D_TVF TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1 prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prosinec 2011
OSNOVA • • • • • • • • • • • •
Veřejné výdaje a sociální politika. Sociální modely (welfare regimes). Sociální pomoc. Daň z příjmů a sociální politika. Teorie a praxe záporné daně z příjmů. Veřejné výdaje na penze. Zabezpečení veřejných zaměstnanců. Konzervativní penzijní model. Liberální a neoliberální penzijní modely. Sociálně-demokratický penzijní model. Penzijní reformy ve vybraných zemích, úloha Světové banky. Veřejné výdaje na zabezpečení při pracovní neschopnosti, invaliditě a bezmocnosti, pracovních úrazech a nemocech z povolání. Veřejné výdaje na zdravotnictví. Systémy financování a regulace zdravotnictví, reformy ve vybraných zemích. Veřejné výdaje na zabezpečení rodin s dětmi. Systémy financování sociálního bydlení. Zabezpečení v nezaměstnanosti. Flexicurity. Zdanění příjmů a zdanění spotřeby; zdanění příjmů jednotlivců a rodin – mezinárodní tendence vývoje. Daň z přidané hodnoty – koncepce a trendy vývoje, základní problémy. Zdanění a dotování finančního sektoru. Zdanění příjmů korporací, OSVČ, zdanění kapitálových příjmů. Rozpočtový deficit a veřejný dluh.
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
2
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
3
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
4
RATIO PUBLIC EXPENDITURE ON GDP Legend : maroon > 55%, red 50-55%, orange 45-50%, yellow 40-45%, green 35-40%, blue 30-35%
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
5
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
6
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
7
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
8
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
9
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
10
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
11
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
12
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
13
SOCIÁLNÍ MODELY • Rodinný model • Služební model • Liberální model – Reziduální – Univerzální – Univerzální dávky, univerzální pojistné
(Beveridge) Beveridge
• Neoliberální model – Dotované soukromé pojištění/spoření – Povinné soukromé pojištění
Pinochet
• Zaměstnanecký model – Povinné kolektivní pojištění/spoření
• Konzervativní model – Sociální pojištění
Bismarck
• Sociálně-demokratický model – Univerzální dávky, sociální pojištění 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
(Beveridge) + Bismarck 14
RODINNÝ MODEL • Rodinná péče: tradiční základní zabezpečení – Další metody: charita, dary, žebrota, vzájemná pomoc, …
• Obecní „nadstavba“: – Chudinská péče (pastoušky, starobince) – Domovské právo
• Péče náboženských a charitativních organizací – Určitá státní podpora těchto institucí
• Stát se může angažovat jen ve zcela výjimečných případech (mor apod.) • Důvody poklesu významu rodinného modelu: – Industrializace (pokles úlohy zemědělství) – Urbanizace a migrace
• Rozsáhlejší sociální zabezpečení až ve 20. století 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
15
POSUN OD RODINNÉ PÉČE K VEŘEJNÝM TRANSFERŮM V USA (1935-1980)
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
16
VEŘEJNÉ TRANSFERY A NEFORMÁLNÍ SOUKROMÉ TRANSFERY V RŮZNÝCH ČÁSTECH SVĚTA POČÁTKEM 90. LET
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
17
TRANSFERY A POMOC: VĚKOVÉ SKUPINY 40-54 A 70-85 LET
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
18
SLUŽEBNÍ MODEL • Model určen pro státní zaměstnance (úředníci, vojáci, policisté, četníci, železničáři, pošťáci) – Preferovaná kategorie – státní zájem
• Služební vztah (poměr) – historicky se uzavíral „na celý život“ – Loajalita = podmínka pokračování služebního vztahu – Služební plat: vyplácen i při pracovní nečinnosti (nemoc, není práce /čekatelné/, odchod do výslužby/odpočivný plat/)
• Předchůdci (vznik modelu): – Žádné zaopatření pro státní úředníky – státními úředníky byli šlechtici (feudálové) • Vlastní zaopatření jim poskytují jejich panství
– Dary z milosti pro státní úředníky a panské sluhy • Nárůst počtu státních zaměstnanců, úředníky se stávají nešlechtici – bez vlastního zaopatření
– Rakousko: „Pensijní normál“ (1781): zavedení právního nároku na penzi pro veřejné zaměstnance • Ztráta penze při neloajalitě 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
19
SLUŽEBNÍ MODEL • Vysoká úroveň zabezpečení – „Penze“ ve výši předchozího platu – po dlouhé službě • Zákon o zaopatření civilních státních úředníků a jejich vdov a sirotků (Rakousko, 1896) – Starobní penze » Po 10 letech služby: 40 % posledního platu » Za každé další 2 roky: + 2 % posledního platu » Po 40 letech služby: 100 % posledního platu – Zákon platil u nás až do roku 1948
• Financování: jako platy (mzdy), součást běžných výdajů – Veřejný výdajový program (státní správa), žádné placení pojistného, žádné vytváření rezerv
• Dodnes v celé řadě zemí 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
20
LIBERÁLNÍ MODELY • Liberální modely – Individuální potřeby nejlépe uspokojí rodina a trh (R. Titmuss) – Liberální model klasický: veřejné dávky jen při selhání rodiny a trhu • Testování sociální potřebnosti • Reziduální welfare state (Lloyd George)
– Liberální modely modifikované: nízké veřejné dávky pro všechny, nebo pro plátce pojistného • Univerzální dávky pro všechny rezidenty, financované ze státního rozpočtu • Univerzální dávky pro plátce pojistného (Beveridge) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
21
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VEŘEJNÝCH DÁVEK V RODINNÉM A LIBERÁLNÍM MODELU Rodinný model
2.12.2011
Liberální model (reziduální)
Jaroslav Vostatek
22
NEOLIBERÁLNÍ MODELY • Neoliberální modely • Potřeby nejlépe uspokojí trh • Úkolem státu je vytvořit trh ve všech odvětvích (energetika, železnice, zdravotnictví, penze, obrana, ….) – Státní regulace: podpora trhu
– Veřejné dávky jen jako nutné zlo • Ignorování selhání trhů • Privatizovat sociální zabezpečení, odmítání podnikového zabezpečení
– Dotace soukromého zabezpečení: daňové výdaje • Dotacemi působit proti selhání trhů a stimulovat soukromé zabezpečení
– (Univerzální) povinné soukromé pojištění či spoření • Konkurence povede ke snížení nákladů a k ekonomickému růstu • Regulace pokud možno žádná 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
23
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VEŘEJNÝCH DÁVEK V NEOLIBERÁLNÍM MODELU Neoliberální model: kombinace s reziduálním modelem
2.12.2011
Státem dotované dobrovolné soukromé zabezpečení (Korpi a Palme, 1998)
Jaroslav Vostatek
24
CHICAGSKÁ EKONOMICKÁ ŠKOLA Milton Friedman (1912-2006) • Chicagská ekonomická škola – University of Chicago (od 1930) – Víra ve svobodné trhy • Schopnost efektivně alokovat zdroje a rozdělovat důchody (příjmy) – Snaha minimalizovat úlohu státu v ekonomice
• Vedoucí katedry ekonomie na University of Chicago (1946-1977) • Nobelova cena za ekonomii (1976) – "for his achievements in the fields of consumption analysis, monetary history and theory and for his demonstration of the complexity of stabilization policy" 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
25
NEOLIBERÁLNÍ REVIVAL • Friedman 1962: „Kapitalismus a svoboda“: privatizovat sociální zabezpečení (USA) – Investice do penzijních fondů poskytovaných investičními společnostmi (konkurence) – Sociální zabezpečení přerozděluje bohatství od chudých k bohatým • Payroll tax je regresívní (výdělkový strop) • Bohatí žijí v průměru déle než chudí
• Harvey 2005: „… pokud trhy neexistují (v oblastech jako je půda, vzdělání, zdravotní péče, sociální zabezpečení nebo znečišťování životního prostředí), pak musejí být vytvořeny, státní akcí pokud je to nezbytné… Státní intervence na trzích musejí být udržovány na naprostém minimu… Deregulace, privatizace a stažení se státu z mnoha oblastí sociálního zabezpečení je velmi běžné.“ 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
26
ZAMĚSTNANECKÝ MODEL • Model využívající výhradně metody podnikového zaopatření – Vznik: konec 19. století, 20. století – Určen pro zaměstnance soukromých podniků, zejména úspěšných – Korporativismus – Analogie služebního modelu (v době vzniku) • „Věrnostní“ charakter (= hlavní smysl podnikového zaopatření) – Ztráta nároku při (předčasném) odchodu z podniku
– Různé systémy: • Bez tvorby rezerv • Účetní rezervy • Kapitálové financování
• Dobrovolnost 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
27
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VEŘEJNÝCH DÁVEK VE SLUŽEBNÍM A ZAMĚSTNANECKÉM MODELU Služební model
2.12.2011
Zaměstnanecký (korporativistický) model
Jaroslav Vostatek
28
ZAMĚSTNANECKÝ MODEL → PILÍŘ • Po 2. světové válce: transformace zaměstnaneckého modelu na pilíř ve vybraných odvětvích sociálního zabezpečení • Podnikové důchodové zaopatření (occupational schemes) – Rozmach v řadě zemí, 2. pilíř – V některých zemích: součást kolektivních smluv, povinné pojištění • Nejvýznamnější pilíř: Holandsko
• Podnikové zdravotnické zaopatření – USA: hlavní pilíř zdravotní péče u zaměstnanců
• Podnikové nemocenské zaopatření – Výplata mzdy po dobu x prvních týdnů pracovní neschopnosti • Česko: náhrada mzdy
• Podnikové zaopatření při pracovních úrazech a nemocech z povolání – USA, Česko 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
29
KONZERVATIVNÍ MODEL • Obecné východisko: rodina (s tradiční dělbou práce) – zásadní význam – Stát má pomáhat až po vyčerpání možností rodiny
• Sociální zabezpečení má odpovídat stavovským rozdílům (= předchozím příspěvkům do systému) – Metoda: sociální pojištění
• První systém: povinné hornické pojištění • Vznik modelu: 80. léta 19. století v Německu – Zákonné dělnické pojištění – Zásadní sociálně-politický význam • Politika cukru a biče (Bismarck)
– Liberálové proti (navrhovali dobrovolné pomocné pokladny) – Podpora reforem: katedroví socialisté; konzervativci (patriarcharismus – starost o poddané) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
30
POVINNÉ HORNICKÉ POJIŠTĚNÍ • Rakousko 1854: horní zákon – Povinnost podniků (dolů) zřídit „bratrské pokladny“ • Podpory v nemoci, při invaliditě a pozůstalým – „Provisní pojištění“ » „Provise“ = důchod – Nemocenské pojištění
• Výhodnější podmínky ve srovnání s (pozdějším) dělnickým pojištěním – Nižší důchodový věk (většina horníků se ho nedožila) • 55 let a 30 let pojištění • 60 let a 15 let pojištění 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
31
POVINNÉ DĚLNICKÉ POJIŠTĚNÍ • Dělnictvo a socialisté ohrožují kapitalismus – od konce 19. století – Nízké výdělky dělníků, dlouhá pracovní doba – Tovární zákonodárství – Poselství císaře Viléma I.: „Vyhojení sociálních škod má být hledáno nikoliv výlučně cestou potlačení sociálně demokratických výtržností, ale rovněž cestou pozitivní podpory blaha dělníků“
• Německo 1883-1889: zavedení povinného (zákonného) dělnického pojištění – „Bismarckův systém“ („sociální pojištění“) – Týká se 15 % obyvatelstva – Povinné pro zaměstnance se mzdou do 2 000 RM ročně • Dnešní kupní síla 2 000 RM = cca 12 000 €
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
32
BISMARCK Otto von Bismarck (18151898) • První kancléř Německé říše (jednotný německý stát, vzniklý v roce 1871) • Předtím byl kancléřem Severoněmeckého spolku a předsedou vlády a ministrem zahraničí Pruska 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
33
VZNIK DĚLNICKÉHO SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ • Německo 1883-1889: 1. Nemocenské pojištění •
Zdravotní péče = věcná dávka
2. Úrazové pojištění 3. Důchodové (invalidní a starobní) pojištění
• Rakousko 1887-1889: 1. Úrazové pojištění 2. Nemocenské pojištění •
Zdravotní péče = věcná dávka
• Československo 1924: 3. Důchodové (invalidní a starobní) pojištění 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
34
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (1. ČSR) „Člověk, který dlouholetými oběťmi příspěvkovými nabyl naděje na důchod pro dobu nezpůsobilosti výdělečné, nedá těchto nadějí tak snadno všanc, neohrozí tak snadno vývoj státu, neboť uvažuje, že už může ztratit více nežli své okovy. … … sociální pojištění není jen pojištěním vrstev, na něž se vztahuje, nýbrž … je také vnitřním pojištěním státu“ (soc. dem. poslanec L. Winter) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
35
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ: 2 ZÁKLADNÍ ZÁSADY •
Zásada ekvivalence – Pojistné i peněžité dávky jsou závislé na výdělku (earnings-related) – Pojistné: x % výdělku do stropu – Peněžitá dávka: x % výdělku do stropu •
Důchod: x % výdělku do stropu * počet let pojištění – –
Shodná (analogická) konstrukce starobního a invalidního důchodu Invalidní důchod: „dopočet“ let do důchodového věku
– Výdělkový strop je stejný pro pojistné i pro důchod
•
Zásada sociální solidarity
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
36
VÝDĚLKOVÝ STROP V SOCIÁLNÍM (DŮCHODOVÉM) POJIŠTĚNÍ (NÁSOBEK Ø MZDY, PROPOČET MPSV)
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
37
VÝDĚLKOVÉ STROPY • Německo: – Důchodové pojištění 2 * Ø výdělek – Pojištění v nezaměstnanosti 2 * Ø výdělek – Nemocenské pojištění cca 75 % * 2 * Ø výdělek – Pojištění péče cca 75 % * 2 * Ø výdělek Západ cca 68 % Východ cca 80 %
• Doporučení Světové banky pro důchody: 1,25-2 * Ø celostátní výdělek 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
38
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ: 2 ZÁKLADNÍ ZÁSADY • •
Zásada ekvivalence Zásada sociální solidarity – Zdravotní stav při vstupu do systému se nezkoumá – Jednotná sazba pojistného v rámci daného systému sociálního pojištění – Důchodové pojištění: pozůstalostní důchody – bez zvýšení sazby pojistného •
„Podle potřeb“ (když nejsou pozůstalí, tak není důchod)
– Náhradní doby pojištění – Nemocenské pojištění: včetně zdravotní péče – Převážně horizontální redistribuce 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
39
FINANCOVÁNÍ SEGMENTOVANÉHO SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ • Zásada ekvivalence – Příjmy = výdaje • Časové rozlišení: tvorba rezerv jako v soukromém pojištění (systém kapitálového krytí, dnešní označení „fondový systém“)
– Dělnické sociální důchodové pojištění v Německu (původně): • Sazba pojistného 1,7 % z hrubé mzdy • Úroveň důchodů zhruba 18 % čisté mzdy, za předpokladu celoživotního pojištění – Důchody byly na úrovni sociální pomoci
• Důchodový věk: původně 70 let – Starobní důchod je jen zvláštním případem invalidního důchodu – Skutečnost: střední délka života osoby, vstupující do sociálního pojištění, byla 70 let (vysoká dětská a mateřská úmrtnost) » Střední délka života narozené osoby: 45 let
• Veřejně-právní pojišťovny = „Oddělení od státního rozpočtu“ 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
40
TRIPARTITNÍ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ • 3 zdroje financování 1. Zaměstnanci – pojistné (kromě úrazového pojištění) 2. Zaměstnavatelé – pojistné 3. Státní dotace – dotace (též: „drahotní přídavky“)
• Dělení pojistného mezi zaměstnance a zaměstnavatele většinou 50:50 – Úrazové pojištění: 0:100 • Pracovní úrazy – riziko práce
• Tripartitní systém vznikl jako politický kompromis – Bismarck původně navrhoval placení pojistného výhradně zaměstnavateli – Tripartitní systém nemá podporu v teorii 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
41
ČS. PENZIJNÍ POJIŠTĚNÍ SOUKROMÝCH ZAMĚSTNANCŮ • Samostatný systém sociálního pojištění • Rakousko od 1909: „pensijní pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách“ (lépe placení úředníci) • Starobní důchod – Muži: věk 60 let, nebo 40 let pojištění – Ženy: věk 55 let – Zákaz souběhu s výdělkem (s pojistnou povinností)
• Invalidní důchod • Vdovský důchod • Vdovecký důchod – Podmínka: vdovec byl převážně vyživován manželkou, je nezpůsobilý k výdělku a potřebný
• Sirotčí důchod 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
42
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VEŘEJNÝCH DÁVEK V SEGMENTOVANÉM A UNIVERZÁLNÍM SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ Státně korporativistický (konzervativní) model /Korpi a Palme, 1998/
2.12.2011
Univerzální konzervativní model (univerzální sociální pojištění)
Jaroslav Vostatek
43
SJEDNOCOVÁNÍ SYSTÉMŮ NĚMECKÉHO SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ • Konzervativní model: obtížné prosazování jednotného (univerzálního) systému sociálního pojištění • Sjednocování systémů sociálního důchodového pojištění v Německu: – Adenauerova důchodová reforma 1957: sjednocení podmínek dělnického a úřednického (zaměstnaneckého – Angestellten) systému – Důchodová reforma 1972: sociální důchodové pojištění pro OSVČ – 1992: legislativní sjednocení dělnického a úřednického systému (zákon 1989)
• Aktuální stav: – Zákonné důchodové pojištění zaměstnanců • Zahrnuje asi 92 % zaměstnanců, několik kategorií OSVČ pojištěno povinně, další mohou vstoupit dobrovolně
– Starobní pomoc pro zemědělce (Altershilfe för Landwirte) – Zabezpečení veřejných zaměstnanců (Beamtenversorgung) – Několik profesionálních systémů • Deutsche Rentenversicherung Knappschaft-Bahn-See – Od 2005 integrovány Bundesknappschaft, Bahnversicherungsanstalt a Seekasse (hornické, železničářské, námořní) – Zákonné důchodové pojištění, důchodové připojištění
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
44
„PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ“: PAYG = PAY AS YOU GO • Ideologický „náboj“ pojmu „průběžné financování“ − Termín zaveden do odborné terminologie odpůrci zásadního veřejného penzijního systému (pilíře) : pejorativní nádech − Německá a česká původní terminologie: rozvrhový systém (Umlageverfahren)
• Války, rozpočtové tlaky: většinou jen malé rezervy − USA 1935: zavedení sociálního pojištění s plnými rezervami − USA 1939: zavedení dalších dávek, přechod na PAYG s nízkými rezervami
• Ideologie koncem 50. let: příliš silná pozice veřejněprávního sektoru na kapitálovém trhu není žádoucí – Přechod k rozvrhovému (průběžnému) systému v Německu od 1957
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
45
SJEDNOCOVÁNÍ SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ • Československo – Zákon o národním pojištění 1948 (KSČ) – Počátek 50. let: likvidace sociálního pojištění • Diferenciace systému sociálního zabezpečení podle třídních hledisek
• Univerzální systém sociálního pojištění – součást sociálně-demokratického modelu • Výdělkový strop: kolem 125 % ø celostátního výdělku • Nad strop de facto: univerzální dávka
– Univerzální dávky a služby: podstatná součást tohoto modelu – „Univerzální model“ 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
46
GRAFICKÁ ZNÁZORNĚNÍ VEŘEJNÝCH DÁVEK V SOCIÁLNĚ-DEMOKRATICKÉM MODELU Encompassing model /Korpi a Palme, 1998/
2.12.2011
Universal Welfare State /Bergh, 2004/
Jaroslav Vostatek
47
5 IDEÁLNÍCH TYPICKÝCH SOCIÁLNÍCH MODELŮ /Korpi a Palme, 1998/ a) b) c) d) e) •
Targeted Voluntary State Subsidized State Corporatist Basic Security Encompassing (chybí výdělkový strop) Chybí: • Jednotný systém sociálního pojištění • Povinné soukromé zabezpečení
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
48
SOCIÁLNÍ SOUKROMÉ ZABEZPEČENÍ • Soukromé zabezpečení jako nástroj sociálního zabezpečení – Významnější soukromé zabezpečení snižuje tlak na sociální zabezpečení • Kdyby se všichni mohli zabezpečit a zabezpečili sami, tak by sociální zabezpečení bylo zbytečné
– Státní podpora soukromého zabezpečení: velký význam v řadě zemí • Sociální soukromé zabezpečení
• Schodiště sociálního zabezpečení (následující snímek) – Dobrovolné pojištění se státní regulací • Sociální pojištění (zaručená úroveň dávek, placení pojistného) – Podlaha sociálního zabezpečení : přístup k základní zdravotní péči a zabezpečení minimálního příjmu pro všechny 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
49
SCHODIŠTĚ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
50
RICHARD TITMUSS (1974): 3 WELFARE STATES • Reziduální: individuální potřeby nejlépe uspokojí 2 kanály: rodina a trh – Veřejné dávky jen při selhání rodiny a trhu • Intenzívní testování potřeb
• Výkonový (performance): sociální potřeby nejlépe zabezpečí práce a její produktivita – Systém musí motivovat k novým výkonům – Sociální politika má podporovat hospodářskou politiku
• Institucionální přerozdělovací: cílem redistribuce je zabezpečit základní práva jednotlivců (aby sami zvládli svůj život) – Redistribuce se realizuje mimo trh, na základě individuálních potřeb – Sociální politika jako hlavní nástroj posílení integrace do společnosti – Univerzální dávky 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
51
GØSTA ESPING-ANDERSEN (1990): 3 WELFARE REGIME TYPES • Liberální typ: sociální pomoc (need-based poor relief) – Nárok na podporu není – Trh – jediný zdroj blahobytu občanů
• Konzervativní (korporativistický) typ – Sociální zabezpečení má odpovídat stavovským rozdílům (předchozím příspěvkům do systému) • Zákonné sociální pojištění
– Rodina (s tradiční dělbou práce) – zásadní význam • Stát má pomáhat až po vyčerpání možností rodiny
• Sociálně-demokratický (univerzalistický) typ – Sociální práva pro každého, nezávisle na rodině i trhu (rovné šance pro každého) • Bez ohledu na předchozí příjmy, příspěvky nebo výkony • Rodina se 2 výdělečnými rodiči (dual earner model) • Relativně vysoká úroveň univerzálních dávek a služeb, kombinace s dávkami závislými na výdělku pro ekonomicky aktivní • Sociální investování (přínos pro zaměstnanost a růst) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
52
3 TYPY „SOCIÁLNÍHO STÁTU“
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
53
ŠTĚDROST RODINNÉ POLITIKY V POLOVINĚ 90. LET Family policy index 45
Dual earner family policy model
40 35 30
General family policy model
25 20
Market-oriented family policy model
15 10 5 0 SWE FIN DEN NOR
2.12.2011
HUN FRA BEL
ITA
CZE AUT GER POL SPA NET
Jaroslav Vostatek
IRE
UK
USA
54
ČISTÉ RODIČOVSKÉ DÁVKY V 1. ROCE PO PORODU (2000) 2000 100
90
D ual earner m o del
80
70
G en eral m o d el 60
50
40
M a r k e t -o r i e n t e d m o d e l
30
20
10
0 NOR
M a t e rn it y in s u ra n c e
2.12.2011
DEN
FR A
M a t e rn it y G ra n t
A UT
GER
IR E
C AN
D u a l p a re n t a l in s u ra n c e
Jaroslav Vostatek
UK
A US
C h ild c a re le a v e
US A
P a t e rn it y In s u ra n c e
55
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ MODEL (pojetí EU) Cíl ”Evropský sociální model je o sociálním začleňování a rovnosti příležitostí” Barrosso, 12. 7. 2005
2.12.2011
Strategie • Začlenění střední třídy • Univerzalismus • Lidský kapitál jako odpověď na stárnutí společnosti • Zaměstnanost • Rovnost podmínek
Jaroslav Vostatek
56
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ MODEL (pojetí EU) • Disponibilní politická řešení se nutně v jednotlivých zemích liší, jsou však často funkčně rovnocenná a obecné požadavky mohou být shrnuty takto: – Robustní makroekonomická politika – Mzdová umírněnost a pružnost – Přátelská k zaměstnanosti a efektivní sociální politika – ‘Flexicurity’ trhu práce 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
57
PROBLÉMY WELFARE STATES (materiál EU z roku 2000) • Skandinávský model – Obtížnost financování nákladného sociálního státu v podmínkách vysoké mobility kapitálu – Potřeba expanze zaměstnanosti v soukromém sektoru ke kompenzování stagnace nebo poklesu pracovních příležitostí ve veřejném sektoru
• Anglosaský model – Nedostatečná podpora vysoce konkurenceschopné, na export orientované a vysokou kvalitu specializované produkce založené na kooperativních odvětvových vztazích a dobře vyškolené pracovní síle, • Málo investování do vzdělání v dolních a středních patrech spektra dovedností trhu práce
– Štíhlý sociální stát poskytuje pouze mizernou úroveň sociální ochrany, nízká kvalifikace jde ruku v ruce s chudobou a sociálním vyčleňováním 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
58
PROBLÉMY WELFARE STATES (materiál EU z roku 2000) • Kontinentální model – Vysoce regulované trhy práce jsou konfrontovány s nízkými úrovněmi zaměstnanosti (v soukromém i veřejném sektoru), s vysokou závislostí na dávkách a v případě Belgie a Francie i s vysokou nezaměstnaností mladých – Důraz na financování sociálního státu zdaněním mezd se často příčí zaměstnanosti v soukromých službách, zvláště na dolním konci škály výdělků – Chudoba a nízká kvalifikace nejsou akutními problémy
• Jižní model – Rozšiřující se propast mezi široce zabezpečenými insidery trhu práce a málo chráněnými outsidery trhu práce (tato propast je nejvýraznější v klientelistickém, masívně penzijním italském sociálním státě) – Důraz na financování sociálního státu zdaněním mezd se často příčí zaměstnanosti v soukromých službách, zvláště na dolním konci škály výdělků – Problémy chudoby jako v anglosaském modelu 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
59
3 ZJEDNODUŠENÉ MODELY VEŘEJNÉHO DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ • Bismarckův model – Sociální pojištění • Financování: pojistné
• Beveridgeův model – Univerzální důchod – k odstranění chudoby • Financování: daně (státní rozpočet) – Neodpovídá britské praxi (Beveridge: „národní pojištění“)
• Nordický model – Kombinace Bismarckova a Beveridgeova modelu • Financování: pojistné a daně (státní rozpočet)
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
60
SOCIÁLNÍ VÝDAJE: KLASIFIKACE OECD 1. Starobní důchody, služby pro staré osoby 2. Pozůstalostní důchody a pohřebné 3. Invalidní dávky a služby, dávky v nemoci, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání 4. Zdraví – výdaje na ambulantní a nemocniční péči, léčiva a léčebné pomůcky, prevenci 5. Rodina – dětské přídavky a slevy, podpora péče o děti, pomoc při rodičovské dovolené, dávky osamělým rodičům 6. Aktivní politika na trhu práce – služby zaměstnanosti, školení, pobídky k zaměstnanosti, integrace tělesně postižených, přímé vytváření pracovních míst, začleňovací příspěvky 7. Nezaměstnanost – dávky při nezaměstnanosti, předčasné odchody do důchodu z důvodu stavu trhu práce 8. Bydlení – příspěvky na bydlení a dotace nájemného 9. Ostatní oblasti sociální politiky – obecné peněžité dávky nízkopříjmovým domácnostem, ostatní sociální služby, potravinové příděly
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
61
SOCIÁLNÍ VÝDAJE PODLE ODVĚTVÍ V NÍZKO-, STŘEDNĚ- A VYSOKOPŘÍJMOVÝCH ZEMÍCH (CELKEM, ZDRAVÍ, STÁŘÍ A DALŠÍ, % HDP) Share of social security expenditure by branch in percentage of GDP Weighted by Population 25 Total public social security expenditure as a percentage of GDP which is composed of:
19,4
20
Public health
Public old age
Percentage
15 Other pensions: survivors and disability
10 7,0 5
6,6
Public unemployment
7,2
Public family allowances
4,1 1,8
1,4 1,1 0,0
0,6
2,5
2,5 1,5
1,2 1,4 0,8
0,4 0,1
Other social security benefits
0 Low-income countries
2.12.2011
Medium-income countries
High-income countries
Jaroslav Vostatek
62
0
2.12.2011 Jaroslav Vostatek Mean OECD-24
Mean EU15
Sweden
France
Austria
Denmark
Germany
Belgium
Italy
Finland
Luxembourg
Portugal
Norway
UK
Spain
Poland
Netherlands
Czech Rep.
New Zealand
Japan
Australia
Ireland
Slovak Rep.
Canada
USA
Mexico
VEŘEJNÉ SOCIÁLNÍ VÝDAJE
(% GDP, 2005, Goudswaard – Caminada, 2011) 30
20
10
63
0
2.12.2011 Jaroslav Vostatek Mean OECD-24
Mean EU15
France
Germany
Belgium
UK
USA
Sweden
Austria
Netherlands
Italy
Denmark
Portugal
Japan
Canada
Luxembourg
Finland
Australia
Spain
Norway
Czech Rep.
Poland
NewZealand
30
Ireland
Slovak Rep.
Mexico
ČISTÉ VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ SOCIÁLNÍ VÝDAJE
(% GDP, 2005, Goudswaard – Caminada, 2011) Impact private arrangements and taxes
Net public social expenditure
20
10
64
DAŇOVÉ VÝDAJE (PODÍLY NA VÝNOSECH DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB, %)
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
65
USA: DAŇOVÍ POPLATNÍCI S NULOVOU NEBO ZÁPORNOU DANÍ Z PŘÍJMŮ (%)
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
66
Source: Kirkegaard 2009 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
67
Source: Kirkegaard 2009 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
68
Source: Kirkegaard 2009 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
69
Source: Kirkegaard 2009 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
70
SOCIÁLNÍ MODELY: RÁMCOVÉ ZÁVĚRY • Rozdíly mezi sociálními modely v jednotlivých zemích: primárně – Nespočívají v sociálních výdajích – Spočívají v efektivnosti sektorů a trhů • Redistribuce, lobbying, dobývání renty, korupce
• Dávat přednost jednoduchým a transparentním řešením – Jednotné sociální systémy – Parametry stanoví politika 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
71
SOCIÁLNÍ MODELY: RÁMCOVÉ ZÁVĚRY • Penze: 3 hlavní pilíře: – Sociální pojištění (NDC/FDC) – striktně zásluhové (earningsrelated) – Sociální penze (rovné nebo targeted) – Dobrovolné soukromé penze s nulovými nebo nízkými dotacemi – Žádné povinné soukromé spoření (investování)
• Zdravotní péče: nový univerzalismus – Balík základní péče pro všechny – Single-payer model (NHS nebo 1 veřejná zdravotní pojišťovna), financování ze státního rozpočtu (žádné „pojistné“)
• Vzdělání a rodinná politika: „sociální investování“ 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
72
KONSTRUKCE DÁVEK SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Členění dávek podle míry a způsobu úhrady potřeb účastníků (a jejich rodin) • Zásluhové dávky: závislé na výdělku účastníka • Earnings-related benefits (příjmově vztažené dávky)
– Aktuální (průměrný) výdělek – Dosavadní (kumulovaný) výdělek
• Univerzální dávky: jednotná výše, nezávislá na příjmu účastníka – Česko: „plošně poskytovaná dávka“ (pejorativní označení od liberálů)
• Individualizované dávky: individualizovaná výše, podle sociálních hledisek – Česko: „adresná dávka“ 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
73
SOCIÁLNÍ POTŘEBNOST Různé definice sociální potřebnosti • Příjmy jednotlivce či rodiny nedosahují hranice sociální potřebnosti → nárok nebo alespoň možnost získat dávku sociální pomoci • Tyto osoby mohou mít navíc zvýšené nezbytné potřeby ve srovnání se standardním způsobem života → navíc: – Samostatné dávky sociální pomoci (např. příspěvek na nákup motorového vozidla), nebo – Zvýšení hranice sociální potřebnosti z daného titulu (např. u osob s těžším stadiem cukrovky)
• Výplata dávek sociální pomoci podmíněna nemajetností – Obecně: majetný občan nemůže být sociálně potřebný – V praxi je třeba hranice majetnosti pro tyto účely jasně definovat a pak také účinně prosazovat • Ne vždy je to účelné a navíc to nemusí být koncepčním záměrem – závisí i na celkovém systému sociálního zabezpečení (propojení sociální pomoci se sociálním pojištěním či státním zaopatřením) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
74
SOCIÁLNÍ POMOC: „FINÁLNÍ ZÁSADA“ Příčiny vzniku sociální potřebnosti jako podmínky pro poskytnutí dávky sociální pomoci se v zásadě nezkoumají • To ovšem neznamená, že dávku sociální pomoci obdrží i ten, kdo je v nouzi jen proto, že nechce pracovat • Podstatný je výsledný stav (finále), sociální potřebnost → sociální pomoc funguje podle finální zásady – Naproti tomu sociální pojištění je založeno na „kauzální zásadě“: nezkoumá se, zda výše dávky sociálního pojištění v jednotlivém případě dostačuje k úhradě potřeb – Sociální pomoc: individualizace dávek = přizpůsobení dávek individuálním poměrům jednotlivce nebo rodiny
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
75
SOCIÁLNÍ POMOC: PENĚŽNÍ KLASIKA • „Dorovnání“ příjmů na životní minimum – Testování příjmů celé rodiny a dalších alimentačních možností • Stigma chudoby
– Testování majetkových poměrů – Nestimuluje k výdělečné činnosti • Řada podmínek a opatření, která mají podstatně omezit zneužívání dávky – Veřejně prospěšné práce
• Tendence: stimulační prvky 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
76
SOCIÁLNÍ POMOC: STIMULAČNÍ PRVKY • Omezení výplaty, např. doby poskytování dávky – „Welfare mothers“ = matky navyklé žít jen z podpory (USA) – Zákon USA: omezit pro rodiny na dobu 5 let – Státy a oblasti USA: poskytování dávky pro rodiny s dětmi: 2 roky • Bezplatná zdravotní péče a potravinové lístky: za určité podmínky ještě další rok – Např. matky samoživitelky nápomocny státu při hledání otce a při jeho donucení k placení alimentů
• Stimulace matek ke kontrole porodnosti: při dalším dítěti se již dávka nezvyšuje • Pokračování výplaty po nástupu do zaměstnání – Výplata dávky sociální pomoci pokračuje po dobu prvních 2 let pracovní činnosti
• Workfare 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
77
PAST CHUDOBY – WORKFARE • Riziko: past chudoby • Workfare = work for welfare = work in return for welfare = práce na oplátku za sociální dávku – Nezaměstnaní musí dělat veřejné práce (nebo navštěvovat tréninkové kurzy), aby měli nárok na sociální pomoc • USA: příjemce dávky si musí dávku odpracovat • Nárok na dávku podmíněn pracovním výkonem bez nároku na mzdu
– Výše dávky se může řídit rozsahem práce pro veřejné blaho – Velká Británie od 1989: nárok na dávku podmíněn přijetím zaměstnání bez ohledu na výši nabízené mzdy • Nezaměstnaní po dobu více než 13 týdnů 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
78
DÁVKY SOCIÁLNÍ POMOCI A ODSTUPŇOVANÉ PODLE PŘÍJMŮ • Dávky sociální pomoci v pravém (užším) slova smyslu: výrazně individualizované – Česko: pomoc v hmotné nouzi • Příspěvek na živobytí • Doplatek na bydlení • Mimořádná okamžitá pomoc
• Dávky odstupňované podle příjmů (pásmová diferenciace) – Ponechán „prostor“ pro „pravé“ dávky sociální pomoci – Česko: některé dávky tzv. státní sociální podpory • Přídavek na dítě • Příspěvek na bydlení 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
79
ČESKÉ ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM • Česko: zákon o životním a existenčním minimu • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití – Existenční minimum bylo zavedeno z důvodu větší motivace snažit se vlastními silami zajistit další příjmy k důstojnému životu
• Životní a existenční minimum se rozlišuje jen u nás 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
80
ČESKÉ ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM • Životní minimum od 2007 – – – – – –
Jednotlivec 1. dospělá osoba v domácnosti 2. a další dospělá osoba v domácnosti Dítě do 6 let Dítě 6-15 let Nezaopatřené dítě 15-26 let
měsíčně 3 126 Kč 2 880 Kč 2 600 Kč 1 600 Kč 1 960 Kč 2 250 Kč
• Existenční minimum od 2007 – Osoba – Existenční minimum nelze použít: • • • • 2.12.2011
2 020 Kč
Nezaopatřené dítě Starobní důchodce Osoba plně invalidní (od 2010: ve 3. stupni) Osoba starší 68 let Jaroslav Vostatek
81
ČESKÉ ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM • Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti • Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení – Ochrana v oblasti bydlení: • Příspěvek na bydlení (systém státní sociální podpory) • Doplatek na bydlení (systém pomoci v hmotné nouzi)
• Valorizace (zmocnění vlády): – Pravidelná: od 1. ledna – podle vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne v rozhodném období 5 % – Mimořádná: mimo termín pravidelné valorizace (za mimořádných okolností) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
82
POMOC V HMOTNÉ NOUZI Česko: zákon o pomoci v hmotné nouzi • Rodina (osoba) nemá dostatečné příjmy – Tyto příjmy si nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním • vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku
• Celkové sociální a majetkové poměry rodiny (osoby) neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
83
POMOC V HMOTNÉ NOUZI • Dávky: – Příspěvek na živobytí • Základní dávka pomoci v nouzi • Výpočet z životního nebo existenčního minima – Na životní minimum mají lidé nárok pouze po odpracování 20 hodin veřejných prací měsíčně
– Doplatek na bydlení • Životní/existenční minimum nezahrnuje „minimum“ na bydlení
– Mimořádná okamžitá pomoc
• Dávky vyplácejí pověřené obecní úřady 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
84
PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ • Výše příspěvku: částka živobytí – příjem – přiměřené náklady na bydlení – Přiměřené náklady na bydlení: max. do výše 30 % příjmu (Praha: 35 %)
• Částka živobytí: pro každou osobu individuálně, na základě hodnocení její snahy a možností – Živobytí rodiny = součet jednotlivých částek živobytí – Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima • Částka živobytí = existenční minimum: – Osoba dlužící na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky – Osoba, která nepředloží na výzvu individuální akční plán vypracovaný úřadem práce – Osoba pobírající příspěvek na živobytí déle jak 6 měsíců; výjimky: » Osoba, u které se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastní prací » Poživatel podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci » Výdělečně činná osoba » Osoba vykonávající veřejnou službu min. 20 hodin měsíčně
• Vyplácení příspěvku: poukázka, elektronický platební prostředek 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
85
DOPLATEK NA BYDLENÍ • Nájemce nebo vlastník bytu má nárok na: – Příspěvek na živobytí a – Příspěvek na bydlení
• Výjimky jsou možné – Žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí – Žadatel nemá nárok na příspěvek na bydlení, protože využívá jinou než nájemní formu bydlení
• Výše doplatku na bydlení: – Úhrada odůvodněných nákladů na bydlení (nájem, služby spojené s bydlením, náklady za dodávky energií) tak, aby – Částka živobytí zbyla rodině (osobě) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
86
LIBERÁLNÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ • Klasická liberální verze: Edinburghské pravidlo D=x%*P – Příklad: české sociální a zdravotní pojistné 2007: D = 47,5 % * P
• Moderní liberální verze: daňový odpočet či odčitatelná položka od základu daně (tax allowance, tax deduction) = odpočet např. ŽM od základu daně (ŽM jako odčitatelná položka od základu daně) D = x % * (P – ŽM) – Příklad: česká daň z příjmů 2005: odpočet na poplatníka 38 040 Kč ročně (3 170 Kč měsíčně), 1. daňové pásmo (12 %): D = 12 % * (P – 3 170) – Životní minimum (od 2007): 3 126 Kč (bez bydlení!) – Existenční minimum (od 2007): 2 020 Kč (bez bydlení!) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
87
SOCIÁLNĚ-LIBERÁLNÍ DAŇ Z PŘÍJMŮ • Sleva na dani (tax credit) = snížení daně o výši slevy, sleva je nerefundovatelná D=x%*P–S – Příklad: česká daň z příjmů 2006: sleva na dani na poplatníka 7 200 Kč ročně (600 Kč měsíčně) D = 12 % * P – 600 – Příklad: česká daň z příjmů 2010: sleva na dani na poplatníka 24 840 Kč ročně (2 070 Kč měsíčně) D = 15 % * P – 2 070
• Sleva na dani + případný daňový bonus (refundovatelná sleva) – Výsledná daň může být i záporná = daňový bonus (teorie: záporná daň z příjmů) D=x%*P–B – Příklad: česká daň z příjmů 2010: sleva na dani na dítě 11 604 Kč ročně (967 Kč měsíčně) D = 15 % * P * 1,35 – 967 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
88
DAŇOVÉ ÚLEVY • Daňové odpočty (odčitatelné položky) a nulové sazby daně z příjmů (1. pásmo) – považují se za zvýhodnění bohatších – Osobní (standardní) odpočitatelná položka – na daňového poplatníka • Např. Belgie, Japonsko, Korea, Slovensko, Španělsko, Velká Británie, USA
– První daňové pásmo s nulovou sazbou • 10 zemí OECD: Austrálie, Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Lucembursko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko • Stejný efekt jako osobní odpočitatelná položka
• Slevy na dani (tax credit) – snížení daně o slevu – Alternativa k sociálním dávkám • Motivace k pracovní činnosti
– Základní sleva na dani (basic tax credit) – snížení daně o slevu, na daňového poplatníka • Kanada, Česko, Dánsko, Irsko, Itálie, Nizozemí, Polsko, Portugalsko
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
89
DAŇ Z PŘÍJMŮ A POJISTNÉ PLACENÉ ZAMĚSTNANCI MINUS PENĚŽITÉ DÁVKY: svobodný bezdětný a dvojice se 2 dětmi a 1 výdělkem (% z hrubé mzdy, 2008)
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
90
DAŇOVÉ BONUSY: 2 TYPY • Garance minimálního příjmu pro každého, kdo pracuje (více než dané minimum hodin), s postupným snižováním pomoci s růstem mezd – Irsko, Nový Zéland, Velká Británie
• Pomoc je stanovena procentem z pracovního příjmu, s postupným snižováním při překročení stanovené hranice – USA (EITC – Earned Income Tax Credit, Francie (Prime pur l’emploi) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
91
USA: DAŇOVÝ BONUS PRO OSAMĚLOU MATKU SE 2 DĚTMI (2010) Mzda ($) = x
Fáze
Bonus ($)
do 12 549
Vysoký nástup
40% * x
12 550 – 16 449
Zlom
5 036
16 450 – 40 362
Snižování
5 036 – 21% * (x – 16 450)
40 363 a více
Žádný bonus
0
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
92
DAŇOVÝ BONUS USA (EITC, 2011) • Max. daňový bonus Max. výdělek (Manželé zdaňují společně) – 3 a více dětí: 5 751 $ – 2 děti: 5 112 $ – 1 dítě: 3 094 $ – Bezdětný 464 $
43 998 $ (49 078 $) 40 964 $ (46 044 $) 36 052 $ (41 132 $) 13 660 $ (18 740 $)
• Maximální investiční výnosy: 3 100 $ – Podmínka pro poskytnutí bonusu 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
93
ZÁPORNÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ (NIT) • Náměty: A. Cournot (1838), A. Lerner (1944), G. Stigler (1946) • M. Friedman (Capitalism and Freedom, 1962): NIT jako welfare reform • „Revoluce v sociální politice“ – Podstatné zjednodušení systému sociální pomoci – nahrazení balíku existujících programů jednotným doplňkovým důchodem vypláceným v hotovosti – Velká očekávání mezi teoretiky a zčásti i politiky • Liberálové: podstatné posílení podnětů k práci u rodin s nízkými příjmy, odstranění pasti chudoby • Socialisté: záruka minimálního příjmu jako občanské právo, bez testování příjmů – Zřejmě to špatně pochopili, nebo to mysleli navíc k jiným dávkám 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
94
ZÁPORNÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ • Součást volebního programu 1972 (Nixonův Family Assistance Plan) • 70. léta: experimenty v 8 státech USA: neúspěch • Kanada, Irsko – rozpracované úvahy o zavedení NIT • Německo (FDP): „občanská dávka“ • Velká Británie: Citizen’s Income Trust • Slovensko: Richard Sulík a jeho SaS • Projekt záporné daně z příjmů se nikde neujal – A negative income tax is a method of tax reform that is popular among economists but has never been fully implemented 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
95
ROVNÁ ZÁPORNÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ Záporná daň z příjmů (NIT) = integrace daně z příjmů a sociální pomoci • Příklad: – Veškerý příjem (P) se zdaní sazbou např. 33 % – Každý dostane fixní částku B (bonus) např. 10 000 €) – Výsledná daň: T = 0,33 * P – B = = 0,33 * P – 10 000 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
96
PŘÍKLAD Příjem před zdaněním
Daň
Příjem po zdanění
0
- 10 000
10 000
5 000
- 7 500
12 500
10 000
- 5 000
15 000
15 000
- 2 500
17 500
20 000
0
20 000
25 000
2 500
22 500
30 000
5 000
25 000
35 000
7 500
27 500
40 000
10 000
30 000
2.12.2011
• Bonus: 10 000 € (garantovaný roční příjem) • Sazba daně: 50 % Např. 2. řádek tabulky: • Příjem před zdaněním P = 5 000 € • Záporná daň: 50 % * P – 10 000 € = = – 7 500 €
Jaroslav Vostatek
97
PROGRESÍVNÍ ZÁPORNÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ Progresívní NIT, diskutovaná v Irsku • Do 20 000 €: záporná daň 10 000 € – 50 % * P • 20 000 – 40 000 €: daň 20 % z příjmů nad 20 000 € • Nad 40 000 €: daň 40 % z příjmů nad 40 000 € 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
98
„BRITSKÁ“ OBČANSKÁ DÁVKA: CITIZEN’S INCOME • Ideologie: Citizen’s Income je nároková dávka občana (vč. dětí), poskytovaná bez dalších podmínek – 1990 Liberal Democrats’ Conference votes for Citizen’s Income – Jiná označení: Basic Income, Universal Grant, Universal Benefit – CITIZEN’S INCOME TRUST
• Náhrada co největšího počtu sociálních dávek – Konec pasti chudoby a nezaměstnanosti → podpora zaměstnanosti – Záchranná síť pro všechny občany – Platforma pro všechny občany k jejich další činnosti
• Podpora svobody a odpovědnosti jednotlivce, pomoc sociální soudržnosti – Každý má nárok na CI a každý platí daň ze všech svých ostatních příjmů
• Konec perverzní motivace (odrazuje od práce a spoření) 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
99
BRITÁNIE: SOUČASNÝ STAV A „OBČANSKÁ DÁVKA“
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
100
„BRITSKÁ“ OBČANSKÁ DÁVKA: CITIZEN’S INCOME • Citizen’s Income je jednoduchý a efektivní – Přijatelný při dnešních rozpočtových omezeních – Srozumitelný: bez placení příspěvků, bez testování potřebnosti, nezdanitelný – Levný na správu a automatizaci
• • • •
Citizen’s Income je diferencován pouze podle věku Příplatky při invaliditě Progresívní daň z příjmů Sloučení daně z příjmů a příspěvků na národní pojištění – Citizen´s Income může být součástí širší daňové reformy • Např. land value tax anebo carbon tax
2.12.2011
Jaroslav Vostatek
101
ZÁPORNÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ: ÚPLNÁ A MALÁ VERZE • Úplná verze: large-scale scheme – NIT jako jediný nástroj proti chudobě • Problémy realizace: – vysoké náklady – nutný růst zdanění příjmů (Velká Británie: 3 x) – prohloubení pasti chudoby a antistimulů k práci
• Malá verze: small-scale scheme – NIT na úrovni odpočitatelné položky (daňového bonusu) • Únosné, ale velmi daleko od původního konceptu NIT – jen nízký zaručený příjem – potřeba existence dalších dávek 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
102
ZÁPORNÁ DAŇ Z PŘÍJMŮ: MPSV 2007 • Výchozí stav: – Sociální systém je málo motivující – Sociální systém je příliš složitý – Řada dávek je málo efektivní
• Navrhované změny: – Negativní daň nahradí jednotnou sociální dávkou několik sociálních dávek ze systému státní sociální podpory a hmotné nouze • Především se jedná o sociální příplatek a přídavek na děti
– Částečné odstranění souběhu placení daně a pobírání dávek – Tento systém zvyšuje motivaci k hledání práce a zvyšování kvalifikace 2.12.2011
Jaroslav Vostatek
103
