Environmentální a kulturní aspekty konopí vztah člověka a rostliny

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Environmentální a kulturní aspekty konopí – vztah člověka a rostliny

Autor: Jakub Kutálek Vedoucí práce: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D. Brno 2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou nebo bakalářskou práci na téma „Environmentální a kulturní aspekty konopí – vztah člověka a rostliny“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne………..……………..

Podpis ………..…….………….…………

Poděkování Rád bych poděkoval především mé vedoucí práce Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za vstřícné jednání a za ochotu umožnit subjektivní pojetí této práce. Dále děkuji mým rodičům za studijní klid a všem dalším lidem a rostlinám, kteří mi pomáhali nebo mě inspirovali.

Anotace

Tato práce je koncipována jako literární rešerše a jejím hlavním cílem je poskytnout ucelený soubor informací týkajících se významu konopí pro člověka. V tomto kontextu je popisován jeho environmentální potenciál v případě plného začlenění do hospodářství a kulturní vlivy této rostliny v rámci vývoje naší civilizace. Práce se dále zabývá příčinami současné environmentální krize a reaguje na ně nástinem ekologické a spirituální identity člověka skrze hledání vazeb mezi jednotlivcem a jeho životním prostředím.

Klíčová slova: Konopí, obnovitelný zdroj, environmentální krize, nové paradigma, kultura, vědomí, rostlina, spiritualita

Annotation

This work is composed as the exploration of literature resources; its main aim is to provide a coherent set of information about the importance of Cannabis for man. In this context, the work describes its environmental potential in case that it is fully integrated into economy and the cultural impacts of this plant during the development of our civilisation. The work also deals with the causes of the current environmental crisis and responds to them by outlining environmental and spiritual identity of man through a search of bonds between individuals and their environment.

Keywords: Cannabis, renewable source, environmental crisis, new paradigm, culture, consciousness, plant, spirituality.

Obsah

1

Úvod ................................................................................................................................... 7

2

Člověk o konopí ................................................................................................................. 9

3

4

5

6

2.1

Charakteristika rostliny ................................................................................................ 9

2.2

Konopné mýty............................................................................................................ 11

2.3

Symbol křivdy............................................................................................................ 13

Hospodářské využití konopí ............................................................................................. 15 3.1

Role v trvale udržitelném rozvoji .............................................................................. 15

3.2

Ideální ekologická plodina ......................................................................................... 16

3.3

Potenciál průmyslového využití ................................................................................. 18

3.4

Situace v České Republice ......................................................................................... 19

Konopí a společnost ......................................................................................................... 21 4.1

Vliv na lidský organismus a vědomí .......................................................................... 21

4.2

Kulturní aspekty ......................................................................................................... 25

Povaha enviromentální krize ............................................................................................ 28 5.1

Kulturní dno ............................................................................................................... 28

5.2

Problém objektivity poznání ...................................................................................... 32

Rostlinné paradigma ......................................................................................................... 36 6.1

Návrat Bohyně ........................................................................................................... 37

6.2

Jedovatost rostlin ....................................................................................................... 40

6.3

Integrální pohled ........................................................................................................ 43

7

Závěr ................................................................................................................................. 48

8

Použité zdroje ................................................................................................................... 52 8.1

Knižní zdroje.............................................................................................................. 52

8.2

Internetové zdroje ...................................................................................................... 53

1 ÚVOD Život je koloběh energie a příroda je pro nás jejím nejcennějším zdrojem. My ji využíváme k seberealizaci, k uskutečnění našich snů, tím ji vracíme do systému a znovu ji pak cyklicky využíváme. Často ale slepě opomíjíme fakt, že svým způsobem využití měníme její kvalitu a celkový charakter. Naše kultura a společnost, ve které žijeme, je pak nejen odrazem této kvality, ale stala se postupně také hybnou silou bludného kruhu, jehož trvání se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Myšlenka udržitelného rozvoje je bezesporu velice pozitivní a konstruktivní ideou reagující na environmentální problémy vynořující se během několika posledních desetiletí naší historie. Tento koncept lze považovat sice za krok správným směrem, avšak nelze se bránit obavám, že je jen posledním výkřikem před tvrdým dopadem a probuzením se ze snu. Způsob, jakým je tato idea aplikována, se mnohdy jeví jako pouhé záplatování sto let starých kalhot. Tyto kalhoty jsou metaforou pro celý náš hiearchický socio-ekonomický systém, který je od základu postaven na naprosto nepřirozených hodnotách a motivacích. Jeho kultura se snaží křečovitě ze všech sil zachránit, avšak sama sobě nepřipouští žádné pochybení ani kritiku, vždyť na každý problém existuje politické, institucionální nebo legislativní řešení v podobě sofistikovaných metod využívajících lidské bytosti jako mechanické stroje poháněné „racionálním očekáváním“. Dokáže ale tento systém vyléčit nemocnou společnost, jež sama o sobě tvoří základ těchto institucí? Konopí je obrovský fenomén a zároveň symbol rozpolcení lidského pohledu na svět, protože již pouhá zmínka o něm může z jedné strany evokovat nepříjemné důsledky užívání drog, ale z druhé strany se nelze bránit faktu, že se jedná o nejstarší známou pěstovanou rostlinu se silnou kulturní tradicí a hlavně s obrovským potenciálem využití pro člověka – jako by byla pro něj přímo stvořena. Také její neobyčejné léčivé vlastnosti a psychotropní účinky jí zaručily velice specifické postavení v historii lidské civilizace. Zdrojem diskuse ohledně konopné problematiky je rozporuplná skutečnost, že vývoj člověka byl od pradávna hojně doprovázen různými přírodními substancemi, jež proměňují lidské vnímání reality a působí tak přímo na tvůrčí potenciál kultury, ačkoli v dnešní moderní společnosti je takový zásah do vlastního vědomí označován za něco neetického, nežádoucího a nebezpečného. Samotná změna vnímání je poměrně složitý relativní pojem, jelikož málokterý člověk si uvědomuje, že vše se automaticky mění každým okamžikem a ve stavu 7

rozšířeného vědomí je pouze možné tuto skutečnost zachytit a čerpat z ní poznání. V této práci tedy vyvstává soubor filozofických úvah a způsobů pohledu na význam života jako takového. Svým obsahem by se dala zařadit do oboru hlubinné ekologie – jejím cílem je uvést inspirativní informace či přímo podnítit pozitivní změnu vnímání symbolickým načrtnutím myšlenkového prostoru mezi člověkem a rostlinou.

„Kdybychom mohli uvidět zázrak jediné květiny jasnýma očima, změnilo by nám to celý život.“ Buddha

8

2 ČLOVĚK O KONOPÍ „Mezi rostlinami táhnoucími se za lidskými sídlišti jsme nalezli své nejbližší přátele. Pozorujeme jejich tanec a tančíme s nimi. Společně jsme se změnili. To je přesně to, co se stane, když rostliny tančí s lidmi.“ Dale Pendell

2.1 Charakteristika rostliny Botanicky je konopí členem nejvyspělejší rostlinné rodiny na světě. Je to dvoudomá, dřevitá, krytosemenná, jednoletá bylina původem z podhůří Himaláje, která využívá velmi efektivně sluneční záření. Může být pěstována téměř ve všech klimatických podmínkách a je bezesporu nejefektivnějším obnovitelným přírodním zdrojem. Obsahuje nejodolnější a nejtrvanlivější přírodní vlákno

a

zároveň

jeho

květy

byly

jedním

z nejpoužívanějších léčiv pro dvě třetiny světové populace po dobu nejméně 3000 let. Jako psychoaktivní látka bylo rituálně užíváno různými kulturami pro navození posvátných zkušeností, z nichž povstala celá

Obr. 1: Schéma rostliny

řada nábožensky orientovaných legend, mýtů a symbolů. Dnes je konopí nejrozšířenější ilegální drogou, oblíbenou zejména díky svým lehce psychedelickým účinkům. 1 2 Systematicky patří do řádu kopřivotvaré, čeledi konopovité. Do této čeledi se řadí kromě konopí také nám dobře známý chmel. Tato botanická příbuznost však nemá valný význam, protože pryskyřičná látka produkovaná chmelem neobsahuje cannabinoidy, fyziologicky aktivní látky s psychotropními účinky, byť v celkovém vlivu obou rostlin na kulturní chování člověka by se daly najít analogie.

1

HERER, Jack. Spiknutí proti konopí aneb "Císař nemá šaty!": Nezkreslený výklad o cannabis - konopí, konopné prohibici a o tom, jak může marihuana zachránit svět. 1.čes.vyd. Bystřice pod Hostýnem: Cannabis sativa, 1994, 141 s. 2

SHULTES, Richard Evans a Albert HOFMANN. Rostliny bohů: jejich posvátná, léčebná a halucinogenní moc. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1996, 192 s. ISBN 80-7207-007-x. Obr. 1: http://www.kannabis.wz.cz/okon.htm

9

Konopí se pěstuje v případě hospodářského užití zejména ze semen, během jediné sezóny se završí vývoj generace, která veškerou naději a odkaz pro budoucnost vloží do semen. Růst rostliny je řízen prostředím, výška dosahuje až 5 metrů. V případě pěstování na marihuanu se často využívá řízkování a uchovávání matečních rostlin. Základním druhem je Cannabis sativa. Původ slova Cannabis je v místním starověkém označení pro konopí, „canna“ znamená v latině rákos nebo třtina. „Sativa“ znamená setá, ve významu „kulturní“, „pěstovaná“. V angličtině se používá název hemp. 3 Příbuznými druhy jsou pak Cannabis indica (konopí indické), které se odlišuje nižším vzrůstem a hustějším větvením, a Cannabis ruderalis (konopí rumištní), což je planě rostoucí odrůda vyskytující se zejména v oblasti Střední Asie. 4 Pojmem technické konopí se rozumí geneticky upravené odrůdy s méně než 0,3 % omamných látek (THC), které vyhovují předpisům Evropské unie pro pěstování konopí jako zemědělské plodiny. 5 Vzájemné vlivy pěstování konopí na olej, vlákno či na obsah

omamných

látek,

doplněné

s

neustálým

křížením, způsobují obrovskou variabilitu genofondu. Především kuřáci marihuany se zasadili o vyšlechtění této rostliny do dokonalosti s obrovskou rozmanitostí odrůd.

Obr. 2: Konopná zahrada

Marihuana (marijuana) byl původně název pouze pro usušená květenství americké odrůdy, později pro usušenou hmotu rostliny včetně listů, určenou hlavně ke kouření. Je to také nejčastější označení pro konopnou drogu. Dále se často používají pojmy pro různé typy konopných drog, jako je například hašiš (hindsky charas), což je čistá lisovaná pryskyřice, nebo také ganja označující zpracované vrcholky samičí rostliny, tzv. palice. 3 Hlavní psychoaktivní a zároveň léčivou složkou konopí je tetrahydrokannabinol (THC), ten oxiduje na kannabinol (CBN), který částečně zmírňuje účinky THC, ale sám o sobě je silným alopatickým lékem. Kromě těchto látek je v konopné pryskyřici obsaženo nejméně 60 dalších organických chemikálií – cannabinoidů, jež také určitým způsobem ovlivňují lidský organismus. V čerstvém materiálu je skoro všechen THC přítomen ve formě kyseliny 3

DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. Vyd. 2. Praha: Maťa, 2004, 135 s. ISBN 80-7287-082-3.

4

PENDELL, Dale. Pharmako/Poeia, čili, Jedovarnictví, aneb, Moc rostlin, jedy a bylinkářství. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1998, 364 s. ISBN 80-7207-212-9. 5

Konopa [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: www.konopa.cz

Obr. 2: http://konopijelek.cz/?stranka=vladni-podvod

10

tetrahydrokannabinolové, která sama o sobě není psychoaktivní – musí být dekarboxylována sušením či zahříváním. Základní forma THC rozpustitelná v tucích může být extrahována a koncentrována například do hašišového oleje pomocí řady rozpouštědel. 6

2.2 Konopné mýty „Dřív než se lotos stane lotosem, musí se prodrat bahnem. To bahno je náš svět.“ Osho

Konopí doprovází člověka nejméně 10 000 let, již od samotných počátků zemědělství. Nejstarším známým tkaným vláknem bylo zřejmě konopné a začátek jeho výroby se datuje zhruba na dobu 8000 – 7000 před n.l. Nejméně od 27. století před n.l. bylo konopí začleněno do téměř všech kultur Středního východu, Malé Asie, Indie, Číny, Japonska, Evropy i Afriky pro své univerzální využití a meditativní účinky. Světová literatura se shoduje ve faktu, že minimálně od roku 1000 před n.l. až do r. 1883 bylo konopí nejpoužívanější zemědělskou plodinou a nejdůležitějším

průmyslem na

Obr. 3: Konopí v Egyptě

světě. Stalo se základní surovinou pro výrobu širokého sortimentu různých produktů, od provazů, látek, papíru, oleje, přes kadidla a léčiva až po zdroje výživy lidí i zvířat. Legend a mýtů o původu konopí a jeho vztahu s člověkem je možné nalézt nepřeberné množství. Podle indické tradice věnovali bohové konopí člověku proto, aby mohl poznat rozkoš, odvahu a zvýšil své sexuální touhy. Z nebes se prý snesl démon Anrita a tam, kde jeho kapky dopadly, konopí vyrostlo. V jiném příběhu představovalo konopí božský nektar, který byl zasvěcen Šivovi. Účinky konopí jsou od těch dob spojovány s elixírem, který člověku zaručí vše, co potřebuje – počínaje dobrým zdravím a zjevením bohů konče. Také Číňanům byly známy psychoaktivní účinky této rostliny, která umožňovala „vidění démonů“ a rozmlouvání s duchy. Řekové a Římané jej jako omamný prostředek příliš nevyužívali, ale o jeho účincích věděli. 7

6

CONRAD, Chris. Konopí pro zdraví: fakta o léčivých účincích marihuany. Praha: Pragma, 2001, 210 s.

ISBN 80-7205-834-7. Obr. 3: http://www.urban-shop.cz/historie-konopi/t-140/ 7

SHULTES, Richard Evans a Albert HOFMANN. Rostliny bohů: jejich posvátná, léčebná a halucinogenní moc. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1996, 192 s. ISBN 80-7207-007-x.

11

Důležitou roli sehrálo také v mnoha klíčových událostech moderních dějin. Byl to konopný papír, na kterém bylo šířeno slovo Bible. Byly to plachty a provazy z konopí, které vybavily lodě námořníků směřujících vstříc zámořským objevům. V časech potřeby vymezení Nového světa to byl opět konopný papír, na němž byly sepsány články Ústavy Spojených států amerických a Deklarace nezávislosti.

8

V roce

1619 byly v Americe zavedeny první konopné zákony nařizující farmáři povinně pěstovat indické konopí. V Anglii bylo udělováno ceněné britské občanství těm cizincům, kteří jej pěstovali. Ve velké části Ameriky bylo legálním platidlem až do počátku 19. století a

Obr. 4: Konopí v počátcích novověku

lidem dokonce hrozilo vězení, pokud jej pěstovat odmítali. Také George Washington a Thomas Jefferson pěstovali konopí na svých plantážích a Benjamin Franklin založil jednu z prvních konopných papíren, čímž přispěl k možnosti svobodného tisku nezávislého na papíru z Anglie. Také ve velkých válkách se bojovalo o strategický přístup ke konopí. Ruské konopí se stalo jedním z hlavních důvodů Napoleonova tažení r. 1812, v té době se jednalo o největší světové zásoby konopí, které nebylo možné ničím jiným nahradit. Jeho zastáncem byl například i Henry Ford, který zkonstruoval celorostlinné auto na konopný pohon a prosazoval přechod od fosilních paliv k energii biomasy. 9 Význam konopí se výrazně proměnil počátkem 30. let propagandou státního komisaře pro narkotika H. J. Anslingera, které vyvolaly vlnu veřejné hysterie. Ten jednal zřejmě z popudu amerických chemických a petrochemických podniků, jejichž zájmem bylo vytlačit konopí z trhu. Konopí bylo v té době hojně označováno jako „plevel smrti“ či „zabiják mládeže“ a zavedl se pro něj termín „marihuana“ s jasným úmyslem spojit tuto rostlinu s nedůvěryhodnou barevnou sociální spodinou, což se stalo základem mýtu o konopí coby škodlivé substance. 10

8

ROBINSON, Rowan. Velká kniha o konopí. Vyd. 3. Praha: Volvox Globator, 2004, 281 s. ISBN 80-7207-532-2.

9


MCKENNA, Terence K. Pokrm bohů: hledání původního stromu poznání : radikální historie rostlin, drog a lidského vývoje. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1999, 396 s. ISBN 80-86013-85-5. Obr. 4: http://www.rexresearch.com/subjindx.htm

12

I poté, co bylo konopí postaveno mimo zákon, byla tato rostlina využívána v časech 2. světové války k válečným účelům. Pod heslem „konopím k vítězství“ se rozdávala konopná semena všem americkým farmářům. V 60. letech 20. století vpadlo na světovou scénu hnutí květinových dětí inspirovaných ideály míru a lásky, jež se postavilo proti panujícímu „materialistickému světonázoru vládnoucí vrstvy“. Toto hnutí bylo zcela spontánní, nemělo vůdce, pevnou ideologii ani strategii změn, avšak jedním z jeho hlavních symbolů byl zvláštní vztah s konopím, zejména díky jeho psychotropním účinkům. Kouření marihuany se stalo symbolem masového rituálu, jehož hlavní ideou byla oslava života a úcta k Zemi. Během několika posledních desetiletí byla investována obrovská suma peněz jak do represe

Obr. 5: Luis Armstrong s jointem

konopí, tak do jeho výzkumu, a i přes veškeré možné důkazy o jeho nadějném potenciálu tato rostlina stále nenachází legitimní postavení v lidském světě, a to zejména z politických a morálních důvodů. 11 „Jako malý jsem hulil často, o to šlo.“

Barack Obama

2.3 Symbol křivdy „Tráva je rostlina, ukáže ti pravdu. Jak by ti, kteří se nazývají vládou, mohli něco takového zakázat?“ Bob Marley

Jedno z prvních obvinění proti marihuaně ve Spojených státech, které bylo použito i jako odůvodnění k tomu, proč by měla být zakázána, znělo, že neexistuje žádná jiná droga, „která by způsobovala tak příjemné pocity, jako má člověk po konopí". Stejným přístupem byla v devatenáctém století vnímána masturbace. Samo potěšení je už považováno za znamení nežádoucího pokušení. První tři body tohoto seznamu nežádoucích účinků marihuany byly kdysi uváděny i jako následky masturbace:

11



marihuana navozuje hojné příjemné pocity



způsobuje porušování sexuální morálky



způsobuje duševní choroby


Obr. 5: http://cannabisni.com/world-wide-cannabis-news/1528-forest-whitaker-to-expose-louis-armstrongs-marijuana-usein-next-movie

13



svého uživatele může dovést až k vraždě



může přimět svého uživatele ke skoku z vysoké budovy



navádí lidi k poslouchání jazzu a nutí je při tanci kroutit boky



vede k užívání nebezpečnějších drog, jako je heroin

Ze všech těchto obvinění by obstálo jen to první. V roce 1970 už se zdálo, že marihuana by mohla být legalizována. Drogová komise vlády prezidenta Nixona tehdy ve své konečné zprávě doporučila dekriminalizaci. S tímto stanoviskem souhlasil i Jimmy Carter a prohlásil před kongresem, že „tresty za držení drogy by neměly být pro jedince více zničující, než je droga sama". Následoval ale protiúder v plné síle propagandy. Kongres uspořádal rozpravy, na které byli přizváni pouze ti, kteří svědčili proti marihuaně, a senátor James Eastland prohlásil, že národ prochází marihuanovou epidemií. Jednou z vedoucích osobností tohoto protiúderu prohibicionistů byl Gabriel Nahas, bývalý zaměstnanec OSS a CIA. Ten byl členem propagandistické skupiny, která pracovala na krytí válečných zločinů Kurta Waldheima, který byl za druhé světové války nacistickým důstojníkem. Když Waldheim uspěl v získání postu generálního tajemníka OSN, jmenoval Nahase do komise pro kontrolu narkotik a učinil ho zodpovědným za všechny grantové peníze věnované na výzkum konopí. Bylo to kontroverzní rozhodnutí, a to nejen proto, že Nahas měl pro tento post bídnou profesionální kvalifikaci, ale i proto, že byl už jednou svými kolegy usvědčen z předložení falešné zprávy o marihuanou zaviněném úmrtí v Belgii. Koncem 70. let se začaly objevovat nové zprávy, které dokazovaly, že marihuana je nakonec skutečně nebezpečná, že to není žádná měkká droga. 

poškozuje chromozomy



poškozuje imunitní systém



způsobuje poškození mozku



způsobuje u mužů snižování hladiny testosteronu



způsobuje „amotivační syndrom"



poškozuje plíce

Obr. 6: Pekelný kouř

Všechna tvrzení věda vyvrátila. Funkci plic ohrožuje samozřejmě kouření. Největší výzvu v Nahasově zprávě představuje idea, že subjektivní účinky marihuany ohrožují úspěšnou civilizaci, zatímco legální drogy typu alkohol, tabák a káva tuto civilizaci neohrožují.12

12

PENDELL, Dale. Pharmako/Poeia, čili, Jedovarnictví, aneb, Moc rostlin, jedy a bylinkářství. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1998, 364 s. ISBN 80-7207-212-9. Obr. 6: http://www.altdaily.com/features/entertainment/lifestyle-entertainment-features/a-short-history-of-the-prohibition-of-

14

3 HOSPODÁŘSKÉ VYUŽITÍ KONOPÍ „Konopí je prvním předpokladem k bohatství a bezpečí země.“ Thomas Jefferson

3.1 Role v trvale udržitelném rozvoji „Léky mají často vedlejší účinky, někdy jsou fyzicky nepříjemné. Konopí má také nežádoucí účinky, ale nejsou fyzické – jsou politické.“ The Economist March 28th 1992

V případě

civilizačního

posunu

k trvale

udržitelnému,

environmentálnímu způsobu života a upuštění od deforestace, používání fosilních paliv a jejich derivátů, jako jsou uhlí, ropa, zemní plyn, syntetická paliva a petrochemie, by bylo konopí jedinou známou alternativou pro stávající základnu neobnovitelných zdrojů. Po přechodu na nové paradigma by se

Obr. 7: Symbol prosperity

tato rostlina mohla stát ideálním spojencem lidstva při tvorbě nového socio-ekonomického systému, jež by nebyl postaven na globálních výrobních a distribučních strukturách. V podmínkách volného trhu, který by byl tvořen ekologicky motivovanými subjekty a plně informovanými spotřebiteli, by se konopné produkty těšily značné oblibě. Marihuana jako legitimní produkt by rovněž přispěla k řešení mnoha ekonomických problémů, stejně tak jako k řešení problémů spojených s psychickou nerovnováhou velké části společnosti. 13 V současnosti

je

pěstování,

zpracování

a průmyslové využívání konopí v regionálním měřítku především věcí strategie, založené na kooperaci jednotlivých aktérů a komunikaci s koncovými

spotřebiteli.

Konopí

totiž

není

plodina využitelná v podmínkách kapitalistického Obr. 8: Technické konopí před sklizní marijuana.html Obr. 7: http://www.futurity.org/wp-content/uploads/2012/02/oil_money_1.jpg 13

HERER, Jack. Spiknutí proti konopí aneb "Císař nemá šaty!": Nezkreslený výklad o cannabis - konopí, konopné prohibici a o tom, jak může marihuana zachránit svět. 1.čes.vyd. Bystřice pod Hostýnem: Cannabis sativa, 1994, 141 s. Obr. 8: http://www.cannasutra.cz/cz-sekce-jak_nakupovat.html

15

tržního prostředí a její plné využití je v prostředí centralizovaného systému stále velmi problematické a komplikované. Je zatím spíše jen zelenou alternativou, kterou je potřeba nejdříve zviditelnit, a zplnohodnotnit tak její význam v očích veřejnosti. Fungování trhu je v naší době podmíněno politickou a finančnickou dimenzí a stejně tak je trh podřízen převládajícím materialistickým hodnotám, proto je pro konopí velmi těžké sjednat legitimní postavení. Většina petrochemických, farmaceutických, tabákových a alkoholových společností je složitým způsobem provázána se systémem bank a pojišťoven. Stejně tak politika a moc je podřízena zájmům tohoto energetického systému obrovských korporací. Je tedy silně nepravděpodobné, že by se situace kolem tématu obnovitelných zdrojů měla změnit centralizovaným rozhodnutím. Klíčová rozhodnutí se odehrávají spíše na poli jednotlivců a komunit, které mají možnost jít svým vlastním směrem a postupně tvořit alternativní energetickou síť. Nezávislá, polnozemědělská komunita konopných farmářů by se postupně mohla stát klíčovou základnou pro produkci zelené energie a obnovitelných surovin. Pro příklad – pěstování této biomasy na pouhých 6 % americké zemědělské půdy by zajistilo veškeré energetické potřeby a ukončilo závislost na fosilních palivech v USA. Pěstování konopí by navíc navrátilo přírodní bohatství do rukou farmářů a vytvořilo by obrovské množství pracovních míst. 14 15

3.2 Ideální ekologická plodina „Proč spotřebovávat pralesy, které rostly celá staletí, a těžit doly, jejichž bohatství se tvořilo celé věky, když nám stačí rostliny a minerální produkty z každoroční sklizně?” Henry Ford

Udržitelné ekologické zemědělství vyžaduje obnovení tradičního vztahu k půdě, s níž dříve farmáři zacházeli opatrně a s péčí, aby ji zachovali pro další generace. Konopí je pro účel mnohaplodinového pěstování ideální volbou. Roste téměř ve všech klimatických pásmech, je přizpůsobivé, biologicky snadno rozložitelné, vyžaduje poměrně malé množství hnojiv, obejde se úplně bez pesticidů, je odolné vůči škůdcům a navíc má schopnost absorbovat těžké kovy z půdy. Její hluboké kořeny kypří, posilují půdu a zabraňují erozím. Po sklizni je pole

14


Zelená pumpa: Konopí: slavná minulost a trvale udržitelná budoucnost [online]. 2007 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.zelenapumpa.cz/index.php?dok=02240000000002,det

16

díky stínění v podstatě bez plevele a připraveno na další setbu. Konopí by ve svém užitku mohlo nahradit také například bavlnu, která spotřebovává 26 % celosvětově používaných pesticidů, vyčerpává půdu, a proto je pěstována zejména v rozvojových zemích, které se tímto způsobem snaží splatit dluhy. 16 Tato rostlina je bezpochybně nejuniverzálnější a nejhodnotnější přírodní surovinou a zároveň je v globálním měřítku díky obrovskému nárůstu biomasy nejefektivnější energetickou plodinou na světě. Každoroční pěstování v masovém měřítku by znamenalo pro životní prostředí velkou úlevu, jelikož by nebylo třeba v takové míře kácet lesy, došlo by ke snížení zdrojů znečištění a snížení spotřeby fosilních paliv. Oxid uhličitý je rostlinami vdechován, při spalování biomasy se vrací zpět do ovzduší, což vytváří smysluplný cyklus z hlediska udržování rovnováhy životního prostředí. 17 18 Biomasu lze zpracovat na širokou škálu kapalných, pevných a plynných paliv, která mohou být přeměněna na elektrickou energii. Přechod na energii biomasy by byl i z ekonomického hlediska prospěšný, protože odstraňuje geologický průzkum, vrty, těžbu, zpracování a přepravu fosilních paliv a poskytuje čistěji spalovatelné palivo. Fosilní paliva vypadají cenově výhodnější, jelikož se do jejich ceny

nezahrnují

způsobených

náklady

škod.

na

nápravu

jimi

Skutečné

náklady

jsou

převáděny na plátce daní. 15 Každá část rostliny najde v lidském světě své využití: stonky poskytují velice kvalitní přírodní

Obr. 9: Způsoby využití

vlákno a drobné pazdeří obsahující 77 % buničiny. Konopné semeno obsahuje lidské tkáňové bílkoviny v podobných proporcích, které byly objeveny v krevní plazmě, a proto by se mohlo stát nejúplnějším rostlinným zdrojem bílkovin na Zemi, navíc je ideální potravou pro ptáky a ohrožená ptačí společenstva. Listí a květy jsou vhodné pro medicínské či relaxační užití. Kořeny se v půdě rychle rozkládají, ale také najdou své využití pro člověka. 18 16


17

Zelená pumpa: Konopí: slavná minulost a trvale udržitelná budoucnost [online]. 2007 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.zelenapumpa.cz/index.php?dok=02240000000002,det 18

HERER, Jack. Spiknutí proti konopí aneb "Císař nemá šaty!": Nezkreslený výklad o cannabis - konopí, konopné prohibici a o tom, jak může marihuana zachránit svět. 1.čes.vyd. Bystřice pod Hostýnem: Cannabis sativa, 1994, 141 s. Obr. 9: http://www.pribramsko.eu/dok_zpravodajstvi_images/zasobnik_04/090505_konopa.jpg

17

3.3 Potenciál průmyslového využití V počátcích průmyslového věku bylo konopí postaveno mimo zákon, a proto se nemohlo začlenit do dnes už gigantických průmyslových struktur. Výrobky na dnešním trhu představují jen zlomek potenciálu využitelnosti konopí k výrobě papíru, tkanin, potravin, paliv, kosmetiky a dalších produktů. Většinou je hodnota konopného vlákna a semene vyšší než hodnota elektrické energie získané z rostliny, avšak minimálně vedlejší produkt z kterékoli části výrobního řetězce lze přeměnit na palivo a alespoň tím zmírnit výdaje na elektrickou energii. Technologicky je naprosto reálné postavit dům nebo karoserii automobilu výhradně z konopného materiálu. Už Henry Ford v roce 1941 předvedl svůj automobil „vypěstovaný z půdy“, který byl desetkrát pevnější a odolnější při nárazu a jeho motor byl poháněn biopalivem.

Obr. 10: Konopná izolace

Jako stavební materiál je konopí velice perspektivní, může nahradit strom například ve výrobě lepenky, dřevotřísky, izolací, betonových panelů a dalších stavebních hmot, jelikož vyprodukuje asi 4krát více buničiny. Konopný materiál je velice praktický a má dobré tepelné a zvukové izolační vlastnosti. 19 Polovina kácených stromů je používána k výrobě papíru. Náklady na výrobu konopného papíru jsou sice vyšší, ale vzhledem k následkům deforestace a obrovskému pokroku digitálních technologií by konopný papír mohl najít místo na ekologicky uvědomělém trhu. Je velmi pevný a trvanlivý, vykazuje mnohem kvalitnější vlastnosti než ten běžný, například v případě namočení se po uschnutí vrací do původního stavu. 20 19 Konopné tkanivo je ve srovnání s bavlnou teplejší, jemnější, absorbuje více vody, má mnohem větší tažnou sílu a je mnohem trvanlivější. Oděvy z konopí je možno vyrobit velice precizně a v souladu s módními trendy. 19 Olej z konopného semene je možné využít jak v kuchyni, tak pro Obr. 11: Konopný olej 19



Obr. 10: http://www.zatepleni-fasad.eu/canabest-plus/ Obr. 11: http://www.femina.cz/magazin/wellness/konopny-olej-zazrak-ve-vasi-kuchyni.html

18

výrobu ekologických paliv, snadno rozložitelných plastů, barev a laků či prostředků osobní hygieny a kosmetiky. Protein obsažený v konopných semenech by mohl zajistit nutriční základ pro nová chutná jídla. Vyživování zvířat konopnými proteiny by vedlo k produkci kvalitnějšího masa. Potenciál v oblasti potravinářského průmyslu je tak vysoký, že by mohl zachránit hladovějící část populace nebo alespoň zlepšit jejich zdravotní stav a kvalitu života. 21

3.4 Situace v České Republice V České republice má konopí zapuštěno velice hluboké kořeny. Zejména středoruské odrůdy patří vedle

lnu

k

tradičním

vlákenným

rostlinám

pěstovaným na našem území. Konopářství dosáhlo největšího rozmachu v 18. a v první polovině 19. století. Od počátku 20. století začalo upadat kvůli levnějšímu dovozu bavlny, juty a sisalu a také díky

Obr. 12: Sklizeň konopí v ČR

boomu syntetických materiálů. Rozšířené zůstalo zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, avšak v porovnání s Rakouskem šlo u nás i na Slovensku o poměrně zanedbatelné plochy. Rozvoj konopářství byl od poloviny 90. let řízen především tradičními zpracovateli lnu, kteří využívají podobné technologické postupy. Jednotlivé lnářské subjekty jsou sdruženy ve Lnářském svazu ČR. Pod jeho záštitou se od roku 1999 pravidelně konají Dny lnu a konopí a Sklizňové dny konopí. Po roce 1999 se formovaly nové subjekty zaměřené výhradně na konopí. Vzniklo občanské sdružení Konopa, jež pomocí webových stránek, účastí na ekologických a kulturních událostech a pořádáním odborných i laických vzdělávacích i prodejních akcí šíří informace o benefitech hospodářského využití konopí. Dále zprostředkovává komunikaci jednotlivých subjektů a podporuje tak rozvoj konopářství v ČR. V roce 2005 se velká část podnikatelských subjektů sdružila v nově vzniklém Konopářském svazu České republiky (KSČR). Ten zastupuje zájmy producentů konopí před státními úřady, informuje veřejnost a usiluje také o vznik odbytového družstva a dalších podpůrných struktur. Největším problémem pro

21

HERER, Jack. Spiknutí proti konopí aneb "Císař nemá šaty!": Nezkreslený výklad o cannabis - konopí, konopné prohibici a o tom, jak může marihuana zachránit svět. 1.čes.vyd. Bystřice pod Hostýnem: Cannabis sativa, 1994, 141 s. Obr. 12: http://www.goodpood.estranky.cz/fotoalbum/travka-a-ne-ze-ne_/budhappy/honzik_konopi_sklizen_stupnove_zaci_zarizeni_smu_2.jpg.html

19

českou produkci konopných výrobků byla absence efektivní techniky (tzv. tírny) na oddělení vlákna od dřevité hmoty stonku. Těch byl v ČR do roku 2005 nedostatek, a proto mnoho farmářů od konopářství z ekonomických důvodů upustilo. V roce 2006 došlo k průlomu, když se podnikatelské skupině z Hodonínska povedlo zainvestovat tírnu domácí výroby s kapacitou cca 1000 ha. Osevní plochy se proto vyšplhaly na necelých 1300 ha. Poptávka po konopných materiálech ale stále roste a už dlouhodobě převyšuje nabídku, proto se dá očekávat další nárůst zpracovatelských tíren. Ten je ovšem podmíněn zejména schopností zainteresovaných subjektů získat finance, buď od velkých investorů nebo rozvojových fondů EU. Rok 2007 přinesl úspěchy ve vývoji mobilního dekortikátoru, což je sklizňová technologie vynalezená počátkem 20. století v USA. V současné době lokálně dochází k rozvoji malokapacitních zpracovatelských technologií a spolu s regionálními druhozpracovatelskými provozy tvoří potenciál pro oživení hospodářské aktivity na venkově.22 Na tuzemském konopném trhu jsou oblíbené zejména oděvy a poslední dobou také roste zájem o stavební materiály, zejména izolace. V České republice působí mnoho organizací a společenských klubů zabývajících pěstováním konopí jako zálibou v rámci životního stylu, stejně tak jako aktivní podporou legalizace marihuany ve formě různých akcí, z nichž nejznámější je mezinárodní Million Marihuana March. Na internetu lze nalézt spoustu webů sdružujících tuto komunitu (např. legalizace.cz). Objevuje se také množství filmových dokumentů pojednávajících o významu této rostliny a zejména v souvislosti s jeho léčebnými vlastnostmi vystupuje na veřejnost spousta lidí s vlastními zkušenostmi. Existuje také poměrně hustá síť tzv. growshopů, které uspokojují veškerou možnou poptávku po potřebách domácích pěstitelů konopí. Ta je v České republice obrovská – co se týče kouření marihuany, Češi už dlouhodobě okupují nejvyšší příčky celosvětového žebříčku a kulturní prostředí mladších generací je tomuto faktu očividně přizpůsobeno, zatímco o legislativním přizpůsobení se stále ještě diskutuje.23

22

Konopnyshop.cz: Technické konopí v České republice [online]. http://www.konopnyshop.cz/technicke-konopi-v-ceske-republice.html 23

2012

[cit.

2012-05-20].

Dostupné

z:

Legalizace.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: www.legalizace.cz

20

4 KONOPÍ A SPOLEČNOST „Pokud slova jako život, svoboda a hledání štěstí nezahrnují právo na experimentování s vlastním vědomím, pak Deklarace nezávislosti nestojí ani za konopí, na kterém byla sepsána." Terence McKenna

4.1 Vliv na lidský organismus a vědomí „Člověk je v podstatě takové konopí a konopí je možná vlastně člověk.“

Lidské tělo má vyvinuty speciální receptory na chemické látky, které konopí obsahuje. Je tedy pravděpodobné, že tyto čidla se v lidském nervovém systému vyvinuly díky působení vzájemné symbiózy. Konopí tedy není pouze kulturním dědictvím, ale také fyziologickým. Navíc existují předpoklady, že potřeba intoxikace chemickými

Obr. 13: Palice s pryskyřicí (THC)

látkami je v lidském těle zakódována stejně jako ostatní fyziologické potřeby, jelikož v mozku existuje celá řada dalších receptorů na jiné typy psychoaktivních chemikálií obsažených v různých rostlinách, houbách či kaktusech. 24 25 Nedávné výzkumy prokázaly existenci endogenního cannabinoidního systému, který je tvořen receptory a molekulami cannabinoidů (anandamidy), jež si tělo samo vytváří. Tento systém ještě není detailně prozkoumán, avšak bezesporu má pro člověka stejně klíčový význam, jako například dopaminový a serotininový systém. Užití THC externě v podobě drogy tedy způsobuje aktivaci tohoto systému ve všech oblastech mozku najednou. Obecnými účinky takového zahlcení všech receptorů jsou tedy: euforie, větší citlivost na barvy a zvuky, selhání krátkodobé paměti, zpomalení pohybů a času, intenzivnější vnitřní dialog a zvýšená chuť k jídlu. Typickými fyziologickými účinky jsou: snížení diastolického tlaku, zvýšení pulzu, rozšiřování cév, zarudnutí očí či dehydratace úst a hrdla. 24


MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4. Obr. 13: http://forum.sensiseeds.com/images/thc/thc_cannabis_resin_c2191.html

21

Lze popsat 3 základní skupiny uživatelů marihuany: někteří ji konzumují většinou sami po práci pro relaxaci, další především ve volném čase při společenských událostech a jiní jsou chroničtí kuřáci, kteří se vyznačují obecnými tendencemi k psychickým návykům a závislostem buď na drogách, nebo na nějakém typu chování. Fyzická závislost na THC nevzniká, avšak nadměrné konzumování a následné vysazení této drogy může vést k podrážděnosti, neboť tělo si zvykne na vysokou hladinu THC, a proto přibrzdí svůj vlastní systém produkce cannabinoidů. Největší skupinu uživatelů marihuany tvoří především mladí a dospívající lidé. Někteří si často tímto způsobem chtějí odpočinout od nepříjemných sociálních mantinelů současné doby, avšak při příliš častém kouření ztrácí schopnost se tomuto prostředí adaptovat, a to může vést problémům spojeným s psychickou závislostí a neschopností fungovat v běžném sociálním prostředí. Tyto negativní efekty mohou přerůst až v úzkost, paranoiu či vážnější psychopatologické projevy. Dá se tedy obecně konstatovat, že kouření marihuany může jedinci prospět v rozvoji plnohodnotných aktivit, avšak může zároveň vést k vytvoření psychického odporu vůči činnostem či zákonitostem, které se danému jedinci jeví jako neplnohodnotné, nesmyslné nebo ho přímo ohrožují. 26 Allan Gingsberg na toto tvrzení navazuje názorem, že většina případů úzkosti a paranoie při intoxikaci není přímo způsobena účinkem marihuany, nýbrž je důsledkem represivních aktivit státních institucí (zde je jmenován Úřad pro narkotika ministerstva financí Spojených států) či psychologického nátlaku ideologie doby. Působení marihuany totiž vystavuje člověka větší citlivosti, zejména vůči různým sociálním faktorům, a proto tato úzkost často pochází přímo ze strachu ze společenského odsouzení. Marihuana může také působit jako iniciátor zvláštních optických a sluchových způsobů estetického vnímání. Pomáhá člověku pochopit hlubší úrovně různých typů umění, přičemž tento způsob vnímání může být do určité míry nevratný, v závislosti na hloubce intuitivního prožitku, který po sobě často zanechává stopu v podobě nové inspirace. Dále zdůrazňuje, že tento prostředek změny vnímání je jen možnost, je stejně přirozený jako například intenzivní láska, smrt v rodině či různé neočekávatelné události. Tato metafyzická rostlina, jejíž kouř není o nic ničivější než „Přemýšlení“, poskytuje potenciálně velice hodnotný prostor myšlenkového vědomí, avšak marihuanový rauš se obvykle

26

Www.youtube.com: DROGY A MOZEK: 1 - Konopí, výzva pro vědu [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=neFiPcLOSfA&list=FLbQ4sYz03nLvsQ90DX2Ierw&index=17&feature=plpp_video

22

racionálně smýšlejícímu člověku západního typu jeví jako neužitečný, jelikož se vyznačuje hlubokou myšlenkovou úrovní, která není rozvíjena lineárně, spíše se asociativně rozvětvuje, a tím pádem její ucelená jazyková interpretace je často velice obtížná a téměř neslučitelná s hloubkou introspekce. 27 V podobném duchu o marihuanovém opojení píše Charles Baudelaire: „Kouzelný, zvláštní stav, kdy jsou všechny síly v rovnováze, kdy obrazotvornost je sice zázračně mohutná, ale nevleče za sebou náš smysl pro mravnost, kdy vzácná senzibilita není mučena chorými nervy, které jsou obvyklými rádci zločinu nebo zoufalství. Z této návštěvy může moudrý člověk čerpat jistotu, že lepší život existuje, avšak můžeme ho dosáhnout jedině tréninkem vlastní vůle. Hašiš neodhalí člověku nic jiného než jeho samého.“ Hlavní myšlenkou Baudelairova textu je tedy jakési poselství: „Ať si lidé ze společnosti i neznalci, kteří touží poznat výjimečné požitky, dobře zapamatují, že nenajdou v hašiši nic zázračného, naprosto nic kromě neobvyklé přirozenosti. Člověk neunikne osudným poutům své tělesné a duševní letory: hašiš bude pro jeho obvyklé dojmy a myšlenky zvětšujícím zrcadlem, ale jen zrcadlem.“ 28 Odborníci ve výzkumu vlivu konopí na lidský organismus tvrdí, že užívání konopí může aktivovat

zárodky

psychických

chorob,

jako

je

například

schizofrenie,

ačkoli

při terapeutickém způsobu užití lze také jeho účinky paradoxně využít právě k léčení těchto chorob. 29 Konopí ukazuje věci z poněkud z jiné perspektivy. Tento jemný posun významu stačí na to, aby přerušil začarovaný kruh, takže například něco, co je vnímáno jako obrovské, přestane vypadat nezvladatelně. Člověk tím získá odstup a dojde k uvědomění, že situaci lze řešit. 30

„Když se chce člověk zbavit pocitu nesnesitelného útlaku, může zkusit hašiš.“ Friedrich Nietzsche

27

GINSBERG, Allen. Velký marihuanový švindl. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1996, 120 s. ISBN 80-7198-103-6.

28

BAUDELAIRE, Charles. Báseň o hašiši. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1993, 60 s.

29

Www.youtube.com: DROGY A MOZEK: 1 - Konopí, výzva pro vědu [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=neFiPcLOSfA&list=FLbQ4sYz03nLvsQ90DX2Ierw&index=17&feature=plpp_video 30

PENDELL, Dale. Pharmako/Poeia, čili, Jedovarnictví, aneb, Moc rostlin, jedy a bylinkářství. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1998, 364 s. ISBN 80-7207-212-9.

23

Endocannabioidní systém je pro vědce skvělým vodítkem pro hledání nových léků. Ačkoli pro potřeby současného farmaceutického průmyslu jsou „vedlejší účinky“ konopí problémem, jeví se jeho psychoaktivní efekt úzce jako propojený s jeho léčivým potenciálem. Euforické a relaxační účinky velmi často působí jako účinná psychoterapie a mohou napomáhat ke zmírnění stresu nebo při závislostech na jiných drogách, jako jsou například opiáty nebo alkohol. 31 Konopí je naprosto jedinečným lékem především z hlediska homeopatie, jelikož působí najednou hned proti několika druhům obtíží, jako bolest hlavy, deprese, nevolnost, nespavost, nechutenství apod. Konopné extrakty se ale požívají i na řadu jiných fyziologických problémů, jako jsou např. svalové křeče, srdeční arytmie, bolest zad či neurologický třes. Výjimečné jsou jeho schopnosti snižovat neurologické a svalové potíže s onemocněními typu roztroušené sklerózy. Konopný extrakt je nezastupitelný zejména u poruch hybnosti a dalších potíží, které jsou nervového původu, ale také při léčbě některých druhů rakoviny, neboť THC má antikarcinogenní účinky. Marihuanový kouř také roztahuje plicní vzduchové kanálky, mírné kouření tak může řešit i astmatické problémy. Ideálním řešením i některých dalších plicních problémů může být využití tzv. vaporizéru, ve kterém nedochází ke spalování materiálu. Všeobecně se ale dá říci, že marihuanový kouř nezpůsobuje takové poškození plic jako tabákový kouř, někdy je dokonce prospěšný díky jeho schopnosti rozkládat hlen. Konopí také léčí zelený zákal, revmatismus a v podobě masti je výborné na různé kožní choroby (např. lupénka) či povrchová zranění. Jeho semena jsou pro člověka velmi zdravá a výživná, jsou kombinací proteinů, sacharidů, mastných kyselin, vody a popelovin. Napomáhají dobrému trávení a podporují funkci imunitního systému. Konopí dále lidskému tělu dává antibakteriální a antibiotické sloučeniny a má celkově na lidské tělo velice prospěšný vliv jak z pohledu výživy, tak z pohledu medicíny. Je také důležité konstatovat, že nebyl nikdy zaznamenán případ smrti z předávkování konopím, z tohoto hlediska je konopí netoxické a bezpečné. Nezpůsobuje žádné poškození lidského organismu ani fyzickou závislost. 32 33

31

Www.youtube.com: DROGY A MOZEK: 1 - Konopí, výzva pro vědu [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=neFiPcLOSfA&list=FLbQ4sYz03nLvsQ90DX2Ierw&index=17&feature=plpp_video 32


CONRAD, Chris. Konopí pro zdraví: fakta o léčivých účincích marihuany. Praha: Pragma, 2001, 210 s. ISBN 80-7205-834-7.

24

4.2 Kulturní aspekty „Konopí vyžaduje pružnost, ale ne morálku.“ Dale Pendell

Do jaké míry je možné styl a způsob života celé společnosti ovlivnit určitou psychoaktivní rostlinou nebo jinou drogou? Je nesporné, že alkohol ovlivnil vývoj společenských forem feudální Evropy stejně tak, jako konopné drogy ovlivnily vývoj východních civilizací, zejména Číny, Indie a muslimského světa. Jakým způsobem se západní a východní kultura odlišují je poměrně zřejmé, nabízí se zde metafora odvěkého sporu rozumu a srdce. Západ přijal jako obecně závazný model hodnot mužský princip rozumu a soutěživosti, zatímco východní kultura je postavena na ženském principu intuice a partnerství. Konopí se vyskytuje v obou pohlavních formách, avšak je symbolem spíše ženského elementu, protože právě samička je zdrojem pryskyřičných květů s intoxikačními účinky, zatímco samec produkuje pyl a zastává spíše rozmnožovací úlohu. Je zřejmé, že negativní důsledky užívání konopí jsou z hlediska společenského dopadu v porovnání s alkoholem zanedbatelné. Přitom právě alkohol sehrál jednu z nejvýznamnějších rolí v utváření evropské kultury, přičemž často jeho užívání šlo ruku v ruce se zotročováním. Psychopatologické

projevy

alkoholu

jsou

tolerovány

a upřednostňovány konkurenčně zaměřenou společností, jelikož jeho uživatelé mají sklony k agresi, často trpí infantilní emoční regresí či zúženým, povrchním vědomím, a tím ztrácí i sebeúctu a schopnost reagovat na sociální podněty. Vedle užívání konopí je tedy syndrom alkoholismu nesrovnatelně důležitějším globálním problémem, který symbolizuje nerovnováhu mezi jednotlivcem a společností, ženou a mužem. 34

Obr. 14: Marihuana vs alkohol

Dale Pendell vztah konopí a alkoholu zachycuje metaforickým tvrzením, že „hašišáci a opilci se k sobě mají jako kočky a psi. Kočka, chladná a soustředěná, s pozorností ježící se stejně jako její kožich, pozoruje psa, který skáče sem a tam, vrtí ocasem v naprostém odevzdání se, a kterému visí z huby jazyk za doprovodu idiotského slinění. A vidí to poňafávající 34

MCKENNA, Terence K. Pokrm bohů: hledání původního stromu poznání : radikální historie rostlin, drog a lidského vývoje. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1999, 396 s. ISBN 80-86013-85-5. Obr. 14: http://www.theweedblog.com/wp-content/uploads//Alcohol-and-Weed2.jpg

25

a poštěkávající stvoření jako nějaké velikánské nemehlo.“ 35 Podle McKenny je konopí vážnou hrozbou dominantně orientované společnosti, jelikož jeho konzumenti se od ní dost často distancují a neakceptují její hodnoty. Jemné psychedelické účinky marihuany předurčují pravidelného konzumenta k alternativnímu životnímu stylu a dostávají ho do intuitivního kontaktu s méně průbojnými vzorci chování. Právě díky těmto vlastnostem bylo konopí v minulosti démonizováno, neboť jeho šíření nenásilně podkopává kapitalistické hodnoty a tím i strukturu socio-ekonomického systému. Legalizace konopí je tedy komplexním problémem, neboť zahrnuje i legitimizaci společenského faktoru, jenž by mohl oslabit dominantní postavení světové moci. V šedesátých letech vzbudilo partnersky orientované hnutí hippies obrovský strach v očích tehdejšího establishmentu, proto bylo do represe konopí investováno značné úsilí a velké množství prostředků. Základna porušovatelů zákona tímto způsobem ale stále roste a tvoří významnou subkulturu, jakýsi underground společnosti s velmi nekonvenčním pohledem na svět. U této subkultury je důležité zmínit fakt, že většina příznivců marihuany a psychedelik nemá vůbec nic společného s narkomany a uživateli tvrdých drog, jako je kokain, pervitin či heroin. Účinek halucinogenu je naprosto nesrovnatelný s účinkem kokainu nebo heroinu, stejně tak jako životní styly těchto dvou různých skupin uživatelů drog. McKenna dále alegoricky mluví o konopí v kontextu s lidským jazykem. Podotýká, že v našem jazyku máme spoustu slov, která se vztahují k výrobě provazů a tkaní látek (zápletka příběhu, rozuzlení, šití boudy na někoho). Také tento slovník by mohl intelektuálně reflektovat dávné spojení člověka s touto psychoaktivní rostlinou. 36 Konopí

jako

zdroj

náboženské

inspirace

pravděpodobně v mnohých kulturách nahradilo psilocybinové houby, jež se přestaly v hojném měřítku vyskytovat a také se výrazným způsobem podílely na vývoji lidského vědomí a jazyka. Podle McKenny lidé využívali k jejich konzervaci med a

při

jeho

psychoaktivní

kvašení látky

došlo –

k

objevu

medoviny.

nové

Jelikož

se

Obr. 15: Náboženské zobrazení houby a konopí

35

PENDELL, Dale. Pharmako/Poeia, čili, Jedovarnictví, aneb, Moc rostlin, jedy a bylinkářství. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1998, 364 s. ISBN 80-7207-212-9. 36

MCKENNA, Terence K. Pokrm bohů: hledání původního stromu poznání : radikální historie rostlin, drog a lidského vývoje. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1999, 396 s. ISBN 80-86013-85-5. Obr. 15: http://beinart.org/forum/viewtopic.php?f=4&t=4742

26

i kulturní prostředí měnilo, medovina a alkohol obecně začaly být na západě populární. V Evropě proto konopí jako psychotropní látka nebylo moc rozšířené až do dob Napoleona, kdy navázalo na tradici užívání opia. Figuruje v celé řadě různých legend, mýtů a cestopisů, z nichž nejznámějším je asi cestopis Marka Pola, z kterého se Evropané ve 13. století poprvé o této rostlině dozvěděli. Poté se mluvilo o konopí poměrně sporadicky, většinou ve spojení s čarodějnickými rituály. Až v 19. století se konopná problematika v Evropě dostala do povědomí veřejnosti, zejména díky studentům a skupině francouzských umělců, kterou tvořili mj. Théophile Gautier, Charles Baudelaire, Alexandre Dumas a Honoré de Balzac. Známý je jejich Klub hašišáků, ve kterém se věnovali psychologickému výzkumu účinků hašiše. Krásy a fantasmagorie spojené s kouřením marihuany se staly doménou zejména amerických spisovatelů Beat Generation, jazzových muzikantů, rockerů, později se konopí

stalo

symbolem

zejména

jamajského

náboženského hnutí Rastafari, jehož hlavní ikonou se stal

nejznámější

reggae

muzikant

Bob

Marley.

Rastafariáni a příznivci reggae často nazývají náš Obr. 16: Bob marley: Babylon must fall materialistický systém „Babylonem“ a západního člověka „rat race“ (krysí rasou). Skutečnost, že obliba užívání marihuany a psychedelik v soudobé společnosti stále interkulturně roste, je odrazem jednoho z trvalých aspektů změny paradigmatu. Jedná o jeden z příznačných projevů puzení či touhy po archaickém bourání hranic, obnovení psychologické rovnováhy člověka a tím i celé biosféry, jejíž celistvost je podmíněna také vztahem člověka a rostlinné říše. 37

„Osvoboďte se z mentálního otroctví, jedině my sami můžeme osvobodit svou mysl.“ Bob Marley

37

MCKENNA, Terence K. Pokrm bohů: hledání původního stromu poznání : radikální historie rostlin, drog a lidského vývoje. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1999, 396 s. ISBN 80-86013-85-5. Obr. 16: http://i260.photobucket.com/albums/ii6/immune2pain/marley.jpg

27

5 POVAHA ENVIROMENTÁLNÍ KRIZE "Dnes je podle mého názoru nejdůležitější zabývat se příčinami, proč lidstvo nedělá nic, aby odvrátilo hrozby, o kterých tolik ví, a proč se nechá unášet jakýmsi samopohybem. Nestačí vymýšlet nové stroje, nová opatření, nové instituce. Je potřeba změnit a prohloubit pochopení toho, kdo jsme a co na světě děláme, abychom dospěli k novým způsobům chování, k novému žebříčku hodnot a cílů, které naplní globální opatření, smlouvy a instituce novým duchem a smyslem." Václav Havel

5.1 Kulturní dno „Lidé jsou trapní, jejich povaha je prostě trapná.” Jaroslav Dušek

Podle Capry je současná celosvětová krize nejkomplexnějším problémem, jakému kdy lidstvo čelilo. Její mnoharozměrné účinky postihují snad každý aspekt našeho života – od zdraví, kvality životního prostředí přes sociální vztahy až po hospodářství a politiku. Pokud bychom chtěli nalézt příčinu globálních problémů, měli bychom použít pojem kulturní krize. Takový pohled však vyžaduje mimořádně široký záběr chápání evolučních procesů člověka. Člověk musí rozšířit povědomí o svém kulturním původu minimálně o několik tisíc let do minulosti a přesunout se od pojetí statických společenských struktur k dynamickým modelům změny. Z tohoto hlediska se krize jeví jako aspekt přeměny. Kulturním proměnám různých společností obvykle předchází široká paleta signálů, z nichž mnohé jsou totožné s příznaky současné krize. Zahrnují pocit odcizení, nárůst duševních nemocí, zvýšenou agresivitu a společenský rozklad, stejně jako zvýšený zájem o náboženské kulty a spiritualitu. To vše můžeme během posledního desetiletí pozorovat i v naší společnosti. Všechny civilizace procházejí periodickými procesy vzniku, vzestupu, pádu a rozpadu. Zrod nové civilizace spočívá v přechodu od statického stavu k dynamické činnosti. Může k tomu dojít spontánně vlivem působení nějaké již existující civilizace nebo rozpadem jedné či více civilizací starší generace. Tento model vzájemného působení kultur funguje na principu akce a reakce, kdy akce přicházející z přírodního nebo sociálního prostředí vyvolá tvořivou reakci v různých sociálních skupinách, což celou společnost přiměje vstoupit do civilizačního procesu.

28

Proces rozpadu jedné společnosti je často bolestivý, dokud hlavní proud kultury lpí na fixních ideích a ustrnulých vzorcích chování, přičemž ozdravnou sílu tvoří menšinové tvůrčí skupiny, které jsou často setrvačností sociálních institucí zavrhovány. Tento popis poměrně dobře vystihuje dnešní dobu. Očividně se nacházíme v jakémsi přechodovém období, v němž se společnost polarizuje, a to především co se systému hodnot týče. Vznikají obrovské rozdíly zejména mezi generacemi, které jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné, a dříve nebo později dojde k převážení vah. 38 Mckenna nabádá k hlubšímu uvědomění faktu, že lidská kultura v procesu utváření společnosti hraje jednu z hlavních rolí, neboť v našich hlavách funguje jako společný operační systém, který se stává stále složitějším a zabírá podstatnou část naší „operační paměti“. Běžný člověk západního typu, kompletně oddaný běhu světa, už téměř ztratil důvěru v možnost svobodného sebeutváření, jelikož nemá chvilku klidu pro zaměření pozornosti do místa, jež by nepodléhalo některé z definic našeho kulturního nevědomí. V dnešní době lze už poměrně jasně pozorovat, jakým způsobem je určitý jedinec zhypnotizován silou uměle vytvořeného systému hodnot. Ten je zpravidla přejímán pod tlakem už v útlém dětství způsobem výchovy. Západní kultura proto není náš přítel. Je to hloupá iluze, protože má své statické instituce, které ji ustanovují a chovají člověka jako stádo ovcí. 39

„Člověk, jehož osudem je být magickou bytostí, svou magičnost ztratil. Proměnil se v obyčejný kus masa. Jeho sny už nejsou více sny člověka, ale jsou sny zvířete chovaného na maso. Jsou hloupé, konvenční a malicherné.“ Don Juan (Carlos Castaneda)

Podle Kellera je kulturním heslem naší doby růst a prosperita. Nejvyššími společenskými hodnotami jsou blahobyt a pocit štěstí. K jejich dosažení jsou směřovány veškeré socioekonomické aktivity. Keller o těchto pojmech okázale píše jako o magickém zaklínadle, jehož moc se nám stala samozřejmostí. Toto zaklínadlo je velmi nebezpečné, jelikož málo kdo si uvědomuje, co prosperita obnáší a jaké má důsledky. Stav světa se stále zhoršuje 38

CAPRA, Fritjof. Bod obratu: věda, společnost a nová kultura. Vyd. 1. Praha: DharmaGaia a Maťa, 2002, 514 s. SBN 80-85905-42-6. 39

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-8590543-4.

29

působením lidských zplodin prosperity, což je zjevné jak v oblasti životního prostředí, tak ve společnosti. Je důležité se ptát, proč mechanismy pudu sebezáchovy, které fungují u jednotlivců, nefungují u lidského kolektivu stejně jako u jiných druhů. Skutečná hloubka ekologické krize spočívá v tom, že příroda je ničena společností, která nedokáže evidentní důkazy o sebevražednosti svého počínání pochopit jako signály ke změně svého jednání. Moderní společnost je postavena na principech, které blokují projevy jejího pudu sebezáchovy. Jedná se především o princip ekonomického růstu (tržní systém musí neustále expandovat, nemá-li se zhroutit), princip pasivní demokracie a princip konzumního způsobu života. Tyto principy vznikly v různých historických souvislostech, ale dnes se však prolínají ve svém negativním působení na životní prostředí a navzájem se umocňují. Jedině ekonomický růst může opatřit chybějící finance na záchranu přírody. Příroda až dosud naopak opatřovala zdroje pro záchranu ekonomického růstu, a právě proto vypadá dnes, tak jak vypadá. Ekonomický růst je také předpokladem pro zvýšení životní úrovně chudých zemí v celosvětovém měřítku. Takový paradox, kdy ekologické aktivity jsou financovány maximalizací zhoubného růstu, je odrazem velmi hlubokého problému lidské kultury. Náš budoucí blahobyt je v podstatě dotován z našich současných problémů a je na jejich existenci přímo závislý. 40

„Slib marmelády pro všechny na zítřek má odvrátit pozornost od nerovného rozdělení chleba dnes.“ Richard Douthwaite

Dále Keller kritizuje „Homo consumens“ jako hnací sílu prosperity. I když jsou si lidé přirozeně rovni, mají až nepřirozeně různé potřeby. Konzum je jen zdánlivě záležitostí individuální. Jeho charakter je určen charakterem společnosti, v níž konzument svých statků

Obr. 17: Homo consumens

a služeb užívá. V některých zemích vzniká řada potřeb, které se staly potřebami pouze v důsledku ekonomického růstu, jsou lidem vnucené trhem a soupeřícími firmami. Proto bývá na trhu nejúnosnější ta výrobní aktivita, která uspokojuje potřeby, jež sama budí. Dobrým příkladem je například reklama, která má přesvědčit v podstatě spokojené lidi, že jim vlastně 40

KELLER, Jan. Až na dno blahobytu: [ke společenským kořenům ekologické krize]. 2. vyd. Brno: Hnutí Duha, 1995, 141 s. ISBN 80-902056-0-7. Obr. 17: http://growabrain.typepad.com/growabrain/2008/10/garp.html

30

něco chybí a mohli by být spokojenější. Keller tento kulturní zvyk přirovnává k masovému rituálu, při němž si bezbranní lidé snaží ochránit a vyzdobit svůj ostrůvek štěstí, aby se cítili dost zajištěně a plnohodnotně v rámci světa obrovských korporací a vysokých politických her. Vidina společenského statusu je jakousi hypnózou společnosti, která drží lidi v iluzi, že centralizovaná moc je schopna řešit jejich problémy. Skutečností ale je, že centralizovaná společnost není schopna platit skutečné náklady na svou centralizaci, pokud by se neměla zhroutit. V případě, že je i nadále platit nebude, zhroutí se příroda. „Příroda nedělá chyby. Správný a špatný jsou lidské kategorie. Přírodní proces je právě to, co je, a nic více - není to nesmysl a není to nerozumné. Fakt je ten, že my nerozumíme.” Carl Gustav Jung

Moderní společnost vznikla právě tím, že lidé byli vytrženi za svých přirozených komunitních vztahů a jejich život ztratil bezprostřední kontakt s rytmem přírody. Prosperita a konzum snižují užitnou hodnotu lidské svobody. Lidé žijící v blahobytu ztrácejí důvod naléhat na právo na své vlastní sebeurčení, jelikož se raději drží svého korýtka, aby o něj nepřišli. Svobody nemůže být využito ke změně systému, může se realizovat pouze ve svobodě volby v rámci širokého sortimentu zboží a služeb. Politické soupeření je hlavním nepřítelem demokracie, odporuje totiž vlastnímu smyslu demokratického uspořádání. Pokud by měli vládnout skutečně sami občané, nemohl by být tento systém spravován shora, neexistoval by důvod pro centralizaci moci. Lidská svoboda je tedy pouze relativní, jelikož peníze a byrokracie představují dva umělé prostředky, s jejichž pomocí lze kontrolovat chování davu. Pokud je dav schopen kolektivního koordinovaného chování, je možné, že by sám mohl utvářet směr na základě svobodné vůle a sám se kontroloval? Je možné přestat reagovat na motivační systém cukroví svobody a biče kontroly? Podle Kellera je potřeba hledat alternativy pro dobu, kdy ti, kteří znají pouze jedinou cestu, s nelíčeným údivem zjistí, že už jsou na jejím konci. Udržitelný rozvoj je z jeho pohledu jen nástinem zcela prozaického přežití, jehož nosnost bude moci v praxi odzkoušet již tato generace. Nelze předpokládat, že by decentralizace byla provedena shora. Její uskutečnění je totiž proti bezprostředním zájmům těch, kteří shora mohou provádět téměř cokoli. 41

41

KELLER, Jan. Až na dno blahobytu: [ke společenským kořenům ekologické krize]. 2. vyd. Brno: Hnutí Duha, 1995, 141 s. ISBN 80-902056-0-7.

31

5.2 Problém objektivity poznání „Pravda sama není obsahem žádného přirozeného, nitrosvětského vědění nebo nauky.“ Zdeněk Neubauer

Čím dál častěji se začíná mluvit o současné krizi v souvislosti s krizí vědomí. V čem tedy spočívá naše deformace vnímání, která zapříčinila neschopnost naší kultury ustanovit udržitelný systém hodnot? Komu a čemu vlastně člověk může věřit? Podstatou lidského pohledu na svět je paradigma vědy – Newtonsko-karteziánský model myšlení, který je postaven na závěru, že lidské vědomí je víceméně náhodný produkt hmoty, konkrétně elektrochemických reakcí mozku. Tento model tedy vlastně říká, že jakákoli změna vnímání směrem k hranici, kdy tato racionální logika již nedává smysl, je nereálným a nežádoucím jevem. Svět náboženství je účelnou institucí nabízející jakousi alternativu k racionalitě, avšak samotné jádro spirituality, tedy teze, že vědomí je něco věčného, nadčasoprostorového a nemá původ ve hmotě, je soustavně popíráno. Neexistuje totiž jiná možnost v rámci daného rámce myšlení, ke kterému se lidstvo systémově zavázalo. Skutečnost, že lidská kultura v různých oblastech (např. ve vzdělání) klade důraz na znalost mytologie a filozofie, je tedy v kontextu soustavného popírání jejich jádra dosti paradoxní a poukazuje na jistou zvrácenost lidského smyslu pro poznání. 42 „Vědění“ se ve vědeckém slova smyslu omezuje pouze na malou, v jazyku, číslech a vzorcích vyjádřitelnou oblast z celkové kosmické podívané. Informace jsou nám předávány z jedné mozkové hemisféry do druhé, přičemž při tomto procesu dochází často k chybám či úplnému selhání přenosu. To není způsobeno ničím jiným, než definováním světa pouze v rámci rozumu a racionální logiky, což je příčinou odpovídající deformace vnímání a absence integrovaného vědomí. 43 „Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé.“ Albert Einstein

42

GROF, Stanislav. Kosmická hra: zkoumání hranic lidského vědomí. V čes. jaz. vyd. 1. Praha: Perla, 1998, 233 s. ISBN 80-902156-1-0. 43

ZEMÁNEK, Jiří, Lara MALLIEN a Johannes HEIMRATH. Geomancie a integrální kultura: o novém vztahu k naší domovské planetě : antologie textů z časopisu Hagia Chora. Praha: DharmaGaia, 2008, 415 s. ISBN 978-80-86685-85-4.

32

Neubauer se zabývá právě vztahem mezi vědou a náboženstvím – zamýšlí se nad tím, proč jsou v současnosti tyto směry vnímány převážně jako něco mimoběžného a navzájem si odporujícího, zatímco v dávných dobách tvořily jednu nauku. Je možné v těchto protikladných způsobech myšlení nalézt komplementaritu či dokonce podmíněnost? Věda je pověřena posláním výkladu světa, skrze faktické vykládání na sebe vrstvících se poznatků formuje obraz světa, který nazýváme objektivní realitou. Tradiční náboženství jako vnější forma se obvykle zvrhnou v totalitní ideologii, jelikož původní, archaické pojetí pravdy a skutečnosti je cizí prožitku moderního světa. Náboženství (religio) je v původním slova smyslu kulturou světa, prostorem vzájemných vazeb mezi lidmi a skutečností. Neubauer vyslovuje tezi, že věda je v podstatě novověkou religio, jelikož představa objektivní reality formuje naše pojetí skutečnosti a způsob, jakým pravdu žijeme. Přístup ke skutečnosti se tedy znovu omezil na určitá místa a určité osoby. Laboratoře přijaly poslání svatyní a vědci přijali úlohu kněží, vykladatelů skutečnosti, držitelů a administrátorů pravdy. Vytváření a ověřování schémat, modelů a racionálních konstrukcí udržuje předmětnou skutečnost světa tak, jako dříve umělci vytvářeli obrazy bohů a hrdinů na základě inspirace, intuice, snů a různých zjevení. I vědecký výzkum se tedy dá chápat jako soubor rituálních činností. Vlastním posláním vědeckého výzkumu je údržba světa a očista našeho myšlení, nazírání a představování od všeho subjektivního, co by nebylo s objektivní povahou skutečnosti v souladu. Nový svět povstává v momentu zjevení neočekávatelných událostí, které neodpovídají dřívějším lidským představám (počátek novověku nastal v době renesance). Současná doba je těhotná dalším zjevením. 44

„Mýty se dnes všude po světě těší oprávněné popularitě, neboť již nerozumíme snovým krajinám běžného bdělého stavu.“ 45

44

NEUBAUER, Zdeněk. Přímluvce postmoderny. 1. vyd. Praha: Hrnčířství a nakladatelství, 1994, 82 s. ISBN 80-7111-012-4. 45

ZEMÁNEK, Jiří, Lara MALLIEN a Johannes HEIMRATH. Geomancie a integrální kultura: o novém vztahu k naší

domovské planetě : antologie textů z časopisu Hagia Chora. Praha: DharmaGaia, 2008, 415 s. ISBN 978-80-86685-85-4.

33

Mythos (vyprávění) a logos (racionální vědění) se spolu rozešly na úsvitu evropského myšlení, sváděly spolu souboj a za celou dobu si navzájem neporozuměly. Logos, jenž se svou průkazností jeví pravdivě, se nikdy nemohl vymanit ze svého mýtického substrátu, který se svou přesvědčivostí často blíží k osobní zkušenosti. Jejich transcedence, coby kosmické překročení vlastního založení, je jakýmsi vnitřním smyslem všech kultur a

Obr. 18: Transcedence protikladů

civilizací. Kosmickým posláním člověka je stát se živým řešením jejich iracionálního vztahu, jehož symbolem je známá „kvadratura kruhu“, kde čtverec znázorňuje Zemi a kruh Nebesa, jako v mandalách Východu. Neubauer dále vyslovuje naději – poselstvím eschatologické postmoderní zkušenosti je výzva k přijmutí odpovědnosti za pravdu a skutečnost změnou smýšlení, tedy naučit se chápat bytí jinak než jako „objektivní“, tedy nezávislé na našem svědectví a poznání. 46

„Měli bychom světové perspektivy a obsahy víry ověřovat z hlediska toho, jaké na nás mají účinky.“ Friedrich Nietsche

Capra pohlíží na celou problematiku z pohledu čínské filozofie jinjang, jejíž znak symbolizuje vnitřní jednotu dvou protikladů. Podle této filozofie je celé univerzum strukturované touto dualitou vnímání a také na lidskou evoluci je možné nahlížet jako na neustále se do sebe zalévající extrémy. V životě člověka tyto dvě protikladné síly Obr. 19: Variace jin-jang odpovídají ženskému a mužskému principu. Naše civilizace evidentně „onemocněla“ disharmonií, převážením mužských hodnot (náročnost, agresivita, soutěživost, racionalita a analýza) nad ženskými (zdrženlivost, citlivost, spolupráce, intuice a syntéza). Obraz reality bude vždy jakousi periodickou vibrací mezi těmito dvěma základními principy, nikdy nemůže jeden z nich úplně převládnout, oba se snaží dostat do rovnovážného stavu. Při jangových

46

NEUBAUER, Zdeněk. Přímluvce postmoderny. 1. vyd. Praha: Hrnčířství a nakladatelství, 1994, 82 s.

ISBN 80-7111-012-4. Obr. 18: http://www.margaretstarbird.net/blog.html Obr. 19: http://thumbs.dreamstime.com/thumblarge_402/12430260860l0i6n.jpg

34

cyklech civilizace směřují k maximální různorodosti tím, že se štěpí na různé subkultury, v rámci kterých dochází k dalšímu rozlišení, tedy oddělení jednotlivců od sebe navzájem, což nakonec vede k velmi chaotickému uspořádání celé společnosti, kde každý jedinec logicky vykazuje známky neekologického chování. V takovém neudržitelném uspořádání dojde buď k sebezničení, nebo k transformaci směrem k harmonii s opačným principem. Při úspěšné transformaci dojde k vzájemnému propojení všech jednotlivých součástí celku. Touto transcendencí zdánlivých rozdílností universum produkuje komplexnost a ta se pak stává platformou pro zapojení se do ještě komplexnějšího systému. „Odnaučili jsme se rozumět symbolům, proto nám začaly vládnout.“

Zdeněk Neubauer

Naše civilizace je už několik tisíc let patriarchálně založena a přizpůsobila tak svůj systém těmto hodnotám. Veškerá síla celku je tedy soustředěna na dominantní mechanismy řízení informací a energie. Všechny tyto instituce jsou zastoupeny jednotlivci, jejichž osobnostní rysy vyhovují takovým rolím. Přehnané zdůrazňování vědecké metody a racionálního, analytického myšlení vedlo k hluboce antiekologickým postojům a soutěživému životnímu stylu. Ekosystémy setrvávají v dynamické rovnováze založené na cyklech a fluktuacích a lze je pochopit jedině z intuitivního úhlu pohledu. Naše civilizace během svého vývoje změnila životní prostředí do takové míry, že jsme ztratili kontakt se svojí biologickou a ekologickou podstatou více než kterákoli jiná kultura a civilizace. Tato rozluka se projevuje v extrémním rozdílu mezi rozvojem intelektuálních schopností, vědeckých poznatků, technických dovedností na jedné straně a moudrostí, spiritualitou a etikou na straně druhé. 47 48 Celosvětová umělecká tvorba zvláštně koresponduje s archaickým poznáním starodávných civilizací a objevují se někdy až šokující paralely k všeobecně uznávaným poznatkům vědy. Každým rokem se na internetu objevuje stále více různých sdělení a dokumentů poskytujících naprosto nový druh informací a náhledů na povahu reality, včetně empirických důkazů o jevech, které překračují současný rámec chápání světa. Paradigma vědění se jeví velmi rozporuplně a visí tedy už jen na vlásku. S ohledem na tyto skutečnosti je nasnadě diskutovat o světě samotném v naprosto novém světle a ptát se proto: jakým způsobem je možné sladit naše kolektivní vnímání? Existuje nějaký sebeorganizující „proud vědomí“, typický pro jiné životní formy, který by mohl nahradit racionální výbavu člověka?

47

CAPRA, Fritjof. Bod obratu: věda, společnost a nová kultura. Vyd. 1. Praha: DharmaGaia a Maťa, 2002, 514 s. ISBN 80-85905-42-6. 48

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., Vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4.

35

6 ROSTLINNÉ PARADIGMA „Každý pokus spoutat přirozený systém do hranic systému formálního je nutně nepřirozený. Přirozené systémy a umělé systémy existují v oddělených dimenzích. A i když se tyto dimenze prolínají v mlžné a neostré hraniční zóně, jejich propojení zůstává provždy jen metaforické.“ Dale Pendell

Představme si vztah člověka a rostliny jakožto základní organizační model života na naší planetě. V průběhu vývoje naší kultury se lidstvo od tohoto pevného základu odklonilo k umělým neharmonickým strukturám založeným na modelu nadvlády mužského principu a hierarchii typické pro zvířecí organizace. Jednou z příčin odcizení moderního člověka vůči autopoetickému systému Gaii je porušená psychofyzická symbióza lidí a rostlin produkujících vize. Nové paradigma by tak mělo vést k uvolnění bariér kulturní strnulosti, které se postupně zformovaly díky absenci „kanálů přímé komunikace s planetárním Jiným“. Rostlina může člověku poskytnout zdravou výživu, surovinu pro nejrůznější využití a zároveň se může stát zdrojem jak vědeckého, tak spirituálního poznání. Takové paradigma by mělo ctít rostlinu jako celistvou entitu, nikoli pouze jako zdroj s „užitnou hodnotou“. Prohlásili bychom tedy přírodu za zcela legitimní i se všemi jejími projevy a vlivy na člověka. 49

Obr. 20: Strom život - symbol planetárního vědomí

49

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., Vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4. Obr. 20: http://alexgrey.com/a-gallery/8-24/gaia.jpg

36

6.1 Návrat Bohyně „Divocí bozi žijí v divoce rostoucích rostlinách. Kdysi byli všichni naši bohové zvířaty a rostlinami. Spojenci jsou totožní s pradávnými bohy a jejich moudrost je původní půdou, ze které vyrostla naše vůle a naše kultura. Jsou původním zdrojem našich snů a vizí. Antropomorfičtí bohové byli dětmi rostlinných bohů, proto ničení životního prostředí je vlastně bohovraždou.“ Dale Pendell

Návrat ideálu „rostlinné Bohyně“, tedy Matky Země, často označované pojmem Gaia, symbolizuje další evoluční krok lidstva. Ten by měl zahrnovat program nového napojení se na duši rostlinné říše, jejímž nejdůležitějším rysem je schopnost probuzení jazyka sebereflexe, díky kterému by měl člověk možnost otevřít bránu do krajin nekonečné a neomezené představivosti. Tento proces by se dal popsat jako návrat k planetárnímu přátelství, egoistického

jež

obnáší

zorného

zejména úhlu

výměnu

našeho

podmíněného

historií

za daleko mateřštější a intuitivnější přístup.

Obr. 21: Bohyně Gaia

Je potřeba si uvědomit, že život rostliny se od toho lidského značně odlišuje. Člověk může sám na sebe pohlížet jako na herce nebo hrdinu příběhu. Chápe sám sebe jako bytost ohraničenou prostorem a časem, která je podrobena zákonům příčiny a následku. Rostlina oproti němu sehrává mnohem prozaičtější roli, svým hmotným projevem pouze poukazuje na své rostlinné vědomí. To je nadčasoprostorovou dimenzí bytí samo o sobě. Symbióza člověka a rostliny tedy znamená kosmické partnerství, kdy rostlina umožňuje člověku vstoupit do říše čistého vědomí, obohatit ho tím o nové perspektivy či kompletně proměnit vidění sebe sama uvnitř osudem darovaného příběhu. Člověk si skrze ni totiž může uvědomit, že se od ní vlastně vůbec neodlišuje, neboť je tak jako tak projevem toho stejného vědomí. 50 V šamanismu, jehož tradice sahá až do paleolitu, je toto překračování běžné reality součástí velice širokého kontextu a je zaměřeno na pomoc celému lidstvu. Členové těchto kultur

50

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., Vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4. Obr. 21: http://images.wikia.com/powerlisting/images/3/3e/Gaia.jpg

37

nevnímají sami sebe jako něco odlišného od prostředí a za svou moudrost často vděčí vhledům navozeným psychotropními rostlinami. Osvícenost šamanské moudrosti spočívá ve schopnosti ozářit to, co jiní vnímají jako temnotu, a pak se vydat na cestu i za ostatní. Archaické kultury chápou psychoaktivní rostliny i oblasti vědomí jimi odkrývané v rámci téměř univerzálního systému nauky. 51

„Rozpínání lidského vědomí je udržováno samotnou biosférou. Bylo by možná vhodnější uvažovat o nás samotných jako o způsobu bytí samotné Země než jako o oddělených bytostech žijících na zemi. Země nám nepatří, Země jsme my.“ Elisabeth Rogers

McKenna mluví o současné době jako o době celkové proměny člověka v naprosto jiný typ bytosti: „Svlékáme se z opičí kůže. A ta věc, která je stvořena z jazyka, obrazu a naší představivosti, která tak dlouho sídlila v nás, opicích, teď nahrazuje biologickou evoluci a prostřednictvím kultury se chápe otěží své vlastní podoby i svého dalšího osudu.“ Chaos naší doby pak označuje za zcela normální situaci druhu, který se chystá zakončit svoji historii.

Mluví

o

porodních

bolestech

nového

lidstva: Obr. 22: Těhotná Matka Země

„Jsou to příznaky proměny vědomí, probíhající současně s přeměnou technické kultury. Jedna je ve skutečnosti výrazem druhého.“ Za další projev konce historie považuje také vyčerpání možností našich institucí a naší obecné teorie poznání, proto vidí budoucnost v „návratu archaismu“, v osobnostech inspirovaných šamanismem, které se zcela novým způsobem zasadí o poselství vnitřního hlasu, jež popisovali filozofové dávných dob. 52

“Myšlení je řeč, kterou vede duše sama se sebou o zkoumaném předmětu.”

Platón

Obraz světa by měl být odrazem přirozené rovnováhy. Jemu odpovídající společnost udržuje kontakt se silami universa. Už Platón ukázal, že celistvost lidské povahy spočívá jak

51

DEKORNE, Jim. Psychotropní šamanismus: psychotropní rostliny v čarodějnictví. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997, 226 s. ISBN 80-7207-098-3. 52

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., Vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4. Obr. 22: http://www.magicalomaha.com/March12pics/gaiafrontb.jpg

38

v inovativním, nebeském aspektu, tak v tradicionalistickém aspektu zakořeněném v zemi. 53 Mckenna v této souvislosti zdůrazňuje především význam imaginace (I-Magi-Nation), je to jakési spojení s vyšší dimenzí, která se dotýká všech paralelních realit, neboť všechny možné události existují v jeden okamžik. Z tohoto světa všichni přicházíme a do něj také směřujeme: „Aktivita poznání definuje naše lidství: jazyk, myšlení, analýza, umění, tanec, poezie, tvorba mýtů, toto vše ukazuje cestu do království eschatonu. Vstupujeme do oblasti čistého sebevyjádření.“ Sdílení představivosti prostřednictvím médií, psychofarmakologie, virtuální reality, integrace člověka a stroje vytváří celou situaci. Starodávná kniha proměn "I Ťing", pojednávající o transformacích archetypů, se McKennovi stala zdrojem informací pro svou teorii Timewave zero, na jejímž podkladě je historie pyramidou rezonancí, přičemž každé patro, každá epocha je kratší než ta předešlá a jednotlivé přechody se odehrávají v podobě evolučních skoků. Tento graf zachycuje „časové vlny novosti“ vysílané „transcendentálním objektem“ ze středu galaxie, které se kryjí s významnými historickými událostmi a stejně jako mayský kalendář vrcholí exponenciálním růstem novosti 21. 12. 2012. Tento časový uzel symbolizuje chybějící vrchol pyramidy, singularitu a nakupení zkušenosti z celého časového cyklu. Dá se tedy očekávat překvapivé rozuzlení historie v naprosto nový typ prostředí, čímž započne nová, mentální fáze evoluce. 54

Obr. 23: Symbol transcendence ega, metamorfóza housenky v motýla 53

ZEMÁNEK, Jiří, Lara MALLIEN a Johannes HEIMRATH. Geomancie a integrální kultura: o novém vztahu k naší domovské planetě : antologie textů z časopisu Hagia Chora. Praha: DharmaGaia, 2008, 415 s. ISBN 978-80-86685-85-4. 54

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4. Obr. 23: http://www.viewzone.com/butterfly.cropcircle1.jpg

39

6.2 Jedovatost rostlin „Tvůj osud je tvou mocí, tvým jedem.“

Dale Pendell

Starým bylinoznalcům bylo známo, že rostliny mají své ctnosti, svou moc nebo také svůj jed. Tento jed může být člověku spojencem, pokud ho ctí a očekává to od něj. Tento spojenec je ale také magickou silou sám pro sebe, něco jako polozkrocený kůň s vlastním duchem. Člověk s rostlinnými jedy vyrůstá a není náhodou, že se podobají chemikáliím lidského nervového systému. Jakmile si člověk uvědomí, že má spojence, měl by se s ním naučit komunikovat. Může člověku povědět přesně to, co chce vědět, ale také i to, co vědět nechce.

Obr. 24: Rostlinná vize

Buddha se pokoušel lidem vysvětlit, že život je především o utrpení. V tomto kontextu by se dalo také říct, že život je lákavý a současně i nebezpečný, intoxikující, někdy až toxický. Povaha našeho světa je taková, že jedy jsou všude a všeho druhu, ať už jsou to hromadící se průmyslové odpady, chemicky upravené jídlo, emocionální splašky z televize nebo drogy vyskytující se volně v přírodě, všechno je potenciálním zdrojem nebezpečí a všechno je zároveň velice lákavé. Pokud má člověk smysl pro odpovědnost, musí v sobě najít odvahu tomuto prostředí a všem jeho výzvám čelit – potřebuje se dozvědět něco o rostlinách, podstatě vědomí a o jedech. Pendell vyjadřuje svůj poměrně radikální názor na dnešní dobu slovy: „Všichni jsme intoxikováni. Narodili jsme se v blázinci, ve světě, který vytváří šílence. Věříme tomu, co vidíme a slyšíme. Skutečný mýtus je mýtus o duševním zdraví a o racionalitě. Je to nemoc, která rozleptává Zemi. Všechny jedy vyplývají z našeho popření. Popíráme své šílenství, zapomínáme na své zločiny, utínáme údy mrtvole a uvězňujeme své děti. Potřebujeme jed, abychom otrávili jed, abychom si vzpomněli na posvátnou povahu intoxikace, na zelené tělo mladého boha.” 55 Zákaz legitimního přístupu k nejhlubším vrstvám našeho vědomí pomocí rigidní a na strachu založené legislativy je možná nejhorším omylem naší současné kultury. V podstatě jde

55

PENDELL, Dale. Pharmako/Poeia, čili, Jedovarnictví, aneb, Moc rostlin, jedy a bylinkářství. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1998, 364 s. ISBN 80-7207-212-9. Obr. 24: http://aliceinwords.org/wp-content/uploads/2012/01/painting-ayahuasca-migel.jpg

40

o popření toho, co je esencí našeho lidského bytí. Popření, v psychopatologickém významu, je obranný mechanismus, hluboce ukotvený v nevědomé psychice. 56

„Je naprosto v pořádku cítit se jako blázen. Byla snad některá z velkých změn na vaší planetě prosazena někým, kdo by nebyl šílený? Takže proč se nepřipojit do klubu bláznů, je pěkné v něm být.“ Bashar

Mckenna mluví o lidském strachu z vlastní mysli jako o jedné z největších civilizačních fobií. Podle něj pouhá hrozba šílenství způsobuje panický strach ze všeho neznámého a oblast psychedelických drog je tomu dobrým příkladem: „LSD je psychedelická substance, která příležitostně způsobuje psychotické chování u lidí, kteří ji nikdy nebrali a jen o ní přemýšleli.“ Přirovnává západní mysl k chatrnému domečku z karet – ten drží pohromadě pouze díky systému přesvědčení založenému na strachu. 57

"Když se roztočíš se svým spojencem, změní se tvá představa světa. Ta představa je vším, co je, a když se změní tohle, změní se sám svět." Don Juan (Carlos Castaneda)

Lidskými spojenci se tedy mohou stát psychedelické rostliny a mysteriózní bytosti, které jsou schopny sehrát roli učitele. Jsou průhledné a světelné, obývají sousední dimenze extatické krásy a porozumění, jejichž existence byla příliš dlouho popírána. V současné době potřebuje lidstvo při své plavbě oceánem života zoufale nutně vylepšit své navigační schopnosti a nesmí vynechat žádnou možnost, která by tento proces urychlila. Drogy měnící vědomí jsou sice hodně drastický prostředek, ale osobní problémy ohrožující celou planetu jsou mnohem drastičtější. Pokud doktoři běžně předepisují léky pro naše tělo, pak i naše duše by si zasloužila stejnou péči, a to zvláště v krizové situaci, kdy je v sázce přežití lidské rasy. 56

56

DEKORNE, Jim. Psychotropní šamanismus: psychotropní rostliny v čarodějnictví. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997, 226 s. ISBN 80-7207-098-3. 57

Www.youtube.com: Terence Mckenna - Schizophrenic or Shamanic? [online]. 2007 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=ZEglHjd_gUQ

41

„Pokud společnost není schopna jedinci umožnit meditaci, měla by mu poskytnout alespoň medikaci. Místo chození do kostela můžete jít každou neděli na trip.“ Osho

Spirituální a terapeutický potenciál využití rostlinných psychedelik je obrovský zejména při hledání řešení nejčastějších problémů lidské společnosti. Jedná se zpravidla o různé druhy psychóz či neuróz, které jsou ve své podstatě vykrystalizovanou formou dlouhodobého potlačování emočních traumat. Na tyto látky nelze pohlížet jako na drogy, neboť naopak rozpouštějí obsesivní a návykové formy chování. Zážitek kosmické extáze, při níž člověk zažije symbolickou smrt a znovuzrození, má často nevratné účinky na lidskou mysl, neboť zhroutí předešlou představu o povaze reality a člověk je nucen si vytvořit nový systém hodnot s ohledem na svoji zkušenost.

„Nikdo neví, co je smrt, a přece se jí všichni bojí, jako by uznávali, že je největším zlem, třeba je pro člověka největším dobrem.“ Platón

Stanislav Grof tyto zážitky popisuje jako holotropní stavy vědomí, neboť jejich popisy se vyznačují svojí celistvostí a univerzálností a často tvoří paralelu k různým mytologickým archetypům, které Jung popsal jako prapůvodní organizační principy ukryté

hluboko

v

kolektivním

nevědomí.

Při

praktikování těchto holotropních stavů je možné libovolně

překračovat

hranice

lidského

ega

a ztotožňovat se s jinými lidmi, zvířaty, rostlinami, anorganickými aspekty přírody nebo archetypálními bytostmi. Veškeré hranice jsou definované pouze naší mechanicky

orientovanou

myslí,

a

tudíž

jsou

překročitelné do té míry, do jaké jsme schopni od racionálních vzorců myšlení upustit.58

Obr. 25: Stanislav Grof – psycholog, vizionář

58

GROF, Stanislav. Kosmická hra: zkoumání hranic lidského vědomí. V čes. jaz. vyd. 1. Praha: Perla, 1998, 233 s. ISBN 80-902156-1-0. Obr. 25: http://i1227.photobucket.com/albums/ee438/milica2992/Stan-Grof-by-Alex-Grey.jpg

42

„Život je série zkušeností, které mi byly darovány za účelem prozření mnou vytvořené iluze oddělenosti.“ Richard Alpert (Ram Dass)

Při ztotožnění se s Absolutním Vědomím člověk zažívá poznání vlastní božské podstaty a v duchu této skutečnosti pozoruje svoji mysl a svůj život. Takto hluboká proměna vnímání často vede k narušení vlastní identity. V psychologii se tento přechod označuje jako psychospirituální krize. Člověk je nucen ujasnit si priority a vytvořit si nový systém přesvědčení, opírající se o prožitek vlastní smrti, přičemž jeho poselstvím je uvědomění, že představa smrti jakožto zániku je zcela iluzivní, neboť vědomí je čirá energie, která pouze mění formu. Neexistují tedy absolutní hranice mezi individuální psyché, kteroukoli částí stvoření

a

samotným

kosmickým

tvůrčím

principem.

Jsme

i každý zvlášť jak spoluautory, tak i herci v tomto kosmickém dramatu.

tak

jako

celek

59

6.3 Integrální pohled „Řád hmotě-zemi-tělu není vtiskován zevně, odjinud jakožto in-formace, božský řád je činným projevem stvoření samotného.“ Zdeněk Neubauer

Jedním z dopadů preference vědecké racionality a materialistického chápání světa v drtivé části naší civilizace je skutečnost, že dosud nebyla popsána objektivní fenomenologie osobních zážitků z jiných realit. Část populace tak běžně cestuje do mimosmyslových krajin vědomí,

ale

dosud

neexistuje

všeobecně

uznávaný

myšlenkový rámec, na jehož podkladě by takové cesty dávaly

smysl

a

nebyly

by

očima

společnosti

znehodnocovány. Základním předpokladem pro posuzování zdokumentovaných popisů rozšířeného vědomí je totiž předpoklad jedné objektivní pravdy. Lidský mozek při užití Obr. 26: Aktivace 3. oka - Kundalini 59

GROF, Stanislav. Kosmická hra: zkoumání hranic lidského vědomí. V čes. jaz. vyd. 1. Praha: Perla, 1998, 233 s. ISBN 80-902156-1-0. Obr. 26: http://phoenixvibrationalhealing.com/healing/images/pages/kundalini1.jpg

43

psychedelik vykazuje aktivaci centra pro imaginaci a dochází k „halucinacím“, které se často jeví skutečnější než obvyklá kauzální realita. Tyto zkušenosti jsou i z chemického hlediska velice podobné snům, jež si mozek přirozeně projektuje vylučováním dimethyltryptaminu (DMT) skrze šišinku. Tato „molekula duše“ je nejsilnější endogenní halucinogen, který je každý organismus schopen syntetizovat. Lidská epifýza skutečně zastává funkci třetího oka, brány do hyperprostoru, jelikož i v mytologii a náboženství sehrává obrovskou roli – jako symbol je užívána v širokém spektru umělecké tvorby. 60 61 Hnací silou našeho obrazu světa je světlo – část světla proudícího do očí putuje po větvi zrakového nervu do šišinky, kde se fotony účastní chemické proměny serotoninu v melatonin. Je známo, že tryptamidové halucinogeny, jež jsou svojí

strukturou

blízké

oběma

sloučeninám,

naplňují lidské vědomí světlem. Neurochemické procesy probíhající ve zrakové kůře či jiných oblastech mozku napodobují působení fotonů dopadajících na sítnici, je proto možné mít jasné vize i v naprosté tmě. Při obousměrné výměně informací

mezi

elektromagnetickými

a chemickými vlnami na neurofyzické úrovni přebírají psychoaktivní sloučeniny úlohu nositelů světla a tím dochází k tvorbě obrazů v lidském vědomí. 62

Obr. 27: Symbol šišinky ve Vatikánu

Z těchto úvah tedy vyvstává otázka: čím vlastně jsou bariéry mezi skutečností a imaginací – mezi bdělostí a snem? Jaký vliv mají na kvalitu našeho života? Můžeme se bez nich obejít nebo jsou pevnou součástí reality jako takové? Je možné stát pevně v klidném oku hurikánu složeného z nekonečného počtu myšlenek, představ a skrytých možností, aniž bychom se nechali nasát silami chaosu, které přitahují naši pozornost směrem k okolnostem

60

Www.youtube.com: DUCHOVNÍ MOLEKULA - dokument o DMT a převratném vědeckém výzkumu [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=3h-qZYunDuE 61

MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-8590543-4. 62

ABRAHAM, Ralph, Terence K MCKENNA a Rupert A SHELDRAKE. Trialogy na hranicích Západu: chaos, tvořivost a znovuposvěcení světa. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2008, 215 s. ISBN 978-80-86685-09-0. Obr. 27: http://cdn4.gbot.me/photos/p1/EU/1286932752/Cortile_della_Pigna__of_t-The_Vatican-20000000000069895500x375.jpg

44

našeho života a připravují nás tak o vrozenou tvůrčí sílu vyvěrající z jeho středu? Podobné otázky a metafory už v současné době nejsou jen záležitostí filozofů, umělců či ezoteriků, ale jejich přítomnost je možné vycítit dokonce i v exaktní vědě, která dostává mystický charakter blížící se některým sci-fi scénářům. V nedávné minulosti došlo v mnoha vědních oborech k poměrně zásadním průlomům. S přihlédnutím k mýtům a archaické moudrosti starých kultur byla formulována spousta sjednocujících teorií a hypotéz, které chápou lidskou psychiku jako nejmocnější přírodní sílu, jejíž intenzita exponenciálně roste a směřuje k jakémusi přeskoku na novou, kvantovou úroveň bytí, kde napětí mezi mýtem a hmotou splývá v jednu skutečnost. „Svět je pouhým odrazem toho, v co nejsilněji věříte jako v reálnou možnost.“

Bashar

Zatímco Terrence Mckenna se opírá zejména o psychedelické prožitky a šamanskou ontologii, biochemik Rupert Cheldrake formuloval poměrně průkopnickou teorii morfogenetických polí, podle

které

je

vesmír

vyvíjejícím

se

systémem

zvyků,

jež

lze

přirovnat

ke krystalizaci – výsledná forma krystalu závisí na jeho způsobu formování v minulosti. Věci jsou takové, jaké jsou, protože byly takové, jaké byly. Tato teorie je velmi podobná Jungovu pojetí kolektivního nevědomí, z něhož pocházejí determinující vlivy způsobující u jednotlivých individuí podobnosti či shody zkušenosti. Na ni navazují teorie počítající s existencí nezachytitelného transcendentálního atraktoru na vyšší dimenzi organizace vrhající „obrovský mihotavý stín“ na tu naši. Tento atraktor působí skrze svobodnou vůli a v průběhu historie iniciuje tvořivé, synchronní změny. Kulturní potlačení chaosu vede k potlačení tvořivosti, což zapříčiňuje odpor vůči vlastní tvořivé představivosti. Ta se nejvýrazněji projevuje u umělců, přičemž dostupná je každému. Tato rezistence má mytologický a rituální základ, jsou to jakési stezky vyšlapané v morfogenetickém poli, jedná se o zvyk držet se zvyků, ztotožnění se s chaosem. Zatemnění představivosti tímto způsobem bylo motorem mnohatisíciletého vývoje, který se završil v současnou patriarchální společnost čelící vážným environmentálním problémům, plynoucím z neschopnosti vykročit do neznámého území mimo vyšlapanou stezku. 63 „Jedině v neznámu je skutečně možné nalézt svou pravou podstatu.“

Bashar

63

ABRAHAM, Ralph, Terence K MCKENNA a Rupert A SHELDRAKE. Trialogy na hranicích Západu: chaos, tvořivost a znovuposvěcení světa. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2008, 215 s. ISBN 978-80-86685-09-0.

45

Klíčovou roli prostředníka při propojení světa hmoty a světa mentálního pravděpodobně hraje elektromagnetické pole. To se vyvíjí ve shodě se zvyky pole morfogenetického a de facto je jeho činným projevem, neboť odráží veškeré vesmírné proměny. Za předpokladu existence světové duše neboli vše prostupujícího kosmického vědomí může být jejím fyzickým projevem

pole

gravitační,

zatímco

mentálním

přenašečem

informace

je

pole

elektromagnetické. Lidské individuální vědomí má k elektromagnetismu těsný vztah, neboť naše schopnost vnímat okolní svět je z velké části založena na schopnosti přijímat elektromagnetické vlny. Proto i mysl vlastně uplatňuje svůj vliv na hmotu prostřednictvím elektromagnetického pole, přičemž na stejném principu funguje i komunikace na úrovni planet a galaxií. Lovelockova hypotéza Gaii doplněná o poznatky transpersonální psychologie doprovázející rapidní kulturní změny zasazené do éry hippies jednoznačně přispěly k formování ekologické

dimenze lidské identity: „Existuje kosmická představivost,

představivost animy mundi neboli světové duše. Uvnitř této kosmické představivosti existuje představivost galaxií, solárních systémů, planet, ekosystémů, společností, jednotlivých organismů, orgánů, tkání a tak dále. Světová duše se zrodila z biosféry, není tvůrcem vesmíru, ale je organismem obývajícím čas a prostor, člověk představuje pouhý atom v jejím nekonečném těle.“ 64 Do této kosmické, všezahrnující vize se Youngovi povedlo zorganizovat a syntetizovat údaje z nejrůznějších oborů vědy – geometrie, kvantové teorie a teorie relativity, chemie, biologie, botaniky, zoologie, psychologie i historie. Výsledný model – teorie procesu počítá se základní holografickou

strukturou

procesu,

který

se

fraktálně opakuje na různých úrovních přírody: od světla, elementárních částic, molekul, rostlin, zvířat až po člověka. Jedná se o metaparadigma, podle kterého je světlo prvotní pralátkou a změna frekvence jeho vibrací sehrává zásadní roli ve vesmírném dění: „Vesmír je tvořen nekonečnou sítí událostí ve vědomí a dualita mezi vnímajícím a vnímaným, mezi tvarem a prázdnotou, časem a bezčasovostí, determinismem a svobodnou vůlí nebo existencí a neexistencí je překonána.”

Obr. 28: Květ života tvoří krystalickou strukturu hmoty

64

ABRAHAM, Ralph, Terence K MCKENNA a Rupert A SHELDRAKE. Trialogy na hranicích Západu: chaos, tvořivost a znovuposvěcení světa. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2008, 215 s. ISBN 978-80-86685-09-0. Obr. 28: http://www.kheper.net/topics/New_Age/flower_of_life.html

46

Naše třírozměrná časoprostorová realita je tedy holograficky utvářena uvnitř bezrozměrného energetického pole vědomí, které začalo snižovat svoji frekvenci a postupně se zhustilo do hmotných galaxií, planet a životních forem, skrze něž samo sebe prožívá.

65

Možná právě

o tuto tezi se opíral Platónův slavný výrok: „Čas je pohyblivým obrazem věčnosti.“ „Neexistuje žádná abstraktní skutečnost sama o sobě, neexistuje žádná skutečnost tam venku. Tu by žádný živoucí subjekt, žádné vědomí nikdy nemohlo ověřit. Existuje pouze živá a žitá skutečnost. My jsme s ní nerozlučně spjati, ba dokonce jsme jejím výrazem, že každá definice skutečnosti je nemožná a zbytečná.” Jochen Kirchhoff

Podle Neubauera by se právě tato tělesná zkušenost – samotné sebeuvědomění, které věda nedokáže vysvětlit, mohla stát základem „kvantového řádu skutečnosti“. Především v souvislosti s kvantovou mechanikou se jednota vědění rozpadá, chápání skutečnosti ztrácí přesvědčivost a společenský kredit a přestává tak plnit funkci novověkého náboženství. 66 Záchrana životního prostředí je především věcí strategie. Je jasné, že současné ekologické aktivity musí obsahovat mystický a spirituální rozměr. Toto propojení, tzv. integrální vztah člověka a Země, se stal jádrem různých spirituálních hnutí a uměleckých trendů (např. New Age), jejichž kulturní dopady lze v současné společnosti jen stěží přehlédnout. 67 Kulturní revitalizace společnosti tedy probíhá už nějakou dobu. Podle výzkumu Paula H. Raye dochází ke zrození nové populace „kulturních kreativců“, která na rozdíl od světonázoru tradicionalistů a modernistů odmítá víru ve staré lineární formy společné minulosti, aniž by je ovšem devalvovala. Tento transmoderní směr si zakládá na významu subjektivní zkušenosti a překračuje protikladné hodnoty a názory. Představuje tak planetární problematiku z kosmického nadhledu a tvoří tím základ nové, pozitivně laděné integrální kultury. 68 „Když lid bude vést, vůdci ho budou následovat.“ Mahatma Gandhi

65

Jlswbs: nove-paradigma [online]. 2009 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://generator.citace.com/dok/Rt1zLk7MHP4bR0Wo

66

NEUBAUER, Zdeněk. Přímluvce postmoderny. 1. vyd. Praha: Hrnčířství a nakladatelství, 1994, 82 s. ISBN 80-7111-012-4.

67

ABRAHAM, Ralph, Terence K MCKENNA a Rupert A SHELDRAKE. Trialogy na hranicích Západu: chaos, tvořivost a znovuposvěcení světa. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2008, 215 s. ISBN 978-80-86685-09-0. 68

ZEMÁNEK, Jiří, Lara MALLIEN a Johannes HEIMRATH. Geomancie a integrální kultura: o novém vztahu k naší domovské planetě : antologie textů z časopisu Hagia Chora. Praha: DharmaGaia, 2008, 415 s. ISBN 978-80-86685-85-4.

47

7 ZÁVĚR „Svět je všechno, co je uzavřeno tady: život, smrt, lidé, spojenci a všechno ostatní, co nás obklopuje. Svět je nepochopitelný. Nikdy mu neporozumíme, nikdy nerozluštíme jeho tajemství. A tak ho musíme brát tak, jak je, jako naprosté tajemství.“ Don Juan (Carlos Castaneda)

Pokud pes je nejlepší přítel člověka, pak konopí je nejlepší kamarádkou z říše rostlin. Je pro člověka ideální ekologickou plodinou, kterou mnozí odborníci považují za klíčovou v posunu lidské společnosti od globálních tržních struktur směrem k myšlence trvale udržitelného způsobu života. Strategické pěstování, zpracování a celkové využití jeho potenciálu by vedlo k zajištění efektivního zdroje biomasy, otevření nového trhu ekologických produktů, k proměně různých průmyslových odvětví a k následnému oživení našeho životního prostředí. Rostlina konopí je výjimečná především díky své univerzálnosti a nenáročnosti – je možné ji využít téměř ve všech odvětvích lidské činnosti a lze jí nahradit velkou část neobnovitelné surovinové základny. V případě docenění jejího významu by se člověku mohla stát nejcennějším spojencem z rostlinné říše, neboť i jeho schopnost relativizovat pohled na svět by mohla být člověku efektivním psychologickým nástrojem a katalyzátorem sebereflexe. V dnešní době vychází zřetelně najevo, že lidé vlastně stále hledají sama sebe, a to všude jinde než v sobě samém – jakoby se snažili vyhnout odpovědnosti za své chování a svůj vlastní život a důvěřivě ji přenášeli na kompetentní instituce. Většina lidí má problém přijmout tu skutečnost, že jedinými zaručenými jistotami v životě je naše vědomí a od něj se odvíjející schopnost určitým způsobem vnímat, což je mystérium vědou stále ještě uspokojivě neobjasněné, a pak také smrt, což je ještě větší mystérium, neboť na strachu z neexistence a z neznáma je založena celá struktura lidské společnosti. Co když je ale pravdou, že celá západní mysl je postavena na odporu vůči vševysvětlující kosmické extázi? Jaké důsledky by takové zjištění mělo pro lidskou kulturu? Smrt by znamenala změnu. Změna je život a zdá se být jedinou nutností a nevyhnutelností vesmírného dění. Každý člověk by měl mít možnost se podílet na objevování života průzkumem vlastní mysli, protože především ta je původcem všeho hmatatelného. Je zodpovědné využít jakékoli nutné prostředky či nástroje pro znovunalezení spirituálních hodnot a pochopení elementárních sil přírody. Paradoxem je, že tyto aspekty lidského života jsou charakteristickým rysem „primitivních civilizací“, přitom v mnohých směrech právě naše společnost vykazuje více a více znaků primitivity, ať už jsou 48

to obecně akceptované snahy o nevědomou manipulaci lidského vědomí, predátorská soutěživost, nenasytnost a honba za mocí a majetkem či neschopnost podnícení tvořivého potenciálu mladé generace, která je pod tlakem nucena vykonávat naprosto nesmyslné a absurdní činnosti za účelem plnění produkční funkce po vzoru cvičené opice. V tomto smyslu bychom se měli nechat poučit naší historií, jít v ní hodně do hloubky a inspirovat se od kultur, které chápaly samy sebe jako projev přírody. Je třeba v každém odvětví lidské činnosti dát prostor průkopnickým myšlenkám, které jsou ve své podstatě velice jednoduché a aplikovatelné v životě běžného člověka.

„Vnímání nám říká, že něco je. Myšlení nám říká, co ta věc je, cítění nám říká, co nás je hodno.” Carl Gustav Jung

Současné aktivity člověka by měly směřovat především k holistickému vzdělávání společnosti zavedením nových pojmů a významů do běžné řeči. Tato diskuse musí být kooperativně laděna a musí se vztahovat k osobním zkušenostem. Informovanost je v dnešní době hlavním problémem – ten totiž nespočívá v tom, že by lidé nemohli vědět, nýbrž v tom, že jsou vychováni k tomu, aby nechtěli vědět. V digitálním věku jsou všechny informace každému přístupné, avšak jejich legitimita je striktně vymezena kulturou, což často vede k ustrnulému a konvenčnímu pohledu na neobvyklé podněty, nakonec k jejich ignoraci a tím i odmítání nových zkušeností. Pro řešení environmentální krize je nutné pochopit její skutečné příčiny, je proto potřeba se zaměřit spíše na sebepoznání a průzkum svých vlastních vazeb ke světu kladením si otázek – a co neví člověk, zodpoví internet, technologický projev lidského vědomí. Je to totiž právě stav vědomí či způsob vnímání, od něhož se odvíjí soubor představ a činností, které nám v daný okamžik připadají smysluplné a relevantní k našemu životu.

„Žádný problém nelze vyřešit ve stavu vědomí, ve kterém byl vytvořen.“

Albert Einstein

Každý konflikt se dá vyřešit jedině z nadhledu, z nové nezaujaté perspektivy, ve které konflikt není chápán jako problém, ale spíše jako výzva k vývoji. Komplexní strategie je intuitivní záležitostí, jelikož se synchronicky formuje sama od sebe v kvantovém prostoru, aniž bychom ji museli definovat a kontrolovat pomocí rozumu. Lidská historie jednoznačně ukázala, že

49

vláda rozumu je velice těžkopádná a samotná fyzická mysl člověka ani pravděpodobně není biologicky stavěna na převzetí celkové zodpovědnosti za tvorbu a údržbu světa. Proto je nejlepší environmentální strategií odlehčit svou hlavu, ustoupit se svým racionálním očekáváním a dát prostor inteligenci srdce, které z nadhledu automaticky vyplní vzniklý prostor novými perspektivami. Pozornost by měla být směřována směrem k ideám systémového řešení krize – například nová ekonomie by měla být založena na lidech samotných, na jejich schopnostech a vnitřní motivaci, nikoli na umělých statcích a směšných kusech papíru či digitálních číslech, které reálně nemají žádnou hodnotu, kromě hodnoty dluhu vůči naší planetě. Stejně tak technologie a zdroje by měly být pečlivě vybírány a využívány takovým způsobem, aby jejich spotřeba a závislost na nich klesala. V opačném případě ekonomie nesplňuje předpoklad ekonomičnosti. Pochopení a přijmutí nového „rostlinného paradigmatu“ by znamenalo konec lidské civilizace, jak ji známe. Tím pádem bychom se ocitli v nové dimenzi bytí, která je zmapovaná víceméně jen skrze symboliku mýtů. V tomto subprostoru vnímání je vše složeno z „jednoho života“ a nic není náhoda. Otázkou je, zda by v sobě lidstvo jako celek našlo odvahu čelit těmto skutečnostem přímo. To je totiž přímo podmíněno vztahem každého jednotlivce k onomu životu. Hlavní odpovědnost tedy spočívá na každém z nás, a kdo ji přijme, tak pochopí, že vztah člověka ke svému prostředí, ať už životnímu nebo sociálnímu, se přímo odvíjí od vztahu k sobě samému. Svobodná vůle je základní, od přírody darovanou kvalitou lidské bytosti. Ta je ovšem tak mocná a vynalézavá, že tuto svoji posvátnou kvalitu dokáže užít sama proti sobě, a tím i proti svému okolí. Člověk z naší planety jako by byl součástí evolučního experimentu, inteligenčního testu či přímo kosmického žertu, kdy musí vyluštit hádanku o svém původu. Dokud tak neučiní, bude se sebou hrát stále tu stejnou hru s danými pravidly. Pokud ale pointu příběhu nakonec zachytí, akceptuje ji a zasměje se sám sobě, stane se mistrem hry. Člověk – hráč má v rámci společenských pravidel právo na usilování o vlastní štěstí a svobodu víry či náboženského vyznání. Naším pocitem štěstí je údiv, zvědavost, očekávání neočekávatelného a naší vírou se stává mírumilovný způsob bojkotování materialistického systému hodnot. Proto neexistuje nikdo, kdo by nám mohl vládnout. Jsme vládou sami pro sebe, jsme limitováni jedině sebou samotným. Je ale potřeba brát na zřetel, že žijeme v nebezpečné džungli a veřejné instituce jsou jejím nejdravějším predátorem. Naší taktickou výhodou je uvědomění, že jeho moc nad námi je přímo úměrná našemu strachu z něj, proto se z něj nakonec může vyklubat docela roztomilé zvířátko, ochotné nám sloužit, pokud budeme

50

chtít a prokoukneme iluzi moci. Je totiž docela možné, že vládnoucí elita lidstva z nás má rovněž strach – jsou to také jenom lidi. Náš otrokářský systém se sice chová jako zlý vlk, ale je pouhým produktem lidského omylu. Veškeré nedorozumění spočívá v popírání existence spirituálního prostoru uvnitř, což zapříčiňuje víru, že přirozenost je kvalita, jejíž vliv je potřeba organizovat ve vnějším světě pomocí institucí a intelektuálních konceptů. Tato víra přispívá pouze k umělé představě přirozenosti, o které je nutno hlasovat, diskutovat, soutěžit o ni nebo si ji dokonce vydobýt násilím. Vnitřní svoboda a nespoutaná představivost se tak staly pochybnou a nebezpečnou záležitostí, zatímco vnější normalizované hodnoty se staly zdrojem falešné jistoty. Původcem zla a negativních emocí tak nemůže být v žádném případě lidská bytost, může jím být pouze její mechanicky determinovaná mysl, jež posuzuje, hodnotí a analyzuje skutečnost svým vlastním obsahem. Současné planetární dění je dokonalým výrazem kosmického omylu, ale zároveň výbornou ukázkou geniality života jako takového, neboť skrze naši civilizaci se dokáže za účelem expanze sám sobě odcizit v maximální možné míře a poté se zase velice kreativním a epickým způsobem probudit do svého původního, harmonického stavu.

„Víme teď, že jsme tu zůstali, abychom se rozpomněli na zvýšené vědomí a znovu nabyli svou vlastní celistvost. A také víme, že čím více se rozpomeneme, tím intenzivnější bude naše povznesení i náš údiv, ale také pochybnosti a zmatek.” Don Juan (Carlos Castaneda)

51

8 POUŽITÉ ZDROJE 8.1 Knižní zdroje ABRAHAM, Ralph, Terence K MCKENNA a Rupert A SHELDRAKE. Trialogy na hranicích Západu: chaos, tvořivost a znovuposvěcení světa. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2008, 215 s. ISBN 978-80-86685-09-0. BAUDELAIRE, Charles. Báseň o hašiši. 2. vyd. Praha: Melantrich, 1993, 60 s. CAPRA, Fritjof. Bod obratu: věda, společnost a nová kultura. Vyd. 1. Praha: DharmaGaia a Maťa, 2002, 514 s. ISBN 80-85905-42-6. CONRAD, Chris. Konopí pro zdraví: fakta o léčivých účincích marihuany. Praha: Pragma, 2001, 210 s. ISBN 80-7205-834-7. DEKORNE, Jim. Psychotropní šamanismus: psychotropní rostliny v čarodějnictví. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997, 226 s. ISBN 80-7207-098-3. DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. Vyd. 2. Praha: Maťa, 2004, 135 s. ISBN 80-7287-082-3. GINSBERG, Allen. Velký marihuanový švindl. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, 1996, 120 s. ISBN 80-7198-103-6. GROF, Stanislav. Kosmická hra: zkoumání hranic lidského vědomí. V čes. jaz. vyd. 1. Praha: Perla, 1998, 233 s. ISBN 80-902156-1-0. HERER, Jack. Spiknutí proti konopí aneb "Císař nemá šaty!": Nezkreslený výklad o cannabis - konopí, konopné prohibici a o tom, jak může marihuana zachránit svět. 1.čes.vyd. Bystřice pod Hostýnem: Cannabis sativa, 1994, 141 s. KELLER, Jan. Až na dno blahobytu: [ke společenským kořenům ekologické krize]. 2. vyd. Brno: Hnutí Duha, 1995, 141 s. ISBN 80-902056-0-7. MCKENNA, Terence K. Návrat archaismu: spekulace o psychedelických houbách, Amazonii, virtuální realitě, UFO, evoluci, šamanismu, znovuzrození Bohyně a konci historie. 2., opr. vyd. Praha: DharmaGaia, 1999, 346 s. ISBN 80-85905-43-4. MCKENNA, Terence K. Pokrm bohů: hledání původního stromu poznání : radikální historie rostlin, drog a lidského vývoje. Vyd. 1. Praha: Maťa, 1999, 396 s. ISBN 80-86013-85-5. NEUBAUER, Zdeněk. Přímluvce postmoderny. 1. vyd. Praha: Hrnčířství a nakladatelství, 1994, 82 s. ISBN 80-7111-012-4. 52

PENDELL, Dale. Pharmako/Poeia, čili, Jedovarnictví, aneb, Moc rostlin, jedy a bylinkářství. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1998, 364 s. ISBN 80-7207-212-9. ROBINSON, Rowan. Velká kniha o konopí. Vyd. 3. Praha: Volvox Globator, 2004, 281 s. ISBN 80-7207-532-2. SHULTES, Richard Evans a Albert HOFMANN. Rostliny bohů: jejich posvátná, léčebná a halucinogenní moc. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1996, 192 s. ISBN 80-7207-007-x. ZEMÁNEK, Jiří, Lara MALLIEN a Johannes HEIMRATH. Geomancie a integrální kultura: o novém vztahu k naší domovské planetě : antologie textů z časopisu Hagia Chora. Praha: DharmaGaia, 2008, 415 s. ISBN 978-80-86685-85-4.

8.2 Internetové zdroje Jlswbs:

nove-paradigma

[online].

2009

[cit.

2012-05-20].

Dostupné

z:

http://generator.citace.com/dok/Rt1zLk7MHP4bR0Wo Konopa [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: www.konopa.cz Konopnyshop.cz: Technické konopí v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.konopnyshop.cz/technicke-konopi-v-ceske-republice.html Legalizace.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: www.legalizace.cz Www.youtube.com: DROGY A MOZEK: 1 - Konopí, výzva pro vědu [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-05-20].

Dostupné

z:

http://www.youtube.com/watch?v=neFiPcLOSfA&list=FLbQ4sYz03nLvsQ90DX2Ierw&ind ex=17&feature=plpp_video Www.youtube.com: DUCHOVNÍ MOLEKULA - dokument o DMT a převratném vědeckém výzkumu [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=3hqZYunDuE Www.youtube.com: Terence Mckenna - Schizophrenic or Shamanic? [online]. 2007 [cit. 201205-22]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=ZEglHjd_gUQ Zelená pumpa: Konopí: slavná minulost a trvale udržitelná budoucnost [online]. 2007 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.zelenapumpa.cz/index.php?dok=02240000000002,det

53

Environmentální a kulturní aspekty konopí vztah člověka a rostliny

Recommend Documents