ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Studijní obor: GEODÉZIE A KARTOGRAFIE Studijní program: GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
VÝVOJ A REKONSTRUKCE KRAJINY ZANIKLÉ OBCE DĚLOUŠ (ÚSTECKÝ KRAJ) Landscape development and reconstruction of the village Dělouš (Ústí region) Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Růžena Zimová, Ph.D.
červen 2014
Sára ČEJCHANOVÁ
Zde vložit list zadání (z důvodu správného číslování stránek)
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných pracích. V Praze dne ……………….
……………………………. (podpis autora)
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Růženě Zimové, Ph.D. za odborné vedení práce a poskytnuté rady. Déle bych chtěla poděkovat Ing. Arnoštu Müllerovi za konzultace v průběhu zpracování práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, a to za jejich podporu a především důvěru do mne vloženou v průběhu celého studia.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na vývoj krajiny původního katastrálního území Dělouš a rekonstrukci zaniklé obce Dělouš ležící v Ústeckém kraji. Práce popisuje historii obce a okolí s ní spojeného, dále poukazuje na důvody zániku obcí. Uvedeny jsou informace o mapových podkladech, době a způsobu jejich vzniku. Následně je popsán postup zpracování podkladových dat a tvorba požadovaných výstupů. Mezi výsledky práce patří vektorizované mapy zobrazující využití ploch, tabulky a grafy znázorňující vývoj krajiny, dále digitální model terénu s vizualizací zástavby a webová mapová aplikace. Práce spadá do projektu Ministerstva kultury ČR s názvem Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví.
Klíčová slova Dělouš, Ústecký kraj, rekonstrukce krajiny, zaniklé obce, georeferencování, digitální model terénu, webová mapová aplikace.
Abstract Bachelor thesis focuses on a development of landscape of original cadastral Dělouš and a reconstruction of an extinct village Dělouš, which lies in Ústí region. The thesis describes history of the village and its surroundings; moreover, it shows reasons of villages' extinction. It lists information about map's foundation, time and form of their creation. Next part, describes a process of creation of foundation data and creating of desirable outcomes. Amongst results of the thesis are vectorized maps showing the usage of areas, tables and graphs showing a development of the landscape, furthermore, a digital model of terrain with a visualization of development and a web map's application. The thesis is under the Ministry of Culture the Czech Republic under a title Reconstruction of landscape and database of extinct villages in Ústí region for preservation of cultural heritage.
Key words Dělouš, Ústí region, reconstruction of landscape, extinct villages, georeferencing, digital model of terrain, web map's application
OBSAH 1
ÚVOD............................................................................................................................ 8
2
HISTORIE ZÁNIKU OBCÍ ..................................................................................... 10 2.1
Historie zaniklých obcí v Ústeckém kraji ............................................................ 10
2.1.1 Důvody zániku obcí ......................................................................................... 10 2.1.2 Hnědouhelná těžba ........................................................................................... 11 2.1.3 Změny v osídlení Ústeckého kraje vlivem těžební činnosti ............................ 11 2.1.4 Historie obce Dělouš ........................................................................................ 12 3
POUŽITÉ MAPOVÉ PODKLADY ......................................................................... 15 3.1
Stabilní katastr ..................................................................................................... 15
3.1.1 Geodetické a kartografické základy ................................................................. 16 3.1.2 Měřické práce .................................................................................................. 17 3.1.3 Císařské otisky ................................................................................................. 18 3.2
Pozemkový katastr ............................................................................................... 19
3.2.1 Mapy pozemkového katastru ........................................................................... 20 3.3
Státní mapa odvozená 1 : 5000 ............................................................................ 20
3.4
Současné mapové podklady ................................................................................. 21
3.4.1 Katastr nemovitostí České republiky ............................................................... 21 3.4.1.1 Digitální katastrální mapa ........................................................... 22 3.4.2 RÚIAN ............................................................................................................. 22 3.4.3 ZABAGED ...................................................................................................... 22 3.5 4
5
Zdroje dat ............................................................................................................. 23
TRANSFORMACE SOUŘADNIC .......................................................................... 24 4.1
Identické body...................................................................................................... 24
4.2
Afinní transformace ............................................................................................. 24
4.3
Polynomická transformace druhého stupně ......................................................... 26
ZPRACOVÁNÍ PODKLADOVÝCH DAT ............................................................. 27 5.1
Použitý software .................................................................................................. 27
5.2
Úprava rastrových dat .......................................................................................... 27
5.3
Georeferencování podkladových dat ................................................................... 29
5.3.1 Volba identických bodů ................................................................................... 29
5.3.2 Georeferencování ............................................................................................. 30 5.4
Vektorizace podkladových map........................................................................... 31
5.4.1 Vymezení území .............................................................................................. 32 5.4.2 Tvorba geodatabáze ......................................................................................... 33 5.4.3 Zpracování dat současného stavu .................................................................... 34 5.4.4 Postup vektorizace SMO-5 .............................................................................. 36 5.4.5 Postup vektorizace CO..................................................................................... 36 5.5
Kontrola a úprava vektorových dat ...................................................................... 37
5.5.1 Topologie kresby ............................................................................................. 37 5.5.2 Barevná vizualizace ......................................................................................... 38 6
VYHOTOVENÍ VÝSTUPŮ ...................................................................................... 40 6.1
Vektorové mapy ................................................................................................... 40
6.2
Znázornění využití ploch pro k.ú. Dělouš............................................................ 41
6.3
DMT..................................................................................................................... 43
6.4
Vizualizace zástavby............................................................................................ 45
6.5
Webová mapová aplikace .................................................................................... 46
6.5.1 Příprava dat ...................................................................................................... 46 6.5.2 Online prezentace ............................................................................................ 46 7
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 48
Použité zdroje ..................................................................................................................... 51 Seznam obrázků ................................................................................................................. 54 Seznam tabulek .................................................................................................................. 55 Seznam příloh ..................................................................................................................... 56 Elektronické přílohy .......................................................................................................... 57
ČVUT Praha
1 ÚVOD Rekonstrukce krajiny a zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví je projektem Ministerstva kultury České republiky. Spolu s Fakultou životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je řešitelem i Katedra geomatiky Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Krajina Ústeckého kraje prošla v minulosti několika výraznými změnami, které značně ovlivnily její současnou podobu. Vlivem politické a hospodářské situace uplynulých let docházelo v ústecké krajině k mnoha změnám. Účelem projektu, je vytvoření uceleného informačního systému, který by zobrazoval historický vývoj kraje až do současné podoby [1]. K naplnění cíle projektu je řešitelem definováno několik základních kroků. Bakalářská práce bude zaměřena na rekonstrukci krajiny původního katastrálního území Dělouš se stejnojmennou zaniklou obcí a dále na analýzu využití ploch tohoto území v průběhu let. Pro zpracování práce budou použity mapové podklady zachycující stav území v letech 1843, 1953 a 2014. V práci bude popsáno zpracování císařských otisků pro daná katastrální území, jejich ořez a georeferencování. Z podkladových map budou vytvořeny vektorové mapy katastrálního území Dělouš. Nad vektorovými mapami bude provedena analýza využití ploch a vývoj terénního pokryvu. Déle bude vytvořen digitální model terénu zachycující aktuální podobu místní krajiny. Na vytvořeném modelu bude schematicky vizualizovaná původní zástavba zaniklé obce Dělouš. Pro možnost rozšíření výsledků této práce mezi více uživatelů, budou vyhotovená data publikována na internetu pomocí webové mapové aplikace. V první části práce bude stručně popsána historie ústeckého kraje a zaniklé obce Dělouš, důvody zániků obcí a změny v osidlování krajiny. Uvedeny budou základní informace o hnědouhelné těžbě, jejímž vlivem obec Dělouš zanikla. Další část práce bude věnována seznámení se s použitými mapovými podklady a s dobou a způsobem jejich vzniku. Podrobněji bude popsán stabilní katastr, z jehož map tato práce vychází. Pro zpracování mapových podkladů bude nutné znát základní informace o transformacích souřadnic, zmíněny proto budou potřebné vztahy a metody, které budou při práci využity. Následně bude popsán postup zpracování mapových podkladů a tvorba vektorových map. 8
ČVUT Praha Poté budou uvedeny postupy při zhotovení výsledných výstupů, kterými budou vektorové mapy, grafické znázornění využití území, digitální model terénu, schematické zobrazení zástavby a webová mapová aplikace. Závěr práce bude obsahovat obecné shrnutí a zhodnocení dosažených výsledků.
9
ČVUT Praha
2 HISTORIE ZÁNIKU OBCÍ 2.1 Historie zaniklých obcí v Ústeckém kraji Kapitola bude věnována historii českého pohraničí v období 20. století, kdy docházelo k zániku obcí, částí obcí a osad. Převážně bude zmíněno přilehlé okolí města Ústí nad Labem a oblast Podkrušnohoří. Následně bude podrobněji popsána historie obce Dělouš, která byla předmětem této práce.
2.1.1 Důvody zániku obcí Pohraniční oblast Krušných hor byla vždy zdrojem nerostného bohatství. Již v období středověku zde docházelo k rozvoji hornictví, a to především k těžbě hnědého uhlí. V 19. století docházelo k objevování nových zdrojů podzemních nerostů a k následné těžbě, což byl jeden z hlavních důvodů neodvratného zániku některých obcí a znehodnocení místní krajiny. V 19. století byl kraj hojně osídlen, ať už českými nebo německými obyvateli. V roce 1938 došlo k odtržení oblasti Sudet od vnitrozemí a připojení této části území k Německu. Do Československa vpadly německé ozbrojené síly a začalo období Protektorátu Čechy a Morava. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německých obyvatel a započalo osídlování Čechy a Slováky. Většina nově příchozích obyvatel však neměla k místnímu území žádné vztahy. Krajinu zde proto nečekal rozkvět, ale naopak docházelo k její devastaci a znehodnocení. Původní úroveň osídlení se po roce 1945 již nepodařilo obnovit a obce byly odsouzeny k zániku [2],[3]. Dalším z mnoha důvodů zániků obcí byla složitá politická situace země, spojená s vojenskými opatřeními. Po roce 1948 docházelo k přecházení státních hranic a útěků obyvatel. Proto bylo roku 1950 zřízeno hraniční pásmo. Do tohoto pásma bylo zakázáno vstupovat, a tak jednotlivá obydlí a s nimi i celé obce chátraly. Zbylé stavby byly roku 1952 nařízenou demolicí srovnány se zemským povrchem [4],[29]. Jak vyplývá z předchozího textu, důvody pro zánik obcí byly různé. Ať už se na zmizení obcí podílela politická situace, průmyslové a hospodářské zájmy nebo samotná vina obyvatel, je nyní v našich silách vytvořit alespoň vizualizaci původní podoby oblastí, po kterých zůstaly jen vzpomínky a nevyužitá místa v mapách. 10
ČVUT Praha
2.1.2 Hnědouhelná těžba Osudový zánik mnoha obcí, mezi nimi i obce Dělouš, byl zapříčiněn hnědouhelnou těžbou. Současné území patřící původní obci spadá do takzvané Mostecké pánve,
známé
také
pod
názvem
Severočeská
hnědouhelná
pánev.
Jedná
se
o nejvýznamnější uhelné ložisko České Republiky patřící do regionu Ústeckého kraje. Nalezneme ho mezi Krušnými horami a Českým středohořím a celé jeho území o rozloze 1 400 km2 se táhne od Doupovských hor až k Ústí nad Labem [5]. Dobývání hnědého uhlí na severu Čech má dlouholetou historii. Počátky nalezneme na konci středověku, kdy pro nedostatek dřeva a jeho vysokou cenu začali lidé hledat jiné alternativy paliva a zaměřili svou pozornost k hnědému uhlí. První písemný doklad o dobývání uhlí bychom našli v kronice města Duchcova, kde je k 21. květnu 1403 zmíněn prodej důlních měr. Následně bychom našli zápisy o dolování u Jirkova z období let 1550-1580 a pro nás důležitou zmínku z roku 1740 o dobývání uhlí u Varvažova. Vlivem napoleonských válek byl vývoj hornictví pozastaven, avšak po jejich skončení nic nebránilo jeho opětovnému rozkvětu. K návratu těžby přispěla v roce 1830 možnost svážet uhlí po labské vodní cestě do Saska. Ke skutečnému rozvoji hnědouhelné těžby však došlo okolo roku 1858, kdy byla vybudována železniční trať vedoucí z Ústí nad Labem do Teplic. Železniční síť se postupně rozvíjela, stavěly se nové dráhy, na které se napojovaly nově vznikající doly. Zájem o hnědé uhlí se navyšoval a na objem těžby byly kladeny stále větší požadavky. To bylo podnětem i pro zakládání nových těžařských společností. Po roce 1860 se těžba z Ústecka postupně posunula na západ. Centrem se stala oblast Mostecka, kde vznikly současně působící společnosti, zajišťující těžbu hnědého uhlí v České republice [6],[7].
2.1.3 Změny v osídlení Ústeckého kraje vlivem těžební činnosti V první polovině 20. století byla v oblasti báňské činnosti vysoká hustota osídlení a s ní spojená rozsáhlá zastavěnost území. Rozšiřující se oblast těžby byla však v přímém střetu s civilizací a docházelo k postupnému zániku několika obcí. Náporu těžební činnosti podlehlo v Ústeckém kraji na 71 měst, obcí nebo osad a 28 obcí bylo částečně narušeno. K nejrozsáhlejšímu zániku celých obcí docházelo v období 50. až 70. let 20. století. V této době muselo opustit své domovy 55 tisíc obyvatel z 57 obcí. Důvodem k tak výrazné likvidaci obcí bylo téměř trojnásobné navýšení těžby v území Severočeské hnědouhelné pánve. V roce 1950 bylo vytěženo 19,8 mil. tun materiálu, kdežto v roce 1970 až 55 mil. 11
ČVUT Praha tun [8]. Vzrůstající lomový způsob těžby vedl nejen k likvidaci obcí ale i k nenávratnému znehodnocení okolní krajiny. Zaniklé obce na Ústecku a rok jejich zániku uvádí tabulka 1. Tabulka 1 - Obce zcela zničené pro báňskou činnost na Ústecku, zdroj [8]
obec/osada Český Újezd Užín Dělouš Roudné Varvažov Kamenice Střížovice Podhoří Tuchomyšl Lochočice Otovice Vyklice Žichlice Hrbovice
zrušeno pro těžbu podniku PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ) PKAZ (PKÚ)
rok zahájení likvidace 1961 1965 1967 1968 1969 1970 1972 1972 1974 1976 1976 1979 1987 1989
počet obyvatel v roce 1949 248 731 119 zahrnuto v Užíně 731 80 61 171 1162 411 115 1187 80 708
2.1.4 Historie obce Dělouš Historie již zaniklé obce Dělouš sahá do počátků 15. století, konkrétně do roku 1419, ke kterému se váže první zmínka. Obec se nacházela na úpatí Děloušského vrchu, který je v současné době znám pod názvem Jedlová hora. Území bychom nalezli v severních Čechách, pod Krušnými horami, a to přibližně 6 km od okresního města Ústí nad Labem. Lokalizace území je uvedena na obrázku 1.
12
ČVUT Praha
Obr. 1 - Lokalizace katastrálního území Dělouš
patř obec k Bukovu, počátkem átkem 17. století došlo k připojení V 16. století patřila Dělouše k Všebořicím [9]. [ Zlomovým bodem pro vývoj obce se stal rok 1762, ve kterém došlo k odkrytu nerostného bohatství ukrývajícího ukrývající se pod samotnou obcí. Nalezeno zde bylo velmi rozsáhlé ložisko hnědého hn uhlí, jehož následná těžba ěžba zapříčinila zap postupný a neodvratný zánik obce. Uvádí se, že prvním kdo v lokalitěě těžil, ěžil, byl Franz Nitsche, Nitsche a to od roku 1763. Z tohoto období jsou také známy zprávy o „divokém kutání“, kutání“ a to zejména u Varvažova, Hostovic, Trmic a Dělouše D [7]. Pro svoz uhlí byla v 19. století vybudována užitková trať, kterou byl svážen svá materiál do ústecké městské stské elektrárny. Tato nákladní dráha byla jednou z mnoha odboček odbo k hlavní tramvajové linky, která spojovala hlavní vlakové nádraží se stanicí u Telnice. Roku 1840 měla trať již 16 šachet. V letech 1930-1945 1945 tu žilo 230 lidí a těsně před ed koncem 2. světové s války v 29 obydlích 166, kdežto roku 1950 jen 66 [7]. V roce 1964 se Dělouš ělouš stala částí obce Užín a dochází k jejímu postupnému zániku. Rozsah těžební činnostii stále narůstal a to až do roku 1971. Vydolováním šachty Pankrác se obec dne 26. 11. 1971 stává minulostí a definitivně zaniká. Území obce bylo připojeno p k Habrovicím, poté v roce 1980 k Ústí nad Labem od roku 1990 spadá do obvodu Ústí nad Labem-město. Labem Území zbylé po zaniklé obci Dělouš D plní v současné doběě funkci jiného rázu, než tomu bylo v 19. století. Zalesněný Zalesn bývalý důll a jezero vzniklé zatopením uhelného ložiska bylo rekultivováno a slouží k rekreačním a sportovním účelům. č ům. Zatravněné Zatravn plochy byly 13
ČVUT Praha využity na zřízení golfového areálu pro Golf Resort Ústí nad Labem. Představu o podobě obce Dělouš podává obrázek č. 2, naopak současný vzhled krajiny zobrazuje obrázek 3.
Obr. 2 - Historické fotografie obce Dělouš, zdroj [9]
Obr. 3 - Současná podoba území po zaniklé obci Dělouš, zdroj [9]
14
ČVUT Praha
3 POUŽITÉ MAPOVÉ PODKLADY Obsahem kapitoly bude seznámení se s mapovými podklady, které byly pro práci použity. Dále budou popsány katastry, za jejichž doby mapová díla vznikala. Jelikož práce vychází z císařských otisků stabilního katastru, uvedeny budou podrobnější informace o vzniku stabilního katastru, jeho geodetických a kartografických základech, měřických pracích a tvorbě katastrální mapy. Následně bude zmíněn Pozemkový katastr, jehož mapy byly využity jako podklad při georeferencování císařských otisků do systému S-JTSK. Dalším použitým mapovým podkladem byla Státní mapa odvozená 1 : 5 000 (SMO-5). Současný stav řešeného území byl poté zobrazen pomocí aktuální digitální katastrální mapy (DKM) a dat RÚIAN, popsán tedy bude i katastr nemovitostí ČR. Rekonstrukce zaniklé obce je vizualizovaná na digitálním modelu terénu vytvořeném z výškopisných dat ZABAGED, závěr kapitoly bude proto věnován právě těmto datům.
3.1
Stabilní katastr Pro nedostatečnou kvalitu a funkci předchozích katastrů (Tereziánský, Josefský)
byl 23. prosince 1817 vydán patent císaře Františka I., který stanovoval zásady pro lépe fungující katastr pozemkové daně.
V jeho obsahu bylo definováno, že katastr bude
obsahovat všechny pozemky hospodářsky obdělávané i neobdělávané, a to bez ohledu na to, zda se jedná o půdu panskou nebo poddanskou. Dále stanovuje povinnost pozemky geometricky zaměřit, zobrazit a popsat. Pozemky byly děleny dle druhu a způsobu užívání a členěny do jakostních tříd, takzvaných bonit. Bonity byly stanoveny z čistého výnosu pozemku a měly své využití při stanovení výše pozemkové daně. Katastr měl být stálým a dokonalým soupisem všech pozemků s uvedením jejich velikosti a čistého výnosu. Stabilním katastrem byl nazýván vlivem přesvědčení, že bude svou funkci plnit účelně a dostatečně navždy. Tato domněnka však nebyla zcela správná. Vlivem politického a hospodářského vývoje se údaje stále více lišily od skutečnosti. Docházelo k prudkému nárůstu nezaznamenaných změn a zastaralý katastr přestával plnit svoji funkci. Roku 1869 byl vydán zákon č. 88/1869 o revizi katastru daně pozemkové. Ten nařizoval provedení takzvané reambulance, jejímž cílem bylo jednorázové doplnění změn v měřickém i písemném operátu katastru. Obnova však znamenala velké množství práce, kterou vykonávali i nezkušení pracovníci. Výsledkem reambulance nebylo plánované zkvalitnění, naopak byla kvalita katastrálního operátu snížena [10],[11]. 15
ČVUT Praha
3.1.1 Geodetické a kartografické základy Mapy stabilního katastru byly na rozdíl od předcházejících katastrů vyhotoveny na geodetickém základě. Pro potřeby stabilního katastru byla na území rakouské monarchie v letech 1807–1858 budovaná trigonometrická síť. Téměř pro všechny body sítě se určovaly polohové souřadnice a nadmořské výšky. Zpočátku byla budována síť I. až III. řádu. Pro podrobné měření a zhuštění sítě byl vybudován IV. řád. Celá síť byla připojena na čtyři měřické základny. U těchto zvolených základen byla provedena astronomická orientace a byly určeny astronomické azimuty. Veškeré výpočty se prováděly na Zachově elipsoidu, za základní délkovou jednotku byl zvolen vídeňský sáh. Ve
snaze
zjednodušit
výpočty
a
zobrazení
výsledků
bylo
použito
Cassini-Soldnerovo zobrazení. Definováno bylo jako transverzální válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících. Souřadnicová osa X je obrazem zeměpisného poledníku (základní poledník), který prochází základním trigonometrickým bodem. Jeho obraz v rovině je počátkem souřadnicové soustavy. Souřadnicová osa Y je obrazem kartografického poledníku, rovněž procházejícím základním trigonometrickým bodem. Kladný směr osy X je orientován na jih, kladný směr osy Y k západu. Obrazy rovnoběžek a poledníků vytváří na kouli lichoběžníky, na mapě se však zobrazují jako čtvercová síť. Mezi sítí čtvercovou a lichoběžníkovou nastávají rozdíly představující zkreslení. Toto zkreslení směrem od počátku vzrůstá a nabývá různých hodnot v různých směrech. Pro potlačení vlivu zkreslení bylo na území monarchie zavedeno několik souřadnicových soustav. Pro území Čech byl počátek soustavy stanoven do trigonometrického bodu Gusterberg v Horním Rakousku (gusterbergská souřadnicová soustava), pro území Moravy a Slezska jím byla věž kostela sv. Štěpána ve Vídni (svatoštěpánská souřadnicová soustava) [11]. Umístění obou souřadnicových soustav a klad mapových listů nám ukazuje obrázek 4.
16
ČVUT Praha
Obr. 4 - Klad triangulačních listů a zobrazení souřadnicových soustav v systému stabilního katastru, zdroj [12]
3.1.2 Měřické práce Jednotnost mapového díla na celém území státu byla zajištěna vydáním měřické instrukce v roce 1824. Jednalo se o definování měřických postupů a obsahu mapování. Podkladem pro vyhotovení byla původní instrukce z roku 1818. V roce 1865 byla doposud platná instrukce z roku 1824 částečně přepracována a aktualizována. Na území Čech docházelo k podrobnému mapování v rozmezí let 1826-1830, poté bylo měření přerušeno. Další práce započaly roku 1837 a probíhaly až do roku 1843. Základním měřítkem bylo měřítko 1 : 2880 vycházející ze sáhové míry. Měřítkové číslo vzniklo na základě požadavku, aby plocha v terénu o výměře jednoho jitra byla v mapě zobrazena jako plocha o výměře jednoho palce. Samotnému měření jednotlivých obcí předcházelo vyšetření, označení a zaměření obecní hranice. Metody měření se lišily v závislosti na typu mapovaného území. Pro podrobné měření se využívalo zpravidla metody měřického stolu (protínání vpřed ze dvou stanovisek). Vzdálenosti byly měřeny vodorovné, a to buď latí, nebo řetězcem. V případě měst byly po obvodu vedeny uzavřené polygonové pořady. Body pořadů byly kontrolovány protínáním z pevných trigonometrických bodů. Veškeré předměty měření byly stanoveny v platné instrukci.
17
ČVUT Praha Výsledky měřických prací byly porovnány se skutečným stavem při revizi v terénu. K účelu porovnání sloužila indikační skica (podlepená kopie sekčního listu katastrální mapy). Pro identifikaci a roztřídění bylo zapotřebí parcely očíslovat. Způsob číslování byl v době stabilního katastru různý a to v závislosti na době vyhotovení mapy. V době platnosti Instrukce z roku 1824 jde o číslování parcel ve dvou číselných řadách (rozčlenění na parcely stavební a pozemkové). S tím souvisí i barevné znázornění dvou typů parcel v mapě. Pozemkové parcely byly zobrazovány červeně, kdežto stavební parcely černě. Po zavedení Instrukce z roku 1865 dochází k číslování v jedné řadě, parcely se v mapě zobrazují černě [11]. Po ukončení měřických prací následovala tvorba samotných map. Mapy byly doplněny o popisné údaje a následně kolorovány. Stabilní katastr nabyl v Čechách právní účinnosti roku 1860, na Moravě a ve Slezsku roku 1851. Nařízením císaře Josefa I. ze dne 9. února 1849 byl zrušen původně platný patent. Tímto okamžikem se stabilní katastr stal jediným platným katastrem.
3.1.3 Císařské otisky Při tvorbě měřického operátu stabilního katastru vznikalo několik typů map. Jednou z nich byla originální mapa v měřítku 1 : 2880, ta zpočátku sloužila úřadům k zaznamenávání změn, byla takzvanou mapou evidenční. Tuto funkci následně plnil otisk originální mapy. Dalším druhem mapy měřického operátu byly takzvané císařské povinné otisky. Jednalo se o kolorované a adjustované kopie originálních map, do kterých nebyly zanášeny následné změny, ke kterým v průběhu let docházelo. Z tohoto důvodu jsou ideálním a v současné době nejvyužívanějším podkladem k získání informací o stavu území v době mapování. Rozdílem mezi povinným císařským otiskem a originální mapou byl také klad listů. V případě povinných císařských otisků se jednotlivé části obce seskupily s ohledem na využití celé plochy listu. Zobrazená území se vždy popsala římskou číslicí, klad listů se znázornil přiloženým schématem umístěným pod nadpisem mapy. Pro dodržení jednotnosti při kolorování a popisu map byla vyhotovena legenda znázorňující význam jednotlivých barev a mapových značek. Mapa byla nadepsána německým názvem obce, s českým označením v závorce. Dále byl uveden rok vyhotovení a již zmíněný přehled kladu jednotlivých listů. Dle nařízení uvedeného ve vydaném patentu Josefa I. se povinné císařské otisky předávaly vídeňské dvorní komisi k uložení do vídeňského pozemkového archivu. Po vzniku Československé republiky byly otisky 18
ČVUT Praha předány do ústředního archivu v Praze. Výřez části mapového listu zachycující zaniklou obec Dělouš je znázorněn na obrázku 5.
Obr. 5 - Výřez povinného císařského otisku obce Dělouš
3.2 Pozemkový katastr Na začátku 20. století zasáhla naše území první světová válka. Tato událost se negativně projevila ve všech sférách chodu státu. Stabilní katastr nebyl výjimkou a jeho stav vyžadoval obnovu. Nedostatek financí a kvalifikovaných pracovníků však neumožnil nápravu v takové míře, jaké bylo třeba. V roce 1918, kdy došlo ke vzniku první Československé republiky, docházelo i k mnohým právním rozporům ve vedení katastru. V českých zemích platily doposud zákony rakouské, na Slovensku však zákony uherské. Různorodost právních předpisů vedla soudobou vládu k vytvoření nového katastrálního zákona. Dne 16. 12. 1927 byl vydán zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení. Zákon nabyl platnosti 1. 1. 1928, od tohoto okamžiku se začal budovat československý pozemkový katastr. Ten je od svého počátku na území Čech, Moravy a Slezska reambulovaným, revidovaným a doplňovaným katastrem stabilním [11]. S vydáním katastrálního zákona souvisejí dvě důležité technické normy Instrukce A a Instrukce B. První zmíněná technická norma definovala postupy pro zakládání pozemkového katastru, druhá norma sloužila pro jeho vedení. Pro pozemkový katastr byla nově vybudována Jednotná trigonometrická síť katastrální vznikající v rozmezí let 1920 – 1957. Kartografickým základem bylo stanoveno zobrazení, jehož autorem byl Ing. Křovák. Ten jako nejvhodnější zobrazení pro území Československé republiky definoval dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze. Souřadnicová soustava byla volena z podmínky, aby celé Československo leželo 19
ČVUT Praha v prvním kvadrantu. Z toho vyplývá, že veškeré body na území republiky mají kladné souřadnice. Počátek souřadnicové soustavy je volen v obrazu vrcholu kužele. Osa X je obrazem základního poledníku a její kladný směr je orientován k jihu. Kolmo k ose X probíhá osa Y s kladným směrem orientovaným k západu. Měřítková řada map pozemkového katastru vychází z triangulačního listu v měřítku 1 : 100 000, dělením se postupně dostaneme k měřítkům 1 : 20 000, 1 : 1000 a 1 : 500. Jelikož bylo zapotřebí získávání i výškových údajů, byla pro potřeby pozemkového katastru zbudována Československá nivelační síť. Zvoleným výškovým systémem byl systém Jadranský. Operát pozemkového katastru byl uspořádán dle katastrálních území. Znamenalo to tedy, že každá obec měla tolik katastrálních operátů, kolik měla katastrálních území. Jednotlivé katastrální operáty se skládaly ze čtyř hlavních částí, do kterých spadá měřický operát, písemný operát, sbírka listin a úhrnné výkazy.
3.2.1 Mapy pozemkového katastru Měřický operát pozemkového katastru se skládal z katastrální mapy a z příručních map. Předměty měření uvádí příloha č. 50 k Instrukci A. Mezi základní obsahové prvky map patří: hranice (katastrální, držby, užívání, druhu pozemku), budovy, komunikace, železnice, vodstvo a vodní stavby, nádvoří, stavební místa, památky, podzemní díla, vojensky důležitá díla aj. Déle se do map zakreslovaly mapové značky, byl doplněn popis parcelními čísly a hlavními názvy. Hlavní měřickou metodou byla metoda ortogonální, dále se využívalo metody polární, protínání vpřed nebo metody měřického stolu. Mapy byly zhotovovány standardně v měřítku 1 : 1000 nebo 1 : 2000. Mapový rám byl tvořen rovnoběžkami se souřadnicovou soustavou S-JTSK [11].
3.3 Státní mapa odvozená 1 : 5000 Tvorba Státní mapy odvozené 1 : 5000 (SMO-5) započala v roce 1950 pro celé území státu. Jak napovídá název, nešlo o mapu vznikající přímým měřením, ale přepracováním dostupných mapových podkladů. Pro tvorbu polohopisné složky mapy byly podkladem aktualizované katastrální mapy. Dále byly využívány účelové mapy velkých měřítek, plány staveb, letecké snímky nebo Základní mapa ČR 1 : 10 000. Obsahem polohopisné složky byly především sídelní jednotky, vodstvo, dopravní síť, správní hranice. Výškopisná složka mapy byla odvozena z map velkých měřítek. Zejména byla využívána státní mapová díla velkých měřítek doplněná o výškopis, topografické mapy, účelové mapy. Výškopis byl znázorněn pomocí vrstevnic doplněných výškovými kótami 20
ČVUT Praha a technickými šrafami. Popis mapy byl převzat z úředních podkladů. SMO-5 je mapa pokrývající území České republiky v souvislém kladu mapových listů. Jednotlivé mapové listy jsou čtyřúhelníky o rozměru 50 x 40 cm, zobrazující území o ploše 5 km2. Každý mapový list je vymezen rovnoběžkami se souřadnicovou soustavou ve vzdálenostech 2 km pro směr osy Y a 2,5 km pro směr osy X. Do roku 2001 byla SMO-5 zpracována jako analogová mapa. V rozmezí let 2001 až 2007 byla pro část území vyhotovena její vektorová forma, která byla doplněna naskenovanými rastrovými daty. Nejedná se však již o Státní mapu odvozenou, ale pouze o Státní mapu 1 : 5 000. V současné době je k dispozici nová podoba Státní mapy 1 : 5 000 ve vektorové formě [13].
3.4 Současné mapové podklady V současné době, je jediným platným katastrem pro evidenci nemovitostí katastr nemovitostí České republiky, budou zde proto uvedeny základní informace o jeho vzniku a obsahu. Pro aktuální zobrazení využití území a pro tvorbu digitálního modelu terénu bylo zapotřebí využít různých podkladových dat. Tato data budou v následujících kapitolách stručně popsána.
3.4.1 Katastr nemovitostí České republiky Katastr nemovitostí České republiky je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitostech, zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Platnosti nabyl 1. ledna 1993, kdy byla vydána nová právní úprava. Jednalo se především o zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky a zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Veškeré uvedené zákony jsou platné i v současné době, došlo však k jejich novelizaci a doplnění. Obsah katastru nemovitostí je uspořádán do jednotlivých operátů, které jsou vedeny samostatně pro jednotlivá katastrální území. Obsahem operátu je soubor geodetických informací (SGI), soubor popisných informací (SPI), souhrnné přehledy o půdním fondu, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení o obnovu SGI a SPI a sbírku listin [14].
21
ČVUT Praha
3.4.1.1 Digitální katastrální mapa Digitální katastrální mapa je forma katastrální mapy vedená počítačovými prostředky v měřítku 1 : 1000 a vyhotovena v systému S-JTSK. Obsahem je polohopis a popis. Polohopisná složka mapy je tvořena hranicemi katastrálních území a územních správních jednotek, státních hranic, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl evidovaných v katastru, dalšími prvky polohopisu, hranicemi chráněných území a ochranných pásem a body polohového bodového pole. Do popisné složky mapy spadá popis uvnitř mapového rámu (parcelní čísla, čísla bodů bodového pole, mapové značky, čísla hraničních znaků, místní a pomístní názvosloví) a popis vně mapového rámu (název, označení mapového listu a listů sousedních, údaje o souřadnicovém systému, měřítko aj.) DKM vzniká při obnově KO novým mapováním na podkladě pozemkových úprav nebo přepracováním SGI. Pro snadný přenos dat DKM, případně jejích částí mezi různými systémy je určen výměnný formát DKM. Obsah DKM nebo její části je popsán ve volném textovém formátu (ASCII) s proměnnými délkami vět. Struktura nového výměnného formátu je podrobně popsána v dokumentu ČÚZK č.j. 5598/2002-24 [13].
3.4.2 RÚIAN Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) je jedním ze čtyř základních registrů veřejné správy. Registr je veřejným seznamem, jehož správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální. Obsahem RÚIAN jsou údaje o územních prvcích, údaje o územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, adresách a referenčních vazbách. Údaje jsou zobrazeny nad státním mapovým dílem nebo nad digitální mapou veřejné správy. Data lze získat využitím veřejného dálkového přístupu a jsou poskytovány v podobě výměnného formátu RÚIAN (VFR) [15].
3.4.3 ZABAGED Základní báze geografických dat (ZABAGED) je digitální geografický model České republiky. Jeho tvorba započala v roce 1995. Vznikal postupnou vektorizací tiskových podkladů ZM10. Od roku 2004 jsou data k dispozici pro celé území České republiky v podobě bezešvé databáze. Data jsou pravidelně aktualizována v tříletých cyklech. Pro aktualizaci slouží především letecké měřické snímky a barevná ortofota. ZABAGED je součástí informačního systému zeměměřictví a katastru a patří mezi informační systémy veřejné správy. Je tvořen polohopisnou a výškopisnou částí. 22
ČVUT Praha Polohopisná část obsahuje 2D prostorové informace a popisné informace. Obsahem jsou data o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích a produktovodech, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a povrchu, terénním reliéfu. Součástí jsou i údaje o geodetických bodech. Výškopisná část se skládá ze 3D souboru vrstevnic. ZABAGED slouží jako hlavní zdroj dat pro tvorbu Základních map ČR [13].
3.5 Zdroje dat Povinné císařské otisky stabilního katastru, SMO-5 a data ZABAGED byly poskytnuty Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním v Praze. Mapa pozemkového katastru a ortofoto z roku 1953 byly připojeny pomocí WMS služby ze serveru UJEP [16]. Podkladem pro zobrazení současného stavu byla data RÚIAN získaná na webu ČÚZK ve formě výměnného formátu a dále rastrová mapa, která byla připojena pomocí WMS služby ze serveru ČÚZK [17],[18]. Podrobnější přehled využitých dat uvádí tabulka 2.
Tabulka 2 - Přehled využitých mapových podkladů při zpracování práce
využití data rozsah
období 1843 CO
období 1953 SMO5
období 2014 RÚIAN
DMT ZABAGED
ML pro k.ú. Tillisch 1106-1-001 1106-1-002 1106-1-003 1106-1-004
ML USTL 53 USTL 54 USTL 55 USTL 56
obec s rozšířenou působností 554 804 Ústí nad Labem 568 295 Telnice
ML ZM 10 021 425 022 321 023 205 024 101
Katastrální mapa (rastrová data)
ML pro k.ú. Arbessau
katastrální území Knínice u Libouchce číslo k.ú.: 795 151
8332-1-001 8332-1-002 8332-1-003 8332-1-004
23
ČVUT Praha
4 TRANSFORMACE SOUŘADNIC Z výše uvedených informací o jednotlivých mapových podkladech je patrné, že mapy vznikající v průběhu let, se od sebe liší především souřadnicovým systémem, ve kterém byly vyhotoveny. Jedním z kroků při zpracování práce bude převod těchto dat do stejného souřadnicového systému S-JTSK. K převodu mezi systémy slouží transformace souřadnic. Dle terminologického slovníku zeměměřictví a katastru je transformace souřadnic definována jako změna souřadnic z jednoho souřadnicového referenčního systému do jiného, založeného na odlišném geodetickém datu, a to prostřednictvím jednoznačného vztahu [19]. Metod pro transformaci je mnoho, v následujících odstavcích budou popsány transformace, které byly při zpracování použity. Více v [20],[21],[22].
4.1 Identické body Transformace souřadnic je realizována přes volené identické body. Jedná se o body definované v obou souřadnicových systémech, mezi kterými k převodu dochází. Počet nutných identických bodů je závislý na druhu použité transformace. Při volbě identických bodů v mapě musí být kladen důraz na jejich rovnoměrné rozložení v celém prostoru mapy. Jejich poloha značně ovlivňuje výslednou přesnost transformace.
4.2 Afinní transformace Afinní rovinná transformace spadá do takzvaných 2D lineárních transformací. Pro pochopení těchto transformací jsou důležité tři základní geometrické operace (rotace, translace, změna měřítka). Rotace (otočení) Rotace kolem počátku soustavy souřadnic je dána maticí rotace R. K otočení dochází kolem obou souřadnicových os a je dáno dvěma rotačními úhly ωx, ωy. V případě stejných hodnot úhlů rotací dochází při transformaci o rotaci prostoru o konstantní úhel. Pokud budou hodnoty úhlů rozdílné, nastane zkosení obrazu. Matice rotace je dána vztahem: ,
cos
= sin
0
24
− sin cos
0
0
0 1
ČVUT Praha Posun (translace) Translační prvky jsou dány vektorem posunutí =
dána vztahem:
,
1 0 = 0 1 0 0
,
. Matice posunu je
1
Změna měřítka Změna měřítka má vliv na polohu o velikost transformovaného objektu ve směru souřadnicových os. Dojít může ke zmenšení a posunutí směrem k počátku, a to v případě, pokud je absolutní hodnota měřítkového koeficientu v intervalu (0,1). Bude-li tato hodnota větší než 1, dojde ke zvětšení a k posunu směrem od počátku soustavy. Měřítkové koeficienty (mx, my) mohou nabývat stejných nebo různých hodnot. Jsou-li hodnoty odlišné, dochází ke změně měřítka v různých směrech. Matice znázorňující změnu měřítka je dána rovnicí: =
0 0
0
0 0 1
0
Afinní rovinná transformace je realizována pomocí dvou posunů, jednoho otočení, změnou úhlu mezi osami x, y a měřítkovými koeficienty pro každou z os. Transformací dojde k deformaci úhlů, rovnoběžnost přímek však zůstává zachována. Jedná se o šesti-prvkovou transformaci, k jejímuž vyřešení bude zapotřebí tří identických bodů. V případě vyššího počtu bodů dojde k vyrovnání. Výpočet transformace vychází z následujících vztahů: ! " = ( =
#
%$ %&'
! −
! +
%&'
#
%$(+
(+
x´, y´…výstupní souřadnicová soustava x, y, …vstupní souřadnicová soustava mx,my … měřítkové koeficienty ve směru souřadnicových os x, y ωx, ωy …rotační úhly kolem souřadnicových os x, y 25
ČVUT Praha Xt, Yt … posuny počátku ve směru x, y
4.3 Polynomická transformace druhého stupně Použitím polynomické transformace dochází k značné deformaci původního obrazu. Transformační vztahy jsou dány polynomy stupně n. V běžné praxi, se využívá především polynomů 2. a 3. stupně. Při použití vyšších řádů dále nedochází k znatelnému navýšení přesnosti. Na zvoleném stupni transformace závisí počet určovaných neznámých parametrů a s tím i počet nutných identických bodů. Počet parametrů je roven výrazu: '* + 3' + 2 Jelikož každý identický bod přináší do výpočtu rovnice pro dvě souřadnice, počet nutných bodů je dvakrát menší než výsledný počet parametrů. Z výše uvedeného vyplývá, že pro polynomickou transformaci 2. stupně bude zapotřebí 6 identických bodů. V praxi však volíme nadbytečný počet těchto bodů, jejich rozmístění má značný vliv na konečný výsledek transformace. Transformační rovnice pro polynomy 2. stupně: ! " = -! * + .( * + #!( + /! + 0( + 1 ( " = 2! * + ℎ( * + &!( + 4! + 5( + 6
x´, y´…výstupní souřadnicová soustava x, y, …vstupní souřadnicová soustava a, b, c, d, e, f, g, h, i, j, k, l ... neznámé parametry
26
ČVUT Praha
5 ZPRACOVÁNÍ PODKLADOVÝCH DAT V nadcházející kapitole budou zmíněny jednotlivé kroky, které vedly k vytvoření požadovaných výstupů. Úvodem bude uveden použitý software, ve kterém byla bakalářská práce zpracována. Další část se bude zabývat zpracováním rastrových dat povinných císařských otisků, jejich ořezáním a přípravou k dalšímu použití. Dále bude popsáno georeferencování císařských otisků. Popsáno bude vymezení zájmového území a jeho vektorizace ve třech časových obdobích. Následně bude zmíněna kategorizace ploch a způsob jejich porovnání. Závěr kapitoly bude věnován jednotlivým postupům při vytváření výsledných výstupů.
5.1 Použitý software Vhodným softwarem pro zpracování dané problematiky byl zvolen ArcGIS for Desktop, který je produktem firmy Esri. Software disponuje veškerými funkcemi, které byly pro zhotovení práce potřebné. Jedná se zejména o georeferencování dat, jejich vektorizaci či samotnou tvorbu mapy či digitálního modelu terénu. ArcGIS for Desktop je souhrnem mnoha aplikací. Centrální aplikací je ArcMap, sloužící k editaci dat, tvorbě mapy, analýze dat a provádění jiných mapových úloh. Umožňuje nahlížet do mapy dvěma různými způsoby. Zobrazena mohou být geografická data nebo výkres mapy. Dokumenty vyhotovené v ArcMap je možné publikovat jako mapové služby, a to využitím nástroje ArcGIS for Server. Správu či organizaci dat zajišťuje ArcCatalog. Umožňuje prohlížení a vyhledání geografických informací, správu metadat či vytváření geodatabází. Dalším nástrojem zahrnutým do softwaru je ArcToolbox, pomocí něhož je možné provádět zvolené analýzy nad vybranými daty. Pro zobrazení dat ve 3D a pro práci s nimi je k dispozici aplikace ArcScene [23].
5.2 Úprava rastrových dat Povinné císařské otisky zadaných katastrálních území byly poskytnuty v rastrové podobě na celkem šesti mapových listech zobrazujících stav k roku 1843. Jelikož jednotlivé mapové listy obvykle obsahují více než jednu zobrazovanou část obce, bylo v rámci úpravy dat nutné mapové listy rozdělit a nepotřebné oblasti oříznout. Ke zpracování bylo využito softwaru ArcMap 10.2.1 od společnosti Esri. 27
ČVUT Praha Veškerá původní ůvodní rastrová data byla pomocí ArcCatalogu zavedena do softwaru ArcMap. Následněě zde byla vytvořena vytvo ena pomocná složka, ve které byl vytvořen vytvo pro každý mapový list soubor typu shapefile. Území obce, které bylo nutno oříznout, mělo m charakter uzavřeného eného polygonu, proto byl zakládaným souborům soubor m nastaven parametr Feature Type - polygon.. Každý vytvořený vytvo ený soubor byl pojmenován shodně s mapovým listem, kterému příslušel. íslušel. Následovalo vykreslení vykre ořezového ezového polygonu pomocí funkce Edit Features - Start editing. Ořezový ezový polygon byl veden podél hranic katastrálního území nebo po sekčních čarách. arách. V místech kde byla hranice obce dána komunikací nebo vodním tokem, byly ořezové ezové polygony vedeny středem st těchto linií, příklad říklad je uveden na obrázku 7. Polygon bylo nutné uzavřít uzavř a ukončit jeho tvorbu pomocí funkce Finish Sketch. Sketch Kresba byla překontrolována, ekontrolována, případně př upravena. K úpravě byla využita ta funkce pro editaci a vložení bodů polygonu Edit Vertices a Add Vertex viz obrázek 6. 6 Následovalo uložení změn a ukončení ení editace.
Obr. 6 - Ukázka volby bodů bod při tvorbě ořezového ezového polygonu a možnosti jejich editace
ředem cesty Obr. 7 - Ukázka vedení ořezového polygonu středem
28
ČVUT Praha Ořezání rastrového souboru dle vytvořeného polygonu bylo provedeno pomocí funkce Clip. Nově vzniklý oříznutý rastrový soubor byl pro zachování původní kvality obrazu exportován do formátu PNG (kompresní bezztrátový formát). Tímto způsobem bylo z původních šesti mapových listů vytvořeno deset jednotlivých části daného území.
5.3 Georeferencování podkladových dat Georeferencováním se obecně rozumí umístění rastrových dat do zvoleného souřadnicového
systému.
V terminologickém
slovníku
zeměměřictví
a
katastru
nemovitosti je georeferencování definováno jako „proces určení vztahu mezi polohou dat v přístrojovém souřadnicovém systému a geografickou, resp. mapovou polohou“ [19]. Ořezaná rastrová data císařských otisků stabilního katastru jsou v lokálním souřadnicovém systému. Pro následnou práci s mapou bylo zapotřebí umístit jednotlivé oříznuté části území do systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Umístění dat je založeno na transformaci přes vhodně zvolené identické body. Při zpracování práce byla využita afinní transformace a polynomická transformace druhého stupně.
5.3.1 Volba identických bodů Poloha
identických
bodů
v rastru
byla
velice
důležitá
pro
výsledek
georeferencování. Body byly voleny nejprve na hranicích katastrálních území. Vybírány byly dobře identifikovatelné a ostré prvky na obvodu oříznuté mapy. Jelikož mapové listy povinných císařských otisků mohou být ovlivněny srážkou materiálu, bylo vhodné volit identické body i uvnitř kresby. Představu o voleném rozmístění identických bodů podává obrázek 8. Za identické body byly voleny hranice objektů, u kterých byla předpokládána neměnnost v čase. Vhodnou volbou byly například budovy, křížení komunikací či lomové body parcel. Nevhodnou volbou by naopak byly pole, louky nebo jiné prvky, u kterých lze předpokládat nestabilní stav jejich hranic [20].
29
ČVUT Praha
Obr. 8 - Ukázka volby identických bodů
Při volbě identických bodů a výběru transformace bylo hlavním cílem ztotožnění kresby především na styku mapových listů. Jednalo se o návaznost cest, parcel, vodních toků a ostatních prvků. Soulad kresby císařského otisku a podkladové mapy pozemkového katastru byl požadován i uvnitř mapy. Identita však nemohla být zaručena na všech místech, jelikož stav krajiny se v průběhu let změnil.
5.3.2 Georeferencování Pro georeferencování byl využit panel nástrojů Georeferencing. Před samotným georeferencováním byl vybrán příslušný rastrový soubor. Následné určení identických bodů bylo provedeno pomocí nástroje Add Control points. Konkrétní bod byl nejprve zvolen na císařském otisku, poté mu byla přiřazena odpovídající poloha na PK mapě. Pro editaci byly vybrané identické body zobrazeny volbou View Link Table. V této tabulce byla prováděna veškerá editace týkající se odstranění nevhodných bodů a volby transformace. Dále zde byly kontrolovány odchylky na identických bodech a střední kvadratická chyba transformace Total RMS Error (Root Mean Square Error). Po zvolení Update georeferencing došlo k ukončení georeferencování a tím k transformaci původní 30
ČVUT Praha polohy ořezaného rastru do definovaného souřadnicového systému JTSK. Pro každý georeferencovaný rastr je v tabulce 3 uveden počet identických bodů, druh použité transformace a střední kvadratická chyba. Jednotlivé rastry byly pojmenovány dle označení ML císařských otisků. Při získání více ořezaných rastrů z jednoho mapového listu, bylo číslování těchto částí uvedeno za lomítko. Tabulka 3 - Přehled použitých transformací a jejich výsledků
mapový list 8332-1-001 8332-1-001/2 8332-1-001/3 8332-1-002 8332-1-003 8332-1-004 1106-1-001 1106-1-001/2 1106-1-002 1106-1-003
počet ID bodů
použitá transformace
RMS Error [m]
16 15 4 27 4 20 12 13 16 15
Polynomická 2. stupně Polynomická 2. stupně Afinní Polynomická 2. stupně Afinní Polynomická 2. stupně Polynomická 2. stupně Polynomická 2. stupně Polynomická 2. stupně Polynomická 2. stupně
1,22 0,99 0,32 1,69 0,41 1,38 1,17 1,04 1,20 1,21
Ukázka napojení dvou sousedních mapových listů po georeferencování byla zobrazena na obrázku 9. Jak je patrno, i přes snahu o dosažení maximálního ztotožnění v napojení prvků, nebylo úplné shody dosaženo.
Obr. 9 - Zobrazení styku dvou sousedních mapových listů po georeferencování
5.4 Vektorizace podkladových map Vektorizací rozumíme převod obrazových dat do vektorové formy. Jedná se o nahrazení obrazových dat geometrickými tvary, které se skládají z bodů a úseček. Každý takový tvar je definován pomocí souřadnic lomových bodů a atributů. Vytvořenými objekty mohou být body, linie nebo polygony, které jsou ukládány do tříd prvků. Každá 31
ČVUT Praha třída specifikuje určitý čitý typ vektorizovaného předmětu. p Můžeme eme tak prvky mapy jednoduše rozčlenit například íklad na plošnou třídu t lesů, liniovou třídu ídu komunikací a další třídy t dle obsahu mapy. Součástí vytvořené řené třídy t ídy je atributová tabulka, která slouží k ukládání popisných informací ke každému vektorizovanému prvku. Je J tak umožněno ěno jednotlivé prvky třídy t dále rozlišit (přiřazení ř řazení parcelního čísla, informace o způsobu sobu využití pozemku).
5.4.1 Vymezení území Georeferencované eoreferencované
císa císařské
otisky
zobrazovaly
dvě
katastrální
území.
Rekonstruovaná obec se však nacházela pouze v katastrálním álním území Dělouš. Při vektorizaci byly proto zpracovávány zpracová císařské otisky náležící pouze tomuto katastrálnímu území. Pro představu rozsahu území pro vektorizaci je k dispozici obrázek 11. Přesto, že v průběhu hu let docházelo ke změnám zm katastrálních hranic, byly hranice odpovídající stavu stabilního katastru zachovány i pro vektorizaci ostatních mapových podkladů. podklad K zachování hranic vedla následná analýza využití ploch a požadavek na rekonstrukci stavu krajiny odpovídajícímu císařským řským otiskům. otisk Na SMO-5 bylo možné hranice katastrálního území považovat za totožné s hranicemi zobrazenými na císařských ských otiscích. Jinak tomu bylo v případě aktuálního stavu, kdy katastrální území z doby vyhotovení CO zahrnuje části čtyř současných asných katastrálních území (Dělouš, Všebořice,, Varvažov u Telnice, Knínice u Libouchce), průběh ů ěh hranic katastrálních kat území uvádí obrázek 10.
Obr. 10 - Zobrazení původního p k.ú. Dělouš a hranic současných časných k.ú.
32
ČVUT Praha
Obr. 11 - Vymezení území pro vektorizaci na císařských řských otiscích
5.4.2 Tvorba geodatabáze Geodatabáze je jedním z několika vektorových formátůů ukládání dat. Významné společnosti v oblasti GIS software mívají mí vytvořeny vlastní formáty formát pro ukládání. Z hlediska databázového ukládání nám software ArcGIS nabízí bízí dva typy, typy a to Personal Geodatabase (osobní databáze) a File Geodatabase (souborová geodatabáze). V bakalářské práci byl využit druhý z uvedených typů, a to zejména pro podporu topologie kresby [24]. V programu ArcGIS 10.2.1 byla připojena p složka pro zpracování, ve které bylo možné vytvořit it novou geodatabázi pro ukládání vektorizovaných dat. Založena byla souborová geodatabáze s názvem prace_BP.. Pro jednotlivé mapové podklady byly v databázi vytvořeny řeny tři datasety CO, SMO5, DKM. V každém z datasetů dataset byly dle členění využití půdy přidány řidány jednotlivé třídy t ídy pro vektorizované prvky mapy. Ve vytvořené 33
ČVUT Praha geodatabázi byl založen Raster Catalog, což je sbírka datových sad v tabulkovém formátu, kde každý záznam představuje ředstavuje rastrový datový soubor. Vytvořeny řeny byly dva katalogy Delous_catalog, Varvazov_catalog. Do každého z nich byla nahrána odpovídající zgeoreferencovaná rastrová data. Strukturu vytvořené ené databáze popisuje obrázek 12. 12
Obr. 12 - struktura geodatabáze
5.4.3 Zpracování dat současného sou stavu Podkladem pro znázornění znázorn současného asného stavu byla data výměnného vým formátu RÚIAN. V dnešní doběě zahrnuje původní p vodní katastrální území stabilního katastru části území spadající do rozšířené řené působnosti tří obcí. Jedná se o obce Ústí nad Labem, Telnice a Libouchec. Pro první dvě dv zmíněné obce byla data RÚIAN získána pomocí veřejného dálkového přístup [18].. Pro část ást území spadající pod obec Libouchec však data k dispozici nebyla, jelikož v této oblasti není dokončena dokon digitalizace map. Pro tuto část území byla zvektorizována rastrová mapa, připojena p pomocí WMS služby z portálu ČÚZK [17]. Získaná data RÚIAN byla nahrána do programu ArcMap a pojmenována Telnice_RUIAN.shp a Usti_RUIAN.shp. Usti_RUIAN.shp. Jelikož se jednalo o data pro celé zmíněné zmín obce, bylo nutné pro další zpracování provést několik n úprav. Pro vymezení zájmového území byl vytvořen ořezový ezový polygon typu shapefile s názvem Uzemi_DKM.shp _DKM.shp. Ten vystihoval hranice spojených CO O pro katastrální území ú Dělouš. Přes es nástrojovou lištu Geoprocessing bylo funkcí Clip provedeno oříznutí o íznutí dat obou obcí dle ořezového oř polygonu 34
ČVUT Praha Uzemi_DKM.shp. Tím byla získána data pouze z oblasti spadající do původního katastrálního území. Část území, pro kterou nebyla dostupná vektorová data, byla zpracována vektorizací rastrové mapy. Pomocí WMS služby ČÚZK byla připojena rastrová mapa daného území. Pro zpracování byl vytvořen nový soubor s názvem Libouchec_DKM.shp, do kterého byla vektorizovaná data ukládána. Pro další zpracování bylo nutné doplnit zvektorizované prvky mapy o popisné informace. Atributová tabulka byla doplněna o sloupce druhu pozemku, způsobu využití pozemku a parcelního čísla. Hodnoty pro naplnění tabulky byly převzaty z údajů evidovaných v katastru nemovitostí a dat ZABAGED. Všechna zpracovaná data byla spojena pomocí funkce Merge do výsledného souboru Soucasny_stav.shp. Území bylo nutné dále rozčlenit do zvolených kategorií využití ploch. K tomu bylo využito nástroje Select by Atributes, pomocí kterého došlo k vybrání pozemků se stejnou hodnotou ve sloupci druhu pozemku v atributové tabulce. Z výběru dat byly postupně vytvořeny samostatné vrstvy využitím nástroje Selection – Select Layer From Selected Features. Toto rozdělení nebylo dostačující, proto byla data dále členěna dle způsobu využití pozemku. Vytvořeno bylo devět kategorií, které uvádí tabulka 4. Data takto rozčleněného území bylo zapotřebí přenést do základní geodatabáze, konkrétně do datasetu DKM. Využito bylo funkce Import a data byla importována jako jednotlivé třídy (Feature class). Tabulka 4 - Kategorie tříd pro zobrazení současného stavu
DKM_komunikace DKM_lesy DKM_vodstvo DKM_zastavba DKM_louky DKM_zahrada DKM_pole
označení druhu pozemku v atributové tabulce 14 10 11 13 7 5 2
DKM_ostatni
1
DKM_neplodna
27
název třídy
35
obsah třídy dráha, dálnice, silnice, železnice lesní pozemek vodní toky, vodní plochy budovy zeleň, trvalý travní porost zahrady orná půda skládka, dobývací prostor, jiná plocha, manipulační prostor neplodná půda
ČVUT Praha Hodnoty pro označení druhu pozemku v atributové tabulce bylo ponecháno dle členění druhů a způsobu využití ploch vedených v katastru nemovitostí. Zvolena byla pouze hodnota odpovídající třídě DKM_ostatní, které bylo přiřazeno číslo 1.
5.4.4 Postup vektorizace SMO-5 Rekonstrukce stavu území v roce 1953 byla provedena na podkladě SMO-5. V dané mapě byl opět pomocí polygonu Uzemi_DKM.shp vymezen rozsah pro vektorizaci. Pro zavedení jednotlivých tříd do geodatabáze bylo nutné vyšetřit stav zobrazený v mapě. Využito bylo katalogu objektů stabilního katastru [25]. Dle něho byly roztříděny jednotlivé prvky do osmi tříd: cesty, lesy, vodstvo, budovy, louky, zahrada, pole, ostatní plochy. Jednotlivé třídy typu polygon byly založeny v datasetu SMO. Každé třídě byly v atributové tabulce doplněny sloupce pro popisné informace. Pro následné zpracování a analýzu s daty byly přidány sloupce druhu pozemku a způsobu využití pozemku. Vytváření vektorové kresby je zpřístupněno po spuštění editace a vybrání požadované třídy. Následně byl z nabídky Construction Tools vybrán typ kresby. Ten se lišil v závislosti na vektorizovaných prvcích mapy. Pro obecné uzavřené polygony, jako byly cesty, lesy, pole a ostatní nepravidelné tvary byl vybrán typ Polygon, kresba byla poté provedena pomocí nástroje Straight Segment. Naopak pro kresbu pravoúhlých objektů byl vybrán typ Rectangle, tohoto typu bylo využíváno zejména při tvorbě budov. Vytvořený polygon bylo možné zpětně editovat pomocí nástroje Edit. Vytvořené polygony byly průběžně kontrolovány a ukládány. Z editačních nástrojů byly dále využity funkce pro spojení či rozříznutí polygonu. Například v případě kresby budovy v uzavřeném polygonu zahrady bylo nutné území zahrady ležící pod polygonem budovy vyříznout. K dispozici byl editační nástroj Cut Polygons Tool, který právě tyto operace umožňoval. Naopak při nutnosti spojení více menších polygonů do jedné parcely byla využita funkce Merge.
5.4.5 Postup vektorizace CO Vektorizace nad daty povinných císařských otisků probíhala postupem popsaným v kapitole 5.4.4. K rozčlenění krajinného pokryvu do jednotlivých tříd bylo využito legendy císařských otisků [26]. Tu na svém webu publikuje Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. Rozlišeno bylo deset různých tříd – cesty, lesy, vodstvo, budovy spalné, budovy nespalné, louky, zahrada, pole, ostatní plochy, neplodná půda. V atributové tabulce jednotlivých tříd byly opět přidány sloupce pro hodnoty druhu pozemku a způsobu využití 36
ČVUT Praha pozemku. V případě budov byla atributová tabulka doplněna navíc o sloupec typ, který slouží k rozčlenění budov na spalné a nespalné. Výřez vektorizované kresby zobrazující část zaniklé obce Dělouš s přilehlým okolím znázorňuje obrázek 13.
Obr. 13 - Ukázka části vektorové mapy zobrazující stav k roku 1843
5.5 Kontrola a úprava vektorových dat Po vektorizaci podkladových map, bylo nutné zkontrolovat jejich topologickou čistotu, dle zvolených topologických pravidel. Pro vizuální zobrazení změn využití ploch na vektorových mapách byly jednotlivé třídy barevně rozlišeny.
5.5.1 Topologie kresby Topologie je soubor pravidel, kterými je umožněno přesněji modelovat geometrické vztahy. V ArcGIS je topologie dána několika pravidly, kterými jsou sledovány prostorové vztahy mezi objekty jako je přilehlost, shodnost, spojitost. Pro správu a integritu dat je v geografických informačních systémech topologie zásadním požadavkem. Více v [27], [28]. Pro kontrolu topologické čistoty byla pro každé vektorizované období vytvořena topologie. Kontrola dat probíhá v rámci třídy, proto byly nejprve pro každé období jednotlivé třídy spojeny v jednu. V nástrojové liště Geoprocessing byla zvolena funkce Merge. Vstupními hodnotami byly veškeré třídy daného datasetu (DKM, SMO, CO). Výstupem byla poté třída obsahující veškerou kresbu pro daný dataset. Vytvořeny byly třídy spojeno_DKM, spojeno_SMO, spojeno_CO. Pro každou ze vzniklých tříd mohla být vytvořena topologie. 37
ČVUT Praha Vytváření ření topologie se skládalo z několika kolika na sebe navazujících kroků. krok Nejprve byl definován název (DKM_topologie, DKM_topologie, SMO_topologie, CO_topologie), CO_topologie v dalším kroku byla nastavena cluster tolerance, tolerance, což je vzdálenost, do které jsou veškeré vrcholy a hrany považovány za identické. Poté byla zvolena spojená vrstva, která byla kontrolována. Posledním a nejdůležitějším ůležitějším jším krokem byla volba topologických pravidel. Volena byla dvě dv topologická ologická pravidla a to Must Not Overlap, Must Not Have Gaps. První z pravidel definuje podmínku, že polygony se nesmí překrývat, p druhé z pravidel naopak kontroluje, aby mezi polygony nebyly mezery [30]. Ukázka nalezené chyby Must Not Overlap , důvod jejího vzniku a stav po odstranění odstran je zobrazena na obrázku 14. Po vytvoření ření ení topologie a její validaci se zobrazila místa v mapě, kde nebyly definované podmínky splněny. spln
Počet et chyb je možné zobrazit přes př nástroj Topology
Properties – Errors.. Po spuštění spušt editace je možné vzniklé chyby opravit. Jedním z porušení topologických pravidel byla chyba Must Not Have Gaps pro celé kontrolované území. Důvodem vodem byla chybějící chyb jící kresba za hranicemi vektorizovaného území. Této chybě chyb byla pomocí předdefinovanýc ředdefinovaných funkcí softwaru přiřazena azena vyjímka, dále již nebyla za chybu považována. Ostatní nalezené chyby byly opraveny a následovala opětovná op kontrola topologické čistoty istoty kresby.
Obr. 14 - Chyba Must Not Overlap a její vyřešení řešení
5.5.2 Barevná vizualizace Každému druhu pozemku (každé třídě ve zvoleném datasetu) byla po vektorizaci definována ována barva pro jeho zobrazení. Vytvořené ené barevné schéma, bylo použito u všech vektorových map shodně. shodně Barevné členění kresby bylo umožněno umožně ve vlastnostech konkrétní vrstvy (Layer Layer Properties Pr - Symbology - Categories),, zde byl zvolen sloupec atributové tabulky, odpovídající druhu pozemku, dle kterého mělo mělo dojít k rozčlenění. Každému druhu pak byla přiřazena p vlastní barva.. Informace o volbě volb barev a jejich přiřazení k druhům pozemků pozemk uvádí tabulka 5. Při výběru barev byla zohledněna zohledn především jejich asociativnost k zobrazovaným prvkům prvk [24]. 38
ČVUT Praha Tabulka 5 - Volba barev pro jednotlivé druhy pozemku
název druhu pozemku Ostatní Pole Zahrada Louka Lesy Vodstvo Budovy Cesty Neplodná
hodnoty barev pro schéma RGB
hodnota v atributové tabulce
R
G
B
1 2 5 7 10 11 13 14 27
255 232 245 199 138 102 250 224 235
204 212 247 242 196 153 31 224 255
130 168 166 122 107 204 56 224 204
39
ČVUT Praha
6 VYHOTOVENÍ VÝSTUPŮ VÝSTUP 6.1 Vektorové mapy Po vektorizaci všech zpracovávaných podkladů podkladů byly vyhotoveny mapy zobrazující využití ploch v letech 1843, 1953, 2014. Jednotlivé vektorové kresby byly doplněny o název mapy, legendu, legendu měřítko, směr k severu a tiráž.. Zhotovené mapy byly vytištěny ve formátu A3 a k práci přiloženy (příloha č. 2 - 4). ). Názornou představu p o výsledcích vektorizace podává obrázek 15, zobrazující zpracované území na podkladě podklad SMO-5.
Obr. 15 - Vektorová kresba pro rok 1953
40
ČVUT Praha
6.2 Znázornění využití ploch pro k.ú. Dělouš Po provedení vektorizace a kontrole topologické čistoty kresby bylo možné přistoupit k analýze nad vyhotovenými daty. Předmětem zkoumání byl vývoj využití pozemků a změna jejich celkové plochy v průběhu let. Vyhotoveno bylo několik tabulek a grafů zachycujících řešenou problematiku. Výměra ploch jednotlivých druhů pozemků byla zjištěna v atributové tabulce konkrétní třídy. Sloupec Shape_Area nám podává informace o výměře každého vytvořeného polygonu. Pro součet polygonů dané třídy (daného druhu pozemku) byla využita funkce Statistics, ta zobrazovala celkovou plochu konkrétní třídy. Výměry ploch byly takto získány pro veškeré druhy pozemku ve třech vektorizovaných obdobích. Informace o výměrách ploch uvádí tabulka 6. Pro lepší představu o poklesu či naopak nárůstu konkrétního druhu využití pozemku byla vyhotovena tabulka 7. Hodnoty v ní obsažené značí změnu od původního využití v roce 1843. Červenou barvou je znázorněn pokles, zelenou barvou naopak nárůst využití daného typu pozemku. K těmto dvěma tabulkám přísluší obrázek 16, ve kterém je graficky zobrazen vývoj veškerých druhů pozemků v průběhu let. Dalšími výstupy pro znázornění vývoje krajiny jsou grafy pro jednotlivá období. Poukazují na poměry využití jednotlivých druhů pozemků pro zvolený rok (1843, 1953, 2014), tyto grafy jsou uvedeny v přílohách č. 6-8. Pro rychlou představu o informacích uvedených v grafech byla vytvořena tabulka 8. Ta pro každé období uvádí tři druhy využití pozemku s největším plošným zastoupením. Tabulka 6 - Využití ploch pro jednotlivá období
využití ploch pole louky lesy vodstvo budovy zahrada komunikace neplodná půda ostatní plocha
CO (1843) 1 395.00 1 070.54 1 049.44 0.81 8.03 61.52 124.11 20.32 14.14
41
výměra [ha] SMO5 (1953) 1 280.42 723.41 1 017.29 0.53 11.59 503.21 193.87 0 25.28
DKM (2014) 535.87 595.34 1 215.18 3.33 0.37 0.32 209.28 761.92 422.62
ČVUT Praha
Využití ploch pro k.ú. Dělouš 1843-2014 1843 1 400 1 200
výměra [ha]
1 000 800 600 400 200 0 pole
louky
lesy
vodstvo
budovy
zahrada
cesty
druh pozemku 1843
1953
neplodná ostatní p. p.
2014
Obr. 16 - Vývoj využití ploch v průběhu ů ěhu let
Tabulka 7 - Pokles a narůst využití ploch od roku 1843
ěny využití ploch mezi lety 1843 -1953 a 1843 - 2014 [ha] změny využití ploch 1843 1945 - 1843 2014 - 1843 pole 1 395,00 -114,58 -859,12 louky 1 070,54 -347,13 -475,21 lesy 1 049,44 -32,15 165,74 vodstvo 0,81 -0,27 2,52 budovy 8,03 3,56 -7,66 zahrada 61,52 441,68 -61,20 komunikace 124,11 69,76 85,18 neplodná půda 20,32 741,60 ostatní plocha 14,14 11,13 408,48
Tabulka 8 - Tři nejvíce zastoupené druhy využití ploch v jednotlivých letech
nejvíce ejvíce zastoupené druhy využití ploch v daných letech 1843 1945 2014 1. největší zastoupení pole pole Lesy 2. největší zastoupení louky lesy neplodná půda 3. největší zastoupení lesy louky Louky
42
ČVUT Praha Jak je z tabulek patrné, při porovnání současného stavu se stavem z roku 1843 došlo k největšímu poklesu využití ploch u polí a luk. Naopak největší nárůst je zaznamenán u neplodné půdy a ostatních ploch. Tento vzestup nám vysvětluje historie obce a jejího okolí, poukazující na těžební činnost a také velký rozvoj průmyslu v Ústeckém kraji. V původním katastrálním území došlo k rozsáhlé výstavbě komunikací. V současné době zde vedou důležité silniční i železniční spoje. Zajímavé informace nám podává stav budov v roce 1843, v porovnání se současností. Uvedené hodnoty upozorňují na úbytek budov, a to skoro v celém svém rozsahu. Po vektorizaci byl proveden součet objektů odpovídajících budovám jak pro rok 1843 tak pro rok 2014. Zatímco v dobách stabilního katastru se zde nacházelo 85 budov, v současné době zde nalezneme budovy tři. Vývoj zástavby byl graficky zobrazen a uvádí ho obrázek 17. Zánikem obcí, úpadkem hospodářství a rozvojem průmyslu došlo k značnému úbytku ploch polí, zahrad a hospodářsky obdělávané půdy. Naopak došlo k nárůstu hospodářsky nevyužitelné půdy a krajiny zdevastované těžbou.
Vývoj zástavby v katastrálním území Dělouš v průběhu let 14,0 11,6
12,0
výměra [ha]
10,0 8,0 8,0 6,0 4,0 2,0
0,4
0,0 1843
1953
1843
1953
2014
2014
Obr. 17 - Velikost ploch zastavěných budovami v průběhu let
6.3 DMT Pro potřeby vizualizace zástavby obce Dělouš byl vytvořen rastrový model terénu. Vstupními daty byla výškopisná část dat ZABAGED. Při počátečním zpracování dat byla využita funkce Topo to Raster, do které byla data exportována. Jednalo se o vrstevnice, 43
ČVUT Praha břehovky, ehovky, horní hrany, dolní doln hrany, most a korunu železničního č tělesa. ělesa. V dalším kroku byl těmto vybraným prvkům ům definován jejich typ (Countour) a zvolen sloupec atributové tabulky, ze kterého byly přebírány přebírány výškové hodnoty pro tvorbu modelu. Data ZABAGED mají výškové hodnoty uloženy ve sloupci VYSKA. Nutným krokem pro správnou tvorbu modelu je nastavení velikosti pixelu výstupního rastru (Cell ( size), ), v tomto případě byla použita hodnota 10 m. Vygenerovaným výsledkem byl rastr pro území ležící i mimo zájmovou oblast. Nepotřebné části bylo nutné oříznout. o Využitím funkce Extract by Mask a ořezového polygonu, vymezujícího ho zpracovávané území, byl vytvořen řen nový rastrový soubor Rastr_Extract. Pro vizualizaci výškových rozdílů rozdíl byla nadefinovaná novaná vlastní barevná stupnice, kde tmavě zelená barva barv symbolizuje místa s nejmenší nadmořskou nadmoř výškou, tmavě hnědá naopak místa s největší nejv nadmořskou skou výškou. Výsledný DMT znázorňuje znázor obrázek 18.
Obr. 18 - Digitální model terénu k.ú. Dělouš ělouš
44
ČVUT Praha
6.4 Vizualizace zástavby V předchozí edchozí kapitole bylo byl zmíněno několik nástrojůů softwaru ArcGIS. ArcGIS Jedním z nich byl ArcScene, kterého bylo využito pro prostorové zobrazení dat. dat Po načtení čtení tení DMT terénu do softwaru je zobrazen jako rovinná plocha. Pro prostorové zobrazení razení je nutné nastavení zdroje, zdroj ze kterého mají jí být převzaty p výškové hodnoty povrchu. Pro lepší rozlišení výškových rozdílů rozdíl na méněě členitém terénu je vhodné vynásobit výšku o zvolenou konstantu (Elevation ( From features). ). Při P zpracování byla zvolena hodnota 2,5 m. Veškeré zmíněné zmín nastavení je umožněnoo ve vlastnostech vrstvy Properties – Base Heights. Heights V dalším kroku byla do programu načtena čtena zvektorizovaná data císařských otisků. Těmto ěmto datům dat byly opět ve vlastnostech příslušné říslušné vrstvy nastaveny stejné parametry jako v předchozím ředchozím případě. p Pro znázornění zástavby ástavby bylo odpovídajícím vrstvám (CO_spalna, CO_nespalna) CO_nespalna přiřazena zvolená hodnota Extrusion. Extrusion Tím došlo k jejich výškovému vytažení nad povrchem povrchem terénu. Ukázka schematického znázornění z budov je na obrázku 19.
Obr. 19 - Ukázka vizualizace před ed a po použití funkce Ext Extrusion
Výsledná vizualizace byla barevně barevn rozčleněna na tak, aby znázornění znázorn jednotlivých typů využití ploch odpovídalo barvám voleným při p vektorizaci. Vyjímku Vyjí představovalo znázornění ní budov, které byly dále barevně barevn členěny ny na budovy spalné (žlutá) a budovy nespalné (červená). Vytvořeno Vytvoř bylo několik výstupů.. Nejprve prostorové znázornění znázorn DMT pro celé katastrální území s využitím nadefinované barevné stupnice. Poté DMT pokrytý vektorizovanou vrstvou povinných císařských císa otisků.. Na tomto modelu byly vyhotoveny tři detailní pohledy na rekonstruovanou zástavbu zaniklé obce Dělouš. Dělouš. Uvedené výstupy jsou přílohami bakalářské řské práce č. 10 a č. 11.
45
ČVUT Praha
6.5 Webová mapová aplikace Za účelem publikace výstupů v prostředí internetu byla závěrem práce vytvořena webová mapová aplikace ArcGIS online od společnosti Esri. Jedná se o prostředek k publikaci, sdílení či prohlížení dat pomocí internetu. Jeho funkce je založena na principu klient - server, který uživateli umožňuje komunikaci s daty nacházejícími se na vzdáleném serveru. Vzdáleným serverem byl fakultní mapový ArcGIS server. Při tvorbě aplikace bylo využito literatury [20], [31]
6.5.1 Příprava dat Před samotnou tvorbou webové aplikace bylo nutné požadovaná data upravit a nahrát na ArcGIS server. Pro každou z vektorových či rastrových souborů byl vytvořen samostatný soubor Map Dokument (*.mxd), který představoval jednu vrstvu výsledné aplikace. Každému takovému souboru byly nastaveny parametry nutné pro publikaci. Nastavena byla relativní cesta k uloženým datům, dále bylo vypnuto referenční měřítko a soubor byl doplněn informacemi o autorovi a obsahu mapy. Takový soubor byl následně převeden do formátu Service definition file (*.sd). Při převodu byly opět nastaveny různé parametry v závislosti na požadavcích výsledné mapy. Důležitým nastavením bylo vyplnění metadat pro WMS službu. Jednalo se o popis služby, uvedení autora, kontaktních údajů a doplnění klíčových slov pro usnadnění vyhledání. Při převodu rastrových dat bylo nutné vytvořit Cash a nastavit měřítko, ve kterém se budou prohlížet dlaždice těchto dat. Volba měřítka závisela na zvolené podkladové mapě při následné prezentaci dat a na velikosti výsledného souboru, který nesměl přesáhnout velikosti 1 GB. Výsledné soubory byly poté nahrány na fakultní ArcGIS server.
6.5.2 Online prezentace Online prezentace dat byla zajištěna pomocí webové aplikace ArcGIS online. Jejím prostřednictvím je umožněno sdílení a prohlížení dat v internetovém prostředí. Prvním krokem v tvorbě aplikace byla volba podkladové mapy. Pro zachování souřadnicového systému vytvořených vektorových map bylo zapotřebí zvolit podkladovou mapu se shodným systémem (S-JTSK). Zvolena byla Základní mapa ČR, která byla do aplikace připojena z MapServeru ČÚZK [32]. Dalším krokem bylo připojení dat, z fakultního serveru. Připojeny byly vrstvy zobrazující vektorové mapy zobrazující stav z let 1843, 1953 a 2014. Dále byla nahrána rastrová data císařských otisků. Pro porovnání 46
ČVUT Praha současného stavu bylo do aplikace připojeno ortofoto získané opět na MapServeru ČÚZK. Do vytvořené aplikace byly vloženy poznámky odkazující na dobové fotografie a popisující zajímavé události či objekty. Závěrem byla provedena editace v podobě doplnění informací o vyhotovené aplikaci. Ve vytvořené webové aplikaci je možné jednotlivým vrstvám nastavit jejich průhlednost, je tak umožněno zobrazovat několik vrstev zároveň a zobrazovat změny ve využití ploch, ke kterým v průběhu let docházelo. Webová aplikace je dostupná na adrese: http://www.arcgis.com/home/item.html?id=23520deec8f74968a3e7b3aa5a4db4b6 Mapové služby pro vyhotovení aplikace jsou dostupné na adrese: http://gisserver.fsv.cvut.cz:6080/arcgis/rest/services
47
ČVUT Praha
7 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala rekonstrukcí zaniklé krajiny a vizualizací zaniklé obce Dělouš v ústeckém kraji. Obec byla v druhé polovině 20. století zničena vlivem těžební činnosti, která v ústeckém regionu probíhala. Zájmovým územím pro zpracování rekonstrukce krajiny bylo zvoleno celé původní katastrální území Dělouš. V současné době je toto území zahrnuto v obvodech čtyř různých katastrálních území. Pro zpracování práce bylo nutné shromáždit dostupné mapové podklady, ze kterých mohl být vývoj krajiny rekonstruován. Dále byly shromážděny informace týkající se historie ústeckého kraje a vlivů podílejících se na zániku obcí. Z důvodu zničení obce Dělouš vlivem těžební činnosti, byla blíže popsána historie těžby v ústeckém kraji a její dopad na osídlení krajiny. Vyhledány byly také dobové fotografie a informace týkající se zaniklé obce Dělouš. Mapovými podklady byly zvoleny císařské otisky map stabilního katastru vyhotovené v roce 1843, Státní mapa odvozena 1 : 5 000 zobrazující stav k roku 1953. Pro zobrazení současného stavu byla využita data RÚIAN, katastrální mapa a data ZABAGED. Při samotném zpracování práce byly nejprve upraveny rastrové soubory císařských otisků. Mapové listy byly ořezány na jednotlivé části území. Tyto nově vzniklé soubory byly následně georeferencovány do souřadnicového systému S-JTSK, a to na podkladu map pozemkového katastru. V dalším zpracování byly jednotlivé mapové podklady vektorizovány. Při zpracování současného stavu byla již pro většinu území podkladová data poskytnuta ve vektorové formě. Taková data byla jen upravena do požadované podoby, oříznuta dle vymezené hranice zájmového území a jednotlivé prvky byly rozčleněny do kategorií dle druhu pozemku a způsobu využití. Pro malou část území, spadající do současného katastrálního území Knínice u Libouchce však vektorová data k dispozici nebyla. Zde bylo nutné provést vektorizaci rastrové katastrální mapy. Při vektorizaci císařských otisků a SMO-5 byly jednotlivé vektorové prvky mapy ukládány do samostatných tříd odpovídajícím zvoleným kategoriím pro druh a způsob využití pozemku. Výsledkem byly tři mapy zobrazující pro dané období (1843, 1953, 2014) krajinný pokryv a využití pozemků. Z vyhotovených vektorových map byla pro každé období provedena analýza využití ploch. Získané informace byly uspořádány do přehledných tabulek a vzájemně 48
ČVUT Praha porovnány. Vytvořeno bylo grafické porovnání změn využití pozemků mezi jednotlivými obdobími. Dále bylo vytvořeno grafické znázornění zániku zástavby, které podává informace o naprostém zničení původních obcí. Pro každou z vektorových map byl vyhotoven graf znázorňující procentuální využití druhů pozemků v konkrétním roce. V tabulkách a grafech bylo možné vyčíst několik skutečností o vývoji krajiny a zániku obce. V roce 1843 zaujímala v katastrálním území Dělouš největší plochu pole a louky. Postupem let však docházelo k jejich úbytku. Tento jev byl zjevně zapříčiněn úpadkem zemědělské činnosti a rozvíjejícím se průmyslem. Tomu nasvědčuje i zvýšení rozlohy neplodné půdy, která se z pomyslné sedmé příčky v roce 1843 posunula na druhou nejvíce zastoupenou plochu v roce 2014. Ve statistických údajích se bylo nutné zaměřit na data odpovídajícím budovám. Z těch je patrné, že v rozmezí let 1843-1953 docházelo k výstavbě nových domů, avšak po roce 1953 došlo k naprostému úbytku budov a to v celém rozsahu. V současné době se v území nacházejíc pouze tři budovy, které se však neshodují se zástavbou v roce 1843. Jak již bylo zmíněno, mezi stavem v roce 1843 a současností docházelo převážně k úbytku polí, luk, domů a zahrad. Naopak přibylo komunikací, neplodné půdy a kategorie ostatních ploch (skládka, dobývací prostor, jiná plocha, manipulační prostor). Pro rekonstrukci zaniklé obce Dělouš byl z dat ZABAGED vytvořen digitální model terénu odpovídající současnému stavu. Vytvořený model byl pro potřeby vizualizace převeden do 3D zobrazení. Na prostorovém modelu byla zobrazena původní zástavba obce Dělouš, získána vektorizací císařských otisků. Vyhotoveny byly tři pohledy na schematické znázornění zaniklé obce. K publikaci dat na internetu a zpřístupnění tak prohlížení dat i ostatním uživatelům byla vytvořena webová aplikace. V této aplikaci byly zobrazeny vektorové mapy popisující vývoj krajiny katastrálního území Dělouš. Do aplikace bylo pro porovnání s aktuálním stavem území připojeno orotofoto ČR. U jednotlivých map je možné definovat hodnoty jejich průhlednosti, tím je umožněno krajinu v jednotlivých letech vizuálně porovnávat. Zhotovení této práce pro mne bylo zajímavou zkušeností z oblasti využití GIS softwaru a získání informací o možnostech jeho aplikací. V průběhu zpracování práce jsem byla seznámena s problematikou zpracováním starých map od úpravy rastrových souborů až po publikaci mnou vyhotovené mapy na internetu. Těší mne, že jsem formou bakalářské 49
ČVUT Praha práce mohla přispět k projektu, zabývajícím se zaniklými obcemi Ústeckého kraje. Nejenom že bude jeho formou zachováno kulturní dědictví, ale pro mnohé z obyvatel republiky může být právě naplnění takového projektu podnětem k obnovení vzpomínek na zaniklá místa, kde strávili část svého života a na která se již nemohou nikdy vrátit.
50
ČVUT Praha
Použité zdroje [1] UJEP. Projekt MK ČR (NAKI): Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví [online]. 2012 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://projekty.geolab.cz/naki/obce/
[2] MIKŠÍČEK, Petr, Ondřej MATĚJKA, Matěj SPURNÝ a Sussane SPURNÁ. Zmizelé sudety. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2006. ISBN 80-86125-73-4.
[3] Historie a současnost ústeckého kraje. Ústecký kraj [online]. 2003 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=850435&p1=92906 [4] KOVAŘÍK, David. Demoliční akce v českém pohraničí v letech 1945 - 1960 [online]. Brno, 2009. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/22975/ff_d/disertacni_prace.txt. Disertační práce. Masarykova univerzita.
[5] Mostecká pánev v proměnách času. In: Země světa [online]. 2003 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z:http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2003/ceske-stredohori-12-2003/477-3/mosteckapanev-v-promenach-casu
[6] EKOLOGICKÉ CENTRUM MOST PRO KRUŠNOHOŘÍ. Reklutivace na mostecku [online]. 2001 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.ecmost.cz/rekultivace.php?page=uhli_pocatky
[7] ÚSTECKÁ KULTURNÍ PLATFORMA '98. Severní Polabí: Města, obce a osady od A do Ž na Ústecku [online]. 2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.ukp98.cz/sudety/docs/delous.jpg
[8] VALÁŠEK, Václav a Lubomír CHYTKA. Velká kronika o hnědém uhlí: Minulost, současnost a budoucnost těžby hnědého uhlí v Severozápadních Čechách. Plzeň: G2 studio s.r.o, 2009. ISBN 978-80-903893-4-2.
[9] BERAN, Pavel. Města, obce, osady a samoty zaniklé po roce 1945 [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/
[10]
MICHAL, Jaroslav a Karel BENDA. Katastr nemovitostí. Praha: České vysoké učení
technické v Praze, 2009. ISBN 978-80-01-04336-3.
[11]
HUML, Milan a Jaroslav MICHAL. Mapování 10. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2000, 319
s. ISBN 80-010-2113-0. [12]
Katastr nemovitostí: Zeměměřictví ; Pozemkové úpravy a úřady : podle stavu k
1.1.2012. Ostrava: Sagit, 2011, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-889-8. [13]
ČÚZK. Geoportál ČÚZK: Datové sady [online]. [cit.2014-05-1]. Dostupné
z:http://geoportal.cuzk.cz/(S(nuntvriq3pczrvm1oo0y4eqn))/Default.aspx?head_tab=sek ce-02-gp&mode=TextMeta&text=dSady_uvod&menu=20&news=yes
51
ČVUT Praha [14]
Zákon č. 256/2013 Sb.: o katastru nemovitostí (katastrální zákon) [online]. 2013 [cit.
1.4.2014].Dostupné:http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=80383&nr=25 6~2F2013&rpp=15#local-content
[15]
FORMÁNEK, Jiří. ČÚZK. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí RÚIAN
[online].2012.vyd.[cit.1.4.2014]
Dostupné z: http://download.arcdata.cz/konf/2012/prezentace/Formanek_RUIAN.pdf [16]
UJEP. WMS server UJEP Ústí nad Labem [online]. [cit. 2014-02-10]. Dostupné z:
http://195.113.140.12/arcgis/rest/services/NAKI_zanikle_obce
[17]
ČÚZK. Geoportál ČÚZK: Prohlížecí služba WMS - katastrální mapy [online]. [cit. 2014-
03-05]. Dostupné:http://geoportal.cuzk.cz/(S(ork3hlv0p0yspguq215ck545))/Default.aspx?mode=Text Meta&side=wms.verejne&metadataID=CZ-CUZK-WMSKM&metadataXSL=metadata.sluzba&head_tab=sekce-03-gp&menu=3110
[18]
ČÚZK.
Veřejný
dálkový
přístup
[online].
[cit.
2014-03-01].
Dostupné
z:
http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/vymennyformat/
[19]
VÚGTK. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru [online]. [cit. 2014-13-3].
Dostupné z: https://www.vugtk.cz/slovnik/
[20]
CAJTHAML, Jiří. Analýza starých map v digitálním prostředí na na příkladu Mülerových
map Čech a Moravy. Praha: ČVUT, 2012. ISBN 978-80-01-05010-1.
[21]
FAJT, Jaromír. Geometrické transformace v GIS [online]. Plzeň [cit. 2014-03-15].
Dostupné:http://gis.zcu.cz/studium/ugi/referaty/05/GeometrickeTransformace/index.html#d0e6 7. Referát. Západočeská univerzita v Plzni.
[22]
PAVELKA, Karel. Fotogrammetrie 10. Praha: České vysoké učení technické v Praze,
2004.
[23]
ARCDATA,PRAHA.
ArcGIS
Online
[online].
[cit.
2014-13-2].
Dostupné
z:
http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcgis/
[24]
ČVUT, Katedra geomatiky. Kartografie: Informační portál o tvorbě map [online]. [cit.
2014-02-12]. Dostupné z: http://kartografie.fsv.cvut.cz/
[25]
VICHROVÁ,
Martina.
Katalog
objektů
stabilního
katastru.
Dostupné
z:
http://home.zcu.cz/~vichrova/clanky/Katalog_objektu_SK.pdf
[26]
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: Císařské otisky stabilního katastru - legenda
[online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://archivnimapy.cuzk.cz/
[27]
LINHARTOVÁ,
Eva.
Topologie
v
GIS
[online].
Praha,
2011.
http://maps.fsv.cvut.cz/diplomky/2011_BP_Linhartova_Topologie_v_GIS.pdf. práce. ČVUT.
52
Dostupné
z:
Bakalářská
ČVUT Praha [28]
JANEČKA, Karel a Jan PACINA. Výukové materiály k předmětu KMA/UGI. In: [online].
Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/ugi/cviceni/
[29]
NOVOTNÁ, Markéta. Rekonstrukce zaniklých obcí v ústeckém kraji - Moldava, Oldříš,
Pastviny[online].Praha,2013.Dostupné: http://maps.fsv.cvut.cz/diplomky/2013_BP_Novotna_Rekonstrukce_zaniklych_obci_v_Usteck em_kraji_Moldava_Oldris_Pastviny.pdf. Bakalářské práce. České vysoké učení technické v Praze.
[30]
KADLECOVÁ, Hana. Vývoj a rekonstrukce krajiny v oblasti přehrady Fláje [online].
Praha, 2013. Dostupné z: http://geo.fsv.cvut.cz/proj/dp/2013/hana-kadlecova-dp-2013.pdf. Diplomová práce. České vysoké učení technické v Praze.
[31]
ČVUT, Fakulta stavební. Gis server [online]. Dostupné
z: http://gisserver.fsv.cvut.cz/gisserver/arcgis.php [32]
ČÚZK. ArcGIS server: Mapový server [online] Dostupné
z: http://ags.cuzk.cz/ArcGIS/rest/services/
53
ČVUT Praha
Seznam obrázků Obr. 1 - Lokalizace katastrálního území Dělouš.................................................................. 13 Obr. 2 - Historické fotografie obce Dělouš, zdroj [9] .......................................................... 14 Obr. 3 - Současná podoba území po zaniklé obci Dělouš, zdroj [9].................................... 14 Obr. 4 - Klad triangulačních listů a zobrazení souřadnicových soustav v systému stabilního katastru, zdroj [12] ....................................................................................................... 17 Obr. 5 - Výřez povinného císařského otisku obce Dělouš ................................................... 19 Obr. 6 - Ukázka volby bodů při tvorbě ořezového polygonu a možnosti jejich editace ..... 28 Obr. 7 - Ukázka vedení ořezového polygonu středem cesty ............................................... 28 Obr. 8 - Ukázka volby identických bodů ............................................................................. 30 Obr. 9 - Zobrazení styku dvou sousedních mapových listů po georeferencování ............... 31 Obr. 10 - Zobrazení původního k.ú. Dělouš a hranic současných k.ú. ................................ 32 Obr. 11 - Vymezení území pro vektorizaci na císařských otiscích ..................................... 33 Obr. 12 - struktura geodatabáze ........................................................................................... 34 Obr. 13 - Ukázka části vektorové mapy zobrazující stav k roku 1843 ................................ 37 Obr. 14 - Chyba Must Not Overlap a její vyřešení .............................................................. 38 Obr. 15 - Vektorová kresba pro rok 1953 ............................................................................ 40 Obr. 16 - Vývoj využití ploch v průběhu let ........................................................................ 42 Obr. 17 - Velikost ploch zastavěných budovami v průběhu let ........................................... 43 Obr. 18 - Digitální model terénu k.ú. Dělouš ...................................................................... 44 Obr. 19 - Ukázka vizualizace před a po použití funkce Extrusion ...................................... 45
54
ČVUT Praha
Seznam tabulek Tabulka 1 - Obce zcela zničené pro báňskou činnost na Ústecku, zdroj [8] ....................... 12 Tabulka 2 - Přehled využitých mapových podkladů při zpracování práce .......................... 23 Tabulka 3 - Přehled použitých transformací a jejich výsledků ............................................ 31 Tabulka 4 - Kategorie tříd pro zobrazení současného stavu ................................................ 35 Tabulka 5 - Volba barev pro jednotlivé druhy pozemku ..................................................... 39 Tabulka 6 - Využití ploch pro jednotlivá období ................................................................. 41 Tabulka 7 - Pokles a narůst využití ploch od roku 1843 .................................................... 42 Tabulka 8 - Tři nejvíce zastoupené druhy využití ploch v jednotlivých letech ................... 42
55
ČVUT Praha
Seznam příloh Příloha č. 1:
Vymezení zájmového území pro vektorizaci na georeferencovaných císařských otiscích
Příloha č. 2:
Využití ploch katastrálního území Dělouš v roce 1843
Příloha č. 3:
Využití ploch katastrálního území Dělouš v roce 1953
Příloha č. 4:
Využití ploch katastrálního území Dělouš v roce 2014
Příloha č. 5:
Porovnání využití ploch katastrálního území Dělouš v průběhu let
Příloha č. 6:
Grafické znázornění využití ploch v katastrálním území Dělouš v roce 1843
Příloha č. 7:
Grafické znázornění využití ploch v katastrálním území Dělouš v roce 1953
Příloha č. 8:
Grafické znázornění využití ploch v katastrálním území Dělouš v roce 2014
Příloha č. 9:
Digitální model terénu z dat ZABAGED pro katastrální území Dělouš
Příloha č. 10: Digitální model terénu pro katastrální území Dělouš z dat ZABAGED ve 3D Příloha č. 11: Schéma zástavby zaniklé obce Dělouš pro rok 1843
56
ČVUT Praha
Elektronické přílohy /Bakalarska_prace
text bakalářské práce ve formátu PDF
/prilohy
grafické přílohy ve formátu PDF
/cisarske_otisky_Delous /puvodni_data /orezana_data /georeferencovana_data /tabulky
císařské otisky pro k.ú. Dělouš
tabulky ID bodů po transformaci
/cisarske_otisky_Varvazov /puvodni_data /orezana_data /georeferencovana_data /tabulky
tabulky ID bodů po transformaci
/zpracovani_mapy /Bakalarska_prace.mxd /prace_BP.gdb /CO /SMO /DKM /Delous_catalog /Varvazov_catalog
data vytvořená v softwaru ArcMAP soubor ve formátu MXD pro ArcGIS 10.2.1 vytvořená geodatabáze vektorizované císařské otisky vektorizovaná SMO-5 vektorizované současný stav rastr katalog pro CO Dělouš rastr katalog pro CO Varvažov
/pomocne_soubory /Telnice_RUIAN.shp /Usti_RUIAN.shp /Uzemi_DKM.shp /Libouchec_DKM.shp /Soucasny_stav.shp
císařské otisky pro k.ú. Varvažov
vytvořený shapefile z dat RÚIAN pro ORP Telnice vytvořený shapefile z dat RÚIAN pro ORP Ústí nad Labem ořezový polygon odopovídající vymezenému území pro vektorizaci Vektorová kresba pro část území spadajícího do k.ú. Knínice u Libouchce veškerá vektorová data spadající do zájmového území k.ú. Dělouš odpovídající současnému stavu
/zpracování_DMT2 /DMT.sxd /Rastr_Extract
data pro zpracování DMT soubor ve formátu SXD pro ArcScene 10.2.1 digitální model terénu z dat ZABAGED
/zpracovani_WMA /soubory_sd
*.sd soubory pro nahrání dat na fakultní server
57
