Českomoravská konfederace odborových svazů. Stanovisko

Českomoravská konfederace odborových svazů

Stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí


Sta no v i s ko Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Obecně k návrhu Českomoravská konfederace odborových svazů se důrazně ohrazuje proti způsobu projednávání tak zásadního a rozsáhlého materiálu, který zasahuje téměř do celé oblasti sociálního zabezpečení a významně ovlivní sociální situaci většiny obyvatelstva. Nejsme přesvědčeni, že projednávání závažných návrhů s rozsáhlými dopady na zaměstnance a občany vůbec v uvedeném krátkém čase je správné. Vymezený čas neumožňuje návrhy zvážit tak, aby bylo hledáno optimální řešení ve vzájemné komunikaci předkladatele a připomínkových míst. Riziko pochybení s dalekosáhlými a často i dlouhodobými dopady se tak zvyšuje, což rozhodně v současné době ani v budoucnosti nepřispívá k soudržnosti společnosti. Návrh zákona předpokládá výrazné změny v oblasti nemocenského pojištění, poskytování náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti,v nezaměstnanosti, dávek státní sociální podpory i příspěvku na péči. Hlavní problém spatřuje ČMKOS v tom, že návrhy se sleduje pouze úspora prostředků ve veřejných rozpočtech, realizovaná však na úkor nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jakými jsou dlouhodobě nemocní, rodiny s dětmi s nejnižšími příjmy, nezaměstnaní či osoby závislé na péči dalších osob. Při tak zásadních změnách je nutno provést důkladnou analýzu dopadů návrhů na životní úroveň zaměstnanců, rodin s dětmi i dalších dotčených sociálních skupin, kterou v důvodové zprávě postrádáme. Vláda ve svém programovém prohlášení proklamovala, že „sociálně citlivým způsobem“ zkrátí sociální dávky. ČMKOS však opatření, která se zásadně dotknou těch nejohroženějších skupin obyvatelstva, za sociálně citlivá nepovažuje a odmítá řešit problémy státního rozpočtu cestou úspor na nejohroženějších osobách. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Nemocenské se navrhuje poskytovat ve výši 60 % po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nejedná se však o opatření směřující k boji proti zneužívání nemocenského, neboť dopadne na dlouhodobě práce neschopné osoby, jejichž pracovní neschopnost trvá déle než 30 kalendářních dní. Toto opatření spolu se záměrem vlády (obsaženém v jejím programovém prohlášení) na zvýšení regulačních poplatků za pobyt v nemocnici (např. při hospitalizaci navýšení na nejméně 100 Kč za den pobytu) se velice citlivě dotkne dlouhodobě nemocných zaměstnanců. Navrhovaná opatření jsou zejména u této skupiny, která systém nezneužívá, asociální a pohrdající lidskou důstojností !!! Z uvedených důvodů ČMKOS s návrhem zásadně nesouhlasí. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

2

Českomoravská konfederace odborových svazů Návrh zákona předpokládá, že zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů. ČMKOS však pokládá stávajících 14 kalendářních dnů za maximálně únosnou dobu, po kterou může zaměstnavatel poskytovat svým zaměstnancům v době dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. Podle našich zkušeností již stávající praxe vede k tomu, že zaměstnanci řeší svoji nemoc čerpáním dovolené či jiného pracovního volna. Prodloužením této doby, byť dočasně na období 2011-2013, by byli zaměstnanci vystaveni dalšímu tlaku ze strany zaměstnavatelů, zvláště pokud jim má být zachován odvod pojistného na stávající úrovni a nepředpokládá se zachování refundace poloviny vyplacené náhrady mzdy z veřejného systému ve stávajícím rozsahu. Návrh rovněž zcela zásadním způsobem devalvuje pojistný princip, který byl určující při koncipování nového zákona o nemocenském pojištění. Je nepochybné, že větší část celkového počtu případů dočasné pracovní neschopnosti připadá na tzv. „krátkodobé“ pracovní neschopnosti (pojistná událost), přičemž hmotné zajištění zaměstnanců po dobu těchto krátkodobých pracovních neschopností není již v současné době kryto z pojistného, ale z prostředků zaměstnanců (karenční doba) a zaměstnavatelů. Návrh na rozšíření doby poskytování náhrady mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti tuto situaci ještě prohloubí. ČMKOS proto s návrhem zásadně nesouhlasí. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Obdobný charakter má i zrušení sociálního příplatku. Sociálním příplatkem stát pomáhá rodinám s nejnižšími příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich nezaopatřených dětí. Účelem této dávky je zvýšení příjmů rodinám s dětmi, které se nacházejí v pásmu nad hranicí životního minima, a chrání tyto rodiny, aby se nepropadly pod hranici hmotné nouze. I díky tomuto příplatku patří ČR mezi země s nejnižší úrovní chudoby. Mimo to umožňuje sociální příplatek pomoci řešit některé sociální situace, které znamenají pro rodinu značnou finanční zátěž, např. zdravotní postižení dítěte či rodiče, děti studující na střední nebo vysoké škole, osamělost rodiče atd. Zrušením sociálního příplatku tak stát vědomě tyto rodiny vystavuje nebezpečí propadu do chudoby. Za problematické pokládáme, že zrušení sociálního příplatku je navrhováno, aniž by byla současně doložena řádná analýza dokumentující dopady na nízkopříjmové rodiny s dětmi či posouzeny možné dopady do chudoby. Navíc předložit takový návrh v roce, který byl vyhlášen jako Evropský rok boje proti chudobě, pokládáme za velice nevhodné. ČMKOS s návrhem zásadně nesouhlasí. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Za obdobně necitlivé opatření stejně tak pokládáme i návrh na změnu podmínek u porodného. Omezením této dávky na narození prvního dítěte a zavedením hranice pro nárok na dávku ve výši 2,4 násobku životního minima se z jeho výplaty vyloučí značná část rodičů. Podle našich odhadů vznikne nárok pouze těm rodičům, jejichž hrubá mzda, pokud oba před narozením dítěte pracovali, nepřesáhla cca 9 500 Kč měsíčně. Porodné se tak v podstatě stane chudinskou dávkou a zcela jednoznačně ztratí charakter podpory porodnosti, přičemž negativní dopady vzhledem k demografickému vývoji budou dlouhodobé. Navíc stát bude takto podporovat pouze narození prvního dítěte, což negativní populační vývoj ještě prohloubí, protože nebude rodiče nijak motivovat mít druhé a další dítě. Navržené testování

3

Českomoravská konfederace odborových svazů příjmů pro vznik nároku na porodné si navíc vyžádá dodatečné administrativní náklady. ČMKOS s návrhem zásadně nesouhlasí. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Příspěvek na péči poskytovaný při přiznání I. stupně závislosti je navržen zredukovat na 800 Kč měsíčně. Záměr znamená snížení příspěvku na pouhých 40 % původní výše. Pokud se předkladatel domnívá, že dochází k „nesprávnému využití příspěvku a vyplacené veřejné prostředky se míjejí účinkem“, bylo by namístě zpřísnit kontrolu jeho vynakládání. Místo toho se rovnou navrhuje výrazné snížení výše příspěvku. Při takovém snížení by mohlo dojít k ohrožení péče o tyto osoby, které potřebují pomoc nebo dohled při více než dvanácti úkonech péče o vlastní osobu. Příjemci příspěvku na péči v I. stupni závislosti potřebují především pomoc se zvládnutím domácnosti, s obstaráváním si osobních záležitostí, doprovod k lékaři atd. Jsme toho názoru, že nízké čerpání sociálních služeb osobami v I. stupni závislosti, které je předkladatelem mj. dokladováno, je často způsobeno i nízkou měrou místní a finanční dostupnosti potřebných služeb. Jestliže důvodová zpráva uvádí, že podle provedených analýz směřuje z vyplacených dávek do rozpočtů poskytovatelů sociálních služeb méně, než bylo očekáváno, bylo vhodné zaměřit se i na to, zda nabízené služby skutečně vyhovují potřebám. Znatelnější je tato situace především v případě terénních a ambulantních služeb sociální péče. Účelnější by tedy bylo přizpůsobit služby potřebám klientů, než je nutit i přes praktické a nemocniční lékaře využívat (a platit) služby, které nepotřebují. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Dále je třeba uvést, že namísto nákupu služeb u poskytovatelů údajně většina lidí preferuje péči v rodinách. Rodinní příslušníci se o své příbuzné přímo starají a prostředky využívají mimo jiné pro chod domácnosti. Takové chování nelze považovat za zneužívání příspěvku. Téměř ve všech teoretických materiálech se objevuje teze, že občan má dostat možnost zvolit si způsob služeb, který mu vyhovuje nejvíc. Od rodinné péče až po pečovatelskou službu v sociálních zařízeních. Ani takovou volbu nelze považovat za zneužívání příspěvku. Omezením nebo dokonce zrušením příspěvku v I. stupni dojde k vážnému ohrožení péče v rodinách. Za nezbytné rovněž považujeme přehodnocení bodového systém, který nevystihuje potřebu péče. Rovněž nastavená metoda posuzování nemůže s ohledem na nedostatečnou znalost věci zohlednit všechny důsledky diagnózy na konkrétní osobu. Je celá řada těžce postižených dětí, které jsou tzv. v jedničce jen kvůli věku a nebo vinou neznalosti jejich problémů. Jejich matky o ně pečují, nenechávají to na jiných, tato péče jim brání pracovat a příspěvek na péči potřebují. Dále lze s největší mírou pravděpodobnosti předpokládat významné změny v chování příjemců dávek a jejich rodinných příslušníků. Projeví se to zejména nárůstem počtu žádostí o zvýšení příspěvku na péči ve vyšším, II. stupni závislosti. Lze očekávat významné zvýšení administrativní zátěže na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v souvislosti s nárůstem počtu žádostí o zvýšení příspěvku na péči. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

4

Českomoravská konfederace odborových svazů Nemalé prostředky bude stát chystaná osvětově informační kampaň MPSV, stejně předpokládané jako metodické pokyny k zajištění jednotného postupu příslušných úřadů územních samospráv. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Na závěr je třeba zdůraznit, že mnoho lidí si péči objednalo na základě dlouhodobých smluv, s oprávněným očekáváním, že právní úprava poskytování příspěvku na péči bude platit dlouhodobě. Změněné podmínky je budou nutit ke změnám, především k vypovězení objednaných služeb. Dopady na postižené i poskytovatele služeb jsou zjevné. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Pokud jde o navrhované změny v oblasti zaměstnanosti, ČMKOS nesouhlasí s návrhy, jejichž obsahem je snížení dosavadních práv a nároků zaměstnanců zdůvodňovaných údajnou snahou ušetřit veřejné prostředky. Domnívá se, že jde o přístup, který ve svých důsledcích povede ke zhoršení postavení zaměstnanců i nezaměstnaných a k neodůvodněnému posílení pozice zaměstnavatelů, což zejména v současné době otevírá velký prostor pro možné zneužití a šikanu z jejich strany. Tato námitka se týká zejména návrhu snížení podpory v nezaměstnanosti pro ty osoby, jež by bez vážných důvodů daly výpověď či odešly na základě dohody. ČMKOS důrazně odmítá argumentaci, spočívající v tom, že na takového „lehkovážné“ zaměstnance se musí ostatní občané skládat. Každý zaměstnanec odvádí mimo jiné povinně příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, takže v případě nezaměstnanosti by měl mít garanci, že bude hmotně zajištěn bez ohledu na důvod skončení předchozí pracovněprávního vztahu a že bude mít rovné postavení jako ostatní nezaměstnaní. Předložený návrh v rozporu s proklamovanými liberálními názory současné vlády degraduje svobodnou vůli zaměstnance ukončit zaměstnání, které mu z nejrůznějších důvodů nevyhovuje, přičemž častými (dosud neuváděnými) důvody jsou zásadní porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatele a šikana na pracovišti. Stát se stylizuje do role trestajícího soudce a vychovatele nehodného zaměstnance k poslušnosti. Důrazně upozorňujeme, že předložený návrh je administrativně náročný. Úřady práce budou nuceny zkoumat důvody skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance, a vážnost těchto důvodů poměřovat s příslušným ustanovením § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Zaměstnancům se zcela nepochybně dostane poučení o tom, že důvody, proč sami „dobrovolně“ ukončují pracovněprávní vztah je nezbytné uvést, takže o důvodech skončení pracovního poměru nebudou rozhodovat obecné soudy, ale státní úřady popřípadě správní soudy, což je systémově naprosto vadné. V důsledku takové úpravy rovněž nelze vyloučit, že dojde k nárůstu sporů o neplatnost výpovědi, přičemž žalující stranou budou zaměstnavatelé. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Předložený návrh je v příkrém rozporu s konceptem flexicurity (viz stanovisko ČMKOS k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

Stejně tak ČMKOS odmítá zrušení možnosti souběhu vyplácení odstupného a podpor v nezaměstnanosti, neboť odstupné je určeno pro jiné účely a podobný krok by znamenal 5

Českomoravská konfederace odborových svazů snížení prostředků, které by propuštěné osoby měli k dispozici v první fázi po propuštění. Odstupné je institutem soukromého práva, který vyjadřuje odškodnění za ztrátu zaměstnaní v důsledku organizační změny na straně zaměstnavatele (popř. při ztrátě zdravotní způsobilosti způsobeném pracovním úrazem či nemocí z povolání) a jeho úlohou rozhodně není nahrazovat veřejnoprávní institut podpory v nezaměstnanosti. Pouze připomínáme, že i zaměstnavatelé povinně přispívají na prostředky nezaměstnanosti, proto i zde je důvodné jejich očekávání, že budou použity tyto veřejné prostředky na určený účel a nebudou nahrazovány prostředky soukromými. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Důrazně upozorňujeme, že návrh počítá pouze s „přiznaným“ nárokem, vůbec nezohledňuje, zda také dojde k faktické výplatě odstupného. Pokud odstupné nebude vyplaceno (především v případě bankrotu zaměstnavatele), octne se propuštěný zaměstnanec po určitou dobu bez hmotného zajištění. Taková situace je pro ČMKOS zásadně nepřijatelná. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Navržený systém je navíc administrativně náročný. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. ČMKOS rovněž nesouhlasí s návrhy, které ve svém důsledku směřují k preferenci OSVČ a samostatné živnostenské činnosti na úkor standardních pracovních poměrů. Jde o návrhy, které fakticky likvidují institut nekolidujícího zaměstnání a zároveň zavádějí příspěvky pro osoby, které by odešly z nezaměstnanosti do samostatné podnikatelské činnosti V této souvislosti ČMKOS připomíná své návrhy na zavedení dočasné podpory pro zkrácené pracovní úvazky ve firmách, které jsou postiženy výpadkem objednávek z důvodu krize (tzv. kurzarbeit). Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Naopak ČMKOS vítá návrhy týkající se zpřísnění podmínek pro agenturní zaměstnávání.

K jednotlivým částem návrhu zákona

A. K části první Změna zákona o nemocenském pojištění 1. V části první čl. I. se body 3., 7., 10. -14., 16.-19. a 22. zrušují. 2. V části první čl. II. se body 1.-2. zrušují. Odůvodnění: Snížení nemocenského na 60 % vyměřovacího základu po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti by vážně dopadlo na nemocné osoby. Nejedná se přitom o opatření směřující k boji proti zneužívání nemocenského, neboť postihne osoby, jejichž pracovní neschopnost trvá déle než 30 kalendářních dní. Toto opatření by se v kombinaci se záměrem vlády zvýšit

6

Českomoravská konfederace odborových svazů regulační poplatky za pobyt v nemocnici (např. při hospitalizaci na nejméně 100 Kč za den pobytu) citelně ohrozilo sociální situaci dlouhodobě nemocných zaměstnanců. ČMKOS navrhuje vypustit z vládního návrhu zákona části týkající se prodloužení doby, po kterou poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti mzdu. Z tohoto důvodu jsou změny navržené v této části nadbytečné a navrhují se zrušit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. B. K části druhé Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1. V Části druhé čl. III. bod 12. zní: „12. V § 9 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.“ 2. bod 15. se zrušuje. 3. V bodě 16. se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“

Odůvodnění k bodům 1. – 3.: ČMKOS nesouhlasí se zrušením možnosti refundace poloviny náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům se zdravotním pojištěním, se kterou zákon od ledna 2011 počítal. Jedná se osoby, které jsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu častěji nemocné. Vládní návrh by znamenal pro zaměstnavatele větší finanční zátěž a vedl k znevýhodnění jejich postavení na trhu práce. ČMKOS proto navrhuje poloviční refundaci náhrady mzdy pro tyto zaměstnance ponechat. Tuto připomínku pokládá ČMKOS za zásadní. 1. V Části druhé čl. III. bod 23. zní: „ 23. V § 15a odst. 1 větě první se slovo „čtyřicetiosminásobku“ nahrazuje slovem „sedmdesátidvounásobku“ Odůvodnění: ČMKOS podporuje opatření na stanovení maximálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy, které zajistí větší výběr pojistného do pojistných sociálních systémů. Nad rámec vládního návrhu však navrhuje zavést toto opatření jako trvalé, aby příjmy v těchto systémech byly dostatečně naplněny i do budoucna. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

C. K části třetí 7

Českomoravská konfederace odborových svazů Změna zákoníku práce V Části třetí se článek V. a VI. zrušuje Zaměstnavatel má dle návrhu v období leden 2011 až prosinec 2013 poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů. Tímto opatřením by byl vytvářen neúměrný tlak na zaměstnance, aby i pracovní neschopnosti delší než 2 týdny řešili pomoci čerpání dovolené či jiného pracovního volna. ČMKOS pokládá hranici 14 kalendářních dnů za maximálně únosnou dobu, po kterou může zaměstnavatel poskytovat svým zaměstnancům v době dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. Z tohoto důvodu se navrhuje dotčené články návrhu zrušit.Bližší odůvodnění viz. část tohoto stanoviska „obecně k návrhu“. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. D. K části čtvrté Změna zákona o státní sociální podpoře 1. V článku VII. se body 1.-14., 25.-36., 38.-39. a 40.-42. zrušují. 2. V článku VIII. se bod 1. zrušuje.

Odůvodnění k bodu 1. a 2.: Sociálním příplatkem stát pomáhá nízkopříjmovým rodinám s nezaopatřenými dětmi krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich nezaopatřených dětí. Účelem sociálního příplatku je zvýšení příjmů rodinám s dětmi, které se nacházejí v pásmu nad hranicí životního minima, a chrání tyto rodiny, aby se nepropadly pod hranici hmotné nouze. Mimo to umožňuje sociální příplatek řešit takové sociální situace, které znamenají pro rodinu značnou finanční zátěž, např. zdravotní postižení dítěte či rodiče, osamělost rodiče atd. Zrušením sociálního příplatku by tyto rodiny byly vystaveny nebezpečí propadu do chudoby. ČMKOS proto navrhuje body týkající se zrušení sociálního příplatku zrušit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Návrh zákona dále předpokládá změnu podmínek u porodného. Omezením této dávky na narození prvního dítěte a zavedením hranice pro nárok na dávku ve výši 2,4 násobku životního minima by se z jeho výplaty vyloučila značná část rodičů a nárok by vznikl pouze těm rodičům, kteří pracují za nejnižší mzdy. Navíc stát by takto podporoval pouze narození prvního dítěte, což při dnešní úrovni populačního vývoje nebude rodiny nijak motivovat mít další dítě. Navržené opatření pokládáme za nevhodné a příslušné body návrhu požaduje ČMKOS zrušit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

3. K článku VII k bodu 15. V nově navrženém znění § 30 se doplňují nové odstavce 6 až 8, které zní: 8


„(6) Částky stanovené v odst. 1 a odst. 5 vláda zvýší nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle skutečného růstu indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen "příslušný index spotřebitelských cen") ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Takto vypočtené částky se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru. (7) Rozhodné období podle odstavce 6 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek v pravidelném termínu je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém dojde ke zvýšení částek. (8) Růst příslušného indexu spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.“ Odůvodnění: V oblasti rodičovského příspěvku se navrhuje zavést valorizaci celkově vyplacené částky na rodičovském příspěvku, včetně všech pevně stanovených částek tak, aby nedocházelo v souvislosti s růstem životních nákladů (spotřebitelských cen) k jeho reálnému znehodnocování. Valorizace je navržena vždy k pevnému datu tak, aby toto zvýšení bylo možno zohlednit již při přípravě státního rozpočtu na další rok. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

F. K části páté Změna zákona o zaměstnanosti

1. V článku IX. se body 1. a 10. zrušují. Odůvodnění: ČMKOS zásadně odmítá úpravu, která snižuje podporu v nezaměstnanosti těm osobám, které dají samy výpověď tzv. z vážných důvodů či dohodou Zaměstnanci by tak v řadě případů byli stavěni před volbu zůstat v zaměstnání, kde jsou vystavěni zcela nepříznivým podmínkám či porušování zákona (ať už jde o nevyplácení mzdy, diskriminaci, mobbing, bossing, šikanu, apod.), anebo odejít a riskovat upadnutí do chudoby. I v případech, kde se zaměstnanci s těmito extrémními formami porušování zákona nesetkávají, by ztížení jejich možnosti odejít ze zaměstnání mohlo vést k růstu tlaku zaměstnavatelů na snižování mezd a zhoršování dalších pracovních podmínek, které by zaměstnanci byli nuceni akceptovat, nebo sice „dobrovolně“ 9

Českomoravská konfederace odborových svazů odejít, ale za cenu hlubokého propadu životní úrovně. Tyto kroky jsou v ostrém rozporu s programem ČMKOS a ČMKOS je zásadně odmítá. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

2. V článku IX. se body 3., 4., 5., 6., 7., 9. zrušují. Odůvodnění: Je třeba vzít v úvahu, že tzv. nekolidující zaměstnání ( ve smyslu možnosti souběhu vyplácení podpory v nezaměstnanosti a určitého přivýdělku) představuje dočasné řešení, které volí zaměstnanec v nouzi na přechodnou dobu, aby neztratil kontakt s pracovním prostředím, zachoval si pracovní návyky a mohl uhradit alespoň některé své životní náklady. Zrušení nekolidujícího zaměstnání by kromě vyloučení výše zmíněných pozitivních efektů vedlo ke zvýšení tlaku na další sociální systémy (zejména státní sociální podporu a sociální péči). Ustanovení o nekolidujícím zaměstnání považuje ČMKOS za důležitý nástroj vedoucí k omezení tendencí pracovat načerno, umožňující alespoň částečně udržet nezaměstnané v pracovní aktivitě a také samozřejmě poněkud zredukovat náklady státního rozpočtu na nezaměstnanost (prostřednictvím daní a odvodů z těchto nekolidujících činností). Podle našeho názoru by zamezení zneužívání institutu nekolidujícího zaměstnání, ke kterému v praxi skutečně někdy dochází, bylo možné efektivněji dosáhnout prostřednictvím zavedení úpravy tzv. kurzarbeitu a zvýšením efektivity a koordinací příslušných kontrolních mechanismů státu. Tyto kroky jsou v ostrém rozporu s programem ČMKOS a ČMKOS je zásadně odmítá. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

3. V článku IX. se od 8. zrušuje. Odůvodnění: ČMKOS tento návrh zásadně odmítá, protože tímto způsobem by byly významně sníženy prostředky, které bude mít nezaměstnaný k dispozici v první fázi své nezaměstnanosti, což může omezit jeho možnosti reakce na tuto situaci. Účel odstupného je v zákoníku práce definován jiným způsobem. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

10

Českomoravská konfederace odborových svazů 4. V článku IX. se bod 33. zrušuje. Odůvodnění: Jde o projev podpory koaliční vlády samostatné výdělečné činnosti na úkor výkonu závislé práce v pracovněprávním vztahu a další krok k destabilizaci veřejných financí. Stát tím tedy dává občanům jasný signál, že preferuje, aby nevstupovali do standardního pracovního poměru, ale pracovali jako samostatní podnikatelé. Kromě dalšího výpadku příjmů veřejných rozpočtů, který je s rozrůstáním se samostatného podnikání na úkor výkonu závislé práce neodvratně spojen, by tím došlo k dalšímu rozvoji extrémně prekérní formy výkonu práce, kterou je tzv. „zaměstnávání na živnostenský list“ neboli švarcsystém, kdy osoba vykonává práci ve fakticky podřízeném postavení vůči svému „zaměstnavateli“, ovšem formálně jako živnostník pracuje pro zadavatele zakázek. Nastíněné opatření by mimo jiné představovalo i účinný nástroj daný do rukou zaměstnavatelům, aby své úkoly a činnost vykonávali nikoli prostřednictvím zaměstnanců, ale formálně nezávislých živnostníků, kteří konkurují na trhu práce dumpingovou cenou založenou na placení subjektivně určovaných a ve srovnání se zaměstnanci velmi nízkých odvodů pojistného na sociální zabezpečení. Tyto kroky jsou v ostrém rozporu s programem ČMKOS a ČMKOS je zásadně odmítá. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

G. K části šesté Změna zákona o sociálních službách 1. Část šestá se zrušuje Odůvodnění Příspěvek na péči při přiznání I. stupně závislosti je navržen zredukovat na 800 Kč měsíčně, což znamená o celých 60 % jeho původní výše. ČMKOS s takovým postupem nesouhlasí. Pokud se má jednat o opatření, které má zabránit případnému zneužívání vynakládání příspěvku, bylo by vhodné zpřísnit kontrolní činnost. Domníváme se, že nízké čerpání sociálních služeb osobami v I. stupni závislosti je často způsobeno i nízkou dostupností potřebných sociálních služeb, zejména v malých obcích či odlehlejších oblastech. Místo toho se rovnou navrhuje výrazné snížení výše příspěvku. Při takovém snížení by mohlo dojít k dalšímu snížení dostupnosti péče o tyto osoby, které potřebují pomoc nebo dohled při více než dvanácti úkonech péče o vlastní osobu. ČMKOS proto navrhuje dotyčnou část návrhu zákona vypustit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

11

Českomoravská konfederace odborových svazů H. K části sedmé Změna občanského soudního řádu 1. Část sedmá se zrušuje

Odůvodnění: Vzhledem k předchozím návrhům, které ČMKOS požaduje zrušit, se navrhují zrušit i uvedené části sedmé až sedmnácté z důvodu nadbytečnost. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

I. K části osmé Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

1. Část osmá se zrušuje


J. K části deváté Změna zákona o důchodovém pojištění 1. V části deváté čl. XV. bod 3. a čl. XVI. se zrušují


12

Českomoravská konfederace odborových svazů K. K části desáté Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu 1. V části desáté čl. XVII se body 1.-2. a čl. XVIII zrušují Odůvodnění: Vzhledem k předchozím návrhům, které ČMKOS požaduje zrušit, se navrhují zrušit i uvedené části sedmé až sedmnácté z důvodu nadbytečnost. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

L. K části jedenácté Změna zákona o obcích

1. Část jedenáctá se zrušuje


M. K části dvanácté Změna zákona o krajích 1. Část dvanáctá se zrušuje


N. K části třinácté Změna zákona o hlavním městě Praze

1. Část třináctá se zrušuje

13

Českomoravská konfederace odborových svazů Odůvodnění: Vzhledem k předchozím návrhům, které ČMKOS požaduje zrušit, se navrhují zrušit i uvedené části sedmé až sedmnácté z důvodu nadbytečnost. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.

O. K části čtrnácté Změna služebního zákona

1. Část čtrnáctá se zrušuje


P. K části patnácté Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi 1. Část patnáctá se zrušuje


Q. K části šestnácté Změna zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

1. Část šestnáctá se zrušuje


14


R. K části sedmnácté Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010

1. Část sedmnáctá se zrušuje


V Praze dne 25. 8. 2010

15


Českomoravská konfederace odborových svazů nám. W. Churchilla 2, 113 59 - Praha 3

V Praze dne 25. 8. 2010 Č. j.: ČMKOS-LR-126/2010/127/10 Vaše č. j.: 2010/58535-51

Vážený pane ministře, sděluji Vám, že Legislativní rada Českomoravské konfederace odborových svazů projednala na své schůzi dne 24. 8. 2010 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. K uvedenému návrhu Vám v příloze zasíláme stanovisko. S pozdravem Mgr. Václav Pícl v.r. 1. místopředseda ČMKOS Příloha

Vážený pan Dr. Ing. Jaromír Drábek ministr práce a sociálních věcí Praha

1

Českomoravská konfederace odborových svazů. Stanovisko

Recommend Documents