21.3.2016
Přednáška 6. – Inflace
Makroekonomie I
Osnova přednášky: Souhrnné opakování pro přednášku: Agregátní poptávka a její změny
Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky
Co je důležité znát? Model AS- AD Proč? Čím je inflace tažená – její příčiny
Posuny křivky AD
Tři vysvětlení pro negativní sklon AD
1. Efekt úrokové míry 2. Efekt bohatství 3. Zahraniční efekt
Grafické změny (růst, pokles) polohy AD (P cenová hladina; Y reálný HDP)
1
21.3.2016
Agregátní nabídka (AS) Definice:
Krátké období V krátkém období je křivka AS rostoucí – značí se SAS.
Vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách.
Důležité pro krátké období:
Náklady firem jsou pro jistý čas neměnné – fixní. Platí: Čím vyšší je cenová hladina, tím větší produkt budou firmy nabízet.
Reálný produkt se může v krátkém období od své potenciální úrovně odchylovat. Pokud je pod potenciálním produktem, výrobní faktory jsou nevyužité a existuje nezaměstnanost. Pokud je nad potenciálním produktem mohou firmy krátkodobě „přetížit“ i dosavadní pracovníky.
Dlouhé období
Grafické AS v krátkém období (SAS)
V dlouhém období je křivka AS (značena LAS) vertikální a je vždy na úrovni tzv. potenciálního produktu. Potenciální produkt je produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů, více nemůže ekonomika vyprodukovat – je to jakési maximum.
Grafické AS v dlouhém období (LAS)
Grafické znázornění poloh křivky SAS
2
21.3.2016
Rovnováha AD - AS
Charakteristika bodů E0, E1, E2 E0 ….. Bod rovnovážného reálného produktu a rovnovážné cenové hladiny. Leží také na dlouhodobé křivce agregátní nabídky, proto se jedná o dlouhodobou rovnováhu. E1 ….. Bod krátkodobé rovnováhy, produkt je nad úrovní potenciálního produktu a není dlouhodobě udržitelný. E2 …... Bod leží na průsečíku nové křivky AD a nové křivky krátkodobé agregátní nabídky.
Komparace teorií a přístupů k AS - AD Hlavní proud ekonomie Klasiků Keynesiánství
Kritériem ekonomického růstu je růst potenciálního produktu Y*, v hospodářské praxi růst reálného HDP S růstem potenciálního produktu se posune křivka LRAS i křivka SRAS doprava
Růst potenciálního produktu Křivka krátkodobé agregátní nabídky SRAS se posouvá spolu s křivkou dlouhodobé agregátní nabídky LRAS vpravo. Spolu s růstem Y* roste i reálný produkt. P
Ekonomický růst, potenciální produkt a agregátní nabídka
Téma
Inflace
LRAS LRAS´
LRAS´´
SRAS SRAS´
SRAS´´
Y
3
21.3.2016
Pojetí inflace Inflace – proces postupného znehodnocování kupní síly měny v důsledku růstu cen. Projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu určitého období.
Inflace podle keynesiánců a monetaristů Keynesiánci – jakýkoliv růst cenové hladiny, tj. i krátkodobé cenové šoky. Monetaristé – dlouhodobý růst cenové hladiny v ekonomice
Negativní dopady inflace snížení kupní síly peněz, znehodnocování úspor, zhoršení schopnosti peněz plnit funkci uchovatele hodnot, snížení reálných mezd, zvýšení míry nejistoty v rozhodování podnikatelů, přispívání k nestabilitě a prohlubování ekonomické nerovnováhy.
Historické zkušenosti s inflací Způsob, jakým je zvyšováno množství peněz, záleží na jejich formě. Pokud jde o drahý kov, nelze jeho množství zvyšovat snadno, protože musí být nejprve vytěžen, což je nákladný proces. Tomu je možné se vyhnout tak, že se drahý kov nahradí nějakým levnějším. Tak obvykle v historii probíhalo znehodnocování měny. Mince byly stahovány z oběhu a nahrazovány jinými, ve kterých byl zvýšen obsah například mědi na úkor zlata nebo stříbra. Ten, kdo takovou záměnu mincí provedl, dosáhl čistého zisku, který odpovídal množství měnového kovu, o který připravil nové mince, šlo o tzv. ražebné. Samozřejmě si lidé všimli, že nová mince je lehčí, protože levnější kovy obvykle mívaly nižší hustotu (proto se hovoří o „zlehčování mince“). Jsou-li penězi papírové bankovky, lze je natisknout mnohem snáze, je to také nepoměrně levnější. Proto inflace papírových peněz dosahovala skutečně ohromných rozměrů, které svět metalického měnového standardu neznal.
Deflace Opakem inflace je deflace - proces zvyšování hodnoty peněžní jednotky zmenšováním peněžního oběhu, hlavně umělým snížením objemu oběživa; především k odstranění následků inflace a ke zhodnocení měny. Snižování objemu oběživa ovlivňuje negativně výkonnost ekonomiky. Proto jde o jev poměrně vzácný a zpravidla nežádoucí.
Vyrovnaná a nevyrovnaná inflace Vyrovnaná inflace – ceny jednotlivých statků rostou stejným tempem Nevyrovnaná inflace – ceny jednotlivých statků rostou rozdílným tempem (mění se cenové relace)
4
21.3.2016
Měření inflace
3. způsoby - metody
3 způsoby měření 1) 2) 3)
Index spotřebitelských cen východiska Poměřuje úroveň cen vybraného koše výrobků a služeb (cca 690) ve dvou obdobích. Význam (váha), jednotlivých druhů zboží ve spotřebním koši odpovídá podílu daného druhu na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno zboží (potravinářské, tabák, odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické, pro dopravu a volný čas, pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a finanční). Složení spotřebního koše se v průběhu let mění.
Index cen výrobců (PPI) Píše se index, jeví se, že se jedná o jeden index. Ve své podstatě se jedná o několik indexů. Např. ČSÚ sleduje index cen zemědělských výrobců, index cen stavebních prací, index cen průmyslových výrobců PPI založen na stejném principu jako CPI – existuje opět určitý spotřební koš, který má jiné složení než CPI. Změny v PPI se většinou promítají do indexu spotřebitelských cen.
Index spotřebitelských cen Index cen výrobců Deflátor HDP
Index spotřebitelských cen CPI vzorec CPI = [∑(P1i/P0i · wi) / ∑wi] · 100 P1i ……. cena i-tého statku či služby ve sledovaném roce P0i ……. cena tohoto statku či služby v základním období wi ……. váha tohoto statku či služby v celém spotřebním koši
Deflátor hrubého domácího produktu Známý z teorie HDP: Nominální – ohodnocen běžnými cenami sledovaného roku Reálný – ohodnocen stálými cenami základního roku
5
21.3.2016
Výpočet deflátoru
Míra inflace
Deflátor HDP = (nominální HDP/ reálný HDP) · 100
V deflátoru HDP jsou zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice, neexistuje zde žádný fixní koš vybraných produktů
1.
2.
Inflace se vyjadřuje mírou inflace, tj. procentní změna za určité časové období. Popis výpočtu meziroční míry růstu inflace v roce t vypočítáme: Všeobecnou cenovou hladinu prostřednistvím CPI v roce t – 1 a T Meziroční míru inflace π poté následujícím vzorcem:
̟t/t-1 = (CPIt – CPIt-1)/CPIt-1 · 100
Desinflace Desinflace je pokles tempa růstu inflace.
Příčiny inflace Poptávková Nabídková Setrvačná
Poznáme rozdíly – deflace dezinflace Jestliže cenová hladina v prvním roce vzrostla o 5%, ve druhém o 3 % - jedná se o desinflaci. Jestliže ale ve druhém roce klesne o 2% jedná se o deflaci.
Poptávková inflace Způsobena pozitivním poptávkovým šokem. Vše co vede k posunu křivky AD doprava
6
21.3.2016
Graf poptávkové inflace
Nabídková inflace Často se označuje jako nákladová – důsledkem růstu nákladů (nominálních mezd, cen materiálu, surovin atd.) klesá křivka krátkodobé agregátní nabídky. Na rozdíl od poptávkové inflace dochází k poklesu produkce.
Graf nabídkové inflace
Setrvačná inflace Je spojena s tzv. inflačním očekáváním, tzn.: Zaměstnanci při vyjednávání o mzdách očekávají určitou míru inflace Banky při stanovování úroků z úvěrů očekávají určitou míru inflace Firmy při stanovení cen svých produktů vycházejí z očekávaného nárůstu cen vstupů.
Graf setrvačné inflace
Závažnost inflace Mírná inflace – dosahuje jednociferných hodnot Pádivá inflace – dosahuje dvou a trojciferných hodnot, běžně dochází k indexaci smluvních vztahů (tzn. smlouvy mají inflační doplňky – např. růst mezd a úrokové míry podle inflace). Hyperinflace – stovky či tisíce procent ročně, držitelé opouštějí národní měnu, rozmáhají se platby v zahraničních měnách
7
21.3.2016
Dopady inflace Proč je inflace škodlivá? Nutné rozlišit rozdíly: Mezi nominálním a reálným důchodem
Nominální a reálný důchod Nominální důchod – součet peněžních jednotek, které se obdrží formou mzdy, zisku, nájemného, úroku atd. Reálný důchod – množství statků a služeb, které lze pořídit za daný nominální důchod.
Tvrzení: Pokud mzda roste rychleji (v %), než rostou ceny, lze za výplatu koupit více statků a služeb → reálný důchod vzrostl.
Výpočet změny reálného důchodu (v %) % změna reálného důchodu = % změna nominálního důchodu – % změna cenové hladiny
Příklad:
Protiinflační politika Monetární restrikce Fiskální restrikce Odstranění očekávání Cenová a mzdová regulace
Mzda vzrostla meziročně o 6 % míra inflace činila 2 % → reálný důchod vzrostl o 4 %
Monetární a fiskální restrikce
Grafické schéma monetární nebo fiskální restrikce
Monetární restrikce je realizována centrální bankou; např. snížením množství peněz v oběhu nebo zvýší úrokové míry → dojde k poklesu agregátní poptávky. Vedle poklesu produkce a zaměstnanosti klesne i cenová hladina. Fiskální restrikce – vláda omezí výdaje či zvýší daně → dojde k poklesu agregátní poptávky, ale za cenu poklesu produkce a zaměstnanosti.
8
21.3.2016
Odstranění očekávání, cenová a mzdová regulace
Cílování inflace Cílování inflace je postup centrální banky, která předem veřejně oznámí, jaké inflace chce v daném období dosáhnout. Průkopníkem této politiky je od roku 1990 Nový Zéland. Tuto politiku v ČR od roku 1998 provádí ČNB (od roku 2013 pak tzv. cílování měnového kurzu, což vede ke ztrátě autonomie měnové politiky).
Provádění důvěryhodné politiky vlády – očekávání a realita. Cenová a mzdová regulace – zmrazení růstu mezd a cen – dochází k potlačení informační funkce cen.
Varianty Phillipsovy křivky
Vztah inflace k nezaměstnanosti
Teorie Philipsovy křivky
Původní Phillipsova křivka vyjadřovala substituční vztah mezi nezaměstnaností a mírou růstu nominálních mezd
Upravená Phillipsova křivka (60. léta, Samuelson – Sollow) vyjadřovala substituční vztah mezi nezaměstnaností a mírou růstu cenové hladiny
π v%
gW
Philipsova křivka
Philipsova křivka
u*
u
Zajímavosti 1. Vývoj inflace v Československu a ČR 2. Hyperinflace v Německu (I. světová válka
u
Inflace v Československu a ČR 1989
1,4
1990
9,7
1991
56,6
1992
11,1
1993
20,8
1994
10,0
1995
9,1
1996
8,8
1997
8,5
1998
10,7
1999
2,1
2000
3,9
2001
4,7
2002
1,8
2003
0,1
9
21.3.2016
Inflace v Německu po I. světové válce
Téma příští přednášky
Měnový kurs USD k německé marce Období Červenec 1914 Leden 1919 Červenec 1919 Leden 1920 Červenec 1920 Leden 1921 Červenec 1921 Leden 1922 Červenec 1922 Leden 1923 Červenec 1923 Srpen 1923 Září 1923 Listopad 1923 15. prosince 1923
1 USD = marek 4,2 8,9 14,0 64,8 39,5 64,9 76,7 191,8 493,2 17 972,0 353 412,0 4 620 455,0 98 860 000,0 260 208 000,0 4 200 000 000 000,0
Nezaměstnanost
10
