DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1

P r oh l a šu j i , ţ e j se m d i pl omo v o u pr áci na t é ma D ot če ný org á n ve veřejné

správě

zpracovala

sama.

Ve š k e r é

prameny

a

zdroje

informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách

pod

čarou

a

jsou

uvedeny

v

seznamu

pouţitých

p r a m e n ů a l i t e r a t u r y.

2

Obsah Úvod ... s. 5 1 . Ve ř e j n á s p r á v a . . . s . 7 1.1. Obecné vymezení veřejné správy ... s. 7 1.2. Státní správa ... s. 9 1.3. Samospráva ... s. 10 1 . 4 . Ve ř e j n ý z á j e m . . . s . 1 1 2. Dotčený orgán ... s. 13 2.1. Obecné vymezení pojmu ... s. 13 2.2. Činnost dotčených orgánů ... s. 15 2.3. Řešení rozporů ... s. 19 3. Závazná stanoviska, stanoviska a jejich problematika. Koordinovaná závazná stanoviska a koordinovaná stanoviska ... s. 21 3.1. Závazná stanoviska ... s. 21 3 . 1 . 1 . Vy m e z e n í n a z á k l a d ě s p r á v n í h o ř á d u . . . s . 2 1 3.1.2. Závazná stanoviska podle stavebního zákona ... s. 23 3.1.3. Změny a zrušení závazných stanovisek ... s. 24 3.2. Stanoviska ... s. 28 3 . 2 . 1 . Vy m e z e n í s t a n o v i s e k p o d l e s t a v e b n í h o z á k o n a ... s. 28 3.2.2. Změny a zrušení stanovisek ... s. 29 3.3.

Rozdíly

mezi

závaznými

stanovisky

a

stanovisky

–

shrnutí ... s. 29 3.4. Koordinovaná závazná stanoviska a koordinovaná stanoviska ... s. 30 4. Některé dotčené orgány v oblasti ochrany ţivotního prostředí ... s. 34 3

4.1. Dotčené orgány a jejich činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny ... s. 35 4.1.1. Závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ... s. 36 4.1.2.

Dotčené

chráněných

orgány

území,

chráněných

při

vyhlašování

památných

stromů,

zvláště zvláště

druhů rostlin, ţivočichů a nerostů

... s. 39 4.1.3. Stanoviska dotčených orgánů podle zákona o ochraně přírody a krajiny ... s. 40 4.2. Dotčené orgány podle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ... s. 42 4.2.1. Dotčené orgány a posuzování záměrů ... s. 43 4.2.2. Dotčené orgány a posuzování koncepcí ... s. 44 4.2.3. Další povinnosti dotčených orgánů podle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ... s. 46 4.3. Dotčené orgány podle vodního zákona ... s. 47 4.4. Shrnutí ... s. 48 Závěr ... s. 48 Resumé ... s. 52 Seznam pouţitých pramenů a literatury … s. 55

4

Úvod Z á k l a d n í z á k o n Č e s k é r e p u b l i k y, j í m ţ j e ú s t a v n í z á k o n č . 1 / 1 9 9 3 S b . , Ú s t a v a Č e s k é r e p u b l i k y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů (dále jen Ústava), proklamuje Českou republiku jako demokratický stát, jehoţ státní moc slouţí všem občanům, který se stará o vnitřní z á l e ţ i t o s t i , d b á n a m e z i n á r o d n í z á v a z k y, a l e t a k é s t ř e ţ í a r o z v í j í zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství. Aby tato slova nezůstala jen fiktivními ustanoveními, existuje d o s t i s l o ţ i t á s t r u k t u r a v e ř e j n é s p r á v y, a ť u ţ s t á t n í s p r á v y, n e b o s a m o s p r á v y, j e ţ j e , c o s e t ý č e ú z e m n í c h s a m o s p r á v n ý c h c e l k ů , t a k é zaručena

Ústavou.

Ochrana

a

rozvoj

zmíněného

přírodního,

kulturního, hmotného a duchovního bohatství se řadí do kategorie takzvaného Ve ř e j n ý

veřejného

zájem

s a m o s p r á v y.

mají

Pro

zájmu,

kam

chránit

jeho

ovšem

zmíněné

lepší

patří

orgány

zabezpečení

i

další

státní

byl

z á j m y.

správy

zřízen

a

institut

takzvaných dotčených orgánů. A právě o nich a jejich úloze bych chtěla pojednat v této práci. Účelem

mé

práce

není

předloţit

vyčerpávající

rozbor

problematiky funkce dotčených orgánů ve veřejné správě. Otázku, zda

je

to

vůbec

moţné,

ponechávám

odborníkům

na

tuto

p r o b l e m a t i k u . Ve s v é p r á c i b y c h s e c h t ě l a s p í š e z a b ý v a t a l e s p o ň rámcově postavením dotčených orgánů ve veřejné správě, jejich činností

a

některých

také

úkoly

zákonů.

jednotlivých

Podle

toho

jsou

se

zaměřuje

dotčených také

orgánů

rozvrţeny

podle

jednotlivé

kapitoly této práce. První

kapitola

na

obecné

vymezení

veřejné

s p r á v y. S t o u j s o u t o t i ţ d o t č e n é o r g á n y n e o d l u č i t e l n ě s p j a t y - p o u z e v j e j í m r á m c i e x i s t u j í i v y k o n á v a j í s v o u č i n n o s t . Ta t o k a p i t o l a b y měla slouţit k ozřejmění úkolů veřejné správy a popsání jejího r o z d ě l e n í n a s t á t n í s p r á v u a s a m o s p r á v u . Ve s v é p o d s t a t n é č á s t i s e

5

také

zabývá

pojmem

„veřejný

zájem“,

protoţe

právě

jej

mají

dotčené orgány chránit. Ve

druhé

kapitole

je

rozebrán

samotný

pojem

dotčeného

orgánu, jednotlivé druhy dotčených orgánů a také jejich činnosti. Základní

legální

rámec

dotčeným

orgánům

poskytuje

zákon

č.

500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Objevují se však i v mnoha jiných zákonech, protoţe s e p r a k t i c k y m o h o u v y s k y t o v a t v e v š e c h o b l a s t e c h v e ř e j n é s p r á v y. Poslední část druhé kapitoly pojednává o řešení rozporů, jeţ mohou vzniknout, hájí-li jednotlivé dotčené orgány rozdílné veřejné zájmy a jejich ochrana můţe nějakým způsobem kolidovat. Činnost

dotčených

orgánů

je

velmi

široká.

Proto

existují

specifické úkony dotčených orgán ů. Jsou jimi závazná stanoviska, stanoviska a koordinovaná závazná stanoviska a stanoviska. O nich je psáno ve třetí kapitole, a to z hlediska správního řádu, ale také zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řád u (stavební zákon), ve znění pozdějších přepisů (dále jen stavební zákon). Mou snahou také je vyzdvihnout rozdíly mezi jednotlivými úkony a způsoby jejich vydávání, včetně moţností nápravy vadných či účastníkovi nevyhovujících závazných stanovisek a stanov isek. Osobně povaţuji za jeden z nejdůleţitějších veřejných zájmů ochranu ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek. Z tohoto důvodu jsem dotčeným orgánům projevujícím se v této oblasti věnovala poslední, čtvrtou, kapitolu své práce. Nejsou v ní ovše m rozebrány sloţkových

úlohy

dotčených

zákonů,

ale

orgánů

pouze

podle

podle

všech

zákona

jednotlivých

č.114/1992

Sb.,

o

o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů a z á k o n a č . 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých

souvisejících

zákonů

(zákon

o

posuzování

vlivů

na

ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Ze sloţkových zákonů jsem vybrala zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Kromě výše uvedených zákonů jsem vycházela

zejména z 6

dalších zákonů a různých kniţních a internetových publikací a č l á n k ů , j e ţ j s o u u v e d e n y v s e z n a m u p o u ţ i t ý c h p r a m e n ů a l i t e r a t u r y.

1 . Ve ř e j n á s p r á v a 1.1. Obecné vymezení veřejné správy Ve ř e j n o u s p r á v u , i k d y ţ p a t r n ě j i n a k , n e ţ s i j i p ř e d s t a v í m e dnes, znalo jiţ římské právo. Latinský výraz

ad m i ni s t ra t i o re i

publicae se promítl do různých jazyků a výjimkou nezůstala ani čeština s výrazem „administrativní“ ve významu „správní“. 1 Co

se

„veřejná

týče

samotné

správa“

se

charakteristiky

obvykle

definuje

pojmu,

jako

slovní

správa

spojení

veřejných

záležitostí. Správou se přitom rozumí společenské řízení a veřejnou záleţitostí

věc,

která

se

netýká

jen

jednotlivce

nebo

omezené

skupiny lidí, ale veřejnosti. Na rozdíl od soukromé správy2 je správou ve veřejném zájmu a subjekty (označované jako veřejnoprávní subjekty) ji vykonávající tak činí na základě povinností uloţených právem. V naší zemi se, podobně jako v jiných zemích s kontinentálně evropskou právní kulturou, zaměřuje na nařizovací činnosti, udrţování pořádku a zabezpečení veřejných sluţeb. Ve ř e j n á s p r á v a j e n e r o z l u č n ě s p j a t a s v ý k o n n o u m o c í v e s t á t ě , jejímţ

je

projevem.

Pro

obtíţnost

pozitivního

vymezení

se

nejčastěji definuje negativně, tj. jako „ta státní činno st, kterou stát vykonává vedle zákonodárství a vedle soudnictví.“ Její postavení vůči zákonodárné moci a soudní moci lze ve zkratce vymezit takto: Ve ř e j n o u

správou

zákonodárnou. 1 2

se

Orgány

provádějí veřejné

moci

zákony také

vytvořené

někdy

mají

mocí

podíl

na

PRŮCHA, P. Veřejná správa a samospráva. 1. vyd. Praha : Vysoká škola aplikovného práva, s.r.o., 2004. s. 10. jeţ je správou soukromých záležitostí, vykonávanou v soukromém zájmu, vykonávají ji soukromé osoby, sledují vlastní určitý cíl a řídí se přitom vlastní vůlí (tamtéţ)

7

p ř í p r a v ě z á k o n ů a p o k u d j s o u k t o m u z á k o n e m z m o c n ě n y, v y d á v a j í p o d z á k o n n é p r á v n í a k t y. Z á k l a d n í r o z d í l m e z i v e ř e j n o u s p r á v o u a soudnictvím je v tom, ţe zatímco soudnictví nalézá právo jak v oblasti veřejných, tak i soukromých zájmů, veřejná práva realizu je v m e z í c h p r á v a p o u z e v e ř e j n é z á j m y. O r g a n i z a c e j e v y b u d o v á n a n a vztazích nadřízenosti a podřízenosti, zatímco v soudnictví jsou si o r g á n y n a v z á j e m r o v n y. Na veřejnou správu se můţeme dívat ze dvou úhlů pohledu. Pokud se na ni zaměříme z hlediska orgánů , které ji vykonávají, hovoříme

o

t z v.

organizačním

pojetí.

Ve d l e

něj

existuje

t z v.

f u n k č n í p o j e t í , v n ě m ţ j d e o č i n n o s t t ě c h t o o r g á n ů . Ta m i m o t o , ţ e je výkonem veřejné moci, je podzákonná a nařizovací. Jak jiţ bylo naznačeno, veřejných

svým

obsahem

záleţitostí,

resp.

se

zaměřuje

veřejných

na

organizování

sluţeb,

a

na

chodu

mocenskou

ochranu veřejných zájmů.3 Vr a ť m e s e a l e k v e ř e j n é s p r á v ě j a k o p r o j e v u v ý k o n n é m o c i . Moc je schopnost vnutit jinému určitý způsob chování i proti jeho v ů l i . Ve v e ř e j n é s p r á v ě h o v o ř í m e o v e ř e j n é m o c i , k t e r o u v ý s t i ţ n ě d e f i n o v a l Ú s t a v n í s o u d : „ Ve ř e j n o u m o c í s e r o z u m í t a k o v á m o c , k t e rá a uto ri t at iv ně ro z ho du j e o p ráv ec h a po vi n no st e c h s u bj e kt ů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo p o vi nn ost ec h ro zh o d uj e orgá n v eře j n é m o ci , n en í v ro v no prá v né m postavení

s

tímto

org á ne m

a

obsah

roz h od n ut í

tohoto

orgánu

nezávisí od vůle subjektu.“4 Nositelem této veřejné moci je stát a d a l š í s u b j e k t y, k t e r ý m s t á t s v ě ř i l s p r á v u v e ř e j n ý c h z á l e ţ i t o s t í (v praxi jsou jimi zejména subjekty územní samosprávy) K v ů l i t o m u h o v o ř í t e o r i e o d e c e n t r a l i z a c i s t á t n í m o c i . Ta s e totiţ „štěpí“ na státní moc a zbývající veřejnou moc, jiţ by stát

3 4

PRŮCHA, P. Správní právo : obecná část. 7., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 57. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, sp. zn. II ÚS 75/1993.

8

měl, kdyby ji nesvěřil zmíněným jiným subjektům, dalším orgánům. Z toho důvodu rozlišujeme mezi státní správou a samosprávou.

1 . 2 . St á t n í s p r á v a Státní správa je veřejná správa uskutečňovaná státem. Stát vykonává celou řadu činností a tato bývá označována jako základ, j á d r o v e ř e j n é s p r á v y. J í r e a l i z u j e s v o u v ý k o n n o u m o c . Povaha státní správy bývá mocensko-ochranná,

coţ

se

označována jako organizující a projevuje

obsahem

řídících

a

r e g u l a č n í c h p r v k ů . Ve l m i s t r u č n ě ř e č e n o , ř í d í c í p r v k y s e z a m ě ř u j í na

cílenou

dosahování

aktivizaci určitých

chování

cílů),

řízených

zatímco

subjektů

regulační

prvky

(vedoucí na

k

cílenou

stabilizaci chování (zajišťující ochranu určitého zákonného stavu, případně nápravu při jeho narušení). Kromě

toho,

ţe

jde

o

činnost

výkonnou,

je

současně

i

podzákonná (tedy vázaná zákony) a nařizovací (subjekty státní správy mají mocenskou převahu ve vztahu k adresátům). Činnost

je

v

převaţující

míře

vnější,

působí

tedy

mimo

s o u s t a v u s t á t n í s p r á v y. R o z l i š u j e m e p ř i t o m s u b j e k t y s t á t n í s p r á v y – t o j s o u o r g á n y, j e ţ j i v y k o n á v a j í , – a o b j e k t y s t á t n í s p r á v y – t y p r v k y, v ů č i n i m ţ j e r e a l i z o v á n a . V České republice je nejvyšším úřadem státní správy vláda Č e s k é r e p u b l i k y, n á s l e d u j í j i j e d n o t l i v á m i n i s t e r s t v a , j i n é ú s t ř e d n í orgány státní správy a další státní úřady vykonávající státní správu svými místně a věcně kompetentními jednotkami na celém úz emí s t á t u . 56 Výkon státní správy je v našich podmínkách částečně přenesen i n a ú z e m n ě s a m o s p r á v n é c e l k y, j i m i ţ j s o u o b c e a k r a j e . Ty v š a k zároveň a především vykonávají samosprávu. 5 6

RISY.cz: Veřejná správa [online]. Změněno 15. února 2010 [ cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . Viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), ve znění pozdějších předpisů .

9

1.3. Samospráva S a m o s p r á v a j e t a č á s t v e ř e j n é s p r á v y, k t e r o u v y k o n á v a j í j i n é subjekty neţ stát. Bývají označovány jako veřejnoprávní korporace. Jejich

subjektivita

je

odvozována

od

státu

a

jejich

úkolem

je

přispívat k realizaci veřejných záleţitostí. Většinou není moţné, aby zmíněné subjekty zvládaly celý objem záleţitostí, jeţ mají na starost, samostatně, a proto často zřizují jako své představitele r ů z n é s a m o s p r á v n é o r g á n y. Historické základy samosprávy sahají oproti začátkům státní správy teprve do středověku, kdy své vlastní záleţitosti spravovala n ě k t e r á m ě s t a a t a k é c e c h y. V í c e s e z a č a l a p r o j e v o v a t a ţ v o b d o b í liberálního státu. Tím, ţe je samospráva v mnoha směrech odlišná od státní správy a není s ní totoţná, totiţ vyţaduje demokracii, jejímţ základem je mnohost společenských a politických zájmů, a která umoţňuje exis tenci státních orgánů a orgánů veřejné správ vedle sebe.7 Rozlišujeme

územní

a

zájmovou

samosprávu.

Územní

je

vázána na územní členění státu a má všeobecné zaměření. V České republice

ji

konkrétně

vykonávají

obce

a

kraje.

Zájmová

samospráva je zaměřena pouze na určitou oblast zájmů, naproti tomu můţe zahrnovat i celé území státu. Příkladem mohou být Česká advokátní komora a Česká lékařská komora. Te o r i e

obvykle

rozlišuje

t z v.

politický

pojem

samosprávy

v y j a d ř u j í c í p o d í l o b č a n ů n a v e ř e j n é s p r á v ě , a t z v. p r á v n í p o j e m samosprávy zdůrazňující, ţe se jedná o subjekt odlišný od státu. S a m o s p r á v a m á s e s t á t n í s p r á v o u m n o h é p o d o b n é r y s y. I z d e v i d í m e ř í d í c í a r e g u l a č n í p r v k y. Ř í z e n í j e o v š e m š i r š í , p r o t o ţ e s e nejedná jen o výkon, ale i o samotné vytváření (v zá konných

7

PRŮCHA, P. Veřejná správa a samospráva. 1. vyd. Praha : Vysoká škola aplikovného práva, s.r.o., 2004. s. 15.

10

mezích)

vlastních

cílů,

jeţ

se

následně

realizují.

Rovněţ

rysy

činnosti, jakoţto výkonné, podzákonné a nařizovací, jsou stejné. V něčem se však spíše přibliţuje samosprávě, zaměřuje se totiţ na to, co se týká jí samotné. Povahou záleţitostí jakoţt o vlastních se velmi stírají rozdíly mezi subjekty a objekty výrazné p r o s t á t n í s p r á v u . Ve ř e j n o p r á v n í k o r p o r a c e s a m o s t a t n ě r o z h o d u j í o vlastních otázkách, rozhodují podle svých potřeb, ze své vlastní vůle, to vše pouze v mezích zákonů. Nevystupují jménem s tátu, ale samy za sebe.8 Jejich

záleţitosti

jsou

však

zároveň

záleţitostmi

veřejnoprávními a musí proto mít stejně jako orgány státní správy na paměti veřejný zájem. 1 . 4 . Ve ř e j n ý z á j e m Zastavíme-li se u veřejného zájmu, dostaneme se na okamţik k rozlišení

veřejného

a

soukromého

práva.

Dle

známé

Ulpianovy

v ět y: „ I us p ubl icu m i d e st qu o d ad st at u m rei R o ma n e s pect at , i u s privatum

ad

utilitatem

vyznačuje

dbaním

na

Římanů),

respektive

singulorum zájmy

státu.

všech Jiné

pertinet,“ (v

se

Ulpianově

přístupy

se

veřejné

právo

pojetí

všech

zaměřovaly

na

mocensky nadřazené postavení státu a veřejnoprávních korporací zejména oproti jednotlivcům, ještě další na postavení jednotlivce buď

jako

samostatně

stojícího

subjektu

nebo

jako

člena

veřejnoprávní korporace.9 Zůstaňme však pouze u veřejného zájmu. Jak jiţ bylo naznačeno výše, činnost veřejné správy není náhodná.

Je

stanovena

v

zákonech,

působení,

a

především

ú k o l y,

jeţ

které má

stanoví

plnit,

a

rámec

cíle,

jejího

jichţ

má

dosáhnout. Právě ty se obyčejně označují jako „veřejný zájem“.

8

PRŮCHA, P. Správní právo : obecná část. 7., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 67. 9 Tamtéţ, s. 28, 29.

11

Te n t o p o j e m s a m o t n ý , j a k k o l i p r o v e ř e j n o u s p r á v u n e s m í r n ě důleţitý,

nemá

ţádnou

legální

definici.

Patří

proto

do

t z v.

neurčitých pojmů. Existují pouze některé teoretické definice. Slovník českého práva jej například definuje takto: „Jde o t a k o v ý z á j e m , re s p . z á j m y, j e ž b y b y l o m o ž n o o z n a č i t z a o b e c n é č i v e ř e j e n ě , re s p . o b e c n ě p ro s p ě š n é , z á j m y, j e j i c h ž n o s i t e l i j s o u b l í ž e neurčené, nicméně alespoň rámcově determinovatelné okruhy či s p o l e č e n s t v í o s o b j a k o t z v. v e ř e j n o s t , p o p ř . z á j m y , u n i c h ž j d e o t z v. z á j m y s p o l e č n o s t i . ( c e l o s p o l e č e n s k é z á j m y ) . Ty t o z á j m y n e s m í být,

a

to

již

z

povahy

věci,

v

rozporu

s

platnými

právními

p ř e d p i s y. “ Obsah veřejného zájmu je potom třeba dovozovat ze vždy d a ný ch pr á vní c h i f akt i ck ýc h s o uvi s l o st í pří p ad ů a s i t ua cí , p ro ně ž právní

úprava

požaduje

respektování

či

reflektování

veřejného

z á j m u . 10 J s o u t o t e d y z á j m y, k t e r é n e j s o u p r o s p ě š n é j e n p r o j e d n o t l i v c e nebo omezenou skupinu, ale většinou pro společnost jako celek. Důleţité je uvědomit si, ţe veškeré orgány veřejné správy by m ě l y v ţ d y p o s t u p o v a t t a k , a b y u r č i t ý v e ř e j n ý z á j e m c h r á n i l y . To můţe být problematické. Někdy ve stejné záleţitosti vystoupí na povrch

více

veřejných

zájmů,

které

si

navzájem

odporují.

Pak

dochází ke střetu veřejných zájmů a musí dojít k jejich vzájemnému poměřování či vyvaţování. I kvůli tomu některé veřejné zájmy b ý v a j í o z n a č e n y j a k o t z v. k v a l i f i k o v a n é ( n a r o z d í l o d „ p r o s t ý c h “ v e ř e j n ý c h z á j m ů ) . To j s o u t y, k t e r é j s o u n a l é h a v ě j š í , v ý z n a m n ě j š í n e ţ j i n é , a m ě l y b y t e d y p ř e v á ţ i t . 11 Ve ř e j n á s p r á v a z a ú č e l e m o c h r a n y v e ř e j n ý c h z á j m ů s v ě ř i l a svým

orgánům

specifické

úkoly

a

moţnosti.

Jedním

z

projevů

tohoto přístupu je zavedení institutu dotčených orgánů. Jim se budou věnovat následující části této práce. 10 11

MADAR Z. a kol. Slovník českého práva II. díl. 3. vyd. Praha : Linde, 2002. s. 1654. SKULOVÁ, S. Správní uvážení – základní charakteristika a souvislosti pojmu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2003. s. 97 – 100.

12

13

2. Dotčený orgán 2.1. Obecné vymezení pojmu Legální definici pojmu „dotčený orgán“ nalezneme v § 136 o d s t . 1 s p r á v n í h o ř á d u . 12 P o d l e n ě j j s o u d o t č e n ý m i o r g á n y p o u z e a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon , a b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného

stanoviska

nebo

vyjádření,

které

je

podkladem

rozhodnutí správního orgánu. Odstavec

druhý

téhoţ

paragrafu

dodává,

ţe

postavení

d o t če ný ch orgá n ů m a j í úze m ní s am os p rá vn é cel ky, j e st l i že s e věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu . Dotčené orgány jsou správními úřady ve veřejné správě, jeţ přímo ve věci nerozhodují, ale jichţ se nějakým způsobem dotýká činnost jiného (tedy rozhodujícího) správního orgánu a které mají zákonem vymezené moţnosti tuto činnost ovlivňovat. Správní řád poskytuje

taxativní

definiční

výčet

dotčených

orgánů.

Správní

o r g á n y, k t e r é p o d t u t o d e f i n i c i n e s p a d a j í , m o h o u b ý t t a k é v e s v é působnosti

d o t č e n y,

ale

nemohou

být

označeny

jako

dotčené

o r g á n y. 13 Zajímavou definici nabízí dokument veřejného ochránce práv: „ J de o ne p ře sn é o z na če ní t ěc h st át ní ch orgá n ů , j i m ž z vl ášt ní z ák o ny svěřují ochranu určitých veřejných zájmů, mezi nimi i zájmů na ochraně

životního

povolením, záměru

12 13

pro st ře dí .

re s pe kt i ve

nejsou

dotčeny

jeho tyto

Ve

skutečnosti

realizací o rg á n y,

v

ale

tedy

podobě jimi

případným

uskutečněného

chráněné

veřejné

Rozebíraný paragraf se nachází v hlavě II. části třetí správního řádu, jeţ upravuje vztahy mezi správními orgány navzájem a jejich součinnost při výkonu jejich působnosti v oblasti veřejné správy. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 388.

14

z á j m y . “ 14 O veřejných zájmech platí to, co bylo uvedeno v předchozí kapitole. Jsou to většinou celospolečenské zájmy obvykle z oblasti ochrany ţivotního prostředí se všemi jeho sloţkami, ale také zájmy e k o n o m i c k é . Vy j d e m e - l i z t o h o , ţ e v n a p r o s t é v ě t š i n ě p ř í p a d ů s e dotčené orgány projevují ve stavebním řízení, vyjadřují se

např. k

zájmům na úseku: o c h r a n y p ř í r o d y a k r a j i n y, o c h r a n y v o d , o c h r a n y z e m ě d ě l s k é h o půdního

fondu,

ochrany

lesa,

ochrany

loţisek

n erostných

surovin, odpadového hospodářství, veterinární péče, ochrany veřejného zdraví, památkové péče, dopravy na pozemních komunikacích, dopravy dráţní, letecké a vodní, e n e r g e t i k y, v y u ţ í v á n í j a d e r n é e n e r g i e a i o n i z u j í c í h o z á ř e n í elektronických komunikací obrany státu, bezpečnosti státu, civilní obrany poţární ochrany b e z p e č n o s t i p r á c e . 15 O některých bude pojednáno v poslední kapitole. Zvláště

krajské

úřady

a

obecní

úřady

obcí

s

rozšířenou

působností mohou v jedné záleţitosti vystupovat v jakési dvojí ro li. Jednak jako orgán, který ve věci rozhoduje, jednak jako dotčený orgán, který se k ní má vyjádřit. Pokud jde o pouhé vnitřní vztahy různých odborů v rámci jednoho orgánu (typicky obecního úřadu obce s rozšířenou působností), o dotčeném orgánu ve smyslu § 136 správního řádu nehovoříme. Ani řešení rozporů nebude takové, jak j e p o p s á n o n í ţ e , a l e p o u z e v r á m c i t o h o t o o r g á n u . 16 14

15 16

PEKÁREK, M. K některým právním aspektům vztahu investor – ţivotní prostředí. In Moderní veřejná správa a ombudsman – Sborník příspěvků přednesených na vědecké konferenci [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2010-02-3]. s. 131. Dostupné z: KLIKOVÁ, A., HAVLAN, P., VALACHOVÁ, K. et. al. Stavební právo – Praktická příručka. 3. aktualiz. vyd. Praha : LINDE PRAHA, a. s., 2009. s. 77 – 79. VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON,

15

Pokud se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu,

tedy

oblasti

jeho

t z v.

samostatné

působnosti,

má

postavení dotčeného orgánu také tento územní samosprávní celek. Správní

řád

zde

respektuje

článek

8

Ú s t a v y,

kde

je

řečeno:

„Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.“ Dotčení práva na samosprávu by se pochopitelně mělo posuzovat podle vymezení samostatné působnosti územních samosprávných celků. Například § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších

předpisů,

obec

v

samostatné

působnosti

ve

svém

územním

obvodu

místními

z vyk lo st m i o v yt v á ře ní po d m í n ek p ro roz vo j s oci ál n í

a

pro

pečuje v souladu s místními předpoklady

uspokojování

uspokojování

potřeb

potřeby

dopravy a spojů,

svých

bydlení,

potřeby

občanů.

ochrany

informací,

Jde a

a

péče

především

rozvoje

s o

zdraví,

výchovy a vzdělávání,

c el ko vé ho k ul tu rn í ho ro zv oj e a oc h ra ny ve ře j n éh o p oř ád k u. P okud se

tedy

jedná

kupříkladu

o

správní

řízení

na

úseku

ţivotního

prostředí či povolování staveb, obec bude patrně dotčena ve svých z á j m e c h . 17 Co se týče samotného „zapojení“ dotčených orgánů, má je na starosti správní úřad vedoucí řízení. Z úřední povinnosti nejprve dotčené orgány zjistí a pak o tom je i účastníky řízení vyrozumí. Pokud by na některý dotčený orgán „zapomněl“, protoţe by nebyl schopen zjistit všechny (nejčastěji územně samosprávné celky), je n a n i c h , z d a s e d o ř í z e n í p ř i h l á s í , n e b o n e . 18

2.2. Činnost dotčených orgánů Správní řád kromě definice obecně charakterizuje i činnost dotčených

orgánů,

a

poskytuje

tak

rámec

jejich

působení.

2006. s. 741. 17 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 744. 18 ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 388.

16

Konkrétní vymezení činností a postupů poskytují zvláštní právní p ř e d p i s y. Z a v š e c h n y j m e n u j m e a l e s p o ň z á k o n č . 1 1 4 / 1 9 9 2 S b . , o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , z á k o n č . 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Na tomto místě by snad bylo vhodné zmínit, ţe

činnosti

dotčeného

orgánu

vykonávají

úředníci

se

zvláštní

odbornou způsobilostí. Stejně jako na všechny jiné orgány státní správy se vztahují i na dotčené orgány především základní zásady činnosti správních orgánů popsané v úvodních ustanoveních správního řádu. Jednou z těchto základních zásad

j e d o b r á s p r á v a . Ta j e

vyjádřena zejména v § 4 odst. 1 správního řádu. Projevuje se nejen v chování vůči účastníkům řízení, ale také ve vzájemné spolupráci mezi správními orgány navzájem. Vzájemnou Správní

spolupráci

o rg á ny d b ají

dále

rozvádí

ustanovení

vzájemného

souladu

všech

§

8:

(1)

postupů, které

p ro bí h aj í s o uč asn ě a s ou vi sej í s t ý mi ž p r áv y ne b o po vi n n os t mi d o t č e n é o s o b y. N a t o , ž e s o u č a s n ě p ro b í h á v í c e t a k o v ý c h p o s t u p ů u r ů zn ýc h s p rá vn ích org án ů n e bo u j i ný c h o rg á nů ve ře j n é mo ci , je d o t če n á o s ob a p ov i n n a spr á vní org á ny be zo d kl ad ně u p oz or ni t . ( 2 ) S p r á v n í o rg á n y v z á j e m n ě s p o l u p r a c u j í v z á j m u d o b r é s p r á v y. Jak je vyjádřeno v odst. 1, spolupráce ve veřejné správě se projevuje mimo jiné péčí správních orgánů o soulad jejich postupů. To

je

nezbytné

např.

u

poskytování

závazných

stanovisek,

jeţ

upravuje § 149 správního řádu a o nichţ bude pojednáno dále. Orgány

veřejné

poskytovat

si

správy

také

součinnost.

Jejich

musí

vzájemně

právní

úprava

spolupracovat, by

totiţ

podle

důvodové zprávy ke správnímu řádu měla přispět k větší efektivitě veřejné

správy

a

měla

by

též

umožnit,

aby

místo

zdvojování

určitých fází řízení došlo ke společnému úkonu nebo vzájemné

17

z a s t u p i t e l n o s t i . 19 Jakým

způsobem

ukazuje

jiţ

první

povinnost

stanovená

dotčeným orgánům správním řádem v § 136 odst. 3: „ Dotčené o rg á ny

poskytují

správnímu

org án u ,

který

vede

řízení,

všechny

i nf or m ace d ůl ežit é p ro ří ze ní , n eb u de - l i t í m p or uš e na p ov i n n ost podle zvláštního zákona.“ Na druhé straně má právo nahlíţet do spisu vedeného orgánem vedoucím řízení, a je-li to pro výkon jeho působnosti podstatné, p r á v o o b d r ţ e t k o p i i m a t e r i á l ů t v o ř í c í c h s o u č á s t s p i s u 20. Obsah spisu je stanoven § 17 odst. 1 správního řádu. Spis tvoří

zejména

rozhodnutí

a

podání, další

p ro t o k o l y,

písemnosti,

z á z n a m y,

které

se

písemná

vztahují

k

vyhotovení dané

věci.

P ř í l o h o u , k t e r á j e s o u č á s t í s p i s u , j s o u z e j m é n a d ů k a z n í p ro s t ř e d k y, o b ra z ové a z vu kov é z á zn am y a zá zn a m y na e l e kt ro ni ck ýc h mé di í c h. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s u r č e n í m d a t a , k d y b y l y d o s p i s u v l o ž e n y. Dotčené orgány se mohou vyjadřovat i k jiným podkladům, neţ ke kterým se vyjadřují přímo ze své pozice dotčených orgánů (tedy n a p ř í k l a d p ř i v y d á v á n í z á v a z n é h o s t a n o v i s k a ) . Ta k o v é p o d k l a d y demonstrativně vyjmenovává § 50 odst. 1, jsou to návrhy účastníků, d ů k a z y, s k u t e č n o s t i z n á m é s p r á v n í m u o rg á n u z ú ř e d n í č i n n o s t i , p o dk l a dy o d j i nýc h sp r ávn í c h orgá n ů ne bo org á nů v eř ej né mo ci, j a k o ž i s k u t e č n o s t i o b e c n ě z n á m é . Z á k o n j i m t o u m o ţ ň u j e t e h d y, j e l i t o p o t ř e b a k p l n ě n í j e j i c h ú k o l ů n e b o j e s t l i ţ e s i t o v y h r a d i l y. 21 Pokud se nevyjádří, má se za to, ţe nemá námitek, jestliţe ovšem nemá

zákonem

stanovenou

povinnost

vydat

vlastní

závazné

stanovisko. Dotčené

o rg á ny

přezkumného řízení.

22

mají

právo

podat

podnět

k

zahájení

O přezkumném řízení hovoří § 94 odst. 1

správního řádu. Správní orgány v něm z moci úřední přezkoumávají 19 20 21 22

Tamtéţ, s. 387. Ustanovení § 136 odst. 4 věta první zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Ustanovení § 136 odst. 4 věta druhá správního řádu. Ustanovení § 136 odst. 4 věta třetí správního řádu.

18

pravomocná rozhodnutí v případě, ţe lze důvodně pochybovat o j e j i c h s o u l a d u s p r á v n í m i p ř e d p i s y. P r á v o p o d a t p o d n ě t k z a h á j e n í takového přezkumného řízení má i dotčený orgán zejména proto, ţe jak se v praxi stává, můţe dojít k vydání rozhodnutí v rozporu se závazným stanoviskem. Podle § 42 vztahujícího se k přijímání podnětů je orgán, který rozhodnutí vydal, povinen takový podnět přijmout, a pokud o to dotčený orgán poţádá, musí mu do třiceti dnů sdělit, ţe řízení zahájil, nebo ţe neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě ţe podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Ustanovení spolupráce:

§

136

odst.

5

umoţňuje

ještě

další

formu

Sp rá v ní orgá n , k t erý ve de ří ze ní , a d o t če né o rg á ny

m o h o u v m e z í c h s v é p ů s o b n o s t i č i n i t s p o l e č n é ú k o n y, s v ý j i m k o u v y dá ní ro z ho d nu tí , po p říp a dě m ůž e být v ří ze ní p ř ed sp r áv ní m o rg á ne m v yu ži t o v ýsl e dků ú ko n u d ot če néh o orgá nu , j es t l i ž e s t í m s p rá vn í o rg á n i d o t če ný o rg á n s ou h l a sí a j est l i ž e t í m ne m ů ž e být účastníkům řízení způsobena újma na jejich právech. To t o

koresponduje

se

zásadou

procesní

ekonomie

(nebo

hospodárnosti) vymezenou v § 6 odst. 2. Bylo by z bytečné, kdyby různé správní orgány prováděly stejný úkon. Navíc by tím mohli být více zatěţování účastníci řízení. Průběh správního řízení se díky takovému postupu zrychlí a zlevní. Příkladem podle jednoho komentáře ke správnímu řádu může být provedení sp olečného úkonu, kterým

dotčený

stanoviska,

orgán

zatímco

opatřuje

správní

podklad

orgá n ,

který

pro vede

vydání

závazného

řízení,

opatřuje

p o d k l a d p r o v y d á n í r o z h o d n u t í v e v ě c i . 23 V ý s l e d k y ú k o n u d o t č e n é h o orgánu ovšem mohou být vyuţity v řízení před správním orgánem j e n t e h d y, p o k u d s t í m o b a t y t o o r g á n y s o u h l a s í a n e m ů ţ e t í m b ý t účastníkům způsobena újma na právech. Kromě vydání rozhodnutí j e z p o v a h y v ě c i t a k é v y l o u č e n o v e d e n í s p o l e č n é h o s p i s u . 24 23 24

JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 463. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 390.

19

O činnostech dotčených orgánů se rozepisuje podrobněji § 149 správního řádu, který jim svěřuje vydávání závazných stanovisek. Výrazně se dotčenými orgány zabývá stavební zákon, který kromě vydávání závazných stanovisek hovoří i o vydávání stanovisek a k o o r d i n o v a n ý c h s t a n o v i s e k j a k o ţ t o d a l š í c h s p e c i f i c k ý c h ú k o n e c h . 25 Problematiku těchto úkonů prozkoumáme dále. Na tomto místě by vzhledem k činnosti dotčených orgánů veřejné správy bylo snad vhodné

uvést

jiţ

jen

to,

ţe

jestliţe

ve

svém

stanovisku

nebo

z á v a z n é m s t a n o v i s k u s t a n o v í p o d m í n k y, a j e s t l i ţ e s e t y t o p o d m í n k y stanou součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního

úřadu

podle

stavebního

zákona,

mohou

kontrolovat

j e j i c h d o d r ţ o v á n í . 26 M o h o u t a k é z a h á j i t ř í z e n í o u l o ţ e n í n á p r a v n ý c h opatření tomu, kdo nerespektoval podmínky uvedené v rozhodnutí n a z á k l a d ě z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 27

2.3. Řešení rozporů Správní řád v § 136 odst. 6 realisticky počítá s moţností vzniku rozporů. K těm můţe dojít zejména pokud dotčené orgány vydávají závazná stanoviska, a to buď mezi dvěma (případně více) dotčenými vedoucím

o r g á n y, řízení.

nebo Obsah

mezi

dotčeným

závazného

orgánem

stanoviska

a

je

orgánem totiţ

pro

výrokovou část rozhodnutí závazný. Při řešení rozporů se postupuje přiměřeně podle § 133. Rozpor

je

nutné

bezodkladně

oznámit

nejblíţe

společně

nadřízenému orgánu, který o něm rozhodne. Pokud takový orgán neexistuje,

rozhodují

ústřední

správní

úřady

nadřízené

těmto

orgánům a zahájí dohodovací řízení dnem, kdy návrh posledního z nich dojde prvnímu. (Pokud jde o rozpor mezi

ústředními správní

25

Ustanovení § 4 stavebního zákona. Ustanovení § 4 odst. 5 staevního zákona. 27 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 745. 26

20

ú ř a d y,

v

dohodovacím

řízení

jej

projednají.)

V

případě

bezvýslednosti dohodovacího řízení musí být zpráva o jeho průběhu spolu s návrhy jednotlivých ústředních správních úřadů ústředním správním úřadem, na jehoţ návrh bylo dohodovací řízení zahájeno, b e z z b y t e č n é h o o d k l a d u p ř e d l o ţ e n a k ř e š e n í v l á d ě . Ta j e k t o m u zmocněna na základě teoretického východiska, že právě vláda by m ě l a k o o r d i n o v a t j e d n o t l i v é v e ř e j n é z á j m y, k t e r é c h r á n í j e d n o t l i v é r e s o r t y . 28 Můţe dojít i k jakémusi speciálnímu rozporu. Pokud na jedné jeho straně stojí územní samosprávný celek a věc se týká jeho práva

na

samosprávu,

výše

uvedný

postup

se

nepouţije.

Jak

upravuje § 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyššího

ve

znění

územně

pozdějších

předpisů,

samosprávného

celku

zastupitelstvo

obce

(tedy

v

kraje)

nebo

takovém

případě můţe podat ústavní stíţnost k Ústavnímu soudu na základě č l . 8 7 o d s t . 1 p í s m . c ) Ú s t a v y. Při postupu podle tohoto odstavce platí obdobně ustanovení § 133 odst. 6. Staví se tedy běh lhůt týkajících se provádění úkonů v řízení.

28

ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 388.

21

3.

Závazná

stanoviska,

stanoviska

a

jejich

p ro b l e m a t i k a . K o o r d i n o v a n á z á v a z n á s t a n o v i s k a a koordinovaná stanoviska. 3.1 Závazná stanoviska 3 . 1 . 1 . Vy m e z e n í n a z á k l a d ě s p r á v n í h o ř á d u Zákonnou definici pojmu závazné stanovisko poskytuje § 149 odst.

1

správního

správním

o rg á nem

rozhodnutím výrokovou

ve

řádu: na

základě

správním

část

Závazné

zákona,

řízení

rozhodnutí

stanovisko

a

který

jehož

správního

je

úkon

není

obsah

org á n u.

učiněný

samostatným

je

závazn ý

Správní

pro

o rg á ny

p ř í s l u š n é k v y d á n í z á v a z n é h o s t a n o v i s k a j s o u d o t č e n ý m i o rg á n y. Jak se z úkonem

této

dotčeného

hlediska

částí

definice dá správního

čtvrtou

odvodit, závazné stanovisko je

orgánu

správního

upraveným řádu.

Není

z

procesního samostatným

r o z h o d n u t í m , a l e p o d k l a d e m p r o v y d á n í r o z h o d n u t í . 29 S a m o o s o b ě nezakládá, nemění, neruší ani nedeklaruje práva či povinnosti. Jeho obsah je však závazný pro výrokou část rozhodnutí, označuje se proto

také

jako

kvalifikované

vyjádření

správního

o r g á n u . 30

Nespadají sem tedy nezávazná vyjádření či doporučení správních 29

V § 50 odst. 1 jsou uvedeny podklady pro správní rozhodnutí od jiných správních orgánů, mezi ně paří i závazné stanovisko podle § 149 odst. 1. (VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 829.) 30 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 829.

22

orgánů. Můţe být vydáno pouze správním orgánem k tomu zákonem zmocněným, tímto zákonem ovšem jiţ není správní řád, ale zvláštní z á k o n . 31 Postup stanoviska

32

správního

orgánu

směřující

k

vydání

závazného

se zahajuje zpravidla na ţádost účastníka, můţe však o

ně poţádat i rozhodující správní úřad. Pro jeho vydání platí lhůta uvedená v § 6 odst. 1 správního řádu, tedy bezodkladně. Myslím však, ţe by

bylo

praktické stanovit

konkrétní

l h ů t y,

například

stejné lhůty jako pro vydání rozhodnutí uvedené § 71 správního řádu, tedy bez zbytečného odkladu nebo druhotně do 30 dnů od z a h á j e n í ř í z e n í 33, a b y s e p ř e d e š l o m o ţ n o s t i z b y t e č n ý c h p r ů t a h ů . Po definici závazného stanoviska pokračuje § 149 odst. 2 tím, jak by měl správní orgán vedoucí řízení a postupovat, zjistí -li, ţe je potřeba opatřit závazné stanovisko. Řízení v takovém případě m u s í b ý t p ř e r u š e n o u s n e s e n í m . 34 To j e l o g i c k é v z h l e d e m k t o m u , ţ e obsah závazného stanoviska významně ovlivní výsledek řízení. K přerušení řízení nedojde pouze v případě, ţe k vydání závazného stanoviska je kompetentní tentýţ správní orgán, jemuţ přísluší vydat rozhodnutí ve věci, a stanovisko vydá ve společném řízení podle § 140 odst. 2 správního řádu. Pokud je v průběhu řízení o ţádosti vydáno zamítavé závazné stanovisko, další důkazy se jiţ v řízení neprovádějí a ţádost se bez d a l š í h o z a m í t n e . 35 J d e z d e v p o d s t a t ě o v ý j i m k u z e z á s a d y v o l n é h o hodnocení důkazů a zvýraznění úlohy závazného stan oviska jakoţto závazného podkladu pro vydání rozhodnutí. Rozhodnutí o zamítnutí ţádosti 31 32

33 34 35

je

v

tomto

případě

nikoli

procesním,

ale

meritorním

JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 506. Pokud se jedná o postup správního orgánu, jenţ vyvrcholí vydáním závazného stanoviska, někdy bývá označován jako řízení. Přikloníme-li se však k zákonné definici řízení obsaţené v § 9, totiţ ţe je to postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá, zůstaneme u slova postup. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 434, 435. Ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu. Ustanovení § 149 odst. 3 správního řádu.

23

rozhodnutím, a proto je moţné se proti němu odvolat. Správní orgán rozhodující ve věci samé tedy nesmí závazné stanovisko ignorovat, měnit, ale ani nijak interpretovat, pokud by se tím měnil jeho obsah. Pokud mu není interpretace jasná, musí poţádat orgán, který je vydal, aby vydal nové, jednoznačné závazné s t a n o v i s k o . 36 Můţe se stát, ţe správní orgán vedoucí řízení ne souhlasí se z á v a z n ý m s t a n o v i s k e m d o t č e n é h o s p r á v n í h o o r g á n u . Ta k o v ý s p o r b y bylo nutno řešit podle § 136 odst. 6 správního řádu (viz předchozí kapitolu). Pokud by se dosáhlo změny nebo zrušení závazného stanoviska, ţádosti by bylo moţné vyhovět, jinak ne. Jestliţe by rozhodnutí podmíněné vydáním závazného stanoviska nabylo právní moci a došlo by ke změně nebo zrušení podkladového stanoviska, b y l b y t o d ů v o d k o b n o v ě ř í z e n í . 37 O z m ě n á c h a z r u š e n í z á v a z n ý c h stanovisek bude pojednáno dále. 3.1.2. Závazná stanoviska podle stavebního zákona Další

významnou

úpravu

závazných

stanovisek

přináší

stavební zákon. Podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) tohoto předpisu dotčené orgány vydávají závazná stanoviska pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona. Činí tak na zákl adě zvláštních právních předpisů. Stejně jako správní řád i stavební zákon v této souvislosti dodává, ţe tato závazná stanoviska nejsou samostatným rozhodnutím

ve

správním

řízení,

nestanoví -li

zvláštní

právní

předpisy jinak. Dotčený orgán je svým ( předchozím) závazným stanoviskem p o d l e t z v. z á s a d y k o n t i n u i t y v á z á n . P o k u d m á b ý t v y d á n o v t é ţ e věci jiné (navazující) závazné stanovisko, je stanovena podmínka nově zjištěných a doloţených skutečností, které nemohly být 36 37

ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 436, 437. JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 509.

24

u p l a t n ě n y d ř í v e a k t e r ý m i s e p o d s t a t n ě z m ě n i l y p o d m í n k y, z a kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona. Jinak se k takovému navazujícímu závaznému stanovisku nepřihlíţí a p l a t í p ř e d c h o z í z á v a z n é s t a n o v i s k o . 38 Stavební

zákon

vymezuje

ještě

další

situaci,

kdy

se

k

závaznému stanovisku nepřihliží. Stane se tak v řízení podle části čtvrté stavebního zákona nazvané Stavební řád, jde -li o závazné stanovisko ve věcech, o kterých jiţ bylo rozhodnuto

ve vydaném

regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území. Z tohoto pravidla je dále stanovena výjimka, pokud by bylo závazné stanovisko

uplatněno

na

základě

nově

zjištěných

a

doloţených

s k u t e č n o s t í p o d l e o d s t a v c e 3 ( v i z v ý š e ) . 39 3.1.3. Změny a zrušení závazných stanovisek Stává

se,

ţe

závazné

stanovisko

není

z

nějakého

důvodu

vyhovující – buď se nelíbí účastníku řízení, který o ně poţádal, nebo samy správní orgány dojdou k závěru, ţe je potřeba je změnit nebo

zrušit.

Změny

odvolání, oprav dotčeným

nebo

zrušení

je

moţné

dosáhnout

pomocí

vad, jeţ jsou odstranitelné bez způsobení újmy

osobám,

přezkumného

řízení

a

obnovy

řízení.

V

neposlední řadě lze změnit nebo zrušit závazné stanovisko také kdykoliv v průběhu vlastního správního řízení ve věci samé, a to na p o d n ě t ú č a s t n í k a ř í z e n í n e b o s a m o t n é h o s p r á v n í h o ú ř a d u . 40 Odvolání 38 39 40

je

jedním

z

nejběţnějších

opravných

prostředků

Ustanovení § 4 odst. 3 stavebního zákona. Ustsanovení § 4 odst. 4 stavebního zákona. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 434.

25

u p r a v e n ý c h s p r á v n í m ř á d e m . To m o h o u p o d a t p o u z e ú č a s t n í c i ř í z e n í a

jen

proti

rozhodnutí

správního

orgánu.

Důvodem

pro

podání

odvolání můţe být jednak zamítnutí ţádosti v důsledku negativního závazného

stanoviska,

nebo

rozhodnutí

podloţené

souhlasným

stanoviskem, které ale obsahuje podmínky účastníkovi z nějakého d ů v o d u n e v y h o v u j í c í . 41 J a k j i ţ b y l o u v e d e n o , z á v a z n é s t a n o v i s k o není rozhodnutím. Odvolání tedy nemůţe být v ţádném případě podáno proti němu. Obsah závazného stanoviska je přesto moţné u p r a v i t v p r ů b ě h u o d v o l a c í h o ř í z e n í , a t o t e h d y, s m ě ř u j e - l i o d v o l á n í podané proti rozhodnutí podmíněnému závazným stanoviskem přímo p r o t i o b s a h u z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 42 O b s a h o v š e m n e m ů ţ e m ě n i t orgán, jenţ závazné stanovisko vydal, ale orgán jemu nadřízený. Není zde tedy přípustná autoremedura ani za splnění podmínek § 87 či obdobně § 95 odst. 2 správního řádu (plně by se vyhovělo odvolávajícímu se účastníkovi a nebyla by způsobena škoda nikomu jinému). Odvolací správní orgán se p roto obrátí na svůj nadřízený správní orgán, vyţádá si od něj potvrzení nebo změnu závazného stanoviska a zasílá mu odvolání spolu se svým vyjádřením a vyjádřením účastníků. Nadřízený orgán posuzuje obsah závazného stanoviska ze své pozice instančně vyšší ho orgánu. Z této pozice závazné stanovisko potvrdí

nebo

změní,

ale

nemůţe

jej

zrušit.

Neprobíhá

ţádné

odvolací řízení, ale uplatní se vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Při posuzování by měl zhodnotit zákonnost závazného stanoviska, jeho soulad se základ ními zásadami činnosti správních orgánů a v ě c n o u s p r á v n o s t . 43 Zatímco věc posuzuje nadřízený orgán, neběţí odvolacímu 41

VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 835. 42 Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu. 43 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 837.

26

orgánu lhůta podle § 88 odst. 1, stanoviskem doručení

odvolacímu

odvolání,

n e p l a t í t e d y, ž e p ř e d á s p i s s e s v ý m

správnímu

re s p.

do

10

orgánu dnů,

do

30

jedná-li

dnů se

o

ode

dne

odvolání

opožděné nebo nepřípustné. Logika tohoto odkazu všek fakticky trochu pokulhává, protože z ostatních ustanovení vyplývá, že spis by měl být dán již dříve k dispozici odvolacímu správnímu orgánu a správní

o rg á n

prvního

stupně

by

mu

proto

fakticky

neměl

co

p ř e d á v a t 44 Podle výsledku postupu nadřízeného orgánu rozhodne odvolací orgán o odvolání. V případě potvrzení závazného stanoviska jej zamítne – celé, nebo v části napadající závazné stanovisko, v případě změny přizpůsobí své rozhodnutí novému obsahu závazného s t a n o v i s k a . 45 Úkony správních orgánů podle části čtvrté správního řádu, t e d y i z á v a z n é s t a n o v i s k o , l z e m ě n i t t a k é p o d l e § 1 5 6 o d s t . 1 . To t o ustanovení pojednává o vadách, jež lze opravit bez způsobení újmy

některé

nesprávného provede

z

dotčených

uvedení

tentýţ

osob.

a d r e s y,

správní

To

se

překlepů,

orgán,

který

a

můţe

týkat

podobně.

závazné

například

Opravu

stanovisko

pak

vydal,

usnesením, které se pouze poznamená do spisu. Chyby mohou být ovšem i závaţnějšího rázu,

zvlášť pokud jsou způsobeny rozporem

s p r á v n í m i p ř e d p i s y, t a k ţ e j e n e n í m o ţ n é o d s t r a n i t t í m t o p o s t u p e m . V takovém případě se uplatní postup podle § 156 odst. 2. To t o

obecné

ustanovení

umoţňuje

pouze

zrušení

vadného

úkonu, které provádí správní o rgán, který jej vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy byl vydán nebo učiněn. Pro závazná stanoviska se ale uplatní ustanovení § 149 odst. 5, které je ve vztahu k umoţňuje

i

přezkumném

změnu řízení

§ 156 odst. 2 speciální. Kromě zrušení nezákonného

podle

§

94

závazného a

stanoviska

následujících

v

ustanovení

44

JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 508. 45 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 837.

27

správního řádu. Podnět k přezkumnému řízení můţe učinit kterýkoli správní orgán, který při své úřední činnosti zjistí, ţe jiný (dotčený) správní

orgán

učinil

nezákonné

závazné

stanovisko.

Podn ět

se

podává orgánu nadřízenému orgánu, jenţ takové závazné stanovisko vydal.

Nadřízený

nezákonného

orgán

závazného

můţe

provést

stanoviska.

změnu

nebo

zrušení

který

podal

podnět,

Orgán,

vyčká jeho rozhodnutí, a ve své činnosti pokračuje aţ po jeho vydání. Podíváme-li

se

blíţe

na

§

94

a

následující

ustanovení

správního řádu upravující přezkumné řízení obecně, můţeme ve vztahu

k

závazným

stanoviskům

říci,

ţe

v

přezkumném

řízení

přezkoumávají správní orgány pravomocná řízení z moci úřední, ex offo. V tom je základní rozdíl oproti odvolání. Navíc se zde (také oproti odvolání) zkoumá zákonnost, a ne správnost úkonu. Jedná se totiţ

o

nástroj

sebekontroly

zákonnosti

rozhodování

veřejné

s p r á v y 46. N e j d e o m i m o ř á d n ý o p r a v n ý p r o s t ř e d e k . S o u l a d z á v a z n é h o stanoviska s právními předpisy se podle § 96 odst. 2 posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. Pokud přezkoumávající správní orgán v průběhu přezkumného řízení zjistí, ţe nebyl porušen ţádný právní předpis, řízení usnesením zastaví. U s n e s e n í s e p o u z e p o z n a m e n á d o s p i s u . 47 N e u p l a t n í s e z d e ţ á d n á ustanovení o lhůtách související s právní mocí, tu totiţ závazné s t a n o v i s k o n e m á . 48 S p r á v n í o r g á n t a k é n e m ů ţ e z á v a z n é s t a n o v i s k o zrušit a vrátit věc správnímu orgánu, který jej vydal. Ačkoli

nelze

závazné stanovisko měnit

nebo

rušit

pomocí

obnovy postupu správního orgánu, který vyústil jeho vydáním, lze je zpochybnit v rámci obnovy řízení ve věci samé. Správní úřad rozhodující v obnoveném řízení postupuje obdobně jako v případě o d v o l á n í . 49 O b n o v a ř í z e n í p a t ř í m e z i m i m o ř á d n é o p r a v n é p r o s t ř e d k y – to proto, ţe jde o moţnou změnu pravomocného rozhodnutí a tím 46 47 48 49

Tamtéţ, s. 355. Ustanovení § 97 správního řádu. Ustanovení § 96 odst. 1, § 97 odst. 2 správního řádu. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 437.

28

z á s a h d o p r á v n í j i s t o t y. J e m o ţ n á j a k n a n á v r h ú č a s t n í k a , t a k z iniciativy správního orgánu, obojí však jen v případě, ţe vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy existující v době původního uplatnit,

řízení, nebo

rozhodnutí.

které

pokud

účastník bylo

nemohl

zrušeno

či

v

původním

změněno

řízení

podkladové

50

Změna nebo zrušení závazného stanoviska jsou důvodem pro obnovu

ř í z e n í . 51

Je

to

způsobeno

právními

účinky

závazného

stanoviska, jeţ se blíţí účinkům rozhodnutí o předběţné otázce a jehoţ

změna

řízení.

5253

nebo

Jinak

o

zrušení obnově

jsou řízení

také platí

moţným to,

co

důvodem bylo

obnovy

uvedeno

v

předchozím odstavci.

3 . 2 . St a n o v i s k a 3 . 2 . 1 . Vy m e z e n í s t a n o v i s e k p o d l e s t a v e b n í h o z á k o n a Pojem stanovisko není uveden ve správním řádu, ale pouţívá j e j n a p ř í k l a d s t a v e b n í z á k o n v § 4 o d s t . 2 p í s m . b ) . 54 P o d l e n ě j stanovisko vydává dotčený orgán pro postupy podle stavebního z á k o n a , k t e r é n e j s o u s p r á v n í m ř í z e n í m . Ta t o s t a n o v i s k a , s t e j n ě j a k o závazná stanoviska, nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, a jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona. Co se týče povahy stanoviska, jedná se o úkon podle části č t v r t é s p r á v n í h o ř á d u . Ta k é p r o n ě p l a t í v š e c h n y z á s a d y č i n n o s t í správních orgánů uvedené v části první. 50

Ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu. Ustanovení § 149 odst. 6 správního řádu. 52 Ustanovení § 57 odst. 3 a § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu. 53 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 839. 54 Stanoviska je ovšem moţné vydávat nejen podle stavebního zákona, ale všude, kde je to zapotřebí a kde to speciální předpisy upravují. 51

29

I jejich smyslem je pomoci dotčeným orgánům chránit veřejný z á j e m , k t e r ý h á j í . P r e z e n t u j í j e j i c h o d b o r n ý n á z o r . Te n a l e n e n í p r á v n ě z á v a z n ý . J e m o ž n é m u o p o n o v a t p o s u d k y, s t a n o v i s k y n e b o vyjádřeními

jiných

vykonavatelů

veřejné

správy

obsahujícími

o d l i š n ý n á z o r, p o p ř í p a d ě d ů k a z y ( z e j m é n a z n a l e c k ý m i p o s u d k y ) . 55 Postup podle stavebního zákona, který není správním řízením, m á s v é m í s t o n a p ř í k l a d t e h d y, k d y ţ s t a v e b n í k p o t ř e b u j e s t a n o v i s k o pro dokumentaci k ţádosti o stavební povolení. I z d e p l a t í z á s a d a k o n t i n u i t y, d o t č e n ý o r g á n j e t e d y s v ý m předchozím stanoviskem vázán stejně, jak bylo popsáno výše u z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 56 3.2.2. Změny a zrušení stanovisek Stanoviska, jak bylo uvedeno výše, jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Ustanovení této části, konkrétně § 156, se pouţijí i na opravu stanovisek. Va d y, j e ţ l z e o p r a v i t b e z z p ů s o b e n í ú j m y n ě k t e r é z d o t č e n ý c h o s ob , sp rá v ní orgá n o pr aví us n esen í m , kt eré se p ou ze p oz n a me n á d o s p i s u . 57 Pokud by však stanovisko bylo v rozporu s právními předpisy a nebylo by je moţné opravit takto, správní orgán, který je vydal, j e j u s n e s e n í m z r u š í e x t u n c , n e s t a n o v í - l i z á k o n j i n ý p o s t u p . Ta k o v é usnesení

lze

vydat

po

dobu,

kdy

trvají

účinky

stanoviska.

Přiměřeně se pro tento postup pouţijí ustanovení o přezkumném ř í z e n í . 58

3.3. Rozdíly mezi závaznými stanovisky a stanovisky – shrnutí

55 56 57 58

HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 269. Ustanovení § 4 odst. 3 stavebního zákona. Ustanovení § 156 odst. 1 správního řádu. Ustanovení § 156 odst. 2 správního řádu.

30

Ačkoli

jak

závazná

stanoviska,

tak

stanoviska

jsou

akty

dotčených orgánů chránící veřejné zájmy těmto orgánům svěřené, j s o u m e z i n i m i p a t r n y m n o h é z á s a d n í r o z d í l y. P r v n í m r o z d í l e m b y m o h l b ý t v p r a m e n e c h p r á v n í ú p r a v y. Zatímco závazná stanoviska jsou uprave na zejména ve správním řádu, o stanoviscích se tento zákon výslovně nezmiňuje. Právní r á m e c m u p o s k y t u j í j i n é z á k o n y, m e z i n i m i i s t a v e b n í z á k o n , v němţ se projevují dosti výrazně. Dalším

rozdílem

je

závaznost

pro

rozhodování

správního

orgánu. Závazné stanovisko musí být plně respektováno a uvedeno ve

výroku

rozhodnutí.

Stanoviska

(s

výjimkou

stanovisek

podkladových pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy

vydávaná

podle

stavebního

zákona)

takové

významné

postavení nemají. Rozhodující spr ávní orgán se s nimi pouze musí vypořádat v odůvodnění rozhodnutí. Z toho plynou rozdíly v moţnostech změn a zrušení závazných stanovisek a stanovisek. Obojí lze změnit a zrušit podle § 156 správního

řádu.

Závazná

stanoviska

mohou

být

navíc

změněna,

případně zrušena, pomocí odvolání, přezkumného řízení a obnovy řízení.

3.4. Koordinovaná závazná stanoviska a koordinovaná stanoviska Institut

koordinovaného

koordinovaného

stanoviska

je

závazného upraven

§

4

stanoviska odst.

6

a

stavebního

zákona. Shrneme-li slova zákona, vydává je dotčený orgán, pokud hájí

více

zvláštních

veřejných právních

zájmů

a

je

předpisů.

dotčeným

Je

to

však

orgánem moţné

podle

pouze

více

t e h d y,

nejsou-li poţadavky na ochranu veřejných zájmů v rozporu. Na vydávání

těchto

stanovisek

se

přiměřeně

pouţijí

ustanovení

správního řádu o společném řízení (§ 140 správního řádu). Zavedení

tohoto

institutu

bývá

označeno

jako

prospěšné 31

vzhledem k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního

z á k o n a . 59 B e z p o c h y b y

by

mělo

slouţit

k

urychlení

řízení, ale také k zajištění zabezpečení všech veřejných zájmů chráněných dotčeným orgánem. Koordinovaná závazná stanoviska i stanoviska totiţ v sobě sjednocují veškeré poţadavky týkající se veřejných zájmů a propojují je. Koordinace

se

projevuje

v

celém

procesu

vydávání

koordinovaného závazného stanoviska i koordinovaného stanoviska, a to: při podání ţádosti o vydání, při

slaďování

výrokových

(koordinaci)

částech

dílčích

podmínek

uvedených

ve

závazných

stanovisek

či

stanovisek útvarů orgánu, který vydává koordinované závazné stanovisko nebo stanovisko, při vydávání koordinovaného závazného stanoviska a v jeho o b s a h u . 60

61

I zde se významně uplatní rozlišování mezi (koordinovaným) závazným stanoviskem a (koordinovaným) stanoviskem. Koordinované závazné stanovisko je úkon učiněný dotčeným o rg á ne m p ří sl u š ný m n a zá kl a dě ně k ol i k a z vl áš t ní ch z ák on ů k t é že v ěc i , n ap ř . k též e d ok um e nt ac i p ro v y dán í s pr ávn í ho rozh o d nu tí (n a p řík la d ú ze mn í ho ro zh o d nu tí, st ave b ní h o p o vol en í ), a le i pro vydání územního souhlasu, při veřejnoprávní smlouvě, ohlášení, kolaudačním souhlasu aj. Koordinované

stanovisko

se

vydává

pro

potřeby

postupu

s p rá vn í ch orgá nů , k ter é n ej s o u u k on če ny s pr áv ní m ro z hod n ut í m , 59

BLAŢKOVÁ, M. Dotčené orgány v procesu územního plánování. 3. vyd. [online]. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj. Ústav územního rozvoje, vydáno k 31. 12. 2006 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z: . 60 Koordinované závazné stanovisko. Společné metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ze dne 4. 6. 2007 [online]. Změněno 19. září 2009. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . 61 Výše uvedené metodické doporučení sice hovoří pouze o koordinovaných závazných stanoviscích, ale mnohé se dá vztáhnout i na koordinovaná stanoviska.

32

popřípadě uplatňování závazných stanovisek na úseku stavebního řádu, zejména v návaznosti na ohlašování jednoduchých staveb nebo

u

postupů,

které

nejsou

ukončeny

správním

rozhodnutím.

Například se uplatní při pořizování územních plánů, vymezování zastavěného území, pořizování regulačního plánu, či při územním o p a t ř e n í o s t a v e b n í u z á v ě ř e n e b o a s a n a c i ú z e m í . 62 O

vydání

koordinovaného

závazného

stanoviska

nebo

koordinovaného stanoviska musí být poţádáno a orgán této ţádosti musí vyhovět. Stačí podat jednu ţádost - na rozdíl od několika v případě potřeby více závazných stanovisek nebo stanovisek. Je-li ţádost

neúplná

nebo

bylo

poţádáno

pouze

o

jedno

závazné

stanovisko nebo stanovisko, správní orgán jej poučí o nutnosti d o p l n ě n í č i ú p r a v y ţ á d o s t i . 63 N e m u s í v š a k b ý t u v e d e n y v š e c h n y d o t č e n é z á j m y a k d o s e j i m i m á z a b ý v a t . To u ţ j e s t a r o s t s p r á v n í h o orgánu,

jemuţ

je

ţádost

podána.

Postupuje

přitom

podle

přiloţených dokladů nebo, v případě územního řízení, přiloţené d o k u m e n t a c e . 64 Co se týče orgánů, které by je mohly vydávat, můţe jít o ministerstva, jiné správní úřady i orgány územní ch samosprávných celků v přenesené působnosti. Například podle zákona o obcích rada obce můţe rozdělit pravomoci obecního úřadu na jednotlivé odbory

a

oddělení,

jeţ

za

tímto

účelem

zřizuje

(můţe

je

pochopitelně také zrušit), a schválit také organizační řád obecního ú ř a d u . 65 O b d o b n ě z á k o n o k r a j í c h u m o ţ ň u j e v y d á n í o r g a n i z a č n í h o řádu řediteli krajského úřadu, existence odborů krajského úřadu je v š a k s t a n o v e n a z á k o n e m s a m o t n ý m . 66 P o k u d j e t a k o v á s t r u k t u r a uspořádána přehledně a efektivně, dá se předejít

mnoha r ozdílným

závazným stanoviskům či stanoviskům, která by jinak mohla být 62 63 64 65 66

1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . Ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu 1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . Ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. f) a § 68 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

33

v y d á n a . D o t č e n ý o r g á n , n e b o s p í š e j e h o j e d n o t l i v é o d b o r y, n e b u d o u muset vydávat několik samostatných závazných stanovisek nebo stanovisek, ale pouze jedno, v němţ se uvedou všechny poţa davky „dohromady“. Pokud dojde k rozporům, musí se vyřešit v rámci úřadu, protoţe vyuţití § 136 odst. 6 správního řádu není moţné. Ačkoli model „úřadů v úřadech“ moţná působí na první pohled zvláštně, ve skutečnosti je praktičtější neţ model institucionáln ě oddělených samostatných správních orgánů, které mají prostor pro k o o r d i n a c i s v ý c h č i n n o s t í m n o h e m m e n š í . 67 Zákon

necharakterizuje

ţádné

zvláštní

řízení.

Není

ani

stanovena speciální lhůta pro vydání. Proto se pouţije § 6 odst. 1 správního řádu, kde je uv edeno, ţe s právní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Obecná přiměřená lhůta činí 30 dnů. Jako podklad pro koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko slouţí jednotlivá stanoviska nebo závazná stanoviska. Vy d á n í k o o r d i n o v a n é h o z á v a z n é h o s t a n o v i s k a n e b o k o o r d i n o v a n é h o stanoviska organizační

zajišťuje sloţka

„příslušný nebo

koordinátor“.

příslušný

ú t v a r,

Tím

často

je

můţe jím

být

jediný

úředník, dotčeného orgánu pověřený k této činnosti. V praxi můţe být vydáno pozitivní koordinované závazné stanovisko nebo koordinované s t a n o v i s k o – t o o b s a h u j e „ n e r o z p o r n é “ v e ř e j n é z á j m y, negativní

koordinované

závazné

stanovisko

nebo

koordinované stanovisko – v případě, ţe z hlediska jednoho či v í c e v e ř e j n ý c h z á j m ů p ř í s l u š n ý s p r á v n í o r g á n n e s o u h l a s í , 68 koordinované závazné stanovisko či koordinované stanovisko „nerozporných“ veřejných zájmů a současně negativní závazné stanovisko či stanovisko. Vzhledem k tomu, ţe koordinované závazné stanovisko či stanovisko je souborem závazných stanovisek (stanov isek) podle 67

VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 742. 68 1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: .

34

zvláštních zákonů, musí z hlediska formy obsahovat samostatné v ý r o k y,

jeţ

jsou

výsledkem

hodnocení

souladu

podmínek

stanovených těmito zákony a navrhované věci. Zvláště

koordinovaná

závazná

stanoviska,

ať

kladná

či

negativní, musí být rovněţ přiměřeně odůvodněna, a musí být také uvedeno

poučení

o

moţnostech

a

příslušnosti

přezkoumání

j e d n o t l i v ý c h v ý r o k ů k o o r d i n o v a n é h o z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 69

4.

Některé

dotčené

orgány

v

oblasti

ochrany

ž i v o t n í h o p ro s t ř e d í Dotčené orgány se významně uplatňují v mnoha oblastech, jak j i ţ b y l o u v e d e n o v e d r u h é k a p i t o l e t é t o p r á c e . Ve v š e c h s e m o h o u p r o j e v o v a t s v o u č i n n o s t í a ú k o n y, j e ţ b y l y p ř i b l í ţ e n y v k a p i t o l e předchozí. Jednou z nejvýznamnějších oblastí je ochrana ţivotního prostředí. projevuje

Ve ř e j n ý velmi

zájem

výrazně

na a

ochraně

často

by

ţivotního měl

prostředí

převáţit

nad

se

všemi

ostatními. Ochrana ţivotního prostředí je upravena mnoha různými zákony bránícími ţivotní prostředí jako celek, nebo jeho jednotlivé s l o ţ k y. Za zmínku jistě stojí zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci

a

omezování

znečištění,

o

integrovaném

registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), integrované

ve

znění

pozdějších

prevenci ),

v

němţ

předpisů jde

o

(dále

jen

integrované

zákon

o

povolování.

Ţadatel o povolení k provedení záměru vymezeného zákonem se p o dl e něj o b ra cí p o uze na j e de n s p rá vn í o rg á n, kt er ý proj e d ná ní jeho žádosti se všemi ostatními dotčenými orgány i účastníky řízení 69

Koordinované závazné stanovisko. Společné metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ze dne 4. 6. 2007 [online]. Změněno 19. září 2009. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: .

35

z a j i s t í s á m . 70 N e ţ á d á t e d y j e d n o t l i v é d o t č n é o r g á n y z v l á š ť , a l e p o d á pouze jednu ţádost a dotčené orgány vydají svá stanoviska přímo povolovateli.

Tím

dochází

nejen

ke

značnému

zjednodušení

a

urychlení celého postupu, ale usnadňuje se péče o veřejný zájem ochrany

jednotlivých

sloţek

ţivotního

prostředí

a

ţivotního

prostředí jako celku. Pokud správní orgán ţadateli vyhoví a vydá integrované povolení, jsou jím nahrazena rozhodnutí, stanoviska, vyjádření i souhlasy vydávané podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany ţivotního prostředí, ochrany veřejného

zdraví a

v o b l a s t i z e m ě d ě l s t v í , p o k u d t o t y t o p ř e d p i s y 71 u m o ţ ň u j í . 72 Dotčené orgány však výrazněji vystupují v jiných zákonech, jejichţ účelem je chránit ţivotní prostředí. Mezi ně patří i z ákon č . 1 1 4 / 1 9 9 2 S b . , o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny ) a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých

souvisejících

zákonů

(zákon

o

posuzování

vlivů

na

ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování

vlivů

na

životní

prostředí ).

Ze

zákonů

chránících

„pouze“ část ţivotního prostředí jsem vybrala z ákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon). Činností dotčených orgánů podle těchto zákonů se bude zabývat další text. 70

71

72 73

73

PEKÁREK, M. K některým právním aspektům vztahu investor – ţivotní prostředí. In Moderní veřejná správa a ombudsman – Sborník příspěvků přednesených na vědecké konferenci [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2010-02-3]. s. 132. Dostupné z: Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) zákona o integrované prevenci. V následujícím textu se opakovaně vyskytují slovní spojení ústřední orgány státní správy a orgány státní správy. Ústředními orgány státní správy jsou jednotlivá ministerstva (Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo ţivotního prostředí) a další ústřední orgány státní správy (Český

36

4.1. Dotčené orgány a jejich činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny Podle

tohoto

zákona

v

roli

dotčených

orgánů

vystupují

zejména orgány ochrany přírody, jimiţ jsou o b e c n í ú ř a d y, p o v ě ř e n é o b e c n í ú ř a d y, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, k r a j s k é ú ř a d y, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, Česká inspekce ţivotního prostředí, Ministerstvo ţivotního prostředí, ú j e z d n í ú ř a d y a M i n i s t e r s t v o o b r a n y, 74

75

a l e t a k é o r g á n y s t á t n í s p r á v y, ú s t ř e d n í o r g á n y s t á t n í s p r á v y a o r g á n y o c h r a n y z v í ř a t , m y s l i v o s t i a v e t e r i n á r n í s p r á v y. Orgány řízeních

ochrany

podle

přírody

jiných

jsou

právních

dotčenými

orgány

rovněţ

v

předpisů, v nichţ mohou být

d o t č e n y z á j m y c h r á n ě n é z á k o n e m o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y . 76 4.1.1. Závazná stanoviska orgánů ochrany přírody Orgány ochrany přírody se projevují například při ochraně

74

75 76

statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky a Český telekomunikační úřad), jak je vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní spráy České republiky. Orgány státní správy (ve smyslu jiných neţ ústředních orgánů státní správy) se obecně rozumí například stavební úřady, Česká inspekce ţivotního prostředí a další. O jaký orgán se jedná konkrétně, vymezují jednotlivé zákony samy. Újezdní úřady mají, podle § 78a zákona o ochraně přírody a krajiny, jakoţto orgány ochrany přírody specifické postavení, protoţe na území vojenských újezdů vykonávají veškeré činnosti v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů a správ, není-li k nim příslušné Ministerstvo obrany (jeho činnosti vyjmenovává odst. 2). To, co je v dalším textu uvedeno o jednotlivých dotčených orgánech, se tedy vztahuje i na ně a Ministerstvo obrany, ačkoli tato skutečnost jiţ v dalším textu nebude uváděna. Ustanovení § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 90 odst. 15 zákona o ochraně přírody a krajiny.

37

významných krajinných prvků, jak je popsáno v § 4 zákona o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y. M e z i v ý z n a m n é k r a j i n n é p r v k y p a t ř í l e s y, r a š e l i n i š t ě , v o d n í t o k y, r y b n í k y, j e z e r a , ú d o l n í n i v y a t a k é j i n é č á s t i k r a j i n y, j a k o m o k ř a d y, r e m í z y,

meze,

trvalé

travní

p l o c h y, n a l e z i š t ě n e r o s t ů a z k a m e n ě l i n , h i s t o r i c k é z a h r a d y i p a r k y, p o k u d j e o r g á n o c h r a n y p ř í r o d y z a r e g i s t r u j e . 77

78

Pokud kdokoli

zamýšlí uskutečnit zásah, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo by mohl ohrozit plnění jeho

ekologicko-stabilizační

funkce,

potřebuje

k

tomu

závazné

s t a n o v i s k o o r g á n u o c h r a n y p ř í r o d y, k t e r ý m i j s o u v z á v i s l o s t i n a tom, o jaký významný krajinný prvek se jedná a kde leţí, pověřené o b e c n í ú ř a d y, o b e c n í ú ř a d y o b c í s r o z š í ř e n o u p ů s o b n o s t í a k r a j s k é ú ř a d y. 79

Zákon

vyjmenovává

umísťování staveb,

některé

takové

p o z e m k o v é ú p r a v y,

z á s a h y.

Je

jimi

změny kultur p ozemků,

odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a

nádrţí

a

těţba

nerostů. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny dále

ukládá

povinnost

opatřit

závazné

stanovisko

pro

některé

činnosti související s jedním typem významných krajinnýc h prvků, totiţ

s

lesy.

Stanoví

tak

pro

schválení

hospodářských

plánů,

p r o t o k o l á r n í p ř e d á n í l e s n í c h h o s p o d á ř s k ý c h o s n o v 80, o d l e s ň o v á n í a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a výstavbu lesních cest a lesních m e l i o r a č n í c h s y s t é m ů 81. U l e s n í c h h o s p o d á ř s k ý c h p l á n ů a l e s n í c h hospoděářských osnov má orgán ochrany přírody za úkol provést hodnocení důsledků pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a

v

případě

moţného

významně

negativného

vlivu

souhlasné

závazné stanovisko nevydá. Závazná stanoviska jsou zapotřebí i k některým činnostem ve 77 78 79 80 81

Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 76 odst. 2 písm. a) ,§ 77 odst. 1 písm. a) a § 77a odst. 4 písm. l) zákona o ochraně přírody a krajiny. Závazná stanoviska ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám vydávají krajské úřady - § 77a odst. 4 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. U těchto posledních třech zmíněných „činností“ jsou dotčeným orgánem obecní úřady obcí s rozšířenou působností - viz § 76 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny.

38

zvláště chráněných územích (§ 44 zákona o ochraně přírody a krajiny). Zvláště chráněná území jsou podle § 14 zákona o ochraně přírody

a

krajiny

významná

nebo

vyhlášena.

Jsou

území

přírodovědecky

jedinečná, to

která

n áro d ní

jsou

p a r k y,

či

jako

chráněné

esteticky zvláště

velmi

chráněná

krajinné

oblasti,

n áro dn í p ří ro dn í rez erv ac e , p ří ro d ní reze rv ac e , n áro dn í p ří ro dní p a m á t k y a p ř í r o d n í p a m á t k y. J e j i c h b l i ţ š í v y m e z e n í p o s k y t u j í d a l š í ustanovení následující po § 14. Orgán ochrany přírody musí vydat závazné

stanovisko,

jinak

nelze

učinit

ohlášení

s t a v b y,

vydat

územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o

změně

změnou terénních

užívání

s t a v b y,

kolaudační

s t a v b y,

povolení

k

souhlas,

odstranění

je -li

stavby

či

spojen k

se

provedení

úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s

vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas

podle

vodního

zákona

na

území

n áro d ní h o

parku

nebo

chráněné krajinné oblasti. Pokud by však šlo o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, to je zóna s nejméně přísným reţimem ochrany v rámci chráněné krajinné oblasti, a pokud by zároveň obec měla schválenou územně plánovací ochrany

dokumentaci přírody

k

se

této

zapracovaným dokumentaci,

stanoviskem

závazné

orgánů

stanovisko

se

nevyţaduje. Kromě jiţ zmíněných případů vydávají krajské úřady závazná stanoviska k

zásahům, které by mohly vést k poškození nebo

narušení

obnovy

evropsky

významných

lokalit

nebo

předmětů

ochrany

podle § 45c odst. 2 a k řízením podle zákona č.

4 4 9 / 2 0 0 1 S b . , o m y s l i v o s t i , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů . 82

jejich 83

Závazná stanoviska vydávají také správy národních parků a chráněných

krajinných

oblastí.

Jejich

působnost

je

obecně

omezena na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních 82 83

rezervací,

národních přírodních památek a

Viz § 66 tohoto zákona. Ustanovení § 77a odst 4 písm. l) a odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny.

39

ochranných

pásem

těchto

zvláště

chráněných

stanoviska vydávají, pokud jsou potřebná územního rozhodnutí

ro z ho dn u t í, o

změně

územního

k o h l á š e n í s t a v b y, v y d á n í

souhlasu,

stavebního

povolení,

u ž í v á n í s t a v b y, k o l a u d a č n í h o s o u h l a s u , j e - l i

s p o j e n s e z m ě n o u s t a v b y,

povolení

p ro ve de ní t er én ní c h ú p ra v p o dl e nakládání

ú z e m í . 84 Z á v a z n á

k

odstranění

stavebního

s vodami a k vodním dílům,

stavby či k

zákona,

povolení

k

povolení k některým

č i n n o s t e m č i u d ě l e n í s o u h l a s u p o d l e v o d n í h o z á k o n a . 85 Vzhledem

k

tomu,

ţe

zájem

na

ochraně

přírody

je

velmi

významný, počítá se s moţnými zásahy závazných stanovisek do práv vlastníků nebo nájemců pozemků. Pokud v důsledku omezení vyplývajícího závazného stanoviska vznikne nebo trvá vlastníkovi nebo oprávněnému nájemci

zemědělské

p ů d y, l e s n í h o

pozemku,

rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeţe trvalá újma, má nárok na j e j í f i n a n č n í n á h r a d u . 86 Ustanovení § 85 ukládá krajským úřadům, správám

národních

parků a chráněných krajinných oblastí a Ministerstvu ţivotního prostředí

vykonávat

státní

dozor

nad

dodrţováním

závazných

s t a n o v i s e k n a ú s e k u o c h r a n y p ř í r o d y a k r a j i n y, a t a k p ř i s p í v á k efektivitě výše uvedeného. 4.1.2. Dotčené orgány při vyhlašování zvláště chráněných území, památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů I u vyhlášení zvláště chráněných území

figurují dotčené

o r g á n y. Te n t o k r á t v š a k v t é t o ú l o z e n e v y s t u p u j í o r g á n y o c h r a n y p ř í r o d y, a l e o r g á n y s t á t n í s p r á v y. Z á m ě r n a v y h l á š e n í p ř í r o d n í c h rezervací a přírodních památek

projedná

orgán

ochrany přírody s

orgány státní správy dotčenými podle zvláštních právních předpisů. Ty t o d o t č e n é 84 85 86

orgány se

musí

k předloţeným návrhům a

z áměrům

Ustanovení § 78 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 78 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 58 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

40

vyjádřit

nejpozději

do

30 dnů od jejich

parků,

předloţení. Záměr na

vyhlášení

národních

chráněných

krajinných

oblastí,

národních

přírodních rezervací a národních přírodních památek

projednává orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní sp rávy t a k t é ţ d o t č e n ý m i p o d l e z v l á š t n í c h p ř e d p i s ů . 87 Ustanovení § 55 zákona o ochraně přírody a krajiny ukládá orgánům přírody a krajiny povinnost projednat záměr na vyhlášení památných stromů s jejich vlastníky a také orgány státní správy dotčenými Dotčené

podle

orgány

předloţení

p ř e d p i s ů 88

zvláštních státní

záměru.

správy

Ta k é

se

musí

zvláště

přiměřeně vyjádřit

chráněné

živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany

podle

§

40.

30

dnů

od

do

druhy

rostlin,

přírody v dohodě s

Ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními státní

správy

dotčenými

4.1.3.

St a n o v i s k a

orgány

p o d l e z v l á š t n í c h p ř e d p i s ů . 89

dotčených

orgánů

podle

zákona

o

ochraně

přírody a krajiny Zákon také určuje, kdy je potřeba získat stanovisko některého dotčeného orgánu. Jde o n íţe uvedené případy: Ustanovení

§

5

vymezuje,

provozovat

záchrannou

za

jakých

s t a n i c i . 90 L z e

podmínek

je

tak

pouze

činit

moţné na

základě rozhodnutí Ministerstva ţivotního prostředí, jeţ si k němu vyţádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany z v í ř a t , m y s l i v o s t i a v e t e r i n á r n í s p r á v y. 91 Te n , k d o z a m ý š l í p o ř í d i t k o n c e p c i n e b o u s k u t e č n i t z á m ě r ,

87 88 89 90

91

Ustanovení § 41 zákona o ochraně přírody a krajiny. Např. zákona č. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Platí totéţ, co v předchozí poznámce. Záchrannou stanici definuje § 3 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně přírody a krajiny jako zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů. Ustanovení § 5 odst. 9 zákona o ochraně přírody a krajiny.

41

který by samostatně nebo ve spojení s jinými mohl ovlivnit významným způsobem evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast z hlediska příznivého stavu předmětu ochr any nebo celistvosti, musí návrh koncepce nebo záměru předloţit o r g á n u o c h r a n y p ř í r o d y, z d e j e j í m k r a j s k ý ú ř a d . 92 Te n d o 3 0 dnů od doručení ţádosti vydá odůvodněné stanovisko ohledně zmíněného vlivu – buď jej vyloučí, nebo nevyloučí, coţ s sebou nese pro předkladatele koncepce nebo záměru další d ů s l e d k y. 93 K l a d n é s t a n o v i s k o o v š e m m ů ţ e b ý t v y d á n o p o u z e v případě,

že

bude

poškozování

vyloučeno

přírodních

závažné

stanovišť

a

nebo

nevratné

biotopů druhů, k

j ej i ch ž o c hr a ně j e e vrop s ky v ýzn a m n á l o k al i t a n e bo

ptačí

oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně

jsou

tato

území určena,

pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska ú č e l u t o h o t o z á k o n a . 94 Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 50 hovoří o ochraně všech vývojových stádií zvláště chráněných ţivočichů, jejich sídel i biotopů. Pokud však nejde o druhy silně nebo kriticky o h r o ţ e n é , e x i s t u j í z t é t o o c h r a n y v ý j i m k y. J e d n á s e o p ř í p a d y, kdy

je

zásah

chráněných běţného nebo

z

do

přirozeného

živočichů

prokazatelně

obhospodařování důvodů

vývoje

ţivota

nezbytný

nemovitostí

hygienických,

a

ochrany

nebo

v

důsledku

jiného

veřejného

zvláště majetku zdraví

a

veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. Ke způsobu a době zásahu je pak nezbytné stanovisko orgánu ochrany (v t o m t o p ř í p a d ě k r a j s k é h o ú ř a d u 95) , v e k t e r é m m ů ţ e b ý t r o v n ě ţ uloţeno

náhradní

ochranné

opatření,

například

záchranný

přenos ţivočichů. Stanovisko se nevyţaduje pouze pokud by šlo o naléhavý 92 93 94 95

zásah

z

hlediska veřejného

zdraví

a

Ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 45h odst. 1 a § 45 i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 45g zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 77a odst. 5 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny.

42

veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. Stanoviska se dle zákona o ochraně přírody a krajiny vydávají t a k é k ú z e m n ě p l á n o v a c í d o k u m e n t a c i . Te n t o p o j e m z a h r n u j e dle § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své dále

z

hlediska

pověřených

přenesené

obecních

přenesené

působnosti

a

působnosti obecních úřadů a

úřadů.

Krajské

úřady

uplatňují

s t a n ovi sk a k zá sa d á m úze m ní h o ro z voj e a k úz e mn í m p l á nů m obcí

s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných

tímto

zákonem

regulačním zákonem,

a

dále

plánům není-li

z

k

ostatním

hlediska

příslušný

zájmů

jiný

územním

plánům

chráněných

o rgán

ochrany

a

tímto

p ř í ro d y.

Ministerstvo ţivotního prostředí vydává s tanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti a územního

rozvoje

a

uplatňuje

stanoviska

k

politice

k z ás a dá m ú ze m ní h o ro z voj e z h l e di ska

z á j m ů c h r á n ě n ý c h t í m t o z á k o n e m . 96

4.2. Dotčené orgány podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon

o

posuzování

vlivů

na

ţivotní

prostředí

upravuje

posuzování vlivů záměrů (zejména staveb) a koncepcí (například r ůz né st r ate gi e a p lá n y zp r ac ov a né n eb o za d a né org á ne m ve ře j n é s p rá vy a n ás l e dně org á nem ve ře j né s p rá vy sc h val ov a né n eb o k e schválení předkládané) na

ţivotní

prostředí

a

veřejné

zdraví.

Výčet záměrů a koncepcí je uveden v přílohách k tomuto zákonu. Zákon rovněţ upravuje postup fyzických osob, právnických

osob,

správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při 96

Ustanovení § 77 odst. 1 písm. q), § 77a odst. 4 písm. x), § 79 odst. 3 lísm. i) a q) zákona o ochraně přírody a krajiny.

43

t o m t o p o s u z o v á n í . 97 Předmětem posuzování jsou vlivy životní

p ro st ře dí,

zahrnující

vlivy

na

veřejné

zdraví

na

živočichy

a

e k o s y s t é m y, p ů d u , h o r n i n o v é p ro s t ř e d í , v o d u , o v z d u š í , krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek jejich vzájemné působení a souvislosti. Dotčenými

orgány

jsou

podle

a na

ro s t l i n y, klima

a

a kulturní památky a na

98

různých

ustanovení

tohoto

zákona správní úřady hájící zájmy chráněné zvláštními právními předpisy, jejichţ územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, Č e s k á i n s p e k c e ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í 99, Ministersto zdravotnictví a krajské hygienické stanice a S t á t n í ú ř a d p r o j a d e r n o u b e z p e č n o s t 100 4.2.1. Dotčené orgány a posuzování záměrů U

posuzování

záměrů

příslušný

úřad

(Ministerstvo

životního

p r o s t ř e d í n e b o o r g á n k r a j e v p ř e n e s e n é p ů s o b n o s t i ) 101 z a s í l á k o p i i oznámení

s

ţádostí

o

vyjádření

mimo

jiné

dotčeným

správním

úřadům. Dotčené správní úřady se také vyjadřují k do kumentaci, případně k doplněné dokumentaci, související se záměrem, a k posudku,

s

vypořádat.

tímto

vyjádřením

se

zpracovatel

posudku

musí

102

Příslušný úřad vydá k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní

prostředí

své

stanovisko.

Učiní

tak

na

základě

dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání, jeţ k posuzování vlivů záměru neodmyslitelně patří, a vyjádření k n i m u p lat ně n ýc h. P o k ud se je dn á o zá mě r, k ter ý by mo h l za sa h ovat 97 98 99 100 101 102

Ustanovení § 1 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 2 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 23 odst. 5 a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. f) zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 6 odst. 6, § 8 odst. 2 a 6, § 9 odst. 7 a odst. 10 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.

44

i m i m o ú z e m í Č e s k é r e p u b l i k y, z o h l e d ň u j e s e r o v n ě ţ v y j á d ř e n í d o t č e n ý c h s t á t ů . 103 Zákonná lhůta pro vydání stanoviska činí 30 dní ode dne uplynutí

lhůty

pro

vyjádření

k

posudku.

Stanovisko

má

specifikované náleţitosti podle přílohy č. 6 k zákonu o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Například by mělo obsahovat hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí , a návrh opatření k p re ve nci , vyl o uč en í , s ní žen í , po pří p ad ě k om p e nz ac i ne p ří z ni vý ch vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a pod mínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí . Do 7 pracovních dnů jej příslušný úřad zašle mimo jiné i dotčeným správním úřadům a zveřejní jej. Stanovisko pak platí 5 let ode dne svého vydání (platnost můţe být i prodlouţena) a je odborným pod kladem předkládaným oznamovatelem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření

podle

zvláštních právních předpisů. Při rozhodování správního úřadu musí být vţdy bráno v úvahu. Bez stanoviska nelze

vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k

provedení záměru v ţádném správním jiném

postupu

ani

jiném

podle zvláštních právních

řízení

nebo

v

předpisů. V těchto

řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Rozhodnutí musí být vţdy odůvodněno, a musí obsahovat konkrétní poţadavky

týkající

se ochrany ţivotního prostředí uvedené ve

s t a n o v i s k u , n e b o d ů v o d y, p r o č t a k o v é p o ţ a d a v k y n e u v á d í v ů b e c , n e b o j e n č á s t e č n ě . 104 Pokud jde o mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky popsané v § 14 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, dotčeným správním úřadům zašle Ministerstvo ţivotního prostředí oznámení o tomto záměru. Má jim také zaslat případnou dokumentaci, kterou obdrţí, aby se k ní mohly vyjádřit. 103 104

Blíţe viz § 11 odst. 1 a § 13 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 10 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.

45

4.2.2. Dotčené orgány a posuzování koncepcí Kopii oznámení koncepce zasílá příslušný úřad do 10 dnů od j e h o o b d r ţ e n í m i m o j i n é d o t č e n ý m s p r á v n í m ú ř a d ů m . Ty s e k n ě m u mohou písemně vyjádřit. Dotčeným správním úřadům se rovněţ zasílá závěr zjišťovacího řízení, jehoţ cílem je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí a veřejné z d r a v í . 105 Dotčené koncepce

orgány

informace

jsou

povinny

nezbytné

pro

poskytnout

zpracování

posuzovateli

vy hodnocení.

Jiţ

h o t o v é v y h o d n o c e n í j i m p a k m u s í b ý t z a s l á n o p ř í s l u š n ý m ú ř a d e m . 106 Příslušný úřad vydává k návrhu koncepce své stanovisko, a to na

základě

návrhu

koncepce,

veřejného projednání ve zápisu

z

veřejného

lhůtě

projednání

vyjádření do

30

návrhu

k

němu

dnů

podaných

ode dne obdrţení

koncepce.

vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce

z

Můţe

hl ediska

negativních vlivů na ţivotní prostředí a veřejné navrhnout

jeho

doplnění,

kompenzační

a

v

něm

moţných

zdraví, můţe

opatření

a

opatření

ke

sledování vlivů provádění koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Neprodleně po vydání stanoviska jej zasílá mezi jinými i dotčeným správním úřadům a také jej zveřejní. Koncepce Schvalující

bez

orgán

tohoto

má

podmínky vyplývající ze

stanoviska

uloţenu

nemůţe

povinnost

být

zohlednit

schválena.

požadavky

a

stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud

toto stanovisko požadavky a podmínky

obsahuje

a

do

koncepce

nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující o rg á n

povinen

svůj

postup

odůvodnit.

Musí

také

zveřejnit

schválenou koncepci, zmíněné případné odůvodnění a opatření

pro

zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na ţivotní prostředí a

105 106

Ustanovení § 10c odst. 2, odst. 3, § 10d odst. 1, odst. 6 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 10e odst. 4, § 10f odst. 2 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.

46

v e ř e j n é z d r a v í a i n f o r m o v a t o t o m o p ě t i d o t č e n é s p r á v n í ú ř a d y. 107 Dotčené správní úřady mají být informovány o nepředvídaných závaţných negativních vlivech koncepce na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, které sleduje předkladatel koncepce. V rámci své působnosti podle zvlátních právních předpisů ale tyto vlivy sledují i ony samy a nelze-li

v

jsou

oprávněny podat podnět ke změně koncepce,

dohodě

se

schvalujícím

orgánem

nepředvídané

z á v a ţ n é n e g a t i v n í v l i v y o d v r á t i t n e b o z m í r n i t j i n a k . 108 Ustanovení § 10i obsahuje zvláštní podmínky pro posuzování vlivů

na

politiky

ţivotní

prostředí

územního

rozvoje

specifických a

územně

druhů

plánovací

koncepcí,

totiţ

dokumentace.

Třetí odstavec tohoto paragrafu hovoří o Ministerstvu ţivotního prostředí a orgánech kraje jako o dotčených orgánech ve smyslu stavebního zákona při pořizování těchto koncepcí. Jak Ministerstvo ţivotního prostředí, tak orgány kraje stanoví a

rozsah

vyhodnocení

vlivů

na

požadavky

na obsah

pro st ře dí

včetně

životní

zpracování možných variant řešení, a pokud vyhodnocení vlivů na životní

p ro st ře dí ne o bs a hu j e n ál eži t o st i p od l e st av eb n í h o

zákona,

jsou oprávněny požadovat jeho dopracování. Schvalující orgán pak je

povinen

rozvoje

a

ve

svém

územně

usnesení

plánovací

zohledněny podmínky

o

schválení

dokumentace

politiky

územního

zdůvodnit,

jak byly

vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení

v l i v ů n a ţ i v o t n í p r o s t ř e d í . 109

4.2.3.

Další

povinnosti

dotčených

orgánů

podle

zákona

o

posuzování vlivů na životní prostředí

Zvláštní povinnost je stanovena dotčeným správním úřadům v §

15

zákona

o

posuzování

vlivů

na

ţivotní

prostředí.

Ony

a

příslušný úřad musí, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel 107 108 109

Ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 10h zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.. Ustanovení § 10i odst. 3 a odst. 5 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.

47

poţádá ještě před předloţením záměru nebo k oncepce, s projednat s oznamovatelem

nebo

předkladatelem

uvaţovaný

případných variant řešení záměru

nebo

předběţné

projednání

s

dotčenými

dotčenými

územními

s a m o s p r á v n ý m i c e l k y, p o p ř í p a d ě

dalšími

koncepci

záměr a

včetně

doporučit

správními

mu

ú ř a d y,

s

dalšími

s u b j e k t y. J e d n á s e o t a k z v a n é p ř e d b ě ž n é p r o j e d n á n í . Ta k é j s o u povinny

poskytnout

mu

informace

o

ţivotním

prostředí

podle

zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisůSvá vydaná stanoviska musí orgány kraje evidovat a zasílat Ministerstvu ţivotního prostředí, které vede souhrnnou evidenci v š e c h v y d a n ý c h s t a n o v i s e k . 110 O r g á n y k r a j e i M i n i s t e r s t v o ţ i v o t n í h o prostředí

navíc

mají

povinnost

uchovávat

veškeré

podklady

zpracované při posuzování vlivů 10 let od vydání stanoviska.

4.3. Dotčené orgány podle vodního zákona

Dotčené orgány se projevují i v rámci vodního zákona. Účelem t o h o t o z á k o n a j e m i m o j i n é c h r á n i t p o v r c h o v é a p o d z e m n í v o d y, stanovit podmínky zdrojů

a

pro

pro

hospodárné a trvalé

zachování

i

zlepšení

jakosti

vyuţívání

povrchových

podzemních vod, vytvořit podmínky pro sniţování účinků

povodní a

vodních a

nepříznivých

přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na

n i c h p ř í m o z á v i s e j í c í c h s u c h o z e m s k ý c h e k o s y s t é m ů . 111 O c h r a n a v o d je jistě na místě, neboť právě voda je jednou z nejvýznamnějších sloţek ţivotního prostředí. Zákon se zmiňuje o dotčených

ústředních orgánech státní

s p r á v y a d o t č e n ý c h o r g á n e c h s t á t n í s p r á v y. Dotčené ústřední orgány státní správy vystupují při pořizov ání 110 111

Ustanovení § 21 odst. 1 písm. h); § 22 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 1 vodního zákona.

48

p l á n u h l a v n í c h p o v o d í Č e s k é r e p u b l i k y, k d y s n i m i s p o l u p r a c u j e Ministerstvo zemědělství. Plán hlavních povodí je slovy zákona strategický dokument rámcové

cíle

vodami,

p ro

pro

těchto

hospodaření

ochranu

podzemních ochrany

plánování a

v

s

oblasti vod, který stanoví

po vrc ho v ý mi

zlepšování

a

podzemními

s t a vu p o vrc h ový c h

a

vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z cílů

vod vod,

podle pro

p ro zl ep šo v án í

§ 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání

ochranu

vodních

před

škodlivými

účinky

těchto

vod a

p o m ěr ů a p ro o chr a nu ek ol o gi c ké st a bi l i t y

k r a j i n y . P o ř i z u j e s e p r o p o v o d í ř e k L a b e , M o r a v y a O d r y. Pro Horního

oblasti a

některých

středního

V l t a v y, O h ř e a D o l n í h o

dalších

Labe,

povodí,

Horní

V l t a v y,

L a b e , O d r y, M o r a v y a

konkrétně B e r o u n k y,

povodí Dolní

Dyje se připravují

plány oblasti povodí. Jejich zpracování probíhá ve třech etapách, jimiţ jsou (1) přípravné práce, (2) návrh plánu oblasti povodí a (3) konečný návrh plánu oblasti povodí. První dvě etapy schvaluje krajský úřad po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů a ústředního správního úřadu pro územní plánování. Vo d o p r á v n í ú ř a d k o c h r a n ě v y d a t n o s t i , j a k o s t i a z d r a v o t n í n e z á v a d n o s t i v o d n í c h z d r o j ů s t a n o v u j e o c h r a n n á p á s m a . Ve s v é m rozhodnutí o zřízení nebo změně takového pásma po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti nelze v pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném p á s m u pro v ést , p op ří p ad ě z p ůs o b a d o bu o me ze ní uží v á ní p oze m k ů a s t a v e b v t o m t o p á s m u l e ž í c í c h . 112 Ústředním prostředí. dotčenými

Mezi

povodňovým jeho

orgány

úkoly

veřejné

orgánem patří

je

Ministerstvo

zpracovat

správy

po

povodňový

ţivotního

projednání plán

s

České

republiky. St a n o v i s k a k ú z e m n ě p l á n o v a c í d o k u m e n t a c i p o d l e t o h o t o zákona uplatňuji obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady 112

a

Ministerstvo

zemědělství

a

Ministerstvo

ţivotního

Ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 8 vodního zákona.

49

p r o s t ř e d í , j e ţ p a t ř í m e z i v o d o p r á v n í ú ř a d y. 113

4.4. Shrnutí V

oblasti

ţivotního

prostředí

mají

dotčené

orgány

mnoho

důleţitých úkolů. Mnohé z nich vyţadují značnou odbornost, často jsou sloţité, některé časově limitovány lhůtami – to všechno pro co nejefektivnější

ochranu

veřejného

zájmu

na

ochraně

ţivotního

prostředí jako celku i jeho jednotlivých sloţek. Většinou mají dopad na činnosti podle stavební ho zákona. V úloze dotčených orgánů zde nejvýrazněji vystupují obecní ú ř a d y v š e c h t y p ů o b c í a k r a j s k é ú ř a d y. D o z o r v y k o n á v á z e j m é n a Ministerstvo ţivotního prostředí. Celá

právní

nejpřehlednějším,

úprava uţ

z

toho

nepatří

k

důvodu,

ţe

nejjednodušším ustanovení

ani

týkající

se

dotčených orgánů nejsou v předpisech na jednom místě, ale na několika různých. Zákony nejrůzněji odkazují na jiné, navíc často jiţ

zrušené,

p ř e d p i s y.

Některé

úkoly

dotčených

orgánů

jsou

jmenovány víckrát, jiné lze stěţí objevit.

113

Ustanovení § 104, § 106 odst. 2, § 107 odst. 1 písm. a), § 108 odst. 2 vodního zákona.

50

Závěr Kaţdý stát, který se chce co nejlepším způsobem zhostit svých úkolů, postarat se o své obyvatele a nezanedbávat celospolečenské z á j m y, m u s í m í t n a u r č i t é ú r o v n i p r o p r a c o v á n u v e ř e j n o u s p r á v u , snaţit se o co nejlepší řízení veřejných záleţitostí, a za tímto účelem zřídit a postupně vylepšovat soustavu orgánů této veřejné správy

a

zefektivňovat

jejich

činnost.

Není

to

snadné

zvlášť

vzhledem k tomu, ţe veřejných zájmů, na něţ je třeba dbát, existuje c e l á ř a d a . A t a k e x i s t u j e i ř a d a o r g á n ů p o v ě ř e n ý c h m n o h a ú k o l y. Existence takzvaných dotčených orgánů ve veřejné správě má podle mého názoru značné opodstatnění a souhlasím s ní. Vţdyť kdo jiný, neţ specializovaný orgán, by dokázal správně chránit veřejný

zájem,

jenţ

by

mohl

být

ohroţen

lidskou

činností? 51

Dotčenými orgány se v českém správním řádu nešetří. Nešetří se ani moţnostmi, které mají. Osobně se domnívám, ţe zákonodárce jim dal dost prostoru a jejich úkonům značnou relevanci – závazná stanoviska rozhodující orgán v podstat ě nemůţe obejít, ale musí podle

nich

respektovat,

rozhodnout nebo

ve

věci

přinejmenším

samé,

stanoviska

odůvodnit,

proč

musí

to

buď

neudělal.

Problém vidím ve sloţitosti celé situace. Čím je sloţitější situace, tím bývá i sloţitější řešení, byť to není ne jšťastnější přístup, a mnoţství veřejných orgánů, mnoţství veřejných zájmů a mnoţství

případů,

překrývání, nevyznají

tvoří často

kdy

můţe

dohromady ani

úřady

dojít

a

opravdu samotné,

také

dochází

k

jejich

spleť.

V

té

sloţitou natoţ

účastníci

se

správních

řízení. Otázkou také je, do jaké míry jsou dotčené orgány pro svou činnost úřadů,

v y b a v e n y. dostatečně

Často

jim

odborné

chybí,

personální

zvlášť

na

obsazení,

úrovni nebo

obecních sice

jsou

ú ř e d n í c i o d b o r n í k y, a l e j s o u z a h l c e n i p r a c í , c o ţ j e c e l é v ě c i n a škodu. Celá právní úprava je poněkud nepřehledná a úkoly dotčených orgánů bývají, jak jsem se přesvědčila u zpracovávání poslední kapitoly své práce, rozesety do nejrůznějších ustanovení jednoho zákona. Větší preciznost a jasnost by byly ţádoucí. O některé záleţitosti se dle mého názoru navíc stará větší mnoţství dotčených orgánů, neţ by bylo nutné a neţ je praktické, coţ značně ztěţuje orientaci v dané oblasti. Z

hlediska

účastníků

vidím

velkou

výhodu

v

popsaném

institutu koordinovaného stanoviska a také v reţimu podle zákona o integrované prevenci. V obou případech se šetří účastníkův čas a n á m a h a , p r o t o ţ e o v ě t š i n u v y ř i z o v á n í s e p o s t a r a j í ú ř a d y. Z a b r á n í s e t a k é z b y t e č n ý m k o l i z í m m e z i j e d n o t l i v ý m i v e ř e j n ý m i z á j m y. N a d r u h é s t r a n ě t o k l a d e v ě t š í n á r o k y n a o r g á n y v e ř e j n é s p r á v y. J e škoda, ţe jak koordinované stanovisko, tak integrované povolování lze uplatnit jen v nevelké výseči případů. Bylo by jistě dobré ji r o z š í ř i t . Ta k é b y s n a d b y l o d o b r é u p r a v i t m o ţ n o s t n a p a d e n í p ř í m o 52

závazného stanoviska. Pokud je moţné změnit jej pouze „oklikou“, zatímco je tak významné pro rozhodnutí ve věci, jde o zbytečně zdlouhavý a nepřímý postup. Z hlediska orgánů veřejné správy bych jako jakési řešení viděla kromě preciznější právní úpravy ve větší transparentnosti postupů, dobrém zázemí i vzdělávání jednotlivých úředníků a také m o d e r n i z a c i v e ř e j n é s p r á v y, c o s e t ý č e v y u ţ í v á n í e l e k t r o n i c k ý c h moţností. Nutno říci, ţe je v této poslední oblasti vyvíjena značná snaha. Na mnoha internetových stránkách jednotlivých úřadů lze nalézt podrobné návody pro občany a seznamy dotčených orgánů, na které je třeba se v té které situaci obrátit, a také odpovědi na časté o t á z k y. Ve l k o u č á s t p r á c e t a k m ů ţ e v y ř e š i t ţ a d a t e l s a m o t n ý a ú ř a d y se nemusí některými záleţitostmi zdrţovat ani opakovaně vyři zovat stejné dotazy a podobně. Pomocí moderní techniky také mohou rychleji

komunikovat

mezi

sebou

a

zajistit

lepší

koordinaci

a

jednotnost postupů na různých úřadech. Ta k b y m o h l y d o t č e n é o r g á n y v e v e ř e j n é s p r á v ě j e š t ě l é p e c h r á n i t v e ř e j n é z á j m y.

Resumé In public administration, there figure many public interests, which the state want to protect. Public interest is a special interest profitable to more people than just a one person or a specific group of persons. Its existention is determinated by legi slation, but there are only few statutes which concretize it, and in Czech law there is n o l e g a l d e f i n i t i o n . H o w e v e r, m a n y s t a t u t e s c o n t a i n p r o v i s i o n o r provisions in the sense: „Public interest has to be protected,“ with or

without

saying

what

public

interest

is

in

the

provision´s

context. Public

interests

are

present

mainly

in

following

sectors:

environment and nature protection, water resources management, waste management, mineral deposits, forest protection, veterinary 53

hygiene, health care of population, cultural heritage protection, all kinds of transport, energetic, defence of state, fire protection, labour protection, etc. To t h e b e s t p o s s i b l e p r o t e c t i o n o f p u b l i c i n t e r e s t s , t h e p u b l i c administration

has

created

many

authorities.

They

are

called

„prejudiced authorities“. They are for example local authorities, regional authorities and ministries. They are regulated and their position is determinated by Act N. 500/2004 Coll., Administrative Procedure

Code,

Administrative

as

amended

Procedure

(in

Code).

the

following

Subsidiary

text

regulation

only is

incorporated into many related special regulations; one of the most significant

is

Act

N.

183/2006

Coll.,

Landscape

Planning

and

Building Code, as amended. Prejudiced authorities have not got the lead role in decision making, but their opinion is very important, s o m e t i m e s e v e n n e c e s s a r y, t o r e n d e r a d e c i s i o n . O n e p r e j u d i c e d authority

can

protect

a

different

public

interest

than

another

prejudiced authority – and it can be a problem. The solution of such conflict is also in the Administrative Procedure Code. There

are

some

special

acts

performing

by

prejudiced

authorities – standpoints, binding standpoints and also coordinated standpoints and coordinated binding standpoints. These acts are legal instruments for expressing their opinion and they must be r e s p e c t e d b y d e c i s i o n - m a k i n g a u t h o r i t y, w h i c h e i t h e r h a v e t o m a k e a

decision

in

conformity

with

the

act

(typically

binding

standpoint), or at least reasons why it did not do so (when the act is a standpoint). The whole situation is quite complicated – there are a lot of public interests, a lot of statutes protecting them and regulating prejudiced authorities, a lot of prejudiced authorities and a lot of possibilities

to

collisions.

This

labyrinth

is

complica ted

for

authorities themselves, speak nothing of a lay citizen, who would need assistance from the authorities. Another problem is in facilities of prejudiced authorities. Often they either have not got enough 54

professional

authority

officials,

especially

w hen

the

prejudiced

a u t h o r i t y i s a l o c a l a u t h o r i t y, o r h a v e p l e n t y o f c a s e s i n f l i c t e d overload and delays. So the proceeding can be

unreasonably long

and also expensive. Legal regulation is not transparent and even in one statute there are provisions relating to prejudiced authorities and their activity in different parts of the statute. The same or very similar duties can be entrusted to different prejudiced authorities – often without a good reason, so the situation is more complicated than n e c e s s e r y. I think it would be good to clarify the legal regulation, to educate officials and probably to employ more officials in public administration and to improve electronic communication between authorities. Electronic communication, in my opinion, is used more and more and it is very useful, quick and simple. It is very functional for better performing of public administrative tasks. It is very important especially for making coordinated standpoints and binding coordinated standpoints. Many authorities also have their own web pages with detailed instructions for citizens and with lists of prejudiced authorities, whose opinion have to be obtained. By this way much work can be done by the applicant thus saving time for the authorities – giving them more time to deal with other issues. The

continual

improvement

could

contribute

to

better

protection of public interests.

55

Seznam použitých pramenů a literatury Knižní zdroje: H E N D RY C H , D . a k o l . S p r á v n í p r á v o . O b e c n á č á s t . 7 . v y d . P r a h a : C. H. Beck, 2009. 837 s. JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. 640 s. K L I K O V Á , A . , H AV L A N , P. , VA L A C H O V Á , K . e t . a l . S t a v e b n í právo – Praktická příručka. 3. aktualiz. vyd. Praha : LINDE PRAHA, a. s., 2009. 223 s. MADAR Z. a kol. Slovník českého práva II. díl. 3. vyd. Praha : Linde, 2002. s. 1654. ONDRUŠ, R. Správní řád : nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. 515 s. 56

P R Ů C H A , P. Ve ř e j n á s p r á v a a s a m o s p r á v a . 1 . v y d . P r a h a : Vy s o k á š k o l a a p l i k o v n é h o p r á v a , s . r. o . , 2 0 0 4 . 2 4 1 s . P R Ů C H A , P. S p r á v n í p r á v o : o b e c n á č á s t . 7 . , d o p l . a a k t u a l i z . v y d . Brno : Masarykova univerzita, 2007. 418 s. SKULOVÁ, S. Správní uvážení – základní charakteristika a souvislosti pojmu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2003. 241 s. V E D R A L , J . S p r á v n í ř á d : k o m e n t á ř . 1 . v y d . P r a h a : R N D r. I v a n a H e x n e r o v á – B O VA P O LY G O N , 2 0 0 6 . 1 0 4 2 s .

Právní předpisy a soudní rozhodnutí: Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, sp. zn. II ÚS 75/1993. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky(kompetenční zákon),ve znění pozdějších předpisů . Zákon č.114/1992 Sb., pozdějších předpisů.

o

ochraně

přírody

a

k r a j i n y,

ve

znění

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a staveb ním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

57

Elektronické prameny: 1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2 0 1 0 [ c i t . 2 0 1 0 - 0 2 - 1 5 ] . D o s t u p n é z : < h t t p : / / w w w. u u r . c z / 1 0 0 0 otazek/?action=heslo&id=38&IDtema=21 >. Koordinované závazné stanovisko. Společné metodické doporučení o d b or u úz e m ní ho p l án ov á ní M i ni st er st va pro m í s t n í ro z voj , M i ni st ers tv a v nit r a , M i nist er st v a ži vo t ní h o p ro st ře dí a Ministerstva zemědělství ze dne 4. 6. 2007 [online]. Změněno 19. září 2009. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. m m r . c z / U z e m n i - p l a n o v a n i - a - s t a v e b n i rad/Stanoviska-a-metodiky/Koordinovane -zavazne-stanovisko>. R I S Y. c z : Ve ř e j n á s p r á v a [ o n l i n e ] . Z m ě n ě n o 1 5 . ú n o r a 2 0 1 0 [ c i t . 2010-02-15]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. r i s y. c z / i n d e x . p h p ? p i d = 2 0 2 & o m i d = 1 1 3 2 & k r a j = 1 1 > . B L A Ţ K O V Á , M . D o tč en é o rg á ny v proc es u ú z e mn íh o p lá n ov án í . 3 . vyd. [online]. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj. Ústav územního rozvoje, vydáno k 31. 12. 2006 [cit. 2010 -02-10]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. u u r . c z / i m a g e s / p u b l i k a c e / i n t e r n e t o v e p r e z e n t a c e / d o t c e neorgany/uvod.pdf>. PEKÁREK, M. K některým právním aspektům vztahu investor – ţivotní prostředí. In Moderní veřejná správa a ombudsman – S b or ní k p ří s pěv ků př e dn es e nýc h na vě de cké ko nf e ren ci [o nl i n e] . Brno : Masarykova univerzita, 2005 [cit . 2010-02-3]. s. 131. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. o c h r a n c e . c z / d o c u m e n t s / d o c 1 1 2 7 2 2 2 9 3 8 . p d f > R I S Y. c z : Ve ř e j n á s p r á v a [ o n l i n e ] . Z m ě n ě n o 1 5 . ú n o r a 2 0 1 0 [ c i t . 2010-02-15]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. r i s y. c z / i n d e x . p h p ? p i d = 2 0 2 & o m i d = 1 1 3 2 & k r a j = 1 1 > .

58