Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP NUTS II Jihozápad

Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP NUTS II Jihozápad závěrečná evaluační zpráva

Zhotovitel:

SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem IČ: 25492781 DIČ: CZ 25492781

Datum:

březen 2010

Manažerské shrnutí Lze konstatovat, že celkové výsledky evaluační studie jsou pro ROP JZ vcelku pozitivní. Zpracovatelé evalvace pracovali s daty, která byla přiřazena k referenčnímu datu pro tuto studii a to 1. 1. 2010, z čehož vyplývá, že optimální míra finančního pokroku by se měla pohybovat okolo 40 % a k tomu odpovídající míra věcného pokroku. Cílem evaluace bylo zodpovědět na evaluační otázky v navržených 3 oblastech hodnocení Finanční a věcný pokrok programu, Kvalita indikátorové soustavy, Ověření reálného plnění indikátorů u realizovaných projektů. Zpracovatel studie mírně upravil základní evaluační otázky po dohodě s pracovníky ÚRR Jihozápad do následujícího členění: Věcný a finanční pokrok: 1) Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF EU? 2) Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3? 3) Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů, resp. cílových hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů? 4) Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu? Kvalita indikátorové soustavy 5) Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat? 6) Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad naplňování jednotlivých cílů programu? Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů 7) Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu? Z odpovědí na evalvační otázky a s přihlédnutím na prokazatelné výsledné hodnoty projektů lze konstatovat, že nedochází k závažným diskrepancím v plnění finančního pokroku ani věcného plnění ROP JZ. Indikátorová soustava je nastavena s velkou mírou pragmatického očekávání naplňování jednotlivých indikátorů resp. cílů programu. Veškerá zjištění, na která tato studie poukazuje, jsou zatím ve stavu reálně řešitelných a dosažitelných nápravných procesů. Návod k napravení těchto dílčích nedostatků je pro zadavatele této studie shrnut v kapitole č. 7 Doporučení. Celkem bylo navrženo 9 dílčích doporučení: 1. Zlepšit stav čerpání statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1 2. Vyhlásit výzvy v oblastech podpory 1.3 a 1.4 3. Vyřešit extrémně vysoké naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS 4. Zvýšit cílové hodnoty hlavních indikátorů v prioritní ose 2 5. Snížit cílovou hodnotu hlavních indikátorů v oblasti podpory 2.6 6. Snížit cílové hodnoty hlavních indikátorů v oblasti podpory 4.1 7. Vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 3.1 8. Sledovat skutečné naplňování indikátorů Počtu pracovních míst u realizovaných projektů

2

9. Sjednotit míry měření plošných indikátorů Pro zefektivnění řízení ROP JZ ve zbytku programovacího období 2007-2013 byla též vložena do studie kapitola zaměřující se na identifikaci kritických míst programu, která poskytuje hlubší analýzu zjištění klíčových problémů. Zde doporučujeme se zaměřit zejména na zvýšení míry čerpání a plnění indikátorů u oblasti podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center, kde reálně hrozí problémy s čerpáním alokovaných finančních prostředků.

Z pohledu zjištění této evaluace má ROP JZ v současné době téměř veškeré atributy, naznačující úspěšné nakročení ke splnění daných cílů programu a vyčerpání finančních prostředků určených pro období 2007 - 2013. Je nutno ovšem brát v potaz, že je zatím vyčerpáno (převedeno na účty konečných žadatelů) pouze necelých 12 % prostředků. Dle zkušeností z programového období 2004 - 2006 je až naplnění těchto finálních ukazatelů jasným důkazem (ne) úspěchu jednotlivých programů. Je nutno proto i v realizační fázi programu, která teď nastává, i nadále systematicky pracovat s žadateli na zdárné realizaci jejich projektů, což povede také ke zdárné realizaci celého ROP JZ.

3

Executive Summary It can be noted that the overall results of the evaluation study are quite positive for the ROP SW (South-West). The evaluation elaborators have been working with data as of 1 January 2010, the reference date of this study; in virtue of this, it can be stated that the optimal rate of the financial progress should vary around 40%, along with the corresponding rate of the substantive progress. The purpose of the evaluation was to give answers to evaluation questions in 3 selected areas: Programme's Financial and Substantive Progress, Indicators System's Quality, and Verification of Actual Performance of Indicators in Completed Projects. Following discussions with the SW ROP Regional Council Authority (RCA), the study elaborators slightly modified the evaluation questions as follows: Programme's Financial and Substantive Progress 1) Is the financial progress in harmony with the planned progress of the EU SF resources drawing? 2) Is it realistic to draw resources allocated in single priority axes, or support areas, with respect to the n+2/n+3 rule? 3) Does the programme lead up to performing the stated global and specific targets, or target values of indicators, on the level of global and specific targets? 4) Are the target values of indicators stated realistically with respect to the financial and substantive programmes? Indicators System's Quality 5) Are the ROP NUTS II SW indicators set up appropriately with respect to determinability, measurability, and consistency of data? 6) Does the current set-up of the ROP NUTS II SW system of substantive indicators allow completion of programme's single targets? Verification of Actual Performance of Indicators in Completed Projects 7) Are the indicators' target values realistically stated with respect to the programme's substantive and financial progress? Based on the answers to the evaluation questions, and taking into account the demonstrable, resultant projects' values, it can be noted that there are no major discrepancies in performing the financial progress and in the ROP SW substantive performance. The system of indicators is set up with a high rate of pragmatic expectation of performing single indicators, or programme's targets. All findings this study indicates are, so far, in the state of actually resolvable and attainable corrective processes. Instructions for correcting these partial insufficiencies are summarised for the sponsor of this study in Chapter 7 - Recommendations. 9 partial recommendations have been overall suggested: 1. To improve the situation in resources drawing by statutory cities within the Cities' Integrated Development Plans (IPRM) of the Support 2.1 ; 2. To announce calls within the Supports 1.3 and 1.4 ; 3. To resolve the extremely high performance of the Number of IDS-Involved Municipalities (Integrated Transport System - IDS) indicator; 4. To increase target values of the major indicators within the Priority Axis 2; 5. To decrease the target values of the major indicators within the Support 2.6; 4

6. To decrease the target values of the major indicators within the Support 4.1; 7. To announce the controlled call within the Support 3.1; 8. To monitor the actual performance of the Number of Jobs indicator for completed projects; 9. To unify measurement rates of overall indicators. For making the ROP SW management more effective in the rest of the 2007-2013 programming period, a chapter has been added to the study aimed at the identification of critical points of the programme and providing a more detailed analysis of finding key problems. Here, we recommend to focus primarily on the rates of drawing and performing the indicators within the Support 2.1 Integrated Projects of Development Centres where the drawing of allocated financial resources is in real jeopardy.

In virtue of findings of this evaluation study, the ROP SW presently has almost all attributes indicating the sound basis for the completion of given programme's targets, and full drawing of financial resources allocated to the 2007-2013 period. However, it has to be taken into account that the overall drawing (transferred to applicants' accounts) is, so far, just less than 12%. Based on the 2004-2006 programming period experience, the complete performance of these final indicators is the clear and ultimate proof of the success (or failure) of single programmes. Therefore, it is necessary, even in the programme's realisation phase commencing now, to continue with systematic cooperation with applicants aimed to the successful completion of their projects, which, consequently, will lead to the successful completion of the entire ROP SW.

5

Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ................................................................................................................ 2 EXECUTIVE SUMMARY.................................................................................................................. 4 OBSAH ......................................................................................................................................... 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................................... 7 1

STRUKTURA DOKUMENTU...................................................................................................... 8

2

METODICKÝ POSTUP .............................................................................................................. 9

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

3

Logický rámec evaluace............................................................................................................................ 9 Evaluační otázky..................................................................................................................................... 10 Postup při realizaci evaluace programu.................................................................................................. 10 Popis metod evaluace ............................................................................................................................ 11 Informační zdroje a jejich využití pro zpracování evaluace..................................................................... 12

ZÁKLADNÍ ANALÝZA - FINANČNÍ A VĚCNÝ POKROK PROGRAMU ............................................ 14

3.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení ............................................................................ 14 3.2 Hodnocení finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory ........................... 15 3.3 Pokrok realizace ROP JZ z hlediska plnění pravidla n+2/n+3................................................................... 33

4

ZÁKLADNÍ ANALÝZA – KVALITA INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY ................................................... 35

4.1 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení viz hloubková analýza příčin kritických hodnot indikátorů ...................................................................................................................................................... 35 4.2 Hlavní zjištění pro prioritní osu 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury ........................................................ 35 4.3 Hlavní zjištění pro prioritní osu 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí........................................................ 35 4.4 Hlavní zjištění pro prioritní osu 3 - Rozvoj cestovního ruchu .................................................................. 36 4.5 Hlavní zjištění pro prioritní osu 4 – Technická pomoc............................................................................. 36 4.6 Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení ............................................................................ 36

5 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

ANALÝZA KRITICKÝCH MÍST V NÁVAZNOSTI NA NASTAVENÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY......... 40 Úvod ...................................................................................................................................................... 40 Hodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst pro Regionální operační program NUTS II jihozápad ...... 40 Analýza nízkého stavu čerpání v oblastech podpory 1.3. a 1.4. .............................................................. 41 Analýza příčin extrémně vysokého naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS ...................... 42 Analýza příčin kritických hodnot indikátorů ........................................................................................... 43

6

ZÁKLADNÍ ANALÝZA – ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY..................................................... 46

7

DOPORUČENÍ ....................................................................................................................... 50

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................ 54

6

Seznam použitých zkratek EK ES EU IDS IPRM IS MMR ČR NOK NUTS II OP PCO PO PPP ROP JZ ŘO SF EU VRR

Evropská komise Evropské společenství Evropská unie Integrovaný dopravní systém Integrovaný plán rozvoje měst Informační systém Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Národní orgán pro koordinaci Územní statistická jednotka Evropské unie stupeň II Oblast podpory Platební a certifikační orgán Prioritní osa Partnerství veřejného a soukromého sektoru Regionální operační program Jihozápad Řídící orgán Strukturální fondy Evropské unie Výbor regionální rady

7

1 Struktura dokumentu Předkládaná evaluační zpráva představuje dokument, který shrnuje výstupy z evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku Regionálního operačního programu pro NUTS II Jihozápad. Uvedená zpráva je rozdělena do následujících čtyř částí: 1. Metodický postup – zde je představena metodika zpracování evaluační zprávy ROP JZ, 2. Základní analýza – zodpovídá na evaluační otázky v navržených 3 oblastech hodnocení: Finanční a věcný pokrok programu, Kvalita indikátorové soustavy, Ověření reálného plnění indikátorů u realizovaných projektů. 3. Identifikace kritických míst – poskytuje hlubší analýzu kritických míst definovaných na základě zjištění klíčových problémů. 4. Doporučení – zde je uveden kompletní přehled doporučení k odstranění problémů z analýzy evaluace nastavení indikátorové soustavy ROP JZ. Hodnocené výzvy V rámci evaluace byly hodnoceny a posuzovány projekty předložené a realizované ve výzvách č. 1, 2, 3, 4, 5, 7 a 10. Do evaluace nebyla zahrnuta výzva č. 6. Podrobné informace k těmto výzvám jsou uvedeny v následující tabulce. Veškeré finanční údaje uváděné v evaluační zprávě jsou počítány k podílu ERDF. Tabulka 1: Přehled výzev ROP JZ zahrnutých do evaluace Číslo výzvy

Datum vyhlášení

Datum ukončení 23.11.2007

Datum schválení VRR 22.2.2008

Datum podpisu smluv 22.4.2008

1.

24.9.2007

2.

Poznámka

Projekty v realizaci

17.12.2007

14.3.2008

27.6.2008

12.9.2008


3.

27.6.2008

31.7.2008

4.11.2008

4.2.2009


4.

12.11.2008

kontinuální

průběžně

průběžně

Smlouvy podepsány

5.

27.3.2009

30.6.2009

4.12.2009

není

7.

29.5.2009

30.9.2009

19.2.2010

není

10.

6.11.2009

15.12.2009

19.2.2010

není

Není pravděpodobné, že smlouvy se schválenými projekty budou nakonec podepsány. Lze však očekávat, že nově schválené projekty v průměru naplní podobné indikátory jako původně schválené projekty. Jedná se o projekty velkých měst, u kterých lze předpokládat podpis smluv (OP 1.3) Jedná je o projekty krajů, u kterých lze předpokládat podpis smluv (OP 1.1)

Zdroj: informace ÚRR JZ

8

2 Metodický postup Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP JZ (dále jen „evaluace indikátorové soustavy“) vychází z Nařízení EK 1083/2006. Jejím obecným cílem je zlepšit průběh implementace ROP JZ a zajistit efektivní naplňování stanovených cílů a indikátorů programu. Základním cílem evaluace indikátorové soustavy operačního programu (mid-term evaluation) je kriticky analyzovat první výstupy a výsledky programu z hlediska finančního a věcného naplňování a ověřit nastavení soustavy indikátorů, včetně jejich návaznosti na cíle programu. Z hlediska zdrojů informací jsou pro evaluaci pokroku klíčová data z monitorovacího systému programu a zkušenosti administrátorů programu. Evaluace indikátorové soustavy má primárně formativní povahu a měla by tedy poskytnout zpětnou vazbu Řídícímu orgánu ROP JZ o aktuální situaci v pokroku programu a navrhnout doporučení ke zdárné realizaci závěrečných výzev programu. 2.1

Logický rámec evaluace

Klíčovým aspektem při návrhu rozsahu a zaměření evaluace (evaluation design) je správná formulace evaluačních otázek. Při formulaci evaluačních otázek vycházel zpracovatel z jejich návrhu v zadávací dokumentaci. Na základě jejich posouzení zpracovatel navrhl jejich částečnou modifikaci (eliminace duplicit, provázání otázek s evaluačními kritérii, uspořádání otázek do logické matice – viz dále). Tyto změny nicméně nemění zaměření a obsah evaluace tak, jak byl předpokládán v zadávací dokumentaci. Základní kostru a strukturaci evaluačních otázek definuje zpracovatelem navržený „logický rámec evaluačních otázek“, který člení otázky podle dvou třídících kritérií: a) Podle vazby na oblast hodnocení, resp. evaluační kritérium b) Podle typu otázky Ad a) Na základě zaměření evaluačních otázek stanovených v zadávací dokumentaci jsou navrženy 3 základní oblasti hodnocení (resp. evaluační kritéria): •

Finanční a věcný pokrok programu

•

Kvalita indikátorové soustavy

•

Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů

Ad b) V každé z výše uvedených oblastí hodnocení jsou nejprve formulovány deskriptivní otázky (otázky typu CO?), jejichž zodpovězení umožní evaluačnímu týmu provést analýzu pokroku v implementaci programu, a následně identifikovat jeho kritická místa/hlavní problémy. Následně budou pro oblasti hodnocení, kde byla identifikována kritická místa/hlavní problémy, formulovány kauzální otázky (otázky typu PROČ?). Jejich zodpovězení umožní detailnější analýzu příčin identifikovaných problémů. Odpovědi na kauzální otázky jsou zároveň východiskem pro formulaci formativních otázek (otázky typu JAK?) a návrh doporučení k případným úpravám operačního programu (vč. úprav indikátorové soustavy či přesunu alokovaných finančních částek mezi prioritními osami, příp. oblastmi podpory).

9

2.2

Evaluační otázky

V rámci základních oblastí evaluace – viz kap. 2.1 bylo formulováno 6 základních evaluačních otázek (z nich je jedna otázka položena ve dvou oblastech hodnocení), na jejichž zodpovězení je zaměřena základní analýza programu1. Věcný a finanční pokrok 1. Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF EU? 2. Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3? 3. Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů, resp. cílových hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů? 4. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu? Kvalita indikátorové soustavy 5. Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat? 6. Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad naplňování jednotlivých cílů programu? Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů 7. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu?

2.3

Postup při realizaci evaluace programu

Postup při zpracování evaluace se skládal ze čtyř níže uvedených fází/postupových kroků. 1) Incepční fáze V této úvodní fázi hodnocení bylo hlavním cílem schválení celkového designu evaluace ze strany zadavatele. Za tímto účelem byla na úvodní schůzce zadavatel-konzultant prezentována navržená metodika hodnocení a následně diskutovány klíčové části navržené metodiky, zejména: • • • • • •

Evaluační otázky Použité metody hodnocení Identifikace stakeholderů a způsob komunikace Informační zdroje (dostupnost, způsob zajištění) Vymezení časového období, které je předmětem evaluace Obsah a struktura evaluačních zpráv, forma jejich prezentace

1

Při formulaci evaluačních otázek vycházel zpracovatel z jejich návrhu v zadávací dokumentaci. Na základě jejich posouzení uchazeče byly částečně upraveny. Tyto úpravy nicméně nemění zaměření a obsah evaluace tak, jak je předpokládán v zadávací dokumentaci. Návrh struktury a obsahu evaluačních otázek byl diskutován na úvodní schůzce zadavatel-konzultant a po zapracování připomínek byl odsouhlasen ze strany zadavatele v rámci incepční fáze.

10

•

Harmonogram evaluace

Po odsouhlasení metodiky evaluace a organizace celého procesu hodnocení ze strany zadavatele byla zpracována úvodní prezentace, ve které byl popsán schválený metodický postup evaluace. 2) Základní analýza Hlavním cílem analytické fáze bylo zodpovězení deskriptivních otázek v navržených 3 oblastech hodnocení, tzn. provedení analýzy a vyhodnocení postupu implementace programu v každé oblasti zadané k hodnocení, následná identifikace a vyhodnocení kritických míst při realizaci programu. Výstupem této fáze je prezentace průběžných výsledků na pracovní schůzce zadavatel-konzultant. 3) Identifikace kritických míst Fáze hloubkové analýzy kritických míst je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných problémů/úzkých míst ROP JZ. V základní analýze byly identifikovány celkem 4 hlavní problémy (problémové oblasti) programu. Oblasti hodnocení pro hloubkovou analýzu se vztahují k vybraným problémům identifikovaným v základní analýze, které jsou buď šířeji podmíněné (mají více komplexní povahu a širší spektrum příčin) nebo mohou být pro další realizaci programu kritické. Detailnější analýza příčin těchto problémů pak umožní lépe zacílit doporučení v návrhové části evaluace. 4) Návrh doporučení V poslední fázi zpracovatel vyhodnotil na základě závěrů předchozích analýz pokrok, který přinesla dosavadní realizace ROP NUTS II Jihozápad, identifikoval slabé stránky řešených oblastí a hrozby související s jejich realizací a navrhl 9 doporučení k dalšímu postupu v realizaci programu. Výstupem této fáze je závěrečná evaluační zpráva, jejíž návrh bude prezentován zadavateli na pracovní schůzce. Po zapracování připomínek ze strany zadavatele bude schválená závěrečná evaluační zpráva prezentována zadavateli a zástupcům dalších klíčových subjektů zapojených do realizace ROP JZ na diseminačním semináři. 2.4

Popis metod evaluace

Na základě členění evaluačních otázek podle oblasti hodnocení a typu otázky byl připraven pro každou skupinu otázek individuální postup vycházející ze základního schématu analytického procesu, tedy získání potřebných údajů a dostupných dat, práce s těmito daty a interpretace získaných výsledků. Do každé z těchto fází byl začleněn proces verifikace zjištění prostřednictvím průběžného kontaktu s představiteli zadavatele. Celý projekt byl v souladu s požadavky zakončen prezentací výstupů evaluace na Monitorovacím výboru ROP pro NUTS II Jihozápad. Hlavní navržené metody hodnocení, které jsou detailněji popsány níže, ilustruje následující schéma:

11

Schéma 1: Metody hodnocení

V rámci evaluace programu byl využíván rejstřík metod vhodných pro získání dat nezbytných pro formulaci odpovědi na jednotlivé evaluační otázky. V návaznosti na znění příslušného evaluačního úkolu byla vybrána nejvhodnější metoda pro sběr potřebných informací. V rámci přípravy metodiky projektu byly vytipovány následující metody sběru a ověřování potřebných dat, respektive formulace návrhu: •

Desk research (výzkum od stolu) je metodou rychlého získávání informací z veřejných i neveřejných zdrojů, která je založena na analýze a porovnání dat uvedených v těchto zdrojích. Tato metoda bude využita zejména tam, kde se jedná buď o porovnání dat kvantitativního charakteru či zmapování změn v relevantních dokumentech. Uchazeč předpokládá její využití zejména ve fázi základní analýzy, ve které budou analyzovány mj. programové dokumenty, data z monitorovacího systému (zejména data a sestavy dat z informačního monitorovacího systému a data z monitorovacích zpráv) a socioekonomický kontext programu.

•

Interview (řízený rozhovor) sloužil ke zjištění informací, které není možné získat prostřednictvím desk research. Výhodou této metody je možnost získání komplexního pohledu na zkoumaný problém, včetně kvalitativních dat vycházejících z hodnocení respondenta postaveného na základě jednotných kritérií pro danou oblast evaluace. V případě přímých rozhovorů v rámci této evaluace zpracovatel využil strukturované rozhovory s klíčovými aktéry.

2.5

Informační zdroje a jejich využití pro zpracování evaluace

Pro dosažení deklarovaného cíle projektu, kterým bylo zhodnocení nastavení indikátorové soustavy a naplňování indikátorů jednotlivých oblastí podpory a prioritních os ROP JZ, bylo také nezbytné využít všechny dostupné zdroje, jež mohly poskytnout informace o pokroku realizace programu. Proto zhotovitel využil všechny druhy dostupných informačních zdrojů, u nichž předpokládal přínos k dosažení cílů projektu. •

Zhotovitel využil následující dokumenty a informační zdroje:

•

WORKING PAPER n°5: Evaluation during the programming period: on-going evaluation - An integrated management tool; DG REGIO; Brussels, 06/2006,

•

Metodiky a manuály vydané NOK či PCO, a to zejména:

12

o Zajištění evaluace řídícími orgány operačních programů - Dodatek k „Metodice pro přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013“, příloha č. 5 – Pokyny pro evaluaci, o Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, MMR ČR, březen 2006, o Národní číselník indikátorů k 30. 11. 2009. •

Regionální operační program NUTS II Jihozápad,

•

Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad,

•

Pokyny pro žadatele a příjemce a související metodiky,

•

Informační monitorovací systém strukturálních fondů,

•

Monitorovací zprávy na úrovni ROP NUTS II Jihozápad (tj. výroční monitorovací zprávy o provádění ŘO NUTS II Jihozápad, zprávy o realizaci ROP JZ pro MV ROP NUTS II Jihozápad)

•

Monitorovací zprávy na úrovni příjemců,

•

Zápisy z jednání Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad,

•

Texty výzev vyhlášených v rámci ROP Jihozápad včetně příloh.

13

3 Základní analýza - finanční a věcný pokrok programu

3.1

Cíl hodnocení, evaluační otázky a metody hodnocení

Cílem analýzy je zhodnotit finanční a věcný pokrok v realizaci intervencí a v plnění cílů programu, prioritních os a oblasti podpory a identifikovat případné problematické oblasti. Analýza finančního a věcného pokroku programu je zaměřena na zodpovězení následujících evaluačních otázek: •

Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze SF EU?

•

Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3?

•

Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů, resp. cílových hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů?

•

Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu?

Vzhledem ke stavu programu, kdy většina projektů je zatím ve fázi realizace a finanční prostředky začínají být teprve postupně čerpány, jsou předmětem analýzy hodnoty za soubor projektů schválených k podpoře, a to v aktuálním stavu k 1. 1. 2010. Hodnoty vztahující se k finančnímu čerpání a plnění indikátorů těchto projektů je nutné proto považovat za předpokládané. Analýza je prováděna na úrovni prioritních os a oblastí podpory programu. V rámci analýzy jsou srovnávány předpokládané hodnoty schválených projektů s cílovými hodnotami plánu programu. Hodnoceny jsou dva parametry/kritéria, přičemž u každého parametru jsou stanoveny referenční/srovnávací hodnoty: a) Finanční pokrok – Vzhledem k tomu, že evaluátorům zatím nejsou k dispozici finální plánované hodnoty pro finanční čerpání na úrovni prioritních os a oblastí podpory, byl stanoven následující postup: za „ideální“ míru plnění finančního plánu je k 1. 1. 2010 považováno 39,06 % z plánované cílové hodnoty, tj. z alokace na období 2007 - 2013 (uvedené procento vyjadřuje poměrné rozložení čerpání celkové alokace či plnění cílových hodnot v rámci 7 let trvání programu, a to k 1. 1. 2010; zároveň je zohledněno tempo náběhu čerpání během prvních let). Za kritickou míru plnění jsou považovány hodnoty čerpání nižší než 67 % „ideální“ míry plnění finančního plánu, tj. pod 26,17 % (kritické neplnění plánuKN) a hodnoty čerpání vyšší než 200 % „ideální“ míry plnění finančního plánu, tj. nad 78,12 % (výrazné překročení plánu - KP). V tabulce jsou kritické hodnoty vyznačeny červenou barvou). b) Věcný pokrok – Věcný pokrok je hodnocen ve vztahu k finančnímu pokroku. V rámci hodnocení je porovnáván finanční pokrok v dané prioritní ose / oblasti podpory (vyjádřeno v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž jsou stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty. Hodnocení je prováděno dle níže uvedené metodiky.

14

Tabulka 2: Metodika pro hodnocení věcného pokroku

Zdrojem dat a informací pro prováděnou analýzu je Regionální operační program NUTS II Jihozápad revize č. 2 ke dni 29. 8. 2008, Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad verze 3.0, texty výzev a výstupy z IS MONIT7+.

3.2

Hodnocení finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory

3.2.1

Prioritní osa 1: Rozvoj dopravní infrastruktury A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je zlepšit dostupnost regionu a jeho částí. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: •

zlepšit technické a bezpečnostní parametry a stavební stav silnic II. a III. třídy,

•

zastavit pokles zájmu o veřejnou dopravu,

•

zvýšit význam letecké dopravy,

•

zlepšit stav místních komunikací.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 10 hlavních indikátorů (5 indikátorů výstupu a 5 indikátorů výsledku) a 10 indikátorů vedlejších. Celková alokace prioritní osy je 7 280 619 289 Kč. Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovni 5 oblastí podpory:

Oblast podpory 1.1. Modernizace regionální silniční sítě Globálním cílem oblasti podpory 1.1. je zlepšit napojení regionu na nadřazenou silniční síť (silniční síť TEN-T). Specifické cíle pro oblast podpory 1.1. byly stanoveny tyto: •

zlepšit propojení center a jejich napojení na nadřazenou silniční síť,

•

napojit rozvojové plochy na nadřazenou silniční síť,

•

zlepšit napojení venkovských oblastí a příhraničních oblastí na centra,

•

zlepšit dostupnost hraničních přechodů,

•

snížit negativní vliv dopravy na obyvatelstvo (bezpečnost, emise, hluk).

15

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 hlavních indikátorů (2 indikátorů výstupu a 1 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 5 024 682 043 Kč. Oblast podpory 1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu Globálním cílem oblasti podpory 1.2. je zvýšit atraktivitu a bezpečnost veřejné dopravy. Jako specifické cíle byly stanoveny tyto: •

zlepšit dostupnost center z venkovských oblastí veřejnou dopravou,

•

integrovat různé druhy veřejné dopravy,

•

zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 1 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 145 578 508 Kč. Oblast podpory 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy Globálním cílem oblasti podpory 1.3. je zvýšit atraktivitu veřejné dopravy. Jako specifické cíle této oblasti podpory byly stanoveny tyto: •

zvýšit komfort cestování veřejnou dopravou,

•

zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace,

•

snížit negativní vliv veřejné dopravy na životní prostředí v sídlech.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (2 indikátorů výstupu a 2 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 582 373 044 Kč. Oblast podpory 1.4. Rozvoj regionálních letišť Globálním cílem oblasti podpory 1.4. je zvýšit význam letecké dopravy v regionu. Jako specifické cíle této oblasti podpory byly stanoveny tyto: •

zlepšit technické vybavení letišť,

•

zvýšit bezpečnost provozu na regionálních letištích,

•

napojit regionální letiště na silniční síť.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů výstupu. Celková alokace oblasti podpory je 509 576 417 Kč.

16

Oblast podpory 1.5. Rozvoj místních komunikací Globálním cílem oblasti podpory 1.5. je zlepšit stav místních komunikací. Jako specifické cíle této oblasti podpory byly stanoveny tyto: •

napojit rozvojové plochy na silniční síť,

•

zvýšit bezpečnost dopravy v obcích,

•

propojit části obcí.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 hlavních indikátorů (2 indikátorů výstupu a 1 indikátor výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 1 018 409 277 Kč.

K 1. 1. 2010 bylo v této prioritní ose vyhlášeno 15 výzev, z toho 11 bylo k danému datu uzavřeno (tj. projekty byly schváleny k financování). V oblasti podpory 1.1. byly ukončeny čtyři výzvy, v oblastech podpory 1.2. a 1.5. po třech výzvách a v oblasti podpory 1.4. jedna výzva. Všechny ukončené výzvy v oblasti podpory 1.1., 1.2. a 1.5. byly vyhlášeny na veškeré podporované aktivity v rámci daných oblastí podpory. Výzva v oblasti podpory 1.4. nebyla zaměřena na všechny podporované aktivity, přičemž byly vyloučeny aktivity, u nichž je potřebná notifikace v oblasti veřejné podpory. Také výzvy v oblasti podpory 1.3 nebyly zaměřeny na všechny podporované aktivity. Jedna výzva byla omezena pouze na vozidla městské hromadné dopravy a druhá pouze na železniční kolejová vozidla. Z dosud neukončených výzev jsou dvě v oblasti podpory 1.3 a po jedné výzvě v oblasti podpory 1.1 a 1.2. Výzva pro oblast podpory 1.2 je omezena pouze na projekty PPP. V rámci 15 výzev bylo na prioritní osu 1 alokováno 6 402 014 643 Kč (z toho alokace pro oblast podpory 1.1. činila 4 644 594 488 Kč, pro oblast podpory 1.2. 140 331 772 Kč, pro oblast podpory 1.3. 587 291 462 Kč, pro oblast podpory 1.4. 16 650 000 Kč a pro oblast podpory 1.5. 1 103 146 921 Kč). Aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí 2 974 853 879 Kč (z toho alokace pro oblast podpory 1.1. činila 1 984 628 085 Kč, pro oblast podpory 1.2. 121 993 632 Kč, pro oblast podpory 1.4. 15 300 000 Kč a pro oblast podpory 1.5. 852 932 162 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 1 a na úrovni jejích 5 oblastí podpory k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

Tabulka 3: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy

17

Tabulka 4: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblasti podpory 1.1.,1.2.,1.3.,1.4. a 1.5

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková alokace PO nebo OP. Vzhledem k nulovému čerpání oblasti podpory 1.3. není možno zhodnotit poměr VP/FF.

B. Hlavní zjištění Finanční pokrok •

V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 40,86 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění velice mírně převyšuje (o 1,8 procentních bodů).

•

Zároveň je ale nutné poukázat na nepoměr v realizaci předpokládaného čerpání uvnitř prioritní osy (tj. na úrovni jednotlivých oblastí podpory). Z 99 % se na předpokládaném čerpání alokace prioritní osy podílejí projekty oblasti podpory 1.1. a 1.5., zatímco oblast podpory 1.3. (Modernizace vozového parku veřejné dopravy) se na předpokládaném čerpání dosud nepodílí vůbec (tj. vykazuje 0 % čerpání) a oblast podpory 1.4. (Rozvoj regionálních letišť) se podílí naprosto minimálně (tj. vykazuje 3% čerpání). Nepoměr ukazují i následující data: v oblastech podpory 1.2. a 1.5. předpokládané čerpání 39,06 % alokace „ideální“ míru plnění překračuje (o 44,74, resp. o 44,69 procentních bodů) a v oblasti podpory 1.1. je předpokládané čerpání alokace v souladu s předpokládaným plněním, resp. „ideální“ míru plnění naprosto minimálně převyšuje (o 0,44 procentních bodů). Oproti tomu v oblastech podpory 1.3. a 1.4. dosud nedošlo k žádnému předpokládanému čerpání, resp. naprosto

18

minimálnímu (tzn. kritický stav). Příčinou tohoto stavu je zdloudavý proces vyjednávání ROP JZ a především Notifikační řízení k oblastem podpory 1.3. a 1.4. Věcný pokrok •

Srovnání věcného pokroku ve vztahu k pokroku finančnímu poukazuje na nepoměr ve věcném a finančním plnění jednotlivých cílů prioritní osy. Pět indikátorů (z toho 3 typu CORE na úrovni prioritní osy) vykazují rychlejší věcný pokrok než je pokrok finanční, nicméně hrozba výrazného překročení plánu na úkor jiných indikátorů, resp. cílů prioritní osy, je minimální, protože ostatní indikátory jsou naplňovány v souladu s finančním čerpáním. V rámci oblasti podpory 1.3. a 1.4. lze konstatovat soulad finančního pokroku s věcným ovšem s poukázáním na skutečnost, že v těchto oblastech podpory dosud nedošlo k žádnému předpokládanému finančnímu čerpání. V současné době již došlo k vyhlášení výzev, ale nejsou již zahrnuty do této studie vzhledem k referenčnímu datu 1. 1. 2010. V případě indikátoru Počet obcí zapojených do IDS je výrazné překročením plánu pravděpodobně důsledkem nadhodnocení cílových hodnot tohoto indikátoru v projektech či byl tento indikátor chybně interpretován (dochází k duplicitám při jeho měření).

Kritická místa indikátorů prioritní osy 1 •

Hlavní indikátor Počet obcí zapojených do IDS vykazuje téměř 45násobné převýšený věcného pokroku. Důvodem je několikanásobné načítání hodnoty indikátoru u čtyř projektů. Každý z těchto projektů stanovil jako cílovou hodnotu 621 ks, což se rovná počtu obcí Jihočeského kraje. Přitom jsou ale všechny čtyři projekty zaměřeny na rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému. Přijatelnost této cílové hodnoty bude ze strany ÚRR posuzována po ukončení realizace těchto projektů.

•

U kritického nenaplnění indikátorů pro oblast podpory 1.3. a 1.4. je nutno brát do úvahy, že z hlediska této evaluace je referenční termín 1. 1. 2010.

3.2.2

Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je posílit rozvojová centra a rozvojové osy a stabilizovat venkovské oblasti. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: •

zvýšit kvalitu životních podmínek a životního prostředí obyvatel,

•

vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí měst a obcí,

•

zkvalitnit infrastrukturu pro vzdělávání,

•

zlepšit infrastrukturu sloužící pro sociální integraci obyvatel,

•

zkvalitnit zdravotnickou infrastrukturu.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 13 hlavních indikátorů (5 indikátorů výstupu a 8 indikátorů výsledku) a 19 indikátorů vedlejších. Celková alokace prioritní osy je 5 311 404 555 Kč. Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 6 oblastí podpory:

19

Oblast podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center Globálním cílem oblasti podpory 2.1., je posílení rozvojových center. Specifické cíle pro oblasti podpory 2.1. byly stanoveny: •

najít nové využití zanedbaných areálů, objektů a ploch,

•

připravit rozvojové plochy pro využití,

•

doplnit občanskou vybavenost,

•

zlepšit stav objektů občanské vybavenosti,

•

zlepšit městskou dopravní infrastrukturu.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 4 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 1 084 587 979 Kč. Oblast podpory 2.2. Rozvojové projekty spádových center Globálním cílem oblasti podpory 2.2. je vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí města a obcí. Jako specifické cíle byly stanoveny následující: •


•

zlepšit stav veřejných prostranství,

•

zlepšit stav objektů občanské vybavenosti.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 4 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 915 849 751 Kč. Oblast podpory 2.3. Revitalizace částí měst a obcí Globálním cílem oblasti podpory je vytvořit podmínky pro rozvoj sídelních funkcí měst a obcí. Specifické cíle byly stanoveny následující: •


•

zlepšit stav veřejných prostranství,

•

zlepšit stav objektů občanské vybavenosti.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 3 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 549 514 793 Kč.

20

Oblast podpory 2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit podmínky počátečního vzdělávání a kvalitu výuky. Specifické cíle byly stanoveny následující: •

modernizovat objekty a prostory pro vzdělávání a kvalitu výuky,

•

zlepšit vybavení škol a školských zařízení pro zkvalitnění procesu vzdělávání.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 1 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 864 485 907 Kč. Oblast podpory 2.5. Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Globálním cílem oblasti podpory je přispůsobit nabídku zařízení a služeb v oblasti sociální integrace novým potřebám obyvatel regionu. Specifické cíle byly stanoveny následující: •

zlepšit kvalitu zařízení a služeb v sociální oblasti,

•

zlepšit dostupnost sociálních služeb.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 3 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 670 117 709 Kč. Oblast podpory 2.6. Rozvoj zdravotnické péče Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit kvalitu poskytovaných služeb zdravotnických zařízení. Specifické cíle byly stanoveny následující: •

modernizovat zdravotnická zařízení a jejich vybavenost,

•

optimalizovat systém neodkladné přednemocniční péče.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 1 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 1 226 848 416 Kč.

K 1. 1. 2010 bylo v této prioritní ose vyhlášeno 18 výzev, z toho 15 bylo k danému datu uzavřeno (tj. projekty byly schváleny k financování). V oblasti podpory 2.1. proběhla jedna výzva na předkládání IPRM. Následně byla zahájena kontinuální výzva na předkládání dílčích projektů v rámci IPRM, přičemž dosud bylo schváleno devět dílčích projektů. V oblastech podpory 2.2. a 2.3. byly ukončeny dvě výzvy, v oblastech podpory 2.4., 2.5. a 2.6. po třech výzvách. Všechny výzvy ve všech oblastech podpory byly vyhlášeny na veškeré podporované aktivity v rámci daných oblastí podpory. Jedinou výjimkou je jedna z dosud probíhajících výzev v oblasti podpory 2.2., která je omezena pouze na projekty PPP. Z dosud neukončených výzev jsou dvě v oblasti podpory 2.2. a jedna výzva v oblasti podpory 2.3.

21

V rámci 18 výzev bylo na prioritní osu 2 alokováno 5 558 117 829 Kč (z toho alokace pro oblast podpory 2.1. činila 37 463 193 EUR (tj. při kurzu 26,40 Kč/EUR je to 989 028 295 Kč), pro oblast podpory 2.2. 903 594 458 Kč, pro oblast podpory 2.3. 560 891 331 Kč, pro oblast podpory 2.4. 940 367 530 Kč, pro oblast podpory 2.5. 737 821 141 Kč a pro oblast podpory 2.6. 1 426 415 074 Kč). Aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí 3 642 986 486 Kč (z toho u oblasti podpory 2.1. 191 134 573 Kč, u oblasti podpory 2.2. 529 244 888 Kč, v oblasti podpory 2.3. 330 501 823 Kč, v oblasti podpory 2.4. 760 557 546 Kč, v oblasti podpory 2.5. 625 063 494 Kč a v oblasti podpory 2.6. 1 206 484 161 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 2 a na úrovni jejich 6 oblastí podpory k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

Tabulka 5: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 2

Tabulka 6: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1. a 2.2.

22

Tabulka 7: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.3.,2.4.,2.5. a 2.6.

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková alokace PO nebo OP. *) Vzhledem k nenastavené cílové hodnotě indikátoru v dokumentech ROP JZ není možno vypočítat věcný pokrok a poměr VP/FF.


V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 68,59 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění převyšuje (o 29,53 procentních bodů). K překračování „ideální“ míry plnění přispívá tempo předpokládaného finančního čerpání v oblastech podpory 2.4. (překročení o 48,92 procentních bodů), 2.5. (překročení o 54,22 procentních bodů) a 2.6. (překročení o 59,28 procentních bodů). Vzhledem k nerovnoměrnému vývoji ve srovnání s věcným pokrokem (viz níže) je nutné tento jev hodnotit jako možné riziko v plnění cílů programu.

•

V oblasti podpory 2.1. na úrovni IPRM je nutné konstatovat, že předpokládané finanční čerpání není v souladu s plánem, resp. plánu nedosahuje (o 21,44 procentních bodů). Dále je nutno uvést fakt, že dílčí projekty, které vedou k naplnění indikátorů uvedených v rámci IPRM, vykazují kritickou míru čerpání 0 %.

23

Věcný pokrok •

Na úrovni prioritní osy 2 lze konstatovat kritický nepoměr mezi finančním čerpáním a věcným pokrokem. Na jedné straně u 4 indikátorů (z toho 1 typu CORE) odpovídá věcný pokrok finančnímu. Na straně druhé 9 indikátorů (z toho 1 typu CORE) vykazují rychlejší tempo věcného pokroku před finančním, resp. překročení cílových hodnot indikátoru. Zde lze ovšem konstatovat, že daný stav je způsoben nejen rychlým tempem finančního pokroku, ale i stanovením nízkých cílových hodnot indikátorů, a proto by neměl mít negativní vliv na plnění cílů prioritní osy.

•

Situace na úrovni prioritní osy odráží zejména kritický stav na úrovni jednotlivých oblastí podpory. V oblasti podpory 2.1. na úrovni IPRM 2 hlavní indikátory vykazují nepoměr mezi věcným a finančním pokrokem, resp. nulové věcné naplňování, přičemž zde existuje riziko nenaplnění cílových hodnot. Na straně druhé u 1 hlavního indikátoru tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání. Kritické neplnění 2 indikátorů by potenciálně mohlo mít negativní vliv na plnění třetího a čtvrtého cíle oblasti podpory. Je ale potřeba upozornit na skutečnost, že v oblasti podpory 2.1. je situace vzhledem k jinému systému řízení výzvy pro IPRM a následně pro předkládání jednotlivých projektů rozdílná od zbytku programu. Zatím se naplňování indikátorů jeví jako velmi slabé, ale de facto to nijak přímo neohrožuje plnění pravidla n+2/n+3. Této problematice bude věnována zvláštní kapitola v analýze kritických míst.

•

V oblasti podpory 2.2. je u 1 CORE indikátoru nutné konstatovat zaostávání věcného pokroku za finančním plněním a existuje zde riziko nenaplnění cílových hodnot. Naopak u 3 hlavních indikátorů tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení stanovených cílových hodnot. U všech se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů a neměl by se projevit negativní vliv na plnění cílů oblastí podpory.

•

V oblasti podpory 2.3. je u 2 hlavních indikátorů nutno konstatovat, že tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení stanovených cílových hodnot. U všech se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů.

•

Obdobná situace je v oblasti podpory 2.4. U obou hlavních indikátorů tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení stanovených cílových hodnot. Také zde se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů.

•

Podobná situace se opakuje také v oblasti podpory 2.5. U 2 indikátorů (z toho 1 je typu CORE) tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení stanovených cílových hodnot. Také zde se jedná pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů.

•

Nejvíce kritická je situace v oblasti podpory 2.6., protože zde již téměř došlo k vyčerpání plánované finanční alokace (resp. byly schváleny projekty s finančním objemem téměř dosahujícím stanovené alokace), zároveň ale tomuto faktu neodpovídá věcný pokrok. Zde již lze u 1 hlavního indikátoru konstatovat významné riziko nenaplnění cílových hodnot indikátoru při praktickém vyčerpání plánované finanční alokace. Naopak zbývající 1 hlavní indikátor ve stavu vyčerpání finanční alokace překračuje cílové hodnoty. Vzhledem k tomu, že se jedná o nenaplnění hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní

24

projekty, jedná se o důsledek vyšší cílové hodnoty a jeho nenaplnění pravděpodobně nebude mít negativní vliv na splnění cílových hodnot oblasti podpory a prioritní osy.

Kritická místa indikátorů prioritní osy 2 V rámci prioritní osy 2 došlo u indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS k extrémnímu překročení přepokládaného věcného plnění. Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně stanovení nízkých cílových hodnot indikátoru. U oblasti podpory lze konstatovat, že jsou indikátory zatím naplňovány z vyhlášených výzev nejméně v celém programu a lze konstatovat, že je to nejkritičtější místo celého programu. Této problematice bude věnována větší pozornost v kapitole kritická zjištění. Obdobným případem je riziko nenaplnění cílové hodnoty indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní projekty. Vzhledem k tomu, že je tento indikátor naplňován pouze v rámci oblasti podpory 2.6., ve které jsou v současné době schváleny projekty s finančním objem dosahujícím téměř celkové alokace oblasti podpory, je nutno konstatovat významné riziko nenaplnění cílové hodnoty tohoto indikátoru. Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně stanovení vyšší cílové hodnoty indikátoru, resp. schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace). 3.2.3

Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: •

zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu,

•

zvýšit podíl zahraničních návštěvníků.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 10 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 9 indikátorů výsledku) a 18 vedlejších indikátorů. Celková alokace prioritní osy je 3 276 122 753 Kč. Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 3 oblastí podpory:

Oblast podpory 3.1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Globálním cílem oblasti podpory je zvýšit využití potenciálu území posílením infrastrukturní vybavenosti pro cestovní ruch. Specifické cíle pro oblast podpory 3.1. byly stanoveny následovně: •

posílit vzájemnou provázanost atraktivit cestovního ruchu a jejich dostupnost,

•

zvýšit podíl turisticky atraktivních a k životnímu prostředí šetrných způsobů dopravy,

•

rozšířit nabídku možností pro trávení volného času,

•

posílit konkurenceschopnost nabídky v období zimní sezóny,

25

•

zvýšit kvalitu a úroveň poskytovaných služeb.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 7 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 6 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 2 229 120 821 Kč.

Oblast podpory 3.2. Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Globálním cílem oblasti podpory je zlepšit stav kulturně historického dědictví pro rozšíření nabídky cestovního ruchu v regionu. Specifické cíle oblasti podpory 3.2. byly stanoveny následovně: •

zachovat kulturní a historické dědictví,

•

zlepšit využití kulturně-historického potenciálu.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 1 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 850 440 540 Kč.

Oblast podpory 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Globálním cílem oblasti podpory je zvýšit kvalitu nabízených služeb cestovního ruchu. Specifické cíle oblasti podpory 3.3. byly stanoveny následovně: •

zlepšit kvalitu a dostupnost informací o nabídce cestovního ruchu v regionu,

•

zvýšit podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu,

•

vytvořit nové produkty cestovního ruchu.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 3 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 196 561 392 Kč.

K 1. 1. 2010 bylo v této prioritní ose vyhlášeno 12 výzev, z toho 11 bylo k danému datu uzavřeno (tj. projekty byly schváleny k financování). Vyhlášeno bylo šest výzev pro oblast podpory 3.1. a vždy po třech pro oblast podpory 3.2. a 3.3. Tři výzvy pro oblast podpory 3.1. byly omezeny pouze na vybrané aktivity – v prvním případě pouze na cyklostezky a cyklotrasy, v druhém případě pouze na pěší stezky a hipostezky a ve třetím případě pouze na projekty PPP. Ostatní výzvy byly vyhlášeny na všechny podporované aktivity. Jedna dosud neukončená výzva je v oblasti podpory 3.1. V rámci 12 výzev bylo na prioritní osu 3 alokováno 3 366 888 912 Kč (z toho alokace pro oblast podpory 3.1. činila 2 390 685 268 Kč, pro oblast podpory 3.2. 791 619 806 Kč a pro oblast podpory 3.3. 184 583 838 Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí 2 294 512 065 Kč (z toho u oblasti podpory 3.1. 1 417 679 329 Kč, u oblasti podpory 3.2. 715 463 896 Kč a u oblasti podpory 3.3. 161 368 840 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 3 a na úrovni jejich 3 oblastí podpory k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.

26


Tabulka 9: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1.,3.2. a 3.3.

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková alokace PO nebo OP. *) Vzhledem k nenastavené cílové hodnotě indikátoru v dokumentech ROP JZ není možno vypočítat věcný pokrok a poměr VP/FF.

27


V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 70,04 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění relativně významně překračuje (o 30,98 procentních bodů). Uvnitř prioritní osy lze konstatovat nerovnoměrné čerpání: v oblasti podpory 3.1. je finanční pokrok v souladu s předpokládaným čerpáním, oproti tomu je finanční pokrok kriticky překročen v oblastech podpory 3.2. (překročení o 45,07 procentních bodů) a 3.3. (překročení o 43,04 procentních bodů).

Věcný pokrok •

Na úrovni prioritní osy 3 u 6 indikátorů (z toho 1 typu CORE) lze konstatovat výrazně rychlejší tempo věcného pokroku ve srovnání s pokrokem finančním, které vede ke kriticky vysokým hodnotám plnění. Naopak v případě 1 indikátoru je nutno konstatovat, že předpokládané plnění na úrovni prioritní osy zaostává za finančním pokrokem a pohybuje se v rizikových hodnotách. Podíl na tomto stavu mají kriticky nízké hodnoty na úrovni oblasti podpory 3.1.

•

Kritická je situace v oblasti podpory 3.1., kde u 3 indikátorů (z toho 1 typu CORE) věcný pokrok kriticky převyšuje pokrok finanční a cílové hodnoty indikátoru jsou již nyní překročeny, zatímco plnění indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem kriticky nedosahuje úrovně finančního pokroku. Při zachování dosavadního tempa věcného pokroku u zmíněných indikátorů hrozí nesplnění některých cílů oblasti podpory, resp. pouze částečné splnění prvního specifického cíle prioritní osy.

•

V oblasti podpory 3.2. je u 1 CORE indikátoru nutno konstatovat, že tempo věcného pokroku kriticky převyšuje tempo finančního čerpání, resp. již došlo k překročení stanovených cílových hodnot.

•

Kritická situace je také v oblasti podpory 3.3. Zde se již významně přiblížilo vyčerpání plánované finanční alokace (resp. byly schváleny projekty s finančním objemem téměř dosahujícím stanovené alokaci), zároveň ale tomuto faktu neodpovídá věcný pokrok CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu, který nedosahuje úrovně finančního pokroku. Na úrovni celé prioritní osy však díky oblasti podpory 3.1. tento CORE indikátor naopak výrazně překračuje předpokládané tempo věcného pokroku.

Kritická místa indikátorů prioritní osy 3 V rámci prioritní osy 3 existuje nejvýznamnější riziko nenaplnění cílových hodnot indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem. Příčinou tohoto stavu může být nižší zájem ze strany žadatelů o tento typ indikátoru, resp. projektu. Na úrovni oblastí podpory má v rámci oblasti podpory 3.3. nižší předpokládané naplňování cílové hodnoty indikátor Počet nově vytvořených prac. míst na rozvoj cest. ruchu. Vzhledem k tomu, že je předpokládané naplňování tohoto indikátoru v oblasti podpory 3.1. naopak výrazně překračováno, nejedná se o riziko pro prioritní osu 3, ale pravděpodobně pouze o nepřesné stanovení cílové hodnoty indikátoru v obou oblastech podpory.

28

3.2.4

Prioritní osa 4: Technická pomoc A. Popis stavu

Hlavním cílem této prioritní osy je zajistit úspěšnou realizaci ROP a naplnění jeho cílů. Tohoto by mělo být dosaženo naplněním následujících specifických cílů: •

zajistit dostatečnou administrativní kapacitu pro realizaci ROP,

•

zajistit plynulé plnění veškerých úkolů řízení, implementace, monitoringu a kontroly ROP,

•

podpořit absorpční schopnost regionu nejen v rámci ROP, ale i v rámci dalších operačních programů.

Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 4 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 3 indikátorů výsledku) a 8 indikátorů vedlejších. Celková alokace prioritní osy je 488 649 647 Kč. Realizace cílů prioritní osy je prováděna na úrovních 2 oblastí podpory: Oblast podpory 4.1. Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu Globálním cílem oblasti podpory je zajistit efektivní a účelnou realizaci ROP NUTS II Jihozápad prostřednictvím Úřadu regionální rady. Specifické cíle byly stanoveny následovně: •

zajistit odpovídající administrativní kapacity pro funkce řízení programu, monitorování a hodnocení, kontroly a publicity,

•

zajistit materiálně technické zázemí pro výkon funkce ŘO.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 3 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 2 indikátorů výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 451 324 920 Kč. Oblast podpory 4.2. Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu Globálním cílem oblasti podpory je zajistit pro navržené prioritní osy a aktivity ROP NUTS II Jihozápad odpovídající kvalitu absorpční kapacity. Specifické cíle byly stanoveny následovně: •

zajistit dostatečnou informovanost o podmínkách podpory,

•

vyhodnocovat potřeby rozvoje území,

•

posílit kapacity technické přípravy projektů,

•

zlepšit schopnost příjemců podpory, zajistit přípravu a realizaci projektů,

•

zajistit kvalitní projektové řízení.

Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 hlavních indikátorů (1 indikátoru výstupu a 1 indikátoru výsledku). Celková alokace oblasti podpory je 37 324 727 Kč.

29

K 1. 1. 2010 byly v rámci prioritní osy 4 vyhlášeny 4 výzvy, přičemž všechny mají charakter kontinuální výzvy. V obou oblastech podpory bylo vyhlášeno po dvou výzvách. VRR byly schváleny již čtyři projekty. Tyto jsou zahrnuty také do analýzy. V obou oblastech podpory byly výzvy vyhlášeny na všechny aktivity podporované v rámci této oblasti podpory. V rámci 4 výzev bylo na prioritní osu 4 alokováno 21 870 046 EUR, tj. při kurzu 26,4 Kč/EUR je to 577 369 214 Kč (z toho alokace pro oblast podpory 4.1. činila 17 469 036 EUR neboli 461 895 350 Kč a pro oblast podpory 4.2. 4 374 010 EUR neboli 115 473 864 Kč), přičemž aktuální stav vázaných financí ke schváleným projektům činí 225 340 100 Kč (z toho u oblasti podpory 4.1. 213 355 100 Kč a u oblasti podpory 4.2. 11 985 000 Kč). Stav věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy 4 a na úrovni jejich 2 oblastí podpory k 1. 1. 2010 znázorňují následující tabulky.


Tabulka 11: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 4.1. a 4.2.

Pozn.: VP=věcný pokrok, tj. Stav/Cíl; FP=finanční pokrok, tj. vázané finance ke schváleným projektům/celková alokace PO nebo OP.

B.

Hlavní zjištění

Finanční pokrok •

V této prioritní ose k 1. 1. 2010 dosahuje předpokládané čerpání alokace vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 46,11 %. Předpokládaný finanční pokrok je v souladu s předpokládaným čerpáním, resp. „ideální“ míru plnění mírně překračuje (o 7,05 procentních bodů). Také uvnitř prioritní osy je nutné konstatovat rovnoměrné čerpání.

Věcný pokrok •

Na úrovni prioritní osy lze konstatovat u 2 hlavních indikátorů výrazně nižší tempo věcného pokroku oproti pokroku finančnímu. V tomto případě ale není ohroženo naplnění cílů prioritní osy, jedná se pravděpodobně o důsledek stanovení vyšší cílové hodnoty u daných indikátorů. 30

•

Zároveň je nutné upozornit na skutečnost, že k pomalejšímu tempu plnění hlavního indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc dochází v oblasti podpory 4.1. Tento stav pravděpodobně souvisí se stanovením nereálné cílové hodnoty indikátoru na úrovni této oblasti podpory (resp. s ohledem na dosavadní vývoj se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru.

Kritická místa indikátorů prioritní osy 4 V rámci prioritní osy 4 existuje reálné riziko nenaplnění cílové hodnoty indikátorů Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc a Realizace evaluačních studií a zpráv celkem. Pravděpodobně se jedná o důsledek stanovení nereálné cílové hodnoty. 3.2.5

Souhrnné hodnocení finančního a věcného pokroku

V následujících grafech je přehledně uvedeno předpokládané čerpání za prioritní osy, resp. oblasti podpory včetně zobrazení „ideální“ míry plnění finančního plánu.

Graf 1: Předpokládané finanční plnění k 1. 1. 2010 za prioritní osy ROP JZ

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010

Z uvedeného grafu přehledně vyplývá skutečnost, že všechny prioritní osy ROP JZ dosahují předpokládaného finančního plnění, které odpovídá „ideální“ míře plnění.

31

Graf 2: Předpokládané finanční plnění k 1. 1. 2010 za oblasti podpory ROP JZ


Při pohledu na předpokládané finanční plnění konkrétních oblastí podpory lze konstatovat, že naprostá většina má předpokládané finanční čerpání v souladu s „ideální“ mírou čerpání nebo ji mírně převyšují. V případě oblastí podpory 2.4, 2.5 a 2.6 již prakticky došlo k vyčerpání celé alokace na programovací období 2007-2013. Opačná situace je v případě předpokládaného finančního čerpání oblastí podpory 1.3, 1.4 a 2.1., které mají kriticky nízké finanční čerpání. V následující tabulce navazuje porovnání finančního a věcného pokroku hlavních indikátorů za jednotlivé prioritní osy. Tabulka 12: Vztah finančního a věcného pokroku naplňování hlavních indikátorů za prioritní osy

Pozn.: Vzhledem k nulovému finančnímu i věcnému plnění nebyly hodnoceny 3 indikátory prioritní osy 1. Zdroj: vlastní výpočet na základě podkladů z IS Monit k 1. 1. 2010

Na základě provedené analýzy finančního a věcného pokroku lze provést následující kategorizaci oblastí podpory: 1. Oblasti podpory s kritickou tendencí k nesplnění cílů: 1.3, 1.4, 2.1 2. Oblasti podpory s rizikem v plnění cílů: 2.5, 2.6, 3.1, 3. Oblasti podpory s tendencí k předčasnému naplnění cílů: 2.2, 2.3 Dle výše uvedeného zde konstatovat, že významné riziko nesplnění cílů se vyskytuje v případě tří

32

oblastí podpory 1.3, 1.4, 2.1, které mají kriticky nízké finanční plnění a související problémy s naplňováním indikátorů. U oblastí podpory 2.5, 2.6 a 3.1 existuje určité riziko v plnění některých cílů, které souvisí s jejich vyšší mírou finančního plnění a menšími problémy při věcném naplňování některých indikátorů. Potenciálně by mohlo dojít až k částečnému nesplnění některých cílů prioritních os. V případě oblastí podpory 2.2. a 2.3 dochází naopak k tendenci předčasného naplnění stanovených cílů. Důvodem je významné překročení věcného pokroku při optimálním finančním plnění.

3.3

Pokrok realizace ROP JZ z hlediska plnění pravidla n+2/n+3 A. Popis stavu

V rámci Programového dokumentu ROP JZ jsou stanoveny roční alokace finančních prostředků ze SF, které má ROP JZ k dispozici a tyto roční alokace jsou zohledňovány i při naplňování pravidla n+2/n+3. Konkrétně je pro finanční alokace let 2007 až 2010 platné pravidlo n+3 a pro finanční alokace let 2011 až 2013 pravidlo n+2. Čerpání příslušné alokace musí být uzavřeno vždy k 31. 12. příslušného roku. Čerpání alokace, resp. naplňování pravidla n+2/n+3 se vztahuje k certifikovaným prostředkům. K 1. 1. 2010 byla kumulovaná částka proplacených žádostí o platbu ze SF ve výši 1 920 391 285 Kč. Tato částka je o 50 764 159 Kč, resp. o 2,7 %, vyšší než byla plánovaná výše čerpání vycházející z finančních plánů jednotlivých schválených projektů. Dle poskytnutých podkladů, především pak počtu a objemu schválených projektů, dosavadnímu proplácení prostředků žadatelům a harmonogramu realizace schválených projektů by mělo do 31. 12. 2010 dojít k navýšení proplacených finančních prostředků na 4 985 686 646 Kč. Základní přehled prostředků proplacených žadatelům i objem certifikovaých prostředků za celý program a jednotlivé prioritní osy je přehledně uveden v následujících tabulkách. Uvedené částky představují pouze podíl ERDF. Tabulka 13: Čerpání alokace roku 2007 za program a jednotlivé prioritní osy k 1. 1. 2010 Pritoritní osa

Alokace 2007

Prostředky proplacené žadatelům (v Kč)

Prostředky proplacené žadatelům (v %)

Certifikované Certifikované prostředky (v prostředky (v Kč) %)

PO 1

903 552 907

579 402 378

64,12

194 183 382

21,49

PO 2

659 898 190

813 041 807

123,21

405 281 551

61,33

PO 3

406 091 194

426 562 568

105,04

86 625 060

21,33

PO 4

60 913 679

101 384 531

166,44

0

0

2 030 455 970

1 920 391 285

94,58

686 089 993

33,79

Celkem ROP JZ

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010, kurz 26,40 Kč/EUR

33

Tabulka 14: Čerpání alokace let 2007 – 13 za program a jednotlivé prioritní osy k 1. 1. 2010 Pritoritní osa

Alokace 2007 13

Prostředky proplacené žadatelům (v Kč)

Prostředky proplacené žadatelům (v %)

Certifikované prostředky (v Kč)

Certifikované prostředky (v %)

PO 1

7 280 619 289

579 402 378

7,96

194 183 382

2,67

PO 2

5 311 404 555

813 041 807

15,31

405 281 551

7,63

PO 3

3 276 122 753

426 562 568

13,02

86 625 060

2,64

PO 4

488 649 647

101 384 531

20,75

0

0

16 356 796 244

1 920 391 285

11,74

686 089 993

4,19

Celkem ROP JZ

Zdroj: výstupy z IS Monit k 1. 1. 2010, kurz 26,40 Kč/EUR

B. Hlavní zjištění •

K 1. 1. 2010 dosahuje objem prostředků proplacených žadatelům vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 11,74 % a vzhledem k alokaci roku 2007 94,58 %. Skutečné čerpání alokace, tj. objem certifikovaných prostředků dosahuje 4,19 % vzhledem k alokaci na celé programovací období a 33,79 % vzhledem k alokaci roku 2007. Objem proplacených prostředků i skutečné čerpání alokace je tedy, i díky uvedenému zvýšení oproti plánované výši, na takové úrovni, že lze v současné době tento stav nazvat optimálním. I díky vyššímu objemu proplacených prostředků oproti předpokladu vycházejícímu z finančních plánů jednotlivých schválených projektů, a vzhledem k jeho očekávanému dalšímu výraznému nárůstu do 31. 12. 2010 a související certifikaci výdajů, dojde k plnému vyčerpání alokace roku 2007 a s vysokou pravděpodobností také alokace roku 2008. V čerpání alokací dalších let však může dojít k problémům vzhledem k dosavadnímu kriticky nízkému čerpání některých oblastí podpory (1.3., 1.4. nebo 2.1.). Rizikem bude čerpání alokace roku 2010 a 2011, které vzhledem k souběhu pravidel n+3 a n+2, musí být obě vyčerpány k 31. 12. 2013.

34

4 Základní analýza – kvalita indikátorové soustavy

4.1

Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení viz hloubková analýza příčin kritických hodnot indikátorů

Cílem analýzy je zhodnocení současného nastavení soustavy věcných indikátorů ROP JZ a to především jejich definic a návaznosti indikátorů na naplňování cílů programu. Indikátory jsou posuzovány z hlediska zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti. Ve vazbě na tyto problémové okruhy byly formulovány následující otázky: •

Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat?

•

Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad naplňování jednotlivých cílů programu?

Hodnocení kvality indikátorové soustavy bylo založeno zejména na analýze relevantních dokumentů souvisejících s ROP JZ. Především se jedná o programový a prováděcí dokument, Národní číselník indikátorů a data z monitorovacího systému Monit.

4.2

Hlavní zjištění pro prioritní osu 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury

Nastavení indikátorů v prioritní ose 1 Rozvoj dopravní infrastruktury je dle zpracovatelů evaluace nastaveno velmi realisticky, což lze konstatovat na základě doposud dosažených cílových stavů jednotlivých indikátorů. Jediný problém se vyskytuje v hlavním indikátoru (Počet obcí zapojených do IDS), kde v současném stavu je počáteční cíl překročen o 45násobek, což je zřejmě zapříčiněno špatným výkladem metodiky naplňování indikátoru ze strany příjemců. Z vedlejších indikátorů se jeví nízce nastaven indikátor Počet nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů ve veřejné dopravě, z původních 5 je již stav 74. Nelze tento fakt označit za výrazný problém. Potencionálním problémem se může též jevit indikátor Počet nových či modernizovaných parkovišť P+R, K+R, B+R v místech přechodu z IAT na VHD, kde je koncový cíl naplnění indikátoru 5 (v současné době stav pouze 1) a je již vyčerpána skoro celá alokace pro oblast podpory 1.2 (83,8 %). Velmi pozitivně lze naopak hodnotit nastavení cílových hodnot u délky silnic II. a III. třídy a délky rekonstruovaných silnic II. a III. třídy, kde je velmi reálné, že budou dosaženy cílové stavy.

4.3

Hlavní zjištění pro prioritní osu 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí

V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí je hlavní indikátorová soustava nastavena celkem úspěšně a realisticky. Výjimku tvoří všechny hlavní indikátory, které se zaměřují na plochu regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, pro služby OVS, pro rozvoj vzdělávání, pro sociální služby a zdravotní péči. U všech těchto indikátorů dochází ke značnému překročení původně nastavené plochy v m2, a to až do hodnoty 916 %, což je 14násobek původně stanovené hodnoty. Možným problémem na úrovni podpory 2.6 může být i indikátor Počtu podpořených projektů na podpořené projekty, kde cílový stav 15 je v současné době naplněn 10 projekty, ale pro tuto oblast podpory je již téměř vyčerpána celá alokace (98,3 %). S vysokou pravděpodobností je důvodem tohoto stavu vyšší průměrný finanční objem projektů než ÚRR

35

předpokládal při nastavování cílové hodnoty indikátoru. Velmi problematická je u tohoto indikátoru i míra porozumění co je předmětem sledování.

U vedlejších indikátorů obdobný nedostatek (nízké počáteční nastavení indikátoru) lze vysledovat u Plochy nově založené nebo rekonstruované zeleně. Specifická situace je v oblasti podpory 2.1 (IPRM), kde vzhledem k téměř nulové realizaci projektů nelze zatím odhadnout, jaký bude další vývoj v plnění nastavených indikátorů.

4.4

Hlavní zjištění pro prioritní osu 3 - Rozvoj cestovního ruchu

I u této prioritní osy lze konstatovat, že nastavení jednotlivých indikátorů je celkem realistické. K jisté diskrepanci dochází z hlavních indikátorů pouze u Počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek a Počtu nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu. Ze znalosti věci lze obecně potvrdit, že tyto dva indikátory jsou překračovány ve všech regionálních operačních programech, jelikož u projektů zaměřujících se na naplňování těchto indikátorů je obecně největší konkurence v rámci ROPů. Z hlavních indikátorů lze ještě za částečně rizikové brát Délku nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras, kde oproti stanovenému cíli 80 km je zatím stav pouze 33,2 km. Z vedlejších indikátorů se největší problém jeví u nastavení Délky rekonstruovaných cyklostezek celkem, kde z původních 160 km je realizováno zatím pouze 5,5 km. Dále stojí ještě za zmínku nízké nastavení Plochy upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích oblasti podpory 3.2, cíl 4 tis. m2 a stávající stav 71,5 tis. m2. Větší odchylku od původně stanovených hodnot má též indikátor Počtu vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch, původní stav 30, současný stav 226. Překročení tohoto indikátoru nelze považovat za jakýkoliv problém.

4.5

Hlavní zjištění pro prioritní osu 4 – Technická pomoc

U této specifické oblasti podpory lze vysledovat z hlavních indikátorů jisté nadhodnocení indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc, cíl 30, stav 6. Z vedlejších indikátorů je zatím nulový stav u Počtu vytvořených metodických a technicko-informačních materiálů a Počtu vyrobených propagačních předmětů. Jinak lze konstatovat, že tato oblast i vzhledem k nízkému finančnímu plnění nebude mít s naplněním indikátorů žádné problémy. Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad je nastavena vhodným způsobem téměř pro všechny hlavní a vedlejší indikátory sledující naplňování cílů programu. Komentáře k hodnocení zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat indikátorové soustavy jsou předmětem odpovědi na evalvační otázku č. 5.

4.6

Cíl hodnocení, evaluační otázky a metoda hodnocení

Cílem analýzy je zhodnocení reálného stupně naplňování indikátorů příjemci tedy porovnání skutečného naplňování indikátorů a deklarovaného stavu v podepsaných Smlouvách o podmínkách poskytnutí dotace.

36

Ve vazbě na tento problémový okruh byla formulována následující otázka: •

Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu?

Hodnocení reálného plnění indikátorů u realizovaných projektů bylo založeno zejména na analýze dat z monitorovacího systému Monit a na řízených rozhovorech s klíčovými aktéry/zaměstnanci ÚRR. Posuzovány byly projekty ve stavu P6 (Financování projektu ukončeno). Konkrétně se k datu 1. 1. 2010 jednalo o 90 projektů. Jejich rozdělení do oblastí podpory je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 15: Počet ukončených projektů v jednotlivých oblastech podpory Oblast podpory

Počet ukončených projektů

1.1

7

1.2

2

1.3

0

1.4

0

1.5

32

2.1

0

2.2

4

2.3

6

2.4

9

2.5

5

2.6

7

3.1

10

3.2

4

3.3

4

4.1

0

4.2

0

Celkem

90


Po posouzení uvedených projektů lze konstatovat, že jsou ve všech oblastech podpory plněny nastavené cílové hodnoty indikátorů vůči dosaženým hodnotám indikátorů téměř bez výhrad. Pouze u projektů uvedených v tabulce 15 došlo k odchylkám (kladným či záporným) proti předpokladu.

37

Tabulka 16: Odchylky předpokládaného a skutečného naplňování indikátorů u jednotlivých projektů Skutečné plnění

Rozdíl

621,00

628,00

+ 7,00

Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy

2,00

0,00

- 2,00

Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže

7,00

6,00

- 1,00

Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy

51,00

50,00

- 1,00

Reg. č. projektu

Název projektu

Indikátor

CZ.1.14/1.2.00/02.00238

IDS Jižní Čechy a Jihočeská karta - Studie IDS JIŽNÍ ČECHY A JIHOČESKÁ KARTA

Počet obcí zapojených do IDS

CZ.1.14/2.5.00/02.00131

Sociálně terapeutické dílny a stacionář Pohodička

CZ.1.14/2.5.00/02.00229

CZ.1.14/2.5.00/02.00229

DD H. Planá - půdní vestavba, rekonstrukce pavilonu "C" včetně rekonstrukce přípravy TUV DD H. Planá - půdní vestavba, rekonstrukce pavilonu "C" včetně rekonstrukce přípravy TUV

Cílová hodnota

Počet nově vytvořených CZ.1.14/3.1.00/02.00539 1,00 0,00 - 1,00 pracovních míst pro muže Počet nově vytv. PM CZ.1.14/3.1.00/02.00553 Harmony Club Písek 6,00 7,00 + 1,00 projekty na rozvoj CR Počet nově vytvořených CZ.1.14/3.1.00/02.00553 Harmony Club Písek 6,00 7,00 + 1,00 pracovních míst pro ženy Multifunkční sportovněPočet nově CZ.1.14/3.1.00/03.00863 1,00 0,00 - 1,00 relaxační centrum Černé certifikovaných ubyt. údolí - II. etapa zařízení v CR Počet nově Multifunkční sportovněvytvořených CZ.1.14/3.1.00/03.00863 1,00 0,00 - 1,00 relaxační centrum Černé pracovních míst pro údolí - II. etapa ženy Počet nově Přístavba a rekonstrukce CZ.1.14/3.1.00/03.00874 1,00 0,00 - 1,00 certifikovaných ubyt. penzionu Bezdrev zařízení v CR Počet nově Přístavba a rekonstrukce vytvořených CZ.1.14/3.1.00/03.00874 2,00 1,00 - 1,00 pracovních míst pro penzionu Bezdrev ženy Přístavba a rekonstrukce Počet nově vytv. PM CZ.1.14/3.1.00/03.00874 3,00 2,00 - 1,00 penzionu Bezdrev projekty na rozvoj CR Pozn.: V případě, že rozdíl cílové hodnoty a skutečného plnění má kladnou hodnotu, došlo k vyššímu naplnění indikátoru, než bylo v projektu předpokládáno. V případě, že uvedený rozdíl je záporný, je naplňování indikátoru nižší, než bylo předpokládáno a nedošlo tak na naplnění cílové hodnoty indikátoru. Rekonstrukce kempu a pensionu U Kukačků


38

Drobné odchylky se ve větší míře vyskytují pouze u indikátorů, které jsou zaměřené na „Počet nově vytvořených pracovních míst“. U tohoto typu projektů (indikátorů) je, ale dle pravidel ROP Jihozápad možnost vytvořit pracovní místo až jeden rok od ukončení projektu. Doporučujeme proto řídícímu orgánu sledovat tento ukazatel v delším časovém horizontu. Ve dvou případech nebyl naplněn indikátor „Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v CR“. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o vedlejší indikátor a k této situaci došlo pouze u dvou projektů, nejedná se zásadní problém. Naopak v souvislosti s hlavními zjištěními uvedenými v kap. 3.2.1. je mnohem zásadnější skutečnost vyššího naplňování indikátoru „Počet obcí zapojených do IDS“. Doporučujeme tuto skutečnost řešit dle zjištění uvedených k tomuto kritickému místu v kap. 6 a souvisejícímu doporučení uvedeném v kap. 8. Celkově je možno konstatovat, že v dosud realizovaných a finančně ukončených projektech jsou cílové hodnoty indikátorů nastaveny reálně a jsou ze strany žadatelů dodržovány a naplňovány.

39

5 Analýza kritických míst v návaznosti na nastavení indikátorové soustavy

5.1

Úvod

Fáze analýzy kritických míst je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných problémů ROP JZ. V základní analýze byly identifikovány celkem 4 hlavní problémy (problémové oblasti) programu. Oblasti hodnocení pro analýzu kritických míst se vztahují k vybraným problémům identifikovaným v základní analýze, které jsou buď šířeji podmíněné (mají více komplexní povahu a širší spektrum příčin) nebo mohou být pro další realizaci programu kritické. Detailnější analýza příčin těchto problémů pak umožní lépe zacílit doporučení v návrhové části evaluace. Oblasti hodnocení pro analýzu kritických míst: 1. Hodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst 2. Analýza nízkého stavu čerpání v oblastech podpory 1.3. a 1.4. 3. Analýza příčin extrémně vysokého naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS 4. Analýza příčin dosahování kritických hodnot indikátorů

5.2

Hodnocení Integrovaných plánů rozvoje měst pro Regionální operační program NUTS II jihozápad

Hodnocení Předem při hodnocení této oblasti podpory je nutno brát v potaz, že otázka realizace projektů v rámci IPRM je zcela odlišná než u zbytku projektů v ROP JZ. Už při vyjednávání programu s EK byl na tuto oblast podpory brán zvláštní důraz. Po spuštění programu nejprve musely být připraveny vlastní strategické dokumenty (Integrované plány měst Českých Budějovic a Plzně), které byly schváleny Výborem regionální rady dne 4. 11. 2008. Jednalo se o čtyři IPRM (dva Českých Budějovic a dva Plzně) z nich byly tři tematické a jeden zonální. Vlastní příjem projektů byl zahájen kontinuální výzvou číslo 4 pro obě města, která probíhá od 12. 11. 2008 do 31. 12. 2013. Z dosavadních výsledků resp. naplňování indikátorů je zjevné, že realizace projektů je ve své počáteční fázi. Současný kritický stav této oblasti podpory je do značné míry dán „opožděným startem“ pro příjem žádostí. Během roku 2009 byl pouze 1 projekt realizován, 3 jsou ve stavu realizace, 5 doporučeno k financování a 1 projekt je zaregistrován. Z dosavadních zkušeností zpracovatelů evaluace lze konstatovat, že objektivními příčinami tohoto stavu mohou být zejména následující okolnosti: 1. Velkým problémem se obecně jeví celková náročnost přípravy jednotlivých dílčích projektů (pravidla jsou složitější, než vyžadují české dotační programy). 2. U IPRM není možné na města a ostatní žadatele v rámci IPRM uplatňovat jasný a předem daný časový rámec pro předkládání a následnou realizaci projektů, čehož města v hojné míře využívají (platí nejen pro ROP JZ).

40

3. Mandát jednotlivých projektových manažerů může být komplikovaný s ohledem na náročnost celkové koordinace projektů napříč jednotlivými odbory (majetek, finance, regionální rozvoj a plánování) příslušných magistrátů. 4. Velkým problémem může být opoždění či zastavení velkých projektů u jednotlivých IPRM. Příčiny mohou být různé. Například archeologické nálezy, různá odvolání při schvalovacím procesu pro stavební povolení, atd. Za tyto velké projekty není adekvátní náhrada a ve svém důsledku to může vést až k nevyčerpání prostředků v oblasti podpory 2.1. 5. Při naplňování pravidla n+3, by mělo být v roce 2010 utraceno dle optimálního čerpání cca 40 % prostředků jednotlivých IPRM. U všech IPRM došlo k posunu čerpání, že skluz by měl být dohnán v letech 2011 až 2013, ale nelze s jistotou predikovat. Proces plnění pravidla n+2/n+3 pro ROP JZ to neohrožuje, ale je nutné zdůraznit, že je zde také smluvní závazek mezi Regionální radou JZ a oběma statutárními městy, který obsahuje i indikativní plán čerpání jednotlivých IPRM. 6. Vhodnost nastavení indikátorů byla specificky pro tuto oblast podpory předmětem dohod se zástupci EK. Lze ale z dosavadních výsledků určit, že nastavení je vhodné, byť se projeví, až bude zrealizováno větší množství projektů.

Cílem hodnocení bylo zaměřit se na identifikaci možných příčin kritického neplnění téměř všech indikátorů pro oblast podpory 2.1. Integrované projekty rozvojových center (statutární města České Budějovice a Plzeň). Je nutno zdůraznit, že vlastní vhodnost nastavení a plnění indikátorů nebylo možno zatím z dosažených ukazatelů indikátorů relevantně hodnotit. Hlavní zjištění

5.3

•

Přes velkou snahu všech zainteresovaných stran se lze domnívat, že původně navržené plány na realizaci IPRM nebudou dodrženy.

•

Jako velkým problémem se jeví projektová připravenost a s tím spojená koordinace jednotlivých projektových záměrů vně jednotlivých magistrátů.

•

IPRM jsou stále ve stavu reálného splnění předem daných cílů, ale za předpokladu, že již nebude žádná další časová prodleva s přípravou projektů.

Analýza nízkého stavu čerpání v oblastech podpory 1.3. a 1.4.

Hodnocení K 1. 1. 2010 byly v oblasti podpory 1.3. Modernizace vozového parku veřejné dopravy vyhlášeny 2 výzvy k překládání projektů, ale žádná nebyla vyhodnocena a proto tato oblast podpory vykazuje 0% předpokládané čerpání. Podobně byla v oblasti podpory 1.4. Rozvoj regionálních letišť vyhlášena jedna výzva s alokací pouhých 16,5 mil. Kč. Tato výzva je již vyhodnocena, ale vzhledem k nízké alokaci dosahuje její předpokládané čerpání pouhých 3 %. Důvodem zdržení vyhlašování výzev těchto oblastí podpory byl zdlouhavý proces vyjednávání; v prvé řadě s Ministerstvem dopravy ČR o přesunu financování hromadné dopravy z Operačního programu

41

Doprava do Regionálních operačních programů, což bylo po vzájemné dohodě učiněno během roku 2007. Následně celý rok 2008 probíhalo Notifikační řízení v oblasti podpory 1.3 a 1.4 (tam již ROP JZ postupoval samostatně). V souladu s ustanovením čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení Evropských společenství probíhalo notifikační řízení v oblastech podpory 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy a 1.4 Rozvoj regionálních letišť ROP NUTS II Jihozápad. Dne 10. 3. 2009 vydala Evropská komise rozhodnutí č. N 409/2008, N 410/2008 a N 411/2008, kterými schválila výše uvedený postup. Oznámený režim podpory je tudíž slučitelný se společným trhem dle čl. 73 Smlouvy o ES. Notifikační proces v OP 1.3 byl tímto úspěšně dokončen. Oproti tomu došlo v případě Notifikačního řízení v oblasti podpory 1.4 na základě jednání se zástupci EK v červnu 2009 ke zpětvzetí oznámení programu podpory ze strany Regionální rady. V případě této oblasti podpory bude tedy postupováno podle pravidel veřejné podpory. V neposlední řadě je též nutno vzpomenout, že byla učiněna dohoda všech Úřadů regionálních rad v rámci koordinace výzvy týkající se drážních vozidel. Proto z naprosto objektivních důvodů byly výzvy pro oblast podpory 1.3 a 1.4 vyhlášeny později než ostatní výzvy v rámci ROP Jihozápad, konkrétně na konci roku 2009 a začátku roku 2010. Vzhledem k pozitivnímu vývoji v čerpání ostatních oblastí podpory neohrožuje dosavadní vývoj v těchto oblastech podpory proces plnění pravidla n+2/n+3 ROP JZ, ale mohlo by to způsobit problémy v čerpání alokací dalších let. Hlavní zjištění •

5.4

Zpoždění v čerpání těchto oblastí podpory je způsobeno zdlouhavým procesem vyjednávání ROP JZ a především Notifikačními řízeními.

Analýza příčin extrémně vysokého naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS

Hodnocení V rámci oblasti podpory 1.2. došlo k předložení a schválení financování čtyř projektů předložených Jihočeským krajem a zaměřených na rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému. Všechny čtyři projekty mají však nastavenou extrémně vysokou cílovou hodnotu hlavního indikátoru Počet obcí zapojených do IDS (každý z těchto projektů stanovil jako cílovou hodnotu 621 ks, což se rovná počtu obcí Jihočeského kraje). Vzhledem k tomu vykazuje tento indikátor téměř 45násobné převýšený věcného pokroku v rámci oblasti podpory, resp. více než 90násobné z hlediska celé prioritní osy. Problém je v několikanásobném načítání hodnoty indikátoru. Všechny čtyři projekty jsou zaměřeny na rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému pro celé území Jihočeského kraje. Z uvedeného nastavení indikátoru ale vyplývá, že každá obec Jihočeského kraje bude zapojena do čtyř samostatných integrovaných dopravních systémů. To se však nezakládá na pravdě. Z tohoto důvodu je nutno upravit cílové hodnoty indikátoru v uvedených projektech do stavu odpovídajícímu skutečnosti. Zároveň je nutno upozornit na skutečnost, že jeden z projektů je v současné době již ve stavu P6 (Financování projektu ukončeno), dva projekty jsou v realizaci a jeden doporučen k financování.

Hlavní zjištění •

Extrémní převýšení věcného pokroku indikátoru Počet obcí zapojených do IDS je způsobeno nesprávným několikanásobným načítáním hodnoty indikátoru u čtyř projektů zaměřených na rozvoj jednoho integrovaného dopravního systému.

42

5.5

Analýza příčin kritických hodnot indikátorů

V rámci této kapitoly dochází k hlubší analýze těch hlavních indikátorů, u kterých tempo věcného pokroku velice významně převyšuje tempo finančního pokroku nebo naopak nedosahuje tempa finančního pokroku a tato odchylka může mít vliv na naplňování cílů programu. Hodnocení Oblast podpory 2.2. V oblasti podpory 2.2. kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování těchto hlavních indikátorů: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS a Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. V obou případech již došlo k překročení stanovených cílových hodnot, a to v obou případech naprosto zásadním způsobem (25krát, resp. 8,5krát), navíc v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory teprve na úrovni 58 %. Extrémně vysoké naplňování těchto indikátorů však nemá negativní vliv na naplňování ostatních indikátorů v této oblasti podpory. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování cílů oblasti podpory. Indikátor Počet projektů zvyšující atraktivitu – ostatní města má věcné naplňování v souladu s finančním čerpáním. Proto je možno konstatovat, že počet realizovaných projektů odpovídá předpokladu, ale v rámci jednotlivých projektů dochází k revitalizaci výrazně větší plochy objektů, než bylo předpokládáno. Příčinu těchto vysokých hodnot je nejspíše možné hledat ve velice střídmém přístupu ÚRR při nastavování cílových hodnot těchto indikátorů a to v kombinaci s vysokým zájmem žadatelů ze strany municipalit a zároveň úspěšností projektů zaměřených především na občanskou vybavenost a revitalizace. Oblast podpory 2.3. Podobně jako v oblasti podpory 2.3. zde kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování hlavního indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS. Také v této oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to podobně zásadním způsobem (20,5krát), a to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory pouze na úrovni 60 %. Avšak ani zde nemá extrémně vysoké naplňování tohoto indikátoru negativní vliv na naplňování ostatních indikátorů v této oblasti podpory. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování cílů oblasti podpory. U souvisejícího indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem dochází také k převýšení tempa věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem. Proto je příčinou takto vysokých hodnot indikátoru možné hledat ve velice střídmém přístupu ÚRR při nastavování cílové hodnoty tohoto indikátoru, a to v kombinaci s vysokým zájmem žadatelů a zároveň úspěšností projektů zaměřených na občanskou vybavenost. Oblast podpory 2.4. Situace se do určité míry opakuje v oblasti podpory 2.4., zde kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování hlavního indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání. Také v této oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to zásadním způsobem (3,5krát), a to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory na úrovni 88 %. Avšak ani zde nemá vysoké naplňování tohoto indikátoru negativní vliv na naplňování druhého hlavního indikátoru. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování cílů oblasti podpory. Také u souvisejícího indikátoru Počet podpořených projektů na lidské zdroje a zaměstnanost dochází k významnému převýšení tempa věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem.

43

Příčinu této vysoké hodnoty je podobně možné hledat ve velice střídmém přístupu ÚRR při nastavování cílové hodnoty tohoto indikátoru. Oblast podpory 2.5. V oblasti podpory 2.5. kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na udržitelný rozvoj měst. Také v této oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to podobně zásadním způsobem (7,7krát) a to při praktickém vyčerpání celkové plánované alokace této oblasti podpory. Oproti tomu má CORE indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) tempo věcného pokroku na úrovni tempa finančního pokroku. Příčinou tohoto stavu je pravděpodobně větší zájem žadatelů z měst oproti žadatelům z venkovských oblastí a/nebo větší ochota žadatelů z měst zavazovat se k vytvoření nových pracovních míst vzhledem k flexibilnějšímu pracovnímu trhu ve městech. Oblast podpory 2.6. V případě oblasti podpory 2.6. se v případě hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní projekty jedná o významné riziko nenaplnění cílových hodnot indikátoru při praktickém vyčerpání celkové plánované alokace této oblasti podpory. Oproti tomu druhý hlavní indikátor této oblasti podpory - Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči - mírně překračuje cílové hodnoty. Vzhledem k užšímu zaměření této oblasti podpory a vzájemné provázanosti těchto dvou indikátorů je možné konstatovat, že předpokládané nenaplnění cílových hodnot uvedeného indikátoru nebude mít negativní vliv na splnění cílů oblasti podpory. Oblast podpory má stanoveny cíle naprosto přiměřeně k objemu finančních prostředků. Příčinu tohoto stavu je proto nutno hledat v nepřesném odhadu průměrné velikosti podpořených projektů, kdy ÚRR přepokládal větší počet menších projektů, resp. schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru. Oblast podpory 3.1. V oblasti podpory 3.1. kriticky převyšuje naplňování CORE indikátoru Počet nově vytvořených prac. míst na rozvoj cest. ruchu tempo finančního pokroku. V této oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru zásadním způsobem (12,5krát), a to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory na úrovni 64 %. Tempo věcného pokroku převyšuje (i když ne tak významně) tempo finančního pokroku také u souvisejících indikátorů (Počet nových sportovně rekreačních zařízení a Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem). Oproti tomu tempo věcného pokroku indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem nedosahuje úrovně tempa finančního pokroku. Příčinou tohoto stavu je možný větší zájem žadatelů (podnikatelů) o projekty ubytovacích nebo sportovních zařízení ve srovnání se zájmem žadatelů (měst a obcí) o projekty zaměřené na budování nových cyklostezek. Může se jednat o důsledek hospodářské krize, kdy prudce poklesly o příjmy veřejných rozpočtů a tedy zdrojů na profinancování a spolufinancování projektů. Následkem je koncentrace municipální sféry na projekty zásadního významu (např.: technická infrastruktura, komunikace apod.) oproti „doplňkovým“ projektům z oblasti cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Oblast podpory 3.3. V oblasti podpory 3.3. kriticky převyšuje tempo finančního pokroku naplňování hlavního indikátoru Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch. V této oblasti podpory již došlo k překročení cílových hodnot tohoto indikátoru a to zásadním způsobem (9krát) a to v době, kdy je finanční plnění oblasti podpory na úrovni 82 %. Tempo věcného pokroku převyšuje (i když ne tak významně) tempo finančního pokroku také u souvisejícího indikátoru (Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků). Oproti tomu tempo věcného pokroku 44

CORE indikátoru Počet nově vytvořených prac. míst na rozvoj cest. ruchu nedosahuje úrovně tempa finančního pokroku. Příčinou tohoto stavu je celkové zaměření oblasti podpory vyplývající ze zaměření předkládaných projektů více na aktivity a činnosti, které nevyžadují vytvoření nových pracovních míst. Případně jejich realizací vzniknou nová pracovní místa, ale jen na omezenou dobu a žadatel nechce a nemůže být vázán povinností udržet vytvořené pracovní místo po dobu 5, resp. 3 let. Oblast podpory 4.1. Rizikem oblasti podpory 4.1. je nedosažení cílových hodnot u dvou hlavních indikátorů, z čehož jeden indikátor se přímo váže k cílům oblasti podpory (tj. existuje riziko nenaplnění těchto cílů). Důvodem nedosažení cílových hodnot hlavního indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc je nereálné stanovení cílové hodnoty indikátoru (resp. s ohledem na dosavadní vývoj se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru. Avšak vzhledem k tomu, že tempo věcného pokroku souvisejícího indikátoru Realizace evaluačních studií a zpráv celkem také nedosahuje úrovně tempa finančního pokroku, mohlo by se v této kombinaci a při pokračování negativního vývoje jednat o potenciální riziko nenaplnění cílů oblasti podpory.

Hlavní zjištění •

Kritické je převýšení věcného pokroku indikátorů zaměřených na Plochy regenerovaných a revitalizovaných objektů v oblastech podpory 2.2., 2.3. a 2.4., avšak při neohrožení naplňování ostatních indikátorů těchto oblastí podpory. Lze konstatovat, že jde o signifikantní jev, který se vyskytuje u všech Regionálních operačních programů.

•

Výrazně vyšší zájem žadatelů v oblasti podpory 2.5. o projekty realizované ve městech oproti projektům realizovaným ve venkovských oblastech. Je to do jisté míry spojeno s lepší možností vytvořit nová pracovní místa v městských oblastech.

•

Větší průměrný finanční objem schválených projektů v oblasti podpory 2.6., a tedy riziko nenaplnění cílové hodnoty hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní projekty.

•

V oblasti cestovního ruchu je větší zájem ze strany soukromých podnikatelů, než žadatelů z veřejné sféry. Tento závěr potvrzuje správné nastavení priority CR, u které se očekával velký vliv soukromých investorů na rozvoj turisticky atraktivních destinací, což je naprosto přirozená tendence.

•

Nereálné stanovení cílové hodnoty dvou indikátorů - Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc a Realizace evaluačních studií a zpráv celkem - oblasti podpory 4.1., a tedy riziko nenaplnění jejich cílových hodnot.

45

6 Základní analýza – odpovědi na evaluační otázky Věcný a finanční pokrok 1. Je finanční pokrok programu v souladu s plánovaným průběhem čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU? Odpověď: Finanční pokrok na úrovni jednotlivých prioritních os (PO) dosahuje různé míry plnění. Na základě výsledků základní analýzy lze konstatovat následující: -

K souladu předpokládaného čerpání s „ideální“ mírou finančního plnění jak na úrovni PO, tak na úrovni oblastí podpory dochází pouze v PO 4.

-

Na úrovni ostatních PO existuje soulad předpokládaného čerpání s plánem, avšak uvnitř těchto PO (tj. na úrovni oblastí podpory) dochází k výraznému nepoměru čerpání a je zde dosahováno rizikových a kritických hodnot zaostávání za plánem.

-

V PO 1 se jedná o kritické nulové plnění v oblasti podpory 1.3. a rizikový stav plnění v oblasti podpory 1.4. a zároveň kritické překročení „ideální“ míry finančního plnění v oblasti podpory 1.2. a 1.5.

-

V PO 2 má rizikový stav plnění oblast podpory 2.1., a zároveň dochází ke kritickému překročení „ideální“ míry finančního plnění v oblasti podpory 2.4., 2.5. a 2.6.

-

V případě PO 3 dochází ke kritickému překročení „ideální“ míry finančního plnění v oblasti podpory 3.2 a 3.3. hodnoty

2. Je reálné vyčerpat alokované prostředky v jednotlivých prioritních osách, resp. oblastech podpory vzhledem k pravidlu n+2/n+3? Odpověď: Čerpání alokace, resp. naplňování pravidla n+2/n+3 se vztahuje k certifikovaným výdajům. V současné době probíhá certifikace výdajů a tedy čerpání alokace ROP JZ optimálním tempem. Vzhledem k vysokému objemu skutečného proplácení prostředků žadatelům a navazující certifikaci výdajů k 1. 1. 2010 a jejich předpokládanému vývoji do 31. 12. 2010 vycházejícího z finančních plánů jednotlivých schválených projektů dojde k plnému vyčerpání alokace roku 2007 a s vysokou pravděpodobností také alokace roku 2008. V čerpání alokací dalších let však může dojít k dílčím problémům vzhledem k dosavadnímu kriticky nízkému čerpání některých oblastí podpory (1.3., 1.4. nebo 2.1.). Rizikem bude čerpání alokace roku 2010 a 2011, které vzhledem k souběhu pravidel n+3 a n+2, musí být obě vyčepány k 31.12.2013. 3. Směřuje program k naplňování stanovených globálních a specifických cílů programu, resp. cílových hodnot indikátorů na úrovni globálních a specifických cílů? Odpověď: Plnění stanovených cílů na úrovni programu je prováděno především prostřednictvím hodnocení plnění indikátorů dopadu, které nelze v současné fázi programu relevantně vyhodnotit. Doporučujeme proto zopakovat evaluaci k posouzení naplňování stanovených cílů na úrovni programu na větším počtu vzorků v pozdější fázi implementace.

46

Na základě analýzy naplňování cílů/indikátorů priorit a oblastí podpory ve vztahu k finančnímu pokroku lze konstatovat následující: -

Ve všech PO dochází k naplňování jak cílů PO, tak cílů jednotlivých oblastí podpory v souladu s finančním pokrokem. V těchto prioritních osách a jejich oblastech podpory se vyskytují u některých indikátorů taktéž rizikové či kritické hodnoty, tyto ale nemají vliv na plnění cílů.

-

Na úrovni oblastí podpory 1.2, 2.1 (úroveň IPRM), 2.2, 2.3, 2.5, 3.1, 3.3 a 4.1 dochází k nepoměru mezi finančním a věcným pokrokem, přičemž kritické hodnoty signalizují na jedné straně riziko/hrozbu „překročení“ cílových hodnot, na straně druhé riziko/hrozbu jejich nedosažení. Nutno konstatovat, že ve výrazně větší míře se jedná o „překročení“ cílových hodnot, které nemá negativní vliv na naplňování cílů. Tento stav poukazuje zejména na nepoměr v plnění jednotlivých indikátorů (tj. nepoměr v naplňování jednotlivých cílů oblasti podpory). Ale pouze v případě PO 3 a PO 4 se odráží také v kriticky nízkých hodnotách indikátorů na úrovni těchto prioritních os. Tento stav signalizuje pouze částečné naplňování některých cílů těchto PO. Na úrovni PO 3 se konkrétně jedná o nízké naplňování indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem, které může mít negativní vliv na naplňování příslušného cíle. V případě PO 4 se jedná o nízké naplňování indikátorů Počet podpořených projektů zaměřených na technickou asistenci a Realizace evaluačních studií a zpráv celkem. Při pokračování negativního vývoje by se i zde mohlo jednat o potenciální riziko nenaplnění cílů oblasti podpory.

4. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu? Odpověď: Většina cílových hodnot indikátorů je stanovena reálně nebo je mírně podhodnocena, a proto nedochází k zásadním problémům při jejich naplňování. Ve všech prioritních osách a jejich oblastech podpory se však vyskytují u některých indikátorů taktéž rizikové či kritické hodnoty, a to jak kritické převýšení věcného pokroku, tak nenaplňování cílových hodnot. Jedná se o následující indikátory: -

Kritické převýšení věcného pokroku hlavních indikátorů zaměřených regenerovaných a revitalizovaných objektů v oblastech podpory 2.2., 2.3. a 2.4.

na

Plochy

-

Kritické převýšení věcného pokroku CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na udržitelný rozvoj měst v oblasti podpory 2.5.

-

Riziko nenaplnění cílové hodnoty hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní projekty v oblasti podpory 2.6.

-

Kritické převýšení věcného pokroku CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu a zároveň riziko nenaplnění cílové hodnoty indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem v oblasti podpory 3.1.

-

Kritické převýšení věcného pokroku indikátoru Počet vytvořených propagačních nebo makretingových produktů pro cestovní ruch a zároveň riziko nenaplnění cílové hodnoty CORE indikátoru Počet nově vytvořených pracovních míst na rozvoj cestovního ruchu v oblasti podpory 3.3.

-

Riziko nenaplnění cílových hodnot dvou indikátorů v oblasti podpory 4.1.

47

Kvalita indikátorové soustavy 5. Jsou indikátory ROP NUTS II Jihozápad nastaveny vhodným způsobem z hlediska zjistitelnosti, měřitelnosti a konzistentnosti dat? Odpověď: Lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP NUTS II Jihozápad je nastavena vhodným způsobem téměř pro všechny hlavní a vedlejší indikátory sledující naplňování cílů programu. V níže uvedeném výčtu lze identifikovat drobné diskrepance v nastavení některých indikátorů. U zjistitelnosti dat jen s výjimkou počtu obcí zapojených do IDS (chybně nastavený propočet sledování indikátoru) a sledování počtu nově vytvořených pracovních míst, kde je nutno tento údaj sledovat v delším časovém horizontu (vzhled k pravidlu umožňujícím vytvořit pracovní do jednoho roku od ukončení projektu) je verifikace dat bez výjimky v okamžiku podání stoprocentní. Zcela nevhodně je nadefinován indikátor u oblasti podpory 2.6 Počet podpořených projektů na ostatní projekty. Definice i vysvětlení propočtu naplňování indikátoru je velmi zavádějící a obtížně měřitelné. Z hlediska měřitelnosti dat (indikátorů) je situace obdobná. Indikátorová soustava je nastavena velmi pragmaticky z hlediska možnosti jednoduše měřit jednotlivé indikátory. Většinou jde o prosté počty sledování naplnění jednotlivých indikátorů (projekty, pracovní místa, bodové závady atd.) a jejich měření z hlediska délky v km v prioritní ose 1 je také zcela bezproblémové. U měřitelnosti plochy v prioritní ose 2 a 3 lze identifikovat dvě problémové oblasti a) nekonzistentnost z hlediska veličin měření ha vs. m2 b) Indikátory plochy revitalizovaných nevyužívaných a zanedbaných areálů mohou být bez jasného popisu (návodu) v Příručkách pro žadatele vykládány (měřeny) velmi nepřesně. U ploch objektů je tato hrozba nepřesnosti vzhledem k nutnosti doložení stavebního povolení značně eliminována. Konzistentnost dat je u všech projektů do jisté míry zaručena nutností dodržet pravidlo udržitelnosti projektů, které je odvislé od typu žadatele (podnikatel 3 roky, ostatní subjekty 5 let). V reálném životním cyklu projektů se jeví dle závěrů této studie a zkušeností zpracovatelského týmu indikátory zaměřené na tvorbu a udržitelnost pracovních míst jako nejméně konzistentní.

6. Umožňuje stávající nastavení soustavy věcných indikátorů ROP NUTS II Jihozápad měřit naplňování jednotlivých cílů programu? Odpověď: Nastavení stávajících indikátorů programu umožňuje zcela dostatečným způsobem pracovníkům Úřadu regionální rady sledovat naplňování jednotlivých indikátorů, resp. cílů programu. Indikátory jsou z tohoto hlediska nastaveny dobře. Jisté drobné diskrepance, které mohou znepřesnit měření, jsou popsány v odpovědi na otázku č. 5. V polovině programového období je z hlediska naplňování cílů programu ale zatím těžké vyřknout závazné doporučení či zásadní připomínky. Stále je ukončeno malé množství projektů. Za relevantní pro zhodnocení této otázky přichází do úvahy období, kdy ukončené resp. zrealizované projekty budou tvořit alespoň 50 % z celkového objemu alokace programu ROP JZ. V současné době je vyčerpáno pouze 11,07 % z celkového objemu finanční alokace ROP JZ.

Reálné plnění indikátorů u realizovaných projektů 7. Jsou stanoveny cílové hodnoty indikátorů reálně s ohledem na finanční a věcný pokrok programu? 48

Odpověď: Z hlediska reálnosti nastavení cílových hodnot indikátorů v projektech a ve vztahu k finančnímu a věcnému pokroku programu je možno konstatovat, že v dosud realizovaných a finančně ukončených projektech jsou cílové hodnoty indikátorů stanoveny reálně a jsou ze strany žadatelů dodržovány a naplňovány. Pouze ve dvou případech se vyskytují odchylky od cílových hodnot hlavních indikátorů: -

Drobné odchylky se ve větší míře vyskytují pouze u indikátorů, které jsou zaměřené na „Počet nově zřízených pracovních míst“. U tohoto typu projektů (indikátorů) je to ovšem z důvodu, že dle pravidel ROP Jihozápad má žadatel možnost vytvořit pracovní místo až jeden rok od ukončení projektu.

-

V případě indikátoru Počet obcí zapojených do IDS dochází k vyššímu naplňování.

49

7 Doporučení Na základě provedených analýz a ve vazbě na identifikaci hlavních problémů indikátorové soustavy a věcného a finančního pokroku ROP JZ bylo navrženo celkem 9 následujících doporučení: 1) Zlepšit stav čerpání statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1 2) Vyhlásit výzvy v oblastech podpory 1.3 a 1.4 3) Vyřešit extrémně vysoké naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS 4) Zvýšit cílové hodnoty hlavních indikátorů v prioritní ose 2 5) Snížit cílovou hodnotu hlavního indikátoru v oblasti podpory 2.6 6) Snížit cílové hodnoty hlavních indikátorů v oblasti podpory 4.1 7) Vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 3.1 8) Sledovat skutečné naplňování indikátorů Počtu pracovních míst u realizovaných projektů 9) Sjednotit míry měření plošných indikátorů Jednotlivá doporučení se liší jak svým zaměřením (doporučení zaměřená na vybranou oblast podpory vs průřezová doporučení), tak i mírou komplexnosti problému, ke kterému se jednotlivá doporučení vztahují, resp. který řeší. Prvních sedm doporučení je zaměřeno výlučně na řešení relativně konkrétních problémů ve vybraných oblastech podpory a souvisí převážně s problémy v oblasti finančního a věcného pokroku. Výjimku v tomto ohledu představuje doporučení č. 1, které se týká realizace IPRM a to zejména s ohledem na váhu problému, ke kterému se uvedené doporučení váže. Doporučení 8 a 9 mají spíše průřezovou povahu a navrhují komplexnější doporučení, která se vztahují k nastavení indikátorové soustavy. V další části je uveden stručný popis a zdůvodnění jednotlivých doporučení: 1. Zlepšit stav čerpání statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1 Stručný popis a zdůvodnění doporučení: V roce 2010 by mělo být utraceno cca 40 % prostředků jednotlivých IPRM. U všech IPRM dochází ke zpožďování čerpání finanční alokace v rámci 2.1 a tedy potenciálnímu ohrožení programu z hlediska naplňování pravidla n+2/ n+3, a to zejména po r. 2010. Vzhledem k predikcím čerpání finančních prostředků v oblasti podpory 2.1. bude většina projektů realizována až po roce 2010. Je proto velmi nutné, aby města své projekty začala realizovat co nejdříve, a to i za cenu zvýšené koncentrace prostředků a pracovních sil na projekty financované z ROP JZ, jelikož při jejich pozdním začátku hrozí nenávratná ztráta financí z fondů EU. Pro urychlené čerpání jednotlivých projektů v rámci magistrátů je nutné též zapojit politickou reprezentaci obou měst a VRR a dovést danou kritickou situaci společně ke zdárnému posunu v čerpání. IPRM jsou stále ve stavu reálného splnění předem daných cílů a naplnění indikátorů, ale za předpokladu, že již nebude žádná další časová prodleva u přípravy projektů, a to velkou měrou mohou ovlivnit projektoví manažeři se silným politickým mandátem a jasnými rozhodovacími pravomocemi v rámci koordinace projektů na svých úřadech.

50

2. Vyhlásit výzvy v oblasti podpory 1.3 a 1.4 Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Kriticky nízké finanční čerpání oblasti podpory 1.3 a 1.4 a nulové hodnoty všech indikátorů v oblasti podpory 1.3 představují riziko nenaplnění cílů těchto oblastí podpory. Situace souvisí se zpožděním ve vyhlašování výzev v těchto oblastech podpory, a to z důvodů notifikačních řízení v oblasti veřejné podpory. Vzhledem k tomu, že notifikace byly již ukončeny, doporučujeme následující výzvy zaměřit na podporu aktivit vedoucích k plnění indikátorů s kriticky nízkou hodnotou a zajistit příjemcům v rámci posilování absorpční kapacity takovou podporu, aby byl zajištěn dostatečný počet kvalitních projektů. Již v současné době lze konstatovat, že aktuální kroky ŘO ROP JZ (viz Aktuálně vyhlášené výzvy) jsou v souladu s doporučeními.

3. Vyřešit extrémně vysoké naplňování indikátoru Počet obcí zapojených do IDS Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Extrémní převýšení věcného pokroku indikátoru Počet obcí zapojených do IDS je způsobeno nesprávně nastavenou cílovou hodnotou čtyř projektů realizovaných Jihočeským krajem. V současné době je již jeden z projektů ukončen a proplacen. Dva projekty jsou v realizaci a jeden je doporučen k financování. Vzhledem k náročnosti problému navrhuje zpracovatel tři varianty řešení: 1) Snížit cílové hodnoty indikátoru těchto projektů z původní kumulované hodnoty 2484 na 621 obcí zapojených do IDS. Tato navržená hodnota představuje počet všech obcí Jihočeského kraje a tedy skutečnou cílovou hodnotu pro realizovaný integrovaný dopravní systém. Vzhledem k tomu, že k naplnění tohoto indikátoru dojde reálně až po ukončení posledního z uvedených projektů, považuje zpracovatel za nejvhodnější snížit hodnoty indikátorů u ukončeného projektu a u obou realizovaných projektů vždy z 621 na 0. V případě ukončeného projektu se bude jednat o poněkud složitější řešení vyžadující konverzi v IS Monit a konzultaci s NOK. U realizovaných projektů bude úprava nejvhodnější v době kontroly závěrečné zprávy projektu, resp. v době, kdy bude žadatel dokládat naplnění tohoto indikátoru. Současně by bylo vhodné najít jiný monitorovací indikátor, který by dokázal snížený indikátor nahradit. Možností je například indikátor Počet podpořených projektů zaměřených na rozvoj dopravy. Možností je také částečné snížení indikátoru u všech čtyř projektů v určitém poměru, a to tak, aby byl zachován součet cílových hodnot na počtu 621. Současně zpracovatel doporučuje podrobně a kriticky zhodnotit předpokládané a realizované naplňování tohoto indikátoru také u ostatních projektů oblasti podpory 1.2. 2) Výrazné převýšení věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem uvedeného indikátoru by i po případném snížení uvedeném výše bylo na úrovni 10násobku cílové hodnoty indikátoru uvedené v ROP JZ. Proto je možným řešením zásadní navýšení cílové hodnoty indikátoru Počet obcí zapojených do IDS a to o 500 %. Toto řešení samo o sobě však neřeší nelogické čtyřnásobné navýšení hodnoty indikátoru v projektech. 3) Jako nejvhodnější řešení doporučuje zpracovatel kombinaci obou výše uvedených řešení, tedy snížit cílové hodnoty problematických projektů a zároveň navýšit cílovou hodnotu indikátoru Počet obcí zapojených do IDS.

51

4. Zvýšit cílové hodnoty hlavních indikátorů v prioritní ose 2 Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Kritické převýšení věcného pokroku ve srovnání s finančním pokrokem u hlavních indikátorů Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS, Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem a Počet regenerovaných a revitalizovaných objektů určených na rozvoj vzdělávání v rámci prioritní osy 2 představuje potenciál pro navýšení cílových hodnot těchto indikátorů. Vzhledem k naplňování těchto indikátorů v jednotlivých oblastech podpory doporučuje zpracovatel zvážit možnost navýšit cílovou hodnotu indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem v oblasti podpory 2.2 a to o 100 %; cílovou hodnotu indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS v oblasti podpory 2.2 a 2.3, a to vždy o 500 % a cílovou hodnotu indikátoru Počet regenerovaných a revitalizovaných objektů určených na rozvoj vzdělávání v oblasti podpory 2.4 a to o 100 %. 5. Snížit cílovou hodnotu hlavního indikátoru v oblasti podpory 2.6 Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Kritické nenaplnění cílové hodnoty hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní projekty při současném praktickém vyčerpání celé alokace oblasti podpory 2.6 představuje riziko nenaplnění cílové hodnoty tohoto indikátoru. Oproti tomu druhý hlavní indikátor této oblasti podpory - Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči - mírně překračuje cílové hodnoty. Vzhledem k užšímu zaměření této oblasti podpory a vzájemné provázanosti těchto dvou indikátorů je možné konstatovat, že předpokládané nenaplnění cílových hodnot uvedeného indikátoru nebude mít negativní vliv na splnění cílů oblasti podpory. Proto zpracovatel doporučuje snížit cílovou hodnotu hlavního indikátoru Počet podpořených projektů na ostatní projekty. Současně doporučuje upravit definici tohoto indikátoru tak, aby bylo zřejmější, co daný indikátor představuje.

6. Snížit cílové hodnoty hlavních indikátorů v oblasti podpory 4.1 Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Hlavní příčinou nedosažení cílových hodnot hlavního indikátoru Počet podpořených projektů zaměřených na technickou pomoc je nereálné stanovení cílové hodnoty indikátoru (resp. s ohledem na dosavadní vývoj se cílová hodnota indikátoru jeví jako nereálná). Schválené projekty vykazují vyšší průměrný finanční objem na jeden projekt (resp. vyšší požadovanou částku dotace), než bylo předpokládáno při stanovení cílové hodnoty indikátoru. Podobně nízké tempo věcného pokroku má také související indikátor Realizace evaluačních studií a zpráv celkem. Doporučujeme proto změnit cílové hodnoty indikátorů s ohledem na reálný stav poptávky a velikosti projektů, a to jak na úrovni oblasti podpory 4.1, tak v logické návaznosti na úrovni prioritní osy 4.

52

7. Vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 3.1 Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Na úrovni oblasti podpory 3.1 nedosahuje tempo věcného pokroku indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem úrovně tempa finančního pokroku. Představuje tak riziko nenaplnění dotčených cílů oblasti podpory 3.1, resp. prioritní osy 3. Doporučujeme vyhlásit výzvu zaměřenou a omezenou výhradně na podporu aktivit vedoucích k plnění indikátoru s nízkou hodnotou a zajistit příjemcům v rámci posilování absorpční kapacity takovou podporu, aby byl zajištěn dostatečný počet kvalitních projektů.

8. Sledovat skutečné naplňování indikátorů Počtu pracovních míst u realizovaných projektů Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Finančně ukončené projekty v celém programu plní nastavené cílové hodnoty indikátorů. Jedinou významnější výjimkou jsou indikátory zaměřené na „Počet nově vytvořených míst“ a to v různých oblastech podpory. U tohoto typu projektů (indikátorů) je ale dle pravidel ROP Jihozápad možnost vytvořit pracovní místo až jeden rok od ukončení projektu. Doporučujeme proto Řídícímu orgánu sledovat a kontrolovat naplňování těchto typů indikátorů pravidelně v průběhu stanoveného roku od ukončení projektu.

9. Sjednotit míry měření plošných indikátorů Stručný popis a zdůvodnění doporučení: Z hlediska měřitelnosti dat (indikátorů) je indikátorová soustava nastavena velice pragmaticky. Většinou jde o prosté počty sledování naplnění jednotlivých indikátorů (projekty, pracovní místa, bodové závady atd.) či jejich měření z hlediska délky v km je také zcela bezproblémové. Lze však identifikovat dvě problémové oblasti u měřitelnosti plochy v prioritní ose 2 a 3. První je nekonzistentnost z hlediska veličin měření (ha vs. m2). Zpracovatel doporučuje sjednotit všechny indikátory, u kterých se měří plošné míry na m2. Za druhé mohou být indikátory plochy nevyužívaných a zanedbaných areálů bez jasného popisu v Příručkách pro žadatele vykládány a měřeny velice nepřesně. Z tohoto důvodu u těchto typů projektů navrhuje uskutečnit ex-ante kontrolu ve fázi hodnocení. Tímto krokem by mělo dojít ke značnému omezení nepřesností, které vznikají u výpočtu indikátorů plochy nevyužívaných a zanedbaných areálů. Zpracovatel proto doporučuje sjednotit míry měření indikátorů zaměřených na plochy a v Příručkách pro žadatele uvádět definici a jasný popis Indikátorů ploch revitalizovaných nevyužívaných a zanedbaných areálů. V této souvislosti dále doporučujeme na základě dosavadní zkušenosti s realizací projektů zahájit jednání s NOK s cílem sjednotit míry měření plošných indikátorů na obecné úrovni Národního číselníku indikátorů.

53

8 Seznam použitých zdrojů Zhotovitel využil následující dokumenty a informační zdroje: •

WORKING PAPER n°5: Evaluation during the programming period: on-going evaluation - An integrated management tool; DG REGIO; Brussels, 06/2006,

•

Metodiky a manuály vydané NOK či PCO, a to zejména: o Zajištění evaluace řídícími orgány operačních programů - Dodatek k „Metodice pro přípravu programových dokumentů pro období 2007-2013“, příloha č. 5 – Pokyny pro evaluaci, o Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, MMR ČR, březen 2006, o Národní číselník indikátorů k 30. 11. 2009.

•

Regionální operační program NUTS II Jihozápad,

•

Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad,

•

Pokyny pro žadatele a příjemce a související metodiky,

•

Informační monitorovací systém strukturálních fondů,

•

Monitorovací zprávy na úrovni ROP NUTS II Jihozápad (tj. výroční monitorovací zprávy o provádění ŘO NUTS II Jihozápad, zprávy o realizaci ROP JZ pro MV ROP NUTS II Jihozápad)

•

Monitorovací zprávy na úrovni příjemců,

•

Zápisy z jednání Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad,

•

Texty výzev vyhlášených v rámci ROP Jihozápad včetně příloh.

54

Evaluace nastavení indikátorové soustavy, finančního a věcného pokroku ROP NUTS II Jihozápad

Recommend Documents