Důvody vyhledání azylových domů pro matky s dětmi v tísni Lucie Pražáková

Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií

Důvody vyhledání azylových domů pro matky s dětmi v tísni Lucie Pražáková

Brno 2009

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

……………………………………… Podpis

2

Děkuji Mgr. Evě Procházkové, DiS. za vstřícnost a odborné vedení mé diplomové práce.

Děkuji pracovnicím Domova pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech za čas a prostor, který mi v souvislosti s výzkumem věnovaly. Mgr. Agatě Scheerbaumové, Mgr. Kamile Liškové a Monice Kobylkové, DiS. děkuji za podporu, kterou mi poskytovaly a díky nimž mi tato práce dávala smysl .

V neposlední řadě patří poděkování mé rodině, která mi poskytuje podporu a podmínky pro studium.

3

Obsah Úvod

6

TEORETICKÁ ČÁST 1 Azylové domy

7

1.1 Charakteristika azylových domů pro matky s dětmi v tísni 1.1.1. Cílová skupina 1.2.2. Poskytované sluţby

2 Rodina

7 8 9

9

2.1 Poruchy rodiny 2.2 Klinické rodiny 2.2.1 Rodiny se zanedbávaným, případně týraným dítětem 2.2.2 Rodiny se zneuţívaným, případně týraným dospělým 2.2.3 Rodina mladistvého delikventa 2.2.4 Rodina se závislým členem 2.2.5 Rozvod a rekonstrukce rodiny

3 Rodina svobodné matky

9 11 12 13 15 15 16

17

3.1 Matka jako osamělý rodič 3.2 Matka s dítětem jako typ rodiny 3.3 Rizika a problémy osamělých matek 3.3.1 Nezaměstnanost 3.3.2 Ekonomické znevýhodnění 3.3.3 Dluhy 3.3.4 Bytová problematika

17 18 19 19 22 22 24

4 Koncept životní situace

25

4.1 Sociální fungování 4.2 Ţivotní situace

25 26

EMPIRICKÁ ČÁST 5 Metodika výzkumu

28

5.1 Cíle výzkumu 5.2 Volba metody a strategie 5.3 Volba techniky sběru dat 5.4 Jednotky zkoumání 5.5 Dílčí výzkumné otázky a jejich operacionalizace

4

28 30 30 31 32

6 Zjištěná data a jejich interpretace 6.1 Důvody pro vyhledání azylového domu z pohledu klientek 6.2 Důvody pro vyhledání azylového domu z pohledu pracovníků 6.3 Způsob posouzení ţivotní situace klientky 6.4 Charakteristika klientek vybraného zařízení očima pracovnic 6.5 Reflexe poznatků získaných při posouzení v následné práci s klientkou 6.6 Sluţby Domova pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech 6.7 Změny v poskytování sluţeb

34 34 36 36 38 40 40 41

Závěr

42

Bibliografie

44

Anotace

47

Jmenný rejstřík

49

Věcný rejstřík

50

Přílohy Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3

51 52 60

5

Úvod Matky s dětmi jsou z pohledu sociální práce velmi ohroţenou skupinou v mnoha ohledech. Zároveň také tvoří jednu ze specifických současných forem rodiny. Jako téma své diplomové práce jsem si je vybrala zejména proto, ţe tíţivá ţivotní situace matek s dětmi je velmi aktuálním problémem a dle mého názoru této cílové skupině není věnována dostatečná pozornost. Téma, které jsem si zvolila pro svou diplomovou práci, se týká azylových domů pro matky s dětmi jako formy sociální pomoci a důvodů pro vyhledání této sluţby klientkami, které do těchto domů nastupují. K tomuto tématu mě přivedla studijní praxe, při které jsem se seznámila s touto problematikou a která výrazně zvýšila můj zájem o tuto cílovou skupinu. Ve své diplomové práci se snaţím charakterizovat azylové domy jako sluţbu sociální pomoci. Dále se pak snaţím přiblíţit funkci a problémy dnešních rodin. V této části se také zaměřuji na skupinu osamělých rodičů. Tyto poznatky mají osvětlit problémy, se kterými se klientky azylových domů potýkají, a důvody, které je do tohoto zařízení přivádějí. V rámci teoretické části práce se zabývám také konceptem sociálního fungování. Empirická část práce zahrnuje metodologické postupy a objasnění, jakým způsobem bude dosaţeno zodpovězení hlavní výzkumné otázky, kterou je: „Ovlivňuje porozumění důvodům, proč matky s dětmi vyhledaly azylový dům, sluţby tohoto zařízení?“ Z výsledků analýzy dokumentů a výpovědí pracovnic daného zařízení pak předkládám závěry, které z nich vyplynuly. Poznatky z teoretické části a výsledky výzkumu by pak měly slouţit k doplnění znalostí a hlubší reflexi pracovnic v souvislosti s posuzováním a prací s klientkami daného zařízení, v neposlední řadě také vedení jako reflexe poskytovaných sluţeb v posledních letech.

6

TEORETICKÁ ČÁST

1 Azylové domy Matoušek definuje azylový dům jako „ubytovací zařízení pro osoby bez přístřeší, jeţ by těm klientům, kteří jsou pro změnu ţivotního stylu motivováni, mělo umoţnit integraci do společnosti,“ (2003 str. 32). Podle zákona o sociálních sluţbách poskytují azylové domy sluţby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, coţ zahrnuje činnosti jako je poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění, poskytování ubytování , pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí.

1.1 Charakteristika azylových domů pro matky s dětmi v tísni V této části se budu zabývat pouze azylovými domy pro matky s dětmi, nikoli tedy azylovými domy, které poskytují sluţby celým rodinám nebo otcům s dětmi (takových zařízení je v ČR bohuţel velmi málo). Matoušek (2003) uvádí, ţe azylový dům pro matky s dětmi v tísni (dále jen DMD)je: „zařízení pro ubytování matek s malými dětmi (v ČR do 3 let), které se dostaly do tak nepříznivé situace, ţe by bez náhradního ubytování nebyly schopny vychovávat svoje dítě. Azylový dům tohoto typu poskytuje matce a dítěti (dětem) samostatnou místnost s kuchyňským koutem, někdy i s dalším vybavením. Matky někdy vyţadují podporu a instruktáţ při výchově dětí, kterou jim poskytují pracovníci azylu. Azylové domy pro matky s dětmi v tísni obvykle poskytují matkám systematické poradenství, někdy i terapeutické programy. Za pobyt matka platí část reálných nákladů. Přístup návštěv do domu je regulován. V ČR jsou zřizovateli těchto zařízení církve, obce nebo orgány státu. Ukončení pobytu je komplikováno - stejně jako u jiných osob bez přístřeší – nedostatkem sociálních bytů,“ (Matoušek, 2003, str. 33). Ve skutečnosti ale ve většině zařízení věk dítěte není omezen třemi lety, a domovy poskytují pobyt pro matku s nezletilým dítětem a také těhotným ţenám, které jsou téţ chápány jako matky. Doba pobytu v jednotlivých domovech v ČR se různí. Zpravidla se pohybuje od tří měsíců (coţ je doba, na kterou klientky podepisují smlouvu) do šesti měsíců aţ jednoho

7

roku. Klientkám bývají smlouvy prodluţovány v závislosti na jejich sociální situaci, ale i s ohledem na jejich snahu situaci řešit či dodrţování pravidel DMD. DMD matkám poskytují samostatnou místnost, ovšem v některých DMD je kuchyň a sociální zařízení vyuţíváno i dalšími klientkami a dětmi. 1.1.1 Cílová skupina azylových domů pro matky s dětmi v tísni Cílovou skupinou azylových domů pro matky s dětmi v tísni jsou matky s dětmi a těhotné ţeny, které se ocitly v nepříznivé, a pro ně obtíţně řešitelné ţivotní situaci. Nepříznivou sociální situací se rozumí ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností (sníţená schopnost orientace v soc. pomoci), sociálně znevýhodňující prostředí (při ohroţení zdravého vývoje dítěte), ohroţení práv a zájmu trestnou činností jiné fyzické osoby (domácí násilí), sníţená schopnost starat se o dítě, ztráta společenských vazeb, jsou to situace, kdy rodina nebo jednotlivec nemusí být schopen zvládnout vlastními silami. Za nepříznivou ţivotní situaci je povaţována také situace, kterou matky s dětmi nebo těhotné ţeny samy vnímají jako mimořádně náročnou či přímo krizovou, tuto situaci nemohou nebo neumí samy bez pomoci druhých řešit, popř. se nemají na koho obrátit a potřebují odbornou pomoc či podporu. Tato sociální tíseň můţe vzniknout v souvislosti se ztrátou bydlení, ohroţení domácím násilí, nevhodnými ţivotními podmínkami, ztráta zaměstnání, dluhy a exekuce, ztráta partnera atd. Sluţeb mohou vyuţít matky s dětmi, které ţijí v ohroţení domácího násilí, těhotné ţeny, které jsou kvůli svému těhotenství společností odmítány, matky s dětmi, které nemají dostatek zkušeností, aby zvládly svou mateřskou roli a povinnosti spojené s péčí o dítě. Pobytem v DMD je moţné předcházet týrání, zneuţívání a zanedbávání dětí z neúplných nebo nefunkčních rodin a rodin ohroţených bezdomovectvím. Takto ohroţeným dětem umoţňuje zůstat v péči matky. 1.1.2 Služby poskytované azylovými domy pro matky s dětmi v tísni Základem pomoci klientkám azylových domů je nabídka dočasného ubytování, psychická pomoc a doprovodné sluţby (např. pomoc při vyřizování různých záleţitostí, poskytnutí informací, pomoc při prosazování práv a zájmů, poskytnutí či zprostředkování odborného poradenství, aj.). Některé domovy také vyuţívají pomoci odborníků z oblasti práva, psychologie či medicíny. Osoby sociálně vyloučené nebo

8

sociálně ohroţené tak dosáhnou příleţitosti a moţnosti, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního ţivota společnosti a ţít způsobem, který je ve společnosti povaţován za běţný. Matoušek (1997) uvádí, ţe azylové domy v ČR nejsou informačně propojeny, coţ by mohlo vést k tomu, ţe klientky putují z jednoho domova do druhého. S tímto názorem si na základě mé praxe dovolím nesouhlasit. Takové případy nejsou příliš časté, a pokud uţ se klientka rozhodne z jednoho domova odejít do jiného nebo ho vyhledává, zpravidla tuto informaci uvádí sama nebo se kontaktují přímo pracovníci těchto domovů. Pomoc by v kaţdém případě měla být vedena tak, aby matka aktivně řešila svou ţivotní situaci a sniţovala tak závislost na sociální pomoci, tudíţ nemusela putovat z jednoho domova do druhého. Některé azylové domy poskytují v rámci svých sluţeb i krizová lůţka, kam jde matky s dětmi přijmout okamţitě. Jiné domovy krizovou sluţbu neposkytují, klientky jsou přijímány za základě pořadníků a posouzení z úvodních pohovoru.

2 Rodina Rodina je důleţitá sociální skupina, poskytující svým členům potřebné zázemí, uspokojuje jejich potřeby a zprostředkovává zkušenosti, které nelze získat jinde. (Vágnerová, 2004) Mezi

základní funkce rodiny v tomto smyslu patří funkce

reprodukční, socializační, sociálně-ekonomická a regenerační. Někdy se hovoří rovněţ o funkci tvorby lidského kapitálu ve smyslu přípravy dítěte na plnohodnotný ţivot člověka ve společnosti. (Národní zpráva o rodině, 2004, str. 3).

2.1 Poruchy rodin Vzhledem k zaměření práce je zapotřebí uvést poruchy rodiny (ať uţ se jedná o rodinu úplnou či neúplnou), protoţe tyto poruchy mohou vést k vyhledání azylového domu pro matky s dětmi v tísni, a dále pak vybraných typů klinických rodin. Na základě toho, do jaké míry jsou rodiny schopny zajistit svou funkčnost, jsou většinou rozdělovány na rodiny: 

Funkční – mezi ně patří takové rodiny, které naplňují základní funkce

9



Dysfunkční – jsou takové rodiny, v nichţ některá ze základních funkcí není naplněna



Afunkční – v tomto případě rodiny neplní své funkce nebo nejsou schopny je plnit

„Pokud jde o dítě, jehoţ osobnost se teprve rozvíjí, mohou v důsledku narušení rodinných funkcí určité významné zkušenosti chybět nebo jeho další vývoj můţe být deformován různými negativními vlivy,“ (Vágnerová, 2004, str. 589). Tato informace je v kontextu práce v azylových domech velice důleţitá, jelikoţ hlavním cílem je vţdy blaho dítěte, tudíţ jde o snahu dysfunkci v rodině předejít nebo minimalizovat její následky tak, aby měly na dítě co nejmenší negativní dopad, který by ho mohl jakýmkoli způsobem poškodit. Matoušek (2003, str. 193) uvádí základní ukazatele funkcí rodin mezi něţ patří: 

Kulturní a hodnotová orientace rodiny



Uspokojení základních ţivotních potřeb jednotlivých členů rodiny



Stav domácnosti z hlediska potřeb jejích členů



Funkčnost rodičovského systému, do kterého patří kvalita vztahu k dětem, a ohraničení rodičovského systému vůči dětem



Hodnocení vývoje dětí s ohledem na emocionalitu, sociální vztahy, dále pak vztahu ke škole a prospěchu



Funkčnost manţelského systému (emocionální bilance, dlouhodobé konflikty a způsob jejich řešení, …)



Vztahy členů rodiny k širšímu příbuzenstvu



Vztahy k institucím, které jsou pro rodinu důleţité (místní úřady, zaměstnavatelé, atd.)



Jiné významné sociální vazby členů rodiny (sousedé, přátelé, zájmové kluby apod.)



Zaměstnání rodičů, jeho perspektiva, pracovní spokojenost



Materiální zdroje, které má rodina k dispozici, a způsob rozhodování o nich



Styl komunikace

10

2.2 Klinické rodiny Klinické rodiny jsou: „Rodiny, které byly nebo jsou kvůli svým problémům v kontaktu s pomáhající nebo represivní institucí,“ (Matoušek, 2003, str. 187). Matoušek (1997) klinické rodiny rozděluje podle specifických problémů, které vedou nebo mohou vést k dysfunkci rodiny. Mezi takové patří rodiny: 

se zanedbávaným, případně týraným dítětem



se zneuţívaným, případně týraným dospělým



s tělesně nemocným



s duševně nemocným



s postiţeným členem



s mladistvým delikventem



svobodné matky



se členem závislým na drogách nebo hráčství



v rozvodu a v procesu rekonstrukce rodiny

V následujících pododdílech se pokusím definovat vybrané klinické rodiny, jejichţ členové (matka s dítětem) se mohou stát zájemci o ubytování v azylových domech pro matky s dětmi v tísni. Tyto rodiny nebudu definovat pouze podle Matouškova (1997) dělení, ale uvedu také rizika a problémy, se kterými se jednotlivé vybrané typy rodin potýkají, a které mohou vést k vyhledání takové sociální sluţby, jako je azylový dům pro matky s dětmi v tísni. Zvláštní kapitolu pak budu věnovat osamělým matkám, protoţe jsou to právě ony, které nejčastěji vyhledávají zařízení podobného typu. Definovat tedy nebudu rodiny s tělesně nebo duševně nemocným nebo postiţeným členem. Ne snad proto, ţe by některé z těchto rodin nepotřebovaly pomoc azylového domu, obzvláště pak pokud je nemocným nebo postiţeným členem rodiny dítě, ale proto, ţe většina azylových domů pro matky s dětmi v tísni není na takové případy připravena. Formy zneuţívání a týrání V následujících dvou pododdílech se budu věnovat zanedbávaným, zneuţívaným a týraným členům rodiny. Proto povaţuji za důleţité tyto pojmy nejprve vysvětlit. Formy zneuţití, tak jak jsou uvedeny v Chartě práv dítěte popisuje Vodáčková (2002), která

11

uvádí, ţe se dá rozlišit několik druhů týrání a zneuţívání. Jde o fyzické týrání a zneuţívání, při kterém je oběti způsobena bolest a fyzické ohroţení, způsobené bitím, třesením, mačkáním, atd., ale i pouţitím nepřiměřené síly při běţných úkonech jako je oblékání, mytí, podávání nevhodných léků, alkoholu nebo dalších poškozujících látek. Někdy jsou stopy po poškození viditelné, často jde bohuţel o zranění vnitřní, která nejsou na první pohled zřetelná. Dále se jedná o kruté a neadekvátní trestání, které je extrémní povahy. Trestající se v takovém případě přestává ovládat. Kromě fyzických ataků jde i o zavírání dětí do prostor, kde strádají nebo se bojí. Mezi neadekvátní tresty ale patří také odmítnutí lásky, kontaktu nebo uspokojení základních potřeb trestaného. Dalším způsobem je emoční zanedbávání a zneuţívání, v takovém případě je dítěti odepřen něţný kontakt, mazlení, potřeba aby dítě bylo někým milováno. Psychické týrání je rovněţ jednou z forem týrání. Projevuje se zejména poniţováním, vyhroţováním, nedostatkem pochvaly a ocenění, či nesmyslným obviňováním. Velká variabilita psychického týrání je zřejmá v případech domácího násilí. Zanedbáváním je označováno neuspokojování bazálních potřeb nebo zanedbání ochrany a lékařské péče. Vzhledem k zaměření této práce, jde především o zanedbání péče o dítě. Další formou je sexuální zneuţití dítěte, které můţe mít formu jakéhokoli druhu sexuálního styku s dítětem, které k takovému jednání bylo přinuceno. Také jde o předkládání pornografie dítěti. Pokud jde o sexuální zneuţití dospělého je potřeba se zmínit, ţe specifická forma takového jednání se objevuje v rámci domácího násilí. Jakékoli sexuální násilí je pro oběť velmi traumatizující. 2.2.1 Rodiny se zanedbávaným, případně týraným dítětem Matoušek (1997) k zanedbávání dětí uvádí, ţe rodiče v takovém případě nereagují na zřetelné signály nouze nebo deprivace svých dětí. Pokud jsou zanedbány jen některé (ne všechny) potřeby, jedná se pak o tzv. subdeprivaci. Dále pak srovnává děti týrané a zneuţívané, přičemţ dospívá k názoru, ţe týrané děti ve výsledku i přes moţné váţné zranění prosperují lépe, a to díky skutečnosti, ţe mohou drţet krok ve vývoji rozumových schopností. Oproti tomu zanedbávané dítě nemá dost příleţitostí k tomu, aby se učilo základní dovednosti. U rodičů, kteří zanedbávají své děti, lze najít společné rysy jako jsou sníţená inteligence, tělesné handicapy, duševní nemoci či trestná činnost, tito rodiče také snadněji upadají do afektů. Prostředí, kde se setkává více výše

12

zmíněných rysů ještě např. s nezaměstnaností nebo závislostmi, Matoušek (2005) nazývá mnohoproblémovými rodinami, ve kterých se špatné zacházení s dětmi objevuje velmi často. Děti, které jsou opoţděné, neobratné, temperamentově nestabilní, dále pak děti nechtěné nebo nějakým způsobem nenaplňující představy rodičů, jsou týrány častěji neţ děti bez handicapu. U dětí, které byly nebo jsou obětí, se objevuje řada symptomů. Z psychických se můţe jednat o změnu chování, skleslost, pasivitu, jindy naopak neklid či agresivitu. Mezi symptomy zřetelnými v sociální oblasti se můţe jednat o omezení komunikace s vrstevníky, upouštění od oblíbených zájmů a her, výkyvy ve školním prospěchu, vyhýbavý a chudý kontakt s rodiči… Na somatické úrovni to mohou být bolesti břicha, hlavy, končetin, které neodpovídají

objektivnímu somatickému nálezu, poruchy

soustředěnosti, spánku, noční děsy, pomočování a další somatické problémy.

U

sexuálního zneuţívání můţe dojít ke změnám vztahu k vlastnímu tělu. Výjimkou není ani autoagresivní či sebedestruktivní chování, u starších dětí pak tendence k promiskuitě, prostituci a sebevraţednému chování,

Dalším následkem můţe být

neochota akceptovat společenské hodnoty a normy, (Vodáčková, 2002). Týrání má za následek dezorganizaci vazby mezi rodičem a dítětem. Následky týrání mohou být bohuţel celoţivotní. (Matoušek, 1997) 2.2.2 Rodiny se zneužívaným, případně týraným dospělým Matoušek (1997) upozorňuje na skutečnost, ţe jsou to právě ţeny, kdo je kromě dětí týrán v rodinách nejčastěji. Proto se v následujícím textu budu věnovat oběti – ţeněpotencionální klientce azylového domu. „Za domácí násilí povaţujeme všechny druhy fyzického, sexuálního a psychického násilí ve všech typech intimních vztahů,“ (Vodáčková, 2002, str. 475). Častěji neţli samotné násilí, ve smyslu fyzického napadání, se objevuje psychický teror, který můţe mít formu slovních uráţek, poniţování, vydírání, kontrola a vyhroţování na denním pořádku, přídělů financí nebo kontroly výdajů, (Buskotte, 2008). Domácí násilí má svá specifika, a to především, ţe se odehrává dlouhodobě, opakovaně a téměř denně, přičemţ oběť je velmi snadno dostupná a také bezbranná, k čemuţ přispívá i skutečnost, ţe se násilí odehrává ve velmi intimní zóně, která je zároveň pro násilníka bezpečná. Charakteristickým rysem domácího násilí je také to, ţe násilí je většinou iracionální.

13

Stejně jako v předchozí skupině, i zde lze vystopovat podobnosti zneuţívajících, kdy muţi jako agresoři jsou charakterističtí tím, ţe odmítají jakoukoli terapii, protoţe mají pocit, ţe nikdo další nemá právo vměšovat se do toho, jak se k ţeně chovají, (Matoušek, 1997). Vodáčková (2002) uvádí, ţe ţeny, které byly vystaveny týrání či zneuţití v blízké minulosti, zpravidla vykazují mnoho známek akutního reakce na stres. Objevují se také psychosomatické obtíţe, syndromy bolesti, změněné vnímání vlastního těla, zvýšená či naopak sníţená citlivost některých částí těla, třes, „divné“ tělesné pocity nebo i nenávist k vlastnímu tělu. Mnoho dříve zneuţívaných či týraných má problémy s navázáním nového partnerského vztahu, popř. tendenci k opakovanému navazování podobně zničujících vztahů. Pro tuto práci je však důleţité, ţe mohou nastat i problémy s přijetím rodičovské role, kterou můţe komplikovat i menší tolerance k frustraci a zátěţi a tendence k sebevraţednému jednání. „Stejně tak znevýhodňující můţe být tendence k opakování negativních a destruktivních forem chování vůči okolí, zejména vůči osobám, které jsou v pozici toho slabšího,“ (Vodáčková, 2002, str. 462). Z toho vyplývá, ţe by týraná matka mohla mít tendence opakovat toto chování na svém dítěti. Jak správně podotýká Buskotte (2008), i děti vnímají násilí, které probíhá mezi rodiči, i kdyţ proti dětem namířeno být vůbec nemusí. Děti mohou napadení matky zahlédnout, slyšet křik či nadávky, vidět matku zraněnou, vnímají ale i negativní atmosféru v domácnosti, napětí, které se před kaţdým dalším útokem tvoří. Děti se pak cítí ohroţené, bezmocné, mají strach. To vše pak můţe vést k emocionální nejistotě dětí a ztrátě pocitu „vnitřního bezpečí“. „Pokud se dítě potýká s domácím násilím po delší časové období, existuje zde relativně velká pravděpodobnost, ţe se na něm celá tato situace podepíše velmi negativním způsobem,“ (Buskotte, 2008, str. 90). Můţe jít o nespavost, noční můry, přecitlivělost, zvýšenou potřebu pozornosti, agresivní chování k ostatním dětem, poruchy pozornosti a s nimi spojené změny školních výsledků, odmítání citových proţitků atd. Problémem také je, ţe kontakt s násilím v dětství, podstatně zvyšuje riziko, ţe dítě bude ve své dospělosti také agresivní (obzvláště pak chlapci), (Buskotte, 2008). Vzhledem k závaţnosti problematiky je zřizování azylových domů významným společenským opatřením. Ţena zde najde zázemí nejen pro sebe ale i pro své děti, (Matoušek, 1997).

14

2.2.3 Rodina mladistvého delikventa Do azylových domů pro matky s dětmi s tísni jsou někdy (nejčastěji OSPODem) posílány matky s dětmi, které mají nebo začínají mít delikventní jednání. Matoušek (1997) uvádí, ţe rozhodující faktor zde hraje rodina, styl výchovy, případné konflikty v rodině, nikoli ekonomické postavení rodiny. Znaky takových rodin jsou menší soudrţnost a větší konfliktnost, dále pak neschopnost rodičů regulovat chování svých dětí (čím hůře regulaci zvládají, tím dříve se jejich dítě můţe začít chovat kriminálně). V rodinách mladých delikventů se často nacházejí dvojné vazby (jeden rodič zakáţe, druhý povolí) nebo váţné konflikty, které však nemusí být na první pohled zřejmé. Kriminalita mládeţe je ovlivněna také násilnickým chováním rodičů k dětem. Laxní výchova se většinou naopak pojí s nenásilnou trestnou činností, (Matoušek, 1997). Vliv má také parta, se kterou se jedinec schází. Je ovšem nutné podotknou, ţe čím méně funkční rodina je, tím větší má vliv parta, (Matoušek, 2005). Opět je tedy v popředí funkčnost rodiny. Funkčnost rodiny, rodinné vazby, uplatňování disciplíny v rodině nebo uplatňování rodičovského dohledu samozřejmě nejsou jedinými determinantami delikventního chování. Do hry vstupují i další faktory, jakými je například konstituce jedince zahrnující moţné lékařsky zjistitelné abnormality, hyperaktivitu, vrozené osobní dispozice, příslušnost k pohlaví a další, (Matoušek, Kroftová, 2003). 2.2.4 Rodina se závislým členem Nejčastější formou závislosti je závislost na alkoholu. Závislost na drogách má zase nejviditelnější a nejrychlejší spád, vede k rychlému zničení závislého, (Matoušek, 1997). Poslední dobou také roste počet osob závislých na hracích automatech, tzv. gamblerů. Většinu z nich tvoří muţi. Riziko této závislosti tkví především v postupném zadluţování rodiny (viz.str. 21), o kterém zpočátku rodina ani nemusí vědět. Teprve po zruinování rodiny, začne závislý nebo jeho rodina uvaţovat o potřebě soustavného léčení. Rodina si musí pomoci tak, ţe se musí bránit manipulacím ze strany závislého a nepřebírat za něj zodpovědnost. (Matoušek, 1997) Kaţdá forma závislosti, ať uţ na alkoholu, drogách, hracích automatech, sázkách…, můţe být příčinou, proč ţena s dítětem partnera opouští (za strachu z agrese, nevhodných podmínek pro vývoj dítěte, narůstajících dluhů). Problém je o to závaţnější pokud jsou manţelé.

15

Na závislost se ovšem můţeme dívat i z druhé strany, kdy je tímto závislým členem rodiny matka. Pokud je navíc osamělá, dochází častěji k zanedbávání péče, vyššímu riziku týrání dítěte atd. V kontextu a problematiky azylových domů je závislost většinou povaţována za kontraindikaci k přijetí do domova a závislá matka

do

takového zařízení vůbec není přijata. Závislost se ovšem můţe rozvinout i v průběhu pobytu, např. alkohol jako reakce na stres. V takovém případě pak jde o porušování podmínek pobytu a matce můţe být pobyt ukončen. Ze zkušenosti ovšem mohu říci, ţe zejména pokud jde o počínající závislost na alkoholu, je nejprve vedena snaha pomoci matce ve zvládnutí jak závislosti, tak péče o dítě, pokud se ale tato snaha déle nesetkává s úspěchem nebo se projeví jakékoli známky agresivity (vůči vlastnímu dítěti, ostatním klientkám nebo dětem nebo pracovníkům), či váţnějšího zanedbání dítěte, nezbývá jiná moţnost neţ ukončení pobytu a kontaktování OSPODu. Další moţností je, ţe závislým členem je dítě (mladistvý). Experimentování s drogami je v mezi mládeţí stále poměrně časté. Pobyt v azylovém domě můţe mít v tomto případě pouze preventivní funkci. 2.2.5 Rozvod a rekonstrukce rodiny Rozvod je definován jako právní úkon, kterým je ukončeno manţelství. Zároveň jím zanikají práva a povinnosti, které k sobě manţelé navzájem měli. Nezanikají však povinnosti, které mají vůči svým dětem, (Matoušek, 2003). Je zapotřebí si uvědomit skutečnost, kterou uvádí Matoušek (1997), a to sice, ţe rozvod není záleţitostí okamţiku, ale předchází mu rozličně dlouhá krize manţelství, která vrcholí právě rozvodem. Lidé se rozvádějí z různých důvodů, Matoušek (2005) tyto důvody shrnul a rozdělil do následujících skupin. a)

Rozvod, ve kterém nedochází k váţnější emoční reakci, neboť nebyl navázán silnější citový vztah (zejména velmi krátce trvající manţelství).

b)

Rozvod, ke kterému dochází v důsledku vyústění prvních krizí, které manţelé nejsou schopni zvládnout.

c)

Dalším důvodem k ukončení manţelství můţe být fakt, ţe se u partnera projevily rysy, které dříve nebyly patrné (závislost, ţárlivost, různé nedostatky např. zájmu o děti nebo spolupráce).

16

d)

K rozvodu můţe vést také vyčerpání vztahu, jeţ se nejčastěji objevuje v manţelstvích, kde jsou jiţ děti dospělé, opustily domovy a manţelé si uvědomí, ţe uţ nemají další společný zájem.

Rozvodový proces se sestává z několika stádií, jimiţ jsou opatrovnické řízení (smyslem je úprava výchovy a výţivy nezletilého dítěte na dobu po rozvodu manţelství), rozvodové řízení (je zaměřeno výlučně na vztah manţelů, zmapování historie manţelství, zjištění, zda je ještě moţné souţití obnovit), řešení bytové otázky, stanovení výţivného rozvedeného manţela a vypořádání společného jmění manţelů, (Průchová, Novák, 2004). Samo rozvodové řízení je pak nejtraumatičtějším obdobím. Toto trauma se do budoucna můţe projevit generalizovaným nepříznivým názorem o příslušnících opačného pohlaví, (Matoušek, 1997). Jelikoţ je manţelství také hospodářskou jednotkou, kdy se manţelé vzájemně ekonomicky podporují, rozvod pak téměř vţdy znamená zchudnutí pro obě strany, (Matoušek, 2005). Takové zchudnutí, v kombinaci s moţnou ztrátou bydlení v důsledku bytového vyrovnání, můţe mít pro rodiče, který má v péči dítě, fatální následky. Rozvod se nedotýká jen manţelů, ale hlavně dětí. Neexistuje vhodný věk dítěte pro to, aby se rodiče rozvedli, pro dítě je vţdy velmi náročnou situací. Odchod rodiče vnímá jako těţkou ztrátu. Pro dítě je pak důleţitý pravidelný styk s oběma rodiči. Někdy se bohuţel stává, ţe je dítě vtaţeno do manţelských sporů, buď uţ před rozvodem, nebo během rozvodového řízení, a kaţdým rodičem je ovlivňováno v neprospěch druhého rodiče. Takové jednání je pro dítě jednoznačně poškozující.

3 Rodina svobodné matky 3.1 Matka jako osamělý rodič Podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře se „za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona povaţuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud neţije s druhem“. Matoušek ovšem upozorňuje na skutečnost, ţe v případě uţití této definice opomíjíme skupinu těch osamělých rodičů, kteří sice nejsou rozvedeni, avšak jeden z partnerů s rodinou fakticky neţije, (Matoušek, 2005).

17

3.2 Matka s dítětem jako typ rodiny Matka s dítětem tvoří dnes jiţ poměrně často se vyskytující typ rodiny. Rodinou nazývám matku s dítětem proto, ţe: „V českém a evropském prostředí lze chápat rodinu v nejširším smyslu za sociální jednotku, jejímţ ustavujícím znakem je souţití minimálně dvou generací v přímé příbuzenské linii (rodič-dítě)“ (Národní zpráva o rodině, 2004, str. 3). Osamělá matka s nezaopatřeným dítětem musí zabezpečovat funkčnost rodiny sama, coţ na ni klade vysoké nároky. Mezi základní funkce rodiny v tomto smyslu patří funkce reprodukční, socializační, sociálně-ekonomická a regenerační. Někdy se hovoří rovněţ o funkci tvorby lidského kapitálu ve smyslu přípravy dítěte na plnohodnotný ţivot člověka ve společnosti, (Národní zpráva o rodině, 2004, str. 3). „Funkce rodiny však mohou být ohroţeny nedostatkem času, kterého můţe být v rodinách osamocených rodičů méně neţ v rodinách úplných , v nichţ děti mohou získat více pozornosti a péče ze strany obou rodičů. Osamocený rodič můţe být natolik pohlcen vlastní prací a péčí o domácnost, ţe mu na hraní, učení či povídání s dítětem mnoho času nezbývá,“ (Matoušek, 2005). Sobotková (2001) charakterizuje osamělé matky podle postojů společnosti k nim, zároveň určuje, jak jednotlivé osamělá rodičovství vznikají a rozděluje je do tří skupin. První z nich jsou matky, kterým zemřel manţel, tedy vdovy s dětmi, ke kterým je společnost shovívavá, tolerantní, spíše litující, neboť si své postavení nezavinily samy. Další skupinou jsou matky s dětmi, jejichţ osamění vzniklo v důsledku rozpadu vztahu či rozvodem manţelství. Postoje společnosti jsou ambivalentní, prolínají se zde názory, které radí udrţovat vztah kvůli dětem za kaţdou cenu, ale i takové, které se kloní k tomu, ţe je lepší neuspokojivý vztah ukončit a ţít s dětmi v relativním klidu, ač za cenu neúplné rodiny. Obecným názorem tedy je, ţe takové rodičovství není ideální, ale v dnešní společnosti mnohdy nevyhnutelné. Třetí skupinu pak tvoří matky, které si osamělé rodičovství vybraly záměrně, protoţe chtějí být „svobodné“. Takové rodičovství vzniká početím dítěte s partnerem, se kterým matka neplánovala trvalý vztah. Do této skupiny ale patří také ţeny, které dítě adoptovaly, bylo jim svěřeno do péče, nebo se matkami staly pomocí asistované reprodukce. Negativní hodnocení této slupiny svodných matek slábne, neboť se tato skupina stává stále početnější.

18

3.3 Rizika a problémy osamělých matek V této kapitole se pokusím objasnit rizika, které osamělé rodičovství přináší a problémy, s jakými se osamělé matky potýkají a které mohou být důvodem pro vyhledání azylového domu. Vzhledem ke skutečnosti, ţe se v posledních letech zvyšuje jak počet nesezdaných souţití, tak i počet rozvodů, a drtivá většina dětí ţije s osamělým rodičem – matkou (kolem 90%), (Sobotková, 2001), je potřeba se na tuto cílovou skupinu více zaměřit, a to zejména proto, ţe: „Osamocené rodičovství přináší váţný a mnohdy podceňovaný společenský problém, který se v podobě psychické, případně ekonomické zátěţe, můţe přenášet i do další generace. Osamocení rodiče jsou – na rozdíl od úplných rodin – častěji ohroţeni nezaměstnaností, nedostatečným přístupem k přiměřenému bydlení, sociální izolací, chudobou či sociálním vyloučením,“ (Matoušek, 2005, str. 44). Matka jako osamělý rodič, ať uţ je svobodná, rozvedená, ovdovělá, či vdaná, ale bez partnera, se tedy potýká se specifickými problémy. Kaţdý z těchto problémů, častěji však jejich kumulace, můţe být spouštěčem nepříznivé ţivotní situace, a tím pádem i samotným důvodem pro vyhledání takové sluţby, jako je azylový dům pro matky s dětmi v tísni. 3.3.1 Nezaměstnanost Z hlediska zaměstnatelnosti se u této cílové skupiny setkáváme hned s několika handicapy, a to zejména: - péče o dítě, - návrat z mateřské dovolené nebo delší mateřská dovolená, - nízká kvalifikace nebo ţádná kvalifikace. Tuto a další skupiny lze dle expertů vybraných úřadů práce označit všeobecně jako rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, bez ohledu na regionální rozdílnosti a momentální situaci na trhu práce, (Kotíková; in Sirovátka, Mareš, 2003). Z hlediska zaměstnatelnosti jsou osoby či skupiny s handicapy nebo kumulací handicapů, i přes současnou poptávku po pracovní síle, prakticky nezaměstnatelné a tvoří početnou skupinu

dlouhodobě

nezaměstnaných,

(Analýza

vývoje

zaměstnanosti

a

nezaměstnanosti v 1. pololetí 2008, str. 32).1 Navíc ţeny jsou ohroţeny dlouhodobou 1

http://www.mpsv.cz/files/clanky/5877/analyza_material.pdf (str.32)

19

chudobou více neţ muţi, coţ dokazuje i to, ţe podíl ţen je, ve všech kategoriích s délkou evidence na ÚP déle neţ 6 měsíců vyšší, neţ muţů a současně se jejich zastoupení mezi nezaměstnanými ve všech těchto kategoriích meziročně zvýšilo. (Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2008, str. 47 ). 2 Klientky DMD, jako uchazečky o zaměstnání, potřebují pracovní místa se zvláštní úpravou pracovní doby a pracovního reţimu, a takových pracovních míst je však obecně nedostatek. Co se týká zaměstnavatelů vůči ţenám s dětmi, můţeme konstatovat, ţe rodina je pro ţenu při vstupu na trh práce určitý handicap, (Bartáková, in Winkler a kol., 2005). Zaměstnavatelé matky-uchazečky odmítají zaměstnávat zejména kvůli moţnosti časté absence z důvodu péče o dítě v nemoci, dále také proto, ţe tyto osoby obvykle potřebují upravit pracovní dobu tak, aby mohly skloubit plnění povinností pracovních s povinnostmi rodičovskými, (Kotíková, in Sirovátka, Mareš, 2003). Klientky těchto azylových domů jsou v tomto směru zpravidla znevýhodněné i tím, ţe jsou na výchovu a péči o dítě úplně samy, otcové dětí svou roli často neplní, vlastní rodinu uţ nemají nebo se s ní z různých důvodů nestýkají (špatné vztahy, vzdálenost…). Časová náročnost péče o dítě jim tedy zpravidla brání vykazovat práci přesčas, je pro ně nepřijatelné časově náročnější dojíţdění do zaměstnání, a pokud mají malé dítě, nemohou také pracovat ve směnném provozu. Ve snaze získat zaměstnání, které by mohly skloubit s péčí o dítě, přijímají klientky i místa na zkrácený pracovní úvazek. Právě péče o dítě je jedním z důvodů, proč ţeny stále tvoří téměř tři čtvrtiny (74,5 %) zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu. Nejvíce ţen zaměstnaných na zkrácený úvazek je ve věkové kohortě 30 - 44 let a 45 - 59 let (70,7 tisíc, resp. 47,1 tisíc), (Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2008 ).3 U ţen, které se v průběhu pobytu v tomto zařízení zařazují zpět na trh práce po mateřské, se můţeme setkat s problémem nízké sebedůvěry a několikaleté absence na trhu práce, která je velmi mimo jiné handicapuje i z důvodu ztráty profesních znalostí nebo pracovních zkušeností, (Kotíková, in Sirovátka, Mareš, 2003). Statisticky jsou mimo pracovní aktivitu z důvodu péče o dítě ţeny ve věkových kategoriích do 25 let a 30 - 34 let, (Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2008).4 Ne všechny ţeny mají shodné či stejně závaţné problémy s návratem do zaměstnání při 2

http://www.mpsv.cz/files/clanky/5877/analyza_material.pdf (str. 47) http://www.mpsv.cz/files/clanky/5877/analyza_material.pdf 4 http://www.mpsv.cz/files/clanky/5877/analyza_material.pdf (str. 46) 3

20

ukončení rodičovské dovolené. Ve většině případů se jedná o kombinaci handicapujících faktorů, ať jiţ výše zmíněných, nebo dalších. Lze tedy vytipovat skupiny ţen se specifickými problémy nebo jejich zdroji. V azylových domech pro matky s dětmi v tísni se nejčastěji setkáme s následujícími podskupinami podle rizikových faktorů:

 Matky s nízkou kvalifikací, u nichţ se ke skutečnosti rodinných závazků připojuje malá poptávka po dané kvalifikaci na straně trhu práce a často malý zájem o zvyšování vzdělání či rekvalifikace na straně ţen. Tyto ţeny potřebují pomoci zejména povzbuzením motivovanosti a poskytnutím dostupné rekvalifikace. (Při práci s klientkami se pracovníci často setkávají s projevy, které dle Kotíkové konstatují i experti, a to spoléhání se na vnější pomoc, neschopnost samostatného řešení osobních problémů, nereálné mzdové poţadavky a poţadavky na trh práce. Tyto osoby, díky špatně nastavenému sociálnímu systému, dávají často přednost sociálním dávkám před uplatněním na trhu práce. Moţnost rekvalifikace naráţí na problém, protoţe u obtíţně umístitelných uchazečů má jen omezenou účinnost danou menší ochotou nastoupit do rekvalifikačních kurzů a úspěšně je absolvovat. Zároveň zájem o rekvalifikaci souvisí se stupněm vzdělání, (Kotíková, in Sirovátka, Mareš 2003).

 Matky z neúplných rodin, kterým především chybí podpůrné rodinné zázemí, jsou tak více odkázané na dostatečnost místní infrastruktury a sociální sluţeby.

 Matky s nedostatečnou motivací (můţe být způsobeno mnoha faktory)  Matky s krátkou profesní praxí nebo zcela bez praxe, u nichţ také nelze odstranit základní příčinu, (u těchto matek je třeba se zaměřit na další individuálně efektivní formy pomoci). (Kuchařová, in Winkler a kol., 2005) Velmi důleţitým faktem, na který upozorňuje Matoušek (2005, str. 46) je, ţe: „U nezaměstnaných rodičů představuje nezaměstnanost značné riziko, protoţe případná chudoba se nedotkne jen ţivotní situace rodiče, ale můţe způsobit i chudobu dětskou.“

21

3.3.2 Ekonomické znevýhodnění Se znevýhodněním týkajícího se začlenění na trh práce se pojí také ekonomické znevýhodnění, Matoušek (2005) ovšem uvádí, ţe: „Materiální problémy mají častěji osamocení rodiče v případě nízkého sociálního statusu, a to nejen z důvodu niţších příjmů, ale častěji také kvůli většímu počtu dětí a méně odpovědnému ţivotnímu stylu.“ K moţnému ekonomickému znevýhodnění osamělých matek s dětmi přispívá i nedobytnost výţivného. Matoušek (2005, str. 45) také uvádí, ţe právě nedobytnost výţivného „ohroţuje uspokojování základních existenčních potřeb neúplných rodin. Ty se ocitají v kritických poměrech, protoţe soudní řízení se vleče řadu měsíců aţ let.“ Ekonomicko-zabezpečovací funkce je jednou ze základních funkcí rodiny, jak je jiţ uvedeno výše. Podle Matouška (2005) je to právě příjem rodiny, který přímo ovlivňuje kvalitu zabezpečování kaţdodenních potřeb jako je strava, bydlení , zdravotní péče, vzdělání aj. Důleţitým faktorem, který autor nezmiňuje a který ekonomickou situaci také ovlivňuje, je ale i hospodaření s finančními prostředky, kterými rodina disponuje. Nevýhodná ekonomická situace rodin omezuje také moţnosti dětí pro realizaci mimoškolního duševního, kulturního a sportovního rozvoje, z čehoţ vyplývá, ţe nejde pouze o materiální nouzi, ale existují zde i psychologické a sociální dopady, (Matoušek, 2005). 3.3.3 Dluhy S problematikou hospodaření s finančními prostředky je úzce spjata i poměrně nová problematika zadluţování českých rodin. Zadluţenost je ovšem poměrně normálním jevem, oproti tomu předluţenost je jiţ jevem neţádoucím. „ Předluţení je nesplnění platebních povinností dluţníka a spěje k jeho ekonomické a psychosociální destabilizaci. Předluţení je dlouhodobě trvající proces, který prochází určitým vývojem a spěje k soukromému bankrotu. O předluţení nehovoříme jen tehdy, kdy po odečtení pevných ţivotních nákladů nestačí jiţ zbylá část měsíčního příjmu na placení splátek, nýbrţ s sebou přináší s sebou i masivní sociální a psychické důsledky,“ (Manuál Sdruţení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit, 2007, str. 3). V České republice rapidně roste počet domácností, které nejsou schopny splácet půjčky a úvěry. Podle výběrového řízení Českého statistického úřadu vnímá šest procent

22

domácností splácení úvěrů jako velkou zátěţ a patnáct procent domácností jako určitou zátěţ. V nejniţších příjmových skupinách však uvedlo velkou zátěţ týkající se splácení více neţ deset procent domácností. Podle Petra Jakubíka, autora článku „Je bankrot osobním řešením?“ ovšem nelze české domácnosti jako celek povaţovat za předluţené. Riziko však představuje zvyšující se počet zadluţení nízkopříjmových rodin (mezi které jednoznačně patří i osamělé matky s dětmi). Tyto rodiny si totiţ velmi často půjčují na spotřebu u nebankovních institucí za vysoký úrok. Nejvýraznějšími faktory vedoucími k předluţení jsou problémy vyplývající ze smluvních vztahů s věřiteli, do kterých spadá nízké ekonomické vzdělání občanů, přeceňování moţnosti splácet a podceňování důsledků krátkodobého nesplácení závazků na straně dluţníka, ale i malá ochota věřitelů poskytnout dokumenty veřejnosti k detailnímu prostudování. Dalším problémem je působení subjektů poskytujících půjčky s cílem zmocnit se osobního majetku dluţníka. Tyto subjekty zahrnují do svých smluv body, které jsou pro dluţníka velmi sloţitě dodrţitelné nebo naopak velmi lehce porušitelné a které pak mají pro dluţníka fatální následky. Problém tkví ve skutečnosti, ţe se podmínky na první pohled zdají velmi benevolentní, coţ má napomoci klientovi půjčku „vnutit“. Problematika chybějícího finančního vzdělávání

pak zahrnuje

neschopnost sestavení měsíčního plánu hospodaření domácnosti, neschopnost spočítat si, kdy uţ je půjčka pro domácnost moc drahá. Nakonec pak existují i individuální faktory, mezi něţ patří ţivotní krize, které mohou působit jako spouštěče. Mezi takové faktory, které spouštějí zadluţování a následné předluţování, se kterými se můţeme setkat u klientek azylových domů pro matky s dětmi v tísni, patří především ztráta zaměstnání, rozchod s partnerem, rozvod s manţelem, nemoc nebo smrt blízkého příbuzného, narození dítěte, nehoda, ručení či spoluúčast na půjčce a další, (Manuál Sdruţení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit, 2007). Vzhledem ke stoupajícímu zadluţení roste i počet domácností, které nejsou schopny splácet, coţ se odráţí také v rostoucím počtu exekucí, které probíhají velmi rychle a jsou velice efektivní. Exekuční řízení se však netýká jen domácností, které přecení své finanční moţnosti a nejsou schopny své dluhy splácet. Přibývá zejména případů drobných dluhů nepřevyšujících deset tisíc korun. Jde například o účty za elektřinu, zdravotní pojištění, nájem, telefon, atd. Mezi nejčastější formy vymáhání

23

dluhů patří zabavování majetku, strhávání peněz z bankovních kont dluţníků, z účtů stavebního spoření, penzijních fondů, ale také ze sociálních dávek.5 Právě strhávání části sociálních dávek má největší vliv na nízkopříjmové rodiny, které jsou na dávkách závislé, tedy i na určitou část osamělých matek s dětmi. Další část matek s dětmi, která není úplně závislá na dávkách, jsou pracující matky, ty, pokud nemají ţádné další výše zmíněné finanční prostředky, ohroţuje kromě moţného zabavení majetku i odstavení budoucích příjmů, tedy platu. Na domácnosti mají exekuce ten nejtvrdší dopad, a to aţ do takové míry, kdy je situace po exekuci dovede do azylového domu pro matky s dětmi či jiného obdobného sociálního zařízení. Vzhledem ke ztrátě veškerých prostředků pak hrozí neschopnost zabezpečit ţivotní potřeby členů domácnosti, coţ se nejvíce dotýká dětí. V takovém případě pak hrozí odebrání dětí z rodiny. Je zapotřebí upozornit na skutečnost, ţe: „Není vyloučeno, ţe děti ţijící v předluţené rodině, si vybudují narušený vztah k penězům. Nízká úroveň vzdělání a negativní zkušenosti z domu rodičů zvyšují nebezpečí opakovat jednání vedoucí k předluţení.“, (Manuál Sdruţení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit, 2007, str. 4). 3.3.4 Bytová problematika Bytová problematika je poněkud specifickým problémem, jelikoţ většinou bývá důsledkem jiných problémů. Z praxe mohu říci, ţe velká část ţadatelek o ubytování v azylovém domě uvádí jako důvod své ţádosti právě bytovou situaci. Aţ při podrobnějším posouzení, zejména při úvodním rozhovoru s ţadatelkou, ovšem zjišťujeme, proč se do problému s bydlením dostala, získáváme informace o faktorech, které její tíţivou ţivotní situaci způsobily. Problém s bydlením můţe nastat rozpadem vztahu, rozvodem, situací, kdy je bydlení s partnerem rizikem pro matku nebo dítě (domácí násilí, závislosti partnera,…), neshodami s partnerem nebo rodinou (pokud v jednom bytě ţije širší rodina nebo více rodin), nevyhovujícími bytovými podmínkami, nevhodným prostředím pro výchovu dítěte, neplacením nájmu, zabavení bytu atd. Jak uvádí Matoušek (2003): „Hlavním problémem v této sféře je nyní v ČR nedostatek sociálních bytů, tj. obecních nebo státních bytů s regulovaným nájmem, kde by mohl člověk usilující o společenskou integraci trvale ţít.“ Tento fakt znesnadňuje 5

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/cl_07_070927.html

24

především ukončování pobytů v DMD. V některých městech lze totiţ jen stěţí sehnat finančně přijatelný podnájem. Pokud se uţ takový najde, setkávají se mnohdy klientky s odmítnutím z důvodu předsudků ze strany pronajímajícího.

4 Koncept životní situace 4.1 Sociální fungování Problematiku sociálního fungování definovala Bartlett (1970) jako interakce probíhající mezi lidmi a nároky prostředí. Lidé nároky prostředí zvládají pomocí schopnosti řešit problémy, (zvládání = coping). Situace, které lidé řeší mohou být vnímány jako sociální úkoly, ţivotní situace nebo problémy ţivota, primárně jsou ale vnímány jako tlaky sociálního prostředí, ve kterém lidé ţijí. „Mezi požadavky prostředí a člověkem pak musí být navozena určitá rovnováha,“ (Navrátil, 2001, str. 12). Bartlett ve svém vymezení sociálního fungování vychází z předpokladu, ţe nároky prostředí významně ovlivňují ţivotní situace. Navrátil (2003) pak koncept sociálního fungování rozšiřuje ještě o oboustranné vzájemné očekávání jedince a prostředí. Potom za předpokladu, ţe jsou očekávání a poskytovaná podpora v souladu, probíhají interakce harmonicky, pokud ne, dochází k obtíţím. Ve vztahu k ţivotní situaci pak termín sociální fungování objasňuje zejména následující fakty popsané Navrátilem (2003, str. 57), které jsou velice důleţité a velice dobře se dají aplikovat na cílovou skupinu v kontextu této práce, čili matky s dětmi v tísni jejich sociální fungování i práci s nimi. 1. „Lidé a prostředí jsou trvale v interakci 2. Prostředí klade na člověka určité poţadavky (formuluje očekávání, definuje sociální role) a člověk je nucen na ně reagovat. 3. Mezi poţadavky prostředí a člověkem je obvykle rovnováha. Pokud lidé poţadavky prostředí dostatečně nezvládají, rovnováha je rozkolísaná a vzniká problém. 4. Někteří lidé jsou schopni si s problémem poradit a nastolit znovu rovnováhu sami, jiní tuto schopnost nemají a svou problémovou situaci nezvládají. 5. Příčinou problémů nebo jejich nezvládání můţe být jak nedostatek dovedností na straně klienta, tak nepřiměřenost poţadavků prostředí vůči němu.

25

6. Předmětem intervence sociálního pracovníka je interakce mezi způsobilostí klienta zvládat a tím, co od něj prostředí očekává. Jeho cílem je podporovat sociální fungování klienta tím, ţe mu pomáhá obnovit nebo udrţovat rovnováhu mezi více či méně dostatečnou kapacitou zvládání a této kapacitě více či méně přiměřenými poţadavky prostředí.“

4.2 Životní situace Ţivotní situací se podle Navrátila (2003) a Musila (2004) rozumí konstelace ţivotních okolností, které jsou přítomny v určitém okamţiku. Mezi tyto okolnosti se řadí jak charakteristiky jedinců nebo skupin, tak charakteristika prostředí, ve kterém tito jedinci a skupiny ţijí. Tyto charakteristiky pak můţou ulehčovat nebo naopak znesnadňovat jiţ výše popsané sociální fungování. Tedy např. takové charakteristiky na straně jedince či skupiny jako je nízká kvalifikace, špatný zdravotní či psychický stav nebo špatná finanční situace a další, mohou bránit ve zvládání ţivotních situací. Překáţky ovšem mohou být i na straně prostředí (napjaté rodinné vztahy, špatná situace na lokálním trhu práce,…), (Musil 2004). Překáţky na straně jedince i prostředí, které znesnadňují sociální fungování z hlediska cílové skupiny matek s dětmi, jsou blíţe rozvedeny v předchozí kapitole. Ţivotní situace můţe být vnímána ve čtyř dimenzích, a to dimenzi fyziologické, psychologické, sociální a noogenní. Zároveň je zapotřebí uvést, ţe ţivotní situace není statická, nýbrţ se vyvíjí v čase, ovlivňují ji významné společenské události a transformuje se s ohledem na běh ţivota (Navrátil, 2003), proto je také moţná její změna vhodnou intervencí. Pochopení a znalost souboru specifických a individuálních konfigurací problémů a bariér, které brání v úspěšném sociálním fungování nebo zvládání problémů je pro následnou práci s klientem stěţejní, neboť jak uvádí Navrátil (2001, str. 14): „ Termín „životní situace“ vymezuje vlastní předmět intervence sociálního pracovníka.“ Tuto skutečnost vystihl i Musil (2004, str. 16), který uvádí, ţe znalosti okolností běţného ţivota jedinců sociálními pracovníky jsou důleţité proto, ţe: „…, umoţňují porozumět nesnázím, které vyplývají z interakce mezi osobou klienta a jeho sociálním prostředím. Pro sociální práci je totiţ typické, ţe lidem pomáhá zvládat obtíţné ţivotní situace tím, ţe působí na vztahy mezi vlastnostmi klientů a vlastnostmi sociálního prostředí, ve

26

kterém klienti uspokojují své potřeby.“ K tomu, aby pracovník mohl začít intervenovat, je třeba volit cíle a metody intervence, které by mu pomohly změnit ţivotní situaci klienta a obnovit či udrţet jeho sociální fungování. Toto je prvním a nezbytným krokem reflexe klientovy ţivotní situace, (Navrátil 2001). Pracovník by měl rozeznat, proč a do jaké míry je sociální fungování člověka ohroţeno některou z výše zmíněných nerovnováh (viz. Str. 24) a v návaznosti na to mu pomoci získat, obnovit nebo udrţet jeho sociální fungování, (Musil, 2004).

27

EMPIRICKÁ ČÁST

5 Metodologická východiska Teoretická část práce se zabývala faktory ztěţujícími sociální fungování matek s dětmi. V empirické části práce se budu snaţit odpovědět na otázku, jaké důvody přivádějí matky s dětmi do azylových domů a zároveň jaké další příčiny ovlivnily jejich situaci. Na tuto otázku se zaměřím, jak z pozice klientek, které sluţby AD vyuţívají, tak z pozice pracovnic. Dále se pak budu zabývat otázkou, jak jsou reflektovány potřeby klientek v rámci poskytování sluţeb.

5.1 Cíle výzkumu Volbou tématu bych chtěla upozornit na důleţitost znalosti a porozumění důvodů vyhledání sluţeb azylových domů, neboť právě tyto důvody jsou klíčové pro přijímání klientek, plánování dílčích kroků, stanovování cílů pobytu a celkově efektivní práci s nimi. Dále pak na jejich rozmanitost, protoţe bez její znalosti sluţby nemohou být poskytovány flexibilně a individuálně kaţdé jednotlivé klientce. Zároveň se tato rozmanitost můţe projevit v plánování této sluţby jako celku. V neposlední řadě bych pak chtěla poukázat na moţný vývoj příčin proč matky s dětmi tato zařízení vyhledávají. Tato práce by měla upozornit poskytovatele sluţeb, a to především ředitele či vedoucí takových provozů, kteří jsou odpovědni za to, aby sluţby byly poskytovány profesionály, na základě zakázky od klientů a sluţba tak mohla průběţně reagovat na jejich moţné změny. Zároveň by měla upozornit i pracovníky poskytující přímou péči o klientky, aby byli schopni vnímat situace klientek, které je do těchto zařízení přivedly jako specifické, a byli schopni na základě těchto znalostí s nimi individuálně pracovat. Vycházím-li z předpokladu, ţe azylové domy pro matky s dětmi v tísni, by měly poskytovat kromě sobě vlastních sociálních sluţeb i doprovodné sluţby nebo by měly být s poskytovateli takových sluţeb ve styku (např. psychologická, právní pomoc či zdravotní sluţby,…), vyplývá mi otázka, proč tomu tak v mnoha případech není, a zařízení takové sluţby neposkytují nebo s podobnými sluţbami ani nejsou jakkoli ve styku. Otázkou je, zda můţe být jedním z důvodů i neznalost důvodů, které klienty do

28

domovů pro matky s dětmi přivedly a tím související jejich potřeby a nároky na sluţbu. Co se pracovníků týče, čerpáno z praxe, někteří pracovníci někdy vidí jednotlivý důvod nebo důvody bez celkového kontextu ţivotní situace. Pokud je pak s klientem pracováno na základě takového posouzení, práce nemůţe vést k takovým cílům, které by pomáhaly řešit klientčinu tíseň. Pomocí získaných poznatků by se mělo změnit plánování sluţby jako celku, navazování kontaktů s dalšími profesionály či institucemi, coţ by mělo přispět k tvorbě kvalitnější sítě sociálních sluţeb. Zároveň by se pomocí získaných poznatků měla prohloubit informovanost pracovníků, kteří v takových zařízeních pracují (a např. nemají dostatečnou praxi či vzdělání v oboru). Je potřeba chránit klientky před pouţíváním takových metod práce s nimi, které by jejich situaci neviděly v kontextu celé jejich ţivotní situace, a tím by mohlo docházet k nedorozuměním a nepochopením ve spolupráci mezi klientem a pracovníkem, a z toho vyplývající neefektivní práci, která by nevedla k řešení (ať uţ částečně či úplně) nebo k prodluţování doby nutné k řešení situace klienta, která ho do azylového domu přivedla. Dále by měl být klient ochráněn před tím, aby mu nebyly poskytnuty všechny sluţby, které zařízení můţe nabídnout nebo další doprovodné sluţby či organizace, které by mohly být v případě potřeby kontaktovány, pokud jsou tyto sluţby potřebné k řešení náročné ţivotní situace klienta. Takových změn lze dosáhnout, pokud bude zdokumentováno, jaké okolnosti vedly v minulosti klientky do azylových domů pro matky s dětmi v tísni. S čím chtěly klientky od této sluţby pomoci, co bylo jejich zakázkou, jaké sluţby organizace vyuţívaly, popř. jaké další sluţby poskytované jinými institucemi potřebovaly nebo jich vyuţily. Získané poznatky by mohly být vyuţity např. při tvorbě nebo doplnění standardů sluţeb, podle kterých se v zařízení pracuje a které slouţí mimo jiné i k zaškolování nových zaměstnanců. Ti by tím pádem byli rovnou obeznámeni i s touto problematikou, nebo by jim slouţily jako předpoklad k dalšímu vzdělávání. Dále by s poznatky měli být obeznámeno vedení azylových domů pro matky s dětmi v tísni, protoţe právě lidé ve vedení rozhodují o šíři sluţby a navazování nových spoluprácí a kontaktů, ale také proto, ţe tito lidé jsou zodpovědní za to, aby sluţba byla poskytována dostatečně vzdělaným a informovaným personálem.

29

Poznávacím cílem této práce je zjistit, zda porozumění důvodům, proč matky s dětmi vyhledaly azylový dům, ovlivňuje sluţby tohoto zařízení?

5.2 Volba metody a strategie Jelikoţ ve své práci usiluji o zkoumání problému vytvořeného lidmi v kaţdodenním ţivotě a snaţím se ho pochopit a interpretovat, zvolila jsem jako metodu výzkumu porozumění. K dosaţení cílů této práce bude pouţit kvalitativní výzkum, který Creswell definoval jako: „… proces hledání porozumění zaloţený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách,“ (Creswell in Hendl, 2008, s. 48). Kvalitativní výzkum jsem zvolila zejména kvůli jeho nesporným výhodám, které jasně popsal Hendl : „ Výhodou kvalitativního přístupu je získání hloubkového popisu případů. Nezůstáváme na jejich povrchu, provádíme podrobnou komparaci případů, sledujeme jejich vývoj a zkoumáme příslušné procesy. Citlivě zohledňujeme působení kontextu, lokální situaci a podmínky. Kvalitativní výzkum poskytuje podrobné informace, proč se daný fenomén objevil,“ (Hendl, 2008, s. 51).

5.3 Volba techniky sběru dat Ke zjištění jaké důvody vedly klientky do azylového domu, bude vyuţita jako technika sběru dat analýza dokumentů, kterými v tomto případě budou archivované karty bývalých klientek. Tato metoda je vhodná zejména proto, ţe by se údaje, týkající se důvodu vyhledání AD bývalými klientkami, jinak jen těţko získávaly, (Hendl, 2008). S klientkami po jejich odchodu není udrţován kontakt a z hlediska časové vzdálenosti by mohlo dojít ke zkreslení výpovědí bývalých klientek, a právě proto je zde důleţitá analýza dokumentů, (Hendl, 2008). V kartách klientek se zaměřím zejména na odůvodnění ţádosti o pobyt, kde klientky samy uvádějí, co je do AD přivádí. Dále pak na záznamy z úvodních pohovorů s klientkami, které zapisuje pracovnice, kde by měla být podchyceny faktory, které klientce ztěţují běţné sociální fungování. Pro zjištění jakým způsobem pracovníci posuzují ţivotní situaci klientky, jakým

30

způsobem tento proces v daném zařízení probíhá a jaké sluţby jsou zde poskytovány, bude vyuţita metoda polostandardizovaného rozhovoru, v nichţ je přesné znění a řazení otázek určeno předem, všem respondentům jsou stejné základní otázky kladeny ve stejném pořadí. Otázky jsou v tomto případě formulovány v úplně otevřeném formátu, (Ţiţlavský, 2007). Scénář rozhovoru je uveden v příloze č. 3. Rozhovory s pracovnicemi budou s jejich souhlasem zaznamenány na diktafon a následně budou provedeny přepisy rozhovorů6. Bude tedy provedena transkripce, coţ je: „…proces převodu

mluveného projevu z interview nebo ze skupinové diskuse do

písemné podoby,“ (Hendl, 2008, s. 208). Text bude dále převeden do spisovného jazyka, očištěn od dialektu a chyb ve větné skladbě a upraven stylisticky, (Hendl, 2008). Výpovědi odbíhající od tématu budou vypuštěny.

5.4 Jednotky zkoumání K tématu azylových domů pro matky s dětmi v tísni mě přivedla opakovaná praxe v rámci studia, později i nástup do pracovního poměru v Azylovém domě pro matky s dětmi v tísni sv. Zdislavy v Karlových Varech. Rozhodla jsem se vyuţít znalosti zdejšího prostředí a provést výzkum právě v tomto zařízení. Další informace a statistická data o tomto zařízení jsou uvedena v příloze č. 1. Azylový dům pro matky s dětmi v tísni funguje v nepřetrţitém provozu, který je zabezpečován pouze čtyřmi stálými zaměstnanci tohoto zařízení. Zbytek sluţeb je vykryt pracovnicemi z Domu na půl cesty. Kaţdá z těchto pracovnic přichází do přímého styku s klientkami tohoto zařízení, jelikoţ zpravidla slouţí pouze jeden pracovník na denní sluţbě a jeden pracovník na noční sluţbě na obou provozech. I přes to, ţe jsou do styku s klientkami zahrnuty pracovnice jiného provozu neţ je Domov pro matky s dětmi v tísni, zaměřím se na kmenové pracovnice tohoto Domova, neboť právě ty pak individuálně pracují s klientkami tohoto zařízení a poskytují jednotlivé sluţby. V daném azylovém domě působí dvě sociální pracovnice (z nichţ jedna je zároveň zástupkyní vedoucího tohoto provozu, kterým je ředitel Farní charity v Karlových Varech) a dvě pracovnice v sociálních sluţbách. Klíčový pracovník, který je klientce přidělen při jejím nástupu s ní pak dále úzce spolupracuje na řešení její 6

V případě zájmu jsou přepisy rozhovorů k dispozici u autorky práce.

31

obtíţné ţivotní situace. Jednotkou zjišťování důvodů vyhledání dané sluţby, budou všechny klientky Domova pro matky s dětmi tísni od roku 2004. Dále pak dvě sociální pracovnice a jedna pracovnice v sociálních sluţbách Domova pro matky s dětmi v tísni.

5.5 Dílčí výzkumné otázky a jejich operacionalizace Z výše uvedených teoretických poznatků vyplývají dílčí výzkumné otázky, které by měla objasnit empirická část této práce. DVO 1: Jaké byly důvody klientek pro vyhledání AD? Co klientky uváděly jako důvod žádosti o ubytování? Které důvody uváděly klientky nejčastěji? DVO 2: Jaké příčiny přivedly ženy do této tíživé životní situace? Co zaznamenaly pracovnice jako problematické faktory ztěžující sociální fungování klientek? Které faktory byly nejčastější? Shodovaly se tyto pracovníky definované faktory ztěžující sociální fungování klientek s důvody, které uváděla sama klientka? DVO 3: Jakým způsobem dochází k posouzení životní situace uchazečky v DMD v K. Varech? Kdo provádí úvodní pohovor s klientkou? Jaký je postup posouzení životní situace klientky? Které oblasti životní situace klientky pracovníci posuzují? DVO 4: Jak pracovnice charakterizují životní situaci klientek ve vybraném azylovém domě pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech? Jaká je typická situace klientky přicházející do Domova? Které faktory považujete za ty, které nejvíce ztěžují sociální fungování klientek? Jaké jsou možnosti řešení výše uvedených problémů?

32

DVO 5: Jsou všechny důvody, které matky do domova přivedly reflektovány v následné práci s nimi? Pokud ano, jakým způsobem? Jak probíhá následná práce s klientkou? Jak jsou do následné práce s klientkou zahrnuty důvody, které uvedla jako důvod žádosti? Jak jsou do následné práce s klientkou zahrnuty faktory definované pracovníkem, které ovlivňují její sociální fungování. DVO 6: Jaké služby poskytuje vybrané zařízení? Jaké služby poskytuje Domov pro matky s dětmi v tísni jako sociální služba? Jaké další služby poskytují pracovníci tohoto domova? Jsou poskytovány další služby v rámci Farní charity Karlovy Vary (např. externími zaměstnanci)?Pokud ano, jaké? Spolupracuje Domov pro matky s dětmi v tísni s jinými organizacemi? Pokud ano s jakými? Považují pracovnice poskytované služby za dostatečné? DVO 7: Došlo během minulých let ke změně poskytovaných služeb? Došlo v minulých letech ke změně poskytovaných služeb? Byly v minulých letech poskytované služby omezeny či naopak rozšířeny? Pokud ano, reflektovalo toto rozhodnutí potřeby klientek? (Vyšlo z návrhů klientek?) Reflektovalo toho rozhodnutí potřeby klientek jež definovali pracovnice Domova?

33

6 Zjištěná data a jejich interpretace V prvních dvou podkapitolách uvádím údaje získané z archivovaných dokumentů, tedy z karet všech klientek od roku 2004. V dalších kapitolách pak předkládám výpovědi pracovnic Domova pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech.

6.1 Důvody pro vyhledání azylového domu z pohledu klientek K odpovědi na otázku, jaké byly důvody, které přivedly klientky do Azylového domu pro matky s dětmi v tísni, byla vyuţita metoda analýzy archivovaných karet klientek, konkrétně pak ţádostí o pobyt, kde klientka sama odůvodňuje ţádost o ubytování v tomto zařízení. Klientky jsou zařazeny k tomu roku, v němţ byl pobyt ukončen. Tabulky jsou k vidění v příloze č. 2. V roce 2004 definovaly klientky jako důvod pro vyhledání domova v devíti případech domácí násilí. U pěti klientek byl důvodem rozchod s partnerem, kdy jedna z klientek jako další důvod vidí ztrátu svého zaměstnání. Další dvě klientky pak uvedly neshody s partnerem, kdy v jednom z těchto případů docházelo také ke zneuţívání dětí. Dalším důvodem pak byla ztráta bydlení. Tento důvod jsem dále rozdělila dle toho, co bylo příčinou ztráty bydlení. Ve dvou případech byly klientky nuceny byt opustit z důvodu nevyhovujících bytových podmínek, ve třech případech se klientky dostaly do takové finanční situace, která jim nedovolovala v bytě zůstat. Pět klientek se do azylového domu dostalo po vystěhování z bytu, jedna z nich po soudním vystěhování. Další klientka byla vyhozena z bytu manţelem. Jedna klientka pak důvod ztráty bydlení ve své ţádosti nevysvětlila. Další klientka byla ubytována z důvodu těhotenství po předchozím pobytu v Domě na půli cesty. V roce 2005 se domácí násilí objevilo jako odůvodnění ţádosti ve čtyřech případech, z nichţ v jednom šlo o oboustrannou agresivitu manţelů. V jednom případě pak klientka uvedla, ţe o ubytování ţádá z důvodu neshod s partnerem. Ve dvanácti zbývajících případech se opět nějakým způsobem projevila bytová situace klientek. Tři klientky uvedly, jako důvod nevyhovující bytové podmínky a tři klientky blíţe nespecifikované vystěhování z bytu. Do azylového domu se dostaly také dvě ţeny, které samy sebe charakterizovaly jako bezdomovkyně, obě byly ubytovány v době těhotenství, jedna z nich přišla po pobytu v jiném azylovém domě. Čtyři klientky uvedly

34

jako důvod bytovou situaci, jeţ blíţe necharakterizovaly. V roce 2006 se domácí násilí objevilo uţ jen ve dvou případech. Dvě klientky také uvedly jako důvod rozchod s partnerem. V dalších šesti případech šlo opět o důvody související s bydlením, dvakrát šlo o vystěhování v obou případech kvůli neplacení nájmu, v jednom z nich se k vystěhování přidruţila ještě exekuce. Dále pak šlo o ztrátu bydlení v důsledku návratu z Anglie. Jedna klientka nebyla schopna dále platit nájem po jeho zvýšení. Dvě klientky, jeţ také řešily bytovou otázku, nebyly více konkrétní. V jednom případě nebyla tato část ţádosti o ubytování vyplněna. V roce 2007 se domácí násilí dotýkalo dvou klientek, jedna z nich také jako důvod uvedla problém s péčí o děti. Dvě klientky vyhledaly azylový dům z důvodu nevyhovujících bytových podmínek, jedna z důvodu rozchodu s partnerem a jedna z důvodu zvýšení nájemného v bytě, který dosud obývala. Pět klientek pak uvedlo jako důvod vyhledání tohoto zařízení nutnost vystěhovat se z bytu, ve čtyřech z těchto pěti případů, z důvodu neplacení nájmu. Jedna klientka uvedla jako důvod blíţe nespecifikovanou ztrátu bydlení. V roce 2008 byla ubytována jedna klientka z důvodu domácího násilí, jedna klientka po rozchodu s partnerem a jedna klientka, která v době svého těhotenství opustila svého přítele kvůli neshodám. U jedné klientky bylo důvodem pro vyhledání azylového domu doporučení OSPODu a skutečnost, ţe si nevěděla rady s výchovou dítěte. Jedna klientka byla ubytována jako jiţ těhotná, po dovršení zletilosti přišla z výchovného ústavu do AD. Jedna klientka uvedla, ţe v předchozím bydlišti nebyly vyhovující bytové podmínky. Dvě klientky odůvodnily svou ţádost tím, ţe se musejí vystěhovat z bytu. Pět klientek uvedlo do ţádosti ztrátu bydlení. Jedna klientka svou ţádost neodůvodnila. V roce 2009 byly prozatím ubytovány tři klientky, které ztrátu bydlení odůvodnily nedostatkem financí, dvě další byly vystěhovány z bytu, u jedné z klientek byla ztráta zaměstnání spojená se ztrátou bydlení. Jedna klientka uvedla jako důvod ţádosti neshody s rodinou, kde doposud bydlela. Jedna klientka uvedla, ţe nemá s dítětem kde být po porodu. Jedna klientka neuvedla důvody. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe se od počátku roku 2004 výrazně sníţil počet klientek, které tuto sluţbu vyhledaly z důvodu domácího násilí. Ubylo také klientek, které se pro

35

AD rozhodly z důvodu rozchodu nebo neshod

s partnerem. Naopak narůstá počet

klientek, jeţ jako důvod uvádí nutnost vystěhovat se z bytu, a to především z důvodu neplacení nájemného. Klientky vcelku uvádějí důvody, jeţ jsou pro ně v dané chvíli nejzřetelnější, coţ jsou nejčastěji důvody spojené se ztrátou bydlení (nevhodné podmínky, vystěhování, zvýšení nájmu).

6.2 Důvody pro vyhledání azylových domů z pohledu pracovníků V důvodech jeţ definovaly pracovnice AD se objevovaly jak důvody, které uváděly klientky tak další faktory, které byly buď vlastními příčinami důvodu, který uvedla klientka, nebo dalšími samostatnými důvody k vyhledání AD, nebo šlo o záleţitosti, které pracovníci viděli jako problematické, tj. takové s jakými je potřeba dále pracovat. Pokud vycházím z konceptu ţivotní situace (viz str. 26), pak pracovník mapuje rovnováhu mezi prostředím a člověkem a definuje problémy, zároveň se pak snaţí určit, zda klientka má schopnosti na to, aby svou problémovou situaci zvládla a také rozlišuje, co je příčinou těchto problémů. Pracovníci často charakterizovali jako problematické oblasti hospodaření s financemi, nevyřízené dávky, péči o děti, nezaměstnanost, psychický stav klientky nebo jejích dětí, samostatnost a přebírání odpovědnosti a stále častěji pak také zadluţenost klientek. Pracovníci se na rozdíl od klientek, které uvádějí jako důvod pouze pro ně nejzřetelnější problém, tedy to, co je momentálně „nejvíce pálí“, snaţí charakterizovat co nejvíce z okolností (především pak ty, jeţ jim znesnadňují sociální fungování), které jsou přítomny v určitém okamţiku (Navrátil, 2003; Musil, 2004), tedy v okamţiku, kdy klientka přichází do AD. Kompletní shrnutí důvodů, které uváděly matky jako důvod vyhledání azylového domu, a dalších problematických okruhů definovaných pracovníky, je uvedeno v příloze č. 2.

6.3 Způsob posouzení životní situace klientky V následujících podkapitolách uvádím výpovědi pracovnic Domova pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech dle zaměření dílčích výzkumných otázek. K níţe

36

uvedenému uvádím, ţe pracovnice A má vysokoškolské magisterské vzdělání, v rámci Farní charity Karlovy Vary (FCH KV) pracuje jako sociální pracovnice sedm let a konkrétně v Domově pro matky s dětmi v tísni čtyři roky, z organizačního pohledu je zde vedena jako sociální pracovnice a zároveň jako zástupkyně vedoucího. Pracovnice B má vyšší odborné vzdělání, v sociální práci má praxi dva roky, v Domově pro matky s dětmi pracuje na pozici sociální pracovnice sedm měsíců. Pracovnice C má dokončené střední odborné vzdělání, v daném zařízení pracuje jako pracovnice v sociálních sluţbách měsíc, nemá jinou praxi. Tyto fakta uvádím proto, ţe vzdělání a praxe jednotlivých pracovnic můţe ovlivnit jejich přístup ke klientkám. Pracovnice se shodly na tom, ţe prvotní posouzení klientky, které slouţí k rozhodnutí, zda klientku vůbec přijmout, provádí kterýkoli pracovník, který je právě ve sluţbě, tedy i pracovníci Domu na půl cesty, kteří provoz Domova pro matky s dětmi v tísni částečně vykrývají. Posouzení klientky stojí z velké části na úvodním pohovoru se zájemkyní o sluţbu, postup načrtla pracovnice B: „Tak pokud klientka zavolá, tak si jí pak pozvu na úvodní pohovor, kde se bavíme o tom, v jaké situaci tedy vlastně je, proč vlastně vyhledala tuto službu, proč chce využít služeb našeho zařízení. Jsou tam různé důvody, nejčastěji samozřejmě to, že nemá kde být. Takže ubytovací služby. Pak se k tomu přidají další věci, které z toho pohovoru vyplynou.“

Pracovnice A tento postup

specifikuje jako: „…ten pracovník se snaží posoudit při tom úvodním rozhovoru v jak tíživé situaci ta klientka fakticky je, to probíhá všechno právě při tom úvodním pohovoru, ze kterého pak ta pracovnice musí udělat nějaký záznam…“ Pracovnice B pak v další části rozhovoru podotkla, ţe klientky u úvodního pohovoru neřeknou vše, proto se některé informace dozvídá, aţ při následné práce s nimi, např. v situaci, kdy se začne řešit určitý problém. Pracovnice C pak posouzení chápe spíše jako formální pravidla pro přijímání klientek. Pracovnice se shodují na tom, ţe se snaţí zjistit, jak klientka funguje a snaţí se definovat problémy, jeţ jí sociální fungování ztěţují. Pracovnice A uvedla, ţe okruhy posouzení se projeví v zakázce klientky: „…nějak musí specifikovat tu zakázku pro tohle zařízení, takže tam se objeví fakticky okruhy té její rodiny, její finanční situace, bytová situace, zdravotní a celkově psychický stav.“, k rodinné situaci pak uvedla: „Jestli má rodinu, jestli je třeba ta rodina hodně otevřená, když jí hodně pomáhá, tak

37

máme spíš tendenci tu osobu nepřijímat jelikož naše zařízení je přesně pro osoby, které tu sociální síť mají velmi slabou, takže se snažíme, aby využívala spíš těch rodinných vazeb, není nic špatného, na tom, když jí rodina pomůže místo nás. Ale zase ta pomoc rodiny může vyústit v to, že už té osoby mají prostě po krk a nedokážou jí poradit…“. Pracovnice B byla v popisu oblastí posuzování podrobnější: „Ubytování, jestli má kde bydlet, jestli má podporu rodiny, jak funguje ta rodina, jestli je ta rodina úplná, jestli tam nějak funguje otec, pak matka a ty její děti. No pak finanční situaci a zdravotní situaci, tam pokud by to bylo něco závažnějšího, tak je potřeba zvážit, jestli vůbec je to na ubytování tady, nebo jestli se obrátit někam jinam.“ Pracovnice C pak do posouzení zahrnula otázku, proč se klientka do této situace dostala, otázky rodinné, ale také to, zda by se situace nedala řešit jinak neţ pobytem v AD, dále pak také otázku, jak je na tom klientka s partnerem, a to v případě kdyby hrozilo riziko nějaké agresivity ze strany partnera. Z výše zmíněných okruhů pracovnice určují proč a do jaké míry je ohroţeno sociální fungování klientky (viz str. 25). Oblasti posouzení, tak jak je popsaly pracovnice se zaměřují rodinu a její fungování, na problémy s nimiţ se potýkají klientky jakoţto osamělé

matky

(nezaměstnanost,

problematika), na zdravotní stav

ekonomické

znevýhodnění,

dluhy,

bytová

zájemců o ubytování, jednak po fyzické stránce

(domov není bezbariérový), ale i po psychické.

6.4 Charakteristika klientek vybraného zařízení očima pracovnic Všechny pracovnice se shodly na tom, ţe typická klientka řeší zejména otázku bydlení. Z výpovědi pracovnice B pak vyplynulo, ţe azylový dům vnímají jako poslední moţnost. Pracovnice A naopak rozvedla, proč se dle jejích zkušeností matky do problémů s bydlením dotávají: „No tak typická, to je, že přijde o bydlení, protože nehradí delší dobu nájem, dále se pak stane, že ji vyhodí partner z bytu nebo se musí z toho bytu vystěhovat, protože buď problém placení neřešila nebo jí zvýšili ten nájem, takže ho nemůže v takové výši uhradit,…“. Pracovnice A zároveň definovala i další charakteristické skupiny klientek, jeţ Domov vyhledávají: „Další skupinu tvoří osoby, které k nám přijdou, protože je doporučí sociální odbor, protože usoudí, že tam ta péče není, nebo že ty podmínky, ve kterých žijí nejsou vhodné. Takže tam dochází k tomu, že

38

prostředí, ve kterém žijí, je nevyhovující pro zdravý vývoj dítěte, to znamená třeba: málo se tam topí, nemají dostatek stravy, takže celkově ty podmínky pro to dítě tam asi musejí být docela drsné,….“ Další skupinou jsou podle ní ţeny, jeţ mají problémy v partnerském vztahu. Pak je ve výpovědi téţ pracovnice uvedena také skupina klientek, jeţ mají zázemí např. u své rodiny, ovšem mají tendenci se osamostatnit nebo takové souţití začne být nevyhovující a pro jednu stranu, často matku s dítětem, neúnosné, a ta pak AD vyhledá. Poslední skupinou jsou dle jejích slov matky, které uţ jsou doslova na ulici. Pracovnice překvapivě jednotně shledávají, ţe momentálním hlavním faktorem, jeţ klientkám ztěţuje sociální fungování je zadluţenost. Dvě ze tří (pracovnice A a B) pak uvádí nezaměstnanost a ekonomické znevýhodnění matky samoţivitelky. „Ona sama to není schopna finančně pokrýt, ten další příjem tam jednoduše chybí.“ (pracovnice B) Řešení problémů vidí pracovnice v rámci přijetí klientky do Domova a následné práce s ní. V první řadě uvádí pracovnice A zlepšení finanční situace klientky, neboť: „…tady totiž taky nemůže být zadarmo…“ ,a to formou vyřízení dávek, výţivného atd.. Pracovnice C vidí jako velmi důleţitou podporu v hledání zaměstnání. Pracovnice A k moţnosti řešení podotkla: „No tak to se odvíjí od toho, jak ten pracovník je schopen, jaké možnosti je schopen té klientce nabídnout k tomu řešení a taky, co ona je ochotna tomu pracovníkovi říct.“

Jinak vidí moţnost řešení v tom, ţe pracovník pomáhá

klientce v její snaze daný problém řešit, podporuje ho, ovšem: „…klientka se pak musí rozhodnout, jak to chce řešit.“ Důleţitá je podle pracovnice A také motivace klientky ze strany pracovníka: „Hlavně ji tedy podpořit v tom, že to zvládne, že to třeba bude dlouho trvat, ale že se s tím dá něco dělat, podpořit v ní tu víru, že může něco udělat.“ Pracovnice nabízejí klientkám moţnosti řešení jiţ dříve definovaných problémů, proto jsou velmi důleţité pracovníkovy znalosti o daném problému, aby mohl navrhnout určitá východiska, popř. řešení. Toto probíhá v rámci pobytu klientky v AD, to znamená v rámci sluţeb poskytovaných Domovem. V současné době jsou z hlediska pracovnic nejproblematičtější oblasti zadluţenost, nezaměstnanost a bytová otázka.

39

6.5 Reflexe poznatků získaných při posouzení v následné práci s klientkou Práce s klientkou po jejím přijetí do Domova probíhá formou individuálního plánování. Praxi s vedením individuálních plánů mají pouze pracovnice A a B, proto jsou ke zodpovězení daných otázek pouţity pouze jejich výpovědi. Obě pracovnice se shodují na tom, ţe následná práce s klientkou probíhá po zrekapitulování důvodů, které sem klientku přivádějí, popř. jejich doplnění. Pracovnice A podotýká: „Tam je podle mě důležité, aby se vytvořil nějaký pocit důvěry, protože ta klientka musí být přesvědčena, že ten pracovník to s ní myslí dobře a že se bude snažit pomoct jí vyřešit ten problém“. V rámci individuálního plánu si pracovník a klientka domlouvají schůzky. Práce a určování tempa se pak odvíjí od toho co je prioritní, jednak pro řešení dané situace a jednak podle toho, co je tíţivé pro klientku. V individuálních plánech se pak odráţejí jak otázky, které chce řešit matka, tak otázky, které vidí jako problematické pracovník a povaţuje je za nezbytné k úspěšnému řešení problému klientky. Za důleţité povaţuje pracovnice B: „aby ona sama o té své situaci nějak přemýšlela a vlastně mi dala určité podněty k tomu, abych já s ní pak dál mohla pracovat, …ona si také musí uvědomit, že tady musí něco řešit, ne jen že tu bude přespávat.“ Pracovnice tedy pracují především s podněty, které přinese sama klientka, s čímţ se ve svých výpovědích ztotoţňuje i pracovnice A. Klientka sama určuje co chce řešit, své cíle a svou představu. Pracovník můţe představit svou vizi, ale především návrh řešení, způsob, kterým se problém nakonec bude nebo nebude řešit si tedy také určuje především klientka.

6.6 Služby Domova pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech Domov pro matky s dětmi v tísni poskytuje sluţby sociální prevence. Pracovnice A podotkla, ţe kromě bydlení, pomoci při zajištění stravy atd. jde především o to, pomoci klientkám: „aby se uměly postarat o sebe, orientovat se na úřadě, hodně tedy vedení k samostatnosti a zodpovědnosti.“

Pracovnice B se zaměřila především na sluţbu

poradenství od pracovníků, kterou povaţuje za klíčovou. Pracovnice pak jako další sluţby poskytují např. volnočasové aktivity pro děti, coţ ovšem pracovnice A, povaţuje za samozřejmost. V průběhu rozhovoru vyplynulo najevo, ţe jsou poskytovány také takové sluţby, jako je výuka práce na PC nebo

40

doučování dětí (pracovnice A). V rámci FCH jsou pak poskytovány sluţby terapeutky a právní poradenství. Dříve organizace spolupracovala také s dobrovolníky. Poskytované sluţby hodnotí pracovnice jako dostatečné, kladně hodnotí především opětovné zavedení právního poradenství a terapeutických sluţeb v rámci FCH, které mohou klientky bezplatně vyuţívat. Pracovnice B ovšem není příliš spokojena s kvalitou poskytování těchto sluţeb. Pracovnicím naopak chybí vetší zaměření na volnočasové aktivity s dětmi, které by dle jejich názoru bylo moţné realizovat buď formou dobrovolnictví nebo externí spolupráce. Pracovnice C by se pak zaměřila spíše na motivaci klientek k volnočasovým aktivitám s dětmi.

6.7 Změny v poskytování služeb Jedinou osobou, která je schopna posoudit změny poskytovaných sluţeb v daném zařízení je vzhledem ke své praxi pracovnice A. Pracovnice B pak byla přítomna při opakovaném zavedení sluţby právního poradenství a terapeutických sluţeb. V minulých letech byly v Domově pro matky s dětmi poskytovány také sluţby jako jsou krizové nebo utajované pobyty, tyto sluţby byly k roku 2006 zrušeny a Domov se profiloval více jako azylový dům. Zúţila se cílová skupina zařízení. Pracovnice A si myslí, ţe: „My vlastně poskytujeme ty služby pořád stejně, mění se akorát ta problematika s kterou pracujeme.“ , k tomu se také vztahovalo např. dřívější školení pracovníků o domácím násilí. Zařízení také dříve více spolupracovalo s organizací „Magdala“, a to opět zejména při řešení domácího násilí. V roce 2005 do zařízení začala docházet terapeutka, která zde své sluţby poskytovala asi rok a půl, znovu sem začala docházet v březnu 2009. Právní poradenství zde fungovalo v roce 2006 a znovu bylo zavedeno opět aţ tento rok. V roce 2006 do DMD docházela také muzikoterapeutka. Podle pracovnic došlo ke změnám zejména z iniciativy pracovníků, kteří: „…kteří ty problémy viděli a věděli, že je potřeba ještě něco navíc.“ (pracovnice B) Přání vylepšit nebo změnit poskytované sluţby nevycházelo od klientek. „To vědomí klientek tam takové nebylo, ty matky byly rády, že jsou...“ (pracovnice A). Pracovnice A zároveň uvádí, ţe změny v poskytování sluţeb, zejména jejich rozšiřování je z velké části otázkou vedení organizace, tedy ředitele, neboť je to otázkou financí.

41

Závěr Ve své diplomové práci jsem se snaţila odpovědět na otázku: „Ovlivňuje porozumění důvodům, proč matky s dětmi vyhledaly azylový dům, sluţby tohoto zařízení?“ V teoretické části práce jsem vymezila především funkci, zaměření a sluţby azylových domů pro matky s dětmi v tísni. Představila jsem také pojetí definice rodiny a problémy, se kterými se rodiny mohou setkat. Zvláštní část jsem pak věnovala matkám, jakoţto osamělým rodičům, a problematice a rizikům, které s sebou tato role přináší, jako jsou nezaměstnanost, zadluţenost a bytová problematika. Závěrečnou kapitolu teoretické části práce věnuji konceptu sociálního fungování. Tyto poznatky jsou klíčové pro následný empirický výzkum. K výzkumu jsem zvolila kvalitativní strategii. Jako technika sběru dat byla zvolena analýza dokumentů, konkrétně pak archivovaných karet klientek konkrétního zařízení a dále pak polostrukturované rozhovory s pracovnicemi vybraného azylového domu. Zjištěná data jsem interpretovala vzhledem k dílčím výzkumným otázkám. Na základě výsledků analýzy dokumentů jsem získala přehled o tom, co klientky uváděly jako důvody pro vyhledání azylových domů. Z těchto poznatků také vyplynulo, ţe důvody pro vyhledání daného zařízení se v minulých letech měnily. Dále jsem se zabývala otázkou, jaké problémy u klientek definovaly pracovnice Domova. Kromě klientkami uvedených důvodů se pracovnice zaměřovaly na příčiny toho, proč daná situace u klientky vznikla, a to zejména proto, aby získaly co největší přehled o jejich ţivotní situaci. I v tomto případě se příčiny v posledních letech vyvíjely. Výzkum také objasnil, jakým způsobem pracovnice posuzují ţivotní situaci klientek a na jaké oblasti se zaměřují. Posléze byla charakterizována také následná práce s klientkami a proces, ve kterém se do práce s klientkou zahrnují jak důvody, které definuje sama klientka, tak důvody, které specifikuje pracovnice. Z výpovědí klientek vyplynulo, ţe to, co se bude řešit, co bude cíli a jak se jich bude dosahovat, navrhuje pracovnice, ale rozhoduje sama klientka. K tomu, aby pracovnice byla schopna navrhnout účinná řešení, ale musí být velmi dobře obeznámena s problematikou, se kterou se klientky daného zařízení potýkají. Právě tato problematika je popsána v teoretické části práce. Zvláštní část práce se věnovala sluţbám poskytovaným Azylovým domem pro

42

matky s dětmi v tísni v Karlových Varech. Tato část objasnila jaké sluţby poskytuje dané zařízení jako sociální sluţba, jaké sluţby pak dále poskytují pracovnice jako doplněk standardních sluţeb a jakým vývojem prošly sluţby tohoto zařízení v posledních letech. Také jsou zde uvedeny názory pracovnic na současný stav poskytovaných sluţeb. Vzhledem k tomu, ţe se pracovnice shodly, ţe změny poskytovaných sluţeb vycházejí zejména z poznatků pracovníků daného zařízení, je velmi podstatné, aby pracovníci dobře rozuměli potřebám klientely. V dřívějších letech dle mého názoru neodpovídaly sluţby zařízení dostatečně efektivně na potřeby klientely. V současné době jsou sluţby hodnoceny víceméně jako dostatečné. Svou diplomovou prací jsem chtěla přispět k poznání problémů, se kterými se potýkají klientky azylových domů pro matky s dětmi v tísni, neboť tyto poznatky jsou klíčové pro posouzení, a tedy pro rozhodnutí o přijetí klientky do Domova, a následnou efektivní práci s ní. Poznatky z teoretické části a výsledky výzkumu by pak měly slouţit k doplnění znalostí a hlubší reflexi pracovnic v souvislosti s posuzováním a prací s klientkami daného zařízení, v neposlední řadě také vedení jako reflexe poskytovaných sluţeb v posledních letech.

43

Bibliografie: BUSKOTTE, A., 2008. Z pekla ven. Žena v domácím násilí. Brno: Computer Press HENDL, J., 2008. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál s.r.o. MATOUŠEK, O., 1997. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociologické nakladatelství MATOUŠEK, O., 2003. Slovník sociální práce. Praha: Portál s.r.o. MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P., KOLÁČOVÁ, J. (eds.), 2005. Sociální práce v praxi. Praha: Portál s.r.o. MATOUŠEK, O. A KOL., 2003. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál s.r.o. MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A., 2003. Mládež a delikvence. Praha: Portál s.r.o. MPSV, 2004. Národní zpráva o rodině. (zkrácená verze) Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí MUSIL, L. 2004. „Ráda bych Vám pomohla, ale…“ Dilemata práce s klienty v organizacích. Brno: Marek Zeman NAVRÁTIL, P., 2001. Teorie a metody sociální práce. Brno: Marek Zeman PRŮCHOVÁ, D., NOVÁK, T., 2004. Jak přežít rozvodové peklo. Brno: JOTA s.r.o. SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P., 2003. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita

44

SOBOTKOVÁ, I., 2001. Psychologie rodiny. Praha: Portál s.r.o. SDRUŢENÍ SPES, 2007. Manuál Sdružení SPES pro školení sociálních pracovníků a pracovníků nevládních neziskových organizací a charit. VÁGNEROVÁ, M., 2004. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál s.r.o. VODÁČKOVÁ, D., 2002. Krizová intervence. Praha: Portál s.r.o. WINKLER A KOL., 2005. Účelové programy na lokálních trzích práce. Brno: Masarykova univerzita Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ŢIŢLAVSKÝ, 2007. Metodologie výzkumu. Brno: Masarykova univerzita

Internetové zdroje: MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2008. [citováno 2008-12-08] [http://www.mpsv.cz/files/clanky/5877/analyza_material.pdf ] JAKUBÍK, P., Datum publikování 27. 9. 2007. Drobní dlužníci se rozrůstají. [citováno 2009-01-11] [http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2007/cl_07_0709 27.html ] JAKUBÍK, P., Datum publikování 13. 10. 2008. Už 900 miliard korun. [citováno 200901-13] [http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_0810 13.html ]

45

NAVRÁTIL, P., Datum publikování říjen 2003. Integrace (Romů) v kontexu životních situací: konceptualizace [citováno2009-02-09] [ http://socstudia.fss.muni.cz/archiv.php?ukol=2&clanek=182&cislo=13&rok=0 ]

46

Anotace Název práce: Důvody vyhledání azylových domů pro matky s dětmi v tísni. Počet slov: 11 971 Diplomová práce se věnuje problémům v sociálním fungování, které mohou přivést matky s dětmi do azylového domu. Hlavní výzkumnou otázkou je: „Ovlivňuje porozumění důvodům, proč matky s dětmi vyhledaly azylový dům, služby tohoto zařízení?“ Teoretická část práce zahrnuje definice a funkce rodiny a dále pak specifika osamělého rodičovství. Charakterizuje také azylové domy pro matky s dětmi v tísni a popisuje jejich činnost. Druhou empirickou část práce tvoří metodologická kapitola a prezentace výsledků výzkumu. Hlavní výzkumná otázka je zodpovězena v závěru této práce.

47

Annotation The name of diplom work: Merits for sought shelter houses for mothers and children in crisis. The number of words: 11 971 The diplom work devotes problems in the social act, which can bring mothers with children to the shelter houses. The main research question sounds: „Does the understanding influent the reasons, why the mothers with children looked up the shelter house, the services of this establishment?“ The theoretical part of this work includes definition and functions of families and specification of one-parent family. This part describes characteristics and activities of shelter houses for mothers and children in crisis too. The second, empriric, part is composed of the methodolical section and presentation of results of research. The main research question is answered on the conclusion of this work.

48

Jmenný rejstřík B

Musil ......................................................... 25, 26

Bartáková ....................................................... 19 Bartlett ............................................................ 24 Buskotte.................................................... 13, 14

N Navrátil ..................................................... 24, 25 Novák .............................................................. 16

C P

Creswell.......................................................... 29

Průchová ......................................................... 16 H S

Hendl .............................................................. 29

Sirovátka ................................................... 18, 19 Sobotková ................................................. 17, 18 J V

Jakubíka .......................................................... 22

Vágnerová ..................................................... 8, 9 Vodáčková .......................................... 11, 12, 13

K Kotíková ................................................... 18, 19 Kroftová ......................................................... 14

W Winkler ........................................................... 19

M

Ţ

Mareš ........................................................ 18, 19 Matoušek ... 6, 7, 9, 10, 12, 14, 15, 16, 17, 21, 24

Ţiţlavský ......................................................... 30

49

Věcný rejstřík A

K

alkohol ............................................. viz závislost azylový dům ..................................................... 6 azylový dům pro matky s dětmi v tísni............. 6 cílová skupina .............................................. 8 sluţby........................................................... 8

krizová lůţka ..................................................... 8 N nepříznivá ţivotní situace.................................. 7 nezaměstnanost ............................................... 18

B bytová problematika ....................................... 23

O

C

osamělý rodič .................................................. 16 OSPOD ..................................................... 14, 15

cílová skupina ................................................... 7 R D

rodina ................................................................ 8 funkce ..................................................... 8, 17 klinické rodiny ........................................... 10 poruchy......................................................... 9 rozvod ............................................................. 15

delikvence....................................................... 14 deprivace ........................................................ 12 dluhy ............................................................... 21 exekuce ...................................................... 22 domácí násilí .............................................. 7, 12 drogy ............................................... viz závislost

S sociální fungování ........................................... 24 sociální tíseň...................................................... 7 subdeprivaci .................................................... 12 symptom.......................................................... 12

E Ekonomické znevýhodnění ............................ 21 exekuce ........................................................... 23

T týrání .......................... 11, 12 viz klinické rodiny

H hrací automaty ................................. viz závislost

Z CH

zanedbávání..................................................... 11 závislost .......................................................... 14 zneuţívání ....................... 11, viz klinické rodiny znevýhodňující prostředí ................................... 7

chudoba .......................................................... 19 I

Ţ

interakce ......................................................... 24 intervence ....................................................... 25

ţivotní situace ................................................. 24 ţivotní situace ................................................. 25

50

Příloha č. 1 Domov pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech patří pod Farní charitu Karlovy Vary, která kromě tohoto zařízení zajišťuje provoz ještě dalších tří sluţeb (Dům na půl cesty, Denní stacionář pro seniory a nemocné Alzheimerovou chorobou a Denní stacionář pro mentálně postiţené). Farní charita Karlovy Vary je církevní právnickou organizací. Do okruhu osob jimţ jsou sluţby poskytovány patří matky s nezletilými dětmi v péči a těhotné ţeny, které se ocitnou v nepříznivé ţivotní situaci. V souladu s vnitřními pravidly organizace jsou sluţby přednostně poskytovány ţenám s trvalým bydlištěm v Karlových Varech. Při volné kapacitě jsou pak sluţby zařízení poskytnuty i ţadatelkám z jiných obcí.

ROK 20097 2008 2007 2006 2005 2004

7

POČET KLIENTEK CELKEM

Z TOHO TĚHOTNÝCH 9 14 11 12 19 31

POČET DĚTÍ CELKEM

1 3 1 1 3 3

17 20 25 22 24 43

Stav k 31. 3. 2009

51

POČET POBYTŮ POKRAČUJÍCÍCH Z PŘEDCHOZÍHO ROKU 5 7 5 3 4 9

PRŮMĚRNÁ DOBA POBYTU 234 194 201 116 128 126

Příloha č. 2

2004 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

DŮVOD DALŠÍ PROBLEMATICKÉ UVEDENÝ POČET OKRUHY DEFINOVANÉ KLIENTKOU DĚTÍ PRACOVNÍKEM neshody, zneužívání hyg. podmínky z DNPC, těh. těh. těhotenství, péče DN 1 vztah syn - matka vyhozena z bytu manželem 2 rozvod rozchod s partnerem 2 nezaměstnaná rozchod s partnerem 1 rozchod s partnerem špatné rodinné vztahy 2 vtzah mezi sourozenci DN 1 péče o děti, osamostatnění se, přebrání zodpovědnosti, neshody s hospodaření s financemi, partnerem 1 osvojování sociálních návyků soudní výpověď z bytu 2 péče o děti DN 2 vystěhování z bytu 2 hyg. podmínky 2 rozchod s partnerem 2 dávky, dluhy DN 2 rozvod DN 3 vystěhování z bytu 1 rozchod s partnerem, ztráta zaměstnání 1 péče o dítě, vyřízení výživného hospodaření s penězi, základní hyg. návky, docházka dětí do DN 3 školy 1 vystěhování z bytu 3 špatná finanční situace, odchod z podnájmu 1 nezaměst., DN 2

52

POČET PŘECHOD DRUH DNÍ Z JINÉHO POBYTU POBYTU ROKU KP KP

39 93 z min roku 259 185 34 157 z min roku 5

KP

7 193 z min roku 55

196 z min roku

KP

KP

KP

153 z min roku 8 5 19 122 38 23 65 409 z min roku 104 10

KP

110 169 z min roku 89 z min roku

vystěhování z 26 bytu těh. 27 DN 28 DN těh. špatná finanční situace, odchod z 29 podnájmu 30 bydlení špatná finanční situace, odchod z 31 podnájmu (+) 4 přechází do CELKEM 31 dalšího roku

KP 2 UP 1 vnuk, dávky, hospodaření s financemi, 2 nezaměstnaná

4 29 5 427 z min roku 46

1

27

43 3 těh.

3085 100 8 KP 1 UP

V roce 2004 bylo ubytováno celkem: 35 matek, z toho 3 těhotné 48 dětí Z toho: 8 krizových pobytů 1 utajený pobyt Průměrná doba pobytu: s krizovými pobyty a utajovaným pobytem 100 dní / klientka bez krizových pobytů a utajeného pobytu 126 dní / klientka

53

bez KP A 2762 UP bez KP A 126 UP

DŮVOD DALŠÍ PROBLEMATICKÉ UVEDENÝ POČET OKRUHY DEFINOVANÉ 2005 KLIENTKOU DĚTÍ PRACOVNÍKEM vystěhování z 1 bytu 1 hospodaření s financemi nevhodné bytové osamostatnění se, hospodaření 2 podmínky 2 s financemi dluhy, péče o děti, výživné, 3 DN 1 psych. stav dítěte 4 bydlení těh bezdomovkyně, dávky, zákl. hyg. návyky, péče o 5 těh. 1 dítě dříve DN a sex. zneuž. dětí, psych. stav matky, nevhodné bytové nezaměstnaná, hospodaření s 6 podmínky 2 financemi vystěhování z v podmínce, hospodaření s 7 bytu 2 financemi dávky, soudy - svěření do péče, neshody s osamostetnění se, přejímání 8 partnerem 1 zodpovědnosti dalších 5 dětí - neplacení výživného = dluhy, úvěrový bezdomovkyně (z podvod = dluhy, zákl. hyg. 9 jiného AD) 1 návyky. hospodaření s financemi vystěhování z 10 bytu, těh. 4 vztahové problémy dávky, hospodaření s financemi, 11 DN 1 nezaměstnaná 12 DN - oboustranné 2 13 bydlení 1 čekání na byt 14 DN 1 dávky, hospodaření s financemi, 15 bydlení 2 nezaměstnaná dávky, hospodaření s financemi, 16 bydlení 1 nezaměstnaná vnuk, hospodaření s financemi, soud - svěření do péče zpět nevhodné bytové matce, vyřešení starobního 17 podmínky 1 důchodu (+3) přechází do CELKEM 17 dalšího roku 24 3 těh.

54

POČET PŘECHOD DRUH DNÍ Z JINÉHO POBYTU POBYTU ROKU 53 31 167 14 733 z min. roku

41 92 150 z min. roku

200 69

UP

70 8 81 8 112 z min. roku 89

130 z min. roku 1 UP

2048 120 2040 bez UP 128 bez UP

V roce 2005 bylo ubytováno celkem: 19 matek, z toho 3 těhotné 32 dětí Z toho: 2 utajené pobyty Průměrná doba pobytu: s utajovanými pobyty 120 dní / klientka bez utajených pobytů 128 dní / klientka

55

2006 1 2

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 CELKEM 12

DŮVOD DALŠÍ PROBLEMATICKÉ UVEDENÝ POČET OKRUHY DEFINOVANÉ KLIENTKOU DĚTÍ PRACOVNÍKEM bydlení 1 DN 1 Vystěhování z bytu kvůli neplacení péče o děti, psych. stav matky, nájemného, těh 3 hospodaření s financemi vystěhování, dluhy péče o děti, hospodaření s exekuce 3 financemi návrat z Anglie dávky, MD, samostatnost, ztráta bydlení 1 zodpovědnost nevyhovující podmínky 1 4 bydlení 1 dávky, alimenty, soud - úprava zvýšení výchovy a výživy, vyjednání nájemného 1 půjčky rozchod s partnerem 1 nevhodné návyky dětí, dávky, rozchod s zákl. hyg. návyky, hospodaření s partnerem 3 financemi výchova dětí, hospodaření s DN 2 financemi (+) 5 přechází do dalšího roku 22 1 těh

V roce 2006 bylo ubytováno celkem: 17 matek, z toho 1 těhotná 34 dětí Z toho: 1 krizový pobyt Průměrná doba pobytu: s krizovým pobytem 106 dní / klientka bez krizového pobytu 116 dní / klientka

56

POČET PŘECHOD DRUH DNÍ Z JINÉHO POBYTU POBYTU ROKU 39 KP 5

187 177 z min. roku 89 18 7 33 127 120 276 z min. roku 198 z min. roku 1 KP

1276 106 1271 bez KP 116 bez KP

DŮVOD DALŠÍ PROBLEMATICKÉ POČET UVEDENÝ POČET OKRUHY DEFINOVANÉ DRUH DNÍ 2007 KLIENTKOU DĚTÍ PRACOVNÍKEM POBYTU POBYTU nevyhovující péče o dítě, osamostatnění se, 1 bytové podmínky, 1 přebírání zodpovědnosti 62 dluhy, neplacení nájemného, nevyhovující péče o děti, zákl. hyg. návyky, 2 bytové podmínky, 5 komunikační dovednosti 322 zvýšení 3 nájemného, těh. 2 dávky, alimenty, péče o děti 368 péče o děti, soudy- svěření do péče, psychický stav matky a 4 péče o dítě, DN 5 dětí 36 vystěhování z nezaměstnaná, alkohol, 5 bytu 3 hospodaření s financemi 326 dávky, nezaměstnaná, neplacení nájmu, rozvodové řízení, psychický stav 6 vystěhování 1 matky 127 změna zaměstnání, psych. Stav 7 DN 1 dítěte 177 neplacení nájmu, 8 vystěhování 1 dluhy, péče o dítě 11 neplacení nájmu, dávky, nezaměstnaná + 9 vystěhování 3 neregistrovaná na ÚP 354 vystěhování z dávky, dluhy, nezaměstnaná a 10 bytu 2 neregistrovaná na ÚP 114 rozchod s 11 partnerem 1 313 + 7 přechází do CELKEM 11 dalšího roku 25 0 2210 1 těh 201

V roce 2007 bylo ubytováno celkem: 18 matek, z toho 1 těhotná 33 dětí Bez krizových a utajovaných pobytů Průměrná doba pobytu: 201 dní / klientka

57

PŘECHOD Z JINÉHO ROKU z min. roku z min. roku z min. roku

z min. roku

z min. roku

DŮVOD UVEDENÝ KLIENTKOU

DALŠÍ PROBLEMATICKÉ POČET OKRUHY DEFINOVANÉ DRUH 2008 DĚTÍ PRACOVNÍKEM POBYTU soudy, dávky, problémy s 1 bydlení 4 přítelem vystěhování z dluhy, nezaměstnost, zdravotní 2 bytu 1 handicap MD, osamostatnění se od matky, dávky, hospodaření s financemi, péče o dítě, přebírání 3 1 zodpovědnosti příchod z VÚ, těhotenství + porod, péče o dítě, zodpovědnost, hospodaření s 4 bydlení, těhotná 1 financemi závislost na dávkách, nevyhovující dlouhodobá nezaměstnanost, 5 bytové podmínky 1 ztráta prac. Návyků, péče o dítě OP vystěhování z hospodaření s financemi, péče o 6 bytu 2 dítě rozchod s 7 přítelem 2 šetření na kauci v inv. Důchodu, možnost zkrác 8 bydlení 1 prac. úvazku, péče o děti psych. stav matky a syna, soudy neshody - výživa a výchova, dohled nad 9 s přítelem, grav. 2 návštěvami otce rekvalifikace, nezaměstnaná, osamostatnění se, dohled nad návštěvami ote, psych stav. 10 DN 1 Matky a dítěte péče o dceru, hospodaření s 11 bydlení 1 financemi musí se vystěhovat kvůli křivému obvinění, šetření OSPOD, samostatnost, stab. psych. stavu matky, 12 bydlení 2 nezaměstnaná OP těhotenství a porod, péče o dítě, 13 bydlení, těhotná 1 šetření na podnájem nezvládnutí péče 14 o dítě, OSPOD 1 péče o dítě, nezaměstnaná + 5 přechází do CELKEM 14 dalšího roku 20 0 1 těh

V roce 2008 bylo ubytováno celkem: 19 matek, z toho 3 těhotné 26 dětí 2 pobyty byly opakované Průměrná doba pobytu: 194 dní / klientka

58

POČET PŘECHOD DNÍ Z JINÉHO POBYTU ROKU 26 513

z min. roku

14

93 335

z min. roku

185 71 11 104

232

z min. roku

289

z min. roku

459

z min. roku

240

z min. roku

140 2712 194

2009 1 2 3 4 5 6 7 8

CELKEM

9 9

DŮVOD DALŠÍ PROBLEMATICKÉ UVEDENÝ POČET OKRUHY DEFINOVANÉ DRUH KLIENTKOU DĚTÍ PRACOVNÍKEM POBYTU bydlení, nedostatek financí 1 nezaměstnaná, dluhy bydlení, nedostatek dluhy, nezaměstnaná, financí 1 nevyřízené dávky neplacení nájmu, dluhy, dvě děti v DD - návrat do vystěhování 3 péče matky, končí MD neshody s rodinou, kde teď dluhy, porod - adopce, děti bydlí, těh 4 dočasně do Klokánku, bydlení, ztráta dluhy, nezaměstnaná, zaměstnání 2 nevyřízené dávky hospodaření s penězi, vystěhování z nezaměstnaná, komunikační bytu 2 dovednosti, zdravotní handicap 1 nezaměstnaná, soudy, OPP, péče o dítě po porodu, bydlení, těh. 1 hospodaření s financemi špatná finanční situace, ztráta bydlení 2 dávky, dluhy, vztah k synům 17 0 1 těh

Do 31. 3. 2009 bylo ubytováno celkem: 9 matek z toho 1 těhotná 17 dětí Průměrná doba pobytu: 194 dní / klientka

59

POČET PŘECHOD DNÍ Z JINÉHO POBYTU ROKU trvá

z min. roku

trvá trvá trvá trvá

z min. roku

trvá 397

z min. roku

215

z min. roku

90

z. min. roku 702 234

Příloha č. 3 Scénář rozhovoru s pracovnicemi Domova pro matky s dětmi v tísni v Karlových Varech. Kdo provádí úvodní pohovor s klientkou? Jaký je postup posouzení životní situace klientky? Které oblasti životní situace klientky posuzujete? Jak byste charakterizovala typickou situaci klientky přicházející do Domova? Které faktory považujete za ty, které nejvíce ztěžují sociální fungování klientek? Jaké jsou možnosti řešení výše uvedených problémů? Jak probíhá následná práce s klientkou? Jak jsou do následné práce s klientkou zahrnuty důvody, které uvedla jako důvod žádosti? Jak jsou do následné práce s klientkou zahrnuty faktory ovlivňující její sociální fungování, které definoval pracovník provádějící úvodní pohovor? Jaké služby poskytuje Domov pro matky s dětmi v tísni jako sociální služba? Jaké další služby poskytujete vy jako pracovnice tohoto domova? Jsou poskytovány další služby v rámci Farní charity Karlovy Vary (např. externími zaměstnanci)?Pokud ano, jaké? Považujete poskytované služby za dostatečné? Došlo v minulých letech ke změně poskytovaných služeb?Pokud ano, jakým způsobem? Byly v minulých letech poskytované služby omezeny či naopak rozšířeny? Pokud ano, reflektovalo toto rozhodnutí potřeby klientek? (Vyšlo z návrhů klientek?) Reflektovalo toho rozhodnutí potřeby klientek jež definovali pracovnice Domova?

60