ESKÉ VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Jan KRÁL
ESKÉ VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
DIPLOMOVÁ PRÁCE POZEMKOVÉ ÚPRAVY V KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ RYCHNOVEK
Vedoucí práce: Ing. Kate ina Bartošková Katedra mapování a kartografie
prosinec 2012
Bc. Jan KRÁL
1
Abstrakt Diplomová práce se zabývá zpracováním komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Rychnovek, nacházejícím se v Královéhradeckém kraji. Pro vyhotovení práce se nejprve vybraly a nashromáždily pot ebné mapové a textové podklady, zjistily se požadavky obce, vlastník , dot ených orgán a státní správy. Následn byl proveden terénní pr zkum, b hem kterého se vyšet ilo území podle základních hledisek plánu spole ných za ízení, vyhodnotil se stav a hustota polních cest, prozkoumala se eroze p dy, posoudil vodní režim a ekologická stabilita území. Dále je stanoven pr b h obvodu pozemkové úpravy a jsou vyhotoveny nároky vlastník , které jsou opravným koeficientem uvedeny do souladu se skute ností. Pr b h katastrální hranice je vyšet en a optimalizován. V diplomové práci jsou vytvo eny dv
varianty návrhu plánu spole ných za ízení.
V první variant se na jeho realizaci podílí soukromí vlastníci, ve druhé variant je zohledn na skute nost nesouhlasu vlastník p dy s poskytnutím chyb jící vým ry. Nakonec jsou uvedena doporu ení pro návrh vlastnického uspo ádání pozemk .
Klí ová slova komplexní pozemkové úpravy, plán spole ných za ízení, obvod pozemkových úprav, nároky, ocen ní, opravný koeficient, polní cesta, eroze p dy, územní systém ekologické stability
3
Abstract The diploma thesis deals with the processing of a complex land consolidation project in the Rychnovek cadastral area, located in the Hradec Kralove region. The collection of maps and texts is the necessary first step for the subsequent work. The requirements of municipalities, owners and concerned authorities and the state administration are identified. A field survey is conducted examining the fundamental aspects of the plan in accordance with the plan of common facilities. It evaluates the condition and density of rural roads, examines soil erosion, the water regime and assesses the ecological stability of the territory. Subsequently, the course of the land consolidation perimeter is plotted identifying the owners’ claims. The claims are brought into line with the reality calculation of the correction factor. The course of the cadastral boundary is investigated and optimized. Two versions of the draft plan of common facilities are created in the diploma thesis. The first variant involves private owners in its implementation, while the second alternative considers the fact of landowners’ disagreement to provide the missing acreage. Finally, recommendations are given for the design of the land ownership arrangement.
Keywords land consolidation, a plan of common facilities, perimeter of land consolidation, claims, awards, correction factor, rural road, soil erosion, territorial system of ecological stability
4
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Pozemkové úpravy v katastrálním území Rychnovek“ jsem vypracoval samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu zdroj .
V Praze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
............................. (podpis autora)
5
POD KOVÁNÍ Cht l bych pod kovat p edevším vedoucí práce Ing. Kate in Bartoškové za ochotu zaštítit a vést mojí práci a Ing. Kate in Juskové za ob tavou pomoc a cenné rady p i zpracování diplomové práce. Dále bych cht l pod kovat rodi m a prarodi m za morální a finan ní podporu. Také bych rád pod koval Ing. Janu Vorlí kovi za pomoc a cenné rady p i práci s programem POZEM v11, Ing. Pavlu Šilarovi za externí spolupráci ve firm Geošrafo.s.r.o., Ing. Ji ímu Kultovi za cenné p ísp vky o závlahových systémech, Ing. Št pánu Melicharovi za pohotovou spolupráci na Pozemkovém ú ad v Náchod a paní Veronice Velackové za ochotné nahlédnutí do územního plánu obce Rychnovek. Rád bych pod koval Zem m ickému a katastrálnímu ú adu a Výzkumnému ústavu meliorací a ochrany p dy za poskytnutí mapových podklad pro diplomovou práci.
6
Obsah Úvod ..........................................................................................................................10 1 Zhodnocení území .................................................................................................................11 1.1 Vymezení širších územních vztah .............................................................................. 11 1.2 Koeficient stability území ............................................................................................. 12 1.3 Geomorfologie .............................................................................................................. 14 1.4 Klimatologie ................................................................................................................. 15 1.5 Pedologie ...................................................................................................................... 17 1.6 Geologie ........................................................................................................................19 1.7 Hydrologie .................................................................................................................... 20 1.7.1 Metuje ................................................................................................................... 20 1.7.2 Úpa ........................................................................................................................20 1.7.3 Stará Metuje ......................................................................................................... 21 1.8 Fauna a flóra ................................................................................................................. 21 1.9 Mapové podklady ......................................................................................................... 22 2 Terénní pr zkum ...................................................................................................................24 2.1 Vymezení obvodu pozemkových úprav ....................................................................... 24 2.1.1 Vn jší obvod pozemkových úprav ....................................................................... 25 2.1.2 Vnit ní obvod pozemkových úprav ...................................................................... 25 2.2 Opat ení sloužící ke zp ístupn ní pozemk ..................................................................27 2.2.1 Dopravní obslužnost území .................................................................................. 27 2.2.2 Stav stávajících polních cest ................................................................................. 27 2.2.3 Podrobný vý et za ízení sloužících ke zp ístupn ní pozemk ............................. 28 2.3 Protierozní opat ení pro ochranu p dního fondu .......................................................... 42 2.3.1 Zhodnocení vodní eroze ....................................................................................... 43 2.3.1.1 Výpo et dlouhodobé ztráty p dy pomocí rovnice USLE ................................. 43 2.3.1.2 Postup p i hodnocení vodní eroze .................................................................... 46 2.3.1.3 Bilance vodní eroze v oblasti pozemkových úprav .......................................... 48 2.3.2 Zhodnocení v trné eroze .......................................................................................50 2.4 Vodohospodá ská opat ení k neškodnému odvedení povrchových vod .......................52 2.4.1 Odvod ovací stavby ............................................................................................. 52 2.4.2 Gravita ní závlahový systém v údolí Metuje ....................................................... 52 2.4.2.1 Historie ..............................................................................................................53 2.4.2.2 Technické parametry a ú el stavby ...................................................................53 2.4.2.3 Vývoj užívání ....................................................................................................54 2.4.2.4 Sou asný stav ....................................................................................................54 2.4.3 Podrobný vý et vodohospodá ských opat ení ...................................................... 55
7
2.5 Opat ení k ochran a tvorb životního prost edí .......................................................... 71 2.5.1 Natura 2000 ...........................................................................................................71 2.5.2 Prvky ÚSES regionálního významu ..................................................................... 71 2.5.3 Prvky ÚSES lokálního významu .......................................................................... 72 2.5.4 Interak ní prvky .................................................................................................... 73 3 Nároky .................................................................................................................................. 76 3.1 Kontrola souladu SGI a SPI ..........................................................................................76 3.2 Opravný koeficient vým r ............................................................................................ 77 3.3 Ocen ní pozemk ......................................................................................................... 78 3.4 Sestavení nárokových list ........................................................................................... 79 3.5 Prosté nároky ................................................................................................................ 80 3.6 Výpo et vzdálenosti ......................................................................................................81 4 Zm na katastrální hranice ..................................................................................................... 82 5 Návrh spole ných za ízení ....................................................................................................84 5.1 Zp ístupn ní .................................................................................................................. 85 5.1.1 Železnice ............................................................................................................... 85 5.1.2 Silnice ................................................................................................................... 85 5.1.3 Polní cesty .............................................................................................................86 5.1.3.1 Podrobný popis návrhu polních cest ................................................................. 88 5.2 Protierozní opat ení .......................................................................................................93 5.2.1 Vodní eroze .......................................................................................................... 93 5.2.1.1 Navržená opat ení proti vodní erozi ................................................................. 95 5.2.2 V trná eroze .......................................................................................................... 97 5.2.2.1 Navržená opat ení proti v trné erozi ................................................................ 97 5.3 Vodohospodá ská za ízení ............................................................................................ 98 5.3.1 Vodní toky ............................................................................................................ 98 5.3.2 Odvod ovací systémy (meliorace) ....................................................................... 99 5.3.3 Gravita ní závlahový systém ................................................................................ 99 5.3.4 Podrobný popis návrhu parcel pod závlahové a odvod ovací stavby .................. 99 5.3.4.1 Navržení parcel státu a obce dle nároku ......................................................... 103 5.4 Za ízení k ochran a tvorb životního prost edí ......................................................... 106 5.4.1 Lokální biocentrum .............................................................................................107 5.4.2 Interak ní prvky .................................................................................................. 107 5.4.3 Dopln ní stávající zelen .................................................................................... 108 5.5 Bilance návrhu plánu spole ných za ízení ..................................................................110 5.5.1 Druhý opravný koeficient ................................................................................... 110 5.5.2 Druhý opravný koeficient pro všechna za ízení ................................................. 111 5.6 Redukce návrhu plánu spole ných za ízení ...............................................................112 5.7 Doporu ení pro návrh vlastnického uspo ádání pozemk ..........................................114 8
Záv r ....................................................................................................................... 115 Použité zdroje ......................................................................................................... 117 Seznam symbol , veli in a zkratek .........................................................................124 Seznam tabulek ....................................................................................................... 126 Seznam obrázk ...................................................................................................... 127 Seznam p íloh ......................................................................................................... 128 P ílohy .....................................................................................................................129
9
Úvod Diplomová práce se zabývá návrhem komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Rychnovek. Tímto nástrojem lze napravit mnoho nedostatk v krajin v souladu s vytvo ením nového katastrálního operátu a p ehledného vlastnického uspo ádání. Téma je velice obšírné a mezioborové a ze své podstaty nutí ke komplexnímu myšlení p i projektování a ešení nastalých problém . Obec Rychnovek je situována ve východních echách nedaleko Jarom e. Jedná se o zem d lsky využívanou oblast, která je pom rn plochá, ze severu ohrani ená ekou Úpou, z jižní ásti ekou Metují. Toto uspo ádání ovliv uje širší územní vztahy, zejména pak dopravní napojení. V katastrálním území komplexní pozemková úprava probíhá a je ve fázi tvorby nárok a šet ení obvod . Diplomová práce se pokusí nezávisle zpracovat verzi návrhu komplexní pozemkové úpravy, ve které budou v maximální možné mí e zohledn ny vstupní požadavky, vlastnické nároky a bude vytvo en návrh plánu spole ných za ízení, který by mohl být p edložen sboru zástup k posouzení a zastupitelstvu obce ke schválení. Do komplexní pozemkové úpravy vstupují parcely, které nejsou vhodn uspo ádané, postrádají dopravní napojení a tím i využití ze strany vlastníka. Pozemky jsou asto blokovány pro p ípadné nakládání s nimi, protože v nemalém množství p ípad není vlastník znám, je po smrti nebo sám vlastník neví, kde se jeho pozemky nacházejí. Sí ú elových cest bývá v neuspokojivém stavu a asto užívací vztahy nejsou podloženy vztahy vlastnickými. Množství p írodn blízkých stanoviš ve venkovské krajin bývá zna n redukováno, což zap í i uje spolu s mnohdy nevhodným hospoda ením špatný vodním režim v krajin . Tyto neduhy venkovské krajiny je snahou v komplexní pozemkové úprav odstranit, i alespo napomoci jejich zlepšení. Je to zejména sou ástí ešení návrhu plánu spole ných za ízení, který pak tvo í kostru, do které jsou navrhovány pozemky soukromých vlastník .
10
1
Zhodnocení území
1.1 Vymezení širších územních vztah Obec Rychnovek je situována v Královéhradeckém kraji, okrese Náchod, spadá pod obec s rozší enou p sobností Jarom . P íslušným pozemkovým a katastrálním ú adem spadá pod Náchod. Od roku 2000 je sou ástí Svazku obcí Metuje [43]. První písemné zprávy o obci Rychnovek jsou z roku 1497. Skládá se ze t í místních ástí: Rychnovek, Zvole a Doubravice. Obec ídí 9-ti lenné zastupitelstvo.
Obrázek 1: Znak obce Rychnovek. Zdroj: [49]. Název katastrálního území je Rychnovek, íslo 744387 a jeho vým ra je 5 213 465 m2 (5,2 km2) [43]. S katastrálním územím Rychnovek sousedí katastrální území, uvedené v tabulce 1. Tabulka 1:
Sousedící katastrální území. katastrální území
vým ra
druh mapy
Dolany u Jarom e
5610635
THM-V
4449949
DKM
11831748
DKM
Starý Ples
4337151
DKM
Šestajovice u Jarom e
6166539
DKM
áslavky Jarom
Po et obyvatel platný k 1.1.2012 je dle statistického ú adu 622 [16]. Po et obyvatel a jeho v kové rozložení uvádí následující tabulka.
11
Tabulka 2:
Po et obyvatel a v kové složení. po et obyvatel
muži 316
ženy 306
pr m rný v k
celkem 622
muži 39,3
ženy 40,9
celkem 40,1
Obec Rychnovek je napojena na silni ní a železni ní dopravu. Obcí prochází železni ní tra 032 Jarom - Trutnov. Vlaková zastávka je umíst na v centru obce. Dále obcí prochází silnice II. t ídy . 285. Na ní se nachází autobusová zastávka linky 640030 Orlobus Jarom - Nové M sto nad Metují [43]. Napojení obce na okolí je podmín no geomorfologickým uspo ádáním, kde ze severu je území ohrani eno ekou Úpou, z jižní ásti ekou Metují. Toto uspo ádání ovliv uje širší územní vztahy, zejména pak dopravní napojení. Tabulka 3 uvádí informace ze s ítání dopravy v roce 2010 na silnici II. t ídy . 285 editelstvím silnic a dálnic ( SD) [40]. Tabulka 3:
S ítání dopravy v roce 2010 na silnici . 285. s ítání dopravy 2010 - hodnoty RPDI [voz/24h] komunikace .
285
t žká motorová vozidla osobní a dodávková vozidla jednostopá motorová vozidla
310 2220 40
sou et všech vozidel
2570
V obci Rychnovek není zastoupen pr mysl, pouze zem d lská výroba a logistické skladové prostory v bývalých vojenských objektech ú elového areálu na severozápad obce [73]. V obci je základní škola 1. - 3. ro ník, benzinová stanice, knihovna, prodejna potravin a smíšeného zboží, turistická ubytovna, sportovní areály a jezdecký areál [43].
1.2 Koeficient stability území Pomocí koeficientu ekologické stability (KES) je možné posoudit bohatost a pestrost území. V obvodu pozemkových úprav je zvyšován v jižní ásti území díky zelení, doprovázející vodní toky a bývalá koryta gravita ního závlahového systému. Nachází se zde také v tší množství lesních ploch, které území obohacují. Výpo et byl proveden dle [27] pro celé katastrální území v etn intravilánu, do výpo tu vstupují vým ry ploch dle katastru nemovitostí. Porovnávají se plochy relativn ekologicky stabilní - málo pozm n né lov kem s plochami ekologicky nestabilními. O t chto plochách vypovídá následující tabulka. Do antropogenizovaných ploch byly za azeny všechny zastav né a ostatní plochy. Zahrady nejsou ve výpo tu uvažovány. Druhy pozemku jsou uvád ny dle [26].
12
1.výpo et Tímto výpo tem se zjiš ují charakteristiky území v metodice tvorby ÚSES [27]. Tabulka 4:
Zastoupení stabilních a nestabilních prvk .
ekologická stabilita
druh pozemku
Vým ra dle rozd lení
[ha]
[ha]
lesní p da
LP
13,6
vodní plocha
VP
15,4
trvalý travní porost
TTP
95,3
pastvina
Pa
0,0
mok ad
Mo
0,3
sad
Sa
0,7
vinice
Vi
0,0
orná p da
OP
347,5
antropogenizovaná plocha
AP
41,7
chmelnice
Ch
0,0
stabilní prvky
nestabilní prvky
zkratka
vým ra dle KN
125,2
389,2
Koeficient ekologické stability se z p edchozí tabulky vypo te dle vzorce: KES =
stabi ln í prvky = 0,32 nestabi ln í prvky
2.výpo et Výpo et je obohacen diferenciací ploch stabilních a nestabilních zavedením íselných koeficient . Tabulka 5:
Zastoupení kultur o p i azeném koeficientu ekologické významnosti.
kultura
kf
vým ra Pi dle KN [ha] Pi * kf
lesy a voda
1,00
29,3
29,3
pastviny
0,68
0,0
0,0
louky (TTP)
0,62
95,3
59,1
zahrady
0,50
6,9
3,4
ovocné sady
0,30
0,7
0,2
pole (OP)
0,14
347,5
48,7
ostatní
0,10
41,7
4,2
vým ra k.ú. - P
---
521,3
13
KES
0,28
Koeficient ekologické stability byl v p edchozí tabulce vypo ten dle vzorce:
KES =
(
Pi * k f
)
P
Hodnocení prob hlo dle stupnice [27]. Koeficient ekologické stability je zde rozr zn n do následující stupnice: KES do 0,1
území s maximálním narušením p írodních struktur, nutné technické zásahy pro obnovení ekologických funkcí
KES 0,1 - 0,3
území nadpr m rn využívané, se z etelným narušením p írodních struktur, nutné technické zásahy pro obnovení ekologických funkcí
KES 0,3 - 1,0
území intenzivn využívané zejména zem d lskou výrobou, oslabení autoregula ních mechanizm ekosystému zp sobuje jejich zna nou labilitu a vyžaduje vklady dodatkové energie
KES 1,0 - 3,0
vcelku vyvážená krajina, kde jsou technické objekty relativn v souladu s dochovanými p írodními strukturami, nižší pot eba dodatkové energie
KES více než 3,0
p írod blízká krajina s vysokou p evahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny lov kem
Koeficient ekologické stability v ešeném území vychází dle údaj katastru nemovitostí na hodnotu 0,3. Výpo tem bylo zjišt no, že dle výše uvedené hodnotící stupnice je území intenzivn až nadpr m rn využívané zem d lskou výrobou, je nutné pomocí technických zásah obnovovat ekologické funkce ekosystému.
1.3 Geomorfologie ešené území je velice ploché s malými výškovými rozdíly. Má plošinný ráz, ale s v tšími výškovými rozdíly, než rovina. Výškové rozp tí v obvodu pozemkových úprav se pohybuje mezi 250 m. n. m na b ehu eky Metuje v místech, kde opouští obvod pozemkových úprav až po 277 m. n. m na vrcholu zalesn ného kopce Prášilka [68]. Prakticky celé území se svažuje od severu sm rem k jihu k niv Metuje. Velký výškový rozdíl nastává na severu území nad ekou Úpou, kde plošina zem d lsky obhospoda ovaných pozemk strm spadá do údolí
14
Úpy a vytvá í tak 16 m vysoký zlom [8]. Názorný obrázek o geomorfologii území nám podává následující obrázek.
Obrázek 2: Reliéf území, p evýšení zv tšeno 3x. Zdroj: [72].
Dále je uvedeno geomorfologické len ní území dle [8]: systém Hercynský podsystém Hercynské poho í soustava eská tabule podsoustava Polabská tabule celek Orlická tabule podcelek Úpskometujská tabule
1.4 Klimatologie Oblast se nachází v mírn teplém, mírn vlhkém, pahorkatinném klimatickém okrsku. [8]. Pr m rný dlouhodobý ro ní úhrn srážek je 674 mm, po et dn se srážkami 130 - 150. Pr m rná ro ní teplota vzduchu je 7 - 8 °C, p evažují jihozápadní a západní v try [37]. Následné klimatické údaje jsou p evzaty ze stanice Jarom . Zdroj: [37].
15
Tabulka 6: m síc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
Klimatické údaje v zájmovém území.
m sí ní dlouhodobý pr m rný úhrn srážek [mm] 52 42 38 48 52 74 80 78 53 50 55 52
m sí ní dlouhodobé pr m rné teploty [°C] -3,5 -1,6 2,6 7,2 12,8 15,8 17,7 16,8 13,2 7,6 2,8 -1,0
Území lze dále charakterizovat dle klimatických region [48], které se zde vyskytují. Tabulka 7:
Klimatické regiony v zájmovém území a jejich charakteristika.
pr m rná pr m. ro ní pravd podobnost kód symbol charakteristika suma teplot ro ní teplota úhrn srážek suchých regionu regionu regionu nad 10°C [°C] [mm] veg.období 3
T3
5
MT 2
teplý, mírn vlhký mírn teplý, mírn vlhký
2500 - 2800
8-9
550-650
10 - 20
2200 - 2500
7-8
550-650
15 - 30
16
1.5 Pedologie Dle [8] se na území nachází p evážn hn dé podzolové p dy a zv tralé slíny s velkým obsahem karbonát a jílových ástic. Podle bonitovaných p dn ekologických jednotek (BPEJ) je dále uveden vý et hlavních p dních jednotek a jejich zastoupení v obvodu pozemkových úprav a jejich charakteristika dle [56]. Tabulka 8:
Zastoupení hlavních p dních jednotek v ObPÚ.
HPJ neuvedeno 12 20 22 23 41 50 54 56 58 59 70 72
Vým ra v ObPÚ 2
Procento vým ry ObPÚ
[m ]
[%]
47005 18383 1973736 29926 571103 45027 134895 220148 342340 474664 522087 140569 249977 4769860
1 0 41 1 12 1 3 5 7 10 11 3 5 100
Charakteristika hlavních p dních jednotek zastoupených v ObPÚ [56]. 12 Hn dozem modální, kambizem modální a kambizem luvické, všechny v etn slab oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké s t žkou spodinou, až st edn skeletovité, vododržné, ve spodin s místním p evlh ením. 20 Pelozem modální, vyluhované a melanické, regozem pelické, kambizem pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi t žkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobn , p dy s malou vodopropustností, p evážn bez skeletu, ale i st edn skeletovité, asto i slab oglejené. 22 P dy arenického subtypu na mírn t žších substrátech, regozem , pararendziny, kambizem , pop ípad i fluvizem na lehkých, nevododržných, siln výsušných substrátech. 23 Regozem arenické a kambizem arenické, v obou p ípadech i slab oglejené na zahlin ných píscích a št rkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jíl , 17
slín , flyše i tercierních jíl , vodní režim je zna n kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti p ekryvu. 41
P dy se sklonitostí vyšší než 12°, kambizem , rendziny, pararendziny, rankery,
regozem , ernozem , hn dozem a další, zrnitostn st edn t žké až velmi t žcé, s r znou skeletovitostí, vláhov závislé na klimatu a expozici. 50
Kambizem
oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných
horninách, st edn t žké leh í až st edn k do asnému zamok ení. 54
t žké, slab
až st edn
skeletovité, se sklonem
Pseudogleje pelické, pelozem oglejené, pelozem vyluhované oglejené, kambizem
pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mo ského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru, t žké až velmi t žké, s velmi nep íznivými fyzikálními vlastnostmi. 56 Fluvizem modální eubazické až mezobazické, fluvizem kambické, koluvizem modální na nivních uloženinách, asto s podložím teras, st edn t žké leh í až st edn t žké, zpravidla bez skeletu, vláhov p íznivé. 58 Fluvizem glejové na nivních uloženinách, pop ípad s podložím teras, st edn t žké nebo st edn leh í, pouze slab skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ry po odvodn ní p íznivé. 59 Fluvizem glejové na nivních uloženinách, t žké i velmi t žké, bez skeletu, vláhové pom ry nep íznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. 70 Gleje modální, gleje fluvické a fluvizem glejové na nivních uloženinách, pop ípad s podložím teras, p i terasových ástech širokých niv, st edn t žké až velmi t žké, p i zvýšené hladin vody v toku trpí záplavami. 72 Gleje fluvické zrašelin lé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, st edn t žké až velmi t žké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku.
18
1.6 Geologie Katastrální území Rychnovek pat í do oblasti geologického útvaru eská k ídová tabule. Tato oblast byla v druhohorách zaplavena prav kým mo em, poz statkem jsou sedimentární horniny svrchní k ídy (turínu) vápenité slínovce a jílovce ozna ované jako opuky. Na obrázku 3 je geologická mapa oblasti. Mén jsou zastoupeny kvartérní št rkové, pís ité a hlinité usazeniny. Podle hydrogeologického len ní se oblast nachází v rajonu íslo 422 Ústecká synkláva v ose jarom ské synklávy [8].
Obrázek 3: Geologická mapa. Upraveno podle: [21]. 1. kenozoikum - kvartér - a) holocén nivní sedimenty (hlína, písek, št rk) sediment nezpevn ný, Zrnitost: hlína, písek, št rk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stav
smíšené sedimenty sediment nezpevn ný, Zrnitost: jemnozrnná p evážn , Poznámka: v etn výplavových kuželu b) pleistocén naváté písky sediment nezpevn ný, Min. složení: k emen + p ím si, Zrnitost: jemnozrnná, Barva: sv tlé odst. písek, št rk nezpevn ný, Mineralogické složení: pestré Zrnitost:písek, št rk písek, št rk nezpevn ný, Mineralogické složení: pestré, Zrnitost: písek, št rk, Barva: šedohn dá 2. mezozoikum - k ída slínovec, vápenec sediment zpevn ný, Mineralogické složení: vápnitý
19
1.7 Hydrologie ešené území se nachází v povodí Úpy a Metuje, spadá do oblasti povodí Horního a st edního Labe. Územím prochází rozvodí povodí 3. ádu, které sleduje tém v celém pr b hu t leso železnice [22]. Do povodí Metuje spadá 94% obvodu pozemkových úprav, do povodí Úpy a Labe potom zbylých 6%. Následující tabulka uvádí p ehled hydrologických po adí a p íslušných vodních tok , zasahujících do obvodu pozemkových úprav. Tabulka 9: oblast povodí
Oblast povodí Horního a st edního Labe
Hydrologická po adí v ObPÚ [22]. povodí 3. ádu
hydrologické po adí
název toku
plocha povodí v ObPÚ [ha]
Metuje
1-01-03-059/0
Metuje
295
Metuje Metuje
1-01-03-060/0 1-01-03-061/0
Jasenná Metuje
15 130
Úpa a Labe od Úpy po Metuji
1-01-02-059/0
Úpa
11
Úpa a Labe od Úpy po Metuji
1-01-02-060/0
Labe
26
Dle [32] a [31] se celé zájmové území nachází v chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) Východo eská k ída. Dále celá niva Metuje se nachází v aktivní zón a záplavové oblasti, což je mimo jiné zaneseno v územním plánu obce [66].
1.7.1 Metuje eka Metuje pramení v severovýchodních echách západn od Adršpašských skal. Je dlouhá 77,2 km, plocha povodí iní 607 km2 a tvo í levý p ítok Labe u Jarom e. Pr m rný pr tok v ústí iní 5,7 m3/s [49]. Koryto toku je um le vytvo ené, vzniklé p i p íležitosti výstavby gravita ního závlahového systému v letech 1902 - 1912 [[62]]. Je vybudováno v nejnižší nivelet , má lichob žníkový tvar a místy jsou b ehy a dno zpevn ny kameny zalitými betonem. Ší ka dna je 4 - 6 m. eka zasahuje na jihu do ešeného území na km 2,9 - 6,0 a protéká jím v délce 3,1 km [22]. P es eku jsou vystav ny dva mosty, a to na km 4,5 a 2,9. V niv eky se nachází množství náhon a odpad , které kdysi tvo ily soustavu závlahových systém . Ty jsou svedeny do eky Metuje.
1.7.2 Úpa eka Úpa pramení v Krkonoších severn od Studni ní hory, vlévá se do Labe v Jarom i. Délka toku je 78,2 km, plocha povodí je 513 km3, pr m rný pr tok v ústí necelých 7 m3/s. Pod Ratibo icemi byl vybudován z Úpy odleh ovací kanál do vodní nádrže Rozkoš, která 20
zachycuje povod ové pr toky Úpy. Pod eskou Skalicí až do Jarom e v ploché široké údolnici byly v minulosti vytvo eny zavlažovací systémy s adou závlahových a odpadních kanál , které nejsou v sou asné dob v provozu, ale plní s výhodou funkci inunda ní [28]. Úpa tvo í kousek katastrální hranice v severním výb žku v délce 0,8 km. Vtéká do katastrálního území na í ním kilometru 3,6 a opouští ho na km 2,7. Od eky stoupá sm rem k obci strmý svah, na kterém se nachází su ový pás lesa.
1.7.3 Stará Metuje eka Stará Metuje p edstavuje p vodní koryto toku Metuje. Po vybudování nového e išt slouží jako odleh ovací kanál s p írodn blízkými parametry [37]. Odpojuje se od Metuje na jejím í ním kilometru km 6,3 a vytvá í katastrální hranici v délce 4,2 km. Na í ním kilometru Staré Metuje 5,1 se z ní odpojuje Mlýnský náhon. Na km 2,6 opouští katastrální území. V koryt toku te e minimální množství vody. eka v této ásti vytvá í meandry, které délku toku významn prodlužují. N které meandry byly v minulosti p etnuty, jsou však stále patrné z pr b hu katastrální hranice a z leteckých snímk . eka a její okolí tvo í chrán nou oblast NATURA 2000 [34] a lemuje ji vzrostlý vegeta ní porost. Stará Metuje spolu s Metují vytvá í rozsáhlé územní nivy, které se rozkládají od Nového M sta nad Metují až po Jarom .
1.8 Fauna a flóra Katastrální území Rychnovek je zem d lskou krajinou s intenzivním obd láváním, ve které se nachází pouze n kolik izolovaných skupin listnatých porost a rozptýlená zele po celém území. Území oživuje údolní niva na jihu p i toku Metuje, kde najdeme cenná spole enstva s výskytem ohrožených druh zví at, zejména pták [8]. Z p írodních lesních stanoviš se v katastrálním území nachází dubohabrové háje, lipové javo iny na sutích a roklích, smíšené lužní lesy s dubem letním. Rostlinná stanovišt lze charakterizovat jako bezkoloncové louky, mezofilní ofsíkové louky, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svah , st emchová jasenina místy v komplexu s mok adními olšinami a ernýšová dubohab ina [14]. Dle [8] oblast leží podle fytogeografického len ní v oblasti termofylikum, fytogeografický okres 15, Východní Polabí, podokres Jarom ské Polabí a pat í ke st edoevropské provincii a obvodu hercynské kv teny. V katastrálním území se nachází evropsky významná lokalita a zárove PP Stará Metuje. V této lokalit žije stabilní populace evropsky významného druhu vážky klínatky rohaté [37]. Toto ukazuje na istou vodu v toku Staré Metuje. Nachází se zde tyto typy p írodních stanoviš : o širokolisté suché trávníky bez význa ného výskytu vstava ovitých a bez jalovce obecného o vlhká tužebníková lada o údolní jasanovo - olšové luhy
21
Lesní d eviny jsou zastupuje dub letní, habr obecný, olše lepkavá, lípa srd itá, javor babyka, javor mlé , javor klen, jasan ztepilý, lípa velkolistá. Ke e potom líska obecná, hloh, bez erný, bez hroznatý, st emcha obecná, brslen evropský, vrba jíva, svída krvavá. Fauna pat í dle [8] do íše holoarktické, podoblasti eurosibi ské, provincie listnatých les , úseku Krkonošské podh í. Vyskytují se zde b žní živo ichové st edoevropské fauny. Z druh chrán ných zákonem to jsou druhy[8]: o ohrožené: ropucha obecná, ropucha zelená, užovka obojkatá, veverka obecná o siln ohrožené: olek horský, mlok skvrnitý, ješt rka obecná, slepýš k ehký o kriticky ohrožené: zmije obecná, ješt rka zelená V území se dále nachází ada ohrožených druh ptactva, zejména mok adních. Z kriticky ohrožených to jsou nap íklad írka obecná, moták pochop, lu ák ervený, je áb popelavý, orel k iklavý, strnad lu ní. V území se nachází ada chrán ných oblastí r zných kategorií. Tyto oblasti jsou podrobn popsány v kap. 2.5.
1.9 Mapové podklady Pro vypracování pozemkové úpravy byly využity etné mapové podklady, poskytnuté p íslušnými orgány státní správy. Byla jimi zejména digitální katastrální mapa (DKM) ve vým nném formátu vfk [69]. íslování parcel je v tomto území vedeno v jedné ad . Katastrální mapa vznikla p epracováním technické hospodá ské mapy (THM) ze sedmdesátých let. V této map byl intravilán obce zam en, n které vlastnické hranice, zejména pak na hranici obce, nebyly ov ovány vlastníky. Pr b h hranic parcel byl vyhodnocen na základ leteckého snímkování v m ítku 1:2000, do kterého byla transformována stará katastrální mapa [17]. P ehledn uvádí vývoj katastrální mapy následující tabulka. Tabulka 10: Vývoj katastrální mapy v k.ú. Rychnovek. druh mapy
m ítko
platná od
platná do
DKM
1000
22.7.2008
---
THM-V
2000
1.6.1971
22.7.2008
S-SK GS
2880
1840
1.6.1971
Dalšími podklady byla mapa ORTOFOTO [69] v rozlišení 0,25 m. Stá í mapy vychází ze snímkování v pásmu Východ z roku 2009 [68]. Ke kresb bylo využito digitálních podklad polohopisu a výškopisu map ZABAGED [68] a map SM5 [69]. K tvorb nárok bylo využito vektorových map BPEJ [69]. Dopl kovým podkladem pro projektování se staly Císa ské povinné otisky stabilního katastru - echy [ uzk].
22
Jako oborové podklady byly dále využity etné mapy dostupné na internetu nebo mapové databáze správc , jakými jsou nap íklad silni ní a dálni ní sí editelství silnic a dálnic R, nahlížení do katastru nemovitostí eského ú adu zem m ického a katastrálního, ve ejný registr p dy LPIS, Vodohospodá ský informa ní portál ministerstva zem d lství, Mapový portál Královéhradeckého kraje, Geologické a geov dní mapy, mapový portál Výzkumného ústavu meliorací a ochrany p dy, Portál informa ního systému ochrany p írody MapoMat, Vodní hospodá ství a ochrana vod Výzkumného ústavu vodohospodá ského.
23
2
Terénní pr zkum
P edpokládaná ást katastrálního území, která se bude nacházet v obvodu pozemkových úprav, byla podrobena terénnímu pr zkumu, provedeného ve dnech 23.9., 10.10., 14.10. a 17.11.2012. P i terénním pr zkumu byl zkoumán možný pr b h obvodu pozemkových úprav, zejména pak oplocené pozemky a pozemky na hranici obvodu pozemkových úprav a jejich využití. S tím souvisí i pr zkum využití pozemk pro stanovení erozn uzav ených celk , pr b hu hranice ObPÚ a pro vypracování návrhu vlastnického uspo ádání. Dále byl posuzován stav sít polních cest, intenzita využití a technický stav doprovodných za ízení. Byly utvá eny priority pro návrh nové cestní sít . Byly hledány znaky eroze p dy, pro její posouzení byl rekognoskován pr b h terénu dle mapových podklad a posouzeny dráhy povrchového odtoku. V neposlední ad byly zjiš ovány p stované plodiny v území. Byl zjiš ován stav a napojení povrchového odtoku na za ízení, která vodu odvád jí do recipientu. Dále se zkoumal stav odvod ovacích staveb a závlahových systém , jejich kapacita a technický stav doprovodných za ízení. Byly také dokumentovány vodní toky, jejich pr b h, stav koryt. V neposlední ad byla zaznamenávána zele v území, aby mohlo dojít k jejímu p ípadnému vymezení nebo napojení na prvky ÚSES. Sou asný stav využití území a plánu spole ných za ízení v jednotlivých souvislostech je zachycen v map terénního pr zkumu. Zna kový klí mapy je z ásti inspirován dle [44]. íslování za ízení v map je vedeno soub žn s textem, k uvedeným ísl m vždy p ísluší popis v textu. Výjimky tvo í liniové prvky (silnice, železnice, polní cesty) a stavby, jejichž up es ující zna ení je p evzato z dokumentací (prvky ÚSES, gravita ní odb ry). U t chto za ízení je v map uvád no up es ující pojmenování prvku namísto po adového ísla. Tato ísla potom v map chybí, v textu lze dohledat p íslušná za ízení podle uvedeného názvu. U zavlažovacích koryt a malých vodních tok nebylo možno kv li nenalezení ucelené dokumentace toto provést, místo ísel jsou zde uvád ny zavedené zkratky, oz ejmující jejich stav. V ešeném území se vyskytuje ada doprovodných staveb polních cest a zavlažovacích systém . Jsou jimi i mostky a propustky. U t chto staveb nebylo vždy p i kategorizaci postupováno dle pravidla, že propustek má otvor o sv tlosti menší než 2 m [49]. Bylo p ihlíženo ke skute nostem, zda má daná stavba zpevn né kraje, k jakému ú elu je užívána a jaký má tvar. N kdy jsou za mostek ozna ovány stavby, které by m ly spadat do kategorie propustek.
2.1 Vymezení obvodu pozemkových úprav Z poskytnutého vým nného formátu katastru nemovitostí [69] byla v programu POZEM vygenerována katastrální mapa. Zaslaný formát byl již áste n p ipravený pro volbu obvod . N které dlouhé parcely, které by p edpokládaný pr b h obvodu pozemkových úprav p etnuly, byly rozd leny. Nad touto katastrální mapou byla za pomocí podkladových map ORTOFOTO
24
[68], katastrální mapy a terénního pr zkumu vytvo en pr b h obvodu pozemkových úprav. Pr b h obvodu vždy vede po hranicích parcel katastru nemovitostí.
2.1.1 Vn jší obvod pozemkových úprav V katastrálním území (k.ú.) Rychnovek se nachází digitální katastrální mapa [19]. Vzhledem k tomu, že v dob zpracování diplomové práce nebylo k dispozici zpracované zam ení skute ného pr b hu obvodu pozemkové úpravy, byla za pr b h vn jšího obvodu komplexních pozemkových úprav (KPÚ) zvolena katastrální hranice v digitální katastrální map . Na severu území v míst obce obvod z katastrální hranice odpojuje a stává se z n j vnit ní obvod pozemkových úprav.
2.1.2 Vnit ní obvod pozemkových úprav Vnit ní obvod pozemkových úprav (ObPÚ) byl vyšet ován dle informace o druhu pozemk v katastru nemovitostí [18], dle zm ny . 3 ÚPO Rychnovek [63] a dle terénního pr zkumu. Z obvodu byla vy ata zastav ná ást obce, oplocené pozemky, stavební parcely a parcely ur ené k zastav ní [59]. Mimo obvod KPÚ je postavena zalesn ná ást kopce „Prášilka“ - J, jelikož se jedná o v tší komplex lesa a není známo stanovisko dot ených vlastník . Oblasti mimo obvod komplexní pozemkové úpravy jsou ozna eny v Map terénního pr zkumu a jsou ozna eny dle následující tabulky. Tabulka 11: Pozemky mimo obvod komplexních pozemkových úprav. pozemky mimo ObPÚ oblast
vým ra [m2]
druh využití
I J celkem
353604 90002 443605
intravilán lesní pozemek
Vnit ní hranice obvodu pozemkových úprav u oblasti I - intravilánu obce se od pr b hu katastrální hranice na západní stran obce odpojuje nad železni ní tratí, kterou p etíná. Pokra uje jižním a východním sm rem po oplocení ú elového areálu. Na jeho za átku se odpojuje a jižním sm rem p etíná VPC 11, vycházející z obce. Pokra uje jižním sm rem po hranici parcel zastav né ásti území dle územního plánu [66], ozna ených v územním plánu jako „st edisko živo išné výroby“. Tuto oblast jsem cht l zahrnout do obvodu pozemkových úprav kv li zm n druhu využití, protože se zde p evážn nachází trvale travní porosty. Po konzultaci s Pozemkovým ú adem v Náchod [77] a s ohledem na zm nu . 1 územního plánu [67] bylo nakonec území vy len no mimo obvod, protože u tohoto území by bylo problematické naplnit hlavní ú el pozemkových úprav, sm nu pozemk . 25
Obvod pozemkových úprav pokra uje jižním sm rem po oplocení ú elového areálu, p etíná silnici II. t ídy . 285. Dále pokra uje po oplocených hranicích zahrad, odbo uje jižním sm rem po hranici parcel zahrad k ú elovému areálu, který obchází op t po hranici oplocení. Obvod p etíná parcelu polní cesty VPC 3, u této parcely však nebylo provedeno rozd lení parcely. Dále vede podél oploceného sadu k silnici. Tu p etíná, a pokra uje po obvodu „bytové zóny venkovského charakteru - návrh“ [63]. Poté hranice vytvá í úzký zá ez do intravilánu podél parcely polní cesty VPC 2. Pokra uje po oplocení zahrad severním sm rem až znovu potkává VPC2, podle které vede k silnici III. t ídy . 28513. U silnice se otá í a p etíná parcelu železnice. Tato parcela však nebyla rozd lena pro pot ebné vedení hranice obvodu pozemkových úprav. Hranice pokra uje východním sm rem po hranici železnice a „obytné plochy v etn ob anského vybavení“ dle [63]. Poté uhýbá na sever k silnici 28513 po hranici neoplocených sad a zahrad, kde navazuje stávající pr b h katastrální hranice. Pozemky ne ešené Drobné zalesn né plochy, mající u parcel v souboru popisných informací (SPI) uveden druh využití pozemku „lesní pozemek“, vstupují do pozemkové úpravy jako parcely ne ešené podle § 2 zákona 139/2002 Sb. Výhodou tohoto rozhodnutí je, že nevzniknou prázdná okna v nové katastrální map . Bude uveden do souladu stav souboru popisných informací (SGI) a souboru popisných informací (SPI). Parcely budou vyšet eny a vyty eny v terénu. P i zm n druhu využití pozemk u okolních parcel lze na tyto parcely navázat. Po p ípadné dohod s vlastníky a po ocen ní porost lze také dodate n pozemky p e adit do kategorie sm ovaných pozemk . Další možností je tyto pozemky zahrnout do ešených, musely by však být ocen ny lesní porosty. Oblast A zahrnuje neoplocený sad. Oblasti ne ešené jsou ozna eny v Map terénního pr zkumu dle následující tabulky. Tabulka 12: Ne ešené pozemky v rámci komplexních pozemkových úprav. ne ešené pozemky oblast
vým ra [m2]
druh využití KN (skute nost)
A B C D
6139 5234 2922 9310
TTP, orná p da (sad) lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
E
5295
lesní pozemek
F G H celkem
2366 4894 15666 51827
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
26
Dle zm ny . 1 územního plánu [67] se na jih od intravilánu nachází „podnikatelská zóna - návrh“. S touto oblastí dle informací obecního ú adu [73] není výhledov po ítáno v souladu s informací z územního plánu. Proto byla tato oblast zahrnuta do obvodu jako sm ovaná. Výsledná bilance volby obvodu pozemkových úprav je patrná z následujících tabulek. Tabulka 13: Suma parcel v obvodu pozemkových úprav. obvod PÚ vým ra
sm ovaná 2
ne ešená 2
suma
[m ]
[m ]
[m2]
4718033
51827
4769860
Tabulka 14: Rozdíl parcel v obvodu a mimo obvod pozemkových úprav. obvod PÚ vým ra
KÚ
mimo ObPÚ
rozdíl
[m2]
[m2]
[m2]
5213465
443605
4769860
2.2 Opat ení sloužící ke zp ístupn ní pozemk 2.2.1 Dopravní obslužnost území Území protíná ze západu na východ komunikace II. t ídy . 285 [41]. Tato spolu se silnicí III. t ídy . 28512 a 28513, tvo í hlavní dopravní kostru území. Severní ást obvodu pozemkových úprav protíná železnice, vedoucí od jihozápadu na severovýchod. Sí ú elových komunikací je popsána v kap. 2.2.2. V území se nenachází žádné letišt nebo p ístav.
2.2.2 Stav stávajících polních cest Stávající hustota cestní sít je 25,2 m/ha. Mírn p evyšuje hodnotu pr m rné hustoty cestní sít 21 m na 1 ha zem d lské p dy [10]. Stávající sí je z tohoto hlediska dostate n hustá. Musíme však zohlednit, že do polních cest byly za azeny i etné užívané vyjeté koleje tam, kde bylo zhodnoceno, že jsou využívány jako ú elová komunikace. Všechny polní cesty až na n které úseky jsou nezpevn né, n které jsou sjízdné pouze za sucha a sezónn . V tšin cest chybí odvodn ní, nenacházejí se zde ani sjezdy na pozemky. Mezi polní cesty nejsou zapo ítány místní komunikace v intravilánu. Kategorizace polních cest je provedena dle [55] a [5] s p ihlédnutím k subjektivnímu pohledu. Tvar sít polních cest lze považovat za paralelní [10], avšak ovlivn ný p ekážkami v terénu, zejména vodními toky. 27
Územím neprochází žádné páte ní zpevn né polní cesty, které by umož ovaly napojení na sousední katastrální území. Vedlejší polní cesta je nezpevn ná ú elová komunikace, která umož uje dopravu z p ilehlých pozemk do farem nebo se napojuje na silnice [55]. Do této kategorie byly za azeny všechny polní cesty v území. Do kategorie dopl kových polních cest, tvo ících dopravu mezi pozemky, nebyla za azena žádná polní cesta. Vzhledem ke stavu polních cest se v území nevyskytuje žádná hlavní polní cesta, která by tvo ila svoznou kostru v území. Kategorizace polních cest dle SN 73 6109 [55]: HPC - hlavní polní cesta VPC - vedlejší polní cesta DPC - dopl ková polní cesta
Tabulka 15: Vý et stávajících polních cest v ObPÚ dle terénního pr zkumu. íslo dle TP 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Σ
typ VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC VPC
délka [m] 168 750 853 1470 1702 313 564 148 1688 205 726 1272 1256 227 550 11892
2.2.3 Podrobný vý et za ízení sloužících ke zp ístupn ní pozemk 1)
Silnice II.t ídy . 285 Silnice II. t ídy . 285 [41] vstupuje do obvodu pozemkových úprav v západní ásti území, 0,000 km. Na 0,534 km ze silnice odbo uje silnice III. t ídy . 28512 z Josefova. Silnice v malé zatá ce lehce klesá a na 0,695 km ze silnice odbo uje vpravo VPC 12. Na 1,640 km silnice opouští obvod pozemkových úprav a vchází do intravilánu, který opouští na 2,042 km. Pokra uje východním sm rem, na 2,277 km ze silnice odbo uje vpravo VPC 7, silnice poté klesá
28
v mírné zatá ce, pod níž na 2,409 km odbo uje VPC 8. Na 2,878 km ze silnice odbo uje vpravo VPC 5 a na 2,981 km silnice opouští obvod pozemkových úprav. Podél silnice se po obou stranách nachází alej ovocných strom , p evážn jabloní, která je místy pro ídlá a nesouvislá. Stá í strom lze odhadnout na 30-40 let, jejich zdravotní stav je dobrý. Na 1,390 . 1,600 km se po levé stran silnice nachází pás vzrostlých b íz. Ší ka silnice v korun je 5,5 m, je opat ena vodícími pásy. Lemují ji po obou stranách travnaté p íkopy 2 m široké, místy hluboké až 1 m, které spolu s travnatými pásy po obou stranách silnice vytvá í 3 – 5 m široký zelený pás. 2) Sjezd na pozemek Na 0,020 km se nachází pravostranný sjezd na pozemek 4 m široký, nezpevn ný s travnatým povrchem. Propustek nebyl nalezen. Sjezd je používán zem d lskou mechanizací. P íkop silnice je v tomto míst 2 m široký a 0,2 m hluboký. 3)
Sjezd na pozemek
Na 0,020 km se nachází levostranný sjezd na pozemek 7 m široký a 3 m dlouhý, p i emž 5 m ší ky sjezdu tvo í betonové panely, které pokrývají vzdálenost 9 m od silnice. Okraje jsou zpevn ny betonem vysokým 0,8 m ode dna p íkopu. Propustek má pr m r 0,5 m. Sjezd je používán intenzivn zem d lskou mechanizací. 4) Sjezd na pozemek Na 0,445 km se levé stran nachází nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Jeho ší ka je 5 m, délka od silnice k orné p d je 4 m. Pr b h p íkopu hlubokého 0,5 m je v t chto místech p erušen, propustek nebyl nalezen. Sjezd je používán zem d lskou mechanizací. 5) Sjezd na pozemek Na 0,445 km se nachází nevýrazný pravostranný sjezd na pozemek. Povrch je nezpevn ný zarostlý travou 4 m široký a 4 m dlouhý. Propustek nebyl nalezen. 6) Propustek Na 0,765 km se nachází trubní propustek o pr m ru 0,5 m. Propustek je nezanesen, dlouhý 7 m. Je v dobrém stavu. 7) Sjezd na pozemek Na 0,807 km se nachází levostranný nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Ší ka je 4 m a délka 3 m. Propustek nebyl nalezen.
29
8) Sjezd na pozemek Na 0,844 km se nachází pravostranný nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Ší ka je 4 m a délka 3 m. Propustek nebyl nalezen. 9) Sjezd na pozemek Na 0,844 km se nachází levostranný nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Ší ka je 6 m a délka 3 m. Propustek nebyl nalezen. 10) Propustek Na 0,876 km se nachází propustek pod silnicí dlouhý 7 m. Je obdélníkového profilu 0,8 m široký a 0,2 m vysoký. Propustek je mírn zanesen. 11) Sjezd na pozemek Na 1,040 km se nachází levostranný nezpevn ný sjezd na pozemek 5 m široký a 3 m dlouhý porostlý travou. ást kraje je zpevn na betonovým p ekladem, který je ve špatném stavu. Propustek je 0,4 m sv tlý a je z poloviny zanesen. 12) Sjezd na pozemek Na 1,123 km se nachází pravostranný nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Sjezd je využíván zem d lskou mechanizací jako p ístup na obd lávané pozemky. Ší ka sjezdu je 5 m, délka 4 m. Propustek nebyl nalezen. 13) Sjezd na pozemek Na 1,146 km se nachází nezpevn ný levostranný sjezd na pozemek. Široký je 3 m, dlouhý 3 m. V 1 m hlubokém p íkop se nachází stojatá voda. 14) Propustek Na 1,166 km se dle [68] nachází propustek pod silnicí, který nebyl nalezen. O jeho p ítomnosti by mohla sv d it hladina stojaté vody v p íkop po levé stran silnice. 15) Sjezd na pozemek Na 1,263 km se nachází pravostranný nezpevn ný sjezd na pozemek zarostlý travou. Sjezd je ob asn využíván zem d lskou mechanizací. Ší ka je 6 m, délka sjezdu je 4 m. Propustek nebyl nalezen. 16) Sjezd na pozemek Na 1,263 km se nachází levostranný nezpevn ný sjezd na pozemek krytý travou. Ší ka je 6 m, délka je 3 m. Trubní propustek pod sjezdem o pr m ru 0,4 m byl z poloviny zanesen. Sjezd nemá žádné betonové okraje. 30
17) Sjezd na pozemek Na 1,347 km se na levé stran silnice nachází nezpevn ný travnatý sjezd na pozemek. Sjezd je 5 m široký a 3 m dlouhý. Sjezd je intenzivn používán zem d lskou mechanizací. 18) Sjezd na pozemek Na 1,383 km se pravé stran nachází nezpevn ný travnatý sjezd na pozemek 6 m široký a 5 m dlouhý. Propustek nebyl nalezen. 19) Propustek Na 1,390 km se pod silnicí nachází trubní propustek na VT 5 o pr m ru 0,6 m a délce 7 m, kterým neustále te e voda z luk a meliorací nad silnicí, hlavn z VT 6. Trouba je v po ádku, nezanesena. Na severní stran silnice se vytvá í zvýšená hladina vody a celé místo zar stá rákosem. 20) Sjezd na pozemek Na 1,456 km se na pravé stran silnice nachází nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Jeho ší ka je 6 m, délka od silnice k orné p d je 5 m. Pr b h p íkopu je v t chto místech p erušen, propustek nebyl nalezen. Sjezd je ob asn používán zem d lskou mechanizací. 21) Sjezd na pozemek Na 1,609 km se nachází levostranný sjezd na pozemek na hranici intravilánu obce. Povrch je nezpevn ný posypaný jemnou kamennou drtí 5 m široký. Propustek nebyl nalezen. Sjezd je používán jako p ístup na pozemky. 22) Sjezd na pozemek Na 1,640 km se nachází pravostranný sjezd na pozemek 8 m široký, nezpevn ný s hlin ným povrchem. Propustek nebyl nalezen. Sjezd je intenzivn používán zem d lskou mechanizací. 23) Sjezd na pozemek Na 2,212 km se na levé stran silnice nachází sjezd na pozemek, široký 5 m, dlouhý 3 m. Další 2 m tvo í travnatý pás k orné p d . P íkop je pod sjezdem sveden do propustku o pr m ru 0,5 m. Trouba je ze zna né ásti zanesena. Sjezd je zpevn ný asfaltovým povrchem, jeho okrajové ásti z velké ásti por stají travnatým krytem. Sjezd je v ucházejícím stavu a je využíván zem d lskou mechanizací.
31
24) Sjezd na pozemek Na 2,291 km se nachází na levé stran silnice sjezd na pozemek, široký 8 m a dlouhý 2 m. Další 2 m tvo í travnatý pás k orné p d . P íkop je sveden do trouby o pr m ru 0,4 m. Trouba je zanesena. Okrajové lemy z velké ásti por stá travnatý kryt. Sjezd je zpevn n asfaltovým krytem ucházejícího stavu a je využíván zem d lskou mechanizací. 25) Sjezd na pozemek Na 2,523 km se nachází levostranný sjezd na pozemek o ší ce 5 m, p íkop je pod sjezdem sveden do trouby o pr m ru 0,3 m. Délka sjezdu 3 m je zakryta asfaltovým krytem, který je z velké ásti rozbitý, nahrazen travnatým povrchem. Další 2 m travnaté plochy jsou k orné p d . Sjezd je v nevyhovujícím stavu, trouba je mírn zanesena. Je využíván zem d lskou mechanizací. 26)
Sjezd na pozemek
Na 2,523 km se nachází také pravostranný sjezd na pozemek o ší ce 5 m, p íkop je pod sjezdem sveden do trouby o pr m ru 0,3 m. Délka sjezdu je 3 m, asfaltový kryt je v nevyhovujícím stavu, po okrajích jsou odkryty betonové kryty trub. Další 1 m k orné p d je travnatý pás. Trouba je nezanesena. Je využíván zem d lskou mechanizací. 27) Sjezd na pozemek Na 2,818 km se nachází levostranný sjezd na pozemek o ší ce 6 m a délce 3 m, je zatrubn n pr m rem 0,3 m. Povrch je zpevn ný asfaltovým krytem ucházejícího stavu, okraje jsou tvo eny betonovým lemem. Mezi sjezdem a ornou p dou jsou další 3 m. Trouba je nezanesena. Sjezd je využíván zem d lskou mechanizací. 28) Propustek Na 2,749 km se dle [68] nachází propustek pod silnicí. Je zcela pod nánosem zeminy. O jeho p ítomnosti sv d í zvýšený stav vody po obou stranách silnice. 29) Propustek Propustek pod silnicí na 2,830 km vede v délce 6 m, je obdélníkového pr ezu o rozm rech 0,4 x 0,35 m. Je funk ní, kameny na venkovních okrajích se místy drolí, okolí propustku je zarostlé travou.
30)
silnice III.t ídy . 28512 Silnice III. t ídy . 28512 [41] se napojuje na silnici . 285 na 0,000 km vede jihozápadním, posléze západním sm rem ve sm ru na Josefov. Na 0,344 km opouští obvod pozemkových úprav. V korun je silnice široká 5 m, není opat ena vodícími pásy ani sloupky 32
s odrazkou. Podél celého pr b hu je lemována vrostlou doprovodnou zelení, p evážn ovocných strom . Silnici po obou stranách doprovází hluboké p íkopy, pravý p íkop je i s pásem trvale travního porostu 4 m široký a 1-1,5 m hluboký. Levý p íkop je 2 m široký a 1 m hluboký, v druhé polovin trasy se p íkop stává nevýrazným. 31) Sjezd na pozemek Na 0,100 km se nachází pravostranný sjezd na pozemek 4 m široký, áste n zpevn ný asfaltovým krytem. Délka sjezdu je 5 m. Propustek o pr m ru 0,3 m byl z poloviny zanesen. P íkop je v této ásti silnice 2 m široký a 0,5 m hluboký. Sjezd je intenzivn používán zem d lskou mechanizací. 32) Sjezd na pozemek Na 0,100 km se nachází levostranný sjezd na pozemek o délce 8 m a ší ce 6 m. Propustek nebyl nalezen, p íkop je v této ásti silnice široký 2 m. Povrch sjezdu je porostlý travou. 33) Sjezd na pozemek Na 0,225 km se na pravé stran nachází nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Jeho ší ka je 5 m, délka od silnice k orné p d je 5 m. Propustek má pr m r 0,3 m a je z jedné poloviny zanesen. P íkop je zde hluboký 1,5 m a 3 m široký. Sjezd není p íliš používán. Okraje sjezdu jsou zpevn ny betonem. 34) Sjezd na pozemek Na 0,234 km se nachází levostranný sjezd na pozemek 4 m široký a 8 m dlouhý, s travnatým povrchem. Propustek nebyl nalezen. Sjezd je používán zem d lskou mechanizací. 35) Sjezd na pozemek Na 0,327 km se nachází pravostranný sjezd na pozemek 4 m široký a 5 m dlouhý. Trouba o pr m ru 0,3 m je zanesena. Sjezd je používán zem d lskou mechanizací. 36) Sjezd na pozemek Na 0,340 km se levé stran nachází nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou. Jeho ší ka je 4 m, délka od silnice k orné p d je 6 m. Propustek nebyl nalezen, p íkop v t chto místech 0,5 m hluboký a je velmi zanesen. 37)
Železni ní tra . 032 Železni ní tra je ozna ována dle [54] íslem 032 Jarom – Trutnov. Je jednokolejná, není elektrifikovaná, pat í do kategorie tratí, kde mohou jezdit vlaky expres a rychlíky. Vstupuje do obvodu pozemkových úprav na 0,000 km v západní ásti území. Po 500 m se stá í na východ, 33
na 1,390 km vchází do intravilánu obce, kde se nachází zastávka Rychnovek. Na 1,690 km se vrací do obvodu pozemkových úprav a na 2,242 km jej opouští. Železni ní t leso zabírá s p íkopy a trvalým travním porostem 10 – 15 m široký pás. Po obou stranách jej lemuje doprovodná vegetace ke a strom , která je na n kterých místech p erušena. V západní ásti území vedou po obou stranách trati p íkopy 2 m široké a 0,5 m hluboké. Pravý p íkop se po 500 m ztrácí. P íkop mezi VPC 9, která doprovází tra v celé její západní ásti, se naopak rozši uje a prohlubuje, u propustku 38 dosahuje 4 m ší ky a 1 m hloubky. Ve východní ásti území se po obou stranách železnice nachází 2 m široké a 0,5 m hluboké p íkopy, které jsou siln zarostlé doprovodnou vegetací. K železni ní trati v obvodu pozemkových úprav spadají následující za ízení. 38) Propustek Na 1,000 km se nachází trubní propustek pod železni ním t lesem, který odvádí vodu ze severního p íkopu. Propustek se nachází na 4.0 km železni ní trati . 032. Betonová trouba má pr m r 1,2 m a délku 6 m. 39) Propustek 28513-1 Na 2,050 km se nachází trubní propustek pod železni ním t lesem, který umož uje vod dostat se p es železni ní t leso. Propustek se nachází na 5.0 km železni ní trati . 032. Betonová trouba má pr m r 0,8 m a délku 11 m. 40) Železni ní p ejezd P5434 Na 0,009 km se nachází železni ní p ejezd na k ížení s VPC 9. P ejezd se nachází na 3.0 km železni ní trati, je chrán n sv telnou signalizací a ozna ení dopravní zna kou STOP. Polní cesta je v pásmu 3 m od p ejezdu zpevn na uježd ným št rkem. [42] 41) Železni ní p ejezd P5435 Na 1,077 km se nachází železni ní p ejezd na k ížení s VPC 10. P ejezd se nachází na 4,1 km železnicí trati a je chrán n sv telnou signalizací. [42] 42) Železni ní p ejezd P5437 Na 2,238 km se nachází železni ní p ejezd na k ížení s VPC 1. P ejezd se nachází na 5,2 km železni ní trati a je chrán n sv telnou signalizací. [42]
34
43) Vle ka Na 1,340 km se ze železni ní trati odpojuje železni ní vle ka do ú elové zástavby v severozápadní ásti obce. Vle ka má 2 ramena, která v obvodu pozemkových úprav zahrnují 360 m délky, ší ka spolu s trvalým travním porostem po obou stranách iní 8 - 10 m. Podél vle ky se nachází doprovodná zele , zastoupená p edevším jasanem a šípkem. 44) železni ní p ejezd Na k ížení železni ní vle ky a VPC 10 se nachází železni ní p ejezd neevidovaný v [42]. P ejezd je nechrán ný, ozna ení výstražným k ížem. 45)
VPC 1 Polní cesta na 0,000 km navazuje na silnici III. t ídy . 28513 jako zpevn ná cesta z betonových panel . V t chto místech slouží zárove jako p ístupová cesta ke stavebnímu objektu. Po 40 m p echází v nezpevn nou travnatou cestu bez p íkop a doprovodné zelen , širokou 3 – 4 m. V této podob cesta na 0,104 km k íží železni ní p ejezd, esovit se stá í k jihovýchodu, vychází z ešeného území a pokra uje t sn za hranicí katastrálního území až k lesíku, kde na 0,482 km kon í v poli. 46)
VPC 2 Polní cesta se na 0,000 km napojuje v severní ásti obce na silnici III. t ídy . 28513, v t sné blízkosti železni ního p ejezdu . 28513-1. Cesta vede podél železni ní trati jako nezpevn ná cesta bez p íkop pokrytá trvale travním porostem o ší ce okolo 3 m. Na 0,085 – 0,150 km se cesta zužuje na 2 m, lemuje ji doprovodná zele v podob ke ových pás šípku a trnky. Poté se cesta odpojuje od železni ní trati a v pravém úhlu se stá í doprava mezi pole. Zde iní její ší ka 3 m, v jižní ásti spolu s roztroušenou doprovodnou zelení a travnatými pásy 5 m. Povrch je nezpevn ný, porostlý travou. Na 0,400 km cesta vede v t sné blízkosti plot zastav né ásti obce, lemuje ji po pravé stran vzrostlá zele , a navazuje na 0,750 km na místní komunikaci, která se po 95 m napojuje na silnici III. t ídy . 285. 47)
VPC 3 Polní cesta vychází z intravilánu obce jižním sm rem jako zpevn ná cesta z betonových panel o ší ce 5 m, na 0,000 km navazuje na místní zpevn nou komunikaci. Po pravé stran cesty se nachází 3 m široký a 1 m hluboký p íkop, který je po 27 m zatrubn n, v délce dalších 35 m k ižuje cestu na její levou stranu. Po levé stran se nachází travnatý pás široký 2-3 m. Cesta na svém 0,100 km p echází v nezpevn nou hlin nou cestu zhutn nou ujetým št rkem. Její ší ka se plynule m ní na 3 m, po levé stran se nachází p íkop 1 m hluboký a 3 m široký, který spolu s travnatým pásem tvo í zpo átku 8 m, posléze se zužující na 6 m široký pás. Po pravé stran se nachází asi 1-2 m široký travnatý pás. Na 0,342 km z cesty doleva odbo uje VPC 4. 35
Na 0,510 – 0,686 km se po pravé stran cesty pás trvale travního porostu rozši uje na 10 m ší ky. Na 0,813 km odbo uje vpravo VPC 14 a na 0,853 km se na cestu za mostem napojují VPC 13 a VPC 15. Cesta je bez doprovodné zelen , v její jižní ásti se nacházejí roztroušené stromy. Její stav je až na drobné výmoly dobrý. 48) Propustek Na 0,030 km za íná po pravé stran cesty trubní propustek o pr m ru 0,5 m, který po 33 m ústí na levé stran cesty do p íkopu. Na za átku je lemován betonem o délce 3,5 m, hloubka p íkopu je zde 1 m. Vyúst ní trouby je po 2 m zahrazeno betonovým p epadem o ší ce 2,5 m a výšce 1 m. Propustek navazuje na soustavu p íkop z intravilánu a je nezanesen. 49) Vyúst ní požární nádrže Na 0,074 km se po levé stran cesty nachází vyúst ní p epadu požární nádrže. Vyús uje zde obetonovaná plastová trubka o pr m ru 0,1 m, výška betonového lemu je 0,5 m. 50) Sjezd na pozemek Na 0,155 km se nachází levostranný sjezd na pozemek, na který d íve navazovala p ístupová cesta k sadu. Sjezd je pokrytý trávou, jeho rozm ry iní 6 x 6 m. P íkop je sveden do trouby o pr m ru 0,6 m, která je v dobrém stavu. 51) Sjezd na pozemek Na 0,810 km se nachází levostranný nezpevn ný sjezd na pozemek porostlý travou, který je 10 m široký, délka betonových op r na okraji sjezdu je 5 m. Délka trvale travního porostu, od VPC 3 k okraji orné p dy je 8 m. Pr m r trouby je 0,6 m. P íkop je zde 1,5 m hluboký a 4 m široký. 52) Mostek Na 0,823 km polní cesta p ekonává OVT 7 pomocí mostku. Mostek je postaven z cihel, p eklad je betonový. Ší ka a délka mostku je 5 m, uprost ed je podp ra z cihel o ší ce 0,5 m. Sv tlost obou propustk je 1,8 x 0,9 m. Hloubka p íkopu je v t chto místech 1,5 m. 53) Most Na 0,836 km se nachází most p es Metuji. Délka mostu mezi op rami je 16 m, ší ka 4 m. Tvo í ho 4 nosníky profilu I, výška profilu nosníku je 0,45 m. Výška mostu nad hladinou je 3 m. Po obou stranách se nachází kovové zábradlí, povrch tvo í d ev né trámky. Most je v dobrém technickém stavu po rekonstrukci z roku 2008.
36
54)
VPC 4 Polní cesta navazuje na VPC 3 na 0,000 km. Po levé stran se v její p ední ásti nachází roztroušená zele . Její ší ka je 3 m, po obou stranách cestu lemuje travnatý pás o ší ce 1 – 4 m. Cesta je nezpevn ná s hlin ným uježd ným povrchem a st edovým travnatým pásem, celková ší ka cesty s travnatým pásem iní 7-8 m. Na 0,220 km po levé stran za íná pás zelen , který p echází v les 204. Na 0,330 km se nachází p íkop, který prochází pod cestou soub žn s vodním tokem. Na 0,345 km cesta p ekonává vodní tok po most 57, odbo uje vlevo proti proudu vodního toku Metuje a pokra uje jako nezpevn ná hlin ná cesta plná výmol a kon í slep u stavby malé vodní elektrárny. Její ší ka je okolo 3 m, okolo cesty se nenacházejí žádné p íkopy. Vlevo podél cesty se nachází liniový pás strom , který lemuje b eh toku Metuje, po pravé stran cesty se nacházejí trvalé travní porosty. 55) Propustek Na 0,005 km cestu k ižuje trubní propustek o pr m ru 0,6 m a délce 7 m. Délka betonového zpevn ní kraje p ejezdu je 3 m. Propustek je v dobrém stavu, nezanesen. P íkop je zde 1 m hluboký a 3 m široký. 56) Mostek Na 0,330 km cestu k ižuje OVT 7, který pokra uje od odb rného objektu G15 pod mostkem. Je mírn zanesen hlínou, sv tlost mostku je 2 x 0,4 m. 57) Most Na 0,345 km se nachází most p es eku Metuji tvo ený 4 kovovými nosníky. Délka kovových nosník o výšce 0,5 m je okolo 15 m, ší ka mostu je 3,5 m. Lemuje ho kovové zábradlí. Betonové b ehové pilí e jsou v dobrém stavu, traverzy jsou uprost ed délky provizorn podep eny d ev nou konstrukcí. Výška vozovky nad hladinou vodního toku je 3 m, pod mostem je vybudován mírný splav. B ehy vodního toku jsou v délce 30 m zpevn ny kamením prolitým betonem. 58) Propustek Na 0,519 km cestu k ižují 2 trubní propustky o pr m ru 0,5 m a délce 7 m. Propustek je z poloviny zanesen, spáry mezi kameny se místy drolí. Celkov je stavba v dobrém technickém stavu, odvádí vodu z koryta OVT 6. 59)
Propustek
Na 0,915 km se dle [68] nachází trubní propustek, který odvádí vodu z koryta OVT 5. Pod nánosem zeminy nebyl nalezen.
37
60) Propustek Na 1,149 km se dle [68] nachází trubní propustek, který je pokra ováním vodní stavby OVT 4. Propustek nebyl nalezen pod nánosem zeminy a porostem nitrofilní vegetace. 61)
VPC 5 Cesta navazuje na 0,000 km na silnici II. t ídy . 285. Je nezpevn ná porostlá travou, ší ka kolejí iní 3 m, po obou stranách se nachází 1 m široký travnatý pás. Na 0,415 km z cesty vlevo odbo uje VPC 6. Na 0,450 km cesta k ižuje VT 1 a pás lesa. Cesta pokra uje po trvale travních porostech a okolo 0,700 km se cesta plynule ztrácí. Vpravo se nachází blok orné p dy, do kterého byla cesta za len na. Cesta op t za íná být patrná okolo 1,300 km a pokra uje podél toku Metuje až se na 1,713 km napojuje na VPC 4. Ší ka cesty je zde okolo 3 m, po levé stran se nachází liniová vegetace strom s travním podrostem, která lemuje b eh Metuje. Polní cesta není v dobrém stavu a ást cesty prakticky neexistuje. Až do 1,576 km cestu lemuje trvalý travní porost. 62) Brod Na 0,450 km VPC 5 k ižuje VT 1 p es brod. Brod je široký okolo 3 m, je m lký a nezpevn ný. 63) Mostek Na 1,476 km cesty se nachází mostek s trubním propustkem pro VT 1 o pr m ru 0,8 m a délce 4 m. Propustek je nezanesen a v dobrém technickém stavu. Betonový mostek je také v dobrém technickém stavu. Vše je hust zarostlé travou. 64)
VPC 6 Polní cesta navazuje na 0,000 km na VPC 5. Cesta vede zpo átku zalesn nou oblastí okolo vodního toku, po 160 m p echází do trvale travních porost . Cesta je nezpevn ná, pouze vyjeté koleje o ší ce 3 m. Nedoprovází ji žádná doprovodná zele nebo p íkop. Cesta je ve špatném stavu s velkými výmoly. Cesta vytvá í spojku mezi VPC 5 a silnicí . 285 v k.ú. Zvole. 65)
VPC 7 Polní cesta navazuje na 0,000 km na silnici II. t ídy . 285. Její ší ka je i s travnatými pásy po obou stranách 4 m. Cesta vede nejprve šikmo k jihovýchodu, na 0,172 km z ní odbo uje VPC 8. Poté pokra uje mezi poli k lesu, její délka iní 560 m. Cesta je nezpevn ná, porostlá trvale travním porostem, ve kterém jsou vyjety koleje. Nenachází se u ní žádná doprovodná zele ani p íkopy. Krom dopravy zem d lské techniky na pole slouží jako p ístupová cesta ke stavebnímu objektu v lese mimo obvod pozemkových úprav.
38
66)
VPC 8 Polní cesta se napojuje na silnici . 285 na jejím 2,409 km, vede po okraji oploceného sadu a po 150 m se napojuje na VPC 7. Cesta je nezpevn ná, ší ka cesty je 3 m, povrch je porostlý vysokou travou. Cesta je málo používaná. 67)
VPC 9 Polní cesta se napojuje na silnici III. t ídy . 28513, 20 m severn od železni ního p ejezdu . 28513-1 v intravilánu obce. Vede po hranici katastrálního území mimo obvod pozemkových úprav, po 400 m na 0,000 km do n ho vchází. Na 0,147 km odbo uje vlevo cesta VPC 10. Na 1,228 km cesta k íží železnici na železni ním p ejezdu P5434 a dostává se na její levou stranu. Na 1,677 km cesta vychází z obvodu pozemkových úprav a následn se napojuje na silnici . 285. Cesta je nezpevn ná, široká 3 m a porostlá trvale travním porostem. V celém pr b hu trasy kopíruje železni ní tra . 032, mezi tratí a cestou se nachází p íkop z velké ásti porostlý roztroušenou vegetací, zastoupenou jasanem, svídou, trnkou. Z po átku je 5 m široký a 1 m hluboký, v druhé ásti svého pr b hu se zmenšuje na 2 m široký a 0,5 m hluboký p íkop. Po pravé stran se ob as nachází 1 m široký pás trvale travního porostu. 68) Propustek Na 0,207 km se nachází trubní propustek o pr m ru 0,3 m, krytý betonovými panely o ší ce 1 m. Propustek je 4 m dlouhý a sm uje vodu do propustku 38 pod železnicí. 69) Propustek Na 1,231 km cesty se nachází propustek obdélníkového pr ezu 0,5 x 0,4 m výšce. Délka propustku je 7 m, povrch je krytý asfaltem. Nad vstupem jsou položeny betonové pražce, které nejsou ukotvené. 70)
VPC 10 Vedlejší polní cesta slouží jako propojení mezi VPC 9 a VPC 11. Je 3 m široká, po obou stranách ji lemuje 1 m široký pás trvale travního porostu. Cesta je nezpevn ná, porostlá trvale travním porostem. Na 0,000 km se napojuje na VPC 9, na 0,010 km se nachází železni ní p ejezd P5435. Na 0,073 km se nachází železni ní p ejezd vle ky a na 0,205 km se cesta napojuje na VPC 11. Cestu je bez doprovodné zelen . 71) Propustek Na 0,005 km se nachází propustek obdélníkového pr ezu o ší ce 0,5 m a výšce 0,2 m. Délka propustku pod p ejezdem je 7 m a umož uje pr chod p íkopu mezi železnicí a VPC 9 pod cestou. Propustek je mírn zanesen.
39
72) Propustek Na 0,077 km cesty se nachází propustek o pr m ru 0,5 m. P ejezd je 4 m široký a 3 m dlouhý, prochází jím p íkop, který pokra uje podle železni ní vle ky. Je 1 m hluboký a 3 m široký. 73)
VPC 11 Polní cesta navazuje na místní komunikaci, vedoucí ze st edu obce na západ, a za íná na 0,000 km u vjezdu do ú elového za ízení. Pokra uje západním sm rem po jeho okraji, na 0,392 km z cesty odbo uje vpravo VPC 10. Na 0,726 km kon í cesta slep v bloku orné p dy. Na konci se cesta a celý travnatý pás rozši uje a prostor je využíván jako obratišt . Polní cesta je nezpevn ná, v první polovin jsou hlin né koleje místy vyspravené vysypanou sutí, v druhé polovin trasy je porostlá trvale travním porostem. Ší ka cesty je 3 m, nedoprovází ji žádné p íkopy, pouze travnaté pásy 3 - 6 m široké. Ve st ední ásti se nachází doprovodná zele , p evážn slivo a bez. Cesta je využívána jako p ímý p ístup na bloky orné p dy. 74) Sjezd na pozemek Na 0,004 km se nachází sjezd na pozemek o ší ce 7 m a délce 4 m. Je nezpevn ný porostlý trvale travním porostem. P íkop je sveden do propustku o pr m ru 0,3 m, propustek je z poloviny zanesen. Okraje sjezdu jsou zpevn ny betonem o délce 2 m, dobrý stav. 75) Sjezd na pozemek Na 0,170 km se nachází sjezd na pozemek o ší ce 6 m a délce 3 m. P íkop je sveden do propustku o pr m ru 0,3 m, propustek je zanesen. Okraje sjezdu jsou zpevn ny betonem o délce 2 m, dobrý stav. 76)
VPC 12 Polní cesta za íná na 0,000 km na silnici . 285, je 3 m široká, nezpevn ná s hlin ným povrchem. V této ásti se u cesty nenachází žádná doprovodná zele , podle cesty se nacházejí pouze 1 m široké pásy trvale travního porostu. Na 0,882 km se na cestu zleva napojuje VPC 14. Stá í se severozápadním sm rem podle eky Metuje a na 1,272 km vychází z obvodu pozemkových úprav. Cestu po levé stran lemuje pás strom , rostoucích podle eky. Polní cesta je jednou z používan jších cest, v její druhé ásti již tak používaná není. 77) Mostek Na 0,243 km se nachází mostek na k ížení s VT 4. Mostek je 5 m široký a 5 m dlouhý. Trouba je 0,75 m široká. P íkop VT 1 je zde 1,5 m hluboký, 3 m široký a nachází se v n m voda.
40
78) Mostek Na 0,662 km se nachází mostek 4 m dlouhý a 5 m široký. Je v dobrém technickém stavu, povrch je porostlý trvale travním porostem. Nachází se pod ním 2 propustky o pr m ru 0,5 m, mírn zanesené. P íkop je zde 1 m hluboký a 3 m široký. 79) Mostek Na 0,685 km se nachází mostek 5 m široký a 5 m dlouhý. Tvo í ho betonový p eklad, který je v dobrém technickém stavu. Sv tlost mostku je 1,9 x 0,7 m. P íkop je zde hluboký 1 m a 3 m široký. 80) Propustek Na 0,937 km se nachází nefunk ní propustek, zcela zanesený. Navazovala na n j OVT 10. Délka propustku je 6 m, délka betonového okraje je 4 m. 81) Propustek Na 1,166 km se nachází úpln zanesený propustek, který byl pokra ováním OVT 13. 82)
VPC 13 Na 0,000 km navazuje na VPC 12. Je to nezpevn ná cesta široká 3 m, zpo átku s výmoly, posléze je porostlá trvale travním porostem s mírn vyjetými kolejemi. Prochází sv tlým lesíkem, za nímž se na 0,090 rozdvojuje. Podél eky vede stará cesta, používaná je však nová trasa p es louku. Na 0,336 km se zase spojuje, cesta pokra uje podél toku Metuje na severozápad. Po levé stran se nachází trvale travní porosty. Po pravé stran se nachází pás strom , p evážn javoru, jasanu a dubu. Na 1,255 km polní cesta opouští obvod pozemkových úprav. 83) Propustek Na 0,036 km se nachází mostek z cihel s nápisem ,,Rychnovek sob “, pod kterým se OVT 15 dostává do eky Metuje. Mostek je ve velmi dobrém technickém stavu. Propustky jsou 2 o pr m ru 0,7 m a délce 7 m. P ed ústím do mostku je koryto prohloubené a obezd né o rozm rech 2 x 2 x 0,5 m. 84) Propustek Na 0,330 km se nachází propustek o pr m ru 0,7 m a délce 22 m, kterým se propojuje OVT 17 s ekou Metují. Ústí propustku je obetonováno, propustek je nezanesen. 85) Mostek Na 1,255 km na hranici katastrálního území se nachází betonový mostek 5 m široký a 6 m dlouhý. Sv tlost mostku je 3 x 1,5 m. Mostkem protéká potok Jasenná a ústí do Metuje. 41
86)
VPC 14 Cesta navazuje na VPC 3 na 0,000 km. Vede po pravém b ehu Metuje na západ. Je nezpevn ná, ve špatném stavu s výmoly. Na 0,230 km se za mostkem cesta ztrácí v bloku orné p dy. Po 200 m se cesta objevuje v podob pásu trvale travního porostu. Na 1,237 km se cesta napojuje na VPC 12. Po celé její délce cestu po levé stran lemuje pás vzrostlých strom , rostoucích podél eky. Jsou zastoupeny zejména topolem a javorem. Cesta je tém nepr chodná a nepoužívaná. 87) Mostek Na 0,226 km se nachází mostek z cihel s betonovým p ekladem. Rozm ry mostku jsou 6 m délka a 4 m ší ka. Uprost ed je podp ra z cihel o ší ce 0,5 m. Sv tlost obou propustk obdélníkového pr ezu je 1,8 a 1,6 x 0,9 m. Hloubka p íkopu OVT 8 je v t chto místech 1 m. Mostek je v ucházejícím stavu. 88) Mostek Mostek se nachází na 0,748 km polní cesty a umož uje k ížení s vodním tokem VT 5. Obetonování propustku je 5 m dlouhé v dobrém stavu, trouba o pr m ru 0,7 m je dlouhá 10 m a vyús uje nad ekou Metují. Trouba je nezanesena, povrch mostku je krytý travou. Koryto je u trubní úst 1,5 m hluboké a 10 m široké. 89)
VPC 15 Polní cesta za mostem 53 navazuje na 0,000 km na VPC 13, vede východním, v druhé polovin délky severním sm rem, po 550 m se napojuje na VPC 4. Polní cesta je nezpevn ná, pouze vyjeté koleje v trvale travním porostu. P vodní trasa cesty vedla dle nárok a terénního pr zkumu podél eky Metuje.
2.3 Protierozní opat ení pro ochranu p dního fondu V obvodu pozemkových úprav se nenacházejí až na výjimky p íkopy podél polních cest, pr lehy nebo jiná opat ení, zachytávající plošný odtok vody a odvád jící ho do hydrografické sít . P íkopy se nachází podél silnice II. t ídy a podél VPC 3 a VPC 11. Tyto jsou popsány u p íslušných staveb. Stejn tak se v území nenachází opat ení, která by byla vystav na za ú elem omezujícím vliv v trné eroze.
42
2.3.1 Zhodnocení vodní eroze 2.3.1.1 Výpo et dlouhodobé ztráty p dy pomocí rovnice USLE Ohroženost zem d lských p d vodní erozí a následné zhodnocení ú innosti navrhovaných protierozních opat ení bylo provád no pomocí univerzální rovnice pro výpo et dlouhodobé ztráty p dy - USLE (Universal Soil Loss Equation), stanovená dle Wischmeiera a Smithe v roce 1978. Dlouhodobá ztráta p dy G [t/ha.rok] je stanovena dle rovnice G=R*K*L*S*C*P a udává množství p dy, které je na pozemku uvol ováno plošnou erozí. [3], [47] Jednotlivé faktory rovnice USLE byly zkoumány na volených vzorových profilech v každém erozn uzav eném celku. Podrobný postup výpo tu jednotlivých faktor rovnice USLE je uveden v [6]. Ukázka tabulky s výpo tem hodnot rovnice USLE erozního profilu je uvedena v p íloze 5. Všechny tabulky s výpo ty všech profil jsou umíst ny na p iloženém CD. Erozní ú innost deš ových srážek R Z metodiky [3] a z doporu ení Metodického návrhu pozemkových úprav [30] vyplývá, že pro pot eby pozemkových úprav je doporu eno užívat hodnotu faktoru R = 20 MJ ha-1 cm hod-1. Ze záv r lánku [24] však vyplývá aktualizovaná pr m rná hodnota R-faktoru v eské republice R = 40 MJ ha-1 cm hod-1. Tato hodnota by m la lépe charakterizovat v tšinu zem d lských pozemk . Zp ísn ná hodnota byla také užita k výpo t m hodnot odnosu p dy v diplomové práci. Erodovatelnost p dy K Pro stanovení hodnoty K bylo využito hodnot 2. a 3. místa kódu BPEJ [56], nazývanému hlavní p dní jednotka (HPJ) [69]. P íslušné hodnoty K-faktoru jsou erpány z [4]. Hlavní p dní jednotky a k nim p íslušné hodnoty k faktoru použité ve výpo tech jsou uvedeny v následující tabulce. Ve výpo tu byl uvažován vliv vzdálenosti ásti svahu na faktor K rozd lením profilu na 10 ástí a p i azením váhy každé ásti svahu [6].
43
Tabulka 16: Hodnoty faktoru k dle jednotek BPEJ. HPJ 20 22 23 41 50 54 56 58 59
Faktor k 0,28 0,24 0,25 0,33 0,33 0,4 0,4 0,42 0,35
Faktor délky svahu L Hodnota faktoru délky svahu L byla stanovena dle vzorce [2]:
l L= 22,13 - kde l p
p
22,13 m je délka standardního pozemku je délka erozního profilu (horizontální projekce) exponent délky svahu vyjad ující náchylnost svahu k tvorb rýžkové eroze. Hodnoty exponentu p v závislosti na sklonu svahu jsou uvedeny v tabulce 17.
Tabulka 17: Hodnoty exponentu p v závislosti na sklonu svahu. Sklon v % <1 1-3 3,1 - 4,9 5 - 9,9 10 a více
p 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6
Faktor sklonu svahu S Sklon svahu je po ítán dle matematických vzorc s využitím goniometrických funkcí [6]. P i výpo tu byl svah rozd len na deset stejn dlouhých úsek a byl zohledn n vliv vzdálenosti t chto ástí svahu od horního okraje pozemku na faktor S. Faktor ochranného vlivu vegetace C Vyjad uje ochranný ú inek vegeta ního krytu p ed dopadajícími kapkami dešt , tím dochází k menšímu rozrušování povrchové vrstvy a ke zpomalení rychlosti povrchového odtoku.
44
Je p ímo úm rný pokryvnosti porostu v dob nej ast jšího výskytu p ívalových srážek. Podrobný postup výpo tu faktoru C je uveden v [6]. Byly vytvo eny osevní postupy jednotlivých hospodá . Vý et hospoda ících subjekt dle [46] je uveden v následující tabulce. Tabulka 18: Hospoda ící subjekty na EUC v obvodu pozemkových úprav. hospodá a b c -----
obchodní jméno typ hospoda ení sídlo NAHO ANSKÁ a.s. konven ní Naho any n/Met. Radek Zolman konven ní Rychnovek Jan Jirsák konven ní Zvole konven ní Rychnovek Aleš Jirounek Jan Zolman konven ní Rychnovek
vým ra 173,8 168,2 7,3 5,1 1,0
Byly uvažovány kritické scéná e p i volb hodnot faktoru vegeta ního krytu C jednotlivých plodin: p i setí sláma sklizena, setí do zorané p dy. Pro každý osevní postup je spo ítána pr m rná hodnota faktoru C (ukázkový výpo et je uveden v p íloze, všechny pak na p iloženém CD). P i volb p stovaných plodin do osevních postup bylo využito podklad [72], jeden hospodá (nap íklad a) užívá na ur itých blocích r zné osevní postupy. Pro p íslušné bloky jsou ve výpo tech zavád ny p íslušné hodnoty faktoru C. Vypo tené hodnoty C-faktoru jsou patrné z následující tabulky. Tabulka 19: Výsledné hodnoty faktoru C pro jednotlivé hospodá e. hospodá a1 a2 a3 b1 b2 b3 b4 b5 c1 Vý et plodin vyskytujících se v osevních postupech. o pšenice o je men o kuku ice o o o
epka mák cukrovka
45
C 0,30 0,25 0,31 0,25 0,29 0,25 0,29 0,25 0,31
U n kterých menších hospodá nebyly zjišt ny p stované plodiny. Bloky jsou velice malé nebo p es n nevedou vzorové profily. Byly proto zahrnuty pod v tší hospodá e za p edpokladu, že skladba plodin bude podobná. Tyto hospodá e uvádí následující tabulka. Tabulka 20: P i azení hodnot faktoru C malým hospodá m. hospodá Aleš Jirounek Jan Zolman
p dní blok 9702/5 8702/3 9701/6
p i azený faktor C a3 b3 b5
hodnota faktoru C 0,31 0,25 0,25
Faktor ú innosti protierozních opat ení P Hodnota tohoto faktoru byla dle doporu ení [30] P = 1. P ípustná ztráta p dy Gp P ípustná ztráta p dy GP [t/(ha.rok)] je charakterizována hodnotou, která dovoluje trvale a ekonomicky udržovat úrodnost p dy. Hodnota ztráty p dy G, jak uvádí [2], musí ve všech ástech uzav eného celku spl ovat p ípustnou hodnotu ztráty p dy. Dle tohoto doporu ení byla vždy volena p ísn jší hodnota p ípustné hodnoty ztráty p dy v rámci erozního profilu. P i stanovení p ípustných hodnot je uvažováno se skute nou mocností profilu, který je vyjád en pátým íslem kódu BPEJ [3]. P ípustné hodnoty ztráty p dy vyskytující se v ešeném území jsou uvedeny v následující tabulce. V obvodu pozemkových úprav se vyskytují st edn hluboké, omezen také hluboké p dy. Tabulka 21: P ípustné hodnoty ztráty p dy p íslušející k 5. místu v kódu BPEJ. 5. BPEJ 1 2 3 4 7
Gp [t*ha-1*rok-1] 4 10 10 4 4
2.3.1.2 Postup p i hodnocení vodní eroze Za ú elem zhodnocení vodní eroze p dy byly charakterizovány jednolité bloky orné p dy, erozn uzav ené celky (EUC), ve kterých byla vyšet ována eroze p dy na jednotlivých profilech. Eroze p dy na trvale travních porostech a lesních porostech je oproti erozi na orné p d minimální, proto nebyla vyšet ována [13]. Erozn uzav ený celek je blok p dy, ve kterém probíhá volný plošný odtok vody. Hranice tohoto celku tvo í p irozené nebo um lé p ekážky, které p erušují plošný odtok vody.
46
P irozenými p ekážkami jsou zejména trvale travní porosty, hranice lesa, sadu, i zahrady. Um lými hranicemi jsou zejména polní cesty, silnice, t leso železnice, zastav né plochy. Pr b h rozvodnic nebyl brán v potaz p i tvorb erozn uzav ených celk . S ohledem na malou výškovou lenitost území by potom vzniklo velké množství malých celk . Rozvodnice byly brány v potaz p i návrhu erozních profil . Erozní profily byly voleny tak, aby co nejvíce charakterizovaly povrchový odtok v daném celku. Jejich parametry vstupovaly do výpo tu rovnice USLE. Délka byla volena co nejv tší na ásti území s nejv tším sklonem. Byla snaha, aby nesledovaly údolnice a dráhy soust ed ného odtoku a aby jejich pr b h byl kolmý na pr b h vrstevnic. Potom erozní profily charakterizují místa s maximální erozní ú inností plošného odtoku vody. V jednom erozn uzav eném celku bylo voleno jeden až n kolik profil , které nejlépe charakterizovaly povrchový odtok. V n kterých erozn uzav ených celcích, které byly velice ploché, nebyly profily vyšet ovány. Vý et erozn uzav ených celk , poloha a charakteristika je patrná z následující tabulky. Tabulka 22: Vý et erozn uzav ených celk v obvodu pozemkových úprav. EUC 1 2 3 4 5 6* 7* 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17* 18 19 20 21 22 23 24
vým ra [ha] 25,5 45,2 21,8 1,5 0,9 10,4 11,7 8,3 47,3 5,2 7,8 5,0 2,9 8,1 44,9 0,3 46,2 22,0 6,6 18,4 5,0 10,5 0,4 0,6
obvod [m] 3095 3310 2179 484 498 1454 1521 1187 3840 1544 1266 1274 1170 1985 3075 580 3131 1988 1167 1994 1209 1471 288 327
355,4
39420
47
poloha SZ SZ Z SZ SZ Z Z JZ JZ JZ JZ JZ JZ J J S SV JV J V V JV V SV
* údaje z p edchozí tabulky platí v obvodu KPÚ. Výsledné hodnoty smyvu p dy jsou patrné z tabulky 23. Jednotlivé faktory rovnice USLE pro každý erozní profil jsou patrné z výpo t eroze p dy na p iloženém CD. Tabulka 23: Výsledné hodnoty smyvu p dy na jednotlivých profilech. EUC profil 1 1 2 2 3 3 3 6 7 7 9 15 16 17 17 17 17 18 20 20 21 20
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
G
Gp
[t/(ha.rok)] [t/(ha.rok)] 4 3,8 5,4 4 2,5 4 4 3,9 4 3,5 5,0 4 4 4,0 0,9 4 3,2 4 4 4,0 0,8 4 1,5 4 3,3 4 2,6 4 2,2 4 4 4,0 3,2 4 3,0 4 4 3,6 5,6 4 3,3 4 4,4 4
délka
sklon
[m] 184 391 585 225 151 241 310 241 244 245 253 557 213 608 653 346 368 744 362 223 182 168
[%] 4,6 3,8 2 3,3 4 4,9 3,8 1,1 5 5,1 1,1 1,7 3,9 2,5 1,8 4,2 4,4 2,4 3,6 5,6 3,5 5,7
2.3.1.3 Bilance vodní eroze v oblasti pozemkových úprav Vzhledem k rovinatosti ešeného území se potvrdila malá náchylnost orné p dy k vodní erozi. P ípustná hodnota ztráty p dy byla p ekro ena pouze u 4 zvýrazn ných profil . U ostatních je i p es nízkou p ípustnou hodnotu menší nebo rovna této hodnot . Jak uvádí [13] a jak je z ejmé z povahy výpo t [1], vypo tená hodnota ztráty p dy je zatížena relativní chybou v rozmezí 10 - 30%. Odpovídá to intervalu <3,6 ; 4,4> - <2,8 - 5,2>. Pokud bychom uvažovali mírn jší interval, bylo by podez elých dalších 7 profil ozna ených tu n v tabulce 23. Tyto profily byly také ozna eny jako podez elé a budou vyšet ovány spolu s profily, které p ekro ily mezní hodnotu ztráty p dy. 48
Jak je patrné z výše uvedené tabulky, mezní hodnotu p ekro ily 4 profily a dalších 7 profil je kv li nejistot ve výpo tu ozna eno jako podez elé. Protože se ve všech p ípadech jedná o mírné p ekro ení, bylo by vhodné zavést organiza ní a agrotechnická opat ení ke zmírn ní eroze p dy. Další možností by bylo navržení zatravn ní. Toto ešení je však velice rozsáhlé opat ení, byla by nutná dohoda s hospoda ícími subjekty. Dále by bylo vhodné zachovat trvale travní porosty v niv Metuje a ornou p du zde se vyskytující zm nit na trvale travní porosty. V niv mezi ekami Starou Metují a Metují by se nem la vyskytovat orná p da v bec, vzhledem k možnosti rozlivu meandrujícího toku. Na pravém b ehu Metuje v oblasti zátopy zavlažovacími systémy by byla zm na vhodná s ohledem na možné využití oblasti k historickému zp sobu obhospoda ování. Dále byla zkoumána oblast zatopení vodou p i povodni Q100. Do této oblasti spadají všechny dosud zmín né oblasti v etn dalších oblastí, ozna ených v tabulce jako doporu ené. Kde je zm na žádoucí, kde je vhodná a kde je pouze doporu ená uvádí následující tabulka. Tabulka 24: Navržení zm ny druhu využití pozemku na trvale travní porost. vhodnost zm ny
dot ené EUC 12 13 10 11 14 22 8 19 9* 15*
vým ra [m2]
5,0 2,9 5,2 vhodná 7,8 8,1 18,4 8,3 6,6 doporu ená 14,8 18,5 95,5 * Zm na zasahuje na ást EUC, které i odpovídá uvedená vým ra žádoucí
49
2.3.2 Zhodnocení v trné eroze V trná eroze je posuzována dle [48], kde náchylnost k v trné erozi vychází z pedologické databáze BPEJ. Ke stanovení potenciální ohroženosti byly využity údaje klimatických region a hlavních p dních jednotek. T mto údaj m byl p i azen faktor náchylnosti k v trné erozi. Ohroženost p d v zájmovém území je patrná z následujícího obrázku.
B A
D C
E
Obrázek 4: Potenciální ohroženost zem d lského p dního fondu. Zdroj: [48].
50
Z dat BPEJ vyplývá, že velká ást ešeného území spadá do kategorie p d bez ohrožení. V území se vyskytují lokality náchylné, ohrožené a siln ohrožené v trnou erozí. Tyto lokality jsou patrné z tabulky 25. Tabulka 25: Zastoupení stabilních a nestabilních prvk . lokalita A B C D E
kategorie ohroženosti siln ohrožené ohrožené náchylné náchylné bez ohrožení
dot ené EUC 1,2,4,5,6 1 7 3 ---
Lokalita D se nachází na mírném svahu, který je z velké ásti porostlý lesním nebo trvale travním porostem. Lokalita C se nachází jižn pod silnicí II. t ídy v mírném svahu, orientovaném jižním sm rem. U t chto lokalit, vzhledem k jejich mírné náchylnosti k v trné erozi a malému rozsahu, není nutné zavád t žádná opat ení. Lokalita B se nachází na západn orientovaném svahu nad ekou Úpou a sleduje hranici obvodu pozemkových úprav jižním sm rem. Vzhledem k tvaru lokality, která sleduje zalesn ný pás podél obvodu pozemkových úprav a v i okolnímu terénu níže exponovaná, není t eba zavád t žádná biotechnická opat ení. Vzhledem k velkému sklonu je tato lokalita ohrožená i vodní erozí, viz. kapitola 2.3.1. V EUC 1 je proto vhodné zavést organiza ní a agrotechnická opat ení a zárove využívat vhodnou mechanizaci, která vytvá í hrudkovitou strukturu p dy. Vhodné je p i KPÚ delimitovat pozemky delší stranou kolmo k p evládajícímu sm ru v tru. Dále je vhodné omezit p stování plodin, které dostate n nechrání p du a zavést pásové st ídání plodin. Celé severozápadní území pokrývá lokalita A, která spadá do kategorie siln ohrožené. Celou severozápadní ást území tvo í rozsáhlé bloky orné p dy, které jsou navíc výše položené. Bude vhodné zde realizovat biotechnické opat ení. Vhodný je v trolam umíst ný podle n kterého ze stávajících liniových prvk , který by rozd lil dané území na menší bloky. Dle tabulky 25 je na dot ených erozn uzav ených celcích také vhodné zavést výše zmín ná agrotechnická a organiza ní opat ení, vzhledem k exponovanosti a velkým rozlohám orné p dy. Biotechnické opat ení zde nemusí být dostate né, další možností je navržení zatravn ní v tomto exponované území.
51
2.4 Vodohospodá ská opat ení k neškodnému odvedení povrchových vod ešené území je odvod ováno ekou Metují. Dále se ešeného území dotýkají Stará Metuje, Úpa a potok Jasenná, které odvod ují malé procento území. V území se dále nachází dva malé vodní toky, které jsou bezejmenné, p ivádí vodu z katastrálního území Šestajovice a ústí do Metuje. Další 4 otev ená koryta, která odvádí vodu z odvod ovacích staveb, jsou pracovn ozna ena jako vodní toky (VT). Zbylá suchá otev ená koryta, kterých se v ešeném území nachází velké množství, jsou v terénním pr zkumu ozna ena jako ob asné vodní toky (OVT).
2.4.1 Odvod ovací stavby Po celém ešeném území byly budovány odvod ovací stavby (meliorace), jejichž stá í bude nejmén 25 let. Životnost t chto staveb je omezená a odhaduje se na 40 let, p i emž bez pr b žné údržby dojde k dosloužení t chto odvodn ní. Potom nastanou nemalé problémy se zamok ením p d, snížením hektarových výnos , obecn vodním režimem v krajin [36]. Dle informací obce [73] se v zájmovém území tyto problémy již za ínají vyskytovat. Bohužel v dnešní dob neexistuje koncepce, kdo by se o tyto stavby m l starat. Vlastníci by však m li být obeznámeni s p ítomností t chto staveb pod svými pozemky a upozorn ni na možné budoucí problémy. Zákres t chto staveb do mapy terénního pr zkumu byl proveden dle databáze LPIS [46]. Po zrušení zem d lské vodohospodá ské správy (ZVHS) se mi bohužel nepoda ilo dohledat dokumentaci k t mto stavbám nebo získat informace u p íslušných dot ených orgán [38]. V následující tabulce je velmi orienta n uvedeno, na jak velké oblasti v obvodu pozemkových se tyto stavby nachází. Tabulka 26: Plocha odvod ovacích systém . odvod ovací stavby [ha] 117
vým ra EUC [ha] 355
procento vým ry ObPÚ [%] 33
Nalezená vyúst ní odvod ovacích staveb jsou popsána pod íslem 114 a 194.
2.4.2 Gravita ní závlahový systém v údolí Metuje V jižní ásti území se nachází historický gravita ní závlahový systém luk [64]. Ochrana této stavby z hlediska kulturních hodnot je jednou ze zásad Obecn závazné vyhlášky Královéhradeckého kraje [58], která je v sou asné dob platnou nad azenou územn plánovací dokumentací. Dle této vyhlášky je pro uspo ádání celku z hlediska ochrany kulturních hodnot stanovena zásada ,,chránit historický gravita ní systém závlahy luk v povodích Úpy a Metuje“. Návrhem komplexní pozemkové úpravy nesmí dojít k omezení funk nosti gravita ního závlahového systému z po átku 20. stol. V dnešní dob je soustava zavlažovacích kanál z v tší
52
ásti nepoužívaná a nefunk ní. Je doprovázena velkým množstvím staveb, jako jsou mostky, propustky, stavidla a jiné. Stav t chto staveb je popsán v podrobném vý tu vodohospodá ských opat ení.
2.4.2.1 Historie V jižní ástí obvodu pozemkových úprav podél tok Metuje se rozprostírá ást stavby gravita ního závlahového systému, regula n meliora ního podniku trat Metuje Kr ín Josefov. Po átek celé stavby se nachází asi 110 m nad horním lícem mostu v Kr ín u Nového M sta nad Metují, úprava kon ila dle projektu v km 17,600 nové eky v pr se íku os ek Metuje a Labe v Josefov . Závlaha luk byla provedena na celkové ploše 1007 ha [65], p i emž v obvodu ešeného území byly závlahy provád ny dle mého odhadu na ploše cca 110 ha. Realizace stavby probíhala v letech 1902 - 1912 Úst edním vodním spole enstvem „Metuj“ pod správou a dozorem technické kancelá e zem d lské rady pro echy. V letech 1919 - 1930 byla provád na rekonstrukce, kolaudace byla dodate n provedena v roce 1938. [62]
2.4.2.2 Technické parametry a ú el stavby Hlavním recipientem celé stavby se stala upravená eka Metuje. V ešeném území bylo v nejnižší nivelet vybudováno zcela nové lichob žníkové koryto o ší ce dna 10 m, podélný spád 1,5% a hloubka profilu iní pr m rn 2,5 m. Stavba vchází do ešeného území na svém km 11,8 a opouští ho na km 14,9. Stará eka byla na km 13,900 až 16,550 stavby tém opušt na, vodní tok byl na km 11,5 stavby, p ed vstupem do ešeného území, rozd len do nového koryta a Mlýnského náhonu, ze kterého se asi v polovin ešeného území odd luje Stará Metuje, nadále tvo ící hranici katastrálního území. [62] Ú elem podniku byla úprava eky Metuje pro zp ístupn ní bažinatých oblastí v její niv a zárove zvýšení travních výnos na p ilehlých loukách ízeným zavlažováním výtopou [61]. Byla vybudována soustava gravita ních rozvodných zemních kanál , které se podle své funkce lení na hlavní a vedlejší náhony a hlavní a vedlejší odpady [65]. Gravita ními odb ry byla voda z vodního toku sm rována hlavními náhony do p ilehlého území, na n navazovaly náhony vedlejší. Voda se vsakováním p ímo ze závlahové soustavy a následným p elitím (p eronem) vsakovala do p dy. P ebyte ná voda, zejména z velkých vod, byla soust e ována do odpad a hlavními odpady zaúst na zpátky do recipientu. Takto bylo do p dy zasáknuto až 50% vody ze závlahového systému. Zavlažování bylo provád no n kolikrát do roka, bylo také využíváno velkých (okalových) vod, zejména na ja e. Takto se do p dy dostávaly pot ebné živiny z naplaveného bentosu.
53
Jelikož odb ry hlavních náhon byly gravita ní, byly vybudovány pot ebné vzdouvací objekty za t mito odb ry, na Metuji jsou jimi hradlové jezy, na ostatních tocích jsou to stavidla. Voda se v náhonech, které byly vyvýšeny (nasedlány), pomocí rozd lovacích stavítek vzdouvala, bo ními betonovými troubami o pr m ru 15 - 20 cm odtékala na lu ní pozemky. Z nich se p ebyte ná voda dostávala soustavou odpad do recipientu. Na zavlažovací soustav byly k její plné funk nosti vybudovány další doprovodné objekty, jako jsou nápustná stavítka, akvadukty, shybky, výpust a dopl kové objekty jakými jsou mostky, propustky apod. P es nové koryto eky byly v ešeném území vyprojektovány objekty dvou d ev ných most na km 12,8 a 13,3 stavby. Zavlažovací plocha, kterou pokrývají gravita ní odb ry v ešeném území, je spíše orienta ní. [65] Tabulka 27: Hlavní gravita ní odb ry náhon v ObPÚ. gravita ní odb r
umíst ní
G14 G15 G16 G18 G20
Metuje Metuje Stará Metuje Stará Metuje Stará Metuje
strana zavlažovací toku plocha v [ha] P P P P P
13 50 14 9 31
p íslušný ozna ení existuje hlavní náhon v map N31 N51 N33 N36 N45
OVT 20 OVT 7 --OVT 23 ---
ano ano ne ano ne
117
2.4.2.3 Vývoj užívání Závlahová soustava byla využívána do poloviny 20. století, poté bylo postupn upoušt no od jejího užívání, protože louky již nebyly obhospoda ovány jednotlivými sedláky. V roce 1970 byla vypracována studie [65], ve které se uvažuje o variantách využití závlahové soustavy. Ze studie vyplývá také pot eba redukce po tu kanál vzhledem k nástupu mechanizace do výroby. Do jaké míry se poda ilo uskute nit jednotlivé varianty, mi není známo. V roce 1993 byl vypracován projekt provozního ádu zbývající závlahové sít [61]. Bylo zde navrženo využití hlavních prvk závlahové sít , které se dochovaly, k sezónním závlahám, Tyto závlahy by byly provád ny dvakrát ro n v lét vždy na 9 dní.
2.4.2.4 Sou asný stav Do jaké míry se poda ilo uskute nit výše zmín né plány se mi nepoda ilo v rohodn zjistit. Z terénního pr zkumu však vyplývá, že v ešeném území hlavní kostra zavlažovacích kanál z stala. Vedlejší náhony a odpady jsou v obhospoda ovaných blocích z v tší míry
54
zavazeny, v místech s horším p ístupem, jako nap . lesy, jsou dochovány. Nepoda ilo se mi také nalézt p vodní projektovou dokumentaci, zna ení nalezených závlahových kanál bylo provád no podle [65]. Textovou dokumentaci k jednotlivým stavbám se mi také nepoda ilo nalézt. Popis stavu a odhad p vodního využití jednotlivých existujících staveb vychází výhradn z terénního pr zkumu ze [65]. Závlahový systém Metuje je v ešeném území v neut šeném stavu. Dochované povrchové znaky této stavby jsou z velké ásti nefunk ní. Stavidla, akvadukty propustky, pokud se dochovaly, jsou obecn ve špatném technickém stavu, z velké ásti chybí úpln . Mostky jsou dochované v r zném technickém stavu. Kanály jsou zarostlé a zanesené vrstvou humusu. Gravita ní odb ry jsou také zanesené a nefunk ní. Celá soustava gravita ního systému závlahy luk tvo í výraznou technickou památku, zasahující velké území mezi Novým M stem nad Metují a Jarom í a dotvá ející tvá a historii toku Metuje a celého regionu. Jak již bylo e eno výše, dle [58] a [64] je obecn prosp šným zájmem chránit tuto stavbu a v rámci návrhu komplexní pozemkové úpravy nesmí dojít k omezení její funk nosti. Dle mého názoru a dle [12] by se mohlo uvažovat využít systém kanál k v tší retenci vody v krajin a zejména k zadržení p ívalových vod jako sou ást preventivního protipovod ového opat ení. Další možností je zrekonstruovat závlahový systém do více i mén p vodní podoby a vytvo it tak funk ní historické technické dílo v krajin , které by spolu s adou p írodn blízkých lokalit, vyskytujících se práv v niv tok Metuje, a nádhern meandrující Starou Metují, vytvo ili neopakovatelnou a velice atraktivní turistickou lokalitu [78]. Že to takto m že fungovat, dokazuje ornitologický park Josefovské louky budovaný eskou spole ností ornitologickou v sousedním katastrálním území Starý Ples [15]. V neposlední ad je možno zvýšit biodiverzitu krajiny vytvo ením interak ních prvk podél systému závlah. Zvýšil by se tím v krajin po et ekotonálních prvk . Pro jakékoliv bezproblémové nakládání se závlahovým systémem v budoucnu je nutné vytvo it nové pozemky pod stavbou v pot ebné ší i a rozsahu a nejlépe je delimitovat jako státní. Správce koryt bude potom správce pozemku.
2.4.3 Podrobný vý et vodohospodá ských opat ení 90)
Metuje Délka eky v obvodu pozemkových úprav iní 3,12 km. Vlévá se do n ho na í ním km 6,0 a na km 2,9 opouští ešené území. Ší ka dna lichob žníkového koryta iní 4 - 6 m, vzdálenost b eh je 17 - 20 m. eka je lemována pásem strom , na levém b ehu p evážn javoru, jasanu a dubu, na pravém b ehu jsou vzrostlé topoly. P es eku jsou vystav ny dva mosty, a to na í ním km 2,9 a 4,5. Do eky je svedeno množství um le vytvo ených koryt zavlažovacích a odvod ovacích systém . [49]
55
91) Gravita ní odb r G14 Na ece Metuji v míst , kde odbo uje Stará eka, se 280 m p ed jejím vstupem do ešeného území nachází odb r G14, který zajiš oval závlahovou vodu do náhonu N31 napravo od eky. Na pravém b ehu se ješt nahází hradítko o sv tlosti 0,9 x 0,9 m v ucházejícím stavu. P ed hradítkem je násyp zeminy, který je asi 1 m vysoký a znemož uje vod dostat se k hradítku a do závlahové soustavy. 92) Hradlový jez Na í ním km 6,1 se na ece Metuji p ed jejím vstupem do obvodu pozemkových úprav nachází hradlový jez o ší ce 17 m, vytvá í um lý stupe více jak 2 m vysoký. Kamenné podp ry jezu o ší ce 6 m jsou v dobrém stavu, na podp rách je p es eku položena železná nosná konstrukce, po které lze p ejít eku. B ehy eky jsou v délce 30 m pod jezem po obou stranách zpevn ny vyspárovaným kamenem. 93) Gravita ní odb r G15 Na í ním km 4,7 se nachází odb r G15, který zajiš oval závlahovou vodu náhonu N51 celé oblasti v k.ú. Rychnovek napravo od eky Metuje. Jedná se o pozvolný náb h náhonu po b ehu, celé místo je zarostlé hustým porostem šípku a trnky, odb r se nepoda ilo fotograficky zdokumentovat. Odb rné za ízení nebylo nalezeno. 94)
Úpa Úpa tvo í kousek katastrální hranice na severu obvodu pozemkových úprav v délce 0,8 km. Vtéká do obvodu pozemkových úprav na í ním kilometru 3,6 a opouští ho na km 2,8. Od eky stoupají strmé svahy k plošin s ornou p dou. Na svazích se nachází su ový pás lesa se zapojenou vzrostlou d evinnou vegetaci javoru, jasanu, dubu, topolu, vrby, t ešn , lísky, hlohu a trnky. 95)
Stará Metuje Z p vodního hlavního vodního dnes ekou protéká minimální množství vody. eka tvo í nádherné meandry s b ehy porostlými doprovodnou vegetací topolu, dubu, jasanu, bezu, olše a vrby. N které meandry byly v minulosti p etnuty, jsou však stále patrné z pr b hu katastrální hranice a z leteckých snímk . Ší ka koryta je 2 - 3 m. eka se od nového koryta Metuje odd luje na 0,000 km (6,3 í ního kilometru Metuje) na jihovýchodním cípu ešeného území. Protéká jihozápadním, pozd ji západním sm rem. Na 1,650 km se z toku odd luje Mlýnský náhon a ze Staré Metuje se stává tém potok. Její tok je velice líný, na jihozápadním rohu obvodu pozemkových úprav shybkou mimoúrov ov k íží tok potoka Jasenná a tímto technickým dílem opouští obvod pozemkových úprav.
56
96) Gravita ní odb r G16 Na 0,180 km dle projektu se nacházel dle [62] odb rný objekt G16, který zajiš oval závlahovou vodu pro náhon N33 do oblasti napravo od Staré eky. Odb rný objekt je zcela zni en pod násypem, vzniklým v souvislosti s výstavbou malé vodní elektrárny. 97) Stavidlo Na 0,190 km Staré eky se na ece nachází zdymadlo o sv tlosti 7 m, které zajiš ovalo zdýmání vody do odb ru G16. Kamenné podp ry zdymadla o ší ce 3 m jsou v dobrém stavu, na podp rách je p es eku položena železná lávka, po které lze p ejít eku. 98) Gravita ní odb r G18 Na 1,600 km se nachází gravita ní odb r G18, který zajiš oval závlahovou vodu do náhonu N36 do oblasti napravo od eky. Na pravém b ehu se nahází hradítko o ší ce 2 m, které je ve špatném stavu a zcela nefunk ní. Hladina eky je na úrovni b ehu eky a p i zvýšeném stavu vody dochází k p elévání do náhonu N36 p es hradítko. 99) Stavidlo Mlýnského náhonu Na 1,650 km Staré eky se na ece nachází hráz, která propouští vodu do Mlýnského náhonu. Betonová hráz je 17 m dlouhá, 3,5 m široká. Sv tlost propoušt cího otvoru je 2 x 1,5 m. Technický stav hráze se zdá dobrý. 100) Stavidlo Staré eky Na 1,680 km Staré eky nachází stavidlo o ší ce 5 m. Cihlové pilí e o rozm rech 2 x 2 m jsou v dobrém stavu. Stavidlo zdýmá vodu do gravita ního odb ru G18. 101) Gravita ní odb r G20 Na 3,170 km se nacházel dle [62] gravita ní odb r G20, který zajiš oval závlahovou vodu do OVT 15. Na míst nebylo nic nalezeno, OVT 18 zde navazuje na meandr Staré Metuje. Odd luje jej však asi 0,5 m vysoký výškový stupe zeminy. 102) Shybka Na 4,378 km eka opouští obvod pozemkových úprav a k íží zde um le vytvo ený tok Jasenné. D je se tak mimoúrov ov skrz shybku. Stará Metuje se dostává do betonové nádrže, na jejímž konci je otvor o rozm rech 1 x 0,5 m. Shybkou p ekonává eka vzdálenost 10 m a nejmén 2,5 m vysoký výškový stupe a objevuje se na druhé stran toku Jasenné v podobné stavb .
57
103) Jasenná Vodní tok se vchází do obvodu pozemkových úprav na jihozápad území na 0,000 km. Te e severním sm rem po katastrální hranici a po 365 m protéká mostkem 85 a vlévá se do Metuje. Koryto je 5 m široké 1 m hluboké bez doprovodné vegetace. Ší ka vodní plochy je 1,5 m. 104) VT 1 Vodní tok se vlévá do obvodu pozemkových úprav na východ území na 0,000 km skrz mostek, te e jihozápadním sm rem a po necelém 1 km se vlévá do eky Metuje. Na svém pr b hu je obklopen listnatým lesem s bohatou skladbou d evin, jako jasan, dub, topol s p imíšením lípy, javoru a olše a hustým ke ovým patrem zastoupeným svídou, bezem. Ší ka vodní hladiny toku je okolo 1 - 2 m, koryto je m lké. Na 0,270 km se nachází brod 62 pro VPC 5. Na 0,524 km se nachází pravostranný p ítok OVT 1. V tomto míst se tok d íve rozdvojoval. Nyní pokra uje pravým ramenem, levé rameno je slepé, na svém po átku již neexistuje. Ve spodní ásti slepého ramena stojí voda. Ob ramena sm ují jihozápadním sm rem, až se na 0,800 km spojují. Po 170 m se tok propustkem 63 pod VPC 5 vlévá do Metuje. 105) Mostek Na 0,000 km na hranici obvodu pozemkových úprav se nachází mostek široký 7 m, nezpevn ný. Jeho okraje jsou zd né, vnit ní nezpevn ná ást na jednom okraji chybí, mostek je ve špatném stavu. Skrz mostek vedou 2 trouby o pr m ru 0,7 m. Trouby jsou v horní ásti rozpadlé vlivem celkového špatného stavu mostku. 106) VT 2 Vodní tok se do obvodu pozemkových úprav vstupuje v jihovýchodní ásti území a po 630 m se vlévá do eky Metuje. Jeho ší ka je okolo 3 m, hloubka 0,5 m. Lemuje ho pás listnatého lesa, zastoupeného dubem, jasanem s p imíšením jilmu a javoru. Ke ové patro je tvo eno st emchou, svídou, trnkou, šípkem a brslenem. 107) Stavidlo Na 0,005 km u hranice obvodu pozemkových úprav se nachází stavidlo 1,8 m vysoké. Podp ry z cihel jsou rozsypané, silné 1,5 m, ve špatném stavu. Betonový p eklad je v po ádku. 108) Brod Na 0,071 km od obvodu pozemkových úprav se nachází m lký brod o ší ce 2 m. Nenavazuje na n j žádná ú elová komunikace, je využíván zem d lskými stroji k doprav na trvale travní porosty na levém b ehu VT 2.
58
109) VT 3 Vodní tok vznikl um le mezi lety 2009 - 2010 propojením toku staré a nové Metuje pro stavbu ,,malé vodní elektrárny Šestajovice II“, o instalovaném výkonu 180 kW a maximální hltností turbíny 6,4 m3/s. Celková ší ka p ívodního koryta lichob žníkového tvaru je 18 m, ší ka ve dn 4 m. Výtokový žlab je tvo en betonovým žlebem o ší ce 5 m. Vodní elektrárna není ke konci roku 2012 v provozu. [45], [73] 110) VT 4 Vodní tok sbírá vodu z odvod ovacích staveb v jihozápadní ásti území pod silnicí, na 0,340 km podtéká propustkem 77 pod VPC 12, stá í se jihozápadním sm rem. Podél toku se až na výjimku nenachází žádná doprovodná vegetace, koryto je 4-6 m široké a 1 m hluboké zarostlé travou. Tok na 0,763 km podtéká mostkem 111 OVT 8 a pokra uje jižním sm rem na hranici lesa. V této ásti je koryto široké 4 m, zarostlé travou. Vlevo od koryta je území porostlé mladým lesem. Na 0,833 km se vodní tok stýká s OVT 13 a 14 a zabo uje vpravo. Tok mí í západním sm rem podél lesa. Zde je koryto hluboké 0,5 m a 3 m široké. Na 0,900 km protéká vodní tok propustkem 112 a na 0,905 km vodní tok opouští obvod pozemkových úprav. Tok pokra uje jihozápadním sm rem a vlévá se do Metuje. 111) Mostek Na 0,763 km se nachází mostek z cihel s betonovým p ekladem. Rozm ry mostku jsou 4 m délka a 8 m ší ka. P es mostek vede OVT 8. Uprost ed je podp ra z cihel o ší ce 0,5 m. Sv tlost obou propustk obdélníkového pr ezu je 2,0 x 0,9 m. Hloubka p íkopu VT 4 je v t chto místech 1 m, ší ka 4 m, z toho 2 m vodní hladina. Mostek je zarostlý vegetací. 112) Mostek Mostek se nachází na 0,900 km vodního toku. Jeho rozm ry jsou 3 x 3 m, pr m r propustku je 0,5 m. Obetonování propustku je v dobrém stavu. Voda dosahuje stropu trouby. Povrch mostku je porostlý travou. Koryto je u trubní úst 1 m hluboké a vodní hladina je 1 m široká. 113) VT 5 Tok vzniká v jihozápadní ásti obce v trvale travním porostu vyúst ním meliora ní trouby. Pokra uje jižním sm rem, na 0,265 km protéká propustkem 19 pod silnicí. V této ásti území je koryto 3 m široké a 0,5 m hluboké s roztroušenou doprovodnou zelení. Tok pokra uje jižním sm rem mezi bloky orné p dy, na úrovni lesa 206 se uhýbá jihozápadním sm rem. V ásti pod silnicí . 285 je tok obklopen doprovodnou zelení, v jižní ásti je zarostlý rákosem. Na 0,880 km tok protéká stavbou 118 a na 1,180 km k íží propustkem 119 stavbu OVT 8. V této ásti území je koryto 5 m široké a 1,5 m hluboké. Vodní hladina p edstavuje asi 2 m ší ky 59
koryta. Pod propustkem se tok to í na západ a po 50 m hned na jih. Tok te e až 10 m širokým a 1,5 m hlubokým korytem zarostlým travou doprovázené roztroušenou vegetací. Na 1,411 km protéká pod VPC 14 propustkem 88 a vlévá se do Metuje. 114) Meliora ní vyúst ní Na 0,000 km se nachází meliora ní vyúst ní trouby o pr m ru 0,4 m, do které je také napojena venkovní kanalizace z ú elového areálu nad ním. Trouba není zanesena. [63] 115) Mostek Mostek se nachází na 0,010 km vodního toku. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem, jeho rozm ry jsou 5 x 3 m délka. Pr m r propustku nebyl zjišt n. Okraje mostku zpevn né betonovými p eklady, které nejsou v dobrém stavu. Nad mostkem v koryt stojí voda. 116) Mostek Na 0,176 km se nachází mostek nezpevn ný, porostlý trvale travním porostem. Okraje jsou zpevn ny voln loženými betonovými p eklady. Rozm ry mostku jsou 3 m délka a 5 m ší ka. Pr m r propustku nebyl zjišt n. Nad mostkem v koryt rost rákos. 117) Propustek Propustek se nachází na 0,245 km vodního toku. Jeho rozm ry jsou 5 x 3 m ší ka, pr m r propustku je 0,4 m. Povrch p ejezdu je porostlý travou. 118) Mostek Na 0,880 km se nachází mostek o rozm rech 5 x 5 m. Mostek je tém celý zatopen vodou. Povrch je nezpevn ný, rozježd ný, porostlý trvale travním porostem. Pr m r a stav propustku nebyl zjišt n. 119) Mostek Mostek se nachází na 1,180 km vodního toku a umož uje k ížení se stavbou OVT 8 tak, že tok podtéká tuto stavbu. Trouba je 18 m dlouhá o pr m ru 0,7 m. Vyúst ní trouby je na obou koncích obetonováno 6 m dlouhou op rnou zídkou, která je v dobrém stavu. Koryto je v t chto místech 1,5 m hluboké a asi 8 m široké, hladina vody dosahuje stropu trouby. Nebylo zjišt no, do jaké míry je trouba zanesena. Stavba je zatravn na, k íží ji stavba OVT 8 je využívána také jako p ejezd pro zem d lskou mechanizaci.
60
120) VT 6 Vodní tok je živen vyúst ním venkovní kanalizace z obce [63]. Za íná vyúst ním propustku v západní ásti obce na 0,000 km a pokra uje jako 4 - 6 m široká a 1 m hluboká strouha. Strouha vede západním sm rem rovnob žn se silnicí . 285 a po 205 m se vlévá do VT 5. 121) Propustek Vyúst ní propustku se nachází na 0,000 km vodního toku, jeho pr m r iní 0,8 m. Je nezanesen. 122) OVT 1 Koryto ob asného vodního toku za íná propustkem 29 pod silnicí. Pokra uje jihozápadním a jižním sm rem mezi bloky orné p dy a po 585 m se napojuje na VT 1. Koryto je zpo átku 4 m široké a 1 m hluboké, ob as vlhké. V jižní ásti je 4 m široké a 1,5 m hluboké. Nedoprovází ho žádná doprovodná vegetace, ob as nálet jasanu. 123) Mostek Na 0,010 km se nachází mostek zarostlý vegetací, s trubním propustkem o pr m ru 0,3 m. Trubní propustek je zanesen, mostek o ší ce 6 m je v ucházejícím stavu. 124) OVT 2 Strouha za íná na louce a po 135 m ústí do OVT 6 na hranici katastrálního území. Je 2 m široká a 0,5 m hluboká, suchá. Strouha je zarostlá trvale travním porostem a je tém neznatelná. 125) OVT 3 Strouha za íná u VPC 5 ve východní ásti území a vede východním sm rem na hranici katastrálního území, kde po 212 m ústí do OVT 6. Strouha je 2 m široká a 0,5 m hluboká, suchá a zarostlá. 126) Stavidlo OVT 3 je odd leno od OVT 20 stavidlem. Délka stavby je 4 m. Sv tlost stavidla je 2 x 0,7 m. Tlouš ka zdí je 0,4 m. Stavidlo je v ucházejícím stavu. 127) OVT 4 Koryto propojovalo OVT 18 a eku Metuji. Na 0,000 km se napojuje na OVT 18, vede jako neznatelný terénní útvar k severu. Po 82 m se rozši uje a prohlubuje a je obrostlé doprovodnou vegetací. Na 0,230 se dostává k propustku 60 pod cestou VPC 4 a ústí do eky Metuje. P ed propustkem je koryto až 10 m široké a 2 m hluboké.
61
128) OVT 5 Koryto ob asného vodního toku za íná v trvale travním porostu a vede severním sm rem propustkem pod VPC 4 do eky Metuje. Koryto je m lké a jeho pr b h se v druhé ásti ztrácí. 129) Mostek Trochu stranou mimo pr b h koryta se nachází mostek zarostlý vegetací o ší ce 4 m se zaneseným propustkem o pr m ru 0,5 m. Mostek je z cihel a je ve špatném technickém stavu. 130) OVT 6 Koryto je u svého ústí široké 4 m a hluboké 1 m. Za íná v trvale travním porostu, vede západním sm rem a po 190 m se stá í k severu. Na 0,350 km se nachází trubní propustek 58 pod VPC 4. Je lemováno doprovodnou zelení, zastoupenou jasanem, javorem, b ízou, dubem a hlohem. V jihozápadním ohybu koryta vybíhá jižním sm rem liniový pás zelen , kon ící v trvale travním porostu. 131) OVT 7 - N 51, n 109 Koryto ob asného vodního toku za íná na í ním kilometru 4,980 km napojením na eku Metuji. Vede na západ, v celé své délce kopíruje eku Metuji a je od ní odd leno valem. Koryto je zpo átku 5 m široké a 1,5 m hluboké. Na 0,060 km koryto vede mostkem 56 pod VPC 4 a na 0,483 km pod mostkem 52 pod VPC 3. Koryto je zde 4 m široké a 1 m hluboké. Na 0,710 km se hlavní náhon rozd luje do hlavního náhonu N 52 a vedlejšího náhonu n 109, který pokra uje podél eky a na 1,070 km se ztrácí. 132) Stavidlo Na 0,710 km se nachází poz statek stavidla z cihel. Ší ka a tlouš ka zídky 0,8 m.
iní 2 m, výška 0,9 m
133) Vodní plocha V malém podmá eném lesíku se nachází malá vodní plocha o rozm rech 13 x 3 m. Vše nasv d uje tomu, že se jedná o poz statek d ív jšího rybníka. Vzrostlý maloplošný les je zastoupen zejména javorem a jasanem. 134) OVT 8 - N 52 Koryto ob asného vodního toku se napojuje na 0,000 km na OVT 7 a mostkem 87 vede na sever. Po 100 m se stá í na západ. Na 0,041 km se na levou stranu odpojuje OVT 9. Koryto je suché, široké 4 – 6 m, 1 m hluboké. Na 0,500 km koryto mimoúrov ov míjí VT 5 po mostku 119. Pokra uje severozápadním sm rem, kde jeho ší ka iní 4 m, hloubka 1 m. Na 1,007 km prochází pod VPC 12 mostkem 79 a na 1,404 km mimoúrov ov k íží VT 4 po mostku 111. Zde
62
je koryto 1 m hluboké a 6 m široké. Na 1,496 km OVT 8 opouští obvod pozemkových úprav. Podél koryta se vyskytuje roztroušená doprovodná vegetace.
135) Mostek Mostek se nachází na 0,265 km pr b hu koryta. Mostek je vystav n z cihel, p eklad je opukový. Nosné cihly jsou místy zcela rozsypané, mostek je ve špatném stavu. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem, jeho rozm ry jsou 5 x 4 m ší ka. Uprost ed mostku je 0,5 m široká podp ra, sv tlé pr zory mostku jsou 1,2 x 0,9 a 1,2 x 0,9 m. 136) Stavidlo Na 0,387 km se nachází stavidlo p ed propustkem z hráze. Je vystav no z cihel a má betonový p eklad 5 m dlouhý. Sv tlost stavidla je 2,6 x 1 m, tlouš ka zdí je 0,4 m. 137) Propustek hráze Propustek se nachází na 0,397 km pr b hu OVT 8. Je vystav n z cihel, propustek je 0,7 m pr m ru. Délka propustku je 1,5 m, ší ka je 3 m. Stavidlo je celé nadzvednuto stromem. 138) Mostek Na 0,437 km se nachází mostek o rozm rech 5 x 4 m ší ky. Sv tlost mostku je 2,2 x 0,8 m. Podp ry mostku jsou vystav ny z cihel, betonový p eklad je v dobrém stavu. Na povrchu mostku roste trvale travní porost. 139) Propustek Propustek se nachází na 0,559 km délky koryta a vede severojižním sm rem pod OVT 8. Pr m r propustku je 0,4 m a je 22 m dlouhý, prochází pod OVT 8 a ústí do VT 5. Propojuje tak OVT 19 a VT 5. Délka betonu zpev ujícího vyúst ní trouby je 4 m. Hloubka koryta VT 5 je zde 1,5 m. 140) Mostek Mostek se nachází na 0,673 km pr b hu OVT 8. Jeho rozm ry jsou 4 x 4 m, sv tlost mostku je 2 x 0,8 m. Podp ry jsou vystav ny z cihel, p eklad je betonový. Mostek je v dobrém stavu, povrch mostku je porostlý travou. 141) Mostek Na 0,898 km se nachází mostek o rozm rech 4 x 4 m. Podp ry jsou vystav ny z cihel, betonový p eklad je prolomen.
63
142) Stavidlo Na 0,943 km se nachází stavidlo. Pr tok stavidlem je 2 m široký a 1 m vysoký. Je betonové, tlouš ka betonu je 0,4 m. 143) Propustek Propustek se nachází na 1,072 km pr b hu OVT 8. Propustek je 10 m dlouhý a umož uje mimoúrov ové propojení OVT 10 Tvo í ho 2 trouby o pr m ru 0,5 m. Vyúst ní je zpevn no cihlou o délce 4 m, která je ve špatném stavu. 144) Propustek hráze Na 1,080 km se nachází propustek hráze o pr m ru 0,7 m. Délka trouby je 1 m, ší ka stavidla je 3,5 m, výška 0,8 m. Je vystav no z cihel a zakryto betonem, je ve špatném stavu. 145) Mostek Na 1,240 km se nachází mostek o rozm rech 4 x 4 m. Opukový p eklad je prolomen. 146) Propustek hráze Na 1,269 km se nachází propustek hráze o pr m ru 0,3 m. Délka stavidla vystav ného z cihel je 2 m, zdivo je 0,4 m tlusté a 0,7 m vysoké. Stavidlo regulovalo pr tok vody do OVT 11. 147) Propustek hráze Na 1,305 km se nachází propustek hráze o pr m ru 0,5 m. Délka stavidla vystav ného z cihel je 2,5 m, zdivo je 1,2 m tlusté a 0,7 m vysoké. Stavidlo regulovalo pr tok vody do OVT 12. Technický stav stavby je nevyhovující. 148) Mostek Mostek se nachází na 1,490 km pr b hu OVT 8 blízko katastrální hranice. Jeho rozm ry jsou 3 x 2 m ší ka. Je vystav n z cihel, p eklad je opukový, polovina ší ky mostku je propadlá. Sv tlost mostku je 1,5 x 0,8 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. 149) OVT 9 Na 0,000 km se napojuje mostkem 150 na OVT 8. Koryto je 6 m široké a 1 m hluboké a vede západním sm rem v bloku orné p dy, ve kterém po 400 m kon í.
64
150)
Mostek Mostek se nachází na 0,005 km pr b hu OVT 9. Jeho rozm ry jsou 4 x 3 m ší ka. Je vystav n z cihel, porostlý trvale travním porostem. V mostku se nachází dva zanesené trubní propustky o pr m ru 0,4 m. Stav stavby je nevyhovující. Povrch mostku je zarostlý.
151) Mostek Mostek se nachází na 0,123 km pr b hu OVT 9. Jeho rozm ry jsou 4 x 4 m. Je vystav n z cihel, porostlý trvale travním porostem. V mostku se nachází dva z poloviny zanesené trubní propustky o pr m ru 0,5 m. Stav stavby je nevyhovující. Povrch mostku je zarostlý. 152) OVT 10 Napojuje se na OVT 19 na jeho západním konci, pokra uje jižním sm rem a po 178 m kon í slep v poli. D íve plnil funkci propojení OVT 19 a eky Metuje propustkem 80 pod VPC 12. Prvních 20 m svého pr b hu je zatrubn n a mimoúrov ov se k íží s OVT 8. Ší ka koryta iní 4 m, hloubka 1,5 m. Koryto je suché bez doprovodné vegetace. 153) OVT 11 Na 0,000 km se napojuje propustkem na OVT 8 a vede jižním sm rem, po 172 m kon í slep v bloku orné p dy. Na 0,028 km z koryta odbo uje OVT 14. Koryto je m lké až neznatelné, široké 3 m. Doprovází ho roztroušená zele . 154) OVT 12 Koryto je vyschlé, 3 m široké a velice m lké až neznatelné. Napojuje se na 0,000 km na OVT 8 propustkem 147 a vede jižním sm rem. Celý pr b h ob asného vodního toku vede lesem. Na 0,040 km se nachází mostek, po kterém se tok mimoúrov ov k íží s OVT 14. 155) Mostek Mostek se nachází na 0,040 km pr b hu OVT 12 a umož uje mimoúrov ové k ížení s OVT 14. Jeho rozm ry jsou 3 x 9 m ší ky. Je betonový. OVT 14 prochází trubním propustkem pr m ru 0,4 m délky 9 m, který je tém zanesen. Povrch mostku je zarostlý. 156) OVT 13 Ob asný vodní tok se napojuje na 0,000 km na VT 4 a vede jižním sm rem. Po 235 m ústil propustkem 81 do eky Metuje. Je 3 m široký a 0,5 m hluboký. Tém celou trasou vede lesem. Koryto je suché.
65
157) OVT 14 Na 0,000 km se napojuje na OVT 11 a vede západním sm rem, kde po 130 m se p ímo napojuje na VT 4. Nejprve vede p es trvale travní porost, na 0,047 km se pod mostkem mimoúrov ov k íží s OVT 12 a zárove vstupuje do lesa. Ší ka koryta je 2 m, hloubka 0,5 m. 158) Mostek Mostek se nachází na 0,005 km pr b hu OVT 14. Jeho rozm ry jsou 3 x 5 m široký. Je betonový a v ucházejícím stavu. OVT 14 prochází trubním propustkem pr m ru 0,4 m, který je tém zanesen. Povrch mostku je zarostlý. 159) Mostek Mostek se nachází na 0,040 km pr b hu OVT 14. Jeho rozm ry jsou 3 x 3 m. Je betonový. OVT 14 prochází trubním propustkem pr m ru 0,4 m, který je tém zanesen. Povrch mostku je zarostlý. 160) OVT 15 Za íná odpadem napojením na eku Metuji na 0,000 km, prochází pod VPC 13 a po 30 m odbo uje vpravo západním sm rem. D íve zde pravd podobn podle terénních nerovností existovalo napojení s náhonem OVT 23. Ší ka je zde 4 - 5 m, hloubka 1,5 m. Na 0,314 se mimoúrov ov k íží s OVT 17. Na 0,418 km odbo uje vlevo OVT 18, který pravd podobn p ivád l vodu z gravita ního odb ru G20. Pokra uje jako nasedlaný náhon o ší ce 3 - 4 m západním sm rem mezi bloky orné p dy až k toku Jasenné, do kterého d íve existovalo napojení. 161) Mostek Mostek se nachází na 0,101 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 5 x 4 m ší ka s rozší enými nájezdy. Je betonový a v ucházejícím stavu. Sv tlost mostku je 2 x 0,8 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. P íkop je zde 1 m hluboký a 4 m široký. 162) Mostek Mostek se nachází na 0,185 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 5 x 4 m ší ka s rozší enými nájezdy. Je betonový a v ucházejícím stavu. Sv tlost mostku je 2 x 0,8 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. 163)
Mostek
Mostek se nachází na 0,304 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 5 x 4 m ší ka s rozší enými nájezdy. Je betonový a v ucházejícím stavu. Sv tlost mostku je 2 x 0,8 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem.
66
164) Mostek Mostek se nachází na 0,354 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 5 x 4 m ší ka s rozší enými nájezdy. Je betonový a v ucházejícím stavu. Sv tlost mostku je 2 x 0,9 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. 165) Mostek Mostek se nachází na 0,430 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 5 x 5 m ší ka. Je tvo en pouze betonovým p ekladem o tlouš ce 0,1 m, bez rozší ených nájezd . Sv tlost mostku je 2 x 0,8 m. 166) Mostek Mostek se nachází na 0,524 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry byly 4 x 4 m. Je vystav n z cihel, p eklad je opukový podložený traverzami. Polovina p ekladu mostku je propadlá. Sv tlost mostku je 2 x 0,7 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. 167) Mostek Mostek se nachází na 0,700 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 4 x 5 m ší ka. Tvo í ho betonový p eklad, je v ucházejícím stavu. Sv tlost mostku je 2 x 0,7 m. Povrch mostku je mírn porostlý trvale travním porostem. 168) OVT 16 P íkop za íná na 0,000 km v trvale travním porostu v jižní ásti území, mezi novou a starou ekou. Pokra uje západním sm rem a po 700 m ústí do VT 7. Je 3 m široký a 0,5 m hluboký. Doprovodná vegetace se vyskytuje pouze na posledních 200 m pr b hu koryta. 169) Mostek Mostek se nachází na 0,008 km pr b hu OVT 16. Jeho rozm ry byly 3 x 4 m ší ka. Je vystav n z cihel, pr m r propustku je 0,7 m. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. 170) Mostek Mostek se nachází na 0,289 km pr b hu OVT 16. Jeho rozm ry jsou 3 x 4 m ší ka. Je vystav n z cihel, které jsou áste n rozpadlé. Pr m r propustku je 0,3 m. Celý mostek je zarostlý trvale travním porostem. 171) Mostek Mostek se nachází na 0,405 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 2 x 3 m ší ka. Je patrná pouze trouba o pr m ru 0,7 m, která je zarostlá v trvale travním porostu.
67
172) Mostek Mostek se nachází na 0,440 km pr b hu OVT 15. Jeho rozm ry jsou 2 x 4 m ší ka. Trouba je 0,7 m pr m ru. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem. 173) Propustek Propustek se nachází na 0,621 km pr b hu OVT 16. Délka propustku je 4 m, pr m r 0,7 m. Propustek, sloužící jako mostek, není zpevn ný a není v dobrém technickém stavu. 174) OVT 17 P íkop za íná na 0,000 km v trvale travním porostu v jižní ásti území, pokra uje severním sm rem a po 116 m ústí do eky Metuje. Ve st ední ásti je 1-2 m široký a 0,5 m hluboký. Koryto OVT 15 a cestu VPC 13 k íží mimoúrov ov propustkem 84.U propustku je p íkop 1,5 m hluboký a 3 m široký. 175) OVT 18 Ob asný vodní tok propojoval OVT 15 se Starou Metují v jižní ásti území. Jeho délka iní 36 m. Ší ka koryta je 6 m, hloubka 1 m. Nedoprovází ho žádná doprovodná vegetace. 176) OVT 19 Koryto ob asného vodního toku se napojovalo na 0,000 km na VT 5. Propojení nebylo v terénu zjišt no. Vede západním, v druhé polovin severozápadním sm rem. Na 0,072 km se z n ho doleva propustkem 139 odpojuje spojka s VT 5. Na 0,517 km prochází propustkem 78 pod cestou VPC 12. Na 0,579 km se z koryta vlevo odpojuje OVT 10 a na 0,610 se koryto ztrácí. Koryto je 0,5 - 1 m hluboké a 3 m široké. 177) Mostek Mostek se nachází na 0,214 km pr b hu OVT 19. Jeho rozm ry jsou 4 x 4 m ší ka. Je vystav n z cihel, pr m r dvou propustk je 0,5 m. Propustky jsou zaneseny. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem, stavba je v ucházejícím stavu. 178) Mostek Mostek se nachází na 0,285 km pr b hu OVT 19. Jeho rozm ry jsou 4 x 4 m ší ka. Je vystav n z cihel, pr m r propustku je 0,7 m. Propustky jsou z poloviny zaneseny. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem, stavba je v ucházejícím stavu. 179) Mostek Mostek se nachází na 0,323 km pr b hu OVT 19. Jeho rozm ry jsou 4 x 4 m ší ka. Je vystav n z cihel, pr m r dvou propustk je 0,5 m. Propustky jsou z poloviny zaneseny. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem, stavba je v ucházejícím stavu. 68
180) Mostek Mostek se nachází na 0,405 km pr b hu OVT 19. Jeho rozm ry jsou 4 x 4 m ší ka. Je vystav n z cihel, pr m r dvou propustk je 0,5 m. Propustky jsou z poloviny zaneseny. Povrch mostku je porostlý trvale travním porostem, stavba je v ucházejícím stavu. 181) OVT 20 Na 0,000 km se na jihovýchod území napojuje na VT 1, vede po hranici katastrálního území jižním sm rem. Na 0,020 km se zprava napojuje OVT 2, na 0,143 doprava odbo uje OVT 3, na 0,151 km je koryto akvaduktem 183 p emost no p es VT 2. Pokra uje jižním sm rem a na 0,286 km se rozbo uje do dvou sm r . Zleva p ichází náhon z odb ru G14, kterým je OVT 20 pokra ováním, doprava pokra uje náhon od eky, který po 150 m kon í slep . Ší ka koryta je 4 m a 1 m hluboké. Není doprovázeno zelení. 182) Stavidlo Stavidlo se nachází na 0,109 km p ed rozd lením OVT 20 do dvou koryt. Je 4 m dlouhé, sv tlost je 2 x 0,7 m o tlouš ce cihlové zdi 0,7 m. 183) Akvadukt Nadzemní p emost ní VT 1 se nachází na 0,151 m, umož ovalo mimoúrov ové k ížení VT 1 a OVT 20. Betonové koryto je 9 m dlouhé o pr ezu 1 x 0,7 m, mající drážky pro stavidla. Vede 3 m nad hladinou VT 1. Je ve velmi dobrém technickém stavu. 184) Stavidlo Stavidlo se nachází na 0,290 km pr b hu OVT 20. Délka betonového p emost ní je 3 m. Podp ry jsou vystav ny z cihel. 185) OVT 21 Na VPC 11 navazuje nenápadné koryto, které vede jižním sm rem okolo lesíka k silnici. Ve spodní ásti je 2 m široké a 0,5 m hluboké a po 420 m se dostává do propustku 6 pod silnicí. Nedoprovází ho žádná doprovodná vegetace. Koryto je vyschlé. 186) OVT 22 Pravd podobn za hranicí katastrálního území vede od OVT 22 soub žn s OVT 20 odpad, který zaús uje do VT 2. Je 4 m široký a 1 m hluboký, od OVT 20 jej odd luje val. 187) OVT 23 - N36 Z gravita ního odb ru G18 vychází koryto náhonu, které sleduje tok Staré Metuje. Ší ka koryta je 4 m, hloubka 1 m.
69
188) OVT 24 - o43 V pásu liniové vegetace jasanu, dubu a vrby na km 0,000 za íná 3 - 6 m široké a 0,5 - 1 m hluboké koryto odpadu závlahového systému. Vodu odvádí na severozápad do koryta eky Metuje. Zaúst ní nebylo nalezeno. 189) Propustek V lesíku na OVT 24 se nachází propustek o pr m ru 0,5 m. Rozm ry propustku jsou 3 x 3 m. Technický stav propustku je špatný. 190) OVT 25 Vedle OVT 17 se nachází odpad závlahového systému. Jedná se m lkou, okolo 6 m širokou, pom rn rychle spadající terénní depresi bez doprovodné vegetace. 191) Propustek Voda z odpadu OVT 25 se do eky Metuje dostává propustkem o pr m ru 0,3 m. Propustek je dlouhý 22 m. Betonové zpevn ní u vstupu je v dobrém stavu, vyúst ní je zídkou z opuky, širokou 3 m. Je v dobrém technickém stavu. 192) OVT 26 Mezi OVT 4 a 5 se nachází nenápadná terénní deprese, která mohla v minulosti sloužit jako odpad z dnes již neexistujícího náhonu, který vedl v t chto místech podél Staré Metuje. Z tohoto náhonu zbyl pouze nasedlaný srpovitý náhon, kon ící u ke e 224. Odpad je velice m lké, až neznatelné koryto široké okolo 8 m. Srpovitý náhon je koryto vystouplé nad terén, široké 3 m. 193) OVT 27 Na km 0,120 polní cestu VPC 15 k íží široký p íkop OVT 27. Je to 8 m široký a místy 1 m hluboký p íkop, p erušený polní cestou. P íkop je z obou stran slepý, ani na jedné stran nebylo nalezeno napojení na eku nebo závlahový systém. Doprovází ho po celou dobu liniová vegetace jasanu. Vyúst ní odvod ovacích staveb 114) Vyúst ní odvod ovací stavby Popsáno v textu výše. 194) Hlavní odpad Na jižním okraji EUC 8 se nachází p ístupová sonda ze skruží jako p ístup k hlavníku odvod ovacího za ízení.
70
2.5 Opat ení k ochran a tvorb životního prost edí V obvodu pozemkových úprav se nachází velké množství p írodn blízkých prvk . P evážná ást z nich je však kumulována v jižní ásti území podél vodního toku Metuje a Staré Metuje a na severní hranici katastrálního území nad ekou Úpou. Druhová diverzita v t chto územích je velká, skladba d evin pom rn dob e sleduje charakter a polohu území. V ostatních ástech obvodu pozemkových úprav se nachází monokulturní krajina, sestavená z blok orné p dy a trvale travních porost , kde zele je ostr vkovitá až roztroušená. Prvky ÚSES jsou proto soust ed ny podél velkých vodních tok a jejich bezprost edního okolí. V jihovýchodní ásti území se na malém kopci nachází jediný v tší lesní komplex s místním názvem Prášilka, také jediné výrazn lenit jší místo v území.
2.5.1 Natura 2000 195)
CZ0523288 - Stará Metuje
V obvodu pozemkových úprav se nachází evropsky významná lokalita s výskytem klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) [34]. Jedná se o p vodní í ní koryto Staré Metuje na levém b ehu Metuje, dnes tém odstavené. Chrán nou oblast charakterizují meandry eky s bohatým b ehovým porostem lemované doprovodnou vegetací. Území za íná u odd lení Metuje od staré eky, sleduje meandry Staré Metuje, vede na západ a kon í op t u soutoku s Metují. Celková rozloha chrán ného území iní 23 ha a zasahuje do katastrálních území Jarom , Josefov u Jarom e, Rychnovek, Starý Ples, Šestajovice u Jarom e. [33]
2.5.2 Prvky ÚSES regionálního významu 196) RC1633 Stará Metuje Regionální biocentrum zasahuje do ešeného území v jeho jihovýchodní ásti mezi Starou a novou Metují a v zalesn né oblasti okolo VT 1. V jeho západní ásti tvo í oba toky prakticky jeho hranici. Regionální centrum pokra uje východním sm rem podél toku Metuje na úrove obce Volovka. RC1633 spadá na území obcí Jarom , Rychnovek, Šestajovice, Velká Jesenice [52]. Charakterizují ho dle terénního pr zkumu trvale travní porosty, vodní toky s doprovodnou zelení a solitérní zele roztroušená na trvale travních porostech. Nachází se zde bohatá skladba d evin, p evážn listnatých s jedinci úctyhodného stá í. [29], [51] 197) RCH083 Jarom ská Metuje Vymezené území zasahuje do ešeného území svým okrajem v zalesn né jihozápadní ásti na pravém b ehu toku nové Metuje a jeho hranice vede také po toku Jásenského potoka. Regionální centrum pokra uje dále na západ po obou b ezích toku Metuje okolo mlýnských 71
náhon u Starého Plesu sm rem k Jarom i. RCH083 spadá na území obcí Jarom , Rychnovek [52]. Dle TP ást tvo í trvale travní porosty, na nichž se nachází roztroušené krásné exemplá e listnatých d evin, p evážn dub . Další ást území je porostlá mladým lesem. [29], [51] 198) RK1267/2 Regionální biokoridor sleduje v ešeném území tok Staré Metuje a Metuje. Biokoridor propojuje zmín né RCH083 a RC1633. RK1267/2 zasahuje do území obcí Jarom , Rychnovek [52], jeho podstatná ást se nachází na území obce Rychnovek. Dle TP jej charakterizují pásy zelen okolo vodního toku s nejbližším okolím. Biokoridor okolo Staré Metuje tvo í bohatá skladba d evin, zastoupená olší, topolem, bezem, vrbou. Okolo nové Metuje jsou to vysázené d eviny, na levém b ehu javor, jasan, dub, na pravém b ehu p evažuje topol. [29], [51] 199) RK771/2 Regionální koridor tvo í pás su ového lesa nad ekou Úpou a oba její b ehy v severozápadní ásti území. Biokoridor propojuje RC986 severn od Jarom e, sleduje eku Úpu severovýchodním sm rem pod obci Zvole, kde se napojuje na RCH079. RK771/2 zasahuje do území obcí Dolany, Jarom , Rychnovek [52]. Zapojenou vzrostlou d evinnou vegetaci zde dle TP zastupuje javor, jasan, dub, topol, vrba, t eše , líska, hloh, trnka. [29], [51]
2.5.3 Prvky ÚSES lokálního významu 200) BC64 Lokální biocentrum zasahuje do jihovýchodního koutu území p i rozd lení staré a nové Metuje. Svojí podstatnou ástí leží v sousedním katastrálního území Šestajovice. Charakteristická d evina, rostoucí podél celého toku metuje, je zde topol. Svojí podstatnou ástí se rozprostírá na loukách podél eky. [60] 201) BC65 Území zasahuje svým výb žkem do obvodu pozemkových úprav v zákrutu staré Metuje. D eviny jsou zde zastoupeny topolem, dubem, jasanem, bezem. Svojí podstatnou ástí se rozprostírá na loukách podél eky v sousedním katastrálním území [60]
72
202) BC66 - Mezi ekami V jižní ásti ešeného území mezi starou Metují a novým tokem Metuje se nachází lokální biocentrum. Rozprostírá se na polokulturních nivních loukách a zasahuje do meandr staré eky, se vzrostlou zapojenou vegetací po obou b ezích. Typickými zástupci d evin jsou topol, olše, jasan, vrba. [60]
2.5.4
Interak ní prvky
V území se nachází množství stávajících drobných prvk zelen , které mohou být považovány také za interak ní prvky [11]. Jsou jimi solitérní stromy, doprovodná zele podél vodních tok a menších lesních ploch. Doprovodná zele je popsána u jednotlivých opat ení, ve v tšin p ípad se jedná o více i mén souvislé pásy zelen podél polních cest nebo koryt závlahového systému. P evážná ást t chto prvk je soust ed na do jižní ásti území, kde se v niv toku Metuje nachází množství pás zelen v etn strom , p evážn dub , úctyhodného stá í. Tyto prvky zde krajinu obohacují a „parcelují“, dodávají jí na estetice a lenitosti a zvyšují tím koeficient stability území. 203) Les V severovýchodní ásti ešeného území se nachází malý les o vým e 0,6 ha, zapsaný v katastru nemovitostí jako lesní pozemek. Jedná se o smrkový les se vtroušeným mod ínem, na okraji ob asným dubem. Vyskytuje se zde bohatý ke ový podrost bezu, šípku, brslenu a svídy. V komplexních pozemkových úpravách je umíst n mimo jejich obvod. 204) Lesní komplex „Prášilka V jihovýchodní ásti území se nachází les „Prášilka“ o vým e 9 ha, nacházející se mimo obvod pozemkových úprav. Lesní komplex se skládá z pom rn r znorodé d evinné skladby. Nacházejí se zde smrkové monokultury vedle smíšeného porostu dubu, smrku, borovice a jasanu. V ke ovém pat e je zastoupen bez a svída. 205) Les Území nachází v jihovýchodní ásti okolo toku VT 1. ást lesního porostu o vým e 0,3 ha je zapsána v katastru nemovitostí jako lesní pozemek. Je zde zastoupen p edevším jasan, jilm a bez. 206) Les Malý les o vým e 0,9 ha se nachází na pravé stran VT 5. Je to vysoký les zastoupený p evážn topolem, na okraji se vyskytuje též dub s jasanem.
73
207) Les Na jihozápad území je v katastru nemovitostí zapsáno 0,8 ha lesních pozemk . Ve skute nosti je zde pom rn dob e zapojený les, kde se nachází vzrostlé topoly, mladý smrkový les a také krásné exemplá e extenzivn rostoucího dubu. 208) Les Uprost ed ešeného území se nachází mladý les o vým e 0,4 ha nezapsaný v katastru nemovitostí. Lesík spadá do mírné údolnice charakterizované OVT 21. Jedná se mladou smrkovou monokulturu. 209) Les Zákrut eky Staré Metuje vypl uje porost jasanu a topolu se zapojeným ke ovým patrem. 210) Les Mezi VPC 15 a ekou Metují se nachází malý les. Je charakterizován duby a bohatým ke ovým patrem. 211) Les Bývalý pr b h cesty VPC 15 je lemován malým lesem, který je zastoupen porostem dubu, jasanu, s ke ovým patrem bezu a brslenu. 212) Les Na za átku VPC 13 se nachází malý zapojený lesní porost, charakterizovaný ty mi vzrostlými duby a jedním topolem. Vmíšené je zde ke ové patro bezu. 213) Les Malý les o vým e 0,2 ha se nachází na pravém b ehu Staré Metuje. Je zastoupen p evážn jasanem a olší. 214) Solitérní strom) V trvale travním porostu vedle VPC 13 se nachází solitérn rostoucí dub. 215) Solitérní strom Krajinný prvek je zastoupen mladým jasanem a ke em, umíst ným na výhod území v trvale travním porostu. 216) Solitérní strom Mezi OVT 4 a Starou Metují se nachází solitérn rostoucí jasan st edního stá í.
74
217) Solitérní strom Na za átku OVT 6 se nachází solitérn rostoucí dub st edního stá í. 218) Solitérní stromy Vedle náhonu OVT 15 rostou dva jasany, které obklopuje ke ové patro tvo ené vrbou jívou. 219) Solitérní strom Na pravé stran Staré Metuje se nachází solitérn rostoucí dub. Okolo tohoto dubu d íve vedl zákrut meandru eky, proto se nachází tento strom v k.ú. Starý Ples. 220) Solitérní strom Uprost ed EUC 10 se nachází solitérn rostoucí dub. 221)
Solitérní strom Mezi VPC 13 a Metují se nachází dva solitérn rostoucí duby.
222)
Solitérní strom Naproti mostu p es eku Metuji roste vzrostlý dub o obvodu kmene 3,6 m.
223) Ke Krajinný prvek je zastoupen vrbou na východ území. 224) Ke Na konci srpovitého náhonu OVT 26 je situován ke vrby.
75
3
Nároky
3.1 Kontrola souladu SGI a SPI Nejprve byla provedena kontrola souladu vým r všech parcel v ObPÚ souboru geodetických a popisných informací s mezní odchylkou pro digitální katastrální mapu 2 m2 [53]. Touto kontrolou byla zjišt na významná odchylka u 3 parcel a menší odchylka pod hranici mezní odchylky u dalších 6 parcel. Vše je uvedeno v tabulce 28. Tabulka 28: Kontrola souladu SGI a SPI. parcelní íslo
íslo LV
vým ra SPI
vým ra SGI
rozdíl
parametr
[m2]
[m2]
[m2]
[%]
234/11
201
1081
1114
33
3,1
234/10
237
2255
2222
-33
-1,5
226/2
699
376
358
-18
-4,8
394/15
535
926
928
2
0,2
231/3
10001
728
729
1
0,1
249/1
10001
12
13
1
8,3
303/11
251
171
172
1
0,6
249/2
490
13
12
-1
-7,7
358/2
239
780
779
-1
-0,1
Parcely 234/11 a 234/10 jsou sousedící parcely, z nichž jedna je zárove na hranici katastrálního území. U t chto parcel mohlo dojít k špatnému rozd lení vým ry mezi sebou. Parcela 226/2 je 2 m široká a 300 m dlouhá parcela ležící na hranici katastrálního území, odd lená z velké sousední parcely. Dle informací p íslušného katastrálního ú adu v Náchod byl ješt v roce 2008 p i p evodu mapy na DKM patrný soulad vým r SGI a SPI. Tento nesoulad tedy vznikl p i pozd jším nakládání s parcelami. Další rozdíly vým r jsou pravd podobn rozdíly ze zaokrouhlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o chyby u konkrétních parcel, m l by tento nesoulad být ešen s p íslušnými vlastníky. Zavedením opravného koeficientu vým ry na celé ešené území by došlo k neoprávn nému roznesení chyby na všechny vlastníky.
76
3.2 Opravný koeficient vým r V dob zpracování diplomové práce nebylo k dispozici zpracované zam ení skute ného pr b hu obvodu pozemkových úprav. Navíc se v ešeném území nachází digitální katastrální mapa, ve které musí být soulad SGI a SPI. Výše uvedené rozdíly byly p i teny na vrub p íslušných vlastník . Z výše uvedeného vyplývá, že p i ešení pozemkové úpravy byl zavád n opravný koeficient vým ry
OK = 1 Prosté nároky jednotlivých vlastník nebyly opravovány žádným koeficientem. Prosté nároky jsou zárove nároky upravenými.
77
3.3 Ocen ní pozemk Vstupní nároky vlastník
byly ocen ny pr nikem katastrální mapy a mapy BPEJ
v programu POZEM [71]. V nárokových listech jsou pak uvedeny ceny za 1 m2 dle kódu BPEJ, dále ceny ástí pozemk dle p íslušných bonit a ceny celkové. Následující tabulka uvádí vý et kód BPEJ vyskytujících se v obvodu pozemkové úpravy a p íslušnou cenu. Tabulka 29: Ú ední ceny p dy vyskytující se v ObPÚ. kód BPEJ 35600 37001 34167 32001 32312 32014 52001 32253 57201 35900 32041 55600 55800 52011 55900 55001 51212 55411 52014 52004 52041 99
Vým ra
Cena za m2
procento ObPÚ
[m2]
[K /m2]
[%]
12514 140569 45027 74475 571103 103298 849953 29926 249977 76624 142555 329826 474664 476043 445463 134895 18383 220148 200801 110165 16446 47005
13,75 3,78 1,09 8,14 5,49 5,14 6,37 3,89 1,41 8,79 6,35 9,33 6,86 5,46 6,16 6,21 8,57 3,75 3,56 4,24 4,71 0
0,3 2,9 0,9 1,6 12 2,2 17,8 0,6 5,2 1,6 3 6,9 10 10 9,3 2,8 0,4 4,6 4,2 2,3 0,3 1
vážený pr m r ceny v ObPÚ
5,72
Ú ední ceny p dy byly zjišt ny na [50]. Ocen ní porost nebylo zavád no. Na parcelách s druhem pozemku lesní pozemek se vyskytoval kód BPEJ 99. Tomuto kódu nebyla p i azena žádná cena. Fiktivní cena nebyla vytvá ena, p íslušné ásti parcel tedy nebyly oce ovány.
78
3.4 Sestavení nárokových list Všem vlastník m vstupujícím do komplexní pozemkové úpravy byly v programu POZEM vyhotoveny nárokové listy. Každému vlastníku byly pozemky ocen ny, vyjád eny jejich vým ry, vzdálenosti, druh a zp sob jejich využití. Pozemky projektované na konci pozemkové úpravy budou pak odpovídat t mto vstupním nárok m. Zárove byly pozemky rozt íd ny na ešené, ne ešené, podle § 2 zákona 139/2002 SB. a nezahrnuté do obvodu pozemkových úprav. Rejst íky list vlastnictví a vlastník , užitých k projektování plánu spole ných za ízení, jsou p iloženy v p íloze 6, 7 a 8. Seznam všech vlastník a LV, vstupujících do pozemkové úpravy, je p iložen na CD. Byla vytvo ena vlastnická mapa, na níž byly zvýrazn ny listy vlastnictví (LV), které byly dot eny plánem spole ných za ízení (PSZ). Spole ná za ízení byla vyšet ována v rozsahu a d lení dle [59]. Jako spole ná za ízení byly v komplexní pozemkové úprav vyšet ovány také silnice, železnice a vodní toky, p estože dle [59] jimi nejsou. K tomuto opat ení bylo p istoupeno po zvážení, aby vyšet ení ešeného území bylo dle hledisek uvád ných v zákon 139/2002 Sb. [59] kompletní. V následující tabulce jsou uvedeny listy vlastnictví dot ené v plánu spole ných za ízení. Tabulka 30: Listy vlastnictví dot ené projektem plánu spole ných za ízení. LV
vlastnické právo
1 61 135 254
eská republika Královéhradecký kraj eská republika eská republika eská republika* Dragoun Karel a Dragounová Zd na* Královéhradecký kraj* Brandejský Milan* Brandejský Václav* eská republika* Brandejský Milan* Brandejský Václav* Obec Rychnovek eská republika eská republika
670
705
706 10001 10002 60000
Hospoda ení se sv eným majetkem / Právo hospoda it s majetkem státu / Správa nemovitostí ve podíl vlastnictví státu / P íslušnost hospoda it s majetkem státu 1/1 MNV Rychnovek 1/1 Správa silnic Královéhradeckého kraje 1/1 Správa železni ní a dopravní cesty, státní organizace 1/1 Povodí Labe, státní podnik 1/1 Pozemkový fond eské republiky 1/1
---
1/1 Správa silnic Královéhradeckého kraje 1/2 --1/2 --1/1 Povodí Labe, státní podnik 1/2 --1/2 --1/1 1/1 Pozemkový fond eské republiky 1/1 Ú ad pro zastupování státu ve v cech majetkových * duplicitní zápis vlastnictví
79
Na t ech výše uvedených LV je v katastru nemovitostí zapsán typ právního vztahu: duplicitní zápis vlastnictví. Duplicitní vlastnictví je dle [39] zvláštním zápisem práv k nemovitosti. „K tomuto postupu p istoupí katastrální ú ad v p ípad , kdy je mu postupn doru eno více vykonatelných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je vázán a každá z t chto listin sv d í o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti.“ Zdroj: [39] P ed vy ešením právního vztahu, kdo je vlastníkem nemovitosti, nesmí dot ené osoby s vlastnictvím nakládat. V komplexní pozemkové úprav je t eba s tímto LV nakládat samostatn , nelze p evézt vým ru do jiného LV. Vzhledem k výše uvedeným skute nostem nebyly tyto LV pro plán spole ných za ízení použity.
3.5 Prosté nároky Vytvo ené vstupní nároky nebyly opravovány opravným koeficientem vým ry. Vstupní nároky pro listy vlastnictví, na nichž byl následn projektován plán spole ných za ízení, jsou patrné z následující tabulky. V tabulce jsou pro p edstavu také uvedeny i LV, které následn nejsou použity pro návrh plánu spole ných za ízení. Všechny nárokové listy vlastnictví jsou uvedeny na p iloženém CD, v p ílohách je uveden ukázkový LV 1. Tabulka 31: Vstupní nároky pro LV užité na projektování PSZ. vým ra
cena
vzdálenost
[m2]
[K ]
[m]
1
11 730
81 579
1 408
61 135 254 10001 10002 60000 670
37 984 24 953 110 252 81 823 243 7 207 274 192 908
234 478 142 163 722 842 494 037 2 267 36 487 1 713 853 5 593
937 840 1 262 962 1 143 1 457 v.pr. = 1 100 821
705
417
2 590
455
706
291
2 544
791
íslo LV
Vým ra obvodu pozemkových úprav je 477,0 ha, vým ra sm ovaného území v rámci ObPÚ je 471,8 ha. Procentuální zastoupení vým ry užité na plán spole ných za ízení je 5,8%, patrné z tabulky 32. Ojedin lé stavební parcely v obvodu pozemkových úprav nevstupují do nárok , nejsou tedy ešeny ani v návrhu nového uspo ádání pozemk .
80
Tabulka 32: Procentuální zastoupení vým ry užité na plán spole ných za ízení. vým ra PSZ
vým ra sm ovaná
procento vým ry
[m2]
[m2]
[%]
274192
4718033
5,8
3.6 Výpo et vzdálenosti Pro každou parcelu vstupující do pozemkových úprav ešenou dle §2 zákona 139/2002 Sb. byly ur eny nároky ve vzdálenosti. Jelikož je tém polovina vým ry pozemk obhospoda ována subjektem sídlícím mimo obvod pozemkových úprav, byl pro výpo et všech vzdáleností zvolen bod p ibližn uprost ed obce poblíž obecního ú adu s p ihlédnutím k výst ednímu položení intravilánu obce v rámci ešeného území. Tabulka 33: Vztažný bod pro vý et nároku ve vzdálenosti. Vztažný bod Y X
Sou adnice S-JTSK 629396,8 1027254,74
Nároky ve vzdálenosti list vlastnictví, užitých k projektování plánu spole ných za ízení, jsou patrné z tabulky 31.
81
4
Zm na katastrální hranice
Pr b h katastrální hranice podél Staré Metuje by bylo vhodné pozm nit tak, aby všechny pozemky p ed ekou v obvodu pozemkových úprav byly p ístupné. Došlo by k vým n pozemk s k.ú. Starý Ples takovým zp sobem, aby byla zachována stávající vým ra k.ú. Rychnovek. Aby byla zajišt na možnost sm ny pozemk dle pravidel KPÚ, bylo by nutné zahrnout bu pouze zm nou hranice dot ené pozemky, nebo dostate n velkou ást sousedního katastrálního území, aby mohlo být bez problém vy ešeno vlastnické uspo ádání pozemk v obou ástech území. [20]. Dále by bylo vhodné p esunout stávající pr b h katastrální hranice z osy toku na jednu hranu b ehu nebo na jinou vhodnou pevnou hranici. Toto však s ohledem na absenci skute ného zam ení nebylo ešeno. Z následující tabulky jsou patrné vým ry jednotlivých oblastí, vyzna ených v Hlavním výkresu. Tabulka 34: Porovnání 2 variant narovnání katastrální hranice. Varianta 1 - menší zm na vým ra suma Oblast ležící na k.ú. 2 [m ] [m2] Starý Ples
Rychnovek
A B I C D
-6069 -1041 -250 4041 2468
E
851
Varianta 2 - v tší po et zm n vým ra suma Oblast ležící na k.ú. [m2] [m2]
-7360 Starý Ples 7360
Rychnovek
A B I F G
-6069 -1041 -250 -338 -354
C
4041
D
2468
E H
851 225
CH
467
-8053
8053
V návrhu nové parcely pro vodní tok Starou Metuji byla brána v úvahu 2. varianta, tedy že se poda í lépe sladit pr b h katastrální hranice se skute ným pr b hem vodního toku. Tímto návrhem by se odstranila v tšina velkých nep ístupných území z obou sousedících katastrálních území. Vým ra obou dot ených katastrálních území p itom z stane zachována, viz. následující tabulka. Tabulka 35: Zm na vým ry k.ú. Rychnovek po zm n katastrální hranice. nárok 2
[m ]
projekt 2
[m ]
5213465 5213465
82
∆ [m2] 0
Další možností je navržení nového pr b hu katastrální hranice po jedné stran toku v rozumné vzdálenosti od n j tak, aby byla op t zachována vým ra území. Toto ešení však nebylo uvažováno, protože by muselo nastat nové vyšet ování a vyty ení celé hranice. S ohledem na absenci skute ného zam ení pr b hu katastrální hranice a vodního toku, není tato varianta ešena. Dále byla uvažována varianta navržení um lé katastrální hranice, která by nesledovala m nící se meandrující vodní tok. Výhodou tohoto ešení by bylo odstran ní problému „plovoucí“ katastrální hranice. Nevýhodou potom vznik nep ístupných území v rámci katastru obce, které bylo snahou odstranit narovnáním hranice práv u zaniklých meandr . Pro toto ešení by musel být výrazn zm n n pr b h katastrální hranice a pravd podobn i zm na jeho vým ry. Jednou z možností by bylo rozší it katastrální hranici obce Rychnovek až k jižn vedoucímu Mlýnskému náhonu. Toto ešený by se dle mého názoru nesetkalo s kladným ohlasem ze strany ú ad a bylo by velmi problematické. Proto jej uvádím pouze pro dopln ní.
83
5
Návrh spole ných za ízení
Projektování nových parcel pod spole ná za ízení bylo provád no nad mapou ORTOFOTO a s pomocí dat ZABAGED, které jsou zde považovány za skute ný stav. Zam ení skute ného stavu bohužel nebylo k dispozici. Projektované parcely proto nem žou svojí p esností povahou nahradit návrh nad skute ným stavem. Pro návrh spole ných za ízení byly použity listy vlastnictví obce, státu a pozemkového fondu eské republiky. Jako spole ná za ízení byly v komplexní pozemkové úprav vyšet ovány i silnice, železnice a vodní toky, p estože dle [59] jimi nejsou. Bylo k tomu p istoupeno po úvaze, aby bylo kompletn vyšet eno celé území. Následuje vý et LV, jejich charakteristika a nej ast jší použití. Na listech vlastnictví LV 670, 705 a 706 nebylo kv li výskytu duplicitního vlastnictví projektováno. LV 1 Bylo považováno za list vlastnictví obce, a nebyly známy žádné skute nosti, jak s tímto LV nenakládat. Bylo proto použito k návrhu dopl kových za ízení ve vlastnictví obce. LV 61 Parcely pod silni ním t lesem byly pouze upraveny do skute nosti. LV 135 Parcely pod železni ním t lesem byly pouze upraveny do skute nosti. LV 254 Parcely byly vyšet eny, navrženy pod toky dle nároku a upraveny do skute nosti. LV 10001 Do majetku obce byly navrhovány polní cesty, odvod ovací za ízení využívané obcí, za ízení proti v trné erozi, ve výjime ných p ípadech i malé vodní toky, pokud byly ve vlastnictví obce dle nároku. LV 10002 Parcely Pozemkového fondu byly pouze upraveny do skute nosti.
R byly ve stejné vým e navrženy do místa dle nároku,
LV 60000 Do vlastnictví státu byly navrhovány závlahové systémy dle nárok , pokud by bylo dostatek vým ry, byly by v tomto LV navrhovány prvky ÚSES.
84
5.1 Zp ístupn ní 5.1.1 Železnice Pr b h parcely na listu vlastnictví LV 135 byl rekognoskován s pr b hem v terénu. Byl zjišt n velice dobrý soulad s pr b hem hranice v terénu a na map . Ší ka parcely je dle informací ze SŽDC [74] v celém pr b hu až na malé výjimky dosta ující, to znamená sahá minimáln 1 m vn od paty náspu, horní hrany zá ezu, p ípadn odvod ovacího za ízení nebo prochází minimáln vn jší hranou zemního t lesa nebo odvod ovacího za ízení. Na n kterých místech, zejména v pr b hu p íkopu v místech, kde navazuje na polní cestu VPC 9, hranice parcely vede po vn jší hran p íkopu. Došlo tedy pouze k narovnání hranic v místech, kde tvo ily nesmyslné ohyby. Pr m rná ší ka parcely pod železni ním t lesem je 14 m. V intravilánu a na hranici s obvodem pozemkových úprav nebo ne ešeného území byl pr b h hranice nem n n. V západní ásti území v místech u p ejezdu P5434 byl pr b h parcely narovnán s hranicí bloku orné p dy. Tato vým ra byla dána k dispozici do míst, kde probíhala nedostate n daleko od osy trat . Na východ území byla zbylá vým ra použita k rozší ení parcely pod patu trat , a to 10 m od osy a minimáln 1 m od paty tra ového náspu. Byla použita zbylá vým ra a navržena parcela na LV až do 4% nároku v cen . Železni ní vle ka Na západ ú elového areálu se nachází železni ní vle ka, která má dv v tve. Dle nárok je pod náspem dostate n široká parcela ve vlastnictví obce. Tato parcela byla ponechána, pouze geometricky a polohov upravena do skute nosti. Byla navržena parcela, která byla od osy koleje vzdálena 4 m na stran severní a 6 m na stran jižní. Pr b h parcely dob e kopíruje skute ný pr b h t lesa a rozhraní orné p dy, nejmén však 0,5 m od paty náspu. Na jižní stran náspu by bylo vhodné doplnit stávající roztroušenou liniovou zele .
5.1.2 Silnice Ší ka parcely byla dle [75] navržena v etn p íkop a nejmén 0,3 m za linii existujících strom tak, aby doprovodná vegetace mohla doplnit. Byla uvažována ší ka koruny až k za átku p íkopu 6 m, ší ky p íkop dle terénního pr zkumu 2 m v etn doprovodné vegetace umíst né v mnoha p ípadech 1 m za p íkopem. Pr m rná ší ka navržené parcely iní 14 m. Bylo snahou, aby na LV 61 nedošlo k úbytku vým ry oproti nároku. Proto bylo p istoupeno k rozší ení parcely komunikace v místech, kde je pr b h trvale travních porost širší a doprovodná vegetace zasahuje dál od komunikace. Silnice je navržena ve stávající vým e, pr b h parcely je jen drobn poupraven dle skute nosti. Dále by bylo vhodné obnovit stávající a navrhnout nové sjezdy na pozemky, podle návrhu nových vlastnických vztah .
85
5.1.3 Polní cesty Dle kap. 2.2.2 je v území dostate n hustá sí polních cest. Její tvar a rozložení je také dosta ující. Bylo proto p istoupeno k navržení nových parcel pod stávající polní cesty. Za prioritu pro navržení rekonstrukce byly ur eny polní cesty HPC 3, VPC 12, VPC 4, VPC 13, VPC 5 a VPC 9, které postihují hlavní dopravní kostru území. Dále bylo navrženo vystav ní dvou nových polních cest HPC 17 a VPC 16, které postihují zám r obce. U každé cesty navržené pro rekonstrukci byl doporu en povrch dle dopravní vytíženosti s ohledem na velikost svozné oblasti, finan ní nákladnost, estetiku a životnost [25]. Odhadovaná velikost svozných ploch je patrná z následující tabulky. K n kterým polním cestám nebyly p i azeny žádné svozné plochy. Tabulka 36: Svozná plocha polních cest. navrhovaná návrhová kategorie svozná plocha polní cesta [m/(km/h)] [ha] Pv 3,5/30 28 VPC 13 Pv 3,5/30 25 VPC 4 Pv 4,0/31 28 VPC 5 Ph 4,5/30 111 HPC 3 Pd 3,5/30 9 DPC 14 Pv 3,5/30 89 VPC 12 Pv 3,5/30 69 VPC 11 Pv 4,0/30 25 VPC 9
max. svozná plocha [ha] 100 100 50-200 150-300 --100 100 50-200
Podle toho byly uvažovány kryty polních cest z asfaltobetonu, prolévaného št rku, zhutn ného št rku a zemní povrch. Jejich charakteristika je dle [25] uvedena v následující tabulce. Tabulka 37: Navrhované povrchy polních cest. povrch PC
vhodné pro
klady
zápory
asfaltobeton
HPC, VPC
dlouhá životnost, samo istící schopnost povrchu, malý valivý odpor
vyšší po izovací náklady, n kdy se nehodí do krajiny
prolévaný št rk hutn ný št rk
HPC, VPC VPC
zemní povrch
VPC, DPC
levn jší dobré zapojení do krajiny dobré zapojení do krajiny, nízké náklady
nižší životnost, nutná nižší intenzita dopravy sezónní využití
Polní cesty jsou v návrhu pojímány nejen jako dopravní za ízení, ale jako multifunk ní prvek plnící ú el protierozní, ekostabilizující a krajinotvorný. V místech, kde tvo ila polní cesta
86
protierozní prvek nebo pouze zachytávala plošný odtok, byly navrženy p íkopy. Dle terénního pr zkumu a dle [60] byly podél cest navrhovány interak ní prvky, p ípadn navrhováno dopln ní stávajících. Podrobn jší informace jsou uvedeny u popisu návrhu jednotlivých cest. Z tabulky 38 jsou patrné návrhové ší ky polních cest, dále u kterých byl alespo v ásti navrhován p íkop nebo doprovodná zele . Návrhová ší ka parcely pod polní cestou je sou tem návrhové ší ky, krajnice 2 x 0,5 m u zpevn ných polních cest dle [55], p íkopu o ší ce 1,5 m a interak ního prvku o ší ce 2 m. Ší ka p íkopu je patrná ze vzorového p í ného ezu zpevn né polní cesty v p íloze 11, kdy sklon pozemku do doprovodného p íkopu byl po ítán 2% a 5%. Ší ka pozemku pod interak ním prvkem vychází z p edpokladu [76], že kmen stromu musí být od kraje cesty/p íkopu a od kraje orné p dy vzdálen nejmén 1 m, aby svým ko enovým systémem neohrožoval stavbu/obd lávání pozemk , a aby nezasahoval korunami strom do vozovky. Tabulka 38: Parametry navržených polních cest [55]. íslo sou asPC ný typ typ** 3 17 16 12 4 13 5 9 11 10 2 1 7 15 14 6 8
V ----V V V V V V V V V V V V V V
H H V V V V V V V D V V V D D
návrh* návrhová ší ka [m] 4,5 4,5 3,5 3,5 3,5 3,5 4 4 3,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3 3,5
zpevn ní p íkop
interak ní prvek návrh/dopln ní ano ne ano ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne
ano ano ano ano ne ano ano ne ne ano ne ne ne ano ne ano ano ano ne ne ne ano ne ne ne ne ne ne ne ne nenavržena nenavržena * návrhová rychlost u všech cest je 30 km/h ** typ polní cesty: H - hlavní; V - vedlejší; D - dopl ková
rekonstrukce ano ano ano ano ano ano ano ano ano ne ne ne ne ne ne ne ne
Napojení polních cest bylo projektováno tak, aby úhel napojení byl minimáln 60° [10]. Vjezdy do k ižovatek jsou rozší ené, aby bylo možné napojit kraj cesty obloukem o polom ru R = 10 m v ose a R = 8 m v hran cesty [13]. Výjimku tvo í napojení HPC 3 a VPC 4, kde se
87
jedná o stávající pr b h polních cest a byl p edpoklad, že sm r dopravy bude p evažovat ve sm ru do obce. Kone ná ší ka polní cesty je navrhována s rezervou 0,5 m s ohledem na p esnost podrobného bodu v DKM, danou kritériem st ední sou adnicové chyby uxy = 0,14 m [7]. Polní cesty jsou v tabulce se azeny podle d ležitosti pro rekonstrukci a celý návrh. V následujícím popisu je azení provedeno dle ísel terénního pr zkumu, nakonec jsou uvedeny dv nov navržené polní cesty.
5.1.3.1 Podrobný popis návrhu polních cest VPC 1 Vedlejší polní cesta dle terénního pr zkumu byla na km 0,000 - 0,100 mezi silnicí a železni ním p ejezdem navržena v p vodním pr b hu parcely nároku o ší ce 5 m a bohat spl uje ší ku pro návrhovou kategorii P 3,5/30. Za železni ním p ejezdem byla vytvo ena parcela o ší ce 7 m pouze ke katastrální hranici. Dále parcela polní cesty nebyla navržena, protože vede v katastrálním území Zvole. Rekonstrukce polní cesty nebyla navržena, protože slouží pouze jako p íjezd k rodinným dom m. VPC 2 V celém pr b hu parcela spl uje požadavky pro navržení P 3,5/30. Na km 0,150 - 0,400 by bylo vhodné navrhnout p íkop o ší ce 1,5 m. Dle nároku se na km 0,000 - 0,400 od silnice k oplocení zahrad na hranici intravilánu nacházela parcela ve vlastnictví obce o pr m rné ší ce 5 m. Byla navržena stejná parcela pro obecní pozemek v ší ce 6 m, aby mohl být vedle VPC p i p ípadné rekonstrukci navržen p íkop a aby pod parcelu spadal celý pás trvale travního porostu. Vodu z p íkopu by bylo nutné svést v nejnižším míst propustkem pod cestou do intravilánu obce. Parcela byla sm rov upravena. Podél oplocení byla navržena parcela k okraji orné p dy. Poslední ást na km 0,650 - 750 v meze e mezi územím mimo ObPÚ byla navržena parcela dle nároku tak, aby vyplnila celý prostor. V nejnižším míst p i k ížení údolnice by bylo vhodné navrhnout propustek P5. Cesta není p íliš užívaná, dle nároku zde byla existující parcela ve vlastnictví obce a zárove cesta slouží jako obchvat intravilánu obce. Proto bylo rozhodnuto o znovunavržení parcely, vzhledem k malé využívanosti nebyla navržena rekonstrukce. HPC 3 Byla navržena podobná parcela dle nároku, byl pouze upraven její pr b h dle skute nosti k okraji blok orné p dy nebo minimáln 0,5 m za liniovou zelení. Návrhová ší ka parcely spl uje minimální ší ku pro zpevn nou hlavní polní cestu o návrhové ší ce P 4,5/30 se stávajícím p íkopem širokým 4 m. Tento p íkop je zaúst n do eky Metuje. Protože nejmenší ší ka parcely je 12 m, zbývá dostatek místa pro interak ní prvek dle [60]. Význam této cesty je z ejmý, je
88
hlavní spojnicí jižní ásti území a obce. Rekonstrukce cesty je zde namíst , byla navržena zpevn ná polní cesta s asfaltobetonovým povrchem. VPC 4 Byla navržena jako vedlejší polní cesta nezpevn ná P 3,5/30. V celé délce spl uje parcela minimální ší ku 4,5 m i s okraji. Na km 0,000 - 0,220 byl navržen odvod ovací p íkop, svedený do p íkopu k HPC 3, o ší ce 1,5 m. Dále zde bylo navrženo také dle [60] dopln ní liniové zelen o ší ce 2 m. V dalším pr b hu cesty na km 0,345 - 1,400 podle eky stávající zele již existuje a odvod ovací prvek není t eba. Ší ka parcely podél toku je projektována p ímo vedle parcely vodního toku, podél kterého se nachází pás trvale travních porost s liniovou zelení podél eky. Okraj parcely byl umíst n 4,5 m od kmen strom , ší ka parcely byla dopln na do volné ší ky až k parcele vodního toku. Její pr m rná ší ka je potom 6 - 8 m. Tato cesta slouží jako dopravní spojení východní ásti území za ekou a jako p ístup k malé vodní elektrárn umíst né ve východním cípu území. Proto byla na této cest doporu ena její rekonstrukce, povrch polní cesty by mohl být pokryt zhutn ným kamenivem. VPC 5 Polní cesta je navržena pro rekonstrukci, protože tvo í hlavní dostupnost ze silnice II. t ídy do jihovýchodní ásti území nad ekou. Je málo využívaná, posta í zde navrhnout zemní povrch. Byla navržena jako pr jezdná v celé své délce až k napojení na VPC 4. Na km 0,000 - 0,400 cesta vede podél hranice katastrálního území. Zde byl podél cesty navržen p íkop široký 1,5 m. Ze h betnice v polovin pr b hu by voda odtékala severním sm rem, kde by bylo nutné vystav t p ed silnici v nejnižším míst propustek P2 pod polní cestou. Troubou by byla voda svedena až do OVT 1. Voda odtékající jižním sm rem by musela být svedena propustkem P1 na druhou stranu cesty do VT 1. Spolu se ší kou polní cesty o návrhové ší ce P 4,0/30 tvo í parcelu o ší ce 5,5 m. Parcela byla navržena podél pr b hu katastrální hranice. Na km 0,400 - 0,800 vede cesta po trvale travních porostech a podél bloku orné p dy. Zde je navržena parcela o ší ce 4,5 m. Na km 0,800 - 1,700 cesta vede podél eky a parcela zde byla navržena podél parcely vodního toku Metuje. Ší ka parcely se stejn jako u VPC 4 odvíjí od pozice liniové vegetace. Ší ka parcely je zde 4 - 8 m. VPC 6 Parcela pod polní cestou VPC 6 nebyla navržena, protože polní cesta byla shledána málo významnou. Na vyjezd nou ú elovou komunikaci nenavazuje parcela ani v sousedním katastrálním území Šestajovice a Zvole. VPC 7 Vedlejší polní cesta je užívanou komunikací spojující lesní komplex Prášilka se silnicí II. t ídy. V nárocích je podložena parcelou v majetku obce pouze do km 0,180. Dále je 89
podložena nejasnou úzkou parcelou soukromého vlastníka. Bylo rozhodnuto tuto cestu využít pouze jako p ístup k oplocenému sadu a k pozemk m pod silnicí. Dále by pod užívanou komunikací nová parcela vznikla dle dohody vlastník . Byla navržena parcela o návrhové ší ce P 3,5/30 na km 0,000 - 0,180 bez doprovodných opat ení, která nejsou t eba. Tato parcela se napojuje na silnici II. t ídy. Význam této komunikace je malý, rekonstrukce není navržena. VPC 8 Parcela pod polní cestou VPC 8 v majetku obce nebyla navržena, protože polní cesta byla shledána málo významnou. Pás trvale travního porostu využívaný jako ú elová komunikace lze beze zbytku nahradit navrženou VPC 7. VPC 9 U této užívané komunikace, pod kterou je dle nároku navržena z v tší ásti parcela ve vlastnictví obce, bylo rozhodnuto o jejím zachování a byla doporu ena rekonstrukce jako nezpevn ná cesta se št rkovým povrchem. Propojuje totiž severní ást obce Rychnovek se západní ástí území, kde se napojuje na silnici II. t ídy. Umož uje prostupnost území ve sm ru Z - V a p ístup k pozemk m v severozápadní ásti obvodu pozemkových úprav. Cesta se napojuje na silnici III. t ídy mimo ObPÚ a zárove vede z ásti po území k.ú. Zvole. Bylo by také vhodné dohodnout se p edem o zám rech s touto komunikací s obcí Zvole. U této cesty byla navržena rekonstrukce. Na km 0,000 - 0,230 vede pr b h cesty po h betnici, není zde nutné odvodn ní. Byla zde navržena parcela o ší ce 4,5 m pro vedlejší polní cestu o návrhové ší ce P 4,0/30. V polovin svého pr b hu cesta k íží navržený v trolam a vede podél orné p dy, aby sjezdy na pozemky ned lily v trolam. Na km 1,230 cesta p ekonává železni ní p ejezd. Parcela na km 1,230 - 1,680 kopíruje katastrální hranici. Zde byla navržena ší ka parcely 5,7 m, k parcele byl navržen m lký p íkop o ší ce 1,5 m. Místy musela být ší ka parcely rozší ena, protože katastrální hranice zabíhala daleko od cesty. Voda by p íkopem byla odvád na jižním sm rem až do místa zaúst ní mírné údolnice do p íkopu, kde byla parcela rozší ena. Navrženým propustkem P3 pod polní cestou by musela být svedena do propustku pod železnicí. VPC 10 Cesta byla za azena dle [55] do návrhové kategorie P 3,5/30 dopl ková polní cesta, protože tvo í propojení mezi polními cestami VPC 9 a 11 dle návrhu. Byla vytvo ena parcela, jejíž minimální ší ka byla 3,7 m, nad železni ní vle kou je navržena dle nároku podstatn širší. U cesty nejsou navrženy další doprovodné prvky. Pro její dopl kovou funkci byla navržena rekonstrukce jako nezpevn ná cesta se zemním povrchem.
90
VPC 11 Pod ú elovou komunikací je dle návrhu dostate n široká parcela ve vlastnictví obce. Cesta byla za azena do návrhové kategorie P 3,5/30. Byla navržena jako zpevn ná polní cesta s krytem z prolévaného št rku. V km 0,000 - 0,280 podél ú elového areálu byla navržena parcela dle parcely nároku, která dob e charakterizovala její pr b h a ší ku cesty. V dalším pr b hu na km 0,280 - 0,720 navržená parcela geometricky a polohov upravena do skute nosti, její pr b h vede po rozhraní trvale travních porost a orné p dy, minimáln však 1 m za stávající doprovodnou vegetací. Bylo zde nutné navrhnout p íkop širší, okolo 2,5 m, který je místy stávající, a dle [60] interak ní prvek o ší ce 2 m. P íkop by byl sveden do OVT 21. Ší ka parcely ve volném terénu se pohybuje okolo 8 - 10 m. U cesty byla navržena rekonstrukce, protože tvo í hlavní dopravní napojení do obce ze sm ru západ. VPC 12 Vedlejší polní cesta je považována za prioritní a byla u ní navržena rekonstrukce. Podle finan ních možností je zde navržen kryt z asfaltobetonu nebo prolévaného št rku. Zajiš uje p ístupnost jihozápadní ásti území p ed ekou Metují, v etn lesního celku E, F dle kap. 2.1.2. Byla za azena do návrhové kategorie P 3,5/30. Dle [60] byl podél cesty navržen interak ní prvek o ší ce 2 m. Odvodn ní cesty není t eba. Ší ka cesty se proto na km 0,000 - 0,880 pohybuje okolo 6,5 m. V místech mostk je pr b h parcely zúžen na ší ku t chto staveb. Na km 0,880 - 1,270 sleduje cesta eku Metuji. Zde se ší ka parcely odvíjí od pr b hu parcely pod vodním tokem. Parcela byla napojena na parcelu vodního toku a rozší ena tak, aby pro cestu zbyla volná ší ka 5 m. Její pr m rná ší ka iní 6 m a ve v tšin p ípad na ni náleží liniová vegetace podél eky. VPC 13 Polní cesta je navržena na rekonstrukci jako nezpevn ná cesta s návrhovou ší kou P 3,5/30. Vhodným krytem vzhledem k malé dopravní vytíženosti by zde byl zhutn ný št rk. Odvod ovací za ízení není t eba, doprovodná zele je v celé délce cesty stávající. Tato zele , stejn jako u VPC 4, VPC 5, VPC 12, se nachází z velké ásti mimo pr b h parcely vodního toku Metuje. Proto byla, stejn jako u p edchozích p ípad , parcela pro polní cestu rozší ena o cca 2 m až k parcele vodního toku, aby se tato zele pod ní zahrnula. Pr m rná ší ka parcely je potom 6,5 m. Na km 0,090 - 0,340 byla cesta navržena v historickém pr b hu podél eky, aby ned lila nov navrhované pozemky. VPC 14 Tato polní cesta nebyla obnovena, protože navrhované pozemky budou dostupné z HPC 3 a VPC 12. Byla pouze navržena dopl ková polní cesta z HPC 3 k EUC 14, která jinak nemá p ístup. Tato cesta navazuje na navrhovanou parcelu zavlažovacího za ízení OVT 7, kon í
91
na za átku bloku EUC 14. Návrhová ší ka je P 3,5/30 a nejsou u ní navržena žádná doprovodná opat ení. Byla pod ní navržena parcela o ší ce 4 m. VPC 15 Dle nárok byla podél eky nepravidelná parcela ve vlastnictví obce, která sloužila dle terénního pr zkumu jako polní cesta. Tato spojnice mezi VPC 4 a VPC 13 byla v návrhu obnovena, rekonstrukce zde nebyla doporu ena kv li malé významnosti cesty. P ípadná úprava cesty by sm ovala k nezpevn né polní cest . Podél eky byla vyprojektována parcela pro dopl kovou polní cestu o návrhové ší ce P 3,0/30. Parcela byla rozší ena na 6 m a napojena tím na parcelu vodního toku. Liniová vegetace byla umíst na na tuto parcelu ve vlastnictví LV 1. Tento navržený pr b h polní cesty je z hlediska d lení pozemk lepší, než by tomu tak bylo u pr b hu cesty p es trvale travní pozemky jižn ji. VPC 16 Dle konzultace s paní starostkou [73] a dle terénního pr zkumu je lesní komplex Prášilka bez dopravního spojení, což zt žuje jeho budoucí obhospoda ování. Užívané spojení supluje VPC 7 dle terénního pr zkumu, která však nespl uje požadavky na polní cestu a není podložená p íslušnou parcelou. Byla navržena nová polní cesta napojením na km 0,000 na HPC 3 p es stávající sjezd na pozemek dle TP . 50. Cesta vede jihovýchodním sm rem k rohu lesa, kde se na km 0,325 stá í podél jeho okraje a napojuje se na p vodní pr b h VPC 7. Cesta bude sloužit jako protierozní opat ení, protože k íží údolnici. Je u ní navržena doprovodná vegetace v podob liniové zelen . Rozd luje velký blok orné p dy tak, aby nevznikl p íliš nep íznivý tvar pro hospoda ení. Cesta je navržena jako nezpevn ná o návrhové ší ce P 3,5/30 na km 0,000 - 0,325 s p íkopem o ší ce 2 m a liniovou zelení o ší ce 2 m. Vhodným krytem vzhledem k malé vytíženosti by zde byl zemní povrch. Celková ší ka navrhované parcely je 7,5 m. Podle lesa nebyl navrhován p íkop a doprovodná vegetace, ší ka parcely je zde 4 m. V nejnižším míst je nutné zbudovat propustek P4, vodu odvést troubou do p íkopu podle HPC 3. HPC 17 Dle [63] je od ú elového areálu k silnici II. t ídy navržena ú elová komunikace, která by odvedla dopravu z tohoto areálu mimo obec. V rámci plánu spole ných za ízení byla v této trase navržena zpevn ná hlavní polní cesta . 17 o návrhové ší ce 4,5/30. Vhodným krytem vzhledem k p edpokládané malé hustot provozu by zde byl prolévaný št rk. Na km 0,000 - 0,470 ve volném terénu je podle západního okraje cesty navržen p íkop o ší ce 1,5 m, protože se k cest sbíhá mírná údolnice z p ilehlého bloku orné p dy. Propustem P4 by byla voda svedena na druhou stranu cesty a troubou zaúst na do VT 5. Celková ší ka parcely je i se zapo tením okraj cesty 7 m. Na km 0,480 je navržena výhybna, která využívá i ást komunikace VPC 11. Ší ka výhybny je uvažována 7 m, délka 20 m. Na km 0,480 - 0,610 sleduje navržená komunikace 92
okraj ú elového areálu s p edpokládaným zaúst ním p ed železni ní vle kou. Zde je ší ka navržené parcely 6 m bez pot eby budování p íkopu. Další variantou by bylo zaúst ní ú elové komunikace o 80 m východn ji p ímo do ú elového areálu. Cesta by tak sledovala pr b h parcel dle nároku a byla by kratší. Nevýhodou by byl vznik nevhodného tvaru pozemku s trvale travním porostem, pokud by byla neochota ze strany vlastník o zm nu druhu pozemku na ornou p du nebo naopak zm ny ásti EUC 3 na trvale travní porost.
5.2 Protierozní opat ení 5.2.1 Vodní eroze Krajina v obvodu pozemkových úprav je velmi rovinatá. Podle výpo t vodní eroze p dy v kapitole 2.3.1 není t eba zavád t výrazná opat ení proti vodní erozi. Výpo tem pomocí univerzální rovnice ztráty p dy - USLE byla v n kterých p ípadech p ekro ena p ípustná hodnota ztráty p dy, v dalších p ípadech jí bylo p iblíženo. Tyto p ípady uvádí následující tabulka. Z výpo t dle BPEJ také vyplývá, že se zde dle [13] nachází p evážn st edn hluboké p dy 30 - 60 cm. Hluboké p dy jsou spíše výjimkou. Tabulka 39: P ekro ení p ípustné hodnoty ztráty p dy. EUC 1 3 20 20 1 2 3 3 7 17 20
profil 2 6 20 22 1 4 5 7 10 16 19
G 5,4 5 5,6 4,4 3,8 3,9 3,5 4,0 4,0 4,0 3,6
Gp 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
Z tabulky vyplývá, že hodnoty ztráty p dy p ekra ují p ípustnou hodnotu mírn , nebo se jí pouze p ibližují. Výsledné snížení hodnoty ztráty p dy lze ešit navržením organiza ního opat ení, jakým je nap íklad konturové (vrstevnicové) obd lávání, zatravn ní ásti území s nejv tším sklonem nebo pásové st ídání plodin s nízkým ochranným ú inkem a vysokou protierozní ochranou. Dále lze nahradit plodiny, pod nimiž je p da náchyln jší k vodní erozi, plodinami mén náchylnými (jetel). Tato opat ení jsou jednoduchá, nejsou náro ná na specifické zem d lské stroje. Snížením hodnoty faktoru C po vylou ení plodiny s nejmenší protierozní 93
ochranou (kuku ice, mák nebo cukrovka) vznikly nové hodnoty faktoru C, patrné z následující tabulky. Tyto hodnoty byly zavedeny do opravných výpo t . Tabulka 40: Výsledné hodnoty faktoru C po zavedení organiza ního opat ení. hospodá aa1 aa2 bb1 bb3 bb4
C 0,15 0,17 0,17 0,17 0,10
Další možnosti snížení ztráty p dy uvádí tabulka 41. Jsou jimi konturové obd lávání a pásové st ídání plodin, jimiž se snižuje hodnota faktoru P ve výpo tu. U jednotlivých profil je však nutné dodržet maximální sklonové pom ry a délky svahu. Tabulka 41: Hodnota faktoru P pro použitá protierozní opat ení [2]. protierozní opat ení
konturové obd lávání
pásové st ídání okopanin s ozimými obilovinami
Sklon svahu [%]
omezení
2-7
7 - 12
12 - 18
18 - 24
maximální délka pozemku [m]
120
60
40
---
hodnota P
0,6
0,7
0,9
1,0
maximální ší ka [m]
40
30
20
20
po et pás
6
4
4
2
hodnota P
0,50
0,60
0,75
0,90
Zvolením jednoho z opat ení byla snížena hodnota ztráty p dy pod p ípustnou mez. Zavedení jednotlivých opat ení a jejich ú inek je patrný z následující tabulky. Profil 4 je zkrácen a ešen dále v textu. Pro profily, u kterých hodnota ztráty p dy nep ekra uje p ípustnou mez, jsou tato opat ení spíše doporu ující.
94
Tabulka 42: Výsledné hodnoty eroze p dy po zavedení organiza ních opat ení. profil
G
G (sníž. C) G (sníž. P) G (sníž. CP) G (sníž. P2)
Gp
délka sklon
[t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] 2,1 nelze nelze nelze 4 2 5,4 3,3 nelze nelze 2,5 4 6 5,0 3,7 nelze nelze 2,8 4 20 5,6 2,9 nelze nelze 2,2 4 22 4,4 3,8 2,3 nelze nelze 1,9 4 1 4 3,9 2,0 nelze nelze 2,0 4 3,5 2,3 nelze nelze 1,8 4 5 2,6 nelze nelze nelze 4 4,0 7 4,0 2,7 nelze nelze 2,0 4 10 2,7 nelze nelze nelze 4 4,0 16 3,6 2,4 nelze nelze nelze 4 19 G(sníž. C-vylou ení plodiny); G(sníž. P)-konturové obd lávání; G(sníž. P2)-pásové st
[m] [%] 391 3,8 240 4,9 223 5,6 168 5,7 184 4,6 225 3,3 151 4,0 310 3,8 245 5,1 346 4,2 365 3,6 ídání plodin
5.2.1.1 Navržená opat ení proti vodní erozi P i navrhování ešení u jednotlivých profil bylo p ihlédnuto k lokalit , sm ru obd lávání a charakteru svažitosti lokality. Lokalita profilu 2 je pom rn svažitá, ve spodní ásti okolo 7%. Vzhledem k délce profilu je jedinou možností omezit zde p stování plodin s malou protierozní ochranou a tím snížit faktor C. Po jejich nahrazení jetelem byla snížena hodnota smyvu p dy pod p ípustnou mez. Hospodá i pod profilem 1 by bylo doporu eno zavést pásové st ídání plodin nebo nep stovat zde plodiny s nízkým ochranným ú inkem. Tento hospodá již obd lává pozemek kolmo na sm r vrstevnic, napomáhá tedy snížit odnos p dy. Profily 5, 6 a 7 se všechny nachází na EUC 3 jednoho hospodá e. Bylo by zde vhodné zatravn ní ásti svahu s nejv tším sklonem pod profilem 6. Vznikl by ale malý, nep ístupný a nevhodný tvar pozemku trvale travního porostu. Další možností je zalesnit tuto ást svahu. Je však p edpoklad nesouhlasu s touto možností. Mén ú inným ešením je potom vylou ení p stování plodin s malým ochranným ú inkem v tomto erozn uzav eném celku. Potom je hodnota ztráty p dy snížena pod p ípustnou mez. Dalším doporu ením by bylo obhospoda ovat tento blok ve sm ru Z - V. U profil 6 a 7 by se tak napomohlo ke zmenšení odnosu p dy, p estože p es délku profil by opat ení nebylo tak ú inné. Profily 19, 20, 22 leží všechny na pozemku EUC 20. Tato ást území je v etn sousedního EUC 18 na pom rn svažitém území o sklonech i okolo 9%. Ohospoda ování pozemku zde v kritických úsecích probíhá vícemén kolmo na pr b h vrstevnic. Vzhledem k rozloze bloku je toto opat ení málo ú inné. Nejlepším opat ením by zde op t bylo vylou ení plodin s nízkou protierozní ochranou p dy. Toto lze doporu it i pro sousední ECU 18. Výsledná 95
hodnota ztráty p dy se potom dostane pod p ípustnou mez. Další možností je zavést pásové st ídání plodin. Toto pat ení je preventivního charakteru a lze ho jen doporu it. U profilu 4 není vhodné zavád t plošné opat ení, protože se jedná o malou ást území. obhospoda ování se zde provádí kolmo na pr b h vrstevnic, napomáhá se tak zmírn ní odnosu p dy. Další možností je navržení zatravn ní spodní ásti profilu, jak ukazuje tabulka 43. Na EUC 7 pod profilem 10 by bylo vhodné zavést pásové st ídání plodin, avšak zm nit zárove sm r obhospoda ování na JZ - SV. Pokud by k tomu nedošlo, opat ení by bylo málo ú inné a bylo by vhodné vylou it zde p stování plodin s nízkým ochranným ú inkem. Profil 16 pat í do rozsáhlého bloku p dy EUC 17. Nelze lze ú inn zavád t organiza ní opat ení. Nejlepším ešením by proto bylo preventivn vylou it p stování plodin s nízkým ochranným ú inkem. Pod profilem 17 by bylo dále vhodné zm nit sm r obhospoda ování na Z - V kolmo na pr b h vrstevnic. Tabulka 43: Výsledné hodnoty eroze p dy po zkrácení profilu 4. profil
G
G (sníž. C) G (sníž. P) G (sníž. CP) G (sníž. P2)
Gp
délka sklon
[t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] [t/ha.rok] 3,9 2,0 nelze nelze 2,0 4 4 2,1 1,1 nelze nelze 2,1 4 4a G(sníž. C-vylou ení plodiny); G(sníž. P)-konturové obd lávání; G(sníž. P2)-pásové st
[m] [%] 225 3,3 191 2,5 ídání plodin
Zatravn ním rohové ásti erozn uzav eného celku 2 se sníží odnos p dy pod p ípustnou mez bez nutnosti zavád ní dalších opat ení. Zm na druhu pozemku na trvale travní porost by se týkala vým ry 0,24 ha. V místech, kde polní cesty zachytávají plošný odtok a hrozilo, že by byla poškozena stavba, byly navrhovány p íkopy. Sb rné p íkopy u polních cest uvádí následující tabulka. P íkop u HPC 3 zárove slouží jako hlavní odvod ovací za ízení obce. Tabulka 44: Navržené p íkopy polních cest. PC návrh
kilometr
VPC 2 HPC 3 VPC 4 VPC 5 VPC 9 VPC 11 VPC 16 HPC 17
0,150 - 0,400 0,000 - 0,853 0,000 - 0,220 0,000 - 0,400 1,230 - 1,680 0,280 - 0,720 0,000 - 0,325 0,000 - 0,470
96
ší ka p íkopu [m] 1,5 4 1,5 1,5 1,5 2,5 2 1,5
5.2.2 V trná eroze ešené území je dle kap. 2.3.2 bezproblémové. Riziková oblast se nachází v severozápadní ásti území. Jelikož není p edpoklad spolupráce zem d lských subjekt a ochot zavést protierozní a agrotechnická opat ení a nelze p edpokládat ani úsp šné rozmíst ní pozemk vlastník p i projektování pozemkových úprav, bylo p istoupeno k navržení v trolamu podél stávajícího t lesa železnice. Vhodné by bylo také doplnit liniový pás zelen podél silnice v západní ásti území, zejména vzrostlými stromy, který by sloužil zárove jako p ekážka v tru. 5.2.2.1 Navržená opat ení proti v trné erozi Poloprodouvavý v trolam Jako nejvhodn jší typ byl dle [9] zvolen v trolam poloprodouvavý. Nevzniká u n ho tryskový efekt, dochází zde k obtékání vzdušných mas p es v trolam a také k jejich prostupovávní porostem. Oproti neprodouvavému v trolamu se udává 50% propustnost. Na náv trné stran p sobí do vzdálenosti zhruba 10-ti násobku jeho výšky, na záv trné stran potom 20-25 násobku výsky v trolamu. Jako základní skladební d eviny byly dle [9] doporu eny buk, jasan a javor, jako do asné d eviny topol a je áb. Do ke ového patra by byly vhodné líska, pta í zob a svída. Jelikož v trolam lemuje polní cesta, bylo by vhodné d eviny doplnit ovocnými d evinami, jako jablo , t eše . V trolam byl navržen v území siln ohrožených p d [48] podle stávajícího liniového prvku v krajin , podél pr b hu železni ní trat . Umíst ní trati z velké ásti vyhovuje požadavk m pro ú inný návrh v trolamu. Bude umíst n v nejvyšší ásti území. P evládající sm ry v tr v tomto území jsou dle [70] ve sm ru jihozápad - severovýchod a dle [13] západ - východ. Západní ást pr b hu v trolamu má sm r jihozápad - severovýchod, východní ást v trolamu se stá í do sm ru západ - východ. Tabulka 45 ukazuje oblast vlivu v trolamu na snížení rychlosti v tru s ohledem na jeho ú innost k p evládajícím sm r m v tru. Tabulka 45: Oblast vlivu v trolamu s ohledem na p evládající sm r v tru. sm r v tru Z JZ V SV
strana náv záv náv záv náv záv náv
trná trná trná trná trná trná trná
záv trná
výška ú inná d evin délka
snížení ú innosti vlivem sm ru v tru - Ls
h [m]
α [gon] ] [
25 25 25 25
L [m] 250 575 250 575 250 575 250
západní ást
64 86 64 86
575
97
Ls [m] 134 309 54 125 134 309 54 125
východní ást α [gon] ] [ 95 56 95 45
Ls [m] 21 48 159 366 21 48 191 439
Snížení ú innosti v trolamu vlivem sm ru v tru na ú innou délku je po ítáno dle vzorce L S = L ⋅ cos α - kde: L - ú inná délka v trolamu Ls - ú inná délka v trolamu p i p evládajícím sm ru v tru α - úhel od kolmého sm ru na v trolam Ú innost západní ásti v trolamu je nejvyšší p i p evládajícím sm ru v tru ze západu, východní ásti p i severovýchodním v tru. Maximální oblast ovlivn ná v trolamem je znázorn ná v hlavním výkresu. Ú innost v trolamu je závislá na sm ru v tru, který m že nabývat r zného sm ru. Nejlepším ešením by bylo zatravn ní nejohrožen jší ásti území - EUC 1 a EUC 2. Toto ešení je však velmi rozsáhlé a zabralo by vým ru 70 ha. S nejv tší pravd podobností se nesetká se souhlasem hospoda ících subjekt . Dalším ešením je dodržování organiza ních opat ení dle [9]. Jedná se zejména o protierozní rozmíst ní plodin, pásové st ídání plodin, dodržení vhodných osevních postup . Tato opat ení jsou vhodná i jako doprovodná opat ení navrženého v trolamu.
5.3 Vodohospodá ská za ízení 5.3.1 Vodní toky Parcela vodního toku Úpy byla navržena v ší i 3 m od b ehu dle zákresu slu kové áry v katastrální map . Dále byla upravena tak, aby byla zachována její vstupní vým ra. Dv parcely s duplicitním vlastnictvím byly zahrnuty do nové parcely vodního toku s p edpokladem, že duplicitní vlastnictví bude vypo ádáno ve prosp ch vodního toku. Pokud by nastal opak, nem l by pov ený správce toku možnost spravovat vodní tok v dot eném míst . Parcela vodního toku Metuje je navržena ve stávajícím pr b hu, který dob e sleduje skute ný pr b h hrany koryta v terénu. V n kterých místech byla parcela po uvážení ze zbylé vým ry rozší ena. V zákrutu byla parcela koryta v míst výsepního b ehu rozší ena, zde je p edpokládán vznik škod na koryt p i povodních. Parcela 284/2 nebyla zahrnuta pod LV 254, protože terénním pr zkumem bylo zjišt no, že se na parcele nenachází žádné vodohospodá ské opat ení. P i návrhu nové parcely Staré Metuje byl zohledn n charakter eky, který je p írodn blízký, a až na n kolik um lých úprav tém p vodní. Po úprav pr b hu katastrální hranice byla navržena parcela podél katastrální hranice o ší ce 5 m. eka vytvá í meandry, které mají p irozenou schopnost m nit pr b h toku. Toto bylo zohledn no v místech, kde eka vytvá ela zákruty sm rem do ešeného území (výsepní b eh), zde byla parcela rozší ena. Stejn tak byla rozší ena v místech, kde dle terénního pr zkumu nebo podklad eka te e blízko nebo mimo navrženou parcelu. V míst , kde tok vede celou svou ší í v sousedním katastrálním území, byl pr b h parcely p erušen a parcela vodního toku zde nebyla vytvo ena. T chto míst bylo více, 98
ale p i rozši ování parcely v tšina z nich zmizela. Rozd lené parcely byly ponechány. V místech, kde po t chto úpravách byly parcela projektu užší než parcela nároku, byly parcely rozší eny na parcelu nároku.
5.3.2 Odvod ovací systémy (meliorace) Voda z odvod ovacích systém v území je ve v tšin p ípad svedena do otev ených koryt, které z velké ásti navazují na odpady závlahových systém . Aby byla zajišt na bezproblémová údržba t chto staveb, bylo by vhodné naprojektovat pod tyto stavby samostatné, dostate n široké parcely, které by v ideálním p ípad m ly být ve vlastnictví státu. Vzhledem k velkému množství staveb není reálné pod všechny umístit státní p dy. Byly vyprojektovány parcely o pot ebné ší ce a p i projektování vlastnických pozemk by bylo ešením umístit pod n soukromé vlastníky p dy v pom ru dle nárok . Navrženým parcelám na t chto závlahových systémech by bylo vhodné p id len druh pozemku 14, zp sob využití 8 „koryto vodního toku um lé“. Dále je ú elné upozornit soukromé vlastníky p dy na p ítomnost podzemních drenážních systém pod dot enými pozemky.
5.3.3 Gravita ní závlahový systém Pro bezproblémové nakládání se závlahovým dílem jako stavbou je t eba, aby koryta a další vn jší znaky m ly vlastní parcely. Pokud by byl v území dostatek státní p dy, bylo by nejvhodn jší pod tyto stavby umístit státní p du. Zajistilo by se tak bezproblémové nakládání s tímto dílem jako celkem. Vzhledem k velkému množství staveb v dot eném území není reálné tuto ideu uskute nit. Stejn jako u odvod ovacích staveb byly vyprojektovány parcely o pot ebné ší ce a p i projektování vlastnických pozemk by bylo ešením umístit pod n soukromé vlastníky p dy v pom ru dle nárok . Navrženým parcelám na t chto závlahových systémech byl p id len druh pozemku 14, zp sob využití 8 „koryto vodního toku um lé“. Bylo by vhodné p id lit zp sob ochrany nemovitosti vzhledem k tomu, že by se s t mito stavbami m lo nakládat jako s historickou technickou památkou. Ve zp sobu ochrany nemovitosti nebyl však nalezen vhodný kód [17], mohl by být zvolen po konzultaci s dot enými orgány státní správy.
5.3.4 Podrobný popis návrhu parcel pod závlahové a odvod ovací stavby Vzhledem k tomu, že jednotlivá koryta nelze mnohdy p esn vymezit a slouží více ú el m, nebyl podrobný popis navrhovaných parcel pod tyto stavby t íd n dle kategorií, byl popsán pouze dle ozna ení v terénním pr zkumu. Tyto parcely jsou patrné v hlavním výkresu. Parametry parcel jsou popsány v následujícím textu. Bylo vždy dbáno na to, aby u vodních tok byly k parcele zahrnuty i b ehy o ší ce 1 - 2 m na každé stran , aby se p edešlo k vyb ežení
99
vodních tok na ostatní parcely. U koryt závlahového systému byla též zahrnuta ší ka 1 - 2 m po obou stranách koryta, která by umožnila jejich bezproblémovou údržbu. VT 1 Pr b h parcely vodního toku, který jak je patrné z císa ských otisk [68] nepat í do závlahové soustavy, byl navržen dle podkladových map, nikdy však nedosáhne p esnosti skute ného zam ení. Byla zde navržena parcela o ší ce okolo 7 m. Tato parcela je p erušena v míst ne ešených parcel „C“ a pod lesem Prášilka „J“. Pod tuto parcelu byl navržen obecní pozemek dle nároku, jak je uvedeno v následující kapitole. VT 2 Vodní tok je poz statek závlahového systému, p ivádí odpadní vodu z k.ú. Šestajovice. Jeho ší ka je prom nlivá. V horní ásti byla navržena parcela o ší ce 5 - 6 m, kdy ší ka vodní hladiny je okolo 2 m. Ve spodní ásti je ší ka vodní hladiny 3 m a jsou zde vysoké b ehy. Zde byla navržena parcela o ší ce 10 - 13 m, ší ka parcely se inspirovala také z nároku. VT 3 Pod vodním tokem, který tvo í náhon malé vodní elektrárny [45] o ší ce hladiny okolo 7 m a lichob žníkovým korytem, byla navržena parcela o ší ce 20 m. Vzdálenost hran koryta je okolo 14 m, stavba zabírá místy ší ku 16 m. Tato parcela by byla navržena na LV 458, které náleží majiteli elektrárny. VT 4 Vodní tok odvádí vodu z odvod ovacího systému v jihozápadní ásti území, v k ížení s OVT 8 na km 0,763 navazuje na zavlažovací soustavu. V této ásti byla navržena parcela o ší ce 8 m, v n kterých místech byla parcela rozší ena dle skute nosti. Na km 0,763 - 0,833 byla navržena parcela o ší ce 6 m, na km 0,833 - 0,900 podle lesa parcela o ší ce 4 m. VT 5 Vodní tok sbírá vodu z odvod ovacích za ízení na západ od intravilánu obce. Na km 0,260 se do n ho napojuje VT 6, který odvádí vodu z obce. V této úvodní ásti byla navržena parcela o ší ce 4 m. Na km 0,260 - 0,840 parcela o celkové ší ce 9 m, aby mohla být dopln na doprovodná zele . Na km 0,840 se pr b h koryta stá í jihozápadním sm rem, v této ásti se koryto napojuje na odpad zavlažovacího systému. Na km 0,840 - 1,180 se koryto zužuje, parcela je široká 7 m. Na km 1,180 - 1,420 se koryto rozši uje, zde byla navržena parcela o ší ce 11 m. Zde je velká volnost pro dopln ní liniovou zelení.
100
VT 6 Um le vybudované otev ené koryto odvádí odpadní a deš ovou vodu z obce. Zde byla navržena parcela, která obsahuje celou ší ku koryta a napojuje se na silnici II. t ídy. Ší ka parcely je 6 - 10 m, délka.
Tabulka 46: Návrh parcel vodních tok . ší ka Vým ra mimo parcely doprovodná již navržené zele [m] [m2]
Využití, ozna ení dle dokumentace [65]
koryto
kilometr
VT 1
0,000 - 0,933 0,000 - 0,118 0,118 - 0,320
7,0 5,0 12,0
stávající
0
vodní tok
stávající
0
odpad z k.ú. Šestajovice
0,000 - 0,150
20,0
není
1841*
náleží soukromému LV
0,000 - 0,763 0,763 - 0,833 0,833 - 0,900 0,000 - 0,260 0,260 - 0,840 0,840 - 1,180 1,180 - 1,420 0,000 - 0,205
8,0 6,0 4,0 4,0 9,0 7,0 11,0 8,0
není stávající les stávající les není návrh návrh návrh stávající
4843 0 336 1059 4876 2434 2477 0
odpad meliorací odpad o5 odpad meliorací odpad meliorací odpad závlahy o 6 odpad odpad z obce
VT 2 VT 3 VT 4
VT 5
VT 6
* na PSZ se nepo ítá
16025
Z tabulky vyplývá, že pro vodní toky je t eba dalších 16 025 m2 pro uspokojení návrhu pod všechna za ízení. V následující tabulce je uveden vý et navržených parcel ob asných vodních tok .
101
Tabulka 47: Návrh parcel ob asných vodních tok . koryto
kilometr
ší ka parcely
doprovodná zele
OVT 6
OVT 7
OVT 8 OVT 9 OVT 10 OVT 11 OVT 12 OVT 13 OVT 14 OVT 15 OVT 16 OVT 17 OVT 18 OVT 19 OVT 20 OVT 21 OVT 22 OVT 23 OVT 24 OVT 25 OVT 26 OVT 27
Využití dle [65]
[m2]
[m] OVT 1 OVT 2 OVT 3 OVT 4 OVT 5
Vým ra mimo již navržené
0,000 - 0,585 0,000 - 0,135 0,000 - 0,212 ----0,000 - 0,190 0,190 - 0,350 0,000 - 0,483 0,483 - 0,710 0,710 - 1,070 0,000 - 0,090
7,0 4,0 4,0 ----6,0 8,0 9,0 8,0 6,5 8,0
návrh není není stávající stávající
4160 555 846 -----
odpad meliorací náhon náhon Parcela pro zavlažovací koryto neobnovena
stávající
2329
odpad
stávající stávající stávající není
0 4458
*, hlavní náhon hlavní náhon odpad
0,090 - 0,490
10,0
doplnit st.
11867
*, hlavní náhon
0,490 - 1,496 0,000 - 0,470 0,000 - 0,186 0,000 - 0,172 0,000 - 0,180 0,000 - 0,235 0,000 - 0,130 0,000 - 0,410 0,410 - 1,270 0,000 - 0,700 0,000 - 0,116 0,000 - 0,036 0,000 - 0,517
8,0 8,0 6,0 6,0 6,0 4,0 4,0 8,0 7,0 4,0 4,0 8,0 5,0
roztroušená doplnit st. není roztroušená stávající les stávající les stávající les není roztroušená roztroušená není není roztroušená
3859 1124 850 908 0 509
odpad, prodloužena odpad, prodloužena náhon náhon *, odpad *, náhon náhon *, nasedlaný náhon odpad odpad náhon odpad
0,110 - 0,286
4,0
roztroušená
0,286 - 0,431 0,000 - 0,420 --0,000 - 0,735 0,000 - 0,050 0,050 - 0,125 0,125 - 0,216 -------
5,0 5,0 --6,0 17,0 6,0 4,0 -------
stávající návrh --stávající stávající stávající stávající -------
4852 2797 499 260 5134 1308 2209 --4486
západní náhon odvod vody odpad na sousedním k.ú. hlavní náhon
1841
odpad
-------
odpad,parcela nenavržena odpad,parcela nenavržena parcela nenavržena
54850
102
náhon
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že by bylo t eba 54 850 m2 vým ry státní p dy. Ze sumy vým ry pro zavlažovací koryta již byla ode tena vým ra navržených parcel ve vlastnictví obce, státu a pozemkového fondu, která je patrná z kapitoly 5.3.4.1. V jihovýchodní ásti území se nedochoval náhon gravita ního odb ru G16. Bylo by zde problematické závlahové systémy obnovovat, parcely pro koryta ve smyslu závlahových staveb OVT 4 a 5 nebyly obnoveny. Parcela OVT 7 byla napojena v celém svém pr b hu na parcelu vodního toku Metuje. Parcely OVT 8 a OVT 9 byly prodlouženy a napojeny na VT 5, aby mohly plnit p vodní funkci odpad . Koryta OVT 20 zasahuje na území k.ú. Šestajovice, na km 0,000 - 0,110 se nachází celé na katastrálním území Šestajovice. Odpad OVT 22 leží celý v k.ú. Šestajovice. U OVT 24 byla na za átku odpadu navržena parcela široká 17 m dle parcely nároku. U OVT 25 nebyla parcela navržena, jedná se spíše o p irozenou sníženinu než o stavbu. U koryta OVT 26 neexistuje náhon ani odb r, nebylo proto obnovováno. U koryta OVT 27 bylo pouze doporu eno vytvo ení parcely pro jiný druh využití pozemku, není pravd podobn ani sou ástí závlahového systému.
5.3.4.1 Navržení parcel státu a obce dle nároku V místech, kde koryta závlahového nebo meliora ního systému vlastnila obec (LV 10 001, pozemkový fond (LV 10 002) nebo stát (60 000), byly naprojektovány parcely pod dot eným LV dle vým ry z nároku. Parcely byly polohov a geometricky up esn ny do skute nosti. Tyto parcely jsou patrné z tabulky 48 - 50. Tabulka 48: Parcely projektu navržené dle parcel nároku na LV 10 001. nárok za ízení
OVT 15
LV
10001
parcela
projekt vým ra [m2]
307/6
308
358/7
969
307/7
175
358/9
989
307/8
239
358/25
1850
305/2
19
307/9
36
358/4
16 4601
103
LV
parcela
10001
68
vým ra [m2]
4600
4600
Tabulka 49: Parcely projektu navržené dle parcel nároku na LV 10 002. nárok za ízení
OVT 8
LV 10002
parcela
projekt vým ra [m2]
300/7
167
300/6
76
LV
parcela
10002
39
243
vým ra [m2] 243 243
Tabulka 50: Parcely projektu navržené dle parcel nároku na LV 60 000. nárok za ízení
LV
OVT 13
60000
OVT 8
vým ra [m2] 747
LV
parcela
vým ra
46
[m2] 747
271
55
385
360/4
781
56
781
360/2
324
360/3
227
57
551
318/2 352 300/2
213 285 188
58 54 45
213 306 188
347/5
487
59
351
356
VT4
OVT 14
parcela
projekt
3523
60000
3522
U tok VT 1 a VT 2 byly vyprojektovány ideální parcely, ne však ve stejném pom ru k nárok m. Pod tyto toky byla snaha navrhnout p vodního vlastníka - eskou republiku na LV 60000 ve stejném pom ru k nárok m. Do zbytku parcely vodního toku byla navržena parcela obce, avšak ne dle nároku, ale do sou asného stavu. Na pr b h toku VT 2 byla p evedena zbylá vým ra státní p dy. P íslušnost parcel nároku pro p íslušný tok je uvažována podle charakteru pr b hu parcely, ne podle druhu využití v katastru nemovitostí.
104
Tabulka 51: Parcely projektu OVT 7 navržené bez ohledu na vým ru v nároku. nárok za ízení
OVT 7
LV
10001
1
parcela
projekt vým ra [m2]
288/1
61
291/3
1284
288/2 291/6
148 274
291/5
1415
LV
parcela
1
67
3182
vým ra [m2]
3761
3761
Tabulka 52: Parcely projektu VT 1 navržené bez ohledu na vým ru nároku. nárok za ízení
VT 1
projekt vým ra
LV
parcela
60000
401/2
378
401/8
885
276/2 401/10 243/3 401/11
452 264 27 51
401/12
753
232/8
185
401/13 246/5 401/15 234/3 401/16
519 33 50 169 423
401/45 237/7
70 39
401/3
375
10001
[m2]
4295
105
vým ra
LV
parcela
60000
62
378
10001
64
1137
65
3391
66
892
[m2]
1
5798
Tabulka 53: Parcely projektu VT 2 bez ohledu na vým ru nároku. nárok za ízení
VT 2
projekt vým ra
LV
parcela
60000
239/4 240/1
633 39
239/6 239/14 237/6 239/1
202 99 344 1117
240/2 237/8
14 36
240/3
17
10001
[m2]
LV
60000
10001
2501
parcela
vým ra [m2]
61
633
63
1745
70
620
2998
5.4 Za ízení k ochran a tvorb životního prost edí Podle koeficientu ekologické stability, vypo teného v kapitole 1.2, je území intenzivn až nadpr m rn využívané zem d lskou výrobou a je nutné pomocí technických zásah obnovovat ekologické funkce ekosystému. Jižní ást území je naopak dob e ekologicky vyvážená, nachází se zde množství ekologicky stabilních ploch, které odd lují pozemky hospodá sky využívané. Oblasti, ozna ené dle [60] jako lokální biocentra a dle [51] jako biocentra a biokoridory regionálního významu, nacházející se p evážn v niv Metuje a v údolí Úpy, je vhodné propojit alespo interak ními prvky v podob liniové vegetace. Dále je vhodné vlastnicky vymezit stávající a nov navrhované prvky lokálního ÚSES, aby s nimi bylo možné nakládat. Stávající prvky lokálního ÚSES nebyly kv li velkému rozsahu zapracovány do návrhu plánu spole ných za ízení. V ideálním p ípad by pod n m ly být vyprojektovány parcely obce, aby byla zachována kontinuita a zajišt na jejich ochrana. V tabulce 61 v kapitole zavedení druhého opravného koeficientu je potom uveden opravný koeficient p i zahrnutí vým r stávajícího lokálního ÚSES do plánu spole ných za ízení. V hlavním výkresu je pouze vymezen jejich pr b h, který se snaží sledovat pr b h stávajících hranic parcel. Je p edpoklad, že n kte í vlastníci budou požadovat ponechat své pozemky ve stávajícím pr b hu. Pro nov navržené pozemky by potom vzniklo omezení v nakládání s t mito pozemky a mohl by jim být p id len zp sob ochrany nemovitosti. Žádný vhodný kód pro zápis do SPI nebyl v tabulkách katastrálního ú adu nalezen [17], mohl by být zvolen po konzultaci s dot enými orgány státní správy.
106
Tabulka 54 uvádí p ehled vým ry stávajících lokálních biocenter a jednoho navrženého lokálního biocentra v obvodu pozemkové úpravy. Tabulka 54: Vým ra lokálních biocenter v ObPÚ. lokální biocentrum
vým ra v návrhu ObPÚ 2
[m ]
chyb jící vým ra pro PSZ [m2]
BC 64 BC 65 BC 66 BC 67*
666 355 5994 3983 51397 47645 19458 16543 77515 68526 Vým ra v návrhu se vztahuje k novému pr b hu katastrální hranice. * Navrhované biocentrum
Návrh územního systému ekologické stability byl proveden dle lokálního ÚSES [60]. Sestával z navržení jednoho lokálního biocentra a liniových interak ních prvk , které vnesou zele do intenzivn využívané krajiny.
5.4.1 Lokální biocentrum Podle vypracovaného lokálního systému ekologické stability [60] bylo navrženo lokální biocentrum BC 67, áste n zasahující do obvodu pozemkových úprav. Vymezená chrán ná oblast se nachází u toku Staré Metuje v jihozápadní ásti území. Je charakterizována pásy zelen okolo vodního toku s nejbližším okolím. Biokoridor tvo i bohatá skladba d evin, zastoupená olší, jasanem, topolem, bezem, vrbou. Zasahuje také na obhospoda ované louky podél Staré Metuje. Vým ra celého biocentra iní 7,3 ha, spl uje tedy prostorové a funk ní parametry ÚSES. Minimální velikost lokálního biocentra kombinovaného typu je 3ha [35].
5.4.2 Interak ní prvky Interak ní prvky jsou vždy umís ovány ke stávajícím nebo nov navrhovaným liniovým prvk m v krajin , kterými jsou polní cesty, drobné vodní toky a koryta odvod ovacích systém . Parcela je potom rozší ena o 2 m pro návrh liniového pásu strom a ke . Vým ra pod tyto prvky je v návrhu zapracována u polních cest, u odvod ovacích za ízení zapracována není, jak je patrné z následující tabulky.
107
Tabulka 55: Navržené interak ní prvky u liniových staveb v krajin . liniová stavba
kilometr
zahrnutí vým ry v návrhu PSZ
návrh skladby d evin
HPC 3 VPC 4
0,100 - 0,480 0,000 - 0,220
ano ano
stromy (lípa, t eše ) stromy (lípa)
VPC 11 0,000 - 0,720
ano
doplnit ovocné stromy (slivo , jablo ), vytvo it ke ové patro (še ík, brlsen, hloh)
VPC 12 0,000 - 0,880
ano
VPC 16 0,000 - 0,325
ano
0,260 - 1,420 0,000 - 0,585
ne ne
OVT 21 0,000 - 0,420
ne
VT 5 OVT 1
doplnit stromy (javor, topol), ke e (hloh, líska) ovocné stromy (t eše , hruše ), ke ové patro (bez, šípek) stromy (dub, javor), ke e (tavolník, pta í zob) stromy (jasan, javor) navázat na VPC 11, stromy (o ešák, kaštan), ke e (pta í zob, d ín)
5.4.3 Dopln ní stávající zelen V rámci návrhu byla posuzována stávající zele . Návrh nové zelen je popsán výše. Pro realizaci spole ných za ízení je dále doporu eno dopln ní stávající zelen , p evážn doprovázející stávající liniové stavby. Dot ené stavby jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 56: Dopln ní stávající zelen u liniových staveb v krajin . stavba dle TP
kilometr
OVT 8 OVT 9 VPC 1 VPC 2
0,090 - 0,490 0,000 - 0,470 0,100 - 0,480 0,150 - 0,400
silnice . 285
0,000 - 2,981
VPC 7
0,180 - 0,563
zahrnutí vým ry v návrhu PSZ
Návrh skladby d evin
ne ovocné stromy (više , slivo ), ke e (trnka) ne ke e (pta í zob, hloh, pámelník) ne, mimo ObPÚ stromy (topol) ano ovocné stromy (t eše , morušovník, o ešák) dopln ní ovocných strom (jablo , slivo , ano hruše ) v kombinaci se stromy (b íza, jasan) místo VPC 4 m široký pás zelen (jasan, ne javor, je áb), ke e (líska, bez, hloh)
V tabulce je navrženo místo VPC 7 dle terénního pr zkumu k lesu „Prášilka“ navrhnout pás zelen . Na této realizaci by se museli podílet vlastníci. V návrhu je pouze nazna en pr b h zmín ného pásu. Zele u VPC 1 by se realizovala v pozemkové úprav sousedního katastrálního území.
108
V obvodu pozemkových úprav se dále nachází množství drobných ploch stávající zelen . Tyto plochy jsou v Map návrhu vyzna eny. U vlastnických parcel, navržených do t chto ploch, by bylo vhodné p izp sobit druh a zp sob využití pozemku skute nosti. Je proto doporu eno u t chto parcel navrhnout druh pozemku . 14, zp sob využití pozemku . 4 „les jiný než hospodá ský“ a druh pozemku . 10 „lesní pozemek“ [17]. Tyto oblasti jsou patrné z následující tabulky. Tabulka 57: Oblasti s doporu ením zm ny druhu pozemku na 10 nebo 14. oblast
druh pozemku*
zp sob využití pozemku**
vým ra
L1 L2 L3 L4 L5 L6 L7 L8 L9 L10 L11 L12 L13 L14 L15 L16 L17 L18 L19 L20 L21 L22 L23 L24 L25 L26 L27 L28
10 10 10 10 10 10 10 10 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14
----------------4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
7570 3819 2382 1239 5051 11134 4562 4175 604 1408 1495 1368 1000 4685 7326 1517 11246 967 2137 5203 2469 2368 1199 2457 2707 2275 1793 2201 96357
* druh pozemku: 10 - lesní pozemek; 14 - ostatní plocha ** zp sob využití pozemku: 4 - les jiný než hospodá ský
109
[m2]
5.5 Bilance návrhu plánu spole ných za ízení V podkapitolách kapitoly 5 je uveden návrh spole ných za ízení v jednotlivých kategoriích. P i návrhu plánu spole ných za ízení byla snaha navrhnout maximáln vyhovující parcely pro spole ná za ízení a navrhnout dostate né množství spole ných za ízení v ešeném území. V projektu nejsou uvažována otev ená koryta, v nárocích vlastn na soukromými subjekty, sloužící k odvedení vod z obce nebo z odvod ovacích (meliora ních) staveb. P esto v tšina staveb závlahového a meliora ního systému pro jejich velký po et nemohla dostat pod parcelu LV ur ené pro spole ná za ízení, viz kap. 5.3.2. Toto bylo provedenou pouze u parcel, kde byl stávajícím vlastníkem obec nebo stát, a to v pom ru odpovídajícímu nároku. Tabulka 58 uvádí p ehled vým r nároku a projektu a procentuální zatížení nároku. V p íloze 10 je patrný seznam navržených parcel. V p íloze 13 je uvedena ukázka bilance druh pozemk p ed a po PÚ. Bilance všech list vlastnictví užitých k projektování PSZ je p iložena na CD. Tabulka 58: Bilance vým r spole ných za ízení jednotlivých LV.
LV 1
Vým ry spole ných za ízení navržených na jednotlivých LV % nárok projekt cena za ízení PSZ % ceny vým ry nároku [m2] [m2] [ha] nároku [K ] 11730 20015 2,0 170,6 156,6 -46 136 za ízení obce, v trolam
37984 39787 4,0 61 24953 25955 2,6 135 254 110252 110530 11,1 10001 81823 96786 9,7 243 243 0,0 10002 7565 0,7 60000 7207 suma
274192 300882 30,0
104,7 104,0 100,3 118,3 100,0 105,0
103,9 103,9 100,8 118,8 100,0 96,0
-9 236 -5 538 -5 795 -93 015 0 1 456
---
---
-158 264
silnice železnice vodní toky polní cesty, závlaha závlahový systém závlahový systém
Z tabulky vyplývá, že LV 61, 135, 254, 10 002 a 60 000 spl ují nároky v mezích stanovených zákonem [59]. LV 1 a 10 001 ve vlastnictví obce tyto meze p ekra ují. Pokud by došlo k dohod s vlastníky o p im enosti navržených spole ných za ízení, mohla by být chyb jící vým ra zajišt na darem ze strany vlastník , odkupem. Další možností je zavedení druhého opravného koeficientu, který zajistí chyb jící vým ru obce od všech vlastník vstupujících do pozemkové úpravy, jejichž pozemky jsou ešeny ve smyslu § 2 zákona 139/2002 Sb., a to v rozsahu úm rném jejich nárok m ve vým e [13].
5.5.1 Druhý opravný koeficient Zavedení druhého opravného koeficientu návrhu plánu spole ných za ízení je patrné z následující tabulky.
110
Tabulka 59: Výpo et druhého opravného koeficientu parcel návrhu PSZ. Pvl
Psm
OK2
[m2]
[m2]
[m2]
26690
4718033
0,9943430
Výpo et druhého opravného koeficientu byl proveden dle vzorce [13]
OK 2 =
- kde Psm Pvl
Psm − Pvl Psm
vým ra všech sm ovaných pozemk vstupujících do KPÚ vým ra pot ebná od soukromých vlastník p dy, získaná rozdílem vým ry spole ných za ízení projekt - nárok
Druhým opravným koeficientem by došlo k p enásobení nárok vlastník upravených již do souladu se skute ností prvním opravným koeficientem [13]. Nároky ve vzdálenosti se neopravují. POK 2 = POK ⋅ OK 2 , - kde POK POK2
C OK 2 = C OK ⋅ OK 2
vým ra jednotlivých vlastník opravená do skute ného stavu ze zam ení vým ra jednotlivých vlastník zmenšená o pom rnou ást pro plán spole ných za ízení
Navržený plán spole ných za ízení by byl projednáván s vlastníky a dot enými orgány státní správy. P i neschválení nebo nesouhlasu vlastník by muselo dojít k úpravám, nejspíše k redukci vým ry pro spole ná za ízení. Tento model nabízí kapitola 5.6.
5.5.2 Druhý opravný koeficient pro všechna za ízení Návrh plánu spole ných za ízení byl koncipován tak, aby došlo ke komplexnímu navržení pozemk pro cestní sí a k omezení eroze p dy. Dále byla p ednostn projektována státní a obecní p da pod odvod ovací a závlahové systémy tam, kde byly dle nároku. Do zbylé vým ry pod tyto stavby by byly projektovány vlastníci v pom ru k nárok m. Pokud by byl uvažován model, kde by pro všechny tyto navržené stavby m la být navržena vým ra státu a obce, došlo by k výraznému zvýšení opravného koeficientu. Tento model p ehledn charakterizují tabulky 60 a 61.
111
Tabulka 60: Vým ry spole ných za ízení nezahrnuté do návrhu. vým ra
navržená za ízení
[m2] 17147 53728
odvod ovací systém závlahový systém lokální biocentra zele místo VPC 7
68526 1517 140918
Tabulka 61: Druhý opravný koeficient všech navržených za ízení. Pvl
Psm
OK2
2
2
[m2]
[m ] 167608
[m ] 4718033
0,9644751
Z tabulky je patrné, že druhý opravný koeficient vým ry je p íliš vysoký. Proto bylo postupováno, jak je uvedeno v návrhu výše.
5.6
Redukce návrhu plánu spole ných za ízení
P i druhém návrhu došlo k omezení vým ry pro spole ná za ízení u dot ených LV takovému, aby projekt spl oval zákonem stanovenou mez vstupní vým ry [59]. Vým ra spole ných za ízení je patrná z následující tabulky. Tabulka 62: Bilance vým r redukovaného návrhu spole ných za ízení.
LV 1 61 135 254 10001 10002 60000 suma
Vým ry spole ných za ízení navržených na jednotlivých LV nárok projekt cena za ízení PSZ % vým ry % ceny nároku [m2] [m2] [ha] nároku [K ] 11730 37984 24953 110252 81823 243 7207 274192
11700 1,2 37085 3,7 24405 2,4 106953 10,7 86085 8,6 243 0,0 7719 0,7 274190 27,4
99,7 97,6 97,8 97,0 105,2 100,0 107,1 ---
103,9 97,1 97,9 99,9 105,5 100,0 102,3 ---
-3 202 6 880 2 925 951 -27 072 0 -831 -20 349
za ízení obce silnice železnice vodní toky polní cesty, závlaha závlahový systém závlahový systém
P i redukci vým ry spole ných za ízení bylo postupováno od mén d ležitých a mén funk ních k d ležitým. Stále bylo prioritou ponechat naprojektovaná spole ná za ízení tam,
112
kde jsou pozemky obce již v nárocích a nesnížit výrazn navrženou cestní sí . Redukovaný návrh není sou ástí Hlavního výkresu. Spolu s bilancemi je p iložen pouze v elektronické podob na CD. o byl zrušen navrhovaný v trolam, protože z p evládajících sm r v tru a následujících výpo t vyplývalo, že jeho ú innost by byla snížena na malou hodnotu. Parcela VPC 9 byla p ilepena k parcele železnice o byly zúženy parcely u polní cesty VPC 5 a VPC 9 dle terénního pr zkumu, kde byla snížena návrhová kategorie vzhledem k malé d ležitosti cesty na P 3,5/30 o parcela VPC 2 byla zúžena o 1 m ve volném extravilánu na p vodní naprojektovanou ší ku i s p íkopem 5 m o u nov navržené HPC 17 byl v horní polovin volného pr b hu cesty zm n n p íkop na rigol o ší ce 0,7 m, protože zde cesta vede dle výškopisu [68] po mírné h betnici o z vlastnictví obce byla vyjmuta parcela pod VT 6 dle terénního pr zkumu, která dle nárok pat í soukromému vlastníkovi o byla zmenšena parcela vodního toku Staré Metuje na první projekt nové parcely po narovnání katastrální hranice o parcela vodního toku Metuje byla zredukována do stavu nároku o parcela železnice ve východní ásti byla zúžena do vzdálenosti 1 m od paty náspu, ke ové porosty byly ponechány pro soukromého vlastníka o silnice zúženy na ší ku 13 m (6 m + 3,5 m na každé stran ) o ší ka parcely VT 1 ve st ední trase nad lesem snížena na 6 m, v horní ásti na 5 m o ší ka parcely VT 2 upravena v horní ásti na ší ku 5 - 6 m , ve st ední ásti na 8 m, ve spodní ásti na 11 m. Do této parcely by se potom vešla celá zbylá vým ra státu o parcela pod VPC 11 byla v extravilánu zúžena na nutných 8 m dle návrhu v úseku, kde dle nároku byla parcela úzká o parcela pod železni ním p ejezdem byla zúžena na 5 m o parcela pod VPC 5 byla podél eky zúžena o 1 m o dále byly o p l metru zúženy parcely podél eky pod polními cestami VPC 4, VPC 13, VPC 12
113
5.7 Doporu ení pro návrh vlastnického uspo ádání pozemk Vlastnické uspo ádání pozemk nebylo v diplomové práci zpracováno. P i návrhu plánu spole ných za ízení, z dostupných podklad a terénního pr zkumu, byly pouze vymezeny plochy s ur itým omezením nebo doporu ením pro návrh vlastnických pozemk . Jedná se zejména o plochy, na nichž je patrný jiný zp sob využití než v okolí. Bylo by pod n vhodné navrhnout samostatné parcely, u kterých by byla tato skute nost zapsána v katastru nemovitostí. Jsou jimi zejména odvod ovací a závlahové systémy. U t chto staveb byl v návrhu nakreslen ideální pr b h parcel, který zohled uje technické parametry staveb, jejich údržbu a p ípadné další doprovodné prvky. U t chto parcel by byl navržen kód zp sobu ochrany nemovitosti. S vlastníky by se sjednala priorita, zda by byly ochotni vymezené parcely prodat do vlastnictví státu nebo zda by se na daných parcelách zavedlo v cné b emeno ve prosp ch státu s právem užívání. Byly vymezeny drobné zalesn né oblasti a nehospodá ské lesy podél malých vodních tok . Dále byly vymezeny oblasti, které jsou ve skute nosti využívané jako hospodá ský les a kde by bylo vhodné navrhnout zm nu na lesní pozemek. Pod pr b hem koryta malé vodní elektrárny byla p ipravena stavební parcela pro soukromého vlastníka. Parcelám, na nichž se nachází prvky ÚSES, by byl p id len p íslušný kód zp sobu ochrany nemovitosti a omezení hospoda ení na t chto pozemcích. Byly ozna eny parcely nesm ované, u nichž by m ly parcely z stat dle nároku. Jsou patrné z následující tabulky. Tabulka 63: Parcely nesm ované. oblast N1 N2
popis rybník istírna odpadních vod
vým ra [m2] 758 1905 2663
Dále byly v hlavním výkresu nazna en výskyt odvod ovacích staveb (meliorací) dle LPIS [46]. Dle [23] byl také nazna en pr b h ochranného pásma elektrického vedení od 35 kV do 110 kV o ší ce 12 m od osy okraje vedení. Tvar navrhovaných vlastnických parcel v ostatní ásti území by bylo vhodné zm nit s ohledem na cestní sí . emenovité uspo ádání parcel delší stranou ve sm ru sever - jih je patrné ješt z map Císa ských otisk [68]. Tehdy však mezi parcelami existovalo množství malých p ístupových cest. S ohledem na navrhované uspo ádání cestní sít by bylo vhodné slou it parcely jednoho vlastníka a navrhovat je delší stranou ve sm ru západ - východ tak, aby se napojily na polní cesty. Ve výjime ných p ípadech by se k nep ístupným parcelám muselo z ídit v cné b emeno p es sousední parcely s povolením jízdy.
114
Záv r Cílem diplomové práce bylo vypracovat charakteristiku katastrálního území Rychnovek, popsat sou asný stav plánu spole ných za ízení a vypracovat jeho návrh s ohledem na nároky vlastník v rámci komplexní pozemkové úpravy. Dále bylo vypracováno doporu ení pro návrh vlastnického uspo ádání pozemk , které vymezuje plochy se zm nou druhu využití a doporu uje zm nu tvaru vlastnického uspo ádání pozemk oproti nároku tak, aby byla zajišt na p ístupnost pozemk . Komplexní pozemková úprava ke konci roku 2012 v katastrálním území Rychnovek probíhá, zpracovatelská firma je ve fázi tvorby obvod a vypracování nárok . Podn tem pro zahájení komplexní pozemkové úpravy byla žádost nadpolovi ní v tšiny vlastník zem d lské p dy. Cílem pozemkové úpravy je dle vlastník vyjasn ní vlastnických vztah , optimalizace geometrického a polohového uspo ádání pozemk a vyjasn ní vlastnictví u polních cest. Další prioritou pozemkové úpravy je vyjasn ní a optimalizace pr b hu katastrální hranice, zejména pak v jižní ásti podél Staré Metuje a ve východní ásti, kde jsou dle informace obce historické užívací vztahy v rozporu s pr b hem katastrální hranice. Další prioritou je zp ístupnit les Prášilka a vystav t novou p ístupovou cestu k ú elovému areálu v západní ásti obce. V neposlední ad bude snaha v rámci pozemkové úpravy zm nit druh využití n kterých pozemk a tím je uvést v soulad se skute ným stavem. Bylo snahou vypracovat v diplomové práci nezávislý návrh pozemkové úpravy tak, aby bylo možno využít jeho výsledk , nám t i post eh jako podklad i inspiraci pro skute nou pozemkovou úpravu. Od dot ených orgán státní správy byly nashromážd ny pot ebné mapové a textové podklady. Dalším, nemén významným podkladem, bylo provedení terénního pr zkumu. V terénním pr zkumu byly ov ovány zp soby využití pozemk , rekognoskován možný pr b h obvodu pozemkové úpravy a byl zhodnocen stav a funk nost za ízení plánu polyfunk ní kostry z jednotlivých jeho hledisek. Dále byla zkoumána opat ení k ochran p dy proti erozi, opat ení k odvedení vody ze zájmového území a prvky k ochran a tvorb životního prost edí. Z údaj z terénního pr zkumu byla vyhotovena Mapa terénního pr zkumu. Na základ této mapy, mapy ORTOFOTO a dat ZABAGED byl stanoven obvod pozemkové úpravy. V dob zpracování diplomové práce nebylo vyhotoveno skute né zam ení obvodu pozemkové úpravy, proto vn jší obvod byl stanoven po pr b hu stávající katastrální hranice, vnit ní obvod vymezuje zastav nou ást obce a lesní komplex Prášilka. Drobné lesní celky jsou vymezeny jako ne ešené, aby nemuselo dojít k ocen ní porost a zárove aby výsledná katastrální mapa byla kompletní. Byla zhodnocena sí polních cest, která byla shledána svou hustotou a tvarem jako dosta ující, avšak svým technickým stavem nespl ovala požadavky na polní cestu. Bylo navrženo její dopln ní v souladu se zám ry územního plánu a zejména byla doporu ena rekonstrukce u páte ních polních cest. Byl podrobn prozkoumán gravita ní závlahový systém a koryta odvod ovacích systém , u kterých bylo t eba zejména vytvo it parcelní p edpoklady 115
pro budoucí bezproblémové nakládání s t mito stavbami. Tyto stavby nemají v sou asné dob využití a ze strany p íslušných orgán není bohužel stanovena celková koncepce. Podle úhlu pohledu se tak stávají spíše p ekážkou v hospoda ení ze strany nájemc p dy nebo zpest ují biodiverzitu nivy Metuje. Dále byla vyšet ena vodní eroze p dy na stanovených erozn uzav ených celcích dle terénního pr zkumu. ešené území je natolik ploché, že p ípustná mez odnosu p dy byla p ekro ena pouze u ty ech profil , a to o malou hodnotu. Jelikož se jednalo o mírné p ekro ení, byla doporu ena pouze preventivní opat ení. U v trem nejohrožen jší oblasti, kterou tvo í pleistocénní naváté písky, bylo doporu eno vystav t v trolam podél železni ního t lesa, který se v krajin stane zárove estetickým a p írodn blízkým prvkem. V neposlední ad bylo v rámci terénního pr zkumu hodnoceno množství a rozložení opat ení k ochran a tvorb životního prost edí. P írodn blízké oblasti se v ešeném území nachází v jižní ásti, v ostatní ásti naopak zele chybí. Bylo proto doporu eno propojit území alespo interak ními prvky a dále parceln vymezit stávající a navržená biocentra lokálního ÚSES v jižní ásti ešeného území. P i zpracování práce byly vytvo eny vstupní nároky pro všechny ú astníky pozemkových úprav. Z nich byly vybrány LV, na kterých se ve ve ejném zájmu navrhuje plán spole ných za ízení a na kterých se zárove nevyskytovalo duplicitní vlastnictví. Dále byl zkoumán pr b h katastrální hranice podél Staré Metuje, kde v míst již neexistujících zákrut eky byla katastrální hranice p esunuta na b eh eky stávající. Bylo p itom dbáno toho, aby nedošlo ke zm n vým ry katastrálního území. Tím byl vytvo en p edpoklad ke zp ístupn ní všech ástí území z p íslušné obce. Na tomto základ byl vytvo en návrh plánu spole ných za ízení, kde na p íslušných LV byly projektovány parcely, které spl ovaly požadavky pro minimální technické parametry umis ovaného za ízení. Všechna za ízení bylo snahou navrhovat jako polyfunk ní. U navrhovaných polních cest byla vždy vy len na pot ebná vým ra na p ípadný p íkop nebo doprovodnou zele . U nadzemních koryt závlahového systému byla k základní ší ce koryta p i návrhu parcel p ipo tena další pot ebná ší ka pro jeho údržbu. Interak ní prvky bylo snahou za lenit na navrhované parcely polních cest a odvod ovacích nadzemních koryt a tím vy ešit jejich parcelní umíst ní na LV ve ve ejném zájmu. Nad rámec plánu spole ných za ízení byl vyšet en a optimalizován pr b h parcel pod silni ním a železni ním t lesem a pod vodními toky. Návrh plánu spole ných za ízení je zachycen v Map návrhu. Navržená vým ra spole ných za ízení p esahuje vým ru z nároku. Pokud by se pot ebná vým ra nezajistila darem ze strany vlastník nebo odkupem, bylo by další možností zavést druhý opravný koeficient, který by zajistil chyb jící vým ru obce od všech vlastník vstupujících do pozemkové úpravy v pom ru k jejich nárok m. Hodnota opravného koeficientu je 0,9943430. Pokud by s tímto postupem vlastníci nesouhlasili, byl vyhotoven druhý návrh plánu spole ných za ízení, kde byla rovnost vým ry nárok a projektu spln na. Pro projektování vlastnického uspo ádání pozemk byla sepsána doporu ení a omezení, která bude vhodné p i projektování parcel zohlednit. 116
Použité zdroje Odborná literatura: [1] Hampacher, M., Radouch, V.: Teorie chyb a vyrovnávací po et 10. Skripta FSv v Praze, Praha 2003
VUT
[2] Jane ek, M. a kol.: Ochrana zem d lské p dy p ed erozí. ISV, Praha 2002 [3] Jane ek, M. a kol.: Ochrana zem d lské p dy p ed erozí, metodika. VÚMOP, Praha 2007 [4] Jane ek, M. a kol.: Základy erodologie. Skripta FŽP ZU v Praze, Praha 2008 [5] Katalog vozovek polních cest, Technické podmínky. Ing. Pavel Gallo, Mze R, Praha 1998 [6] Král, J.: Studie plánu spole ných za ízení v k.ú. Všeliby. Praha 2011. Bakalá ská práce. VUT v Praze. Fakulta stavební. [7]
Michal, J., Benda, K.: Katastr nemovitostí. Skripta FSv VUT v Praze, Praha 2009
[8]
N mec, V., Rychnovek, Vlastiv da obce. Obec Rychnovek a M stská knihovna Jarom , 2008
[9]
Protierozní ochrana zem d lské p dy, technické doporu ení. TILIA PÍSEK, MZe Praha 1997
[10] Švehla F., Va ous M.: Pozemkové úpravy. Skripta VUT v Praze, Praha 1997 [11] Skleni ka, P.: Základy krajinného plánování. Nad žda Skleni ková, Praha 2003 [12] Skleni ka, P.: Pronajatá krajina. Centrum pro krajinu s.r.o., Praha 2011 [13] Vlasák, J., Bartošková K.: Pozemkové úpravy. Skripta FSv VUT v Praze, Praha 2007
117
R,
Internetové zdroje: [14] Biomonitoring, oficiální webové stránky AOPK R. [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupný z <www.biomonitoring.cz/stanoviste.php?stanovisteID=22> [15]
eská spole nost ornitologická, Pta í park Josefovské louky. [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupný z
[16]
eský statistický ú ad. [online]. Datum aktualizace: 27.10. 2012. [cit. 2012-11-01]. Dostupný z
[17]
eský ú ad zem m ický a katastrální. [online]. Ver.1.8.7,30.06.2012 20:09. [cit. 201210-18]. Dostupný z
[18]
UZK, Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [cit. 2012-10-10]. Dostupný z
[19]
UZK, Katastrální území Rychnovek, podrobné informace. [online]. Ver.1.8.7,30.06.2012 20:09. [cit. 2012-10-10]. Dostupný z
[20] eAGRI Pozemkové ú ady, Právní p edpisy a metodiky. [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupný z [21] Geologické a geov dní mapy, Geologické mapy R. [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupný z [22] HEIS VÚV, Vodní hospodá ství a ochrana vod. [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupný z [23] Infoenergie, Ochranná pásma elektrických za ízení. [online]. Datum aktualizace: 4.7.2007 10:50. [cit. 2012-12-6]. Dostupný z [24] JANE EK, M. a kol.: Differentiation and Regionalization of Rainfall Erosivity Factor Values in the Czech Republic, Soil and Water Research 7/2012. Dostupný z
118
[25] Katalog spole ných za ízení pozemkových úprav. [online]. [cit. 2012-11-21]. Dostupný z [26] Katastrální operát, druh pozemku [online]. [cit. 2012-11-25]. Dostupný z [27] Koeficient ekologické stability. [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupný z [28] LABEL, Zpracování podklad pro tvorbu map povod ových rizik a map ohrožení v Královéhradeckém kraji. [online]. Datum aktualizace: 24.4.2012. [cit. 2012-10-29]. Dostupný z [29] Mapový portál královéhradeckého kraje [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupný z [30] Metodický návod k provád ní pozemkových úprav. [online], [cit. 2012-11-11]. Dostupný z [31] Ministerstvo zem d lství, Vodohospodá ský informa ní portál. [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupný z < http://voda.gov.cz/portal/cz/> [32] Na ízení vlády eské socialistické republiky ze dne 24. ervna 1981 o chrán ných oblastech p irozené akumulace vod. [online]. [cit. 2012-11-4]. Dostupný z [33] NATURA 2000, Portál informa ního systému ochrany p írody - MapoMat. [online]. Ver.1.2, 2011 [cit. 2012-11-9]. Dostupný z [34] NATURA 2000, Evropsky významné lokality v eské republice. [online]. [cit. 2012-11-2]. Dostupný z [35] Návrhové parametry ÚSES. [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupný z
119
[36] Naše voda, informa ní portál o vod . [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupný z [37] Plán pé e o p írodní památku Stará Metuje. [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupný z [38] Pozemkový fond R, P ehledová mapa územní p sobnosti sekce správy vodohospodá ských d l. [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupný z [39] ePRAVO, katastr nemovitostí - duplicitní zápis vlastnictví. [online]. [cit. 2012-11-29]. Dostupný z [40]
editelství silnic a dálnic, S ítání dopravy v roce 2010. [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupný z <scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx>
[41]
editelství silnic a dálnic R, silni ní a dálni ní sí R. [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupný z
[42] Správa železni ní a dopravní cesty, Seznam p ejezd SŽDC. [online]. [cit. 2012-11-01]. Dostupný z [43] Svazek obcí Metuje. [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupný z [44] Technický standard dokumentace plánu spole ných za ízení v pozemkových úpravách. [online]. [cit. 2012-11-24]. Dostupný z [45] Ve ejná vyhláška M Ú Jarom , Zahájení vodoprávn - stavebního ízení o povolení stavby „Malá vodní elektrárna“ Šestajovice II. [online]. [cit. 2012-10-29]. Dostupný z [46] Ve ejný registr p dy - LPIS. [online]. Copyright Sitewell [cit. 2012-10-28]. Dostupný z < http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/>
120
[47] Votrubec J., Vlasák J.: Universal Soil Loss Equation – Using Grids. [online], [cit. 2012-1028]. Dostupný z < http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2005/Sbornik/cz/Referaty/vlasak.pdf > [48] Výzkumný ústav meliorací a ochrany p dy, GIS for Soil and Water Conservation. [online]. Datum aktualizace: 14.2.2011 [cit. 2012-11-10]. Dostupný z [49] Wikipedie, otev ená encyklopedie. [online]. [cit. 2012-10-31]. Dostupný z [50] Základní ceny zem d lských pozemk podle BPEJ, p íloha . 22 k vyhlášce . 3/2008 Sb. [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupný z [51] Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, výkres územního systému ekologické stability. [online]. Datum aktualizace: 29.11.2011 13:20. [cit. 2012-10-9]. Dostupný z [52] Zásady územního rozvoje královéhradeckého kraje, opat ení obecné povahy. [online]. Datum aktualizace: 29.11.2011 13:20.[cit. 2012-10-9]. Dostupný z [53] ZEM M I , Zásady vedení digitalizovaného souboru geodetických informací. [online]. [cit. 2012-11-08]. Dostupný z [54] Zna ení tratí. [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupný z Legislativní p edpisy, normy, vyhlášky: [55] SN 73 6109. Projektování polních cest. leden 2003 [56] Vyhláška . 327/1998 Sb. ve zn ní vyhlášky . 546/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných p dn ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.
121
[57] 26/2007 Sb., Vyhláška ze dne 5. února 2007, kterou se provádí zákon . 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem, ve zn ní pozd jších p edpis , a zákon . 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon)Sb., O pozemkových úpravách a pozemkových ú adech. [58] Obecn závazná vyhláška Královéhradeckého kraje ze dne 14. íjna 2004, kterou se vymezuje závazná ást územního plánu velkého územního celku Trutnovsko - Náchodsko. Nahlédnuto na M stském ú ad v Náchod [59] Zákon . 139/2002 Sb., O pozemkových úpravách a pozemkových ú adech. Ostatní zdroje: [60] Agroprojekt Pardubice, Lokální územní systém ekologické stability obce Rychnovek. Nahlédnuto na M stském ú ad v Jarom i [61] Agroprojekt Pardubice, Návrh manipula n provozního ádu závlahové soustavy na Metuji, r. 1993. Nahlédnuto na M stském ú ad v Jarom i [62] Kolauda ní vým r regula n - meliora ního podniku Úst edního vodního spole enstva „Metuj“, ze dne 12.1.1938. Nahlédnuto na M stském ú ad v Jarom i [63] P íloha . 3 územního plánu obce Rychnovek, zm na . 3 ÚPO Rychnovek. B ezen 2010, Nahlédnuto na ú adu obce Rychnovek. [65] Studie vodohospodá ských opat ení v povodí dolní Metuje, Státní meliora ní správa, zá í 1970, Praha. Nahlédnuto na M stském ú ad v Jarom i [66] Územní plán obce Rychnovek, hlavní výkres. Nahlédnuto na ú adu obce Rychnovek.
122
[68] Mapové podklady poskytnuté ÚZK a VÚMOP (ZABAGED.dgn - polohopis a výškopis, Císa ské povinné otisky stabilního katastru - echy.jpg, mapy ORTOFOTO) [69] Mapové podklady poskytnuté firmou Geošrafo s.r.o. (20120614_Rychnovek.vfk, BPEJ.dgn, mapy SM5). [70] Informace eského hydrometeorologického ústavu, pobo ky Hradec Králové, o p evládajícím sm ru v tru na Jarom sku. Dostupný z [71] Program POZEM poskytnutý firmou HSI ke zpracování diplomové práce. Dostupný z [72] Textové podklady poskytnuté firmou Geošrafo s.r.o. (Rozbor sou asného stavu pro komplexní pozemkovou úpravu v k.ú. Rychnovek). [73] Konzultace se starostkou obce Rychnovek paní Veronikou Velackovou. Dostupný z
123
Seznam symbol , veli in a zkratek AOPK
Agentura ochrany p írody a krajiny
BPEJ HMÚ
bonitovaná p dn ekologická jednotka eský hydrometeorologický ústav
R SN SO ÚZK VUT DPC DKM EUC FSv HPC
eská republika eská státní norma eská spole nost ornitologická eský ú ad zem m ický a katastrální eské vysoké u ení technické dopl ková polní cesta digitální katastrální mapa erozn uzav ený celek Fakulta stavební hlavní polní cesta
HPJ CHOPAV
hlavní p dní jednotka chrán ná oblast p irozené akumulace vod
IP KES
interak ní prvek koeficient ekologické stability
KO KPÚ k.ú. LBC LBK LPIS LV M Ú MZe ObPÚ ORP OVT PC PEO PHO PSZ PÚ RBC RBK SD
katastrální operát komplexní pozemkové úpravy katastrální území lokální biocentrum lokální biokoridor Land Parcel Identification System list vlastnictví m stský ú ad Ministerstvo zem d lství obvod pozemkových úprav obce s rozší enou p sobností ob asný vodní tok polní cesta protierozní opat ení pásmo hygienické ochrany plán spole ných za ízení pozemkové úpravy regionální biocentrum regionální biokoridor editelství silnic a dálnic 124
Sb. SM 5 SSKHK SŽDC TP TTP UAP ÚPO ÚPÚ ÚPVÚC ÚSES USLE VPC VT
sbírky státní mapa 1 : 5000 Správa silnic Královéhradeckého kraje Správa železnic a dopravní cesty terénní pr zkum trvale travní porost územní analytické podklady územní plán obce Úst ední pozemkový ú ad územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability Univerzal Soil Loss Equation vedlejší polní cesta vodní tok
VÚMOP ZABAGED ZVHS
výzkumný ústav meliorací a ochrany p dy základní báze geografických dat zem d lská vodohospodá ská správa
125
Seznam tabulek Tabulka 1:
Sousedící katastrální území. ..................................................................................11
Tabulka 2: Tabulka 3:
Po et obyvatel a v kové složení............................................................................12 S ítání dopravy v roce 2010 na silnici . 285........................................................12
Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13:
Zastoupení stabilních a nestabilních prvk . ..........................................................13 Zastoupení kultur o p i azeném koeficientu ekologické významnosti..................13 Klimatické údaje v zájmovém území. ...................................................................16 Klimatické regiony v zájmovém území a jejich charakteristika............................16 Zastoupení hlavních p dních jednotek v ObPÚ. ...................................................17 Hydrologická po adí v ObPÚ [22]. .......................................................................20 Vývoj katastrální mapy v k.ú. Rychnovek. ...........................................................22 Pozemky mimo obvod komplexních pozemkových úprav. ..................................25 Ne ešené pozemky v rámci komplexních pozemkových úprav. ...........................26 Suma parcel v obvodu pozemkových úprav..........................................................27
Tabulka 14: Tabulka 15:
Rozdíl parcel v obvodu a mimo obvod pozemkových úprav. ...............................27 Vý et stávajících polních cest v ObPÚ dle terénního pr zkumu. .........................28
Tabulka 16: Tabulka 17:
Hodnoty faktoru k dle jednotek BPEJ. ..................................................................44 Hodnoty exponentu p v závislosti na sklonu svahu...............................................44
Tabulka 18: Tabulka 19: Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Tabulka 25: Tabulka 26: Tabulka 27: Tabulka 28: Tabulka 29: Tabulka 30: Tabulka 31: Tabulka 32: Tabulka 33: Tabulka 34: Tabulka 35: Tabulka 36: Tabulka 37:
Hospoda ící subjekty na EUC v obvodu pozemkových úprav..............................45 Výsledné hodnoty faktoru C pro jednotlivé hospodá e. ........................................45 P i azení hodnot faktoru C malým hospodá m. ..................................................46 P ípustné hodnoty ztráty p dy p íslušející k 5. místu v kódu BPEJ......................46 Vý et erozn uzav ených celk v obvodu pozemkových úprav. ..........................47 Výsledné hodnoty smyvu p dy na jednotlivých profilech. ...................................48 Navržení zm ny druhu využití pozemku na trvale travní porost...........................49 Zastoupení stabilních a nestabilních prvk . ..........................................................51 Plocha odvod ovacích systém .............................................................................52 Hlavní gravita ní odb ry náhon v ObPÚ. ...........................................................54 Kontrola souladu SGI a SPI. .................................................................................76 Ú ední ceny p dy vyskytující se v ObPÚ. ............................................................78 Listy vlastnictví dot ené projektem plánu spole ných za ízení. ...........................79 Vstupní nároky pro LV užité na projektování PSZ. ..............................................80 Procentuální zastoupení vým ry užité na plán spole ných za ízení......................81 Vztažný bod pro vý et nároku ve vzdálenosti.......................................................81 Porovnání 2 variant narovnání katastrální hranice. ...............................................82 Zm na vým ry k.ú. Rychnovek po zm n katastrální hranice..............................82 Svozná plocha polních cest....................................................................................86 Navrhované povrchy polních cest. ........................................................................86 126
Tabulka 38: Tabulka 39: Tabulka 40: Tabulka 41: Tabulka 42: Tabulka 43: Tabulka 44: Tabulka 45: Tabulka 46: Tabulka 47: Tabulka 48: Tabulka 49: Tabulka 50: Tabulka 51:
Parametry navržených polních cest [55]. ..............................................................87 P ekro ení p ípustné hodnoty ztráty p dy.............................................................93 Výsledné hodnoty faktoru C po zavedení organiza ního opat ení........................94 Hodnota faktoru P pro použitá protierozní opat ení [2]. .......................................94 Výsledné hodnoty eroze p dy po zavedení organiza ních opat ení......................95 Výsledné hodnoty eroze p dy po zkrácení profilu 4.............................................96 Navržené p íkopy polních cest. .............................................................................96 Oblast vlivu v trolamu s ohledem na p evládající sm r v tru. .............................97 Návrh parcel vodních tok . .................................................................................101 Návrh parcel ob asných vodních tok .................................................................102 Parcely projektu navržené dle parcel nároku na LV 10 001................................103 Parcely projektu navržené dle parcel nároku na LV 10 002................................104 Parcely projektu navržené dle parcel nároku na LV 60 000................................104 Parcely projektu OVT 7 navržené bez ohledu na vým ru v nároku....................105
Tabulka 52: Tabulka 53: Tabulka 54: Tabulka 55: Tabulka 56: Tabulka 57: Tabulka 58: Tabulka 59: Tabulka 60: Tabulka 61: Tabulka 62: Tabulka 63:
Parcely projektu VT 1 navržené bez ohledu na vým ru nároku..........................105 Parcely projektu VT 2 bez ohledu na vým ru nároku. ........................................106 Vým ra lokálních biocenter v ObPÚ. .................................................................107 Navržené interak ní prvky u liniových staveb v krajin . ....................................108 Dopln ní stávající zelen u liniových staveb v krajin . ......................................108 Oblasti s doporu ením zm ny druhu pozemku na 10 nebo 14............................109 Bilance vým r spole ných za ízení jednotlivých LV..........................................110 Výpo et druhého opravného koeficientu parcel návrhu PSZ..............................111 Vým ry spole ných za ízení nezahrnuté do návrhu............................................112 Druhý opravný koeficient všech navržených za ízení.........................................112 Bilance vým r redukovaného návrhu spole ných za ízení. ................................112 Parcely nesm ované. .........................................................................................114
Seznam obrázk Obrázek 1: Obrázek 2: Obrázek 3: Obrázek 4:
Znak obce Rychnovek. Zdroj: [49]........................................................................11 Reliéf území, p evýšení zv tšeno 3x. Zdroj: [72]..................................................15 Geologická mapa. Upraveno podle: [21]...............................................................19 Potenciální ohroženost zem d lského p dního fondu. Zdroj: [48].......................50
127
Seznam p íloh Výkresy P íloha 1: Výkres . 1 - Mapa terénního pr zkumu. P íloha 2: Výkres . 2 - Mapa nárok . P íloha 3: Výkres . 3 - Hlavní výkres. Terénní pr zkum P íloha 4: Ukázkový výpo et vzorového profilu 1. P íloha 5: Ukázkový výpo et faktoru C rovnice USLE osevního postupu hospodá e „a1“. Nároky P íloha 6: Abecední rejst ík vlastník užitých k projektování PSZ v ObPÚ. P íloha 7: Seznam ne ešených pozemk pro LV užité k projektování PSZ. P íloha 8: Rejst ík list vlastnictví užitých k projektování PSZ v ObPÚ. P íloha 9: Nárokový list pro LV 1. Návrh P íloha 10: Seznam parcel návrhu. P íloha 11: Vzorový p í ný ez zpevn né polní cesty. P íloha 12: Výstupní nárokový list pro LV 1. P íloha 13: Bilance druhu pozemku p ed a po PÚ pro LV 1.
128
P ílohy P íloha 1 Výkres . 1 - Mapa terénního pr zkumu (p iložená v deskách). P íloha 2 Výkres . 2 - Mapa nárok (p iložená v deskách). P íloha 3 Výkres . 3 - Hlavní výkres (p iložený v deskách). P íloha 4 Ukázkový výpo et vzorového profilu 1. EUC_Profil
1_1
úsek svahu
di [m]
I II III IV V VI VII VIII IX
18,4 18,4 18,4 18,4 18,4 18,4 18,4 18,4 18,4
hi HPJ 5.BPEJ Hospodá USLE [m] 0,4 23 2 b4 R [MJ.cm/ha.hod] 0,3 20 4 b4 K [t.hod/MJ.cm.rok] 0,2 23 4 b4 L 0,3 23 4 a2 S 0,8 23 4 a2 C 0,9 23 4 a2 P 1,0 23 4 a2 1,2 22 3 a2 G [t/ha.rok] 1,5 22 3 a2
X
18,4
1,9
S = l; h
184,4
8,5
22
3
a2
129
P ípustné 40 0,2 2,3 0,6 0,3 1 3,8 lP [m] lN [m]
2,4 0,3
4 131,7 131
P íloha 5 Ukázkový výpo et faktoru C rovnice USLE osevního postupu hospodá e „a1“. Naho anská a.s.
a1
plodina
p stební období
pšenice
je men
pšenice
kuku ice
je men
Bloky dle LPIS: 0703/3,0704/4,0709/1,0709/2,0809,0810/1 kalendá ní období
díl í hodnota Rf faktor pro C faktoru (Cf) kalendá ní období
11 20.8. - 9.9. 0,65 12 10.9. - 25.10. 0,70 13 26.10. - 30.4. 0,45 14 1.5. - 25.7. 0,08 15 26.7. - 4.8. 0,25 21 5.8. - 27.8. 0,65 22 28.8. - 30.10. 0,70 23 31.10. - 30.4. 0,45 24 1.5. - 15.8. 0,08 25 16.8. - 26.8. 0,25 31 27.8. - 15.9. 0,65 32 16.9. - 30.10. 0,70 33 31.10. - 30.4. 0,45 34 1.5. - 6.8. 0,08 35 7.8. - 16.8. 0,25 41 17.8. - 15.5. 0,70 42 16.5. - 29.6. 0,90 43 30.6. - 30.7. 0,70 44 31.7. - 28.9. 0,35 45 29.9. - 5.10. 0,70 51 6.10. - 15.10. 0,70 52 16.10. - 30.10. 0,75 53 31.10. - 30.4. 0,50 54 1.5. - 6.8. 0,08 55 7.8. - 19.8. 0,25 Σ pr m rná ro ní hodnota C osevního postupu:
130
0,13 0,05 0,01 0,59 0,10 0,20 0,11 0,01 0,78 0,10 0,08 0,04 0,01 0,70 0,09 0,26 0,27 0,32 0,35 0,01 0,00 0,00 0,01 0,70 0,11 5,00 C
Cf * Rf 0,082 0,037 0,003 0,047 0,024 0,130 0,077 0,002 0,062 0,024 0,051 0,028 0,002 0,056 0,022 0,181 0,247 0,222 0,121 0,004 0,001 0,002 0,003 0,056 0,028 1,512 0,302
P íloha 6 Abecední rejst ík vlastník užitých k projektování PSZ v ObPÚ. P íjmení, jméno, Název
Adresa bydlišt
Seznam ísel LV
eská republika
1, 135, 254, 670, 706, 10002, 60000
Královéhradecký kraj
Pivovarské nám stí 1245/2, Hradec Králové-Hradec Králové, 50003
61, 705
Obec Rychnovek
Rychnovek 50, 55225
10001
P íloha 7 Seznam ne ešených pozemk pro LV užité k projektování PSZ. íslo parcely 394/9 245/4 400/1
druh pozemku 10 10 11
131
vým ra KN 665 804 10117
LV 60000 10001 254
P íloha 8 Rejst ík list vlastnictví užitých k projektování PSZ v ObPÚ. LV 1 1 61 135 135 254 254 670
P íjmení, jméno; Název eská republika MNV RYCHNOVEK (subj. s jinými právy) Královéhradecký kraj eská republika
Podíl OPO Id. 1/1
Adresa bydlišt
OPO Id. 1/1
Rychnovek, 55225
OPO Id. 1/1
Pivovarské nám stí 1245/2, Hradec Králové-Hradec Králové, 50003
OPO Id. 1/1
Správa železni ní dopravní cesty, státní organizace (subj. s jinými právy) eská republika
OPO Id. 1/1
Dlážd ná 1003/7, Praha-Nové M sto, 11000
OPO Id. 1/1
Povodí Labe, státní podnik (subj. s jinými právy) eská republika
OPO Id. 1/1
Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové-Slezské P edm stí, 50003
OPO Id. 1/1
670
Pozemkový fond eské republiky (subj. s jinými právy)
OPO Id. 1/1
Husinecká 1024/11a, PrahaŽižkov, 13000
670
Dragoun Karel, Dragounová Zd na
SJM Id. 1/1
Rychnovek 10, 55225
705
Brandejský Milan
OFO Id. 1/2
705
Brandejský Václav
OFO Id. 1/2
705
Královéhradecký kraj
OPO Id. 1/1
706
eská republika
OPO Id. 1/1
706
Brandejský Milan
OFO Id. 1/2
706
Brandejský Václav
OFO Id. 1/2
706
Povodí Labe, státní podnik (subj. s jinými právy)
OPO Id. 1/1
10001
Obec Rychnovek
OPO Id. 1/1
10002
eská republika
OPO Id. 1/1
10002 60000 60000
Bohdane ská 8, PardubiceTrnová, 53009 Slepá 122, Pardubice-Trnová, 53009 Pivovarské nám stí 1245/2, Hradec Králové-Hradec Králové, 50003
Pozemkový fond eské republiky (subj. s jinými právy) eská republika
OPO Id. 1/1
Bohdane ská 8, PardubiceTrnová, 53009 Slepá 122, Pardubice-Trnová, 53009 Víta Nejedlého 951/8, Hradec Králové-Slezské P edm stí, 50003 Rychnovek 50, 55225
Husinecká 1024/11a, PrahaŽižkov, 13000
OPO Id. 1/1
Ú ad pro zastupování státu ve v cech majetkových (subj. s jinými právy)
132
OPO Id. 1/1
Rašínovo náb eží 390/42, Praha-Nové M sto, 12800
18. 12. 12
Nár okový sil t LV 1. ht m
Soupis vstupních nároků Označení pozemkových úprav: KPÚ Rychnovek Katastrální území: 744387 - Rychnovek Obec: Rychnovek Zpracováno dne: 11.11.2012 Vlastníci zapsaní na listu vlastnictví (LV) č.: 1 Příjmení, jméno, titul (název)
Rodné číslo, (IČ)
Česká republika
00000001
Bydliště (sídlo) - ulice, číslo, PSČ, obec
Podíl
Typ práv. vztahu
OPO Id. 1/1
30
Subjekty s právem hospodařit s majetkem státu, kraje nebo obce na listu vlastnictví (LV) č.: 1 Příjmení, jméno, titul (název)
Rodné číslo, (IČ)
Bydliště (sídlo) - ulice, číslo, PSČ, obec
Podíl
MNV RYCHNOVEK
00273007
Rychnovek, 55225
OPO Id. 1/1
Typ práv. vztahu 57
Pozemky v obvodu pozemkových úprav - řešené dle § 2 zákona Poznámky zást. právo, způsob způsob výměra celková vzdále- věcné druh využ. ochr. výměra nost břemeno pozemku jed. nemov. nemov. aj. výměra cena BPEJ oznacena číslo dle §8 m2 Kč kód čení název BPEJ odst.1 m2 kód kód m m2 a dle §3 odst.5 zákona trvalý travní 2, 27 100 5.59.00 6,16 100 616,0 1224 KN 277/2 100 porost ostatní 27 2 63 5.59.00 6,16 63 388,1 1255 KN 278/1 63 plocha ostatní 17 2 1524 5.59.00 6,16 1083 6671,3 1256 KN 279/5 1524 plocha 5.58.00 6,86 441 3025,3 ostatní KN 280/5 376 17 2 376 5.56.00 9,33 376 3508,1 1280 plocha ostatní KN 280/6 391 17 2 391 5.59.00 6,16 391 2408,6 1159 plocha ostatní KN 280/7 194 17 2 194 5.59.00 6,16 194 1195,0 1112 plocha parcela
fe li : / / / D: / Škola/ 10. sem est r / dipo l m ka/ CD/ 5) Nár oky/ Nár okový lsi t LV 1. ht m
ocenění pozemku
1/ 2
18. 12. 12
Nár okový sil t LV 1. ht m
KN 280/15 1352
ostatní plocha
17
2 1352 5.58.00 6,86 1173 8046,8 1446 5.59.00 6,16
KN 284/3 351 KN 287/7 23 KN 291/5 1415 KN 305/12 2201
ostatní plocha trvalý travní porost vodní plocha ostatní plocha
KN 366/2 1040
orná půda
KN 376/1 1532
ostatní plocha
26
2
351 5.59.00 6,16
2, 27
23 5.56.00 9,33
7
2 1415 5.59.00 6,16 5.56.00 9,33
17
KN 393/7 1153
ostatní plocha orná půda
351 2162,2 1168 23
214,6 1302
975 6006,0 1169 440 4105,2
2 2201 5.56.00 9,33 2065 19266,5 1429 3.70.01 2, 27 1040 3.23.12 3.20.01 3.41.67
17
3,78 5,49 8,14 1,09
136 514,1 526 2887,7 1746 490 3988,6 24 26,2
2 1532 3.20.14 5,14
690 3546,6 1634
3.20.01 8,14 3.23.12 5,49 KN 392/2 15
179 1102,6
17
2
15 3.20.14 5,14
2, 27 1153 3.20.14 5,14 3.22.53 3,89 11730
Celkem: Celkem včetně ceny porostu: Upraveno dle zam. skut. st. koef = 1.000000 Součet výměr podle druhů pozemků v m2: orná půda trvalý travní porost vodní plocha ostatní plocha
11730
619 5038,7 223 1224,3 15
77,1 1493
859 4415,3 1487 294 1143,7 81578,6 1408 81578,6 81578,6
2193 123 1415 7999
Pozemky v obvodu pozemkových úprav - neřešené dle § 2 zákona Nebyly nalezeny žádné pozemky Pozemky mimo obvod pozemkových úprav Nebyly nalezeny žádné pozemky Legenda způsobu ochrany: 2 - rozsáhlé chráněné území, 27 - zemědělský půdní fond, Legenda typů právních vztahů: 57 - Právo hospodaření s majetkem státu, 30 - Vlastnické právo,
fe li : / / / D: / Škola/ 10. sem est r / dipo l m ka/ CD/ 5) Nár oky/ Nár okový lsi t LV 1. ht m
2/ 2
P íloha 10 Seznam parcel návrhu. parcela
druh
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
14 14 14 14 14 11 11 11 11 11 11 11 11 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 10 14 14 14 14 14
zp sob vým ra využití [m2] 14 14 16 16 16 7 7 7 7 7 7 7 7 14 17 17 17 17 17 17 17 17 17 23 17 17 17 17 17 17 17 17 4 17 17 4 17 8
16415 9540 22634 12237 4916 10564 69413 1113 999 4121 2118 3841 17086 3433 756 3873 765 3409 5064 9794 3149 7901 7990 3422 4202 1974 5207 2869 2297 6053 2537 5474 7014 451 447 878 2772 243
LV
využití v návrhu
ozna ení/ p íslušnost
135 135 61 61 61 254 254 254 254 254 254 254 254 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 10001 1 10001 10001 254 10001 10002
železnice železnice silnice silnice silnice vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok vodní tok železni ní vle ka polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta OV obec polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta polní cesta les nehospodá ský polní cesta polní cesta les nehospodá ský polní cesta závlahový systém
32 32 285 285 28512 Úpa Metuje Stará Metuje Stará Metuje Stará Metuje Stará Metuje Stará Metuje Stará Metuje --HPC 3 VPC 11 HPC 17 HPC 17 VPC 11 HPC 3 VPC 16 VPC 13 VPC 12 --VPC 2 VPC 5 VPC 5 VPC 5 VPC 4 VPC 4 VPC 4 VPC 9 v trolam VPC 1 VPC 1 Stará Metuje VPC 9 OVT 8
133
parcela
druh
41 42 43 44 45 46 47 48 49 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70
14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 14 10 11 11 11 11 11 11 14 14 14 11
zp sob vým ra využití [m2] 17 17 17 8 8 8 17 17 8 8 8 8 8 8 8 4 7 7 7 7 7 7 8 8 4 7
469 314 584 398 188 747 2707 922 1681 306 385 781 551 213 351 4852 633 378 1745 1137 3391 892 3761 4600 1287 638
LV
využití v návrhu
ozna ení/ p íslušnost
10001 10001 10001 254 60000 60000 1 10001 1 60000 60000 60000 60000 60000 60000 1 60000 60000 60000 10001 10001 10001 1 10001 60000 10001
polní cesta polní cesta polní cesta závlahový systém závlahový systém závlahový systém polní cesta polní cesta odvod ovací koryto obce závlahový systém závlahový systém odvod ovací systém odpad odvod ovací systém odpad odvod ovací systém odpad závlahový systém les nehospodá ský malý vodní tok malý vodní tok malý vodní tok malý vodní tok malý vodní tok malý vodní tok závlahový systém závlahový systém les nehospodá ský malý vodní tok
VPC 10 VPC 10 VPC 7 OVT 7 OVT 8 OVT 13 DPC 15 DPC 14 VT 6 OVT 14 VT 4 VT 4 VT 4 VT 4 OVT 8 v trolam VT 2 VT 1 VT 2 VT 1 VT 1 VT 1 OVT 7 OVT 15 Stará Metuje VT 2
300882
134
18. 12. 12
Výst upní nár ok LV 1. ht m
Soupis nových pozemků Označení pozemkových úprav: KPÚ Rychnovek Katastrální území: 744387 - Rychnovek Obec: Rychnovek Zpracováno dne: 18.12.2012 Vlastníci zapsaní na listu vlastnictví (LV) č.: 1 Příjmení, jméno, titul Rodné číslo, Bydliště (sídlo) - ulice, číslo, PSČ, (název) (IČ) obec Česká republika
Typ práv. vztahu
Podíl OPO Id. 1/1
00000001
Subjekty s právem hospodařit s majetkem státu, kraje nebo obce na listu vlastnictví (LV) č.: 1 Typ práv. Příjmení, jméno, titul Rodné číslo, Bydliště (sídlo) - ulice, číslo, PSČ, Podíl vztahu (název) (IČ) obec OPO Id. MNV RYCHNOVEK 00273007 Rychnovek, 55225 1/1
30
57
Pozemky v obvodu pozemkových úprav - řešené dle § 2 zákona ocenění pozemku parcelní číslo (KN)
34
druh pozemku název
lesní pozemek
způsob způsob výměra využ. ochr. nemov. nemov. BPEJ kód kód kód m2
4
26 7014 3.23.12 3.20.14
47
49 60
ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek
17
ostatní plocha
fe li : / / / D: / Škola/ 10. sem est r / dipo l m ka/ CD/ 6) Návr h/ Návr h/ Výst upní nár ok LV 1. ht m
5,14
941
33340,8 1260 4836,7
9,33 1669
5.59.00
6,16 1038
6394,1
8
1681 5.50.01
6,21 1681
10439,0
332
4
26 4852 3.23.12
5,49 4589
25193,6
803
8
3761 5.56.00 5.59.00 99
Celkem:
5,49 6073
cena Kč
2707 5.56.00
5.12.12 67
jed. výměra cena m2 BPEJ
Poznámky zást. právo, vzdálevěcné nost břemeno aj. dle §8 odst.1 a dle §3 m odst.5 zákona
20015
8,57
263
9,33 2221
15571,8 1230
2253,9 20721,9 1202
6,16 1455 8962,8 0,00 85 Neoceněno 127714,6 1056 1/ 2
18. 12. 12
Výst upní nár ok LV 1. ht m
Celkem včetně ceny porostu: Celkem dle soupisu nároků (upravený 11730 stav) Úbytek (-), přírůstek (+) v % 70,63 Součet výměr podle druhů pozemků v m2: lesní 11866 pozemek ostatní 8149 plocha
127714,6 81578,6 1408 56,55 25,00
Pozemky v obvodu pozemkových úprav - neřešené dle § 2 zákona Nebyly nalezeny žádné pozemky Pozemky mimo obvod pozemkových úprav Nebyly nalezeny žádné pozemky Legenda způsobu ochrany: 26 - pozemek určený k plnění funkcí lesa, Legenda typů právních vztahů: 57 - Právo hospodaření s majetkem státu, 30 - Vlastnické právo,
fe li : / / / D: / Škola/ 10. sem est r / dipo l m ka/ CD/ 6) Návr h/ Návr h/ Výst upní nár ok LV 1. ht m
2/ 2
18. 12. 12
Bia l nce kult ur LV 1. ht m
Bilance druhu pozemku před a po PÚ ---------------------------------------------------------------------KÚ 744387 - Rychnovek
vytvořeno dne: 18.12.2012
Seznam dotčetných LV: 1 Druh Výměra před Výměra po Rozdíl Rozdíl % pozemku PÚ PÚ Nedefinováno 0.00 0.00 0.00 0,00 orná půda 2193.00 0.00 -2193.00 -100.00 chmelnice 0.00 0.00 0.00 0,00 vinice 0.00 0.00 0.00 0,00 zahrada 0.00 0.00 0.00 0,00 ovocný sad 0.00 0.00 0.00 0,00 trvalý travní porost 123.00 0.00 -123.00 -100.00 lesní pozemek 0.00 11866.00 11866.00 100,00 vodní plocha 1415.00 0.00 -1415.00 -100.00 zastavěná plocha a nádvoří 0.00 0.00 0.00 0,00 ostatní plocha 7999.00 8149.00 150.00 1,88 Celkem 11730.00 20015.00
fe li : / / / D: / Škola/ 10. sem est r / dipo l m ka/ CD/ 6) Návr h/ Návr h/ Bia l nce kult ur LV 1. ht m
1/ 1