DOVOLENÁ KAŽDÝ DEN

ÈÍSLO 3 / KVÌTEN - ÈERVEN 2002

ROÈNÍK VIII / 22 Kè

DOVOLENÁ KAŽDÝ DEN... Chcete mít každý rok navíc dva týdny dovolené? Pøeètìte si, jak si užívat pøíjemných chvilek, kdy mùžete vypnout, a to každý den. Je snadné žít v nastavení na „automatického pilota“. Když však den po dni dìláte pøesnì ty vìci, které dìlat musíte – anebo se pøedpokládá, že je budete dìlat – mùže se stát, že se zaènete cítit témìø jako robot – a život zaène být „obnošená vesta“. To však lze zmìnit. S trochou plánování a smìrování je možné vtìsnat prázdninovou radost a dovolenkové vzrušení do krátkých èasových období každý den – a tìšit se ze zmìny rytmu i postoje a ze snížení hladiny stresu. Nauème se tvoøivì odpoèívat. Denní dovolená je nìèím více, než jen krátkou

Z OBSAHU: VݎIVOVÝ ZÁZRAK...............3 KÁVA: JEN NA PÙL PLYNU...4 JAK VYLÉÈIT AKNÉ...............6 NEBOJ SE SALMONELÓZY....8 VLOUDILA SE CHYBIÈKA?..10 AKT LÁSKY..........................12 DOTEK NÌHY ......................14 POSLEDNÍ DOSTIHY............16 JEŠTÌ JEDEN KROK ............18 RECEPTY: PÓR, FAZOLE......20

pøestávkou v každodenní rutinì. Je kusem èasu, kdy se z celého srdce vìnujete nìèemu, co vás opravdu tìší. Asi málo povolání je více stresujících než být prezidentem USA. Mnoho amerických prezidentù však znalo tajemství,

poradna zdravé výživy • mýty a omyly zdraví a nemoc • pøírodní léèebné prostøedky životní styl • ekologie • dìti a rodièe vztahy a komunikace • duchovní zamyšlení produkty a recepty • pøednášky a semináøe

Pøekvapivì velké množství stresu v našich životech je pùsobeno pravidelností denní rutiny, která se zdá být bez konce. Každodenní „dovolenᓠmùže být uvolnìním od stresu i od „stále stejného“.

pøipravenost, napsal za posledních pìtadvacet let více než sto dvacet knih. Nepøetržitì se vìnuje výzkumu, dìlání rozhovorù, psaní a propagování svých knih. A je však kdekoliv, každý den si dopøeje pùlhodinovou mini-dovolenou. Protože je milovníkem klasické hudby, dopøává si symfonickou pùlhodinku. „Vložím do pøehrávaèe jedno ze svých oblíbených CD, položím se na gauè a ztratím se v hudbì. Nechám se jí doslova obejmout,“ øíká Pelton. Když hudba dohraje, je pøipraven vrátit se ke psaní. O tuto jeho pùlhodinku jej dokáží pøipravit opravdu jenom nejnaléhavìjší záležitosti. Ti, kteøí objevili radost, jakou jim každodenní dovolená pøináší, si tento èas žárlivì hlídají. Je to èasové období, na které se tìší – kdy mohou zapomenout na vše jiné a být svobodni sami sebou. Jste-li èlovìkem, který se dokáže radovat z øady rùzných koníèkù, tím lépe. Mùžete si naplánovat rùzné aktivity pro rùzné dny týdne nebo týdny mìsíce. Nebo se mùžete vìnovat jedné èinnosti nìkolik týdnù a pak pøejít na jinou. Záleží jen na vás. Dùležité však je si èinnosti, které vám pøinášejí radost, plánovat a tyto plány uskuteèòovat. Pøekvapivì velké množství stresu v našich životech je pùsobeno zdánlivou pravidelností každodenní rutiny, která se zdá být bez konce. Denní dovolená mùže být uvolnìním od stresu i od stále stejných úkonù. Podaøí se vám mít pod kontrolou alespoò èást svého èasu a tím zaènete znovu skuteènì žít svùj život. A nejenom, že si budete užívat svoji každodenní dovo-

a diskutováním Písma. Diana, jedna z úèastnic, mi øekla: „Cítím se po tom biblickém studiu skvìle. Živìjší a pøipravená vrhnout se do práce.“ Tato reakce na pravidelné „mini-dovolené“ je zcela typická. Robert Pelton, odborník na pøežívání a

lenou, brzy zjistíte, že vám pøinášejí vìtší potìšení i ostatní èásti denního života. G

životní styl

jak si každý den vyrazit na dovolenou. Napø. prezident Harry Truman velmi rád hrál na klavír. Theodore Roosevelt a mnozí další rovnìž umìli bìhem krátké chvíle relaxovat. Nejednalo se jen o pøestávku v plnìní povinností, pohroužili se do nìèeho, co skuteènì milovali. Každodenní dovolenou mùžete vtìsnat do pouhých 10 až 15 minut – i tak mùže být stimulující a osvìžující. Mùžete-li si dovolit pùl hodiny nebo dokonce více, tím lépe. Jednou jsme pracoval s jistým Mikem, který každý den v èase obìda nìkam „zmizel“. Byl pryè okolo hodiny a když se vrátil, byl plný energie. A už bylo dopoledne jakkoli nároèné a problémy a tlaky se na nìj jen vršily, když se Mike vrátil z obìda, býval osvìžený a plný života. Co bìhem té hodiny Mike dìlal? Vybíral si svou každodenní dovolenou tím, že se vìnoval svému koníèku – fotografování. Nìco málo pojedl, pak vytáhl svùj fotoaparát a vydal se na lov obrázkù èekajících, aby byly zaznamenány. Každý den se skoro hodinu potuloval po blízkých parcích, nákupních centrech, volných prostorách i staveních parcelách. Každý den zachycoval na film hrající si dìti, ptáky a malá zvíøata v jejich pøirozeném prostøedí a tøeba i postup stavebních prací. Experimentoval s úhlem nastavení, osvitem, objektivy, filtry a rùznými druhy filmu. Nejenom, že se Mike èasem stal dobrým fotografem, skvìle si tento èas užíval. Pracovali jsme v té firmì hodnì pøesèas, èasto i o víkendu nebo o volných dnech. Mike mohl o pøestávkách nebo v èase obìda sedìt a stìžovat si, že nemá nikdy èas, aby relaxoval anebo se vìnoval svému koníèku. Namísto toho polykal radost, kterou mu fotografování pøinášelo, po malých soustech – a tìšil se z ní každý den. Chcete-li si užívat každodenní dovolené, vyžaduje to odhodlání, plánování a o-

chotu èerpat potìšení po malých dávkách, spíše než èekat na dostateènì dlouhé èasové období – které se, jak se zdá, nemusí nikdy dostavit. Každodenní dovolená a pracovní pøestávky však není totéž. Pøestávka je pøerušení bìžné rutiny. Denní dovolená je èas, který jste si naplánovali ke své radosti! Vìtšina z nás asi má pøinejmenším pár vìcí, které dìláme opravdu rádi – a kterým bychom se více vìnovali, kdybychom mìli èas. Tento èas však máme. Když si naplánujete tøeba jen patnáct minut dennì na „dovolenou“, znamená to za rok 91 hodin! To se rovná více než dvìma pracovním týdnùm volného èasu. Co mùžete bìhem této každodenní dovolené dìlat? Nìjakou èinnost, která osvobodí vaše pravé já z rutinního denního programu urèovaného obíhajícími hodinovými ruèièkami. Mùžete napøíklad rádi èíst, zøídka však máte hodinu èi dvì na to, abyste si sedli s knížkou do pohodlného køesla. Berte si tedy knihu do práce a ponoøte se do ní bìhem pracovních pøestávek èi doby obìda. Asi vám to bude trvat celé týdny, než knihu doètete. No a co? Minuty strávené s oblíbeným autorem vás vzpruží a osvobodí každý den. Prázdninové aktivity mohou být nejrùznìjšího charakteru, èím více jsou vzdálené od denní rutiny, tím pøíjemnìjší a osvìžující obvykle jsou. Totéž platí pro každodenní dovolenou. Nìkolik lidí, se kterými pracuji, zjistilo, že sdílí hluboký zájem o Bibli. Tøikrát týdnì tráví spoleènì pùlhodinu v jedné konferenèní místnosti naší firmy studováním

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

Richard Bauman, pøetištìno z èasopisu Vibrant Life, Jan/Feb 2002, str. 26-27, 29

VݎIVOVÝ ZÁZRAK

Naslouchejte svým vnitøním hodinám Plánujete letos v létì dlouhou cestu autem? Pro vìtšinu lidí platí, že nejnižším bodem v cyklu bdìní/spánek je èas mezi dvìma a pìti hodinami ráno. Vìtšina lidí ale neví, že další nejvìtší útlum pøichází mezi druhou a pátou hodinou odpolední. V tìchto hodinách dochází k nejvìtšímu množství nehod z dùvodù usnutí za volantem. I když øidiè usne tøeba jen na dvì tøi vteøiny, auto pohybující se velkou rychlostí mùže ujet za tu dobu dráhu, která se rovná délce fotbalového høištì. Co byste tedy mìli dìlat, abyste se udrželi bdìlí? Øidiè by mìl hovoøit s dalšími pasažéry, spíše než hudbì naslouchat v rádiu mluvenému slovu a dohlédnout na to, aby cestující vedle nìj na pøedním sedadle byl také vzhùru. Každých sto šedesát kilometrù nebo každé dvì hodiny by mìla být pøestávka. Je lépe dorazit o pár hodin pozdìji, než riskovat vážnou nehodu.

I kdyby konzumace sóji nepøinášela jiné výhody než snížení rizika rakoviny èi rizika srdeènì-cévních onemocnìní èi kdyby nebyla sója nièím více než bohatým zdrojem fytochemikálií, i tak by byla tato pozoruhodná plodina jistì hodna zaèlenìní do našeho každodenního jídelníèku. Sójové výrobky však nejenom vytváøí na našem jídelním lístku obdivuhodnì pestré menu, znamenají pro naše zdraví ještì mnohem více. Podívejme se na jeden z pøínosù, kterým je obsah bílkovin v sóje.

SÓJOVÁ BÍLKOVINA POKRÝVÁ NAŠE POTØEBY Kvalitu bílkoviny urèují dva faktory: stravitelnost a obsah esenciálních aminokyselin. Vìtšina výrobkù ze sóji vyniká snadnou stravitelností. Napø. tofu je stravitelné více než z 92 %; izoláty ze sójových bílkovin asi z 95 % a sójová mouka z 85-90%.3,8,9 Hùøe stravitelné jsou jenom peèené èi vaøené celé sójové boby. To mùže být ostatnì jedním z dùvodù, proè jsou v mnohých kulturách, které jsou závislé na sójových bílkovinách, tak oblíbené právì výrobky ze sóji. I v pøípadì, že vyjdeme z tìch nejpøísnìjších kritérií pøi posuzování obsahu bílkovin, resp. esenciálních aminokyselin (podle experta na bílkoviny, dr. Vernona Younga z Massachussetského ústavu technologie), zjistíme, že sójová bílkovina snadno pokryje naše potøeby. Podle oficiální metody WHO (Svìtové zdravotnické organizace) na vyhodnocování bílkovin (PDCAAS), která porovnává zastoupení esenciálních aminokyselin v bílkovinì s potøebami èlovìka a koriguje jej stravitelností dané bílkoviny, se dostává sójové bílkovinì skóre 1, což je nejvyšší možné ohodnocení, které se rovná ohodnocení, které pøísluší živoèišným bílkovinám, napø. mléèné bílkovinì.

MÉNÌ METIONINU NAOPAK VÝHODOU Pùvodní podhodnocení kvality sójové bílkoviny vycházelo z pokusù na potkanech – pozdìji se však ukázalo, že potøeba aminokyseliny metioninu je u potkanù podstatnì vyšší než potøeba této aminokyseliny u èlovìka. Výzkumy z poslední doby dokonce ukazují, že právì nižší obsah metioninu u sóji mùže být jedním z faktorù, které stojí v pozadí toho, že só-

Health and Fitness News Service

Mòam, mòam – sója! jové boby pomáhají v prevenci rakoviny, a mùže hrát i urèitou úlohu v prevenci osteoporózy a hypertenze. V obsahu bílkovin stojí tedy sója nad mnohými rostlinnými potravinami a dokonce pøevyšuje leckteré živoèišné potraviny. (V našich zemích však nepøedstavuje nedostatek bílkovin žádný problém, prùmìrný Èech zkonzumuje totiž asi dvakrát tolik bílkovin, než potøebuje. A všeho moc škodí.)

VŠEHO MOC ŠKODÍ Živoèišná bílkovina je obvykle doprovázena nasycenými tuky a cholesterolem, výživa s vysokým obsahem živoèišných bílkovin se dává do souvislosti s rakovinou, srdeènì-cévními chorobami a osteoporózou. Nìkteøí výzkumníci pøedpokládají, že naše ledviny jsou soustavnì pøetìžovány nadbytkem bílkovin. A nakonec, všechny rostlinné potraviny, kromì èistých tukù, nìjakou bílkovinu obsahují, je tedy zbyteèné sahat po potravinách živoèišných. Nejvìtším dobrodiním sójové bílkoviny je však úloha, kterou by mohla sehrát v rozvojových zemích. Všude tam, kde je nedostatek potravy, by se mohly sójové boby stát levým a snadno dostupným zdrojem kalorií – i plnohodnotných bílkovin. Sója tak pøedstavuje nevyèerpatelný potenciál pro hladovìjící svìt. G Z knihy dr. Marka Messiny, „Zdravo jes, dlho ži“.

Asi tøi tisíce amerických školních dìtí v nedávné dobì dostalo obìdy, ve kterých byly maso v jejich oblíbených jídlech, jako hotdogy, kuøecí sendvièe apod., nahrazeno výrobky ze sóji. Plné dvì tøetiny dìtí, které se pokusu zúèastnily, oznaèily potraviny na bázi sóji jako chuovì nadprùmìrné. Plných 65 procent studentù zkonzumovalo veškerá sójová jídla, která jim byla podávána. A tøi ze ètyø prohlásili, že by si tuto zkušenost rádi zopakovali. American Dietetic Association

Jsou to boty... Namísto vyhazování velkých èástek za módní zboží by se mìli víkendoví sportovci spokojit se skromnìjším párem sportovní obuvi. Pøi výzkumu na více než 10 000 rekreaèních hráèích basketbalu zjistili vìdci, že ti z nich, kteøí nosili sportovní obuv se vzduchovými bublinami (obvykle v patní èásti obuvi) mìli ètyøikrát vyšší riziko zranìní kotníku oproti sportovcùm, kteøí nosili obuv bez vzduchových bublin. Vedoucí studie se domnívají, že zøejmì vzduch v patní èásti obuvi snižuje stabilitu kotníku. Dvìma dalšími faktory, které ke zvýšenému riziku poranìní kotníku pøispívají, jsou pøedchozí problémy s kotníkem a zanedbání dostateèného rozcvièení a protažení pøed tím, než se svému oblíbenému sportu zaènete vìnovat. British Journal of Sports Medicine

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

KÁVA: JEN NA PÙL PLYNU Káva má na nᚠmozek dalekosáhlé úèinky. Není divu, vždy je naší nejoblíbenìjší drogou – sloužící mj. k rychlému rannímu probuzení. Za tuto umìlou stimulaci však platíme velkou daò. Podívejme se, jak kofein, který káva (ale i èaj èi nápoje typu kola) obsahuje, na mozek pùsobí a jaké jsou vedlejší úèinky jeho užívání. Káva ovlivòuje funkci mozku nìkolika zpùsoby. Abychom pochopili její vliv, je tøeba vìdìt, že nervové buòky spolu komunikují prostøednictvím chemických látek, které vyluèují a kterým se øíká neurotransmitery. Ty jsou pøijímány vedlejšími buòkami, ve kterých následnì dochází ke zmìnì. Nìkteré neurotransmitery zpùsobují stimulaci, jiné útlum. Velký vliv kofeinu spoèívá pøedevším v jeho schopnosti ovlivnit hladinu dvou neurotransmiterù: acetylcholinu a adenosinu. Kofein narušuje rovnováhu v mozku jednak tím, že zvyšuje hladinu acetylcholinu, dále pak tím, že narušuje pøenos adenosinu. Toto narušení mùže mít znièující dùsledky. Adenosin má totiž za úkol potlaèovat øadu aspektù transmise nervových bunìk. Kofein tuto jeho funkci oslabuje a tím umožòuje umìlé stimulování mozku kávou. Èlovìku, který toho mnoho o adenosinu neví, mùže na základì této informace pøipadat jako „špatný“. Kdo by chtìl v mozku látku, která by potlaèovala pøenos informací mezi mozkovými buòkami? Abychom èinnost adenosinu lépe pochopili, použijme analogie z oblasti automobilismu. Asi nikdo z nás nesedá do auta proto, aby zùstal stát, ale naopak proto, aby se nìkam dostal. Stìží by se však nìkdo z nás cítil bezpeèný v autì, které není možné zastavit. Dobré brzdy jsou nezbytné – zejména v prostøedku vyrobeném za úèelem pohybu. Obdobnì jsou neurotransmitery, jako je napø. adenosin, svou schopností „brzdit“ nìkteré mozkové pøenosy velice dùležité pro udržení rovnováhy v mozku.

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

Na odstavnou kolej Odborná literatura z oboru psychiatrie hovoøí se znepokojením o schopnosti kofeinu naši mysl „vykolejovat“. Kofein bývá spojován s pocity napìtí, nervozity, s psychózou (stavem, kdy èlovìk ztrácí schopnost uvìdomovat si, co je a není realita) i se schizofrenií (rozpolcením osobnosti). Nìkteøí vìdci zahrnují do tohoto seznamu i anorexii (onemocnìní charakterizované ztrátou chuti k jídlu). Tøetí neurotransmiter dopamin je také ovlivnìn – jeho hladina se po požití kávy zvyšuje. A toto je velice závažné. Nìkterá z velice obtížných psychiatrických onemocnìní, jako je napø. schizofrenie, jsou spojována s nadmìrným množstvím dopaminu. Standardní léèebná terapie tìchto vážných duševních chorob zahrnuje léky, které blokují dopamin. Proto není nic zvláštního, že kofein – látka, která zvyšuje hladinu dopaminu – zvyšuje riziko urèitých duševních onemocnìní, a to i pøesto, že na první pohled vypadá úplnì neškodnì. Jiná duševní onemocnìní – s následnými dùležitými vlivy na èinnost frontálního laloku – mohou být zpùsobena nevyrovnanou komunikací nervových bunìk. Snížená aktivita frontálního laloku a nižší prokrvení jsou charakteristické pro depresi. Vìda spojuje tyto zmìny z èásti s hla-

dinou dopaminu ve frontálním laloku. Jestliže chápeme, že kofein blokuje schopnost adenosinu podpoøit dostateèné prokrvení mozku a zpùsobuje narušení fyziologie dopaminu, potom není divu, že

dochází ke spojování mezi kofeinem a depresí. Mezinárodnì uznávaný norský projekt známý pod názvem Tromso Heart Study nabízí aspoò èásteènou odpovìï na tuto problematiku. Skandinávští vìdci vyhodnotili 143 000 mužù a žen a zjistili znaènì zvýšený výskyt depresí u žen, které pily více než osm šálkù kávy dennì. V této skupinì depresivních žen docházelo také ke snížení schopnosti vyrovnat se stresem a k problémùm se spánkem. Tato skuteènost nebyla ale prokázána u mužù. Proè tomu tak u mužù není, není vìdcùm doposud známo. Mùže to vypovídat o tom, že ženy jsou více vnímavé na kofein – anebo o tom, že ženy mají vìtší predispozici k depresím než muži. Mozek se brání Jestliže je pro nás káva tak dobrá, jak nìkteøí lidé (mezi nimi dokonce i nìkteøí vìdci) tvrdí, je dobré položit si následující otázku: „Proè vyvíjí mozek tak usilovnou aktivitu za tím úèelem, aby se vlivu této populární drogy zbavil?“ Pøi chronickém užívání kávy se mozek snaží kompenzovat její pøíjem dvojím zpùsobem. Zaprvé tím, že sníží produkci acetylcholinu. Tím se mozek snaží vyrovnat vliv zvýšené hladiny acetylcholinu v dùsledku pøíjmu kofeinu. Za druhé mozek zvyšuje poèet receptorù na adenosin. Takto dává možnost adenosinu být v mozkové komunikaci „více slyšet“– a to i pøesto, kofein jeho funkci do urèité míry blokuje. Naneštìstí jsou to právì tyto zmìny, které vyvolávají závislost na kofeinu. Struktura mozku i jeho funkce se mìní – výsledkem je, že mozek „oèekávᓠpøísun kofeinu. To je jeden z dùvodù, proè ranní dávka kávy je tak velice dùležitá pro toho, kdo ji pije. Jestliže ji nedostane, má pocit, že jede na polovièní plyn. V pøípadì, že s pitím kávy kompletnì skonèí, mohou se vedle únavy dostavit i jiné abstinenèní pøíznaky, jako jsou napø. bolesti hlavy. Rychlou pomocí pøi bolení hlavy èi únavì je další šálek kávy, kola nebo léky proti bolestem hlavy, které obsahují kofein. Chceme-li s kávou skoncovat, nejlepším zpùsobem je prostì vydržet. Obvykle se mozek bìhem jednoho èi dvou dnù pøizpùsobí normálnímu fungování bez pøítomnosti kofeinu. Nìkdy ale dojde k tomu, že silné bolesti pøetrvávají po skonèení pití kávy po dobu až dvou týdnù.

Kvalita i množství spánku Není divu, že káva narušuje spánek. Šálek kávy pøed spaním má za následek potíže s usínáním, což vede ke snížení celkového poètu hodin spánku. Kofein také narušuje kvalitu spánku, a to zvláštì kvalitu nejhlubších fází spánku (fáze 3 a 4), které nejvíce slouží k regeneraci. Každý rád „rozváže“ E.G. Whiteová uvedla již pøed více než sto lety, že kofein stimuluje mozek k „rozvázání“ jazyka: „Když se milovníci èaje èi kávy sejdou ke spoleèné zábavì, vliv jejich nièivého návyku je brzy zøejmý. Pod stimulujícím úèinkem popíjení oblíbených nápojù se jazyky uvolní a nièivému pomlouvání druhých nestojí nic v cestì. Použitá slova nejsou pøíliš vybíravá a jejich poèet není zrovna malý.“ Definice øíká, že pomluva je „sdílení soukromé informace s nìkým, kdo není souèástí problému ani spoluúèastníkem jeho øešení“. Za semeništì klevet se historicky pokládala spíše setkání žen. V uvedeném výroku však není o pohlaví ani zmínka, mùže se tedy týkat i samotných mužù anebo setkání zástupcù obojího pohlaví – a to zejména, je-li podáván ten „správný“ mok. G Z knihy dr. Neila Nedleyho „Proof Positive“, v níž se autor na 560 stranách na podkladì stovek vìdeckých studií zabývá tím, jak se vypoøádat s nemocemi a dosáhnout optimálního zdraví prostøednictvím výživy a zdravého životního stylu.

KOFEIN A RAKOVINA Poèetné studie na zvíøatech ukazují, že kofein ovlivòuje normální, hyperplastický (hyperplasia je podstatný vzrùst poètu bunìk v prsní tkání, bez toho, že by došlo ke zmìnì ve struktuøe bunìk) i rakovinný rozvoj prsní žlázy. Kofein je pøirozeným rostlinným alkaloidem, který se nalézá v kávì, èaji, kakau (èokoládì), limonádách typu kola a mnoha lécích. Patøí do skupiny purinových, metylových derivátù xanthinu, který zahrnuje theobromin (kakao) a theofylin (bronchodilátor, látka uvolòující prùduškové svalstvo). Uvádí se, že kofein je nejvíce používanou drogou v mnoha èástech dnešního svìta a zodpovídá za celou øadu biochemických a fyziologických úèinkù. V roce 1979 publikoval jako první Minton et al. zprávu o vztahu mezi pøíjmem kofeinu a cystickou mastitidou (bulky, uzlinky a cysty v prsu).63 Tato lehká zdravotní potíž se považuje za rizikový faktor rakoviny prsu.62 Jejich studie ukázaly, že když se ženy s cystickou mastitidou zcela vzdaly kofeinu, 82% z nich se zcela uzdravilo v prùbìhu jednoho až šesti mìsícù a 15% zaznamenalo podstatné zlepšení pøíznakù (citlivost òader, neurèité bolesti, køeèe).64 Odhaduje se, že 50 až 90 procent žen v naší spoleènosti trpí citlivostí a bolestivostí òader, pokud ne stále, pak pøinejmenším cyklicky, v týdnu, který pøedchází menstruaci. Podle Gradyho a Ernstera je jednoduchou a jistou cestou, jak tyto pøíznaky, které mohou zpùsobovat velmi nepøíjemné bolesti, redukovat, zcela vylouèit kávu, èaj, kolu, èokoládu a léky obsahující kofein.64 V nìkterých studiích bylo riziko rakoviny prsu silnì pozitivnì svázáno s konzumací èaje a kávy. Podle nìkterých studií na zvíøatech mùže mít pití kávy bìhem tìhotenství za následek zvýšené riziko rakoviny prsu u potomka ženského rodu. Pøedpokládá se, že zvýšení rizika je vyvoláno skuteèností, že kofein èiní òadra ještì citlivìjšími na škodlivé úèinky estrogenù a progesteronu.65 Kofein pùsobí na pøední hypofýzu a na funkci štítné žlázy, rovnìž zvyšuje hladiny mineralokortikoidù v krvi (jedná se o hormony, které jsou vyluèovány žlázami nadledvinek a které napomáhají zadržování sodíku a spotøebovávání draslíku).65 Kofein také zvyšuje vyluèování inzulínu

ODHADUJE SE, ŽE ASI 50-90% ŽEN V NAŠÍ SPOLEÈNOSTI TRPÍ CITLIVOSTÍ A BOLESTIVOSTÍ ÒADER, POKUD NE STÁLE, PAK PØINEJMENŠÍM CYKLICKY, V TÝDNU, KTERÝ PØEDCHÁZÍ MENSTRUACI. PODLE NÌKTERÝCH AUTORÙ JE JEDNODUCHOU A JISTOU CESTOU, JAK TYTO VELMI NEPØÍJEMNÉ PØÍZNAKY REDUKOVAT, ZCELA VYLOUÈIT KÁVU, ÈAJ, KOLU, ÈOKOLÁDU A LÉKY OBSAHUJÍCÍ KOFEIN. a podporuje vyšší hladiny krevního cukru. Když je v krvi pøíliš mnoho inzulínu a glukózy, stávají se òadra mnohem citlivìjšími na jakýkoliv druh karcinogenu, a to je dùvodem, proè je cukrovka považována za rizikový faktor rakoviny prsu.65 Kofein zvyšuje hladinu volných mastných kyselin v krvi, stimuluje rùst a rozmnožování jak normálních, tak rakovinných bunìk.65 A koneènì je hlášeno, že kofein zvyšuje množství usazenin vápníku v prsních tkáních. Hladiny vápníku namìøené v nádorových buòkách byly vyšší než jeho hladiny v normálních buòkách. Zvýšení množství vápníku v buòkách zabraòuje rozmnožování zdravých bunìk v prsu, výsledkem je jejich diferenciace.65 Zvyk pít kávu zaèal u evropských dvorù v 17. a 18. století a stal se výjimeènì populárním. V dnešní dobì je velmi málo lidí, kteøí nepijí dennì jeden až šest èi více šálkù kávy dennì. Pøed pitím nápojù obsahujících kofein byla však vždy vydávána vážná varování.66,67 Proè neuvažovat o tom pít obilnou kávu, nebo, což je ještì lepší, èistou, osvìžující vodu? G  

žena pro ženy

V tìchto pøípadech se obvykle jedná o vrozený sklon k bolestem hlavy, který byl odnìtím kofeinu „nastartován“. V praktickém životì má narušení mozkové èinnosti za následek i jiné zmìny než duševní onemocnìní anebo abstinenèní pøíznaky pøi skonèení s pitím. Mùže mít také za následek oslabení našich fyzických nebo duševních schopností, a to i u tìch, u kterých se pøíznaky žádného duševního onemocnìní neprojevují. Úèinky kofeinu na zhoršení èinnosti mozku jsou dobøe zdokumentovány. I když káva pomáhá lidem vykonat jednoduché úkoly rychleji, vìdecké dùkazy potvrzují, že „narušuje schopnost vykonávat komplexní úkoly vyžadující jemnou motorickou koordinaci a reakci“. Vìdci potvrzují, že snížená produkce acetylcholinu, zpùsobená pravidelným pitím kávy, mùže hrát roli v potlaèení našich duševních funkcí. Pøesto, že se všeobecnì vìøí, že káva stimuluje a zlepšuje intelektuální kapacitu, autoøi rozsáhlého prùzkumu vìdecké literatury nenašli pro toto tvrzení žádný dùkaz.

Z knihy Daniele Starenkyj „Ménopause: A New Approach“.

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

JAK VYLÉÈIT AKNÉ

LÉÈENÍ STRAVOU A ŽIVOTNÍM STYLEM

Protože všichni se živí podobnou stravou, studie vypracovávané v naší spoleènosti nalézají málo rozdílù a málo stop vePìtaosmdesát procent všech dospívajídoucích ke koøenùm bìžných onemocnìcích trpí nìkdy akné, u øady lidí tento kožní. V západních zemích takøka každý pøení problém pøetrvává i v dospìlosti. Akné kraèuje prahy látek ve stravì se nalézajíUhrovitost (medicína oznaèuje je však pøitom nemocí, které lze zabránit, cích, které zapøíèiòují bìžná onemocnìní. nejedná se o normální stav. Je jisté, že tuto nemoc jako akné vulgaris) prudký vzestup hladiny hormonù, který Vìdci musejí porovnávat lidi s jídelníèky, je zánìtlivou reakcí, která je vy- provází pubertu, je ve vztahu ke zvýšené které se od sebe liší, aby nalézali stopy vevolávána jistou baktérií, která ži- tvorbì kožního tuku a tím i k akné. doucí k pùvodcùm onemocnìní. Zkuste porovnat zdraví venkovských obyvatel ÈíNìkteøí vìdci se domnívají, že akné je dìje na kùži a v kùži. ny s jejich rýžovou dietou a Amerièany – i diènou chorobou, zatímco jiní vìøí, že fakTato baktérie se živí tuky nacházejícími se ten nejležérnìjší pozorovatel nebude moci tory okolního prostøedí, jako napø. strava, v kùži, tyto tuky rozkládá na mastné kysepøehlédnout, jaký má strava vliv na zdraví. jsou dùležitìjší. Ve spoleènosti, jakou je ta liny. Tyto mastné kyseliny dráždí okolní V (americké) lékaøské komunitì se sice naše, kde se vìtšina lidí živí stravou bohabuòky a zpùsobují reakci, jejíž dùsledkem trochu debatuje o tom, zda má èi nemá tou na tuky, hrají genetické faktory skuje vznik uhrù. Tuky a oleje, které se nastrava vliv na prùbìh akné, vìtšina lékaøù teènì dùležitou roli pøi urèování indivicházejí v kùži, pocházejí buï z vnitøních je však pøesvìdèena, že strava rozhodnì duální náchylnosti. Abychom zjistili, zda zdrojù, z potravy, anebo z vnìjších zdrojù, akné nezpùsobuje. (Tento názor se ovšem strava je u akné hlavním faktorem, musejako jsou strojní oleje nebo kosmetika a zakládá spíše než na vìdeckých faktech na li bychom být schopni ukázat, že v tìch pøípravky péèe o ple. tom, „co se povídá“.) Toto se lékaøi uèí od populacích, které konzumují stravu, která Uznávaná uèebnice, Harrifakulty až do dùchoson's Principles of Internal du. Podklady pro Medicine (10. vydání z roku tento protidietní po1983) uvádí: „Neexistují žádné stoj se zakládají hlavdùkazy toho, že by strava mìla nì na jedné studii, nìjaký vliv na prùbìh èi závažkterá byla kdysi dávnost akné vulgaris.“ no publikována v jednom lékaøském èasoB̎NÉ LÉÈENÍ pise a kde se uvádìMnohé bìžné léèby uhrovilo, že mezi poètem tosti jsou zamìøeny na odstrauhrù, které se u donìní kožního tuku, seba, z pospívajících vytvoøily, kožky a na snížení množství a množstvím èokolábaktérií pøítomných v kùži a dy, kterou snìdli, nev kožních pórech. Umývání byl zjištìn žádný mýdlem a vodou je jednoduvztah. Strava, kterou chou „odmasovací“ metodou. dostávala kontrolní Mytí je úèinnìjší, když se použískupina „bez èokolává abrazivní žínka, kterou se dy“, byla však právì èistící úèinek zvyšuje. Benzoyl tak pøesycena tuky peroxid je lékem, který vysušujako strava ve skupije pokožku a udržuje poèet baknì, která dostávala térií na nízké hladinì. Na kùži èokoládu. Pøimìøené vìdecké studie, které se dají aplikovat antibiotika, by posuzovaly, do jakterá lze též užívat orálnì ké míry je akné ovliv(v podobì tablet), aby se snížil POKOŽKA JE VELMI CITLIVÁ I NA MALÁ MNOŽSTVÍ TUKU VE nìna stravou, nebyly poèet baktérií pùsobících uhroSTRAVÌ. POUHÁ JEDNA PIZZA S FEFERONKAMI MَE PØIzatím vypracovány. vitost na kùži. Rovnìž derivát NÉST TAKOVOU „ÚRODU“, KTERÁ VÁM VYDRŽÍ NA CELÝ TÝNení ani pøíliš pravvitamínu A, accutane (isotretioDEN. PROTO NEPODVÁDÌJTE – A BUÏTE NA SEBE PØÍSNÍ! dìpodobné, že takonoin), je velmi silným lékem vé studie budou vyproti akné, který kromì jiného pracovány, a dùvod snižuje produkci kožního tuku. se významnì liší od té naší, se tato nemoc je stejný jako vždy: na zjištìní, jaký vliv má Nevýhody: Terapie léky je úèinná pounevyskytuje. strava na akné, se nedají vydìlat žádné ze po dobu, kdy se používají roztoky aneMnožství populaèních studií pojednápeníze. Nemùžete nacpat výsledek vašeho bo kdy se užívají tablety, protože s jednou vajících o vtahu mezi stravou a akné je navýzkumu do tuby nebo kapsle a prodávat z hlavních pøíèin problému, s mastnou poneštìstí omezené. Nedávné prùzkumy jej trpícím dospívajícím. v Keni a v Zambii nicménì uvádìjí mnokožkou, se nic nedìje. Výjimkou mezi tìNa druhé stranì existují nìkteré spohem ménì akné u místního domorodého mito krátkodobými zpùsoby léèení je alehlivé dùkazy, které skuteènì nasvìdèují obyvatelstva než u èernochù žijících ccutane, jehož úèinky pokraèují i poté, co tomu, že u lidí s akné, kteøí pøejdou na v USA. Existují také nìkteré dùkazy toho, je léèba ukonèena. Další nevýhodou je stravu s nízkým obsahem tuku, se mùže že když se èerní Afrièané pøestìhují z venovšem také to, že vìtšina lékù má vedlejší stav zlepšit a množství tuku, které buòky kova do mìsta a tam pøejdou na stravu úèinky a že cena bývá vysoká. Nejúèinpokožky vyluèují, se mùže snížit. Podle s vyšším obsahem tuku, která se ponìkud nìjší lék, jímž je accutane, má také nejmých zkušeností výrazné omezení tukù ve blíží naší stravì, stává se u nich akné provážnìjší vedlejší úèinky (poškození jater a blémem. vážné porodní defekty). stravì pùsobí pozoruhodné snížení množ-

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

ství tuku, který tukové žlázky produkují. Proè bychom ostatnì mìli oèekávat nìco jiného? Tuky, které sníme, se distribuují do celého tìla, vèetnì pokožky. Nemáme žádný problém s tím, abychom pøijali myšlenku, že tuky ze stravy se dostávají do kùže a chlupù zvíøat. Když se zeptáme veterináøe, jak to máme udìlat, aby mìl nᚠpes lesklou a hladkou srst, dozvíme se, že máme do jeho potravy pøidat olej, vejce nebo sádlo. Chcete-li snížit lesk svého vlastního „kožichu“, mìli byste udìlat pøesný opak. Jakmile se mastnota pokožky sníží, uhry rychle zmizí. Dùvod, proè ostatní lékaøi nemusí mít podobné pozitivní zkušenosti se svými zohyzdìnými pacienty, leží v prostém faktu, že je celkem jenom velmi málo pacientù, kteøí kdy odstraní všechny tuky, které je ze stravy možné odstranit. Pokožka je velmi citlivá i na velmi malá množství tuku ve stravì. Pouhá jedna pizza s feferonkami mùže pøinést takovou úrodu uhrù, která vám vydrží na celý týden. Moje doporuèení: Držte se na stravì s velmi nízkým obsahem tuku, udržujte svou pokožku èistou od špíny, olejù a kosmetiky na bázi oleje, nìkolikrát dennì se umývejte jemným mýdlem a abrazivní žínkou. Èlovìk, který trpí akné, musí být minimálnì mìsíc na sebe velmi pøísný, než se doèká výsledkù. Žádné podvádìní! Pokud využíváte naplno výhod nové diety a stravujete se takto nejménì dva mìsíce a vᚠproblém pøetrvává, pak uvažujte o používání roztokù, gelù a krémù (benzoyl peroxid, retin-A, tetracykliny a další antibiotika). Pak zkuste léèbu antibiotiky. Pár tìch skuteènì nejhorších pøípadù, mùže, po peèlivém lékaøském zvážení (zvláštì, co se týká rizika porodních defektù) a jako úplnì poslední možnost, najít pomoc v pøípravku Accutane. G Z knihy amerického lékaøe a propagátora léèení civilizaèních nemocí radikální zmìnou jídelníèku a životosprávy dr. Johna A. McDougalla „McDougall Program – 12 Days to Dynamic Health“.

ZEPTEJTE SE LÉKAØE... Na otázky zájemcù o zdravý životní styl odpovídá MUDr. Igor Bukovský, odborník v oblasti výživy a prevence chorob, který se pravidelnì zúèastòuje mezinárodních vìdeckých kongresù a èasto vystupuje ve slovenském rozhlase i v televizi. Vìøíme, že jeho odpovìdi budou praktickým pøínosem pro zdraví i kuchyni nejedné ètenáøky (i nejednoho ètenáøe) èasopisu Prameny zdraví. Hrozí i ze sójové majonézy infekce salmonelou? Pøi zachování hygienických podmínek pøípravy jídla ne. Kdyby se však tofu infikovalo napøíklad na krájecí desce (tìsnì pøedtím jste ji použili na krájení syrového kuøete), mùže se salmonela pøenést i do sójové majonézy. Nepoužívejte žádnou vajeènou majonézu pøipravenou doma, která je starší než dva dny! Sójová majonéza si zachová spolehlivost asi dvakrát déle. Celá naše rodina má ráda luštìniny, ale trpíme prùvanem, když po nich musíme ustaviènì vìtrat. Luštìniny obsahují oligosacharidy (rafinózu, stachyózu), které èlovìk nedokáže strávit, ale baktérie žijící v jeho støevì ano. Výsledkem snažení a množení se baktérií je velké množství plynù. Poradím vám, jak uvaøit luštìniny tak, abyste neprochladli od toho vìtrání: Pøebrané luštìniny zalijeme vodou, necháme tøi minuty povaøit, potom na hodinu odstavíme. Vodu slijeme, luštìniny opìt zalijeme èistou vlažnou vodou a necháme pøes noc stát v lednièce. Pøed vaøením vodu opìt slijeme, pøidáme èistou a uvaøíme. Zkuste to a budete pøekvapeni. Funguje to, øekla i moje kamarádka – moderátorka z televize. Tipy, jak omezit pøíjem tuku: Vyluète uzeniny, vnitønosti a konzervované masné výrobky. Omezte spotøebu tmavého masa (vepøové, hovìzí, zvìøina). Konzumujte maximálnì dvì vajíèka týdnì (vèetnì vajec v tìstovinách a v peèivu). Snižte množství použitého tuku v každém receptu – èasto staèí dvì tøetiny, ba i polovina doporuèeného množství. Nejezte smažená a fritovaná jídla. Namísto plnotuèných a smetanových

mléèných výrobkù používejte nízkotuèné. Omezte spotøebu keksù, sušenek, oplatek... Vyhýbejte se práškovým a instantním polotovarùm (polévky, omáèky, dresinky). Pøi používání másla a margarínù na peèivo si mažte jen velmi tenkou vrstvu. Máslo a margaríny se snažte nahrazovat rùznými pomazánkami – z fazolí, z èoèky, z ovesných vloèek apod. Velmi se hovoøí o geneticky manipulované sóji. Mùžu být klidná, když jím tofu od èeského výrobce? Asi ano. Nejvìtší výrobce tofu v Èeské republice je vyrábí ze sóji, která není geneticky manipulovaná. Ètìte etikety. Liší se nìjak podstatnì složení papriky rùzné barvy? Ne. Rozdíl je jen v obsahu pigmentù – barviv. Zelená obsahuje hodnì chlorofylu, který pøekrývá i žlutou barvu betakaroténu. Èervená neobsahuje chlorofyl. Obsah vitamínù a minerálù je velmi podobný. Paprika jakékoliv barvy je pøedevším superzdrojem vitamínu C! Potøebujete ji tedy pøi prevenci infekcí, praskání cév, rakovinì, ateroskleróze, kataraktech, astmatu apod. Chtìla bych zhubnout, ale myslím si, že recept, jehož základem je kukuøice, pro mì není vhodný. A proè by nebyl? Pravdìpodobnì se obáváte – jako tolik lidí – obsahu sacharidù v kukuøici. To jsou úplnì neopodstatnìné obavy. Jestli chcete zhubnout, mìla byste sledovat pøedevším množství pøijatého tuku, ne omezovat pøíjem sacharidù. Jeden gram tuku poskytne totiž až dvakrát víc energie než jeden gram sacharidù (38 kJ oproti 19 kJ). Èlovìk nepøibírá ze sacharidù (samozøejmì, že ani jich nemùžete jíst neomezené množství), ale hlavnì z nadbytku tukù ve stravì. Nejèastìjší dùvody zvýšené plynatosti: Pøejídání se, nadmìrný pøíjem jednoduchých (sladkých) cukrù, konzumace luštìnin a zelí, kombinace koncentrovaných bílkovin a cukrù (napø. slazené kondenzované mléko, slazený tvaroh apod.), nepravidelné jedení, alkohol, nápoje sycené CO2, sorbitol, nesprávná støevní flóra (pøevaha hnilobných baktérií). G

výživná poradna

Držte se na stravì s velmi nízkým obsahem tuku, udržujte pokožku èistou od špíny, olejù a kosmetiky na bázi oleje, nìkolikrát dennì se umývejte jemným mýdlem a abrazivní žínkou.

Igor Bukovský pracuje jako vìdecký pracovník ve Fyziologickém ústavu LF UK v Bratislavì. Otázky i odpovìdi pocházejí z kuchaøky „Recepty na fajn èasy“, kterou napsal spoleènì se svojí ženou. Vydalo nakladatelství Advent-Orión.

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì 9(11)-20.30 v pátek 9-18 (v sobotu zavøeno)

Kdo vydrží, ten vyhraje! Již dlouho se ví, že pøíliš mnoho tuku ve stravì, a zvláštì pøíliš mnoho nejškodlivìjších druhù tukù, mùže zpùsobit rozvoj srdeèního onemocnìní. Snížení obsahu nasycených tukù je jedním z klíèových opatøení pro zdravý jídelníèek. Britští vìdci nedávno procházeli data ze 27 studií, které zahrnovaly celkem více než 30 tisíc dospìlých osob. Zjistili, že když došlo ke snížení pøíjmu tukù, výsledkem byl pokles úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnìní o 9% a šestnáctiprocentní pokles výskytu infarktu a mozkové mrtvice. Vìdci zjistili, že prakticky veškerý prospìch, který byl snížením obsahu tukù v potravì dosažen, byl zaznamenán u studií, které trvaly 24 mìsícù èi déle. Ve studiích, které trvaly ménì než dva roky, se projevil pouze málo statisticky významný prospìšný úèinek. Tato nová zpráva tedy nejen jasnì ukazuje, že má smysl èinit zmìny ve stravì, navíc pøipomíná, že je dùležité, aby zmìny byly dlouhodobé a trvalé. British Medical Journal

Na rány vit. E? Asi ne... Dokáže vitamín E urychlit hojení a zlepšit kosmetický vzhled po øezných ranách anebo popáleninách? Mnozí lidé vìøí, že ano. Podporují však tento dojem fakta? Malá studie realizovaná na Floridì nezaznamenala, že by povrchová aplikace vitamínu E mìla nìjaký kladný úèinek na velikost, barvu èi tvar jizvy. Tento výzkum dokonce naznaèil, že použití vitamínu E mùže být škodlivé, protože u 33 procent úèastníkù studie, kteøí používali vitamín E, se rozvinula kontaktní dermatitida. Dermatologic Surgery

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

NEBOJTE SE SALMONELÓZY Salmonelóza je bakteriální infekce pocházející z kontaminovaných živoèišných produktù. Tato nemoc je v nejlepším pøípadì svízelná a otravná; lidé zakoušejí zvedání žaludku, prùjem, bøišní køeèe, horeèku a nìkdy zvracení a zimnici. Pro staré lidi, nemocné, malé dìti a pro ty, jejichž imunitní systém je oslaben, se však jedná o jinou historku: tato nemoc mùže ohrozit i jejich život. V USA dochází roènì asi ke ètyøem milionùm diagnostikovaných pøípadù onemocnìní salmonelózou. Daleko vìtší množství pøípadù bývá považováno za chøipku s tìžkým prùbìhem. Salmonelóza je však mnohem víc než chøipka. Vìdecká rada Národní akademie vìd „problém salmonelóza“ posoudila a uvedla: „Salmonelóza je dnes jednou z nejzávažnìjších pøenosných chorob.“ Asi se domníváte, že maso, které kupujete, bylo na salmonelózu testováno. Testování na tuto nemoc není však smìrnicemi potravináøské inspekce vyžadováno a masokombináty mají sotva zájem poskytovat takové služby, které nejsou zákonem vyžadovány. Ve skuteènosti není v celé zemi v této chvíli ani jediný masokombinát, který by sledoval u svých výrobkù výskyt salmonelózy. American Public Health Association (sestávající z federálních, státních a místních zdravotníkù) u vìdomí tohoto faktu cítí, že veøejnost je zcela matena peèetìmi masné inspekce, které se zdají vypovídat o bezpeènosti a prospìšnosti výrobkù. American Public Health Association byla tak vyvedena z míry tímto do oèí bijícím podvodem, že podala soudní žalobu vyžadující rozhodnutí, aby na mase byly nálepky uvádìjící: „Pozor – nesprávné zacházení a nedostateèná tepelná úprava tohoto výrobku mùže znamenat riziko pro vaše zdraví.“85 Zamraèený masný prùmysl odpovìdìl, že by to bylo „nefér“ „ocejchovat“ maso „varováním spotøebitelù pøed riziky spojenými s jedením masa“. Jeden mluvèí masného prùmyslu poukázal na to, že život je plný rizik, jakoby to jakýmsi zpùsobem ospravedlòovalo ponechávání veøejnosti v temnotì. Prohlásil: „Jistì, mùžete z kontaminovaného masa dostat otravu, ale tu mùžete dostat i z neèisté zeleniny.“86

Ironií zùstává, že tento muž trefil høebíèek na hlavièku, i když si nejsem zcela jist, že ten høebíèek, který chtìl trefit. Kuchyòské nástroje, vèetnì prkýnek, a lidské ruce, které pøicházejí do styku s masem nakaženým salmonelózou, mohou totiž pøispìt k šíøení tohoto onemocnìní. V kuchyni, kde se pøipravuje maso, se mùže infekce snadno dostat i do salátové zeleniny. A protože tyto potraviny se nevaøí, èlovìk, který konzumuje salát, mùže lehce onemocnìt salmonelózou. A dokonce i vaøená jídla se dávají do misek a na talíøe a jedí se pøíbory, kterých se dotýkaly ruce, které se mohly dostat do styku s kontaminovaným masem. Tak se nemoc mùže šíøit v jakékoliv kuchyni, do které se dostane, a je to doma, v restauraci èi v nìjaké veøejné instituci. Kongres chtìl zjistit, jak bìžná je v dnešních USA otrava masa salmonelózou. Povìøili tímto úkolem dr. Richarda Novicka z Public Health Research Institute a požádali jej o odborný posudek. Tato autorita si nebrala žádné servítky: „Maso, které kupujeme, je do znaèné míry kontaminováno jak koliformními baktériemi, tak salmonelózou.“87 Jedním z dùvodù, proè jsou naše dodávky masa tak silnì kontaminovány obìma tìmito nosièi nemoci, je zpùsob, jakým se dnes zachází se zvíøaty. Vezmìme to od zaèátku, jedna se vzhledem k podmínkám, v jakých jsou držena, o nemocná zvíøata, která jsou náchylná prostì k jakémukoliv onemocnìní, které jde kolem. Kromì toho jsou tato zvíøata krmena kontaminovanými vedlejšími produkty z jatek a tísní se v klecích, ohradách a stáních, která poskytují vynikající podmínky pro šíøení nemocí. A jako by ani to nestaèilo, i jatka samotná by bylo možno tìžko navrhnout lépe, mají-li se nemoci dobøe šíøit. Tato problematika neleží na srdci pouze zdravotním reformátorùm a vegetariánùm. Journal of the American Veterinary Association provedl prùzkum na jednìch jatkách a zjistil, že velmi vysoké procento mršin bylo kontaminováno salmonelózou.88 Když se v poøadu „60 minut“ zeptali øeditele USDA Inspection Service, dr. Donalda Houstona, na kontaminaci salmonelózou, odpovìdìl, že když kdekoliv v USA zajdete do supermarketu koupit si kuøe, máte vìtší než tøetinovou pravdìpodobnost, že bude kontaminováno salmonelózou. Pracovníci „60 minut“ tím byli šokováni a podnikli vlastní testy – výsledky však mnoho klidu nepøinesly. U více než poloviny drùbeže, kterou zakoupili, byla zjištìna salmonelóza. Pøekvapeni tímto výsledkem, požádali o rozhovor nìkolik pracovníkù masné inspekce, kteøí veøejnì potvrdili ve státní televizi, že inspekce nenabízí v tomto ohledu spotøebitelùm žádnou ochranu. Dokonce i masný prùmysl pøiznává, že

Baktérie salmonelózy je jenom jedním z mnoha organismù, které vyvolávají choroby a které jsou stále odolnìjší vùèi antibiotikùm, což je dùsledek pokraèujícího podávání tìchto lékù hospodáøským zvíøatùm.

infekce kùže, kostí a ran, podobnì jako zápal plic a otravu potravou) resistentních na podávání penicilínu. Dnes je už však na penicilín resistentních pøes 90 procent stafylokokù. Hrozivé je, že velká studie vypracovaná Federal Center for Disease Control, která byla zveøejnìna v New England Journal of Medicine, uvedla, že výjimeènì odolné baktérie salmonelózy, kterým se dobøe daøí ve dnešních velkovýrobnách, nejsou pouze stále více odolné vùèi antibiotikùm, ukazuje se také, že pøi vìtšinì zpùsobù tepelné úpravy nedochází k jejich úplnému vymýcení.91 Jak pøedpovídají vìdci, výsledkem je, že se bude v pøíštích letech vyskytovat stále více a více pøípadù salmonelózy a že tyto pøípady budou stále vážnìjší. Chronické používání antibiotik v živoèišné velkovýrobì vytvoøi-

vání antibiotik do krmiva hospodáøských zvíøat, tyto léky zachraòující život jsou na jisté cestì k tomu, aby se staly zcela neúèinnými – a lékaøi budou pøi léèení mnoha infekèních nemocí stejnì bezmocní jako byli v období støedovìku, pøed objevením antibiotik. Již dnes mají mnozí z nás, kteøí jsme snìdli svùj díl produktù živoèišné velkovýroby, v sobì odolné organismy, které se staly souèástí naší støevní flóry. Své zdraví si zatím celkem uchováváme, protože poèty tìchto organismù jsou drženy v rozumných mezích mnoha druhy normálních baktérií, které žijí v našich støevech. Jak však vysvìtluje dr. Kenneth Stoller, viceprezident a øeditel oddìlení pro styk s veøejností American Association for se jedná o problém. Poultry Science, což Science and Public Policy, kdybychom je èasopis zabývající se obchodem s drùmuseli z nìjakého dùvodu vyžadovat léèebežím masem, pøinesl zprávu, že 90 proní antibiotiky, „mohlo cent produktù z jedby dojít ke skuteènému né drùbežárny bylo peklu“. Normální orgakontaminováno salnismy, které si nevyvimonelózou.89 Nationuly odolnost na léky, nal Research Counjsou zabity, a odolné cil, který zøejmì nevìøil, že by se mohlo baktérie se mohou teï jednat o tak vážný rozmnožovat bez omeproblém, provedl zení.92 vlastní výzkum, kteNásledky mohou být rý zjistil, že vìc se vážné. Nedávný pøemá ještì hùøe. Ne hled v èasopise Science ménì než 90 proodkryl fakt, že pøes ètycent drùbeže z fedeøi procenta infekcí, kterálnì kontrolované ré jsou pùsobeny baktédrùbežárny bylo konriemi salmonely, které taminováno salmose staly odolnými vùèi nelózou.90 pùsobení antibiotik, konèí nyní smrtí. I u dalších SBOHEM infekèních chorob pøeANTIBIOTIKA stávají tyto naše zázraèSouèasnì je stále DÌTI SE VŽDY RADUJÍ, KDYŽ MOHOU NAVŠTÍVIT FARMU, KDE SE né léky rychle ztrácet a stále t잚í otravu CHOVAJÍ ZVÍØATA. V NEDÁVNÉ DOBÌ VŠAK ONEMOCNÌLO PO TAsvùj lesk. salmonelózou léèit. KOVÉ NÁVŠTÌVÌ 56 LIDÍ BAKTERIÁLNÍ INFEKCÍ, 19 Z NICH MUSETo je dùvod, proè Pokraèující podáváLO BÝT HOSPITALIZOVÁNO. CENTER FOR DISEASE CONTROL v sedmdesátých letech ní antibiotik hospoVelká Británie a Evropdáøským zvíøatùm ské hospodáøské spolemohlo jen stìží být lo riziko (nìkteøí tvrdí, že nevyhnutelné) eèenství zakázaly chronické pøidávání antilépe navrženo, aby se vypìstovaly kmeny pidemie neléèitelné otravy salmonelózou. biotik do krmiva hospodáøských zvíøat. baktérií, vèetnì baktérie salmonelózy, kteNejedná se o pøehánìní, když øeknu, Farmaceutický prùmysl i prùmysl živoèišré jsou resistentní na podávání lékù. že nekritické užívání antibiotik v živoèišné né výroby však do této doby demonstroAntibiotikùm odolávajícím baktériím se velkovýrobì systematicky produkuje èinivaly ponìkud menší než maximální zájem velmi dobøe daøí ve zvíøatech, jsou-li orgatele, kteøí zpùsobují nemoci a moderními o veøejné zdraví tím, že úspìšnì odolávají nismy, které jsou antibiotiky zranitelné, zázraènými léky jsou nepostižitelní. Aby každému pokusu tohoto pøíkladu následozabíjeny. Výsledkem je, že nemoci (vèetnì se podaøilo zvíøata udržet i v tak hrozných vat. G salmonelózy), které bylo døíve možné antipodmínkách pøi životì, bývají antibiotika biotiky léèit, se stávají stále více nebezpeèzcela bìžnì pøidávána do krmení. Použínými – a mnohem èastìji vedou ke smrti. vání látek, které jsou zodpovìdné za takoTragické je, že baktérie salmonelózy je vé množství lékaøských zázrakù, vytváøí jenom jedním z mnoha organismù, které Z knihy Johna Robbinse „Diet for „anti-zázrak“. Jedná se o situaci, která by vyvolávají chorobu a které jsou stále odolA New America“. Autor vìnuje svùj mohla jenom stìží být lépe naplánována, nìjší vùèi antibiotikùm, což je dùsledek život vytváøení lepších podmínek abychom vypìstovali baktérie, které jsou pokraèujícího podávání tìchto lékù hospro život na naší Zemi – nejenom odolné vùèi lékùm, které zachránily miliópodáøským zvíøatùm. Napø. ještì pøed nìpro èlovìka, ale i pro jeho zvíøeci ny životù pøed epidemickými pohromami kolika roky bylo ménì než 10 procent druhy. J. Robbins je zakladatelem Nadace EarthSave, žije v Kalifornii. minulosti. Pokud neomezíme bìžné pøidábaktérií stafylokoku (známé tím, že pùsobí

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1 Praha 1

Sluneèní radovánky Teplejší jarní a letní dny znamenají více èasu stráveného venku. I když je vystavení sluneènímu záøení pro zdraví dobré, nadmìrné dávky sluneèních paprskù mohou vést ke spáleninám, pøedèasnému stárnutí a rakovinì kùže. Pøestože jsou krémy na opalování vyvinuty tak, aby pokožku chránily pøed poškozením sluncem, vìdci zjistili, že 73 procent tìch, kteøí krémy užívají, se stejnì spálí. Rozhovory s tìmito lidmi ukázaly, že vìtšina z nich nepoužívala krémy správnì. Mnozí z dotázaných se domnívali, že jediná aplikace krému na opalování je ochrání po dobu tøí až ètyø hodin. Další nepoužívali dostateèné množství krému, aby exponovanou pokožku ochránili. Tøicet gramù krému (asi objem jednoho „štamprle“) se považuje za dostateènou dávku pøi každém použití. Je rovnìž dùležité krém na opalování znovu použít každé dvì hodiny anebo hned po plavání. American Academy of Dermatology

Chraòte si oèi, když peèujete o trávník S blížící se sezónou zahrádkáøù a chataøù nezapomeòte na to, že pøi støíhání trávníku je tøeba chránit si oèi. Sekaèky a další zahradní nástroje jsou èastou pøíèinou poranìní oèí; dokonce i materiál ze samotných rostlin mùže zpùsobit infekci, když se dostane do oèí. Oèní lékaøi proto doporuèují, abyste pøi sekání trávníku nosili chrániè oèí. Mezi další dobré tipy patøí: Dostane-li se vám do oèí písek èi neèistota, vypláchnìte si oèi vodou, aby se materiál vyplavil. Oèi si netøete. Šlehne-li vás nìco do oèí, pøikládejte zlehka studené obklady, abyste snížili bolestivost a zmenšili otok. Na oko netlaète. Vyhledejte lékaøské ošetøení, když bolest neustupuje anebo špatnì vidíte. Øezné nebo bodné rány. Oko ovažte, vystøíhejte se tlaku na nìj a vyhledejte okamžitì lékaøskou pomoc. Nepokoušejte se oko vypláchnout nebo objekt, který se do nìj zapíchnul, odstranit. American Academy of Ophthalmology

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

VLOUDILA SE CHYBIÈKA? V našich krajích nemáme s vegetariánskou stravou mnoho zkušeností, a tak, rozhodneme-li se vypustit maso ze svého jídelníèku, mnohdy se dopouštíme rùzných chyb. Pokusíme se na nìkteré z nich upozornit.

SNAHA POUŽÍVAT MÍSTO MASA RÙZNÉ ROSTLINNÉ NÁHRADY Místo masa se nìkdy doporuèují rùzné rostlinné produkty, jako napøíklad takzvané sójové maso, nebo pšenièné maso (seitan), které mají, podobnì jako skuteèné maso, také vysoký obsah bílkovin. Takové náhrady však nemusejí být plnì dostaèující. Maso živoèichù totiž obsahuje nejenom bílkoviny, ale i rùzné vitamíny a minerální látky. Ty ovšem v rostlinných produktech v tak vysoké koncentraci vždy nejsou. Proto není možné nahradit v obvyklém jídelníèku maso jinou bílkovinnou potravinou a všechny ostatní potraviny v nìm souèasnì ponechat. Èasem by mohlo dojít k deficitu napøíklad železa, zinku, vápníku, hoøèíku, selenu, který by se s nejvìtší pravdìpodobností projevil jako chu na maso. Naše poctivì mínìná snaha o zmìnu jídelníèku by tak mohla ztroskotat. Pøi vylouèení masa je proto nutné jíst vìtší množství celozrnných obilovin, luštìnin a syrové stravy, které minerály a vitamíny z masa dostateènì a zcela nahradí. S obilovinami se dodává i dostatek energie, èímž odpadne i potøeba vìtšího množství tukù a jednoduchých cukrù. Sójové maso nebo seitan mùžeme jíst samozøejmì také, musíme však vìdìt, že je musíme doplòovat dalšími potravinami.

SNAHA NAHRADIT MASO MLÉÈNÝMI VÝROBKY Podobnì i zvýšené množství mléka, jogurtu, tvarohu a sýrù ve stravì má svá ne-

bezpeèí. Mléènými výrobky dodáme sice organismu dostateèné množství bílkovin, ménì však již nìkterých minerálních látek, jako napøíklad železa, hoøèíku, zinku. Ty by bylo možno teoreticky sice doplnit konzumací dostateèného množství obilovin a luštìnin, to však již stìží bude možné, protože se nasytíme již samotnými mléènými produkty, které obsahují vìtšinou mnoho tuku. Dalším nedostatkem mléèných výrobkù je, že jsou to velmi hlenotvorné potraviny. Dále, mléko v bìžné prodejní síti není kvalitní, pochází od krav, žijících celý život v kravínech a živených nekvalitními krmivy, èasto s obsahem plísní. Kravská bílkovina i kvalitního mléka je pro mnoho dnešních lidí alergenem. Je-li mléko nekvalitní, problémy jsou ještì vìtší.

NEDOSTATEÈNÉ MNOŽSTVÍ LUŠTÌNIN Základem vegetariánského jídelníèku jsou obiloviny. Mohou dodat témìø všechny živiny, potøebné pro lidský organismus. Pokud bychom je však chtìli k tomuto úèelu využít samotné, museli bychom jich jíst pøíliš mnoho, což by nás asi nepøíjemnì zatìžovalo. Proto je výhodné doplòovat obiloviny luštìninami. Pøidávají-li se luštìniny k obilovinám v pomìru asi 1:5, vystaèíme celkovì s mnohem menším množstvím jídla, než kdybychom jedli jen obiloviny samotné. Luštìniny doplòují obiloviny jak v bílkovinách, tak i minerálních látkách a vitamínech. Je to opravdu

PØÍLIŠ MNOHO SLADKOSTÍ Vylouèíme-li maso ze svého jídelníèku, musíme též omezit všechny potraviny s obsahem jednoduchých cukrù. Máme-li získat potøebné množství bílkovin, minerálních látek a vitamínù z obilovin a luštìnin, musíme jich sníst dostaèující množství. To však není možné, pokud se nasytíme sladkostmi, které nám jich dodají jen málo. Potraviny s obsahem rafinovaného cukru vylouèíme ze své stravy úplnì, snažíme se omezit i med a ostatní potraviny s pøirozeným obsahem cukru. Jednoduché cukry by nemìly tvoøit více než asi 10 až 15% našeho kalorického pøíjmu (u lidí, konzumujících maso to èiní èasto 30 i více procent bez vìtších zdravotních problémù, pokud ovšem neuvažujeme obezitu). Pokud se týká ovoce, tak obsahuje sice také mnoho jednoduchých cukrù, vedle toho však také mnoho minerálù, vitamínù, vlákniny. Ovoce se tedy rozhodnì nezøíkáme a v pøimìøeném množství ho jíme – a to zejména domácí druhy v dobì jejich dozrávání, v zimì vìtšinou jen jablka. Vìtší množství však mùže nadmìrnì uvolòovat a ochlazovat. Zde platí, že èím vìtší je naše tìlesná aktivita, tím více ovoce si mùžeme dovolit.

VELKÉ MNOŽSTVÍ TUKU VE STRAVÌ Tuky dodají organismu ohromné množství energie, ale témìø žádné další potøebné živiny. U lidí, konzumujících maso, èiní tuky obvykle 30% celkové kalorické hodnoty stravy, èasto i více. Vegetariáni by mìli konzumovat tukù mnohem ménì, maximálnì polovinu tohoto obvyklého množství, jinak se mùže stát, podobnì jako v pøípadì jednoduchých cukrù, že nebudou schopni získat dostateèné množství potøebných živin z ostatních složek stravy. Týká se to hlavnì tuku v mléèných výrobcích a dále olejù, používaných pøi pøípravì jídla. Doporuèujeme šetøit máslem, tuènými sýry, nepoužívat jídla, smažená na oleji.

MNOHO CHLEBA A PEÈIVA, MÁLO KVALITNÍCH OBILOVIN Užívat obiloviny z vìtší èásti ve formì chleba a peèiva je sice nejjednodušší, protože je mùžeme koupit již hotové, není to však vhodné øešení. Obiloviny pøipravené v celých zrnech nám dodají mnohem více cenných živin, které by nám pøi velké konzumaci peèiva mohly èasem chybìt. Dnešní prùmyslovì pøipravený chléb a peèivo s mnoha pøídavnými látkami má již jen málo z pùvodní kvality obilného zrna.

NABOSO... Probìhnout se bosky v ranní rose, pøi prvních paprscích slunce a zpìvu ptákù, je nejen romantické, ale i pro tìlo velice prospìšné. Dochází tak totiž k pøirozené masáži chodidel, která je vynikající pro prevenci plochých noh, pøi propadání klenby a pøi bolestivosti chodidel. Prokrvení nohou se zlepšuje, což ocení jistì zejména ten, jehož nohy èasto zebou – a lepší cirkulace krve slouží i jako prevence køeèových žil. Procházka v ranní rose posiluje nervy, pùsobí proti pocení nohou i proti nespavosti. Procházka naboso rozvíjí schopnost vnímat okolí i prostøednictvím nohou. Jinak se chodí po asfaltu, trávì èi štìrku. Velice pøíjemné je bláto, písek èi moøská pláž. První kroky mohou být bolestivé a nepøíjemné, ale nedejte se odradit: èasem si nohy zvyknou a vy oceníte kvalitní, pøírodní masáž. Tuto ranní proceduru mùžete praktikovat po celý rok; je však lepší zaèít v létì a postupnì své tìlo pøivykat a otužovat. V zimních mìsících je dùležité po probìhnutí naboso nohy umýt, popøípadì natøít proteplujícím krémem a navléci si teplé ponožky. Ranní procházka naboso s nìkolika hlubokými nádechy rozproudí v tìle energii a probudí ve vás radost a vdìènost za nový den. Vaše nálada se zlepší a odolnost proti stresu se zvýší. A proto ode dneška: ráno naboso!

newstart

nejlepší možnost, jak tyto látky, které by mohly být ve stravì deficitní, k obilovinám dodat.

Kateøina Kukosová

Velmi žádoucí je pøestat jíst všechny výrobky z bílé mouky. Obsahují témìø jen energii ve formì škrobu a pùsobí skoro tak nepøíznivì jako jednoduché cukry. Mají jen velmi málo vlákniny a zahleòují tím organismus ve zvýšené míøe. Obzvláštì cenné jsou ovesné vloèky, pokud je nevaøíme, ale jen mírnì zahøejeme. Osvìdèená je nehlazená rýže (natural) Ani vloèky, ani rýže nevyžadují nijak nároènou pøípravu.

JEDNOTVÁRNÁ, CHUOVÌ NEVÝRAZNÁ JÍDLA Obilovinová (tedy pøevážnì škrobová) strava má základní chu sladkou a obsahuje jen málo ostatních chutí (napø. hoøkou, pikantní, kyselou), které nᚠorganismus nutnì potøebuje a tedy vyžaduje. Bez nich není ani uspokojení z jídla dokonalé. Jsme-li asketicky založení a pøesvìdèíme-li se, že nám jednoduchá, chuovì prostá strava staèí, mùže se nám snadno stát, že po èase zaène nᚠorganismus protestovat napøíklad tím, že trávení zaène váznout. Proto se musíme nauèit správnì vaøit a využívat koøení, ovšem mírnì, nenásilnì, abychom se naopak zbyteènì nestimulovali, nerozohòovali.

PØÍLIŠ OBJEMNÁ JÍDLA, CHUDÁ NA POTØEBNÉ ŽIVINY Neosvojíme-li si dostateènì umìní pøípravy vegetariánského jídla, máme èasto sklon pøipravovat celozrnnou stravu v pøíliš objemné, vlhké formì. Èlovìk s vìtším výdejem energie bude po nìm pravdìpodobnì (zejména pøi chladnìjším poèasí) brzy opìt hladový a možná nebude schopen se nikdy øádnì nasytit. To mùže vést v lepším pøípadì k tendenci dojídat se chlebem, v horším pøípadì k návratu ke svému døívìjšímu zpùsobu stravování. Obzvláštì v zimì je tøeba pøipravovat jídla v koncentrovanìjší formì, sušší, s menším obsahem vody. Vyhneme-li se uvedeným nebezpeèím, zabráníme tím i možnému deficitu vitamínù a minerálních látek. Kritické je napøíklad železo v pøípadì žen. Nìkterým ženám vegetariánkám lékaøi pøímo pøikazují maso konzumovat, protože v dùsledku nedostatku železa jim hrozí èasto až anémie. Pøi dostateèné informovanosti a dùslednosti pøi pøípravì stravy nemusí k takovým pøípadùm docházet. Vylouèením masa ze stravy si nechceme pøece život zkomplikovat, ale naopak zkultivovat a zjemnit. G TomᚠŠtanzel

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

AKT LÁSKY Akt lásky má dva významy – buï se o lásce mluví ve vlastnickém modu, nebo v modu bytí. Lze mít lásku? Pokud ano, láska by musela být vìcí, tím, co mùžeme mít, vlastnit.

Milovat znamená být tvoøivì èinný. Znamená to oživovat, zvyšovat životnost druhých lidí i vìcí. Jedná se o proces sebeobnovování a rùstu. že nový partner (nebo partneøi) tuto touhu uspokojí. Cítí, že to, co chtìjí mít, je láska. Avšak láska pro nì není výrazem jejich bytí; je to bohynì, které se chtìjí podøídit. Avšak zde se svou láskou nutnì pochybí, protože „láska je dítì svobody“ (jak se praví ve staré francouzské písni) a uctívaè bohynì lásky se nakonec stane nudným a ztrácí i to, co mu zùstalo z døívìjší pøitažlivosti. Tento popis nechce øíci, že manželství není nejlepší øešení pro dva jedince; kteøí se milují. Obtíž netkví ve sòatku, ale v majetnické struktuøe existence obou partnerù a nakonec i v jejich spoleèenství. Zastánci moderních forem soužití, jako je skupinové manželství, výmìna partnerù, skupinový sex atd., se pokoušejí, pokud tomu rozumím, pouze odstranit problém obtíží v lásce tím, že svou nudu léèí stále novými

partnerské vztahy

Pravdou je, že neexistuje žádná taková vìc jako „láska“. „Láska“ je abstrakce, možná bohynì nebo jiná cizí bytost, i když nikdo nikdy tuto bohyni nevidìl. Ve skuteènosti existuje jen akt lásky. Milovat znamená být tvoøivì èinný. Obsahuje péèi, poznávání, odpovídání, stvrzování, radování se: z èlovìka, ze stromu, z obrazu, z myšlenky. Znamená oživovat, zvyšovat životnost druhých lidí i vìcí. Je to proces sebeobnovování a rùstu. Jestliže se láska zakouší v modu vlastnickém, znamená omezování; uvìzòování nebo kontrolování pøedmìtu, který „milujeme“. Tato láska škrtí, umrtvuje; dusí, zabíjí a nedává život. To, co lidé nazývají láskou, je vìtšinou zneužitím tohoto slova, aby se zakryla skuteènost, že nemilují. Kolik rodièù miluje své dìti, to je zcela otevøená otázka. Lloyd de Mause ukázal, že za poslední dva tisíce let historie Západu se vyskytují zprávy o krutosti vùèi dìtem, sahající od fyzického k psychickému muèení, zprávy o zanedbávání péèe; o majetnickém pøístupu a sadismu, zprávy tak šokující, že je nutno uvìøit, že milující rodièe jsou spíše výjimkou než pravidlem. Totéž lze øíci o manželství. A již je manželství založeno na lásce nebo, jak tomu tradiènì bylo, na sociální konvenci a zvyku, zdá se, že manželé, kteøí se opravdu milují, jsou výjimkou. To, co je sociální konvencí, zvykem, vzájemným ekonomickým zájmem, spoleèným zájmem o dìti, vzájemnou závislostí, vzájemnou nenávistí nebo strachem, se v rovinì vìdomí zakouší jako „láska“ – až do okamžiku, kdy jeden z partnerù rozpozná, že se nemilují a že se ani nikdy nemilovali. Dnes lze v tomto ohledu zaznamenat urèitý pokrok: lidé jsou mnohem realistiètìjší a støízlivìjší a øada jedincù již nepociuje sexuální pøitažlivost jako lásku a ani za projev lásky nepovažují pøátelský, ovšem rezervovaný vztah v kolektivu. Toto nové nahlížení pøispìlo k vìtší upøímnosti – a také k èastìjší výmìnì partnerù. Nevedlo ovšem nutnì k vyššímu výskytu lásky a noví partneøi se mohou milovat právì tak málo jako ti bývalí. Zmìnu ze stavu „zamilovanosti“ do stavu iluze „mít“ lásku lze pozorovat v kon-

krétních detailech na pøíbìhu dvojic, které se „zamilovaly“. (V knize Umìní milovat jsem ukázal, že slovo „falling“ v anglické frázi pro zamilovat se [falling in love] je protimluvem, protože milování je tvùrèí èinnost. V lásce lze pouze stát nebo kráèet; nelze „upadnout“ do lásky, protože padání oznaèuje pasivitu.) Pøi námluvách si žádný z partnerù ovšem není jist tím druhým, nýbrž oba se snaží toho druhého získat: Oba jsou živí, atraktivní, zajímaví, dokonce krásní – protože živost vždy èiní tváø krásnou. Ani jeden toho druhého ještì nemá; tudíž je energie každého z nich zamìøena na bytí, tj. na dávání a podnìcování druhého. Po sòatku se situace èasto od základù zmìní. Manželská smlouva dává každému z partnerù výluèné vlastnìní tìla, cítìní a péèe toho druhého. Nikdo již nemusí být získáván, protože láska se stala tím, co èlovìk má, majetkem. Partneøi se nesnaží být k pomilování a vytváøet lásku, a proto zaèínají být nudní a jejich krása se vytrácí. Jsou zklamaní a zmatení. Již nejsou týmiž osobami? Udìlali chybu již na zaèátku? Každý obvykle hledá pøíèinu zmìny v druhém a má pocit, že byl podveden. Ale nevidí, že oni sami i jejich partneøi už nejsou tìmi, kterými byli, když se milovali; omyl, že lásku lze mít, je pøivedl k tomu, že se pøestali milovat. Nyní, místo aby se milovali, zabezpeèují vlastnìní toho, co mají: peníze, spoleèenské postavení, domov,

12 / PRAMENY ZDRAVÍ

dìti. Proto se nìkterá manželství, která vznikla z lásky, pøemìní na pøátelské vlastnìní, korporaci, ve které se dva egoismy spojily v jeden: v „rodinu“. Když partneøi nedokážou pøekonat touhu po obnovení døívìjšího citu lásky, jeden nebo druhý z dvojice mùže mít iluzi,

podnìty a touhou mít více „milencù“, místo aby byli schopni milovat alespoò jednoho. G Z knihy Ericha Fromma: „Mít, nebo být?“ Vydalo nakladatelství Aurora.

CHVÁLA STOLOVÁNÍ

Pojï sem! Ukaž ruce! Vaše maminka vám vždycky øíkala, že trochu mýdla a vody je dùležitým opatøením, jak zabránit onemocnìní. Americké námoønictvo nyní prokázalo, že pravidelné mytí rukou je cenným opatøením ve válce – proti nachlazení a dalším respiraèním onemocnìním. Operace „Stop kašli“, realizovaná na Great Lakes Recruit Training Center v Illinois, byla zahájena pøíkazem velících dùstojníkù nováèkùm, aby si myli ruce nejménì pìtkrát dennì. Celková míra respiraèních onemocnìní byla bìhem dvou rokù, kdy program trval, o 45 procent nižší než pøed zahájením programu. Vìdci hlásí, že tam, kde ruce nebývají viditelnì zašpinìné, jako je v kanceláøích, si lidé obvykle neumývají ruce dokonce ani pøed jídlem. Pravidelné mytí rukou však pøináší s minimálními náklady znaèný zdravotní prospìch.

Spoleèné jídlo nás stmeluje. Všichni potøebujeme jíst a pít, abychom zùstali naživu. Ale stolovat je víc než jíst a pít. Je to oslava darù života, který spolu sdílíme. Spoleèné jídlo je jedním z nejdùvìrnìjších a nejposvátnìjších lidských úkonù. U stolu se stáváme citlivými a pøístupnými, jak dáváme jeden druhému jídlo na talíø, plníme šálky a povzbuzujeme se a pobízíme, abychom jedli a pili. Tak se pøi jídle odehrává mnohem víc, než je pouhé utišení hladu a uhašení žízné. U stolu se stáváme rodinou, pøáteli, spoleèenstvím, jedním tìlem. A proto je dùležité sednout si spoleènì ke stolu. Kvìtiny, svíèky, barevné ubrousky – to vše nám pomáhá k tomu, abychom si tím navzájem øekli: „Tak tohle je pro nás opravdu zvláštní chvíle, tìšme se z ní!“ STÙL – MÍSTO SBL͎ENÍ Stùl je jednim z nejdùvìrnìjších míst v našem životì. U stolu se dáváme sobì navzájem. Když øíkáme: „Vezmi si ještì – dovol, a ti pøidám – ještì ti naliji – neostýchej se – nech si chutnat,“ øíkáme víc, než vyjadøují tato slova. Zveme pøátele, aby se stali souèásti našeho života. Chceme, aby jedli to, co jíme my, a pili to, co pijeme my. Toužíme po spoleèenství. A proto je odmítnutí jídla a pití, které hostitel nabízí, tak urážlivé. Pociuje se jako odmítnutí pozvánky ke sblížení. A to zní sebepodivnìji, stùl je místem, kde se chceme stát potravou jeden pro druhého. Každá snídanì, každý obìd nebo veèeøe mùže být chvílí vzájemného sblížení. BAROMETR NAŠEHO ŽIVOTA Aèkoliv je stùl místem sblížení, všichni dobøe víme, jak snadno se mùže stát místem odstupu, nepøátelství a dokonce nenávisti. Právì proto, že stùl je mínìn jako místo dùvìrné, snadno se stává místem, kde zažijeme naprostou nepøítomnost dùvìrnosti. Stùl odhaluje napìtí mezi námi. Tam, kde muž a žena spolu nemluví, kde dítì odmítá jíst, kde se bratøi a sestry hádají nebo kde panuje napjaté ticho, stává se stùl peklem, místem, kde bychom nejradìji nebyli. Stùl je barometr rodiny a života ve spoleèenství. Proto se všemožnì snažme o to, aby byl místem, kde slavíme sblížení.

STÙL JE JEDNIM Z NEJDÙVÌRNÌJŠÍCH MÍST V NAŠEM ŽIVOTÌ. U STOLU SE DÁVÁME SOBÌ NAVZÁJEM. A TO ZNÍ SEBEPODIVNÌJI, STÙL JE MÍSTEM, KDE SE CHCEME STÁT POTRAVOU JEDEN PRO DRUHÉHO. KAŽDÁ SNÍDANÌ, KAŽDÝ OBÌD NEBO VEÈEØE MَE BÝT CHVÍLÍ VZÁJEMNÉHO SBL͎ENÍ. VYTVÁØENÍ KRÁSNÝCH VZPOMÍNEK To, co se dìje u stolu bìhem jídla, vytváøí vìtšinu našich vzpomínek. Jak stárneme, ledacos zapomínáme, ale vìtšinou si vzpomeneme na oslavy narozenin nebo na vánoèní veèeøe v našich rodinách. Vzpomínáme na nì s radostí a vdìèností nebo se smutkem a hnìvem. Pøipomínají nám pokoj, který je v našich domovech, nebo naopak rozepøe, jimž, jak se zdá, nebude nikdy konec. Tyto zvláštní chvíle kolem stolu vyvstávají jako živé pøipomínky kvality našich spoleènì prožívaných životù. Dnešní samoobslužné restaurace a televizní veèeøe èím dál, tím víc snižují význam spoleèného stolování. Ale na co budeme vzpomínat, když už si nikdy nesedneme kolem stolu ke spoleènému jídlu? Možná budeme mít ménì bolavých vzpomínek, ale budeme vùbec mít nìjaké radostné? Umíme ještì pøipravit stùl jako pohostinné místo zvoucí nás k laskavosti, mírnosti, radosti a pokoji a vytváøející krásné vzpomínky? G Z knihy „Chléb na cestu“, jejímž autorem je Henri J. M. Nouwen. Knihu vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydøí.

American Journal of Preventive Medicine

Zkornatìné cévy mohou pùsobit deprese ve stáøí Vᚠsouèasný životní styl mùže být významným rizikovým faktorem pro deprese, které se dostavují ve stáøí. Vìdci ve Velké Británii provádìli posmrtné vyšetøení osob, které trpìly pøinejmenším jednou vážnou depresí. Zjistili, že cévy pøivádìjí krev do mozku i cévy mozku byly významnì zúžené a zkornatìné. Pøedchozí výzkum prokázal, že deprese jsou bìžné po srdeèním záchvatu èi mozkové mrtvici a že deprese více než ztrojnásobuje riziko úmrtí bìhem šesti mìsícù následujících po srdeèním záchvatu. Pøepokládá se, že deprese se do dvaceti let stane druhou nejèastìjší pøíèinou invalidity ve svìtì. Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry

Zdravìjší kyèle „drtièù“ asfaltu? Výzkumníci objevili jednoduchou techniku, která u mužù posiluje kosti a tak snižuje riziko budoucí zlomeniny krèku. Je to jogging. Vyšetøení témìø tisíce mužù ukázalo, že ti, kteøí byli aspoò jednou bìhem mìsíce pøedcházejícího studii bìhat, mìli hustotu minerálù v kostech o 7,7 procent vyšší než ménì aktivní muži. Vìdci dále zjistili, že muži, kteøí chodili bìhat alespoò dvakrát týdnì, mìli podstatnì vyšší hladinu minerálù v kostech než muži, kteøí vyráželi „polykat asfalt“ jenom jednou až osmkrát za mìsíc. American Journal of Public Health

PRAMENY ZDRAVÍ / 13

DOTEK NÌHY Být rodièem je lepší než jakýkoliv teologický semináø. – Dva desetiletí chlapci pøišli vèera v autobuse za moji pìtiletou dcerkou a chtìli, aby si pøesedla.

dìti a rodièe

Když jsem pøišel z práce, øekla mi o tom. „Chtìlo se mi breèet, ale nebreèela jsem. Jen jsem tam sedìla – a bála se.“ Nejprve mne napadlo, že zjistím jména téch chlapcù a vyøídím si to s jejich otci. Ale neudìlal jsem to. Rozhodl jsem se pro nìco jiného, co bylo daleko dùležitìjší. Vzal jsem moji malou holèièku na kolena, ta mne objala kolem krku a já jsem jí øekl, aby se tìch chlapcù nebála, protože ji budu chránit a postarám se o to, že když se k mojí princeznì pøiblíží, budou si zahrávat se životem. A to Jenny staèilo. Sklouzla z mého klína a vybìhla ven. Za chvíli však pøibìhla zpìt – a plakala. Odøela si koleno. Vzal jsem ji opìt do náruèi a odnesl do koupelny. Chtìla mi øíct, co se stalo. „Toèila jsem se dokola... jako helikoptéra... a potom jsem spadlaaaa ...“ propukla v pláè. „Neplaè, to bude dobré,“ øekl jsem jí, když sedìla na polici v koupelnì. „Mùžeš mi na to dát tu legraèní náplast?“ „Jistì.“ „Velkou?“ „Nejvìtší.“ „Opravdu?“ Vzal jsem náplast s Mickey Mousem a pøiložil ji na odøeninu. Pak jsem ji zvedl pøed zrcadlem, aby vidìla, jak jí ta náplast sluší. „Jéé, mùžu to jít ukázat mamince?“ „Jistì,“ usmál jsem se. A to Jenny staèilo. *** „Tatí...“ Hlas pøicházel z jiného svìta – ze svìta probuzených. Já jsem jej ignoroval a zùstal ve svìtì spících. „Tatíí...“ Hlas byl nekompromisní. Otevøel jsem jedno oko. Naše tøíletá Andrea sedìla na mojí posteli, jen nìkolik centimetrù od mé tváøe. „Tati, bojím se.“ Otevøel jsem druhé oko. Byly tøi hodiny ráno. „Co se dìje?“ „Potšebuju batelku do postele.“ „Cože?“ „Potšebuju batelku do postele.“ „Proè?“ „Plotoze je tma.“ Øekl jsem jí, že se svítí, a že v pøedsíni je zapnuté svìtlo. „Ale tati,“ argumentovala, „co kdyz otevzu oci a bude tma?“ „Øekni to ještì jednou.“

14 / PRAMENY ZDRAVÍ

„Ale tati,“ opakovala, „co kdyz otevzu oci a bude tma?“ Právì když jsem jí chtìl øíct, že teï není ten nejlepší èas na tyto otázky, ozvala se moje žena. Vysvìtlila mi, že kolem pùlnoci vypadla elektøina a že se naše malá vzbudila do tmy. Nikde žádné svìtlo nesvítilo, a tak když Andrea otevøela oèi, nevidìla nic. Jen tmu. I to nejtvrdší srdce by se slitovalo nad myšlenkami dítìte, které se vzbudí do takové tmy, že nemùže najít cestu ven ze svého pokoje. Vylezl jsem z postele, v šuplíku jsem vyhledal baterku, Andreu jsem vzal do náruèe a zanesl ji do její postýlky. Celou dobu jsem jí øíkal, že maminka a tatínek jsou u ní a že se nemusí bát. Pak jsem ji uložil a dal pusu. A to jí staèilo. *** City mého dítìte nìkdo zranil. Øeknu jí, že ji mám rád. Mému dítìti nìkdo ublížil. Udìlám cokoliv, aby mu bylo lépe. Moje dítì se bojí. Nepùjdu spát, dokud neusne. Nejsem žádný hrdina. Nejsem žádná superhvìzda. Nejsem nijak mimoøádný. Jsem rodiè. Když dítì nìco bolí, jako rodiè udìlám to, co je pøirozené. Pomùžu. A když pomùžu, neúètuji si poplatek. Nežádám nic na oplátku. Když mé dítì pláèe, nepøikazuji mu, aby se tváøilo tvrdì, aby drželo nos nahoøe. Neptám se, proè si škrábe to stejné koleno nebo proè mne znova budí. Nejsem génius, ale nikdo mi nemusel pøipomínat, že dítì není dospìlý. Nemusíte být psychologové, abyste vìdìli, že dìti se „vyvíjejí“. Nemusíte mít moudrost Šalomouna, abyste vìdìli, že rozlité mléko se mùže utøít a rozbité talíøe se mohou nahradit. Nejsem prorok ani prorokùv syn, ale nìco mi øíká, že v celém rozvrhu denních záležitostí a povinností jsou zaneseny i chvíle nìhy, které jsou vzácnìjší než chvíle strávené u poèítaèe nebo za kazatelnou. Nìco mi øíká, že chvíle útìchy, které vìnuji svým dìtem, jsou jen malou zálohou, kterou platím pøedem za radost, když jednou uvidím, jak moje dcerka pro svou dcerku dìlá to samé, co její táta dìlal pro ni. Chvíle útìchy od rodièe. Jako otec vám mùžu øíct, že jsou to ty nejsladší momenty celého dne. Pøicházejí pøirozenì. Pøicházejí ochotnì. Pøicházejí radostnì. Pokud je to všechno pravda a pokud vím, že jednou z pøedností otcovství je utišit dítì, proè se potom tak bráním jít ke svému nebeskému Otci a øíct si mu o útìchu? Proè si myslím, že by nemìl zájem o mé problémy? (Jsou pøece tak malé ve srovnání s hladovìjícími v Indii!) Proè si myslím, že na mne nemá èas?

NEJSEM ŽÁDNÝ HRDINA. NEJSEM ŽÁDNÁ SUPERHVÌZDA. NEJSEM NIJAK MIMOØÁDNÝ. JSEM RODIÈ. KDYŽ DÍTÌ NÌCO BOLÍ, JAKO RODIÈ UDÌLÁM TO, CO JE PØIROZENÉ. POMَU. (Má pøece na starosti celý svìt!) Proè si myslím, že je unavený posloucháním stále stejných a starých problémù? Proè si myslím, že se mi snaží vyhnout, když mì vidí pøicházet? Proè si myslím, že se dívá do svého seznamu, když prosím o odpuštìní, a ptá se: „Nemyslíš si, že to už s tímhle høíchem pøeháníš?“ Proè si myslím, že o nìm musím hovoøit svatým jazykem, kterým nemluvím s ostatními? Myslím si, že jen básnil, když se mì ptal, jestli ptáci ve vzduchu nebo tráva mají starosti? (Jasnì, že ne!) A pokud nemají, proè si myslím, že já je musím mít? Proè ho neberu vážnì, když øíká: „Jestliže tedy vy, aè jste zlí, umíte svým dìtem dávat dobré dary, èím spíše vᚠOtec v nebesích dá dobré tìm, kdo ho prosí!“ Proè nenechám svého Otce, aby pro mne udìlal to, co já sám jsem ochoten udìlat pro svoje dìti?“ Uèím se. Být otcem je lepší než kurz teologie. Být otcem mì nauèilo, že když jsem kritizován, ranìn nebo se bojím, je zde Otec, který je pøipraven pomoci mi a potìšit mne. Je tu Otec, který mì bude držet, dokud nebudu v poøádku, pomáhat, dokud se nenauèím žít se zranìním, a který bude se mnou bdít, když se ve strachu probudím do tmy. Tak to vždycky bude! A to mi staèí. G Z knihy Maxe Lucado: „Potlesk nebes“. Vydalo nakladatelství Luxpress.

POÈTY NEJSOU VŠE Èasto se setkávám s tím, že lidé reagují na myšlenky prezentované v tomto seriálu celkem pøíznivì. Ztotožòují se s pøedstavou školy, kde se dìti budou cítit dobøe a kde by mohly získávat vlastnosti a dovednosti, které v bìžném životì u mnohých dospìlých stále postrádáme. Nicménì, øada lidí pøiznává, že si takovou školu nedovedou dost dobøe pøedstavit. Další se skepsí dodávají, že by se snad ve škole dalo nìco zmìnit, ale to by ve tøídách muselo být ménì dìtí. Tìm prvním lze øíct, že takové tøídy, a dokonce i celé školy existují již i u nás. Druhá námitka zaslouží rozbor.

ciovat samo dítì. Uèitel práci skupin neøídí centrálnì, spíše pozoruje, je k dispozici a zasahuje jen v pøípadì potøeby. Zatímco v tradièním pøístupu mluví vìtšinu èasu uèitel, zde mají pøíležitost mluvit dìti spolu a rozvíjet své komunikaèní dovednosti. Také nepracují osamìle, ale spolupracují. To opìt rozvíjí øadu sociálních dovedností (pøicházet na nápady, nabízet a pøijímat pomoc, hodnotit, podporovat se vzájemnì, oceòovat i tolerovat druhé, øešit konflikty aj.). Zpìtnou vazbu, tak dùležitou pro uèení, si zde poskytují dìti navzájem a ihned, nikoli opoždìnì, jak to bývá, když ji poskytuje pouze uèitel (souhlasí èi nesouhlasí spolu, opravují se, hledají ve slovnících, encyklopediích, ale také se mohou kdykoli zeptat uèitele). Onen žádoucí rozvoj osobností dìtí, jejich individuálních schopností i komunikaèních a sociálních dovedností atd. se nedìje pøímým pùsobením uèitele na každého jednotlivého žáka, ale tím, že uèitel vytvoøí podmínky k vzájemnému pùsobení obrovského potenciálu dìtí samých. Nechci, aby vznikl dojem, že jsem zastánce velkého poètu dìtí ve tøídách. Je však pravda, že jedno dítì navíc pøi frontální výuce mùže být pro uèitele daleko vìtší zátìží než další skupinka, tj. 4 až 6 dìtí, pøi kooperativním uèení. To má však rovnìž své podmínky. Rozdìlit dìti do skupin a zadat jim úkoly bez jakékoli pøípravy povede s nejvìtší pravdìpodobností k neúspìchu.

mezi jednotlivými èleny pevné vztahy, vzájemnou dùvìru. Byl za to silnì kritizován, protože to nebylo považováno za efektivní. On však chápal, že se tato èasová investice bohatì vyplatí, až jednou pøijdou rozporné názory. Ty pak nebudou zdrojem rozmíšek, nepøedložených èinù, útìkù od spoleèné práce. Vìdìl, že jiný názor èlovìka, ke kterému mám dùvìru, povede k potøebì porozumìt, proè si èlovìk, kterého si vážím, myslí nìco jiného než já. V budování soudržnosti, vztahù dùvìry a úcty mezi dìtmi navzájem, ve vytváøení bezpeèného klimatu ve tøídì je základ transformace školy a cesta k efektivnìjší výuce. Je to podmínka, kterou máme zdùvodnìnu jak z výzkumu mozku, tak z psychologie. Na ni pak nasedají další výukové strategie, jako je kooperativní uèení, propojování pøedmìtù, projektové vyuèování atd. Bez dalšího vzdìlávání uèitelù to pùjde tìžko

výchova a vzdìlávání

Pro to všechno existují vypracované a ovìøené postupy a metody. Ty si však uV tradièní výuce je uèitel èitelé na pedagogických fakultách vìtšina všechno sám nou neosvojili (a dnes je to jen o málo lepPokud zùstaneme u tradièní pøedstavy ší). Ve vìtšinì profesí je další vzdìlávání o roli uèitele, který je centrem všeho dìní v oboru nedílnou souèástí nejen kariéry, ve tøídì, pak se tato úvaha zdá logická. ale prostì setrvání na daném pracovním Požadavkem péèe o rozvoj osobnosti dìtí místì. Také se k tomu ovšem vytváøejí vèetnì øady jejich sociálních a komunikaèpodmínky. Další vzdìlávání uèitelù naráží ních dovedností jako by se nakládala na však v souèasné dobì na nìkolik problébedra uèitele další zátìž. Ke všem dosamù. Zvýšení úvazkù znamená mimo jiné vadním povinnostem spojených jak s uèiznaèné obtíže v suplování za uèitele, kteøí Bezpeèné klima vem, tak s kázní by mu pøibyla zodpovìdby se chtìli zúèastnit semináøe èi je absolutní základ nost co nejvíc se zabývat každým jednotlikurzu v dobì vyuèování. Odpolední vým dítìtem. akce pak mají malou efektivitu pro Co je podstatou opravdové zmìny ve Lidské síly nejsou neomezené a být jejich krátkost. Také omezená sí výuce, nám možná pøiblíží pøíbìh z knihy stejnou mìrou neustále autobusových spojení k dispozici každému dítìti redukuje možnost ve tøídì bez výjimky je pøi vzdìlávání uèitelù, vìtším poètu dìtí vskutku kteøí uèí na odlehlejnemyslitelné. Øešení se ších místech. Víkenpak nabízí jakoby samo: dové vzdìlávání je zesnížit poèet dìtí. jména pro matky Tradièní vztah mezi us menšími dìtmi úèitelem a dìtmi ve tøídì je nosné nanejvýš výjiv podstatì jednosmìrný meènì. vztah jednoho èlovìka Další rozvoj tedy k urèitému poètu jiných lidoposud opravdu zádí (iniciátorem komunikavisí na „osvícenosti“ ce bývá uèitel, dítì málouèitelù. Ministerstvo ji kdy). Samozøejmì že dìti údajnì míní v budoucROZVOJ OSOBNOSTÍ DÌTÍ SE DÌJE TÍM, ŽE UÈITEL VYTVÁve tøídì mají vztahy i mezi nu odmìòovat. RovØÍ PODMÍNKY KE VZÁJEMNÉMU PÙSOBENÍ OBROVSKÉHO sebou navzájem, ale ty nenìž rodièe by se ale POTENCIÁLU DÌTÍ SAMOTNÝCH. jsou v tradièním pojetí mìli zaèít ptát, jak a v souèástí vyuèování, nepoèem se uèitelé jejich èítá se s nimi. dítìte vzdìlávají. NiSituace však mùže být i jiná. Dítì prakoli v pouhém snižování poètu žákù S. Coveyho „Sedm návykù vùdèích osobcující ve skupince se spolužáky je neustále ve tøídách, ale v nových dovednosností“. Autor v ní píše o profesorovi souèástí nìkolikanásobných obousmìrtech jejich uèitelù spoèívá jedna ze základLilienthalovi, který mìl po druhé svìtové ných vazeb. Kromì toho komunikace a ních podmínek (ne však jediná) pro lepší válce pøedsedat komisi pro jadernou enerinterakce není omezená jen na jednu skuškolu. G gii. Aèkoli komise mìla nabitý program, pinu, také interakci s uèitelem mùže inidal si èas nìkolik týdnù, aby vybudoval Jana Nováèková, NEMES

PRAMENY ZDRAVÍ / 15

O odpuštìní nejen mluvit Nový výzkum potvrdil tìsný vztah mezi odpuštìním a dobrým duševním zdravím, a to zvláštì u lidí støedního a vyššího vìku. Témìø 60% úèastníkù nedávné studie uvedlo, že odpustili sami sobì chyby, které v minulosti udìlali, a témìø tøi ètvrtiny cítili, že jim odpustil Bùh. Ale jen 52 procent dokázalo odpustit druhým a pouze 43 procent úèastníkù studie se snažilo aktivnì dosáhnout odpuštìní za újmu, kterou druhým zpùsobili. Výzkum Michiganské univerzity rovnìž ukázal, že 80 procent lidí starších 45 let cítí, že jim Bùh odpustil, a toto vìdomí jim dává sílu vyrovnávat se se svými omyly a stát se lepším èlovìkem. Jen 69 procent lidí ve vìku od 18 do 44 let dùvìøuje v Boží odpuštìní. Vìdci se domnívají, že odpuštìní je dùležitým psychologickým protipólem zloby, jejímž dùsledkem je øada negativních tìlesných i duševních zdravotních úèinkù. Journal of Adult Development

Šáva z hroznù na srdce Podle výsledkù studie z nedávné doby pøispívá piti šávy z rùžového hroznového vína ke zdravìjší funkci srdce pøinejmenším dvìma zpùsoby. U osob, které se zúèastnily studie, v jejímž rámci pily po dva týdny dennì dva šálky šávy z hroznového vína, se ukázaly o 13% vyšší hladiny vitamínu E, o padesát procent vyšší hladiny celkových antioxidantù a podstatnì nižší aktivita krevních destièek. Studie rovnìž ukázala, že hladina superoxidu – což je potenciálnì škodlivý volný radikál, který se nachází v krvi – byla po konzumaci hroznové šávy snížena o tøetinu. Circulation

Otcové ovlivòují dcery Již dlouho je známo, že rodièe ovlivòují životní styl svých dìtí. Pøekvapivé výsledky nové studie ukázaly, že otcové mají znaèný vliv na jídelníèek a na pohybovou aktivitu svých dcer. Již dívky ve vìku 5 až 7 let mìly podstatnì vyšší BMI (index tìlesné hmotnosti), když pocházely z rodin, kde byly oba rodièe podprùmìrní, co se týká úrovnì fyzické aktivity. Když však výzkumníci zkoumali hladinu fyzické aktivity u dívek, zjistili, že to, jaké pohybové aktivity si dívky vybíraly, bylo nejvíce ovlivnìno jejich otci. Dcery aktivních otcù se vìnovaly pohybovým aktivitám více, než dcery otcù fyzicky neaktivních. To, jak pohybovì aktivní byly matky, s pohybovou aktivitou dcer nesouviselo. North American Association for the Study of Obesity

16 / PRAMENY ZDRAVÍ

POSLEDNÍ DOSTIHY... Spoleènost prosperity je spoleènost uspìchaná, vìènì v pohybu a vìènì roztìkaná. Ono bezcílné tìkání lidí, kteøí mìní své domovy a pøátele stejnì lehce jako své zvyky a zásady, nazýváme mobilitou, a oslavujeme je jako jeden z nejvìtších darù pokroku.

Celý uøícený, mírnì pokulhávající, ale šasten, že už to má za sebou, zatímco ostatní teprve dobíhají, nechá se šampión pokornì odvést do stáje veteránù. Dostihy o velkou cenu prosperity pro nìj konèí. Ještì cukr a podrbání pro vítìze a rána z milosti pro nešiky, kteøí si na trase vyvrtli kotník. Konrád Lorenz se domnívá, že skuteèným bièem, jenž nás žene po dráze posledních dostihù, je nᚠstrach ze sebe samých, strach z toho, ocitnout se, tøebas jen na chvíli, sami se sebou. A již je tomu jakkoliv, poslední dostihy, poøádané konzumní spoleèností s ruèením omezeným, jsou bezkonkurenènì nejsenzaènìjším závodem v celých lidských dìjinách. Skrývají v sobì velké tajemství, jež nemùže být prozrazeno, dokud ten poslední z posledních neprobìhne cílovou páskou. Proto klušeme všichni dál, i když mnozí zaèínají tušit, jaké pøekvapení je v cíli èeká. Ze zdravé lidské zvìdavosti uháníme stále rychleji, a nìkteøí,

Konrád Lorenz popisuje tutéž dynamiku mnohem ménì lichotivì, když hovoøí o tom, že dnešní spoleènost pobízí své èleny ustaviènì do neustálého závodu se sebou samými. „Všeobecnì se soudí“, konstatuje tento velký etolog, „že úspora pùlhodiny je hodnotou sama o sobì a že pro ni nemùže být žádná obìt' pøíliš velká. Každý výrobce automobilu si musí dát pozor, aby jeho nejnovìjší model byl o nìco rychlejší než ten pøedešlý. Je tøeba pak rozšíøit silnice, pøestavìt zatáèky, to všechno údajnì v zájmu bezpeènosti, ale ve skuteènosti jen proto, abychom se mohli øítit ještì rychleji a ještì nebezpeènìji.“ Veškerá ideologie prosperity slouží v zásadì tomu, abychom si neuvìdomovali skuteèný smysl onoho nejmasovìjšího závodu, v nìmž každý uhání jako o život. Heslo prosperity se snaží zpìnìným závodníkùm sugerovat, že smyslem závodu je odmìna, která na každého èeká v jeho cíli. Ve DNEŠNÍ SPOLEÈNOST POBÍZÍ SVÉ ÈLEskuteènosti se však vùbec nebìží za NY USTAVIÈNÌ DO NEUSTÁLÉHO ZÁVOnìèím, utíká se pøed nìèím. DU SE SEBOU SAMÝM. – KONRÁD LOZávodníci posledních dostihù peláRENZ SE NICMÉNÌ DOMNÍVÁ, ŽE SKUší pohánìni bièem obav z toho, že TEÈNÝM BIÈEM, JENŽ NÁS ŽENE PO právì oni zùstanou beznadìjnì poDRÁZE POSLEDNÍCH DOSTIHÙ, JE NÁŠ slední. STRACH ZE SEBE SAMÝCH, STRACH Strachy a úzkosti z toho, že mne Z TOHO, OCITNOUT SE, TØEBAS JEN NA druzí pøedhoní, jsou každé všední CHVÍLI, SAMI SE SEBOU. dopoledne motorem výkonu v práci. Odpoledne pak pohánìjí stejnì spolehlivì naše nákupní vozíky, jež nás celí zpìnìní, dokonce nedoèkavì pofrkánemilosrdnì táhnou dlouhými a stále návají. Ještì posledních pár pøekážek a velroènìjšími závodními dráhami supermarmi krátká cílová rovinka. V ní už nikdo neketù. Jen co èlovìk pøeskoèí proutìnou zpomalí. Nasazujeme do finiše, a prý nepøekážku v podobì nákupu sedací soupramùžeme jinak. Na tyto poslední dostihy vy, èeká na nìj Hadí pøíkop v podobì bylo vsazeno pøíliš mnoho, a byla by velká koupì svého prvého ojetého automobilu. hanba ze závodu odstoupit. G Pak následuje nìkolik menších pøekážek, které lehce proskoèí, má-li dostateènou rezervu pøedvánoèních prémií. A už je zde Taxis velikosti tøípokojového bytu, pak ještì Havlùv skok na Malorku èi Kanárské Z knihy „Abeceda prosperity“ socioostrovy a blíží se cílová rovinka. Na ní loga Jana Kellera. Vydalo nakladatelství Doplnìk. však už pøedbìhneme málokoho.

EKOLOGICKÁ KRIZE V souèasné chvíli konstatujeme živìjší vìdomí hrozeb doléhajících na svìtový mír, a to nejen vlivem závodù ve zbrojení, regionálních konfliktù a nespravedlností stále ještì pøetrvávajících v národech a mezi národy, ale také pro porušování ohledu vùèi pøírodì, nezøízené vykoøisování zdrojù a postupující zhoršování kvality života. Tato situace pùsobí pocit nejistoty a nebezpeèí, jež zase živí formy kolektivního egoismu, hrabivosti a zneužívání úøední moci. Vzhledem k všeobecnému poškozování prostøedí si lidstvo uvìdomuje, že od nynìjška už nemùže nadále užívat statky zemì jako v minulosti. Veøejné mínìní a odpovìdní politici jsou zneklidnìni; vìdci nejrùznìjších oborù studují pøíèiny takového poèinání. Jsme úèastníky formování ekologického svìdomí, jež netøeba brzdit, nýbrž podporovat, aby se rozvíjelo a zrálo, když bude nacházet v konkrétních programech a iniciativách žádoucí vyjádøení. Hodnì mravních hodnot, jež mají podstatný význam pro rozvoj mírové spoleènosti, má pøímý vztah k problému životního prostøedí. MRAVNÍ PROBLÉM Nìkteré prvky souèasné ekologické krize ukazují na její mravní povahu. Na prvém místì je tøeba tu uvést aplikace vìdeckého a technologického pokroku souhrnem. Mnoho novodobých objevù prokázalo lidstvu nepochybné dobré služby; dokonce manifestují vznešenost povolání èlovìka k úèasti na tvùrèí Boží èinnosti ve svìtì odpovìdným zpùsobem. Pøesto však se zjistilo, že aplikace nìkterých objevù v prùmyslu a zemìdìlství má dlouhodobì za následek negativní úèinky. Z toho vyplynula tvrdá skuteènost, že pøi jakémkoli zásahu do oblasti ekosystému je tøeba brát v úvahu jeho dùsledky v ostatních oblastech a všeobecnì pro dobro budoucích generací. Pokraèující poškozováni atmosféry, projevující se mj. nièením ozónové vrstvy nebo narušováním rovnováhy skleníkového efektu, už dosahuje kritických rozmìrù vlivem trvalého rùstu prùmyslu, velkých mìstských koncentrací a spotøeby energie. Prùmyslový odpad, plyny vyrábìné spalováním fosilních paliv, nekontrolované odlesòování, používání nìkterých dru-

hù herbicidù, chemikálií a pohonných hmot, to všechno, jak víme, škodí atmosféøe a prostøedí. Vyvolává to rùzné meteorologické a atmosférické zmìny škodlivé zdraví a schopné v budoucnosti vést až k zatopení nízko položených oblastí. Odpadky už jsou v nìkterých pøípadech napøíštì nezpracovatelné, nìkdy je lze ještì zpracovat nebo zneškodnit. Celé lidské spoleèenství – jednotlivci, státy a mezinárodní organizace – má proto povinnost brát vážnì svou odpovìdnost. Avšak nejhlubší znamení a nejt잚í z mravních dùsledkù ekologického problému spoèívá v porušování úcty k životu, jež se projevuje rùznými zpùsoby chování vedoucími ke zneèišování. Výrobní podmínky èasto nabývají vrchu nad dùstojností pracovníka a hospodáøské zájmy mají pøednost pøed dobrem osob, ne-li dokonce všeho obyvatelstva. V takovém pøípadì zneèištìní nebo znièení prostøedí jsou dùsledkem omezené a protipøirozené pøedstavy, jež nìkdy svìdèí o pohrdání èlovìkem. Rovnìž tak køehká ekologická rovnováha je rozvrácena nekontrolovaným nièením živoèišných a rostlinných druhù nebo nerozumnou tìžbou zdrojù. A to všechno, pøipomeòme, se nedìje k prospìchu lidstva, i když se to dìlá ve jménu pokroku a hmotného blahobytu. Posléze nelze neuvažovat s hlubokým neklidem o závažných možnostech biologického výzkumu. Nejsme ještì s to zhodnotit nesnáze vyvolané v pøírodì genetickými manipulacemi vedenými bez rozlišování a neuváženým vyvíjením nových druhù rostlin a nových forem živoèišného života, ale nelze se nezmínit o nepøijatelných zásazích do samého poèátku lidského života. V tak citlivé oblasti nikomu neujde, že lhostejnost nebo odmítání základních mravních norem zavádí èlovìka na samý práh jeho vlastní záhuby. Základní norma, jež musí respektovat spravedlivý hospodáøský, prùmyslový a vìdecký pokrok, je pøedevším úcta k životu a k dùstojnosti lidské osoby. Složitost ekologického problému je ovšem zøejmá. Rozhodnì tu je nìkolik základních principù, jež mohou pøi respektování legitimní autonomie a vìdecké kompetence tìch, kteøí ji mají v náplni své práce, zamìøit výzkum na pøimìøená a trvalá øešení. Jde o hlavní principy pro budování spoleènosti, která nemùže ignorovat ani úctu k životu, ani smysl pro neporušenost stvoøení. G

Ukázka z textu Jana Pavla II. „Poselství ke dni míru“. Pøevzato z brožurky Èeské køesanské akademie „Èlovìk - pastýø stvoøení“.

ECOVER ekologické mycí, èistící a prací prostøedky

Svíèky pøispívají ke zneèištìní vzduchu Je možné, že oblíbená voòavá svíèka zneèišuje vᚠdomov? – Pálení øady svíèek mùže mít za následek uvolòování vysokých hladin zneèištìní èástièkami doma i v kanceláøi. Lidé, kteøí mají potíže s dýcháním, mohou zaznamenat, že jejich stav se zhoršil. Svíèkoví nadšenci, kteøí nechávají hoøet v pokoji devìt svíèek najednou, mohou skonèit s hladinou èástic ve vzduchu, která je vyšší než jsou povolené limity pro vzduch venku. Urèité množství svíèek má stále ještì knoty s olovìnými støedy. Pálení tìchto svíèek uvolòuje jedovatý kov do vzduchu. Chcete-li pálit svíèky bezpeènì: Používejte svíèky bez vùnì. Svíèky s vùní produkují více sazí. – Omezte poèet svíèek, které souèasnì hoøí. – Ubezpeète se, že pokoj je dobøe vìtraný. – Zkrate knoty asi na 0,6 cm, abyste zabránili doutnání. – Nikdy nenechávejte svíèky hoøet bez dozoru. Environmental Protection Agency

Cítíte se ve stresu? Vyražte si na pìší výlet! Anebo ještì lépe: zdolávejte hory, trempujte anebo sjíždìjte divokou vodu. Texaští výzkumníci se zabývali nìkterými sporty provozovanými ve volné pøírodì a jejich úèinkem na hladinu stresu a duševní postoj. Zjistili, že ti z úèastníkù studie, kteøí byli v dobrém fyzickém stavu, nejenom zvládali fyzické zatížení, kterému byli vystaveni, ale byli rovnìž lépe vybaveni k tomu, aby se vyrovnali s duševním a emocionálním stresem, který tyto sporty vyvolávají. U tìch úèastníkù studie, kteøí nebyli v dobré formì, se projevila po absolvování nároèných sportovních výkonù mnohem vyšší hladina stresových hormonù cortisolu, adrenalinu a noradrenalinu. Autoøi studie z toho vyvozují, že schopnost pøizpùsobit se nové situaci, zvláštì takové, která pøedstavuje urèité riziko, mùže být dùležitou cestou, jak posuzovat hladinu stresu. Soustavnì zvýšené hladiny stresových hormonù se mohou stát pro lidi, kteøí na tom nejsou dobøe, škodlivými. Journal of Leisure Research

PRAMENY ZDRAVÍ / 17

Setkání se zdravím Vliv náboženství na zdraví se stal bìhem nìkolika minulých let pøedmìtem øady studií. V nedávné dobì byly výsledky více než ètyøiceti takových studií zpracovány ve velké statistické analýze. Vìdci tak zjistili skuteènì zajímavé informace. Bìhem doby, kdy rùzné studie probíhaly, mìli lidé, kteøí pravidelnì chodili na bohoslužby a vìnovali se dalším náboženským aktivitám, o 29 procent nižší úmrtnost než lidé, kteøí se veøejné bohoslužby úèastnili jen velmi zøídka nebo vùbec ne. I když je náboženství jen jedním z dùvodù, proè nìkteøí lidé žijí déle než jiní, vìdcùm se podaøilo identifikovat øadu faktorù, které by mohly osvìtlovat, proè pravidelné návštìvy bohoslužeb pøinášejí zdravotní prospìch. Èastá návštìvnost bohoslužeb s sebou obvykle pøirozenì nese silnìjší sociální podporu a sí pøátel. Vìdci rovnìž zjistili, že lidé, kteøí vedou aktivní duchovní život, mají tendenci více se starat i o své tìlesné zdraví. Zajímavé je, že tato analýza dat od více než 125 tisíc lidí ukázala, že pravidelní návštìvníci kostela mìli i nižší stupeò obezity. Health Psychology APA

S babièkou do posilovny? Když dnes projdete posilovny a fitness centra v USA, zjistíte, že cvièí stále více starších lidí. Poèet Amerièanù starších pìtapadesáti let, kteøí chodí do fitness center, se mezi léty 1988 a 1995 více než zdvojnásobil, z 1,1 miliónu na 2,7 miliónu, což pøedstavuje nárùst o 145 procent. Bìhem stejného èasového údobí vzrostl o 61 procent i poèet návštìvníkù ve vìkové skupinì od 45 do 54 let – z 1,8 miliónu na 2,9 miliónu.

JEŠTÌ JEDEN KROK Spisovatel Claude Brown, americký èernoch, vypráví ve svém životopise „Do zaslíbené zemì“ pøíbìh, který si stále pamatuji. Vyrostl v ghettu. Co se týká zloèinnosti, znal všechno a všechno vyzkoušel. Umístili ho do nápravného zaøízení. Tam mìl štìstí, øeditel ústavu byl mimoøádný èlovìk. U nìj se nauèil dùvìøe, respektu a víøe v budoucnost. Když byl propuštìn, nesnesl už ulici a její zvyky. Rozhodl se, že se vrátí do vìzení. Cítil se tam bezpeènìji, lépe mu tam rozumìli. To nebylo øešení. Øeditel chtìl, aby to Claude pochopil a vyprávìl mu pøíbìh o dvou žabách, které spadly do smetany. V žádném pøípadì nemohly vylézt. Žádný pevný bod, nebylo odkud vyskoèit ven. Jedna žába ztratila nadìji a utopila se. Druhá byla vytrvalá. Vypadalo to, že se snaží zbyteènì, bylo to pøímo absurdní. Plavala až do vyèerpání sil. Už se taky zaèínala topit, když najednou ucítila pod nohama nìco pevného. Smetana se zaèínala mìnit v máslo. Žába se odrazila a vyskoèila z hrnce. Mladý muž pochopil. Vydržel jako druhá žába. Zaèal veèernì studovat, pøes den vydìlával na studia. Stal se velkým spisovatelem. CO TO ZNAMENÁ VYDRŽET? Latinské slovo perseverare – vytrvat –

znamená: být pevný, nemìnit rozhodnutí, ani pocity. Vytrvalého èlovìka nezastaví problémy. Když spadne, znovu vstane. Když se nic nedaøí, je trpìlivý. Tento zákon se musí nauèit každý, kdo chce uspìt. Bez vytrvalosti se cíle nedosáhne. VAŠE PRVNÍ KROKY Jak jste se nauèili chodit? Rodièe vás jemnì vzali pod paží, zvedli. Nejdøíve je tøeba mít pevné nohy. To není snadné! Ale to nejt잚í bylo ještì pøed vámi. Zvedli jste jednu nohu, pak druhou a pøi tom všem se musela držet rovnováha. To byla vìc! Když vás maminka nebo tatínek pustil, cítili jste nejistotu. Proè vás nechali? Co se stalo? Zvládli jste první krok a bum! Spadli jste rodièùm do náruèe. Èekali tady a byli pøipraveni pomoci. Pak následoval druhý a tøetí pokus. Pomalièku jste získávali sebedùvìru. Ten nápad chodit po dvou nohou vás zaèal zajímat. Nìco vám øíkalo: „Zkus to zas, zdá se že se to rodièùm líbí. Zaèni, pùjde to.“ Jednoho dne jste udìlali dva, tøi, ètyøi kroky docela sami, bez potlesku rodiny. Bylo témìø vyhráno. Ale pøi šestém kroku se nìkde vyskytl zádrhel a bum, prásk, podlaha. Pád na bradu nebo na zadeèek. Au, to bolí! Co jste dìlali? Neøíkejte nic, nepamatujete si to. Øekli jste si prostì: „Konec. Nikdy víc. Je to nebezpeèné.“ A protože se všichni kolem smáli, aniž tušili vážnost chvíle, dodali jste k hodnocení „nebezpeèné“ ještì oznaèení „hloupé“. Pøes to všechno výsledky naznaèují, že jste u tohoto rozhodnutí nezùstali, protože dnes nechodíte po ètyøech. Co se stalo? Vytrvali jste až do konce. To je vítìzství! Už jste to vymazali z mysli. Strachy, šoky a beznadìje vám vymizely z pamìti. Už

Health and Fitness News Service

Rozhnìvaní starší muži Sedm let probíhající studie na Harvardské univerzitì ukázala, že starší muži, u kterých se pøi testech osobnosti projevila vyšší hladina hnìvivosti, mìli asi tøikrát vyšší riziko srdeèního onemocnìní než muži, kteøí se tak èasto a tak velmi nerozèilovali. Souvislost hnìvivosti se srdeèním onemocnìním zùstala významná i po zahrnutí dalších faktorù, mezi jiným kouøení, pití èi nadváhy. Vìdci se domnívají, že vztek uvolòuje do krevního øeèištì stresové hormony, zvyšuje nároky bunìk srdeèního svalu na kyslík a zvyšuje lepivost krevních destièek, což vede ke vzniku krevních sraženin, které mohou zapøíèinit srdeèní záchvat. American Heart Association

18 / PRAMENY ZDRAVÍ

LATINSKÉ SLOVO PERSEVERARE ZNAMENÁ VYTRVAT. A PROTO, VYDRŽTE – JAKO DRUHÁ ŽÁBA –, MOŽNÁ SE STANETE VELKÝM SPISOVATELEM!

Každý musí jít svou vlastní cestou pøes boje a zmalomyslnìní. Kdo odmítá boj, ztratí sílu a pøijde o radost z vítìzství.“ Ellen G. White se o tom taky nemluví a kdyby vás nìkdo od té doby poprvé potkal a podivil by se: „Hele, ty chodíš po dvou nohou, no, blahopøeji!“, byli byste pøekvapeni nebo spíše uraženi. S tím chozením je to pøirozené, a pøesto se to nevyøešilo mávnutím kouzelného proutku. Bylo tøeba se to nauèit. A abyste to umìli dobøe, bylo tøeba vytrvat. Tohle pravidlo platí pro studium, uèení se oboru... Pokud budete mít nìkdy pøíležitost mluvit s umìlcem, poproste, aby vám vyprávìl o vytrvalosti. Bez ní se nemùže realizovat žádný sen, bez ní nedosáhnete cíle. ROZBITÝ KLAVÍR Jedno z prvních míst, kde jsem mluvil na toto téma, bylo Portugalsko. Sešlo se asi 500 mladých lidí. Chtìli, abych mluvil o úspìchu. V sobotu veèer nabídli pøátelé zpìváci a hudebníci velmi kvalitní koncert. Byla mezi nimi francouzská zpìvaèka a francouzský pianista Michel Gal, kterého jsem už dlouho znal. Potlesk nebral konce. Druhý den ráno jsem se ptal pianisty, od kolika let a kolik èasu vìnoval svému nástroji. Bez váhání odpovìdìl: „Hraji od šesti let šest hodin dennì.“ Teï mu bylo pøes tøicet. Napadla mì jiná otázka: „Mᚠnìkdy chu rozbít klavír?“ Usmál se a jako by se pøiznával, odpovìdìl: „Ano, stává se mi to.“ Vydržet znamená pokraèovat pøes pøekážky, po pádu se zvednout, být trpìlivý, když se nic nedaøí, držet stále správný kurs navzdory vìtru a vlnám. Kdo chce uspìt, musí vytrvat! Ano, øeknete, ale jak? KROK, KTERÝ ZACHRÁNÍ Ve své knize „Zemì lidí“ vypráví Antoine de Saint-Exupéry mimoøádné dobrodružství svého pøítele Guillaumeta. Výborný pilot byl nucen nouzovì pøistát uprostøed horských høebenù And. Letadlo pøistálo na zamrzlém jezírku mezi vrcholy hor. Bylo odtud vidìt stráò vulkánu Maipu, který se tyèí do výšky 6900 m. Teï byl Guillaumet vìznìm, celé dny ces-

ty vzdálen od lidského obydlí. Náhle si povšiml obrovské hradby. Pøekonat 3000 m vysokou stìnu! Bouøe je tak silná, že bude schoulený v kabinì èekat osmaètyøicet hodin. Aby vydržel zimu, obklopil se poštovními pytli. Dobøe si ten pøíbìh pamatuji, protože jsem ho víckrát vyprávìl lidem, kteøí se chtìli odnauèit kouøit. Jak by si s takovou situací poradili? Mìl Guillaumet øešení, které by nabídl i jim? Ano. Vytrvalost. Šel a pak se ještì plížil celkem pìt dní a ètyøi noci. Strašná zkouška. Zima a sníh ho nièily. V jednu chvíli už nemohl dál, rozhodl se vzdát se, umøít. Smrt se zdála sladká ve srovnání s tím, co prožíval poslední dny. Tehdy s láskou vzpomínal na ženu a dìti. Byl pojištìn, a tak dostanou nìjaké peníze. Ano, ale za podmínky, že se najde jeho tìlo. Právì ležel na prudkém svahu. Až zaène sníh tát, odplaví jeho tìlo do nìkteré úžlabiny. Jak dlouho bude muset manželka èekat, než dostane první splátku? Nìkolik desítek metrù pøed sebou uvidìl vrcholek skalního útesu. Sebral zbytky slabých sil, zvedl se a šel: tøi dny a dvì noci. Když pak vyprávìl o tom strašném dobrodružství, øekl: „Pøísahám, že to, co jsem udìlal, by nikdy žádné zvíøe neudìlalo.“ A pak dodal fantastická slova, klíè pro každého, kdo chce pøekonat pøekážky: „Víte, co vás zachrání? Jeden krok. Ještì jeden krok. Poøád se zaèíná tím jedním krokem.“ VÌCI SE MÌNÍ Když vytrváme, nìco se dìje v nás a nìkdy i mimo nás. V nás proto, že dosahujeme urèité zralosti. Naše vùle se upevòuje, zkušenosti nám pomáhají, jsme stále odolnìjší. Je to trošku jako v autì, když projíždíme hustou mlhu. Zdá se, že se nedá jet dál. Ale zvykáme si. Upneme se napøíklad na bílou èáru na silnici a pomalu jedeme dál. Vzpomeòme si na pøíbìh o dvou žabách. Jedna se zachránila proto, že vydržela. Stala se odolnìjší. A postupnì se kolem ní, pøesnì øeèeno pod jejíma nohama, vìci zmìnily. V její prospìch. Tím, že vytrváme, umožníme zázraku, aby se stal. Ellen Whiteová píše: „Každý má svùj osobní boj. Každý musí jít svou vlastní cestou pøes boje a zmalomyslnìní. Kdo odmítá boj, ztratí sílu a pøijde o radost z vítìzství.“ SLOVO, KTERÉ NIKDY NESM͊ VYSLOVIT Rok 1940 je pro vìtšinu Francouzù synonymem pokoøení a zkázy. Zatímco celá Francie a protinacistická Evropa všeobecnì byly v šoku, témìø neznámý hlas prohlásil na vlnách BBC slavnou vìtu: „Francie prohrála bitvu, neprohrála válku.“ On, generál de Gaulle, byl o tom pøesvìdèen natolik, že byl schopen pøesvìdèit

CHCEŠ-LI MÍT ÚSPÌCH, NEZAPOMEÒ, ŽE ÚSPÌCH A VYTRVALOST PATØÍ K SOBÌ. UDÌLEJ KAŽDÝ DEN JEDEN KROK SPRÁVNÝM SMÌREM! všechny, kdo odmítali nacistické jho. Výzva prošla témìø bez povšimnutí. Nikdo ji ani nenahrál. Ale skupina námoøníkù na bretaòském ostrovì ji slyšela a pøipojila se k „rebelovi“ v Anglii. Spoleènì s dalšími dobrovolníky vytvoøili jádro osvoboditelské armády. Byli pøesvìdèeni o vítìzství, byli vytrvalí a zvítìzili. Když jsem citoval de Gaulla, musím vzpomenout také na Winstona Churchilla, velkého hrdinu druhé svìtové války. Studenti jedné školy ho pozvali na návštìvu. Byla to mimoøádná událost pro celou školu. Churchill byl mezi mládeží velmi populární. Byl to symbol odvahy, rozhodnosti, neústupnosti ve zkouškách. Byla by Velká Británie obstála bez tohoto muže s velkým rozhledem a odvahou? Za potlesku studentù pøišel Churchill k pøednáškovému pultu. Nemìl s sebou žádné poznámky. Zdálo se, že se podíval na každého z pøítomných mladých lidí. Pomalu a klidnì øekl: „Nikdy, nikdy se nevzdávejte.“ Øíká se, že to bylo vše, co tehdy øekl. Jistì jedna z nejkratších pøednášek v dìjinách. Když odcházel z pódia, bylo úplné ticho. Zdálo se, že každý zvažuje význam tìch nìkolika slov. Pak obrovský potlesk. Slavný muž jim svìøil tajemství: „Nikdy, nikdy se nevzdávejte. G

k zamyšlení

„Každý má svùj osobní boj.

Z knihy Johna Graze „Vyhrát život“. Vydalo ji v roce 1994 nakladatelství Advent-Orion.

PRAMENY ZDRAVÍ / 19

Fazole patøí do rodu dvoudìložných rostlin z èeledi bobovitých. Je jich známo asi 150 druhù, lišících se tvarem, velikostí a barvou, takže máme z èeho vybírat. Fazole se používají jako luštìnina nebo se pìstují pro zelené lusky. Nìkteré odrùdy jsou èistì okrasné. Fazole èerné oko se používají hlavnì v jižní èásti USA. Jsou výborným zdrojem kyseliny listové, fosforu, manganu, zinku a železa. Fazole borlotti – svìtle hnìdé skvrnité fazole, jsou populární v Itálii. Ve Francii jsou zase oblíbené svìtle zelené nezralé fazole flažolet. Máslové fazole se nejlépe hodí na výrobu krémù a sladkých pomazánek. Èervené fazole pocházejí z Ameriky, kde je pìstovali již Aztékové. Používají se k pøípravì tìstovinových salátù a polévek. Fazole poskytují plnohodnotné bílkoviny a obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. Rozpustná vláknina povzbuzuje èinnost støev a tím pùsobí jako prevence zácpy a rakoviny tlustého støeva. Váže na sebe cholesterol a tím snižuje riziko srdeèních onemocnìní. Pøed vaøením fazole šest hodin namáèíme. Pro lepší stravitelnost je vaøíme s kouskem øasy nebo s bylinným koøením. Syrové a nedovaøené fazole obsahují nestravitelné látky, které mohou zpùsobit otravu. Fazole mùžeme upravovat mnoha zpùsoby – polévky, saláty, zapeèené, pomazánky, krémy, pudinky atd. A zde je nìkolik receptù pro inspiraci. FAZOLOVÁ POLÉVKA SE ŽAMPIÓNY 1/2 hrnku fazolí,1 pl arame, 1 hrnek nakrájených žampiónù, cibule, kedlubna, olej, 1 pl misa, majoránka, sùl Pøedem namoèené fazole vaøíme ve vodì s øasou arame. Po pùl hodinì pøidáme žampióny, nakrájenou kedlubnu, miso, majoránku, sùl a na oleji osmaženou cibuli. Vaøíme, až fazole zmìknou. Zahustíme celozrnnou moukou. OBILNÝ SALÁT 1 hrnek pšenice špaldy, 1/2 hrnku fazolí, 1 èl soli, 4 pl umeocta, 3 hrnky zeleniny (mrkev, hrášek, kukuøice, cibule) Pøedem namoèenou pšenici a fazole vaøíme dvì hodiny v tlakovém hrnci. Pøidáme sùl, umeocet a ve vodì uvaøenou zeleninu. Dle potøeby ještì vaøíme odkryté, aby se vypaøila voda. Necháme vychladit.

20 / PRAMENY ZDRAVÍ

FAZOLOVÁ PAŠTIKA 1 hrnek bílých fazolí, 1ks dýnì hokkaido, sùl, 2 pl sezamového oleje, pažitka Fazole uvaøíme. Z dýnì vykrájíme semínka a rozkrájíme ji na kostky; podusíme s trochou vody. Fazole, dýni a olej mixujeme na hladkou kaši, pøidáme pažitku. Vznikne jemná pomazánka, která poslouží jako základ na chlebíèky. FAZOLOVÝ SALÁT 2 hrnky bílých fazolí, 1 pl moøské øasy iziki, 2 hrnky uvaøené rýže, 1 malá hlávka èerveného zelí, 2 pl bylinkového octa, sojová omáèka tamari Pøedem namoèené fazole vaøíme spolu s øasou iziki. Jemnì nakrájené èervené zelí povaøíme s octem a trochou vody. Smícháme fazole, rýži a èervené zelí. Ochutíme tamari. FAZOLOVÁ POLÉVKA „MIRA“ 1/2 hrnku fazolí pøedem namoèíme do vody. Fazole uvedeme do varu, sebereme

Fazole obsahují rozpustnou vlákninu, která pùsobí jako prevence zácpy a rakoviny støev. pìnu a pøidáme kousek øasy mekabu. Vaøíme jednu hodinu. K uvaøeným fazolím pøidáme koøení – 1 èl øímského kmínu, 1/2 èl dobromyslu, 1/4 èl sušeného èesneku, vegetu (Würzl). Na oleji osmažíme nastrouhanou mrkev a nakrájenou cibuli. Pøidáme do polévky a k tomu 2 ks barevných paprik, 3/4 hrnku mraženého špenátu, 3/4 hrnku kukuøice a 1 ks oloupaného a nakrájeného citrónu (limetky). Osolíme a ještì dvacet minut povaøíme. Zahustíme celozrnnou moukou. Kateøina Kukosová

PÓR Je to velmi stará zelenina, kterou již øímský císaø Nero doporuèoval svým vojákùm, protože vìøil, že ovlivní jejich chrabrost. Pór pochází z Pøední Asie, odkud se rozšíøil do asijských zemí, hlavnì do Èíny, Japonska a Koreje, kde se stal souèástí národní kuchynì. V Evropì se stal pór velmi oblíbeným zejména ve støedovìku. Pór je pøíbuzný s cibulí. Na rozdíl od ostatních cibulových zelenin je nároèný na pùdu. Vyžaduje hluboké pùdy s dostatkem vláhy a živin. Dobøe snáší hnojení uleželým chlévským hnojem. U nás se vìtšinou pìstuje pór zimní, který je odolný proti mrazu a lze jej sklízet po celou zimu až do jara. Pór lze vysévat pøímo na záhonek, nebo jej pøedpìstovat, což je výhodnìjší. Sazenice vyséváme na zahrádku od bøezna do kvìtna a to ve sponu 10 x 20 cm. Pozdìji rostliny pøihrnujeme podobnì jako brambory. Pór je tøeba zalévat po celou dobu rùstu, popø. pøihnojovat. Sklízíme ho postupnì, jak dorùstá, od podzimu do jara. Pór je zelenina vhodná pro duševnì pracující. Pøíznivì pùsobí na játra a žluèník. Obsahuje øadu silic, které podporují tvorbu žaludeèních šáv a trávení. Je vhodný pro revmatiky, pøi dnì, srdeèních chorobách a obezitì. Pór obsahuje více vitamínu C než citrón, dále obsahuje karoten, vitaminy B, E a niacin. V zelené èásti je obsah vitamínù až dvojnásobný oproti èásti bílé. Z minerálních látek obsahuje pór zejména vápník, železo a fosfor. Pór mùžeme vaøit, dusit, smažit v tìstíèku, zapékat s brambory. Dají se z nìj pøipravovat vynikající polévky a omáèky.

PÓRKOVÁ POLÉVKA 1 ks pórku, 1 pl oleje, 3 pl èervené èoèky, Würzl , 2 pl jemných ovesných vloèek, 750 ml vody Pór nakrájíme, osmažíme na oleji, pøidáme ingredience a vaøíme 10 minut.

DRAÈÍ OCÁSKY

zelenina

FAZOLE

2 ks tofu natural, 2 pl sójové omáèky tamari, èesnek, 2 ks èervené papriky, 2 pl sezamového oleje, 2 ks pórku Tofu nakrájíme na proužky a necháme marinovat v sójové omáèce a rozetøeném èesneku. Na oleji osmažíme pórek. Pøidáme papriku nakrájenou na proužky a tofu. Osmahneme, zalijeme zbytkem sójové omáèky s trochou vody a dusíme 5 minut. Podle chuti okoøeníme (yzop, bazalka, paprika, petržel). G

RECEPTY NA ZAKÁZKU

KLUBY ZDRAVÍ

Máme radost, že mùžeme pøinášet ukázky z tvorby úèastníkù soutìže o nejlepší recept zákazníkù Country Life. I vaše další pøíspìvky s potìšením otiskneme! Recepty jsou prezentovány v nezmìnìné, pøípadnì jen mírnì (jazykovì, ne chuovì) upravené podobì. Dobrou chu!

ÈOÈKA S TEMPEHEM 1/2 šálku èoèky, voda, moøská sùl na dochucení, moøská øasa, saturejka, trocha rostlinného oleje, 1 cibule, 1 balení uzeného tempehu Pøebranou a umytou èoèku dáme vaøit do vody, pøidáme saturejku a moøskou øasu. Když je èoèka skoro mìkká, pøidáme nadrobno nakrájenou cibuli a trochu soli. Vaøíme ještì chvíli, až se voda vyvaøí. Potom pøidáme lžièku oleje a na vìtší kousky nakrájený tempeh, necháme prohøát. Pøi podávání zdobíme zeleninou. Milena Horálková, Praha 8

ZDRAVÉ HRUDKY 1 šálek ovesných vloèek, 1 šálek sluneènicových semen, 1 šálek sezamových semínek, 1 èl pøírodního cukru, 1 pl medu, citrónová kùra, 1 šálek vlašských oøechù Ovesné vloèky, sluneènicové a sezamové semínko z vìtší èásti pomeleme na kávovém mlýnku, nasucho osmahneme s 1 lžièkou cukru. Tyto suroviny spojíme medem, ochutíme citrónovou kùrou a utøeme spolu s jemnì mletými vlašskými oøechy. Tvoøíme hrudky nebo kulièky a obalujeme je v mletých oøechách. Hrudky necháme vysušit na sluníèku. Helena Pechlátová, Praha 5

OKURKOVÉ CHUOVKY Jednu salátovou okurku omyjeme a nakrájíme na plátky o tloušce 1 cm. Na plátky vkládáme náplò, kterou pøipravíme z následujících surovin: 1 cibule, 1 tofu uzené, 1 tofu pøírodní, 1 pl rajského protlaku, 1 šálku nakrájeného kyselého zelí, 1/5 èl saturejky, 1 èl bazalky, 1 pl olivového oleje Cibulku nakrájíme najemno, tofu najemno nastrouháme, kyselé zelí nasekáme nadrobno. Pøidáme protlak, dochucovadla, olej, promícháme, utvoøíme kulièky a položíme na okurku. Hotové jednohubky zdobíme petrželkou a malým kousíèkem rajèete. Eva Sternová, Praha 10

ŠPALDOVÝ PUDINK 4 šálky vody, 2 šálky hrubé špaldové mouky, 1/3 šálku opláchnutých rozinek, 3 pl sušeného sójového mléka, sùl Do vroucí vody pøisypáváme špaldovou mouku a zaváøíme na hustou kaši, vaøíme asi 10 minut. Podle potøeby doléváme vodu. Vmícháme rozinky a sušené sójové mléko. Uvaøenou kašovitou hmotu vložíme do misek vypláchnutých studenou vodou a necháme v chladu ztuhnout. Vyklopíme na malý talíøek a zdobíme strouhaným kokosem s ovocem nebo rozvaøenými jablky stáhnutými maizenou nebo karobem a mletými oøíšky. Lenka Pavelková, Velký Osek

GULÁŠ Z BRAMBOR, ŽAMPIONÙ A PAPRIK 1 velká cibule, olej, 200 g nakrájených žampionù, 200 g na plátky nakrájených brambor, 50 g na nudlièky nakrájené zelené papriky, 2 dl sójového mléka, 3 stroužky èesneku, kmín, majoránka, sùl, horká voda na obèasné podlévání Necháme zpìnit cibuli, pøidáme žampiony pøedem namoèené v sójovém mléce. Zakryjeme a podusíme. K polomìkkým houbám pøidáme brambory, zelenou papriku a dusíme. Obèas podle potøeby podléváme vodou. Ochutíme èesnekem utøeným s koøením a solí a dodusíme. Gulᚠdochutíme. Podáváme jej teplý s kousky èerstvé zeleniny – nakrájenou cibulí, paprikou, rajèetem. Vìra Ondroušková, Praha 3

KVÌTÁKOVÉ KARI 1 menší kvìták, 1 velká cibule, olej, 2 rajèata, kmín, zázvor, koriandr, sùl Kvìták se uvaøí ve slané vodì a pøidá na pánev, kde jsme na troše oleje osmahli cibulku a pøidali kmín, zázvor, koriandr a dvì nakrájená rajèata. Zalijeme 1 sklenkou vody a dusíme ještì 15 minut. Dochutíme a podáváme se syrovou zeleninou a rýží nebo chlebem. Toto jídlo je možné pøipravovat i z jiné zeleniny – z brokolice, mrkve… A. Pokorná, Praha 6

Roman Uhrin, známý (a populární) nejen jako šéfkuchaø vegetariánské restaurace Country Life v Praze, ale i jako autor nìkolika vegetariánských kuchaøek (mezi jinými nejnovìjší „Biokuchaøky“, plné jednoduchých, chutných receptù), se v souèasné dobì intenzivnì vìnuje zakládání tzv. Klubù zdraví po celém území Èeské republiky. Smyslem existence Klubù zdraví je šíøení zdravotní osvìty, prevence civilizaèních onemocnìní, sdílení receptù zdravé výživy, navazování vztahù, øešení problémù atd. atp. Záleží na konkrétní situaci a konkrétních potøebách. Tìchto Klubù zdraví funguje již více než pìtadvacet, napø. v Praze v Country Life Jungmannova a Melantrichova, pravidelnì se schází také Klub zdraví Praha 4 - Krè, který ke svým setkáváním využívá prostorù kaple v areálu Thomayerovy nemocnice (pøíští setkání 8. èervna od 12.45 hodin – mìøení tlaku a tuku v tìle, ochutnávka zdravé stravy), naprostá vìtšina Klubù zdraví je však mimopražských (na webové stránce www.klubyzdravi.cz si mùžete na mapce vyhledat ten, který je vám místnì nejbližší). Z èinnosti nìkterých Klubù zdraví (KZ) pøinášíme telegrafické zpravodajství:

KZ VOJKOVICE Vznikl jako jeden z prvních, schází se až do padesáti úèastníkù, uspoøádali mj. soutìž „O nejlepší vojkovický salát“.

KZ SVOBODA N. ÚPOU Hlavní organizátorka Libuše Jobová pravidelnì pøispívá do místního tisku èlánky o zdraví. Klub zdraví se schází v jídelnì místní školy, na kurz zdravého vaøení pøišlo v tomto malém mìsteèku více než 40 úèastníkù!

KZ KOPØIVNICE Organizátoøi zvou na setkávání fundované odborníky a zajímavé osobnosti: mìli zde již MUDr. Moskalu (pùsobí na zubní klinice v bangladéšské Dhace), americké lékaøe, událostí byla též návštìva jednoho z nejstarších obèanù ÈR 106-letého Aloise Vocáska (reportហbyla v hlavních veèerních zprávách ÈT-1). Setkání se úèastní i pøes sto zájemcù. Organizátoøi pøed každou akcí roznesou kolem 2 000 pozvánek a vylepí 20-30 plakátù. Všechny akce inzerují v místním tisku. G

Více zdraví s Kluby zdraví!

PRAMENY ZDRAVÍ / 21

VYCHUTNEJ SVÉ ZDRAVÍ! Jarního týdenního rekondièního pobytu NEWSTART poøádaného v oblíbeném hotelu Maxov se zúèastnili (trochu pøekvapivì) jen ètyøi vegetariáni, témìø šedesát procent všech úèastníkù tvoøili obèasní konzumenti masa, a to spíše svìtlého (tedy ryb a drùbeže), a plnou tøetinu bìžní konzumenti masa, vèetnì tmavého. Z pozitivních komentáøù hostù k jednotlivým aktivitám vyjímáme: „Ranní zamyšlení byla úžasná. Moc dìkuji Petrovi (Adame) a doufám, že se zúèastní i dalších pobytù.“ – „Pøíbìhy vždy pohladily duši a vyprovokovaly k zamyšlení nad vlastním jednáním.“ – „Nepoznala jsem lepšího maséra.“ – „Dal mi do poøádku rameno, se kterým chodím asi tøi ètvrtì roku po doktorech. Jemu na to staèily dvì pùlhodiny. Co dodat?“ – „Cvièení bylo velmi pøíjemné, nauèila jsem se spoustu nových cvikù.“ – Škola zdravého vaøení: „Pøednášky byly inspirativní, podané s úžasným až nakažlivým nadšením.“ – „Líbily se názorné ukázky na kazetì.“ – „Líbil se empatický a milý pøístup paní doktorky.“ – Spoleèensko–kulturní rozmìr: „Film pøesnì zapadl do vytvoøené atmosféry. A spoleèné zpívání se mi líbilo natolik, že jsem zpívala, i když mi paní uèitelka dala 5, kterou omilostnila na 4 – za snahu.“ – Vegetariánská strava: „Miluji to jídlo. Naprosto mi vyhovuje. Skvìlé polév-

ky a také výteèná sladká jídla. Dostatek zeleniny a ovoce.“ – „S takovou perfektní organizací jsem se ještì nesetkala.“ – Atmosféra pobytu: „Pøedèila mé oèekávání. Cítila jsem se naprosto svobodnì a klidnì.“ – „Je úžasné, jak pùvodnì neznámí lidé, kteøí po sobì nedùvìøivì pokukují, za týden utvoøí dobrý kolektiv.“ Plných 93% úèastníkù uvedlo, že pobyt jim pomohl po tìlesné stránce, 76% úèastníkù pomohl po stránce duševní, 54% hostù uvedlo, že jim pomohl po stránce sociální a 41%, že jim byl pøínosem i po stránce duchovní. Vzhledem k sestavì s pøevahou „masožroutù“ nepøekvapily ani výjimeènì dobré výsledky pøi výstupní prohlídce u lékaøe, kdy byl zaznamenán pokles hladiny cholesterolu u více než 90% všech úèastníkù, u nìkolika hostù dokonce o plné 2 mmol/L, s prùmìrnou hodnotou poklesu o 13,5%, resp. o 0,77 mmol/L! Skuteènì zdravá strava z kuchynì Country Life tedy opìt zabodovala. (A lékaøi nechtìji vìøit.) Máme radost z toho, že nìkolik hostù se obratem pøihlásilo na podzimní NEWSTART. Vaše spokojenost a Vᚠzájem pokraèovat jsou naší nejvìtší odmìnou! POZOR: ZMÌNA! Ze závažných dùvodù jsme byli nuceni zmìnit termín i místo letního pobytu NEWSTART, který se nakonec bude konat v hotelu Maxov od 6. do 13. èervence. Všechny ostatní podmínky zùstávají nezmìnìny. V této chvíli jsou ještì nìjaká volná místa – proto neváhejte a pøihlašte se! Letní termín: 6.- 13. 7. 02 Hotel Maxov (Josefùv Dùl) Pomalu se zaèíná plnit i pobyt podzimní, který se bude konat opìt v hotelu

NEWSTART ‘02 Maxov ve dnech 13.-20. øíjna. Zájemci mohou využít pøihlášky (viz níže). Podzimní termín: 13.-20.10. 02 Hotel Maxov (Josefùv Dùl) Cena týdenního pobytu (ubytování, strava, masáže, cvièení, pøednášky, vyšetøení, literatura, výlet atd.): 3 550,(Dìti výrazné slevy, do tøí let zdarma.) Pobyty NEWSTART jsou urèeny zájemcùm o prevenci a léèení (civilizaèních) chorob zdravým životním stylem, pøíznivcùm zdravé životosprávy, aktivním lidem, kteøí si chtìjí odpoèinout a zregenerovat své síly – tøeba i s celou rodinou. Další informace vám zašleme po obdržení Vaší pøihlášky. Tìšíme se na Vás! Za organizaèní tým

Robert Žižka, SPZ U 5. baterie 26, 162 00 Praha 6 tel/fax: (02) 2431-6406 email: [email protected]

P ø i h l á š k a n a v ý u k o v ý a r e k o n d i è n í p o b y t N E W S TA R T ‘ 0 2 Letní: 6.-13.7. 2002 Podzimní: 13.-20.10. 2002

G G

Jméno a pøíjmení: Datum narození: Adresa: Telefon domù/do zamìstnání: Hlavní zdravotní problémy: Prodìlané operace (rok): Pøihlášku zašlete na adresu: Spoleènost Prameny zdraví, U 5. baterie 26, 162 00 Praha 6 bližší informace na tel. (02) 2431-6406, email: [email protected]

22 / PRAMENY ZDRAVÍ

CUKRÁRNA BEZ CUKRU Sušení je starým a osvìdèeným zpùsobem uchovávání a skladování potravin. Døíve se sušilo na slunci, na kamnech a hlavnì v sušírnách, kde byla plata s ovocem a topilo se tam døevem. Dnes používáme spíše elektrické sušièky a ústøední topení. Sušené ovoce, ale i zelenina, jsou výhodné na cestování pro svoji malou hmotnost a objem. Sušená zelenina se hodí na rychlé vaøení, když není po ruce èerstvá. Ze zeleniny mùžeme sušit mrkev, celer, petržel, pastinák, hrášek, cibuli, èesnek, pórek. Sušit se dají i houby, nebo zelené natì – petržel, libeèek, pažitka, mrkev, celer. Z ovoce sušíme tøešnì, višnì, jahody, borùvky (dají se použít pouze na èaj), broskve, meruòky, švestky, jablka, hrušky, banány, kiwi. Sušené ovoce a oøechy jsou pochoutkou pro každého. Mìjte je vždy pøipravené pro návštìvu èi mlsné dìti. Pro ilustraci uvádíme nìkolik receptù s použitím sušeného ovoce.

Švestková omáèka 200 g suš. švestek, 50 g rozinek, 50 g nasekaných vlašských oøechù Švestky pøedem namoèíme ve vodì, pak je vaøíme asi 1 hodinu. Pøidáme rozinky a oøechy. Vaøíme, dokud omáèka nezhoustne.

Letní vánek 200 g sušeného ovoce, 100 g vloèek, 50 g jemnì posekaných mandlí, 1 èl citrónové kùry, 500 g ovoce, sójový jogurt Sušené ovoce pøedem namoèíme, pøebyteènou vodu slijeme a ovoce rozmixujeme na hustou pastu. Pøidáme vloèky, mandle, citrónovou kùru a vypracujeme tìsto, které dáme do dortové formy. Ovoce nakrájíme na kostky, smícháme s jogurtem a rozetøeme na dort. Necháme vychladit.

Ovocelky 100 g sušeného ovoce, 50 g loupaných mandlí, 50 g vloèek, kokosová mouèka

BYLINKOVÁ LÉKÁRNA Jalovec obecný Dávné civilizace pálily døevo jalovce místo kadidla. Egyptské papyry dokládají jeho používání k léèebným úèelùm již 1 550 l. pø. Kr. V Tibetu se používal v náboženství i medicínì. V dobì moru se pálil za úèelem dezinfekce. Používal se také na léèení tyfu, cholery a úplavice. Z jalovce se využívají plody – jalovèinky, které se sbírají na podzim. Usušené bobule mají koøenitou vùni a pryskyøiènou chu. Parovodní destilací se z nich vyrábí éterický olej. Jalovec má silnou èistící schopnost – podporuje tok lymfy a odvod zplodin látkové pøemìny z tìla. Odvodòuje, pomáhá pøi léèbì celulitidy, urychluje hojení ran a brání tvorbì jizev. Pùsobí moèopudnì a antisepticky. Pùsobí jako podpùrný prostøedek pøi chronickém onemocnìní ledvin a moèových cest. Používá se na akné, zánìty, bolesti hlavy, výrony, revma a dnu. Zmíròuje menstruaèní bolesti a léèí chybìjící menstruaci. V koupelích osvìžuje a povzbuzuje, pùsobí proti depresím. V pleových vodách je vhodný na mastnou a zánìtlivou ple. Jalovèinky se v kuchyni používají jako pikantní koøení, které posiluje žaludek a brání nadýmání. G

Sušené ovoce namoèíme pøes noc. Pøebyteènou vodu slijeme. Ovoce a mandle rozmixujeme na kaši. Zahustíme vloèkami a necháme ztuhnou v lednici. Z hmoty formujeme malé kulièky, které obalujeme v kokosu. Kateøina Kukosová

OTEVØENO

V

COUNTRY

LIFE

Melantrichova 15, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8-19, Pá 8-18, Ne 11-18 Restaurace: Po-Èt 9-20.30, Pá: 9-18, Ne 11-20.30 Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-18 Jungmannova 1, Praha 1

KZ CL PRAHA Zájemci o zdravý životní styl jsou srdeènì vítáni na setkáních Klubu zdraví Country Life. Pøijïte a seznamte se nejen s novými recepty a èerstvými informacemi, ale také s lidmi, kteøí sdílí Vaše zájmy, radosti i starosti! KURZ ZDRAVÉHO VAØENÍ 28. kvìtna Èervená èoèka 18. èervna Recepty na léto

Obchod: Po-Èt 8:30-18:30, Pá 8:30-18 Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-18

CL, Melantrichova 15, Praha 1 VŽDY V ÚTERÝ V 18 HODIN

Ès. armády 20, Hostivice u Prahy Po-Pá 9-17

STOP NEMOCEM 5. èervna Jak snížit cholesterol bez lékù

PRAMENY ZDRAVÍ, vydává Country Life, U 5. baterie 26, 162 00 Praha 6, email: [email protected] tel/fax: (02) 2431-6406, šéfredaktor: ing. R. Žižka, ilustrace: O. Pazerini, registraèní èíslo MK ÈR 7115

CL, Jungmannova 1, Praha 1 STØEDA V 18,45 HODIN

PRAMENY ZDRAVÍ / 23

P.P. 10639/02 160 00 Praha 6

DVÌ HVÌZDY NA HOØE Kdysi žil jeden velmi asketický muž, který se do nièeho nezakousl a ani kapku nièeho nevypil, dokud bylo slunce na nebi.

k zamyšlení

OP

A zdálo se, že jasná hvìzda záøící na vrcholku blízké hory je souhlasným znamením nebe s jeho odøíkáním. Každý ji mohl vidìt i za denního svìtla, ale nikdo nevìdìl, jak se tam dostala. Jednoho dne se muž rozhodl vylézt na horu. Malá dívenka z vesnice chtìla jít za každou cenu s ním. Bylo horko a brzy mìli žízeò. Nutil dívenku, aby se napila, ale ona odmítala, pokud se nenapije i on. Ubohý muž byl zmaten a nevìdìl, co má dìlat. Velmi nerad by porušil svùj pùst, ale nemohl se dívat na dìvèátko, jak trpí žízní. Nakonec se napil a dìvèátko rovnìž. Dlouho si netroufal podívat se na oblohu, protože se bál, že hvìzda bude pryè. Ovšem o to vìtší bylo jeho pøekvapení, když koneènì vzhlédl a uvidìl nad horou jasné hvìzdy dvì. Z knihy Anthony de Mella „Modlitba žáby“. Pøeložila Marcela Foltová. Vydalo nakladatelství Cesta.

Za zdravím do pøírody – a do Country Life! Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu za èástku 78,- Kè/pùlroèní pøedplatné (è. 4-6/2002) - vèetnì poštovného

Prosím o zasílání na následující adresu: Jméno a pøíjmení Adresa

tel/fax: (02) 2431-6406 e-mail: [email protected]

Datum

U páté baterie 26 162 00 Praha 6

Èasopis zdravé výživy a harmonického životního stylu

prameny zdraví

PRAMENY ZDRAVÍ

Podpis Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406)

Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (045) 536-2585

www.klubyzdravi.cz