MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A UMĚNÍ
BAZÉN PRO MATKY S DĚTMI – INTERIÉR ŠATEN BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2008/2009
Jana Chalupová
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Bazén pro matky s dětmi zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Především bych chtěla poděkovat vedoucímu práce ing. Arch. Borisi Hálovi za cenné rady udělené v průběhu tvorby a ochotnou pomoc. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mě po celou dobu podporovali.
ABSTRAKT Jméno, název práce: Jana Chalupová, Bazén pro matky s dětmi, Tématem bakalářské práce byl návrh bazénu pro plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Práce se zabývá půdorysným řešením celého areálu, především pak vybavením recepce a šaten, dle vhodnosti a poţadavků na tyto prostory. Vznikl prostor, který je jedním z moţných řešení této problematiky. Základ návrhu tvoří šatní skříňka, která svými rozměry a vnitřním zařízením odpovídá ergonomickým poţadavkům a umoţňuje pohodlné a bezpečné vyuţívání šaten. Skříňka byla vyřešena od designu přes konstrukční zpracování aţ po cenový návrh. V práci se nachází stručné seznámení s problematikou plavání kojenců a batolat, jeho vhodností a riziky s ním spojených, současným stavem a poţadavky na prostory k tomuto účelu určené a obecným názorem na tento trend. Klíčová slova: bazén, šatna, interiér, šatní skříňka
ABSTRACT
Name, title of bachelor work: Jana Chalupová, The swimming pool for mothers with childrens The topic of bachelor thesis was suggestion of swimming pool for infants, toddlers and preschool children. Thesis deals with ground plan solution of whole area, especially equipment of reception and cloak-room according to fitting and requirements on these spaces. Arised space is one of the possible solution of this problem. A base of suggestion is wardrobe which corresponding its dimensions and internal equipment to ergonomic requirements and allows comfortable and safe using of cloakrooms. The wardrobe was solved from design along construction process to price proposal. In paper is brief introduction to the problems of swimming infants and toddlers and its suitability and risks associated with this, current state and requirements on spaces which are intended for this purpose and general opinion on this trend.
The key word: swimming pool, cloak-room, interior, rocker for clothes
Obsah 1
CÍL PRÁCE ...........................................................................................................6
2
ÚVOD ...................................................................................................................7
3
PLAVÁNÍ ..............................................................................................................8
3.1 Vliv plavání na zdraví člověka ........................................................................9 4 PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT .................................................................... 10 4.1 Předplavecká výuka ....................................................................................... 10 4.1.1 "plavání" kojenců do 6. měsíce ............................................................... 12 5 SOUČASNÝ STAV PLAVÁNÍ S DĚTMI............................................................ 13 5.1 Současný stav bazénů a prostor určených k výuce ......................................... 13 5.1.1 Kvalita vody v bazénech ........................................................................ 13 5.1.2 Kvalita zázemí bazénu ............................................................................ 15 6 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ............................................................................................. 17 7
1.1 Anketa dostupná z internetových stránek www.vitalia.cz.................................... 17 LEGISLATIVA .................................................................................................... 18
8
POŢADAVKY NA JEDNOTLIVÉ PROSTORY BAZÉNU ................................. 23
8.1 Úklid ............................................................................................................. 26 9 VLASTNÍ NÁVRH ............................................................................................. 27 10
ŠATNÍ SKŘÍŇKA ............................................................................................... 32
10.1 Ergonomie skříňky..................................................................................... 33 11 VLASTNÍ NÁVRH ŠATNÍ SKŘÍŇKY ............................................................... 34 12
11.1 Přibliţné stanovení ceny ................................................................................ 35 DISKUZE ............................................................................................................ 36
13
ZÁVĚR ............................................................................................................... 37
14
POUŢITÁ LITERATURA ................................................................................... 39
15
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................... 41
1
CÍL PRÁCE
Cílem je vlastní návrh interiéru šaten a recepce a vybavení nejen těchto, ale i ostatních prostor, vhodným zařízením, umoţňujícím plynulý chod kurzů. Dále pak návrh šatní skříňky, která bude splňovat všechny bezpečnostní, ergonomické a hygienické poţadavky, vyplňovat prostor šaten a svým designem vytvářet příjemné a uklidňující prostředí pro rodiče s dětmi.
6
2
ÚVOD
V dnešní uspěchané době, kdy se lidé ţenou za prací a výdělkem, je třeba zamyslet se nad tím, kolik času věnujeme sami sobě, zejména svému zdraví. Je třeba si uvědomit, ţe dnešní člověk tráví většinu času vsedě a tím vyvíjí velkou zátěţ na páteř. Pokud tento fakt nekompenzujeme dostatečnou pohybovou aktivitou, můţeme se v budoucnu potýkat s velkými problémy. „Pohyb, jako jeden ze základních atributů ţivota, představuje pro organizmus přirozenou a potřebnou zátěţ. Pohybová aktivita patří mezi ty faktory, které se výrazně uplatňují v průběhu fylogeneze i ontogeneze člověka. Kvalita pohybové aktivity v průběhu ţivota jedince se promítá do jeho fyzické výkonnosti, procesu růstu a vývoje, myšlení a schopnosti podávat další výkony. Odráţí se jak ve zdraví, tak i v průběhu případné nemoci. Jako jedna z nejúčinnějších pohybových aktivit z hlediska významu pro fyzický rozvoj, zachování a upevňování zdraví, formování pozitivních charakterových vlastností i jako prevence ztráty ţivota, se nabízí plavání“ (Miklánková, 2007, 4).
7
3
PLAVÁNÍ
„Plavání je dovednost, která se nedá jinou nahradit. Přispívá k upevnění zdraví, zvyšuje tělesnou zdatnost a výkonnost“ (Hoch, 1991). „Patří mezi vhodné tělesné aktivity pro všechny věkové skupiny, lékaři je doporučované dětem, dospělým i starším osobám pro utuţení zdraví i v ozdravném procesu po velké spoustě onemocnění a úrazů. Není divu, nezatěţuje organismus jako jiné sporty a vodní prostředí pomáhá uvolňovat svalstvo a dává odpočinout tělu od neúprosné gravitační síly. Plavání otuţuje, zlepšuje dýchání i celkovou koordinaci pohybu“ (Benda, 2004). „Co znamená umět plavat? Kolik metů musí plavec uplavat? Musí se umět potápět? Musí při plavání vydechovat do vody? Podobných otázek je moţné poloţit více. Byly by na ně jednoznačné odpovědi? Asi ne. Jedno však je jisté. Umět plavat znamená bezpečný a jistý pohyb ve vodě, a to i ve stresových situacích. Je mnoho „plavců“, jejichţ nacvičený pohyb se mění v nekontrolovatelný a nekoordinovaný pohybový zmatek, kdykoli se jim přelije voda přes obličej. Plavecký pohyb musí být natolik upevněn, aby se plavec uměl vyrovnat s různými situacemi, jako je přechod z mělčiny do hloubky, přelití obličeje vodou, překonání vln a podobně. K tomu všemu se můţe dopracovat jen postupně. Nelze pokládat za hotového plavce toho, kdo dokáţe uplavat krátký úsek. Takový jedinec je pouhým začátečníkem a podle toho se musí ve vodě chovat“ (Hoch, 1991). „Od pradávných dob patřilo plavání k základním pohybovým dovednostem stejně jako chůze, běh, lezení atd. Vyvinulo se jako existenční podmínka ţivota. Člověk plaval tak, ţe napodoboval pohyby zvířat. Největšího rozmachu dosáhla výuka plavání ve staré Hellas, kde plavání patřilo k nejdůleţitějším dovednostem člověka. České dějiny zaznamenávají výuku plavání jiţ v první polovině 19. století. Koncem 19. století byla výuka plavání zařazena do tělesné výchovy niţších škol“ (www.zeva.cz, 2010, [cit. 16.03.2010]). „Přirozená závislost člověka na vodě byla ovlivněna specifickými podmínkami danými v určité zemi klimatem, náboţenstvím, úrovní civilizace, vyspělostí národa a kulturou země. O uklidňujícím účinku vodní plochy se vědělo jiţ v dobách mínojskomykénských, kdy byly v palácích stavěny honosné koupelny a bazény. Rozvoj lázní pokračoval i v klasickém starověku, kde k nejzajímavějším stavbám patřily dodnes známé řecké a římské lázně“ (Lhotáková, 2005).
8
3.1 Vliv plavání na zdraví člověka „Plavání je nejvhodnější tělesná aktivita ovlivňující zdraví člověka a nelze ji nahradit jinou pohybovou činností. Řádí se k ideálním tělesným cvičením. Při plavání působí na člověka neobvyklé prostředí a příznivě ovlivňuje jeho organismus. Střídavé zatěţování jednotlivých částí lidského těla má pozitivní vliv na jejich celkové rovnoměrné rozvíjení, coţ působí preventivně na vývoj zejména u dětí a mládeţe a jako prevence proti různým chorobám. Pohyb ve vodě umoţňuje kloubům nenásilné pohyby, při kterých se střídá rytmické napínání a uvolňování svalstva (posilují se zejména svaly hrudníku, ramen, stehen, zad, beder apod.). Pravidelným plaváním se zvyšuje rozsah pohybu především těch částí těla, jejichţ ztuhlost je způsobována sedavým zaměstnáním, které můţe způsobovat problémy. Rovněţ rovnoměrný a rytmický svalový pohyb spolu s hlubokým a pravidelným dýcháním, jemným dráţděním hmatových a teplotních tělísek v kůţi působí blahodárně na mozkovou kůru a nervovou soustavu člověka. Vodní prostředí má rovněţ pozitivní vliv na systém krevního oběhu. Plavání ve vodorovné poloze významně ulehčuje práci srdce, protoţe je podstatně usnadněný návrat krve z velkého oběhu, a dýchání čistého a parami nasyceného vzduchu těsně nad hladinou vody přispívá k dobrému prokrvení plic. Tlak vody na hrudní stěnu napomáhá výdechu, dělá ho účinnějším a nutí svalstvo hrudníku k intenzivnější práci. Plavání působí příznivě také na látkovou přeměnu v těle. Pohybem ve vodě, zejména plaváním proti proudu nebo pobytem v různých vířivých a masáţních systémech, dochází k výraznému masáţnímu účinku na kůţi celého těla, který se rovná aţ léčebnému účinku. Pravidelné plavání přispívá člověku ke zdraví, k vytrvalosti a otuţilosti, naplňuje jej pocitem čistoty, osvěţení a pocitem znovu nabité síly. Velmi vhodnými doplňky jsou u bazénů různé druhy vodních aktivit a další činnosti, jako je saunování, posilování, masáţe a relaxace“ (Lhotáková, 2005). „Specifický vliv má plavání i na duševní funkce člověka. Přiměřeným dráţděním centrální nervové soustavy navozuje vyváţenost procesů podráţdění a útlumu, a vyvolává tak zklidňující pocity. Plní tedy funkci regenerační a relaxační, a proto patří mezi důleţité prostředky při obnově fyzických i psychických sil. Působí i jako významný socialiţační faktor. U plavání je také nejniţší úrazové riziko a výskyt zdravotních problémů, zejména úrazů nebo chronických postiţení při dlouhodobém provozování, není při plavání, ve srovnání s ostatními sporty, tak velký. Z hlediska významu pro bezpečnost a jako prevence ztráty ţivota plavání naprosto převyšuje ostatní tělocvičné aktivity“ (Miklánková, 2007). 9
4
PLAVÁNÍ KOJENCŮ A BATOLAT
„Pro dítě je pohyb nenahraditelným faktorem utváření, potencování a usměrňování vývoje, ale zároveň slouţí jako určité kritérium kontroly průběhu dynamických změn v růstu i obecném vývoji. Obecně je přijímán názor, ţe existují významné vztahy mezi úrovní pohybové aktivity, tělesnou zdatností a zdravím a ţe pohybová aktivita představuje nejdůleţitější proměnnou ovlivňující tyto kategorie. Výzkumy z posledních let ale ukazují, ţe prostřednictvím pohybových aktivit lze ovlivnit i osobnost dítěte, jeho připravenost ke zvládnutí traumatizujících situací a ţe lze tímto způsobem upevnit i adaptační mechanizmy dítěte a pěstovat či posilovat jeho pozitivní charakterové vlastnosti“ (Miklánková, 2007). „Novorozenci a kojenci jsou na vodní prostředí adaptováni. Prostředí bazénu je dítěti velice blízké, podobá se prostředí jeho prenatálního ţivota“ (www.zeva.cz, 2010, [cit. 16.03.2010]). „I později si děti ve vodě rády hrají. Není-li dítě pravidelně stimulováno, adaptace k vodnímu prostředí se sniţuje. Nepříjemný pocit z vody se projevuje ve výrazu obličeje. Poměr k vodě je nejvíce ovlivněn strachem z vody. Vzniká tím, ţe se dítě dostane do nebezpečné situace, kterou psychicky nezvládne. Stačí, kdyţ mu voda vnikne do horních cest dýchacích, nebo na mělčině upadne a ztratí orientaci, nebo se začne topit. Horší je, stane-li se to na hloubce. Strach z vody můţe vzniknout i stálým napomínáním dítěte, jako „nechoď do vody – utopíš se“, „voda je studená – štípe“ atd“ (Lhotáková, 2005).
4.1 Předplavecká výuka „Ve výuce nejmenších dětí se vyuţívá přirozených pohybů. Jejich usměrňováním se získávají první pohybové zkušenosti. Schopnost reprodukovat pohyb se rozvíjí postupně s rozvojem smyslové činnosti. Oba tyto jevy probíhají souběţně a navzájem se ovlivňují. Teprve asi ve čtvrtém roce ţivota je dítě schopno přesněji reprodukovat pohyb. Čím větší jsou pohybové zkušenosti, tím rychleji a lépe se osvojuje technika. Dobře nacvičený pohyb na suchu je nejen dokladem správné představy o plavecké technice, ale téţ základem pro přenesení pohybu do skutečného plavání. První pokusy ve vodě jsou většinou nedokonalé, málo účinné, a proto nepomáhají ani k pohybu kupředu, ani k udrţení správné polohy ve vodě. Je třeba zaměřit se na podstatu, nikoli na detaily plavání. Nácvik plavání vyţaduje přípravu jak po stránce motorické, tak psychické. Vazba motorika – psychika je velmi sloţitá. 10
Stresové situace, ve kterých nácvik probíhá, lépe zvládnou děti odváţné, bázlivé a méně odváţné se musí nejprve s vodou natolik seznámit, aby strach přestal být dominantním činitelem. Základním úkolem výuky je nacvičovat pohyb tak, aby odpovídal poţadavkům plavání, a to je moţné jen tehdy, nacvičuje-li se ve vodě. Reakce dětí na pobyt ve vodě je rozdílná. Tomu je třeba nácvik podřídit. Kaţdá etapa nácviku vyţaduje určitý stupeň adaptace na vodu. Ţivé a nebojácné děti se ve vodě pohybují nenuceně a nevadí jim stříkání vody na obličej. Málo pohyblivé a bázlivé děti se ve vodě krčí a jejich pohyby jsou křečovité. Z těchto důvodů musí být seznamování s vodním prostředím diferencované“ (Hoch, 1991). „Pojetí plavecké výuky u nás vychází z tradičního organizačního rozdělení na základní a zdokonalovací plavecký výcvik. V posledních letech se pro pohybovou aktivitu ve vodním prostředí dětí starších šesti měsíců uţívá termín plavání kojenců a batolat, předplavecký výcvik nebo přípravný výcvik. Čechovská upozorňuje, ţe cílem této aktivity není výuka plavání, tak jak ji běţně chápeme, ale adaptace dítěte na vodní prostředí. Nesprávná terminologie je totiţ zavádějící a laická veřejnost – především rodiče předškolních dětí – bývá zklamána tím, ţe jejich dítě po absolvování kurzu „neplave“ na jimi očekávané úrovni. Proto v této práci uţíváme pojmu předplavecká příprava nebo předplavecká výchova dětí předškolního věku a chápeme ji jako pohybovou aktivitu, jejímţ cílem je především zprostředkování moţnosti všestranné adaptace na vodní prostředí, odstranění strachových zábran a zamezení vytvoření negativního vztahu k pohybu ve vodním prostředí“ (Miklánková, 2007). Děti jsou rozděleny do skupinek podle věku a pokročilosti. „V těchto malých skupinkách si společně s rodiči zvykají na větší vodní plochu a na práci v kolektivu stejně starých dětí. Výuka probíhá formou her a říkánek, písniček, děti se nenásilně seznamují
s
vodním
prostředím
a
s
jeho
fyzikálními
zákony“
(http://www.zeva.cz/index.aspx, 2010, [cit. 16.03.2010]). „Didaktickým záměrem této přípravné etapy je i zvládnutí některých základních plaveckých dovedností, např. ponoření, dýchání, splývání, orientace ve vodě apod., které jsou nezbytnými předpoklady pro následnou výuku plavání v jakémkoli věku“ (Miklánková, 2007). „Děti, které pravidelně navštěvují kurzy plavání se umějí potápět, vyloví si hračku (orientují se pod vodou), skáčou do vody, plavou sami s nadlehčovací plaveckou pomůckou, splývají na bříšku i na zádech. Lépe jedí a spí, netrpí bolestmi bříška a jsou pohybově zdatnější. Vytváří si postupně a nenásilně kladný a radostný vztah k vodě. 11
Smyslem kurzů „plavání“ kojenců a batolat není naučit děti plavat plaveckými způsoby, hlavním cílem je upevňování vztahu mezi rodičem a dítětem. Není to jen výuka, ale i hra a zábava, jejíţ součástí je mimo jiné i otuţování dítěte. Mnozí pediatři doporučují plavání kojenců a batolat jako podpůrný prostředek při léčení dětí tělesně postiţených, dětí s lehkými dysfunkcemi, poruchami spánku a zaţívání“ (http://www.zeva.cz/, 2010, [cit. 16.03.2010]). „Čím dříve se dítě naučí plavat, tím lépe pro ně. Při správném vedení získá brzy nejen jistotu v pohybu ve vodě, ale i technickou dokonalost a můţe měřit své síly s ostatními“ (Hoch, 1991). 4.1.1 "plavání" kojenců do 6. měsíce „Výjimečné je „plavání“ kojenců mladších šesti měsíců. Miminka začínají plavat ihned po zahojení pupeční šňůry, od 6 týdnů ţivota. Tato první plavání a dotyky na obnaţeném těle velmi významně prohlubují citovou vazbu mezi dítětem a rodiči. Rodiče se učí správné manipulaci s dítětem na suchu a ve vodě, učí se dítě správným způsobem otuţovat a seznámí se s masáţí dítěte po koupání. Kojenci zde získávají první plavecké dovednosti. Délka pobytu ve vodě se řídí psychickým stavem kojence“ (http://www.zeva.cz/index.aspx, 2010, [cit. 16.03.2010]).
12
5
SOUČASNÝ STAV PLAVÁNÍ S DĚTMI
„Plaveckých školiček fungují na českém trhu desítky a úroveň výuky bývá rozdílná. Na počátku boomu byl přitom spor dvou vědců o to, zda jsou miminka schopná po narození plavat. Docent Miloslav Hoch vedl na toto téma v 70. letech výzkum na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze a dokázal, ţe tento postnatální plovací reflex neexistuje. To, ţe se děti po narození na hladině jakoby vznáší, je způsobeno specifickou hustotou jejich tělíčka. Jeho snacha PaedDr. Jana Hochová rozvíjela plavání s kojenci i v 80. letech a praţským maminkám se tato aktivita zalíbila natolik, ţe se po roce 1989 plavání rozběhlo i komerčně. Bohuţel organizace nemají ze zákona povinnost mít ke své činnosti osvědčení a maminky se tak musí umět zorientovat samy. Kurz přitom není právě levná záleţitost – vyjde na několik tisícikorun. Odhalit ty nekvalifikovaně vedené je přesto moţné. „Instruktoři například zařazují prvky neadekvátní věku a psychomotorickému vývoji dítěte. Jde také o kurzy, kde se setkávají kojenci různého věku a různých pohybových dovedností, například děti půlroční a rok staré,“ radí Petra Obytová. U lektora se vyplatí zkontrolovat osvědčení o absolvování kurzu pro instruktorky kojeneckého a batolecího plavání“ (Tereza Píchalová, Plavání kojenců: hazardujeme se zdravím
dětí?
[online].
6.11.2009
[cit.
21.3.2010]
dostupné
na
WWW:
http://www.vitalia.cz/clanky/plavani-kojencu-hazardujeme-se-zdravim-deti/).
5.1 Současný stav bazénů a prostor určených k výuce Počet a stav bazénů pro plavání kojenců a batolat je podle mne vzhledem k rychle rostoucímu zájmu a zvyšování nároků na hygienu a provoz spíše nedostačující. Je mnoho organizací provozujících kurzy plavání kojenců a batolat, ne však všechny mají k dispozici vlastní bazén, určený pouze pro plavání dětí a jejich rodičů. Mnohé z nich pořádají tyto kurzy v bazénech pronajatých od jiných organizací, často ve veřejných bazénech určených také pro širokou veřejnost.
5.1.1 Kvalita vody v bazénech Voda v bazénech pro veřejnost neodpovídá svou kvalitou poţadavkům na vodu v bazénech pro plavání kojenců a batolat. „Pro bazény, ve kterých se koupou děti, platí přísnější pravidla. Například voda by měla být teplejší (alespoň 28 stupňů Celsia). A teplota vody ve veřejných bazénech bývá 13
chladnější, neţ miminkům vyhovuje. „Optimální teplota pro plavání kojenců je 30 stupňů Celsia, coţ veřejné bazény prostě nemají. Při niţší teplotě se děti nesoustředí na plavání, ale na to, ţe je jim zima,“ míní Jana Hochová z Baby Clubu Juklík“ (Tereza Píchalová, Plavání kojenců: hazardujeme se zdravím dětí? [online]. 6.11.2009 [cit. 21.3.2010] dostupné na WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/plavani-kojencu-hazardujeme-se-zdravim-deti/). Dále veřejné bazény obsahují většinou více chlóru neţ je vhodné v bazénech pro plavání s dětmi. Právě před tímto problémem varuje řada odborníků. „Americká pediatrická akademie mezi příznivce plavání kojenců nepatří. Ve své studii upozorňuje na zvýšený výskyt astmatu, který je vyvolán bronchokonstrikcí průdušek kojenců (sevření hladkého svalstva průdušek). „V Belgii byly podobně studovány negativní účinky trichloraminu, který vyvolává v bazénech typický chlorový zápach. Také další aerosoly na bázi chlorinových oxidantů mohou u predisponovaných kojenců vyvolávat změny v epitelu dýchacích cest a vést v pozdějším věku k rozvoji astmatu,“ varuje pediatr a místopředseda Sdruţení praktických lékařů pro děti a dorost Milan Kudyn. Vzhledem k moţnému poškození dýchacích cest podle něj převaţují negativa nad klady plavání a rodičům radí vyhnout se chlorované vodě alespoň v prvním roce věku kojence. Opatrní by měli být hlavně ti, jejichţ dítě má pro astma předpoklady, například genetické. Ty se obvykle do roka projeví ve formě ekzémů či atopie. O tom, ţe se nejedná o výmysl „doktorů“ odkudsi za oceánem, svědčí i fakt, ţe se Česká pediatrická společnost chystá vydat v tomto směru oficiální varování. Konzultaci s pediatrem doporučuje i Petra Obytová z Aliance přátel plavání kojenců a malých dětí. „Vdechování chlóru z prostoru nad hladinou můţe vysušit dýchací sliznice, oslabit je a dítě můţe onemocnět plicním onemocněním, nejen astmatem. Aby se tak ale stalo, nestačí pouze plavat v bazénu, vţdy se přidruţuje více faktorů,“ říká. Paradoxní je, ţe astmatikům můţe plavání naopak pomoci. Jednou z terapeutických metodik je učení výdechu proti odporu, a právě ve vodě je tato situace navozena velice přirozeně. Nepřítelem astmatiků tedy není voda, ale chlór. „Při plavání kojenců je zvýšené riziko mikrobiologického znečištění vody kvůli její vyšší teplotě a také moţnosti znečištění dětskými exkrementy. Při výběru zařízení je proto kladen důraz na účinnou technologii úpravy vody a v případě tzv. bazénků na jedno pouţití i na důkladnou sanitaci vany po jejím vypuštění,“ říká Danuše Hanslíková z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje“ (Tereza Píchalová, Plavání kojenců: hazardujeme se zdravím dětí? [online]. 6.11.2009 [cit. 21.3.2010] dostupné na 14
WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/plavani-kojencu-hazardujeme-se-zdravim-deti/). Bazény lze naštěstí čistit účinnými, bohuţel ale stále zřídka pouţívanými způsoby – ionizací či UV zářením Na internetu je k nalezení šokující článek, který odhaluje tajemství baby clubu Terezka, která vyuţívá svého bazénu Carpe Diem v Praze. Na první pohled příjemné prostředí s kavárnou a bazén vyuţíván pouze pro plavání s dětmi. „Výsledek šetření praţské Hygienické stanice z letošního dubna však potvrdil a odhalil porušení hned devíti ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví a prokázal, ţe kvalita vody vůbec neodpovídala poţadavkům veřejného koupání. Jenţe ţádost Hygienické stanice hl. m. Prahy, aby byl bazén uzavřen, skončila na tom, ţe nebyl zkolaudován jako veřejný. A vesele se v něm plave dál. Copak maminky s dětmi nejsou také veřejnost? Podle Jana Laciny, jednatele společnosti Island of Information, která bazén provozuje, zřejmě ne. Bazén totiţ zkolaudovali jako soukromý, tudíţ nemusejí splňovat hygienické normy, které se vztahují na bazény pro veřejnost“ (Helena Fišerová, Pražský bazén ohrožuje zdraví
dětí
[online].
18.12.2009,
[cit.
16.03.2010]
dostupné
na
WWW:
http://www.vitalia.cz/clanky/prazsky-bazen-ohrozuje-zdravi-deti). 5.1.2 Kvalita zázemí bazénu Vhodnost vyuţití bazénu k plavání kojenců a batolat se neposuzuje pouze podle kvality vody, ale také dle zázemí bazénu, přilehlých prostor nezbytných pro správný provoz a průběh kurzů a jejich vybavení. Je třeba prostory vybavit nábytkem a zařízením, které se běţně v prostorách, jako jsou šatny, sprchy, recepce apod. ve veřejných bazénech nenachází, je však vhodný, potřebný nebo dokonce předepsaný vyhláškou. Pro příklad nevhodných prostor je zde vloţen článek z internetu, týkající se jiţ zmiňovaného bazénu Carpe Diem. „Carpe Diem znám jako příjemnou kavárnu, ve které se pořádají kulturní akce. Například výstavy, promítání filmů, nebo hudební koncerty. To, ţe se tu nachází bazén a tělocvična, bylo spíše překvapením. Kdyţ jsem pak sešla do baru v jinou neţ večerní hodinu, připadala jsem si jako v jiném světě. Místo popelníků jsem viděla plenky a na stolech nestály karafy s vínem ani půllitry s pivem, ale leţeli na nich kojenci, které maminky přebalovaly. Prostor aţ nápadně zaváněl chlorem, nikoli kouřem z cigaret, jako tomu bývá po večerech a jinak ochotný barman mě odbyl: „Nezlobte se, nemám čas se vám věnovat, teď musím namíchat maminkám mrkvový dţus!" A se slovy: „Kavárna je nyní veřejnosti uzavřena,“ mě vyhnal na ulici“ (Helena Fišerová, Pražský 15
bazén ohrožuje zdraví dětí [online]. 18.12.2009, [cit. 16.03.2010] dostupné na WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/prazsky-bazen-ohrozuje-zdravi-deti). Z předchozích řádků je jasné, ţe ne všechny kurzy plavání kojenců a batolat jsou na úrovni, na jaké by měly být, zejména máme-li na mysli kvalitu vody a vhodnost a bezpečnost celého areálu. Existují samozřejmě i kvalitní kurzy v odpovídajících podmínkách. Jejich počet však neodpovídá zájmu o kurzy. Je proto nutné projektovat komplexy s bezpečným zařízením a vybavením interiéru a s bazény určenými k plavání dětí, se speciálně upravenou vodou, která bude pro děti bezpečná, s minimálním mnoţstvím chloru ve vodě a efektivními čisticími metodami - ozonizací nebo UVzářením.
16
6
VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ
„Názory na plavání nejmenších dětí a zejména kojenců se různí. Především ti, kteří mají s plaváním špatné zkušenosti nebo o něm vědí méně, jsou zásadně proti. Kdyby však měli moţnost vidět štěstí v obličejích dětí, které se dokonale seznámily s vodou, jistě by své mínění změnili“ (Hoch, 1991). Podle mě je záporný přístup k plavání kojenců a batolat způsoben právě nekvalitními kurzy a prostorami k tomu určených. „Řada rodičů si ovšem klady plavání s malými dětmi uvědomuje, a proto zájem o výuku plavání dětí předškolního věku ze strany rodičovské veřejnosti stále roste“ (Miklánková, 2007). Z jedné ankety na internetu vyplývá, ţe zájem o tyto kurzy je, většina si však uvědomuje rizika spojená s koupáním dítěte v chlorované vodě a proto vyhledávají bazény určené pro kojence a batolata, jejichţ počet je podle mě stále neúměrný zájmu o plavání s dětmi. Je proto třeba se nad tímto problémem zamyslet a začít provozovat bezpečné kurzy v bezpečných prostorech a bazénech.
1.1 Anketa dostupná z internetových stránek www.vitalia.cz Jste příznivci plavání nejmenších dětí? Ano, klady převaţují
36 %
Ano, ale jen v bazénech bez chlóru
41 %
Ne, v bazénech je nekvalitní voda
5%
Pro miminka mi to nepřijde vhodné, ale pro starší děti klidně
18 %
Odpovědělo 115 čtenářů. (Tereza Píchalová, Plavání kojenců: hazardujeme se zdravím dětí? [online]. 6.11.2009 [cit. 21.3.2010] dostupné na WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/plavani-kojencuhazardujeme-se-zdravim-deti/).
17
7
LEGISLATIVA Hygienické poţadavky na bazény pro kojence a batolata upravuje příloha 6 zákonu 135/2004 Sb. Příl.6 Hygienické poţadavky na bazény pro kojence a batolata
I.
Obecné zásady
1. Bazény pro kojence a batolata vyţadují tyto související prostory: krytý, nejlépe vnitřní prostor pro kočárky, šatny dětí vybavené přebalovacím stolem nebo omyvatelnou podloţkou, oddělený prostor na kojení, odpočinek a pro aklimatizaci dětí na venkovní prostředí před odchodem, zázemí pro doprovod (šatna, sprchy, WC apod.), suchou a větratelnou místnost (sklad) na ukládání vysušených pomůcek a materiálů. 2. Prostory pro koupání kojenců a batolat musí být odděleny od ostatních prostor. Při kurzech není v bazénu a jeho okolí moţný souběh dalších činností. 3. Provozovatel bazénu pro kojence a batolata vypracuje provozní a návštěvní řád, který je po schválení orgánem veřejného zdraví během provozu vyvěšen na viditelném místě. 4. Všechny prostory, ve kterých se budou rodiče s dětmi pohybovat, včetně ploch, které přicházejí do kontaktu s dětmi, jsou minimálně jednou denně, nejlépe před kaţdou lekcí důkladně vyčištěny a dezinfikovány. K dezinfekci pomůcek a bazénu jsou pouţity jen takové prostředky, které jsou svým sloţením a koncentrací vhodné i pro exponovaná zdravotnická pracoviště (např. kojenecká a novorozenecká oddělení nemocnic). Doporučuje se střídání přípravků s přesným dodrţením expoziční doby, aby se zabránilo vzniku rezistence bakterií. 5. Hračky a pomůcky pouţívané v bazénu musí být dobře omyvatelné, nepoškozené, bez jakýchkoliv otvorů a vyjímatelných částí, aby se do nich nemohla dostat voda (s výjimkou otvorů, kterými voda volně protéká) a vhodné pro danou věkovou kategorii. Denně po skončení kurzu se důkladně očistí a uloţí na vyhrazeném suchém místě. Hračky a pomůcky se podle potřeby dezinfikují. 6. Do bazénů nemají přístup nemocné děti a osoby, zvláště osoby trpící vlasovými nebo koţními či jinými přenosnými chorobami, osoby se zjevně zanedbanou osobní hygienou, osoby zahmyzené a osoby pod vlivem návykových látek. 7. Kaţdé dítě musí při koupání pouţívat vlastní dětské plavečky s přiléhavou gumičkou kolem nohou. 18
8. Při znečištění vody dítětem (stolice, zvratky, hlen, krev apod.), stejně jako při jakémkoli jiném viditelném znečištění vody, je provoz okamţitě přerušen do odstranění závady. Vanu nebo bazén je nutné vypustit, důkladně mechanicky očistit a před novým napuštěním opět dezinfikovat a vypláchnout čistou vodou. 9. Pro úpravu vody pro kojence a batolata je moţné pouţít pouze dezinfekční přípravky podle § 16 odst. 9. U bazénů napojených na recirkulační systém se mohou pouţít i vhodné přípravky na úpravu pH a koagulaci. Pouţití jiných chemických přípravků (zjasňovače, parfémy, algicidy atd.) pro úpravu vody je zakázáno. Dezinfekční prostředky (chlor), případně další chemikálie se dávkují pouze do příslušného místa (stanoveného v provozním řádu) v recirkulačním systému mimo bazén, nikdy ne přímo do bazénu nebo do plovoucích bójí. 10. Za předem stanovených a schválených podmínek jsou přípustné fyzikální způsoby dezinfekce vody. UV záření lze pouţít tehdy, jestliţe voda v bazénu trvale cirkuluje a jestliţe UV-zářič je umístěn v cirkulačním okruhu vně bazénku. Lze pouţít rovněţ ozon za podmínky, ţe jeho dávkování bude vřazeno do cirkulačního okruhu a voda v samotném bazénku ho jiţ nebude obsahovat, coţ lze zajistit pouze zařazením deozonizačního stupně do recirkulačního okruhu před vstupem vody do bazénu. 11. Pokud je pouţit bazén s recirkulačním systémem, řídí se poţadavky na intenzitu recirkulace a mnoţství ředící vody podle poţadavků na koupelové bazény (§ 16 odst. 3 a 6; příloha č. 7). 12. Tam, kde se text této přílohy dále odkazuje na přílohu č. 4, myslí se tím všechny ukazatele s výjimkou volného chloru. Jeho obsah je ţádoucí udrţovat na niţší úrovni při souběţné aplikaci dalších opatření, která zajistí splnění mikrobiologických poţadavků (zvýšená intenzita recirkulace a obměna vody). Hodnota redox potenciálu závisí na výši volného chloru. 13. Mikroklimatické poţadavky na halu bazénu a přilehlé prostory jsou uvedeny v příloze č. 8 (vyjma poţadavku na teplotu vzduchu v hale bazénu, která se řídí teplotou vody).
II.
Poţadavky na bazén a jeho provoz, obměnu a kvalitu vody a prostředí podle
věku dítěte Dále uvedené teploty bazénové vody a vzduchu v hale bazénu je nutno povaţovat za doporučené. Představují teplotu přijatelnou obecně pro danou věkovou kategorii. Orientační rozmezí teplot vody a vzduchu: vyšší hodnota na počátku uvedeného 19
věkového období, niţší na konci období u staršího dítěte. 1) Věk dítěte 3 - 6 měsíců: Prostředí: Plastové vany a bazénky nebo jiné nádoby z vhodného materiálu, se snadno čistitelným a dezinfikovatelným povrchem, které jsou vyuţívány pouze pro účely koupání kojenců. V průběhu kurzů musí být umístěny v prostoru odděleném od ostatního provozu koupaliště. Voda: Plnící (napouštěná) voda musí mít kvalitu vody pitné. Teplota vody 30 - 36 st. C. Teplota vzduchu: Minimálně 28 st. C, maximálně 30 st. C. Provoz: Kaţdý den před prvním napuštěním musí být vany řádně vyčištěné, vydezinfikované a opláchnuté. Ve vaně se koupe jen jedno dítě, vedené rodičem zevně vany (rodič nevstupuje do vany). Voda se vyměňuje po kaţdé dítěti. Po 3 - 5 výměnách vody je nutné provést povrchovou dezinfekci vany s tím, ţe po jejím skončení bude vana řádně vypláchnuta, aby se odstranila rezidua pouţitého dezinfekčního agens. 2) Věk dítěte 6 - 12 měsíců: Prostředí: Pro koupání kojenců ve věku 6 aţ 12 měsíců je moţné pouţít přenosné vany (viz věková kategorie 3 - 6 měsíců) nebo následující typy bazénků: Typ 1: přenosné bazénky bez recirkulace (pouţívané výhradně pro koupání a plavání kojenců a batolat) Typ 2: přenosné bazénky s recirkulací Typ 3: stabilně zabudované bazénky určené pouze dětem, za podmínek níţe uvedených
Typ 1: Přenosné plastové bazénky bez recirkulace vody: jsou napouštěny pitnou vodou - nutná výměna vody po kaţdém pouţití (připouští se přítomnost více dětí najednou, maximálně však 5 - bez rodičů - při minimální ploše vodní hladiny 0,8 m2 na 1 dítě) nebo obměna cca 20 % vody po kaţdém dítěti při koupání se jednotlivě. Kaţdý den před prvním napuštěním musí být bazének řádně vyčištěn, vydezinfikován a opláchnut. V průběhu kurzů se bazének po kaţdých pěti výměnách vody dezinfikuje a důkladně opláchne čistou vodou. Maximální počet dětí (ne však více neţ 5), doba pobytu a míra obměny vody (závisí na velikosti bazénku, celkovém objemu vody a na její kvalitě) jsou závazně stanoveny v provozním řádu. Typ 2: 20
Přenosné plastové bazénky s recirkulací, určené pouze dětem (v jeslích, školkách, školách i jinde) nebo provozované výhradně za účelem koupání a plavání kojenců a batolat, a provozované podle zásad stanovených touto vyhláškou. Připouští se přítomnost několikačlenné skupinky dětí s rodiči v bazénu. Minimální plocha vodní hladiny na jednoho koupajícího se je 0,8 m2 . Minimálně jednou týdně musí být bazének vypuštěn řádně vyčištěn, vydezinfikován a opláchnut. Typ 3: Stabilně zabudované bazénky s recirkulací vyuţívané pouze dětmi za podmínky, ţe před zahájením provozu a před napuštěním vody bude bazén, okolí bazénu a pouţívané prostory vyčištěny, vydezinfikovány a pečlivě opláchnuty čistou vodou, ţe voda bude nově napuštěna nebo dostatečnou dobu (např. přes noc) před zahájením provozu recirkulována tak, aby nejméně jednou prošla úpravnou, a ţe kvalita vody bude opakovaně vyhovovat stanoveným poţadavkům. Výjimečně lze také pouţít pevný dětský bazének bez recirkulace, jestliţe bude před kaţdým provozním dnem dezinfikován a nově napuštěn vodou, a jestliţe během provozu bude neustále dotékat zdravotně zabezpečená voda z vodovodu pro veřejnou potřebu nebo ze zdroje kvality vody pitné a přepadem odtékat nadbytečná voda v minimálním mnoţství 1 litr/min na jednoho koupajícího se. Připouští se přítomnost několikačlenné skupinky dětí s rodiči v bazénu. Minimální plocha vodní hladiny na jednoho koupajícího se je 0,8 m2. Voda: Kvalita vody před zahájením provozu a v době provozu musí odpovídat nejméně poţadavkům uvedeným v příloze č. 4 (vyjma typu 1, kde je nutno pouţít jako vodu plnící vodu pitnou). Teplota vody: 28 - 32 st. C. Teplota vzduchu: 28 st. C - 30 st. C. 3) Věk dítěte nad 12 měsíců (do 3 let): Prostředí: Doporučuje se pouţít zařízení pro věkovou kategorii 6 - 12 měsíců. Pokud jsou pouţity jiné bazénky, musí před zahájením provozu voda v bazénku dostatečně dlouho recirkulovat a procházet úpravnou, aniţ je v tu dobu bazén pouţíván. Celý objem vody bazénu musí před zahájením provozu nejméně jednou projít recirkulační úpravnou vody. Bazén musí být dobře přístupný s hloubkou vody max. 130 cm. Pokud je jeho hloubka větší neţ 130 cm, pak koupání musí být omezeno jen na část bazénu po tuto hloubku a 21
hranice této hloubky musí být na hladině vyznačena plováky. Voda: Kvalita vody odpovídá poţadavkům uvedeným v příloze č. 4. Teplota vody: 28 32 st. C. Teplota vzduchu: 28 st. C - 30 st. C. Provoz: Přítomnost rodičů s dětmi ve vodě moţná. Maximální počet osob je dán kapacitou bazénu, přičemţ minimální plocha vodní hladiny na jednoho koupajícího se činí
1
m2
(http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411?PC_8411_ p=Příl.6&PC_8411_l=135/2004&PC_8411_ps=10#10821¨, 24.02.2010]).
22
2003
–
2010,
[cit.
8
POŢADAVKY NA JEDNOTLIVÉ PROSTORY BAZÉNU
VSTUPNÍ PROSTOR „Je vstupní branou do areálu a hodně o něm vypovídá. Hlavní funkcí vstupního prostoru je oddělovat exteriér se všemi jeho nepříjemnými vlastnostmi, jako jsou hluk či špína od interiéru. Odděluje takzvanou „špinavou část“ od „čisté“. Měl by být řešen bezbariérově. Jeho řešení a zařízení by mělo vyvolat dobrý pocit a náladu hned při vstupu do prostoru, jedním z hlavních znaků by měla být originalita“ (Jana Venzlů, Vstupní hala [online]. 1.2.2009
[cit.
18.03.2010]
dostupné
na
WWW:
http://www.prakticky-
zivot.cz/bydleni/interiery/?nid=3787-vstupni-hala.html).
WC „WC se řeší odděleně pro muţe a ţeny. Kromě přístupu z vnějšího prostoru musí být komunikačně propojeny se sprchami a šatnami. Umisťují se tak, aby návštěvník po pouţití záchodu musel znovu projít sprchami před příchodem k bazénu. Záchody přístupné přímo z bazénu nejsou povoleny“ (Šrytr, 200). „Podlaha musí zajišťovat bezpečnou chůzi, být vodotěsná a snadno čistitelná. Stěny do výšky > 2 m omyvatelné. Teplota > 21°C. Na kaţdých pět splachovacích záchodů musí být min. jedno umyvadlo a osušovač rukou. Je-li instalován dávkovač mýdla, stačí jeden na dvě umyvadla. Pro 2-3 umyvadla zde musí být min. 1 zrcadlo“ (Neufert, 1995). Pro pohodlné a plně funkční pouţívání toalet, musíme při jejich tvorbě dodrţovat minimální rozměry prostoru, jeţ jsou znázorněny na obrázku 1.
Obr. 1: moţnosti umístění WC a základní rozměry
23
Speciálně upravené prostory toalet potřebují osoby tělesně postiţené, na neţ musíme při projektování také myslet. Minimální rozměry místnosti jsou uvedeny v obrázku 2.
Obr. 2: optimální velikost WC pro tělesně postiţené
SPRCHY „Sprchování patří k základním hygienickým úkonům před vstupem do bazénu. Očistné sprchy mají bezprostřední vazbu na kvalitu vody v bazénech, a proto jim má být věnována patřičná pozornost. Umisťují se v přímé komunikační návaznosti na šatny, od nichţ však musí být stavebně odděleny. Zřizují se zvlášť pro muţe a ţeny“ (Šrytr, 200). Existují sprchy pevné, ruční nebo kombinované. Pevné jsou u bazénu nejvhodnější, protoţe se lze pod nimi dobře umýt oběma rukama. Mohou být řešeny hromadně, samostatně nebo pomocí kabinek. „Nelze opomenout nutnost větrání těchto prostor, a to nuceně ventilátory, i kdyţ má místnost otevíratelné okno“ (Lhotáková, 2005). Teplota má být 20 – 22°C. Minimální rozměry jako jsou výška umístění sprchovací hlavice, rozestup jednotlivých sprchovacích míst apod. jsou uvedeny v obrázcích 3 a 4.
24
Obr. 4: oddělení sprch zástěnami proti rozstřiku vody a neţádoucím pohledům
Obr. 3: výška sprchovacích hlavic
PŘECHODY K SUCHÝM PROSTORÁM „Přilehlé suché prostory by měly být chráněny před zatíţením vodou. Tento poţadavek vyţaduje provedení konstrukčního opatření. Z nabízených moţností připadá: výškové srovnání vytvoření přechodu s keramickým ţlábkem Přechody by neměly leţet v blízkosti dosahu stékající vody či v průchodu dveří. Při aplikaci výškového opatření musí být zajištěn dostatečný spád dlaţeb v místě mokré zóny. Odtokové ţlábky mohou být obloţeny pomocí obkladů či dlaţeb a zakryty mříţkou včetně napojení hydroizolační stěrky na vlhkou zónu. S přihlédnutím k očekávanému pozdějšímu pravidelnému čištění keramických dlaţeb můţe být ţádoucí provedení hydroizolace dle kriterií stavebních předpisů a norem odpovídajících třídě A. 25
Odpovídající hydroizolační zajištění je právě tak vyţadováno i na schody, které jsou provedeny do niţších poschodí“ (Štastný, 2007). ŠATNY V šatnách je zabezpečováno převlékání návštěvníků a úschova jejich oděvů a osobních věcí. Řešíme je odděleně pro muţe a ţeny, s přihlédnutím k fungování celku. Nachází se zde uzamykatelné šatní skříňky, převlékací kabiny, lavičky k usednutí a odkládání věcí, místo se zrcadlem pro úpravu vzhledu, případně další zařízení dle vhodnosti a potřeby. „Teplota v šatnách se má pohybovat od 20 do 22°C. Musí být zajištěno odvětrávání, buď přirozené pomocí oken, nebo umělé pomocí vzduchotechniky. V kaţdém případě musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu a odvod vlhkosti. Šatny musí být účelně umístěny mezi vstupními prostory a sprchami. Na sprchy musí přímo navazovat. Poţadavky na všechny pouţité materiály jsou, aby byly hladké a snadno čistitelné. Vzhledem ke zvýšené vlhkosti také z voděodolné“ (Šrytr, 200). Podlahy musí mít protiskluzovou úpravu.
8.1 Úklid Umělá koupaliště a sauny musí být udrţovány v čistotě. Záchody včetně sedátek, sprchy a šatny musí být proto uklízeny a dezinfikovány podle potřeby, při provozu zařízení minimálně jednou denně. Čisticí prostředky musí být uchovávány ve zvláštní místnosti, nejlépe v blízkosti šaten.
26
9
VLASTNÍ NÁVRH
Rozhodující pro návrh bylo, k jakému účelu bude bazén a přilehlé prostory vyuţívány a jak budou provozovány. Druhu provozu je přizpůsobena nejen velikost bazénu, jeho tvar, hloubka, celý hydraulický systém výměny vody a veškeré technologické vybavení bazénu, ale také vybavení a kapacita ostatních prostor. Při navrhování jsem postupovala dle platných zákonů, vyhlášek, předpisů a norem (zákon č. 135/2004 Sb.). Návrh byl zhotoven jako podklad pro zadání stavby (ta by byla řešena architektem) a pro ověření nezbytné vazby jednotlivých řešených prostor, jejich velikostí a prostorových parametrů.
Obr. 5: Vlastní návrh půdorysného a barevného řešení areálu
27
PŮDORYSNÉ ŘEŠENÍ
1 – vstupní prostor - kočárkárna 2 – vstupní hala - recepce 3- WC – přístupné ze suchých částí 4 – úklidová místnost 5 – chodba před šatnami s lavičkou k přezouvání do čisté obuvi 6 – šatna ţeny 7 – šatna muţi 8 – sprchy ţeny + WC přístupné z mokrých částí 9 – sprchy muţi + WC přístupné z mokrých částí 10 – hala s bazénem 11 – místo s vysoušečem vlasů
28
Celková plocha areálu je 361,6 m2. Komunikační zóny na sebe navazují v pořadí: prostory pro „parkování“ kočárků, vstupní a odpočinkové prostory, šatny, sprchy a hala bazénu s místností na úschovu plavacích pomůcek a převlékání instruktorů do plavek. Kromě toho se zde nachází toalety, místnost pro personál a místnost pro ukládání čisticích prostředků. Vybavení a dispoziční řešení celého půdorysu je přizpůsobeno pobytu rodičů s malými dětmi. Všechny potenciálně nebezpečné ostré rohy jsou zaobleny. Kapacita bazénu a přilehlých prostor odpovídá počtu devíti účastníků na jeden kurz. VSTUPNÍ PROSTOR Vstupní prostor u tohoto typu bazénu je řešen jako „špinavý“, slouţící především jako kočárkárna. V prostoru o velikosti 11 m2 mohou rodiče uzamknout svůj kočárek na místo k tomu určené a při odchodu si kočárek zase vyzvednout. V této části se nachází také informační nástěnka, na které návštěvníci najdou potřebné informace o kurzech. Z něho se přechází do „čistého“ prostoru slouţícího jako recepce a místo k odpočinku. Vstupní prostor je se vstupní halou propojen skleněnou stěnou a skleněnými dveřmi. Kočárky jsou tedy stále pod dohledem pracovníka na recepci. VSTUPNÍ HALA Cílem při projektování vstupní haly bylo vytvořit útulné a bezpečné prostředí pro rodiče s dětmi. Vytvořit místo, kde budou návštěvníci moci trávit čas před plaváním i po plavání, čas potřebných k odpočinku a aklimatizaci na pokojovou teplotu po pobytu ve vodě. Aklimatizace je nezbytná zejména během zimy, kdy je ideální zdrţet se v tomto prostoru alespoň půl hodiny. V prostoru a rozměrech 9,9 x 7,3 m se nachází recepce, odpočinková část určená pro rodiče s dětmi, místo na kojení a WC. Recepční pult je umístěn po levé straně při vchodu do haly a svým tvarem navádí návštěvníky k prostoru před šatnami, kam se člověk nedostane, aniţ by kolem pultu prošel. Jeho poloha tedy zamezuje nechtěným návštěvám šaten a bazénu. Kaţdý účastník kurzu se musí prokázat svojí kartou a vyzvednout si klíčky od skříňky. Recepční pult svým originálním tvarem napomáhá vytvořit zajímavý interiér. Odpočinková část je vybavena kavárenskými stolky, u kterých rodiče mohou posedět u kávy, dostupné na recepci, nebo je lze vyuţít při krmení dětí, za pouţití dětské krmící ţidličky. Z tohoto důvodu je recepce vybavena mikrovlnnou troubou, slouţící k ohřívání dětských jídel. K odpočinku se zde nachází pohovka. Pro děti jsou k dispozici různé hračky a houpací koně, které mohou děti volně, pod dozorem rodičů, vyuţívat, a jeţ 29
mají za úkol zabavit děti po minimální čas potřebný k aklimatizaci. Menší děti mohou rodiče odloţit do postýlky, ze které je moţno přes skleněnou stěnu pozorovat dění v bazénu. Tato stěna je oţivena vypískovanými motivy delfínů a je dominantním a zajímavým prvkem celého prostoru. Místo pro kojení, předepsané vyhláškou, je řešeno malým zákoutím s křeslem. MÍSTNOST PRO PERSONÁL U recepce se nachází místnost pro personál. Zde si zaměstnanci ukládají své oblečení, obuv a osobní věci. Do místností mají přístup jen oni.
WC V areálu se nacházejí ve vstupní hale, kde jsou přístupné ze suchých částí, a ve sprchách, přístupné z mokrých částí. První toalety v hale jsou určeny pro muţe, druhé pro ţeny a tělesně postiţené. Od recepce a odpočinkové části jsou odděleny děrovanou příčkou o výšce 2 m. Účelem této příčky je oţivit interiér, částečně zakrýt nudné vstupy na toalety, a zároveň je ne úplně odříznout od haly. Toalety odpovídají poţadavkům na minimální rozměry těchto prostor. ŠATNY V mnoha areálech s veřejnými bazény, posilovnami a jinými společenskými zařízeními je v dnešní době stále častější spojování šaten pro muţe a ţeny v jednu společnou. Myslím si, ţe tento trend však není zrovna všemi oblíben a vítán. Jsou lidé, kterým nedělá problém se před ostatními odhalovat, a společné šatny pro ně nejsou překáţkou k jejich vyuţívání. Musíme však myslet na druhou část populace, pro niţ je nepříjemné ba dokonce pohoršující odhalovat své tělo na veřejnosti a je pro ně tedy tento způsob řešení šaten nevyhovující a mnohdy bývá důvodem přestat zařízení navštěvovat. Vzhledem k rostoucímu zájmu muţů o plavání s dětmi, řeším ve svém návrhu šatny zvlášť pro muţe a pro ţeny. V dámských šatnách je zbudováno 18 šatních skříněk pro plně funkční vyuţití, plus jedna hůře dostupná, slouţící pro ukládání věcí potřebných k údrţbě a provozu šaten. V pánských se nachází 9 šatních skříněk. Tento počet je z důvodu menší návštěvnosti otců plně dostačující. Protoţe si myslím, ţe mezi ţenami i muţi jsou jedinci, pro které je z nějakého důvodu nepříjemné převlékat se i před osobami stejného pohlaví, jsou obě šatny vybaveny převlékací kabinkou. Pro ostatní je k tomuto úkonu vymezen dostatečně velký prostor před skříňkou včetně lavičky k odkládání věcí nebo usednutí. Děti lze 30
během převlékání odloţit do postýlek. V dámských šatnách jsou umístěny přímo uprostřed šaten. Díky tomu jsou snadno přístupné ze všech stran a na dítě je vidět z jakéhokoliv místa šatny. V pánských se nacházejí na protější straně šaten neţ jsou skříňky a také zde je zajištěn dohled na dítě ze všech míst. Tím je omezeno nebezpečí úrazu dítěte např. vypadnutím z postýlky. Přebalovací pulty jsou v šatnách nejenom potřebné, ale dokonce předepsané vyhláškou. V obou šatnách se nachází přebalovací pult o délce dva metry a slouţí nejen na přebalování dětí do čistých plen, ale také na přebalovaní dětí do speciálních plavacích plen s přilehlou gumičkou okolo nohou, které jsou rodiče povinni svému dítěti obléci před vstupem do bazénu, a které chrání vodu v bazénech před znečištěním dětskými exkrementy.
SPRCHY Sprchy přímo navazují na šatny a jsou od nich odděleny pouze příčkou. Rodičům tedy odpadá nutnost otevírání dveří s dítětem v náručí a potřebami k plavání. Sprchy jsou mezi sebou odděleny příčkami, částečně zabraňujícími pohledům ostatních a stříkání vody do komunikačních zón. V dámských sprchách se nachází 7 sprch, v pánských 4, coţ je v obou případech dostačující počet na kapacitu šaten a bazénu. Podlaha je z protiskluzového materiálu, všechny rohy jsou pro bezpečnost návštěvníků zaobleny. I zde se nachází postýlka pro případ potřeby odloţení dítěte při sprchování. V přechodu mezi mokrými a suchými částmi se nachází místo na sušení. Jedná se o zákoutí se dvěma sušáky na vlasy.
31
10 ŠATNÍ SKŘÍŇKA Šatní skříňky se obvykle nacházejí v prostorách určených k převlékání, kde také hrají dominantní roli při utváření prostoru a atmosféry. Zaslouţí si tedy věnovat jim dostatečnou pozornost. Jedná se o nábytek, do kterého návštěvníci bazénu dočasně ukládají své oblečení, obuv, osobní věci, případně další potřeby, které mají při návštěvě areálu u sebe. Z toho důvodu je nutná moţnost uzamčení skříňky. Zámky se pouţívají cylindrické, mincovní nebo visací. Důleţitými vlastnostmi skříňky jsou její tvar, velikost, materiál a vnitřní dělení. Hlavním kritériem při navrhování by měla být funkčnost, v ideálním případě sklouben pěkný design s jednoduchou funkčností. Vyrábějí se nejčastěji z aglomerovaných materiálů, jako jsou DTD nebo MDF desky s laminovanou úpravou. Tento materiál zaručuje dobrou odolnost proti vlhkosti prostředí, která se v komplexech s bazény pohybuje na vyšší úrovni, a snadnou údrţbu. Mimo to nabízí širokou škálu barevnosti, coţ je z hlediska designu vynikající vlastnost. Uloţení bývá na soklu nebo nohách. Jinou variantou jsou skříňky spojené s lavičkou na odkládání věcí nebo usednutí. V takovém případě se korpus skříňky nachází ve výšce 40 cm nad zemí a je pevně spojen s ocelovou konstrukcí, která slouţí jako nohy. U tohoto typu vzniká pod skříňkou dostatečně velký prostor pro snadný úklid podlahy, popřípadě lze místo vyuţít jako úloţný prostor. Pevnost konstrukce a případné uchycení ke zdi jsou důleţitými podmínkami pro bezpečné pouţívání skříňky. Zamezí se tak hrozícímu nebezpečí poranění v důsledku špatné stability a převrácení skříňky na uţivatele.
Obr. 6: Moţnosti rozdělení skříněk
32
10.1 Ergonomie skříňky Ergonomické poţadavky se řídí rozměry předmětů ukládaných do skříňky, tedy oděvy a obuví. Rozměry skříňky by měly být takové, aby se do nich dali věci pohodlně uloţit a uzamknout. Bohuţel u mnohých bazénů tomu tak není.
Ve spodní části se většinou nachází prostor vymezený pro obuv. Je důleţité, aby jeho rozměry odpovídaly minimálně těm, které jsou uvedeny na obrázku 6. V opačném případě se setkáváme se situacemi, kdy se ţeně nevejdou do prostoru kozačky na výšku a je nucena své boty ohnout. Naopak muţům se širokými boty nedostačuje šířka prostoru a musí boty skládat na sebe. Obr. 7: základní rozměry obuvi
Horní část skříňky můţe být řešena pomocí polic, šatní tyče nebo háčků. Pro kaţdé oblečení je specifická určitá forma ukládání a proto je ideální vybavit vnitřní prostor několika druhy úloţných systémů. I zde se musí brát v úvahu rozměry oděvů a skřínku jim přizpůsobit. Hloubka bývá obvykle
50
cm,
coţ
odpovídá
minimálnímu rozměru k zavěšení kabátu, bundy nebo saka na ramínko. Šířka skříněk dostupných na trhu se pohybuje okolo 300 – 400 mm. Uţší neţ 300 mm je spíše nedostačující. Výška 180 – 190 cm, se
povaţuje
poloţené
za
dostatečnou.
prostory
jsou
Výše uţ
neobsluhovatelné nebo jen těţce pro Obr. 8: základní rozměry oděvů
průměrně vzrostlého člověka. 33
11 VLASTNÍ NÁVRH ŠATNÍ SKŘÍŇKY Při mé práci vznikla, po důkladném nastudování literatury, šatní skříňka pro pohodlné vyuţívání v šatnách bazénu pro plavání s dětmi. Při návrhu jsem vycházela z ergonomických poţadavků na šatní skříňky a především z faktu, ţe skříňka bude pouţívána na oblečení a obuv dvou osob – rodiče a dítěte. Díky rozšíření skříňky vznikl větší úloţný prostor, který pohodlně postačí na oblečení i v zimních měsících, kdy je oblečení více. Skříňka je na šířku rozdělena na dva téměř stejné díly. V levé části se nachází šatní tyč na pověšení kabátu, bundy či jiného oděvu dospělého. Na dětské bundy, kabátky a další jsou zde k dispozici dva háčky po bocích. Ty se nacházejí přibliţně v polovině výšky úloţného prostoru, coţ na dětské krátké oblečení pohodlně stačí. Díky tomuto rozmístění lze pohodlně uloţit naráz oblečení rodiče i dítěte, jelikoţ háčky nepřekáţí v části, kde se nachází šatní tyč s ramínkem a nenastává tak situace, kdy při manipulaci s ramínkem shazujeme oblečení z háčku a naopak. V pravé polovině ve spodní části se nachází prostor na ukládání obuvi. Při jeho navrhování jsem myslela na pány se širokou obuví i na dámy v kozačkách a tento prostor jim přizpůsobila jak na šířku, tak na výšku. Lze zde tedy pohodlně uloţit obuv vedle sebe bez jakékoliv nutné deformace a díky dostatečné hloubce se sem vejdou i dětské boty. K uloţení ostatních oděvů a věcí se zde nacházejí tři police ve výškách ….. Nejvyšší police má zkrácenou hloubku na polovinu, z důvodu špatného vyuţití zadní části, která je vysoko, je špatně dostupná a dohlédnutelná a lze v ní proto snadno zapomenout nebo přehlédnout věci v ní uloţené. Skříňka má zajištěné větrání pomocí otvorů zabudovaných ve dveřích v podobě mříţek, ve stejně barvě jako lamino, z něhoţ jsou vyrobena dvířka. Tím pádem se neruší poţadovaný design skříňky. Při návrhu jsem vyuţila moţnosti spojení skříňky s lavičkou, pro odkládání věcí nebo usednutí. Kaţdý uţivatel skříňky má tak dostatečný prostor lavičky a díky šířce 50 cm skříňky také vyhovující prostor kolem sebe na pohodlné převlékání. Lavičku jsem zvolila z dřevotřísky bez perforace. V prostoru tak lavičky působí jednotněji a vytváří souvislou linii.
34
Barevné řešení skříňky jsem volila tak, aby v interiéru působila dynamicky a vesele. Půdu skříňky jsem zvolila v barvě dveří, naopak boky a lavičku v barvě jiné, coţ vytváří horizontální rovinu,
ze
které
vycházejí
rovné
vertikální linie, dodávající interiéru osobitý charakter.
11.1 Přibliţné stanovení ceny DTD-L:
350 Kč
Kovová konstrukce: 400 Kč Kování:
100 Kč
Ostatní:
150 Kč
Celkem :
1000 Kč
Obr. 9: Vlastní návrh šatní skříňky
Cena je pouze orientační a zaokrouhlené. Není zde započítaná práce či další náklady nebo naopak mnoţstevní sleva.
35
12 DISKUZE Plavání kojenců a batolat je diskutovatelná kapitola sama o sobě a myslím si, ţe by se jí měla věnovat dostatečná pozornost, neboť zdraví a bezpečnost našich nejmenších obyvatel jsou velmi důleţité. Především to byl důvod, proč jsem si na bakalářskou práci vybrala právě toto téma. Ze získaných poznatků a z nastudované literatury jsem došla ke zjištění, ţe zájem o kurzy plavání s dětmi roste nečekanou rychlostí. Nevěnuje se uţ však příliš velká pozornost kvalitě a bezpečnosti těchto kurzů. Je mnoho variant, jak řešit prostor bazénu a jeho zázemí, ať uţ soukromého nebo veřejného. Vţdy by se však mělo myslet na bezpečnost, funkčnost, pohodlí a hlavně na účel, za kterým je bazén zbudován. Mělo by platit, ţe bazén a jeho zázemí jsou navrhovány pro konkrétní účel, a ne stavět komplexy s bazény, pro které se nějaké vyuţití najde později. Kaţdý druh zábavy má jiné poţadavky a předpisy na technologie, hygienu, materiály, vybavení a zařízení a na bazény pro plavání kojenců a batolat jsou předepsány jedny z nejpřísnějších bezpečnostních a hygienických pravidel. Proto mě zaráţí, jak se mohou objevit případy, kdy se s dětmi plave v bazénu zkolaudovaném jako soukromý, a rodiče své děti přebalují na kavárenských stolech. Myslím si, ţe často jsou právě sami rodiče těmi, kteří by se měli seznámit s alespoň základními pravidly a riziky spojenými s pobytem dětí ve vodě, kterými se ve své práci zabývám. Na základě těchto úvah jsem vytvořila zázemí pro rodiče s dětmi, které pro ně bude bezpečné a příjemné, a do kterého se budou rádi vracet. Při navrhování jsem myslela na to, aby nejenom pobyt ve vodě, ale hlavně činnosti s ním spojené, jako převlékání, přebalování dětí, odpočinek, kojení apod., nebyli nepříjemnými záţitky a nezvladatelnými činnostmi, ale aby naopak byli stejnou radostí jako samotné plavání. Vţdyť právě o to v těchto kurzech jde. A není-li šťastný a spokojený rodič, nemůţe být šťastné ani dítě.
36
13 ZÁVĚR Cílem práce bylo vytvoření interiéru, který bude prohlubovat radost rodiče a dítěte z chvil strávených společně ve vodním prostředí. Vznikl areál pro relaxaci a odpočinek. Půdorysné řešení umoţňuje snadnou orientaci návštěvníků, jelikoţ tvar komunikačních zón udává jednoznačný směr pohybu. Díky tvaru půdorysu bylo moţno, vyuţitím skleněné stěny, propojit vstupní halu s bazénem a tím navodit atmosféru vodního prostředí hned při vstupu. Celý komplex je řešen v teplých barvách pro pocit tepla v jinak studeném prostředí. Návrh skříňky, který byl základem celé práce, byl doprovázen studií ergonomie a poţadavků na provedení a vlastními zkušenostmi. Prioritou při vytváření bylo pohodlné vyuţívání. Vznikl zajímavý prvek, který je dominantou prostoru šaten a pomáhá vytvářet zajímavý interiér. Při tom všem však byla plně zachována funkčnost a jednoduchost skříňky. Díky pouţití laminované dřevotřísky je moţné změnit barevnost skříněk a vytvořit zcela jinak působící interiér. Pro rodiče s dětmi mi však připadá tato barevná kombinace nejvhodnější. Působí uklidňujícím dojmem a zároveň je barvou hravou, která dokáţe zaujmout i děti. Vybavení celého areálu je řešeno jednoduše s pouţitím zařízení pro ulehčení činností s plaváním spojených a pro ještě větší radost a dobrý pocit z pobytu ve vodě.
37
SUMMARY The aim of thesis was creation of interior which will be enhance fun of parent and baby from time spent together in water environment. Created area is suitable for rest and relaxation. Layout solution enables easy orientation of visitors, because the shape of communication zones gives a clear direction of movement. Due to the shape of the ground plan was able to, using a glass wall, connect the entrance hall with a pool and thereby evokes the atmosphere of the aquatic environment immediately upon entry. The entire complex is designed in warm colors for felling of warm in an otherwise cold environment. The design of wardrobe, which was the basis of the whole thesis, was accompanied by studies of ergonomics, requirements of implementation and own experiences. The priority was to create a comfortable using. An interesting element was created, which is dominant of the area of cloak-rooms and helps to create an interesting interior. At all, however, was fully preserved functionality and simplicity of wardrobe. Thanks to the use of laminated chipboard is possible to change colors of cabinets and creates completely different interior. For parents with children, however, I find this colour combination as the best. It acts peaceful and it is playful color too, which can attract also children. Facilities of the entire complex is solved easily by using equipment to facilitate activities associated with swimming and even more fun and good feeling of staying in the water.
38
14 POUŢITÁ LITERATURA Benda, J. a kol. Koupelny, bazény, sauny. 1. vyd. Hradec Králové: Paradise Studio, 2004. 204 str. ISBN 80-239-2970-4 Hájek, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 128 str. ISBN 80-86817-00-8 Hoch, M. Učte děti plavat. 2. novelizované vyd. Praha: Olympia, 1991. 103 str. ISBN 80-7033-055-4 Lhotáková, Z. Bazény. 2. vyd. Brno: ERA group, 2005. 119 str. ISBN 80-7366-015-6 Miklánková, L. Předplavecká příprava dětí předškolního věku a vybrané dterminanty její úspěšnosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 136 str. ISBN 978-80-244-1674-8 Neufert, E. Navrhování staveb : podklady, normy, předpisy o zřizování, stavbě, tvorbě, nárocích na prostor, na prostorové vztahy, tvoření rozměrů budov, místností, zařízení, přístrojů. 1. vyd. Praha: Consultinvest, 1995. 581 str. ISBN 80-901486-4-6 Šrytr, P. Technické a hygienické podmínky pro objekty s bazény. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2000. 21 str. česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě Štastný, B. Obklady a dlažby v bazénech : [rekvalifikační a specializační kurz Obkladač]. 1. vyd. Praha: Silikátový svaz, 2007. 56 str. ISBN 978-80-86821-14-6 Saturková, P. Interiér sportovní šatny pro bazén, bakalářská práce. Brno 2009. 47 str. Internetové zdroje: Tereza Píchalová, Plavání kojenců: hazardujeme se zdravím dětí? [online]. 6.11.2009 [cit. 21.3.2010] dostupné na WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/plavani-kojencuhazardujeme-se-zdravim-deti/ 39
Helena Fišerová, Pražský bazén ohrožuje zdraví dětí [online]. 18.12.2009, [cit. 16.03.2010] dostupné na WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/prazsky-bazen-ohrozujezdravi-deti Jana Venzlů, Vstupní hala [online]. 1.2.2009 [cit. 18.03.2010] dostupné na WWW: http://www.prakticky-zivot.cz/bydleni/interiery/?nid=3787-vstupni-hala.html Baby club Katka, O nás [online]. 2007 [cit. 28.2.2010] dostupné na WWW: http://babyclubkatka.ic.cz/?soubor=onas/onas.php Baby club Katka, Plavání dětí v bazénech [online]. 2007 [cit. 28.2.2010] dostupné z WWW: ( http://babyclubkatka.ic.cz/?soubor=bazeny/bazeny.php
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411?PC_8411_ p=Příl.6&PC_8411_l=135/2004&PC_8411_ps=10#10821¨,
2003
–
2010,
[cit.
24.02.2010]
www.zeva.cz, 2010, [cit. 16.03.2010] http://www.zeva.cz/index.aspx, 2010, [cit. 16.03.2010] další zdroje zákon č. 135/2004 Sb. o hygienických poţadavcích na koupaliště, sauny a písek v pískovištích, příl. 6 Hygienické poţadavky na bazény pro kojence a batolata [online]. [2010 02-06] Dostupné na WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=135/2004
40
15 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: moţnosti umístění WC a základní rozměry ...................................................... 23 Obr. 2: optimální velikost WC pro tělesně postiţené .................................................... 24 Obr. 3: výška sprchovacích hlavic................................................................................ 25 Obr. 4: oddělení sprch zástěnami proti rozstřiku vody a neţádoucím pohledům ...........25 Obr. 5: Vlastní návrh půdorysného a barevného řešení areálu ......................................27 Obr. 6: Moţnosti rozdělení skříněk .............................................................................. 32 Obr. 7: základní rozměry obuvi .................................................................................... 33 Obr. 8: základní rozměry oděvů ................................................................................... 33 Obr. 9: Vlastní návrh šatní skříňky ............................................................................... 35
41
