 %). Za hlavní faktor lze i v tomto případě považovat zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, které nicméně odpovídalo tehdejší znalosti ŘO ROP SČ. Roli hraje i způsob vymezení a vykazování samotného indikátoru, který nemůže odrážet rozsah, intenzitu a nákladovost prováděných úprav. Indikátor jako takový tak nelze označit za vhodný indikátor, který by adekvátně reprezentoval přínosy intervencí. Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 3.3 s cílovou hodnotou 20 000 m2. K 7. 7. 2015 bylo regenerováno a revitalizováno 75 458,59 m2 (377,29 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude regenerováno a revitalizováno 111 602,6 m2 (558,0 % cílové hodnoty). Jednotkové náklady mezi projekty lze, s ohledem na různorodost zaměření projektů (školy, divadla, dětská hřiště) a zejména rozsah prováděných úprav, jen těžko srovnávat. Průměrné náklady na projekty, které naplňují tento indikátor, dosahují výše 10,7 tis Kč na m2 regenerované a revitalizované plochy. Pětinásobné překročení cílové hodnoty je jen částečně způsobeno úsporou na realizovaných projektech (úspora 8,3 %). Za hlavní faktor lze opět považovat nepřesné stanovení cílové hodnoty, které, jak již bylo uvedeno, odpovídalo tehdejší znalosti ŘO ROP SČ. Roli hraje i způsob vymezení a vykazování samotného indikátoru, který nemůže odrážet rozsah, intenzitu a nákladovost prováděných úprav. Indikátor jako takový tak nelze označit za vhodný indikátor, který by adekvátně reprezentoval přínosy intervencí. Při podrobnějším pohledu na realizaci PO3 bylo kromě výše uvedených hlavních sledovaných indikátorů například v oblasti revitalizací centrálních částí měst a obcí opraveno v rámci 69 projektů celkem 116,57 ha území. V oblasti investic zaměřených na rekonstrukci (výstavbu) a modernizaci vybavení mateřských škol bylo v rámci 104 projektů navýšena kapacita o 60,2 % na jeden projekt a součástí 49 projektů bylo i zavádění moderních technologií. V případě základních škol byla v rámci 47 projektů navýšena kapacita o 55 %, moderní technologie ve výuce byly zavedeny do 38 základních škol. U středních škol bylo zavádění moderních technologií do výuky součástí 18 projektů z 31 realizovaných. Při rekonstrukci a modernizaci vybavení zdravotnických zařízení se v rámci 31 projektů zaváděním moderních technologií zabývalo 24 projektů a 17 pracovišť bylo vybaveno speciálními přístroji. Při realizaci 160 projektů zaměřených na investice do oblasti volnočasových aktivit bylo rekonstruováno či nově vystavěno 201 zařízení, z čehož bylo 62 zařízení určených pro kulturu a 139 zařízení zaměřených na sportovní aktivity. Na investice do sociální oblasti bylo zaměřeno 26 projektů, díky nimž bylo 39 nových nebo zrekonstruovaných zařízení v oblasti sociální integrace. Celkem 5 projektů bylo zaměřeno na vybavení, dostavbu nebo rekonstrukci 3 domovů pro seniory. V rámci PO3 bylo provedeno hodnocení územní dimenze dle ORP pro indikátory Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech a Plocha regenerovaného a revitalizovaného 143

území ve venkovských oblastech (viz mapa v příloze, kap. 9.3). V součtu těchto indikátorů byla plocha regenerovaného a revitalizovaného území (ve městech/na venkově) nejvyšší v ORP Mladá Boleslav a Kladno, což jsou dvě statutární města, která měla své Integrované plány rozvoje města. Třetím ORP s nejvyšší hodnotou sledovaného indikátoru bylo ORP Sedlčany. Následující tabulka ukazuje rozložení plnění vybraných indikátorů (v součtu) mezi jednotlivá ORP. Tabulka 40: Plnění indikátoru Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově dle ORP ORP

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově (závazek, ha)

ORP

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově (závazek, ha)

Mladá Boleslav

40,9

Slaný

2,2

Kladno Sedlčany Brandýs nad LabemStará Boleslav Černošice Kutná Hora Mělník Říčany Benešov Vlašim Příbram Kolín Poděbrady

27,9 13,6

Lysá nad Labem Čáslav

1,8 1,1

Beroun Rakovník Votice Neratovice Kralupy nad Vltavou Český Brod Dobříš Hořovice Mnichovo Hradiště Nymburk

1 0,8 0,8 0,7 0,4 0 0 0 0 0

8,1 7,3 5,4 5,2 4,3 3,6 3,2 2,7 2,6 2,6


144

600%

400%

116%

0% 201% 171%

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem

500%

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem

153%

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve venkovských oblastech

177%

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech

149% 134%

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí)

200%

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst

100%

Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě

125% 104%

Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí

141% 119%

Počet podpořených projektů na ostatní města

300%

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst

Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem

Graf 56: Plnění indikátorů prioritní osy 3 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %)

553%

496%

377%

265% 235%

Závazek příjemce

197%

135%

Dosažená hodnota

60%60% 102% 99%

Zdroj dat: IS MONIT7+, MSC 2007+, Programový dokument

145

Konkrétní hodnoty plnění indikátorů prioritní osy 3 ukazuje následující tabulka. Tabulka 41: Plnění indikátorů prioritní osy 3 ROP SČ Kód indi kátoru


Typ indikátoru

Počet podpořených projektů zaměřených na 511 udržitelný rozvoj a Výstupy 500 zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem Počet podpořených 511 projektů na rozvoj Výstupy 531 (zvyšující atraktivitu) vybraných měst Počet podpořených 511 projektů na ostatní Výstupy 541 města Počet podpořených 512 projektů na rozvoj Výstupy 100 venkovských oblastí Počet nově pořízených 610 ekologických vozidel ve Výstupy 241 veřejné dopravě Počet nově vytvořených 520 pracovních míst v rámci Výsledky 213 projektů na udržitelný rozvoj měst Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci 520 projektů na udržitelný Výsledky 215 rozvoj venkovských oblastí (obcí) Plocha regenerovaného 650 a revitalizovaného území Výsledky 101 - ve městech Plocha regenerovaného 650 a revitalizovaného území Výsledky 505 – ve venkovských oblastech Plocha regenerovaných a 651 revitalizovaných objektů Výsledky 100 ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů 651 ve Výsledky 500 venkovských oblastech celkem Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument

Měrná jednotka indikátoru

Výchozí ReleCílová Závazek Dosažená Dosažená hodnota Závazek vance hodnota příjemce hodnota hodnota příjemce o.p. indikátoru v% indikátoru v%

Počet projektů

3.1, 3.2

0,00

170,00

240,00

141,18

203,00

119,41

Počet projektů

3.1

0,00

20,00

53,00

265,00

47,00

235,00

Počet projektů

3.2

0,00

150,00

187,00

124,67

156,00

104,00

Počet projektů

3.3

0,00

170,00

253,00

148,82

228,00

134,12

Počet

3.1

0,00

10,00

6,00

60,00

6,00

60,00


3.1, 3.2

0,00

160,00

264,62

165,39

184,92

115,58


3.3

0,00

180,00

346,84

192,69

243,51

135,28

Plocha v ha

3.1, 3.2

0,00

50,00

100,26

200,52

85,28

170,56

Plocha v ha 3.3

0,00

35,00

35,85

102,43

34,61

98,89

Plocha v m2

3.1, 3.2

0,00

39 000,00

198 594,3

509,22

76 845,27

197,04

Plocha v m2

3.3

0,00

20 000,00

111 602,6

558,01

75 458,59

377,29

Pozn.: „Závazek příjemce v %“ a „Dosažená hodnota v %“ vyjadřuje procento naplnění cílové hodnoty.

Soulad věcného plnění s finančním čerpáním Odpověď Plnění indikátoru Počet proškolených osob dosahoval oproti finančnímu čerpání rychlejšího tempa od počátku programového období. Plnění ostatních indikátorů de facto korespondovalo s postupem čerpání finančních prostředků. 146

Zjištění Cílové hodnoty indikátorů naplňovaných projekty o. p. 3.1 a 3.2 byly naplňovány rychleji (v předstihu) než odpovídalo čerpání alokace těchto oblastí podpory. Tento trend byl charakteristický pro celé období realizace programu. Graf 57: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.1 a 3.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) 197%

200% 171%170%

180%

171%

152%

160% 140% 120%

108% 89% 93%

100% 69% 72% 70%

80%

53%

60% 40% 11% 6%

20%

9%

43% 35% 23% 26% 16%

69%

111% 103% 100%

113% 112%

119% 116%

92%

86% 75% 62%

46%

1%

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ, (přerušované přímky ukazují lineární linie trendu)

Cílové hodnoty indikátorů naplňovaných projekty o. p. 3.1 byly naplňovány rychleji (v předstihu) než odpovídalo čerpání alokace oblasti podpory. Vysoké naplňování hodnot indikátorů bylo vykazováno již na počátku realizace oblasti podpory, aniž tomu odpovídala reálná míra čerpání. Nákup nových ekologických vozidel ve výši 60 % cíle bylo vykázáno již v roce 2010, kdy čerpání (proplacené prostředky příjemcům) dosahovalo pouze 2% výše alokace o. p. Další projekt na nákup vozidel však nebyl realizován a indikátor nebude naplněn. Počet podpořených projektů překračoval cílové hodnoty, ve srovnání s úrovní čerpání, od počátku realizace o. p. a tento indikátor k 7. 7. 2015 překračoval cílovou hodnotu 20 projektů o 33 podpořených projektů, tj. o 135 %.

147

Graf 58: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.1 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) 300% 250%

235%

230%

200%

175% 135%

150% 95%

100% 50%

60%

60%

50%

60%

78% 60%

38%

24%

18%

60%68%

60%

2%

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ, (přerušované přímky ukazují lineární linie trendu)

Počet podpořených projektů u o. p. 3.2 odpovídalo (kopírovalo) pokrok v čerpání oblasti podpory. Graf 59: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) 120% 97%

100%

90% 83%

80%

90%

104% 96%

85%

74% 66% 57%

60% 42% 35%

40% 20% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů na ostatní města Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ

Kromě počtu podpořených projektů, které od roku 2012 a zejména pak od roku 2013 významně překračovaly cílové hodnoty, byly indikátory oblasti podpory 3.3 naplňovány de facto proporcionálně s pokrokem v čerpání.

148

Graf 60: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.3 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) 400%

377%

350% 293%

300% 259%

250% 200% 150%

123%

100% 50%

13%

8%3% 0%

45% 46% 42% 35% 25%

76% 81% 59% 56% 61%

96% 96% 83% 73%

108% 102% 99% 93%

124% 134%135% 120% 99% 98% 99% 93%

0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve venkovských oblastech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Proplacené prostředky příjemcům (včetně záloh) Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ

Zhodnocení naplnění cílů prioritní osy 3 Globální cíl prioritní osy 3: Zajištění kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu. Specifické cíle prioritní osy 3: 

posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu



obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel



podpořit rozvoj venkovských oblastí i aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života

Odpověď Na základě míry plnění ukazatelů a prokázané funkčnosti intervenční logiky prioritní osy 3 (viz EQ4) lze konstatovat, že intervence realizované v rámci PO3 vedly nebo přispívaly k plnění globálního cíle prioritní osy 3 a jejích specifických cílů. ROP SČ přispěl k plnění specifických cílů PO3 ve větší míře, než jak bylo plánováno na začátku realizace programu. Lze konstatovat, že globální cíl prioritní osy „zajištění kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“ byl v podstatě naplněn, resp. bylo prokázáno, že intervence ROP SČ vedly ke zvýšení kvality života ve městech i na venkově a stejně tak byla posílena role městských center jakožto pólů růstu. Nicméně nelze tvrdit, že by kvalita života ve městech i na venkově byla globálně „zajištěna“, už jen z toho důvodu, že intervence ROP SČ se zaměřovaly v rámci PO 3 pouze na omezený výsek aspektů určujících kvalitu života obyvatel. 149

Specifický cíl „posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu“ byl z velké části naplněn, a to v rámci možností daných ROP SČ, přičemž k významnějšímu posunu došlo spíše v oblasti „sociální“ (ve smyslu spolkové/komunitní/občanské), ve které byly efekty intervencí zřetelné, naopak v oblasti ekonomického rozvoje center a dále regionu byly efekty intervencí nižší (projekty byly tímto směrem zaměřeny okrajově). Specifický cíl „obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel“ byl naplněn. Intervence ROP SČ přispívaly zejména ke zvýšení kvality života obyvatel v oblasti veřejných služeb (primárně v oblasti infrastruktury pro vzdělávání a volnočasové infrastruktury, a dále i zdravotní péče a v sociální oblasti). Specifický cíl „podpořit rozvoj venkovských oblastí i aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života“ lze považovat za naplněný. Bylo prokázáno, že efekty intervencí byly silnější právě ve venkovském prostoru (viz EQ3 a 4). Zjištění Cílové hodnoty indikátorů (předpokládané výstupy a výsledky realizovaných intervencí) budou dosaženy a v řadě případů překročeny. Indikátor Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě nebude naplněn, z důvodu pořízení ekologických vozidel ze strany ČSAD MHD Kladno a.s. mimo rámec IPRM Kladno. Počet pořízených vozidel odpovídalo potřebám měst podpořených v rámci IPRM. Cílové hodnoty většiny indikátorů již byly dosaženy a u řady indikátorů dojde k jejich výraznému překročení. Za hlavní faktor překračování cílových hodnot lze označit zejména nepřesné stanovení cílové hodnoty, které však odpovídalo tehdejším zkušenostem s realizací obdobných projektů a opatrnosti v dané fází programování. Naplněny dosud nebyly dva indikátory. Indikátor Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve venkovských oblastech (naplněn z 99 %), u kterého lze na základě závazku projektů předpokládat jeho naplnění ve výši těsně nad 100 %. Indikátor Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě, s cílovou hodnotou 10 nově pořízených vozidel, nebude naplněn a hodnota indikátoru dosáhne pouze 60 % tohoto cíle. Důvodem nenaplnění tohoto indikátoru bylo stanovení neadekvátní cílové hodnoty na úrovni programu, které neodpovídalo potřebám v řešených městech (na úrovni cílů IPRM byl tento indikátor naplněn). Pozn.: Evaluátor výše upozornil na nevhodné vymezení některých indikátorů na úrovni prioritní osy 3 s tím, že tyto indikátory nejsou dostatečně reprezentativní pro uchopení očekávaných výstupů a výsledků. Pro vyhodnocení naplnění cílů tak lze jako zásadnější považovat ověření intervenční logiky programu řešené v rámci EQ 4 než vyhodnocení naplnění cílových hodnot indikátorů. Vyhodnocení efektů a dopadů realizace programu potvrdilo funkčnost intervenční logiky prioritní osy tedy, že realizované intervence vedly nebo přispívaly k plnění vymezených cílů (viz řešení EQ 3 a 4): 

Posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu



Vyhodnocení přínosu obou IPRM ukazuje, že intervence přispěly ke zvýšení atraktivity a využití veřejného prostoru, zvýšení dostupnosti a kvality veřejných služeb a zvýšení atraktivity veřejné dopravy. Celkově tak došlo ke zvýšení kvality života obyvatel regionálních center.

Obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel a podpořit rozvoj venkovských oblastí i aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života 150

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na fyzickou revitalizaci měst a venkovských oblastí přispěly ke zkvalitnění životního prostředí v obcích, zvýšení atraktivity obcí, bezpečnějšímu pohybu obyvatel v obci a zlepšení dostupnosti služeb občanské vybavenosti obce pro obyvatele.

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na vzdělávací infrastrukturu měst a venkovských oblastí přispěly ke zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení (zejména MŠ), možnosti využívat kvalitnější vybavení s následným dopadem na zvýšení dovedností žáků a zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve vzdělávacích zařízeních s dopadem na zvýšení zájmu o výuku (zejména SŠ).

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na rozvoj infrastruktury v oblasti zdravotní péče přispěly ke zkvalitnění zdravotní péče, rozšíření nabídky zdravotní péče o nové typy léčby a péče a poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů. Tyto efekty se projevily i v efektu zvýšení atraktivity zdravotnických zařízení, jak na straně klientů (růst zájmu o péči v zařízení), tak na straně zaměstnanců (zařízení jsou pro zaměstnance atraktivnější).

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na infrastrukturu pro sociální služby ve městech a venkovských oblastech přispěly ke zvýšení kapacity zařízení poskytujících sociální služby, zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb a rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Tyto efekty se projevily i v efektu zvýšení integrace klientů do běžného života.

Vyhodnocení přínosu projektů ukazuje, že intervence zaměřené na infrastrukturu pro volný čas ve městech a venkovských oblastech přispěly ke zlepšení kvality sportovních a kulturně-společenských zařízení včetně zvýšení bezpečnosti, dále k rozšíření nabídky volnočasových aktivit a také ke zvýšení poptávky po volnočasových zařízeních. Tyto efekty se projevily především ve zvýšení pohybových aktivit dětí nebo dalších obyvatel obce.


4.2.2.4

PO4 – Technická pomoc


Cílové hodnoty indikátorů, kromě počtu realizovaných evaluačních studií a zpráv, již byly dosaženy nebo překročeny. Překročena byla zejména cílová hodnota indikátoru Počet proškolených osob, u kterého bylo dosaženo dvounásobku cílové hodnoty.



Indikátor Realizace evaluačních studií a zpráv nebude naplněn. Na základě již ukončených a projektů v realizaci by mělo být realizováno 9 evaluací oproti cílové hodnotě 20. Důvodem nenaplnění indikátoru je nemožnost započítání evaluací, které byly realizovány interně.

Zjištění Předpoklad naplnění jednotlivých indikátorů: Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc: Indikátor naplňovaný všemi oblastmi podpory PO4 s cílovou hodnotou 60 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 151

67 projektů (111,7 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 73 projektů (121,7 % cílové hodnoty). Cílové hodnoty na úrovni oblastí podpory nebyly stanoveny. V rámci o. p. 4.1 by mělo být podpořeno 58 projektů, u o.p. 4.2 lze předpokládat 11 projektů a u o.p. 4.3 budou realizovány 4 projekty. Průměrné veřejné výdaje na jeden projekt u prioritní osy 4 dosahují 8,3 mil. Kč. U oblasti podpory 4.1 a 4.2 jsou tyto výdaje ve srovnatelné výše, a to 9,3 mil. Kč a 8,0 mil. Kč. U o. p. 4.3 dosahují průměrné náklady na jeden projekt 3,1 mil. Kč. Pro podporu očekávaného počtu projektů, v souladu s cílovou hodnotou indikátoru, by odpovídala průměrná velikost projektu ve výši 10,1 mil. Kč, která o 22 % překračuje skutečné hodnoty. Realizace evaluačních studií a zpráv celkem: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 4.1 s cílovou hodnotou 20 podpořených projektů. K 7. 7. 2015 bylo zrealizováno 7 evaluací (35,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude realizováno 9 evaluací (45,0 % cílové hodnoty). Důvodem nenaplnění indikátoru je nemožnost započítání evaluací, které byly realizovány interně (ŘO počítal se zařazením interně realizovaných evaluací/zpráv o pokroku realizace programu do plnění indikátoru). Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů: Indikátor s cílovou hodnotou 30 vytvořených materiálů naplňovaný všemi oblastmi podpory PO4, zejména však projekty z o. p. 4.2. K 7. 7. 2015 bylo vytvořeno 32 materiálů (106,7 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude vytvořeno 36 materiálů (120,0 % cílové hodnoty), z toho 28 materiálů projekty z o. p. 4.2 a PO4 materiálech z o.p. 4.1 a 4.3. Počet proškolených osob: Indikátor naplňovaný projekty z o. p. 4.1 s cílovou hodnotou 200 podpořených osob. K 7. 7. 2015 bylo podpořeno 406 osob (203,0 % cíle) a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že celkem bude podpořeno 441 osob (216,0 % cílové hodnoty). Překračování cílových hodnot tohoto indikátoru je vysvětlitelné jednak důrazem na realizaci aktivit/projektů zaměřených na podporu lidských zdrojů naplňující tento indikátor a významným navýšením alokace o. p. 4.1 bez navýšení cílových hodnot indikátorů (alokace o.p. 4.1 byla v průběhu realizace programu navýšena z 12,3 mil. EUR na 19,4 mil. EUR). Graf 61: Plnění indikátorů prioritní osy 4 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) 250,0

216,0

203,0

200,0 150,0

121,7 111,7

120,0

Závazek příjemce

106,7

100,0

Počet proškolených osob

Počet vytvořených metodických a technickoinformačních materiálů

Realizace evaluačních studií a zpráv celkem

Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc

0,0

Dosažená hodnota

45,0 35,0

50,0

Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument

Konkrétní hodnoty plnění indikátorů prioritní osy 4 ukazuje následující tabulka.

152

Tabulka 42: Plnění indikátorů prioritní osy 4 ROP SČ Kód indikátoru

Typ indikátoru

Měrná ReleCílová jednotka vance hodnota indikátoru o.p. indikátoru

Počet podpořených 514100 projektů zaměřených na technickou pomoc

Výstupy

Počet projektů

0,00

60,00

73,00

121,67

67,00

111,67

Realizace evaluačních studií a zpráv celkem

Výstupy

Počet

0,00

20,00

9,00

45,00

7,00

35,00

Výstupy

Počet

0,00

30,00

36,00

120,00

32,00

106,67

Výsledky

Počet osob 0,00

200,00

441,00

216,00

406,00

203,00

710500


Počet vytvořených metodických a 710700 technickoinformačních materiálů 711900


Závazek příjemce

Závazek Dosažená Dosažená příjemce hodnota hodnota v% indikátoru v%

Zdroj dat: IS Monit7+, MSC 2007+, Programový dokument Pozn.: „Závazek příjemce v %“ a „Dosažená hodnota v %“ vyjadřuje procento naplnění cílové hodnoty.

Soulad věcného plnění s finančním čerpáním Odpověď Věcný pokrok v prioritní ose 4 byl rychlejší než finanční čerpání této osy, a to po celé období realizace programu. Zjištění Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc do roku 2010 korespondoval s pokrokem ve finančním čerpání. V roce 2011 plnění indikátoru předstihlo finanční čerpání o 25 procentních bodů s tím, že v následujících letech došlo ke zpomalení nárůstu hodnot, které je pochopitelné s ohledem na realizaci rámcových projektů, a v konečném důsledku lze předpokládat překročení cílové hodnoty indikátoru o 22 %. Naplňování indikátoru Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů korespondoval s postupem čerpání finančních prostředků. Plnění indikátoru Počet proškolených osob dosahoval oproti finančnímu čerpání rychlejšího tempa od počátku programového období. Plnění indikátoru Realizace evaluačních studií a zpráv celkem stagnovalo od roku 2009, kdy byly v roce 2008 realizovány 2 studie a v roce 2009 6 studií. Dále byla realizována pouze jedna studie v roce 2012.

153

Graf 62: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných PO4 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) 203,0%

200,0% 185,5%

181,0% 160,5%

150,0% 136,0%

100,0%

106,7% 105,0%

100,0%

99,5%

111,7% 106,7%

97,9%

88,3% 78,3%

51,7% 50,0% 49,6%

50,0% 20,0%

43,3% 42,0% 38,3% 30,0% 26,7% 25,1%

6,3% 10,0%

71,6%

70,0%

67,0%

30,0%

60,0%

53,1%

51,8%

50,0% 30,0%

62,2%

35,0%

35,0%

35,0%

35,0%

14,1%

0,0% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc Realizace evaluačních studií a zpráv celkem Počet vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů Počet proškolených osob Proplacené prostředky příjemcům Zdroj dat: MSC 2007+, Programový dokument, Výroční zprávy ROP SČ, (přerušované přímky ukazují lineární linie trendu)

Zhodnocení naplnění cílů prioritní osy 4 Globální cíl prioritní osy 3: Dosáhnout úspěšné realizace programu zajištěním všech potřebných činností vykonávaných v rámci jeho implementačních struktur a posílením absorpční kapacity subjektů čerpajících podporu. Specifické cíle prioritní osy 4: 

zajistit efektivní řízení, kontrolu, monitorování a hodnocení (evaluaci) programu, včetně dostatečné administrativní kapacity subjektů implementační struktury



zajistit sledování a hodnocení průběhu programu a jeho širokou publicitu



posílit absorpční kapacitu subjektů pro získávání prostředků ze strukturálních fondů

Odpověď Na základě zjištění ohledně naplňování cílových hodnot indikátorů a vyhodnocení postupu realizace programu, plnění pravidla N+2/N+3 a předpokladu dočerpání alokace programu lze konstatovat, že specifické cíle prioritní osy 4 a její globální cíl budou naplněny. Globální cíl prioritní osy 4 „dosáhnout úspěšné realizace programu zajištěním všech potřebných činností vykonávaných v rámci jeho implementačních struktur a posílením absorpční kapacity 154

subjektů čerpajících podporu“ by měl být naplněn. Na základě plnění pravidla N+3/N+2 a předpokladu dočerpání alokace programu (naplnění finančních cílů) a plnění indikátorů (plnění věcných cílů) lze realizaci programu označit za úspěšnou. Specifický cíl „zajistit efektivní řízení, kontrolu, monitorování a hodnocení (evaluaci) programu, včetně dostatečné administrativní kapacity subjektů implementační struktury“ byl do značné míry naplněn. Na základě zjištění ohledně naplňování cílových hodnot indikátorů a vyhodnocení postupu realizace programu, plnění pravidla N+2/N+3, předpokladu dočerpání alokace programu a přínosů realizovaných intervencí lze konstatovat, že bylo zajištěno efektivní řízení, monitorování a dostatečná administrativní kapacita subjektů implementační struktury. Evaluace programu byly prováděny interně a zaměřily se zejména na vyhodnocování absorpční kapacity a postup realizace programu. Větší důraz mohl být položen na evaluace zaměřené na přínosy realizovaných intervencí (impact evaluation). Vyhodnocení efektů realizovaných intervencí a přínosů pro cílové skupiny, provedené v rámci této evaluace, však ukazuje, že přínosy intervencí byly relevantní zaměření programu. Udělená sankce (korekce) ze strany EK ukazuje na tehdejší problémy v oblasti kontrolních funkcí. Specifický cíl „zajistit sledování a hodnocení průběhu programu a jeho širokou publicitu“ byl naplněn. Průběh realizace programu byl průběžně a pravidelně sledován a vyhodnocován (viz například zpracování půlročních analýz a postupu realizace programu). Publicita programu byla zajišťována průběžně (například vydáváním čtvrtletních novin, konání výročních konferencí a další). Evaluace Komunikačního plánu ROP SČ byla provedena v roce 2011 a 2014. Tato evaluace rovněž formulovala doporučení pro následnou komunikační strategii. Na zajištění dostatečné publicity zprostředkovaně poukazuje i zajištění dostatečné absorpční kapacity programu. Specifický cíl „posílit absorpční kapacitu subjektů pro získávání prostředků ze strukturálních fondů“ byl naplněn. Absorpční kapacita pro vyčerpání alokace programu byla zajištěna. Zjištění Cílové hodnoty indikátorů (předpokládané výstupy a výsledky realizovaných intervencí) budou u prioritní osy 4 dosaženy nebo překročeny. Překročena byla zejména cílová hodnota indikátoru Počet proškolených osob, u kterého bylo dosaženo dvounásobku cílové hodnoty. Indikátor Realizace evaluačních studií a zpráv celkem nebude naplněn s tím, že ŘO prováděl řadu evaluací interně (tyto však nelze do indikátoru započítat). Vyhodnocení postupu realizace programu, plnění pravidla N+2/N+3 a předpokladu dočerpání alokace programu (viz řešení EQ 1) poukazuje na zajištění dostatečné absorpční kapacity a efektivní řízení programu. Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že specifické cíle prioritní osy 4 a její globální cíl budou naplněny. Pozn.: Evaluátor považuje vymezené indikátory na úrovni prioritní osy za nedostatečně reprezentativní pro uchopení očekávaných výstupů a výsledků (zejména co se týká podpory absorpční kapacity o. p. 4.3). Pro vyhodnocení naplnění cílů prioritní osy 4 je tak, vedle plnění cílových hodnot indikátorů, nezbytné zohlednit zejména vyhodnocení výsledků realizace programu řešené v rámci EQ 1.

155

4.3 EQ 3 – Skutečné efekty a dopady realizace programu Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? Jaké další dopady lze v budoucnosti očekávat?

Souhrnná odpověď na evaluační otázku Skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ byly ve většině případů ověřovány na základě kontrafaktuální analýzy, pouze v několika případech nebylo možné efekty přesně kvantifikovat. Na úrovni PO1 byly ověřeny efekty realizace ROP SČ na snížení počtu kongescí a zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou. V rámci PO2 měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu pracovních míst v oblasti CR, zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení a na zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit. V rámci PO3 měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení ve městech i ve venkovských oblastech, na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech, na zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech i ve venkovských oblastech. Intervence ROP v oblasti dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což potenciálně povede mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti respektive zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel regionu. Zlepšení dopravní obslužnosti na místní úrovni a snížení hluku, prašnosti a emisí (díky vyššímu využívání veřejné dopravy) i nově budovaná infrastruktura cyklodopravy přispějí k zatraktivnění regionu a jeho lokalit z hlediska podmínek pro podnikání, potenciálně tedy ke zvýšení ekonomické aktivity, vytváření pracovních míst, růstu zaměstnanosti a zvyšování příjmů obyvatel regionu. Z hlediska budoucích dopadů intervencí v rámci PO2 lze očekávat zvyšování návštěvnosti regionu, zvyšování příjmů místních aktérů z cestovního ruchu a vytváření pracovních příležitostí. Lze tak očekávat příspěvek k tvorbě pracovních míst a zvyšování příjmů obyvatel. Nabídka sportovně rekreační infrastruktury bude přinášet pozitivní efekty i pro místní obyvatele, zprostředkovaně tak bude přispívat ke zlepšení životního stylu. V návaznosti na intervence realizované v rámci PO3 lze v příštích letech očekávat další zvyšování zájmu o využívání vybudované či modernizované infrastruktury, a následně pak i hlubší rozvoj komunitního života obcí. Celkově lze v návaznosti na projekty v oblasti infrastruktury veřejných služeb i fyzických revitalizací očekávat zkvalitnění života obyvatel a zatraktivnění regionu pro obyvatele, což by se mohlo projevit i v kladném migračním saldu.

4.3.1 PO1 - Doprava Evaluační otázka: Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? Mezi hodnocené efekty a dopady realizace ROP SČ v rámci prioritní osy 1 Doprava patří snížení počtu dopravních nehod, nižší výskyt kongescí, zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou či snížení počtu nehod cyklistů. Vliv realizace ROP SČ na tyto efekty se podařilo prokázat zejména u snížení počtu kongescí a zvýšení počtu cestujících veřejnou dopravou. Ani v jednom případě však nelze čistý přínos programu přesně kvantifikovat. 156

Evaluační otázka: Jaké další efekty lze v budoucnu očekávat? Celkově lze tedy konstatovat, že intervence ROP v oblasti dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což potenciálně povede mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti respektive zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel regionu. Zlepšení dopravní obslužnosti na místní úrovni přispěje k zatraktivnění regionu a jeho lokalit z hlediska podmínek pro podnikání, potenciálně tedy ke zvýšení ekonomické aktivity, vytváření pracovních míst, růstu zaměstnanosti a zvyšování příjmů obyvatel regionu. Jako částečně negativní efekt pro řadu obcí i Krajský úřad Středočeského se může projevit údržba nově postavených, modernizovaných či rekonstruovaných úseků komunikací, která se projeví ve zvýšení provozních výdajů veřejných rozpočtů. Intervence ROP v oblasti veřejné dopravy se v budoucnu projeví zejména zvýšením mobility obyvatel, což by mělo vést mimo jiné k větší flexibilitě obyvatel regionu v dojíždění do práce a v konečném důsledku tak ke snížení nezaměstnanosti obyvatel regionu. Vyšší míra využívání veřejné dopravy by pak měla vést ke snížení dopravy individuální, což se pozitivně dlouhodobě bude projevovat ve snížení emisí, hluku či prašnosti. Snížení hluku, prašnosti či emisí by pak mělo v budoucnu vést k zatraktivnění regionu jakožto místa pro bydlení, tedy ke zvýšení počtu obyvatel i ke zvýšení kvality života stávajících obyvatel. Nově budovaná infrastruktura cyklodopravy pak bude do budoucna příznivě ovlivňovat potenciál sportovně rekreačního využití obyvateli v místě realizace projektu a tím i podpořit rozvoj podnikatelského prostředí navázaného na rekreační a sportovní aktivity. Dosažené výsledky a dopady budou však ovlivněny stabilitou příjemců, případnými úpravami projektů a externími vlivy, jejichž vliv se postupem času zvětšuje. U dopravní infrastruktury se jedná specificky například o potřebu nutné částečné obnovy v delším časovém horizontu. U dosud nedokončených projektů lze očekávat obdobné výsledky a dopady jako v případě hodnocených dokončených projektů.

4.3.1.1


Evaluační otázka: Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? Odpověď



Efekt intervencí ROP SČ na snížení počtu dopravních nehod nebyl prokázán. Ačkoliv intervence ROP SČ jsou subjektivně spojovány se zvýšením komfortu a bezpečnosti jízdy, jak prokázalo terénní šetření, na bezpečnost provozu (vyjádřené počtem dopravních nehod) dle dostupných dat přímý vliv intervence neměly. Celkový počet nehod na rekonstruovaných úsecích komunikací se sice snížil, nicméně v souladu s trendem v kontrolní skupině. Nebyl tak prokázán přímý vliv intervencí ROP SČ na tento fakt.



Intervence ROP SČ přispívaly ke snížení výskytu kongescí, čistý příspěvek ROP však rovněž nelze kvantifikovat.

Zjištění V oblasti podpory 1.1 byly v oblasti dopravy identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ   

Vyšší komfort jízdy po komunikacích Vyšší bezpečnost účastníků dopravy Vyšší plynulost dopravy 157

Efekt ROP SČ      

Nižší výskyt kongescí Zrychlení přepravy osob a zboží Méně hluku a emisí z dopravy v okolí projektu Méně dopravních nehod Zlepšení napojení regionálních silnic na páteřní komunikace Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center

Počet dopravních nehod na podpořených úsecích (o. p. 1.1) Tabulka 43: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury (o. p. 1.1) Ukazatel

Hrubý přírůstek ukazatele 2007 - 2014 (rel.)

Počet dopravních nehod na podpořených úsecích

-44 %

Přírůstek ukazatele u kontrolní skupiny 2007 2014 (rel.)

Očištěný přírůstek ukazatele 2007 - 2014 (v %)

-46 %

+2 %

Ve sledovaném období došlo na podpořených úsecích k výraznému snížení počtu dopravních nehod (o 130 nehod. tj. o 44 %)55. Pokles je nicméně totožný s celorepublikovým trendem a je způsoben především změnou pravidel pro hlášení dopravních nehod. Z hlediska porovnání skupiny podpořených projektů s kontrolním vzorkem projektů nepodpořených vyplývá, že vliv intervencí ROP SČ na tento ukazatel byl téměř nulový. Dle provedeného testu významnosti není rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty statisticky významný (kritická hodnota testu (p-hodnota) = 0,116, α = 0,10). Četnost výskytu kongescí (o. p. 1.1.) Ukazatel sledující četnost výskytu kongescí nelze vyhodnotit na základě objektivních dat56. Vzhledem k tomu jsou tak v tomto případě závěry stanoveny na základě provedeného on-line dotazníkového šetření z něhož vyplývá, že dvě pětiny respondentů zaznamenaly u podpořených projektů snížení výskytu kongescí a podle jedné třetiny tento efekt nastává okrajově. Lze tak konstatovat, že intervence ROP SČ prokazatelně přispívaly ke snížení počtu kongescí (u 77 % dotazovaných, kteří realizovali projekt ROP SČ, tento efekt nastal), čistý příspěvek ROP SČ však nelze kvantifikovat.

55

Zdroj: Policie ČR/ Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. – Jednotná vektorová mapa (http://www.jdvm.cz/)

56

Takové hodnocení by bylo možné pouze v případě provedení rozsáhlého dopravního výzkumu, který však nebyl součástí této studie.

158

Tabulka 44: Hodnocení efektů v oblasti dopravní infrastruktury – nižší výskyt kongescí Nižší výskyt kongescí Úroveň dosaženého efektu

abs.

v%

0 - nerelevantní, efekt nenastává

7

22,6

1 - nízký význam, efekt nastává okrajově

10

32,3

13

41,9

1

3,2

2 - vysoký význam, jedná se o důležitý efekt projektu 3 - klíčový efekt, zásadní efekt z pohledu významu celého projektu

159

4.3.1.2

Udržitelné formy veřejné dopravy




Intervence ROP SČ přispívaly ke zvýšení počtu přepravených cestujících VHD, čistý příspěvek ROP SČ však nelze jednoznačně kvantifikovat. Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu cestujících VHD o 10 %, k čemuž jistě přispělo mimo jiné i zvýšení komfortu v prostředcích VHD, které bylo ovlivněno projekty ROP SČ. Je však zřejmé, že na počet přepravených cestujících má vliv rovněž celá řada faktorů a charakteristik území regionu, na které intervence ROP bezprostřední vliv neměly. Vliv intervencí ROP SČ na počtu snížení počtu nehod cyklistů a chodců na původních úsecích komunikací nebyl prokázán.

Zjištění V oblasti podpory 1.1 byly v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ       

Zatraktivnění cestování VHD Preference veřejné hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou Vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy Pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy Zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu Zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center prostřednictvím VHD

Počet přepravených cestujících VHD (o. p. 1.2) Tabulka 45: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy (o. p. 1.2) Ukazatel

Počet přepravených cestujících VHD

Hodnota před realizací projektů

Hodnota po realizaci projektů

Hrubý přírůstek ukazatele (abs.)

Hrubý přírůstek ukazatele (rel.)

Očištěný přírůstek ukazatele (abs.)

Očištěný přírůstek ukazatele (v %)

101 604 300

111 717 200

10 112 900

+10%

–

–

Metoda výpočtu

Měření „před a po“

Počet cestujících využívajících VHD ve Středočeském kraji se v průběhu sledovaného období zvýšil přibližně o 10 mil. osob (tj. o 10 % )57. Ve srovnání s celorepublikovým trendem jde o příznivý trend, neboť v rámci celé ČR klesl počet přepravených cestujících VHD o více než 5 %. Intervence ROP přispěly k zatraktivnění cestování prostřednictvím VHD58 a lze předpokládat, že v souvislosti s tím také ke zvýšení počtu cestujících. Čistý příspěvek ROP ke zvýšení počtu přepravených cestujících VHD

57

Zdroj: MDČR – Ročenky dopravy ČR (https://www.sydos.cz/cs/rocenky.htm)

58

Viz kap. 3.2.1.2.

160

však nelze kvantifikovat. Je zřejmé, že na počet přepravených cestujících má vliv rovněž celá řada faktorů (modernizace dopravní infrastruktury ve správě ŘSD, SŽDC, stanovení jízdních řádů aj.59) na které intervence ROP vliv neměly. Počet nehod cyklistů a chodců na původních úsecích komunikace (o. p. 1.2) Tabulka 46: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy (o. p. 1.2) Ukazatel


Přírůstek ukazatele u kontrolní skupiny 2007 - 2014 (rel.)

-11 %

-

Počet dopravních nehod cyklistů a chodců na původních úsecích komunikací

Očištěný přírůstek ukazatele 2007 2014 (v %)

-5 %

Analýza počtu dopravních nehod cyklistů nebo chodců na původních úsecích komunikací (které byly nahrazeny cyklostezkou) ukazuje, že u podpořených projektů došlo ke snížení počtu nehod. K tomu ale došlo i v případě nepodpořených projektů. Vliv intervencí ROP SČ na snížení počtu nehod cyklistů a chodců na původních úsecích komunikací nebyl prokázán. Spolehlivost tohoto závěru však limituje malý rozsah kontrolního vzorku60. Provedený test významnosti ukázal, že rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty není statisticky významný (p-hodnota = 0,505, α = 0,10). Počet cyklistů na původních úsecích komunikace (o. p. 1.2) Hodnocení počtu cyklistů na původních komunikacích nebylo realizováno vzhledem k časové realizaci cyklostezek, kdy byla většina realizována po roce 2010. Z tohoto důvodu nelze tak pro srovnávací analýzu použít jako zdrojová data údaje z Celostátního sčítání dopravy 2005 a 2010. Celostátní sčítání dopravy 2015 nebylo realizováno.

59

Rovněž vliv specifických charakteristik Středočeského kraje jakými jsou například výrazná dojížďka do Prahy, nebo zvyšování počtu obyvatelstva.

60

Viz kap. 9.2 - Technická příloha

161

4.3.2 PO2 - Cestovní ruch Evaluační otázka: Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? V rámci prioritní osy 2 Cestovní ruch byly sledovány tyto efekty a parametry: počet vytvořených pracovních míst v oblasti cestovního ruchu, kvalita hromadných ubytovacích zařízení, počet návštěvníků památek a atraktivit a počet příjezdů a přenocování ve Středočeském kraji. Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu pracovních míst v oblasti CR, zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení a na zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit. V případě počtu příjezdů a přenocování ve Středočeském kraji nebyl vliv intervencí ROP SČ prokázán. Ve sledovaném období (2007 – 2014) se zvýšil počet příjezdů hostů do regionu o 86 tis. návštěvníků61 (tj. 12 %). V porovnání s celorepublikovým trendem se nicméně jedná o podprůměrný růst, neboť návštěvnost všech krajů se v součtu zvýšila o 20 % (průměrný růst jednotlivých krajů byl však rovněž 12 %). Opačný trend je zaznamenán u počtu přenocování, kde došlo k poklesu o 5 %62, u ostatních krajů ale ke změně nedošlo, počet přenocování stagnoval (pokles o necelých 0,5 %). Vzhledem k revizi dat týkajících se počtu hromadných ubytovacích zařízení i návštěvnosti za roky 2012 a 2013 a přerušení publikování dat v souvislé časové řadě však nelze korektně porovnávat údaje týkající se návštěvnosti a ubytovacích kapacit za období 2007 – 2012 s údaji za rok 2013 a novějšími. Z tohoto důvodu je uvedeno rovněž porovnání podílu Středočeského kraje na celkovém počtu příjezdů hostů v rámci České republiky a průměrný počet přenocování (tj. délka pobytu) a daný vývoj během sledovaného období. Tyto ukazatele do značné míry reflektují konkurenceschopnost daného kraje v oblasti cestovního ruchu. V tomto případě je zřejmé, že hodnoty obou základních ukazatelů (počet příjezdů hostů i průměrný počet přenocování) klesají. V obou případech se jedná o téměř totožný trend odpovídající celorepublikovému trendu63. Jedná se o obecný trend napříč kraji, výjimku představují pouze turisticky silné regiony, jakými jsou Praha, Jihomoravský a Jihočeský kraj. Tabulka 47: Kvantifikace ukazatelů návštěvnosti a délky pobytu v regionu Ukazatele dopadu

Počet příjezdů hostů do regionu Počet přenocování v regionu







Metoda výpočtu

713 507

799 530

+86 023

+12%

–

–


2 064 921

1 966 171

-98 750

-5%

–

–


61


62


63

Podíl SČ kraje na celkovém počtu příjezdů hostů v rámci ČR v %, pokles o 6,8 % (průměr ostatních krajů: – 6,7 %), průměrný počet přenocování (SČ kraj pokles o 0,43, ostatní kraje: – 0,39).

162

Tabulka 48: Kvantifikace relativních ukazatelů návštěvnosti a délky pobytu v regionu Ukazatele dopadu

Podíl SČ kraje na celkovém počtu příjezdů hostů v rámci ČR v % Průměrný počet přenocování (SČ kraj)







Metoda výpočtu

5,5

5,1

-0,4

-7%

–

–


2,9

2,5

-0,4

-15%

–

–


I přes to, že ROP přispěl ke zvýšení počtu návštěvnosti památek a muzeí64, ke vzniku nových atraktivit, zkvalitnění veřejné a podnikatelské65 infrastruktury a služeb v rámci cestovního ruchu, došlo ke snížení podílu návštěvnosti Středočeského kraje na celkové návštěvnosti Česka a i nadále pokračuje trend zkracování délky pobytu.

Evaluační otázka: Jaké další efekty lze v budoucnu očekávat? Z hlediska budoucích dopadů intervencí v rámci PO2 lze očekávat zvyšování návštěvnosti regionu, zvyšování příjmů místních aktérů z cestovního ruchu a vytváření pracovních příležitostí v sektorech zapojených v hodnotovém řetězci cestovního ruchu – doprava, ubytování, stravování a pohostinství, lokální řemeslná a rukodělná výroba či podpůrné služby. Lze tak očekávat příspěvek k tvorbě pracovních míst, zvyšování zaměstnanosti a příjmů obyvatel, především jako důsledek očekávaného dalšího rozvoje ubytovacích kapacit a nabízených služeb (včetně zvýšení počtu pracovních míst a rozšíření okruhu klientely), rozšiřování nabídky atraktivit v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu i v důsledku realizace aktivit v oblasti propagace cestovního ruchu. Zmíněný rozvoj mohou ohrozit především externí vlivy ovlivňující oblast cestovního ruchu jako celku (zhoršení ekonomické situace ve zdrojových zemích, ztráta zájmu o Českou republiku jako turistickou destinaci aj.). Lze očekávat i místní pozitivní efekty související se investicemi v podpořených lokacích – příspěvek k celkovému zatraktivnění prostředí v municipalitách (vytvořená doprovodná infrastruktura je využívána i místními obyvateli) a tedy zlepšení podmínek pro rozvoj ekonomické aktivity, která nesouvisí přímo s cestovním ruchem. Investice do místního fyzického prostředí turistických lokalit tak potenciálně přispěje k zatraktivnění obcí pro bydlení i podnikání a podpoří jejich komplexní rozvoj. Nabídka sportovně rekreační infrastruktury bude přinášet pozitivní efekty i pro místní obyvatele, zprostředkovaně tak bude přispívat ke zlepšení životního stylu.

64

Viz str. 113.

65

Viz str. 137.

163

V dlouhodobém horizontu lze očekávat udržení většiny výše identifikovaných efektů dokončených projektů. Bude však nejspíše nutné provést dílčí modernizaci stávajících ubytovacích kapacit i vytvořených produktů v oblasti propagace cestovního ruchu. V souvislosti s úrovní návštěvnosti podpořených atraktivit někteří aktéři přiznávají, že zájem o nově vzniklé atraktivity klesl v době, kdy nebyla věnována dostatečná pozornost jejich propagaci a lze takovou situaci i nadále očekávat. Jejich snahou o eliminaci poklesu zájmu je například vytvoření tradice konání pravidelných sympozií a doplňováním projektu dalšími uměleckými díly66. Jako potenciálně problematická se jeví udržitelnost projektů v oblasti destinačního managementu67,68, jelikož závazek udržitelnosti ovlivňuje významně hospodaření organizací stávajících příjemců nebo nedostatek podpory pro některé marketingové aktivity (např. účast na veletrzích) v souvislosti se změnou veřejných výdajových politik podpory cestovníího ruchu.

4.3.2.1

Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu




Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na nárůst počtu vytvořených pracovních míst v oblasti cestovního ruchu o přibližně 150 pracovních míst.



Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení.

Zjištění V oblasti podpory 2.1 byly v oblasti dopravy identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ        

Rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času Vyšší kvalita ubytovacích služeb Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu Turisté zůstávají v regionu delší dobu Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu (stravování, půjčovny apod.) Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu

66

Zdroj: Individuální rozhovor s příjemci v o.p. 2.2.

67


68

Viz příklad společnosti Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o.

164

Počet vytvořených pracovních míst (o. p. 2.1) Tabulka 49: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu (o. p. 2.1) Ukazatel

Počet vytvořených pracovních míst



+32 %

-57 %

Očištěný přírůstek ukazatele 2007 - 2014 (v %) +89 %

Jedním z dopadů působení ROP SČ v oblasti podpory cestovního ruchu bylo vytvoření celkem 150 pracovních míst u podpořených subjektů. Vzhledem k tomu, že u nepodpořených subjektů byl zaznamenán diametrálně odlišný trend69, lze tak výše zmíněný nárůst přičíst působení intervencí ROP SČ. Zaznamenaný rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty lze označit za statisticky významný (p-hodnota = 0,052, α = 0,10). Počet a kvalita hromadných ubytovacích zařízení (o. p. 2.1) Podobně jako v celém odvětví cestovního ruchu, dochází i v případě Středočeského kraje ke kvalitativní změně v oblasti nabídky ubytovacích služeb. S tímto trendem je spojené zvyšování počtu ubytovacích zařízení poskytující kvalitnější služby, zejména hotelů a penzionů70, přičemž z následující tabulky vyplývá, že ROP SČ zřetelně přispěl ke zvýšení počtu zařízení s vyšším kvalitativním standardem71 (tj. kategorie hotel, motel, botel *** a ****).

69

U nově vytvořených pracovních míst sledován navíc také rozdíl mezi cílovými (očekávanými) a dosaženými hodnotami u podpořených a nepodpořených subjektů. V tomto kontextu bylo u podpořených projektů vytvořeno o třetinu více pracovních míst, než bylo očekáváno, zatímco u nepodpořených subjektů, které projekt realizovaly i bez podpory ROP, byla vytvořena pouze necelá polovina (43 %) očekávaných míst (zdroj: on-line dotazníkové šetření).

70

Viz Tabulka 50.

71


165

Tabulka 50: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu (o.p. 2.1)

Druh zařízení

Hotel ***** Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * Hotel garni ****,***,**,* Penzion Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní HUZ

Podíl ROP SČ na rozdílu počtu zař. (v %)

Rozdíl v počtu lůžek (abs.)

Nově vzniklá lůžka v rámci projektů podp. z ROP (abs.)

Podíl ROP SČ na změně počtu lůžek (v %)

Počet zař. 2007

Lůžka 2007

Počet zař. 2014

Lůžka 2014

Rozdíl v počtu zař. (abs.)

Nové ubyt. zař. podpořen é z ROP (abs.)

1

i.d.

2

i.d.

1

0

0

-

0

0

22

1 724

32

3 042

10

2

20

1 318

64

4,9

99

7 245

126

8 349

27

6

22,2

1 104

364

33

32

1 286

18

886

-14

0

0

-400

0

0

10

i.d.

12

693

2

0

0

-

0

0

7

i.d.

9

293

2

1

50

-

66

-

141

3 555

219

5 542

78

4

5,1

1 987

66

3,3

67

2 472

63

3 203

-4

0

0

731

0

0

52

3 588

49

i.d.

-3

0

0

-

0

0

20

i.d.

32

1 240

12

0

0

-

0

0

115

8 342

106

7 919

-9

0

0

-423

0

0

166

4.3.2.2





Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu návštěvníků památek a atraktivit. Ve sledovaném období stoupla celková návštěvnost těchto subjektů, zatímco u nepodpořených došlo k poklesu návštěvnosti. Celkově byl u převážné většiny podpořených subjektů zaznamenán pozitivní trend zvyšující se návštěvnosti.

Zjištění V oblasti podpory 2.2 byly v oblasti dopravy identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ         

Rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu Turisté zůstávají v regionu delší dobu Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu (stravování, půjčovny apod.) Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu

Počet návštěvníků památek / atraktivit (o. p. 2.2, o. p. 2.3) Tabulka 51: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu (o. p. 2.2) Ukazatel

Počet návštěvníků památek a atraktivit


0,49 %

Přírůstek ukazatele u kontrolní skupiny 2007 2014 (rel.) -2,88 %

Očištěný přírůstek ukazatele 2007 - 2014 (v %) +3,38 %

Působení ROP SČ se také rovněž pozitivně projevilo v případě návštěvnosti podpořených památek a atraktivit. Ve sledovaném období stoupla celková návštěvnost těchto subjektů72 o 0,49 %73, zatímco u nepodpořených došlo k 3 % poklesu návštěvnosti. Celkově byl u převážné většiny (7 z 10 památek

72

Hodnocena zde byla návštěvnost kulturních památek a muzeí, u nichž došlo k rekonstrukci, rozšíření či modernizaci interiéru nebo celého subjektu a byly přístupné ve sledovaném období před i po realizaci projektu. Celkem se jedná o 6 kulturních památek a muzeí.

73

Zdroj: NIPOS – Statistická data v publikacích (http://www.nipos-mk.cz/?cat=126) a vlastní statistiky podpořených subjektů.

167

a muzeí) podpořených subjektů74 zaznamenán pozitivní trend zvyšující se návštěvnosti. Uvedený rozdíl v návštěvnosti mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty je podle provedené analýzy statisticky významný (p-hodnota = 0,062, α = 0,10).

4.3.2.3





Z hlediska zvolené strategie programu je třeba oblast podpory chápat jako „podpůrnou“ ve vztahu k oblastem podpory 2.1 a 2.2 tj. cílem projektů bylo vytvořit předpoklady pro návštěvnost regionu a jeho atraktivit. I s ohledem na převládající trendy v odvětví cestovního ruchu, byl potenciál dopadu projektů v oblasti podpory 2.3 na celkovou návštěvnost a počet přenocování v regionu nutně limitovaný.

Zjištění V oblasti podpory 2.3 byly v oblasti dopravy identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ      

Zvýšení povědomí o potenciálu Středočeského kraje pro cestovní ruch a turistických destinací na jeho území Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány Zlepšení nabídky v oblasti kulturních akcí Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu

Z hlediska zvolené strategie programu pro prioritní osu 2 je třeba oblast podpory chápat jako „podpůrnou“ ve vztahu k oblastem podpory 2.1 a 2.2 tj. cílem projektů bylo vytvořit a rozvíjet předpoklady pro návštěvnost regionu a jeho atraktivit. Celkově bylo podpořeno 30 projektů. V rámci projektů bylo celkem vytvořeno 55 propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch, 60 konferencí a seminářů o cestovním ruchu a 17 kulturních akcí. Tyto výstupy nepochybně přispívali ke stanoveným cílům tj. koordinovanému řízení nabídky CR na území Středních Čech v turistických destinacích na území Středních Čech a zvýšení povědomí o potenciálu regionu a turistických destinací na jeho území. Nicméně, i s ohledem na převládající trendy v odvětví cestovního ruchu, byl potenciál dopadu projektů v oblasti podpory 2.3 na celkovou návštěvnost a počet přenocování v regionu nutně limitovaný.

74

Jedná se o 10 subjektů, u nichž byly k dispozici údaje o návštěvnosti z celkem 13 podpořených subjektů v o. p. 2.2, které evidují svoji návštěvnost a provozují svoji činnost již nejméně 3 roky.

168

4.3.3 PO3 - Integrovaný rozvoj území Evaluační otázka: Jaké jsou skutečné efekty a dopady realizace ROP SČ na region? V rámci prioritní osy 3 Integrovaný rozvoj území měly intervence ROP SČ prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení ve městech i ve venkovských oblastech, na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech, na zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech i ve venkovských oblastech. Příspěvek intervencí ROP SČ ke zkvalitnění zdravotnické infrastruktury a v oblasti revitalizace veřejných prostranství nebylo možné kvantifikovat na úrovni jednotlivých ukazatelů, efekt byl prokázán na základě šetření. Vliv intervencí ROP na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve městech nebyl prokázán. Evaluační otázka: Jaké další efekty lze v budoucnu očekávat? Celkově lze v návaznosti na projekty v oblasti infrastruktury veřejných služeb i fyzických revitalizací očekávat zkvalitnění života obyvatel a zatraktivnění regionu pro obyvatele, což by se mohlo projevit i v kladném migračním saldu. V návaznosti na intervence realizované v rámci PO3 (zejména v oblasti volnočasových aktivit) lze v příštích letech očekávat další zvyšování zájmu o využívání vybudované či modernizované infrastruktury, a následně pak i hlubší rozvoj komunitního života obcí ve vazbě na vznik dalších nových spolků, oddílů a zájmových sdružení navázaných na rekonstruovanou a budovanou infrastrukturu. Dalším doplňkovým efektem intervencí by v budoucnosti mohl být i další rozvoj cestovního ruchu, s pozitivním dopadem na příjmy regionu, především jako důsledek růstu využívání vybudované volnočasové infrastruktury. Nicméně je zde vyšší riziko externích vlivů, které mohou rozvoj cestovního ruchu ohrozit. V souvislosti s růstem využívání sportovní volnočasové infrastruktury lze v buducnosti očekávat i pozitivní dopady na životní styl obyvatel regionu. V oblasti kulturní volnočasové infrastruktury lze očekávat v budoucnosti i zlepšení v oblasti kvality uváděných představení. V případě podpory vzdělávací infrastruktury lze v budoucnosti očekávat další zvyšování dovedností žáků a studentů díky využívání kvalitnějšího vybavení včetně zavedených inovativních prvků ve výuce. V souvislosti s tím lze očekávat také zlepšování jejich studijních výsledků. Stejně tak lze v budoucnosti očekávat i efekty v oblasti zvýšení zaměstnatelnosti rodičů dětí, které mohly být umístěny do předškolních zařízení, i zvýšení zaměstnatelnosti a možností pracovního uplatnění studentů, kteří budou absolvovat kvalitnější vzdělávání. V oblasti sociálních služeb lze očekávat v některých případech prohlubování vztahů poskytovatelů sociální služby se zástupci obce, nebo větší zapojování klientů služby do komunitního života. V oblasti zdravotní péče očekávat udržení dosažených dopadů. Zároveň lze očekávat posílení některých efektů, například v zvýšení atraktivity zařízení (především ve vazbě na poskytování nové a kvalitnější péče), a to u projektů, které jsou v letošním roce teprve dokončovány. U dosud nedokončených projektů lze očekávat obdobný vývoj, jako je uvedeno výše pro dokončené projekty.

169

4.3.3.1

Rozvoj regionálních center




Skutečné efekty intervencí směřujících na podporu regionálních center prostřednictvím IPRM byly prokázány v Mladé Boleslavi v oblasti revitalizací území s dopady na oživení historického centra a navazujících částí města. Významným efektem realizace IPRM Mladá Boleslav je dále zvýšení nabídky volnočasových aktivity ve sportovně-rekreační oblasti i v oblasti nabídky kulturních aktivit. V důsledku obnovy vozového parku došlo i k částečnému zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy (viz EQ4). De facto obdobně tomu bylo i v Kladně (viz EQ4).

Vzhledem k charakteru intervencí (nástroje IPRM) nebyly využity kontrafaktuální metody pro kalkulaci čistých efektů. Zjištění V oblasti podpory 3.1 byly v oblasti identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ (Mladá Boleslav)        

Oživení historického centra a navazujících částí města Zvýšení nabídky a kvality volnočasových aktivit Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy Obnova vozového parku Zvýšení atraktivity a účelnější využití veřejného prostoru Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti a veřejných služeb v oblasti kultury a volnočasových aktivit Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti v oblasti vzdělávání Modernizace a zvýšení atraktivity a bezpečnosti veřejné dopravy ve městě

Efekt ROP SČ (Kladno)        

Revitalizace a posílení rozvojového potenciálu dříve zanedbaných částí města Zvýšení nabídky a kvality volnočasových aktivit Zvýšení rozsahu a kvality vzdělávání a odborné přípravy Zvýšení kapacit MŠ Zvýšení atraktivity MHD Zvýšení atraktivity a účelnější využití veřejného prostoru Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti a veřejných služeb v oblasti vzdělávání, kultury a volnočasových aktivit Rozvoj dopravní obslužnosti města environmentálně šetrnou dopravou

4.3.3.2

Revitalizace území




Intervence ROP SČ zaměřené na revitalizaci území přispívaly zejména ke zkvalitnění životního prostředí v obcích, zatraktivnění prostředí v obci, bezpečnějšímu pohybu obyvatel v obci a zlepšení dostupnosti služeb občanské vybavenosti obce pro obyvatele.

170

Zjištění V oblasti podpory 3.2 a oblasti podpory 3.3 byly v oblasti revitalizace veřejných prostranství identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ 

Příjemnější a estetičtější prostředí v obci pro její obyvatele



Zlepšení dostupnosti služeb a občanské vybavenosti obce pro obyvatele



Zlepšení kvality životního prostředí v obci



Zkvalitnění veřejných prostranství v obci díky odstranění ekologické zátěže



Bezpečnější pohyb obyvatel po obci



Lepší podmínky pro spolkový a kulturní život v obci



Zvýšení hodnoty nemovitostí v obci



Atraktivnější prostředí pro investory



Atraktivnější prostředí obce pro návštěvníky

Intervence v oblasti fyzických revitalizací jsou svým charakterem natolik specifické, že není vhodné pro vyčíslení čistých efektů využít kontrafaktuálních metod. Intervence totiž mají zprostředkovaný vliv na mnoho složek života v obcích a nelze tedy definovat vhodný společný kvantifikovatelný ukazatel75.

4.3.3.3

Vzdělávací infrastruktura




Intervence ROP měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení počtu žáků vzdělávacích zařízení o 13 % ve městech (o. p. 3.2) a o 34 % ve venkovských oblastech (o. p. 3.2).

Zjištění V oblasti podpory 3.2 a oblasti podpory 3.3 byly v oblasti vzdělávací infrastruktury identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ 

Zlepšení dostupnosti (zvýšení kapacit) zařízení



Vyšší zájem o výuku (zvýšení počtu zájemců u zápisu)



Zkvalitnění vybavení pro výuku (jazykové a odborné učebny, IT vybavení apod.)



Přívětivější prostředí pro výuku ve školách (nové vybavení - např. nábytek, sociální zázemí apod.)



Zvýšení bezbariérovosti



Zvýšení dovedností žáků



Zlepšení studijních výsledků žáků

75

Jedním z komplexních ukazatelů by teoreticky mohlo být migrační saldo, na které však působí mnoho dalších externích faktorů, proto nebylo tohoto ukazatele využito.

171

Efekt ROP SČ 

Zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce



Snížení provozních nákladů zařízení



Vyšší zaměstnatelnost rodičů předškolních dětí

Pro hodnocení hlavních relevantních dopadů ROP SČ (viz tabulka výše) byl zvolen ukazatel „počet žáků ve vzdělávacích zařízeních“. V následujícím textu jsou popsány čisté dopady realizace ROP SČ v oblasti vzdělávací infrastruktury, a to odděleně pro vzdělávací zařízení ve městech (o. p. 3.2) a pro vzdělávací zařízení ve venkovských obcích (o. p. 3.3). V následující tabulce je uvedena kvantifikace hlavních dopadů podpořených projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury v rámci oblasti podpory 3.2, pomocí zvoleného ukazatele. Tabulka 52: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury (o. p. 3.2) Ukazatel

Počet žáků ve vzdělávacím zařízení (MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ)




+30 %

+17 %

+13 %

z toho MŠ

+47 %

+26 %

+21 %

z toho ZŠ

+24 %

+3 %

+21 %

U podpořených vzdělávacích zařízení ve městech došlo ve sledovaném období mezi lety 2007 a 2014 k nárůstu počtu žáků o 30 %. Prostřednictvím kontrafaktuální analýzy byl tento dopad očištěn o působení externích vlivů (např. vlivu demografického vývoje), a byl zjištěn čistý přírůstek, který lze přičíst realizaci programu. Čistý příspěvek ROP SČ ke zvýšení počtu žáků činil 13 %. Zaznamenaný rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty nebyl na základě provedeného testu významnosti prokázán jako statisticky významný (p-hodnota = 0,163, α = 0,10), nicméně p-hodnota se blíží hranici, kdy lze daný výsledek označit za statisticky významný. K dosažení tohoto dopadu přispěly výsledky projektů v oblasti vzdělávání, kterými byly především zvýšení kapacity těchto zařízení v rámci realizovaných projektů, a také modernizace prostor a vybavení, které vedlo ke zvýšení atraktivity těchto škol (blíže viz řešení EQ4). U skupiny mateřských škol se jednalo o čistý nárůst počtu žáků (způsobený realizací projektů ROP SČ) o 21 %. Ve stejné míře přispěly projekty ROP SČ ke zvýšení počtu žáků základních škol ve městech regionu soudržnosti NUTS II Střední Čechy.

172

Tabulka 53: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury (o. p. 3.3) Ukazatel


Počet žáků ve vzdělávacím zařízení (MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ)



+69 %

+34 %

+35 %

z toho MŠ

+78 %

+38 %

+40 %

z toho ZŠ

+58 %

+28 %

+30 %

Tabulka výše uvádí kvantifikaci hlavních dopadů podpořených projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury v rámci oblasti podpory 3.3, pomocí zvoleného ukazatele. Ve sledovaném období činil hrubý přírůstek počtu žáků u podpořených vzdělávacích zařízení ve venkovských oblastech v průměru 69 %. Dle zjištění vyplývajících z kontrafaktuální analýzy se atraktivita podpořených škol ve venkovských oblastech (vyjádřená počtem žáků v daném zařízení) díky působení intervencí ROP SČ zvýšila o celých 35 %. Tento rozdíl byl přitom prokázán jako statisticky významný (p-hodnota = 0,001, α = 0,10). Vyšší byl přitom tento přírůstek v případě mateřských škol, kde počet žáků díky realizaci projektů v rámci ROP SČ vzrostl o 40 %. U základních škol pak ROP SČ reálně přispěl ke zvýšení počtu žáků o 30 %. Jedním z důvodů může být nedostatek kapacit v mateřských školách ve sledovaném období, kdy naprostá většina projektů v oblasti vzdělávání (v rámci o. p. 3.3) byla zaměřena na výstavbu či rozšíření kapacity mateřských škol.

4.3.3.4





Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech (o. p. 3.3) o 52 %



Vliv intervencí ROP SČ na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve městech (o. p. 3.2) nebyl prokázán.

Zjištění V oblasti podpory 3.2 a oblasti podpory 3.3 byly v oblasti sociální integrace identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ 

Umožněno poskytnutí služeb v zařízeních sociální péče většímu počtu klientů



Zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb - zkvalitnění vybavení zařízení



Rozšíření nabídky poskytovaných služeb






Zlepšení zdravotního stavu klientů



Zvýšení kvality života rodinných příslušníků klientů



Vyšší zaměstnatelnost osob pečujících o klienty

173

Efekt ROP SČ 

Zvýšení integrace klientů do běžného života a společnosti



Zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance






Zvýšení integrace klientů na trh práce



Prevence či snížení kriminality a sociálně patologických jevů



Nižší zdravotní rizika pro obyvatelstvo

Pro hodnocení hlavních relevantních efektů ROP SČ (viz tabulka výše) byl zvolen ukazatel „kapacita zařízení sociálních služeb“. V následujícím textu jsou popsány čisté efekty realizace ROP SČ v oblasti sociálních služeb, a to odděleně pro sociální služby ve městech (o. p. 3.2) a ve venkovských obcích (o. p. 3.3). V následující tabulce je uvedena kvantifikace hlavních výsledků podpořených projektů v oblasti sociální integrace v rámci oblasti podpory 3.2 pomocí zvoleného ukazatele. Tabulka 54: Kvantifikace čistých výsledků podpořených projektů v oblasti sociálních služeb (o. p. 3.2) Ukazatel

Kapacita zařízení sociálních služeb


+88 %



+86 %

+2 %

U podpořených zařízení sociálních služeb ve městech došlo ve sledovaném období 2007 až 2014 k nárůstu jejich kapacity o 88 %. Jelikož trendem u nepodpořených zařízení ve městech byl rovněž růst kapacity a došlo zde k obdobnému nárůstu (viz tabulka výše), prostřednictvím kontrafaktuální analýzy nebyl prokázán vliv realizace programu na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve městech (o. p. 3.2). Taktéž dle provedeného testu významnosti není rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty statisticky významný (p-hodnota = 0,837, α = 0,10). Jinak je tomu ale ve venkovských obcích, jak naznačuje tabulka níže, která ukazuje kvantifikaci hlavních výsledků podpořených projektů v oblasti sociálních služeb v rámci oblasti podpory 3.3, pomocí zvoleného ukazatele. Tabulka 55: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti sociálních služeb (o. p. 3.3) Ukazatel

Kapacita zařízení sociálních služeb


+74 %

Přírůstek ukazatele u kontrolní skupiny 2007 2014 (rel.) +22 %

Očištěný přírůstek ukazatele 2007 - 2014 (v %) +52%

Hrubý přírůstek kapacity zařízení sociálních služeb činil ve sledovaném období u podpořených zařízení ve venkovských oblastech 74 %. Dle zjištění vyplývající z kontrafaktuální analýzy se jejich atraktivita (vyjádřená kapacitou zařízení) díky působení intervencí ROP SČ reálně zvýšila o 52 %. Tento rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými subjekty byl prokázán jako statisticky významný (phodnota = 0,029, α = 0,10).

174

U podpořených projektů v oblasti sociálních služeb (o. p. 3.3) v rámci intervencí ROP SČ docházelo nejčastěji ke vzniku či rozšíření kapacit služeb, a to především chráněného bydlení nebo azylových domů. Jak vyplývá z výsledků kontrafaktuální analýzy, intervence ROP SČ měly prokazatelný vliv na zvýšení kapacity zařízení sociálních služeb ve venkovských oblastech (o. p. 3.3), ve městech pak vliv intervencí ROP SČ prokázán nebyl (o.p. 3.2).

4.3.3.5





Intervence ROP SČ měly prokazatelný čistý dopad na zvýšení kapacity zařízení pro volnočasové aktivity ve městech (o. p. 3.2) o 50 % a ve venkovských oblastech (o. p. 3.3) o 377 %.

Zjištění V oblasti podpory 3.2 a oblasti podpory 3.3 byly v oblasti volnočasových aktivit identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4): Efekt ROP SČ 

Rozšíření nabídky sportů / rozšíření možností trávení volného času pro občany



Možnost využívat kvalitnější sportovní/ kulturně-společenské zařízení



Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst využití ze strany dřívějších uživatelů)



Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst využití ze strany nových uživatelů)



Bezpečnější využívání zařízení






Zvýšení pohybových aktivit dětí a/nebo dalších obyvatel obce






Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst počtu akcí)




Pro hodnocení hlavních relevantních efektů ROP SČ (viz tabulka výše) byl zvolen ukazatel „počet návštěvníků zařízení“. V následujícím textu jsou popsány čisté efekty realizace ROP SČ v oblasti volnočasových aktivit, a to odděleně pro volnočasové aktivity ve městech (o. p. 3.2) a ve venkovských obcích (o. p. 3.3). V následující tabulce je uvedena kvantifikace hlavních dopadů podpořených projektů v oblasti volnočasových aktivit v rámci oblasti podpory 3.2, pomocí zvoleného ukazatele. Tabulka 56: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti volnočasových aktivit (o. p. 3.2) Ukazatel dopadu

Počet návštěvníků zařízení


+77 %

Přírůstek ukazatele u kontrolní skupiny 2007 2014 (rel.) +27 %

Očištěný přírůstek ukazatele 2007 - 2014 (v %) +50%

175

Během sledovaného období mezi lety 2007 a 2014 došlo u podpořených volnočasových zařízení ve městech (o. p. 3.2) k nárůstu počtu návštěvníků o 77 %. Přírůstek návštěvníků zaznamenala i kontrolní skupina. Očištěný přírůstek ukazatele, který lze přičíst realizaci programu, činí 50 %. Na základě provedeného testu významnosti byl tento rozdíl prokázán jako statisticky významný (phodnota = 0,010, α = 0,10). Realizace ROP SČ tedy přispěla ke zvýšení návštěvnosti podpořených volnočasových zařízení ve městech nad 5 tisíc obyvatel o polovinu. Tabulka 57: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti volnočasových aktivity (o. p. 3.3) Ukazatel dopadu


Počet návštěvníků zařízení

+539 %



+162 %

+ 377 %

Tabulka výše uvádí kvantifikaci hlavních dopadů podpořených projektů v oblasti volnočasových aktivit v rámci oblasti podpory 3.3, pomocí zvoleného ukazatele. Ve sledovaném období činil hrubý přírůstek počtu návštěvníků u podpořených volnočasových zařízení ve venkovských oblastech (o. p. 3.3) v průměru 539 %. Prostřednictvím kontrafaktuální analýzy byl tento efekt očištěn o působení jiných vlivů a byl zjištěn čistý přírůstek, který lze přičíst realizaci programu, a to sice 377 %. Uvedený rozdíl lze přitom na základě provedeného testu považovat za statisticky významný (p-hodnota = 0,100, α = 0,10). Vysoké hodnoty relativního ukazatele návštěvnosti vyplývají z charakteru intervencí v oblasti volnočasových aktivit, které zahrnovaly buď výstavbu zcela nových sportovních areálů či kulturně společenských zařízení (zde byl nárůst návštěvnosti 100%), nebo se jednalo rekonstrukci stávajících téměř nevyužívaných objektů, které ale minimální návštěvnost v době před realizací projektu vykazovaly. V těchto případech se pak díky rekonstrukci zařízení v rámci projektu návštěvnost těchto zařízení zvýšila i několikanásobně. Tento trend lze přitom sledovat především ve venkovských obcích (o. p. 3.3). K dosažení tohoto dopadu (zvýšení počtu návštěvníků zařízení) přispěly výsledky projektů v oblasti volnočasových aktivit, kterými byly především zvýšení kapacity těchto zařízení v rámci realizovaných projektů, a také modernizace prostor a vybavení (blíže viz řešení EQ4).

4.3.3.6

Zdravotní péče




Intervence ROP prokazatelně přispívaly ke zkvalitnění zdravotnické infrastruktury a poskytované lékařské péče, čistý příspěvek ROP však nebylo možné kvantifikovat na úrovni jednotlivých ukazatelů. Ze šetření však vyplynulo, že souhrnné čisté efekty ROP SČ v oblasti zdravotní péče se pohybují na úrovni 80 %.

Zjištění V oblasti podpory 3.2 a oblasti podpory 3.3 byly v oblasti zajištění infrastruktury pro poskytování zdravotní péče identifikovány následující efekty (blíže viz řešení EQ 4):

176

Efekt ROP SČ 

Rozšíření nabídky zdravotní péče (poskytování zcela nové léčby/péče)



Umožněno poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů



Rozšíření nabídky dalších (nelékařských) služeb



Zkvalitnění lékařské péče



Vyšší bezpečnost pacientů



Kratší rekonvalescence a pracovní neschopnost pacientů / klientů



Zkrácení doby vyšetření a/nebo léčby



Vyšší zájem o péči v zařízení



Vyšší atraktivita zařízení jakožto zaměstnavatele






Snížení negativních vlivů poskytované péče/zařízení na životní prostředí

Vzhledem ke specifičnosti oblasti zdravotnické infrastruktury, ve které byl realizován nízký počet projektů s omezeným počtem příjemců, však nebylo možné provést vyhodnocení čistých dopadů prostřednictvím metody kontrafaktuální evaluace – Double difference. Využito bylo tedy metody PrePost test, a závěry jsou tak stanoveny na základě provedeného on-line dotazníkového šetření a individuálních rozhovorů, ze kterých vyplývá, že k očekávaným efektům ve zdravotnických zařízeních došlo (blíže viz EQ 4). Zároveň byla v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci zjišťována „předpokládaná míra realizace projektu bez dotace“. Z odpovědí respondentů vyplývá, že by se jejich projektový záměr bez dotace sice uskutečnil, ale v průměru z pouhých 20-ti %. Nikdo z respondentů neuvedl, že by se projektový záměr realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP SČ. Čisté efekty ROP SČ v oblasti zdravotní péče by, dle výsledků terénního šetření, bylo možné snížit o 20 %, resp. se pohybují na úrovni 80 %.

4.4 EQ 4 – Efekty a dopady programu pro CS Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin?

Souhrnná odpověď na evaluační otázku Funkčnost intervenční logiky na úrovni programu byla potvrzena, stejně tak na úrovni většiny oblastí podpory. V rámci PO1 byly zjišťovány efekty intervence pro cílovou skupinu v oblasti regionálních a místních komunikací a v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy. V obou uvedených oblastech hodnotili respondenti většinu efektů projektů ROP SČ pro cílovou skupinu jako velmi nebo spíše významné. Mezi nejvýznamnější efekty intervence pak patří zejména vyšší kvalita komunikací vyjádřena vyšším komfortem jízdy po komunikacích, dále vyšší bezpečnost a plynulost dopravy a z hlediska udržitelných forem veřejné dopravy pak zvýšení počtu osob využívajících pravidelně cyklodopravu, zatraktivnění cestování veřejnou dopravou, vyšší komfort v prostorách veřejné dopravy a pohodlnější cestování prostředky veřejné dopravy. V rámci PO2 je většina efektů považována za velmi či spíše významné, pouze u projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje je třetina efektů považována za méně významné. Nejvýznamnějšími efekty jsou rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro 177

trávení volného času, vyšší kvalita ubytovacích služeb a zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení, dále vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu a rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu a také zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu a efekt zvýšené návštěvnosti pamětihodností a atraktivit v regionu. V rámci PO3 lze většinu efektů v rámci všech tematických oblastí (revitalizace území, vzdělávání, zdravotní péče, sociální integrace, volnočasové aktivity) považovat za velmi významné či spíše významné. Nejvýznamnější efekty projektů zaměřených na budování či modernizaci infrastruktury zařízení veřejných služeb ve městech a venkovských oblastech obecně spočívají ve zlepšení dostupnosti, resp. zvýšení kapacity zařízení, zkvalitnění zařízení či poskytovaných služeb a rozšíření nabídky poskytovaných či nabízených služeb. Nejvýznamnějším efektem realizace IPRM Mladá Boleslav je oživení historického centra a navazujících částí města, jako nejvýznamnější efekt realizace IPRM Kladno je vnímáno zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM.

4.4.1 PO1 - Doprava Intervence v rámci Prioritní osy 1 zaměřené na dopravu byly zaměřeny jednak na modernizaci, budování a rekonstrukci regionální dopravní infrastruktury, tak na budování udržitelných forem veřejné dopravy a to včetně podpory cyklodopravy. Globálním cílem PO1 bylo zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel a snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Efekty a dopady na cílové skupiny v oblastech podpory 1.1 a 1.2 jsou řešeny samostatně v rámci kapitol 4.4.1.1 a 4.4.1.2. Oblastmi, v rámci kterých jsou efekty a dopady na cílové skupiny hodnoceny, jsou:  

Regionální dopravní infrastruktura Udržitelné formy veřejné dopravy

Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? V rámci PO1 byly zjišťovány efekty intervence pro cílovou skupinu v oblasti regionálních a místních komunikací a v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy. V obou uvedených oblastech hodnotili respondenti šetření většinu efektů projektů ROP SČ pro cílovou skupinu jako velmi nebo spíše významné. Mezi nejvýznamnější efekty intervence pak patří zejména vyšší kvalita komunikací vyjádřena vyšším komfortem jízdy po komunikacích, dále vyšší bezpečnost a plynulost dopravy. V případě udržitelných forem veřejné dopravy jsou pak efekty projektů pro cílovou skupinu považovány za velmi významné pouze v oblasti výstavby či rekonstrukce cyklostezek a zatraktivnění VHD, v ostatních případech jsou efekty jen spíše či méně významné. Mezi nejvýznamnější efekty u projektů na budování cyklostezek patří zvýšení počtu lidí v obci či regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu. U ostatních projektů rozvoje udržitelných forem veřejné dopravy to pak jsou zatraktivnění cestování veřejnou dopravou, vyšší komfort v prostorách veřejné dopravy a pohodlnější cestování prostředky veřejné dopravy. V případě regionální dopravní infrastruktury nelze jednoznačně identifikovat dopad na chování cílové skupiny. Naopak v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy lze v souvislosti s dosaženými efekty identifikovat pozitivní dopady na změnu v chování cílových skupin. Zde se jedná především o využívání respektive preferenci veřejné hromadné dopravy či o zvýšení počtu cyklistů v regionu.

178

4.4.1.1


Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď



Většina efektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury je považována za významné či spíše významné pro cílové skupiny.



Mezi nejvýznamnější efekty patří vyšší komfort jízdy po komunikacích, vyšší bezpečnost účastníků dopravy a vyšší plynulost dopravy.



V souvislosti s dosaženými efekty nelze jednoznačně identifikovat změnu v chování cílových skupin. Intervence však nebyla primárně cílena na dosažení změny chování cílových skupin.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti regionální dopravní infrastruktury byla potvrzena.

Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti regionální dopravní infrastruktury byly zaměřeny na rekonstrukce, modernizace a výstavbu souvislých úseků silnic II. a III. třídy, odstraňování dopravních závad, úpravu nebezpečných míst a nevyhovujících křižovatek, zavádění moderních technologií a značení či výstavbu, rekonstrukce a modernizace místních komunikací pro zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů na regionální silniční síť. Dosažení předpokládaných výstupů a dopadů projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury bylo ověřeno na základě terénního šetření. Zároveň byly identifikovány neočekávané dopady, a to jak pozitivní, tak negativní. Dle zjištění si však příjemci v 97 % nejsou vědomi žádných nežádoucích dopadů realizovaných projektů. Zjištěné efekty včetně jejich významnosti jsou znázorněny v teorii změny uvedené níže (z důvodu přehlednosti byla teorie změny zpracována formou 3 oddělených schémat, zachycujících vždy konkrétní oblast/aktivitu). Celkem bylo v rámci projektů vybudováno nebo rekonstruováno (k 7. 7. 2015) 165,42 kilometrů silnic II. a III. třídy. Lze ale předpokládat, že po ukončení realizace všech projektů bude celkem vybudováno nebo rekonstruováno 230,09 kilometrů silnic II. a III. třídy Dále bylo v rámci dosud realizovaných projektů odstraněno celkem 55 bodových závad a vybudováno či rekonstruováno 94 kilometrů místních komunikací. I u místních komunikací lze po ukončení realizace všech projektů očekávat nárůst této hodnoty, a to až na cca 160 km. Dopady dosažených efektů na chování cílových skupin nebyly v této oblasti prokázány. Intervence nebyla primárně cílena na dosažení změny chování cílových skupin.

179

Obrázek 4: Validovaná teorie změny pro PO1 - oblast: silnice II a III. třídy

Prioritní osa 1 ROP SČ Potřeby

Zlepšit napojení sídel na hlavní dopravní tahy vyššího řádu

Aktivity

Oblast podpory 1.1 (oblast: Silnice II. a III. třídy) Výstupy aktivit

Výsledky intervence

Dlouhodobé dopady

Vyšší komfort jízdy

Rekonstrukce, modernizace a výstavba silnic II. a III. třídy

Vyšší bezpečnost dopravy

Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem dosaženo: 165 km předpoklad: 230

Zvýšení komfortu bydlení v regionu

Vyšší plynulost dopravy

Vstupy

Nižší výskyt kongescí

Celkové vyčerpané veřejné prostředky v OP 1.1 5 682 137 167 Kč

Zvýšení mobility obyvatel v regionu

Cíl o.p. Zvýšit kvalitu, kapacitu a bezpečnost silnic II. a III. třídy a místních komunikací Cíl o.p. Snížit dopady provozu na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích na životní prostředí Cíl o.p. Redukovat dopravní problémy v centrálních částech měst.

Zrychlení přepravy

Méně hluku a emisí

Zlepšení dopr. dostupnosti do center

Větší dopravní zatížení úseku komunikace Síla vazby (příspěvek projektu): • silná vazba (bezprostřední příspěvek) • středně silná vazba (částečný příspěvek) • slabá vazba (okrajový příspěvek)

Nezamýšlené negativní výsledky/dopady

Nezamýšlené pozitivní výsledky/dopady

• •

Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): kvalitně zpracovaná projektová dokumentace výběr silného dodavatele

•

Externí faktory ohrožující naplnění cílů: růst intenzity dopravy

180

Obrázek 5: Validovaná teorie změny pro PO 1 oblast: odstranění bodových závad


Aktivity

Oblast podpory 1.1 (oblast: Odstranění bodových závad) Výstupy aktivit

Výsledky intervence Vyšší komfort jízdy


Vstupy


Dlouhodobé dopady

Vyšší bezpečnost dopravy

Odstraňování dopravních závad, úprava nebezpečných míst a nevyhovujících křižovatek


Vyšší plynulost dopravy Počet odstraněných bodových závad dosaženo: 55 Předpoklad: 83






Síla vazby (příspěvek projektu): • silná vazba (bezprostřední příspěvek) • středně silná vazba (částečný příspěvek) • slabá vazba (okrajový příspěvek)



•

Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): identifikace klíčových závad a způsobu jejich odstranění

•


181

Obrázek 6: Validovaná teorie změny pro PO 1 oblast: místní komunikace


Aktivity

Oblast podpory 1.1 (oblast: Místní komunikace) Výstupy aktivit


Dlouhodobé dopady

Vyšší komfort jízdy


Vstupy


Vyšší bezpečnost dopravy Výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací, které zajišťují nebo vylepšují přístup k existujícím nebo potenciálním lokalitám hospodářského rozvoje

Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem dosaženo: 94 km předpoklad: 160 km








Zlepšen napojení region. silnic

• •

Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): kvalitně zpracovaná projektová dokumentace výběr silného dodavatele

Zlepšení dopr. dostupnosti do center Síla vazby (příspěvek projektu): • silná vazba (bezprostřední příspěvek) • středně silná vazba (částečný příspěvek) • slabá vazba (okrajový příspěvek)

Nezamýšlené negativní výsledky/dopady Nezamýšlené pozitivní výsledky/dopady

Větší dopravní zatížení úseku komunikace

•


182

Výsledky terénního šetření, zaměřeného na hodnocení významnosti dopadů v oblasti regionální dopravní infrastruktury, jsou zachyceny v grafu níže. Graf 63: Hodnocení efektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury Vyšší bezpečnost účastníků dopravy Vyšší plynulost dopravy Vyšší komfort jízdy po komunikacích Méně hluku a emisí z dopravy v okolí projektu Zlepšení napojení regionálních silnic na páteřní… Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových … Zrychlení přepravy osob a zboží Nižší výskyt kongescí Méně dopravních nehod 0% klíčový efekt

vysoký význam

25% nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 58: Klasifikace efektů dle významnosti Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam

Součet

Klasifikační výrok

Vyšší bezpečnost účastníků dopravy

58 %

39 %

97 %

Velmi významný


23 %

65 %

87 %

Velmi významný

Vyšší komfort jízdy po komunikacích

45 %

39 %

84 %

Velmi významný

Méně hluku a emisí z dopravy v okolí projektu

42 %

35 %

77 %

Velmi významný

Zlepšení napojení regionálních silnic na páteřní komunikace

45 %

29 %

74 %

Spíše významný

Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center

26 %

42 %

68 %

Spíše významný

Zrychlení přepravy osob a zboží

13 %

48 %

61 %

Spíše významný


3%

42 %

45 %

Méně významný

Méně dopravních nehod

13 %

29 %

42 %

Méně významný


183

Vyhodnocení efektů Většina efektů projektů ROP SČ je v případě regionální a místních komunikací považována za velmi nebo spíše významné. Mezi nejvýznamnější efekty pro cílové skupiny patří zejména vyšší kvalita komunikací vyjádřena vyšším komfortem jízdy po komunikacích, dále vyšší bezpečnost a plynulost dopravy. Vyšší bezpečnost účastníků dopravy Zvýšení bezpečnosti účastníků dopravy díky realizaci projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury hodnotili realizátoři projektů v terénním šetření jako efekt pro cílovou skupinu velmi významný. V 58 % případů je vyšší bezpečnost účastníků dopravy považována za klíčový efekt projektů, v 39 % případů pak za efekt s vysokým významem. Pouze 3 % dotázaných se domnívají, že měla realizace projektů pro zvýšení bezpečnosti jen nízký význam. Všechny hodnocené projekty však nějaký efekt pro vyšší bezpečnost zaznamenaly. Jak již bylo zmíněno výše, vliv realizace projektů ROP SČ na pokles nehodovosti však nebylo prokázán. Vyšší plynulost dopravy Dle terénního šetření měly všechny realizované projekty kladný dopad pro obyvatele obcí či regionu v oblasti zvýšení plynulosti dopravy. Ve 23 % případů je tento efekt považován za klíčový přínos projektů pro obyvatele. 65 % dotázaných pak má za to, že přínos projektů pro vyšší plynulost dopravy byl vysoký, 13 % pak tento přínos hodnotí jako nízký. Celkově lze však zvýšení plynulosti dopravy označit za velmi významný efekt realizace projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury. Vyšší komfort jízdy po komunikacích Zvýšení komfortu jízdy po rekonstruovaných komunikacích je hodnoceno jako nejvýznamnější efekt realizovaných projektů pro cílové skupiny. Terénní šetření ukázalo, že v 45 % případů je vyšší komfort jízdy po rekonstruovaných, modernizovaných či nových komunikacích hodnocen jako klíčový efekt projektu a ve zbylých 39 % pak jako efekt významný (viz graf výše). Z výše uvedeného je rovněž patrné, že tento efekt byl zaznamenán u všech projektů hodnocených v rámci terénního šetření. Celkově tak lze efekt označit jako velmi významný. Současně je ale nutné zmínit, že vyšší komfort jízdy se dle dostupných dat nijak neprojevuje ve snížení nehodovosti. Na rekonstruovaných či modernizovaných úsecích komunikací ke snížení nehodovosti sice došlo, ale stejný pokles byl zaznamenán i na komunikacích, které rekonstrukcí či modernizací neprošly. Vliv realizace projektů ROP SČ na pokles nehodovosti tak nebyl prokázán. Blíže viz kapitola 3.1.1.1. Méně hluku a emisí z dopravy v okolí projektu Snížení hluku a emisí z dopravy v okolí realizace projektu je považován ve 42 % případů za klíčový efekt projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury pro obyvatele regionu. Ve 35 % je pak tento efekt hodnocen jako významný. U 10 % projektů v dané oblasti tento efekt nebyl zaznamenán a byl hodnocen jako nerelevantní. Celkově lze tento efekt projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury hodnotit jako velmi významný. Zlepšení napojení regionálních silnic na páteřní komunikace Zlepšení napojení regionálních silnic na páteřní komunikace vnímá 45 % respondentů jako klíčový efekt projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury pro cílovou skupinu, 29 % pak jako efekt významný. Shodně ve 13 % případů je pak zlepšení napojení regionálních silnic na páteřní komunikace hodnoceno jen jako efekt nízkého významu respektive jako efekt pro projekty v dané

184

oblasti zcela nerelevantní. Celkově lze tedy efekt z pohledu projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury hodnotit jen jako spíše významný. Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center vnímá 26 % dotazovaných jako klíčový efekt projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury pro cílovou skupinu obyvatel regionu. Ve 42 % případů je pak toto považováno za významný efekt projektů. Pro 13 % projektů je význam tohoto efektu nízký a v 19 % případů pak vůbec nenastává. Celkově lze efekt z pohledu projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury hodnotit jen jako spíše významný. Zrychlení přepravy osob a zboží Zrychlení přepravy osob a zboží bylo v terénním šetření hodnoceno převážně jako vysoce významný efekt projektů pro obyvatele obcí a regionu, a to ve 48 % případů. 13 % dotázaných pak považuje toto přímo za klíčový efekt projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury. Naopak ve 36 % případů je zrychlení přepravy osob a zboží hodnoceno jen jako efekt nízkého významu projektů ve 3 % dokonce jako zcela nerelevantní. Celkově lze efekt hodnotit jako spíše významný. Nižší výskyt kongescí Z výsledků terénního šetření je patrné, že celých 23 % projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury nemělo žádný vliv na snížení výskytu kongescí. To je vůbec největší počet u všech hodnocených efektů v této oblasti. Jako efekt klíčového významu pro cílovou skupinu pak snížení výskytu kongescí označila pouze 3 % dotazovaných, což je naopak nejmenší počet u všech hodnocených efektů. Efekt nižšího výskytu dopravních zácp, tak lze hodnotit jen jako méně významný. Méně dopravních nehod Snížení počtu dopravních nehod na úsecích modernizovaných či rekonstruovaných komunikací hodnotilo 13 % dotázaných jako klíčový efekt projektů ROP SČ v oblasti regionální dopravní infrastruktury a 29 % pak jako efekt významný. 45 % respondentů považuje tento efekt pouze za nízký a ve 13 % případů je pak zcela nerelevantní. Efekt lze tedy celkově označit za méně významný. To potvrzují i údaje z Policie ČR/ Centra dopravního výzkumu, v. v. i., která sice ukazují snížení celkového počtu dopravních nehod, ale nepotvrzují vliv intervence ROP SČ na tento efekt (viz kapitola 3.1.1.1). Neočekávané pozitivní efekty Téměř 97% respondentů v terénním šetření uvedlo, že žádné nezamýšlené efekty projektů nezaznamenalo. Jediným uvedeným nezamýšleným pozitivním efektem bylo, že jeden z realizátorů jako součást projektu provedl rovněž i odvodnění komunikace v rámci nezpůsobilých výdajů. Neočekávané negativní efekty Projekty měly v ojedinělých případech také negativní efekty. Více než 90 % respondentů však v terénním šetření uvedlo, že žádné negativní efekty projektů nezaznamenalo. Mezi uvedeným negativním efekty pak byly například tyto: 

zatížení lokality, která byla do té doby nezatížená právě vzhledem k původně nekvalitní komunikaci;



vyšší koncentrace nákladní dopravy v rekonstruovaném úseku;



na opravených komunikacích dochází ke zvýšení rychlosti.

185

4.4.1.2

Udržitelné formy veřejné dopravy




Většina efektů projektů ROP SČ je v případě udržitelných forem veřejné dopravy považována za významné či spíše významné. Jako významné byly posouzeny například dosažené efekty týkající se cyklodopravy či rozvoje VHD.






V souvislosti s dosaženými efekty lze identifikovat pozitivní dopady na změnu v chování cílových skupin v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy. Jedná se především o upřednostňování veřejné hromadné dopravy či o zvýšení počtu cyklistů v regionu.




Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti udržitelné formy veřejné dopravy byly zaměřeny na rekonstrukce, modernizace a budování nových přestupních terminálů, zřizování a rozšiřování odstavných ploch „Bike and Ride“ a „Park and Ride“, výstavbu infrastruktury pro ekologickou dopravu, nákup a obnovu vozového parku VD, výstavbu cyklostezek a cyklistických pruhů. Dosažení předpokládaných výstupů a dopadů projektů v oblasti udržitelné formy veřejné dopravy bylo ověřeno na základě terénního šetření. V tomto šetření nebyly identifikovány neočekávané dopady, a to ani pozitivní, ani negativní. Celkem bylo v rámci projektů dosud vybudováno 66,32 kilometrů cyklostezek a na základě zásobníku projektů lze předpokládat, že bude vybudováno 78,34 kilometrů cyklostezek. Dále bylo pořízeno 117 nových ekologických vozidel a 110 nízkopodlažních. Celkově tak činí podíl ekologických vozidel ve veřejné dopravě 32,9 %. Z hlediska očekávaných změn chování cílové skupiny měly intervence ROP pozitivní dopad na zvýšení počtu osob využívajících veřejnou hromadnou dopravu i na zvýšení počtu osob, které využívají cyklodopravu.

186

Obrázek 7: Validovaná teorie změny pro PO1 - oblast: cyklodoprava

Prioritní osa 1 ROP SČ Potřeby Rozvoj veřejné dopravy prostřednictví m zvýšení komfortu pro zákazníky veřejné dopravy

Posílení ekologických forem dopravy včetně dopravy cyklistické

Vstupy

Celkové vyčerpané veřejné prostředky na OP 1.2 2 013 006 471 Kč

Aktivity

Oblast podpory 1.2 (oblast: Cyklodoprava) Výstupy aktivit


Dlouhodobé dopady

Preference VHD

Zřizování a rozšiřování odstavných ploch „Bike and Ride“ a „Park and Ride“

Počet nových či modernizovaných parkovišť typu P+R, K+R, B+R, dosaženo: 8

Výstavba cyklostezek a cyklistických pruhů, zvýšení bezpečnosti cykl. dopravy

Délka nově vybudovaných cyklostezek, dosaženo: 66,3 km předpoklad: 78,3 km


Zvýšení počtu cyklistů


Zlepšen napojení cyklostezek na páteřní komunikace

Specifický cíl PO 1 Zvýšení využití veřejné dopravy šetrné k životnímu prostředí a zajistit optimální provázání nabídky veřejné dopravy.

Specifický cíl PO 1 Zlepšení podmínek pro každodenní používání cyklistické dopravy

Zlepšení dopravní dostupnost okraj. regionů


Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): • vhodně identifikované úseky pro výstavbu cyklostezek

Externí faktory ohrožující naplnění cílů:

187

Obrázek 8: Validovaná teorie změny pro PO1 - oblast: udržitelné formy veřejné dopravy

Prioritní osa 1 ROP SČ Potřeby Rozvoj veřejné dopravy prostřednictví m zvýšení komfortu pro zákazníky veřejné dopravy

Posílení ekologických forem dopravy včetně dopravy cyklistické

Vstupy

Celkové vyčerpané veřejné prostředky za OP 1.2 2 013 006 471 Kč

Aktivity Rekonstrukce, modernizace a budování nových přestupních terminálů

Zřizování a rozšiřování odstavných ploch „Bike and Ride“ a „Park and Ride“ Zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě

Oblast podpory 1.2 (oblast: Udržitelné formy veřejné dopravy) Výstupy aktivit Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů a zastávek VD, dosaženo: 9 terminálů 290 zastávek

Počet nových či modernizovaných parkovišť typu P+R, K+R, B+R, dosaženo: 8

Počet nově pořízených vozidel VD, dosaženo: 122


Dlouhodobé dopady

Zatraktivnění cestování VHD

Preference VHD

Vyšší komfort VHD



Specifický cíl PO 1 Zvýšení využití veřejné dopravy šetrné k životnímu prostředí a zajistit optimální provázání nabídky veřejné dopravy.

Zlepšení dopravní dostupnost okraj. regionů

Nákup a obnova vozového parku VD



Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): •výběr silného dodavatele (zvládnutí projektu i v době zastavení financování) – velké investiční projekty

Externí faktory ohrožující naplnění cílů:

188

V rámci terénního šetření byly dopady v oblasti udržitelné formy veřejné dopravy vyhodnoceny v detailnějším pohledu dle typů projektů, tj. v rozlišení na projekty budování cyklostezek a ostatní projekty na rozvoj udržitelných fotem veřejné dopravy. Níže jsou uvedeny grafy znázorňující hodnocení efektů intervencí ROP SČ v obou oblastech. Graf 64: Hodnocení efektů v oblasti cyklistických stezek Zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu Zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace Preference veřejné hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou Zatraktivnění cestování VHD Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center Vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy Pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy

klíčový efekt

vysoký význam

0% 25% 50% 75% nízký význam nerelevantní, efekt nenastává

100%


Graf 65: Hodnocení efektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy Zatraktivnění cestování VHD Vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy Pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center prostřednictvím VHD Preference veřejné hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou Zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu Zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



189


Klíčový význam

Vysoký význam

Součet


Zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu

29 %

71 %

100 %

Velmi významný

Zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace

57 %

14 %

71 %

Spíše významný

Preference veřejné hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou

0%

29 %

29 %

Méně významný


0%

29 %

29 %

Méně významný

Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center

0%

14 %

14 %

Méně významný

Vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy

0%

0%

0%

Nerelevantní efekt

Pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy

0%

0%

0%

Nerelevantní efekt

Klíčový význam

Vysoký význam

Součet



25 %

50 %

75 %

Velmi významný

Vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy

50 %

25 %

75 %

Velmi významný

37,5 %

37,5 %

75 %

Velmi významný

0%

37,5 %

37,5 %

Méně významný

Preference veřejné hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou

12,5 %

12,5 %

25 %

Méně významný

Zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu

0%

0%

0%

Nerelevantní efekt

Zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace

0%

0%

0%

Nerelevantní efekt



Pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center prostřednictvím VHD


Vyhodnocení efektů Většina efektů projektů ROP SČ je v případě udržitelných forem veřejné dopravy považována za významné či spíše významné. Jako významné byly posouzeny například dosažené efekty týkající se cyklodopravy či rozvoje VHD. Mezi nejvýznamnější efekty u projektů na budování cyklostezek patří 190

zvýšení počtu lidí v obci či regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu. U ostatních projektů rozvoje udržitelných forem veřejné dopravy to pak jsou zatraktivnění cestování veřejnou dopravou, vyšší komfort v prostorách veřejné dopravy a pohodlnější cestování prostředky veřejné dopravy. Zvýšení počtu lidí v obci a regionu, kteří pravidelně využívají cyklodopravu Tento efekt je v případě projektů na výstavbu cyklostezek hodnocen jako významný. U ostatních projektů je pak nerelevantní. Realizátoři projektů na výstavbu cyklostezek hodnotí význam přínosu projektů na zvýšení počtu lidí, kteří pravidelně využívají cyklodopravu, v 29 % jako klíčový. Ostatních 71 % respondentů pak považuje význam tohoto efektu za vysoký. Ve Středočeském kraji nedochází k pravidelnému monitorování a vyhodnocování intenzity cyklistické dopravy a míru dosažení tohoto efektu tak nelze empiricky ověřit. Dle individuálního rozhovoru se zástupcem krajského úřadu Středočeského kraje však lze potvrdit, že k nárůstu využívání cyklodopravy dle průběžných pozorování dochází. Zatraktivnění cestování VHD Tento efekt byl hodnocen celkově jako významný pro cílovou skupinu v případě projektů na rozvoj udržitelných forem veřejné dopravy. U projektů na výstavbu cyklostezek pak byl hodnocen jen jako spíše významný. Z hlediska projektů na výstavbu cyklostezek, měly projekty dopad na tento efekt především v tom ohledu, že budované cyklostezky byly napojeny na veřejnou hromadnou dopravu. U těchto projektů tak respondenti hodnotili ve 29 % případů dopad projektů na zatraktivnění cestování veřejnou hromadnou dopravou jako vysoký a ve 43 % pak jako nízký. V ostatních případech neměly projekty na tento efekt žádný vliv. U oblasti udržitelných forem veřejné dopravy bylo hodnocení efektu výrazně pozitivnější, kdy 25 % respondentů považuje zatraktivnění cestovní VHD za klíčový efekt projektů pro cílovou skupinu, 50 % hodnotí efekt jako vysoký a jen 25 % pak jako nízký. Všechny projekty v této oblasti tak mají alespoň nějaký dopad na zatraktivnění cestování veřejnou hromadnou. Přínos projektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy na zatraktivnění cestování VHD pak potvrdil v rámci individuálního rozhovoru zástupce ROPID. V nejvyšší míře tento efekt zaznamenaly projekty na obnovu vozového parku dopravců zajišťujících veřejnou hromadnou dopravu. Vyšší komfort v prostorách veřejné hromadné dopravy Tento efekt je v případě projektů na výstavbu cyklostezek nerelevantní. V případě projektů na rozvoj udržitelných forem veřejné dopravy je pak hodnocen jako významný. 50 % všech dotázaných z oblasti udržitelných forem veřejné dopravy považuje dokonce dopad projektů na zvýšení komfortu v prostorách VHD za klíčový efekt pro cílovou skupinu. Dalších 25 % dotázaných pak má význam projektů pro cílovou skupinu v oblasti zvýšení komfortu v prostorách VHD za vysoký. Ve 25 % případů je pak vliv projektů na zvýšení komfortu v prostorách VHD nerelevantní. Pohodlnější cestování prostředky veřejné hromadné dopravy Tento efekt je v případě projektů na výstavbu cyklostezek opět nerelevantní. V případě projektů na rozvoj udržitelných forem veřejné dopravy je pak hodnocen jako významný pro cílovou skupinu. 37,5 % všech respondentů z oblasti udržitelných forem veřejné dopravy považuje dokonce dopad projektů na pohodlnější cestování prostředky VHD za klíčový efekt pro cílové skupiny. Dalších 37,5 % dotázaných pak má význam projektů pro cílovou skupinu v oblasti zvýšení komfortu cestování VHD za vysoký. Ve 25 % případů je pak vliv projektů na pohodlnější cestování prostředky VHD nerelevantní. 191

Nejvýznamněji ovlivnily zvýšení komfortu v cestování VHD opět projekty na obnovu vozového parku dopravců zajišťujících veřejnou hromadnou dopravu. Nejen, že tyto projekty významně ovlivnily komfort přepravy, ale díky zařazení většího počtu nízkopodlažních vozů umožnily snadnější cestování pro zdravotně postižené cestující, cestující s kočárky či například jízdním kolem. Pozitivní vliv projektů ROP SČ v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy na zvýšení pohodlí cestujících byl potvrzen i v rámci individuálního rozhovoru se zástupcem ROPID. Zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace Tento efekt je v případě projektů na výstavbu cyklostezek třeba interpretovat jako nezamýšlený a chápat jej v kontextu ocenění návaznosti budované infrastruktury na další dopravní infrastrukturu a služby. Respondenty byl hodnocen jako spíše významný. U ostatních projektů je pak nerelevantní. Realizátoři projektů na výstavbu cyklostezek hodnotí význam přínosu projektů ROP SČ na zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace v 57 % jako klíčový. Shodně pak ve 14,3 % případů je dopad projektů na zlepšení napojení cyklostezek na páteřní komunikace hodnocen jako vysoce významný, málo významný či nerelevantní. Význam efektu projektů pro cílovou skupinu v této oblasti byl pozitivně hodnocen i v rámci individuálního rozhovoru se zástupcem krajského úřadu Středočeského kraje. Pro některé z projektů na budování cyklostezek byl tento efekt přímo jedním z hlavních cílů projektu a znamenal tak hlavní přínos pro cílovou skupinu. Preference veřejné hromadné dopravy před individuální automobilovou dopravou Tento efekt byl hodnocen celkově jako méně významný a to v případě projektů na výstavbu cyklostezek i ostatních projektů na rozvoj udržitelných forem veřejné dopravy. Z hlediska projektů na výstavbu cyklostezek, měly projekty opět dopad na tento efekt především v tom ohledu, že budované cyklostezky byly napojeny na veřejnou hromadnou dopravu. Respondenti hodnotili ve 29 % dopad projektu na tento efekt jako vysoký a ve 43 % pak jako nízký. V ostatních případech neměly projekty na tento efekt žádný vliv. Nepříliš vysoké hodnocení významu projektů na tento efekt u projektů na budování cyklostezek je dáno spíše tím, že napojení cyklostezek na VHD bylo často jen okrajovou částí projektů. Pozitivní vliv projektů na usnadnění využívání VHD však byl potvrzen i v rámci individuálního rozhovoru se zástupcem krajského úřadu Středočeského kraje. U oblasti udržitelných forem veřejné dopravy bylo hodnocení efektu pozitivnější, kdy 12,5 % respondentů považuje dopad projektů na preferenci VHD pro cílovou skupina za klíčový, 12,5 % za vysoký a 75 % pak za nízký. Všechny projekty v této oblasti tak mají alespoň nějaký dopad na preferenci veřejné hromadné dopravy před dopravou individuální. Zvýšení počtu osob pravidelně využívajících VHD je pak potvrzeno i v kapitole 3.1.1.2. Zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů do center prostřednictvím VHD Tento efekt byl hodnocen celkově jako spíše významný v případě projektů na rozvoj udržitelných forem veřejné dopravy, respektive jako méně významný v případě projektů na výstavbu cyklostezek. U projektů na výstavbu cyklostezek hodnotilo přínos projektu k tomuto efektu pouze 14 % dotazovaných, kteří považují význam dopadu projektů na budování cyklostezek na zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů za vysoce významný. V ostatních případech byl efekt hodnocen jako nerelevantní. V případě ostatních projektů na rozvoj udržitelných forem veřejné dopravy hodnotí význam přínosu projektů k tomuto efektu 37,5 % respondentů jako vysoký a 50 % pak jako nízký. Ve zbylých 12,5 % je pak nerelevantní. 192

Dle rozhovoru se zástupcem ROPID byl však přínos vybraných projektů ROP SČ na zlepšení dopravní dostupnosti okrajových regionů prostřednictvím VHD signifikantní, kdy dopravní obslužnost některých obcí byla navýšena. Neočekávané pozitivní efekty Žádný z respondentů v terénním šetření neuvedl, že by zaznamenal neočekávané pozitivní efekty projektů. Neočekávané negativní efekty Žádný z respondentů v terénním šetření neuvedl, že by zaznamenal neočekávané negativní efekty projektů.

4.4.2 PO2 - Cestovní ruch V rámci prioritní osy 2 byly intervence ROP SČ zaměřené zejména na rozšíření a zkvalitnění základní a doplňkové infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Kromě toho byly podpořeny také projekty s cílem zefektivnit a zkoordinovat systém propagace a řízení na úrovni turistických destinací Středočeského kraje. Globálním cílem PO2 bylo zvýšení návštěvnosti a délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu. Efekty a dopady na cílové skupiny v oblastech podpory 2.1, 2.2 a 2.3 jsou řešeny samostatně v rámci kapitol 4.4.3.2, 4.4.3.2. a 4.4.3.2 Oblastmi, v rámci kterých jsou efekty a dopady na cílové skupiny hodnoceny, jsou:   

Ubytovací kapacity Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje

Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Naprostá většina efektů projektů ROP SČ realizovaných v oblasti ubytovacích kapacit je pro cílovou skupinu velmi významná. Nejvýznamnějšími efekty jsou rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času, vyšší kvalita ubytovacích služeb a zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení. V případě projektů v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu je pro cílové skupiny většina efektů považována za velmi nebo spíše významné. Potvrzenými efekty, které byly vyhodnoceny jako nejvýznamnější, jsou vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu a rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu. U projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje je pouze třetina efektů považována za velmi významné, třetina za spíše významné a třetina za méně významné pro cílové skupiny. Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu a efekt zvýšené návštěvnosti pamětihodností a atraktivit v regionu. Z očekávaných změn chování cílových skupin lze jednoznačně identifikovat pouze zvýšení návštěvnosti památek, které byly podpořeny z ROP SČ. U ostatních památek a muzeí lze zaznamenat spíše stagnaci počtu návštěvníků.

193

Z hlediska celkového počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení v kraji došlo v posledních letech k jejich poklesu a rovněž ke zkrácení délky pobytu76. Očekávanou změnu chování cílové skupiny ve smyslu zvýšení turistické aktivity a prodloužení délky pobytu, lze očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování turistické aktivity / návštěvnosti regionu).

4.4.2.1

Ubytovací kapacity




Naprostá většina efektů ROP SČ v oblasti je považována za velmi významné pro cílovou skupinu.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času, vyšší kvalita ubytovacích služeb a zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení.



V souvislosti s dosaženými efekty nelze v současnosti jednoznačně identifikovat žádoucí změnu v chování cílové skupiny. Očekávanou změnu chování cílové skupiny lze potenciálně očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování turistické aktivity / návštěvnosti regionu).



Funkčnost intervenční logiky v oblasti ubytovacích kapacit byla potvrzena.

Zjištění Tematická oblast ubytovací kapacity zahrnuje podpořené projekty ROP SČ v o. p. 2.1. Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu. V rámci této oblasti podpory byly podpořeny zejména projekty, jejichž cílem bylo vybudování, rozšíření nebo modernizace ubytovacích zařízení a rozšíření nabídky doplňkových služeb ve vazbě na ubytovací zařízení (např. zařízení pro sportovní a volnočasové aktivity, zařízení pro kongresovou turistiku aj.). Celkový počet dokončených podpořených projektů je 23, přičemž 1 další projekt se nachází v realizaci. V rámci toho bylo například vytvořeno, zrekonstruováno nebo modernizováno 18 ubytovacích zařízení, 5 objektů pro potřeby poznávacího cestovního ruchu, 11 zařízení pro kongresový cestovní ruch, 20 zařízení pro sport nebo rekreaci, 672 nových nebo zrekonstruovaných lůžek a 150 pracovních míst. Dosažení předpokládaných výstupů a dopadů bylo ověřeno prostřednictvím on-line dotazníkového šetření a strukturovaných rozhovorů. V případě dosažených efektů nelze v současnosti identifikovat jejich vliv na změnu chování cílových skupin. Očekávanou změnu chování cílové skupiny lze potenciálně očekávat za předpokladu změny

76


194

celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování turistické aktivity / návštěvnosti regionu).

195

Obrázek 9: Validovaná teorie změny pro PO2 ubytovací kapacity

196

Graf 66: Hodnocení efektů v oblasti ubytovacích kapacit Rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení… Vyšší kvalita ubytovacích služeb Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu Turisté zůstávají v regionu delší dobu Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu (stravování, půjčovny … Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

50%

nízký význam

75%

100%




Klíčový význam

Vysoký význam

Součet


Rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času

33 %

67 %

100 %

Velmi významný

Vyšší kvalita ubytovacích služeb

33 %

67 %

100 %

Velmi významný

Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu

33 %

67 %

100 %

Velmi významný

Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu

17 %

83 %

100 %

Velmi významný

Turisté zůstávají v regionu delší dobu

0%

100 %

100 %

Velmi významný

Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu (stravování, půjčovny apod.)

0%

83 %

83 %

Velmi významný

Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu

0%

83 %

83 %

Velmi významný

Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj

0%

33 %

33 %

Méně významný


197

Vyhodnocení efektů Rozšíření nabídky ubytovacích služeb a doplňkové infrastruktury pro trávení volného času Rozšíření nabídky ubytovacích služeb, které je důsledkem zvýšení počtu a kapacit ubytovacích zařízení bylo označeno za jeden z nejvýznamnějších efektů intervencí ROP SČ v této oblasti projektů. Podle 33 % realizátorů se jedná o klíčový efekt realizovaných projektů a 67 % jde o důležitý efekt s vysokým významem. Díky zvýšení počtu a kapacit ubytovacích zařízení došlo ke zlepšení rozsahu a dostupnosti ubytovacích kapacit v regionu, přičemž tento aspekt byl v minulosti návštěvníky regiony uváděn jako jeden z hůře hodnocených77 v rámci výzkumu návštěvnosti jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky. K rozšíření nabídky navíc došlo vzhledem ke struktuře podpořených subjektů zároveň v několika segmentech cestovního ruchu. Vyšší kvalita ubytovacích služeb Jednoznačně pozitivním sekundárním efektem v souvislosti se zvýšením samotného počtu a kapacit ubytovacích zařízení je rovněž zvýšení kvality nabízených ubytovacích služeb, neboť u většiny podpořených projektů se jedná o vybudování nebo rekonstrukci ubytovacího zařízení vyšší kvality (3 a více ***). Efekt dosažení vyšší kvality ubytovacích služeb uvedlo jako klíčový 33 % příjemců, zbylých 67 % jej označilo jako efekt s vysokým významem. Realizované projekty tak v tomto ohledu přispěly k doplnění a zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit v regionu a vytvořili podmínky pro možné rozšíření klientely o zahraniční hosty vyžadující vyšší kvalitu poskytovaných služeb. Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu Naprostá většina příjemců je rovněž názoru, že podpořené projekty vedou ke zvýšení počtu hostů v obci a regionu. Podle 33 % příjemců se jedná o klíčový efekt, stejně jako v případě rozšíření nabídky a vyšší kvality ubytovacích služeb. Celkově se jedná o velmi významný efekt. Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu Podle respondentů projekty z oblasti budování a rekonstrukce ubytovacích kapacit rovněž jednoznačně přispívají k celkově vyšší atraktivitě regionu z hlediska cestovního ruchu, zejména vzhledem k výše popsaným efektům (tj. rozšíření nabídky a zvýšení kvality ubytovacích služeb a rozšíření doplňkové infrastruktury pro trávení volného času a zvýšení kvality ubytovacích služeb). 17 % příjemců vnímá tento efekt jako klíčový efekt projektu, 83 % jako efekt s vysokým významem. Turisté zůstávají v regionu delší dobu Dalším celkově velmi významným efektem, který všichni respondenti hodnotili jako efekt s vysokým významem, je efekt prodloužení délky pobytu turistů v regionu. Tento efekt a jeho platnost je úzce spjata s ostatními efekty týkající se jak ubytovacích kapacit, tak i ostatní infrastruktury v oblasti cestovního ruchu. Platí, že kvalitní a dostupné ubytovací služby jsou ve spojitosti se širokou nabídkou kulturních a přírodních památek a atraktivit nutnou podmínkou a zároveň dobrým předpokladem k tomu, aby došlo k prodloužení pobytu návštěvníků v regionu. To sebou přináší pozitivní dopady na zvýšení tržeb podnikatelských subjektů v cestovním ruchu.

77

Zdroj: IPSOS – Monitoring návštěvnosti jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky (http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html)

198

Vytvoření nebo udržení pracovních míst v cestovním ruchu 83 % respondentů vyhodnotilo efekt vytvoření nebo udržení pracovních míst jako důležitý efekt projektů, zbývajících 17 % jako efekt s nízkým významem, který nastává okrajově. Otázkou je nicméně v tomto případě budoucí udržitelnost vytvořených pracovních míst v cestovním ruchu vzhledem k vysoké sezónnosti v návštěvnosti kraje. Z provedeného dotazníkového šetření mezi příjemci však vyplývá, že očekávají spíše zvyšování počtu zaměstnanců. Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu Příjemci vyhodnotili tento efekt stejně důležitý jako v případě vytvoření nebo udržení pracovních míst v cestovním ruchu. Celkově tento efekt také spadá do kategorie velmi významných efektů. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj vnímá 33 % respondentů jako důležitý efekt a zbylých 67 %, který nastává okrajově. Celkově se tak jedná o efekt, který byl jediný hodnocen jako efekt méně významný. Neočekávané pozitivní efekty U projektů v oblasti budování a rekonstrukce ubytovacích kapacit byly zaznamenány některé neočekávané pozitivní efekty. V rámci šetření bylo zjištěno, že v mnoha případech nově vybudovaných, ale i zrekonstruovaných prostor ubytovacích zařízení plní nově tyto prostory kromě ubytování další funkce. Jeden z příjemců například uvádí, že „penzion slouží nejen k ubytování, ale je také místem setkávání místní komunity. Jsou zde také organizována pravidelná výtvarná odpoledne nebo různá hudební vystoupení“. Podle provozovatele jiného nově vybudovaného ubytovacího zařízení toto zařízení rovněž „rozšířilo nabídku služeb i pro místní obyvatele, jedná se o jedinou restauraci v obci a okolí. Je zde možnost spolkové činnosti v prostorách zařízení apod.“.78 Neočekávané negativní efekty Žádné nežádoucí negativní efekty nebyly identifikovány.

4.4.2.2



78



Většina efektů ROP SČ v oblasti je považována za velmi významné nebo spíše významné pro cílovou skupinu.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu a rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu.



V souvislosti s dosaženými efekty lze identifikovat změnu v chování cílové skupiny. Konkrétně se jedná o zvýšení návštěvnosti památek a muzeí, které byly podpořeny z ROP SČ.

Zdroj: dotazníkové šetření mezi příjemci.

199



Funkčnost intervenční logiky v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu byla potvrzena.

Zjištění Intervence ROP SČ v o. p. 2.2. Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu byly zaměřeny na široké spektrum potenciálních projektů s jasným cílem, zvýšit komplexní vybavenost regionu infrastrukturou a vytvořit tak vhodnější podmínky pro rozvoj jednotlivých forem cestovního ruchu. Mezi podpořenými projekty jsou například rekonstrukce kulturních památek a rovněž rekonstrukce stávajících i budování nových muzeí, expozic nebo informačních center, výstavba cyklostezek, naučných stezek a další infrastruktura a atraktivity v rámci cestovního ruchu. Celkově bylo podpořeno 65 projektů, z nichž je 16 projektů ve fázi realizace. Bylo zrekonstruováno 19 památkových objektů, vytvořena 3 nová informační centra a nově vybudováno nebo zrekonstruováno přes 129 km cyklostezek a cyklotras a 51 km stezek pro hippo a pěší. V této oblasti podpory byla zaznamenána změna v chování cílové skupiny, neboť došlo k pozorovatelnému nárůstu návštěvnosti památek a muzeí, které realizovaly projekt spolufinancovaný z ROP SČ.

200

Obrázek 10: Validovaná teorie změny pro PO2 – oblast: veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu

201

Graf 67: Hodnocení efektů v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu

Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního … Rozšíření nabídky pro trávení volného času v … Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více … Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o … Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti … Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích … Turisté zůstávají v regionu delší dobu Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního … 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%




Klíčový význam

Vysoký význam

Součet


Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu

54 %

38 %

92 %

Velmi významný

Rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu

46 %

38 %

85 %

Velmi významný

Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány

46 %

31 %

77 %

Velmi významný

Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu

38 %

38 %

77 %

Velmi významný


23 %

38 %

62 %

Spíše významný


15 %

46 %

62 %

Spíše významný

Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu

15 %

38 %

54 %

Spíše významný

Turisté zůstávají v regionu delší dobu

8%

38 %

46 %

Méně významný

202

Efekt Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu (stravování, půjčovny apod.)

Klíčový význam

Vysoký význam

Součet


8%

38 %

46 %

Méně významný


Vyhodnocení efektů Vyšší atraktivita regionu z hlediska cestovního ruchu Jako nejvýznamnější efekt je příjemci hodnocen přínos ve vztahu k vyšší atraktivitě regionu z hlediska cestovního ruchu. Dosažení vyšší atraktivity regionu z hlediska cestovního ruchu by mělo být jedním z výsledných a klíčových dopadů projektů veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Atraktivita regionu je rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje návštěvnost regionu a s ní související efekty (zvýšení příjmů z cestovního ruchu, vytvoření nových pracovních míst, rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu aj.). V tomto kontextu je tak velmi pozitivním zjištěním, že více než polovina příjemců hodnotila výše uvedený dopad jako efekt projektů z této oblasti podpory a více než třetina (38 %) jako důležitý efekt s vysokým významem. Řada podpořených projektů měla zřejmý multiplikační charakter. Například projekt Metalová cesta Mladou Boleslaví „vytvořil příjemnější prostředí ve městě a zlepšil vizitku města v kontextu vítání turistů“79. Pozitivně se tak podílel na zesílení efektů projektů realizovaných v oblasti podpory 3.1. Rozvoj regionálních center. Rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu Jedná se o druhý nejvýznamnější efekt podle hodnocení příjemců. Rozšíření nabídky pro trávení volného času v oblasti kulturně-poznávacího cestovního ruchu považuje 46 % respondentů za klíčový efekt projektu a dalších 38 % jej hodnotí jako důležitý efekt s vysokým významem. Jako nerelevantní byl tento dopad hodnocen u projektů týkajících se výstavby informačního centra a zavedení jednotného informačního systému. Díky realizovaným projektům se podařilo nabídnout návštěvníkům další turistické cíle v regionu. Jako příklad lze uvést projekt TURINKA 2009, jehož obsahem bylo vybudování a doplnění turistické infrastruktury v oblasti Karlštejnska. Hlavním cílem turistů v regionu je dlouhodobě hrad Karlštejn, avšak mnoho turistů přijíždí do regionu pravidelně. Cílem projektu je nabídnout těmto ale i ostatním návštěvníkům možnost návštěv dalších turistických cílů v regionu. Vybudován byl turistický okruh Karlštejnské šachy. „Pozitivním faktorem je zapojení obcí do tohoto projektu, kdy si obce v regionu pořídili mimo vlastní projekt, další šachové figury“80. Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány Jedním z očekávaných efektů je bezesporu zvýšení návštěvnosti kulturních památek a atraktivit v regionu. Podle naprosté většiny příjemců, projekty v této oblasti podpory jsou nositeli tohoto efektu. Necelá polovina (46 %) příjemců považuje zvýšení návštěvnosti za klíčový efekt projektů

79


80


203

a podle 31 % jde o důležitý efekt s vysokým významem. Zvýšení návštěvnosti v případě rekonstruovaných kulturních památek a muzeí bylo potvrzeno i na základě údajů o počtu jejich návštěvníků během let 2007 – 201481. Pozitivní dopady na zvýšení počtu návštěvníků lze očekávat zejména v případech, kdy na projekty veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu navazovaly další projekty týkající se ubytovacích kapacit nebo revitalizace veřejných prostranství (např. realizace projektů v okolí Bohdanče na Zbraslavicku, kde došlo k výstavbě rozhledny spolu s turistickým okruhem po okolí a následně také k výstavbě nového hotelu). Podobným příkladem je město Dobrovice, kde vzniklo Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice a zároveň proběhla rovněž revitalizace centrálního náměstí, která přispěla ke zlepšení veřejného prostranství a celkového rázu města. Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu Mezi velmi významné efekty projektů v této oblasti podpory patří také zlepšení informovanosti turistů. Jedná se o důležitý efekt, neboť zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků může vést k mnoha dalším pozitivním efektům mj. ke zvýšení návštěvnosti památek a atraktivit cestovního ruchu a s tím související zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení, zvýšení příjmů z cestovního ruchu, rozvoji návazných služeb aj. Zlepšení informovanosti napomáhají především nově vybudovaná nebo zrekonstruovaná informační centra ale i další projekty, jejichž součástí je například instalace informačních tabulí. Příkladem dobré praxe je informační panel před informačním centrem v Mladé Boleslavi instalovaný v rámci rekonstrukce infocentra, který zobrazuje jednak atraktivity v rámci města, ale představuje i turistické cíle v rámci regionu. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Podle příjemců přináší realizace projektů veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu také další významný efekt, kterým je zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj. V případě projektů veřejné infrastruktury a služeb se očekávají v tomto směru větší přínosy než v oblasti ubytovacích kapacit. Většina respondentů (46 %) považuje zvýšení příjmů z cestovního ruchu za efekt s vysokým významem v souvislosti s realizovanými projekty, 15 % vnímá tento efekt jako klíčový a 38 % jako efekt s nízkým významem. Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu je příjemci hodnoceno z 23 % jako klíčový efekt, z 38 % jako důležitý efekt, a ze zbylých 38 % jako efekt, který nastává pouze okrajově. Větší význam tomuto dopadu přisuzují realizátoři projektů v o. p. 2.1. Zvýšení počtu hostů ubytovacích a stravovacích zařízení v obci a regionu Jedná se o průvodní efekt očekávaný v souvislosti s realizací podpořených projektů. 15 % příjemců tento efekt vnímá jako klíčový efekt a necelých 40 % jako efekt důležitý. Celkově lze tento efekt hodnotit jako spíše významný efekt. Turisté zůstávají v regionu delší dobu Celkově se jedná se o méně významný efekt. Podle příjemců, projekty v této oblasti podpory ne příliš významně přispívají k tomu, aby zde turisté zůstávali delší dobu. Jako klíčový hodnotí tento efekt

81

Viz str. 113.

204

pouze necelých 8 % příjemců. V porovnání s hodnocením tohoto efektu v o. p. 2.1. se ukazuje, že větší dopad na prodloužení pobytu mají projekty týkající se výstavby a modernizace ubytovacích kapacit. Rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu Jako klíčový efekt vnímá rozvoj návazných služeb v rámci cestovního ruchu rovněž pouze necelých 8 %. Shodně lze tak tento efekt hodnotit také jako méně významný. Rozvoj návazných služeb tak lze očekávat především v případě projektů realizovaných podnikatelskými subjekty. Neočekávané pozitivní efekty Velký zájem škol o expozice82. Neočekávané negativní efekty Žádné nežádoucí negativní efekty nebyly identifikovány.

4.4.2.3





Třetina efektů ROP SČ v oblasti je považována za velmi významné, třetina za spíše významné a třetina za méně významné pro cílovou skupinu.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu a efekt zvýšené návštěvnosti pamětihodností a atraktivit v regionu.



V souvislosti s dosaženými efekty nelze v současnosti jednoznačně identifikovat žádoucí změny v chování cílové skupiny, pozitivní změnu do budoucna lze očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování návštěvnosti regionu).



Funkčnost intervenční logiky v oblasti propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje byla potvrzena.

Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje byly zaměřeny na vytváření řídících a koordinačních struktur, propagaci a prezentaci turistických destinací, vytváření řídících a koordinačních struktur a na zajištění kulturních a sportovních akcí s dopadem na cestovní ruch. Celkově bylo podpořeno 30 projektů. V rámci projektů bylo celkem vytvořeno 55 propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch, 60 konferencí a seminářů o cestovním ruchu a 17 kulturních akcí.

82


205

Z hlediska očekávaných změn chování cílové skupiny, neměly intervence ROP SČ v této oblasti podpory prokazatelný dopad na změnu chování cílové skupiny. Ve sledovaném období nedošlo ke zvýšení počtu návštěvníků kraje ani k prodloužení délky jejich pobytu. Pozitivní změnu do budoucna lze očekávat za předpokladu změny celkových trendů v odvětví cestovního ruchu (délka pobytu) případně změny ekonomické situace (zvyšování návštěvnosti).

206

Obrázek 5: Validovaná teorie změny pro PO2 – propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje

207

Graf 68: Hodnocení efektů v oblasti propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány Zvýšení povědomí o potenciálu Středočeského kraje pro cestovní ruch a turistických destinací na jeho … Zlepšení nabídky v oblasti kulturních akcí Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu

klíčový efekt

0% 25% 50% 75% nízký význam nerelevantní, efekt nenastává

vysoký význam

100%



Klíčový význam

Vysoký význam

Součet


Zvýšení povědomí o potenciálu Středočeského kraje pro cestovní ruch a turistických destinací na jeho území

60 %

20 %

80 %

Velmi významný

Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu

20 %

60 %

80 %

Velmi významný

Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány

40 %

20 %

60 %

Spíše významný

Zlepšení nabídky v oblasti kulturních akcí

0%

60 %

60 %

Spíše významný


0%

40 %

40 %

Méně významný


0%

20 %

20 %

Méně významný


Vyhodnocení efektů Zlepšení informovanosti turistů a návštěvníků o nabídce služeb a atraktivit v regionu Zlepšení informovanosti turistů je hodnoceno jako nejvýznamnější efekt realizovaných projektů. 60 % příjemců hodnotilo tento efekt jako klíčový, 20 % jako efekt důležitý a konečně zbylých 20 % jako efekt s nízkým významem. Efekt mohl nastat díky realizaci projektů propagující jednak Středočeský kraj jako celek, tak i díky projektům zaměřených na propagaci jednotlivých turistických destinací. 208

Pamětihodnosti a atraktivity v regionu jsou více navštěvovány Zvýšení počtu návštěvníků pamětihodností a atraktivit ve Středočeském kraji by mělo být jedním z hlavních očekávaných dopadů podpořených projektů, jejichž cílem je kvalitnější propagace a řízení nabídky v oblasti cestovního ruchu. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že vyšší návštěvnost pamětihodností a atraktivit v regionu vnímá 20 % příjemců jako klíčový efekt projektů z této oblasti podpory. 60 % příjemců jej poté hodnotí jako efekt s vysokým významem a zbylých 20 % jako efekt s významem nízkým. Zvýšení povědomí o potenciálu Středočeského kraje pro cestovní ruch a turistických destinací na jeho území Až jako třetí nejvýznamnější byl realizátory projektů hodnocen poměrně stěžejní efekt týkající se zvyšování povědomí o potenciálu Středočeského kraje pro cestovní ruch. Celkově se nicméně jedná stále o velmi významný efekt, zároveň však těžko měřitelný. U některých projektů lze nicméně říct, že výrazně pomohly k vybudování a rozvoji produktu a určité značky v rámci cestovního ruchu. Jedná se například o projekt: Kraj blanických rytířů. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj Příjemci vnímají efekt zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro obce a kraj je příjemci ve 40 % jako důležitý efekt. 60 % respondentů ho však zároveň hodnotí jako efekt s nízkým významem. Celkově se tak jedná o spíše významný efekt. Zlepšení nabídky v oblasti kulturních akcí Zlepšení nabídky v oblasti kulturních akcí vnímá 60 % příjemců jako důležitý efekt s vysokým významem, 20 % jako efekt, který nastává okrajově a 20 % hodnotí tento efekt jako nerelevantní. V rámci oblasti podpory 2.3 bylo podpořeno konkrétně 6 projektů, jejichž cílem bylo zajištění a organizace kulturních akcí regionálního významu s významným dopadem na rozvoj cestovního ruchu. Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu Vytvoření nebo udržení pracovních míst v oblasti cestovního ruchu je příjemci hodnoceno ve 20 % jako klíčový efekt projektů a v 60 % pak jako efekt okrajový a ve 20 % jako efekt nerelevantní. Ve srovnání s projekty realizovanými v jiných oblastech podpory cestovního ruchu jde o horší hodnocení. Problematická je v tomto případě především udržitelnost vytvořených pracovních míst v rámci projektů po skončení jejich realizace. Neočekávané pozitivní efekty Příkladem neočekávaného pozitivního efektu dosaženého během realizace projektu zaměřeného na propagaci turistické oblasti Mladoboleslavsko je zlepšení spolupráce informačního centra (resp. města) s majiteli ubytovacích kapacit, kdy podnikatelé začali sami projevovat zájem o spolupráci83. Dalším úspěšným příkladem je kalendář akcí, vytvořený v rámci projektu společné propagace regionu Brdy-Vltava, který se posléze stal mezi obyvateli velmi populární84.

83


84


209

Neočekávané negativní efekty Hrozba poškozování životního prostředí v případě možného razantního zvýšení návštěvnosti přírodních atraktivit85.

4.4.3 PO3 Integrovaný rozvoj území Intervence v rámci Prioritní osy 3 zaměřené na integrovaný rozvoj území byly shodně zaměřeny jednak na potřebnou fyzickou revitalizaci území měst a obcí, a jednak na řešení problémů a potřeb v oblasti nedostatečné kvality a rozsahu veřejných služeb. Globálním cíle PO3 bylo zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu. Problémy v hlavních regionálních centrech na území NUTS 2 Střední Čechy, tj. ve statutárních městech Kladno a Mladá Boleslav, byly shledány jako problémy komplexního charakteru, pro které je vhodné využít specifického nástroje, tj. integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Cíle a implementace tohoto nástroje jsou specifické, a proto jsou dosažené efekty a dopady IPRM realizovaných v Kladně a Mladé Boleslavi řešeny samostatně v rámci kap. 4.4.3.1. Efekty a dopady na cílové skupiny v oblastech podpory 3.2 a 3.3 jsou řešeny společně v rámci kapitoly 4.4.3.2, protože v rámci obou oblastí podpory probíhaly společné výzvy, které byly vždy zaměřeny na specifickou tematickou oblast. Těmito specifickými oblastmi, v rámci kterých jsou efekty a dopady na cílové skupiny hodnoceny, jsou:  

Fyzická revitalizace území Rozvoj infrastruktury veřejných služeb o Vzdělávání o Zdravotní péče o Sociální integrace o Volnočasové aktivity

Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Funkčnost intervenční logiky na úrovni prioritní osy 3 byla potvrzena. Zároveň byla potvrzena funkčnost intervenční logiky IPRM (o. p. 3.1) a tematických oblastí v rámci oblastí podpory 3.2 a 3.3. V rámci IPRM Mladá Boleslav byly podpořeny všechny projekty, po kterých byla ze strany relevantních stakeholderů poptávka. Nejvýznamnějším efektem realizace IPRM Mladá Boleslav je oživení historického centra a navazujících částí města. Jako nejvýznamnější efekt realizace IPRM Kladno je vnímáno zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM. Zejména se jedná o úpravu centra, náměstí Sítná, opravu chodníků a dětských hřišť. Rezidenti vnímají významnější zvýšení kvality života v Mladé Boleslavi i v Kladně. V oblasti revitalizací území, vzdělávací infrastruktury, zdravotní péče a volnočasových aktivit lze považovat většinu efektů za významné či spíše významné pro cílové skupiny. V oblasti sociálních služeb jsou některé efekty považovány za méně významné pro cílové skupiny. Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří vznik

85


210

příjemnějšího a estetičtějšího prostředí v obcích, z hlediska vzdělávání pak zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení (zejména MŠ), možnost využívat kvalitnější vybavení s následným dopadem na zvýšení dovedností žáků a zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve vzdělávacích zařízeních s dopadem na zvýšení zájmu o výuku. Pro klienty zdravotnických zařízení jsou nejvýznamnějšími dopady zkvalitnění zdravotní péče, rozšíření nabídky zdravotní péče o nové typy léčby a péče a poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů, obdobně je tomu v případě sociálních služeb (zvýšení kapacity zařízení, zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb, rozšíření nabídky služeb). Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty v oblasti volnočasových aktivit patří zlepšení kvality sportovních a kulturně-společenských zařízení, rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zvýšení poptávky po zařízení či zvýšení pohybových aktivit dětí nebo dalších obyvatel obce.

4.4.3.1

Oblast podpory 3.1 Rozvoj regionálních center

Podpora rozvoje regionálních center v rámci oblasti podpor 3.1 ROP SČ byla územně úzce zaměřena na statutární města a města nad 50 000 obyvatel. V regionu NUTS 2 Střední Čechy se jednalo o město Kladno a Mladá Boleslav. Podpora rozvoje regionálních center byla realizována výhradně prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Smyslem IPRM bylo koncentrovat finanční prostředky na územně vymezenou vybranou zónu města a zaměřit se na řešení všech existujících problémů (deprimované území) nebo podporovat růstový potenciál (růstové póly) komplexním způsobem v této zóně. Zóna v rámci IPRM mohla být zaměřena/řešit:   

deprivované území (zónu) s koncentrací negativních jevů, jako je vysoká nezaměstnanost, kriminalita, sociální vyloučení, atd.), území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů může být použit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny, tematicky vymezenou oblast města.

4.4.3.1.1 IPRM Mladá Boleslav Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď



Cílové hodnoty indikátorů na úrovni IPRM budou naplněny nebo překročeny (resp. plocha regenerovaných a revitalizovaných veřejných prostranství bude o 1 ha menší, než byl cíl a dosáhne 97,1 % cílové hodnoty).



V rámci IPRM byly podpořeny všechny projekty, po kterých byla ze strany relevantních stakeholderů poptávka.



K významnějšímu zvýšení kvality života v Mladé Boleslavi došlo podle více než dvou třetin rezidentů (respondentů). Zjištěny byly efekty v mnoha oblastech: o

Nejvýznamnějším efektem a navazujících částí města.

o

Významným efektem realizace IPRM je zvýšení nabídky volnočasových aktivity ve sportovně-rekreační oblasti. Významné je i zvýšení nabídky kulturních aktivit, které oceňují zejména uživatelé podpořených zařízení (divadlo, ekocentrum a další).

realizace

IPRM

je

oživení

historického

centra

211

o

V oblasti školství byla modernizována pouze jedna z 10 škol v řešené zóně. Dopad intervence je u cílové skupiny žáků ZŠ, kteří mají možnost tuto školu navštěvovat. Vzhled k tomu, že rodiče, kteří mají zájem na kvalitnějším vzdělávání pro svoje děti, mohou tuto školu využít, došlo tak ke zvýšení nabídky a kvality vzdělávání v řešeném území.

o

V oblasti dopravy došlo k potřebné obnově vozového parku bez dopadů na intenzitu a počet spojů. Efektem tak bylo částečné zvýšení atraktivity (dostupnost modernějších autobusů) městské hromadné dopravy.



V souvislosti s uvedenými efekty lze očekávat tyto změny v chování cílových skupin: Na revitalizovaném území (zatraktivnění centra města a přilehlých parků) dochází k přeměně funkčního využití daného území. Oživení a účelnější využití veřejných prostranství přináší změnu ve struktuře nabízených služeb (např. se mění se skladba a zaměření obchodů v centru, pořádání akcí – trhů a kulturních akcí). Zvyšuje se i využívání dříve zanedbaných parků. Nově vystavené a revitalizované sportovní a kulturní zařízení se těší zájmu obyvatel města i návštěvníků. Revitalizace a výstavba nových zařízení umožňuje zvýšení kvality a nabídky služeb v oblasti sportu a kultury, která je spojena se zvýšeným využíváním těchto zařízení ze strany obyvatel a návštěvníků. Rekonstrukce městského divadla umožňuje realizaci nových forem představení a zvyšuje se i počet hostování jiných souborů. Modernizace výuky na jedné ze základních škol zvyšuje prestiž této školy. Efektem je zvýšený zájem o tuto školu ze strany žáků/rodičů, ale také tlak na zvýšení kvality u ostatních škol. Lze tak očekávat, že některé další školy budou tento příklad následovat. Obnova vozového parku přinesla rozšíření linek s nízkopodlažními autobusy a s tím spojený zvýšený komfort pro cestující. Provedené šetření však ukázalo, že dostupnost nízkopodlažních autobusů je omezena jen na některé linky. Mladá Boleslav nyní předpokládá další zkvalitnění vozového parku v rámci IPRÚ.



Funkčnost intervenční logiky IPRM byla potvrzena v oblasti revitalizace území a zvýšení nabídky volnočasových aktivit. V oblasti školství a dopravy byly efekty intervencí, z hlediska jejich dopadu, nižší.

Zaměření a cíle IPRM Mladá Boleslav Zóna řešená v rámci IPRM Ml. Boleslav byla charakterizována jako území s vysokým potenciálem růstu. Zóna IPRM zahrnovala tyto části města:    

historické centrum - Staré a Nové město lesopark Štěpánka lokalitu Na Ptáku přiléhající k část i Nové město část i lokalit Podhradí a Podolec -Dubce navazující na Staré město

Potenciál vymezené zóny spočíval zejména ve:    

vysokém potenciálu pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb vysoké koncentraci vzdělávacích aktivit vysokém významu zóny v systému dopravní obslužnosti města vysokém významu pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel spojených s kvalitou života ve městech

IPRM Ml. Boleslav se zaměřil na následující prioritní oblasti a opatření: 212



Prioritní oblast 1: Veřejný prostor Opatření 1.1: Revitalizace veřejných prostranství Specifický cíl: Zvýšit atraktivitu veřejných prostor a zajistit jejich účelnější dlouhodobé využití.



Prioritní oblast 2: Veřejné služby Opatření 2.1: Rozvoj infrastruktury veřejných služeb Specifický cíl: Zlepšit kvalitu a dostupnost občanské vybavenosti a veřejných služeb v oblasti vzdělávání, kultury a volnočasových aktivit. Specifický cíl: Zvýšit atraktivitu veřejné dopravy ve městě.



Prioritní oblast 3: Implementace IPRM Opatření 3.1: Řízení, monitorování, hodnocení a publicita IPRM Specifický cíl: Zajistit efektivní řízení, monitorování, hodnocení a publicitu IPRM.

Zjištění V rámci IPRM Ml. Boleslav byla ROP SČ podpořena realizace 22 projektů, z toho 7 projektů zaměřených na zajištění přípravy a realizace IPRM. Věcné projekty se v souladu s cíli IPRM zaměřovaly na revitalizaci veřejných prostranství (městské centrum a přilehlé lokality Ptacká a parků), rekonstrukci stávajících a výstavbu nových volnočasových zařízení (rekonstrukce divadla, výstavba center volnočasových aktivit, výstavba plaveckého bazénu), modernizaci vzdělávacích zařízení (modernizace výuky ZŠ) a obnovu vozového parku městské hromadné dopravy (nákup ekologických vozidel). Velikost a komplexnost věcně zaměřených projektů se značně lišila, a to od malých projektů v řádu pod 2 až 5 mil. Kč (rekonstrukce hřiště ZŠ, výstavba cykloparku, přestavba fary) po finančně a realizačně rozsáhlé projekty s rozpočtem 60 mil. Kč (revitalizace oblasti Ptacká), přes 90 mil. Kč (revitalizace Staroměstského náměstí) a 190 mil. Kč (výstavba krytého bazénu). Všechny projekty již byly realizačně ukončeny86. Celkem byla v rámci projektů IPRM regenerována a revitalizována veřejná prostranství o celkové ploše 34 ha a téměř tak došlo k naplnění cílové hodnoty na úrovni IPRM, která byla stanovena na úrovni 35 ha. V rámci IPRM byla podpořena výstavba 3 nových zařízení pro volnočasové sportovní a kulturní aktivity a 5 zařízení bylo rekonstruováno. Došlo tak k překročení cílové hodnoty na úrovni IPRM, která byla stanovena na výši 4 nových nebo zrekonstruovaných zařízení. Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů dosáhla rozlohy 3,6 tis. m2 a došlo tak k překročení cílové hodnoty na úrovni IPRM (ta byla stanovena na úrovni 2,8 tis. m2). Jeden z projektů byl zaměřen na modernizaci a zkvalitnění výuky na základní škole (naplnění cílové hodnoty IPRM). Za účelem obnovy vozového parku městské hromadné dopravy bylo pořízeno 6 nízkopodlažních ekologických autobusů (naplnění cílové hodnoty IPRM). Dosažení předpokládaných výsledků a dopadů projektů realizovaných v rámci IPRM bylo ověřeno na základě terénního šetření (viz dále).

86

Projekt na výstavbu krytého bazénu je sice stále ve stavu P45 Projekt v realizaci, ale bazén byl již pro veřejnost otevřen.

213

Obrázek 11: Validovaná teorie změny pro PO3 – IPRM Mladá Boleslav

214

Níže uvedené grafy znázorňující hodnocení dopadů realizace IPRM Mladá Boleslav na základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření bylo provedeno formou dotazníkového šetření mezi rezidenty a návštěvníky na území řešené zóny. Šetření se zaměřilo na zjištění vnímaných změn rezidenty a návštěvníky v řešených oblastech za posledních osm let. Celkem bylo osloveno 63 lidí, z toho 51 rezidentů a 12 návštěvníků. Graf 69: Jak se dle Vašeho názoru změnila kvalita života obyvatel v Mladé Boleslavi za posledních 8 let (ve srovnání s rokem 2007)? Hodnocení pozitivní změny na škále 1-10 (10 = nejvíce pozitivní změna, 0 = bez změny) 14

30,0% 24,1%

12

25,0%

20,4%

10

20,0%

rezident

15,0%

návštěvník

10,0%

v % (celkem ze všech respondentů)

8 13,0%

13,0% 11,1%

6

9,3% 7,4%

4 2

1,9%

5,0%

0,0%

0

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

10


Graf 70: Ve kterých oblastech došlo dle Vašeho názoru k největší pozitivní změně? Respondent mohl vybrat maximálně tři oblasti (% respondentů, kteří vybrali příslušnou oblast) 45

66,7%

70,0%

40

60,0%

35 50,0%

30

38,1%

25

40,0%

20

30,0% 19,0%

15

20,0%

10 5

9,5%

10,0% 42

24

12

6

0,0%

revitalizace

volnočas sport

volnočas kultura

veřejná doprava

školství

0

0,0%


215

Vyhodnocení efektů Celkové zvýšení kvality života v reginálním centru Na škále od 1 – 10 (10 znamená nejvyšší pozitivní změnu) hodnotilo výšení kvality života v Mladé Boleslavi přes dvě třetiny respondentů (68,2 %) z řad rezidentů známkou od 5 do 10. Necelá třetina (31,8 %) pak známkou 2 až 4. Respondenti poukazují zejména na celkové oživení centra města. Tvýšení atraktivity a účelnější využití veřejného prostoru Přibližně 90 % respondentů, a to jak rezidentů, tak návštěvníků, vnímá pozitivní změnu ve zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM. Většina respondentů poukazuje na úpravu náměstí a vyzdvihují i revitalizaci dalších přilehlých oblastí (Ptacká, parky). Dle jejich vyjádření došlo k celkovému oživení oblasti. Dle vyjádření rezidentů se z dříve neatraktivní oblasti starého městského centra stalo skutečné centrum města. Tato pozitivní změna se odrazila i ve vyjádření respondentů, kdy 66,7 % dotázaných vybralo revitalizaci jako jednu z největších pozitivních změn, ke které ve městě došlo. Graf 71: Došlo ke zvýšení atraktivity veřejných prostranství?

Návštěvníci

Rezidenti 2,0%

9,1%

8,2%

45,5%

46,9% 42,9%

Ano

Spíše ano

45,5%

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti a veřejných služeb v oblasti kultury a volnočasových aktivit Nabídka v oblasti sportu a relaxace doznala pozitivní změny podle 70 % rezidentů a 100 % návštěvníků. Většina respondentů, ať s pozitivní či negativní odpovědí, vyzdvihují nový plavecký bazén. Přesto, že většina respondentů nový plavecký bazén označuje za pozitivní změnu, jsou i hlasy, které jeho výstavbu považují za zbytečnost. Tato skutečnost jen potvrzuje individualizaci preferencí rezidentů. Dle informací od provozovatele bazénu překonala návštěvnost v letních měsících, také díky vysokým teplotám, očekávání. Což potvrzuje vysokou společenskou poptávku po jeho výstavbě. I bez podpory z ROP SC v rámci IPRM by bylo nutné situaci s nevyhovujícím bazénem nutno řešit. Řešení by však bylo „v menším“, pravděpodobně by došlo pouze k rekonstrukci starého bazénu. Ve spojitosti se zlepšením kvality služeb v oblasti sportovního vyžití a relaxace rezidenti také, vedle nového plaveckého bazénu, respondenti vyzdvihovali revitalizaci parků.

216

Zlepšení v oblasti sportu a relaxace bylo druhou nejčastěji označovanou pozitivní změnou mezi respondenty. Celkem 38,1 % respondentů změnu v této oblasti označilo za jednu z největších pozitivních změněn. Graf 72: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky sportování a relaxace?

Rezidenti

Návštěvníci

6,0% 26,0% 33,3%

24,0%

66,7% 44,0%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


K pozitivní změně v oblasti nabídky kulturního a společenského života došlo podle vyjádření u necelé poloviny rezidentů (48 %) a poloviny návštěvníků. Respondenti, podle kterých v oblasti nabídky kulturního a společenského života nedošlo k pozitivní změně, se vyjadřovali v tom smyslu, že „tady se nic neděje“ a poukazovali na nedostatek veřejných (příležitostných) akcí. Respondenti, podle, kterých došlo k pozitivní změně, vyzdvihovali rekonstrukci divadla s tím, že došlo k rozšíření nabídky představení a častějšímu hostování jiných souborů. Někteří z respondentů vyzdvihovali a pozitivně hodnotili akce požádané v nově vybudovaném Ekocentru. Zlepšení v oblasti kultury bylo třetí nejčastěji označovanou pozitivní změnou mezi respondenty. Celkem 19,0 % respondentů změnu v této oblasti označilo za jednu z největších pozitivních změn. Oblast kultury se ukazuje jako oblast, o kterou se primárně zajímá méně obyvatel a intervence tak působí více selektivně a jsou pozitivně hodnoceny těmi, kdo příslušná kulturní zařízení využívají.

217

Graf 73: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky kulturního a společenského života?

Rezidenti 15,2%

Návštěvníci

19,6%

50,0%

50,0% 28,3%

37,0%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti v oblasti vzdělávání V rámci IPRM došlo k modernizaci výuky na jedné ze ZŠ v centru města. Dle vyjádření manažera IPRM se jedná o jednu z prestižnějších ZŠ s rozšířenou výukou jazyků. Modernizace pomohla ke zkvalitnění výuku cizích jazyků a přírodních věd. Dopad intervence je u cílové skupiny žáků ZŠ, kteří mají možnost tuto školu navštěvovat (na území řešení zóny je celkem 10 ZŠ). Rodiče, kteří mají zájem na kvalitnějším vzdělávání pro svoje děti, mohou tuto školu využít. Dle vyjádření manažera IPRM žádná další ZŠ o podporu (realizaci projektu) z IPRM neprojevila. Zlepšení v oblasti městské dopravy V rámci IPRM došlo k obnově vozového parku veřejné dopravy pořízením 6 ekologických autobusů. Počet pořízených autobusů plně odpovídal tehdejší potřebě, z hlediska obnovy a modernizace vozového parku. Nově pořízené autobusy byly nasazeny na linky vedoucí do městského centra. Vzhledem k tomu, že pořízení autobusů představovalo obnovu vozového parku, nedošlo díky jejich nákupu k rozšíření linek ani četnosti spojů. Podle 68,2 % rezidentů a 75 % návštěvníků celkově došlo ke zkvalitnění městské dopravy. Někteří respondenti poukazovali na zlepšení z hlediska nových autobusů, podle některých jich je pořád málo a jen někdy se „poštěstí a sveze se novým autobusem“. Řada respondentů poukazovala také na zlepšení, ale i zhoršení, intenzity spojů, tedy na změny, které nesouvisí s realizovaným projektem. Hodnocení je tedy celkově pozitivní, ale z hlediska rezidentů a návštěvníků záleží na spojích, které daný uživatel využívá.

218

Graf 74: Došlo ke zkvalitnění v oblasti městské dopravy?

Návštěvníci - MHD

Rezidenti 4,5%

18,2%

25,0%

27,3% 50,0%

25,0%

50,0%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


4.4.3.1.2 IPRM Kladno Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď



Cílové hodnoty indikátorů na úrovni IPRM budou naplněny nebo překročeny.



K významnějšímu zvýšení kvality života na Kladně došlo podle více než 80 % rezidentů (respondentů). Zjištěny byly efekty v mnoha oblastech:



o

Jako nejvýznamnější efekt realizace IPRM je vnímáno zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM. Zejména se jedná o úpravu centra, náměstí Sítná, opravu chodníků a dětských hřišť.

o

Pozitivně je hodnoceno zlepšení nabídky volnočasových aktivity ve sportovněrekreační oblasti a zkvalitnění nabídky kulturních aktivit, které oceňují zejména uživatelé podpořených zařízení (divadlo, knihovna).

o

V oblasti školství byly rekonstruovány dvě mateřské školy, u kterých došlo k celkovému navýšení kapacity a celkově tak došlo k zajištění potřebná kapacity MŠ na Kladně. Rekonstrukce jedné základní a střední školy a modernizace praktické výuky pekař, cukrář má přínos pro žáky příslušných škol.

o

V oblasti dopravy došlo k rekonstrukci zastávek a zálivů městské autobusové dopravy. Efektem tak bylo částečné zvýšení atraktivity (kvalita zastávek) městské hromadné dopravy. Potřebnou obnovu vozového parku dopravní podnik zajistil v rámci individuální projektu v oblasti podpory 1.2 ROP SČ mimo rámec IPRM.

V souvislosti s uvedenými efekty lze očekávat tyto změny v chování cílových skupin: Na revitalizovaném území (zatraktivnění historické části města, rekonstrukce řady komunikací v řešené zóně, revitalizace Sítenského údolí a náměstí Sítná, revitalizace brownfieldu – 219

Kasárna, výstavba dětských hřišť a další) dochází k oživení a účelnějšímu využití veřejných prostranství. Na základě terénního šetření se ukázalo, že obyvatelé Kladna možnosti nově revitalizovaného území hojně využívají (např. užití dětských hřišť, parků, realizace trhů a dalších akcí) a lze očekávat, že využití revitalizovaných veřejných prostranství se bude dále rozvíjet (pořádáním více akcí, rozvoj navazujících služeb v revitalizovaném území). Nově vystavené a revitalizované sportovní a kulturní zařízení se těší zájmu obyvatel města i návštěvníků. Revitalizace a výstavba nových zařízení umožňuje zvýšení kvality a nabídky služeb v oblasti sportu a kultury, která je spojena se zvýšeným využíváním těchto zařízení ze strany obyvatel a návštěvníků. V oblasti kultury bude, pro město, významnou akcí znovuotevření revitalizovaného městského divadla. V oblasti školství došlo k pokrytí kapacit v mateřských školách. Vzhledem k umístění rekonstruovaných mateřských škol budou muset rezidenti z centra dojíždět, dle vyjádření ředitelky školky, dojíždění nebrání ve využití zařízení. Rekonstrukce zastávek a zálivů městské autobusové dopravy přináší zvýšenou využitelnost nízkopodlažních autobusů, a to zejména pro matky s kočárky, starší obyvatele a hendikepované. Lze tak očekávat vyšší využití MHD na dotčených spojích ze strany těchto skupin obyvatel.



Funkčnost intervenční logiky IPRM byla potvrzena v oblasti revitalizace území, zvýšení nabídky volnočasových aktivit a školství. V oblasti dopravy byly efekty intervencí, z hlediska jejich dopadu, nižší.

Zaměření a cíle IPRM Kladno Zóna řešená v rámci IPRM Kladno byla charakterizována jako území s vysokým potenciálem růstu („potenciálem pro pozitivní změnu“). Zóna IPRM Kladno „zahrnovala poměrně velký rozsah a poměrně různorodá území“:     

historické jádro Sídliště Sítná, „pokus o nové sídlištní centrum“ přednádražní prostor rozsáhlé industriální plochy procházející transformací nebo bez adekvátního využití lokality převážně dělnického bydlení vzniklé v 19. a v první třetině 20. století, které bezprostředně souvisejí se zástavbou vlastního města nebo s jeho industriálními plochami

Potenciál vymezené zóny spočíval zejména ve:     

vysokém potenciálu pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb vysoké koncentraci vzdělávacích aktivit vysokém významu zóny v systému dopravní obslužnosti města vysokém významu pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel spojených s kvalitou života ve městech vysoké koncentraci ekonomických aktivit

IPRM Kladno se zaměřil na následující prioritní oblasti a opatření: 

Prioritní oblast 1: Fyzická revitalizace území a prostředí Globální cíl: Oživit veřejný prostor a zlepšit stav životního prostředí Opatření 1.1: Revitalizace brownfields, dalších zanedbaných areálů a území včetně rekonstrukce místních a účelových obslužných komunikací

220

Specifický cíl: Zrevitalizovat zanedbané části města, posílit jejich rozvojový potenciál, zlepšit stav jednotlivých složek životního prostředí a zajistit vysokou a udržitelnou mobilitu obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Opatření 1.2: Úprava, obnova a vybavení veřejných prostranství Specifický cíl: Zlepšit vzhled veřejných prostranství a budov a zajistit jejich účelnější a dlouhodobé využití. 

Prioritní oblast 2: Rozvoj veřejných služeb Globální cíl: Zkvalitnit a zmodernizovat veřejné služby a obslužné funkce města Opatření 2.1: Rozvoj dopravní obslužnosti městskou dopravou Specifický cíl: Posílit dopravní obslužnost města environmentálně šetrnou dopravou. Opatření 2.2: Rozvoj infrastruktury a vybavení pro veřejné služby Specifický cíl: Zkvalitnit občanskou vybavenost a služby v oblasti vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví, kultury a volného času.



Prioritní oblast 3: Technická podpora Opatření 3.1: Technická podpora Globální/Specifický cíl: Zajistit dostatečné a kvalitní administrativní zázemí pro řízení IPRM.

Zjištění V rámci IPRM Kladno byla ROP SČ podpořena realizace 32 projektů, z toho 7 projektů zaměřených na zajištění přípravy a realizace IPRM. Věcné projekty se v souladu s cíli IPRM zaměřovaly na revitalizaci veřejných prostranství (zatraktivnění historické části města, rekonstrukce řady komunikací v řešené zóně, revitalizace Sítenského údolí a náměstí Sítná, revitalizace brownfieldu - Kasárna a další), rekonstrukci stávajících a výstavbu nových volnočasových zařízení (výstavba outdoorcentra Kladno, zprovoznění sportovní haly, vybudování nových sportovišť, rozšíření využitelnosti městského divadla, rekonstrukce knihovny a galerie), rekonstrukce a modernizace vzdělávacích zařízení (přestavby a rekonstrukce ZŠ a MŠ, modernizace praktické výuky pekař, cukrář) a rekonstrukce zastávek a zálivů městské autobusové dopravy. Velikost a komplexnost věcně zaměřených projektů se značně lišila, a to od malých projektů v řádu 5 mil. Kč (rekonstrukce a výstavba dětských hřišť a sportovišť, modernizace výuky) po finančně a realizačně rozsáhlé projekty s rozpočtem 113 mil. Kč (zatraktivnění a oživení historické části centra Kladna - Podprůhon) a 167 mil. Kč (rozšíření využitelnosti historické budovy Městského divadla Kladno). Tyto dva nejrozsáhlejší projekty dosud nebyly realizačně ukončeny. Dále ještě nebyly ukončeny dva projekty zaměřené na rekonstrukci komunikací a chodníků v řešené zóně. Celkem byla v rámci projektů IPRM regenerována a revitalizována veřejná prostranství o celkové ploše 10 ha a po ukončení dosud realizovaných projektů by mělo být revitalizováno přes 23 ha. Došlo tak k překročení cílové hodnoty na úrovni IPRM, která předpokládala regeneraci území o ploše 12 ha. V rámci IPRM byla podpořena výstavba 7 nových zařízení pro volnočasové sportovní a kulturní aktivity, 2 zařízení nově s účelem pro volnočasové aktivity a 3 zařízení byly rekonstruovány. Došlo tak k naplnění cílové hodnoty na úrovni IPRM, která byla stanovena na výši 10 nových nebo zrekonstruovaných zařízení. Byly rekonstruovány dvě mateřské a jedna základní a střední škola. 221

Na jedné střední škole došlo k modernizaci praktické výuky pekař, cukrář (dojde tak k naplnění cílové hodnoty indikátoru IPRM Počet nových a zrekonstruovaných vzdělávacích zařízení a počet zařízení nově se vzdělávacím účelem ve výši 4). Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů dosáhla rozlohy 13,3 tis. m2 a po ukončení dosud realizovaných projektů by měla být revitalizováno plocha 15,7 tis. m2. Dojde tedy k překročení cílové hodnoty na úrovni IPRM, která byla stanovena na úrovni 8 tis. m2. V oblasti dopravy došlo k rekonstrukci zastávek a zálivů městské autobusové dopravy (naplnění cílové hodnoty IPRM, které předpokládalo realizaci tohoto projektu). Dosažení předpokládaných výsledků a dopadů projektů realizovaných v rámci IPRM bylo ověřeno na základě terénního šetření (viz dále).

222

Obrázek 12: Validovaná teorie změny pro PO3 – IPRM Kladno

223

Níže uvedené grafy znázorňují hodnocení dopadů realizace IPRM Kladno na základě provedeného terénního šetření. Terénní šetření bylo provedeno formou dotazníkového šetření mezi rezidenty a návštěvníky na území řešené zóny. Šetření se zaměřilo na zjištění vnímaných změn rezidenty a návštěvníky v řešených oblastech za posledních osm let. Celkem bylo osloveno 70 lidí, z toho 49 rezidentů a 21 návštěvníků. Graf 75: Jak se dle Vašeho názoru změnila kvalita života obyvatel v Kladně za posledních 8 let (ve srovnání s rokem 2007)? Hodnocení pozitivní změny na škále 1-10 (10 = nejvíce pozitivní změna, 0 = bez změny) 28,4%

20

30,0%

25,4%

18

25,0%

16 14

20,0%

rezident

15,0%

návštěvník

10,0%

v % (celkem ze všech respondentů)

12 10 10,4%

8

9,0% 7,5% 7,5%

6

7,5%

4 2

5,0%

3,0% 1,5% 0,0%

0

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10


Graf 76: Ve kterých oblastech došlo dle Vašeho názoru k největší pozitivní změně? Respondent mohl vybrat maximálně tři oblasti (% respondentů, kteří vybrali příslušnou oblast) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

68,6%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

18,6%

20,0% 5,7%

48

13

4

revitalizace volnočas - volnočas sport kultura

2,9%

1,4%

1,4%

2

1

1

veřejná doprava

školství

životní prostředí

10,0% 0,0% -10,0%


224

Vyhodnocení efektů Celkové zvýšení kvality života v reginálním centru Na škále od 1 – 10 (10 znamená nejvyšší pozitivní změnu) hodnotilo výšení kvality života na Kladně přes 80 % respondentů (83,6 %) z řad rezidentů známkou od 5 do 10. Celkem více než polovina respondentů hodnotila změnu známkou 7 a 8. Pouze 16,4 % pak známkou 2 až 4. Za největší přínos respondenti označovali revitalizaci města (řešené zóny), kterou za největší pozitivní změnu označilo přes dvě třetiny respondentů a poukazovali na úpravu centra, opravu chodníků, výstavbu dětských hřišť a dostupnost sportovišť. Zvýšení atraktivity a účelnější využití veřejného prostoru Přes 90 % respondentů, a to jak rezidentů, tak návštěvníků, vnímá pozitivní změnu ve zkvalitnění veřejných prostranství v revitalizované zóně IPRM. Respondenti poukazují zejména na úpravu centra, náměstí Sítná, opravu chodníků a dětských hřišť. Tato pozitivní změna se odrazila i ve vyjádření respondentů, kdy 68,6 % dotázaných vybralo revitalizaci jako jednu z největších pozitivních změn, ke které ve městě došlo. Tyto dva nejrozsáhlejší projekty dosud nebyly realizačně ukončeny. Dále ještě nebyly ukončeny dva projekty zaměřené na rekonstrukci komunikací a chodníků v řešené zóně. Graf 77: Došlo ke zvýšení atraktivity veřejných prostranství?

Rezidenti

Návštěvníci

2,0%

5,0%

6,1% 14,3%

40,0%

55,0%

77,6%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti a veřejných služeb v oblasti kultury a volnočasových aktivit Nabídka v oblasti sportu a relaxace doznala pozitivní změny podle 83,7 % rezidentů a 68,4 % návštěvníků. Respondenti vyzdvihovali různé možnosti aktivit dle vlastních preferencí (z toho lze usuzovat na širokou nabídku možností v oblasti sportu). Nejvíce respondentů zmiňovalo Sletiště (Sportovní areál města Kladna), kde byla v rámci IPRM zprovozněna zdevastovaná (dříve vyhořelá) sportovní hala. V rámci IPRM byla podpořena řada dalších sportovišť, které jsou využívány uživateli s daným zájmem (např. výstavba lezecké stěny v nevyužívaném průmyslovém areálu). Zlepšení v oblasti sportu a relaxace bylo druhou nejčastěji označovanou, i když se značným odstupem, pozitivní změnou mezi respondenty. Celkem 18,6 % respondentů změnu v této oblasti označilo za jednu z největších pozitivních změněn.

225

Graf 78: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky sportování a relaxace?

Rezidenti 2,0%

Návštěvníci

10,2% 21,1%

4,1%

31,6% 44,9% 10,5%

38,8% 36,8%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


K pozitivní změně v oblasti nabídky kulturního a společenského života došlo podle vyjádření u více než poloviny rezidentů (57,1 %) a 60 % návštěvníků. Respondenti, podle kterých v oblasti nabídky kulturního a společenského života nedošlo k pozitivní změně, poukazovali zejména na zavřené divadlo (jedná se o Městské divadlo Kladno, které je stále předmětem rekonstrukce v rámci IPRM) a zavřené kino s tím, že „za kulturou“ jezdí spíše do Prahy nebo Slaného. Respondenti, podle, kterých došlo k pozitivní změně, vyzdvihovali rekonstrukci divadla Lampion, které bylo v rámci IPRM modernizováno. Někteří poukázali na využívání rekonstruované knihovny. Oblast kultury se ukazuje jako oblast, o kterou se primárně zajímá méně obyvatel a intervence tak působí více selektivně a jsou pozitivně hodnoceny těmi, kdo příslušná kulturní zařízení využívají (divadlo, knihovnu apod.). Graf 79: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky kulturního a společenského života?

Rezidenti

Návštěvníci

12,2% 25,0%

6,1%

20,0%

34,7%

24,5%

15,0% 40,0% 22,4%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Nevím


226

Zlepšení kvality a dostupnosti občanské vybavenosti v oblasti vzdělávání Byly rekonstruovány dvě mateřské školy, u kterých došlo k celkovému navýšení kapacity o 126 míst. Intervence tak zajistila vyřešení nedostatku míst v mateřských školách. Dále byla rekonstruována jedna základní a střední škola. Na jedné střední škole došlo k modernizaci praktické výuky pekař, cukrář. Dopad intervence je u cílové skupiny rekonstruovaných škol a zkvalitnění výuky. Zlepšení v oblasti městské dopravy V rámci IPRM došlo k rekonstrukci zastávek a zálivů městské autobusové dopravy, která neměla vliv na intenzitu a četnost spojů. Rekonstrukce zastávek zajišťuje využitelnost nízkopodlažních ekologických vozidel (umožňuje nástup a výstup do nízkopodlažních autobusů). Potřebnou obnovu vozového parku dopravní podnik zajistil v rámci individuální projektu v oblasti podpory 1.2 ROP SČ mimo rámec IPRM. Podle 61,2 % rezidentů a 52,6 % návštěvníků celkově došlo ke zkvalitnění městské dopravy. Přesto, že respondenti chválili rekonstrukci zastávek, tak někteří poukazovali na nedostatečnost spojů. Hodnocení je tedy celkově pozitivní, ale z hlediska rezidentů záleží zejména na spojích, která může s ohledem ke svému místu bydliště využívat. Graf 80: Došlo ke zkvalitnění v oblasti městské dopravy?

Rezidenti

Návštěvníci

2,0% 8,2% 26,5% 36,8%

31,6%

28,6%

34,7%

Ano

Spíše ano

Spíše ne

10,5%

Ne

Nevím

Ano

Spíše ano

21,1%

Spíše ne

Ne

Nevím


4.4.3.2

Oblasti podpory 3.2 a 3.3

4.4.3.2.1 Fyzická revitalizace území Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď



Většinu efektů ROP SČ v oblasti revitalizací území lze považovat za významné či spíše významné pro cílové skupiny.

227



Nejvýznamnějším potvrzeným efektem je vznik příjemnějšího a estetičtějšího prostředí v obcích. Dále pak lze jako významné hodnotit tyto efekty: zkvalitnění životního prostředí v obcích, zvýšení atraktivity obcí, bezpečnější pohyb obyvatel v obci a zlepšení dostupnosti služeb občanské vybavenosti obce pro obyvatele).



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Díky zlepšení prostředí v podpořených obcích mohou obyvatelé podpořených obcí žít v příjemnějším prostředí a zvyšuje se jejich spokojenost s prostředím v obci. Obyvatelé v některých případech využívají lepší podmínky pro rozvoj spolkového a kulturního života v obci. Současně dochází v některých případech ke zvýšení zájmu návštěvníků o podpořené obce.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti fyzických revitalizací byla potvrzena.

Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti revitalizace území se zaměřovaly převážně na fyzickou revitalizaci městských jader a centrálních částí venkovských obcí a dále na revitalizace brownfields87. V rámci podpořených projektů byla zejména upravena a vybavena veřejná prostranství, např. povrchy, veřejná zeleň, veřejné osvětlení, dětská hřiště včetně vybavení, městský mobiliář apod.). V rámci revitalizací byly rovněž modernizovány a renovovány stávající stavební objekty. Ve vazbě na fyzickou revitalizaci území byly doplňkově realizovány i výstavby technické infrastruktury (např. inženýrské sítě) a odstraňovány ekologické zátěže malého rozsahu, upracovány související komunikace či byly provedeny související terénní úpravy. Celkem byla v rámci projektů regenerována a revitalizována veřejná prostranství o celkové ploše cca 68 ha, z toho cca 37 ha na území měst nad 5 tisíc obyvatel (oblast podpory 3.2) a cca 30 ha v obcích s méně než 5 tisíci obyvateli. Z hlediska rozsahu regenerované a revitalizované plochy tak není výsledný rozdíl mezi venkovským a městským územím příliš výrazný (nicméně pokud se zohlední i podpora městského území v rámci oblasti podpory 3.1 lze konstatovat, že dominovala podpora městských území). Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů dosáhla rozlohy cca 4 tis. m 2 ve městech (o. p. 3.2) a 1 tis. m2 ve venkovských oblastech (o. p. 3.3). Dosažení předpokládaných výsledků a dopadů projektů v oblasti fyzických revitalizací bylo ověřeno v rámci terénního šetření. V rámci tohoto šetření byly zároveň identifikovány neočekávané dopady, a to jak pozitivní, tak negativní. Dle zjištění si však příjemci v 95 % nejsou vědomi žádných nežádoucích dopadů realizovaných projektů, nicméně některé ojedinělé negativní dopady byly identifikovány. Zjištěné efekty včetně jejich významnosti jsou znázorněny v teorii změny uvedené níže.

87

Brownfileds byly definovány následovně: nemovitosti (pozemky nebo objekty), které se nachází na současně nebo v minulosti zastavěných územích, které nejsou efektivně využívané a které jsou zanedbané a případně i kontaminované. Jedná se o nemovitosti, které nelze efektivně využívat, aniž by proběhl proces jejich regenerace. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity.

228

Obrázek 13: Validovaná teorie změny pro PO3 - revitalizace území


Zvýšit roli měst v sociálněekonomickém rozvoji kraje

Zlepšit fyzický stav obcí, důraz na centrální části obcí

Vstupy Celkové vyčerpané veřejné prostředky 1 304 439 309,Kč;

Aktivity

Úprava a vybavení veřejných prostranství Odstranění starých ekologických zátěží a transformace brownfields s budoucím nekomerčním využitím

Renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů v rámci revitalizace území

Tematická oblast: revitalizace území Výstupy aktivit

Výsledky intervence Odstranění ekologické zátěže

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/ ve venkovských oblastech dosaženo: 36,9/ 30,8ha předpoklad: 37,1/30,4ha za celou o.p. Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech/ve venkovských oblastech za celou o.p. dosaženo: 4 039/1 041m2 předpoklad: 4 039/953m2

Zlepšení životního prostředí v obci

Příjemnější a estetičtější prostředí v obci pro obyvatele


Dlouhodobé dopady

Zlepšení dostupnosti služeb a občanské vybavenosti obce

Zvýšení atraktivity pro obyvatele

Zvýšení atraktivity pro návštěvníky

Cíle o.p. v PO3 Zvýšit kvalitu života residentů regionálních center a měst a zlepšit kvalitu prostředí ve venkovských obcích

Cíle o.p. v PO3 Zlepšit dostupnost a kvalitu veřejných služeb

Zvýšení atraktivity pro investory

Zvýšení hodnoty nemovitostí Zpoplatnění parkování

Cíle o.p. v PO3 Zvýšit atraktivitu regionálních center a měst a a stabilizovat venkovské osídlení




Předpoklady naplnění (interní faktory): • zajištění nového využití ploch a budov

Externí faktory: • realizace dalších (i návazných) projektů

229

Graf 81: Hodnocení efektů v oblasti revitalizace území Příjemnější a estetičtější prostředí v obci pro její obyvatele Atraktivnější prostředí obce pro návštěvníky Zlepšení kvality životního prostředí v obci Bezpečnější pohyb obyvatel po obci Zlepšení dostupnosti služeb a občanské vybavenosti obce pro obyvatele Lepší podmínky pro spolkový a kulturní život v obci Atraktivnější prostředí pro investory Zvýšení hodnoty nemovitostí v obci Zkvalitnění veřejných prostranství v obci díky odstranění ekologické zátěže 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 64: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast revitalizace území Klíčový význam

Vysoký význam

Součet prvních dvou kategorií


73 %

27 %

100 %

Velmi významný

Atraktivnější prostředí obce pro návštěvníky

45,5 %

45,5 %

91 %

Velmi významný

Zlepšení kvality životního prostředí v obci

45,5 %

45,5 %

91 %

Velmi významný


36 %

50 %

86 %

Velmi významný

Zlepšení dostupnosti služeb a občanské vybavenosti obce pro obyvatele

32 %

27 %

59 %

Spíše významný


23 %

27 %

50 %

Spíše významný

Atraktivnější prostředí pro investory

9%

36 %

45 %

Méně významný

Zvýšení hodnoty nemovitostí v obci

18 %

18 %

36 %

Méně významný

Zkvalitnění veřejných prostranství v obci díky odstranění ekologické zátěže

14 %

9%

23 %

Méně významný

Efekt Příjemnější a atraktivnější prostředí pro její obyvatele


230

Vyhodnocení efektů Příjemnější a atraktivnější prostředí pro obyvatele obce Hlavním potvrzeným efektem realizovaných projektů v oblasti fyzických revitalizací je příjemnější a atraktivnější prostředí pro obyvatele obce. Všichni příjemci tento efekt považují za klíčový či efekt s vysokým významem. Jako klíčový efekt realizovaných projektů jej označilo 73 % příjemců. Revitalizovaná veřejná prostranství zejména v centrech obcí jsou vnímána jako výrazná estetická zhodnocení jader. Příjemnějšímu a estetičtějšímu prostředí napomáhají jak rekonstrukce náměstí/návsi (povrchy, mobiliář, doprava v klidu, městská zeleň) a obdobně i přilehlých zón či jiných specifických území (např. lázeňská promenáda), tak přímo objektů/budov v obci (fasády veřejných budov, jako MÚ/OÚ, knihoven apod.). V některých případech byly ovšem revitalizovány i necentrální lokality, včetně problémových lokalit (např. lokalita Na Kácku, Sázava). Cílová skupina, resp. počet obyvatel, kteří jsou přímou cílovou skupinou projektů podpořených v rámci této skupiny je vysoký jak ve městech (resp. v rámci 17 obcí realizujících projekty fyzické revitalizace v rámci oblasti podpory 3.2), které mají celkem téměř 230 tis. obyvatel, tak ve venkovských obcích (resp. v rámci 36 obcí realizujících projekty fyzické revitalizace v rámci oblasti podpory 3.3), ve kterých žije dalších 76 tis. obyvatel. Zlepšení kvality životního prostředí v obci a zkvalitnění veřejných prostranství v obci díky odstranění ekologických zátěží Příjemci je velmi výrazně oceňováno rovněž zlepšení kvality životního prostředí v obci. Jako klíčový tento efekt hodnotí 45 % příjemců a dalších 45 % jako efekt s vysokým významem. Pro projevení tohoto efektu bylo klíčové zahrnutí výsadby či renovace veřejné zeleně do projektů, i projekty koncentrující se na revitalizaci ploch veřejných parků. Zjištěny byly i některé dílčí pozitivní efekty týkající se kvality životního prostředí jako např. vznik prostor pro kontejnery na třídění odpadu v rámci revitalizovaného veřejného prostranství či realizace návazných opatření v organizaci dopravy (opatření navazující na revitalizaci náměstí), v jejichž důsledku došlo ke snížení počtu kamionů projíždějících městem a tedy i snížení hlukové zátěže obyvatel. Výše popsaný efekt je velmi úzce spjat i se zkvalitněním veřejných prostranství v obci v návaznosti na odstranění ekologické zátěže, které má na kvalitu životního prostředí rovněž přímé pozitivní dopady. Efekt byl nicméně zjištěn v menší frekvenci a celkově má svou souhrnnou významnost nižší – klíčový je pouze pro 14 % respondentů (zejména vzhledem k omezenému počtu projektů, které pracovaly s ekologickými zátěžemi). Je však vhodné jej vnímat společně s efektem zlepšení kvality životního prostředí v obci. Bezpečnější pohyb obyvatel v obci Příjemci rovněž poměrně vysoce oceňují zlepšení bezpečnosti pohybu obyvatel v obci v návaznosti na projekty revitalizace (pro 36 % je dokonce tento efekt klíčový). Efekt mohl nastat zejména díky zahrnutí výstavby/rekonstrukcí chodníků (včetně bezbariérových řešení) do projektů, doplnění značení (v některých případech byla totiž veřejná prostranství před revitalizací jednolitou plochou bez značení, obrubníků, chodníkových zón atd.), podpoře veřejného osvětlení v rámci projektů, změnou organizace dopravy v rámci revitalizovaných ploch a v některých případech i úprav autobusových zastávek v obcích. Zlepšení dostupnosti služeb a občanské vybavenosti V návaznosti na realizované projekty fyzických revitalizací došlo i ke zlepšení dostupnosti služeb a občanské vybavenosti, což velmi významně pocítilo 59 % respondentů. Tento efekt nastal zejména díky novým oživením a zatraktivněním center měst a obcí. V návaznosti na fyzické revitalizace veřejných prostor se tato místa stávají atraktivnější i pro provozovatele služeb občanské 231

vybavenosti. Příjemci s pozdějším termínem realizace projektu očekávají projevení tohoto efektu ještě v pozdějším období. Předpokladem je v tomto případě zajištění nového využití rekonstruovaných budov, popř. veřejných ploch/prostranství – např. pro farmářské trhy zaměřené na regionální produkty. Lepší podmínky pro spolkový a kulturní život v obci Zlepšení podmínek pro spolkový a kulturní život v obci je rovněž efektem, který se může projevit až s určitým odstupem od ukončení projektu fyzické revitalizace. Nicméně již v polovině případů respondenti tento efekt deklarovali jako klíčový či jako efekt s velkým významem. V rámci individuálních rozhovorů s příjemci bylo zjištěno, že opravená náměstí obnovila svou společenskou funkci – stala se místem setkávání místních obyvatel. Jako příklad může sloužit Brandýs nad Labem Stará Boleslav: „V letních měsících jsou obsazené všechny lavičky, děti se koupou v kašně, lidé se často fotí u kašny či sochy, na náměstí se pořádají různé kulturní akce, jako například volební mítinky, Mikuláš, Vánoční trhy, běh pro město, koncerty apod. a také nějaké prezenční akce, v rámci kterých se představují soukromé firmy, naposledy to byla například prezentace místního fitness centra“88. Ke zlepšení podmínek pro spolkový a kulturní život napomohlo třeba i zařazení investic pro zlepšení zázemí pro provozovatele veřejných akcí (konkrétně zřízení stojanů s rozvodem elektřiny a vody na náměstí). Zvýšení hodnoty nemovitostí Zvýšení hodnoty nemovitostí v obci je příjemci pociťováno již v nižší míře, přičemž téměř u dvou třetin projektů jej příjemci vůbec nepociťují či má pro ně pouze nízký význam. Atraktivnější prostředí obce pro obyvatele, návštěvníky a investory Zvýšení atraktivity prostředí obcí pro obyvatele, návštěvníky i investory by mělo být výsledným dopadem projektů fyzické revitalizace a vyplývá z jednotlivých dílčích efektů popsaných výše. Terénní šetření ukázalo, že příjemci vnímají přímý efekt mezi projekty fyzické revitalizace a atraktivitou obcí pro obyvatele i návštěvníky, ale méně již pro investory. Zvýšení atraktivity obcí pro investory je tak pro příjemce druhořadé, v prvé řadě realizací projektů sledují zvýšení atraktivity pro své obyvatele a následně pro návštěvníky. Pozitivní dopady na návštěvníky (zvýšení jejich počtu) nastaly zejména v případě, že na projekt revitalizace navazovaly i projekty/aktivity v oblasti cestovního ruchu (např. při realizaci projektu Revitalizace brownfieldu bývalé sklářské osady Na Kácku v obci Sázava spolupracoval příjemce s Hutí František, která je přímo v dané lokalitě a efekty se tak mohly vzájemně posílit). Neočekávané pozitivní efekty U projektů v oblasti fyzické revitalizace nebyly identifikovány žádné výraznější neočekávané pozitivní efekty na cílové skupiny. V dílčích případech byl příjemci deklarován dopad projektů na další opravy a rekonstrukce budov, ať již ze strany obce (přípravu návazných projektů či jejich rozšíření, např. doplněním dalších hracích prvků, zmínilo v rámci terénního šetření více obcí) či dokonce ze strany obyvatel („obyvatelé jsou v návaznosti na projekt motivováni rekonstruovat fasády přilehlých nemovitostí89“).

88

Zdroj: Individuální rozhovor s L. Fojtíkovou (MÚ Brandýs nad Labem)

89


232

Neočekávané negativní Mezi neočekávané negativní efekty projektů fyzických revitalizací lze zařadit negativní reakce občanů na zpoplatnění parkovacích stání na revitalizovaných územích (např. náměstí), prostřednictvím parkomatů, které byly instalovány (nicméně tyto efekty byly zjištěny ojediněle a navíc po vysvětlení ze strany představitelů obce, občané toto opatření přijali).

4.4.3.2.2 Vzdělávací infrastruktura Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď



Většinu efektů ROP SČ v oblasti vzdělávací infrastruktury lze považovat za významnou či spíše významnou pro cílové skupiny.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení (zejména MŠ), možnost využívat kvalitnější vybavení s následným dopadem na zvýšení dovedností žáků a zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve vzdělávacích zařízeních s dopadem na zvýšení zájmu o výuku (zejména SŠ).



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Využívání kvalitnějšího vybavení ve výuce vede dle očekávání ke zvýšení oborových dovedností žáků. Kvalitnější a přívětivější prostředí ve školách přispívá také k celkovému zvýšení zájmu o výuku, a to jak ze strany stávajících žáků, tak ze strany potenciálních zájemců, což se projevuje zvýšením počtu žáků u zápisu (týká se všech stupňů vzdělávání).




Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti vzdělávací infrastruktury byly zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci infrastruktury pro vzdělávací zařízení včetně investic zaměřených na dosahování energetických úspor. Součástí projektů cílených na rozvoj vzdělávací infrastruktury bylo také zavádění moderních technologií a inovací do výuky (např. výpočetní techniky) s ohledem na zvýšení kvality výuky. Mezi podporovaná zařízení patřily mateřské školy, základní školy, střední školy, základní umělecké školy a další typy vzdělávacích zařízení. Dosažení předpokládaných výsledků a dopadů projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury bylo ověřeno na základě terénního šetření. Zároveň byly identifikovány neočekávané dopady, a to jak pozitivní, tak negativní. Dle zjištění si však příjemci v 95 % nejsou vědomi žádných nežádoucích dopadů realizovaných projektů. Zjištěné efekty včetně jejich významnosti jsou znázorněny v teorii změny uvedené níže. Celkem bylo v rámci projektů vybudováno či zrekonstruováno (včetně transformace nevyužívaných prostor na využití pro vzdělávací účely) 147 vzdělávacích zařízení, přičemž po ukončení všech projektů je očekáváno 173 zařízení. Nově bylo přitom vybudováno 21 objektů pro vzdělávání a dalších 119 objektů bylo zrekonstruováno. Dále ve 46 vzdělávacích zařízeních bylo v rámci projektů obnoveno či modernizováno vybavení.

233

Obrázek 14: Validovaná teorie změny pro PO3 - vzdělávací infrastruktura


Zajištění dostupnosti a kvality služeb voblasti vzdělávání

Přizpůsobení nabídky vzdělávání potřebám na trhu práce

Aktivity

Výstupy aktivit

Budování infrastruktury (nákup, výstavba)

Počet nových a zrekonstruovaných vzdělávacích zařízení a počet zařízení nově se vzdělávacím účelem dosaženo: 147 předpoklad: 173 z toho: nových: 21 zrekonstruovaných: 119 nově se vz. účelem: 7

Modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů Transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce

Vstupy Celkové vyčerpané veřejné prostředky 2 482 663 074,Kč

Tematická oblast: vzdělávání

Zavádění moderních technologií a dalších inovací ve výuce


Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech/ve venkovských oblastech dosaženo: 18 424 / 27 251 m2 předpoklad: 25 576 /29 470 m2

Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením dosaženo: 78 předpoklad: 90 Nezamýšlené negativní výsledky/dopady Nezamýšlené pozitivní výsledky/dopady

Výsledky intervence Zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení

Dlouhodobé dopady Vyšší zaměstnatelnost rodičů předškolních dětí

Možnost využívat kvalitnější vybavení pro výuku


Zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve školách

Zvýšení zájmu o výuku





Rozšíření prostor pro volnočasové aktivity Zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce



Zvýšení zaměstnanosti (noví zaměstnanci zařízení)

Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): • účinné využívání nového vybavení

Externí faktory: • demografický vývoj (počet dětí) • dopravní dostupnost zařízení

234

V rámci terénního šetření byly dopady v oblasti vzdělávání hodnoceny v detailnějším pohledu dle typů vzdělávacích zařízení, tj. v rozlišení podle mateřských, základních a středních škol90. Níže jsou uvedeny grafy znázorňující hodnocení efektů intervencí ROP SČ v oblasti vzdělávací infrastruktury dle jednotlivých stupňů vzdělávání. Graf 82: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro vzdělávání - mateřské školy

Zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení Zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve školách (nové vybavení - např. nábytek, sociální zázemí apod.) Snížení provozních nákladů zařízení Možnost využívat kvalitnější vybavení (vybavení pro výuku, technika apod.) Vyšší zaměstnatelnost rodičů předškolních dětí Zvýšení bezbariérovosti Zvýšení dovedností žáků

0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 65: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast vzdělávání (MŠ) Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam



Zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení

73 %

14 %

87 %

Velmi významný

Zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve školách (nové vybavení např. nábytek, sociální zázemí apod.)

50 %

27 %

77 %

Velmi významný

Možnost využívat kvalitnější vybavení (vybavení pro výuku, technika apod.)

36 %

41 %

77 %

Velmi významný

Vyšší zaměstnatelnost rodičů předškolních dětí

27 %

32 %

59 %

Spíše významný


41 %

9%

50 %

Spíše významný


23 %

27 %

50 %

Méně významný


18 %

32 %

50 %

Méně významný

90

Jedná se o tři nejčetnější skupiny projektů dle typu vzdělávacího zařízení v oblasti vzdělávací infrastruktury v PO3.

235

Graf 83: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro vzdělávání - základní školy Možnost využívat kvalitnější vybavení pro výuku (jazykové a odborné učebny, IT vybavení apod.) Zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve školách (nové vybavení - např. nábytek, sociální zázemí apod.) Zvýšení dovedností žáků Snížení provozních nákladů zařízení Zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení Zvýšení zájmu o výuku (zvýšení počtu zájemců u zápisu) Zvýšení bezbariérovosti Zlepšení studijních výsledků žáků Zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 66: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast vzdělávání (ZŠ) Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam



Možnost využívat kvalitnější vybavení pro výuku (jazykové a odborné učebny, IT vybavení apod.)

77 %

15,5 %

92,5 %

Velmi významný


46 %

38,5 %

85 %

Velmi významný


46 %

31 %

77 %

Velmi významný


38,5 %

38,5 %

77 %

Velmi významný


38,5 %

23 %

61,5 %

Spíše významný


15,5 %

46 %

61,5 %

Spíše významný


15,5 %

38,5

54 %

Spíše významný

Zvýšení zájmu o výuku (zvýšení počtu zájemců u zápisu)

23 %

23 %

46 %

Méně významný


15,5 %

23 %

38,5 %

Méně významný

236

Graf 84: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro vzdělávání - střední školy Možnost využívat kvalitnější vybavení pro výuku (jazykové a odborné učebny, IT vybavení apod.) Zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení Zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve školách (nové vybavení - např. nábytek, sociální zázemí apod.) Zvýšení dovedností žáků Zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce Zvýšení bezbariérovosti Zvýšení zájmu o výuku (zvýšení počtu zájemců u zápisu) Zlepšení studijních výsledků žáků Snížení provozních nákladů zařízení 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 67: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast vzdělávání (SŠ) Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam



Možnost využívat kvalitnější vybavení pro výuku (jazykové a odborné učebny, IT vybavení apod.)

92 %

8%

100 %

Velmi významný


58 %

42 %

100 %

Velmi významný


58 %

25 %

83 %

Velmi významný

Zvýšení zájmu o výuku (zvýšení počtu zájemců u zápisu)

33 %

50 %

83 %

Velmi významný


42 %

33 %

75 %

Velmi významný


58 %

8%

66 %

Spíše významný


33 %

33 %

66 %

Spíše významný


33 %

17 %

50 %

Spíše významný


25 %

8%

33 %

Méně významný

237

Vyhodnocení efektů Zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení a vyšší zaměstnatelnost rodičů předškolních dětí Navýšení kapacity vedoucí ke zlepšení dostupnosti vzdělávacích zařízení je příjemci považováno za jeden z nejvýznamnějších efektů realizovaných projektů pro cílové skupiny, a to především vzhledem k nedostatku míst zejména v mateřských školách (viz graf výše). Jako klíčový či vysoký tento efekt označilo více než 80 % respondentů, kteří realizovali projekt pro mateřskou školu. V menší míře se tento efekt projevuje i u základních a středních škol (viz grafy výše), především pak ale u některých základních škol v menších obcích. Zlepšení dostupnosti zařízení lze na základě šetření označit jako velmi významný dopad na úrovni mateřských škol, a jako spíše významný u základních a středních škol. Zvýšení kapacity zařízení bylo nejčastějším výstupem projektů zaměřených na rozvoj mateřských škol, kdy v průměru došlo u podpořených zařízení k navýšení kapacity o 61 %. V rámci projektů zaměřených na budování infrastruktury pro předškolní vzdělávání bylo celkem vybudováno již 19 nových zařízení a zrekonstruováno celkem 64 zařízení pro předškolní vzdělávání (na základě závazku příjemců by mělo být vybudováno celkem 27 a zrekonstruováno 71 zařízení). Díky zlepšení dostupnosti mateřských škol v důsledku zvýšení kapacity zařízení realizace projektů také přispěla ke zvýšení zaměstnatelnosti rodičů předškolních dětí. Větší počet míst v mateřských školách totiž umožnil některým z nich přijímat děti v mladším než předškolním věku. Dostupnost vzdělávacích zařízení a míra jeho využívání je v některých případech ovlivněna dopravní dostupností daného zařízení (tj. v hůře dopravně dostupných obcích či odlehlejších částech měst). V případě změny obslužnosti veřejnou hromadnou dopravou může být ovlivněna míra využívání a atraktivita daného vzdělávacího zařízení. Využívání kvalitnějšího vybavení a zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku Jako velmi významný dopad vnímají příjemci v oblasti vzdělávací infrastruktury možnost využívat kvalitnější vybavení pro výuku (tento efekt je relevantní u základních a středních škol). Celkem 92 % respondentů z podpořených středních škol přitom zkvalitnění vybavení považuje za klíčový efekt, který se projevuje především ve zlepšení technického pracovního prostředí (využívání technicky vyspělejšího vybavení pro praktickou výuku), kdy studenti se mohou například seznamovat s reálnými zařízeními a stroji používanými v praxi (a nikoli používat pouze modely). Využívání kvalitnějšího vybavení včetně zavedených inovativních prvků ve výuce vede ke zvýšení dovedností žáků a v menší míře také ke zlepšení studijních výsledků žáků. Jelikož se v tomto případě jedná o dlouhodobější efekt, lze do budoucna očekávat jeho zvýšení. Mezi středními školami získaly podporu v rámci ROP SČ v drtivé většině střední odborné školy a střední odborná učiliště. Podpořeno tak bylo odborné střední vzdělávání, kde je potřeba kvalitního a moderního technického vybavení vyšší než v případě všeobecně zaměřených středních škol. Pořízení technického vybavení odpovídajícího zaměření školy dle zjištění usnadňuje přechod absolventů středních odborných škol a učilišť na trh práce a zlepšuje možnosti jejich pracovního uplatnění (díky zvýšení zájmu žáků o výuku, zlepšení jejich odborných dovedností i studijních výsledků). Tento efekt byl posílen i specifikací výzvy č. 81, která byla určena pro střední školy a jiné instituce s převážně technickým či přírodovědným zaměřením. Velmi významným dopadem projektů v oblasti vzdělávání bylo také zajištění přívětivějšího prostředí pro výuku ve školách, které spočívalo v pořízení nového nábytku, zkvalitnění sociálního zázemí v budovách, vymalování učeben apod. Jako klíčový či vysoký označily význam tohoto efektu více než tři čtvrtiny respondentů na všech stupních vzdělávání (v případě středních škol dokonce 100 %).

238

Využívání kvalitnějšího vybavení i zlepšení prostředí ve školách se v dlouhodobějším pohledu kladně projevuje ve zvýšení zájmu žáků o výuku, a to především u středních škol (v 83 % klíčový či vysoký význam). U základních škol se ukázala vazba na zvýšení zájmu o výuku jako méně významná (v 54 % byl význam nízký či efekt vůbec nenastal). V případě mateřských škol není tento efekt relevantní. Předpokladem pro dosažení dlouhodobých cílů, tj. zvýšení dovedností žáků, zlepšení jejich výsledků a zvýšení zájmu o výuku (vedoucích v případě SŠ ke zlepšení pozice absolventů SOŠ a SOU na trhu práce) je účinné využívání nově pořízeného vybavení pro výuku, tj. časté zařazování praktických lekce s využitím nových technických pomůcek či strojů do výuky, odborná způsobilost pedagogických pracovníků k obsluze nových zařízení apod. Zvýšení bezbariérovosti Vedlejším efektem realizace projektů bylo také zvýšení bezbariérovosti vzdělávacích zařízení. Příjemci využili investiční aktivity k tomu, aby adaptovali prostory pro potřeby handicapovaných osob. Také dle výsledků šetření bylo zvýšení bezbariérovosti spíše méně významným efektem pro cílové skupiny projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury. Snížení provozních nákladů zařízení U části podpořených zařízení došlo také ke snížení nákladů na provoz zařízení. K úspoře energie vedly realizované intervence v případě, že se jednalo o investici v oblasti rekonstrukci stávajících prostor vzdělávacích zařízení včetně opatření zacílených na energetické úspory. Pokud však byla v rámci projektu vystavěna nová budova či přistavěna část stávající budovy, docházelo spíše ke zvýšení provozních nákladů zařízení. Výjimkou jsou případy, kdy byla vystavěna nová budova, která nahradila staré prostory nevyhovující z hlediska současných požadavků na energetickou náročnost. Významný byl tento efekt v případě základních škol (v 76 % klíčový či vysoký význam), u ostatních typů zařízení se jednalo o méně významný efekt (viz grafy výše). Neočekávané pozitivní efekty U projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury byly identifikovány i některé neočekávané pozitivní efekty na cílové skupiny. V případě výstavby nových zařízení (nejčastěji mateřských škol) docházelo současně k vytvoření pracovních míst pro zaměstnance nově vzniklé školy. Projekty tímto způsobem přispěly ke zvýšení zaměstnanosti v dané obci či blízkém regionu. Vznik nových mateřských škol v některých obcích či částech měst také podnítil místní komunitní život díky pořádání různých společenských akcí se zapojením veřejnosti. Neočekávané negativní Někteří příjemci vnímají negativně také skutečnost, že museli na základě zákona o veřejných zakázkách v rámci projektu pořídit nejlevnější dostupné vybavení, které neodpovídalo jejich potřebám (např. venkovní herní prvky apod.). Nicméně se lze domnívat, že při využití prostředků z jiných veřejných zdrojů by pravděpodobně museli postupovat obdobným způsobem.

4.4.3.2.3 Zdravotní péče Evaluační otázka: Jsou dosažené efekty a dopady významné pro cílové skupiny? Lze v souvislosti s dosaženými efekty (dopady) identifikovat očekávanou změnu v chování cílových skupin? Odpověď



Všechny efekty ROP SČ v oblasti zdravotní péče lze považovat za významné či spíše významné pro cílové skupiny. 239



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zkvalitnění zdravotní péče, i rozšíření nabídky zdravotní péče o nové typy léčby a péče a poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů. Což se projevilo i v potvrzeném efektu zvýšení atraktivity zdravotnických zařízení, jak ze strany klientů (růst zájmu o péči v zařízení), tak na straně zaměstnanců (zařízení jsou pro zaměstnance atraktivnější).



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat i změny v chování cílových skupin. Díky zkvalitnění a rozšíření poskytované zdravotnické péče dochází ze strany obyvatel regionu zvýšení zájmu o péči v podpořených zařízeních a také zvýšení zájmu potenciálních zaměstnanců z řad obyvatel o získání pracovního místa v podpořených zařízeních. Dle očekávání vedou uvedené efekty ke zkrácení doby, kterou pacienti/klienti (obyvatelé regionu Střední Čechy) tráví ve zdravotnickém zařízení při vyšetření či v rámci dlouhodobější léčby. Kvalitnější péče také částečně přispívá ke zkrácení doby pracovní neschopnosti obyvatel využívajících podpořená zařízení, tj. ke zrychlení jejich rekonvalescence.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti zdravotní péče byla potvrzena.

Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti zdravotní péče byly zaměřeny na modernizaci a obnovu objektů zdravotní péče, zavádění moderních technologií a pořízení zařízení a vybavení pro zvýšení kvality poskytovaných zdravotnických služeb. Doplňkově byly realizovány i terénní úpravy či investice směřující k energetickým úsporám. Mezi podporovaná zařízení patřily zejména nemocniční zařízení a polikliniky/zdravotní střediska a dále (de facto doplňkově) odborné léčebné ústavy jako rehabilitační zařízení a jiná zdravotnická zařízení (dětský domov pro děti se zdravotním a kombinovaným postižením). Dosažení předpokládaných výsledků a dopadů projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury bylo ověřeno na základě terénního šetření. Zároveň byly identifikovány ojedinělé negativní dopady. Zjištěné efekty včetně jejich významnosti jsou znázorněny v teorii změny uvedené níže. V rámci podpory infrastruktury v oblasti zdravotní péče směřovaly investice primárně do měst (o.p. 3.2), projekty ve venkovském prostoru (o.p. 3.3) byly realizovány v omezené míře (4 projekty). Nicméně efekty z projektů realizovaných v rámci oblasti podpory 3.2 jsou mířeny i na obyvatele venkovského území, protože podporovaná zdravotnická zařízení poskytují péči i obyvatelům mimo samotná města (spádovost nemocničních zařízení přesahuje hranice měst, ve kterých leží). Celkem bylo podpořeno 13 zařízení v rámci o.p. 3.2 (počet projektů realizovaných v rámci o.p. 3.2 byl však dvojnásobný, projekty totiž na sebe navazovaly) a 4 zařízení v rámci o.p. 3.3. Koncentraci finančních prostředků do nižšího počtu subjektů (zejména u oblastních nemocnic) lze hodnotit pozitivně, efekty se tak vzájemně posilovaly a byly pro cílové skupiny výraznější.

240

Obrázek 15: Validovaná teorie změny pro PO3 – zdravotní péče

Prioritní osa 3 ROP SČ Potřeby Transformace lůžek a zdravotnických zařízení, která by poskytovala kvalitní a občanům dostupnou zdravotnickou péči

Zvýšené nároky na infrastrukturu v oblasti zdravotnictví

Aktivity Modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů

Transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce

Zavádění moderních technologií a dalších inovací


Pořízení zařízení a vybavení

Tematická oblast: zdravotní péče Výstupy aktivit Počet zrekonstruovaných zdravotnických zařízení a počet zařízení nově se zdravotnickým účelem dosaženo: 14 předpoklad: 16 z toho: zrekonstruovaných: 13 nově se zdr. účelem: 1

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech dosaženo: 357 m2 předpoklad: 5 840 m 2

Počet zdravotnických zařízení nově vybavených speciálním přístrojovým vybavením dosaženo: 11 předpoklad: 17


Rozšíření nabídky zdravotní péče (poskytování zcela nové léčby/péče) Umožněno poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů

Dlouhodobé dopady



Zkvalitnění lékařské péče Vyšší zájem o péči v zařízení Vyšší bezpečnost pacientů








Zvýšení provozních nákladů zařízení



Předpoklady naplnění cílů (interní faktory): • výběr silného dodavatele (zvládnutí projektu i v době zastavení financování) – velké investiční projekty

Externí faktory: • změny způsobu financování zdravotní péče (úhradová vyhláška apod.) • zdravotní styl a stav obyvatelstva

241

Níže jsou uvedeny grafy znázorňující hodnocení efektů intervencí ROP SČ v oblasti zdravotní péče. Graf 85: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro zdravotní péče Umožněno poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů Zkvalitnění lékařské péče Vyšší zájem o péči v zařízení Rozšíření nabídky zdravotní péče (poskytování zcela nové … Vyšší atraktivita zařízení jakožto zaměstnavatele Rozšíření nabídky dalších (nelékařských) služeb Snížení negativních vlivů poskytované péče/zařízení na… Vyšší bezpečnost pacientů Zkrácení doby vyšetření a/nebo léčby Kratší rekonvalescence a pracovní neschopnost pacientů / … Snížení provozních nákladů zařízení 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 68: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast zdravotní péče Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam



Umožněno poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů

75 %

25 %

100 %

Velmi významný

Zkvalitnění lékařské péče

75 %

25 %

100 %

Velmi významný

Vyšší zájem o péči v zařízení

50 %

50 %

100 %

Velmi významný


75 %

0%

75 %

Velmi významný


75 %

0%

75 %

Velmi významný


50 %

25 %

75 %

Velmi významný


25 %

50 %

75 %

Spíše významný

Vyšší bezpečnost pacientů

25 %

50 %

75 %

Spíše významný


50 %

0%

50 %

Spíše významný


25 %

25 %

50 %

Spíše významný


25 %

25 %

50 %

Méně významný 242

Vyhodnocení efektů Zkvalitnění lékařské péče a Rozšíření nabídky zdravotní péče (poskytování zcela nové léčby/péče) Klíčovým potvrzeným efektem pro cílové skupiny bylo zkvalitnění lékařské péče, což se úzce váže s rozšířením nabídky zdravotní péče o zcela nové typy léčby a péče. Nová léčba a péče je poskytována v celé šíři oborů, například v oblasti onkologie, radiodiagnostické péče, gynekologickoporodnické péče (včetně neonatologie), gastroenterologie, kardiologie, ale i geriatrie a rehabilitační péče. Rozšíření zdravotnické péče bylo potvrzeno jako klíčový efekt v 75 % projektů. Ve shodné míře byly za klíčové označeny efekty zkvalitnění zdravotní péče. Tyto dva efekty spolu úzce souvisejí. Poskytnutí zdravotní péče většímu počtu klientů a Vyšší zájem o péči v zařízení V návaznosti na zjištěnou významnost dvou výše uvedených efektů se projevil jako velmi významný i efekt rozšíření péče většímu počtu pacientů, který byl jako klíčový označen v 75 % případů. V mnohých případech tak již může být kvalitní lékařská péče poskytována v nemocnicích nově či ve větší míře na území Středočeského kraje a pacienti nejsou nuceni za léčbou dojíždět do Prahy (např. onkologická radioterapie). Příjemci již potvrdili o zvýšení zájmu o péči v jejich zařízení, přičemž tento efekt jako klíčový označila polovina respondentů. Dle příjemců se zvýšení atraktivity projevuje i v rámci pravidelných dotazníkových šetření, kterými zjišťují spokojenost pacientů. Vyšší atraktivita zařízení jakožto zaměstnavatele Poměrně významně se efekty projektů projevují i ve zvýšení atraktivity zdravotnických zařízení pro jejich zaměstnance, kteří mohou pracovat s nejmodernějšími technologiemi a v celkově modernizovaných zařízeních. Tento efekt je pravděpodobně významnější právě ve Středočeském kraji, v obcích s dobrou dostupností Prahy, která potencuje zájem kvalitních lékařských pracovníků dojíždět za prací do Prahy (do zařízení s moderním vybavením). Zvýšení atraktivity zdravotnických zařízení pro zaměstnance tak zvyšuje pravděpodobnost získání či udržení kvalitních lékařů i dalšího zdravotnického personálu, což má dále dopad na poskytování kvalitnější péče pacientům. Lze se domnívat, že to je hlavní důvod vysokého hodnocení tohoto efektu ze strany příjemců, který efekt označili jako klíčový v 75 % případů. Rozšíření nabídky dalších (nelékařských) služeb Rozšíření nabídky dalších nelékařských služeb bylo klíčové pro polovinu respondentů, a celkově se tedy jedná o velmi významný efekt, přestože se jedná v zásadě o vedlejší aktivity projektů, ne o klíčové aktivity. Nicméně se jedná o efekty, které cílové skupiny výrazně pociťují. Vyšší bezpečnost pacientů V návaznosti na modernizaci zdravotních zařízení dochází i ke zvýšení bezpečnosti pacientů. Dle příjemců je poskytována modernější léčba s méně nežádoucími efekty na cílové skupiny. Celkově lze efekt označit za spíše významný. Zkrácení doby vyšetření a/nebo léčby a Kratší rekonvalescence a pracovní neschopnost pacientů/klientů V návaznosti na zvýšení kvality poskytované lékařské péče příjemci jako významný efekt pro cílové skupiny i zkrácení doby vyšetření, často zejména čekací doby, či léčby samotné. Tento efekt byl klíčový pro polovinu projektů. Zkrácení rekonvalescence pacientů a doby jejich pracovní neschopnosti bylo příjemci označeno jako spíše významný efekt (pacienti pravděpodobně za léčbou dříve dojížděli do vzdálenějších míst).

243

Snížení provozních nákladů zařízení a Snížení negativních vlivů poskytované péče/zařízení na životní prostředí U části podpořených zdravotnických zařízení došlo také ke snížení nákladů na provoz zařízení. K úspoře energie vedly realizované intervence v případě, že se jednalo o investici v oblasti rekonstrukcí stávajících prostor včetně opatření zacílených na energetické úspory. Jedná se však o dílčí (vedlejší) efekt většiny projektů, ne o primární žádoucí efekt. Zároveň je nutné uvést, že v některých případech při rozšíření péče se provozní náklady mohly i zvyšovat. Celkově se jedná o méně významný efekt. Nakonec je vhodné zmínit ještě skutečnost, že poskytnutí kvalitní lékařské péče blíže bydlišti pacientů omezuje objem dojíždění za léčbou do vzdálenějších míst (Prahy či do vzdálenějších regionálních center) a snižuje tak negativní efekty dopravy na životní prostředí. Mezi dílčí pozitivní efekt lze zařadit i skutečnost, že jeden z příjemců začal upřednostňovat při výběrových řízeních dodavatele využívající ekologické a recyklovatelné materiály. Neočekávané pozitivní efekty Příjemci ani evaluátor neidentifikovali neočekávané pozitivní efekty projektů na cílové skupiny. Neočekávané negativní Mezi negativní dopady lze zařadit zvýšení provozních náklad zařízení, přestože se spíše jednalo o očekávané zvýšení nákladů.

4.4.3.2.4 Sociální integrace Odpověď



Část efektů ROP SČ v oblasti infrastruktury pro sociální služby je považována za významné či spíše významné pro cílové skupiny. Naopak některé očekávané efekty jsou považovány za méně významné.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zvýšení kapacity zařízení poskytujících sociální služby, zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb, rozšíření nabídky poskytovaných služeb.



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Za nejvýraznější změnu lze považovat, že klienti sociálních služeb se v důsledku dosažených efektů zapojují do běžného života a do společnosti, například prostřednictvím účasti na komunitním životě obce či docházením do sociálně terapeutických dílen. Díky zvýšení kapacity zařízení pro sociální péči (včetně vzniku nových zařízení, především pro chráněné bydlení) do těchto zařízení jsou umisťováni či docházejí klienti, pro které dříve byla daná služba nedostupná, a byli tak často v celodenní péči rodinných příslušníků. Možnost využití sociální péče tak přispívá k odlehčení povinností rodinných příslušníků těchto klientů spojených s péčí o závislou osobu, a celkově tak dochází ke zvýšení jejich kvality života.



Funkčnost intervenční logiky v oblasti infrastruktury pro sociální služby byla potvrzena.

Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti infrastruktury pro sociální služby byly zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci stávajících objektů zařízení sociálních služeb sociální péče včetně investic zaměřených na dosahování energetických úspor. Součástí projektů cílených na rozvoj infrastruktury pro sociální služby bylo také pořízení kvalitnějšího vybavení těchto zařízení za účelem 244

zajištění kvality a technologický rozvoj těchto služeb. Mezi podporovaná zařízení patřily zařízení služeb sociální péče i zařízení služeb sociální prevence, služby sociální péče však mezi podpořenými zařízeními převažovaly (v rámci o. p. 3.2 i 3.3). Dosažení předpokládaných výstupů a dopadů projektů v oblasti infrastruktury pro sociální služby bylo ověřeno na základě terénního šetření. Zjištěné efekty včetně jejich významnosti jsou znázorněny v teorii změny uvedené níže. Celkem bylo v rámci projektů vybudováno či zrekonstruováno (včetně transformace nevyužívaných prostor na využití pro sociální služby) 39 zařízení sociálních služeb, přičemž po ukončení všech projektů je očekáváno 40 zařízení. Nově bylo vybudováno 19 objektů pro sociální služby a dalších 9 objektů bylo zrekonstruováno, 11 objektů začalo být nově využíváno pro sociální služby. Ve 2 zařízeních (domovech pro seniory) by po skončení projektů mělo být dle očekávání také nově pořízeno či modernizováno vybavení.

245

Obrázek 16: Validovaná teorie změny pro PO3 - oblast sociální integrace


Aktivity

Zvýšit dostupnost a kvalitu služeb v oblasti sociálních služeb (důraz na přirozené prostředí)

Budování infrastruktury (nákup, výstavba)

Sociální integrace předcházející integraci na trh práce

Snížit polaritu venkovských a městských obcí

Vstupy Celkové vyčerpané veřejné prostředky 502 180 582,Kč

Modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů Úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti Transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce

Pořízení zařízení a vybavení


Tematická oblast: sociální integrace Výstupy aktivit Počet nových a zrekonstruovaných zařízení v oblasti sociální integrace a počet zařízení nově s účelem v oblasti sociální integrace dosaženo: 39 předpoklad: 40 z toho: nových: 19 zrekonstruovaných: 9 nově s účelem: 11 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech/ venkovských oblastech dosaženo: 1937/946 m2 předpoklad: 18 643/ 8466 m2 Počet zařízení pro sociální integraci s novým nebo modernizovaným vybavením dosaženo: 0 předpoklad: 2



Výsledky intervence Zvýšení kapacity zařízení poskytující služby sociální prevence Zvýšení kapacity zařízení pro sociální péči

Zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb zkvalitnění vybavení zařízení

Dlouhodobé dopady

Nižší zdravotní rizika pro obyvatelstvo


Zlepšení zdravotního stavu klientů Rozšíření nabídky poskytovaných služeb









Předpoklady naplnění cílů: • přijetí nového zařízení místní komunitou obyvatel (zejména u sociální prevence) • spolupráce s obcí, spolupráce s rodinami klientů

Externí faktory ohrožující naplnění cílů: • potřeba budoucího financování z dotačních programů • změna potřeb klientů zařízení (např. zdravotní stav klientů)

246

Níže je uveden graf znázorňující hodnocení efektů intervencí ROP SČ v oblasti infrastruktury pro sociální služby. Graf 86: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro sociální služby Umožněno poskytnutí služeb většímu počtu klientů Zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb Rozšíření nabídky poskytovaných služeb Zvýšení integrace klientů do běžného života a společnosti Zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance Zvýšení bezbariérovosti Zlepšení zdravotního stavu klientů Vyšší zaměstnatelnost osob pečujících o klienty Snížení provozních nákladů zařízení Zvýšení kvality života rodinných příslušníků klientů

0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

50%

nízký význam

75%

100%



Tabulka 69: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast sociální integrace Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam

Umožněno poskytnutí služeb většímu počtu klientů

67 %

22 %

89 %

Velmi významný

Zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb

67 %

22 %

89 %

Velmi významný

Rozšíření nabídky poskytovaných služeb

33 %

56 %

89 %

Velmi významný


33 %

44,5

77,5 %

Velmi významný


11 %

67 %

78 %

Velmi významný

0

56 %

56 %

Spíše významný

Zlepšení zdravotního stavu klientů

22 %

11 %

33 %

Méně významný


11 %

22 %

33 %

Méně významný


0%

33 %

33 %

Méně významný


0%

33 %

33 %

Méně významný




247

Vyhodnocení efektů Zvýšení kapacity zařízení poskytujících sociální služby Nejvýznamnějším potvrzeným efektem intervencí v oblasti infrastruktury pro sociální služby bylo zvýšení kapacity zařízení služeb sociální péče a sociální prevence. Umožnění poskytnutí sociálních služeb většímu počtu klientů vnímá jako klíčový či vysoce významný efekt realizovaných projektů 89 % respondentů z řad příjemců, přičemž dvě třetiny z nich vnímají tento efekt jako klíčový. Významnou část projektů realizovaných v oblasti sociální integrace tvořily intervence zaměřené na budování, rozšíření či rekonstrukci objektů pro službu chráněného bydlení (v oblasti sociální péče) a služby azylových domů pro matky/otce s dětmi (v oblasti sociální prevence), kdy došlo k výraznému nárůstu kapacity právě u těchto služeb. Výraznější podpora služby chráněného bydlení v rámci ROP SČ je v souladu s probíhajícím procesem transformace sociálních služeb (zejména přeměny pobytových sociálních služeb), který je reflektován i ve strategických dokumentech Středočeského kraje v oblasti sociálních služeb (viz Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období 2012-13, resp. 2015-17). V některých případech mohlo díky rozšíření prostor pro poskytování služby dojít k lepšímu přizpůsobení služby klientům, například u nízkoprahového centra v podobě oddělení dvou věkových skupin dětí/mládeže. Externím faktorem, který může ohrožovat naplnění očekávaných dopadů vycházejících ze zvýšení kapacity zařízení je potřeba budoucího financování služby z dotačních programů. Zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb Jako velmi výrazný efekt realizovaných projektů příjemci označili také zkvalitnění podmínek pro poskytování služeb, zejména pak zkvalitnění materiálního vybavení. Jedná se především o vybavení nábytkem, vybavení chráněných bytů, nových relaxačních či rehabilitačních pomůcek, rozšíření technického zázemí apod. Význam tohoto efektu je přitom hodnocen na stejné úrovni jako výše uvedený dopad, tj. dvě třetiny příjemců jej označily za klíčový. Rozšíření nabídky poskytovaných služeb Budování a modernizace infrastruktury pro sociální služby vedlo u některých zařízení kromě navýšení kapacity a také k rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Tento efekt je příjemci vnímán jako velmi významný, kdy jako klíčový jej hodnotí třetina respondentů a dalších 45 % jako efekt s vysokým významem. Typickým příkladem v oblasti služeb sociální péče je vznik služby chráněného bydlení při domově pro osoby se zdravotním postižením (jako projev transformace pobytových služeb sociální péče). Příkladem z oblasti služeb sociální prevence je rozšíření spektra volnočasových aktivit v nízkoprahovém centru pro děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením (např. vznik zasedací místnosti pro konání přednášek, prostor pro pořádání koncertů, posilovna apod.). U zmíněného nízkoprahového zařízení došlo také k rozšíření o službu probační a mediační služby, v rámci níž je umožněno vykonávání veřejně prospěšných prací pro osoby po výkonu trestu odnětí svobody. Zvýšení kvality života rodinných příslušníků klientů včetně zvýšení jejich zaměstnatelnosti Do nově vzniklých či rozšířených zařízení služeb sociální péče (typické chráněné bydlení) byli v některých případech umístěni klienti (osoby z cílové skupiny), kteří byli do té doby na seznamu čekatelů a byli více závislí na péči svých rodinných příslušníků. Dle slov příjemců tak vznik či rozšíření služby mohl přispět k ulehčení od celodenní péče o závislého člena rodiny, a tím v dlouhodobějším horizontu ke zvýšení kvality života rodinných příslušníků klientů. „Do zařízení přicházejí uživatelé, co

248

mají starší rodiče - což je i smutné, protože je nechtějí opouštět - ale je pravda, že to musí být částečné uvolnění.“91 Tento efekt byl však příjemci hodnocen jako méně významný (viz graf výše), podobně jako přidružený dopad na zvýšení zaměstnatelnosti osob pečujících a klienty služeb. Podobně dopad na snížení zdravotního rizika pro obyvatelstvo v důsledku zvýšení kapacity je příjemci vnímán jako méně významný či okrajový. Zvýšení integrace klientů do běžného života společnosti - jako dlouhodobý dopad výše uvedených výsledků intervencí V případě služby chráněného bydlení je dle příjemců nejvýznamnějším efektem zajištění dostupnosti služby chráněného bydlení v přirozeném prostředí, které přispívá k jejich většímu začlenění do běžné společnosti díky zapojení do komunitního života (např. výpomocí starším občanům v obci s údržbou předzahrádek apod.). Současně dochází k vytvoření silné komunity i v rámci skupiny klientů služby žijících v daném objektu. V rámci procesu transformace sociálních služeb byl v rámci intervencí ROP SČ podporován také vznik či rozšíření služby sociálně terapeutické dílny, přičemž využívání této služby větším počtem klientů z cílových skupin vede k obnovení či vytvoření pracovních návyků osob se zdravotním postižením či duševním onemocněním a zvýšení jejich zaměstnatelnosti. Díky docházení do chráněných dílen jsou tak vytvářeny podmínky pro vyšší zapojení osob z cílových skupin do běžného života. U konkrétní skupiny klientů využívajících dané zařízení (typicky chráněné bydlení, ale také sociálně terapeutické dílny) může v dlouhodobějším horizontu ohrozit pokračování dosažených efektů změna životní situace těchto osob (zhoršení zdravotního stavu apod.), která jim znemožní danou službu využívat. Další efekty v oblasti sociální integrace V případě služeb sociální prevence (menšina projektů) je přidruženým efektem také prevence sociálně patologických jevů. Typickým projektem s výrazným dopadem v této oblasti je vybudování/rozšíření nízkoprahového centra, které navštěvují různé věkové skupiny dětí a mládeže mezi 15 a 26 lety. Nejvýraznější vliv pak dle vyjádření příjemce má projekt nízkoprahového centra na prevenci sociálně patologických jevů u skupiny dětí na 2. stupni základní školy. „Děti získaly možnost se zde realizovat, je tu spousta věcí, jak trávit volný čas jinak.“92 Předpokladem pro naplnění očekávaných cílů v oblasti sociální prevence je přijetí nového zařízení místní komunitou obyvatel, jejíž podpora je pro efektivní fungování zařízení dle vyjádření příjemců důležitá. V rámci rekonstrukce či rozšíření stávajících budov i v rámci vybudování nových objektů pro sociální služby došlo ke zvýšení bezbariérovosti těchto zařízení přidáním či úpravou odpovídajících stavebních prvků. V rámci rekonstrukcí stávajících budov došlo také ke snížení provozních nákladů zařízení, např. díky zateplení budovy. Naopak v případě rozšíření budovy (a kapacity služby) dochází dle vyjádření příjemců ke zvýšení provozních nákladů například z důvodu nutnosti zajištění dalších personálních kapacit pro provoz služby. Neočekávané pozitivní efekty U projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury nebyly identifikovány významné neočekávané pozitivní efekty na cílové skupiny. Za neočekávaný pozitivní efekt lze na základě šetření považovat

91

Zdroj: Individuální rozhovor s I. Blažkovou (Zvoneček Bylany)

92

Zdroj: Individuální rozhovor s J. Trojanovou a M. Hujerem (MÚ Zruč nad Sázavou)

249

např. propojení komunity místních obyvatel a klientů dané služby, kdy aktivní působení klientů dané sociální služby v obci přispívá ke změně pohledu veřejnosti na osoby se zdravotním postižením. Neočekávané negativní Nebyly identifikovány žádné negativní efekty.

4.4.3.2.5 Volnočasové aktivity Odpověď



Většina efektů ROP SČ v oblasti volnočasových aktivit je považována za významné či spíše významné pro cílové skupiny.



Mezi nejvýznamnější potvrzené efekty patří zlepšení kvality sportovních a kulturněspolečenských zařízení a rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zvýšení poptávky po zařízení či zvýšení pohybových aktivit dětí nebo dalších obyvatel obce.



V souvislosti s uvedenými efekty lze pozorovat tyto změny v chování cílových skupin: Díky rozšíření možností trávení volného času včetně širší nabídky sportovišť a zkvalitnění vybavení volnočasových zařízení stávající uživatelé využívají podpořená zařízení ve větší míře a zvýšil se také zájem ze strany nových uživatelů. Kromě obyvatel dotčené obce navštěvují (především v případě venkovských obcí) dle očekávání podpořená sportovní i kulturní zařízení také obyvatelé okolních obcí. Především u dětí, ale i u dalších obyvatel obce tak dochází ke zvýšení jejich pohybové aktivity díky častějšímu využívání nových/zrekonstruovaných sportovišť. Na základě uvedených efektů se uživatelé volnočasových zařízení na těchto místech cítí bezpečněji, a v případě dětských hřišť také často vnímají nově vzniklá či rekonstruovaná hřiště jako bezpečnější pro své děti. Dosažené efekty také podporují komunitní život v obci, kdy nové či oživené kulturní centrum či hřiště se často stává místem setkávání obyvatel a konání různých společenských akcí.




Zjištění Intervence ROP SČ realizované v oblasti vzdělávací infrastruktury byly zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci infrastruktury pro volnočasové aktivity včetně investic zaměřených na dosahování energetických úspor. Součástí projektů cílených na rozvoj infrastruktury pro volný čas byly také úpravy sociálního zázemí či pořízení vybavení pro občerstvení. Mezi podporovaná zařízení patřily jak sportovně-rekreační zařízení, tak kulturně-společenská zařízení. Dosažení předpokládaných výstupů a dopadů projektů v oblasti infrastruktury pro volnočasové aktivity bylo ověřeno na základě terénního šetření. Zároveň byly identifikovány neočekávané dopady, a to jak pozitivní, tak negativní. Zjištěné efekty včetně jejich významnosti jsou znázorněny v teorii změny uvedené níže. Celkem bylo v rámci projektů vybudováno či zrekonstruováno (včetně transformace nevyužívaných prostor na využití pro volnočasové aktivity) 117 zařízení pro volnočasové aktivity, přičemž po ukončení všech projektů je očekáváno 166 zařízení. Nově bylo přitom vybudováno 36 objektů či areálů pro volnočasové aktivity a dalších 67 objektů bylo zrekonstruováno.

250

Obrázek 17: Validovaná teorie změny pro PO3 - volnočasové aktivity

Prioritní osa 3 ROP SČ

Tematická oblast: volnočasové aktivity

Potřeby

Aktivity

Výstupy aktivit

Zatraktivnění prostředí ve měst i venkovských obcí pro místní obyvatele

Transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/ ve venkovských oblastech dosaženo: 3,6 /3,2 ha předpoklad:3,5/3,4 ha

Stabilizace populace v regionu

Budování infrastruktury (nákup, výstavba) Modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů



Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech/ venkovských oblastech dosaženo: 34 584 / 46220 m2 předpoklad: 89 573 / 69 100 m2 Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro volnočasové aktivity a počet zařízení nově s účelem pro volnočasové aktivity dosaženo: 117 předpoklad: 166 z toho: nových: 36 zrekonstruovaných: 67 nově s vol. čas. účelem: 14 Nezamýšlené negativní výsledky/dopady



Dlouhodobé dopady



Zlepšení kvality volnočasového zařízení

Zlepšení komunitního života obce





Bezpečnější prostory pro trávení volného času dětí


Zvýšení dopravní intenzity v okolí zařízení a nároků na parkovací plochy





Předpoklady naplnění cílů: • náplň (programová nabídka) odpovídající poptávce obyvatel • dostatečná kvalita zařízení a jeho vybavení

Externí faktory ohrožující naplnění cílů: • měnící se trendy ve způsobu trávení volného času obyvatel •ekonomická situace obyvatel

251

Graf 87: Hodnocení efektů v oblasti volnočasových aktivit - sportovně-rekreační zařízení Možnost využívat kvalitnější sportovního zařízení Zvýšení pohybových aktivit dětí a/nebo dalších obyvatel obce Rozšíření nabídky sportů / rozšíření možností trávení volného času pro občany Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst využití ze strany dřívějších uživatelů) Bezpečnější využívání zařízení Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst využití ze strany nových uživatelů) Prevence či snížení kriminality a sociálně patologických jevů Snížení provozních nákladů zařízení

0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 70: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast volnočasových aktivit (sportovně-rekreační zařízení) Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam



Možnost využívat kvalitnější sportovní zařízení

68 %

32 %

100 %

Velmi významný


52 %

40 %

92 %

Velmi významný


72 %

16 %

88 %

Velmi významný


28 %

60 %

88 %

Velmi významný


36 %

48 %

84 %

Velmi významný


28 %

56 %

84 %

Velmi významný


28 %

44 %

72 %

Spíše významný


4%

8%

12 %

Méně významný

252

Graf 88: Hodnocení efektů v oblasti volnočasových aktivit - kulturně-společenská zařízení Možnost využívat kvalitnější kulturně-společenská zařízení Rozšíření nabídky možností trávení volného času pro občany Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst počtu uživatelů) Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst počtu akcí) Zvýšení bezbariérovosti Bezpečnější využívání zařízení Snížení provozních nákladů zařízení Prevence či snížení kriminality a sociálně patologických jevů 0% klíčový efekt

vysoký význam

25%

nízký význam

50%

75%

100%



Tabulka 71: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast volnočasových aktivit (kulturně společenská zařízení) Efekt

Klíčový význam

Vysoký význam



64,5 %

35,5 %

100 %

Velmi významný

Rozšíření nabídky možností trávení volného času pro občany

50 %

43 %

93 %

Velmi významný

Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst počtu uživatelů)

29 %

64,5 %

93,5 %

Velmi významný

Vyšší poptávka po využití zařízení (nárůst počtu akcí)

29 %

64,5 %

93,5 %

Velmi významný


35,5 %

29 %

64,5 %

Spíše významný


35,5 %

29 %

64,5 %

Spíše významný


7%

43 %

50 %

Spíše významný


7%

43 %

50 %

Spíše významný

Možnost využívat kvalitnější kulturněspolečenská zařízení

Vyhodnocení efektů Zlepšení kvality sportovních a kulturně-společenských zařízení a rozšíření nabídky volnočasových aktivit Hlavním potvrzeným efektem intervencí ROP SČ v oblasti volnočasových aktivit je dle šetření možnost využívat kvalitnější sportovní a kulturně-společenská zařízení. Tento efekt označili všichni respondenti u obou typů zařízení za klíčový či vysoce významný (z toho více než 60 % vnímá tento efekt jako klíčový). Příjemci v tomto smyslu zmiňují především zvýšení komfortu uživatelů

253

a návštěvníků, a to v případě sportovních i kulturních zařízení. V mnoha případech se jednalo o rekonstrukci objektů ve velmi špatném stavu, které byly nevyužívány či využívány jen v minimálním rozsahu, s nevyhovujícím vybavením a zázemím. Díky realizaci projektů tyto objekty začaly být využívány plnohodnotně. Současně se zlepšením kvality zařízení došlo ve většině případů také k rozšíření nabídky sportovních i společenských aktivit, resp. k rozšíření možností trávení volného času pro obyvatele. Jako klíčový tento efekt vnímá v případě sportovních zařízení 72 % příjemců, u kulturně-společenských zařízení pak 50 % a dalších 42 % jej vnímá jako vysoce významný. Celkově se jedná o velmi významný efekt, podobně jako zlepšení kvality volnočasových zařízení. V mnoha případech bylo v rámci projektů rozšířeno stávající jednoúčelové hřiště o další sportovní plochy, případně bylo přebudováno na hřiště víceúčelové. Častým výstupem projektů byl vznik víceúčelových volnočasových areálů sloužících jak pro sportovní aktivity, tak pro společenské události. Vybudována či zrekonstruovaná obecní kulturní centra bývají následně obsazena místními veřejnými subjekty, které měly dříve problém s prostory pro své fungování - např. Spolkový dům Rudná nyní poskytuje prostory pro mateřské centrum, mateřskou školu, základní uměleckou školu, je využíváno pro odpolední kroužky pro žáky z místních škol apod. V případě venkovských obcí navštěvují vybudovaný/zrekonstruovaný areál v mnoha případech i obyvatelé okolních obcí. Zvýšení poptávky po zařízení Zkvalitnění sportovních a kulturních zařízení (včetně doplňkového vybavení) a rozšíření možností trávení volného času vede v dlouhodobějším pohledu ke zvýšení poptávky po daném zařízení, a to jak ze strany stávajících uživatelů (v případě již existujících zařízení), tak k vyšší poptávce ze strany nových uživatelů. Zároveň se v případě kulturních zařízení vyšší poptávka projevuje nárůstem počtu konaných akcí. Zvýšení poptávky po zařízení patří také k nejvýznamnějším dopadům intervencí ROP SČ v oblasti volnočasových aktivit, přičemž ve větší míře tyto efekty pociťují příjemci u kulturních zařízení, kde 93 % respondentů označilo tento dopad jako klíčový či vysoce významný. Nicméně i v případě sportovních areálů lze zvýšení zájmu označit za velmi významný dopad realizace projektů. Předpokladem pro dosažení těchto efektů je však vhodná volba aktivit a typů sportovišť odpovídající poptávce obyvatel. Souvisejícím a velmi silným faktorem, jak vyplývá z rozhovorů s příjemci, je pak samotný zájem obyvatel obce na vybudování/rekonstrukci daného zařízení veřejná diskuze ohledně podoby areálu/zařízení, přičemž tyto faktory přináší jistotu jeho následného využívání. Příkladem je projekt vybudování veřejného dětského hřiště v obci Řevnice: „V průběhu se na nás dokonce lidi obraceli s dary a přispívali dobrovolně na rozšíření hřiště. Byla tak možnost přidat další herní prvky.“93 Naopak negativním faktorem, který může ohrozit udržení dosažených dopadů, je změna trendů ve způsobu trávení volního času, tj. měnící se preference obyvatel z hlediska druhu sportu či typu společenských aktivit. Poptávku po zařízení může ovlivňovat měnící se ekonomická situace obyvatel v obci či v okolním regionu. Zkvalitnění infrastruktury pro volný čas nicméně dle zjištění přispívá ke zvýšení atraktivity venkovských obcí a k jejich stabilizaci, kdy obyvatelé již nemusejí za sportovním a kulturním vyžitím dojíždět do většího města.

93

Zdroj: Individuální rozhovor s M. Sudkem (zastupitel města Řevnice)

254

Zvýšení pohybových aktivit dětí a/nebo dalších obyvatel obce, bezpečnější využívání zařízení a prevence či snížení kriminality a sociálně patologických jevů Významná část projektů v oblasti volného času byla zaměřena na výstavbu či obnovu veřejně přístupných dětských hřišť. Na předkládání projektů v této oblasti byla přitom specificky zaměřena samostatná výzva v rámci ROP SČ (výzva č. 31). Nejen sportovní víceúčelová hřiště využívaná v rámci odpoledních kroužků pro žáky především základních škol, ale především nově vzniklá či obnovená veřejná dětská hřiště měly velmi významný vliv na zvýšení pohybových aktivit dětí, případně dalších obyvatel obce. Celkem 92 % respondentů vnímá tento efekt jako klíčový nebo vysoce významný. V rámci provedených rekonstrukcí a vybudování nových dětských hřišť došlo také ke zvýšení jejich bezpečnosti, např. díky uzavřenému prostoru hřiště, jak potvrdil jeden z příjemců: „Děti neběhají po ulicích a koncentrují se na jednom místě pod dohledem.“94 Zvýšení bezpečnosti je však relevantním dopadem také u kulturních zařízení, např. u divadel je zvýšení bezpečnosti pro účinkující i diváky podstatným dopadem projektu: „Divadlo bylo v nevyhovujícím stavu. Ta bezpečnost je určitě na prvním místě, původní stav budovy neodpovídal normám.“95 Dopad projektů na vyšší zájem dětí a mládeže o sportovní aktivity, odpolední zájmové kroužky či jejich účast na kulturních akcích zároveň pozitivně přispívá k prevenci sociálně patologických jevů či kriminality. Výrazněji je přitom dopad v této oblasti vnímán u sportovně-rekreačních zařízení. Snížení provozních nákladů zařízení a zvýšení bezbariérovosti V případě zařízení pro volný čas realizované projekty dle šetření přispěly ve velmi malé míře ke snížení nákladů na provoz zařízení, a to především u sportovních zařízení. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že v mnoha případech byl vybudován úplně nový areál, nebo byl stávající areál výrazně rozšířen. Tyto aktivity přitom vedou spíše k opačnému efektu, tedy provozní náklady spíše navyšují. V případě kulturně-společenských zařízení v některých případech realizované projekty ke snížení provozních nákladů přispěly, a to především pokud se jednalo o rekonstrukci budovy spojené se zateplením či jiným opatřením pro dosažení energetických úspor. Vedlejším efektem realizace projektů bylo také zvýšení bezbariérovosti kulturně-společenských zařízení. Příjemci využili investiční aktivity k tomu, aby adaptovali prostory pro potřeby handicapovaných osob, což přispělo např. k rozšíření cílové skupiny návštěvníků. Dle výsledků šetření bylo zvýšení bezbariérovosti spíše méně významným efektem pro cílové skupiny projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury, nicméně Neočekávané pozitivní efekty U projektů v oblasti infrastruktury pro volný čas byly identifikovány i některé neočekávané pozitivní efekty na cílové skupiny. Vznik nového hřiště či oživení místního kulturního zařízení v některých obcích či částech měst podnítily oživení místního komunitního života díky pořádání různých společenských akcí či setkávání při sportovních aktivitách. Nejen kulturní zařízení, ale i venkovní hřiště jsou často využívána ke konání různých společenských událostí v obci. Dětská hřiště například dle příjemců fungují také jako prostor pro navazování kontaktů různých věkových skupin (dětí, dospělých, ale i seniorů).

94

Zdroj: Individuální rozhovor s D. Cimrmanovou a M. Krausem (Magistrát města Kladno)

95


255

V případě výstavby či rekonstrukce dětských hřišť v podobě uzavřené plochy i volně přístupných uzavřených sportovních areálů příjemci vnímají jako nadstavbový efekt vytvoření bezpečnějších prostor pro trávení volného času dětí. „Děti si neměly kde hrát na určitém místě a protože se zvyšuje provoz na silnicích, bylo pro ně i nebezpečné libovolně chodit ven. Obec potřebovala dětské hřiště. Teď si děti hrají v bezpečí, takže jejich situace se rozhodně zlepšila.“96 Příkladem neočekávaného efektu u kulturních zařízení je situace kladenského divadla Lampión, kde po dokončení rekonstrukce začal být prostor najednou využíván dvěma divadelními soubory najednou, kdy se mnohonásobně zvýšila jeho návštěvnost a počet pořádaných akcí. Toto sdílení scény je přitom způsobeno probíhající rekonstrukcí Velkého divadla v Kladně, jedná se tak s největší pravděpodobností pouze o dočasný dopad. Neočekávané negativní efekty Někteří příjemci vnímají negativně vliv vyšší poptávky po novém či zrekonstruovaném zařízení na zvýšení dopravní intenzity v obci, resp. v okolí zařízení. Souvisejícím problémem pak je zvyšující se nárok na zajištění parkovacích ploch v blízkosti sportovního či kulturního zařízení.

96


256

4.5 EQ 5 – Účinnost programu Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ?

Souhrnná odpověď na evaluační otázku Intervenční logika prioritních os byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje v rámci jednotlivých oblastí podpory jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty. Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům. V případě oblastí podpory, u kterých je možné provést srovnání nákladů na jednotku výstupu97, byly realizovány projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován a kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné.

4.5.1 PO1 – Doprava Evaluační otázka: Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ? Intervenční logika oblasti podpory byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty. Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům. V rámci PO byly realizovány spíše projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné.

4.5.1.1

Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura

Evaluační otázka: Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ? Odpověď



97


Srovnání je možné provést za následujících předpokladů: 1/ srovnávané projekty tvoří přibližně homogenní skupinu, projekty nejsou vzájemně zásadně odlišné; 2/ jsou dostupné ukazatele, které věrně (a napříč projekty srovnatelně) vystihují výstupy projektu. V tomto ohledu tak nelze využít ukazatel typu „Počet projektů zaměřených na…“, jelikož cena za jednotku výstupu (výstupový ukazatel) vyjadřuje rozpočet projektu a nevypovídá žádným způsobem o efektivitě vynaložení zdrojů v jeho rámci.

257



V rámci oblasti podpory 1.1 byly realizovány projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné.

Zjištění Projekty v oblast podpory 1.1 si obecně kladly za cíl zvýšit kvalitu a kapacitu komunikací, bezpečnost provozu, eliminovat dopravní problémy a snižovat dopady provozu na okolí. Tyto efekty byly naplňovány dominantně prostřednictvím rekonstrukcí silnic II. a III. třídy, místních komunikací a odstraňováním bodových závad. Intervenční logika byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty. Výše průměrného jednotkového nákladu na vybrané ukazatele podpořených projektů (dle projektové žádosti) nepřesahuje hodnotu průměrného jednotkového nákladu u registrovaných projektů. Prostřednictvím zaregistrovaných projektů nemohlo být dosaženo vyššího příspěvku k plnění cílů ROP SČ, při daném disponibilním objemu zdrojů byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné. Tabulka 72: Potenciál příspěvku registrovaných projektů cílům ROP, oblast podpory 1.1 Ukazatel


Jednotková cena registrované (medián, mil. Kč)

Rozdíl (%)


16,9

21,1

-20,1

Délka nových a rekonstr. místních komunikací celkem

12,9

13,8

-6,3


4.5.1.2

Oblast podpory 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy







V rámci oblasti podpory 1.2 byly realizovány spíše projekty s nižším průměrným jednotkovým nákladem na výstup ve srovnání s registrovanými projekty. Při daném disponibilním objemu zdrojů tak byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné.

258

Zjištění Projekty v oblasti podpory 1.2 si obecně kladly za cíl budovat integrovaný systém veřejné dopravy a zvyšovat komfort cestujících, zlepšovat podmínky pro pravidelné využití cyklodopravy a budovat infrastrukturu pro veřejnou dopravu. Tyto efekty byly naplňovány dominantně prostřednictvím budování cyklostezek a cyklotras, modernizací vozového parku MHD a VHD, budováním a modernizací přestupních terminálů VD a osobní a veřejné dopravy. Intervenční logika byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty. Výše průměrného jednotkového nákladu na vybrané ukazatele podpořených projektů (dle projektové žádosti) nepřesahuje hodnotu průměrného jednotkového nákladu u registrovaných projektů. Prostřednictvím zaregistrovaných projektů tedy nemohlo být dosaženo zásadně vyššího příspěvku k plnění cílů ROP SČ, při daném disponibilním objemu zdrojů byl příspěvek ROP maximalizován, kritérium účinnosti tak lze považovat za naplněné. Tabulka 73: Potenciál příspěvku registrovaných projektů cílům ROP, oblast podpory 1.2, cyklodoprava Ukazatel


Jednotková cena registrované (medián, Mil. Kč)

Rozdíl (%)

Délka nově vybud. nebo rekonstr. cyklostezek/tras

6,5

6,8

-3,8

Poč.nov./modern.parkov.P+R, K+R, B+R z IAD na VHD

13,8

20,9

-33,8

Počet nově poř. vozidel ve veřejné dopravě celkem

1,9

1,7

16,9

98


98

Hodnota rozdílu je významně vychýlena projektem pořízení železničních kolejových vozidel (Moderní elektrická železniční vozidla pro Středočeský kraj, Modernizované jednotky pro Kolínsko a Kutnohorsko). Vzhledem k tomu, že v kontextu realizace ROP se jednalo o projekty sui generis (a tedy v registrovaných projektech nelze najít srovnatelné případy) nelze na základě porovnání jednotkové ceny zpochybňovat účinnost realizace programu.

259

4.5.2 PO2 - Cestovní ruch Evaluační otázka: Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ? Intervenční logika PO byla vyhodnocena jako principiálně funkční. Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům PO, s dílčími výhradami v rámci jednotlivých oblastí podpory.

4.5.2.1

Oblast podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktua a služby cestovního ruchu





Zjištění Projekty v oblast podpory 2.1 si obecně kladly za cíl zvýšení ubytovací kapacity a zlepšení kvality ubytovacích služeb, rozšíření nabídky atraktivit kulturně-poznávacího cestovního ruchu a doplňkové infrastruktury. Tyto efekty byly naplňovány podporou rekonstrukcí ubytovacích zařízení, památkových objektů, budování zařízení pro kongresový cestovní ruch a sportovně-rekreačních zařízení. Intervenční logika byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty.

4.5.2.2





Intervenční logika ROP SČ v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu byla vyhodnocena jako principiálně funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou převáděny na očekávané efekty pouze s dílčími výhradami. Z hlediska programové logiky lze konstatovat, že byla volena vhodná řešení pro dosahování stanovených cílů oblasti podpory.

Zjištění Intervence ROP v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu se zaměřovaly na zkvalitňování turistické infrastruktury, informovanosti návštěvníků a zvýšení atraktivity území Středních Čech pro návštěvníky. Hlavní příspěvek ROP stanoveným cílům byl realizován

260

prostřednictvím budování a rekonstrukce infrastruktury pro cyklodopravu, pěší turistiku, podpory poznávacího cestovního ruchu (rekonstrukce a budování objektů, expozice) a rekonstrukcí památkových objektů. Intervenční logiku oblasti podpory lze považovat za principiálně funkční, pouze s dílčími výhradami. Zvolená strategie ROP vedla k očekávaným efektům. Intervence ROP SČ měly prokazatelný dopad na zvýšení počtu návštěvníků podpořených památek a atraktivit i na zvýšení počtu a kvality hromadných ubytovacích zařízení. I přes to, že ROP přispěl ke zvýšení návštěvnosti památek a muzeí, ke vzniku nových atraktivit a zkvalitňování služeb v rámci cestovního ruchu, došlo ke snížení podílu návštěvnosti Středočeského kraje na celkové návštěvnosti Česka.

4.5.2.3





Intervenční logika oblasti podpory 2.3 byla vyhodnocena jako principiálně funkční, investované zdroje však přináší očekávané efekty spíše s výhradami.

Zjištění Projekty v oblast podpory 2.3 si obecně kladly za cíl zefektivnění řízení nabídky CR na území Středních Čech a zvýšení povědomí o turistickém potenciálu regionu. Tyto cíle byly naplňovány podporou projektů destinačního managementu, podporou kulturních akcí aj. Intervenční logika oblasti podpory 2.3 byla vyhodnocena jako principiálně funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje v zásadě přináší očekávané efekty, či pro ně vytváří předpoklady.

4.5.3 PO3 - Integrovaný rozvoj území Evaluační otázka: Mohlo být prostřednictvím zaregistrovaných projektů dosaženo vyšší míry naplnění stanovených cílů ROP SČ? Intervenční logika oblasti podpory byla vyhodnocena jako funkční. Lze tedy konstatovat principiální účinnost strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům oblasti podpory. Na základě srovnání jednotkového nákladu zvolených ukazatelů nelze zpochybnit ani potvrdit účinnost implementace PO.

261

4.5.3.1

Oblast podpory 3.2 Rozvoj měst





Zjištění Projekty v oblasti podpory 3.2 si obecně kladly za cíl zvýšení kvality života obyvatel měst, zvýšení atraktivity měst pro investory a návštěvníky a zlepšení dostupnosti a kvality veřejných služeb. Tyto efekty byly naplňovány podporou výstavby a modernizace infrastruktury veřejných služeb a fyzické revitalizace území. Intervenční logika byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty.

4.5.3.2

Oblast podpory 3.3 Rozvoj venkova





Zjištění Projekty v oblasti podpory 3.3 si obecně kladly za cíl stabilizaci venkovského osídlení, zlepšení kvality prostředí ve venkovských obcích a zlepšení dostupnosti a kvality veřejných služeb na venkově. Tyto efekty byly naplňovány podporou výstavby a modernizace infrastruktury veřejných služeb a fyzické revitalizace území. Intervenční logika byla vyhodnocena jako funkční. Vazba financovaných aktivit k výstupům je prokazatelná, investované zdroje jsou v zásadě optimálně převáděny na očekávané efekty.

262

4.6 EQ 6 - Hospodárnost dosažených efektů Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji?

Souhrnná odpověď na evaluační otázku Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritních os a cílů programu lze považovat za naplněný. Postupy administrace a implementace ROP naplňovaly princip hospodárnosti posuzováním souladu se standardem obvyklých cen stavebních prací a jednotkových cen stavebních prací a důsledným uplatňováním principu veřejné soutěže dodavatelů. Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory ROP dosahovala 3,7 %. Celková úspornost realizace projektů oproti žádosti pak Po dokončení realizace všech projektů a jejich finančním vypořádání lze očekávat dosažení ještě vyššího procenta úspor99. Na základě ověření intervenční logiky oblastí podpory a typových intervencí realizovaných průměrně 16,9 %. s podporou ROP lze konstatovat, že realizace aktivit a využití zdrojů byly opodstatněné ve vztahu ke stanoveným cílům. Lze tedy konstatovat i principiální úspornost zvolené strategie ROP vzhledem ke stanoveným cílům.

4.6.1 PO1 – Doprava Evaluační otázka: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritní osy lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory ve fázi posuzování projektů dosahovala 5,5 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 24,3 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

4.6.1.1

Oblast podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura

Evaluační otázka: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Odpověď



99

Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 1.1 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 1.1 dosahovala 5,6 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 26 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

V době realizace evaluace byla nezanedbatelná část projektů v realizaci. Dostupné údaje za projekty tak nezahrnovaly kompletní finanční údaje o realizaci projektů.

263

Zjištění Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory 1.1 ROP dosahovala 5,6 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 26 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu ze všech oblastí podpory programu. Tabulka 74. Úspornost projektů oblasti podpory 1.1 Oblast podpory 1.1

Žádost (mil. Kč) 7 479

Smlouva (mil. Kč) 7 061

Skutečnost (mil. Kč) 5 535

Úspora v posouzení projektu -5,6 %

Celková úspora v realizaci -26,0 %


Intervenční logika oblasti podpory, rekonstrukce regionálních a místních komunikací, odstraňování bodových závad, obchvatů, průtahů atd., byla vyhodnocena jako funkční, podpořené aktivity mají jednoznačnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů tak lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP.

4.6.1.2

Oblast podpory 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy




Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 1.2 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 1.2 dosahovala 5,3 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 22,6 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

Zjištění: Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory 1.1 ROP dosahovala 5,6 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 26 %. Tabulka 75: Úspornost projektů oblasti podpory 1.2 Oblast podpory 1.2



Skutečnost (mil. Kč) 846




Intervenční logika oblasti podpory byla vyhodnocena jako funkční, podpořené aktivity mají jednoznačnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů tak lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP.

264

4.6.2 PO2 - Cestovní ruch Evaluační otázka: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritní osy lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory ve fázi posuzování projektů dosahovala 5,6 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 12 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

4.6.2.1

Oblast podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktua a služby cestovního ruchu





Zjištění Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory 2.1 ROP dosahovala 5,8 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 7,9 %. Tabulka 76: Úspornost projektů oblasti podpory 2.1 Oblast podpory

Žádost (mil. Kč)

2.1

656

Smlouva (mil. Kč) 618


Úspora v posouzení projektu


-5,8 %

-7,9 %


Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP v oblasti podpory 2.1 tj. zvýšení nabídky a kvality ubytovacích a stravovacích zařízení a vytvoření pracovních míst v cestovním ruchu.

4.6.2.2





Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 2.2 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektu v rámci oblasti podpory 2.2 dosahovala 4,9 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu

265

dosahovala 10,2 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Zjištění: Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory 2.2 ROP dosahovala 4,9 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 10,2 %. Tabulka 77: Úspornost projektů oblasti podpory 2.2 Oblast podpory

Žádost (mil. Kč)

2.2

1 907





-4,9 %

-10,2 %


Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP.

4.6.2.3






Zjištění: Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblastech podpory 2.3 ROP dosahovala 6,3 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 17,9 %. Tabulka 78: Úspornost projektů oblasti podpory 2.3 Oblast podpory 2.3

Žádost (mil. Kč) 199






Intervenční logika oblasti podpory je principiálně funkční, podpořené aktivity mají vazbu k dosaženým efektům programu, nicméně, zamýšleného efektu intervencí (zvýšení návštěvnosti se spíše nepodařilo dosáhnout. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů však lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP.

266

4.6.3 PO3 - Integrovaný rozvoj území Evaluační otázka: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritní osy 3 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektů dosahovala v rámci PO3 8,3 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 20,0 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

4.6.3.1

Oblast podpory 3.1 Rozvoj regionálních center




Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 3.1 lze považovat za naplněný. Průměrná výše úspory v posuzování projektů v rámci oblasti podpory 3.1 dosahovala 10,9 % požadované sumy. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 29,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

Zjištění Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblasti podpory 3.1 ROP dosahovala 10,9 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 29,9 %. Tabulka 79: Úspornost projektů oblasti podpory 3.1 Oblast podpory

Žádost (mil. Kč)

3.1

1 738





-10,9 %

-29,9 %


Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP v oblasti podpory 3.1 tj. zvýšení kvality života residentů regionálních center, zvýšení atraktivity regionálních center pro investory a návštěvníky a zlepšení dostupnosti a kvality veřejných služeb včetně veřejné dopravy.

4.6.3.2

Oblast podpory 3.2 Rozvoj měst





267


Žádost (mil. Kč)

3.2

5 069




4 251


-7,7 %

-16,1 %


Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP SČ v oblasti podpory 3.2 tj. zvýšení kvality života obyvatel měst, zvýšení atraktivity měst pro investory a návštěvníky a zlepšení dostupnosti a kvality veřejných služeb.

4.6.3.3

Oblast podpory 3.3 Rozvoj venkova





Zjištění Průměrná úspornost v procesu posuzování projektů v oblasti podpory 3.3 ROP dosahovala 6,4 %. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 14,1 %. Tabulka 81: Úspornost projektů oblasti podpory 3.3 Oblast podpory 3.3







Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP SČ v oblasti podpory 3.3 tj. stabilizace venkovského osídlení, zlepšení kvality prostředí ve venkovských obcích a zlepšení dostupnosti a kvality veřejných služeb na venkově.

268

4.6.4 PO4 - Technická pomoc Evaluační otázka: Mohlo být dosažené míry cílů (efektů) dosaženo hospodárněji? Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů prioritní osy 4 lze považovat za naplněný. V rámci prioritní osy nebyla dosažena úspora v posuzování projektů, resp. byla minimální. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 23,5 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

4.6.4.1

Oblast podpory 4.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu






Žádost (mil. Kč)

4.1

599





-0,2 %

-9,9 %


Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP SČ v oblasti podpory 4.1 tj. zajištění efektivního řízení, kontroly, monitorování a hodnocení programu a zajištění dostatečné administrativní kapacity subjektů implementační struktury.

4.6.4.2

Oblast podpory 4.2 Informovanost a publicita programu




Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 4.2 lze považovat za naplněný. V rámci oblasti podpory 4.2 nebyla dosažena úspora v posuzování projektů. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 33,7 %. Aktivity

269

a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ. Zjištění V procesu posuzování projektů v oblasti podpory 4.2 ROP nebylo dosaženo úspory. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 33,7 %. Tabulka 83: Úspornost projektů oblasti podpory 4.2 Oblast podpory

Žádost (mil. Kč)

4.2

51

Smlouva (mil. Kč)


51

34



0,0 %

-33,7 %


Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP SČ v oblasti podpory 4.2 tj. zajištění publicity programu a dostatečné informovanosti o programu a zajištění sledování a hodnocení průběhu programu.

4.6.4.3

Oblast podpory 4.3 Zvýšení absorpční kapacity




Princip hospodárnosti implementace ROP při dosahování cílů oblasti podpory 4.3 lze považovat za naplněný. V rámci oblasti podpory 4.3 nebyla dosažena úspora v posuzování projektů. Průměrná celková výše úspory realizace projektu dosahovala 26,9 %. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné vzhledem k nastaveným cílům ROP SČ.

Zjištění V procesu posuzování projektů v oblasti podpory 4.3 ROP nebylo dosaženo úspory. Celková úspornost realizace projektů vyjádřená jako % rozdílu mezi celkovými veřejnými prostředky v žádosti a skutečnými náklady projektů dosáhla 26,9 %. Tabulka 84: Úspornost projektů oblasti podpory 4.3 Oblast podpory 4.3

Žádost (mil. Kč) 44



Úspora v posouzení projektu 0,0 %



Intervenční logika oblasti podpory je funkční, podpořené aktivity mají prokazatelnou vazbu k dosaženým efektům programu. Aktivity a zdroje vynaložené na dosažení efektů lze považovat za oprávněné a nezbytné vzhledem k cílům ROP SČ v oblasti podpory 4.3 tj. zajištění dostatečného

270

množství kvalitních projektů, posílení schopnosti příjemců projekty realizovat, zajištění konzultační a informační podpory pro žadatele a příjemce a uplatňování principu partnerství.

271

4.7 EQ 7 – Plnění cílů Lisabonské strategie a strategie „Evropa 2020“ Přispěla realizace ROP SČ k plnění cílů Lisabonské strategie a strategie „Evropa 2020“? Odpověď



Je možné identifikovat vazbu a příspěvek intervencí ROP ke všem prioritním oblastem Lisabonské strategie. Silnou vazbu a příspěvek lze identifikovat a potvrdit v případě oblastí Podnikatelské prostředí, Udržitelné využívání zdrojů, Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí a Vzdělávání.



Realizace ROP SČ přispívala k naplňování národních cílů strategie EU 2020. Přímou vazbu a příspěvek lze identifikovat vůči cílům Zaměstnanost a cílům oblasti klimatu a energie. Intervence ROP tak prokazatelně přispěly k naplňování priority 3 strategie EU 2020 „Růst podporující začlenění“ a klíčové iniciativy Program pro nové dovednosti a pracovní místa. Dále, přispěly k naplňování priority 2 „Udržitelný růst“ a klíčové iniciativě Evropa méně náročná na zdroje.



Volnější zprostředkovanou vazbu a příspěvek strategii EU 2020 v rovině vytváření předpokladů pro zachování úrovně plnění stanovených cílů EU2020 lze identifikovat vůči cílům Vzdělávání, Chudoba, Věda, výzkum, inovace. Intervence ROP tak vytvářely předpoklady pro naplňování priority 1 „Inteligentní růst“ a klíčových iniciativ Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací.

Zjištění Vazby ROP SČ a Lisabonské strategie Předpokládané vazby ROP SČ na prioritní oblasti Lisabonské strategie respektive Národního lisabonského programu 2005-2008 jsou identifikovány přímo v programovém dokumentu. Vazby lze identifikovat v mikroekonomické části Lisabonské strategie a části Zaměstnanost, přičemž nejintenzivnější vazby vykazuje ROP SČ vůči prioritě Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí a prioritě Vzdělávání, dílem též vůči prioritě Podnikatelské prostředí (viz Obrázek 18: Vymezení vazeb ROP SČ Lisabonské strategii). Vazby ROP SČ a Strategie EU 2020 Strategie Evropa 2020 představuje klíčový strategický dokument, formulující vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století. Předpokládané vazby ROP SČ na priority a cíle Strategie EU 2020 jsou identifikovány v revidovaném programovém dokumentu. Je založen na formulaci tří nosných priorit: 

1. Prioritě Inteligentního růstu, spočívající v potřebě rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích.



2. Prioritě Udržitelného růstu: spočívající v podpoře konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročnou na zdroje.

272



3. Prioritě Růstu podporujícího začlenění, tedy v podpoře ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.

Tyto tři nosné priority Strategie Evropa 2020 jsou rozepsány do pěti kvantifikovaných hlavních cílů. V podmínkách České republiky byly národní cíle a podcíle stanoveny následovně: 1. Zaměstnanost: národní cíl zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20 – 64 let na 75 %; o 1a. zvýšení celkové zaměstnanosti žen (20 – 64 let) na 65 %; o 1b. zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55 – 64 let) na 55 %; o 1c. snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15 – 24 let) o třetinu oproti roku 2020; o 1d. snížení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací (stupeň ISCED 0 – 2) o čtvrtinu proti roku 2010; o 1e. snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %. 2. Věda, výzkum, inovace: národní cíl dosažení veřejných výdajů na vědu, výzkum, vývoj a inovace na úrovni 1 % HDP. 3. Oblasti klimatu a energie: národní cíl stanoven v případě redukce emisí oxidu uhličitého ve výši 9 % a dosažení podílu obnovitelných zdrojů ve výši 13 %; národní cíl v oblasti redukce energetické spotřeby není vymezen. 4. Vzdělávání: národní cíl stanoven v případě maximálního poměru 5,5 % osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a 32 % osob ve věku 30 – 34 let s terciárním vzděláním. 5. Chudoba: národní cíl stanoven v podobě udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou do roku 2020 na úrovni roku 2008 a současně snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou o 30 000 osob. Vazby intervencí ROP SČ Strategii EU 2020 na úrovni národních cílů lze identifikovat vůči prioritám 4. Vzdělávání, 5. Chudoba, 1. Zaměstnanost, 3. Klima a energie. Vazby vůči unijním cílům, prioritám a vlajkovým iniciativám jsou odvozeny od vazeb k národním cílům (viz obrázek níže - Vymezení vazeb ROP SČ Strategii EU 2020).

273

Obrázek 18: Vymezení vazeb ROP SČ Lisabonské strategii

274

Obrázek 19: Vymezení vazeb ROP SČ Strategii EU 2020

275

Intenzita vazeb mezi cíli ROP SČ a národními cíli strategií Nejintenzívnější vazby a potenciál příspěvku vykazuje ROP SČ vůči prioritám Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, Vzdělávání a Podnikatelské prostředí. Tabulka 85: Vazby ROP SČ vůči prioritním oblastem Lisabonské strategie Prioritní oblast Lisabonské strategie Podnikatelské prostředí

1.1

1.2

X

2.1

2.2

2.3

3.1

3.2

3.3

XX

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

XX

XX

XX

Výzkum a vývoj. inovace Udržitelné využívání zdrojů Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí Flexibilita trhu práce

X

XX

XX

XX

X

X

Začleňování na trhu práce Vzdělávání

X

Nejintenzivnější vazby a potenciál příspěvku vůči strategii EU 2020 vykazuje ROP SČ vůči cílům Zaměstnanost, cílům v oblasti klimatu a energie, Vzdělávání a Chudoba. Tabulka 86: Vazby ROP SČ vůči národním cílům EU 2020 Národní cíle EU 2020

1.1

1.2

2.1

2.2

2.3

3.1

3.2

3.3

X

X

XX

X

X

X

XX

XX

X

XX

Vzdělávání

X

X

X

Chudoba

X

X

X

Zaměstnanost Věda, výzkum, inovace Oblasti klimatu a energie

Popis vazeb a ukazatele Lisabonská strategie Podnikatelské prostředí Priority naplňovány formou přímé podpory podnikatelských projektů v oblasti cestovního ruchu. Zprostředkovaně pak prostřednictvím obnovy prostředí obcí a měst jako předpokladu pro rozvoj podnikatelských aktivit a podporou dopravní dostupnosti území. Intervence ROP přímo podpořily 24 podnikatelských projektů zaměřených na rozvoj podnikání v cestovním ruchu v oblasti podpory 2.1. V rámci prioritní osy 3 pak 493 projektů zaměřených na revitalizace území měst a venkovských oblastí a 355 projektů zaměřených na rozvoj dopravy. Udržitelné využívání zdrojů Příspěvek ROP prioritě je uskutečňován primárně v dopravní oblasti prostřednictvím projektů budování cyklostezek a cyklotras, modernizací vozového parku MHD a VHD, budováním a modernizací přestupních terminálů VD a osobní a veřejné dopravy. Doplňkově přispívají též projekty zaměřené na snižování negativních efektů dopravy na okolí komunikací. Bylo podpořeno 48 projektů v oblasti cyklodopravy, rekonstruováno a vystavěno více než 90 km cyklostezek a cyklotras, pořízeno 117 ekologických vozidel VHD. Rovněž rekonstrukce veřejných objektů v rámci prioritní osy 3 byly zpravidla realizovány s technickými požadavky na zefektivnění energetického hospodářství a vedly tedy k účinnějšímu využívání zdrojů.

276

Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí Příspěvek je realizován dominantně projekty zaměřenými na zkvalitňování dopravní infrastruktury, především silnic II. a III. třídy. Doplňkově pak i místních komunikací a infrastruktury pro cyklodopravu. Příspěvek prioritě tvoří primárně délka rekonstruovaných komunikací (165 km rekonstruovaných silnic II. a III. třídy) a místních komunikací (94 km). Flexibilita trhu práce Příspěvek je realizován spíše zprostředkovaně, prostřednictvím vytváření podmínek pro mobilitu pracovní síly v rámci intervencí prioritní osy 1, dále pak prostřednictvím rozvoje kapacit péče o děti předškolního věku v rámci prioritní osy 3 (jako důležitého faktoru zaměstnatelnosti rodičů), případně zvyšováním dostupnosti sociální péče. Bylo podpořeno zřízení či rekonstrukce 39 zařízení v oblasti sociální integrace a 102 zařízení péče o děti. Začleňování na trhu práce V sociální oblasti intervence ROP přináší příspěvek v podobě zkvalitňování a zkapacitnění infrastruktury pro veřejné služby zejména sociální péče. Bylo podpořeno například zřízení či rekonstrukce 31 zařízení v oblasti sociálních služeb. Příspěvek představují rovněž intervence v oblasti vzdělávací infrastruktury (školky, ZŠ, SŠ) a to jednak v podobě vytváření předpokladů pro inkluzivní výuku, jednak v podobě vytváření předpokladů pro zkvalitňování výuky a tedy potenciálnímu zlepšování budoucí pozice žáků a studentů na trhu práce. Vzdělávání Podobně, v oblasti vzdělávání příspěvek ROP zahrnoval především podporu rekonstrukce, modernizace a vybavení infrastruktury především základních škol. Bylo podpořeno 74 projektů zaměřených na zkvalitnění infrastruktury pro vzdělávání. Strategie EU 2020 Zaměstnanost Národní cíl v oblasti zaměstnanosti je koncipován jako zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve vymezených věkových kategoriích. Míra zaměstnanosti v roce 2013 dosahovala 57,6 %, a přesáhla tak míru stanovenou ROP. Bezprostředně v rámci projektů ROP bylo vytvořeno více než 630 pracovních míst. Příspěvek ROP zahrnuje rovněž intervence v oblasti zvyšování kapacit zařízení předškolního vzdělávání (zvýšení o 39 %) a tedy podpory zaměstnatelnosti rodičů. Vazba intervencí ROP vůči cíli je bezprostřední. Věda, výzkum, inovace Intervence ROP byly relevantní pouze omezeně, v rovině vytváření širších předpokladů pro zkvalitňování a rozvoj vzdělanostní základny populace regionu. Kapacita vzdělávacích zařízení byla zvýšena o 34 %. Vazba a příspěvek cílům strategie EU 2020 jsou zprostředkované. Oblast klimatu a energie Příspěvek prioritě je naplňován prioritně prostřednictvím projektů, jejichž efektem je snižování emisí z dopravy, tedy modernizací vozového parku MHD a VHD, zatraktivňováním veřejné hromadné dopravy a podporou alternativních forem dopravy (cyklodoprava). Intervence ROP přispěly k zatraktivnění cestování prostřednictvím VHD a lze předpokládat, že v souvislosti s tím také ke zvýšení počtu cestujících na území intervence ROP. Rovněž rekonstrukce veřejných objektů v rámci prioritní osy 3 byly zpravidla realizovány s technickými požadavky na zefektivnění energetického

277

hospodářství a vedly tedy k účinnějšímu využívání zdrojů. Pozitivní efekt na snižování emisí CO2 a imisí deklarovala cca pětina všech podpořených projektů. Vazba intervencí ROP cílům strategie EU 2020 je bezprostřední. Vzdělávání Intervence ROP vytvářely předpoklady pro zlepšování podmínek a kvality výuky především podporu prostřednictvím rekonstrukce, modernizace a zlepšování vybavení infrastruktury základních a středních škol. Vazba a příspěvek cílům strategie EU 2020 jsou zprostředkované. Chudoba Intervence ROP vytvářely předpoklady pro zlepšování podmínek a kvality služeb sociální péče a sociální prevence formou rekonstrukcí a zlepšování vybavení infrastruktury poskytovatelů sociálních služeb. Potenciální příspěvek představují rovněž intervence v oblasti vzdělávací infrastruktury (školky, ZŠ, SŠ) jednak v podobě vytváření předpokladů pro inkluzivní výuku a začleňování sociálně a jinak znevýhodněných skupin obyvatelstva, jednak v podobě vytváření předpokladů pro zkvalitňování výuky a tedy potenciálnímu zlepšování budoucí pozice žáků a studentů na trhu práce. Intervence ROP v této oblasti vytvářely podmínky a předpoklady pro plnění cílů EU 2020. Vazba a příspěvek cílům strategie EU 2020 jsou zprostředkované.

278

5 Výsledky provedených analýz a hodnocení Evaluační úkol 2 5.1 EQ 8 – Příspěvek ke zlepšení rovných příležitostí Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení rovných příležitostí v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí? Odpověď



ROP SČ přispěl ke zlepšení rovných příležitostí v míře odpovídající typu programu.



Typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení rovných příležitostí jsou následující. V oblasti mobility a dostupnosti služeb projekty ROP SČ nejvíce přispívaly ke zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou a ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. V oblasti zajištění rovných pracovních podmínek projekty ROP SČ nejvíce přispívaly k vytvoření vhodných pracovních podmínek pro sladění pracovního a osobního života a ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Projekty dále přispěly ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin osob, především v oblasti využívání moderních informačních technologií. Projekty realizované v ROP SČ přispěly také ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů.

Zjištění

Vliv na dodržování rovných příležitostí mužů a žen Dodržování rovných příležitostí mužů a žen v projektech ROP SČ bylo monitorováno prostřednictvím relevantních monitorovacích indikátorů, které byly členěny podle pohlaví. Jedná se o doplňkové indikátory sledující počet nově vytvořených pracovních míst v projektech v rámci dané prioritní osy:     

Počet nově vytvořených pracovních míst v projektech zaměřených na dopravní dostupnost (PO1) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na rozvoj CR (PO2) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (PO3) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (PO3) Počet proškolených osob (PO4)

Podíl projektů, u nichž byl sledován některý z indikátorů členěných podle pohlaví, dle prioritních os a oblastí podpory ukazuje tabulka níže. V souhrnu všech prioritních os byly indikátory členěné podle pohlaví sledovány celkem u 26,7 % projektů. Celkem bylo dosaženo hodnot 656,2 nově vytvořených pracovních míst pro ženy a 230,8 nově vytvořených pracovních míst pro muže. V případě prioritní osy 1 byl sledován počet nově vytvořených pracovních míst pro muže, resp. ženy pouze u 1 projektu v rámci o. p. 1.2, nicméně stanovená cílová hodnota i dosažená hodnota tohoto

279

indikátoru byla nulová. Lze tedy konstatovat, že v rámci PO1 nebyly indikátory členěné dle pohlaví sledovány. V rámci prioritní osy 2 byl indikátor „Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na rozvoj CR“ členěný podle pohlaví sledován přibližně u poloviny projektů, přičemž v největší míře u projektů z o. p. 2.1 (96 %), tj. u projektů zaměřených na podporu podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu. V naprosté většině se jednalo o nově vytvořená pracovní místa pro ženy (celkem 85,8 pracovních míst), kdy největší dosaženou hodnotu indikátoru vykázaly projekty zaměřené na vybudování sportovních center. Celkem bylo v rámci prioritní osy 2 vykázáno 114,6 nově vytvořených pracovních míst pro ženy a 10 pro muže. V případě prioritní osy 3 byl počet nově vytvořených pracovních míst zvlášť pro muže a ženy sledován podobně jako u PO2 přibližně u poloviny projektů, v největší míře pak u projektů zaměřených na oblast vzdělávání (souhrnně v rámci o. p. 3.2 a o. p. 3.3). Indikátor byl sledován u 45 % projektů zaměřených na vzdělávání, v rámci nichž bylo nově vytvořeno celkem 271 pracovních míst pro ženy a pouze 0,5 pracovních míst pro muže. Nová pracovní místa pro muže byla vytvářena v naprosté většině v rámci projektů zaměřených na oblast volnočasových aktivit (celkem 21,8 pracovních míst). Celkem bylo v rámci prioritní osy 3 vykázáno celkem 382,6 nově vytvořených pracovních míst pro ženy a 45,8 pro muže. V rámci prioritní osy 4 byl vzhledem k zaměření jednotlivých oblastí podpory vykazován dle pohlaví monitorovací indikátor počet proškolených osob v rámci o. p. 4.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu (159 proškolených osob - ženy a 113 proškolených osob - muži). Tabulka 87: Přehled indikátorů členěných podle pohlaví Prior itní osa

PO1

Oblast podpory

1.2

Indikátor členěný podle pohlaví

Počet nově vytvořených pracovních míst v projektech zaměřených na dopravní dostupnost

prioritní osa celkem PO2

Dosažená hodnota MI celkem ženy

Muži

1,1

0

0

0,3

0

0

2.1

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na rozvoj CR

95,8

85,8

2

2.2


61,5

25,8

8

2.3


10,0

3

0

55,5

114,6

10


Podíl projektů, kde byl MI sledován (v %)

3.1

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na udržitelný rozvoj měst

15,1

15,5

5,6

3.2

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů zaměřených na udržitelný rozvoj měst

37,4

147,2

16,6

3.3

Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci

49,0

219,9

23,6

280

Prior itní osa

Oblast podpory

Indikátor členěný podle pohlaví

projektů zaměřených venkovských oblastí

na

udržitelný


Podíl projektů, kde byl MI sledován (v %)

Dosažená hodnota MI celkem

rozvoj

41,0

382,6

45,8

4.1


84,3

159

113

4.2


66,7

0

0

4.3


100

0

0

prioritní osa celkem

82,5

159

113

ROP SČ celkem

26,7

656,2

230,8

Zdroj: sestavy ISMonit7+

Vliv na dodržování rovných příležitostí v oblasti sociální integrace Vliv projektů na dodržování rovných příležitostí v oblasti sociální integrace byl v rámci monitoringu projektů sledován pomocí stanovených kritérií rovných příležitostí, které hodnotily příspěvek jednotlivých projektů ke zlepšení rovných příležitostí, a to celkem v 6 oblastech - (1) zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin, (2) zajištění rovných pracovních podmínek, (3) konzultace projektů se zástupci znevýhodněných skupin, (4) zohlednění potřeb specifických skupin v publicitě projektu (5) zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin a (6) prevence negativních jevů ve společnosti. Kritéria rovných příležitostí v oblasti sociální integrace byla sledována pouze u projektů tří věcných prioritních os programu (PO1, PO2, PO3). Tabulka 88: Přehled kritérií rovných příležitostí Oblast Zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin

Číslo kritéria

Kritérium

Počet projektů naplňujících kritérium

1

Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou.

513

2

Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací.

143

3

Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor.

133

4

Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory.

241

281

Oblast

Zajištění rovných pracovních podmínek

Konzultace projektů se zástupci znevýhodněných skupin Zohlednění potřeb specifických skupin v publicitě projektu Zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin

Prevence negativních jevů ve společnosti

Číslo kritéria

Kritérium

Počet projektů naplňujících kritérium

5

Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi.

457

6

Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti.

113

7

V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života.

118

8

V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami.

27

9

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání.

80

10

Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce.

119

11

Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin.

259

12

Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin.

247

13

Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují.

94

14

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím.

76

15

Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů.

266

16

Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení.

24


Tabulka výše nabízí přehled jednotlivých kritérií rovných příležitostí včetně jejich příslušnosti k dané oblasti a celkového počtu projektů naplňujících dané kritérium. Největší počet projektů měl vliv na rovné příležitosti v oblasti zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin, specificky

282

pak nejvíce projektů naplňovalo kritérium vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou či přispělo ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. Z hlediska jednotlivých prioritních os a prioritních oblastí pak vykázaly vliv v oblasti zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin především projekty z o. p. 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy, o. p. 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu a 3.1 Rozvoj regionálních center (viz tabulka níže). Tabulka 89: Vliv projektů na rovné příležitosti v oblasti sociální integrace dle oblastí podpory Číslo kritéria

Podíl projektů v o. p., které splňují dané kritérium (v %) 1.1

1.2

2.1

2.2

2.3

3.1

3.2

3.3

1

45,5

71,9

79,2

53,8

3,3

71,7

53,5

53,4

2

22,9

23,6

12,5

9,2

0,0

20,8

10,2

8,7

3

6,0

19,1

20,8

12,3

6,7

41,5

10,2

17,4

4

13,5

46,1

37,5

26,2

40,0

43,4

23,5

23,3

5

19,5

59,6

62,5

55,4

46,7

54,7

44,9

68,8

6

0,8

6,7

16,7

4,6

10,0

5,7

17,6

23,3

7

4,9

5,6

41,7

6,2

3,3

7,5

15,5

20,6

8

0,0

0,0

16,7

3,1

0,0

1,9

1,6

6,7

9

0,8

2,2

4,2

3,1

3,3

5,7

11,8

18,6

10

3,8

16,9

45,8

10,8

3,3

3,8

14,4

18,2

11

18,0

22,5

20,8

15,4

30,0

37,7

32,6

34,0

12

15,4

21,3

41,7

21,5

43,3

49,1

24,1

31,2

13

0,8

2,2

16,7

10,8

16,7

5,7

14,4

17,4

14

0,0

4,5

25,0

15,4

46,7

0,0

7,5

11,1

15

0,4

19,1

45,8

29,2

30,0

56,6

29,4

49,0

16

0,4

2,2

4,2

0,0

3,3

0,0

5,9

3,2


V oblasti zajištění rovných pracovních podmínek vykázaly vliv zejména projekty v p. o. 2.1. V rámci prioritní osy 3 pak dle výsledků monitoringu k zajištění rovných pracovních podmínek nejvíce přispívaly projekty zaměřené na vzdělávání a sociální integraci (viz tabulka níže). Z hlediska dílčích kritérií tyto projekty nejčastěji přispívaly ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Konzultace realizace projektů se zástupci znevýhodněných skupin byla vykázána nejčastěji u projektů v rámci prioritní osy 3, nejčastěji u projektů zaměřených na sociální integraci. V případě těchto projektů byla realizace projektu konzultována se zástupci specifických cílových skupin, a výstupy projektu tak vyhovují potřebám těchto skupin. Zohlednění potřeb specifických skupin v publicitě projektu bylo poměrně široce uplatňováno v rámci projektů prioritní osy 2 a prioritní osy 3, v největší míře pak u projektů z o. p. 3.1 a v rámci p. o. 3.2 a 3.3 pak u projektů zaměřených na oblast sociální integrace. 283

Kritéria v oblasti zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin patřila k těm méně často vykazovaným. V největší míře vykázaly vliv v této oblasti projekty spadající do o. p. 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje, jak lze vzhledem k zaměření této oblasti podpory očekávat. Příkladem přínosu v této oblasti je vznik propagačních materiálů speciálně zaměřených na konkrétní znevýhodněnou skupinu (např. neslyšící), jak bylo zjištěno v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci, které vliv o. p. 2.3 v této oblasti potvrdilo (viz níže). Vliv na prevenci sociálně patologických jevů (kritérium 15 a 16) v největší míře vykazovaly projekty z prioritní osy 3 (zejména oblasti podpory 3.1 a 3.3), přičemž se jednalo především o projekty zaměřené na oblast volnočasových aktivit (viz tabulka níže), jak bylo potvrzeno v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci (viz níže). K prevenci sociálně patologických jevů tyto projekty přispívají např. zpřístupněním veřejného sportoviště sociálně vyloučeným skupinám obyvatel a jejich zapojováním do organizovaných i neorganizovaných zájmových skupin (a tím jejich začleňováním do běžné společnosti). Tabulka 90: Vliv projektů na rovné příležitosti v oblasti sociální integrace dle zaměření projektů (o. p. 3.2 a 3.3) Podíl projektů z tematické oblasti, které splňují dané kritérium (v %) Tematická oblast

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

vzdělávání

49

5

11

3

59

15

32

7

31

28

28

23

28

9

32

5

zdravotnictví

40

10

3

40

33

17

0

3

3

3

27

13

0

3

7

0

sociální integrace

48

16

23

19

26

74

26

13

13

42

52

52

13

23

19

29

volnočasové aktivity

54

5

17

36

74

22

9

1

6

4

38

33

9

11

69

1

revitalizace

75

31

20

46

51

7

5

2

3

3

32

27

7

3

25

0


Typické projekty naplňující princip rovných příležitostí V následující tabulce jsou uvedeny typické projekty ROP SČ, které naplňují princip rovných příležitostí v jednotlivých oblastech rovných příležitostí. Jedná se o projekty optimálně naplňující princip rovných příležitostí. Tabulka 91: Typické projekty ROP SČ dle kritérií rovných příležitostí Oblast Zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin

Číslo kritéria

1

Kritérium

Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou.

Typický projekt Projekt (napříč prioritními osami ROP SČ) zaměřený na rekonstrukci či výstavbu budov/zařízení, který současně zahrnuje vybudování bezbariérových prvků (např. v o. p. 1.2 se jedná o výstavbu autobusových zastávek, v o.p. 2.1 o rekonstrukci ubytovacích zařízení, v o.p. 3.2 a 3.3 o rekonstrukci volnočasových center, MŠ nebo víceúčelových hřišť).

284

Oblast

Číslo kritéria

Typický projekt

2

Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací.

Projekt v oblasti dopravní infrastruktury či revitalizace částí měst zaměřený na rekonstrukci místních komunikací a chodníků včetně vybudování orientačních prvků, jako jsou vodící linie a reliéfní povrch pro nevidomé a slabozraké (signální a varovné pásy před přechody, u zastávek MHD apod.).

3

Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor.

Projekt zahrnující pořízení nového vybavení s bezbariérovými prvky do zařízení s různým účelem (např. v o.p. 1.2 nakoupení bezbariérových autobusů, 3.2 a 3.3 výstavba chráněných bydlení) či projekty zaměřené na výstavbu komunikací s bezbariérovými prvky.

Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory.

Typickými projekty v této oblasti jsou revitalizace parků a veřejných prostranství (o.p. 3.2 a 3.3) nebo rekonstrukce volnočasových vícegeneračních zařízení (o.p. 3.2 a 3.3.kulturní multifunkční sál, knihovna, muzeum, divadelní sál apod.)

5

Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi.

Projekty realizované především v PO3, které se týkají výstavby či rekonstrukce zařízení využívaných rodiči s dětmi, typicky zaměřený na rozšíření nabídky předškolního vzdělávání (výstavba/rekonstrukce MŠ) či na výstavbu dětského hřiště

6

Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti.

Projekt typicky realizovaný v PO3. Jedná se o poskytování sociálních služeb (např. chráněné bydlení, azylové domy, komunitní centrum).

7

V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života.

Projekt spojený s výstavbou/rekonstrukcí vzdělávacích zařízení (především MŠ), kdy zvýšení jejich kapacity a dostupnosti usnadní matkám či otcům s malými dětmi docházet do zaměstnání.

8

V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami.

Projekt týkající se podpory sociálních služeb, zaměřený na vznik či rozšíření sociálně terapeutické dílny.

9

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání.

Jedná se o modernizaci a přestavbu center vzdělávání. Nejčastěji knihoven, škol a školek komunitních center nebo spolkových domů (o. p. 3.2 a 3.3).

10

Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na

Projekt v oblasti sociální integrace osob se zdravotním postižením, typicky se jedná o vznik či rozšíření sociálně terapeutické dílny.

4

Zajištění rovných pracovních podmínek

Kritérium

285

Oblast

Číslo kritéria

Kritérium

Typický projekt

trhu práce.

Konzultace projektů se zástupci znevýhodněných skupin

Zohlednění potřeb specifických skupin v publicitě projektu Zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin

11

Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin.

Typické projekty v rámci tohoto kritéria se vyskytují napříč prioritními osami ROP SČ. Typickým projektem je vybudování či rekonstrukce veřejné infrastruktury v obcích či revitalizace veřejných prostor, kde jsou reflektovány potřeby a preference místních obyvatel.

12

Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin.

U tohoto kritéria nelze určit typický projekt. Promítá se skrze všechny typy projektů. Výrazněji toto kritérium zahrnují projekty zaměřené na propagaci cestovního ruchu.

13

Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují.

Typickým projektem je v této oblasti rekonstrukce/modernizace škol a pořízení nového vybavení pro výuku.

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím.

Projekt v oblasti propagace cestovního ruchu, zaměřený na zřízení nových informačních portálů/propagačních materiálů nebo na rekonstrukci objektů cestovního ruchu za účelem vzniku informačního turistického či návštěvnického centra.

15

Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů.

Projekt zaměřený na sportovní či obecně volnočasové aktivity. Typicky výstavba multifunkčních sportovních zařízení, kam mohou děti a mladiství docházet na zájmové kroužky.

16

Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení.

Typickým projektem v této oblasti je renovace objektu pro poskytování sociálních služeb nebo navýšení kapacit jiných subjektů poskytujících sociální služby, v rámci něhož dojde ke zvýšení kontaktu místní veřejnosti s komunitou zdravotně postižených osob.

14

Prevence negativních jevů ve společnosti


Hodnocení efektů intervencí ROP SČ v oblasti rovných příležitostí příjemci Efekty realizovaných intervencí ROP SČ na rovné příležitosti byly zjišťovány také v rámci dotazníkového šetření mezi příjemci. Níže jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření v členění dle jednotlivých oblastí podpory, resp. v rámci PO3 dle tematických oblastí.

286

Prioritní osa 1 Graf 89: Vliv projektů zaměřených na regionální dopravní infrastrukturu na rovné příležitosti Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí

9% 34% 31%

Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl mírné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt neměl vliv na zlepšení rovných příležitostí

26%


Projekty zaměřené na regionální dopravní strukturu jsou v celkovém hodnocení respondenty hodnoceny jako kladně působící na rovné příležitosti. Celkem 66 % z nich uvádí, že projekty měly alespoň mírný dopad na jejich zlepšení. Jako výrazný přínos hodnotí respondenti zlepšení situace u skupiny zdravotně znevýhodněných pomocí vybudování bezbariérových prvků. Jedná se například o přechody, parkoviště pro invalidy, speciální dlažbu pro nevidomé a slabozraké, nájezdové plochy pro vozíčkáře apod. Díky vybudování některých komunikací se dle názoru jednoho z příjemců také „zlepšil přístup drobných podnikatelů k páteřní komunikaci“. Graf 90: Vliv projektů zaměřených na udržitelné formy veřejné dopravy na rovné příležitosti Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí

18%

27%

9%

Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl mírné dopady na zlepšení rovných příležitostí

45%

Projekt neměl vliv na zlepšení rovných příležitostí


Projekty zaměřené na udržitelné formy veřejné dopravy hodnotí 72 % respondentů v dotazníkovém šetření jako projekty s velmi silným nebo silným dopadem na rovné příležitosti. Pouze 18 % uvedlo, že projekt na zlepšení rovných příležitostí vliv neměl. Velmi pozitivně hodnotí dotázaní zlepšení dostupnosti a vybudování cyklostezek, které využívá velké množství skupin a jež umožňuje i použití alternativní dopravy „pro toho, kdo nemá, nechce, nebo nemůže řídit auto“. I v rámci těchto projektů respondenti uvedli, že se zlepšila situace pro zdravotně znevýhodněné (např. zavedení hlášení v autobusech; kneeling - snadnější nastupování a vystupování z vozidel atd.).

287

Prioritní osa 2 Graf 91: Vliv projektů zaměřených na podnikatelskou infrastrukturu a služby cestovního ruchu na rovné příležitosti 13%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí

50% 38%

Projekt měl mírné dopady na zlepšení rovných příležitostí


Projekty, jež se zaměřily na podnikatelskou infrastrukturu a služby cestovního ruchu, jsou polovinou respondentů dotazníkového šetření hodnoceny jako velmi silně nebo silně působící na zlepšení rovných příležitostí. Druhá polovina dotázaných pak uvedla, že projekty měly jen mírné dopady. Respondenti v rámci těchto projektů velmi kladně hodnotí zlepšení bezbariérovosti prostorů (např. bezbariérové ubytování), dále pak uvádí, že se projektem zlepšily „rovné příležitosti mužů a žen, popř. zdravotně znevýhodněných“, a to jak v přístupu k pracovním místům, tak k informacím. Graf 92: Vliv projektů zaměřených na veřejnou infrastruktura a služby cestovního ruchu na rovné příležitosti Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí

8% 25%

Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí 42% 25%

Projekt měl mírné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt neměl vliv na zlepšení rovných příležitostí


Celkem 50 % respondentů v dotazníkovém šetření ohledně projektů zaměřených na veřejnou infrastrukturu a služby cestovního ruchu uvedlo, že projekty měly velmi silný nebo silný vliv na zlepšení rovných příležitostí. Respondenti jako velký přínos v rámci projektu, v ohledu na rovné příležitosti, uvedli zajištění bezbariérových prvků a zvýšení zaměstnanosti žen, dále pak například zlepšení přístupu k informacím a službám.

288

Graf 93: Vliv projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje na rovné příležitosti

20%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí

20%

Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí 20% 40%



Projekty, které se zaměřily na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje, byly respondenty hodnoceny jako kladně působící na zlepšení rovných příležitostí. Celkem 40 % z nich uvedlo, že projekt měl velmi silné nebo silné dopady na jejich zlepšení. Respondenti ve slovním hodnocení uvedli, že díky projektu se výrazně zlepšila situace skupiny zdravotně znevýhodněných a to například díky vzniku webových stránek pro neslyšící nebo vzniku materiálů cestovního ruchu zaměřených pro tuto skupinu.

Prioritní osa 3 Graf 94: Vliv projektů PO3 na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí 26%

13%

36% 25%



Z celkového hodnocení respondentů v dotazníkovém šetření vyplývá, že téměř tři čtvrtiny projektů v PO3 měly alespoň mírný dopad na zlepšení rovných příležitostí. Přibližně v polovině případů byl přitom dopad projektů na zlepšení rovných příležitostí dle příjemců velmi silný nebo silný. Celkem 26 % respondentů pak uvádí, že projekt naopak na zlepšení v této oblasti vliv neměl.

289

Graf 95: Vliv projektů zaměřených na revitalizaci veřejných prostranství (PO3) na rovné příležitosti


14% 27%

Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí 32%


27%


Projekty v oblasti revitalizace jsou v dotazníkovém šetření 45 % respondentů hodnoceny jako ty, které měli velmi silný nebo silný vliv na zlepšení rovných příležitostí. Dle slovního vyjádření respondentů došlo díky realizaci projektu k lepšímu využití a zpřístupnění místa pro handicapované občany (možnost pohybu pro zdravotně znevýhodněné osoby, zlepšení bezbariérovosti místa, doplnění prvků pro usnadnění pohybu nevidomých osob), pro maminky s kočárky a jiné skupiny osob. Respondenti taktéž uvedli, že během projektu nedošlo ke zvýhodnění žádného pohlaví ani žádných diskriminovaných či sociálně vyloučených skupin, zvýšení dostupnosti a kvality veřejných služeb nastalo pro všechny bez omezení. Graf 96: Vliv projektů zaměřených na vzdělávání (PO3) na rovné příležitosti

23%

21%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí

23%

Projekt měl mírné dopady na zlepšení rovných příležitostí 32%



Projekty, které byly zaměřeny na vzdělávání, jsou respondenty z více jak tří čtvrtin hodnoceny jako ty, které měly alespoň mírný dopad na zlepšení rovných příležitostí. Celkem 21 % respondentů uvádí, že projekt měl velmi silné dopady, dle dalších 32 % měl projekt silné dopady na rovné příležitosti. Respondenti, kteří se vyjadřovali k projektům v oblasti mateřských škol, uváděli hlavně zlepšení rovných příležitostí v zaměstnanosti mužů a žen. Pozitivní dopady podle nich nastaly „ve všech oblastech, například zvýšení dostupnosti a kvality služeb pro všechny bez omezení“. Nedošlo podle nich ke zvýhodnění žádné ze znevýhodněných skupin. Zároveň se kladl důraz na potřeby zdravotně znevýhodněných (vybudování bezbariérových přístupů, umožnění studia tělesně handicapovaným žákům). Díky realizovaným intervencím se zvýšila také dostupnost mateřských škol pro rodiny

290

ohrožené sociálním vyloučením, a bylo tak zároveň zajištěno předškolní vzdělávání pro vyšší počet dětí. Projekty zaměřené na vzdělávání v oblasti středních škol byly v oblasti rovných příležitostí rovněž hodnoceny velmi pozitivně. Jako typické přínosy těchto projektů uváděli respondenti například snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují (např. možnost pro žáky ze sociálně slabších rodin využívat nové kvalitní výpočetní techniku) nebo poskytnutí bezbariérových prvků a umožnění studia žáků s mentálním nebo tělesným postižením. Graf 97: Vliv projektů zaměřených na sociální služby (PO3) na rovné příležitosti


10% 30% 30%


30%


Celkem 40 % respondentů v dotazníkovém šetření ohledně projektů zaměřených na sociální služby uvedlo, že projekty působily velmi silně nebo silně v oblasti zlepšení rovných příležitostí. Dalších 30 % pak uvedlo, že projekty měly na tyto příležitosti mírný vliv. Dle vyjádření respondentů bylo díky projektům možné nabídnout osobám ohroženým sociálním vyloučením seberealizaci v různých aktivitách. Jako přínos projektu uvedli i zavádění pracovních aktivit pro zdravotně znevýhodněné občany v závislosti na stupni jejich postižení. Graf 98: Vliv projektů zaměřených na zdravotnictví (PO3) na rovné příležitosti

25%

25%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí Projekt měl mírné dopady na zlepšení rovných příležitostí

50%



Projekty v oblasti zdravotnictví jsou respondenty hodnoceny tak, že měli alespoň mírný dopad na zlepšení rovných příležitostí, přičemž 75 % z nich uvádí, že projekty měly velmi silný nebo silný dopad.

291

Respondenti ve slovním hodnocení uvedli, že díky projektu došlo ke zkvalitnění a zlepšení péče pro skupiny typu senioři, zdravotně a tělesně postižení nebo národnostní menšiny (např. zkrácení doby dojíždění do zařízení pro poskytnutí péče). Jako velký přínos projektu je hodnoceno i zlehčení fyzicky náročné práce pro personál (např. manipulace s imobilními pacienty), a tím otevření možnosti výkonu práce pro větší množství žen, případně pro kandidáty se sníženou pracovní schopností. Graf 99: Vliv projektů zaměřených na volnočasové aktivity (PO3) na rovné příležitosti


13% 26%

23%

Projekt měl silné dopady na zlepšení rovných příležitostí 38%



Celkem 74 % respondentů uvádí, že projekty zaměřené na volnočasové aktivity měly alespoň mírný dopad na zlepšení rovných příležitostí. Jen 26 % uvádí, že projekty tento vliv neměly. Ze slovního hodnocení respondentů vyplývají některé dopady na zlepšení rovných příležitostí. Tedy například zpřístupnění veřejného sportoviště pro sociálně vyloučené a nízkopříjmové skupiny obyvatel (samovolné začleňování skupin ohrožených sociálním vyloučením do společnosti díky zapojení se do organizovaných i neorganizovaných zájmových skupin). Dále pak lze uvést zpřístupnění aktivit pro handicapované (vybudování bezbariérových přístupů do objektů, vybudování výtahu apod.). Obecně pak respondenti uvedli, že projekt měl „celkové pozitivní dopady, např. zvýšení dostupnosti a kvality veřejných služeb pro všechny bez omezení“.

292

5.2 EQ 9 – Příspěvek ke zlepšení udržitelného rozvoje Přispěl ROP SČ vzhledem k typu programu v dostatečné míře ke zlepšení udržitelného rozvoje v regionu Středních Čech? Jaké jsou typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje? Odpověď



ROP SČ přispěl ke zlepšení udržitelného rozvoje v míře odpovídající typu programu.



Typické přínosy realizovaných projektů v ROP SČ pro zlepšení udržitelného rozvoje jsou následující. Realizace projektů přispěla především ke snížení emisí a také ke snížení hlukové zátěže. V rámci projektů realizovaných v ROP SČ dále docházelo k využití výrobků z recyklovaných materiálů a k podpoře využívání environmentálně přátelštějších technologií.

Zjištění Vliv projektů ROP Střední Čechy na životní prostředí byl monitorován prostřednictvím souboru environmentálních indikátorů, který zohledňuje soustavy indikátorů navržených jednak zpracovatelem SEA NSRR/OP, a jednak zpracovatelem SEA pro ROP Střední Čechy. Tabulka níže nabízí přehled jednotlivých environmentálních kritérií včetně celkového počtu projektů deklarujících naplnění daného kritéria a uvádí také cílové a konečné dosažené hodnoty daných indikátorů. Dosažení stanovených cílových hodnot daného indikátoru bylo v rámci monitoringu sledováno u kvantifikovatelných kritérií, a to včetně uvedení data stanovení výchozí hodnoty a data dosažené hodnoty. Tabulka 92: Přehled environmentálních kritérií Číslo kritéria

Název kritéria

Měrná jednotka

Počet projektů deklarujících kritérium

Cílová hodnota celkem

Dosažená hodnota celkem

08

Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých ekologických zátěží?

m

2

6

1 191

1 640

09

Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů?

GJ

2

50

50

GJ/rok

19

3 425,96

4 688,84

10

Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie?

13

Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech?

ha

45

19,37

20,34

14

Bude projekt realizován s využitím brownfields?

ha

35

27,71

27,73

15

Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů veřejné dopravy?

mil. Kč

26

1 344,6

1 321

293

Číslo kritéria

Název kritéria

19

Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu?

47

Měrná jednotka

Počet projektů deklarujících kritérium

Cílová hodnota celkem

Dosažená hodnota celkem

počet projektů

129

129

117

Dojde realizací projektu ke snížení hlukové zátěže?

-

220

-

-

49

Přispěje realizace projektu ke snížení emisí (CO2, PM10, Nox)?

-

294

-

-

55

Přispěje realizace projektu k vyššímu využití environmentálně šetrných forem cestovního ruchu?

-

52

-

-

56

Dojde k záboru lesního a/nebo zemědělského půdního fondu?

ha

6

1,92

2

78

Podporuje projekt využití environmentálně přátelštějších technologií?

-

254

-

-

79

Má projekt vliv na území soustavy NATURA 2000?

-

10

-

-

80

Bude mít projekt vliv na krajinný ráz (zábor volné krajiny, zvýšení krajinářských hodnot a přitažlivosti území atd.)?

-

48

-

-

81

Dojde v rámci projektu k využití výrobků z recyklovaných materiálů?

-

268

-

-


Z hlediska vlivu na životní prostředí dle jednotlivých kritérií více než čtvrtina (28 %) projektů podpořených z ROP SČ deklarovala příspěvek ke snižování emisí (CO2, PM10, Nox), dále přibližně čtvrtina projektů měla vliv na životní prostředí v oblasti využití výrobků z recyklovaných materiálů a také na využití environmentálně přátelštějších technologií. Další významnou oblastí, v níž projekty přispěly ke zlepšení stavu životního prostředí, bylo snížení hlukové zátěže. V případě kvantifikovatelných indikátorů došlo ve všech případech k dosažení či překročení plánované cílové hodnoty daného indikátoru100. V případě některých indikátorů je dosažená hodnota uvedená v tabulce nižší než plánovaná, důvodem jsou však chybějící data o dosažených hodnotách indikátorů u některých projektů, případně chybné zanesení dosažených hodnot indikátoru ze strany příjemců. Z hlediska jednotlivých prioritních os a prioritních oblastí přispívaly k udržitelnému rozvoji v největší míře projekty z o.p. 2.1, kde alespoň jedno kritérium udržitelného rozvoje naplňovalo dle uvedených

100

Do hodnocení byly zahrnuty již ukončené projekty.

294

záznamů více než 90 % projektů (92 %). V o. p. 2.1 se jednalo především o oblast vyššího využití environmentálně šetrných forem cestovního ruchu a využití environmentálně přátelštějších technologií, nicméně vliv projektů z této o.p. na zlepšení udržitelného rozvoje nebyl ve skutečnosti dle výsledků dotazníkového šetření příliš výrazný, resp. byl spíše mírný (viz níže). Velmi významně naopak k udržitelnému rozvoji dle zjištění přispívaly projekty z PO1, kde splnění alespoň 1 environmentálního kritéria deklarovalo více než 80 %, a to v obou oblastech podpory (v o.p. 1.1 celkem 81 % projektů, v o.p. 1.2 celkem 82 % projektů). Silné dopady projektů z PO1 na zlepšení udržitelného rozvoje potvrdilo také dotazníkové šetření mezi příjemci (viz níže). Ve všech oblastech podpory (v rámci PO1 - 3) splňovalo alespoň 1 environmentální kritérium více než 60 % projektů. Tabulka 93: Vliv projektů na udržitelný rozvoj dle oblastí podpory Číslo kritéria

Podíl projektů v o. p., které splňují dané kritérium (v %) 1.1

1.2

2.1

2.2

2.3

3.1

3.2

3.3

08

0,0

0,0

0,0

1,5

0,0

0,0

1,1

1,2

09

0,0

0,0

4,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,4

10

0,0

0,0

4,2

0,0

0,0

0,0

4,3

4,0

13

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

13,2

6,4

10,3

14

0,0

0,0

4,2

15,4

0,0

11,3

3,7

4,3

15

0,0

28,1

0,0

0,0

0,0

1,9

0,0

0,0

19

0,0

0,0

20,8

27,7

43,3

5,7

20,3

27,7

47

74,1

12,4

0,0

0,0

0,0

22,6

0,0

0,0

49

59,4

55,1

4,2

12,3

0,0

24,5

15,5

14,2

55

0,0

0,0

66,7

55,4

0,0

0,0

0,0

0,0

56

0,0

5,6

4,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

78

6,8

18,0

70,8

23,1

33,3

26,4

38,0

36,4

79

1,5

3,4

0,0

4,6

0,0

0,0

0,0

0,0

80

6,8

15,7

20,8

16,9

0,0

0,0

0,0

0,0

81

19,2

18,0

16,7

26,2

50,0

15,1

25,7

39,1


Ke snížení emisí (CO2, PM10, Nox) v největší míře přispěly projekty PO1, kde toto kritérium naplňovala více než polovina projektů v oblasti podpory 1.1 i 1.2 (viz tabulka výše, kritérium č. 49). Současně projekty z o. p. 1.1 (Regionální dopravní infrastruktura) v největší míře přispívaly také ke snížení hlukové zátěže (kritérium č. 47). Uvedená zjištění jsou v souladu s výsledky dotazníkového šetření (viz níže). V rámci prioritní osy 3 pak dle údajů ke snížení emisí nejvíce přispívaly projekty v rámci o. p. 3.1, především projekty v oblasti dopravy (obnova vozového parku DP Mladá Boleslav, rekonstrukce komunikací) a revitalizace území regionálních center. K využití výrobků z recyklovaných materiálů (kritérium č. 81) docházelo nejčastěji v rámci projektů o.p. 2.3 zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje, kde toto

295

kritérium splňovala polovina projektů. V rámci PO3 byly využívány recyklované výrobky v největší míře v o. p. 3.3, přičemž z hlediska tematických oblastí byla míra jejich využívání poměrně rovnoměrná, nejmenší pak v oblasti zdravotnictví (viz tabulka níže). Tabulka 94: Vliv projektů na udržitelný rozvoj dle zaměření projektů (o. p. 3.2 a 3.3) Podíl projektů z tematické oblasti, které splňují dané kritérium (v %) Tematická oblast

01

02

08

09

10

13

14

15

19

47

48

49

55

56

78

79

80

81

vzdělávání

0

0

1

1

4

4

1

0

32

0

0

16

0

0

34

0

0

32

zdravotnictví

0

0

0

0

3

0

0

0

3

0

7

23

0

0

57

0

0

13

sociální integrace

3

3

0

0

10

0

13

3

23

0

6

26

0

0

42

0

0

29

volnočasové aktivity

0

1

1

0

2

4

4

0

24

0

0

10

0

0

28

0

0

36

revitalizace

0

0

3

0

3

42

8

0

5

0

0

15

0

0

42

0

0

36


Využití environmentálně přátelštějších technologií podporovaly nejvíce projekty z o. p. 2.1 (Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu), a to dle dotazníkového šetření např. ve formě nahrazování fosilních paliv za plyn či využívání ekologicky šetrných prostředků. V rámci o. p. 3.2 a 3.3 zahrnovaly využívání ekologicky přátelštějších technologií především projekty v oblasti zdravotnické péče. Projekty v prioritních osách 2 a 3 přispívaly k udržitelnému rozvoji také formou zahrnutí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. V největší míře byla environmentální osvěta šířena v projektech o. p. 2.3 v rámci propagace cestovního ruchu, v rámci PO3 pak v projektech v oblasti vzdělávání.

Typické projekty naplňující princip udržitelného rozvoje V následující tabulce jsou uvedeny typické projekty ROP SČ, které naplňují princip udržitelného rozvoje dle jednotlivých environmentálních kritérií. Jedná se o projekty optimálně naplňující princip udržitelného rozvoje. Tabulka 95: Typické projekty ROP SČ dle environmentálních kritérií Číslo kritéria 08

Název kritéria Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých ekologických zátěží?

Typické projekty Příkladem je projekt v oblasti revitalizace území, zaměřený na regeneraci dlouhodobě zanedbané části města či jeho okolí (např. s existencí černých skládek) a její přeměnu na park s rekreačním a naučným účelem.

296

Číslo kritéria 09

Název kritéria Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů?

10

13

101

Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie?

Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech?

Projekt v oblasti revitalizace území, zaměřený na revitalizaci veřejných prostranství ve městě, jejichž součástí je osazení nové zeleně a úprava parkového vzhledu prostranství.

Bude projekt realizován s využitím brownfields?

Projekt v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu či v oblasti infrastruktury veřejných služeb zaměřený na vybudování či rozšíření zařízení, které zahrnuje rekonstrukci opuštěné a chátrající budovy či zanedbaného prostranství.

Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů veřejné dopravy?

Projekt v oblasti veřejné dopravy zaměřený na budování zastávek veřejné hromadné dopravy, výstavbu či rekonstrukci dopravních terminálů či vybudování parkoviště P+R v blízkosti železniční stanice v místě dopravního uzlu.

Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu?

Projekt zaměřený na propagaci cestovního ruchu v mikroregionu, kdy je propagace území založena na spojení s přírodou, krajinou a zdravým životním prostředím.

Dojde realizací projektu ke snížení hlukové zátěže?

Projekt v oblasti dopravní infrastruktury zaměřený na rekonstrukci komunikace procházející obcí, kdy díky úpravě povrchu vozovky dojde ke snížení hlučnosti projíždějících vozidel.

Přispěje realizace projektu ke snížení emisí (CO2, PM10, Nox)?

Projekt v oblasti dopravní infrastruktury zaměřený na rekonstrukci místních komunikací či silnic II. a III. třídy zahrnující úpravy povrchu komunikace za účelem snížení spotřeby paliva.

15

19

47

49

101

---

Projekt v oblasti infrastruktury veřejných služeb zaměřený na (či zahrnující) rekonstrukci zařízení, jehož součástí je zateplení budovy a další opatření za účelem snížení provozních nákladů a spotřeby energie na vytápění budovy.

14

55

Typické projekty

Přispěje realizace projektu k vyššímu využití environmentálně šetrných forem cestovního ruchu?

Projekt v oblasti soukromé či veřejné infrastruktury cestovního ruchu zaměřené na výstavbu cyklostezky.

Byly realizovány pouze 2 projekty deklarující kritérium, které byly různě zaměřeny, nelze proto identifikovat typický projekt.

297

Číslo kritéria

Název kritéria

Typické projekty

56 Dojde k záboru lesního a/nebo zemědělského půdního fondu?

Příkladem projektu zohledňujícího kritérium je v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy zaměřený na výstavbu cyklostezky, jejíž trasa vede přes území spadající do zemědělského půdního fondu.

Podporuje projekt využití environmentálně přátelštějších technologií?

Projekty napříč prioritními osami ROP SČ, zaměřené například na nákup ekologických autobusů (PO1), na výstavbu či rekonstrukci zařízení služeb cestovního ruchu (PO2) či zařízení veřejných služeb (PO3), jehož součástí je např. aplikace ekologického způsobu vytápění budovy (PO3).

Má projekt vliv na území soustavy NATURA 2000?

Příkladem projektu s vlivem na území NATURA 2000 je projekt zaměřený na rekonstrukci místních komunikací, které leží na území této soustavy.

Bude mít projekt vliv na krajinný ráz (zábor volné krajiny, zvýšení krajinářských hodnot a přitažlivosti území atd.)?

V pozitivním smyslu je příkladem projekt v oblasti veřejné či soukromé infrastruktury cestovního ruchu (PO2) zaměřený na výstavbu prvků v krajině (např. rozhledny), které přispějí ke zvýšení přitažlivosti krajiny. V rámci PO1 kritérium naplňují projekty zaměřené na rekonstrukci místních komunikací, ulic či výstavbu cyklostezek.

Dojde v rámci projektu k využití výrobků z recyklovaných materiálů?

Projekt v oblasti propagace cestovního ruchu, který zahrnuje výrobu a distribuci tiskových propagačních materiálů, pro jejichž výrobu je využit recyklovaný papír.

78

79

80

81


Hodnocení přínosů intervencí ROP SČ ke zlepšení udržitelného rozvoje příjemci Prioritní osa 1 Graf 100: Vliv projektů zaměřených na regionální dopravní infrastrukturu na udržitelný rozvoj

14%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

14%

Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje 31% 40%

Projekt měl mírné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje


298

Projekty zaměřené na regionální dopravní infrastrukturu v rámci PO1 byly více jak polovinou respondentů hodnocené jako velmi silně nebo silně působící na zlepšení udržitelného rozvoje. Pouze 14 % z nich se vyjádřilo, že projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje. Respondenti ve slovním hodnocení velmi pozitivně hodnotili zlepšení situace v oblastech snížení hluku a emisí. Projekty dle jejich názoru také umožnily zlepšení přístupu v rámci dopravního zabezpečení lokalit a zlepšení dopravní obslužnosti v lokalitě, díky čemuž bylo umožněno například i zlepšení podnikatelského prostředí. Graf 101: Vliv projektů zaměřených na udržitelné formy veřejné dopravy na udržitelný rozvoj Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

18%

27%

18%

Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl mírné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje

36%


Projekty zaměřené na udržitelné formy veřejné dopravy (PO1) jsou respondenty hodnoceny jako velmi přínosné pro zlepšení udržitelného rozvoje. Více jak polovina z nich uvedla, že projekty měly velmi silný nebo silný dopad v této oblasti. Respondenti jako nejvýraznější efekt a přínos projektu uvedli snížení emisí a to například díky tomu, že se snížil počet aut používaných cílovými skupinami.

Prioritní osa 2 Graf 102: Vliv projektů zaměřených na podnikatelskou infrastrukturu a služby cestovního ruchu na udržitelný rozvoj


8%

Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

42%

50%



Projekty zaměřené na podnikatelskou infrastrukturu a služby cestovního ruchu (PO2) jsou respondenty hodnoceny jako ty, které měly velmi silný nebo silný dopad na udržitelný rozvoj. Takto se vyjádřilo až 58 % respondentů. Ostatní uvedli, že projekty měli jen mírný vliv. Žádný z nich však neuvedl, že by projekt takový dopad neměl. Respondenti uvádí, že velkým přínosem projektu pro udržitelný rozvoj bylo jednak snížení emisí, náhrada fosilních paliv plynem, snížení energií, aplikace ekologických prostředků apod. Mezi další 299

uváděné prvky udržitelnosti například patřilo, že některé rekonstruované objekty generují udržitelnost ve smyslu zachování historické kontinuity (zachování rázu vesnického stavení, zachování přirozeného rázu zahrady, retence dešťové vody k opětovnému užití apod.). Graf 103: Vliv projektů zaměřených na veřejnou infrastruktura a služby cestovního ruchu na udržitelný rozvoj Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

8%

Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

42%

50%



Více jak polovina respondentů kladně hodnotí vliv projektů, které byly zaměřené na veřejnou infrastrukturu a služby cestovního ruchu (PO2). Jejich dopad na zlepšení udržitelného rozvoje označují za velmi silný nebo silný. Celkem 42 % z nich se dále vyjádřilo, že projekt měl mírné dopady. Za největší přínos projektu respondenti v rámci udržitelného rozvoje považují rekonstrukce objektů, především z hlediska změny ve způsobu jejich vytápění a zateplení fasády, což vede k energetickým úsporám a snížení provozních nákladů zařízení. Graf 104: Vliv projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje na udržitelný rozvoj

20%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

60%

20%



Projekty, které byly zaměřené na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje, byly respondenty hodnoceny všechny jako ty, co mají vliv na zlepšení udržitelného rozvoje. Celkem 40 % dotázaných uvedlo, že jejich dopad byl velmi silný nebo silný. Respondenti ve slovním hodnocení například uváděli přínos projektů ve smyslu rozvoje udržitelného cestovního ruchu, např. vytvoření elektronické podoby propagačních materiálů dostupných ke stažení na internetu.

300

Prioritní osa 3 Graf 105: Vliv projektů PO3 na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje 17%

32%

24% 28%

Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl mírné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje


Z celkového hodnocení respondentů v dotazníkovém šetření vyplývá, že téměř 70 % projektů v PO3 mělo alespoň mírný dopad na zlepšení udržitelného rozvoje. Celkem 41 % případů byl přitom dopad projektů na zlepšení udržitelného rozvoje velmi silný nebo silný. Celkem 32 % respondentů pak uvádí, že projekt naopak na tento rozvoj vliv neměl. Graf 106: Vliv projektů zaměřených na revitalizaci veřejných prostranství na zlepšení udržitelného rozvoje

14%

23%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl mírné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

32% 32%

Projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje


Projekty v oblasti revitalizace veřejných prostranství jsou v dotazníkovém šetření 55 % respondentů hodnoceny jako ty, které měly velmi silný nebo silný vliv na udržitelný rozvoj. Dle slovního vyjádření respondentů došlo díky realizaci projektu ke snížení intenzivní dopravy (tedy snížení emisí, prašnosti a hlukové zátěže), a přibylo tak i více zeleně v obci. Díky projektu zároveň došlo ke zmírnění znečištění okolí, například vybudováním prostoru pro třídění odpadu. Díky realizaci těchto projektů bylo možné zajistit i bezpečnější pohyb rezidentů i turistů po obci a lepší přístup k mnoha důležitým budovám.

301

Graf 107: Vliv projektů zaměřených na vzdělávání (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje

23%

21%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

28%

28%



Projekty, které byly zaměřeny na vzdělávání, jsou respondenty z více jak tří čtvrtin hodnoceny jako ty, které měly alespoň mírný dopad na zlepšení udržitelného rozvoje. Celkem 21 % respondentů uvádí, že projekt měl velmi silné dopady, 28 % uvádí, že měl projekt silné dopady. Respondenti, kteří se vyjadřovali k projektům v oblasti mateřských škol, uváděli především pozitivní dopady v oblasti zlepšení životního prostředí, snížení energetické náročnosti objektu nebo zlepšení udržitelného rozvoje v obci. Podobně se vyjadřovali i respondenti projektů, které byly zaměřeny na základní školy. Projekty zaměřené na střední školy byly v oblasti udržitelného rozvoje rovněž hodnoceny velice kladně. Dle respondentů došlo například ke snížení energetických ztrát, což mělo za následek ekonomické úspory i ekologický přínos. Díky environmentální osvětě ve výchově a vzdělávání žáků došlo ke zlepšení prostředí výuky. Graf 108: Vliv projektů zaměřených na sociální služby (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje

10% 30%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl mírné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje

60%

Projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje


Projekty zaměřené na sociální služby, jsou respondenty ze 70 % hodnoceny jako projekty s velmi silným nebo silným dopadem na udržitelný rozvoj. Jako významný přínos projektů pro udržitelný rozvoj respondenti uvádějí zlepšení stavu budov, a to například díky zlepšení izolace v rámci rekonstrukce budovy, které vedlo k celkovému snížení energetických nároků objektu, a tím i ke snížení dopadů na životní prostředí.

302

Graf 109: Vliv projektů zaměřených na zdravotnictví (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje

25%

25%

Projekt měl velmi silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt měl mírné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje Projekt neměl vliv na zlepšení udržitelného rozvoje

50%


Projekty v oblasti zdravotnictví jsou respondenty hodnoceny tak, že měli alespoň mírný dopad na zlepšení udržitelného rozvoje, přičemž 75 % z nich uvádí, že projekty měly velmi silný nebo silný dopad. Respondenti ve slovním hodnocení uvedli, že jedním z efektů, který díky projektům nastal, bylo snížení cestovních nároků pacientů, tedy byla omezena nutnost cestování pacientů ze Středočeského kraje za ambulantní rehabilitací do Prahy. Graf 110: Vliv projektů zaměřených na volnočasové aktivity (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje


15% 31%

Projekt měl silné dopady na zlepšení udržitelného rozvoje 31% 23%



Celkem 69 % respondentů uvádí, že projekty zaměřené na volnočasové aktivity měly alespoň mírný dopad na zlepšení udržitelného rozvoje. Celkem 31 % uvádí, že projekty tento vliv neměly. Ze slovního hodnocení respondentů vyplývají dopady projektů na zlepšení udržitelného rozvoje. Například se jednalo o zkvalitnění životních podmínek pro obyvatele obcí (například snížení prašnosti v obci) nebo o celkové zlepšení udržitelného rozvoje obce.

303

6 Výsledky provedených analýz a hodnocení Evaluační úkol 3 Stanovení metodiky výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“. Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí je popsáno sadou dílčích ukazatelů, které odrážejí faktické projevy atraktivity v konkrétní obci. Byly definovány 4 vzájemně se doplňující dimenze atraktivity území: 5. Vybavenost obce 6. Dostupnost a přírodní dimenze 7. Ekonomická aktivita 8. Lidský kapitál Území obcí, kde byl realizován projekt financovaný z ROP SČ, zaznamenala z hlediska atraktivity pozitivnější vývoj ve srovnání se územím nepodpořených obcí a to o 25 %. Z kvantitativního hlediska však nedošlo k zásadním změnám. Celková atraktivita území obcí v rámci Středočeského kraje principiálně zůstala nezměněna.

Atraktivita poměřovaná vybaveností obce zaznamenala lepší vývoj u těch obcí, na jejichž území byl realizován projekt. V případě dimenze 1, která hodnotí vybavenost obce infrastrukturou veřejných služeb a má těsnou vazbu na zaměření intervencí ROP Střední Čechy, zaznamenaly podpořené obce lepší výsledky ve srovnání s nepodpořenými obcemi. Pro výsledkový indikátor Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí byla zhodnocena souvislost s třemi významnými faktory: 

objem podpory



velikost obce



poloha obce vůči Praze

Byl zaznamenán pozitivní vliv na úroveň atraktivity obcí podpořených z prioritní osy 3. Nebyl však prokázán vztah mezi celkovým objemem veřejných prostředků investovaných v rámci ROP a atraktivitou obce. U objemu podpory nebyl prokázán vztah mezi celkovým objemem veřejných prostředků investovaných v rámci projektů ROP a změnou atraktivity, tak jak stanovena pomocí výsledkového indikátoru. Zvlášť byl sledován také objem veřejných prostředků v rámci prioritní osy 3, která je primárně zaměřena na rozvoj území. V tomto případě byl zaznamenán pozitivní vliv na úroveň atraktivity obcí.

304

Pozitivní změny ve směru zvýšení atraktivity dosahují především menší obce Faktor velikosti obce byl podrobněji sledován vzhledem k odlišné struktuře obou porovnávaných skupin, tj. podpořených a nepodpořených obcí. Z výsledků změny atraktivity obcí podle jejich velikosti je zřejmé, že pozitivní změny ve směru zvýšení atraktivity dosahují především menší obce.

Obce v zázemí Prahy dosahují zpravidla vyšší atraktivity Dalším hodnoceným aspektem byla poloha obce vůči Praze. Podle předpokladu bylo zjištěno, že obce v zázemí Prahy dosahují zpravidla vyšší atraktivity než obce více vzdálené od Prahy.

Změna ukazatele atraktivity zkoumaných měst a obcí V následující tabulce jsou uvedeny celkové výsledky provedeného hodnocení, tj. výsledkového indikátoru – „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“. Tabulka 96: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru v obcích na území regionu soudržnosti Střední Čechy počet

výchozí hodnota

dosažená hodnota

rozdíl celkem (abs.)

rozdíl celkem (%)

celkem

obce

523

73 185,0

73 129,0

-33,5

-0,09

hodnocení na základě přiřazení bodů

podpořené

237

35 765,5

35 732,0

-22,5

-0,06

nepodpořené

286

37 419,5

37 397,0

-56,0

-0,08


25 %

Na základě v tabulce uvedených výsledků lze konstatovat hlavní závěr celého evaluačního úkolu č. 3:

Hodnota výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“, která vyjadřuje rozdíl ve vývoji definovaného způsobu vyjádření atraktivity města obcí mezi podpořenými a nepodpořenými městy a obcemi, se ve sledovaném období zvýšila o 25 %.

Při úzkém pohledu na skupinu podpořených a nepodpořených obcí je patrný podobný trend. Lepší výsledky (o 25 %, tj. hodnota výsledkového indikátoru) však byly dosaženy u obcí podpořených z ROP SČ. Hlavním faktorem je především rozdíl v dimenzi 1, která hodnotí vybavenost obce. Právě v této dimenzi byla skupina podpořených obcí výrazně lépe hodnocena. V ostatních dimenzích byly obě skupiny obcí srovnatelné nebo daná dimenze neměla dostatečnou váhu na celkovém hodnocení.

305

6.1 Cíl a kontext evaluačního úkolu 3 Cílem evaluačního úkolu v kontextu zadání celé evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ je zhodnocení výsledkového indikátoru programu „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ a jeho změny u obcí, které získaly podporu z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Výsledkový indikátor programu „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ je relevantní pro prioritní osu 3 Integrovaný rozvoj území Regionálního operačního programu. Prostřednictvím tohoto indikátoru (a dalších souvisejících indikátorů) bude sledováno naplnění specifických a globálního cíle prioritní osy.



Globální cíl prioritní osy 3: „Globálním cílem je zajištění kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu“



Specifické cíle prioritní osy 3:  „Posílit roli regionálních center v sociálním a ekonomickém rozvoji regionu.“  „Obnovit a modernizovat města a městské části a zvýšit kvalitu veřejných služeb tak, aby města ve Středočeském kraji vyhovovala potřebám současné společnosti a aby se zlepšila kvalita života obyvatel.“  „Podpořit rozvoj venkovských oblastí integrovanými aktivitami vedoucími ke zvýšení kvality života.“

Na rozdíl od ostatních nemá indikátor „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ v programovém dokumentu stanovenou přesnou definici, ani určeny informační zdroje, ze kterých má být jeho hodnota sledována. Celý evaluační úkol tak v souladu se zněním zadávací dokumentace zahrnuje zpracování 4 hlavních úkolů:



stanovení metodiky výpočtu dosažené hodnoty indikátoru,



zajištění relevantních dat,



popis konkrétního postupu při získávání potřebných dat,



stanovení výchozí a dosažené hodnoty indikátoru.

V navazujících podkapitolách je postupně představen přístup k řešení evaluačního úkolu, následně je popsána metodika výpočtu indikátoru, je uveden postup získávání potřebných dat a jsou stanoveny výchozí a dosažené hodnoty indikátoru.

6.2 Výsledky a stanovení výchozí a dosažené hodnoty indikátoru V této kapitole jsou zpracovány stěžejní výsledky provedeného hodnocení výsledkového indikátoru a celého evaluačního úkolu č. 3. Pro lepší přehlednost je celá kapitola členěna do několika částí: 

v prvé části je podrobně analyzována struktura sledovaných obcí (tj. byly v průběhu programového období z pohledu velikosti způsobilé pro podání žádosti o podporu z ROP), 306



druhá část představuje podrobné výsledky z provedeného hodnocení výsledkového indikátoru, nejdříve představuje dílčí výsledky v jednotlivých dimenzích indikátoru, následně pak hodnotí specifické aspekty a jejich souvislost s výsledky indikátoru a nakonec jsou uvedeny celkové výsledky indikátoru,



třetí část pak shrnuje výše popsané výsledky a formuluje závěry z evaluačního úkolu.

6.2.1 Struktura sledovaných obcí V rámci hodnocení atraktivity měst a obcí na území ROP Střední Čechy bylo zkoumáno celkem 523 obcí102. Z hlediska posouzení vlivu ROP Střední Čechy na změnu atraktivity těchto obcí se jednalo konkrétně o 237 měst a obcí na jejichž území byly realizovány projekty podpořené z ROP SČ a 286 obcí, u nichž žádný takový projekt realizován nebyl. Z pohledu struktury obou porovnávaných skupin (tj. „podpořené obce“ a „nepodpořené obce“) je důležité sledovat strukturu obou souborů zachycené na následujících grafech. Ze zobrazených dat zřetelně vyplývá, že zatímco u souboru nepodpořených obcí je patrné levostranné asymetrické rozložení, které je typické pro sídelní strukturu ČR (hodně malých a málo velkých obcí), tak u souboru podpořených obcí tato pravidelnost není a rozdělení velikostních skupin je spíše rovnoměrné. Graf 111 a Graf 112: Struktura podpořených a nepodpořených obcí dle velikosti

80

podpořené obce 30

n = 237

nepodpořené obce

70

n = 286

60

25 50

Četnost

40

15

30

10

20 10

0

0 <500 500 - 599 600 - 699 700 - 799 800 - 899 900 - 999 1000 - 1249 1250 - 1499 1500 - 1749 1750 - 1999 2000 - 2999 3000 - 4999 5000 - 7499 7500 - 9999 10000 - 19999 více než 20000

5

velikost obce

<500 500 - 599 600 - 699 700 - 799 800 - 899 900 - 999 1000 - 1249 1250 - 1499 1500 - 1749 1750 - 1999 2000 - 2999 3000 - 4999 5000 - 7499 7500 - 9999 10000 - 19999 více než 20000

Četnost

20

velikost obce

Z tohoto důvodu je velikost obce, resp. odlišná struktura obou porovnávaných souborů v dalším průběhu prací na evaluačním úkolu č. 3 podrobně zhodnocena před samotnou interpretací

102

Jedná se o veškeré obce, které alespoň jednou během let 2007 – 2014 dosáhly počtu 500 obyvatel.

307

konečných závěrů a výsledků. Obecně totiž lze předpokládat, že velikost obce může u některých ukazatelů mít vliv na citlivost vůči jednotkovým změnám ukazatele103 a menší obce typicky dosahují lepších výsledků než obce větší (např. migrační saldo, volební účast apod.). Tento vztah dokládá i korelace velikosti obce a velikosti změny atraktivity během sledovaného období (korelační koeficient - 0,10, při kritické hodnotě pro hladinu významnosti α = 0,05 = 0,073). Blíže je vliv faktoru velikosti obcí spolu s dalšími faktory na změnu indikátoru analyzován níže v podkapitole 4.3.2.3.

6.2.2 Změna atraktivity zkoumaných měst a obcí V rámci této podkapitoly jsou nejprve popsány výsledky hodnocení atraktivity pro jednotlivé definované dimenze atraktivity výsledkového indikátoru, následně jsou představeny celkové výsledky indikátoru a v poslední části jsou pak uvedeny výsledky dílčích analýz celkových výsledků, kde je hodnocen vztah objemu podpory, velikosti obce a polohy obce se změnou atraktivity. Finální výstupy a zjištění jsou pak interpretovány v závěrečné podkapitole.

6.2.2.1

Výsledky v jednotlivých dimenzích

V následující tabulce jsou uvedeny výsledky atraktivity v jednotlivých dimenzích s rozdělením na podpořené a nepodpořené obce. Údaje jsou uvedeny v relativním vyjádření jako % průměrná změna mezi výchozím a cílovým rokem (2007 a 2013). Tabulka 97: Výsledky indikátoru v jednotlivých dimenzích dimenze 1 vybavenost obce

dimenze 2 dostupnost a přírodní podmínky

dimenze 3 ekonomická aktivita

dimenze 4 lidský kapitál

podpořené obce

4,29

0,20

5,41

3,58

nepodpořené obce

3,36

-0,02

6,33

7,78

skupina obcí


Při porovnání výsledků v rámci jednotlivých dimenzí jsou patrné rozdíly mezi podpořenými a nepodpořenými obcemi a to zejména u druhé a čtvrté dimenze. U druhé dimenze došlo k mírnému nárůstu indikátoru u podpořených obcí, zatímco nepodpořených obcí ke změně nedošlo. Výrazný rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými obcemi je pak u čtvrté dimenze, kde se zvýšil indikátor více než dvojnásobně u nepodpořených obcí, než u obcí podpořených. Pro hodnocení změny v jednotlivých dimenzích je však kromě výsledků založených na přiřazení bodů důležité rovněž sledovat absolutní změny v jednotlivých ukazatelích. Proto budou v následujících částech textu, které se blíže věnují jednotlivým dimenzím uvedeny a analyzovány i tyto údaje.

103

Například výstavba 10 rodinných domů má v malé obci větší dopad než v okresním městě

308

Dimenze 1: vybavenost obce Tato dimenze hodnotí základní vybavenost obce veřejnými službami, které jsou z pohledu atraktivity dané obce důležité a současně mohly být v průběhu programového období přímo dotčené projekty podpořenými z ROP Střední Čechy. V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty ukazatele pro výchozí a cílový rok a dále bodové hodnocení přiřazené dle výše uvedeného metodického postupu jednotlivým ukazatelům dimenze: 

Ukazatel 1.a: Počet zdravotnických zařízení / počet obyvatel*1000



Ukazatel 1.b: Kapacita zařízení sociálních služeb / počet obyvatel*1000



Ukazatel 1.c: Kapacita MŠ a ZŠ / počet obyvatel ve věku 0-14

V průběhu sledovaného období došlo k poměrně výrazným změnám. V případě ukazatelů kapacity sociálních a školských zařízení došlo k celkovému nárůstu kapacity. U zdravotnických zařízení pak došlo v absolutním vyjádření ke snížení kapacity. Společným rysem je lepší vývoj u skupiny podpořených obcí než u obcí nepodpořených. Významným faktorem u této dimenze (na rozdíl od všech ostatních) je poměrně silná koncentrace hodnocených typů zařízení do relativně malého počtu obcí (např. pouze 72 obcí má jakoukoliv kapacitu sociálních zařízení). Z tohoto důvodu došlo při matematickém převedení dle metodiky výsledkového indikátoru k dosažení i záporných hodnot u dílčích ukazatelů (nižší průměrné bodové hodnocení dle decilového přidělení bodů), avšak pro celkové hodnocení indikátoru je klíčový trend a rozdíl mezi podpořenými a nepodpořenými obcemi, který plně odpovídá absolutním změnám v dílčích ukazatelích. Tabulka 98: Výsledky v dimenzi 1 dle hodnocení na základě přiřazení bodů Hodnota ukazatele

Ukazatel 1.a

Ukazatel 1.b

Ukazatel 1.c

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

4,82

4,93

2,3

1,67

1,53

-8,4

5,02

5,10

1,6

nepodpořené

3,14

2,96

-5,9

2,00

1,78

-11,1

3,30

3,32

0,6

Tabulka 99: Výsledky v dimenzi 1 dle absolutní změny v rámci ukazatelů Hodnota ukazatele

Ukazatel 1.a

Ukazatel 1.b

Ukazatel 1.c

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

2,20

2,13

-3,2

6,14

8,23

34,1

0,67

0,71

5,7

nepodpořené

1,41

1,18

-16,7

6,45

6,26

-3,0

0,47

0,49

3,3

absolutní hodnota ukazatele podpořené nepodpořené

2 697

2 973

10,2

6 092

7 814

28,2

102 806

122 863

19,5

396

375

-5,3

1 535

1 739

13,2

21 871

26 563

21,5

309

Dimenze 2: dostupnost a přírodní podmínky Dopravní dostupnost dané obce z regionálního a krajského centra je jedním z významných aspektů atraktivity. Vzhledem ke stanovenému způsobu výpočtu ukazatelů104 (2.a, 2.b viz výše), mají však tyto ukazatele význam především pro celkové hodnocení samotné atraktivity. Podobně je tomu i u ukazatele 2.c, který hodnotí krajinný ráz obce a je rovněž součástí této dimenze. Přírodní podmínky na území obce se v tak krátkém období příliš výrazně nemění a představují poměrně stabilní faktor. Změna bodového hodnocení u tohoto ukazatele se tak týkala celkem pouze 37 obcí. V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty ukazatele pro výchozí a cílový rok a dále bodové hodnocení přiřazené dle výše uvedeného metodického postupu jednotlivým ukazatelům dimenze: 

Ukazatel 2.a: Vzdálenost od regionálního centra (ORP) v km



Ukazatel 2.b: Vzdálenost od krajského města v km



Ukazatel 2.c: Podíl atraktivních ploch (lesy + trvalé travní + zahrady + vinice + chmelnice/celková plocha) na rozloze obce v %

Dimenze 2 má na celkovém hodnocení společně s dimenzí 4 nejnižší stanovenou váhu. Tabulka 100: Výsledky v dimenzi 2 dle hodnocení na základě přiřazení bodů Hodnota ukazatele

Ukazatel 2.a

Ukazatel 2.b

Ukazatel 2.c

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

5,68

5,68

0

5,65

5,65

0

4,73

4,76

0,5

nepodpořené

5,40

5,40

0

5,42

5,42

0

4,30

4,28

-0,5


Ukazatel 2.a

Ukazatel 2.b

Ukazatel 2.c

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

7,36

7,36

0

36,22

36,22

0

34,43

34,62

0,5

nepodpořené

7,99

7,99

0

37,06

37,06

0

31,80

31,97

0,6

Dimenze 3: ekonomická aktivita Ekonomická aktivita je jedním z klíčových aspektů v rámci rozvoje obcí a významnou měrou se rovněž podílí na atraktivitě dané obce. Tato dimenze vyjadřuje ekonomickou aktivitu pomocí kombinace vzájemně neprovázaných, avšak mezi sebou souvisejících ukazatelů. Ve sledovaném období můžeme pozorovat trendy odpovídající celorepublikovým trendům. Vzhledem k hospodářské krizi došlo k poklesu počtu ekonomických subjektů, jejichž počet se již pomalu dostal na úroveň před krizí, dále došlo také k poklesu daňových příjmů a ke zvýšení nezaměstnanosti. Nižší

104

Dostupnost je zde vyjádřena jako vzdálenost obce (v kilometrech) od regionálního a krajského centra, která zůstává logicky během sledovaného období neměnná.

310

hodnotu migračního salda nejspíše lze připisovat snižující se suburbanizaci, která již dosáhla svého vrcholu. V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty ukazatele pro výchozí a cílový rok a dále bodové hodnocení přiřazené dle výše uvedeného metodického postupu jednotlivým ukazatelům dimenze: 

Ukazatel 3.a: Počet ekonomických subjektů / počet obyvatel obce*1000



Ukazatel 3.b: Migrační saldo obce / počet obyvatel obce*1000



Ukazatel 3.c: Registrovaná míra nezaměstnanosti v %



Ukazatel 3.d: Daňové příjmy obce z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti / počet obyvatel*1000

Tabulka 102: Výsledky v dimenzi 3 dle hodnocení na základě přiřazení bodů Hodnota ukazatele

Ukazatel 3.a

Ukazatel 3.b

Ukazatel 3.c

Ukazatel 3.d

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

4,87

4,90

0,5

4,35

4,33

-0,3

5,87

5,70

-3,0

4,83

5,04

4,4

nepodpořené

4,18

4,16

-0,5

4,62

4,60

-0,4

5,27

5,34

1,3

4,21

4,04

-4,2


Ukazatel 3.a

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

246,0

253,3

3,0

28,1

11,3

-59,8

4,24

5,75

35,7

752,0

255,3

-66,0

nepodpořené

235,0

242,5

3,2

28,6

12,2

-57,5

4,91

6,09

24,2

656,2

169,5

-74,2

Ukazatel 3.b

Ukazatel 3.c

Ukazatel 3.d

Mezi oběma hodnocenými skupinami obcí, podpořenými i nepodpořenými došlo k téměř identickému vývoji u všech ukazatelů. Výraznější rozdíly mezi oběma skupinami jsou patrné pouze u ukazatelů Registrovaná míra nezaměstnanosti, kde je změna situace lepší u nepodpořených obcí a Danové příjmy obce z PFOSVČ, kde je naopak trend lepší u obcí podpořených. Dimenze 4: lidský kapitál Ukazatele zahrnuté v této dimenzi do značné míry vyjadřují úroveň lidského kapitálu v dané obci, přičemž význam tohoto faktoru je podstatný pro rozvoj území a s ním související atraktivity. Výsledky ukazují, že ve Středočeském kraji dochází ke zvyšování vzdělanostní struktury obyvatelstva. Z hlediska věkové struktury se pak rychleji zvyšuje podíl obyvatel ve věkové kategorii 65+ než těch v produktivním věku. V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty ukazatele pro výchozí a cílový rok a dále bodové hodnocení přiřazené dle výše uvedeného metodického postupu jednotlivým ukazatelům dimenze: 

Ukazatel 4.a: Index vzdělanosti (1*ZŠ+2*SŠ+4*VŠ)/počet obyvatel ve věku 15+)



Ukazatel 4.b: Míra volební účasti v %



Ukazatel 4.c: Věková struktura – Index ekonomické závislosti II (počet obyvatel ve věku 65+ / počet obyvatel ve věku 15-64)

311

Tabulka 104: Výsledky v dimenzi 4 dle hodnocení na základě přiřazení bodů Hodnota ukazatele

Ukazatel 4.a

Ukazatel 4.b

Ukazatel 4.c

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

5,27

5,01

-4,8

4,03

3,80

-5,7

5,37

5,33

-0,7

nepodpořené

3,85

4,06

5,4

4,88

5,07

3,9

5,66

5,69

0,6


Ukazatel 4.a

Ukazatel 4.b

Ukazatel 4.c

obce

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

2007

2013

Δ%

podpořené

1,80

1,96

8,7

54,97

51,68

-6,0

0,19

0,23

18,6

nepodpořené

1,75

1,91

8,9

57,96

55,83

-3,7

0,20

0,23

20,0

Při pohledu na změny absolutních hodnot dílčích ukazatelů mezi výchozím a cílovým rokem je zřejmý velmi obdobný vývoj a zcela stejné trendy.

6.2.2.2

Změna atraktivity zkoumaných měst a obcí

V následující tabulce jsou uvedeny celkové výsledky provedeného hodnocení, tj. výsledkového indikátoru – „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“. Tabulka 106: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru v obcích na území regionu soudržnosti Střední Čechy počet

výchozí hodnota

dosažená hodnota


rozdíl celkem (%)

celkem

obce

523

73 185,0

73 129,0

-33,5

-0,09


podpořené

237

35 765,5

35 732,0

-22,5

-0,06

nepodpořené

286

37 419,5

37 397,0

-56,0

-0,08


25 %

Na základě v tabulce uvedených výsledků lze konstatovat hlavní závěr celého evaluačního úkolu č. 3: Hodnota výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“, která vyjadřuje rozdíl ve vývoji definovaného způsobu vyjádření atraktivity města obcí mezi podpořenými a nepodpořenými městy a obcemi, se ve sledovaném období zvýšila o 25 %. Při úzkém pohledu na skupinu podpořených a nepodpořených obcí je patrný podobný trend. Lepší výsledky (o 25 %, tj. hodnota výsledkového indikátoru) však byly dosaženy u obcí podpořených z ROP SČ. Hlavním faktorem je především rozdíl v dimenzi 1, která hodnotí vybavenost obce. Právě

312

v této dimenzi byla skupina podpořených obcí výrazně lépe hodnocena. V ostatních dimenzích byly obě skupiny obcí srovnatelné nebo daná dimenze neměla dostatečnou váhu na celkovém hodnocení.

6.2.2.3

Vybrané faktory s vlivem na změnu atraktivity obcí

6.2.2.3.1 Objem podpory jako samostatný faktor Jedna z otázek, na kterou lze za pomoci výsledků sestaveného indikátoru odpovědět, je otázka, zda objem veřejných prostředků z ROP vložený do projektů realizovaných na území obce nějakým způsobem souvisí se změnou atraktivity podpořených obcí vyjádřenou zmíněným indikátorem. Z výsledků korelace nicméně vyplývá, že mezi zkoumanými proměnnými neexistuje žádný signifikantně významný vztah105. Tabulka 107: Vliv objemu podpory na změnu atraktivity obcí korelační koeficient

kritická hodnota kor. koeficientu pro α = 0,05

změna atraktivity v % vs. celkový objem podpory/1000 obyvatel

podpořené obce

- 0,01

0,130

změna atraktivity v % vs. objem podpory v rámci prioritní osy 3/1000 obyvatel

podpořené obce

0,11

0,165

Důkaz o tom, že mezi zkoumanými proměnnými neexistuje žádný vztah, ilustruje rovněž následující graf zobrazující jednotlivé obce včetně změn atraktivity a celkového objemu podpory vztaženého na 1 000 obyvatel.

105

Hodnota korelačního koeficientu ani v jednom případě nepřekročila požadovanou kritickou hranici, za kterou lze s 95% pravděpodobností (hladina významnosti α = 0,05) tvrdit, že mezi danými proměnnými existuje vztah.

313

Graf 113: Vztah mezi objemem podpory a změnou atraktivity obcí 200000

objem podpory/1 obyvatele

180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 -60

-40

-20 obce

0

20

40

60

80

změna atraktivity obce

6.2.2.3.2 Velikost obce jako samostatný faktor Jak již bylo zmíněno výše, na základě provedených výpočtů byla prokázána citlivost indikátoru na velikost obce. Tento vztah dokládá i korelace velikosti obce a velikosti změny atraktivity během sledovaného (korelační koeficient - 0,10, při kritické hodnotě pro hladinu významnosti α = 0,05 = 0,073). Byl tak prokázán negativní vztah mezi těmito veličinami. Nerovnoměrné zastoupení obcí z hlediska jejich velikosti znázorňují následující grafy. Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií je v tabulce pod histogramy. Graf 114 a Graf 115: Struktura podpořených a nepodpořených obcí dle velikosti

314

Z výsledků změny atraktivity obcí (viz následující tabulka) podle jejich velikosti je zřejmé, že pozitivní změny ve směru zvýšení atraktivity dosahují především menší obce. Těchto obcí je přitom výrazná převaha ve skupině obcí nepodpořených. To má za následek vliv na celkový výsledek porovnání těchto dvou skupin. Tabulka 108: Průměrná změna atraktivity podle velikostní kategorie obce průměrná Δ atraktivity v %

Velikostní kategorie obce

celkem

podpořené obce

nepodpořené obce

<500

4,92

8,81

3,97

500 - 600

2,98

9,52

1,21

600 - 700

-1,70

-4,96

-0,44

700 - 800

-2,47

-4,64

-1,38

800 - 900

1,61

0,99

2,01

900 - 1000

3,27

0,96

5,38

1000 - 1250

-0,09

1,71

-2,61

1250 - 1500

1,91

3,49

-1,85

1500 - 1750

5,47

6,77

2,67

1750 - 2000

-1,47

2,81

-6,47

2000 - 3000

-0,60

-1,40

0,92

3000 - 5000

-1,58

-1,62

-1,24

5000 - 7500

-0,16

-0,29

1,73

7500 - 10000

-5,88

-5,88

-

10000 - 20000

-7,32

-7,32

-

více než 20000

-10,60

-10,60

-

Následující tabulky přibližují změnu dílčích ukazatelů v rámci dimenzí dle velikostních kategorií. Tabulka 109: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 1 Velikostní kategorie obce

2007 uk 1.a

uk 1.b

2013 uk 1.c

uk 1.a

uk 1.b

změna v % uk 1.c

uk 1.a

uk 1.b

uk 1.c

<500

0,7

5,4

0,1

0,5

2,5

0,2

-26,0

-53,2

58,5

500 - 600

0,8

9,7

0,3

0,7

10,9

0,3

-20,1

12,2

5,8

600 - 700

1,0

1,4

0,3

0,9

2,5

0,3

-5,2

79,5

12,0

700 - 800

1,4

2,7

0,4

1,2

5,3

0,5

-15,0

96,2

9,3

800 - 900

2,0

5,3

0,7

1,6

4,9

0,7

-17,2

-9,1

-4,2

900 - 1000

2,1

5,8

0,7

1,9

13,1

0,7

-11,4

124,5

-0,3

1000 - 1250

2,0

3,2

0,7

1,8

2,9

0,7

-14,0

-10,1

3,3

1250 - 1500

2,7

7,1

0,9

2,3

7,3

1,0

-15,0

3,6

10,5

1500 - 1750

2,1

8,1

0,9

1,9

10,3

0,8

-9,5

26,9

-2,3

1750 - 2000

2,1

21,9

0,9

2,1

18,6

0,9

1,5

-15,2

0,8

2000 - 3000

3,1

6,6

0,9

2,8

10,6

0,9

-10,1

60,2

3,0

3000 - 5000

3,1

8,4

0,9

3,4

9,1

1,0

9,3

8,5

3,2

5000 - 7500

3,1

6,3

0,8

3,1

8,6

0,9

-1,3

35,4

3,2

315


2007 uk 1.a

uk 1.b

2013 uk 1.c

uk 1.a

uk 1.b

změna v % uk 1.c

uk 1.a

uk 1.b

uk 1.c

7500 - 10000

4,1

23,2

1,1

4,4

25,5

1,1

8,0

9,9

-3,4

10000 - 20000

4,3

6,2

1,0

4,7

9,2

1,0

9,2

47,6

0,6

> 20000

3,8

6,9

0,9

4,1

7,1

0,9

7,7

3,7

3,2

celkem Δ

1,77

6,31

0,56

1,61

7,15

0,59

-9,07

13,38

4,58

Ukazatel 1.a: Počet zdravotnických zařízení / počet obyvatel*1000 Ukazatel 1.b: Kapacita zařízení sociálních služeb / počet obyvatel*1000 Ukazatel 1.c: Kapacita MŠ a ZŠ / počet obyvatel ve věku 0-14

Lepší dostupnost uvedených veřejných služeb mají větší obce nad 2 000 obyvatel. Z pohledu změny došlo ke zhoršení dostupnosti zdravotnických zařízení, přičemž více především u menších obcí. Oproti tomu se výrazně zvýšily kapacity zařízení sociálních služeb a u menších obcí se také podstatně zlepšila kapacita a tím i dostupnost mateřských a základních škol. Tabulka 110: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 2 Velikostní kategorie obce

2007 uk 2.a

uk 2.b

2013 uk 2.c

uk 2.a

uk 2.b

změna v % uk 2.c

uk 2.a

uk 2.b

uk 2.c

<500

7,8

31,2

33,0

7,8

31,2

33,2

0,0

0,0

0,5

500 - 600

7,8

38,9

29,5

7,8

38,9

29,8

0,0

0,0

1,1

600 - 700

7,4

36,8

33,3

7,4

36,8

33,7

0,0

0,0

1,1

700 - 800

7,6

40,5

33,5

7,6

40,5

33,8

0,0

0,0

0,7

800 - 900

9,1

37,7

28,2

9,1

37,7

28,3

0,0

0,0

0,2

900 - 1000

8,5

37,9

36,7

8,5

37,9

36,7

0,0

0,0

0,1

1000 - 1250

7,6

35,0

32,2

7,6

35,0

32,4

0,0

0,0

0,5

1250 - 1500

9,1

40,7

35,2

9,1

40,7

35,3

0,0

0,0

0,3

1500 - 1750

8,0

34,7

40,2

8,0

34,7

40,0

0,0

0,0

-0,3

1750 - 2000

8,1

34,3

38,3

8,1

34,3

38,4

0,0

0,0

0,3

2000 - 3000

8,2

33,4

34,9

8,2

33,4

35,0

0,0

0,0

0,4

3000 - 5000

8,9

38,2

38,4

8,9

38,2

38,4

0,0

0,0

-0,2

5000 - 7500

7,9

31,7

33,7

7,9

31,7

33,9

0,0

0,0

0,6

7500 - 10000

0,0

45,2

46,1

0,0

45,2

46,0

0,0

0,0

-0,1

10000 - 20000

0,5

35,8

27,6

0,5

35,8

28,0

0,0

0,0

1,4

> 20000

0,0

49,1

31,6

0,0

49,1

31,6

0,0

0,0

0,0

celkem Δ

7,70

36,68

32,99

7,70

36,68

33,17

0,0

0,0

0,54

Ukazatel 2.a: Vzdálenost od regionálního centra (ORP) v km Ukazatel 2.b: Vzdálenost od krajského města v km Ukazatel 2.c: Podíl atraktivních ploch (lesy + trvalé travní + zahrady + vinice + chmelnice/celková plocha) na rozloze obce v %

U druhé dimenze jsou vzhledem k povaze ukazatelů, ze kterých je dimenze složena, pozorovatelné pouze minimální rozdíly.

316

Tabulka 111: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 3 Velikostní kategorie obce

2007 uk 3.a

uk 3.b

2013 uk 3.c

uk 3.d

uk 3.a

uk 3.b

změna v % uk 3.c

uk 3.d

uk 3.a

uk 3.b

uk 3.c

uk 3.d

<500

254,8

49,3

5,0

773,0

264,1

23,2

5,9

222,0

3,7

-53,0

18,0

-71,3

500 - 600

229,1

24,0

4,6

600,0

243,2

11,6

5,9

167,0

6,2

-51,8

27,4

-72,2

600 - 700

233,8

33,3

4,5

696,4

245,1

11,1

5,8

143,4

4,8

-66,8

29,1

-79,4

700 - 800

240,5

22,0

4,9

706,6

242,3

7,4

6,2

154,4

0,7

-66,5

25,9

-78,1

800 - 900

232,3

31,8

4,9

675,4

239,1

11,9

6,3

260,6

3,0

-62,5

28,5

-61,4

900 - 1000

236,1

17,0

4,8

545,1

240,6

10,1

5,5

206,3

1,9

-40,8

15,7

-62,2

1000 - 1250

245,8

24,1

4,7

553,4

244,9

9,7

6,0

180,0

-0,3

-59,6

27,7

-67,5

1250 - 1500

237,0

27,0

4,6

580,2

243,5

11,5

5,7

213,5

2,8

-57,6

23,9

-63,2

1500 - 1750

248,4

32,2

4,7

678,6

255,8

15,6

6,2

206,9

3,0

-51,5

30,6

-69,5

1750 - 2000

220,9

30,5

5,0

840,2

233,8

10,8

7,0

195,9

5,8

-64,5

40,7

-76,7

2000 - 3000

246,4

27,3

4,1

1050

251,7

9,8

5,8

227,3

2,1

-64,2

41,2

-78,4

3000 - 5000

254,0

19,7

3,3

739,1

257,4

8,7

5,0

479,8

1,4

-55,7

49,5

-35,1

5000 - 7500

235,3

25,0

3,7

1109

242,7

6,2

5,5

277,8

3,1

-75,3

47,9

-75,0

7500 - 10000

250,1

9,1

4,1

579,8

261,3

5,9

6,9

199,9

4,5

-34,6

67,4

-65,5

10000 - 20000

251,6

8,8

4,0

838,3

255,7

2,1

6,2

198,3

1,6

-76,0

54,2

-76,3

> 20000

240,7

5,5

5,6

660,4

237,7

-2,2

8,2

169,6

-1,2

-140

46,7

-74,3

240,0 28,4 4,6 699,6 247,4 11,8 5,9 208,4 3,1 -58,5 29,0 celkem Δ Ukazatel 3.a: Počet ekonomických subjektů / počet obyvatel obce*1000 Ukazatel 3.b: Migrační saldo obce / počet obyvatel obce*1000 Ukazatel 3.c: Registrovaná míra nezaměstnanosti v % Ukazatel 3.d: Daňové příjmy obce z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti / počet obyvatel*1000

-70,2

U ukazatelů, které jsou součástí dimenze 3, nejsou žádné výrazné pravidelnosti z hlediska velikostních kategorií. U menších obcí je nicméně zaznamenán vyšší nárůst počtu ekonomických subjektů. Tabulka 112: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 4 Velikostní kategorie obce

2007 uk 4.a

uk 4.b

2013 uk 4.c

uk 4.a

uk 4.b

změna v % uk 4.c

uk 4.a

uk 4.b

uk 4.c

<500

1,7

60,1

0,2

1,9

55,5

0,2

14,1

-7,6

8,2

500 - 600

1,8

59,6

0,2

1,9

58,5

0,2

7,9

-1,9

20,7

600 - 700

1,8

58,7

0,2

1,9

56,4

0,2

10,2

-4,0

17,0

700 - 800

1,8

58,3

0,2

1,9

55,2

0,2

7,3

-5,4

24,5

800 - 900

1,8

58,0

0,2

1,9

55,4

0,2

8,6

-4,6

18,9

900 - 1000

1,8

57,9

0,2

1,9

54,5

0,2

6,7

-5,9

18,6

1000 - 1250

1,8

56,3

0,2

1,9

55,3

0,2

7,6

-1,7

20,1

1250 - 1500

1,8

57,8

0,2

1,9

53,5

0,2

8,6

-7,5

17,4

1500 - 1750

1,8

52,8

0,2

1,9

53,3

0,2

9,0

0,9

16,3

1750 - 2000

1,7

55,5

0,2

1,9

47,3

0,2

11,0

-14,8

19,5

2000 - 3000

1,8

53,9

0,2

2,0

49,4

0,2

10,3

-8,5

23,6

3000 - 5000

1,9

51,4

0,2

2,0

47,4

0,3

6,6

-7,7

29,5

317


2007 uk 4.a

uk 4.b

2013 uk 4.c

uk 4.a

uk 4.b

změna v % uk 4.c

uk 4.a

uk 4.b

uk 4.c

5000 - 7500

1,9

45,9

0,2

2,0

44,0

0,2

8,1

-4,0

24,2

7500 - 10000

1,9

46,5

0,2

2,0

44,0

0,3

3,0

-5,4

25,5

10000 - 20000

1,9

41,7

0,2

2,0

41,2

0,3

2,6

-1,3

28,5

> 20000

1,9

37,0

0,2

1,9

37,6

0,3

0,0

1,5

30,8

celkem Δ

1,78

56,61

0,19

1,93

53,95

0,23

8,77

-4,96

19,36

Ukazatel 4.a: Index vzdělanosti (1*ZŠ+2*SŠ+4*VŠ)/počet obyvatel ve věku 15+) Ukazatel 4.b: Míra volební účasti v % Ukazatel 4.c: Věková struktura – Index ekonomické závislosti II (počet obyvatel ve věku 65+ / počet obyvatel ve věku 15-64)

V případě ukazatelů, které hodnotí lidský kapitál v daném území, jsou zřejmé některé významné trendy. Ve věších obcích je vzdělanější obyvatelstvo, oproti tomu je zde zpravidla nižší volební účast a méně příznivá věková struktura obyvatelstva.

6.2.2.3.3 Poloha obce jako samostatný faktor Jedním z důležitých faktorů, který má zřejmý vliv na atraktivitu obce je geografická poloha dané obce. Vzhledem k uspořádání Středočeského kraje, který jako jediný z krajů nemá své sídlo na vlastním území, ale je jím Praha, je především blízkost vůči hlavnímu městu významným aspektem, který ovlivňuje veškeré socioekonomické a demografické charakteristiky obcí v regionu. V tomto případě platí, že obce v zázemí Prahy dosahují zpravidla vyšší atraktivity než obce více vzdálené od Prahy. Zmíněnou souvislost ilustruje následující graf a souhrnně také níže uvedená tabulka s celkovými výsledky atraktivity v rámci okresů. Tabulka 113: Průměrná atraktivita obcí dle okresů Průměrný počet bodů před ROP (2007)

Průměrný počet bodů po ROP (2013)

Benešov

150,44

152,07

Beroun

142,98

139,98

Kladno

121,38

122,02

Kolín

115,79

117,87

Kutná Hora

111,47

114,27

Mělník

133,15

125,55

Mladá Boleslav

145,03

136,34

Nymburk

108,85

113,81

Praha-východ

166,24

173,91

Praha-západ

178,67

180,40

Příbram

136,71

131,87

Rakovník

124,17

114,16

Popisky řádků

318

Graf 116: Vztah atraktivity obce a vzdálenosti od Prahy 300

obce Lineární (obce)

atraktivita obce

250 200 150 100 50 0 0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

vzdálenost od Prahy

6.2.3 Shrnutí V předchozích kapitolách byl postupně popsán metodický přístup k řešení evaluačního úkolu 3 definovaným zadávací dokumentací, kterým je Stanovení metodiky výpočtu indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“. Následně byla představena konstrukce a struktura stanoveného výsledkového indikátoru a v poslední části pak byly prezentovány konkrétní výsledky, které vyplynuly z provedených analýz definovaných vstupních dat. Na základě provedených výpočtů lze usuzovat, že z kvantitativního hlediska (definováno stanoveným výsledkovým indikátorem hodnotícím atraktivitu) měla podpora z ROP SČ pozitivní vliv na podpořené obce v porovnání s obcemi nepodpořenými a hodnota výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ dosáhla výše 25 %. Tabulka 114: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru počet

výchozí hodnota

dosažená hodnota


rozdíl celkem (relat.)

podpořené

237

35 765,5

35 732,0

-22,5

-0,06 %

nepodpořené

286

37 419,5

37 397,0

-56,0

-0,08 %

obce celkem

523

73 185,0

73 129,0

-33,5

-0,09 %


+25 %

Pro výsledkový indikátor „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ byla zhodnocena souvislost s třemi významnými faktory: 

objem podpory

319



velikost obce



poloha obce vůči Praze

U objemu podpory nebyl prokázán vztah mezi celkovým objemem veřejných prostředků investovaných v rámci projektů ROP a změnou atraktivity vyjádřenou pomocí zmíněného výsledkového indikátoru. Zvlášť byl sledován také objem veřejných prostředků v rámci prioritní osy 3, která je primárně zaměřena na rozvoj území. V tomto případě byl zaznamenán pozitivní vliv na úroveň atraktivity obcí. Faktor velikosti obce byl podrobněji sledován vzhledem k odlišné struktuře obou porovnávaných skupin, tj. podpořených a nepodpořených obcí. Z výsledků změny atraktivity obcí podle jejich velikosti je zřejmé, že pozitivní změny ve směru zvýšení atraktivity dosahují především menší obce. Dalším hodnoceným aspektem byla poloha obce vůči Praze. Podle předpokladu bylo zjištěno, že obce v zázemí Prahy dosahují zpravidla vyšší atraktivity než obce více vzdálené od Prahy.

320

7 Seznam osob, které se podílely na jednotlivých etapách realizace projektu a zpracování zprávy 1. Etapa – Úvodní zpráva 

RNDr. Martina Hartlová



Mgr. Klára Šustrová



Mgr. Martina Jílková



Mgr. Lukáš Bumbálek



Mgr. Ladislav Čermák

2. Etapa – Průběžná zpráva 




Ing. Jan Šild



Ing. Petr Volek Ph.D.















Mgr. Matěj Mareš (EQ1, EQ2)

3. Etapa – Závěrečná zpráva 




Ing. Jan Šild



Ing. Petr Volek Ph.D.















Mgr. Matěj Mareš (EQ1, EQ2)

321

8 Seznam použitých materiálů, dokumentů, literatury a jiných informačních zdrojů Zdroje dat ke zpracování EÚ 1: 

Výroční zprávy ROP SČ



Programový dokument ROP SČ



Prováděcí dokument k ROP SČ



MSC 2007+



Sestavy IS Monit7+



Policie ČR / CDV – Jednotná dopravní vektorová mapa (http://www.jdvm.cz/)



MDČR – Ročenka dopravy ČR (https://www.sydos.cz/cs/rocenky.htm)



Policie ČR / CDV – Jednotná dopravní vektorová mapa (http://www.jdvm.cz/)



ŘSD ČR / CDV – sčítání dopravy 2005 a 2010 (http://scitani2005.rsd.cz/, http://scitani2010.rsd.cz/)



ČSÚ – Veřejná databáze (http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp)



ČSÚ - poskytnuté datové sestavy



Dotazníkové šetření na příjemce (CAWI)



Dotazníkové šetření na cílové skupiny v rámci o. p. 3.1 (PAPI)



Individuální rozhovory s příjemci a stakeholdery (IDI)

Zdroje dat ke zpracování EÚ 2: 

Sestavy IS Monit7+



Programový dokument ROP SČ



Prováděcí dokument k ROP SČ



Dotazníkové šetření na příjemce (CAWI)

Zdroje dat ke zpracování EÚ 3: Ukazatel

Způsob sběru dat

Ukazatel 1.a:

https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/

Počet zdravotnických zařízení / počet obyvatel*1000

http://vdb.czso.cz/mos/

Ukazatel 1.b:


Počet zařízení sociálních služeb / počet obyvatel*1000

https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tab ulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&vo=tabulka

Ukazatel 1.c:


Počet MŠ a ZŠ / počet obyvatel ve věku 0-14*1000

https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tab

322

Ukazatel

Způsob sběru dat ulka&cislotab=VZD6011PU_OB1.1&razeni=td&m aklist_velikost=30&kapitola_id=5


S využitím geografického informačního systému (funkce Calculate Geometry) byla změřena vzdušná vzdálenost mezi hodnoceným městem/obcí a obcí III. stupně, do jejíhož správního obvodu obec spadá. Alternativně by mohlo být měření provedeno například s využitím webových stránek www.mapy.cz.


S využitím geografického informačního systému (funkce Calculate Geometry) byla změřena vzdušná vzdálenost mezi hodnoceným městem/obcí a krajským městem, tj. hlavním městem Prahou. Alternativně by mohlo být měření provedeno například s využitím webových stránek www.mapy.cz.

Ukazatel 2.c: Podíl atraktivních ploch (lesy + trvalé travní + zahrady + vinice + chmelnice/celková plocha) na rozloze obce v % Ukazatel 3.a: Počet ekonomických subjektů / počet obyvatel obce*100 0 Ukazatel 3.b: Migrační saldo obce / počet obyvatel obce*1000 Ukazatel 3.c: Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/ https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabu lka&cislotab=MOS+B01+ORP.1&kapitola_id=5&v oa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=7&verze=0 https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/ údaje poskytnuté ČSÚ na vyžádání https://www.czso.cz/csu/czso/databazedemografickych-udaju-za-obce-cr http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Ukazatel 3.d: Daňové příjmy obce z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti / počet obyvatel*1000 Ukazatel 4.a: Index vzdělanosti (1*ZŠ+2*SŠ+4*VŠ)/počet obyvatel ve věku 15+)

http://www.rozpocetobce.cz/zdroje-dat

https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/ http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tab ulka&cislotab=OB026_OK.1&vo=null https://www.czso.cz/csu/sldb

Ukazatel 4.b:

http://www.volby.cz/pls/kv2006/kvs?xjazyk=CZ

Míra volební účasti v %

http://www.volby.cz/pls/kv2014/kvs?xjazyk=CZ

Ukazatel 4.c:


Věková struktura – Index ekonomické závislosti II (počet obyvatel ve věku 65+ / počet obyvatel ve věku 15-64)

https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?p age=vyhledavani&katalog=all&vyhltext=m%C5%A

323

Ukazatel

Způsob sběru dat 1&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_

Další zdroje a literatura: 

White, H. (2006) Impact Evaluation: The Experience of the Independent Evaluation Group of the World Bank



Huey-Tsyh Chen (2015): Practical Program Evaluation Theory-Driven Evaluation and the Integrated Evaluation Perspective,



Pawson R., Tilley N. (2004): Realist Evaluation



Handbook on Impact Evaluation (The World Bank),



Impact Evaluation in Practice (The World Bank),



The Road to Results (The World Bank),



Podklady ke kurzu Measuring Causal Effects in the Social Sciences, pořádaného Kodaňskou univerzitou a společností Coursera,



Institutionalizing Impact Evaluation Within the Framework of a Monitoring and Evaluation System (The World Bank),



Evaluating the Impact of Training and Institutional Development Programs (Economic Development Institute of The World Bank);



Approaches for assessing the impacts of the Rural Development Programmes in the context of multiple intervening factors (European Evaluation Network for Rural Development, European Comission)



White, H. (2009) Theory Based Impact Evaluation: Principles and Practice. International Initiative for Impact Evaluation (3ie), Working Paper 3



Shahidur R. Khandker; Handbook on Impact Evaluation - Quantitative Methods and Practices; (The World Bank).

324

9 Přílohy 9.1 Metodologie evaluačního úkolu 3 V této podkapitole je podrobně popsána metodologie zpracování evaluačního úkolu 3, resp. metodologie nastavení indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ a postup získání dat pro stanovení výchozí a dosažené hodnoty indikátoru.

9.1.1 Přístup k řešení evaluačního úkolu Atraktivita území je široký termín, který nemá jednoznačnou ustálenou definici, která by byla všeobecně používána. Při provedené rešerši možných (aplikovaných v ČR i v zahraničí) metodických přístupů jasně vyplynulo, že způsob vyjádření/hodnocení atraktivity daného území ovlivňují 2 základní aspekty:



hierarchická úroveň hodnocených regionů – při hodnocení jsou vždy porovnávány regiony se stejnou hierarchickou úrovní (obce/města, okresy, kraje, státy),



cíl/účel hodnocení – vnímání atraktivity regionů se v praxi zcela zásadně liší z pohledu cíle, s jakým je porovnání či hodnocení regionů zpracováváno. Nejčastěji je hodnocena atraktivita z pohledu: o

možností a podmínek podnikání (vyjádřená např. prostřednictvím dostupnosti kvalifikované pracovní síly, průmyslových zón, dopravní dostupnosti),

o

kvality bydlení (cenová dostupnost bydlení, struktura bytového fondu, vybavenost obce službami, nabídka volnočasových aktivit, bezpečnost v obci, čistota a kvalita prostředí),

o

pracovních možností (nabídka pracovních možností, platová úroveň, dopravní dostupnost),

o

kvality životního prostředí (hlučnost v průběhu dne, čistota ovzduší (emisní situace) v obci, rozloha a struktura zelených ploch v intravilánu a extravilánu obce).

Oba tyto aspekty, tj. hierarchická úroveň hodnocených regionů a cíl/účel hodnocení, zcela zásadně ovlivňují použité ukazatele a data pro vyjádření atraktivity hodnocených územních celků. Z pohledu zpracování evaluačního úkolu 3 bylo nezbytné se s oběma aspekty vypořádat a zohlednit je v nastavení a konstrukci výsledkového indikátoru. Hierarchická úroveň hodnocených regionů S ohledem na specifikaci výsledkového indikátoru v programovém dokumentu ROP SČ je jasně dáno, že je atraktivita hodnocena na úrovni jednotlivých měst a obcí Středočeského kraje, které jsou z pohledu nastavení programu relevantní pro využití podpory z ROP. Cíl/účel hodnocení Při nastavování způsobu zpracování indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ bylo zohledněno také zacílení intervencí ROP SČ. Jedná se tudíž o poměrně široké pojetí indikátoru a jeho 325

komplexní strukturu. Tím se výrazně liší od obvyklých „sektorově“ vnímaných hodnocení atraktivity daných území. Po primární rešerši informačních zdrojů a analýze programové dokumentace ROP SČ bylo finální definování struktury indikátoru provedeno ve 3 základních krocích:

Definování dimenzí

Zpracování komplexní sady možných ukazatelů

Posouzení ukazatelů a finální výběr

o

Dostupnost a přírodní dimenze – dopravní dostupnost či vzdálenost dané obce z regionálních a krajských center je jedním z významných aspektů atraktivity. Druhým aspektem je pak krajinný ráz dané obce.

o

Ekonomická aktivita – ekonomická aktivita v dané obci je jedním z klíčových aspektů daného území (obce) a vyjádřena kombinací vzájemně neprovázaných, avšak na sebe dobře navazujících ukazatelů.

o

Lidský kapitál – představuje významný faktor možného rozvoje území a tudíž i atraktivity dané obce.

Vybavenost obce Dostupnost a přírodní podmínky Ekonomická aktivita Lidský kapitál

Atraktivita města / obce

326

Krok 3

Vybavenost obce – popisuje základní vybavenost obce veřejnými službami, které jsou z pohledu atraktivity dané obce důležité (a obvykle byly také zahrnuty do intervencí ROP Střední Čechy).

Krok 2

o

Krok 1

1) Definování složek (dimenzí) komplexně vnímané atraktivity obcí – celkem byly definovány 4 vzájemně se doplňující dimenze atraktivity území:

o

brainstorming členů týmu – finální sada zvažovaných ukazatelů pro jednotlivé dimenze byla zpracována jako výstup z brainstormingu týmu zpracovatele, kdy byly navrhovány a zaznamenávány jednotlivé nápady a náměty.

Krok 1

3) Posouzení dostupnosti a finální výběr ukazatelů pro jednotlivé dimenze – v předchozím kroku navržené sady ukazatelů pro definované dimenze výsledkového indikátoru byly posouzeny z pohledu dostupnosti dat a jejich vypovídací schopnosti, přičemž dostupnost má v tomto případě několik hledisek:

Krok 3

rešerše metodických postupů – projektový tým v průběhu nastavování indikátoru provedl důkladnou rešerši používaných postupů hodnocení atraktivity území různé regionální úrovně a na jejím základě následně byly pro jednotlivé dimenze definovány potenciálně možné ukazatele,

Krok 2

o

Krok 1

2) Výběr možných ukazatelů pro jednotlivé dimenze atraktivity – pro jednotlivé dimenze byly navrženy ukazatele, které by pro vyjádření obsahu dané dimenze byly vhodné a výstižné. Sada ukazatelů byla navržena v průběhu:

o

Obecní úroveň – vzhledem k tomu, že je hodnocena atraktivita jednotlivých obcí a její změna v průběhu let, je nezbytné, aby hodnocené údaje byly dostupné za úroveň jednotlivých obcí.

Krok 2

o

Dostupnost za rok 2006/2007 – vybrané dílčí indikátory (data pro jejich výpočet) musejí být dostupné za rok 2006 příp. 2007, aby bylo možné vypočítat v souladu s požadavky zadávací dokumentace výchozí hodnotu indikátoru.

Krok 3

o

Dostupnost za rok 2013/2015 – obdobně je třeba zvolit takové dílčí indikátory (data pro jejich výpočet), která jsou dostupná i pro rok 2013 příp. 2015. S ohledem na zpoždění ve zpracování statistických výkazů však předpokládáme spíše sběr dat a výpočet komplexního ukazatele k roku 2013.

Vypovídací schopnost dat pak musí zohledňovat výstižnost ukazatele v dané dimenzi. Dále pak doplňkovost s dalšími ukazateli, aby jednotlivé ukazatele v dané dimenzi nepokrývaly stejný rozměr/aspekt v dimenzi (zdvojení hodnocení).

327

Vypovídací schopnost

Dostupnost dat

V následující podkapitole je podrobně popsán zvolený způsob stanovení metodiky výpočtu výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“, který vychází z výše popsaného přístupu k plnění evaluačního úkolu.

328

9.1.2 Stanovení metodiky výpočtu indikátoru 9.1.2.1

Vybrané ukazatele jednotlivých dimenzí

Každá z uvedených dimenzí je popsána sadou dílčích ukazatelů, které odrážejí její faktické projevy v konkrétní obci. Při nastavení sady dílčích ukazatelů byl kladen důraz na jejich dostupnost pro obecní úroveň, primárně statistickou povahu ukazatelů („tvrdá“ data) s vysokou validitou. Jsou tedy využita zejména sekundární data. Při definování jednotlivých dimenzí byla důkladně zvažována také možnost zohlednění názorů či vnímání atraktivity obcí/měst obyvateli. S ohledem na rozsah souboru sledovaných obcí (více než 500) a velmi obtížně proveditelného sběru relevantních dat v rámci rozsahu této evaluace (tj. od obyvatel ze všech obcí v souboru, a to alespoň v základním objemu, který by umožnil interpretovat, či nastínit sledovanou změnu a současně zpětné zjišťování výchozí hodnoty, tj. subjektivního vnímání kvality života) bylo rozhodnuto, že subjektivní vnímání změny ze strany obyvatel nebude do hodnocení zakomponováno. Na základě provedeného posouzení vypovídací schopnosti a dostupnosti dat byly jednotlivé dimenze zkonstruovány s využitím sady následujících ukazatelů. Pro každý ukazatele je uvedena vazba na dimenzi indikátoru, zdroj dat pro získání hodnoty a roky, které byly využity pro výpočet výchozí a cílové hodnoty. Tabulka 115: Vybrané ukazatele jednotlivých dimenzí indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ Dimenze

Dimenze 1: Vybavenost obce

Dimenze 2: Dostupnost a přírodní dimenze

Ukazatel

Zdroj dat

Hodnocené roky*

Ukazatel 1.a: Počet zdravotnických zařízení / počet obyvatel*1000

Ústav zdravotnických informací a statistiky

2007 a 2013

Ukazatel 1.b: Kapacita zařízení sociálních služeb / počet obyvatel*1000

Český statistický úřad (ČSÚ)

2007 a 2013

Ukazatel 1.c: Kapacita MŠ a ZŠ / počet obyvatel ve věku 0-14

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

2007 a 2014


vlastní měření

2007 a 2013


vlastní měření

2007 a 2013

329

Dimenze

Ukazatel

Zdroj dat

Hodnocené roky*


ČSÚ

2007 a 2013

Ukazatel 3.a: Počet ekonomických subjektů / počet obyvatel obce*1000

ČSÚ

2007 a 2014

ČSÚ

2006-2008 a 20122014

MPSV

2007 a 2014

Ukazatel 3.b: Migrační saldo obce / počet obyvatel obce*1000 



Dimenze 3: Ekonomická aktivita

migrační saldo obce = průměrná hodnota migračního salda během let 20062008 a 2012-2014 počet obyvatel obce = průměrná hodnota počtu obyvatel během let 20062008 a 2012-2014

Ukazatel 3.c: Registrovaná míra nezaměstnanosti v %


Rozpočty obcí (http://www.rozpocet obce.cz)

2007 a 2013

ČSÚ

2006 a 2011

Ukazatel 4.b: Míra volební účasti v %

ČSÚ

2006 a 2014


ČSÚ

2007 a 2013

Ukazatel 4.a: Index vzdělanosti (1*ZŠ+2*SŠ+4*VŠ)/počet obyvatel ve věku 15+) 



Dimenze 4: Lidský kapitál

u roku 2006 se jedná o průměrnou hodnotu dostupných údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a 2011 výpočet tak zaznamenává trend vývoje tohoto ukazatele během daného období, přičemž se nepřepokládají výrazné výkyvy mezi jednotlivými lety

* – data pro jednotlivé ukazatele byly sbírány pro roky 2007 a 2014, případně nejbližší dostupné roky

330

9.1.2.2

Postup výpočtu hodnoty indikátoru

Postup výpočtu výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“, který je popsán v této kapitole, je rozdělen do 3 navazujících základních kroků:



Krok 1 – Sběr dat



Krok 2 – Výpočet dílčích ukazatelů v rámci jednotlivých dimenzí



Krok 3 – Výpočet celkového ukazatele Atraktivita měst a obcí



Krok 4 – Zhodnocení vlivu ROP Střední Čechy na výsledkový indikátor „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“

1) Krok 1 – Sběr dat

sběr sekundárních dat – je převažujícím způsobem sběru výchozích a cílových hodnot jednotlivých ukazatelů, kdy jsou využita kvalitní a objektivní data renomovaných institucí (např. Český statistický úřad, Ústav zdravotnických informací a statistiky a další).

Hodnoty ukazatelů za výchozí a cílové období byly pro každou hodnocenou obec zaneseny do datové matice, která fakticky představuje klíčový výstup tohoto kroku. Schematická struktura datové matice je popsána v tabulce. Tabulka 116: Schematická struktura datové matice Dimenze 1 Obec

1.a 1

a

1

b

1

c

1.b a

2

2

b

2

c

1

a

1

b

1

c

1.c 2

a

…

Dimenze 2 2

b

2

c

1

a

1

b

1

c

2.a 2

a

2

b

2

c

1

a

1

b

1

c

… 2

a

2

b

2

c

…

a1, b1, c1 – hodnoty za výchozí období a2, b2, c2 – hodnoty za cílové období Podrobný popis sběru dat a pro jednotlivé ukazatele je uveden v následující podkapitole Postup získávání potřebných dat.

331

Krok 4



Krok 3

vlastní měření – hodnota výchozí a cílové hodnoty ukazatelů byly získávány vlastním měřením za využití vhodného nástroje,

Krok 2



Krok 1

Sběr dat potřebných pro výpočet dílčích ukazatelů v jednotlivých dimenzích. Data budou sbírána pro jednotlivé obce, které jsou relevantní z pohledu ROP Střední Čechy (spadají do jednotlivých oblastí podpory) a budou sbírána vždy za roky pro výchozí a cílovou hodnotu indikátoru (viz předchozí podkapitola). Data pro výpočet indikátoru jsou sbírána 2 základními způsoby:

2) Krok 2 – Výpočet dílčích ukazatelů v rámci jednotlivých dimenzí Krok 1

Datová matice sestavená v předchozím kroku byla hlavním vstupem do druhého kroku, kterým bude výpočet jednotlivých dílčích ukazatelů, které popisují 4 definované dimenze atraktivity obcí. Při výpočtu dílčích ukazatelů bude využit MS Excel pro možnost hromadného provádění výpočtů a jejich přímou kontrolu. Konstrukce samotných ukazatelů je vcelku jednoduchá a samotné výpočty budou prováděny pomocí základních matematických operací (sčítání, odčítání, násobení a dělení) a základních statistických ukazatelů (aritmetický průměr).

Krok 2

Přesný matematický vztah použitý pro vyčíslení jednotlivých ukazatelů je uveden v předchozí podkapitole. Výstupem tohoto kroku je matice výchozích a cílových hodnot jednotlivých ukazatelů za všechny 4 dimenze výsledkového indikátoru.

Krok 3 Krok 4

Tabulka 117: Schematická struktura matice výchozích a cílových hodnot ukazatelů Dimenze 1 Obec

1.a V*

Dimenze 2 1.b

C*

V

1.c C

V

2.a C

V

Dimenze 3 2.b

C

V

2.c C

V

3.a C

V

… 3.b

C

V

… C

…

*: V – výchozí hodnota ukazatele *: C – cílová hodnota ukazatele 3) Krok 3 – Výpočet výsledkového indikátoru Atraktivita měst a obcí

všechny dílčí ukazatele byly rozděleny na maximalizační a minimalizační (viz tabulka níže), tj. bude rozhodnuto, zda vysoká hodnota daného ukazatele značí vysokou atraktivitu nebo naopak nízkou atraktivitu dané obce,

Krok 4

Tabulka 118: Rozdělení dílčích ukazatelů dle typu Ukazatel

Typ ukazatele

Ukazatel

Typ ukazatele

Ukazatel 1.a

maximalizační

Ukazatel 3.a

maximalizační

Ukazatel 1.b

maximalizační

Ukazatel 3.b

maximalizační

Ukazatel 1.c

maximalizační

Ukazatel 3.c

minimalizační

Krok 3



Krok 2

1) Výpočet hodnoty jednotlivých dimenzí

Krok 1

Výpočet celkového ukazatele „Atraktivita měst a obcí“ byl proveden ve třech krocích. V prvním kroku byl proveden výpočet hodnoty jednotlivých dimenzí, ve druhém pak výpočet komplexního ukazatele (výsledkového indikátoru) Atraktivity měst a obcí.

332

Ukazatel

Typ ukazatele

Ukazatel

Typ ukazatele

Ukazatel 2.a

minimalizační

Ukazatel 3.d

maximalizační

Ukazatel 2.b

minimalizační

Ukazatel 4.a

maximalizační

Ukazatel 2.c

maximalizační

Ukazatel 4.b

maximalizační

Ukazatel 4.c

minimalizační



na základě hodnot každého dílčího ukazatele byl celý soubor obcí rozdělen dle percentilů na 10 částí (decilové dělení),



každé obci byly přiděleny za dílčí ukazatel body dle hodnoty decilu, ve kterém leží (1. decil – 1 bod, 2. decil – 2 body, 3. decil – 3 body až 10. decil – 10 bodů) a to tak, že více bodů získala obec, která má vysokou atraktivitu,



body, které obec získala za hodnoty dosažené v jednotlivých dílčích ukazatelích (1.a – 4.c), byly sečteny a obec tak získala hodnotu atraktivity v každé dimenzi (v uzavřeném intervalu od 3 do 40 bodů) – AtraktivitaDIM1; AtraktivitaDIM2; AtraktivitaDIM3; AtraktivitaDIM4,



souběžně s výpočtem celkové hodnoty byl vypočten výsledkový indikátor dle absolutního pořadí obce v souboru hodnocených obcí v daném dílčím ukazateli. Hodnoty za dimenze byly vypočteny stejným postupem jako v případě bodování na základě polohy v daném decilu.

AtraktivitaDIM1 = body za 1.a + body za 1.b + body za 1.c AtraktivitaDIM2 = body za 2.a + body za 2.b + body za 2.c AtraktivitaDIM3 = body za 3.a + body za 3.b + body za 3.c + body za 3.d AtraktivitaDIM4 = body za 4.a + body za 4.b + body za 4.c 2) Výpočet Atraktivity měst a obcí 

jednotlivým dimenzím byla přiřazena váha, která reflektuje význam dané dimenze na celkové Atraktivitě města/obce, tj. na výsledkovém indikátoru a zohledňují mimo jiné reálné zaměření intervence ROP Střední Čechy,



hodnoty dílčích vah byly stanoveny následovně:



Dimenze

Váha (Σ = 10)

Dimenze 1

V1 = 3,5 bodu

Dimenze 2

V2 = 1,0 bod

Dimenze 3

V3 = 3,5 bodu

Dimenze 4

V4 = 2,0 body

celková hodnota indikátoru „Atraktivita měst / obcí“ pro konkrétní rok byla u dané obce vypočtena jako součet vážených hodnot dosažených za jednotlivé dimenze na základě vzorce:

333

Atraktivita měst a obcí = V1*AtraktivitaDIM1 + V2*AtraktivitaDIM2 + V3*AtraktivitaDIM3 + V4*AtraktivitaDIM4 4) Krok 4 – Výpočet výsledkového indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“

Krok 2

1) Absolutní změna atraktivity podpořených a nepodpořených měst a obcí

Absolutní Δ atraktivity nepodpořené = Atraktivita nepodpořených měst_obcíkonečný nepodpořených měst_obcívýchozí stav

stav

– Atraktivita

– Atraktivita

Krok 4

stav

Krok 3

Absolutní Δ atraktivity podpořené = Atraktivita podpořených měst_obcíkonečný podpořených měst_obcívýchozí stav

2) Relativní změna atraktivity podpořených a nepodpořených měst a obcí Relativní Δ atraktivity podpořené = Atraktivita podpořených měst_obcíkonečný podpořených měst_obcívýchozí stav * 100 – 100

Krok 1

Po vypočtení hodnot indikátoru „Atraktivita měst / obcí“ byla v prvém a druhém kroku vypočtena absolutní a relativní změna mezi výchozí a konečnou hodnotou indikátoru. Matematický výpočet je následující:

stav

Relativní Δ atraktivity nepodpořené = Atraktivita nepodpořených měst_obcíkonečný nepodpořených měst_obcívýchozí stav * 100 – 100

stav

/ Atraktivita

/ Atraktivita

V posledním kroku je následně vypočtena čistá změna, která hodnotí v relativním vyjádření (%) skutečný rozdíl změny indikátoru mezi podpořenými a nepodpořenými městy a obcemi. Výpočet výsledkového indikátoru jako procentuálně vyjádřeného rozdílu mezi relativní změnou atraktivity souboru podpořených a nepodpořených obcí umožňuje sledovat změnu v průběhu sledovaného období očištěnou o širší socioekonomické trendy, na které ROP SČ nemá vliv a současně se ve sledovaném období ve Středočeském kraji a celé České republice silně projevovaly (ekonomická krize a s ní spojené jevy). Výpočet byl proveden pomocí vzorce:

3) Výsledkový indikátor „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ Zvýšení atraktivity podpořených měst_obcí = 100 – (Relativní Δ atraktivity podpořené / Relativní Δ atraktivity nepodpořené) – 100

Celkový výběr obcí, pro které bylo v rámci zpracování třetího evaluačního úkolu provedeno vypočtení výsledkového indikátoru, zahrnoval veškeré obce, které alespoň jednou během let 2007 – 2013 dosáhly počtu 500 obyvatel.

334

9.1.3 Postup získávání potřebných dat V následující tabulce je uveden podrobný postup získávání potřebných dat. Tabulka 119: Postup získávání potřebných dat Ukazatel

Zdroj dat

Způsob sběru dat

Ukazatel 1.a:

Český statistický úřad (ČSÚ)


Kapacita zařízení sociálních služeb / počet obyvatel*1000

ČSÚ

Údaje poskytnuté ČSÚ na vyžádání (zakoupení).

Ukazatel 1.c:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Údaje poskytnuté na vyžádání.

Počet zdravotnických zařízení / počet obyvatel*1000

http://vdb.czso.cz/mos/

Ukazatel 1.b:

Kapacita MŠ a ZŠ / počet obyvatel ve věku 0-14



vlastní měření

Alternativně by mohlo být měření provedeno například s využitím webových stránek www.mapy.cz.

vlastní měření

S využitím geografického informačního systému (funkce Calculate Geometry) byla změřena vzdušná vzdálenost mezi hodnoceným městem/obcí a krajským městem, tj. hlavním městem Prahou. Alternativně by mohlo být měření provedeno například s využitím webových stránek www.mapy.cz.


S využitím geografického informačního systému (funkce Calculate Geometry) byla změřena vzdušná vzdálenost mezi hodnoceným městem/obcí a obcí III. stupně, do jejíhož správního obvodu obec spadá.

https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/ ČSÚ

https://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=MOS+B01+ORP.1&ka pitola_id=5&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=7&verze=0

335

Ukazatel

Zdroj dat

Ukazatel 3.a: Počet ekonomických subjektů / počet obyvatel obce*10 00

ČSÚ

Ukazatel 3.b: Migrační saldo obce / počet obyvatel obce*1000 Ukazatel 3.c: Registrovaná míra nezaměstnanosti v %

Způsob sběru dat https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/ údaje poskytnuté ČSÚ na vyžádání (zakoupení)

ČSÚ

https://www.czso.cz/csu/czso/databaze-demografickych-udaju-za-obce-cr

MPSV

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

Rozpočty obcí

http://www.rozpocetobce.cz/zdroje-dat



Ukazatel 4.a: Index vzdělanosti (1*ZŠ+2*SŠ+4*VŠ)/počet obyvatel ve věku 15+) Ukazatel 4.b: Míra volební účasti v %

ČSÚ

https://www.czso.cz/csu/sldb ČSÚ


http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB026_OK.1&vo=null

http://www.volby.cz/pls/kv2006/kvs?xjazyk=CZ http://www.volby.cz/pls/kv2014/kvs?xjazyk=CZ https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/

ČSÚ

https://vdb2.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vyhledavani&katalog=all&vyhlt ext=m%C5%A1&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_

336

9.2 Technická příloha: Velikost a způsob výběru vzorků kontrafaktuální analýzy dopadů V technické příloze jsou uvedeny údaje o datech využitých pro zpracování evaluační otázky 3 v rámci evaluačního úkolu 1, resp. pro kontrafaktuální analýzu dopadů ROP SČ. V následující tabulce je uvedena velikost vzorků kontrafaktuální analýzy (skupiny podpořených subjektů a kontrolní skupiny nepodpořených subjektů) a zároveň jsou uvedeny parametry výběru vzorku kontrolní skupiny. Tabulka 120: Počet subjektů zahrnutých do výpočtu kontrafaktuální analýzy dopadů a kritéria jejich výběru Oblast podpory (tematická oblast)

Název ukazatele

Velikost skupiny podpořených subjektů

Velikost kontrolní skupiny

1.1 Regionální dopravní infrastruktura

počet dopravních nehod

74

112

- reprezentativní vzorek z celkového počtu nepodpořených subjektů

1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy

počet dopravních nehod cyklistů a chodců na původních úsecích komunikací

24

3

- úseky komunikací mimo intravilán bez paralelně vedoucí cyklostezky

2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby CR

počet vytvořených pracovních míst

21

6

- podmínka realizace projektu

2.2 Veřejná infrastruktura a služby CR

počet návštěvníků a atraktivit

6

52

- dostupnost údajů za roky 2007 a 2014

počet žáků ve vzdělávacím zařízení

45

17

- stupeň vzdělávání

kapacita zařízení sociálních služeb

12

počet návštěvníků zařízení

18

3.2 - vzdělávání

3.2 - sociální integrace

3.2 - volnočasové aktivity

Kritéria výběru vzorku kontrolní skupiny

- počet obyvatel obce - vzdálenost od krajského města 7

- druh sociální služby - počet obyvatel

13

- typ volnočasového zařízení - počet obyvatel obce - vzdálenost od krajského města

3.3 - vzdělávání

počet žáků ve vzdělávacím zařízení

98

67

- stupeň vzdělávání - počet obyvatel obce - vzdálenost od krajského města

337

Oblast podpory (tematická oblast)

Název ukazatele

Velikost skupiny podpořených subjektů

Velikost kontrolní skupiny

3.3 - sociální integrace

kapacita zařízení sociálních služeb

10

8

počet návštěvníků zařízení

28

3.3 - volnočasové aktivity

Kritéria výběru vzorku kontrolní skupiny

- druh sociální služby - počet obyvatel

12

- typ volnočasového zařízení - počet obyvatel obce - vzdálenost od krajského města

338

9.3 Příloha: Vyhodnocení územní dimenze Vyhodnocení územní dimenze zjištěných výsledků realizace ROP SČ je vyjádřeno prostřednictvím zpracovaných map. Níže uvedené mapy znázorňují zjištěné výsledky ve vztahu k obcím s rozšířenou působností na území regionu NUTS2 Střední Čechy. Územní dimenze je vyjádřena jednak z hlediska proplacených prostředků příjemcům a jednak z hlediska vybraných monitorovacích indikátorů pro jednotlivé prioritní osy ROP.

Proplacené prostředky příjemcům Obrázek 20: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – ROP SČ

Zdroj: ArcČR; Sestavy IS Monit7+ Pozn.: Pro projekty ve stavu P45 a P5 byla použita data ze sestavy R17: „Aktuální stav - Veřejné finanční prostředky celkem“. Pro projekty ve stavu P6, P7 a P8 byla použita data ze sestavy R17: „Proplacené prostředky (skutečnosti, součtováno za F1) Klas. pl. typu skutečnost - Dotace RR (součet investice + neinvestice).

339

Obrázek 21: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – PO1




340



341

Plnění monitorovacích indikátorů Obrázek 24: Naplnění MI Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (závazek) dle ORP Středočeského kraje

Zdroj: ArcČR; Sestavy IS Monit7+ Pozn.: Znázorněné hodnoty odpovídají „závazku příjemce“ (v souladu s řešením EQ2)

342

Obrázek 25: Naplnění MI Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem (závazek) dle ORP Středočeského kraje


Obrázek 26: Naplnění MI Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu (závazek) dle ORP Středočeského kraje


343

Obrázek 27: Naplnění MI Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem (závazek) dle ORP Středočeského kraje


344

Obrázek 28: Naplnění MI Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově dle ORP Středočeského kraje

Zdroj: ArcČR; Sestavy IS Monit7+ Pozn.: Znázorněné hodnoty odpovídají „závazku příjemce“ (v souladu s řešením EQ2). Velikost sloupce udává relativní zastoupení plochy regenerovaného a revitalizovaného území ve městě / na venkově z celkové plochy regenerovaného a revitalizovaného území v daném ORP (jedná se o součet MI „Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech“ a „Plocha regenerovaného a revitalizovaného území na venkově“).

345

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1: Prokázané čisté efekty ROP SČ dle prioritních os .................................................................. 9 Tabulka 2: Potenciál příspěvku registrovaných projektů k cílům ROP dle vybraných ukazatelů, PO1 . 13 Tabulka 3: Úspornost projektů dle oblastí podpory .............................................................................. 14 Tabulka 4: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru .............................................................................. 15 Tabulka 5: Seznam evaluačních otázek ................................................................................................. 42 Tabulka 6: Postup realizace a čerpání alokace ROP SČ ......................................................................... 66 Tabulka 7: Vývoj podílu příspěvku EU na celkových veřejných výdajích (proplacené prostředky příjemcům) ............................................................................................................................................ 68 Tabulka 8: Aktuální zásobník projektů pro dočerpání alokace programu ROP SČ (celkové veřejné prostředky, tis. Kč) ................................................................................................................................. 71 Tabulka 9: Aktuální zásobník projektů pro dočerpání alokace příspěvku EU (příspěvek EU, tis. Kč) .... 72 Tabulka 10: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP....................................................................... 72 Tabulka 11: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 1 ROP SČ .................................................................... 75 Tabulka 12: Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 1 ROP SČ ................................................ 78 Tabulka 13: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 1.1 ROP SČ ....................................... 81 Tabulka 14: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 1.2 ROP SČ ....................................... 83 Tabulka 15: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 2 ROP SČ .................................................................... 84 Tabulka 16: Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 2 ROP SČ ................................................ 87 Tabulka 17: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 2.1 ROP SČ ....................................... 90 Tabulka 18: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 2.2 ROP SČ ....................................... 92 Tabulka 19: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 2.3 ROP SČ ....................................... 94 Tabulka 20: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 3 ROP SČ .................................................................... 96 Tabulka 21: Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 3 ROP SČ ................................................ 97 Tabulka 22: Předpoklad čerpání alokací IPRM oblasti podpory 3.1 ROP SČ ......................................... 99 Tabulka 23: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 3.1 ROP SČ ..................................... 100 Tabulka 24: Absorpční kapacita oblasti podpory 3.2 ROP SČ .............................................................. 101 Tabulka 25: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 3.2 ROP SČ ..................................... 102 Tabulka 26: Absorpční kapacita oblasti podpory 3.3 ROP SČ .............................................................. 104 Tabulka 27: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 3.3 ROP SČ ..................................... 104 Tabulka 28: Vývoj alokace v rámci prioritní osy 4 ROP SČ .................................................................. 106 Tabulka 29: Postup realizace a čerpání alokace prioritní osy 4 ROP SČ .............................................. 107 Tabulka 30: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 4.1 ROP SČ ..................................... 110 Tabulka 31: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 4.2 ROP SČ ..................................... 112 Tabulka 32: Postup realizace a čerpání alokace oblasti podpory 4.3 ROP SČ ..................................... 114 Tabulka 33: Plnění indikátorů ROP SČ ................................................................................................. 122 Tabulka 34: Plnění indikátoru Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem dle ORP 127 Tabulka 35: Plnění indikátoru Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem dle ORP ............................................................................................................................................................. 127 Tabulka 36: Plnění indikátorů prioritní osy 1 ROP SČ .......................................................................... 129 Tabulka 37: Plnění indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu dle ORP ................................................................................................................... 136 346

Tabulka 38: Plnění indikátoru Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem dle ORP ...................................................................................................................................................... 137 Tabulka 39: Plnění indikátorů prioritní osy 2 ROP SČ .......................................................................... 138 Tabulka 40: Plnění indikátoru Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově dle ORP.................................................................................................................................. 144 Tabulka 41: Plnění indikátorů prioritní osy 3 ROP SČ .......................................................................... 146 Tabulka 42: Plnění indikátorů prioritní osy 4 ROP SČ .......................................................................... 153 Tabulka 43: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury (o. p. 1.1) ...................................................................................................................... 158 Tabulka 44: Hodnocení efektů v oblasti dopravní infrastruktury – nižší výskyt kongescí ................... 159 Tabulka 45: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy (o. p. 1.2) ............................................................................................................................... 160 Tabulka 46: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy (o. p. 1.2) ............................................................................................................................... 161 Tabulka 47: Kvantifikace ukazatelů návštěvnosti a délky pobytu v regionu ....................................... 162 Tabulka 48: Kvantifikace relativních ukazatelů návštěvnosti a délky pobytu v regionu ..................... 163 Tabulka 49: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu (o. p. 2.1)................................................................................................... 165 Tabulka 50: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti podnikatelské infrastruktury a služeb cestovního ruchu (o.p. 2.1).................................................................................................... 166 Tabulka 51: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu (o. p. 2.2) ..................................................................................................... 167 Tabulka 43: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury (o. p. 3.2) ............................................................................................................................................. 172 Tabulka 44: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti vzdělávací infrastruktury (o. p. 3.3) ............................................................................................................................................. 173 Tabulka 45: Kvantifikace čistých výsledků podpořených projektů v oblasti sociálních služeb (o. p. 3.2) ............................................................................................................................................................. 174 Tabulka 46: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti sociálních služeb (o. p. 3.3) ............................................................................................................................................................. 174 Tabulka 47: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti volnočasových aktivit (o. p. 3.2) ............................................................................................................................................. 175 Tabulka 48: Kvantifikace čistých dopadů podpořených projektů v oblasti volnočasových aktivity (o. p. 3.3) ............................................................................................................................................. 176 Tabulka 49: Klasifikace efektů dle významnosti .................................................................................. 183 Tabulka 50: Klasifikace efektů dle významnosti .................................................................................. 190 Tabulka 51: Klasifikace efektů dle významnosti .................................................................................. 190 Tabulka 52: Klasifikace efektů dle významnosti .................................................................................. 197 Tabulka 53: Klasifikace efektů dle významnosti .................................................................................. 202 Tabulka 54: Klasifikace efektů dle významnosti .................................................................................. 208 Tabulka 55: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast revitalizace území ....................................... 230 Tabulka 56: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast vzdělávání (MŠ)........................................... 235 Tabulka 57: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast vzdělávání (ZŠ) ............................................ 236 Tabulka 58: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast vzdělávání (SŠ) ............................................ 237 Tabulka 59: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast zdravotní péče ............................................ 242 347

Tabulka 60: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast sociální integrace ........................................ 247 Tabulka 61: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast volnočasových aktivit (sportovně-rekreační zařízení) ............................................................................................................................................... 252 Tabulka 62: Klasifikace efektů dle významnosti - oblast volnočasových aktivit (kulturně společenská zařízení) ............................................................................................................................................... 253 Tabulka 63: Potenciál příspěvku registrovaných projektů cílům ROP, oblast podpory 1.1 ................ 258 Tabulka 64: Potenciál příspěvku registrovaných projektů cílům ROP, oblast podpory 1.2, cyklodoprava ............................................................................................................................................................. 259 Tabulka 70. Úspornost projektů oblasti podpory 1.1 .......................................................................... 264 Tabulka 71: Úspornost projektů oblasti podpory 1.2.......................................................................... 264 Tabulka 72: Úspornost projektů oblasti podpory 2.1.......................................................................... 265 Tabulka 73: Úspornost projektů oblasti podpory 2.2.......................................................................... 266 Tabulka 74: Úspornost projektů oblasti podpory 2.3.......................................................................... 266 Tabulka 75: Úspornost projektů oblasti podpory 3.1.......................................................................... 267 Tabulka 76: Úspornost projektů oblasti podpory 3.2.......................................................................... 268 Tabulka 77: Úspornost projektů oblasti podpory 3.3.......................................................................... 268 Tabulka 78: Úspornost projektů oblasti podpory 4.1.......................................................................... 269 Tabulka 79: Úspornost projektů oblasti podpory 4.2.......................................................................... 270 Tabulka 80: Úspornost projektů oblasti podpory 4.3.......................................................................... 270 Tabulka 81: Vazby ROP SČ vůči prioritním oblastem Lisabonské strategie......................................... 276 Tabulka 82: Vazby ROP SČ vůči národním cílům EU 2020 ................................................................... 276 Tabulka 83: Přehled indikátorů členěných podle pohlaví ................................................................... 280 Tabulka 84: Přehled kritérií rovných příležitostí ................................................................................. 281 Tabulka 85: Vliv projektů na rovné příležitosti v oblasti sociální integrace dle oblastí podpory ........ 283 Tabulka 86: Vliv projektů na rovné příležitosti v oblasti sociální integrace dle zaměření projektů (o. p. 3.2 a 3.3) .............................................................................................................................................. 284 Tabulka 87: Typické projekty ROP SČ dle kritérií rovných příležitostí ................................................. 284 Tabulka 88: Přehled environmentálních kritérií .................................................................................. 293 Tabulka 89: Vliv projektů na udržitelný rozvoj dle oblastí podpory .................................................... 295 Tabulka 90: Vliv projektů na udržitelný rozvoj dle zaměření projektů (o. p. 3.2 a 3.3) ...................... 296 Tabulka 91: Typické projekty ROP SČ dle environmentálních kritérií ................................................. 296 Tabulka 92: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru v obcích na území regionu soudržnosti Střední Čechy ................................................................................................................................................... 305 Tabulka 93: Výsledky indikátoru v jednotlivých dimenzích ................................................................. 308 Tabulka 94: Výsledky v dimenzi 1 dle hodnocení na základě přiřazení bodů ..................................... 309 Tabulka 95: Výsledky v dimenzi 1 dle absolutní změny v rámci ukazatelů ......................................... 309 Tabulka 96: Výsledky v dimenzi 2 dle hodnocení na základě přiřazení bodů ..................................... 310 Tabulka 97: Výsledky v dimenzi 2 dle absolutní změny v rámci ukazatelů ......................................... 310 Tabulka 98: Výsledky v dimenzi 3 dle hodnocení na základě přiřazení bodů ..................................... 311 Tabulka 99: Výsledky v dimenzi 3 dle absolutní změny v rámci ukazatelů ......................................... 311 Tabulka 100: Výsledky v dimenzi 4 dle hodnocení na základě přiřazení bodů ................................... 312 Tabulka 101: Výsledky v dimenzi 3 dle absolutní změny v rámci ukazatelů ....................................... 312 Tabulka 102: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru v obcích na území regionu soudržnosti Střední Čechy ................................................................................................................................................... 312 Tabulka 103: Vliv objemu podpory na změnu atraktivity obcí ............................................................ 313 348

Tabulka 104: Průměrná změna atraktivity podle velikostní kategorie obce ....................................... 315 Tabulka 105: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 1 ........................... 315 Tabulka 106: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 2 ........................... 316 Tabulka 107: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 3 ........................... 317 Tabulka 108: Změna atraktivity u jednotlivých velikostních kategorií – dimenze 4 ........................... 317 Tabulka 109: Průměrná atraktivita obcí dle okresů ............................................................................ 318 Tabulka 110: Výchozí a dosažené hodnoty indikátoru ........................................................................ 319 Tabulka 111: Vybrané ukazatele jednotlivých dimenzí indikátoru „Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí“ ......................................................................................................................................... 329 Tabulka 112: Schematická struktura datové matice ........................................................................... 331 Tabulka 113: Schematická struktura matice výchozích a cílových hodnot ukazatelů ......................... 332 Tabulka 114: Rozdělení dílčích ukazatelů dle typu.............................................................................. 332 Tabulka 115: Postup získávání potřebných dat ................................................................................... 335 Tabulka 116: Počet subjektů zahrnutých do výpočtu kontrafaktuální analýzy dopadů a kritéria jejich výběru .................................................................................................................................................. 337

Seznam grafů Graf 1: Postup čerpání v rámci ROP SČ – srovnání prioritních os vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) ..................... 5 Graf 2: Plnění indikátorů výstupu ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) ................ 8 Graf 3: Hodnocení efektů v oblasti volnočasových aktivit - sportovně-rekreační zařízení ................... 12 Graf 4: Jak se dle Vašeho názoru změnila kvalita života obyvatel v Mladé Boleslavi/Kladně za posledních 8 let (ve srovnání s rokem 2007)? Hodnocení pozitivní změny na škále 1-10 (10 = nejvíce pozitivní změna, 0 = bez změny) ........................................................................................................... 12 Graf 5: Vliv změny kurzu koruny na alokaci programu ROP SČ ............................................................. 62 Graf 6: Změny v alokaci programu ROP SČ mezi roky 2007 a 2015 ...................................................... 63 Graf 7: Postup čerpání alokace programu ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ...................................... 64 Graf 8: Postup realizace programu ROP SČ (mil. Kč) ............................................................................. 64 Graf 9: Postup čerpání v rámci ROP SČ – srovnání prioritních os vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) ................... 65 Graf 10: Vývoj podílu příspěvku EU na celkových veřejných výdajích (proplacené prostředky příjemcům) ............................................................................................................................................ 68 Graf 11: Plnění pravidel N+2/N+3 na úrovni programu ROP SČ a příspěvek jednotlivých prioritních os k plnění závazku (závazek N+3/N+2 na příslušný rok a podíl certifikovaných výdajů vzhledem k alokaci programu; alokace programu = 100 %) ................................................................................................. 69 Graf 12: Postup čerpání alokace prioritní osy 1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) .............................. 75 Graf 13: Postup realizace prioritní osy 1 ROP SČ (mil. Kč)..................................................................... 77 Graf 14: Postup čerpání v rámci prioritní osy 1 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) .......................................................................................................................................... 78 Graf 15: Postup čerpání alokace oblasti podpory 1.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ..................... 80 Graf 16: Postup realizace oblasti podpory 1.1 ROP SČ (mil. Kč) ............................................................ 81 Graf 17: Postup čerpání alokace oblasti podpory 1.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ..................... 82 Graf 18: Postup realizace oblasti podpory 1.2 ROP SČ (mil. Kč) ............................................................ 83 349

Graf 19: Postup čerpání alokace prioritní osy 2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) .............................. 84 Graf 20: Postup realizace prioritní osy 2 ROP SČ (mil. Kč)..................................................................... 86 Graf 21: Postup čerpání v rámci prioritní osy 2 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) .......................................................................................................................................... 87 Graf 22: Postup čerpání alokace oblasti podpory 2.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ..................... 89 Graf 23: Postup realizace oblasti podpory 2.1 ROP SČ (mil. Kč) ............................................................ 90 Graf 24: Postup čerpání alokace oblasti podpory 2.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ..................... 91 Graf 25: Postup realizace oblasti podpory 2.2 ROP SČ (mil. Kč) ............................................................ 92 Graf 26: Postup čerpání alokace oblasti podpory 2.3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ..................... 93 Graf 27: Postup realizace oblasti podpory 2.3 ROP SČ (mil. Kč) ............................................................ 94 Graf 28: Postup čerpání alokace prioritní osy 3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) .............................. 95 Graf 29: Postup realizace prioritní osy 3 ROP SČ (mil. Kč)..................................................................... 96 Graf 30: Postup čerpání v rámci prioritní osy 3 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) .......................................................................................................................................... 97 Graf 31: Postup čerpání alokace oblasti podpory 3.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ..................... 98 Graf 32: Postup realizace oblasti podpory 3.1 ROP SČ (mil. Kč) ............................................................ 99 Graf 33: Postup čerpání alokace oblasti podpory 3.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ................... 100 Graf 34: Postup realizace oblasti podpory 3.2 ROP SČ (mil. Kč) .......................................................... 102 Graf 35: Postup čerpání alokace oblasti podpory 3.3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ................... 103 Graf 36: Postup realizace oblasti podpory 3.3 ROP SČ (mil. Kč) .......................................................... 104 Graf 37: Postup čerpání alokace prioritní osy 4 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ............................ 105 Graf 38: Postup realizace prioritní osy 4 ROP SČ (mil. Kč)................................................................... 106 Graf 39: Postup čerpání v rámci prioritní osy 4 ROP SČ – srovnání oblastí podpory vzhledem k předpokladu čerpání dle finančního plánu (proplacené prostředky příjemcům; finanční plán na rok n+2 = 100 %) ........................................................................................................................................ 107 Graf 40: Postup čerpání alokace oblasti podpory 4.1 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ................... 109 Graf 41: Postup realizace oblasti podpory 4.1 ROP SČ (mil. Kč) .......................................................... 110 Graf 42: Postup čerpání alokace oblasti podpory 4.2 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ................... 111 Graf 43: Postup realizace oblasti podpory 4.2 ROP SČ (mil. Kč) .......................................................... 112 Graf 44: Postup čerpání alokace oblasti podpory 4.3 ROP SČ (podíl na celkové alokaci) ................... 113 Graf 45: Postup realizace oblasti podpory 4.3 ROP SČ (mil. Kč) .......................................................... 114 Graf 46: Plnění indikátorů výstupu ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) .......... 117 Graf 47: Plnění indikátorů výsledku ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) ......... 119 Graf 48: Plnění indikátorů výsledku ROP SČ (výchozí hodnota = 0 %; cílová hodnota = 100 %) ......... 121 Graf 49: Plnění indikátorů prioritní osy 1 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) ............. 128 Graf 50: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.1 a 1.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) .............................................................................................. 131 Graf 51: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.1 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) – část 1 .................................................................................................... 132

350

Graf 52: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.1 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) – část 2 .................................................................................................... 132 Graf 53: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 1.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) ................................................................................................................. 133 Graf 54: Plnění indikátorů prioritní osy 2 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) ............. 137 Graf 55: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o.p. 2.1, 2.2 a 2.3 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) .............................................................................................. 139 Graf 56: Plnění indikátorů prioritní osy 3 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) ............. 145 Graf 57: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.1 a 3.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) .............................................................................................. 147 Graf 58: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.1 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) ................................................................................................................. 148 Graf 59: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.2 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) ................................................................................................................. 148 Graf 60: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných o. p. 3.3 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblasti podpory) ................................................................................................................. 149 Graf 61: Plnění indikátorů prioritní osy 4 ROP SČ (závazek na úrovni prioritní osy = 100 %) ............. 152 Graf 62: Soulad naplňování indikátorů a finančního čerpání u indikátorů naplňovaných PO4 ROP SČ (podíl naplnění závazku na základě dosažených hodnot indikátorů; podíl proplacených prostředků na alokaci oblastí podpory) ...................................................................................................................... 154 Graf 63: Hodnocení efektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury ............................................ 183 Graf 64: Hodnocení efektů v oblasti cyklistických stezek.................................................................... 189 Graf 65: Hodnocení efektů v oblasti udržitelných forem veřejné dopravy ......................................... 189 Graf 66: Hodnocení efektů v oblasti ubytovacích kapacit................................................................... 197 Graf 67: Hodnocení efektů v oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu..................... 202 Graf 68: Hodnocení efektů v oblasti propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje 208 Graf 69: Jak se dle Vašeho názoru změnila kvalita života obyvatel v Mladé Boleslavi za posledních 8 let (ve srovnání s rokem 2007)? Hodnocení pozitivní změny na škále 1-10 (10 = nejvíce pozitivní změna, 0 = bez změny) ........................................................................................................................ 215 Graf 70: Ve kterých oblastech došlo dle Vašeho názoru k největší pozitivní změně? Respondent mohl vybrat maximálně tři oblasti (% respondentů, kteří vybrali příslušnou oblast) .................................. 215 Graf 71: Došlo ke zvýšení atraktivity veřejných prostranství? ............................................................ 216 Graf 72: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky sportování a relaxace?.............................................. 217 Graf 73: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky kulturního a společenského života? ......................... 218 Graf 74: Došlo ke zkvalitnění v oblasti městské dopravy? .................................................................. 219 Graf 75: Jak se dle Vašeho názoru změnila kvalita života obyvatel v Kladně za posledních 8 let (ve srovnání s rokem 2007)? Hodnocení pozitivní změny na škále 1-10 (10 = nejvíce pozitivní změna, 0 = bez změny)........................................................................................................................................ 224 351

Graf 76: Ve kterých oblastech došlo dle Vašeho názoru k největší pozitivní změně? Respondent mohl vybrat maximálně tři oblasti (% respondentů, kteří vybrali příslušnou oblast) .................................. 224 Graf 77: Došlo ke zvýšení atraktivity veřejných prostranství? ............................................................ 225 Graf 78: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky sportování a relaxace?.............................................. 226 Graf 79: Došlo ke zkvalitnění v oblasti nabídky kulturního a společenského života? ......................... 226 Graf 80: Došlo ke zkvalitnění v oblasti městské dopravy? .................................................................. 227 Graf 81: Hodnocení efektů v oblasti revitalizace území ...................................................................... 230 Graf 82: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro vzdělávání - mateřské školy ......................... 235 Graf 83: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro vzdělávání - základní školy........................... 236 Graf 84: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro vzdělávání - střední školy ............................ 237 Graf 85: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro zdravotní péče ............................................. 242 Graf 86: Hodnocení efektů v oblasti infrastruktury pro sociální služby .............................................. 247 Graf 87: Hodnocení efektů v oblasti volnočasových aktivit - sportovně-rekreační zařízení ............... 252 Graf 88: Hodnocení efektů v oblasti volnočasových aktivit - kulturně-společenská zařízení ............. 253 Graf 89: Vliv projektů zaměřených na regionální dopravní infrastrukturu na rovné příležitosti ........ 287 Graf 90: Vliv projektů zaměřených na udržitelné formy veřejné dopravy na rovné příležitosti ......... 287 Graf 91: Vliv projektů zaměřených na podnikatelskou infrastrukturu a služby cestovního ruchu na rovné příležitosti.................................................................................................................................. 288 Graf 92: Vliv projektů zaměřených na veřejnou infrastruktura a služby cestovního ruchu na rovné příležitosti ............................................................................................................................................ 288 Graf 93: Vliv projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje na rovné příležitosti.................................................................................................................................. 289 Graf 94: Vliv projektů PO3 na zlepšení rovných příležitostí ................................................................ 289 Graf 95: Vliv projektů zaměřených na revitalizaci veřejných prostranství (PO3) na rovné příležitosti ............................................................................................................................................................. 290 Graf 96: Vliv projektů zaměřených na vzdělávání (PO3) na rovné příležitosti .................................... 290 Graf 97: Vliv projektů zaměřených na sociální služby (PO3) na rovné příležitosti .............................. 291 Graf 98: Vliv projektů zaměřených na zdravotnictví (PO3) na rovné příležitosti ................................ 291 Graf 99: Vliv projektů zaměřených na volnočasové aktivity (PO3) na rovné příležitosti .................... 292 Graf 100: Vliv projektů zaměřených na regionální dopravní infrastrukturu na udržitelný rozvoj ...... 298 Graf 101: Vliv projektů zaměřených na udržitelné formy veřejné dopravy na udržitelný rozvoj ....... 299 Graf 102: Vliv projektů zaměřených na podnikatelskou infrastrukturu a služby cestovního ruchu na udržitelný rozvoj .................................................................................................................................. 299 Graf 103: Vliv projektů zaměřených na veřejnou infrastruktura a služby cestovního ruchu na udržitelný rozvoj .................................................................................................................................. 300 Graf 104: Vliv projektů zaměřených na propagaci a řízení turistických destinací Středočeského kraje na udržitelný rozvoj ............................................................................................................................. 300 Graf 105: Vliv projektů PO3 na zlepšení udržitelného rozvoje............................................................ 301 Graf 106: Vliv projektů zaměřených na revitalizaci veřejných prostranství na zlepšení udržitelného rozvoje ................................................................................................................................................. 301 Graf 107: Vliv projektů zaměřených na vzdělávání (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje .............. 302 Graf 108: Vliv projektů zaměřených na sociální služby (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje ........ 302 Graf 109: Vliv projektů zaměřených na zdravotnictví (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje .......... 303 Graf 110: Vliv projektů zaměřených na volnočasové aktivity (PO3) na zlepšení udržitelného rozvoje ............................................................................................................................................................. 303 352

Graf 111 a Graf 112: Struktura podpořených a nepodpořených obcí dle velikosti ............................ 307 Graf 113: Vztah mezi objemem podpory a změnou atraktivity obcí .................................................. 314 Graf 114 a Graf 115: Struktura podpořených a nepodpořených obcí dle velikosti ............................ 314 Graf 116: Vztah atraktivity obce a vzdálenosti od Prahy .................................................................... 319

Seznam obrázků Obrázek 1: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – ROP SČ......................... 6 Obrázek 2: Naplnění MI Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově dle ORP Středočeského kraje ........................................................................................................................ 9 Obrázek 3: Struktura cílů ROP SČ ........................................................................................................ 116 Obrázek 4: Validovaná teorie změny pro PO1 - oblast: silnice II a III. třídy ........................................ 180 Obrázek 5: Validovaná teorie změny pro PO 1 oblast: odstranění bodových závad .......................... 181 Obrázek 6: Validovaná teorie změny pro PO 1 oblast: místní komunikace ........................................ 182 Obrázek 7: Validovaná teorie změny pro PO1 - oblast: cyklodoprava ................................................ 187 Obrázek 8: Validovaná teorie změny pro PO1 - oblast: udržitelné formy veřejné dopravy ............... 188 Obrázek 9: Validovaná teorie změny pro PO2 ubytovací kapacity ..................................................... 196 Obrázek 10: Validovaná teorie změny pro PO2 – oblast: veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu.................................................................................................................................................... 201 Obrázek 11: Validovaná teorie změny pro PO3 – IPRM Mladá Boleslav............................................. 214 Obrázek 12: Validovaná teorie změny pro PO3 – IPRM Kladno .......................................................... 223 Obrázek 13: Validovaná teorie změny pro PO3 - revitalizace území .................................................. 229 Obrázek 14: Validovaná teorie změny pro PO3 - vzdělávací infrastruktura ....................................... 234 Obrázek 15: Validovaná teorie změny pro PO3 – zdravotní péče ....................................................... 241 Obrázek 16: Validovaná teorie změny pro PO3 - oblast sociální integrace ........................................ 246 Obrázek 17: Validovaná teorie změny pro PO3 - volnočasové aktivity............................................... 251 Obrázek 18: Vymezení vazeb ROP SČ Lisabonské strategii ................................................................. 274 Obrázek 19: Vymezení vazeb ROP SČ Strategii EU 2020 ..................................................................... 275 Obrázek 20: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – ROP SČ................... 339 Obrázek 21: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – PO1........................ 340 Obrázek 22: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – PO2........................ 340 Obrázek 23: Proplacené prostředky příjemcům dle ORP Středočeského kraje – PO3........................ 341 Obrázek 24: Naplnění MI Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (závazek) dle ORP Středočeského kraje .................................................................................................................... 342 Obrázek 25: Naplnění MI Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem (závazek) dle ORP Středočeského kraje .................................................................................................................... 343 Obrázek 26: Naplnění MI Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu (závazek) dle ORP Středočeského kraje.................................................................. 343 Obrázek 27: Naplnění MI Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem (závazek) dle ORP Středočeského kraje .............................................................................................................. 344 Obrázek 28: Naplnění MI Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech/na venkově dle ORP Středočeského kraje .............................................................................................................. 345

353

Evaluace efektů dosažených implementací ROP SČ

Recommend Documents