ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Metodika SBToolCZ. Manuál hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu zkrácená studijní verze

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební

Metodika SBToolCZ. Manuál hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu zkrácená studijní verze Ing. Martin Vonka, Ph.D. a kol.

Praha 2011

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Obsah

Předmluva Úvod do metodiky ........................................................................................

4

Použití metodiky ..........................................................................................

5

Popis metodiky ............................................................................................

6

Struktura kritérií a jejich váhy ......................................................................

10

Výstupy ........................................................................................................

16

Proces certifikace ........................................................................................

22

Používané pojmy .........................................................................................

24

Kriteriální listy - Environmentální kritéria ......................................................

27

Kriteriální listy - Sociální kritéria ...................................................................

73

Kriteriální listy - Ekonomika a management .................................................

112

Kriteriální listy - Lokalita ………………………...............................................

123

Přílohy jsou uvedeny v samostatném podlladu.

strana 2 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Předmluva Hodnocení komplexní kvality budov z hlediska širokého spektra kritérií udržitelnosti se v řadě zemí stává běžnou součástí projektového a realizačního procesu výstavby budovy. Různí účastníci tohoto procesu mají rozdílnou motivaci pro využití výsledků hodnocení. Záměrem státní správy je úspora strategických surovinových zdrojů a snižování ekologické zátěže, investoři a developeři očekávají získání marketingové výhody a uživatelé očekávají zvýšení kvality vnitřního prostředí budovy i jejího okolí a to vše při snížení celkových nákladů a dopadů na životní prostředí. Pro certifikaci kvality budov neexistuje jednotná metoda. V USA, Francii, Velké Británii, Německu, Japonsku a dalších státech se v poslední době rozšířilo používání národních certifikačních schémat, jejichž cílem je hodnotit budovu z hlediska principů udržitelné výstavby. Například v USA se používá metoda LEED vyvíjená organizací U.S. Green Building Council (USGBC), ve Velké Británii je hlavním certifikačním schématem BREEAM vyvíjený výzkumným ústavem British Research Establishment (BRE), ve Francii se používá metodika HQE vyvíjená Centre Scientifique et Technique du Bâtiment (CSTB), v Německu se používají systémy DGNB a BNB. V Itálii, Španělsku a Portugalsku se používají národní lokalizace mezinárodní metodiky SBTool. Objevuje se i komerční snaha používat některé původně národní certifikační systémy i v jiných zemích jako např. americký LEED nebo britský BREEAM a v posledním období i německý DGNB. Používání těchto systémů v jiných regionech bez důsledné lokalizace je však velmi problematické s ohledem na specifické klimatické a geomorfologické podmínky v různých regionech, jinou technologickou a materiálovou základnu, jiné tradice stavebnictví i jiné tradice ve formě bydlení. Je zřejmé, že priority v různých regionech světa i Evropy musí být zákonitě jiné. Jiné váhy důležitosti kritérií budou v teplých a suchých oblastech, jiné v oblastech s vyšším seizmickým rizikem, jiné v zemích s vyšším rizikem povodní, atd., atd. Nezanedbatelným a důležitým důvodem, proč preferovat vznik a používání lokálních regionálních hodnoticích metod je i bezpečnost a kontrola nad informacemi získávanými při hodnocení. Vedle národních certifikačních metodik existuje i obecné mezinárodní schéma SBTool vyvíjené organizací International Initiative for a Sustainable Built Environment (iiSBE), které nabízí rozsáhlou databázi kritérií udržitelné výstavby pro lokalizaci a použití v konkrétních podmínkách zúčastněných států. Mezi hodnoticí systémy vycházející z mezinárodní metodiky SBTool patří i česká metodika SBToolCZ, která je výsledkem několikaletého výzkumu centra CIDEAS na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Nástroj vznikl ve spolupráci s mezinárodní organizací iiSBE za podpory České společnosti pro udržitelnou výstavbu budov (CSBS) – iiSBE Czech a jsou v něm aplikovány i poznatky z řešení projektu 6. rámcového programu EU LEnSE a v současnosti probíhajících projektů 7. RP Perfection a SuPerBuildings, ve kterých jsou významně zapojeni rozhodující instituce zabývající se vývojem metod hodnocení budov jako je BRE (Velká Británie), CSTB (Francie), BBRI (Belgie), VTT (Finsko), a ve kterých je zapojena i Fakulta stavební ČVUT v Praze.

V prosinci 2010

Autoři

strana 3 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Úvod do metodiky Tradiční hodnocení staveb je zaměřeno především na ekonomickou stránku věci. Při současných trendech se však tato hodnocení stávají nedostatečnými a je třeba do nich zahrnout principy udržitelné výstavby. V tomto komplexním pohledu je nutné navíc srozumitelně uvažovat a posuzovat vazby stavby na životní prostředí, sociálně kulturní aspekty, a to nejlépe v celém životním cyklu budovy. Česká metodika pro hodnocení komplexní kvality budov – SBToolCZ (www.sbtool.cz) je založena na obecném mezinárodním schématu SBTool, které vyvíjí organizace International Initiative for a Sustainable Built Environment (iiSBE), a které nabízí národním pobočkám rozsáhlou databázi kritérií udržitelné výstavby pro lokalizaci a použití pro konkrétní podmínky zúčastněných států. SBToolCZ poskytuje pro fázi návrhu budov nástroj, který poukazuje na možnosti, jak danou budovu zlepšit ve sledovaných parametrech. Projektantům se tak dostává do rukou nástroj, který jim pomáhá navrhovat budovu v širších souvislostech a posuzovat i vlivy na okolí stavby. Sice jde o hodnotící metodiku, jejímž výstupem je certifikát kvality budovy, ale lze ji použít i jako návod, kterým projektant postupně prochází a nalézá podněty ke zlepšení kvality projektované budovy, a to vše v souladu s udržitelnou výstavbou. Pozitivní dopad použití certifikační metody SBToolCZ na návrh budov

SBToolCZ je výsledkem dlouhodobého výzkumu v rámci výzkumného centra CIDEAS (Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí) na Fakultě stavební ČVUT, a to pracovní skupinou SUBSTANCE při Katedře konstrukcí pozemních staveb. Nástroj vznikl ve spolupráci s organizací iiSBE za podpory České společnosti pro udržitelnou výstavbu budov (CSBS) a jsou v něm aplikovány i poznatky z řešení projektu 6. rámcového programu Evropské Komise Methodology Development towards a Label for Environmental, Social and Economic Buildings (LEnSE).

strana 4 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Vývoj české metodiky prošel následujícími mezníky:

2005 - lokalizace mezinárodní verze GBTool, provedení dvou případových studií, 2007 - pilotní verze české metodiky SBToolCZ 2007, testování na 12 případových studiích, 2008 - 2009 - SBToolCZ 2008 používán ve výuce, hodnoceny studentské projekty, 2010 - oficiální spuštění metodiky SBToolCZ 2010 pro hodnocení bytových staveb, listopad 2010 - první certifikovaná budova. duben 2011 – druhá certifikovaná budova (pasivní rodinný dům), červen 2011 – oficiální spuštění metodiky SBToolCZ pro hodnocení administrativních budov.

Tato příručka popisuje metodiku SBToolCZ pro hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu – tzn. ve fázi projektové přípravy nebo po dokončení stavby a jejím uvedením do provozu, přičemž maximální doba provozu je jeden rok. Metodika byla oficiálně zveřejněna v červnu 2010. Tato publikace byla aktualizována v prosinci 2010. Logo SBToolCZ

Použití metodiky Metodika popsaná v tomto manuálu slouží výhradně pro hodnocení staveb pro bydlení – tedy pro bytové i rodinné domy. Zároveň je metodika určena výhradně pro hodnocení fáze návrhu těchto staveb. Pokud se v hodnoceném objektu nacházejí prostory, které nejsou určeny k trvalému bydlení (komerční a jiné využití) a objekt splňuje podmínku, že více jak 50% plochy je určeno pro bydlení, nahlíží se na objekt při hodnocení jako na bytový.

strana 5 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Popis metodiky Rozsah kritérií, která vstupují do hodnocení budovy, se liší dle typu budovy (obytné budovy, administrativní budovy, komerční objekty, aj.) a dle fáze životního cyklu, který je posuzován (fáze projektové přípravy, výstavby, uvedení do provozu, provoz budovy). Struktura kritérií a váhy mezi nimi jsou navrženy v souladu s principy udržitelné výstavby a výsledné hodnocení má především sloužit pro potřeby a ochranu veřejného zájmu a kvalitního vystavěného prostředí. Struktura kritérií zohledňuje fakt, že hodnocení probíhá ve fázi návrhu budovy, kdy ne zrovna všechny informace o objektu jsou známy a jsou k dispozici. Zrovna tak je toto zohledněno ve vlastních algoritmech hodnocení jednotlivých kritérií. Budova a její okolí jsou definovány souborem vlastností a konstant, které jsou v rámci regionu neměnné a nezávislé na budově (jedná se např. o emisní faktory a konverzní faktory pro přepočet konečné spotřeby energie na energii primární – viz příloha P.02). Tento soubor vlastností a konstant, který definuje posuzovanou budovu a její okolí, vstupuje do kriteriálních listů. Kriteriální listy jsou těžištěm metodiky SBToolCZ a v nich je popsán algoritmus hodnocení daných kritérií. Kriteriální listy, které jsou nedílnou součástí této příručky, obsahují následující položky:

Záměr hodnocení, Indikátor, Kontext, Literatura a další zdroje informací, Popis (algoritmus) hodnocení, Kriteriální meze (benchmarky).

Každé kritérium má svůj indikátor a jeho hodnota může být jak číselná, tak i slovní – kritéria se tak dělí na dvě základní skupiny:

kritéria kvantitativní – hodnoty indikátoru jsou číselné, kritéria kvalitativní – hodnoty indikátorů nelze číselně specifikovat, jejich hodnocení je slovní.

Pomocí algoritmu hodnocení se stanoví hodnota předepsaného Indikátoru a pomocí kriteriálních mezí (benchmarků) se tato hodnota normalizuje na jednotnou stupnici. To znamená, že se hodnota kritéria převede na stupnici 0 až +10. Hodnota 10 odpovídá nejlepším dostupným technologiím, 5 bodů koresponduje s velmi kvalitní výstavbou, 0 vyjadřuje stav obvyklý v regionu nebo splnění legislativních požadavků (pokud jsou nadefinovány).

strana 6 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

normalizovaná hodnota - body

Normalizační funkce kvantitativního kritéria 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 hodnota indikátoru - kvantitativní

U někerých kritérií je normalizace obrácená – více bodů se uděluje za menší hodnotu kvantitativního indikátoru.

normalizovaná hodnota - body

Normalizační funkce kvalitativního kritéria 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 hodnota indikátoru - kvalitativní

Tvorba benchmarků je jeden z pilířů metodiky a vychází především ze statistických dat (např. provozní energie, svázané energie, provozní emise, aj.), nebo jsou stanoveny na základě panelu vědeckých pracovníků (např. u uživatelského komfortu, dostupnosti služeb, aj.). Výsledné body ze všech kritérií se následně přenásobí váhami, vážené body jednotlivých kritérií se sečtou a dostane se tak celkový výsledek (opět v rozsahu 0 až 10), jehož hodnota reprezentuje úroveň komplexní kvality předmětné budovy.

strana 7 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Základní princip multikriteriálního hodnocení budova: tvar, geometrie popis

okolí lokalita situace

region zdroje energie stavební průmysl

normalizace hodnoty indikátoru benchmarky: 0-10

multikriteriální hodnocení: naváhovnání (stupnice 010)

váhy dle panelu expertů

váhy kategorií

kritérium --> indikátor --> algoritmus hodnocení --> hodnota indikátoru

výsledné vážené body (minimum= 0 bodů=stan dardní kvalita budovy, maximum= 10 bodů =velmi vysoká kvalita) --> certifikát kvality

Následující obrázek podrobně popisuje algoritmus hodnocení metodikou SBToolCZ a ukazuje systém multikriteriálního vyhodnocení. V obrázku jsou použity následující znaky a zkratky: iE.01, iE.n - hodnota indikátoru environmentální skupiny (skupina E) iS.01, iS.n - hodnota indikátoru kritéria z oblasti sociální (skupina S) iC.01, iC.n - hodnota indikátoru skupiny ekonomika a management (skupina C) iL.01, iL.n - hodnota indikátoru skupiny lokalita (skupina L) kE.01, kE.n - pomocí kriteriálních mezí normalizovaná hodnota indikátoru environmentální skupiny (skupina E) kS.01, kS.n, kC.01, kC.n, kL.01, kL.n - ekvivalentě k předchozím vE.01, vE.n - váha daného kritéria environmentální skupiny (skupina E) vS.01, vS.n, vC.01, vC.n, vL.01, vL.n - ekvivalentě k předchozím HE - celkový počet normalizovaných a naváhovaných bodů ze všech kritérií z environmentální skupiny (skupina E); HE dosahuje hodnot min. 0 a max. 10 HS, HC, HL – ekvivalentně k HE vE - váha environmentální skupiny kritérií (skupina E) vS, vC - ekvivalentě k vE H - celkový počet normalizovaných a naváhovaných bodů ze všech kritérií skupiny E, S a C (skupina L do tohoto hodnocení nevstupuje – má nulovou váhu); H dosahuje hodnot min. 0 a max. 10

strana 8 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Algoritmus hodnocení metodikou SBToolCZ naváhování ve skupině

normalizace kritéria

naváhování skupin

kritérium E.01 iE.01

kE.01

vE.01

kE.01 . vE.01

kE.02

vE.02

kE.02 . vE.02

kE.i

vE.i

kE.i . vE.i

kE.n

vE.n

kE.n . vE.n

kritérium E.02 iE.02 ... kritérium E.i ... iE.i ... kritérium E.n iE.n

n

Σ vE.i = 100%

i=1

n

HE = Σ (kE.i . vE.i)

vE

HE . vE

vS

HS . vS

vC

HC . vC

i=1

kritérium S.01 iS.01

kS.01

vS.01

kS.01 . vS.01

kS.n

vS.n

kS.n . vS.n

... kritérium S.n iS.n

n

Σ vS.i = 100%

i=1

n

HS = Σ (kS.i . vS.i) i=1

kritérium C.01 iC.01

kC.01

vC.01

kC.01 . vC.01

kC.n

vC.n

kC.n . vC.n

... kritérium C.n iC.n

n

Σ vC.i = 100%

i=1

n

HC = Σ (kC.i . vC.i) i=1

kritérium L.01 iL.01

kL.01

vL.01

kL.01 . vL.01

kL.n

vL.n

kL.n . vL.n

... kritérium L.n iL.n

n

Σ vL.i = 100%

i=1

n

HL = Σ (kL.i . vL.i) i=1

H = HE.vE + HS.vS + HC.vC

strana 9 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Výstupem z procesu hodnocení je nejen Protokol podrobně dokumentující vlastní hodnocení, ale i certifikát, který stručně zobrazuje dosažené skóre v jednotlivých kritériích – viz kapitola Výstupy. Struktura kritérií a jejich váhy V případě bytových budov se metodikou SBToolCZ hodnotí 33 kritérií pro fázi návrhu. Struktura hodnocených kritérií v metodice SBToolCZ je rozdělena v souladu s principy udržitelné výstavby do třech základních skupin: (1) environmentální (životní prostředí), (2) sociální (nebo-li také sociálně-kulturní), (3) ekonomika a management. Tyto jsou doplněny o čtvrtou skupinu, která se sice hodnotí a výsledek se prezentuje, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality: (4) kritéria týkající se lokality budovy.

ekonomika a management

sociální kritéria

environmentální kritéria

Základní struktura metodiky SBToolCZ

lokalita

Skupina environmentálních kritérií obsahuje celkem 12 kritérií (označení E.01 až E.12), sociální skupina má kritérií 11 (S.01 až S.11), Ekonomika a management má 4 kritéria (C.01 až C.04) a kritérií týkajících se lokality budovy je celkem 6 (L.01 až L.06). Následující tabulky obsahují názvy kritérií ve čtyřech skupinách kritérií, zároveň jsou uvedeny jejich váhy. Systém získání vah je pak popsán dále v textu.

strana 10 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Struktura environmentálních kritérií – Životní prostředí kritérium

váha

E. 01 Potenciál globálního oteplování (GWP)

15%

E. 02 Potenciál okyselování prostředí (AP)

6%

E. 03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP)

2%

E. 04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP)

4%

E. 05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP)

4%

E. 06 Využití zeleně na pozemku

6%

E. 07 Využití zeleně na střechách a fasádách

4%

E. 08 Spotřeba pitné vody

7%

E. 09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů

21%

E. 10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě

12%

E. 11 Využití půdy

13%

E. 12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku

6%

Struktura kritérií v Sociálně-kulturní oblasti kritérium

váha

S.01 Vizuální komfort

10%

S.02 Akustický komfort

11%

S.03 Tepelné pohoda v letním období

10%

S.04 Tepelné pohoda v zimním období

10%

S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů

12%

S.06 Uživatelský komfort

9%

S.07 Bezbariérový přístup

10%

S.08 Zajištění zabezpečení budovy

5%

S.09 Flexibilita využití budovy

7%

S.10 Prostorová efektivita

7%

S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

9%

Struktura kritérií v oblasti Ekonomika a management kritérium

váha

C.01 Analýza provozních nákladů

43%

C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace

12%

C.03 Autonomie provozu

8%

C.04 Management tříděného odpadu

37%

strana 11 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Struktura kritérií v oblasti Lokalita kritérium

váha

L.01 Biodiverzita

15%

L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci

14%

L.03 Dostupnost služeb

14%

L.04 Dostupnost veřejné dopravy

22%

L.05 Bezpečnost budovy a okolí

14%

L.06 Živelná rizika

21%

Z výše uvedeného je zřejmé, že v každé oblasti jsou kritéria naváhována zvlášť – tedy součet vah všech kritérií jednotlivých oblastí je roven 100%. Samostatně jsou pak naváhovány tři oblasti hodnocení (Lokalita jako skupina kritérií, které ve fázi návrhu nelze projektantem/architektem přímo ovlivnit, má váhu 0%), a to dle následujících vah. Celkové váhy skupina

váha

E. Životní prostředí

50%

S. Sociálně-kulturní oblast

35%

C. Ekonomika a management

15%

L. Lokalita

0% 100% Celkové váhy skupin C. Ekonomika a management L. Lokalita 15% 0%

S. Sociálně‐ kulturní oblast 35%

E. Životní prostředí 50%

Následující grafy prezentují v obrazové podobě váhy, které jsou vyčísleny v tabulkách výše. Je z nich patrný jasný důraz metodiky na environmentální kritéria. Nejvyšší váhu jak v celkové struktuře (10,5%), tak i v oblasti Životní prostředí (21%) má kritérium E. 09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů.

strana 12 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Váhy kritérií v jednotlivých skupinách

Životní prostředí E.05 E.04 4% 4%

Sociálně‐kulturní oblast

E.03 2%

E.07 4%

S.08 5%

S.10 7%

E.09 21%

S.05 12%

S.09 7%

E.12 6% E.06 6%

S.02 11%

S.11 9% S.01 10%

E.01 15%

E.02 6%

S.06 9%

E.08 7%

S.03 10%

S.07 10%

E.11 13%

E.10 12%

S.04 10%

Lokalita

Ekonomika a management C.03 8%

L.03 18%

L.04 27%

C.02 12% C.01 43% L.02 18%

L.06 19%

C.04 37%

L.01 18%

Váhy kritérií v rámci všech skupin kritérií S.07; S.04; 3,5% 3,5% S.06; 3,2% S.11; 3,2% S.03; 3,5% E.02; 3,0% S.01; 3,5% E.06; 3,0% E.08; 3,5% E.12; 3,0% S.02; 3,9%

S.09; 2,5% S.10; 2,5% E.04; 2,0%

S.05; 4,2% Jiné; 16,7% C.04; 5,6%

E.05; 2,0% E.07; 2,0% C.02; 1,8%

E.10; 6,0%

S.08; 1,8% E.09; 10,5%

C.01; 6,5% E.11; 6,5%

C.03; 1,2% E.03; 1,0%

E.01; 7,5%

strana 13 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Váhy, které byly představeny výše, jsou vytvořeny pomocí panelu expertů, a to na základě bodování kritéria ve stupnici 1-3 ve čtyřech úrovních pohledu: (1) Intenzita vlivu daného kritéria (pohled hodnotitele, kdy se boduje jak moc je silný vliv projektované budovy v tom daném kritériu na vystavěné prostředí a jak sledovaná vlastnost budovy intenzivně ovlivňuje své okolí, či region): silný vliv = 3, střední vliv = 2, slabý vliv = 1. (2) Prostorový dosah potencionálního vlivu hodnoceného kritéria (Jak moc velký prostorový dosah má dané kritérium?): globální vliv = 3, regionální vliv = 2, budova a blízké okolí = 1. (3) Doba trvání potenciálního vlivu hodnoceného kritéria (tzn. jaká pružnost a možnost ovlivnit záměr hodnoceného kritéruia v čase? Na jak dlouhou dobu determinuje výstavba budovy kvalitu hodnoceného kritéria?): více než 50 let = 3, 10-50 let = 2, méně než 10 let = 1. (4) Národní priorita sledování daného vlivu (Váš osobní náhled v otázce, do jaké míry si myslíte, že dané kritérium je, nebo by mělo být v popředí veřejného zájmu): vysoká priorita = 3, střední priorita = 2, nízká priorita = 1. Panelu expertů se zúčastnilo 30 odborníků z různých oblastí a každý vyplnil tabulku kritérií dle výše uvedené metodiky. V případě, že se expert necítil dostatečně odborně kompetentní pro hodnocení některého z kritérií, nebo jej nechtěl hodnotit, tak mu byla dána možnost nevyplnit hodnocení na některé z úrovní pohledu. Některé položky u několika kritérií (především na úrovni prostorového dosahu kritéria) byly již předvyplněny, protože jejich hodnota je dána vlastní podstatou hodnoceného kritéria a je založena na odborném, všobecně uznávaném, pohledu. Na základě dodaných dat byly vytvořeny aritmetické průměry a váhy byly nastaveny úměrně na základě součinu čtyř hodnot z jednotlivých úrovní pohledu a zaokrouhlení ne celou jednotku. Matematicky se váha nějakého kritéria E.XX získá takto: Váha kritéria E.XX = (A x B x C x D) / (suma všech součinů A x B x C x D u všech kritérií ve skupině E) x 100%, kde A = Intenzita vlivu daného kritéria, B = Prostorový dosah potencionálního vlivu hodnoceného kritéria, C = Doba trvání potenciálního vlivu hodnoceného kritéria, D = Národní priorita sledování daného vlivu. Variační koeficient nepřekročil v žádném kritériu a v žádné úrovni pohledu 50%, ve většině případů se pohyboval do 25%. Aritmetické průměry u jednotlivých kritérií a úhlů pohledu vyčíleny na následujícím obrázku (jeho podoba také odpovídá šabloně, kterou vyplňovali odborníci v panelu expertů).

strana 14 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

In te

nz ita

vl iv u st ho ře dn dn o í v cen Pr liv é os = ho vl tor 2, kr iv ov sl ité = ý ab ria 3, do ý re sa vl (sil gi h iv ný on vl = ál ivu 1) vliv ní D = ob vl hod 3, iv a = noc trv 2 án , b en ív ud éh liv ov o k u a rité ho a >1 d bl ria 0 no Pr íz (g le ce ké lo io t= n rit ok bá éh a 2 ol lní v , o í= <1 k ko r 0 ité nt 1) le ri ex t= a tu ( 1) >5 ČR 0 le (v t= ys o 3, m ká al p á ri = or 1) ita = 3, st ře dn í= 2,

Výsledné aritmetické průměry dle panelu expertů

2,4 2,2 1,6 2,0 1,6 2,3 1,9 2,4 2,9 2,7 2,4 2,2

3,0 2,0 2,0 3,0 2,0 1,6 1,4 2,0 3,0 2,2 2,2 1,7

3,0 2,0 1,0 2,0 1,7 2,2 2,0 2,2 2,7 2,5 2,9 2,3

2,2 2,0 1,7 1,2 2,3 2,3 2,2 2,2 2,8 2,6 2,8 2,3

E. 01 E. 02 E. 03 E. 04 E. 05 E. 06 E. 07 E. 08 E. 09 E. 10 E. 11 E. 12

environmentální kritéria Potenciál globálního oteplování (GWP) Potenciál okyselování prostředí (AP) Potenciál eutrofizace prostředí (EP) Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) Využití zeleně na pozemku Využití zeleně na střechách a fasádách Spotřeba pitné vody Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Použití konstrukčních materiálů při výstavbě Využití půdy Podíl dešťové vody zachycené na pozemku

2,5 2,5 2,4 2,4 2,7 2,6 2,3 1,9 2,0 2,0 2,2

1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,2

2,5 2,4 2,4 2,5 2,5 2,1 2,4 1,8 2,4 2,6 2,1

2,1 2,4 2,1 2,1 2,2 2,0 2,3 1,8 1,8 1,8 2,1

S.01 S.02 S.03 S.04 S.05 S.06 S.07 S.08 S.09 S.10 S.11

kritéria sociální Vizuální komfort Akustický komfort Tepelné pohoda v letním období Tepelné pohoda v zimním období Zdravotní nezávadnost materiálů Uživatelský komfort Bezbariérový přístup Zajištění zabezpečení budovy Flexibilita využití budovy Prostorová efektivita Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

2,5 2,1 1,7 2,5

2,0 1,0 1,0 2,2

2,6 2,2 2,1 2,1

2,5 2,0 1,6 2,5

C.01 C.02 C.03 C.04

kritéria z oblasti ekonomika a management Analýza provozních nákladů Zajištění prováděcí a provozní dokumentace Autonomie provozu Management tříděného odpadu

2,0 2,2 2,3 2,7 2,1 2,3

2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 1,9

2,5 2,1 1,8 2,0 2,1 2,8

2,0 2,0 2,3 2,6 2,2 2,3

L.01 L.02 L.03 L.04 L.05 L.06

kritéria týkající se lokality budovy Biodiverzita Dostupnost veřejných míst pro relaxaci Dostupnost služeb Dostupnost veřejné dopravy Bezpečnost budovy a okolí Živelná rizika

strana 15 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Výstupy Výstupy z hodnocení jsou následující:

certifikát kvality budovy - grafický symbol, certifikát kvality budovy – prezentační dokument, protokol – podrobná zpráva z hodnocení.

Certifikát kvality budovy Na základě dosažených bodů se budově přiřadí certifikáty kvality, a to následovně:

budova certifikována, bronzový certifikát kvality, stříbrný certifikát kvality, zlatý certifikát kvality.

Certifikát kvality budovy se přiřazuje dle počtu bodů, jejichž meze shrnuje následující tabulka. certifikát kvality budovy certifikát

0 – 3,9

bronzový

4 – 5,9

stříbrný

6 – 7,9

zlatý

8 - 10

body

Výsledné dosažené skóre se prezentuje jako číselná hodnota zaokrouhlená na jedno desetinné místo. Kvalitu budovy lze samostatně prezentovat grafickým symbolem, který je také součástí Certifikátu kvality budovy.

Certifikát kvality budovy – grafický symbol

strana 16 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Výsledné certifikáty kvality

10 9

velmi vysoká kvalita budovy

8 7

vysoká kvalita budovy

6 5

dobrá kvalita budovy

3 2 1

standardní kvalita budovy

4

0

certifikát kvality budovy certifikát bronzový stříbrný zlatý

body 0 – 3,9 4 – 5,9 6 – 7,9 8 ‐ 10

Certifikát kvality budovy Certifikát kvality budovy stručně prezentuje základní vlastnosti budovy a dosažený stupeň hodnocení. Certifikát obsahuje následující informace:

adresa projektované budovy, případně název budovy, zadavatel, hodnocení budovy ve třech oblastech kritérií celkové hodnocení budovy, hodnocení lokality, dosažený certifikát kvality (grafický symbol), uvedení fáze hodnocení (rozlišují se dvě podoby Certifikátu, a to dle fáze, ve které se budova hodnotí – viz kapitola Proces certifikace), pořadové číslo certifikátu, datum vystavení, jméno subjektu, který provedl hodnocení a vystavil Certifikát, stručné vypsání dvou až pěti pozitivních vlastností budovy.

Certifikát se vystavuje na webu www.sbtool.cz v sekci certifikovaných projektů.

strana 17 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Certifikát kvality budovy (vzor)

Tento certifikát zadavatel obdrží elektronicky a dále je nedílnou součástí přílohy v Protokolu (v podobě tisku na formát A4). Certifikát kvality budovy je volitelně doplněn o další stranu (resp. samostatný list), která blíže představuje dosažené skore v jednotlivých kritériích a vyčísluje vybrané environmentální parametry.

strana 18 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Certifikát kvality budovy – volitelná příloha (vzor)

Tento list lze prezentovat dle přání zadavatele, ale určitě bude uveden v příloze Protokolu.

strana 19 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Protokol Protokol je základním dokumentem, který podrobně popisuje proces hodnocení a shrnuje vyhodnocení jednotlivých kriteriálních listů. Tento dokument nemá formálně předepsanou podobu, nicméně musí obsahovat minimálně následující položky a informace:

identifikační údaje zadavatele a zpracovatele, základní informace o hodnocené budově, její typ a fáze hodnocení, stručný popis použité metodiky, včetně uvedení struktury kritérií a vah (SBToolCZ 2010), podrobnější popis hodnocené budovy a lokality, základní ukazatele (zastavěná plocha, podlahová plocha, počet bytů, aj.), hodnocení jednotlivých kritérií s uvedenými vstupními daty a kontrolovatelným výpočtem dle algoritmu uvedeného v kriteriálních listech, normalizace kritérií pomocí Kriteriálních mezí, shrnutí výsledků hodnocení – uvedení dosažených počtu bodů v jednotlivých kritériích (v tabulce i graficky), vážených bodů a celkových bodů – celkem 4 tabulky a 4 grafy – pro každou skupinu kritérií zvlášť, závěr dokumentující dosažený stupeň kvality budovy, příloha – výsledný certifikát kvality.

Důležitou částí protokolu je shrnutí dosažených normalizovaných bodů u jednotlivých kritérií a proces přenásobení vahami. K tomu se využijí následující tabulky.

Podoba výsledné shrnující tabulky (pro E. Životní prostředí) kritérium E. 01 Potenciál globálního oteplování E. 02 Potenciál okyselování prostředí E. 03 Potenciál eutrofizace prostředí E. 04 Potenciál ničení ozonové vrstvy E. 05 Potenciál tvorby přízemního ozonu E. 06 Využití zeleně na pozemku E. 07 Využití zeleně na střechách a fasádách E. 08 Spotřeba pitné vody E. 09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E. 10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E. 11 Využití půdy E. 12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku CELKEM

normalizované body *

váha

vážené body **

15% 6% 2% 4% 4% 6% 4% 7% 21% 12% 13% 6% -

-

HE **

* zaokrouhluje se na jedno desetinné místo ** zaokrouhluje se na dvě desetinná místa

strana 20 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Podoba výsledné shrnující tabulky (pro S. Sociálně-kulturní oblast) kritérium S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel CELKEM


váha

vážené body **

10% 11% 10% 10% 12% 9% 10% 5% 7% 7% 9% -

-

HS **

Podoba výsledné shrnující tabulky (pro C. Ekonomika a management) kritérium C.01 Analýza provozních nákladů C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace C.03 Autonomie provozu C.04 Management tříděného odpadu CELKEM


váha

vážené body **

43% 12%

-

8% 37% -

HC **

Podoba výsledné shrnující tabulky (pro L. Lokalita) kritérium L.01 Biodiverzita L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci L.03 Dostupnost služeb L.04 Dostupnost veřejné dopravy L.05 Bezpečnost budovy a okolí L.06 Živelná rizika CELKEM


váha

vážené body **

15% 14%

-

14% 22% 14% 21% -

HL **

Pozn.: Pokud auditor používá při hodnocení tabulkový procesor (např. Excel), pak zaokrouhlování ve výpočtech není třeba dodržovat, zaokrouhluje se pouze v souhrnných a prezentačních tabulkách, které jsou uvedeny např. v Protokolu.

strana 21 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Podoba výsledné shrnující tabulky skupina kritérií E. Životní prostředí S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita CELKEM

vážené body **

váha

HE HS HC HL -

50% 35% 15% 0% -

finální celkové skóre *

0 H*

Výše uvedené tabulky přehledně zobrazují dosažené výsledky (body) v jednotlivých kritériích, nicméně pro lepší názornost je lze i shrnout ve sloupcovém grafu. Protokol lze v případě vznesení požadavku ze strany zadavatele doplnit o optimalizační návrhy a komentáře, které by vedly ke zlepšení kvality navrhované budovy. Protokol je neveřejný dokument, rozsah jeho použití si určuje zadavatel hodnocení. Proces certifikace Zásady při hodnocení metodikou SBToolCZ a výstupů z něj jsou následující:

Dobrovolnost – hodnocení není předepsané žádným legislativním předpisem, jeho použití závisí pouze na vlastním rozhodnutí objednatele hodnocení. Pravdivost a věrohodnost – hodnocení je založeno na jasných a objektivních podkladech dodaných objednatelem. Všechna vstupní data musí být věrohodně podložena. Ověřitelnost – nedílnou součástí každého hodnocení je podrobný protokol obsahující popis všech podkladů a zdůvodnění hodnocení. Porovnatelnost – výstupy z různých hodocení stejných typů budov a stejných fází musí být mezi sebou navzájem porovnatelné. Srozumitelnost a transparentnost – vlastní protokol z hodnocení musí být proveden jasně a transparentně (což souvisí s bodem Ověřitelnost).

Tato metodika pro fázi návrhu předpokládá zahájení procesu certifikace nejdříve v době, kdy je dostupná alespoň dokumentace pro stavební povolení. Dostupné musí být v zásadě následující data a informace:

situace stavby (lokalita výstavby), energetická bilance budovy (průkaz energetické náročnosti budovy), projektová dokumentace na takové úrovni, aby bylo možné vytvořit výkaz výměr použitých materiálů (pokud výkaz výměr není v rámci PD zpracován), technické zprávy z profesí na úrovni DPS, dokumentace ze stavební fyziky – tepelná stabilita, hluková studie, aj.

strana 22 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Vzhledem k možné řadě změn v projektu, nebo v následné fázi výstavby, které mohou během vlastního certifikačního procesu proběhnout, se tato metodika používá pro hodnocení dvou samostatných etap: (1) Hodnocení projektu budovy ve fázi návrhu, (2) Hodnocení budovy po kolaudaci (dle skutečného provedení). Který typ hodnocení se zvolí, záleží na zadavateli certifikačního procesu a na realizačním stavu předmětné budovy. Tzn., pokud má projekt stavební povolení a budova není dosud zkolaudována, tak se hodnocení provádí dle bodu (1) a v případě zájmu zadavatele lze po kolaudaci provést nové hodnocení, a to dle bodu (2), které sice je aktualizací certifikace dle (1), ale stále je hodnocením samostatným a novým včetně odlišného Certifikátu kvality budovy. Ten je obsahově stejný, jen je odlišen barevně a v jedné z kolonek je uvedeno místo textu „Hodnocení ve fázi projektu“ text „Hodnocení skutečného provedení“. Certfikát dle (1) má modrý poklad textových polí, u certfikátu dle (2) je podklad zelený. Budova se může touto metodikou hodnotit i ve stavu po kolaudaci, a to tedy dle bodu (2) a aniž byl proveden proces dle (1). Toto hodnocení by ale nemělo nastat později než 1 rok po kolaudaci. V opačném případě se budova certifikuje již metodikou určenou pro hodnocení budov ve fázi provozu. Certifikáty hodnocených budov se veřejně prezentují na webu metodiky – www.sbtool.cz.

Certifikáty kvality budovy – barevné odlišení dle realizačního stavu předmětné budovy

strana 23 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ

Používané pojmy Energonositel Energonositelem je hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů. Definice převzata z §2 vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Celková konečná spotřeba (provozní) energie je energie na vstupu do budovy, zahrnuje veškerou spotřebu energií (vytápění, příprava TUV, vaření, elektrospotřebiče, energie ztracená při přeměně v místě spotřeby – např. účinnost kotle, apod.); je to prakticky energie, která je fakturována spotřebiteli na základě naměřených hodnot instalovanými měřidly (elektroměr, plynoměr, apod.). Celková spotřeba (provozní) primární energie je energie měřená na úrovni přírodních zdrojů, lze ji pojmout jako primární energii pouze z neobnovitelných (např. uhlí, ropa) nebo pouze z obnovitelných (např. biomasa, Slunce) zdrojů nebo jako celkovou. Pro přepočet z konečné spotřeby energie na energii primární se používají konverzní faktory. Konverzní faktor [-] Aby bylo do místa potřeby energie dodáno požadované množství, musí být energie přeměňována z jedné formy do druhé. Zde vlivem nedokonalé účinnosti přeměny a distribuce energie dochází ke ztrátám. Je tedy nutné posuzovat nejen spotřebu energie v místě spotřeby (tzv. konečná spotřeba energie), ale také v místě vzniku energie, tedy tzv. primární energii. Ta pak vyjadřuje dopad spotřeby energie mnohem objektivněji, než-li konečná spotřeba energie. Obnovitelné zdroje energie (dále jen „OZE“) představují podle §2 zák. č. 406/2000 Sb. v pozdějším znění obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu. Ekvivalentní emise oxidu uhličitého Ekvivalent CO2 (oxidu uhličitého) je míra užívaná k porovnání emisí složených z různých skleníkových plynů na základě jejich potenciálu pro globální oteplování (GWP). Ekvivalentní emise CO2 pro plyn se odvodí násobením počtu tun plynu příslušným potenciálem GWP. Ve výpočtech metodiky SBToolCZ se již používají emisní faktory těchto ekvivalentních emisí (dle metodiky v programu GEMIS). Stejným principem jsou nadefinovány další ekvivalentní emise, jen se liší dopad – např. u oxidu siřičitého (SO2) je dopadem acidifikace.

strana 24 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je víc než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Budova bytová je stavba, v níž se alespoň polovina podlahové plochy používá pro obytné účely. Zastavěná plocha budovy je plocha zastavěná stavbou (budovou) a jinými objekty vč. přístavků, které jsou konstrukčně spojeny s těmito objekty. Zastavěná plocha se měří v místě styku stavby s terénem, a to jako plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. Celková vnitřní podlahová plocha vytápěná [m2] je podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnějšími stěnami a bez vnitřních svislých konstrukcí, bez neobyvatelných sklepů a dalších oddělených nevytápěných prostor. Celková vnitřní užitná podlahová plocha [m2] je podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená vnějšími stěnami a bez vnitřních svislých konstrukcí. Podlahová plocha prostorů, které procházejí přes více podlaží (např. schodiště), se započítává v každém podlaží. Svázaná spotřeba energie, svázané emise CO2 a SO2 Těžba surovin na výrobu stavebních materiálů, jejich výroba, doprava, zabudování do stavby a další kroky životního cyklu stavebních materiálů a konstrukcí jsou spojeny s produkcí emisí a se spotřebou energie; každý objekt, stejně jako každá dílčí konstrukce a stavební materiál, tedy vykazuje určité emise a určitou spotřebu energie svázanou s jejich vlastní existencí. Environmentální dopad (= dopad na životní prostředí) je jakákoli změna v životním prostředí, ať nepříznivá, či příznivá, která je zcela nebo částečně způsobena činností, výrobky či službami organizace (dle ISO 14050). Obnovitelný konstrukční materiál je takový materiál, který se v přírodě během krátké doby přirozeně obnovuje, nebo je ho v přírodě zřejmý nadbytek. Mezi typicky obnovitelné materiály se řadí produkty fotosyntézy, a to dřevo, sláma, technické konopí, rákos, aj. Z živočišné produkce lze uvést např. ovčí vlnu. Recyklovaný konstrukční materiál je takový materiál, který kompletně, nebo částečně vznikl recyklací materiálu (stavebního, nebo i z jiné oblasti), nebo je odpadem z jiného procesu. Řadí se sem materiály jako například: recyklované kovy, recyklovaný beton, materiály (desky) z tetrapakových obalů, výrobky z recyklovaného plastu (stropní vložky, latě, zatravňovací dlaždice, ...), aj. Odpadem z jiného procesu může být např. popílek (jako příměs do betonu), nebo sklo (vstup do výroby tepelných izolací).

strana 25 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

SBToolCZ Plnohodnotně recyklovatelný materiál je takový materiál, jehož recyklací vznikne materiál o stejných, nebo téměř stejných vlastnostech, jaké měl původní – např. kovy (ocel, hliník, měď, …), popř. dřevo (pokud to jeho forma a konstrukční užití dovolí). Recyklovatelný materiál s „down-cycling“ efektem (částečně recyklovatelný materiál) Recyklací materiálů s „down-cycling“ efektem vzniká materiál s horšími vlastnostmi, než jaké měl původní materiál (např. zdivo, které se po rozdrcení použije jako zásypový materiál). Urbanizované území území zastavěné budovami kontinuálně či přerušovaně, odpovídající kategorii využívání půdy definované jako uměle vytvořené plochy. Neurbanizované území (zelené louky) půda nezasažená výstavbou, která odpovídá některé ze tříd klasifikace půdních povrchů dle kategorizace katastru nemovitostí. Vnitřní prostředí je prostředí uvnitř budovy, které je definováno výpočtovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž parametry jsou předepsány technickými, hygienickými a jinými normami a předpisy. Definice převzata z §2 vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Veřejná zeleň je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi. Veřejná doprava je doprava provozovaná za předem určených a vyhlášených přepravních a tarifních podmínek a přístupná každému zájemci. Pro potřeby této metodiky se mezi tuto dopravu řadí silniční linková doprava (autobusy), drážní doprava (tramvaje, metro, městská železniční doprava, trolejbusy). Všechny výše uvedené typy musí být provozovány podle předem vyhlášeného jízdního řádu.

strana 26 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

Environmentální kritéria

E. 01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E. 02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E. 03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E. 04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E. 05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E. 06 Využití zeleně na pozemku E. 07 Využití zeleně na střechách a fasádách E. 08 Spotřeba pitné vody E. 09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E. 10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E. 11 Využití půdy E. 12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku

E.05 E.04 4% 4%

E.07 4%

E.03 2%

E.09 21%

E.12 6% E.06 6% E.01 15%

E.02 6% E.08 7% E.10 12%

E.11 13%

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.01

Potenciál globálního oteplování (GWP)

Záměr hodnocení Snížení množství emisních ekvivalentů oxidu uhličitého vzniklých jak v průběhu provozu budovy, tak jako důsledek výstavby. Jedná se tedy o redukci emisí CO2,ekv. vzniklých v souvislosti s energií spotřebovanou během celoročního provozu budovy a snížení množství svázané produkce emisí CO2,ekv. v použitých konstrukčních materiálech. Indikátor Roční emisní ekvivalenty CO2 v kg vztažené na 1 m2 vnitřní užitné podlahové plochy.

fáze návrhu

E. Životní prostředí E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP)

Kontext

E.06 Využití zeleně na pozemku

Kjótský protokol je dokumentem k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Protokol vstoupil v platnost 16. 2. 2005 po ratifikaci 55 státy, které zároveň svými celkovými emisemi skleníkových plynů pokrývají 55% celkových emisí skleníkových plynů všech ekonomicky vyspělých států dle stavu v roce 1990. Kjótský protokol sleduje oxid uhličitý CO2, oxid dusný N2O, metan CH4, fluorid sírový SF6, hydrofluorokarbony HFCs a perfluorokarbony PFC.

E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách

Emise CO2 pocházející z energetiky (včetně výroby energie a její spotřeby průmyslem, domácnostmi, dopravou a dalšími) představují zdaleka nejdůležitější faktor odpovědný za skleníkový efekt (z průmyslových zemí pochází asi 80% těchto emisí). Proto je energetika jedno z nejdůležitějších odvětí, na které by se měly zaměřit místní samosprávy. Množství emisí CO2 v provozu budovy běžně posuzuje metodika energetického auditu prováděného dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. Metodika pouze vyčísluje celkové emise CO2 a neporovnává je s žádnou referenční hladinou. Navíc pro vyčíslení potenciálu globálního oteplování je vhodné užívat ekvivalentní emise CO2 a ne prosté emise CO2. Tyto ekvivalentní emise zahrnují totiž v sobě řadu dalších emisních plynů, které mají dopad na globální oteplování (např. metan, oxid dusný, freony, aj.). Navíc je vhodné při hodnocení, a to v souladu se Směrnicí Rady 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění, zahrnout emise CO2,ekv. vzniklé v celém procesním řetězci příslušné technologie výroby tepla a energie.

E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

V současné době, kdy je snaha snižovat spotřebu provozní (primární) energie a obecně i emise škodlivých plynů, vystupují stále více do popředí hodnoty spotřeby energie a produkce emisí svázané s vlastní existencí budovy (její výstavbou, včetně výroby stavebních materiálů a konstrukcí, údržbou, rekonstrukcemi, demolicí) - tzv. svázaná spotřeba energie (někdy též šedá, nebo zabudovaná energie) a svázané produkce emisí.

strana 28 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.01


fáze návrhu

Poměr mezi svázaným množstvím emisí (z výroby stavebních hmot a realizace budovy) a provozními emisemi se u budov postupně výrazně mění. Z provedených parametrických studií vyplývá, že zatímco pro starší budovy můžeme za typický považovat poměr svázané produkce emisí CO2 a provozních emisí CO2 cca 1:10 až 1:40, u nových budov, zejména nízkoenergetických (až pasivních budov) je tento poměr menší – cca 1:8 a méně. Proto se v hodnocení zohledňují i emise vzniklé v důsledku výstavby budovy. Literatura a další zdroje informací Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (§ 6a „Energetická náročnost budov“) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Vyhláška č. 425/2004 Sb. kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Lineární bilanční model GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) (www.oeko.de) + česká databáze GEMIS CZ (www.cityplan.cz) Österreichisches Institut für Baubiologie und -ökologie - www.ibo.at Waltjen, T.: Ökologischer Bauteilkatalog. Bewertete gängige Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 1999 Mötzl, H., Zelger, T.: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000 Waltjen a kol.: Passivhaus-Bauteilkatalog - Ökologisch bewertete Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 2008 Elektronischer Bauteilkatalog - www.bauteilkatalog.ch ČSN EN ISO 14040-14049: Environmentální management – Posuzování životního cyklu. Praha, ČNI, 1998-2001 Martin Vonka: Hodnocení životního cyklu budov, disertační práce, Fakulta stavební v Praze, ČVUT, Praha 2006 Popis hodnocení Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázaných ekvivalentních emisí oxidu uhličitého) a ve fázi provozu (stanovení ekvivalentních emisí oxidu uhličitého).

Svázané emise CO2,ekv. Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Na jeho základě se vyhledají příslušné měrné hodnoty v environmentální databázi stavebních materiálů a konstrukcí – viz příloha P.01. Pro SBToolCZ 2010 se používá katalog konstrukcí Ökologischer Bauteilkatalog - Bewertete gängige Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 1999.

strana 29 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.01


fáze návrhu

Do výpočtu svázané spotřeby energií se zahrnují následující konstrukce: • • • • • • • • • • • •

základové konstrukce, hydroizolace, podsypy, zásypy, nosná svislá a vodorovná konstrukce, včetně konstrukcí předsazených, nosná konstrukce střešního pláště, střešní plášť, konstrukce schodiště, vnitřní dělící konstrukce (příčky), nenosné obvodové pláště, vnější povrchové úpravy, otvorové výplně v obvodových konstrukcích, tepelné a akustické izolace.

Nezapočítávají se zejména tyto konstrukce: nášlapné vrstvy podlah, finální vnitřní povrchové úpravy, vnitřní výplně otvorů, drobné klempířské prvky, systémy TZB. Výpočet má následující strukturu (příklad):

konstrukce / materiál

m.j.

výměra [m.j.]

jednotková svázaná produkce emisí CO2,ekv. [kg CO2,ekv./m.j.]

svázaná produkce emisí CO2,ekv. [kg CO2,ekv.]

a

b

c=a*b

základové konstrukce beton

kg

hydroizolační folie

kg

nosná svislá konstrukce žlb. stěna - beton žlb. stěna armování ...

kg kg

nosná vodorovná konstrukce ... ...

kompletační konstrukce ... ... Pro stanovení ročních emisí je třeba hodnoty převést na jednotku jednoho roku, a to tak, že se použijí předpokládané životnosti dílčích konstrukcí. Metodicky se uvažuje délka životního cyklu budovy 50 let (reálně je sice vyšší, ale vzhledem k nejistotám ve scénářích obnovy, vývoji energonositelů a spotřeb energií je zvolen interval kratší). Metodika doporučuje použití životností uvedené v příloze P.03. Konečné životnosti ale stanoví finálně auditor dle konkrétního stavu a volbu zdůvodní. Pokud je strana 30 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.01


fáze návrhu

v příloze P.03 uvedena životnost vyšší než 50 let, pak do výpočtu vstupuje hodnota 50 let. Roční ekvivalentní emise se spočtou dle následující tabulky:


svázaná produkce emisí CO2,ekv. [kg CO2,ekv.]

životnost

roční CO2,ekv. [kg CO2,ekv./a)

c

d

e=c/d

-

∑ ECO

...

...

... CELKEM

-

Pozn.: struktura v položce „konstrukce / materiál“ je shodná jako v případě výkazu výměr. Celková suma svázané produkce emisních ekvivalentů CO2 (∑ ECO) se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu – jednotkou jsou tedy kg CO2,ekv./(m2.a). položka

m.j. kg CO2,ekv./a

roční svázaná produkce emisí CO2,ekv.

m2

celková vnitřní užitná podlahová plocha měrná roční svázaná produkce emisí CO2,ekv.

kg CO2,ekv./(m2.a)

Provozní emise CO2,ekv. Hodnotí se provozní emise vznikající jako důsledek spotřeby energie, která je vyčíslena v kritériu E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů. Z tohoto kritéria se tedy přebírají dílčí množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy a ty se pak pomocí emisních faktorů přepočítají na emise CO2,ekv.. Emisní faktory se přebírají z bilančního LCA modelu GEMIS s aktuální českou databází (pro SBToolCZ 2010 je to česká databáze z roku 2009) – viz Příloha P.02.

roční spotřeba energie na

označení

vytápění

Qfuel;H

chlazení

Qfuel;C

větrání + zvlhčování

MJ/a

energonositel

QAux;Fans + Qfuel;Hum

osvětlení

Qfuel;Light

přípravu teplé vody

Qfuel;DHW

provoz energetických systémů

Qfuel;Aux

strana 31 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.01


fáze návrhu

Za využití emisních faktorů se spočtou emise pocházející z dílčích spotřeb energie, celková suma dílčích emisí pak vstupuje společně se svázanou produkcí emisí do kriteriálních mezí.

měrná spotřeba energie

roční měrná dodaná energie MJ/(m2.a) a

b

měrná roční produkce emisí CO2,ekv. kg/(m2.a) c = a x b / 1000

-

∑ ECxxx,c,i

emisní faktor g CO2,ekv./MJ

Qfuel;H Qfuel;C QAux;Fans Qfuel;Hum Qfuel;Light Qfuel;DHW Qfuel;Aux CELKEM

∑ Qxxx,a,i

Pozn.: spotřeba energie se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu.

Vstup do kriteriálních mezí Výslednou hodnotou je součet roční svázané produkce emisí v kg./(m2.a) a celkových provozních emisí v kg./(m2.a). položka

m.j.

měrná roční svázaná produkce emisí CO2,ekv.

kg CO2,ekv./(m2.a)

měrná roční produkce emisí CO2,ekv.

kg CO2,ekv./(m2.a)

celkové měrné roční emise CO2,ekv.

kg CO2,ekv./(m2.a)

.

strana 32 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.01


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupují celkové měrné roční emise CO2,ekv. v kg/(m2.a).

měrné roční emise CO2,ekv. kg/(m2.a)

body

≥ 65

0

60

1

55

2

50

3

45

4

40

5

35

6

30

7

25

8

20

9

≤ 15

10

10

body

8 6 4 2 0 0

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 kg/(m2.a)

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují a normalizované body se zaokrouhlují na jedno desetinné místo.

strana 33 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.02

Potenciál okyselování prostředí (AP)

fáze návrhu

Záměr hodnocení E. Životní prostředí

Snížení množství emisních ekvivalentů oxidu siřičitého vzniklých jak v průběhu provozu budovy, tak jako důsledek výstavby. Jedná se tedy o redukci emisí SO2,ekv. vzniklých v souvislosti s energií spotřebovanou během celoročního provozu budovy a snížení množství svázané produkce emisí SO2,ekv. v použitých konstrukčních materiálech. Indikátor Roční emisní ekvivalenty SO2 v kg vztažené na 1 m2 vnitřní užitné podlahové plochy. Kontext Emise SO2 pocházející ze spalování paliv představují jeden z nejdůležitějších faktorů odpovědných za acidifikaci (okyselování prostředí). Před rokem 1989 představoval oxid siřičitý hlavní problém kvality ovzduší v ČR, především v důsledku masivního spalování uhlí s vysokým obsahem síry. Reakcí s vodní parou obsaženou v atmosféře vznikají kyseliny sírová a siřičitá, které se pak podílejí na vzniku kyselých dešťů. Mezi lety 1990 až 2006 došlo v ČR k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalaci účinných odsiřovacích zařízení, většinou za použití alkalických sorbentů (mletý vápenec nebo magnezit). V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů. Množství emisí SO2 běžně posuzuje metodika energetického auditu prováděného dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. Metodika pouze ale vyčísluje celkové emise SO2 a neporovnává je s žádnou referenční hladinou. SBToolCZ ale hodnotí ekvivalentní emise SO2 a navíc jsou v hodnocení, a to v souladu se Směrnicí Rady 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění, zahrnuty emise SO2,ekv. vzniklé v celém procesním řetězci příslušné technologie výroby tepla a energie.

E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast

Literatura a další zdroje informací


Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (§ 6a „Energetická náročnost budov“)

L. Lokalita

Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Vyhláška č. 425/2004 Sb. kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Lineární bilanční model GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) (www.oeko.de) + česká databáze GEMIS CZ (www.cityplan.cz) Waltjen, T.: Ökologischer Bauteilkatalog. Bewertete gängige Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 1999 Mötzl, H, Zelger, T: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000

strana 34 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.02


fáze návrhu

Waltjen a kol.: Passivhaus-Bauteilkatalog - Ökologisch bewertete Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 2008 Elektronischer Bauteilkatalog - www.bauteilkatalog.ch ČSN EN ISO 14040-14049: Environmentální management – Posuzování životního cyklu. Praha, ČNI, 1998-2001 Martin Vonka: Hodnocení životního cyklu budov, disertační práce, Fakulta stavební v Praze, ČVUT, Praha 2006 Popis hodnocení Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázaných ekvivalentních emisí oxidu siřičitého) a ve fázi provozu (stanovení ekvivalentních emisí oxidu siřičitého). Svázané emise SO2,ekv. Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Na jeho základě se vyhledají příslušné měrné hodnoty svázaných emisí SO2,ekv. v environmentální databázi stavebních materiálů a konstrukcí – viz příloha P.01. Postup výkazu výměr, způsobu zahrnutí různých konstrukcí do výpočtu je totožný s hodnocením v kritériích E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) a E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů. Výpočet má i obdobnou strukturu:


m.j.

výměra [m.j.]

jednotková svázaná produkce emisí SO2,ekv. [kg SO2,ekv./m.j.]

svázaná produkce emisí SO2,ekv. [kg SO2,ekv.]

a

b

c=a*b

... ... ... Pro stanovení ročních emisí je třeba hodnoty převést na jednotku jednoho roku, a to tak, že se použijí předpokládané životnosti dílčích konstrukcí. Životnosti materiálů a konstrukcí jsou totožné s životnostmi uvedenými v E.01 a E.09. Roční ekvivalentní emise se spočtou dle následující tabulky:

...

svázaná produkce emisí SO2,ekv. [kg SO2,ekv.] c ...

... CELKEM

-


životnost

roční SO2,ekv. [kg SO2,ekv./a)

d

e=c/d

-

∑ ESO strana 35 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.02


fáze návrhu

Pozn.: struktura v položce „konstrukce / materiál“ je shodná jako v případě výkazu výměr. Celková suma svázané produkce emisních ekvivalentů SO2 (∑ ESO) se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu – jednotkou jsou tedy kg SO2,ekv./(m2.a).

položka

m.j. kg SO2,ekv./a

roční svázaná produkce emisí SO2,ekv.

m2

celková vnitřní užitná podlahová plocha měrná roční svázaná produkce emisí SO2,ekv.

kg SO2,ekv./(m2.a)

Provozní emise SO2,ekv. Hodnotí se provozní emise vznikající jako důsledek spotřeby energie, která je vyčíslena v kritériu E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů. Z tohoto kritéria se tedy přebírají dílčí množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy a ty se pak pomocí emisních faktorů přepočítají na emise SO2,ekv.. Emisní faktory se přebírají z bilančního LCA modelu GEMIS s aktuální českou databází (pro SBToolCZ 2010 je to česká databáze z roku 2009) – viz Příloha P.02. Za využití emisních faktorů se spočtou emise pocházející z dílčích spotřeb energie, celková suma dílčích emisí pak vstupuje společně se svázanou produkcí emisí do kriteriálních mezí.


roční měrná dodaná energie MJ/(m2.a) a

b

měrná roční produkce emisí SO2,ekv. kg/(m2.a) c = a x b / 1000

-

∑ ESxxx,c,i

emisní faktor g SO2,ekv./MJ


∑ Qxxx,a,i


strana 36 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.02


fáze návrhu

Vstup do kriteriálních mezí Výslednou hodnotou je součet roční svázané produkce emisí v kg./(m2.a) a celkových provozních emisí v kg./(m2.a). položka

m.j.

měrná roční svázaná produkce emisí SO2,ekv.

kg SO2,ekv./(m2.a)

měrná roční produkce emisí SO2,ekv.

kg SO2,ekv./(m2.a)

celkové měrné roční emise SO2,ekv.

kg SO2,ekv./(m2.a)

. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupují celkové měrné roční emise SO2,ekv. v kg/(m2.a).

měrné roční emise SO2,ekv. kg/(m2.a)

body

≥ 0,120

0

0,112

1

0,104

2

0,096

3

0,088

4

0,080

5

0,072

6

0,064

7

0,056

8

0,048

9

≤ 0,040

10

10 8

body

6 4 2

0,00 0,01 0,02 0,02 0,03 0,04 0,05 0,06 0,06 0,07 0,08 0,09 0,10 0,10 0,11 0,12 0,13 0,14 0,14

0

kg/(m2.a)


strana 37 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Potenciál eutrofizace prostředí (EP)

E.03

Záměr hodnocení

fáze návrhu


Snížení dopadu lidské činnosti na eutrofizaci prostředí, při které dochází k přesycování prostředí minerálními živinami, a to především dusíkem a fosforem. Indikátor

E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP)

Roční emise NOX v kg vztažené na 1 m vnitřní užitné podlahové plochy.

E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP)

Kontext

E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP)

2

Na celkové eutrofizaci prostředí se podílí přirozená a kulturní eutrofizace. Přirozená eutrofizace souvisí s přírodními procesy, naopak kulturní eutrofizace souvisí s lidskou činností, tedy s rozvojem průmyslu a nástupem jeho produktů. Tato eutrofizace dnes zcela převažuje. Na eutrofizaci se podílí především dusík a fosfor, jejich zvyšující se koncentrace v prostředí ohrožuje biodiverzitu, vysoký obsah živin může mít dalekosáhlé negativní dopady na přírodní ekosystémy. Výstavba a provoz budov se podílí na eutrofizaci především ve dvou oblastech: •

•

vypouštění nevyčištěných splašků a neodstraňování anorganického fosforu v čistírnách odpadních vod, splašky obsahují množství fosfátů z pracích a mycích prostředků, vypouštění oxidů dusíku z energetických zdrojů.

Oxidy dusíku jsou produkovány při hoření za vysokých teplot či tlaků, kdy dochází k oxidaci vzdušného dusíku. Zdroji znečištění bývá emitován NO, který se však rychle mění v NO2. Emise NOX vznikající při spalování fosilních paliv lze použitím vhodných technologií regulovat. Množství emisí NOX běžně posuzuje metodika energetického auditu prováděného dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. Metodika ale pouze vyčísluje celkové emise NOX a neporovnává je s žádnou referenční hladinou. Navíc je vhodné při hodnocení, a to v souladu se Směrnicí Rady 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění, zahrnout emise NOX vzniklé v celém procesním řetězci příslušné technologie výroby tepla a energie.

E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Literatura a další zdroje informací Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů. Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (§ 6a „Energetická náročnost budov“) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

strana 38 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨


E.03

fáze návrhu

Vyhláška č. 425/2004 Sb. kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Lineární bilanční model GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) (www.oeko.de) + česká databáze GEMIS CZ (www.cityplan.cz) Popis hodnocení Hodnotí se provozní emise vznikající jako důsledek spotřeby energie, která je vyčíslena v kritériu E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů. Z tohoto kritéria se tedy přebírají dílčí množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy a ty se pak pomocí emisních faktorů přepočítají na emise NOX. Emisní faktory se přebírají z bilančního LCA modelu GEMIS s aktuální českou databází (pro SBToolCZ 2010 je to česká databáze z roku 2009) – viz Příloha P.02.

roční spotřeba energie na

označení

vytápění

Qfuel;H

chlazení

Qfuel;C


MJ/a

energonositel


osvětlení

Qfuel;Light


Qfuel;DHW


Qfuel;Aux

Za využití emisních faktorů se spočtou emise pocházející z dílčích spotřeb energie, celková suma dílčích emisí pak vstupuje do porovnání s benchmarky.


měrná dodaná energie MJ/(m2.a) a

b

měrné roční emise NOX kg/(m2.a) c = a x b / 1000

-

∑ ENxxx,c,i

emisní faktor g NOX/MJ


∑ Qxxx,a,i


strana 39 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.03


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupují celkové měrné roční emise NOX (∑ ENxxx,c,i) v kg/(m2.a).

měrné roční emise NOX kg/(m2.a)

body

≥ 0,1000

0

0,0915

1

0,0830

2

0,0745

3

0,0660

4

0,0575

5

0,0490

6

0,0405

7

0,0320

8

0,0235

9

≤ 0,0150

10

10

body

8 6 4 2

0,117

0,109

0,100

0,092

0,083

0,075

0,066

0,058

0,049

0,041

0,032

0,024

0,015

0,007

0,000

0

kg/(m2.a)


strana 40 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.04

Potenciál ničení ozonu (ODP)

fáze návrhu


Snížení množství látek poškozujících ozonovou vrstvu, tj. emisních ekvivalentů trichlormonofluormetanu (R-11) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Indikátor Roční emisní ekvivalenty R-11 v gramech vztažených na 1 m2 vnitřní užitné podlahové plochy.

E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP)

Kontext

E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP)

V období od šedesátých do osmdesátých let 20. století začala prudce narůstat spotřeba látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a to zejména chlorfluoruhlovodíků (CFC). Přímá souvislost mezi produkcí látek CFC a úbytkem stratosférického ozonu byla objevena až v polovině sedmdesátých let 20. století. V roce 1985 byla v OSN za účelem ochrany ozonové vrstvy přijata Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a v roce 1987 pak její prováděcí Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. K těmto mezinárodním smlouvám postupně přistoupila naprostá většina států světa, včetně České republiky.


Mezi látky poškozující ozonovou vrstvu patří halony (ty mají nejvyšší potenciál pro poškozování), látky CFC (tzv. tvrdé freony), HCFC (tzv. měkké freony), methylbromid, tetrachlormethan, aj. V současné době se v ČR pro běžná použití nepoužívají látky CFC a halony. Látky HCFC se již používají pouze v některých chladicích zařízeních starších typů a ve výjimečných případech také jako náhrada za halony ve vymezených aplikacích v požární technice. Nejvýznamnějším odvětvím používání látek, které poškozují ozonovou vrstvu Země, je chladicí a klimatizační technika. Výroba, dovoz a vývoz CFC a výrobků, které je obsahují, jsou v České republice od roku 1996 pro běžné účely zákonem zakázány. V případě látek HCFC je jejich výroba zakázána od roku 1997 a jejich dovoz je limitován vyhláškou. Dle zákona č. 86/2002 Sb. musely být vyřazeny z provozu systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující halony nejpozději do 31. prosince 2003.

E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Ve stavebním průmyslu se látky poškozující ozonovou vrstvu uvolňují při výrobě stavebních materiálů a konstrukcí, významnou měrou se na množství těchto látek podílí výroba tepelných izolací. Literatura a další zdroje informací IRZ - Integrovaný registr znečišťování Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Mötzl, H, Zelger, T: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000 strana 41 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.04


fáze návrhu

Popis hodnocení Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí R-11 u použitých tepelných a akustických izolací. Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Na jeho základě se k jednotlivým položkám přiřadí příslušné jednotkové hodnoty svázaných emisí R-11ekv., které jsou uvedeny v environmentální databázi stavebních materiálů a konstrukcí – viz příloha P.01. Pro SBToolCZ 2010 se používá katalog materiálů uvedený v publikaci Mötzl, H, Zelger, T: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000. Postup vypracování výkazu výměr je totožný s hodnocením v kritériích E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP), E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) a E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů. Jen nejsou zahrnuty všechny materiály, ale pouze tepelné a akustické izolace.

Výpočet má i obdobnou strukturu:


m.j.

výměra [m.j.]

jednotková svázaná produkce emisí R-11ekv. [g R-11ekv./m.j.]

svázaná produkce emisí R-11ekv. [g R-11ekv.]

a

b

c=a*b

... ... ... Pro stanovení ročních emisí je třeba hodnoty převést na jednotku jednoho roku, a to tak, že se použijí předpokládané životnosti dílčích konstrukcí. Životnosti materiálů a konstrukcí jsou totožné s životnostmi uvedenými v E.01 a E.09.

Roční ekvivalentní emise se spočtou dle následující tabulky:


...

svázaná produkce emisí R-11ekv. [g R-11ekv.]

životnost

roční R-11ekv. [g R-11ekv./a)

c

d

e=c/d

-

∑ ERO

...

... CELKEM

-

Pozn.: struktura v položce „konstrukce / materiál“ je shodná jako v případě výkazu výměr určeného pro hodnocení tohoto kritéria.

strana 42 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.04


fáze návrhu

Celková suma svázané produkce emisních ekvivalentů R-11 (∑ ERO) se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu – jednotkou jsou g R-11ekv./(m2.a). položka

m.j.

roční svázaná produkce emisí R-11ekv.

g R-11ekv./a

celková vnitřní užitná podlahová plocha

m2 g R-11ekv./(m2.a)

měrná roční svázaná produkce emisí R-11ekv. . Kriteriální meze

Do kriteriálních mezí vstupují celkové roční emisní ekvivalenty R-11 v g/(m2.a). celkové roční emise R-11ekv. g/(m2.a)

body

≥ 0,0040

0

0,0036

1

0,0032

2

0,0029

3

0,0025

4

0,0021

5

0,0017

6

0,0013

7

0,0010

8

0,0006

9

≤ 0,0002

10

10

body

8 6 4 2

0,0048

0,0044

0,0040

0,0036

0,0032

0,0029

0,0025

0,0021

0,0017

0,0013

0,0010

0,0006

0,0002

0,0000

0

g/(m2.a)


strana 43 z 140

SBToolCZ – 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.05

Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP)

Záměr hodnocení Snížení množství látek přispívajících k tvorbě přízemního ozonu, tj. emisních ekvivalentů ethenu (ethylen - C2H4) vzniklých v průběhu výstavby budovy, a to jako důsledek výroby použitých tepelných a akustických izolací. Indikátor Roční emisní ekvivalenty ethenu (C2H4) v gramech vztažených na 1 m2 vnitřní užitné podlahové plochy. Kontext Fyzikálně-chemickou veličinou vyjadřující schopnost reagovat za přítomnosti slunečního záření za vzniku fotochemických oxidantů je tzv. potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP – Photochemical Ozone Creation Potential). Přízemní ozon nemá v ovzduší svůj vlastní emisní zdroj. Vzniká v důsledku fotochemických reakcí svých prekurzorů (tzn. látek podmiňujících vznik přízemního ozónu), a to hlavně oxidu dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin (VOC). Tyto prekurzory jsou produkovány jednak silniční dopravou (NOx + VOC), spalováním fosilních paliv (NOx) a používáním rozpouštědel (VOC). Při dodání energie v podobě slunečního záření do prostředí kde jsou tyto látky, dochází k tvorbě přízemního ozonu a ještě dalších oxidantů, které působí škodlivě na prostředí svým oxidačním potenciálem. Nadlimitní koncentrace ozonu jsou opakovaně zjišťovány na většině území ČR. Zatímco stratosférický ozon má pozitivní význam pro život v podobě absorpce ultrafialového záření, přízemní ozon má coby atmosférický polutant význam negativní. Ozon v přízemních vrstvách je z fyziologického hlediska jedovatým plynem, který vyvolává řadu nežádoucích reakcí. Při vdechnutí dochází k poruchám respirace, vzniku bronchitidy a plicního edému. Z globálnějšího pohledu pak ničí rostliny, snižuje výnosy z úrody, nebo poškozuje materiály. SBToolCZ vzhledem k složitosti predikce dopravy uživatelů stavby nehodnotí emise vzniklé v rámci dopravy, ale zaměřuje se na fázi provozu budovy a její výstavby. SBToolCZ 2010 hodnotí jakou měrou se podílí použití tepelných a akustických izolací na produkci prekurzorů.

fáze návrhu

E. Životní prostředí E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Literatura a další zdroje informací IRZ - Integrovaný registr znečišťování Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) Mötzl, H, Zelger, T: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000

strana 44 z 140

SBToolCZ – 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.05


fáze návrhu

Popis hodnocení Hodnotí se svázaná produkce ekvivalentních emisí C2H4 u použitých tepelných a akustických izolací. Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Na jeho základě se k jednotlivým položkám přiřadí příslušné jednotkové hodnoty svázaných emisí C2H4,ekv., které jsou uvedeny v environmentální databázi stavebních materiálů a konstrukcí – viz příloha P.01. Pro SBToolCZ 2010 se používá katalog materiálů uvedený v publikaci Mötzl, H, Zelger, T: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000. Postup vypracování výkazu výměr je totožný s hodnocením v kritériu E.04 Potenciál ničení ozonu (ODP). Výpočet má i stejnou strukturu:


m.j.

výměra [m.j.]

jednotková svázaná produkce emisí C2H4,ekv. [g C2H4,ekv./m.j.]

svázaná produkce emisí C2H4,ekv. [g C2H4,ekv.]

a

b

c=a*b

... ... ... Pro stanovení ročních emisí je třeba hodnoty převést na jednotku jednoho roku, a to tak, že se použijí předpokládané životnosti dílčích konstrukcí. Životnosti materiálů a konstrukcí jsou totožné s životnostmi uvedenými v E.04. Roční ekvivalentní emise se spočtou dle následující tabulky:


...

svázaná produkce emisí C2H4,ekv. [g C2H4,ekv.]

životnost

roční C2H4,ekv. [g C2H4,ekv./a)

c

d

e=c/d

-

∑ ECHO

...

... CELKEM

-

Pozn.: struktura v položce „konstrukce / materiál“ je shodná jako v případě výkazu výměr určeného pro hodnocení tohoto kritéria. Celková suma svázané produkce emisních ekvivalentů C2H4 (∑ ECHO) se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu – jednotkou jsou g C2H4,ekv./(m2.a). položka

m.j.

roční svázaná produkce emisí C2H4,ekv.

g C2H4,ekv./a


m2

měrná roční svázaná produkce emisí C2H4,ekv.

g C2H4,ekv./(m2.a)

.

strana 45 z 140

SBToolCZ – 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.05


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupují celkové roční emisní ekvivalenty ethenu (C2H4) v g/(m2.a). emise C2H4,ekv. g/(m2.a)

body

≥ 4,00

0

3,62

1

3,24

2

2,86

3

2,48

4

2,10

5

1,72

6

1,34

7

0,96

8

0,58

9

≤ 0,20

10

10

body

8 6 4 2 4,8

4,4

4,0

3,6

3,2

2,9

2,5

2,1

1,7

1,3

1,0

0,6

0,2

0,0

0 g/(m2.a)


strana 46 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Využití zeleně na pozemku

E.06

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zachování či vytvoření maximálního podílu ploch s přírodním charakterem.

E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP)

Indikátor

E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP)

Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku [%].


Kontext


Spojení zeleně s lidskými sídly a uplatnění prvků a ploch přírodního charakteru ve vztahu k člověku má mnoho příznivých vlivů na uživatele. Zeleň pozitivně ovlivňuje:


• • • • •

•

psychiku - zeleň vytváří příjemné prostředí, působí uklidňujícím dojmem, estetiku - zeleň zkrášluje prostředí, kvalitu vzduchu - povrch zeleně váže prach, který je pak deštěm smýván do substrátu, hygienu - zeleň pomáhá snižovat nejen prašnost ovzduší, ale ovzduší také zvlhčuje, pohlcuje hluk, apod., klima - zeleň pomáhá provětrávat městské prostory, zejména v horkých dnech tím, že vegetační plocha je chladnější než plocha budov, což vyvolává proudění vzduchu. Napomáhá k ochlazování prostorů, protože obsahuje vodu, kterou vypařuje, městskou infrastrukturu - vegetační plochy zadržují srážkové vody a tím snižují nápor na městskou kanalizaci.

Literatura a další zdroje informací Ralph Gälzer: Grünplanung für Städte. Stuttgart: Ulmer, 2001 Norbert Gestring a kolektiv: Ökologie und urbane Lebensweise. BrunsweigWiesbaden: Vieweg, 1997

E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management

Popis hodnocení L. Lokalita

Základem hodnocení je spočtení všech typů ploch na pozemku. Mezi zeleň v plochách pro bydlení patří: • • • • • • •

drobné parkově upravené plochy, zahrady rodinných domů, předzahrádky a zahradnické úpravy bezprostředního okolí objektů, dětská hřiště, doprovodná zeleň pozemních komunikací, zeleň pěších zón (uliční zeleň), zelené doprovody pěších a cyklistických tras, zeleň parkovišť.

Všechna výše uvedená zeleň musí vlastnicky náležet hodnocenému objektu.

strana 47 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.06


fáze návrhu

Plochy zeleně se přehledně shrnou v tabulce: m2

položka předzahrádky zeleň parkovacích stání zahradnické úpravy .... .... celkem PZ

Ostatní plochy se přehledně shrnou v tabulce: m2

položka chodníky příjezdové cesty okapové chodníčky bazén .... celkem PO

Pokud je plocha ve sklonu, pak se započítává průmět do vodorovné roviny.

Následně se vyčíslí a shrnou všechny typy ploch: položka

označení

plocha s přírodním charakterem

PZ

ostatní plochy pozemku

PO

zastavěná plocha

ZP

celková plocha pozemku

CP

m2

Celková plocha pozemku musí souhlasit s výměrou uvedenou v katastru nemovitostí.

ZP PZ PO

strana 48 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.06


fáze návrhu

Pokud je dům řešen jako částečně nebo zcela zapuštěn do terénu, nebo je dům v určité prostorové míře chráněný zemí, pak výpočetní tabulka bude vypadat následovně:

položka

označení

plocha s přírodním charakterem zastavěná plocha části domu chráněného zemí ostatní plochy pozemku zastavěná plocha části domu nechráněného zemí celková plocha pozemku

m2

PZ ZPZ PO ZPV CP

ZPZ PZ

ZPV PO

Podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku (bez zastavěné plochy) (PP) se spočte dle vzorce: PP = PZ / (CP – ZP) * 100 [%], resp. PP = (PZ + ZPZ) / (CP – ZPV) * 100 [%]

strana 49 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.06


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje podíl plochy s přírodním charakterem na celkové volné ploše pozemku (PP) v procentech. rodinné domy

bytové domy

body

PP [%] ≤ 30%

≤ 20%

0

36%

26%

1

42%

32%

2

48%

38%

3

54%

44%

4

60%

50%

5

66%

56%

6

72%

62%

7

78%

68%

8

84%

74%

9

≥ 90%

≥ 80%

10

10 rodinné domy

body

8 6 4 2

90%

96%

98%

84%

86% 92%

78%

72%

66%

60%

54%

48%

42%

36%

30%

24%

18%

12%

6%

0%

0

10 bytové domy

body

8 6 4 2

74% 80%

68%

56% 62%

44% 50%

32% 38%

26%

14% 20%

2% 8%

0%

0


strana 50 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Využití zeleně na střechách a fasádách

E.07

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Podpora umístění zeleně na vnější obálce budovy.


Indikátor


Index využití zeleně [-], který je kalkulován na základě míry ozelenění potenciálních ploch.

E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP)

Kontext


Viz kritérium E.06 Využití zeleně na pozemku.


Literatura a další zdroje informací Gernot Minke: Zelené střechy - Plánování, realizace, příklady, vydavatelství Hel, 2001, ISBN: 80-86167-17-8

E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody

Popis hodnocení

E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů

Hodnotí se 2 typy zeleně dle umístění (zeleň = intenzivní či extenzivní původní nebo i kultivovaná):

E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě

• •

zelené střechy – spočte se podíl plochy zelené střechy na celkové ploše střechy = A [-] zelené fasády – spočte se podíl plochy zelených fasád na celkové ploše svislých obvodových neprůsvitných konstrukcích = B [-]

Mezi střechy se řadí i plochy teras, které střešní konstrukci funkčně nahrazují. Pokud není střecha plochá, pak se plocha počítá jako průmět do vodorovné roviny. Index využití zeleně = A + B (= max. 2). Všechny parametry a plochy se vyčíslí a shrnou v tabulce (řádky se mohou rozšířit nebo upravit dle potřeby):

E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

položka

m2

celková plocha střechy celková plocha teras celková plocha jiných střešních konstrukcí zazeleněné plochy na střechách – typ 1 zazeleněné plochy na střechách – typ i celková plocha svislých obvodových neprůsvitných konstrukcích zazaleněné plochy na fasádě – typ 1 zazaleněné plochy na fasádě – typ i

strana 51 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.07

Využití zeleně na střechách a fasádách

fáze návrhu

Plochy zeleně se posuzují dle její návrhové podoby, tedy stavu, kterého má daný typ zeleně svým růstem buď přirozeně dosáhnout, nebo ve kterém bude uměle kultivován a udržován.

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje index využití zeleně [-].

index využití zeleně

body

0,0

0

0,1

1

0,2

2

0,3

3

0,4

4

0,5

5

0,6

6

0,7

7

0,8

8

0,9

9

≥ 1,0

10

10

body

8 6 4 2

1,3

1,2

1,1

1,0

0,9

0,8

-

0,7

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,1

0,0

0


strana 52 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.08

Spotřeba pitné vody

Záměr hodnocení Redukce spotřeby pitné vody z vodovodního řadu formou úspor a krytím části spotřeby dešťovou či užitkovou vodou Indikátor

fáze návrhu

E. Životní prostředí E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP)

Spotřeba vody v m /(osoba*rok).


Kontext


3

Globální problém nedostatku kvalitní pitné vody pro více než miliardu obyvatel Země není v ČR příliš aktuální. Nicméně s využíváním pitné vody ale souvisí i řada dalších aspektů, které nemusejí být na první pohled patrné. Vyšší spotřeba pitné vody má například vliv na plynulost průtoku řek, které slouží jako její zdroje. Kolísavý průtok pak může ohrožovat zdraví okolních ekosystémů. Jistý environmentální dopad stojí také za technologiemi úpraven vod a za její distribucí konečným uživatelům. V neposlední řadě se spotřebou vody souvisí nakládání s vodami odpadními. Českým domácnostem bylo v roce 2009 fakturováno 328,5 milionu metrů krychlových pitné vody, v roce 2008 to bylo 332,4 milionu metrů krychlových vody. Průměrná roční spotřeba odběratelů pitné vody v domácnostech tak byla v roce 2009 cca 34 m3/osoba. Rozborem struktury spotřeby pitné vody se ukazuje, že asi 50% této spotřeby lze bez jakéhokoliv snížení komfortu nahradit vodou dešťovou. Počínaje splachováním toalety, přes praní a úklid až po zalévání zahrady. Navíc jsou srážky zadržovány na pozemku, čímž se snižuje zatížení kanalizace. Používání dešťové vody má tedy nesporný environmentální přínos. Redukce spotřeby pitné vody má nejen příznivý environmentální dopad, ale projeví se pozitivně i na nákladech za vodné a stočné.

E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast



ČSN EN 806 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě

L. Lokalita

Vyhláška č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) DIN 1989 Regenwassernutzungsanlagen, Teil 1: Planung, Ausführung, Betrieb und Wartung Popis hodnocení Z projektové dokumentace se převezme hodnota celkové spotřeby pitné vody z vodovodního řadu a předpokládaný počet obyvatel. Z toho se vyčíslí měrná spotřeba pitné vody vztažená na obyvatele a rok.

strana 53 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.08

Spotřeba pitné vody

fáze návrhu

Pokud projekt neuvádí spotřebu pitné vody, pak se spočte dle platných norem či jiných uznávaných postupů, které budou doloženy v Protokolu (např. spotřeba dle směrných čísel potřeby vody dle Přílohy č.12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.). Pozn.: Projektovaná spotřeba vody se zpravidla výrazně liší od skutečné spotřeby ve fázi provozu, která bývá nižší. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje spotřeba vody v m3/(osoba*rok). spotřeba pitné vody [m3/(osoba*rok)]

body

≥ 62

0

59,3

1

56,6

2

53,9

3

51,2

4

48,5

5

45,8

6

43,1

7

40,4

8

37,7

9

≤ 35

10

10

body

8 6 4 2

70

67

65

62

59

57

54

51

49

46

43

40

38

35

32

30

27

0 m3/(osoba*rok)


strana 54 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů

E.09

Záměr hodnocení Upozornění na problematiku spotřeby primární energie a snaha o její minimalizaci. Jde o snahu snižovat množství primární energie z neobnovitelných zdrojů nutné pro krytí energetických potřeb budovy a svázanou spotřebu energie (tedy energie spotřebované při výrobě materiálů). Zároveň se zohledňuje pokrytí určité spotřeby obnovitelnými zdroji energie. Indikátor Měrná roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů v MJ na 1 m2 vnitřní užitné podlahové plochy. Kontext Paragraf §6a „Energetická náročnost budov“ zákona č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií, stanoví stavebníkovi, vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek při pořízení stavby nebo změně stavby (viz zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon) následující povinnosti : • •

•

splnění požadavků na energetickou náročnost budovy – vyhláška č. 148/2007 Sb., splnění porovnávacích ukazatelů (požadované tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí, vlastnosti a provoz technického zařízení budovy a osvětlení aj.) - vyhláška č. 148/2007 Sb., splnění požadavků stanovených harmonizovanými českými technickými normami.

Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek Průkazem energetické náročnosti budov. Dokladová část projektové dokumentace novostavby musí obsahovat hodnocení energetické náročnosti budovy vč. posouzení možností alternativního vytápění nových budov formou průkazu energetické náročnosti budovy. Průkaz se skládá z písemné části a grafické, kterou se znázorňuje zařazení budovy do příslušné třídy energetické náročnosti. Posouzení zpracovávají autorizovaní inženýři, technici nebo energetičtí auditoři na základě osvědčení vydaným MPO.

fáze návrhu

E. Životní prostředí E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Výše uvedené praxe je obvyklá a legislativně podložená. Nicméně hodnocení konečných spotřeb energie není příliš vypovídající o reálném environmentálním dopadu spotřeby energie. Proto SBToolCZ hodnotí spotřebu energie primární, která zohledňuje životní cyklus celého procesu získání a dodání energie do místa spotřeby. Navíc v současné době, kdy je snaha snižovat spotřebu provozní (primární) energie a obecně i emise škodlivých plynů, vystupují stále více do popředí hodnoty spotřeby energie a produkce emisí svázané s vlastní existencí budovy (její výstavbou, včetně výroby stavebních materiálů a konstrukcí, údržbou, rekonstrukcemi, demolicí) - tzv. svázaná spotřeba energie a svázané produkce emisí. strana 55 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨


E.09

fáze návrhu

Poměr mezi množstvím energie svázané s výrobou stavebních hmot a realizací budovy a provozní energií u budov se časem výrazně mění. Po provedení různých parametrických studií lze tyto poměry konkretizovat. Zatímco pro starší budovy můžeme za typický považovat poměr svázaná spotřeba energie : primární provozní energie cca 1:10 až 1:30 (bez uvažování životností konstrukcí a materiálů), u nových budov, zejména nízkoenergetických (až pasivních) je tento poměr menší – cca 1:7 a méně (a zároveň při nižších absolutních hodnotách, než u budov starších) a v extrémním případě budov tzv. nulových (tedy budov, které nepotřebují ke svému provozu žádnou energii z neobnovitelných zdrojů energie) se svázaná spotřeba energie dostává jednoznačně do popředí. GJ/m2 250 200

zděný bytový dům z roku 1927

150

poměr energií – svázaná : provozní = 1 : 26 (za 80 let)

100 50 0 0

10

20

30

40

50

60

70

80 roky

GJ/m2 80 70

zděný bytový dům z roku 2005

60 50


40 30 20

kumulovaná spotřeba

10 0 0

10

20

30

40

50

60

70

80 roky

72 GJ/m2 (33%)

GJ/m2 25 20

nízkoenergetický z roku 2008

15 10

dům

(dřevostavba)


5 0 0

10

20

30

40

50

svázaná spotřeba energie

60

70

80 roky

provozní primární energie

Literatura a další zdroje informací Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií (§ 6a „Energetická náročnost budov“) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Vyhláška č. 425/2004 Sb. kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu Nástroj NKN – Národní kalkulační nástroj (tzb.fsv.cvut.cz)

strana 56 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.09


fáze návrhu

Lineární bilanční model GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) (www.oeko.de) + česká databáze GEMIS CZ (www.cityplan.cz) Österreichisches Institut für Baubiologie und -ökologie - www.ibo.at Waltjen, T.: Ökologischer Bauteilkatalog. Bewertete gängige Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 1999 Mötzl, H, Zelger, T: Ökologie der Dämmstoffe, Springer-Verlag/Wien 2000 Waltjen a kol.: Passivhaus-Bauteilkatalog - Ökologisch bewertete Konstruktionen, Springer-Verlag/Wien 2008 Elektronischer Bauteilkatalog - www.bauteilkatalog.ch ČSN EN ISO 14040-14049: Environmentální management – Posuzování životního cyklu. Praha, ČNI, 1998-2001 ČSN EN 15217 (730324) - Energetická náročnost budov - Metody pro vyjádření energetické náročnosti a pro energetickou certifikaci budov Martin Vonka: Hodnocení životního cyklu budov, disertační práce, Fakulta stavební v Praze, ČVUT, Praha 2006 Popis hodnocení Hodnocení se skládá ze dvou dílčích posouzení, a to ve fázi výstavby (stanovení svázané spotřeby energie) a ve fázi provozu (stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů dle energetické náročnosti budovy a z využitých energonositelů). Svázaná spotřeba energie Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy – ten je totožný s výkazem uvedeným v kritériu E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) a E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP). Na jeho základě se k jednotlivým položkám přiřadí příslušné jednotkové hodnoty svázaných spotřeb energií, které jsou uvedeny v environmentální databázi stavebních materiálů a konstrukcí – viz příloha P.01. Výpočet má i stejnou strukturu:


m.j.

výměra [m.j.]

jednotková svázaná spotřeba energie [MJ/m.j.]

svázaná spotřeba energie [MJ]

a

b

c=a*b

... ... ... Pro stanovení ročních svázaných spotřeb je třeba hodnoty převést na jednotku jednoho roku, a to tak, že se použijí předpokládané životnosti dílčích konstrukcí.

strana 57 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨


E.09

fáze návrhu

Životnosti materiálů a konstrukcí jsou totožné s životnostmi uvedenými v E.01 a E.02 - roční svázaní spotřeby se spočtou tedy ekvivalentně:


svázaná spotřeba energie [MJ]

životnost

roční svázaná spotřeba energie [MJ/a)

c

d

e=c/d

-

∑ EEO

...

...

... CELKEM

-

Pozn.: struktura v položce „konstrukce / materiál“ je shodná jako v případě výkazu výměr.

Celková suma svázané spotřeby energie (∑ EEO) se vztáhne na celkovou vnitřní užitnou podlahovou plochu – jednotkou jsou tedy MJ/(m2.a). položka

m.j.

roční svázaná spotřeba energie

MJ/a


m2

měrná roční svázaná spotřeba energie

MJ/(m2.a)

Provozní spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů Energetickou náročností budovy je u existujících staveb myšleno množství energie skutečně spotřebované. U projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, se jedná o vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení (dle §2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Energetická náročnost budov hodnocená podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., obsahuje množství dodané energie na systémové hranici budovy pro celoroční provoz budovy, a to pro: • • • • • • •

vytápění - Qfuel;H, větrání - QAux;Fans, zvlhčování - Qfuel;Hum, chlazení (klimatizování) - Qfuel;C, osvětlování - Qfuel;light, přípravu teplé vody - Qfuel;DHW, provoz technických zařízení (provoz energetických systémů) - Qfuel;Aux.

strana 58 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.09


fáze návrhu

Výše uvedené parametry se přejímají ve fázi projektu z průkazu energetické náročnosti budov. Pokud v dané fázi neexistuje, pak spotřeby energií budou vypočteny dle požadavků vyhlášky 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov – lze použít např. NKN. Spotřeby se shrnou v následující tabulce: roční spotřeba energie na

označení

vytápění

Qfuel;H

chlazení

Qfuel;C


energonositel

MJ/a


osvětlení

Qfuel;Light


Qfuel;DHW


Qfuel;Aux

Pro přepočet z konečné spotřeby energie na energii primární slouží konverzní faktory. Ty se přebírají z bilančního LCA modelu GEMIS s aktuální českou databází (pro SBToolCZ 2010 je to česká databáze z roku 2009) – viz Příloha P.02. měrná spotřeba energie

měrná roční dodaná energie MJ/(m2.a) a

konverzní faktor MJ/MJ b

měrná roční spotřeba primární energie MJ/(m2.a) c=axb

∑ Qxxx,a,i

-

∑ EExxx,c,i



Vstup do kriteriálních mezí Výslednou hodnotou je součet roční svázané spotřeby energie v MJ/(m2.a) a celkové roční spotřeby primární energie v MJ/(m2.a). položka

m.j.

měrná roční svázaná spotřeba energie

MJ/(m2.a)

měrná roční spotřeba primární energie

MJ/(m2.a)

celková měrná roční spotřeba primární energie

MJ/(m2.a)

. strana 59 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.09


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje celková měrná roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů v MJ/(m2.a). celková měrná roční spotřeba primární energie MJ/(m2.a)

body

≥ 1100

0

1020

1

940

2

860

3

780

4

700

5

620

6

540

7

460

8

380

9

≤ 300

10

10

body

8 6 4 2

1340

1260

1180

1100

1020

940

860

780

700

620

540

460

380

300

220

140

0

0

MJ/(m2.a)


strana 60 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Použití konstrukčních materiálů při výstavbě

E.10

fáze návrhu


Maximalizace využití recyklovaných, recyklovatelných a obnovitelných konstrukčních materiálů při výstavbě budovy, důraz na minimalizaci celkové hmotnosti stavebních materiálů.


Indikátor


Kreditové hodnocení na základě tří parametrů:


• • •

Podíl hmotnosti použitých recyklovaných a obnovitelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Podíl hmotnosti plnohodnotně a částečně recyklovatelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby [%] Měrná hmotnost stavby [kg/m2]

Kontext Spotřeba zdrojů představuje pro sektor stavebnictví významný problém. Za účelem omezování využívání nerostných surovin a ochranu životních funkcí životního prostředí, je nezbytné využívat obnovitelné nebo recyklované materiály. V současné době není bohužel ve stavebnictví používání obnovitelných a recyklovaných materiálů běžné. Je tedy žádoucí podporovat užití takovýchto zdrojů a je třeba dbát na jejich užívání v kombinaci s uzavřeným recyklačním systémem. Navíc je třeba nahlížet na stavební konstrukce i v pohledu jejich budoucí demolice, kdy lze materiál buď recyklovat (částečně, nebo plnohodnotně), uložit na skládce, nebo případně spálit. Stavební a demoliční odpady tvoří svým objemem významný podíl z celkového množství odpadu produkovaného v ČR - cca 20 až 25 %, což činí více než 8 mil. t za rok. Podle různých odhadů, které se číselně značně liší, je v ČR recyklována necelá polovina stavebních odpadů z demolic budov, vozovek a jiných stavebních objektů. Ve srovnání se zeměmi EU, kde je recyklováno cca 60 až 90%, ČR stále zaostává. A z praxe recyklačních firem přitom vyplývá, že v průměru lze recyklovat až 95% odpadu. Recyklací se vrací zpět do oběhu plnohodnotně využitelné suroviny, jejichž prodejní ceny jsou navíc relativně nízké. Literatura a další zdroje informací

E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, CIB / ČVUT, ISBN 80-01-02467-9, zpráva, 120 stran, 2001 ČSN EN ISO 14040-14049: Environmentální management – Posuzování životního cyklu. Praha, ČNI, 1998-2001 Martin Vonka: Hodnocení životního cyklu budov, disertační práce, Fakulta stavební v Praze, ČVUT, Praha 2006

strana 61 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.10


fáze návrhu

Popis hodnocení Základem je spočtení výkazu výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Do výpočtu spotřeby konstrukčních materiálů se zahrnují stejné konstrukce jako v kritériích E.01, E.02 a E.09. Na každý materiál použitý ve výstavbě lze nahlížet dvěma pohledy, a to: 1) jak vznikl materiál na začátku životního cyklu budovy – tedy ve fázi výstavby, 2) jak lze s materiálem po dožití a demolici dále nakládat. Pro bod 1) se použité materiály ve stavbě člení následovně: 1a) materiály obnovitelné, 1b) recyklované materiály (materiály vzniklé recyklací), 1c) přírodní primární zdroje, tedy materiály vzniklé výrobou z primárních neobnovitelných surovin. Pro bod 2) se použité materiály stavby člení následovně: 2a) materiály plnohodnotně recyklovatelné, 2b) materiály částečně recyklovatelné, 2c) materiály nerecyklovatelné, které putují na skládku, nebo do spalovny. U materiálů, které využívají recyklovaný materiál pouze z části (např. beton s příměsí popílku, nebo minerální izolace s recyklovaným sklem), se započítává do recyklovaných materiálů pouze ta část, která pochází z procesu recyklace. Obzvláště velká pozornost se musí věnovat materiálům dle bodu 2b) a 2c). Metodika SBToolCZ 2010 je nastavena tak, že na materiály a konstrukce při demolici se nahlíží spíše v technickém pohledu (lze technologicky zrecyklovat?), než v pohledu ekonomickém (je recyklace levnější než skládkování?). Pokud se tedy hodnotí materiál, který bývá v současném pohledu brán jako odpad a je skládkován, protože je to levnější variantou, místo toho, aby byl zrecyklován, což technicky lze udělat, pak se takovýto materiál řadí prioritně do skupiny 2b). Při roztříďování materiálu do skupin 2b) a 2c) se také zohledňuje konstrukční zasazení materiálu, resp. konstrukce ve stavbě a její případné znečištění a morální stav. Tato problematika rozčlenění může být u mnoha materiálů nejednoznačná, přeci jen se nahlíží na budovu ve stavu při dožití dílčích konstrukcí, nebo celé budovy, tzn. predikuje se stav, který nastane za desítky let. Pro roztřiďování materiálů může jako vodítko sloužit auditorům mimo jiné příloha P.04 Recyklace stavebních materiálů. V prvním kroku se rozdělí stavební materiály dle výše uvedené struktury a vyplní se následující tabulka.

strana 62 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.10


fáze návrhu

recyklovaného

přírodní primární zdroje


obnovitelného

hmotnost materiálu

C

1a

1b

1c

∑

∑

∑

∑

hmotnost celkem

CELKEM Pozn.: C = 1a + 1b + 1c

částečně recyklovatelného

nerecyklovatelného


plnohodnotně recyklovatelného

hmotnost materiálu

C

2a

2b

2c

∑

∑

∑

∑

hmotnost celkem

CELKEM Pozn.: C = 2a + 2b + 2c

Položky konstrukce / materiál se člení totožně s výkazem materiálů vypracovaných v kritériích E.01, E.02 a E.09. U materiálů, které lze sice zrecyklovat, ale určitý podíl je nějakým způsobem značně znečištěn tak, že to brání recyklaci (např. znečištěná tepelná izolace) a lze předpokládat, že se tato část zatřídí do odpadu, tak se mezi hmotnost recyklovatelného materiálu započítá jen ta část, která by byla zrecyklována.

strana 63 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.10


fáze návrhu

Celkové hodnocení se skládá ze stanovení třech dílčích indikátorů: (1) Podíl hmotnosti použitých recyklovaných a obnovitelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby (P1) se spočte jako: P1 = (1a + 1b) / C [%]. (2) Podíl hmotnosti plnohodnotně a částečně recyklovatelných konstrukčních materiálů na celkové hmotnosti stavby (P2) se spočte jako: P2 = (2a + 2b) / C [%]. (3) Měrná hmotnost stavby (P3): P3 = C / FA [kg/m2], kde FA je vnitřní užitná podlahová plocha.

Hodnoty dílčích indikátorů se obodují ve stupnici 0-10 bodů dle následující tabulky. P1 % 0

body B1 0

P2 % ≤ 60

body B2 0

P3 kg/m2 ≥ 2 100

body B3 0

2

1

64

1

1 980

1

4

2

68

2

1 860

2

6

3

72

3

1 740

3

8

4

76

4

1 620

4

10

5

80

5

1 500

5

12

6

84

6

1 380

6

14

7

88

7

1 260

7

16

8

92

8

1 140

8

18

9

96

9

1 020

9

≥ 20

10

100

10

≤ 900

10

Pozn.: mezilehlé hodnoty lze lineárně interpolovat.

Výsledné kreditové ohodnocení použití konstrukčních materiálů při výstavbě se stanoví jako průměr tří parametrů B1, B2 a B3: kreditové hodnocení = (B1 + B2 + B3) / 3.

strana 64 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.10


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje kreditové hodnocení použití konstrukčních materiálů při výstavbě [-].

kreditové hodnocení

body

0

0

0,8

1

1,6

2

2,4

3

3,2

4

4,0

5

4,8

6

5,6

7

6,4

8

7,2

9

≥8

10

10

body

8 6 4 2

10,0

9,6

8,8

8,0

7,2

6,4

5,6

4,8

4,0

3,2

2,4

1,6

0,8

0,0

0 -


strana 65 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.11

Využití půdy

Záměr hodnocení Ochrana krajiny a případně i kvalitní půdy. Zvýhodnění zástavby dříve využitých území za účelem snižování záboru kvalitnější půdy pro výstavbu budovy.

fáze návrhu

E. Životní prostředí E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP)

Indikátor


Stavba v kontextu ochrany přírody a krajiny.


Kontext


Zejména od počátku 90. let můžeme pozorovat rozšiřování řady českých aglomerací do volné krajiny. Je nesporné, že rozšiřování stavebních investic na pozemky do volné krajiny, mimo kompaktní městskou zástavbu je nevhodné, resp. má negativní dopad. Investice do staveb na těchto pozemcích pak dále prohlubují negativní dopady na krajinu dalšími vynucenými investicemi do dopravní a technické infrastruktury, vyvolávajícími další znečisťování vody, ovzduší a půdy. Celospolečenská hodnota pozemku ve volné krajině je oproti pozemku v zastavěném území města hluboce podceňována. Z pohledu udržitelného rozvoje území se jeví jako nejvýše potřebné současný trend ve využívání území změnit. Upřednostňování výstavby na zelené louce před revitalizací brownfields, tedy opětovným využitím již jednou urbanizovaného území, vede k neregulovanému nebo jen nedostatečně regulovanému růstu měst a obcí. Je proto nutné znevýhodňovat výstavbu na zelené louce před využíváním míst v prolukách a brownfieldech.

E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP) E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku

Literatura a další zdroje informací Kadeřábková Božena a kol.: Brownfields - Jak vznikají a co s nimi, C.H.BECK 2009, ISBN:9788074001239 Zákon č. 460/2004 Sb. úplné znění zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Popis hodnocení Na základě informací z územního plánu a katastrálních map se pozemek stavby zařadí dle benchmarku.

strana 66 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.11

Využití půdy

fáze návrhu

Kriteriální meze V kriteriálních mezích se posuzuje stavba v kontextu ochrany přírody a krajiny. body Stavba ve zvláště chráněném území Stavba na stavebním pozemku s minimálně 30% podílem stávající vzrostlé zeleně Stavba na stavebním pozemku bez významného podílu (pod 30%) vzrostlé zeleně Stavba na území brownfieldu (např. částečné znovuvyužití nevyužívaného objektu) Stavba na kontaminovaném území - brownfieldu (projekt zahrnuje dekontaminaci pozemku)

0 2 4 8 10

Při řádném zdůvodnění lze ohodnotit kritérium i v mezilehlých hodnotách.

strana 67 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.12

Podíl dešťové vody zachycené na pozemku

Záměr hodnocení

fáze návrhu


Snížení množství dešťové vody odváděné pryč z pozemku za účelem menší zátěže kanalizační sítě a snížení rizika povodní. Indikátor Podíl dešťové vody uchycené na pozemku na celkovém množství dešťové vody, která na pozemek dopadne [%].

E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP) E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP) E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP) E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP) E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP)

Kontext V urbanizovaných územích obecně vzniká ze strany správců kanalizace silný tlak na omezení nebo zamezení odtoku dešťové vody z nově budovaných objektů. Zachycení dešťové vody na pozemku stavby má vliv i na životní prostředí v nejbližším okolí stavby. Dešťová voda, která dopadne na povrch v okolí nemovitosti, se může přímo napojit na kanalizační soustavu, zachytit na povrchu, zachytit a dopravit do podpovrchového systému mělkého nebo hlubinného vsakování, případně zachytit, upravit a použít v místě stavby. A účelem tohoto hodnocení je právě snaha redukovat odtok vody z místa stavby a snaha ji zadržet v lokalitě, snížení rizika lokálních záplav a případného znečištění okolních lokalit. Literatura a další zdroje informací ČHMÚ: Informace o klimatu - http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html ČSN EN 752 (75 6110) Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek Část 1-7 ATV-DVWK A 138 Bau und Bemessung von Anlagen zur dezentralen Versickerung von nicht schädlich verunreinigtem Niederschlagswasser

E.06 Využití zeleně na pozemku E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách E.08 Spotřeba pitné vody E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě E.11 Využití půdy E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management L. Lokalita

Popis hodnocení Množství dešťové vody zachycené na pozemku se stanoví jako objem vody zachycené v akumulačních nádržích, vsakovacích systémech, na zelených střechách a nezpevněných plochách v poměru k celkovému objemu srážek. Celkové množství srážek Q se stanoví následovně: Q = j * A / 1000 [m3/rok], kde j = roční úhrn srážek v dané lokalitě (dle mapy srážek) [mm/rok], A = plocha pozemku, včetně zastavěných ploch [m2].

strana 68 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.12


fáze návrhu

Normály ročních srážkových úhrnů 1961 - 1990 [mm] (Metoda spliningu dr. Květoně a ing. Retta)

Množství zachycené srážkové vody Qz, který závisí na množství srážek v dané oblasti, velikosti plochy střechy a koeficientu odtoku střechy, se stanoví následovně: Qz = Qn + Qs + Qp [m3/rok], kde Qn je množství dešťové vody zachycené v akumulační nádrži či jiných typech akumulace (vsakovací nádrže, aj.), Qs je množství dešťové vody zachycené na střechách, terasách, případně v jejích souvrstvích, Qp je množství dešťové vody zachycené na ostatních plochách pozemku.

Množství dešťové vody Qs Množství dešťové vody zachycené na střechách a terasách se stanoví výpočtem dle následující tabulky. plocha

koeficient odtoku

množství zadržené vody

A [m2]

f [-]

Qs,i [m3/rok]

foliová hydroizolace

A1

f1

Qs,1

kačírek

A2

f2

Qs,2

extenzivní zeleň

...

...

...

A

-

Qs

položka

nespárovaná dlažba .... CELKEM

strana 69 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.12


fáze návrhu

Množství zadržené vody na daném povrchu střechy, nebo terasy se stanoví dle vzorce: Qs,i = Ai * j * (1 - fi) / 1000 [m3/rok].

Množství dešťové vody Qp Množství dešťové vody zachycené na ostatních plochách pozemku se stanoví výpočtem dle následující tabulky. plocha

koeficient odtoku

množství zadržené vody

A [m2]

f [-]

Qp,i [m3/rok]

dlažba

A1

f1

Qp,1

trávník

A2

f2

Qp,2

nespárovaná dlažba

...

...

...

A

-

Qp

položka

.... CELKEM

Množství zadržené vody na daném povrchu se stanoví následovně: Qp,i = Ai * j * (1 - fi) / 1000 [m3/rok].

Střední koeficient odtoku (fi) je poměr z odtokového objemu a objemu srážek jako střední hodnota za definované časové období. Odtokový koeficient různých povrchů je shrnut v následující tabulce.

vodorovné plochy

střechy

položka

koeficient odtoku f [-]

foliová, asfaltová hydroizolace (sklon do 3°)

0,9

foliová, asfaltová hydroizolace (sklon nad 3°)

1,0

pozinkovaný plech (sklon do 3°)

0,95

pozinkovaný plech (sklon nad 3°)

1,0

střešní tašky

0,85

štěrk

0,8

zelená střecha (vrstva půdy <10 cm)

0,5

zelená střecha (vrstva půdy >10 cm)

0,3

asfalt, bezespárový beton

0,9

dlažba s utěsněnými spárami

0,9

pevný pískový povrch

0,7

dlažba s volnými spárami

0,7

kyprý pískový povrch, udržovaný trávník

0,3

zatravňovací dlažba

0,15

strana 70 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.12


fáze návrhu

Při použití jiné krytiny nebo povrchu se koeficient odtoku stanoví ekvivalentně k výše uvedeným, nebo dotazem na výrobce daného materiálu, nebo podle předpisu ATV-DVWK-A138.

Množství dešťové vody Qn Do této skupiny se řadí voda, která sice odteče z předmětných ploch (střechy, terasy, zpevněné komunikace, aj.), ale je nějakým způsobem akumulována, což nejčastěji znamená, že je zachycena v akumulační nádrži na dešťovou vodu nebo je uchycena v nějakém systému vsakovacích nádrží. Na základě již provedených výpočtů se stanoví množství využitelné (z předmětných povrchů odvedené) dešťové vody: Qv = Q – (Qs + Qp) [m3/rok]. V případě akumulační nádrže na dešťovou vodu se vychází z jejího objemu (Vp) a množství dešťové vody v ní zachycené se stanoví dle vzorce: Qn,p =365 * Vp / z, kde z - koeficient optimální velikosti, který zohledňuje potřebnou zásobu vody na období přestávky mezi dešti – obvyklá hodnota je 20. Pokud by nastal případ, kdy naakumulované množství bude vyšší, než-li očekávaná spotřeba (Qn,p > Qsp), pak se použije místo hodnoty Qn,p hodnota Qsp (tedy: Qn,p = Qsp). Ke stanovení této spotřeby (Qsp) lze použít buď data v projektové dokumentaci, nebo jiný, řádně doložený způsob. V případě hodnocení vsakovacích a jiných systémů se ke stanovení množství dešťové vody v nich zachycených (Qn,v) použijí metodiky výrobců daných zařízení. Množství dešťové vody zachycené v akumulační nádrži či jiných typech akumulace se stanoví jako: Qn = Qn,p + Qn,v, přičemž pokud není splněna podmínka Qn ≤ Qv, pak platí Qn = Qv.

Vyčíslí se podíl dešťové vody zachycené na pozemku na celkovém množství dešťové vody (PDV), která na pozemek dopadne: PDV = (Qn + Qs + Qp) / Q [%].

strana 71 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

E.12


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje podíl dešťové vody zachycené na pozemku na celkovém množství dešťové vody (PDV) v procentech.

PDV [%]

body

≤ 10%

0

18%

1

26%

2

34%

3

42%

4

50%

5

58%

6

66%

7

74%

8

82%

9

≥ 90%

10

10

body

8 6 4 2

100%

90%

82%

74%

66%

58%

50%

42%

34%

26%

18%

10%

0%

0


strana 72 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

Sociální kritéria

S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

S.10 7%

S.08 5%

S.05 12%

S.09 7%

S.02 11%

S.11 9% S.01 10% S.06 9%

S.07 10%

S.03 10% S.04 10%

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.01

Vizuální komfort

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zvýšení kvality vizuálního komfortu obyvatel budovy.


Indikátor

S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort

Bodové ohodnocení míry viditelnosti oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany. Kontext

S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů

Zraková pohoda je příjemný a příznivý psychofyziologický stav organismu, vyvolaný optickou situací vnějšího prostředí, který odpovídá potřebám člověka při práci i při odpočinku. Umožňuje zraku optimálně plnit jeho funkce. Vizuální komfort ovlivňuje nejen kvalita a kvantita osvětlení, ale i psychické ladění organismu, stav zraku, věk, únava a barevné řešení prostoru. Zraková pohoda je pak základem zrakového výkonu. Dobrý zrakový výkon je podmínkou produktivity práce se všemi ekonomickými důsledky.


Platné normy řeší mnoho parametrů z oblasti denního osvětlení, toto kritérium se proto zaměřuje na nestandardní požadavek, a to na viditelnost oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany. Parametr viditelnosti oblohy v sobě navíc i postihuje jiné aspekty – např. odstupy budov a pocit soukromí.




ČSN 73 0580 Část 1: Základní požadavky, Denní osvětlení budov- Část 2: Denní osvětlení obytných budov.

L. Lokalita

S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy


ČSN EN 12464-1: 2002 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část I: Vnitřní pracovní prostory. Popis hodnocení V prvním kroku se prověří naplnění požadavku normy ČSN 73 0580 na hodnoty činitele denní osvětlenosti. Pokud nejsou požadavky splněny, nebo projektová dokumentace denní osvětlení neobsahuje, tak se kritérium nehodnotí (= 0 bodů). Pokud jsou požadavky splněny, pokračuje se dále v hodnocení. Hodnocení se sestává ze dvou bodů: (1) Hodnocení viditelnosti oblohy, (2) Hodnocení rozložení obytných místností v orientaci na světové strany. Hodnocení rozložení obytných místností v orientaci na světové strany nemá sice přímý vliv na vizuální komfort, ale přímo souvisí s filozofií hodnocení metodikou SBToolCZ. Pokud je viditelná obloha z určitého obytného prostoru, pak také celkový pocit z jeho obývání závisí na orientaci tohoto prostoru.

strana 74 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.01

Vizuální komfort

fáze návrhu

Hodnocení viditelnosti oblohy Viditelnost oblohy se stanoví ze situačního plánu, z půdorysů a příslušných řezů budovou. Viditelnosti oblohy je požadována z výškové úrovně +1,1 m nad podlahou bytu. Posuzuje se viditelnost oblohy nejen v pohledu směrem nad horizont, ale také boční pohled směrem k horizontu. U bočního pohledu směrem k obloze se započítává viditelnost do čtyřnásobku šířky fasády, která je příslušná k danému obytnému prostoru. Pokud je obloha viditelná bočním pohledem až ve vzdálenosti větší, než-li je čtyřnásobek šířky fasády, pak se situace posuzuje tak, jakoby obloha viditelná nebyla. zástavba - stínící budovy

b = max. 4a

b = max. 4a

a

V hodnocení se postupuje následovně: 1) Sumarizují se obytné plochy vstupující do výpočtu (tzv. započitatelná obytná plocha). Mezi obytné plochy se počítají pouze plochy příslušející bytům. Nezahrnují se plochy komunikací v bytech, hal, chodeb, koupelen, WC a technických místností. 2) Z podlahové plochy se vyčlení trojúhelníky o ploše 0,5 m2, které se umístí v rozích místností, odkud sice může být viditelná obloha, ale není dostatečně intenzivní – viz příklady. Pokud do místa, kde by měl redukční trojúhelník být, zasáhne okno, tak se strana trojúhelníka úměrně upraví dle ostění výplně otvoru. 3) Rozborem půdorysů, řezů a celkové situace se stanoví plochy, kdy je z roviny ve výšce +1,1 metru nad podlahou viditelná obloha. Podlahové plochy se shrnou v následující tabulce:

byt 01 / 1.01

započitatelná obytná plocha [m2] ZOP1

plocha s viditelností oblohy z úrovně + 1,1 m [m2] PVO1

byt 01 / 1.02

ZOP2

PVO2

byt 02 / 2.01

...

...

...

...

byt / obytná plocha (označení)

CELKEM

∑ ZOP

∑ PVO

Vyčíslí se míra viditelnosti oblohy (MVO): MVO = PVO / ZOP [-]. Obodování (B1) míry viditelnosti oblohy se stanoví jako: B1 = MVO x 10 ≤ 10. strana 75 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.01

Vizuální komfort

fáze návrhu

Příklad: Dům je v řadové zástavbě, přes ulici je obdobný dům taktéž v řadové zástavbě. Nadpraží, parapety, různé předsazené konstrukce a protější stínící objekt vymezují v obytných prostorech plochy (PVO), ze kterých lze přímo vidět oblohu.

ŘEZ

+1,1m ZOP4

PVO4

ZOP3

PVO3

+1,1m

+1,1m ZOP2

PVO2

ZOP1

PVO1

stínící budova

+1,1m

Dle svislého řezu lze ale pouze omezeně stanovit přesně plochy PVO. Je nutné nahlédnout do půdorysů a situace tak, aby se hodnocení provedlo ve trojrozměrném prostoru. Pokud je protější stínící objekt od osy otvoru v obvodové stěně ke své hraně širší než čtyřnásobek šířky příslušné fasády, pak je stanovení PVO triviální dvourozměrný problém.

V případě, že hrana objektu končí do čtyřnásobku šířky příslušné fasády, je třeba vymezit plochy i v půdorysu obytného prostoru.

strana 76 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.01

Vizuální komfort

fáze návrhu

V případě obytných místností, které mají otvory ve vícero fasádách, se již vyskytují redukční trojúhelníky v menší míře a plocha s viditelností oblohy je také větší.

Hodnocení rozložení obytných místností v orientaci na světové strany Orientace bytů a obytných ploch se stanovuje dle polohy průsvitných konstrukcí v obvodových konstrukcích a v těchto osmi směrech: severní (S), severovýchodní (SV), východní (V), jihovýchodní (JV), jižní (J), jihozápadní (JZ), západní (Z) a severozápadní (SZ). Hodnocení se týká shodných obytných ploch jako při hodnocení viditelnosti oblohy. Každá orientace má své kreditové ohodnocení: orientace

kredit

J, JV, JZ

1

V, Z

0,7

SV, SZ

0,2

S

0

strana 77 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.01

Vizuální komfort

fáze návrhu

U každého bytu se stanoví orientace jednotlivých obytných místností a z nich se vypočte vážený průměr kreditového ohodnocení orientací. Pokud je nějaká obytná místnost orientována vícero směry, pak se uvažuje ta orientace, která je pro hodnocení příznivější. orientace obytných ploch zkratky

počet obytných místností

celkové kreditové ohodnocení orientací

vážený průměr kreditového ohodnocení orientací

byt 01

J, Z, JV

3

2,7

0,90

byt 02

S, Z

2

0,7

0,35

byt 03

S, J, J

3

2

0,67

S, J, J, V

4

2,7

0,68

-

-

-

∑ VPK

byt označení

... ... CELKEM

Pozn.: počet zkratek orientace obytných ploch = počet obytných místností

Výsledné obodování (B2) rozložení bytů v orientaci na světové strany se stanoví lineární interpolací mezi těmito mezními hodnotami podílu VPK / počet bytů: VPK / počet bytů

B2

0,4

0

1,0

10

Pokud VPK / počet bytů < 0,4, pak B2 = 0.

Z B1 a B2 se stanoví výsledné bodové ohodnocení míry viditelnosti oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany, které se vypočte jako průměrná hodnota získaných dílčích obodování, tzn.: (B1 + B2) / 2.

strana 78 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.01

Vizuální komfort

fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné bodové ohodnocení míry viditelnosti oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany [-].

výsledné bodové ohodnocení míry viditelnosti oblohy a rozložení bytů v orientaci na světové strany

body

0

0

0,8

1

1,6

2

2,4

3

3,2

4

4,0

5

4,8

6

5,6

7

6,4

8

7,2

9

≥8

10

10

body

8 6 4 2

9,6

8,8

8,0

7,2

10,0

-

6,4

5,6

4,8

4,0

3,2

2,4

1,6

0,8

0,0

0


strana 79 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Akustický komfort

S.02

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zvýšení kvality akustického komfortu v budově.


Indikátor


Akustická klasifikace obytných prostorů.

S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období

Kontext


Akustický komfort je velice důležitý pro zdraví a kvalitu života. Akustická pohoda je výsledkem akustických vlastností všech ohraničujících konstrukcí pobytové místnosti. Za účelem zhodnotit akustickou pohodu vznikla akustická klasifikace, která nabízí nástroj pro specifikaci akustického komfortu a motivuje projektanty ke zlepšení akustických vlastností obytných prostorů tak, aby se dosáhlo lepších vlastností než požadovaných stávající legislativou.


Akustická klasifikace obytných prostorů vychází ze základních požadavků obsažených ve Směrnici Rady 89/106 EHS, o sbližování zákonů a dalších právních předpisů členských států. Podle této směrnice musí být stavba postavena tak, aby hluk vnímaný obyvateli byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách. Stavba tak musí splňovat jeden ze základních technických požadavků, tj. požadavek na ochranu proti hluku. Požadavky na ochranu proti hluku zahrnují následující hlediska: • • • • • •

ochrana proti hluku šířícímu se vzduchem z prostoru vně stavby, ochrana proti hluku šířícímu se vzduchem z jiného uzavřeného prostoru, ochrana proti kročejovému hluku, ochrana proti hluku z technických zařízení, ochrana proti nadměrnému hluku v poli odražených vln, ochrana okolního prostředí proti hluku ze zdrojů uvnitř stavby nebo se stavbou souvisejících.

S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel C. Ekonomika a management L. Lokalita

Literatura a další zdroje informací ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků - Požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 S. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Rindel, J. H., Turune-Rise, I. Sound Classification of Dwellings in the Nordic Countries. Noise and Vibration - Codes, Standards and Criteria. Institute of Acoustics, Windermere, UK, 1997 Lukašík, L., Donaťáková, D., Berka, P., Mátl, P. Regenerace panelových domů. Část B – stavební fyzika. Závěrečná zpráva. VUT FAST, Brno, 2000

strana 80 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.02

Akustický komfort

fáze návrhu

Popis hodnocení Hodnocení je založeno na stanovení akustických tříd jednotlivých bytů. Akustické třídy jsou čtyři – A, B, C a D a lze je stručně charakterizovat například takto: • •

• •

Třída A: akustická třída odpovídá obzvláště dobrému akustickému klimatu, kde jsou uživatelé rušeni zvukem nebo hlukem jen výjimečně. Třída B: akustická třída se značně lepším akustickým klimatem než jsou minimální požadavky pro budovy. Uživatelé mohou být v některých případech rušeni. Třída C: akustická třída odpovídající právě minimálním požadavkům ve stavebních řádech. Třída D: akustická třída odpovídající starším budovám s méně vyhovujícím akustickým klimatem. V současné výstavbě budov pro bydlení je tato třída nepřípustná.

Nejdůležitějším vstupním parametrem sloužícím pro stanovení akustických tříd jsou hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti a hodnoty vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku dělících konstrukcí, které se ve fázi návrhu získají z projektové dokumentace, a to z technické zprávy, či hlukové studie. Pro hodnocení se stanovují: •

•

•

hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti (R´W) stěn a stropů mezi obytnými místnosti bytu a místnostmi druhých bytů a stěn a stropů mezi obytnými místnostmi bytu a společnými a jinými prostory domu, hodnoty vážené normované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku (Lń,W) stropních konstrukcí mezi obytnými místnosti bytu a místnostmi druhých bytů a stropů mezi obytnými místnostmi bytu a společnými a jinými prostory domu, hodnoty vážené neprůzvučnosti obvodového pláště (RW).

Základní normové požadavky jsou stanoveny v ČSN 73 0532. Pokud konstrukce bytů splňují tyto požadavky bez výrazných rezerv, pak spadají byty do akustické třídy C. Norma ale navíc uvádí doporučené zvýšené požadavky a další opatření pro zlepšení protihlukové ochrany bytů. Je-li třeba kromě základních a zvýšených požadavků kategorizovat kvalitu bytu z hlediska zvýšené zvukové izolace vůči okolí, jsou v normě zavedeny tzv. třídy zvýšené zvukové izolace bytu (TZZI). Třídy jsou dvě, a to TZZI I (v metodice SBToolCZ označována jako akustická třída B) a TZZI II (akustická třída A). Třídou bytu B nebo A mohou být označovány pouze byty, které kromě základních požadavků splňují i zvýšené požadavky na dělicí konstrukce uvedené v normě. Současně musí obvodový plášť splňovat požadavky na zvukovou izolaci, ale s uplatněním faktorů přizpůsobení spektru C nebo Ctr. Byty dále nesmějí přímo sousedit s hlučnými místnostmi, například s technickými místnostmi (TZB) a provozovnami. Pro zařazení do akustické třídy C je nutné splnit požadavky ČSN 73 0532, které se vztahují na vnitřní dělící konstrukce a obvodový plášť, a které jsou shrnuty v následujících třech tabulkách.

strana 81 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.02

Akustický komfort

fáze návrhu

Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku) Požadavky na zvukovou izolaci Hlučný prostor (místnost zdroje zvuku)

stropy R´W [dB]

Lń,W [dB]

stěny

dveře

R´W [dB]

RW [dB]

A. Bytové domy, rodinné domy – nejméně jedna obytná místnost bytu Všechny ostatní obytné místnosti 47 63 42 27 téhož bytu B. Bytové domy – obytné místnosti bytu Všechny místnosti druhých bytů, 53 55 53 včetně příslušenství Společné prostory domu 32 1) (schodiště, chodby, terasy, 52 55 52 37 2) kočárkárny, sušárny, sklípky...) Průjezdy, podjezdy, garáže, 57 48 57 průchody, podchody Místnosti s technickým zařízením domu (výměníkové stanice, kotelny, strojovny výtahů, strojovny VZT, prádelny apod.) s hlukem: 3) 3) 3) LA,max ≤ 80 dB 57 48 57 80 dB ≤ LA,max ≤ 85 dB 62 4) 48 4) 62 4) Provozovny s hlukem LA,max ≤ 80 dB s provozem nejvýše do 22.00 h 57 53 57 s provozem i po 22.00 h 62 48 62 Provozovny s hlukem 85 dB < LA,max ≤ 95 dB s provozem i po 72 4) 38 4) 22.00 h C. Terasové nebo řadové rodinné domy a dvojdomy – obytné místnosti bytu Všechny místnosti v sousedním 57 48 57 domě 1)

Platí pro vstupní dveře z chodby do předsíně (vstupní haly) bytu, je-li chráněný prostor místností oddělen dalšími dveřmi. 2)

Platí pro vstupní dveře z chodby přímo do chráněné obytné místnosti bytu.

3)

Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. V opodstatněných případech se doporučuje provést předběžné posouzení pomocí akustické studie. 4)

Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech. Místnosti s provozním hlukem s strana 82 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.02

Akustický komfort

fáze návrhu

dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkosti bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech je nezbytné provést posouzení pomocí akustické studie. Provozovny s hlukem LA,max > 95 dB se nemají umisťovat do obytných budov.

Požadovaná zvuková izolace obvodového pláště v hodnotách R´w [dB] *) Druh Ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době 06.00h chráněného až 22.00h ve vzdálenosti 2m před fasádou LAeq,2m [dB] **) vnitřního ≤ 50 50-55 55-60 60-65 65-70 70-75 75-80 prostoru Druh chráněného vnitřního prostoru - obytné místnosti bytů Obytné místnosti bytů

30

30

30

33

38

43

48

*) Jednočíselné vážené veličiny podle ČSN EN ISO 717-1, stanovené z veličin v třetinooktávových pásmech definovaných v ČSN EN ISO 140-5. **) Ekvivalentní hladina akustického tlaku A určená 2 m před fasádou s přihlédnutím k 6.6.3 ČSN EN ISO 140-5, zaokrouhlená na celé číslo. Nerozlišuje se denní a noční doba.

Požadovaná zvuková izolace obvodového pláště v hodnotách R´w [dB] *) Druh Ekvivalentní hladina akustického tlaku v noční době 22.00h chráněného až 06.00h ve vzdálenosti 2m před fasádou LAeq,2m [dB] **) vnitřního ≤ 40 40-45 45-50 50-55 55-60 60-65 65-70 prostoru Druh chráněného vnitřního prostoru - obytné místnosti bytů Obytné 30 30 30 33 38 43 místnosti bytů

48

Pro zařazení do akustické třídy B a A je třeba naplnit požadavky shrnuté v následující tabulce.

strana 83 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.02

Akustický komfort

fáze návrhu

Chráněný prostor (místnost příjmu zvuku)

Hlučný prostor (místnost zdroje zvuku)

Akustická třída

Zvýšené požadavky na zvukovou izolaci stropy R´W [dB]

stěny

Lń,W [dB]

R´W [dB]

A. Bytové domy, rodinné domy – nejméně jedna obytná místnost bytu Všechny ostatní obytné místnosti BaA 47 1) 63 1) 42 1) téhož bytu B. Bytové domy – obytné místnosti bytu Všechny místnosti druhých bytů, B 56 společné prostory domu, průjezdy, A 59 vjezdy, garáže

48 42

56 59

C. Terasové nebo řadové rodinné domy a dvojdomy – obytné místnosti bytu Všechny místnosti v sousedním B 62 43 62 domě A 68 38 68 1)

Stejné požadavky jako pro akustickou třídu C.

Požadavky, které je nutné pro zařazení do akustických tříd A a B naplnit, jsou v tomto kriteriálním listu zestručněny. Pokud projektová dokumentace, nebo hluková studie neposkytuje jasné potvrzení a zdůvodnění zařazení do tříd zvýšené zvukové izolace bytu, pak je nutné požádat zpracovatele o doplnění, nebo nahlédnout do normy ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky.

akustická třída

….

konstrukce 2 Lń,W [dB]

konstrukce 1 Lń,W [dB]

….

konstrukce 2 R´W [dB]

konstrukce 1 R´W [dB]

byt

U všech bytů se jednotlivě stanoví dle akustických parametrů akustické třídy. Sloupce tabulky lze rozšířit dle existence různých typů dělících konstrukcí. Pokud byt vzhledem k R´W nějaké dělící konstrukce spadá do jiné třídy než R´W nějaké jiné konstrukce, pak do výsledného zařazení vstupuje horší akustická třída. To ekvivalentně platí pro Lń,W a pro kombinace mezi R´W a Lń,W.

01 02 03 ...

strana 84 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.02

Akustický komfort

fáze návrhu

Po zařazení bytů do akustických tříd se shrnou výsledky do následující tabulky: akustická třída

počet bytů

podíl na celku

∑

100%

A B C D celkem

Pozn.: Zařazení bytů do třídy D je dle normativních požadavků nepřípustné. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje kvantitativní a kvalitativní zařazení bytů do akustických tříd.

Bytové domy Všechny byty spadají do třídy C a horší. NEBO Dokumentace zadavatele neobsahuje potřebné podklady k provedení hodnocení. Všechny byty spadají minimálně do třídy C, alespoň 20% bytů spadá do třídy B. Všechny byty spadají minimálně do třídy C, alespoň 40% bytů spadá do třídy B. Všechny byty spadají minimálně do třídy C, alespoň 60% bytů spadá do třídy B. Všechny byty spadají minimálně do třídy C, alespoň 80% bytů spadá do třídy B a alespoň 10% bytů spadá do třídy A. Všechny byty spadají minimálně do třídy B, alespoň 20% bytů spadá do třídy A.

Rodinné domy Rodinný dům spadá do třídy C a horší. NEBO Dokumentace zadavatele neobsahuje potřebné podklady k provedení hodnocení. Rodinný dům spadá do třídy B. Rodinný dům spadá do třídy A.

body 0 2 4 6 8 10

body 0 6 10

Mezilehlé hodnoty lze po řádném odvození interpolovat.

strana 85 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Tepelná pohoda v letním období

S.03

Záměr hodnocení Zajištění tepelné pohody v letním období. Indikátor

fáze návrhu

E. Životní prostředí S. Sociálně-kulturní oblast S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort

Splnění požadavků na letní teplotní stabilitu obytných místností.


Kontext


Definicí tepelné pohody je celá řada, pro názornost uvádíme dvě:


•

•

Tepelná pohoda znamená, že je dosaženo takových tepelných poměrů, kdy člověku není ani chladno, ani příliš teplo - člověk se cítí příjemně (Cihelka). Tepelná pohoda je stav mysli, jenž vyjadřuje spokojenost s teplotním klimatem a který vychází ze subjektivního hodnocení (ASHRAE).

Faktorů, které ovlivňují tepelnou bilanci organismu (a tím zároveň i tepelnou pohodu), je celá řada - mohou být rozděleny do 3 skupin: (a) Vnitřní prostředí, (b) Osobní faktory, (c) Doplňující faktory. Stavebním řešením a způsobem provozu budovy lze ovlivnit pouze faktory ze skupiny (a) Vnitřní prostředí. Sem patří následující faktory: • • • •

teplota vzduchu, radiační teplota, vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu a jeho turbulence.

Tepelná pohoda se objektivně určuje pomocí teploty, která je měřena tzv. kulovým teploměrem uprostřed místnosti ve výši jednoho metru nad podlahou.


Ve fázi návrhu budovy lze výše zmíněné faktory plněním norem a zaběhnutých standardních postupů. Co je ale v praxi nedostatečné, je hodnocení letní stability. Literatura a další zdroje informací Jokl, M.: Teorie vnitřního prostředí budov, ČVUT Praha, 1993 Vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům ČSN 730540-2: Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. ČSN 730540-4: Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody. ČSN EN ISO 13792: Tepelné chování budov - Výpočet vnitřních teplot v místnosti v letním období bez strojního chlazení - Zjednodušené metody.

strana 86 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.03


fáze návrhu

Popis hodnocení Projektová dokumentace musí obsahovat výpočty tepelné stability alespoň jedné kritické místnosti. Pro zvolenou kritickou místnost musí být vyčísleny následující parametry: • •

nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v místnosti v letním období, nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti.

Kritická místnost musí vykazovat: • •

nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v letním období ∆θai,max ≤ ∆θai,max,N, nejvyšší denní teplota v místnosti θai,max ≤ θai,max,N.

Splnění těchto požadavků by se mělo docílit pouze vhodným stavebním řešením budovy bez použití klimatizace. Pokud je kritických místností víc, musí být požadavky splněny u všech. Pro stavby pro bydlení s vnitřním zdrojem tepla do 25 W/m3 včetně platí: •

nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v místnosti v letním období ∆θai,max,N = 7,5°C, nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období θai,max,N = 29,5°C.

•

Kritickou místností pro hodnocení tepelné pohody v letním období v budově je místnost s největší plochou přímo osluněných výplní otvorů orientovaných na Z, JZ, J, JV, V, a to v poměru k podlahové ploše přilehlého prostoru. Dle projektové dokumentace a výpočtů tepelné stability se vyplní následující tabulka: kritická místnost 2.05 4.01 ...

∆θai,max

θai,max

∆θai,max ≤ ∆θai,max,N ano ne

θai,max ≤ θai,max,N ano ano

klimatizace ano / ne ne ne

... Pozn.: Kritická místnost musí být alespoň jedna. Klimatizační jednotkou je zde myšleno zařízení, které je určeno svojí hlavní funkcí k chlazení obytných prostorů. Mezi klimatizaci v této metodice nepatří systémy teplovzdušného větrání, nebo zemní registry, které bývají běžné v pasivních domech.

strana 87 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.03


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje kvantitativní a kvalitativní posouzení tepelné stability v letním období – viz slovní hodnocení.

body Obytné prostory nevyhovují dle použitého výpočetního postupu požadavkům na letní stabilitu, nebo nebyly tyto parametry hodnoceny, nebo je navržena ve více než 20% obytných prostorů klimatizace. Letní stabilita byla hodnocena pouze dle ČSN 730540-4, požadavky na letní stabilitu jsou splněny (bez použití klimatizačních jednotek). Hodnocení proběhlo pouze pro jednu kritickou místnost. Letní stabilita byla hodnocena pouze dle ČSN 730540-4, požadavky na letní stabilitu jsou splněny (bez použití klimatizačních jednotek). Hodnocení proběhlo pro 2 a více kritických místností. Letní stabilita byla hodnocena dle ČSN EN ISO 13792, nebo jiného sofistikovanějšího modelu a požadavky na letní stabilitu jsou splněny (bez použití klimatizačních jednotek). Hodnocení proběhlo pouze pro jednu kritickou místnost. Letní stabilita byla hodnocena dle ČSN EN ISO 13792, nebo jiného sofistikovanějšího modelu a požadavky na letní stabilitu jsou splněny (bez použití klimatizačních jednotek). Hodnocení proběhlo pro 2 a více kritických místností. Letní stabilita byla hodnocena dle ČSN EN ISO 13792, nebo jiného sofistikovanějšího modelu a požadavky na letní stabilitu jsou s rezervou splněny (bez použití klimatizačních jednotek). Rezerva znamená: vzestup teploty je alespoň o 2°C nižší než požadavek normy (∆θi,max,N) a nejvyšší denní teplota v místnosti je nižší o 2°C než požadovaná hodnota (θai,max,N). Hodnocení proběhlo pro jednu kritickou místnost. Letní stabilita byla hodnocena dle ČSN EN ISO 13792, nebo jiného sofistikovanějšího modelu a požadavky na letní stabilitu jsou s rezervou splněny (bez použití klimatizačních jednotek). Rezerva znamená: vzestup teploty je alespoň o 2°C nižší než požadavek normy (∆θi,max,N) a nejvyšší denní teplota v místnosti je nižší o 2°C než požadovaná hodnota (θai,max,N). Hodnocení proběhlo pro 2 a více kritických místností.

0

2 4

6

8

8

10

Mezilehlé hodnoty lze po řádném odvození a zdůvodnění interpolovat.

strana 88 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.04

Tepelná pohoda v zimním období

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zajištění tepelné pohody v zimním období.


Indikátor


Splnění požadavků na zimní teplotní stabilitu obytných místností.


Kontext


Viz Tepelná pohoda v létě.




Jokl, M.: Teorie vnitřního prostředí budov, ČVUT Praha, 1993

S.07 Bezbariérový přístup

ČSN 730540-2: Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky.


ČSN EN 832 Tepelné chování budov - Výpočty potřeby energie na vytápění Obytné budovy. ČSNI 2000


ČSN 730540-4: Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody.


Popis hodnocení


ČSN 73 0540 definuje tepelnou stabilitu v zimním období v kritické místnosti pomocí parametru poklesu výsledné teploty ∆θr,N(τ). V kritických místnostech s pobytem lidí po přerušení vytápění při vytápění radiátory, sálavými panely a při teplovzdušném vytápění, nemá ∆θr,N(τ) poklesnout více než o 3°C a v místnostech při vytápění kamny a podlahovém vytápění více než o 4°C.

C. Ekonomika a management L. Lokalita

V kritických místnostech bez pobytu lidí po přerušení vytápění nemá ∆θr,N(τ) poklesnout více než o 6°C u budov masivních a více než o 8°C u budov lehkých. Kritickou místností pro hodnocení tepelné pohody v zimním období je místnost s nejvyšším celkovým součinitelem prostupu tepla konstrukcí ohraničujících místnost Uc podle ČSN 73 0540-4. Často je to rohová místnost pod střechou. Dle projektové dokumentace a výpočtů tepelné stability se vyplní následující tabulka: kritická místnost 2.05

∆θr(τ)

4.01

∆θr(τ)≤ ∆θr,N(τ). ano ne

... ... Pozn.: Kritická místnost musí být alespoň jedna.

strana 89 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.04

Tepelná pohoda v zimním období

fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje kvantitativní a kvalitativní posouzení tepelné stability v zimním období – viz slovní hodnocení.

body Obytné prostory nevyhovují dle použitého výpočetního postupu požadavkům na zimní stabilitu, nebo nebyly tyto parametry hodnoceny. Zimní stabilita byla hodnocena pouze dle ČSN 730540-4, požadavky na zimní stabilitu jsou splněny. Hodnocení proběhlo pouze pro jednu kritickou místnost. Zimní stabilita byla hodnocena pouze dle ČSN 730540-4, požadavky na zimní stabilitu jsou splněny. Hodnocení proběhlo pro 2 a více kritických místností. Zimní stabilita byla hodnocena pouze dle ČSN 730540-4, požadavky na zimní stabilitu jsou s rezervou splněny. Rezerva znamená 1°C. Hodnocení proběhlo pouze pro jednu kritickou místnost. Zimní stabilita byla hodnocena pouze dle ČSN 730540-4, požadavky na zimní stabilitu jsou s rezervou splněny. Rezerva znamená 1°C. Hodnocení proběhlo pro 2 a více kritických místností.

0 3 6

8

10


strana 90 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Zdravotní nezávadnost materiálů

S.05

Záměr hodnocení Kontrola a omezení používání materiálů, které mohou způsobovat zdravotní rizika. Indikátor

fáze návrhu

E. Životní prostředí S. Sociálně-kulturní oblast S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort

Použití materiálů s ohledem na obsah formaldehydu.


Kontext


Zdravotní nezávadnost materiálů přímo souvisí s kvalitou vzduchu v budově (IAQ= Indoor Air Quality). Ta v sobě zahrnuje celou šíři možných znečištění vzduchu počínaje mikrobiologickým znečištěním, až po různé alergeny a chemické znečištění (CO, CO2, VOC, radon, aj.). Podle posledních studií se ukazuje, že kvalita vnitřního vzduchu představuje často větší zdravotní riziko než kvalita venkovního vzduchu.


Kvalita vnitřního vzduchu se rozděluje na několik základních témat: • • • • •

znečištění látkami emitovanými ze stavebních materiálů a konstrukcí, rizika znečištění vybavením/zařízením, znečištění údržbou nebo rekonstrukcí, znečištění radonem, znečištění větracím vzduchem.

Pro zkvalitnění vnitřního vzduchu je dle současných poznatků nejvýznamnější odstranit především zdroje formaldehydu a dalších těkavých látek. Za tímto účelem je dosud nejsnadnější cestu pravidelné a účinné odvětrávání obytných pracovních prostor. Ve starších, energeticky nesanovaných, budovách se obytné prostory kvalitně odvětrávaly samy díky netěsnostem ve výplňových konstrukcích, u budov současných, kdy je obálka budovy vlivem použitých konstrukcí těsnější, nastává se samovolným větráním problém. Sice to má pozitivní vliv na energetickou bilanci, ale pokud se v takovýchto prostorech nevětrá nuceně, nebo pravidelně manuálně, pak může tato skutečnost souviset s vyšší nemocností obyvatel.


Velmi často jsou koncentrace formaldehydu ve vnitřním ovzduší bytů větší než stanovují normy zohledňující zdraví uživatelů obytných prostor. Ve venkovním prostředí se formaldehyd vyskytuje v koncentracích v rozmezí 10 - 100 μg/m3, ve vnitřním prostředí bývají koncentrace formaldehydu zpravidla vyšší a mohou přesáhnout hodnoty až 370 μg/m3. Hlavním zdrojem formaldehydu v bytech bývá jeho vybavení - nábytku z dřevotřískového materiálu podlahovin, koberců, dekoračních tkanin, či tapet. Je obsažen v syntetických pryskyřicích, lepidlech a v některých mořidlech na dřevo, apod. V roce 2004 přeřadila IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) formaldehyd do skupiny 1 - látek karcinogenních pro lidi. Není karcinogenní při požití, ale jeho inhalace způsobuje rakovinu.

strana 91 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.05


fáze návrhu

Literatura a další zdroje informací Jokl, M.: Teorie vnitřního prostředí budov, ČVUT Praha, 1993 Směrnice č. 58 o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění Motyka, K., Mikula, P.: Přehled stanovení formaldehydu a dalších karbonylových sloučenin v ovzduší. Chem. Listy 99, 13 – 22 Jiránek, M., Kupilík, V., Wasserbauer, R.: Zdravotní nezávadnost staveb, ČKAIT, ISBN 80-902697-3-7 Popis hodnocení V případě bytových staveb se hodnocení omezuje pouze na výběr materiálů tvořících vnitřní povrchy s minimální emisí škodlivin. Jde tedy o zajištění vysoké kvality vnitřního vzduchu výběrem produktů s nízkým, nebo žádným obsahem formaldehydu. Týká se zejména vnitřních nátěrů, lepidel, koberců a vrstvených dřevěných produktů. Nepoužívat materiály na bázi dřeva, které obsahují formaldehydové pryskyřice. Formaldehyd je plynná složka, jenž se ve vnitřním prostředí uvolňuje ze stavebních materiálů, kosmetických, čistících a desinfekčních prostředků, nábytku, podlahovin, koberců, tapet a laků. Je obsažen v mnoha mořidlech na dřevo. Dle projektové dokumentace se vyhodnotí použité povrchové úpravy (stěny, podlahy, stropy, podhledy, aj.), které mohou obsahovat formaldehyd. Vše se přehledně shrne v následující tabulce:

materiál / konstrukce

plocha [m2]

obsah formaldehydu

podlahovina

ne

zátěžový koberec

ano

∑ PP

plocha, ze které se uvolňuje formaldehyd [m2]

∑ PPF

Nábytek a jiný mobilní inventář se nehodnotí, v projektové fázi není znám. Jako pomocný indikátor, který vstupuje do benchmarků, se stanoví poměrná plocha, ze které se uvolňuje formaldehyd, a to jako podíl: ∑ PPF / ∑ PP.

strana 92 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.05


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje vyhodnocení povrchových konstrukcí vzhledem k obsahu formaldehydu.

body Vnitřní materiály včetně nátěrů, lepidel, koberců a materiálů na bázi dřeva nejsou v projektu blíže specifikovány. Formaldehyd obsahuje méně než 75% vnitřních materiálů, zejména nátěrů, lepidel, koberců a materiálů na bázi dřeva. Formaldehyd obsahuje méně než 50% vnitřních materiálů, zejména nátěrů, lepidel, koberců a materiálů na bázi dřeva. Formaldehyd obsahuje méně než 25% vnitřních materiálů, zejména nátěrů, lepidel, koberců a materiálů na bázi dřeva. Formaldehyd obsahuje méně než 5% vnitřních materiálů, zejména nátěrů, lepidel, koberců a materiálů na bázi dřeva. Formaldehyd neobsahují žádné vnitřní materiály, včetně materiálů na bázi dřeva.

0 1 3 5 7 10


strana 93 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Uživatelský komfort

S.06

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Vyhodnocení řady aspektů z oblasti zdravého a kvalitního bydlení.


Indikátor


Kreditové ohodnocení několika aspektů z oblasti kvalitního bydlení.


Kontext


V oblasti obytných i jiných staveb hraje stále větší roli kvalita vnitřního prostředí, užitný komfort staveb a jejich zdravotní a hygienická nezávadnost. Uživatele zajímá kromě architektonické kvality domu, velikosti a dispozice obytných prostorů i řada dalších praktických aspektů, které jasně přispívají k uživatelské kvalitě nemovitosti.


Popis hodnocení


Hodnocení se skládá z následujících dílčích oblastí:


(1) Úschova kol a kočárků

S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup


(2) Společné vnitřní užitné prostory


(3) Balkony, terasy a lodžie (4) Vytápění a příprava teplé vody


(5) Větrání

L. Lokalita

Úschova kol a kočárků – B1 Posuzuje se bezpečnost úložných míst a umístění těchto míst. položka

bezpečnost úložných míst

umístění úložných míst

popis minimální hrozba poškození či krádeže – zabezpečené místo akceptovatelná hrozba poškození či krádeže – pouze individuální zámek nezabezpečené místo bez kontroly a možnosti kontroly v budově – individuální sklepní kóje (podmínkou je dostatečná dimenze) v budově – individuální garáž

kredity

v budově ve vyhrazeném společném prostoru

9

venku – krytý vyhrazený prostor

5

venku – nekrytý vyhrazený prostor

3

žádné vyhrazené místo

0

10 5 0 10 10

Dostatečná dimenze individuální sklepní kóje je taková, že sklepní koje musí mít minimální půdorysné rozměry 1,9 x 1,1 metru (je nutné naplnit požadavky na oba rozměry).

strana 94 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.06


fáze návrhu

Kočárkárna, či společná úschovna kol musí být minimální podlahovou plochu dle tabulky:

rodinný dům

minimální plocha [m2] 3

< 10

10

10 až 30

20

31 až 50

30

> 50

40

počet bytů v budově

Pokud není splněna minimální plocha, pak se body udělené za umístění úložných míst redukují násobkem 0,5. Individuálním zámkem je míněn takový zabezpečovací systém (zámek), jehož použití je individuální a závisí jen na daném uživateli. Pokud je v budově vícero typů úložných míst, pak se stanoví kredity za bezpečnost úložných míst a umístění těchto míst zvlášť pro každý typ. Pokud ale nemá každý byt sklepní kójí, pak se kredity redukují úměrně zastoupení počtu kójí. Výsledné obodování B1 se získá jako součet vážených průměrů získaných bodů za bezpečnost úložných míst a umístění těchto míst u jednotlivých typů úložných míst, ale max. 10 bodů.

Společné vnitřní užitné prostory – B2 Posuzuje se podlahová plocha dalších uzavřených prostorů které jsou přístupné ze společných prostor a pro všechny obyvatele. Nezapočítávají se prostory hodnocené v položce Úschova kol a kočárků (kočárkárny a kolárny), dále pak společné komunikační prostory a obecně prostory hodnocené v S.11. Mezi hodnocené prostory se řadí především sušárny, případně prádelny či společné úložny. Dle projektové dokumentace se určí následující specifika: typ prostoru sušárna

plocha [m2] PSP1

....

PSPi

...

...

CELKEM

∑ PSP

Na základě výměry ploch se stanoví poměr: HP = PSP / (PB * 0,5), kde PB je počet bytů.

strana 95 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.06


fáze návrhu

Bodování (B2) probíhá lineární interpolací na základě poměru HP dle mezních hodnot uvedených v následující tabulce. HP

B2

2

10

0,2

0

Pokud HP ≥ 2,0, pak B2 = 10, HP ≤ 0,2, pak B2 = 0. Pro rodinné domy je B2= 10.

Balkony, terasy a lodžie – B3 Posuzuje se četnost výskytu bytů s balkony, terasou, lodžií nebo zahrádkou, která přísluší výlučně jednomu bytu. Dle projektové dokumentace se určí následující specifika: položka

označení

celkový počet bytů

počet

PB

počet bytů s terasou

PBT

počet bytů se zahrádkou

PBZ 2

PBB1

2

PBB2

počet bytů s balkonem (plocha pod 1,2 m ) počet bytů s balkonem (plocha nad 1,2 m ) 2

PBL1

2

PBL2

počet bytů s lodžií (plocha pod 1,2 m ) počet bytů s lodžií (plocha nad 1,2 m )

Metodika nerozlišuje počet balkonů, teras, lodžií, nebo zahrádek. Pokud má byt například více balkonů, pak se to v hodnocení nikde neprojeví. Ale rozlišuje se charakter venkovního prostoru. Pokud má byt balkon a terasu, pak se byt řadí do skupiny „byt s terasou“. Terasa je tak nadřazena balkonu a lodžii. Zahrádka je na stejné úrovni jako terasa. Balkon a lodžie jsou v tomto pohledu na stejné úrovni. Stanoví se koeficient výskytu bytů (KVB) s balkony, terasou, lodžií, nebo zahrádkou, a to dle postupu shrnutém v následující tabulce: položka terasa zahrádka

váha

KVB

p

v

pxv

= PBT / PB

1

KVBi

= PBZ / PB

1

...

2

= PBB1 / PB

0,5

...

2

balkon (plocha pod 1,2 m ) balkon (plocha nad 1,2 m )

= PBB2 / PB

0,8

2

= PBL1 / PB

0,4

2

= PBL2 / PB

0,8

≤ 1,00

-

lodžie (plocha pod 1,2 m ) lodžie (plocha nad 1,2 m ) CELKEM

poměr zastoupení

∑ KVB

strana 96 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.06


fáze návrhu

Bodování (B3) probíhá lineární interpolací dle mezních hodnot uvedených v následující tabulce. KVB

B3

0,8 0,2

10 0

Pokud KVB ≥ 0,8, pak B3 = 10, KVB ≤ 0,2, pak B3 = 0. Pro rodinné domy je B3= 10.

Vytápění a příprava teplé vody – B4 Hodnotí se na základě posouzení umístění zdroje energie pro vytápění (ÚT) a přípravu teplé vody (TV). Bodování (B4) probíhá dle následující tabulky. položka

B4

centrální systém pro ÚT a TV

10

centrální systém pro ÚT, nebo TV

5

decentrální systém pro ÚT a TV

0

Po řádném posouzení a odůvodnění lze mezilehlé hodnoty interpolovat. Decentrálním systémem je míněn systém (zdroj energie) situovaný v bytě nebo rodinném domě, nebo u něj, a který k němu majetkově přísluší.

Větrání – B5 Hodnotí se na základě návrhu větrání v obytných prostorech (neposuzuje se větrání sociálních zařízení, komunikací v bytech a komor). Bodování (B5) probíhá dle následující tabulky. položka systém nuceného větrání – s možnosti uživatelské regulace jednotlivých obytných prostorů konstrukční větrací otvory ve fasádě

B5 10 9

větrací štěrbiny v otvorových výplních

9

otvorové výplně s kováním, které umožňuje mikroventilaci

8

pouze přirozené větrání – manuálním otevíráním systém nuceného větrání – bez možnosti uživatelské regulace jednotlivých obytných prostorů

6 5

Pokud se vyskytují byty s různými systémy, pak se body stanoví jako vážený průměr dle podlahových ploch jednotlivých bytů. Po řádném posouzení auditorem a odůvodnění lze mezilehlé hodnoty interpolovat.

strana 97 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.06


fáze návrhu

Výsledné kreditové ohodnocení Výsledné kreditové ohodnocení, které vstupuje do kriteriálních mezí, se určí jako vážený průměr z dosažených dílčích bodů (Bi), tedy: (B1 + B2 + B3 + B4 + B5) / 5. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení, které závisí na vyhodnocení pěti aspektů z oblasti kvalitního bydlení.

Kreditové ohodnocení

body

0

0

2,6

1

3,2

2

3,8

3

4,4

4

5

5

5,6

6

6,2

7

6,8

8

7,4

9

≥8

10

10

body

8 6 4 2

9,6

8,8

8,0

7,2

10,0

-

6,4

5,6

4,8

4,0

3,2

2,4

1,6

0,8

0,0

0


strana 98 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.07

Bezbariérový přístup

Záměr hodnocení Česká legislativa upravuje požadavky na technické požadavky staveb pro tělesně postižené pouze pro vybrané typy budov. Hodnocení podpořit vybudování vyššího standardu pohybu osob po budově anebo usnadnění tohoto pohybu tam, kde to legislativa nevyžaduje. Indikátor Ohodnocení na základě vyhodnocení dílčích parametrů - kreditové ohodnocení přístupu osob se sníženou schopností pohybu v budově. Kontext V rámci urbanizovaného území je nutné umožnit osobám se sníženou schopností pohybu a orientace rovnoprávný přístup do většiny budov a pohyb v nich. Pro pohybové omezení jsou základním problémem hlavně fyzické překážky. Překonání jakéhokoli výškového stupně i minimálního sklonu plochy komunikace vyžaduje pro osobu s omezenou schopností pohybu značnou tělesnou zbytečnou námahu či nepřekonatelnou překážku. Důraz v návrhu by se tak měl především klást na eliminace výškových rozdílů, dodržení maximálních podélných a příčných sklonů pochozích ploch, zajištění dostatečných průjezdů a manipulačních prostor a umístění ovládacích prvků v dosahové vzdálenosti osoby na vozíku.

fáze návrhu

E. Životní prostředí S. Sociálně-kulturní oblast S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel



Vyhláška 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

L. Lokalita

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ČSN EN 81-70 (ČSN EN 81-70 (27 4003)) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů, Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů - Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČSN ISO 9386-1 (ČSN ISO 9386-1 (27 4013)) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí, Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz, Část 1: Svislé zdvihací plošiny ČSN ISO 9386-2 (ČSN ISO 9386-2 (27 4013)) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí, Bezpečnostní předpisy, rozměry a provoz, Část 2: Poháněné schodišťové výtahy pohybující se po šikmé dráze pro sedící nebo stojící osoby a uživatele na vozících pro invalidy.

strana 99 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.07


fáze návrhu

Popis hodnocení Výsledné kreditové ohodnocení se stanoví na základě ohodnocení dvou skupin parametrů: 1) Vstup do budovy položka

body

Bezbariérový přístup není řešen. 0 Do budovy je alespoň jeden vstup, a to řešený zvedacím 1 zařízením. Do budovy je alespoň jeden vstup, a to řešený rampou. 2 Do budovy je alespoň jeden vstup v úrovni komunikace pro pěší bez vyrovnávacích stupňů (toleruje se převýšení do 30 cm 5 – provedené nájezdem nebo rampou). Pokud je bezbariérový vstup vstupem hlavním, pak +1 kredit Pokud jsou instalovány dveře s automatickým otevíráním (čidlo, tlačítko), pak +1 kredit

2) Pohyb po hlavních komunikacích budovy, které jsou určené pro dosažení prostor s hlavním účelem užívání stavby – v rámci jednoho patra. položka Většina komunikací (60% a více) není bezbariérově řešena.

body 0

Všechny komunikace společných prostor jsou bezbariérově 1 dostupné převážně za pomoci zvedacích zařízení. Všechny komunikace společných prostor jsou bezbariérově 2 dostupné převážně za pomoci ramp. Všechny komunikace společných prostor jsou bezbariérově 5 dostupné bez vyrovnávacích stupňů. Pokud se nevyskytují na komunikacích dveře, nebo je instalován systém na automatické otevírání dveří (čidlo, tlačítko), pak +1 kredit V každém sledovaném parametru se dílčí možnosti vylučují. Pokud není v budově výtah, pak se boduje tato část hodnotou 0. U rodinných domů se hodnotí pouze bod 1) Vstup do budovy. Aby bylo možné započítat kredity, pak výše požadované konstrukce a parametry musí splňovat legislativní požadavky zde neuváděné – tzn. komunikace musí mít minimální šířku, rampy musí splňovat požadavky na sklon, či eventuální existenci podest, apod. Kreditové ohodnocení přístupu osob se sníženou schopností pohybu v budově se stanoví jako součet získaných bodů z bodu 1) a 2).

strana 100 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.07


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje výsledné kreditové ohodnocení přístupu osob se sníženou schopností pohybu v budově.

Kreditové ohodnocení přístupu osob se sníženou schopností pohybu v budově rodinné domy

body

bytové domy 0

0

3

3

5

5

2

8

8

5

10

10

0

Mezilehlé hodnoty lze lineárně interpolovat.

strana 101 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.08

Zajištění zabezpečení budovy

Záměr hodnocení Zabezpečení budovy a použití zabezpečovacích prvků. Indikátor Srovnání úrovně skutečně provedených zabezpečovacích opatření s doporučením normy podle úrovně rizika pro daný typ a účel budovy. Kontext Pro dobrou kvalitu života v budově a lokalitě je jedním z důležitých atributů zajištění bezpečnosti. Literatura a další zdroje informací CEN/TR 14383 Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov (Část 1: Definice specifických termínů, Část 2: Urbanismus, Část 3: Obydlí, Část 4: Obchodní a administrativní budovy) Crime Prevention Through Environmental Design (CPTED): http://cpted.net European Designing Out Crime Association: http://www.e-doca.net European Crime Prevention Network: http://www.eucpn.org

fáze návrhu

E. Životní prostředí S. Sociálně-kulturní oblast S.01 Vizuální komfort S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

United Nations Interregional Crime and Justice Research Institute (UNICRI) International Crime Victims Surveys (ICVS): http://www.unicri.it/icvs


Popis hodnocení

L. Lokalita

Požadavky: Stupeň zabezpečení se odvíjí od porovnání stupně plánovaných/skutečných opatření budovy se stupněm ochrany doporučeným normou ENV 14383 Prevence kriminality - Plánování městské výstavby a navrhování budov. Krok 1: Provedení posudku rizik z hlediska prevence kriminality dle normy. Krok 2: Dohledání požadovaných úrovní bezpečnosti pro stavební konstrukce a vybavení. *) Krok 3: Porovnání plánovaného/skutečného provedení s požadavky dle Kroku 2. *) Norma prENV 14383-3 obsahuje tabulku doporučených tříd odolnosti podle úrovně bezpečnostních rizik (pro vstupní dveře, zámky, mříže, okna, zasklení a zabezpečovací systémy). Kromě těchto kategorií je třeba uvažovat i další zabezpečení – parkování vozidel, kontrola vstupu, prevence krádeží v obchodech, video-monitoring (CCTV), hlídací agentury atd.

strana 102 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.08

Zajištění zabezpečení budovy

fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje posouzení stupně zabezpečení.

stupeň zabezpečení

body

Zabezpečení budovy nebylo posuzováno

0

Základní zabezpečovací prvky Základní zabezpečovací prvky + 50% zabezpečovacích prvků o třídu lepších oproti požadavkům normy Všechny zabezpečovací prvky o třídu lepší oproti požadavkům normy Alespoň 50% prvků o dvě třídy lepší, ostatní o třídu lepší než požadavky norem Všechny dostupné prvky alespoň o 2 třídy lepší než požadavky normy Nejlepší dostupné zabezpečovací technologie

1 2 4 6 8 10

Mezilehlé hodnoty lze po řádném odůvodnění interpolovat.

strana 103 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Flexibilita využití budovy

S.09

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zvýšení flexibility využití budovy, které zajistí delší životnost budovy.


Indikátor


Bodový stupeň flexibility stanovený na základě použitého konstrukčního systému a jeho rozponu.

S.02 Akustický komfort S.03 Tepelné pohoda v letním období S.04 Tepelné pohoda v zimním období

Kontext Flexibilní prostory mají obecně vyšší hodnotu v čase, protože umožňují snadné úpravy prostor pro různé účely. Vyšší konstrukční výška a dispozičně uvolněný prostor obecně přispívají k možné změně účelu budovy. Uvolněný prostor v dispozici lze získat nejlépe použitím skeletové konstrukce, nebo kombinovaným systémem o vyšších rozponech.

Dle následující tabulky se přiřadí body (na základě použitého nosného systému a světlé výšce):

nosný systém

S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy

Popis hodnocení

světlá výška


≤ 2,6

2,7

2,8

S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

≥ 2,9

stěnový – rozpony do 6ti metrů

0

20

30

50

stěnový – rozpony nad 6 metrů

30

50

60

70

kombinovaný systém – rozpony do 6ti metrů

30

50

60

70

kombinovaný systém – rozpony nad 6 metrů

50

70

80

90

skelet – rozpony do 6ti metrů

50

70

80

90

skelet – rozpony nad 6 metrů

70

80

90

100

C. Ekonomika a management L. Lokalita

Mezilehlé hodnoty světlých výšek lze interpolovat. Kompletační konstrukce – příčky: • • •

převážně demontovatelné (sádrokartonové, OSB desky, apod.) – násobící koeficient 2 nedemontovatelné konstrukce potřebné bouracích prací – násobící koeficient 1 žádné příčky – násobící koeficient 2

V případě proměnných parametrů (světlá výška podlaží, nosný systém, konstrukce příček) v rámci jedné budovy se přiřadí body dílčím částem budovy o stejných parametrech a výsledné bodové ohodnocení se získá váženým průměrem dle podlahové plochy.

strana 104 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.09

Flexibilita využití budovy

fáze návrhu

Příklad: bytová stavba se stěnovým nosným systémem a převládajícím rozponem 5,4 metru, světlá výška 2,8 m, montované sádrokartonové příčky – podlahová plocha 850 m2. Přístavba se stěnovým nosným systémem a převládajícím rozponem 5,4 metru, světlá výška 2,7 m, montované sádrokartonové příčky – podlahová plocha 150 m2. Bodový stupeň adaptability = 30* 2* 850/(850+150) + 20* 2* 150/(850+150)= 57 Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje bodový stupeň adaptability.

stupeň flexibility

body

0

0

10

1

20

2

30

3

40

4

50

5

60

6

70

7

80

8

90

9

≥ 100

10

10

body

8 6 4 2

130

120

110

90

100

-

80

70

60

50

40

30

20

10

0

0


strana 105 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.10

Prostorová efektivita.

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Optimalizace využití vnitřního prostoru budovy v souvislosti s plochou, kterou zaujímají nosné a jiné konstrukce.

S. Sociálně-kulturní oblast S.01 Vizuální komfort

Indikátor


Podíl užitné podlahové plochy na hrubé podlahové ploše.


Kontext


Prostorová efektivita je opatřením, které vede k optimalizovanému využití podlahových ploch uvnitř budov. Využití ploch by mělo být ekonomické a také má přímý vliv na ekonomiku projektu. Snahou redukovat plochu zabranou stavebními konstrukcemi lze dosáhnout vyšší využitelnosti ploch a na daném zastavěném území při stejné podlažnosti objektu lze dosáhnout vyšší rentability.

S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy S.09 Flexibilita využití budovy

Popis hodnocení Na základě výměru podlahových ploch a projektové dokumentace se stanoví faktor prostorové efektivity: F = NFA / BFA, kde:

S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

NFA = čistá podlahová plocha v interiéru v m2, C. Ekonomika a management

BFA = hrubá podlahová plocha v m2. Pro shrnutí se vyčíslí hodnoty dle následující tabulky:

1. NP

čistá podlahová plocha [m2] ...

hrubá podlahová plocha [m2] ...

2. NP

...

...

...

...

...

...

...

...

součet

∑ NFA

∑ BFA

podlaží

L. Lokalita

Hrubá podlahová plocha budovy představuje celkovou využitelnou podlahovou plochu budovy doplněnou o další stavební plochy, což jsou např. plochy nosných, dělících nebo jiných konstrukcí – sloupy, pilíře, příčky, komíny. Do hrubé plochy se tedy započítávají: (a) dočasně zastavěné plochy, jako např. kotle, klimatizační jednotky, aj., (b) komunikační plochy (schodiště, výtahy, eskalátory), (c) prostupy vodorovnými konstrukcemi (šachty). Hrubá podlahová plocha je tak prakticky vnitřní plocha vymezená vnějšími konstrukcemi, tzn. nezapočítávají se vnější konstrukce (markýzy, konzoly, přesahy střech, aj.) a plochy pochozích střech a teras. strana 106 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.10


fáze návrhu

Příklad: grafické vyobrazení čisté podlahové plochy v interiéru (šedivá plocha) a hrubá podlahová plocha (plocha vymezená obrysovou, tlustou čarou).

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje faktor prostorové efektivity.

faktor prostorové efektivity

body

≤ 0,50

0

0,53

1

0,56

2

0,59

3

0,62

4

0,65

5

0,68

6

0,71

7

0,74

8

0,77

9

≥ 0,80

10

strana 107 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.10


fáze návrhu

10

body

8 6 4 2

0,89

0,86

0,83

0,80

0,77

0,74

0,71

-

0,68

0,65

0,62

0,59

0,56

0,53

0,50

0,47

0,44

0,41

0


strana 108 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel

S.11

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Vybudování kvalitních společenských prostor v exteriéru budovy pro pobyt obyvatelů.

S. Sociálně-kulturní oblast S.01 Vizuální komfort

Indikátor


Kvantitativní ohodnocení kvality společenských prostorů v exteriéru.


Kontext


Kvalitní společné prostory v bezprostředním exteriéru budovy slouží k obecnému blahu obyvatel a navíc kvalitativní zapojení využitelných společných ploch do života budovy pozitivně zlepšuje obecné vnímání budovy.

S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů S.06 Uživatelský komfort S.07 Bezbariérový přístup S.08 Zajištění zabezpečení budovy

Popis hodnocení Kvantitativní ohodnocení kvality společenských prostorů se odehrává v několika hodnotících úrovní – dle typu společenského prostoru a jeho kvality: -

typ místa pobytu - střešní terasa, přízemní terasa, předzahrádka, zahrada, aj.,

-

kvalita místa – dodatečná zeleň, vodní prvky, baldachýny, větrolamy, aj.

Započítává se každé společenské místo, které má alespoň plochu dle následujícího vzorce: P = 0,1 x BJ [m2], Pmin= 10 m2, kde BJ – počet bytových jednotek.

S.09 Flexibilita využití budovy S.10 Prostorová efektivita S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel C. Ekonomika a management L. Lokalita

Nezapočítávají se exteriérové plochy, které vlastnicky nepatří k budově. Plocha musí být přístupna všem obyvatelům domu. Za každý typ společného místa v exteriéru, které splňuje výše uvedené podmínky se obdrží 10 bodů. typ místa pobytu

označení

plocha místa [m2]

body

M1

střešní terasa

...

10

M2

zahrada

...

10

M3

vstupní parter

...

10

M4

vnitroblok

...

10

...

...

...

10

-

-

-

∑

Za každý prvek, který vylepšuje relevantně kvalitu prostoru se obdrží dalších 5 bodů.

strana 109 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨


S.11

dodatečné prvky

fáze návrhu

příslušnost k ploše

body

zeleň

M1

5

pergola

M2

5

jezírko

M2

5

lavičky, stolky

...

5

-

-

∑

Výsledné hodnocení se pro bytové domy děje následovně: Kreditové ohodnocení společných protorů v exteriéru = celkové body za typ místa pobytu + celkové body za dodatečné prvky. Výsledné hodnocení se pro rodinné domy děje následovně: Kreditové ohodnocení společných protorů v exteriéru = celkové body za typ místa pobytu x 2 + celkové body za dodatečné prvky. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje kreditové ohodnocení společných prostorů v exteriéru. kreditové ohodnocení společných prostorů v exteriéru 0 4 8

body 0 1 2

12 16 20 24

3 4 5 6

28

7

32

8

36

9

≥ 40

10

strana 110 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

S.11


fáze návrhu

10

body

8 6 4 2

52

48

44

40

36

32

-

28

24

20

16

12

8

4

0

0


strana 111 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

Ekonomika a management

C.01 Analýza provozních nákladů C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace C.03 Autonomie provozu C.04 Management tříděného odpadu

C.03 8% C.02 12% C.01 43%

C.04 37%

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.01

Analýza provozních nákladů

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Jasná a promyšlená koncepce projektu v ekonomických souvislostech celého životního cyklu budovy. Indikátor

S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management

Bodové ohodnocení projektové přípravy z hlediska hodnocení nákladů životního cyklu.


Kontext


Ekonomika projektu je zásadním kritériem efektivní existence všech budov. Při návrhu budovy je třeba snažit se odhadnout budoucí scénář užívání a chování budovy s výhledem často i několik desetiletí dopředu. Kvalitní analýza provozních nákladů již v úvodní fázi projektu zajišťuje vyšší kvalitu projektu a hodnotu budovy v čase. Rozhodování pouze na základě investičních nákladů je krátkozraké a nedostačující. Zodpovědnějším postupem je provést kvalitní analýzu provozních nákladů a ukázat investorovi potenciál k provozním úsporám.

C.03 Autonomie provozu C.04 Management tříděného odpadu L. Lokalita

Je potřeba brát v potaz investiční náklady, náklady na provoz a údržbu objektu, nákladnost případné změny užívání, náklady na opravy a rekonstrukce po skončení životnosti některých komponent a případně i náklady na demolici stavby v budoucnu. Literatura a další zdroje informací CIB(1999): Agenda 21 on Sustainable Construction, CIB Report Publication 237, ISBN 90-6363-015-8, Rotterdam, 1999 ISO 15686 Buildings and constructed assets – Service life planning Popis hodnocení Dle projektu se oboduje skutečnost dle tabulek (v rozlišení, zda se jedná o bytový, nebo rodinný dům): Položka Byly provedeny pouze kalkulace investičních nákladů Byly provedeny kalkulace investičních nákladů, včetně citlivostní analýzy Byly provedeny kalkulace investičních nákladů, včetně citlivostní analýzy a analýzy rizik

body A

bytový dům

rodinný dům

1

x

x

2

x

x

3

x

-

První tři položky se vylučují, tzn. body se udělují buď za první, druhou, nebo třetí položku. Křížek v položce znamená, že se položka pro danou budovu hodnotí.

strana 113 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.01


položka Byly provedeny výpočty provozních nákladů na energii Byly provedeny výpočty provozních nákladů na vodné a stočné Byly provedeny výpočty provozních nákladů odpadového hospodářství Byly provedeny výpočty provozních nákladů na údržbu a správu budovy Byly provedeny výpočty v budoucnu plánovaných oprav Byla provedena analýza případných zisků během provozu budovy Byla vytvořena uživatelská brožura, která informuje uživatele o provozních nákladech

fáze návrhu

body - B

bytový dům

rodinný dům

3

x

x

2

x

x

1

x

x

1

x

-

2

x

-

2

x

-

3

x

x

Křížek v položce znamená, že se položka pro danou budovu hodnotí. Bodové ohodnocení projektové přípravy z hlediska LCC = A + B. Provozní náklady na údržbu a správu budovy zahrnují: poplatky firmě na facility management, úklid, údržba venkovních ploch, údržba zeleně, revize elektro, požární revize, servis výtahů, provoz recepce, provoz bezpečnostních systémů, apod. Případné zisky při provozu budovy zahrnují např. zisky při pronájmu nebytových prostorů, zisky z případného prodeje energie, která je získána z OZE. Uživatelskou brožurou, která má za úkol informovat uživatele o budoucích nákladech, se rozumí dokument, který shrnuje strukturu provozních nákladů a jejich výši. Všechny výpočty a analýzy je nutné doložit v relevantní a transparentní podobě.

strana 114 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.01


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje bodové ohodnocení projektové přípravy z hlediska LCC [-].

bodové ohodnocení projektové přípravy z hlediska LCC

body

bytový dům

rodinný dům

0

0

0

4

2

3

7

3

5

11

5

8

14

6

10


strana 115 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.02

Zajištění prováděcí a provozní dokumentace

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zajištění dostupnosti dokumentace o skutečném provedení stavby (stavebních výkresů, výkresů TZB a elektroinstalací) a uživatelských manuálů zařízení budovy pro potřeby obsluhy a majitele budovy, aby byli schopni efektivně řídit provoz budovy.


Indikátor


Cíl a kvalita technické dokumentace ponechané pro potřeby obsluhy budovy a uživatele bytů.


Kontext


Dostupná dokumentace o skutečném provedení stavby (stavebních výkresů, výkresů TZB a elektroinstalací) a uživatelské manuály zařízení budovy významně přispěje k bezproblémovějšímu chodu budovy, a lze tedy předpokládat, že provoz tak bude optimalizován.

C.04 Management tříděného odpadu L. Lokalita

Popis hodnocení Hodnocení probíhá slovně dle benchmarku. Hodnocení se pro bytové budovy skládá ze dvou částí: (1) hodnocení kvality a obsahu dokumentů, které budou předány budoucím majitelům a uživatelům, (2) hodnocení provedení úložného místa pro tyto dokumenty. Bod (1) se hodnotí a oboduje dle následující tabulky: body – B1 Projekt blíže nespecifikuje dokumenty, které budou předány po kolaudaci stavby. Projekt předpokládá dodání úplné sady uživatelských příruček a výkresů skutečného stavu provedení v papírové podově. Projekt předpokládá dodání úplné sady dokumentace o provozu budovy a údržbě včetně uživatelských příruček jednotlivých zařízení, úplné výkresové dokumentace skutečného stavu provedení a návod k obsluze a údržbě. Vše musí být v papírové podobě. Projekt předpokládá dodání úplné sady dokumentace o provozu budovy a údržbě včetně uživatelských příruček jednotlivých zařízení, úplné výkresové dokumentace skutečného stavu provedení a návod k obsluze a údržbě. Projekt má vypracován systém managementu pro správu budovy. Vše musí být v papírové podobě.

0 5 7

10

V případě potřeby lze po řádném zdůvodnění použít mezilehlé hodnoty.

strana 116 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.02

Zajištění prováděcí a provozní dokumentace

fáze návrhu

Bod (2) se hodnotí a oboduje dle následující tabulky: body – B2 Projekt blíže nespecifikuje místo v budově, kde budou dokumenty uloženy a ani způsob, jak budou uloženy. Projekt předpokládá archivaci dokumentů v předem určené místnosti, která je přístupná z veřejných prostorů, ale která není výhradně určena pro archivaci dokumentů Projekt předpokládá archivaci dokumentů ve vybudovaném výklenku, který je vhodně uzavíratelný, má pro svůj účel vhodné rozměry a je přístupný z veřejných prostorů. Projekt předpokládá archivaci dokumentů v předem určené a samostatné místnosti, která je přístupná z veřejných prostorů, a která je výhradně určena pro tyto dokumenty.

0 5 7 10

V případě potřeby lze po řádném zdůvodnění použít mezilehlé hodnoty. Veškeré potřebné dokumenty je třeba při hodnocení předložit. Výsledný počet bodů, který vstupuje do kriteriálních mezí se získá jako průměr z udělených bodů B1 a B2, tedy: (B1 + B2) / 2. V případě rodinných domů se hodnotí kritérium pouze dle kvality a obsahu dokumentů, které budou předány budoucím majitelům a uživatelům: body – B1 Projekt blíže nespecifikuje dokumenty, které budou předány po kolaudaci stavby. Projekt předpokládá dodání úplné sady uživatelských příruček a výkresů skutečného stavu provedení v papírové podově. Projekt předpokládá dodání úplné sady dokumentace o provozu budovy a údržbě včetně uživatelských příruček jednotlivých zařízení, úplné výkresové dokumentace skutečného stavu provedení a návod k obsluze a údržbě.

0 5 10

Do benchmarků vstupují přímo body B1. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje bodové ohodnocení kvality, obsahu a způsobu uložení dokumentů [-]. obodování kvality, obsahu a způsobu uložení dokumentů 0

body 0

2

3

4

5

8

10


strana 117 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.03

Autonomie provozu

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Zvýšení odolnosti provozu budovy proti výpadkům dodávky médií.


Indikátor Doba od přerušení dodávky média, po kterou základní systémy budovy plní svou funkci.

C. Ekonomika a management C.01 Analýza provozních nákladů

Kontext


Současným trendem je snaha v rámci krizového managementu a řízení rizik navrhování budov s co nejvyšším stupněm autonomie (voda, energie, odpady).


V oblasti bytových staveb je jedním z nejdůležitějších prvků zajištění dodávky elektrické energie. Bez ní prakticky nefungují žádné jiné systémy (TZB). Proto je významné věnovat se při návrhu budov možnosti integrovaných prvků využívajících sluneční energii a její akumulace.

C.04 Management tříděného odpadu L. Lokalita

Literatura a další zdroje informací Prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc. - Soubor technických listů CIDEAS 2006 - technický list 3.2.3.1 Popis hodnocení Slovní hodnocení dle nastavených benchmarků. Systém zálohy musí být nadimenzován tak, aby byl zajištěn provoz klíčových spotřebičů po určitou dobu. Klíčové spotřebiče jsou následující: nouzové osvětlení, výtahy, základní prvky TZB zajišťujících distribuci vody, případná elektronika vstupních dveří. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje slovní vyhodnocení záložního zdroje energie. body Budova nemá žádný záložní zdroj energie. Budova má záložní zdroj energie a klíčové spotřeby jsou zajištěny na dobu alespoň 2 hodiny. Budova má záložní zdroj energie a klíčové spotřeby jsou zajištěny na dobu alespoň 12 hodin. Budova má záložní zdroj energie a klíčové spotřeby jsou zajištěny na dobu alespoň 24 hodin. Bonus, když záložním zdrojem je obnovitelný zdroj energie situovaný v budově nebo na příslušném pozemku

4 6 8 9 +1

Po řádném zdůvodnění lze užít mezilehlé hodnoty.

strana 118 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Management tříděného odpadu

C.04

Záměr hodnocení Podpora projektanta, developera, správce, či majitele budovy poskytnout nájemníkům/vlastníkům bytových jednotek možnost třídit/recyklovat domácí odpad. Indikátor

fáze návrhu

E. Životní prostředí S. Sociálně-kulturní oblast C. Ekonomika a management

Bodové ohodnocení dostupnosti sběrných míst a kontejnerů na tříděný odpad v budově, nebo v bezprostředním okolí.


Kontext


V České republice se ročně vyprodukuje kolem 30 milionu tun odpadu nejrůznějšího původu. Z tohoto množství zaujímá odpad z domácností cca jednu desetinu. Na každého občana tak připadá ročně asi 300 kg domovního odpadu. Obor odpadového hospodářství je v současné době orientován na obecně uznávané principy systémů nakládání s komunálními odpady, které lze shrnout následovně: • • • • •

C.03 Autonomie provozu C.04 Management tříděného odpadu L. Lokalita

předcházení vzniku odpadů, tedy preventivní opatření, třídění využitelných odpadů v místě jejich vzniku a zajištění jejich dalšího využití, třídění nebezpečných odpadů v místě vzniku a zajištění jejich dalšího využití nebo odpovídajícího zneškodnění, energetické využití směsného odpadu, zneškodnění nevyužitelných podílů odpadů.

V oblasti návrhu staveb lze ovlivnit svým řešením především druhý a třetí bod. Projektovým zajištěním lze vytvořit takové podmínky v budově, které by motivovaly obyvatele k vyšší míře sběru a třídění využitelných a nebezpečných odpadů. Literatura a další zdroje informací Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Popis hodnocení Projekt musí blíže specifikovat odpadové hospodářství v budově a jejím okolí. Hodnotí se pouze ten stav, který může projekt skutečně ovlivnit – tzn. vybudování sběrných míst a nádob přímo v budově, nebo na pozemku budovy. Do hodnocení se nezapočítávají místa, která spravuje veřejná správa. Hodnocení se sestává z dílčího posouzení následujících bodů: • • •

vybudování sběrných míst, počet komodit, které lze ve sběrném místě vyhodit, kapacita sběrných nádob.

strana 119 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.04


fáze návrhu

Vybudování sběrných míst Dle projektu se posoudí návrh sběrných míst pro odpad. Následující tabulka poskytuje podklad pro obodování stavu dle projektu – v rozlišení zda se jedná o bytový nebo rodinný dům.

bytové domy

body – B1

Projekt nenavrhuje žádné sběrné místo v budově ani mimo ni. Projekt navrhuje sběrné místo mimo budovu na pozemku vlastnicky příslušejícího k budově. Projekt navrhuje jedno sběrné místo v budově, které je umístěno centrálně na vhodném místě ve společných prostorech budovy. Projekt navrhuje sběrné místo v každém podlaží objektu, a to buď přímou existencí sběrných nádob, nebo v podobě shozu šachtou do centrálního sběrného místa.

0 4 7 10

rodinné domy

body – B1

Projekt nenavrhuje žádné sběrné místo v budově ani mimo ni. Projekt navrhuje sběrné místo mimo budovu na pozemku vlastnicky příslušejícího k budově. Projekt navrhuje sběrné místo v budově.

0 4 10

Při řádném zdůvodnění a posouzení lze použít mezilehlé hodnoty. Mimo budovu se uznávají pouze ta sběrná místa, která jsou v prostorech vlastnicky příslušejících k budově.

Počet komodit, které lze ve sběrném místě vyhodit Obvykle se sbírají a třídí následující typy odpadů: • • • • • • • •

papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy, textil, bioodpad, samostatnou skupinou je odpad netříděný – směsný.

strana 120 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨


C.04

fáze návrhu

Tato dílčí část hodnocení se oboduje dle počtu komodit, které se budou dle projektu ve sběrném místě sbírat. počet komodit

body – B2

pouze 1 komodita

2

2

4

3

6

4

8

nad 5

10

Kapacita sběrných nádob Pokud sběrné nádoby nemají dostatečnou kapacitu, nebo jejich objem není v projektu definován, pak B3= 0. Potřebná kapacita, resp. objem sběrných nádob, vychází z potřeby odvozu odpadu 1x týdně a je definovaná u každé komodity zvlášť, a to následovně: potřebný objem nádob [l]

komodita papír

2 * PPO

plasty

1,5 * PPO

sklo

0,5 * PPO

nápojové kartony

0,5 * PPO

bioodpad

0,5 * PPO

kovy

není požadován

textil

není požadován

směsný

6 * PPO

PPO = Předpokládaný počet obyvatel Za účelem vyhodnocení tohoto subkritéria se zpracuje následující tabulka: komodita

navržený objem nádob [l]

potřebný objem nádob [l]

koeficient kapacity KK [-]

papír ... ... Koeficient kapacity (KK) je definován následovně: • •

pokud navržený objem nádob < potřebný objem nádob, pak KK = navržený objem nádob / potřebný objem nádob, pokud navržený objem nádob ≥ potřebný objem nádob, pak KK = 1.

strana 121 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

C.04


fáze návrhu

Obodování tohoto subkritéria (B3) se stanoví jako vážený průměr koeficientů kapacity, tedy: B3 = (KKpapír + KKplast + ....) / počet komodit ≤ 1.

Celkové obodování kritéria Management tříděného odpadu B = (B1 + B2 * B3) / 2 Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje bodové ohodnocení dostupnosti sběrných míst a kontejnerů na tříděný odpad v budově, nebo v bezprostředním okolí (B) [-].

Bodové ohodnocení dostupnosti sběrných míst a kontejnerů na tříděný odpad v budově, nebo v bezprostředním okolí. 0

body 0

2

3

5

5

7

8

≥9

10


strana 122 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

Lokalita

L.01 Biodiverzita L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci L.03 Dostupnost služeb L.04 Dostupnost veřejné dopravy L.05 Bezpečnost budovy a okolí L.06 Živelná rizika

L.03 18%

L.04 27%

L.02 18%

L.06 19% L.01 18%

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Biodiverzita

L.01

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Podpora zachování ekologické hodnoty místa, které odpovídá kvalitě a množství přirozených druhů, které se nachází na místě stavby. Indikátor


Kreditové ohodnocení na základě stanovení hodnoty fauny a flory a hodnoty území/krajiny.

L. Lokalita L.01 Biodiverzita

Kontext Místo stavby - půda - představuje jako nositel a stanoviště biotopu (ekosystému) veřejný smíšený statek. Nadměrná exploatace, uzurpace a devastace způsobuje celospolečenský impakt a negativní ekologický externí efekt. I přes své specifické vlastnosti půda podléhá působení tržních sil. Musí být proto různými opatřeními trvale chráněna před zničením a znehodnocováním. Proto se alespoň základním způsobem ohodnocuje kvalita fauny a flóry na předmětném pozemku (půdě) a její hodnota.

L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci L.03 Dostupnost služeb L.04 Dostupnost veřejné dopravy L.05 Bezpečnost budovy a okolí L.06 Živelná rizika

Literatura a další zdroje informací Říha, J., a kol.: Vypracování soustavy hodnocení a oceňování užitků a aktiv přírodních statků v ekonomii životního prostředí. (Projekt VaV/620/1/97, MŽP ČR), ECOIMPACT Praha, 11/1998 Říha, J., a kol.: Vypracování kritérií pro hodnocení nevýrobních funkcí půdy. (Projekt PPŽP/620/5/97, MŽP ČR) ECOIMPACT Praha, 11/1997 Říha, J., a kol.: Hodnocení zaměnitelných variant využití území v procesu územního plánování a při rozhodování o změně druhu pozemku. Studie MŽP ČR). ECOIMPACT Praha, 15.12.1996 Popis hodnocení Ekologická hodnota místa se stanoví ze třech hledisek: (i) hodnota fauny, (ii) hodnota flory, (iii) hodnota území a krajiny. třída V.1 V.2 V.3 V.4

Hodnota flory (vegetace) Místo je bez vegetace. Místo obsahuje ustálenou, nebo rostoucí vegetaci, která se do budoucna může vyvíjet. Na místě se nacházejí endemické nebo vzácné druhy, které jsou ohrožené nebo zranitelné. Na místě se nacházejí ohrožené a vzácné druhy.

strana 124 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.01

Biodiverzita

fáze návrhu

třída

Hodnota fauny (zvířectvo)

H.1

Místo není přirozeně obýváno zvířecími druhy.

H.2

Místo obývají běžné živočišné druhy. Místo obývají endemické nebo vzácné druhy, které jsou ohrožené nebo zranitelné. Místo obývají ohrožené a vzácné druhy.

H.3 H.4

Dle následující matice se odečtou kredity (= A): H.1

H.2

H.3

H.4

V.1

0

20

35

50

V.2

20

40

50

65

V.3

35

50

70

80

V.4

50

65

80

100

Stanovení hodnoty území a krajiny (=B): Hodnota území a krajiny

body

Území není osídleno žádnými přirozenými druhy a nemá žádnou specifickou hodnotu NEBO se jedná o brownfield, nebo o proluku ve městě. Území má standardní hodnotu – jedná se ornou či jinak zemědělsky obdělávanou půdu Území má vysokou hodnotu, obsahuje takové druhy, které je nutné chránit.

0 20 40

celkový kredit = A+B Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje kreditové ohodnocení biodiverzity [-]. kreditové ohodnocení biodiverzity

body

≥ 110

0

99

1

88

2

77

3

66

4

55

5

44

6

33

7

22

8

11

9

0

10

strana 125 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.01

Biodiverzita

fáze návrhu

10

body

8 6 4 2

140

132

121

110

99

88

77

66

55

44

33

22

11

0

0 -


strana 126 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Dostupnost veřejných míst pro relaxaci

L.02

Záměr hodnocení Posouzení dostupných a veřejných míst pro relaxaci v lokalitě budovy. Existence takovýchto míst a jejich dobrá dostupnost výrazně přispívá ke kvalitnějšímu životu obyvatel v budově a omezení individuální dopravy za relaxací, která způsobuje environmentální zátěž.

fáze návrhu


Indikátor L. Lokalita

Ohodnocení na základě vyhodnocení dostupnosti různých typů služeb a jejich vzdálenosti. Kontext Přístup občanů k veřejným prostranstvím je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky udržitelné komunity. Základní existence míst v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat.


Popis hodnocení Nejspolehlivější metoda pro určení prostorových dat (relaxačních míst) je založena na využití Geografického informačního systému (GIS). Pomocí GIS se lokalizuje umístění jednotlivých relaxačních míst a jejich vzdálenost od objektu. Případně lze pro lokalizaci použít jinou věrohodnou mapu lokality. Rozmístění sledovaných oblastí lze také identifikovat prostřednictvím leteckých či satelitních snímků. Tyto informace se však musí ověřit na mapách a průzkumem v předmětné lokalitě. Rozlišují se následující typy veřejných relaxačních míst (přičemž do hodnocení se započítávají relaxační místa pouze do vzdálenosti 2,5 km od plošného těžiště hodnocené budovy): • • • • • • • • •

nezastřešená sportovní zařízení, kam má veřejnost bezplatný přístup, soukromá prostranství zdarma přístupná veřejnosti, veřejná zeleň, kterou mohou využívat pouze pěší nebo cyklisté – parky, zahrady, dětské hřiště, veřejný les, volná krajina, vydlážděná prostranství, pokud se využívají k venkovním činnostem (bruslení, prostor pro skateboardisty, apod.) pěší zóna s prvky mobiliáře sloužícího pro odpočinek a rekreaci (lavičky, fontány, atd.), vodní plochy.

strana 127 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.02


fáze návrhu

Sportoviště se zahrnují pouze v případě, pokud jsou veřejnosti volně přístupná a využívají je běžní obyvatelé; nezahrnují se fotbalová hřiště či podobná profesionální sportoviště. Zemědělské pozemky se zahrnují pouze pokud je veřejnost používá k odpočinku a venkovním aktivitám. Patří sem např. veřejně přístupné farmy. Do míst se nezahrnují následující typy: • • •

pěší obchodní zóna kolonáda v nákupním středisku plochy u obchodních center

Pro ohodnocení se vyplní následující tabulka, která shrnuje typ, počet a vzdušnou vzdálenost daného místa pro relaxaci a stanoví se také obodování dané vzdálenosti a četnosti. Při stanovení indikátoru se ale musí počítat s bariérami dostupnosti těchto sledovaných prostor. Za bariéru lze považovat cokoliv, co tvoří překážku na vzdušné čáře k dosažení cíle - tj. místa pro relaxaci (např. železniční koridor, dálnice, potok bez mostu, jiná nepřekonatelná liniová stavba, aj.). V případě existence takové překážky se do vzdušné vzdálenosti započte i délka obchozí trasy, která nesmí vést po volných nezastavěných a veřejně nepřístupných plochách. typ místa

četnost

vzdálenost

obodování vzdálenosti a četnosti

park

park

1

1 km

1*6=6

park

park

2

2,5 km

2*0=0

dětské hřiště

hřiště

2

500 m

2 * 7 = 14

-

-

-

∑

typ relaxačního místa

.... CELKEM

Obodování vzdálenosti se děje dle následující tabulky: vzdálenost

300m

500m

1000m

1500m

2000m

2500m

obodování

8

7

6

4

2

0

Pro kriteriální meze se vypracuje souhrn dle tabulky: položka

hodnota

celkový počet typů relaxačních míst počet typů relaxačních míst ve vzdálenosti do 1500m počet typů relaxačních míst ve vzdálenosti do 1000m celkový počet bodů za vzdálenost a četnost Vzhledem k povaze menších měst, kde vlivem existence blízkosti přírody jsou o něco menší nároky na dostupnost míst pro relaxaci, se kriteriální meze liší podle počtu obyvatel obce, ve kterém je hodnocená budovy umístěna.

strana 128 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.02


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje počet typů relaxačních míst a celkový počet bodů za vzdálenost a četnost [-], a to v rozlišení, o jak velikou obec se jedná. obce do 5 000 obyvatel Méně než 2 typy relaxačních míst a zároveň méně než 2 body za vzdálenost a četnost Alespoň 2 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 2 body za vzdálenost a četnost Alespoň 2 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 4 body za vzdálenost a četnost Alespoň 3 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 7 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 3 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 8 bodů za vzdálenost a četnost, minimálně 2 typy relaxačních míst ve vzdálenosti do 1500m Alespoň 4 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 10 bodů za vzdálenost a četnost, minimálně 2 typy relaxačních míst ve vzdálenosti do 1000m obce od 5 000 – 20 000 obyvatel Méně než 2 typy relaxačních míst a zároveň méně než 6 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 2 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 6 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 3 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 8 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 4 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 10 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 4 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 12 bodů za vzdálenost a četnost, minimálně 2 typy relaxačních míst ve vzdálenosti do 1500m Alespoň 5 typů relaxačních míst a zároveň minimálně 16 bodů za vzdálenost, minimálně 2 typy relaxačních míst ve vzdálenosti do 1000m obce nad 20 000 obyvatel Méně než 2 typy relaxačních míst a zároveň méně než 12 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 2 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 12 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 3 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 16 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 4 typy relaxačních míst a zároveň minimálně 18 bodů za vzdálenost a četnost Alespoň 5 typů relaxačních míst a zároveň minimálně 18 bodů za vzdálenost a četnost, minimálně 2 typy relaxačních míst ve vzdálenosti do 1500m Alespoň 6 typů relaxačních míst a zároveň minimálně 20 bodů za vzdálenost a četnost, minimálně 2 typy relaxačních míst ve vzdálenosti do 1000m

body 0 2 4 6 8 10 body 0 2 4 6 8 10 body 0 2 4 6 8 10

Mezilehlé hodnoty lze po odvození a oddůvodnění interpolovat.

strana 129 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.03

Dostupnost služeb

fáze návrhu

Záměr hodnocení


Posouzení dostupných služeb v lokalitě stavby. Účelem je zajištění integrity společenství, zajištění snadného přístupu k službám a v neposlední řadě snížení emisí a spotřeby energie jako důsledek redukce cestování za službami.


Indikátor


Ohodnocení na základě vyhodnocení dostupnosti různých typů služeb a jejich vzdálenosti.

L. Lokalita

Kontext

L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci

Přístup občanů k základním službám je nezbytný pro kvalitu života a životaschopnost místní ekonomiky udržitelné komunity. Základní služby v blízkosti bydliště také významně snižují potřebu cestovat. Nesplněné základní požadavky na zásobování potravinami a poskytování základní zdravotní péče vede k neuspokojování sociálních potřeb.

L.01 Biodiverzita

L.03 Dostupnost služeb L.04 Dostupnost veřejné dopravy L.05 Bezpečnost budovy a okolí L.06 Živelná rizika

Popis hodnocení Nejspolehlivější metoda pro určení prostorových dat (dostupnost služeb) je založena na využití Geografického informačního systému (GIS). Pomocí GIS se lokalizuje umístění jednotlivých typů služeb a jejich vzdálenost od objektu. Případně lze pro lokalizaci použít jinou věrohodnou mapu lokality. Rozmístění sledovaných oblastí lze také identifikovat prostřednictvím leteckých či satelitních snímků. Tyto informace se však musí ověřit na mapách a průzkumem v předmětné lokalitě. Typy služeb jsou rozděleny do třech tříd a rozlišují se následující typy služeb (přičemž do hodnocení se započítávají služby pouze do vzdálenosti 2,5 km od plošného těžiště hodnocené budovy): Třída 1

Třída 2

Třída 3

prodejna potravin

pošta

úřad

základní škola

bankomat

kostel

mateřská školka

lékárna

nákupní centrum

lékař / poliklinika restaurace / hospoda / bar domácí potřeby

květinářství banka čistírna

Pro ohodnocení se vyplní následující tabulka, která shrnuje typ, počet a vzdušnou vzdálenost daného místa pro relaxaci a stanoví se také obodování dané vzdálenosti. Při stanovení indikátoru se ale musí počítat s bariérami dostupnosti těchto sledovaných prostor. Za bariéru lze považovat cokoliv, co tvoří překážku na vzdušné čáře k dosažení cíle - služby (např. železniční koridor, dálnice, potok bez strana 130 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.03

Dostupnost služeb

fáze návrhu

mostu, jiná nepřekonatelná liniová stavba, aj.). V případě existence takové překážky se do vzdušné vzdálenosti započte i délka obchozí trasy, která nesmí vést po volných nezastavěných a veřejně nepřístupných plochách. typ služby

četnost

třída

vzdálenost

prodejna potravin

1

1

0,3 km

bankomat

2

2

2,0 km

-

-

-

obodování vzdálenosti

.... CELKEM

Obodování vzdálenosti se děje dle následující tabulky: vzdálenost

300m

500m

1000m

1500m

2000m

2500m

třída 1

8

7

6

4

2

0

třída 2

6

5

4

3

2

1

třída 3

3

3

2

2

1

1

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje počet typů služeb a celkový počet bodů za vzdálenost a četnost [-].

body Alespoň jedna služba z každé třídy (1, 2 a 3) & minimálně 10 bodů za vzdálenost všech dostupných služeb Alespoň jedna služba z každé třídy (1, 2 a 3) & minimálně 20 bodů za vzdálenost všech dostupných služeb Alespoň jedna služba z každé třídy (1, 2 a 3) & alespoň jedna služba z třídy 1 a 2 ve vzdálenosti do 1500 m & minimálně 30 bodů za vzdálenost všech dostupných služeb Alespoň jedna služba z každé třídy (1, 2 a 3) & alespoň jedna služba z třídy 1 ve vzdálenosti do 1500 m a alespoň jedna služba z třídy 2 ve vzdálenosti do 1000 m & minimálně 40 bodů za vzdálenost všech dostupných služeb Alespoň jedna služba z každé třídy (1, 2 a 3) & alespoň jedna služba z třídy 1 a 2 ve vzdálenosti do 1000 m & minimálně 50 bodů za vzdálenost všech dostupných služeb Alespoň jedna služba z každé třídy (1, 2 a 3) & alespoň jedna služba z třídy 1 a 2 ve vzdálenosti do 500 m & minimálně 60 bodů za vzdálenost všech dostupných služeb

0 2 4

6

8 10

Mezilehlé hodnoty lze po odvození a oddůvodnění interpolovat.

strana 131 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.04

Dostupnost veřejné dopravy

Záměr hodnocení Posouzení napojení budovy na systém veřejné dopravy za účelem snížení individuální automobilové dopravy. Indikátor

fáze návrhu


Index dostupnosti veřejné dopravy. L. Lokalita

Kontext Doprava v ČR představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Největší podíl v tomto směru náleží dopravě silniční, jejíž negativní vliv se projevuje především v produkci emisí znečišťujících ovzduší, vyšší hladině hluku i v záboru půdy při výstavbě nebo rekonstrukcích silniční a dálniční sítě. Se stále narůstajícím objemem dopravy vzrůstá i význam vlivů dopravy na životní prostředí. Zdaleka nejnáročnější je automobilová doprava, jejíž nároky na území jsou zcela jasně vidět ve městech.


V rámci zlepšení stavu životního prostředí je třeba podporovat rozvoj těch druhů dopravy, které jsou příznivější životnímu prostředí. V MHD se jedná o upřednostňování používání veřejné hromadné dopravy, zavádění integrovaných dopravních systémů, spolu s rozvojem ekologicky šetrných dopravních prostředků při současném trendu potlačování individuální automobilové dopravy. Oblast výstavby budov toto může ovlivnit pouze v menší míře, a to především výběrem pozemku pro budoucí stavbu. Lze předpokládat, že obyvatelé domu, který je dostatečně napojen na systém MHD, budou častěji preferovat použití veřejné dopravy před individuální automobilovou dopravou. Navíc má dobrá dostupnost příznivý sociální dopad. Literatura a další zdroje informací Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, upravující podmínky provozování linkové osobní dopravy a městské hromadné dopravy autobusy Popis hodnocení Výsledné kreditové ohodnocení (= Index dostupnosti veřejné dopravy) se stanoví na základě ohodnocení dílčích subkritérií: 1) počet zastávek, 2) pěší vzdálenost od zastávky, 3) stav komunikace pro pěší, 4) frekvence dopravního spojení.

strana 132 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.04


fáze návrhu

Počet zastávek - uvažují se zastávky do max. vzdálenosti 500 metrů, zastávky se stejnými spoji v rámci této vzdálenosti se uvažují jako jedna zastávka – každá zastávka MHD = 1 kredit Stanoví se pěší vzdálenost (ne vzdušnou čarou) na zastávku MHD – faktorem A dle tabulky se přenásobí každá zastávka. pěší vzdálenost od zastávky

faktor A

do 100 m

2,0

100- 200 m

1,7

200- 300 m

1,4

300- 400 m

1,0

400- 500 m

0,8

Stav komunikace se třídí dle bezpečného pěšího přesunu na zastávku – násobící faktor B dle tabulky: stav pěší komunikace

faktor B

neudržovaný povrch či chodník, křížení s ostatními komunikacemi je nechráněné chodník, přechody pro chodce chodník, přechody pro chodce se semafory chodník, přechody pro chodce se semafory, retardéry a jiné zábrany chodník, mimoúrovňové křížení (podchody, nadchody)

0,5 1,0 1,2 1,5 1,6

Frekvence dopravního spojení – násobící faktor C dle tabulky: frekvence dopravního spojení v době od 7:00 do 19:00 10x do hodiny v pracovní dny, víkendy 5x do hodiny 7x do hodiny v pracovní dny, víkendy 4x do hodiny 5x do hodiny v pracovní dny, víkendy 3x do hodiny 3x do hodiny v pracovní dny, víkendy 2x do hodiny 1x do hodiny v pracovní dny, víkendy 1x do hodiny

faktor C 2,0 1,5 1,0 0,8 0,5

V případě rozporů mezi pracovními dny a víkendy se učiní vážený průměr mezi dotčenými položkami (pracovní dny – váha 80%, víkendy 20%). Slučovací algoritmus – postup pro výpočet Indexu dostupnosti veřejné dopravy (IDVD): Každá zastávka (= 1 kredit) se přenásobí faktory dle tabulek A, B a C. Přenásobené kredity každé zastávky se sumarizují a výsledek se porovná s benchmarky.

strana 133 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨


L.04

fáze návrhu

Pro přehlednost se vyplňuje následující tabulka. zastávka

četnost a

faktor A b

faktor B c

faktor C d

IDVD a*b*c*d

-

-

-

-

∑

bus 1 bus 2 tram 1 metro 1 .... CELKEM

Příklad: 3 zastávky: 1) 500 metrů - chodník, mimoúrovňové křížení (podchody, nadchody), frekvence 3x do hodiny v pracovní dny, víkendy 2x do hodiny 2) 100 metrů, nezajištěný chodník, křížení s ostatními komunikacemi je nechráněné, frekvence 10x do hodiny v pracovní dny, víkendy 5x do hodiny 3) 250 metrů, chodník, přechody pro chodce se semafory, frekvence 1x do hodiny v pracovní dny, víkendy 1x do hodiny zastávka 1: faktory A= 0,8, B= 1,6, C= 0,8 Æ 1x 1x 1,6x 0,8 = 1,024 zastávka 2: faktory A= 2, B= 0,5, C= 2 Æ 1x 2x 0,5x 2 = 2 zastávka 3: faktory A= 1,4, B= 1,2, C= 0,5 Æ 1x 1,4x 1,2x 0,5 = 0,84 Index dostupnosti veřejné dopravy= 1,024 + 2 + 0,84 = 3,86 V rámci bytového domu se pro stanovení vzdálenosti bere těžiště objektu. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje index dostupnosti veřejné dopravy [-], a to v rozlišení obce dle počtu obyvatel. Index dostupnosti veřejné dopravy

body

města pod 100 000 obyvatel

města nad 100 000 obyvatel

≤ 0,25

≤ 0,50

0

0,58

1,15

1

0,90

1,80

2

1,23

2,45

3

1,55

3,10

4

1,88

3,75

5

2,20

4,40

6

2,53

5,05

7

2,85

5,70

8

3,18

6,35

9

≥ 3,5

≥ 7,0

10

. strana 134 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.04


fáze návrhu

10 města nad 100 000 obyvatel

body

8 6 4 2

4,4

5,1

5,7

6,4

7,0

7,7

8,3

2,5

2,9

3,2

3,5

3,8

4,2

-

2,2

3,8

3,1

2,5

1,8

1,2

0,5

0,0

0

10 města pod 100 000 obyvatel

body

8 6 4 2

1,9

1,6

1,2

0,9

0,6

0,3

0,0

0 -

Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují a normalizované body se zaokrouhlují na jedno desetinné místo. Pro obce bez veřejné dopravy platí následující kriteriální meze: obce bez veřejné dopravy Autobusové/vlakové nádraží nebo zastávka jsou dostupné ve vzdálenosti nad 2 km, nebo v obci není zřízeno. Autobusové/vlakové nádraží nebo zastávka jsou dostupné ve vzdálenosti 1 až 2 km Autobusové/vlakové nádraží nebo zastávka jsou dostupné ve vzdálenosti do 1 km

body 0 5 10

strana 135 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

Bezpečnost budovy a okolí

L.05

Záměr hodnocení Zajištění provedení potřebných kroků pro zajištění bezpečného prostředí a snížení rizika výskytu kriminality a strachu z kriminality. Indikátor

fáze návrhu


Dosažený stupeň v procesu prevence kriminality. L. Lokalita

Kontext Pro dobrou kvalitu života v budově a lokalitě je jedním z důležitých atributů zajištění bezpečnosti. Literatura a další zdroje informací CEN/TR 14383-2 - Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 2: Plánování městské výstavby


Popis hodnocení Požadavky jsou založeny na normě CEN/TR 14383-2 - Prevence kriminality – Plánování městské výstavby a navrhování budov – Část 2: Plánování městské výstavby. Proces hodnocení kriminality pro budovy ve fázi návrhu ze rozdělit do 6ti kroků:

Krok 1: Posudek rizik kriminality - stručné zhodnocení potenciálních rizik kriminality.

Krok 2: Podrobné hodnocení rizik kriminality Podrobné hodnocení provedené podle normy: -

Budovy ve fázi návrhu - ENV 14383-2:2003 Příloha A

-

Existující budovy - ENV 14383-2:2003 Příloha B

Dle normy by podrobné hodnocení rizik mělo obsahovat: a) Definice typu, pravděpodobnosti výskytu a závažnosti možných problémů s kriminalitou, které je potřeba řešit (existující budovy) či jim předcházet (projekty). Problémy s kriminalitou, které je potřeba vzít v úvahu jsou: strach z kriminality, vloupání, vandalismus (včetně graffiti), pouliční násilí (rabování, potyčky, sexuální obtěžování), automobilová kriminalita (krádeže a vykrádání automobilů, žhářství), krádeže (krádeže v obchodech/kapsářství/krádeže bicyklů/motocyklů apod.), žhářství.

strana 136 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.05


fáze návrhu

b) Definice faktorů, specielně vlastností navrhované budovy a jejího okolí, které mohou přímo nebo nepřímo přispívat k problémům s kriminalitou popsaným výše.

Krok 3: Identifikace potenciálu pro zlepšení – stanovení konkrétních požadavků a termínů, kdy by bylo možno navržené úpravy realizovat. Při nastavování požadavků je vhodné použít referenční existující hodnoty z obcí nebo území s podobným charakterem zástavby a složení obyvatelstva.

Krok 4: Návrhy detailních plánů pro zlepšení (obsahující konkrétní prostředky a strategie) - detailní plány by měly obsahovat: a) předpoklad, jaké události lze očekávat v blízké budoucnosti, když nebudou provedeny preventivní akce (strach z kriminality, kriminalita) b) porovnání výsledku bodu a) při uvažování splnění požadavků Kroku 3 (vyjmenovány alespoň 2 rozdíly) c) nejefektivnější strategie vedoucí k dosažení požadavků Kroku 3 d) opatření, která by se měla realizovat e) náklady na navrhovaná opatření f)

posouzení účinnosti navrhovaných opatření

g) možné nepřesnosti některých předpokladů a vliv těchto možných nepřesností na výsledný stav

Krok 5: Konzultace s odpovědným orgánem a výběr detailních plánů, které budou realizovány - za zodpovědný orgán lze považovat buď úřad, který má na starost bezpečnost, nebo místní samosprávu. Ve spolupráci s odpovědným orgánem by měly být podniknuty tyto kroky: -

pokud jsou návrhy Kroku 3 v pořádku, provede se výběr opatření a strategií, které budou realizovány

-

pokud si odpovědný orgán vyžádá další rozpracování návrhů kroku 3, měly by být údaje doplněny a výběr opatření a strategií, které budou realizovány se provede z upravených návrhů

Jakmile je rozhodnuto, které kroky budou realizovány, měl by být sepsán závazný protokol, který bude zavazovat k realizaci přislíbených opatření.

Krok 6: Realizace vybraných plánů (úprava projektové dokumentace) - vybrané úpravy byly zapracovány do projektové dokumentace, a je tedy učiněno vše pro maximální ochranu budovy a lokality před kriminalitou.

strana 137 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.05


fáze návrhu

Kriteriální meze Do kriteriálních mezí vstupuje dosažený stupeň v procesu prevence kriminality. dosažený stupeň v procesu prevence kriminality

body

Kriminalita neřešena

0

Krok 1

1

Krok 1-2 včetně

2

Krok 1-3 včetně

4

Krok 1-4 včetně

6

Krok 1-5 včetně

8

Krok 1-6 včetně

10

Mezilehlé hodnoty se neinterpolují.

strana 138 z 140

SBToolCZ - 2010

manuál hodnocení

bytové stavby ¨

L.06

Živelná rizika

fáze návrhu

Záměr hodnocení


V ČR je největším živelným rizikem hrozba povodní. Toto kritérium tedy postihuje snížení rizika povodní a škod na budově. Indikátor


Umístění stavby na územích ohrožených povodněmi a existence protipovodňových opatření.

L. Lokalita L.01 Biodiverzita

Kontext Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Tato území jsou vymezena křivkou, která představuje hranice zaplaveného území při tzv. "stoleté vodě". Metodika zpracování využívá výpočtů, ale i poznatků z chování vody při předešlých povodních.

L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci L.03 Dostupnost služeb L.04 Dostupnost veřejné dopravy L.05 Bezpečnost budovy a okolí L.06 Živelná rizika

Lokality náchylné k povodni, kde však záplavová území zatím stanovena nejsou, jsou označována jako "území ohrožená povodněmi". Jedná se o lokality, kde místní toky způsobují téměř každoročně lokální povodně. V záplavových oblastech se podle územního plánu sice nesmí stavět, ale současná praxe je někdy jiná. Literatura a další zdroje informací Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách Popis hodnocení Hodnocení probíhá slovně dle benchmarku na základě konfrontace s povodňovou mapou a územním plánem. Kriteriální meze Do kriteriálních mezí k záplavovým územím.

vstupuje

ohodnocení

umístění

budovy

vzhledem

body Budova bude umístěna v území ohroženém povodněmi, lokalita je konfrontována s povodňovým plánem. Budova je mimo záplavové území.

5

Budova je mimo záplavové území i mimo území ohrožená povodněmi.

10

0

V případě potřeby je možné použít mezilehlé hodnoty, jejich použití je podmíněno řádnému zdůvodnění.

strana 139 z 140

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Metodika SBToolCZ. Manuál hodnocení bytových staveb ve fázi návrhu zkrácená studijní verze

Recommend Documents