PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1
P r oh l a šu j i , ţ e j se m d i pl omo v o u pr áci na t é ma D ot če ný org á n ve veřejné
správě
zpracovala
sama.
Ve š k e r é
prameny
a
zdroje
informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách
pod
čarou
a
jsou
uvedeny
v
seznamu
pouţitých
p r a m e n ů a l i t e r a t u r y.
2
Obsah Úvod ... s. 5 1 . Ve ř e j n á s p r á v a . . . s . 7 1.1. Obecné vymezení veřejné správy ... s. 7 1.2. Státní správa ... s. 9 1.3. Samospráva ... s. 10 1 . 4 . Ve ř e j n ý z á j e m . . . s . 1 1 2. Dotčený orgán ... s. 13 2.1. Obecné vymezení pojmu ... s. 13 2.2. Činnost dotčených orgánů ... s. 15 2.3. Řešení rozporů ... s. 19 3. Závazná stanoviska, stanoviska a jejich problematika. Koordinovaná závazná stanoviska a koordinovaná stanoviska ... s. 21 3.1. Závazná stanoviska ... s. 21 3 . 1 . 1 . Vy m e z e n í n a z á k l a d ě s p r á v n í h o ř á d u . . . s . 2 1 3.1.2. Závazná stanoviska podle stavebního zákona ... s. 23 3.1.3. Změny a zrušení závazných stanovisek ... s. 24 3.2. Stanoviska ... s. 28 3 . 2 . 1 . Vy m e z e n í s t a n o v i s e k p o d l e s t a v e b n í h o z á k o n a ... s. 28 3.2.2. Změny a zrušení stanovisek ... s. 29 3.3.
Rozdíly
mezi
závaznými
stanovisky
a
stanovisky
–
shrnutí ... s. 29 3.4. Koordinovaná závazná stanoviska a koordinovaná stanoviska ... s. 30 4. Některé dotčené orgány v oblasti ochrany ţivotního prostředí ... s. 34 3
4.1. Dotčené orgány a jejich činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny ... s. 35 4.1.1. Závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ... s. 36 4.1.2.
Dotčené
chráněných
orgány
území,
chráněných
při
vyhlašování
památných
stromů,
zvláště zvláště
druhů rostlin, ţivočichů a nerostů
... s. 39 4.1.3. Stanoviska dotčených orgánů podle zákona o ochraně přírody a krajiny ... s. 40 4.2. Dotčené orgány podle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ... s. 42 4.2.1. Dotčené orgány a posuzování záměrů ... s. 43 4.2.2. Dotčené orgány a posuzování koncepcí ... s. 44 4.2.3. Další povinnosti dotčených orgánů podle zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí ... s. 46 4.3. Dotčené orgány podle vodního zákona ... s. 47 4.4. Shrnutí ... s. 48 Závěr ... s. 48 Resumé ... s. 52 Seznam pouţitých pramenů a literatury … s. 55
4
Úvod Z á k l a d n í z á k o n Č e s k é r e p u b l i k y, j í m ţ j e ú s t a v n í z á k o n č . 1 / 1 9 9 3 S b . , Ú s t a v a Č e s k é r e p u b l i k y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů (dále jen Ústava), proklamuje Českou republiku jako demokratický stát, jehoţ státní moc slouţí všem občanům, který se stará o vnitřní z á l e ţ i t o s t i , d b á n a m e z i n á r o d n í z á v a z k y, a l e t a k é s t ř e ţ í a r o z v í j í zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství. Aby tato slova nezůstala jen fiktivními ustanoveními, existuje d o s t i s l o ţ i t á s t r u k t u r a v e ř e j n é s p r á v y, a ť u ţ s t á t n í s p r á v y, n e b o s a m o s p r á v y, j e ţ j e , c o s e t ý č e ú z e m n í c h s a m o s p r á v n ý c h c e l k ů , t a k é zaručena
Ústavou.
Ochrana
a
rozvoj
zmíněného
přírodního,
kulturního, hmotného a duchovního bohatství se řadí do kategorie takzvaného Ve ř e j n ý
veřejného
zájem
s a m o s p r á v y.
mají
Pro
zájmu,
kam
chránit
jeho
ovšem
zmíněné
lepší
patří
orgány
zabezpečení
i
další
státní
byl
z á j m y.
správy
zřízen
a
institut
takzvaných dotčených orgánů. A právě o nich a jejich úloze bych chtěla pojednat v této práci. Účelem
mé
práce
není
předloţit
vyčerpávající
rozbor
problematiky funkce dotčených orgánů ve veřejné správě. Otázku, zda
je
to
vůbec
moţné,
ponechávám
odborníkům
na
tuto
p r o b l e m a t i k u . Ve s v é p r á c i b y c h s e c h t ě l a s p í š e z a b ý v a t a l e s p o ň rámcově postavením dotčených orgánů ve veřejné správě, jejich činností
a
některých
také
úkoly
zákonů.
jednotlivých
Podle
toho
jsou
se
zaměřuje
dotčených také
orgánů
rozvrţeny
podle
jednotlivé
kapitoly této práce. První
kapitola
na
obecné
vymezení
veřejné
s p r á v y. S t o u j s o u t o t i ţ d o t č e n é o r g á n y n e o d l u č i t e l n ě s p j a t y - p o u z e v j e j í m r á m c i e x i s t u j í i v y k o n á v a j í s v o u č i n n o s t . Ta t o k a p i t o l a b y měla slouţit k ozřejmění úkolů veřejné správy a popsání jejího r o z d ě l e n í n a s t á t n í s p r á v u a s a m o s p r á v u . Ve s v é p o d s t a t n é č á s t i s e
5
také
zabývá
pojmem
„veřejný
zájem“,
protoţe
právě
jej
mají
dotčené orgány chránit. Ve
druhé
kapitole
je
rozebrán
samotný
pojem
dotčeného
orgánu, jednotlivé druhy dotčených orgánů a také jejich činnosti. Základní
legální
rámec
dotčeným
orgánům
poskytuje
zákon
č.
500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Objevují se však i v mnoha jiných zákonech, protoţe s e p r a k t i c k y m o h o u v y s k y t o v a t v e v š e c h o b l a s t e c h v e ř e j n é s p r á v y. Poslední část druhé kapitoly pojednává o řešení rozporů, jeţ mohou vzniknout, hájí-li jednotlivé dotčené orgány rozdílné veřejné zájmy a jejich ochrana můţe nějakým způsobem kolidovat. Činnost
dotčených
orgánů
je
velmi
široká.
Proto
existují
specifické úkony dotčených orgán ů. Jsou jimi závazná stanoviska, stanoviska a koordinovaná závazná stanoviska a stanoviska. O nich je psáno ve třetí kapitole, a to z hlediska správního řádu, ale také zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řád u (stavební zákon), ve znění pozdějších přepisů (dále jen stavební zákon). Mou snahou také je vyzdvihnout rozdíly mezi jednotlivými úkony a způsoby jejich vydávání, včetně moţností nápravy vadných či účastníkovi nevyhovujících závazných stanovisek a stanov isek. Osobně povaţuji za jeden z nejdůleţitějších veřejných zájmů ochranu ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek. Z tohoto důvodu jsem dotčeným orgánům projevujícím se v této oblasti věnovala poslední, čtvrtou, kapitolu své práce. Nejsou v ní ovše m rozebrány sloţkových
úlohy
dotčených
zákonů,
ale
orgánů
pouze
podle
podle
všech
zákona
jednotlivých
č.114/1992
Sb.,
o
o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů a z á k o n a č . 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých
souvisejících
zákonů
(zákon
o
posuzování
vlivů
na
ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Ze sloţkových zákonů jsem vybrala zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Kromě výše uvedených zákonů jsem vycházela
zejména z 6
dalších zákonů a různých kniţních a internetových publikací a č l á n k ů , j e ţ j s o u u v e d e n y v s e z n a m u p o u ţ i t ý c h p r a m e n ů a l i t e r a t u r y.
1 . Ve ř e j n á s p r á v a 1.1. Obecné vymezení veřejné správy Ve ř e j n o u s p r á v u , i k d y ţ p a t r n ě j i n a k , n e ţ s i j i p ř e d s t a v í m e dnes, znalo jiţ římské právo. Latinský výraz
ad m i ni s t ra t i o re i
publicae se promítl do různých jazyků a výjimkou nezůstala ani čeština s výrazem „administrativní“ ve významu „správní“. 1 Co
se
„veřejná
týče
samotné
správa“
se
charakteristiky
obvykle
definuje
pojmu,
jako
slovní
správa
spojení
veřejných
záležitostí. Správou se přitom rozumí společenské řízení a veřejnou záleţitostí
věc,
která
se
netýká
jen
jednotlivce
nebo
omezené
skupiny lidí, ale veřejnosti. Na rozdíl od soukromé správy2 je správou ve veřejném zájmu a subjekty (označované jako veřejnoprávní subjekty) ji vykonávající tak činí na základě povinností uloţených právem. V naší zemi se, podobně jako v jiných zemích s kontinentálně evropskou právní kulturou, zaměřuje na nařizovací činnosti, udrţování pořádku a zabezpečení veřejných sluţeb. Ve ř e j n á s p r á v a j e n e r o z l u č n ě s p j a t a s v ý k o n n o u m o c í v e s t á t ě , jejímţ
je
projevem.
Pro
obtíţnost
pozitivního
vymezení
se
nejčastěji definuje negativně, tj. jako „ta státní činno st, kterou stát vykonává vedle zákonodárství a vedle soudnictví.“ Její postavení vůči zákonodárné moci a soudní moci lze ve zkratce vymezit takto: Ve ř e j n o u
správou
zákonodárnou. 1 2
se
Orgány
provádějí veřejné
moci
zákony také
vytvořené
někdy
mají
mocí
podíl
na
PRŮCHA, P. Veřejná správa a samospráva. 1. vyd. Praha : Vysoká škola aplikovného práva, s.r.o., 2004. s. 10. jeţ je správou soukromých záležitostí, vykonávanou v soukromém zájmu, vykonávají ji soukromé osoby, sledují vlastní určitý cíl a řídí se přitom vlastní vůlí (tamtéţ)
7
p ř í p r a v ě z á k o n ů a p o k u d j s o u k t o m u z á k o n e m z m o c n ě n y, v y d á v a j í p o d z á k o n n é p r á v n í a k t y. Z á k l a d n í r o z d í l m e z i v e ř e j n o u s p r á v o u a soudnictvím je v tom, ţe zatímco soudnictví nalézá právo jak v oblasti veřejných, tak i soukromých zájmů, veřejná práva realizu je v m e z í c h p r á v a p o u z e v e ř e j n é z á j m y. O r g a n i z a c e j e v y b u d o v á n a n a vztazích nadřízenosti a podřízenosti, zatímco v soudnictví jsou si o r g á n y n a v z á j e m r o v n y. Na veřejnou správu se můţeme dívat ze dvou úhlů pohledu. Pokud se na ni zaměříme z hlediska orgánů , které ji vykonávají, hovoříme
o
t z v.
organizačním
pojetí.
Ve d l e
něj
existuje
t z v.
f u n k č n í p o j e t í , v n ě m ţ j d e o č i n n o s t t ě c h t o o r g á n ů . Ta m i m o t o , ţ e je výkonem veřejné moci, je podzákonná a nařizovací. Jak jiţ bylo naznačeno, veřejných
svým
obsahem
záleţitostí,
resp.
se
zaměřuje
veřejných
na
organizování
sluţeb,
a
na
chodu
mocenskou
ochranu veřejných zájmů.3 Vr a ť m e s e a l e k v e ř e j n é s p r á v ě j a k o p r o j e v u v ý k o n n é m o c i . Moc je schopnost vnutit jinému určitý způsob chování i proti jeho v ů l i . Ve v e ř e j n é s p r á v ě h o v o ř í m e o v e ř e j n é m o c i , k t e r o u v ý s t i ţ n ě d e f i n o v a l Ú s t a v n í s o u d : „ Ve ř e j n o u m o c í s e r o z u m í t a k o v á m o c , k t e rá a uto ri t at iv ně ro z ho du j e o p ráv ec h a po vi n no st e c h s u bj e kt ů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo p o vi nn ost ec h ro zh o d uj e orgá n v eře j n é m o ci , n en í v ro v no prá v né m postavení
s
tímto
org á ne m
a
obsah
roz h od n ut í
tohoto
orgánu
nezávisí od vůle subjektu.“4 Nositelem této veřejné moci je stát a d a l š í s u b j e k t y, k t e r ý m s t á t s v ě ř i l s p r á v u v e ř e j n ý c h z á l e ţ i t o s t í (v praxi jsou jimi zejména subjekty územní samosprávy) K v ů l i t o m u h o v o ř í t e o r i e o d e c e n t r a l i z a c i s t á t n í m o c i . Ta s e totiţ „štěpí“ na státní moc a zbývající veřejnou moc, jiţ by stát
3 4
PRŮCHA, P. Správní právo : obecná část. 7., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 57. Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, sp. zn. II ÚS 75/1993.
8
měl, kdyby ji nesvěřil zmíněným jiným subjektům, dalším orgánům. Z toho důvodu rozlišujeme mezi státní správou a samosprávou.
1 . 2 . St á t n í s p r á v a Státní správa je veřejná správa uskutečňovaná státem. Stát vykonává celou řadu činností a tato bývá označována jako základ, j á d r o v e ř e j n é s p r á v y. J í r e a l i z u j e s v o u v ý k o n n o u m o c . Povaha státní správy bývá mocensko-ochranná,
coţ
se
označována jako organizující a projevuje
obsahem
řídících
a
r e g u l a č n í c h p r v k ů . Ve l m i s t r u č n ě ř e č e n o , ř í d í c í p r v k y s e z a m ě ř u j í na
cílenou
dosahování
aktivizaci určitých
chování
cílů),
řízených
zatímco
subjektů
regulační
prvky
(vedoucí na
k
cílenou
stabilizaci chování (zajišťující ochranu určitého zákonného stavu, případně nápravu při jeho narušení). Kromě
toho,
ţe
jde
o
činnost
výkonnou,
je
současně
i
podzákonná (tedy vázaná zákony) a nařizovací (subjekty státní správy mají mocenskou převahu ve vztahu k adresátům). Činnost
je
v
převaţující
míře
vnější,
působí
tedy
mimo
s o u s t a v u s t á t n í s p r á v y. R o z l i š u j e m e p ř i t o m s u b j e k t y s t á t n í s p r á v y – t o j s o u o r g á n y, j e ţ j i v y k o n á v a j í , – a o b j e k t y s t á t n í s p r á v y – t y p r v k y, v ů č i n i m ţ j e r e a l i z o v á n a . V České republice je nejvyšším úřadem státní správy vláda Č e s k é r e p u b l i k y, n á s l e d u j í j i j e d n o t l i v á m i n i s t e r s t v a , j i n é ú s t ř e d n í orgány státní správy a další státní úřady vykonávající státní správu svými místně a věcně kompetentními jednotkami na celém úz emí s t á t u . 56 Výkon státní správy je v našich podmínkách částečně přenesen i n a ú z e m n ě s a m o s p r á v n é c e l k y, j i m i ţ j s o u o b c e a k r a j e . Ty v š a k zároveň a především vykonávají samosprávu. 5 6
RISY.cz: Veřejná správa [online]. Změněno 15. února 2010 [ cit. 2010-02-15]. Dostupné z:
. Viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), ve znění pozdějších předpisů .
9
1.3. Samospráva S a m o s p r á v a j e t a č á s t v e ř e j n é s p r á v y, k t e r o u v y k o n á v a j í j i n é subjekty neţ stát. Bývají označovány jako veřejnoprávní korporace. Jejich
subjektivita
je
odvozována
od
státu
a
jejich
úkolem
je
přispívat k realizaci veřejných záleţitostí. Většinou není moţné, aby zmíněné subjekty zvládaly celý objem záleţitostí, jeţ mají na starost, samostatně, a proto často zřizují jako své představitele r ů z n é s a m o s p r á v n é o r g á n y. Historické základy samosprávy sahají oproti začátkům státní správy teprve do středověku, kdy své vlastní záleţitosti spravovala n ě k t e r á m ě s t a a t a k é c e c h y. V í c e s e z a č a l a p r o j e v o v a t a ţ v o b d o b í liberálního státu. Tím, ţe je samospráva v mnoha směrech odlišná od státní správy a není s ní totoţná, totiţ vyţaduje demokracii, jejímţ základem je mnohost společenských a politických zájmů, a která umoţňuje exis tenci státních orgánů a orgánů veřejné správ vedle sebe.7 Rozlišujeme
územní
a
zájmovou
samosprávu.
Územní
je
vázána na územní členění státu a má všeobecné zaměření. V České republice
ji
konkrétně
vykonávají
obce
a
kraje.
Zájmová
samospráva je zaměřena pouze na určitou oblast zájmů, naproti tomu můţe zahrnovat i celé území státu. Příkladem mohou být Česká advokátní komora a Česká lékařská komora. Te o r i e
obvykle
rozlišuje
t z v.
politický
pojem
samosprávy
v y j a d ř u j í c í p o d í l o b č a n ů n a v e ř e j n é s p r á v ě , a t z v. p r á v n í p o j e m samosprávy zdůrazňující, ţe se jedná o subjekt odlišný od státu. S a m o s p r á v a m á s e s t á t n í s p r á v o u m n o h é p o d o b n é r y s y. I z d e v i d í m e ř í d í c í a r e g u l a č n í p r v k y. Ř í z e n í j e o v š e m š i r š í , p r o t o ţ e s e nejedná jen o výkon, ale i o samotné vytváření (v zá konných
7
PRŮCHA, P. Veřejná správa a samospráva. 1. vyd. Praha : Vysoká škola aplikovného práva, s.r.o., 2004. s. 15.
10
mezích)
vlastních
cílů,
jeţ
se
následně
realizují.
Rovněţ
rysy
činnosti, jakoţto výkonné, podzákonné a nařizovací, jsou stejné. V něčem se však spíše přibliţuje samosprávě, zaměřuje se totiţ na to, co se týká jí samotné. Povahou záleţitostí jakoţt o vlastních se velmi stírají rozdíly mezi subjekty a objekty výrazné p r o s t á t n í s p r á v u . Ve ř e j n o p r á v n í k o r p o r a c e s a m o s t a t n ě r o z h o d u j í o vlastních otázkách, rozhodují podle svých potřeb, ze své vlastní vůle, to vše pouze v mezích zákonů. Nevystupují jménem s tátu, ale samy za sebe.8 Jejich
záleţitosti
jsou
však
zároveň
záleţitostmi
veřejnoprávními a musí proto mít stejně jako orgány státní správy na paměti veřejný zájem. 1 . 4 . Ve ř e j n ý z á j e m Zastavíme-li se u veřejného zájmu, dostaneme se na okamţik k rozlišení
veřejného
a
soukromého
práva.
Dle
známé
Ulpianovy
v ět y: „ I us p ubl icu m i d e st qu o d ad st at u m rei R o ma n e s pect at , i u s privatum
ad
utilitatem
vyznačuje
dbaním
na
Římanů),
respektive
singulorum zájmy
státu.
všech Jiné
pertinet,“ (v
se
Ulpianově
přístupy
se
veřejné
právo
pojetí
všech
zaměřovaly
na
mocensky nadřazené postavení státu a veřejnoprávních korporací zejména oproti jednotlivcům, ještě další na postavení jednotlivce buď
jako
samostatně
stojícího
subjektu
nebo
jako
člena
veřejnoprávní korporace.9 Zůstaňme však pouze u veřejného zájmu. Jak jiţ bylo naznačeno výše, činnost veřejné správy není náhodná.
Je
stanovena
v
zákonech,
působení,
a
především
ú k o l y,
jeţ
které má
stanoví
plnit,
a
rámec
cíle,
jejího
jichţ
má
dosáhnout. Právě ty se obyčejně označují jako „veřejný zájem“.
8
PRŮCHA, P. Správní právo : obecná část. 7., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 67. 9 Tamtéţ, s. 28, 29.
11
Te n t o p o j e m s a m o t n ý , j a k k o l i p r o v e ř e j n o u s p r á v u n e s m í r n ě důleţitý,
nemá
ţádnou
legální
definici.
Patří
proto
do
t z v.
neurčitých pojmů. Existují pouze některé teoretické definice. Slovník českého práva jej například definuje takto: „Jde o t a k o v ý z á j e m , re s p . z á j m y, j e ž b y b y l o m o ž n o o z n a č i t z a o b e c n é č i v e ř e j e n ě , re s p . o b e c n ě p ro s p ě š n é , z á j m y, j e j i c h ž n o s i t e l i j s o u b l í ž e neurčené, nicméně alespoň rámcově determinovatelné okruhy či s p o l e č e n s t v í o s o b j a k o t z v. v e ř e j n o s t , p o p ř . z á j m y , u n i c h ž j d e o t z v. z á j m y s p o l e č n o s t i . ( c e l o s p o l e č e n s k é z á j m y ) . Ty t o z á j m y n e s m í být,
a
to
již
z
povahy
věci,
v
rozporu
s
platnými
právními
p ř e d p i s y. “ Obsah veřejného zájmu je potom třeba dovozovat ze vždy d a ný ch pr á vní c h i f akt i ck ýc h s o uvi s l o st í pří p ad ů a s i t ua cí , p ro ně ž právní
úprava
požaduje
respektování
či
reflektování
veřejného
z á j m u . 10 J s o u t o t e d y z á j m y, k t e r é n e j s o u p r o s p ě š n é j e n p r o j e d n o t l i v c e nebo omezenou skupinu, ale většinou pro společnost jako celek. Důleţité je uvědomit si, ţe veškeré orgány veřejné správy by m ě l y v ţ d y p o s t u p o v a t t a k , a b y u r č i t ý v e ř e j n ý z á j e m c h r á n i l y . To můţe být problematické. Někdy ve stejné záleţitosti vystoupí na povrch
více
veřejných
zájmů,
které
si
navzájem
odporují.
Pak
dochází ke střetu veřejných zájmů a musí dojít k jejich vzájemnému poměřování či vyvaţování. I kvůli tomu některé veřejné zájmy b ý v a j í o z n a č e n y j a k o t z v. k v a l i f i k o v a n é ( n a r o z d í l o d „ p r o s t ý c h “ v e ř e j n ý c h z á j m ů ) . To j s o u t y, k t e r é j s o u n a l é h a v ě j š í , v ý z n a m n ě j š í n e ţ j i n é , a m ě l y b y t e d y p ř e v á ţ i t . 11 Ve ř e j n á s p r á v a z a ú č e l e m o c h r a n y v e ř e j n ý c h z á j m ů s v ě ř i l a svým
orgánům
specifické
úkoly
a
moţnosti.
Jedním
z
projevů
tohoto přístupu je zavedení institutu dotčených orgánů. Jim se budou věnovat následující části této práce. 10 11
MADAR Z. a kol. Slovník českého práva II. díl. 3. vyd. Praha : Linde, 2002. s. 1654. SKULOVÁ, S. Správní uvážení – základní charakteristika a souvislosti pojmu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2003. s. 97 – 100.
12
13
2. Dotčený orgán 2.1. Obecné vymezení pojmu Legální definici pojmu „dotčený orgán“ nalezneme v § 136 o d s t . 1 s p r á v n í h o ř á d u . 12 P o d l e n ě j j s o u d o t č e n ý m i o r g á n y p o u z e a) orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon , a b) správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného
stanoviska
nebo
vyjádření,
které
je
podkladem
rozhodnutí správního orgánu. Odstavec
druhý
téhoţ
paragrafu
dodává,
ţe
postavení
d o t če ný ch orgá n ů m a j í úze m ní s am os p rá vn é cel ky, j e st l i že s e věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu . Dotčené orgány jsou správními úřady ve veřejné správě, jeţ přímo ve věci nerozhodují, ale jichţ se nějakým způsobem dotýká činnost jiného (tedy rozhodujícího) správního orgánu a které mají zákonem vymezené moţnosti tuto činnost ovlivňovat. Správní řád poskytuje
taxativní
definiční
výčet
dotčených
orgánů.
Správní
o r g á n y, k t e r é p o d t u t o d e f i n i c i n e s p a d a j í , m o h o u b ý t t a k é v e s v é působnosti
d o t č e n y,
ale
nemohou
být
označeny
jako
dotčené
o r g á n y. 13 Zajímavou definici nabízí dokument veřejného ochránce práv: „ J de o ne p ře sn é o z na če ní t ěc h st át ní ch orgá n ů , j i m ž z vl ášt ní z ák o ny svěřují ochranu určitých veřejných zájmů, mezi nimi i zájmů na ochraně
životního
povolením, záměru
12 13
pro st ře dí .
re s pe kt i ve
nejsou
dotčeny
jeho tyto
Ve
skutečnosti
realizací o rg á n y,
v
ale
tedy
podobě jimi
případným
uskutečněného
chráněné
veřejné
Rozebíraný paragraf se nachází v hlavě II. části třetí správního řádu, jeţ upravuje vztahy mezi správními orgány navzájem a jejich součinnost při výkonu jejich působnosti v oblasti veřejné správy. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 388.
14
z á j m y . “ 14 O veřejných zájmech platí to, co bylo uvedeno v předchozí kapitole. Jsou to většinou celospolečenské zájmy obvykle z oblasti ochrany ţivotního prostředí se všemi jeho sloţkami, ale také zájmy e k o n o m i c k é . Vy j d e m e - l i z t o h o , ţ e v n a p r o s t é v ě t š i n ě p ř í p a d ů s e dotčené orgány projevují ve stavebním řízení, vyjadřují se
např. k
zájmům na úseku: o c h r a n y p ř í r o d y a k r a j i n y, o c h r a n y v o d , o c h r a n y z e m ě d ě l s k é h o půdního
fondu,
ochrany
lesa,
ochrany
loţisek
n erostných
surovin, odpadového hospodářství, veterinární péče, ochrany veřejného zdraví, památkové péče, dopravy na pozemních komunikacích, dopravy dráţní, letecké a vodní, e n e r g e t i k y, v y u ţ í v á n í j a d e r n é e n e r g i e a i o n i z u j í c í h o z á ř e n í elektronických komunikací obrany státu, bezpečnosti státu, civilní obrany poţární ochrany b e z p e č n o s t i p r á c e . 15 O některých bude pojednáno v poslední kapitole. Zvláště
krajské
úřady
a
obecní
úřady
obcí
s
rozšířenou
působností mohou v jedné záleţitosti vystupovat v jakési dvojí ro li. Jednak jako orgán, který ve věci rozhoduje, jednak jako dotčený orgán, který se k ní má vyjádřit. Pokud jde o pouhé vnitřní vztahy různých odborů v rámci jednoho orgánu (typicky obecního úřadu obce s rozšířenou působností), o dotčeném orgánu ve smyslu § 136 správního řádu nehovoříme. Ani řešení rozporů nebude takové, jak j e p o p s á n o n í ţ e , a l e p o u z e v r á m c i t o h o t o o r g á n u . 16 14
15 16
PEKÁREK, M. K některým právním aspektům vztahu investor – ţivotní prostředí. In Moderní veřejná správa a ombudsman – Sborník příspěvků přednesených na vědecké konferenci [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2010-02-3]. s. 131. Dostupné z: KLIKOVÁ, A., HAVLAN, P., VALACHOVÁ, K. et. al. Stavební právo – Praktická příručka. 3. aktualiz. vyd. Praha : LINDE PRAHA, a. s., 2009. s. 77 – 79. VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON,
15
Pokud se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu,
tedy
oblasti
jeho
t z v.
samostatné
působnosti,
má
postavení dotčeného orgánu také tento územní samosprávní celek. Správní
řád
zde
respektuje
článek
8
Ú s t a v y,
kde
je
řečeno:
„Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.“ Dotčení práva na samosprávu by se pochopitelně mělo posuzovat podle vymezení samostatné působnosti územních samosprávných celků. Například § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších
předpisů,
obec
v
samostatné
působnosti
ve
svém
územním
obvodu
místními
z vyk lo st m i o v yt v á ře ní po d m í n ek p ro roz vo j s oci ál n í
a
pro
pečuje v souladu s místními předpoklady
uspokojování
uspokojování
potřeb
potřeby
dopravy a spojů,
svých
bydlení,
potřeby
občanů.
ochrany
informací,
Jde a
a
péče
především
rozvoje
s o
zdraví,
výchovy a vzdělávání,
c el ko vé ho k ul tu rn í ho ro zv oj e a oc h ra ny ve ře j n éh o p oř ád k u. P okud se
tedy
jedná
kupříkladu
o
správní
řízení
na
úseku
ţivotního
prostředí či povolování staveb, obec bude patrně dotčena ve svých z á j m e c h . 17 Co se týče samotného „zapojení“ dotčených orgánů, má je na starosti správní úřad vedoucí řízení. Z úřední povinnosti nejprve dotčené orgány zjistí a pak o tom je i účastníky řízení vyrozumí. Pokud by na některý dotčený orgán „zapomněl“, protoţe by nebyl schopen zjistit všechny (nejčastěji územně samosprávné celky), je n a n i c h , z d a s e d o ř í z e n í p ř i h l á s í , n e b o n e . 18
2.2. Činnost dotčených orgánů Správní řád kromě definice obecně charakterizuje i činnost dotčených
orgánů,
a
poskytuje
tak
rámec
jejich
působení.
2006. s. 741. 17 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 744. 18 ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 388.
16
Konkrétní vymezení činností a postupů poskytují zvláštní právní p ř e d p i s y. Z a v š e c h n y j m e n u j m e a l e s p o ň z á k o n č . 1 1 4 / 1 9 9 2 S b . , o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů , z á k o n č . 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Na tomto místě by snad bylo vhodné zmínit, ţe
činnosti
dotčeného
orgánu
vykonávají
úředníci
se
zvláštní
odbornou způsobilostí. Stejně jako na všechny jiné orgány státní správy se vztahují i na dotčené orgány především základní zásady činnosti správních orgánů popsané v úvodních ustanoveních správního řádu. Jednou z těchto základních zásad
j e d o b r á s p r á v a . Ta j e
vyjádřena zejména v § 4 odst. 1 správního řádu. Projevuje se nejen v chování vůči účastníkům řízení, ale také ve vzájemné spolupráci mezi správními orgány navzájem. Vzájemnou Správní
spolupráci
o rg á ny d b ají
dále
rozvádí
ustanovení
vzájemného
souladu
všech
§
8:
(1)
postupů, které
p ro bí h aj í s o uč asn ě a s ou vi sej í s t ý mi ž p r áv y ne b o po vi n n os t mi d o t č e n é o s o b y. N a t o , ž e s o u č a s n ě p ro b í h á v í c e t a k o v ý c h p o s t u p ů u r ů zn ýc h s p rá vn ích org án ů n e bo u j i ný c h o rg á nů ve ře j n é mo ci , je d o t če n á o s ob a p ov i n n a spr á vní org á ny be zo d kl ad ně u p oz or ni t . ( 2 ) S p r á v n í o rg á n y v z á j e m n ě s p o l u p r a c u j í v z á j m u d o b r é s p r á v y. Jak je vyjádřeno v odst. 1, spolupráce ve veřejné správě se projevuje mimo jiné péčí správních orgánů o soulad jejich postupů. To
je
nezbytné
např.
u
poskytování
závazných
stanovisek,
jeţ
upravuje § 149 správního řádu a o nichţ bude pojednáno dále. Orgány
veřejné
poskytovat
si
správy
také
součinnost.
Jejich
musí
vzájemně
právní
úprava
spolupracovat, by
totiţ
podle
důvodové zprávy ke správnímu řádu měla přispět k větší efektivitě veřejné
správy
a
měla
by
též
umožnit,
aby
místo
zdvojování
určitých fází řízení došlo ke společnému úkonu nebo vzájemné
17
z a s t u p i t e l n o s t i . 19 Jakým
způsobem
ukazuje
jiţ
první
povinnost
stanovená
dotčeným orgánům správním řádem v § 136 odst. 3: „ Dotčené o rg á ny
poskytují
správnímu
org án u ,
který
vede
řízení,
všechny
i nf or m ace d ůl ežit é p ro ří ze ní , n eb u de - l i t í m p or uš e na p ov i n n ost podle zvláštního zákona.“ Na druhé straně má právo nahlíţet do spisu vedeného orgánem vedoucím řízení, a je-li to pro výkon jeho působnosti podstatné, p r á v o o b d r ţ e t k o p i i m a t e r i á l ů t v o ř í c í c h s o u č á s t s p i s u 20. Obsah spisu je stanoven § 17 odst. 1 správního řádu. Spis tvoří
zejména
rozhodnutí
a
podání, další
p ro t o k o l y,
písemnosti,
z á z n a m y,
které
se
písemná
vztahují
k
vyhotovení dané
věci.
P ř í l o h o u , k t e r á j e s o u č á s t í s p i s u , j s o u z e j m é n a d ů k a z n í p ro s t ř e d k y, o b ra z ové a z vu kov é z á zn am y a zá zn a m y na e l e kt ro ni ck ýc h mé di í c h. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s u r č e n í m d a t a , k d y b y l y d o s p i s u v l o ž e n y. Dotčené orgány se mohou vyjadřovat i k jiným podkladům, neţ ke kterým se vyjadřují přímo ze své pozice dotčených orgánů (tedy n a p ř í k l a d p ř i v y d á v á n í z á v a z n é h o s t a n o v i s k a ) . Ta k o v é p o d k l a d y demonstrativně vyjmenovává § 50 odst. 1, jsou to návrhy účastníků, d ů k a z y, s k u t e č n o s t i z n á m é s p r á v n í m u o rg á n u z ú ř e d n í č i n n o s t i , p o dk l a dy o d j i nýc h sp r ávn í c h orgá n ů ne bo org á nů v eř ej né mo ci, j a k o ž i s k u t e č n o s t i o b e c n ě z n á m é . Z á k o n j i m t o u m o ţ ň u j e t e h d y, j e l i t o p o t ř e b a k p l n ě n í j e j i c h ú k o l ů n e b o j e s t l i ţ e s i t o v y h r a d i l y. 21 Pokud se nevyjádří, má se za to, ţe nemá námitek, jestliţe ovšem nemá
zákonem
stanovenou
povinnost
vydat
vlastní
závazné
stanovisko. Dotčené
o rg á ny
přezkumného řízení.
22
mají
právo
podat
podnět
k
zahájení
O přezkumném řízení hovoří § 94 odst. 1
správního řádu. Správní orgány v něm z moci úřední přezkoumávají 19 20 21 22
Tamtéţ, s. 387. Ustanovení § 136 odst. 4 věta první zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Ustanovení § 136 odst. 4 věta druhá správního řádu. Ustanovení § 136 odst. 4 věta třetí správního řádu.
18
pravomocná rozhodnutí v případě, ţe lze důvodně pochybovat o j e j i c h s o u l a d u s p r á v n í m i p ř e d p i s y. P r á v o p o d a t p o d n ě t k z a h á j e n í takového přezkumného řízení má i dotčený orgán zejména proto, ţe jak se v praxi stává, můţe dojít k vydání rozhodnutí v rozporu se závazným stanoviskem. Podle § 42 vztahujícího se k přijímání podnětů je orgán, který rozhodnutí vydal, povinen takový podnět přijmout, a pokud o to dotčený orgán poţádá, musí mu do třiceti dnů sdělit, ţe řízení zahájil, nebo ţe neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě ţe podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Ustanovení spolupráce:
§
136
odst.
5
umoţňuje
ještě
další
formu
Sp rá v ní orgá n , k t erý ve de ří ze ní , a d o t če né o rg á ny
m o h o u v m e z í c h s v é p ů s o b n o s t i č i n i t s p o l e č n é ú k o n y, s v ý j i m k o u v y dá ní ro z ho d nu tí , po p říp a dě m ůž e být v ří ze ní p ř ed sp r áv ní m o rg á ne m v yu ži t o v ýsl e dků ú ko n u d ot če néh o orgá nu , j es t l i ž e s t í m s p rá vn í o rg á n i d o t če ný o rg á n s ou h l a sí a j est l i ž e t í m ne m ů ž e být účastníkům řízení způsobena újma na jejich právech. To t o
koresponduje
se
zásadou
procesní
ekonomie
(nebo
hospodárnosti) vymezenou v § 6 odst. 2. Bylo by z bytečné, kdyby různé správní orgány prováděly stejný úkon. Navíc by tím mohli být více zatěţování účastníci řízení. Průběh správního řízení se díky takovému postupu zrychlí a zlevní. Příkladem podle jednoho komentáře ke správnímu řádu může být provedení sp olečného úkonu, kterým
dotčený
stanoviska,
orgán
zatímco
opatřuje
správní
podklad
orgá n ,
který
pro vede
vydání
závazného
řízení,
opatřuje
p o d k l a d p r o v y d á n í r o z h o d n u t í v e v ě c i . 23 V ý s l e d k y ú k o n u d o t č e n é h o orgánu ovšem mohou být vyuţity v řízení před správním orgánem j e n t e h d y, p o k u d s t í m o b a t y t o o r g á n y s o u h l a s í a n e m ů ţ e t í m b ý t účastníkům způsobena újma na právech. Kromě vydání rozhodnutí j e z p o v a h y v ě c i t a k é v y l o u č e n o v e d e n í s p o l e č n é h o s p i s u . 24 23 24
JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 463. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 390.
19
O činnostech dotčených orgánů se rozepisuje podrobněji § 149 správního řádu, který jim svěřuje vydávání závazných stanovisek. Výrazně se dotčenými orgány zabývá stavební zákon, který kromě vydávání závazných stanovisek hovoří i o vydávání stanovisek a k o o r d i n o v a n ý c h s t a n o v i s e k j a k o ţ t o d a l š í c h s p e c i f i c k ý c h ú k o n e c h . 25 Problematiku těchto úkonů prozkoumáme dále. Na tomto místě by vzhledem k činnosti dotčených orgánů veřejné správy bylo snad vhodné
uvést
jiţ
jen
to,
ţe
jestliţe
ve
svém
stanovisku
nebo
z á v a z n é m s t a n o v i s k u s t a n o v í p o d m í n k y, a j e s t l i ţ e s e t y t o p o d m í n k y stanou součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního
úřadu
podle
stavebního
zákona,
mohou
kontrolovat
j e j i c h d o d r ţ o v á n í . 26 M o h o u t a k é z a h á j i t ř í z e n í o u l o ţ e n í n á p r a v n ý c h opatření tomu, kdo nerespektoval podmínky uvedené v rozhodnutí n a z á k l a d ě z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 27
2.3. Řešení rozporů Správní řád v § 136 odst. 6 realisticky počítá s moţností vzniku rozporů. K těm můţe dojít zejména pokud dotčené orgány vydávají závazná stanoviska, a to buď mezi dvěma (případně více) dotčenými vedoucím
o r g á n y, řízení.
nebo Obsah
mezi
dotčeným
závazného
orgánem
stanoviska
a
je
orgánem totiţ
pro
výrokovou část rozhodnutí závazný. Při řešení rozporů se postupuje přiměřeně podle § 133. Rozpor
je
nutné
bezodkladně
oznámit
nejblíţe
společně
nadřízenému orgánu, který o něm rozhodne. Pokud takový orgán neexistuje,
rozhodují
ústřední
správní
úřady
nadřízené
těmto
orgánům a zahájí dohodovací řízení dnem, kdy návrh posledního z nich dojde prvnímu. (Pokud jde o rozpor mezi
ústředními správní
25
Ustanovení § 4 stavebního zákona. Ustanovení § 4 odst. 5 staevního zákona. 27 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 745. 26
20
ú ř a d y,
v
dohodovacím
řízení
jej
projednají.)
V
případě
bezvýslednosti dohodovacího řízení musí být zpráva o jeho průběhu spolu s návrhy jednotlivých ústředních správních úřadů ústředním správním úřadem, na jehoţ návrh bylo dohodovací řízení zahájeno, b e z z b y t e č n é h o o d k l a d u p ř e d l o ţ e n a k ř e š e n í v l á d ě . Ta j e k t o m u zmocněna na základě teoretického východiska, že právě vláda by m ě l a k o o r d i n o v a t j e d n o t l i v é v e ř e j n é z á j m y, k t e r é c h r á n í j e d n o t l i v é r e s o r t y . 28 Můţe dojít i k jakémusi speciálnímu rozporu. Pokud na jedné jeho straně stojí územní samosprávný celek a věc se týká jeho práva
na
samosprávu,
výše
uvedný
postup
se
nepouţije.
Jak
upravuje § 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyššího
ve
znění
územně
pozdějších
předpisů,
samosprávného
celku
zastupitelstvo
obce
(tedy
v
kraje)
nebo
takovém
případě můţe podat ústavní stíţnost k Ústavnímu soudu na základě č l . 8 7 o d s t . 1 p í s m . c ) Ú s t a v y. Při postupu podle tohoto odstavce platí obdobně ustanovení § 133 odst. 6. Staví se tedy běh lhůt týkajících se provádění úkonů v řízení.
28
ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 388.
21
3.
Závazná
stanoviska,
stanoviska
a
jejich
p ro b l e m a t i k a . K o o r d i n o v a n á z á v a z n á s t a n o v i s k a a koordinovaná stanoviska. 3.1 Závazná stanoviska 3 . 1 . 1 . Vy m e z e n í n a z á k l a d ě s p r á v n í h o ř á d u Zákonnou definici pojmu závazné stanovisko poskytuje § 149 odst.
1
správního
správním
o rg á nem
rozhodnutím výrokovou
ve
řádu: na
základě
správním
část
Závazné
zákona,
řízení
rozhodnutí
stanovisko
a
který
jehož
správního
je
úkon
není
obsah
org á n u.
učiněný
samostatným
je
závazn ý
Správní
pro
o rg á ny
p ř í s l u š n é k v y d á n í z á v a z n é h o s t a n o v i s k a j s o u d o t č e n ý m i o rg á n y. Jak se z úkonem
této
dotčeného
hlediska
částí
definice dá správního
čtvrtou
odvodit, závazné stanovisko je
orgánu
správního
upraveným řádu.
Není
z
procesního samostatným
r o z h o d n u t í m , a l e p o d k l a d e m p r o v y d á n í r o z h o d n u t í . 29 S a m o o s o b ě nezakládá, nemění, neruší ani nedeklaruje práva či povinnosti. Jeho obsah je však závazný pro výrokou část rozhodnutí, označuje se proto
také
jako
kvalifikované
vyjádření
správního
o r g á n u . 30
Nespadají sem tedy nezávazná vyjádření či doporučení správních 29
V § 50 odst. 1 jsou uvedeny podklady pro správní rozhodnutí od jiných správních orgánů, mezi ně paří i závazné stanovisko podle § 149 odst. 1. (VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 829.) 30 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 829.
22
orgánů. Můţe být vydáno pouze správním orgánem k tomu zákonem zmocněným, tímto zákonem ovšem jiţ není správní řád, ale zvláštní z á k o n . 31 Postup stanoviska
32
správního
orgánu
směřující
k
vydání
závazného
se zahajuje zpravidla na ţádost účastníka, můţe však o
ně poţádat i rozhodující správní úřad. Pro jeho vydání platí lhůta uvedená v § 6 odst. 1 správního řádu, tedy bezodkladně. Myslím však, ţe by
bylo
praktické stanovit
konkrétní
l h ů t y,
například
stejné lhůty jako pro vydání rozhodnutí uvedené § 71 správního řádu, tedy bez zbytečného odkladu nebo druhotně do 30 dnů od z a h á j e n í ř í z e n í 33, a b y s e p ř e d e š l o m o ţ n o s t i z b y t e č n ý c h p r ů t a h ů . Po definici závazného stanoviska pokračuje § 149 odst. 2 tím, jak by měl správní orgán vedoucí řízení a postupovat, zjistí -li, ţe je potřeba opatřit závazné stanovisko. Řízení v takovém případě m u s í b ý t p ř e r u š e n o u s n e s e n í m . 34 To j e l o g i c k é v z h l e d e m k t o m u , ţ e obsah závazného stanoviska významně ovlivní výsledek řízení. K přerušení řízení nedojde pouze v případě, ţe k vydání závazného stanoviska je kompetentní tentýţ správní orgán, jemuţ přísluší vydat rozhodnutí ve věci, a stanovisko vydá ve společném řízení podle § 140 odst. 2 správního řádu. Pokud je v průběhu řízení o ţádosti vydáno zamítavé závazné stanovisko, další důkazy se jiţ v řízení neprovádějí a ţádost se bez d a l š í h o z a m í t n e . 35 J d e z d e v p o d s t a t ě o v ý j i m k u z e z á s a d y v o l n é h o hodnocení důkazů a zvýraznění úlohy závazného stan oviska jakoţto závazného podkladu pro vydání rozhodnutí. Rozhodnutí o zamítnutí ţádosti 31 32
33 34 35
je
v
tomto
případě
nikoli
procesním,
ale
meritorním
JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 506. Pokud se jedná o postup správního orgánu, jenţ vyvrcholí vydáním závazného stanoviska, někdy bývá označován jako řízení. Přikloníme-li se však k zákonné definici řízení obsaţené v § 9, totiţ ţe je to postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá, zůstaneme u slova postup. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 434, 435. Ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu. Ustanovení § 149 odst. 3 správního řádu.
23
rozhodnutím, a proto je moţné se proti němu odvolat. Správní orgán rozhodující ve věci samé tedy nesmí závazné stanovisko ignorovat, měnit, ale ani nijak interpretovat, pokud by se tím měnil jeho obsah. Pokud mu není interpretace jasná, musí poţádat orgán, který je vydal, aby vydal nové, jednoznačné závazné s t a n o v i s k o . 36 Můţe se stát, ţe správní orgán vedoucí řízení ne souhlasí se z á v a z n ý m s t a n o v i s k e m d o t č e n é h o s p r á v n í h o o r g á n u . Ta k o v ý s p o r b y bylo nutno řešit podle § 136 odst. 6 správního řádu (viz předchozí kapitolu). Pokud by se dosáhlo změny nebo zrušení závazného stanoviska, ţádosti by bylo moţné vyhovět, jinak ne. Jestliţe by rozhodnutí podmíněné vydáním závazného stanoviska nabylo právní moci a došlo by ke změně nebo zrušení podkladového stanoviska, b y l b y t o d ů v o d k o b n o v ě ř í z e n í . 37 O z m ě n á c h a z r u š e n í z á v a z n ý c h stanovisek bude pojednáno dále. 3.1.2. Závazná stanoviska podle stavebního zákona Další
významnou
úpravu
závazných
stanovisek
přináší
stavební zákon. Podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) tohoto předpisu dotčené orgány vydávají závazná stanoviska pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona. Činí tak na zákl adě zvláštních právních předpisů. Stejně jako správní řád i stavební zákon v této souvislosti dodává, ţe tato závazná stanoviska nejsou samostatným rozhodnutím
ve
správním
řízení,
nestanoví -li
zvláštní
právní
předpisy jinak. Dotčený orgán je svým ( předchozím) závazným stanoviskem p o d l e t z v. z á s a d y k o n t i n u i t y v á z á n . P o k u d m á b ý t v y d á n o v t é ţ e věci jiné (navazující) závazné stanovisko, je stanovena podmínka nově zjištěných a doloţených skutečností, které nemohly být 36 37
ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 436, 437. JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 509.
24
u p l a t n ě n y d ř í v e a k t e r ý m i s e p o d s t a t n ě z m ě n i l y p o d m í n k y, z a kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona. Jinak se k takovému navazujícímu závaznému stanovisku nepřihlíţí a p l a t í p ř e d c h o z í z á v a z n é s t a n o v i s k o . 38 Stavební
zákon
vymezuje
ještě
další
situaci,
kdy
se
k
závaznému stanovisku nepřihliží. Stane se tak v řízení podle části čtvrté stavebního zákona nazvané Stavební řád, jde -li o závazné stanovisko ve věcech, o kterých jiţ bylo rozhodnuto
ve vydaném
regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území. Z tohoto pravidla je dále stanovena výjimka, pokud by bylo závazné stanovisko
uplatněno
na
základě
nově
zjištěných
a
doloţených
s k u t e č n o s t í p o d l e o d s t a v c e 3 ( v i z v ý š e ) . 39 3.1.3. Změny a zrušení závazných stanovisek Stává
se,
ţe
závazné
stanovisko
není
z
nějakého
důvodu
vyhovující – buď se nelíbí účastníku řízení, který o ně poţádal, nebo samy správní orgány dojdou k závěru, ţe je potřeba je změnit nebo
zrušit.
Změny
odvolání, oprav dotčeným
nebo
zrušení
je
moţné
dosáhnout
pomocí
vad, jeţ jsou odstranitelné bez způsobení újmy
osobám,
přezkumného
řízení
a
obnovy
řízení.
V
neposlední řadě lze změnit nebo zrušit závazné stanovisko také kdykoliv v průběhu vlastního správního řízení ve věci samé, a to na p o d n ě t ú č a s t n í k a ř í z e n í n e b o s a m o t n é h o s p r á v n í h o ú ř a d u . 40 Odvolání 38 39 40
je
jedním
z
nejběţnějších
opravných
prostředků
Ustanovení § 4 odst. 3 stavebního zákona. Ustsanovení § 4 odst. 4 stavebního zákona. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 434.
25
u p r a v e n ý c h s p r á v n í m ř á d e m . To m o h o u p o d a t p o u z e ú č a s t n í c i ř í z e n í a
jen
proti
rozhodnutí
správního
orgánu.
Důvodem
pro
podání
odvolání můţe být jednak zamítnutí ţádosti v důsledku negativního závazného
stanoviska,
nebo
rozhodnutí
podloţené
souhlasným
stanoviskem, které ale obsahuje podmínky účastníkovi z nějakého d ů v o d u n e v y h o v u j í c í . 41 J a k j i ţ b y l o u v e d e n o , z á v a z n é s t a n o v i s k o není rozhodnutím. Odvolání tedy nemůţe být v ţádném případě podáno proti němu. Obsah závazného stanoviska je přesto moţné u p r a v i t v p r ů b ě h u o d v o l a c í h o ř í z e n í , a t o t e h d y, s m ě ř u j e - l i o d v o l á n í podané proti rozhodnutí podmíněnému závazným stanoviskem přímo p r o t i o b s a h u z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 42 O b s a h o v š e m n e m ů ţ e m ě n i t orgán, jenţ závazné stanovisko vydal, ale orgán jemu nadřízený. Není zde tedy přípustná autoremedura ani za splnění podmínek § 87 či obdobně § 95 odst. 2 správního řádu (plně by se vyhovělo odvolávajícímu se účastníkovi a nebyla by způsobena škoda nikomu jinému). Odvolací správní orgán se p roto obrátí na svůj nadřízený správní orgán, vyţádá si od něj potvrzení nebo změnu závazného stanoviska a zasílá mu odvolání spolu se svým vyjádřením a vyjádřením účastníků. Nadřízený orgán posuzuje obsah závazného stanoviska ze své pozice instančně vyšší ho orgánu. Z této pozice závazné stanovisko potvrdí
nebo
změní,
ale
nemůţe
jej
zrušit.
Neprobíhá
ţádné
odvolací řízení, ale uplatní se vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Při posuzování by měl zhodnotit zákonnost závazného stanoviska, jeho soulad se základ ními zásadami činnosti správních orgánů a v ě c n o u s p r á v n o s t . 43 Zatímco věc posuzuje nadřízený orgán, neběţí odvolacímu 41
VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 835. 42 Ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu. 43 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 837.
26
orgánu lhůta podle § 88 odst. 1, stanoviskem doručení
odvolacímu
odvolání,
n e p l a t í t e d y, ž e p ř e d á s p i s s e s v ý m
správnímu
re s p.
do
10
orgánu dnů,
do
30
jedná-li
dnů se
o
ode
dne
odvolání
opožděné nebo nepřípustné. Logika tohoto odkazu všek fakticky trochu pokulhává, protože z ostatních ustanovení vyplývá, že spis by měl být dán již dříve k dispozici odvolacímu správnímu orgánu a správní
o rg á n
prvního
stupně
by
mu
proto
fakticky
neměl
co
p ř e d á v a t 44 Podle výsledku postupu nadřízeného orgánu rozhodne odvolací orgán o odvolání. V případě potvrzení závazného stanoviska jej zamítne – celé, nebo v části napadající závazné stanovisko, v případě změny přizpůsobí své rozhodnutí novému obsahu závazného s t a n o v i s k a . 45 Úkony správních orgánů podle části čtvrté správního řádu, t e d y i z á v a z n é s t a n o v i s k o , l z e m ě n i t t a k é p o d l e § 1 5 6 o d s t . 1 . To t o ustanovení pojednává o vadách, jež lze opravit bez způsobení újmy
některé
nesprávného provede
z
dotčených
uvedení
tentýţ
osob.
a d r e s y,
správní
To
se
překlepů,
orgán,
který
a
můţe
týkat
podobně.
závazné
například
Opravu
stanovisko
pak
vydal,
usnesením, které se pouze poznamená do spisu. Chyby mohou být ovšem i závaţnějšího rázu,
zvlášť pokud jsou způsobeny rozporem
s p r á v n í m i p ř e d p i s y, t a k ţ e j e n e n í m o ţ n é o d s t r a n i t t í m t o p o s t u p e m . V takovém případě se uplatní postup podle § 156 odst. 2. To t o
obecné
ustanovení
umoţňuje
pouze
zrušení
vadného
úkonu, které provádí správní o rgán, který jej vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy byl vydán nebo učiněn. Pro závazná stanoviska se ale uplatní ustanovení § 149 odst. 5, které je ve vztahu k umoţňuje
i
přezkumném
změnu řízení
§ 156 odst. 2 speciální. Kromě zrušení nezákonného
podle
§
94
závazného a
stanoviska
následujících
v
ustanovení
44
JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 508. 45 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 837.
27
správního řádu. Podnět k přezkumnému řízení můţe učinit kterýkoli správní orgán, který při své úřední činnosti zjistí, ţe jiný (dotčený) správní
orgán
učinil
nezákonné
závazné
stanovisko.
Podn ět
se
podává orgánu nadřízenému orgánu, jenţ takové závazné stanovisko vydal.
Nadřízený
nezákonného
orgán
závazného
můţe
provést
stanoviska.
změnu
nebo
zrušení
který
podal
podnět,
Orgán,
vyčká jeho rozhodnutí, a ve své činnosti pokračuje aţ po jeho vydání. Podíváme-li
se
blíţe
na
§
94
a
následující
ustanovení
správního řádu upravující přezkumné řízení obecně, můţeme ve vztahu
k
závazným
stanoviskům
říci,
ţe
v
přezkumném
řízení
přezkoumávají správní orgány pravomocná řízení z moci úřední, ex offo. V tom je základní rozdíl oproti odvolání. Navíc se zde (také oproti odvolání) zkoumá zákonnost, a ne správnost úkonu. Jedná se totiţ
o
nástroj
sebekontroly
zákonnosti
rozhodování
veřejné
s p r á v y 46. N e j d e o m i m o ř á d n ý o p r a v n ý p r o s t ř e d e k . S o u l a d z á v a z n é h o stanoviska s právními předpisy se podle § 96 odst. 2 posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání. Pokud přezkoumávající správní orgán v průběhu přezkumného řízení zjistí, ţe nebyl porušen ţádný právní předpis, řízení usnesením zastaví. U s n e s e n í s e p o u z e p o z n a m e n á d o s p i s u . 47 N e u p l a t n í s e z d e ţ á d n á ustanovení o lhůtách související s právní mocí, tu totiţ závazné s t a n o v i s k o n e m á . 48 S p r á v n í o r g á n t a k é n e m ů ţ e z á v a z n é s t a n o v i s k o zrušit a vrátit věc správnímu orgánu, který jej vydal. Ačkoli
nelze
závazné stanovisko měnit
nebo
rušit
pomocí
obnovy postupu správního orgánu, který vyústil jeho vydáním, lze je zpochybnit v rámci obnovy řízení ve věci samé. Správní úřad rozhodující v obnoveném řízení postupuje obdobně jako v případě o d v o l á n í . 49 O b n o v a ř í z e n í p a t ř í m e z i m i m o ř á d n é o p r a v n é p r o s t ř e d k y – to proto, ţe jde o moţnou změnu pravomocného rozhodnutí a tím 46 47 48 49
Tamtéţ, s. 355. Ustanovení § 97 správního řádu. Ustanovení § 96 odst. 1, § 97 odst. 2 správního řádu. ONDRUŠ, R. Správní řád nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. s. 437.
28
z á s a h d o p r á v n í j i s t o t y. J e m o ţ n á j a k n a n á v r h ú č a s t n í k a , t a k z iniciativy správního orgánu, obojí však jen v případě, ţe vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy existující v době původního uplatnit,
řízení, nebo
rozhodnutí.
které
pokud
účastník bylo
nemohl
zrušeno
či
v
původním
změněno
řízení
podkladové
50
Změna nebo zrušení závazného stanoviska jsou důvodem pro obnovu
ř í z e n í . 51
Je
to
způsobeno
právními
účinky
závazného
stanoviska, jeţ se blíţí účinkům rozhodnutí o předběţné otázce a jehoţ
změna
řízení.
5253
nebo
Jinak
o
zrušení obnově
jsou řízení
také platí
moţným to,
co
důvodem bylo
obnovy
uvedeno
v
předchozím odstavci.
3 . 2 . St a n o v i s k a 3 . 2 . 1 . Vy m e z e n í s t a n o v i s e k p o d l e s t a v e b n í h o z á k o n a Pojem stanovisko není uveden ve správním řádu, ale pouţívá j e j n a p ř í k l a d s t a v e b n í z á k o n v § 4 o d s t . 2 p í s m . b ) . 54 P o d l e n ě j stanovisko vydává dotčený orgán pro postupy podle stavebního z á k o n a , k t e r é n e j s o u s p r á v n í m ř í z e n í m . Ta t o s t a n o v i s k a , s t e j n ě j a k o závazná stanoviska, nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, a jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona. Co se týče povahy stanoviska, jedná se o úkon podle části č t v r t é s p r á v n í h o ř á d u . Ta k é p r o n ě p l a t í v š e c h n y z á s a d y č i n n o s t í správních orgánů uvedené v části první. 50
Ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu. Ustanovení § 149 odst. 6 správního řádu. 52 Ustanovení § 57 odst. 3 a § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu. 53 VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 839. 54 Stanoviska je ovšem moţné vydávat nejen podle stavebního zákona, ale všude, kde je to zapotřebí a kde to speciální předpisy upravují. 51
29
I jejich smyslem je pomoci dotčeným orgánům chránit veřejný z á j e m , k t e r ý h á j í . P r e z e n t u j í j e j i c h o d b o r n ý n á z o r . Te n a l e n e n í p r á v n ě z á v a z n ý . J e m o ž n é m u o p o n o v a t p o s u d k y, s t a n o v i s k y n e b o vyjádřeními
jiných
vykonavatelů
veřejné
správy
obsahujícími
o d l i š n ý n á z o r, p o p ř í p a d ě d ů k a z y ( z e j m é n a z n a l e c k ý m i p o s u d k y ) . 55 Postup podle stavebního zákona, který není správním řízením, m á s v é m í s t o n a p ř í k l a d t e h d y, k d y ţ s t a v e b n í k p o t ř e b u j e s t a n o v i s k o pro dokumentaci k ţádosti o stavební povolení. I z d e p l a t í z á s a d a k o n t i n u i t y, d o t č e n ý o r g á n j e t e d y s v ý m předchozím stanoviskem vázán stejně, jak bylo popsáno výše u z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 56 3.2.2. Změny a zrušení stanovisek Stanoviska, jak bylo uvedeno výše, jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Ustanovení této části, konkrétně § 156, se pouţijí i na opravu stanovisek. Va d y, j e ţ l z e o p r a v i t b e z z p ů s o b e n í ú j m y n ě k t e r é z d o t č e n ý c h o s ob , sp rá v ní orgá n o pr aví us n esen í m , kt eré se p ou ze p oz n a me n á d o s p i s u . 57 Pokud by však stanovisko bylo v rozporu s právními předpisy a nebylo by je moţné opravit takto, správní orgán, který je vydal, j e j u s n e s e n í m z r u š í e x t u n c , n e s t a n o v í - l i z á k o n j i n ý p o s t u p . Ta k o v é usnesení
lze
vydat
po
dobu,
kdy
trvají
účinky
stanoviska.
Přiměřeně se pro tento postup pouţijí ustanovení o přezkumném ř í z e n í . 58
3.3. Rozdíly mezi závaznými stanovisky a stanovisky – shrnutí
55 56 57 58
HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. s. 269. Ustanovení § 4 odst. 3 stavebního zákona. Ustanovení § 156 odst. 1 správního řádu. Ustanovení § 156 odst. 2 správního řádu.
30
Ačkoli
jak
závazná
stanoviska,
tak
stanoviska
jsou
akty
dotčených orgánů chránící veřejné zájmy těmto orgánům svěřené, j s o u m e z i n i m i p a t r n y m n o h é z á s a d n í r o z d í l y. P r v n í m r o z d í l e m b y m o h l b ý t v p r a m e n e c h p r á v n í ú p r a v y. Zatímco závazná stanoviska jsou uprave na zejména ve správním řádu, o stanoviscích se tento zákon výslovně nezmiňuje. Právní r á m e c m u p o s k y t u j í j i n é z á k o n y, m e z i n i m i i s t a v e b n í z á k o n , v němţ se projevují dosti výrazně. Dalším
rozdílem
je
závaznost
pro
rozhodování
správního
orgánu. Závazné stanovisko musí být plně respektováno a uvedeno ve
výroku
rozhodnutí.
Stanoviska
(s
výjimkou
stanovisek
podkladových pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy
vydávaná
podle
stavebního
zákona)
takové
významné
postavení nemají. Rozhodující spr ávní orgán se s nimi pouze musí vypořádat v odůvodnění rozhodnutí. Z toho plynou rozdíly v moţnostech změn a zrušení závazných stanovisek a stanovisek. Obojí lze změnit a zrušit podle § 156 správního
řádu.
Závazná
stanoviska
mohou
být
navíc
změněna,
případně zrušena, pomocí odvolání, přezkumného řízení a obnovy řízení.
3.4. Koordinovaná závazná stanoviska a koordinovaná stanoviska Institut
koordinovaného
koordinovaného
stanoviska
je
závazného upraven
§
4
stanoviska odst.
6
a
stavebního
zákona. Shrneme-li slova zákona, vydává je dotčený orgán, pokud hájí
více
zvláštních
veřejných právních
zájmů
a
je
předpisů.
dotčeným
Je
to
však
orgánem moţné
podle
pouze
více
t e h d y,
nejsou-li poţadavky na ochranu veřejných zájmů v rozporu. Na vydávání
těchto
stanovisek
se
přiměřeně
pouţijí
ustanovení
správního řádu o společném řízení (§ 140 správního řádu). Zavedení
tohoto
institutu
bývá
označeno
jako
prospěšné 31
vzhledem k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního
z á k o n a . 59 B e z p o c h y b y
by
mělo
slouţit
k
urychlení
řízení, ale také k zajištění zabezpečení všech veřejných zájmů chráněných dotčeným orgánem. Koordinovaná závazná stanoviska i stanoviska totiţ v sobě sjednocují veškeré poţadavky týkající se veřejných zájmů a propojují je. Koordinace
se
projevuje
v
celém
procesu
vydávání
koordinovaného závazného stanoviska i koordinovaného stanoviska, a to: při podání ţádosti o vydání, při
slaďování
výrokových
(koordinaci)
částech
dílčích
podmínek
uvedených
ve
závazných
stanovisek
či
stanovisek útvarů orgánu, který vydává koordinované závazné stanovisko nebo stanovisko, při vydávání koordinovaného závazného stanoviska a v jeho o b s a h u . 60
61
I zde se významně uplatní rozlišování mezi (koordinovaným) závazným stanoviskem a (koordinovaným) stanoviskem. Koordinované závazné stanovisko je úkon učiněný dotčeným o rg á ne m p ří sl u š ný m n a zá kl a dě ně k ol i k a z vl áš t ní ch z ák on ů k t é že v ěc i , n ap ř . k též e d ok um e nt ac i p ro v y dán í s pr ávn í ho rozh o d nu tí (n a p řík la d ú ze mn í ho ro zh o d nu tí, st ave b ní h o p o vol en í ), a le i pro vydání územního souhlasu, při veřejnoprávní smlouvě, ohlášení, kolaudačním souhlasu aj. Koordinované
stanovisko
se
vydává
pro
potřeby
postupu
s p rá vn í ch orgá nů , k ter é n ej s o u u k on če ny s pr áv ní m ro z hod n ut í m , 59
BLAŢKOVÁ, M. Dotčené orgány v procesu územního plánování. 3. vyd. [online]. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj. Ústav územního rozvoje, vydáno k 31. 12. 2006 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z: . 60 Koordinované závazné stanovisko. Společné metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ze dne 4. 6. 2007 [online]. Změněno 19. září 2009. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . 61 Výše uvedené metodické doporučení sice hovoří pouze o koordinovaných závazných stanoviscích, ale mnohé se dá vztáhnout i na koordinovaná stanoviska.
32
popřípadě uplatňování závazných stanovisek na úseku stavebního řádu, zejména v návaznosti na ohlašování jednoduchých staveb nebo
u
postupů,
které
nejsou
ukončeny
správním
rozhodnutím.
Například se uplatní při pořizování územních plánů, vymezování zastavěného území, pořizování regulačního plánu, či při územním o p a t ř e n í o s t a v e b n í u z á v ě ř e n e b o a s a n a c i ú z e m í . 62 O
vydání
koordinovaného
závazného
stanoviska
nebo
koordinovaného stanoviska musí být poţádáno a orgán této ţádosti musí vyhovět. Stačí podat jednu ţádost - na rozdíl od několika v případě potřeby více závazných stanovisek nebo stanovisek. Je-li ţádost
neúplná
nebo
bylo
poţádáno
pouze
o
jedno
závazné
stanovisko nebo stanovisko, správní orgán jej poučí o nutnosti d o p l n ě n í č i ú p r a v y ţ á d o s t i . 63 N e m u s í v š a k b ý t u v e d e n y v š e c h n y d o t č e n é z á j m y a k d o s e j i m i m á z a b ý v a t . To u ţ j e s t a r o s t s p r á v n í h o orgánu,
jemuţ
je
ţádost
podána.
Postupuje
přitom
podle
přiloţených dokladů nebo, v případě územního řízení, přiloţené d o k u m e n t a c e . 64 Co se týče orgánů, které by je mohly vydávat, můţe jít o ministerstva, jiné správní úřady i orgány územní ch samosprávných celků v přenesené působnosti. Například podle zákona o obcích rada obce můţe rozdělit pravomoci obecního úřadu na jednotlivé odbory
a
oddělení,
jeţ
za
tímto
účelem
zřizuje
(můţe
je
pochopitelně také zrušit), a schválit také organizační řád obecního ú ř a d u . 65 O b d o b n ě z á k o n o k r a j í c h u m o ţ ň u j e v y d á n í o r g a n i z a č n í h o řádu řediteli krajského úřadu, existence odborů krajského úřadu je v š a k s t a n o v e n a z á k o n e m s a m o t n ý m . 66 P o k u d j e t a k o v á s t r u k t u r a uspořádána přehledně a efektivně, dá se předejít
mnoha r ozdílným
závazným stanoviskům či stanoviskům, která by jinak mohla být 62 63 64 65 66
1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . Ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu 1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: . Ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 69 odst. 2 písm. f) a § 68 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
33
v y d á n a . D o t č e n ý o r g á n , n e b o s p í š e j e h o j e d n o t l i v é o d b o r y, n e b u d o u muset vydávat několik samostatných závazných stanovisek nebo stanovisek, ale pouze jedno, v němţ se uvedou všechny poţa davky „dohromady“. Pokud dojde k rozporům, musí se vyřešit v rámci úřadu, protoţe vyuţití § 136 odst. 6 správního řádu není moţné. Ačkoli model „úřadů v úřadech“ moţná působí na první pohled zvláštně, ve skutečnosti je praktičtější neţ model institucionáln ě oddělených samostatných správních orgánů, které mají prostor pro k o o r d i n a c i s v ý c h č i n n o s t í m n o h e m m e n š í . 67 Zákon
necharakterizuje
ţádné
zvláštní
řízení.
Není
ani
stanovena speciální lhůta pro vydání. Proto se pouţije § 6 odst. 1 správního řádu, kde je uv edeno, ţe s právní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Obecná přiměřená lhůta činí 30 dnů. Jako podklad pro koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko slouţí jednotlivá stanoviska nebo závazná stanoviska. Vy d á n í k o o r d i n o v a n é h o z á v a z n é h o s t a n o v i s k a n e b o k o o r d i n o v a n é h o stanoviska organizační
zajišťuje sloţka
„příslušný nebo
koordinátor“.
příslušný
ú t v a r,
Tím
často
je
můţe jím
být
jediný
úředník, dotčeného orgánu pověřený k této činnosti. V praxi můţe být vydáno pozitivní koordinované závazné stanovisko nebo koordinované s t a n o v i s k o – t o o b s a h u j e „ n e r o z p o r n é “ v e ř e j n é z á j m y, negativní
koordinované
závazné
stanovisko
nebo
koordinované stanovisko – v případě, ţe z hlediska jednoho či v í c e v e ř e j n ý c h z á j m ů p ř í s l u š n ý s p r á v n í o r g á n n e s o u h l a s í , 68 koordinované závazné stanovisko či koordinované stanovisko „nerozporných“ veřejných zájmů a současně negativní závazné stanovisko či stanovisko. Vzhledem k tomu, ţe koordinované závazné stanovisko či stanovisko je souborem závazných stanovisek (stanov isek) podle 67
VEDRAL, J. Správní řád : komentář. 1. vyd. Praha : RNDr. Ivana Hexnerová – BOVA POLYGON, 2006. s. 742. 68 1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: .
34
zvláštních zákonů, musí z hlediska formy obsahovat samostatné v ý r o k y,
jeţ
jsou
výsledkem
hodnocení
souladu
podmínek
stanovených těmito zákony a navrhované věci. Zvláště
koordinovaná
závazná
stanoviska,
ať
kladná
či
negativní, musí být rovněţ přiměřeně odůvodněna, a musí být také uvedeno
poučení
o
moţnostech
a
příslušnosti
přezkoumání
j e d n o t l i v ý c h v ý r o k ů k o o r d i n o v a n é h o z á v a z n é h o s t a n o v i s k a . 69
4.
Některé
dotčené
orgány
v
oblasti
ochrany
ž i v o t n í h o p ro s t ř e d í Dotčené orgány se významně uplatňují v mnoha oblastech, jak j i ţ b y l o u v e d e n o v e d r u h é k a p i t o l e t é t o p r á c e . Ve v š e c h s e m o h o u p r o j e v o v a t s v o u č i n n o s t í a ú k o n y, j e ţ b y l y p ř i b l í ţ e n y v k a p i t o l e předchozí. Jednou z nejvýznamnějších oblastí je ochrana ţivotního prostředí. projevuje
Ve ř e j n ý velmi
zájem
výrazně
na a
ochraně
často
by
ţivotního měl
prostředí
převáţit
nad
se
všemi
ostatními. Ochrana ţivotního prostředí je upravena mnoha různými zákony bránícími ţivotní prostředí jako celek, nebo jeho jednotlivé s l o ţ k y. Za zmínku jistě stojí zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci
a
omezování
znečištění,
o
integrovaném
registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), integrované
ve
znění
pozdějších
prevenci ),
v
němţ
předpisů jde
o
(dále
jen
integrované
zákon
o
povolování.
Ţadatel o povolení k provedení záměru vymezeného zákonem se p o dl e něj o b ra cí p o uze na j e de n s p rá vn í o rg á n, kt er ý proj e d ná ní jeho žádosti se všemi ostatními dotčenými orgány i účastníky řízení 69
Koordinované závazné stanovisko. Společné metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ze dne 4. 6. 2007 [online]. Změněno 19. září 2009. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: .
35
z a j i s t í s á m . 70 N e ţ á d á t e d y j e d n o t l i v é d o t č n é o r g á n y z v l á š ť , a l e p o d á pouze jednu ţádost a dotčené orgány vydají svá stanoviska přímo povolovateli.
Tím
dochází
nejen
ke
značnému
zjednodušení
a
urychlení celého postupu, ale usnadňuje se péče o veřejný zájem ochrany
jednotlivých
sloţek
ţivotního
prostředí
a
ţivotního
prostředí jako celku. Pokud správní orgán ţadateli vyhoví a vydá integrované povolení, jsou jím nahrazena rozhodnutí, stanoviska, vyjádření i souhlasy vydávané podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany ţivotního prostředí, ochrany veřejného
zdraví a
v o b l a s t i z e m ě d ě l s t v í , p o k u d t o t y t o p ř e d p i s y 71 u m o ţ ň u j í . 72 Dotčené orgány však výrazněji vystupují v jiných zákonech, jejichţ účelem je chránit ţivotní prostředí. Mezi ně patří i z ákon č . 1 1 4 / 1 9 9 2 S b . , o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y, v e z n ě n í p o z d ě j š í c h předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny ) a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých
souvisejících
zákonů
(zákon
o
posuzování
vlivů
na
ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování
vlivů
na
životní
prostředí ).
Ze
zákonů
chránících
„pouze“ část ţivotního prostředí jsem vybrala z ákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon). Činností dotčených orgánů podle těchto zákonů se bude zabývat další text. 70
71
72 73
73
PEKÁREK, M. K některým právním aspektům vztahu investor – ţivotní prostředí. In Moderní veřejná správa a ombudsman – Sborník příspěvků přednesených na vědecké konferenci [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2010-02-3]. s. 132. Dostupné z: Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) zákona o integrované prevenci. V následujícím textu se opakovaně vyskytují slovní spojení ústřední orgány státní správy a orgány státní správy. Ústředními orgány státní správy jsou jednotlivá ministerstva (Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo ţivotního prostředí) a další ústřední orgány státní správy (Český
36
4.1. Dotčené orgány a jejich činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny Podle
tohoto
zákona
v
roli
dotčených
orgánů
vystupují
zejména orgány ochrany přírody, jimiţ jsou o b e c n í ú ř a d y, p o v ě ř e n é o b e c n í ú ř a d y, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, k r a j s k é ú ř a d y, správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, Česká inspekce ţivotního prostředí, Ministerstvo ţivotního prostředí, ú j e z d n í ú ř a d y a M i n i s t e r s t v o o b r a n y, 74
75
a l e t a k é o r g á n y s t á t n í s p r á v y, ú s t ř e d n í o r g á n y s t á t n í s p r á v y a o r g á n y o c h r a n y z v í ř a t , m y s l i v o s t i a v e t e r i n á r n í s p r á v y. Orgány řízeních
ochrany
podle
přírody
jiných
jsou
právních
dotčenými
orgány
rovněţ
v
předpisů, v nichţ mohou být
d o t č e n y z á j m y c h r á n ě n é z á k o n e m o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y . 76 4.1.1. Závazná stanoviska orgánů ochrany přírody Orgány ochrany přírody se projevují například při ochraně
74
75 76
statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky a Český telekomunikační úřad), jak je vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní spráy České republiky. Orgány státní správy (ve smyslu jiných neţ ústředních orgánů státní správy) se obecně rozumí například stavební úřady, Česká inspekce ţivotního prostředí a další. O jaký orgán se jedná konkrétně, vymezují jednotlivé zákony samy. Újezdní úřady mají, podle § 78a zákona o ochraně přírody a krajiny, jakoţto orgány ochrany přírody specifické postavení, protoţe na území vojenských újezdů vykonávají veškeré činnosti v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, obcí s rozšířenou působností, orgánů krajů a správ, není-li k nim příslušné Ministerstvo obrany (jeho činnosti vyjmenovává odst. 2). To, co je v dalším textu uvedeno o jednotlivých dotčených orgánech, se tedy vztahuje i na ně a Ministerstvo obrany, ačkoli tato skutečnost jiţ v dalším textu nebude uváděna. Ustanovení § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 90 odst. 15 zákona o ochraně přírody a krajiny.
37
významných krajinných prvků, jak je popsáno v § 4 zákona o o c h r a n ě p ř í r o d y a k r a j i n y. M e z i v ý z n a m n é k r a j i n n é p r v k y p a t ř í l e s y, r a š e l i n i š t ě , v o d n í t o k y, r y b n í k y, j e z e r a , ú d o l n í n i v y a t a k é j i n é č á s t i k r a j i n y, j a k o m o k ř a d y, r e m í z y,
meze,
trvalé
travní
p l o c h y, n a l e z i š t ě n e r o s t ů a z k a m e n ě l i n , h i s t o r i c k é z a h r a d y i p a r k y, p o k u d j e o r g á n o c h r a n y p ř í r o d y z a r e g i s t r u j e . 77
78
Pokud kdokoli
zamýšlí uskutečnit zásah, který by mohl vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo by mohl ohrozit plnění jeho
ekologicko-stabilizační
funkce,
potřebuje
k
tomu
závazné
s t a n o v i s k o o r g á n u o c h r a n y p ř í r o d y, k t e r ý m i j s o u v z á v i s l o s t i n a tom, o jaký významný krajinný prvek se jedná a kde leţí, pověřené o b e c n í ú ř a d y, o b e c n í ú ř a d y o b c í s r o z š í ř e n o u p ů s o b n o s t í a k r a j s k é ú ř a d y. 79
Zákon
vyjmenovává
umísťování staveb,
některé
takové
p o z e m k o v é ú p r a v y,
z á s a h y.
Je
jimi
změny kultur p ozemků,
odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a
nádrţí
a
těţba
nerostů. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny dále
ukládá
povinnost
opatřit
závazné
stanovisko
pro
některé
činnosti související s jedním typem významných krajinnýc h prvků, totiţ
s
lesy.
Stanoví
tak
pro
schválení
hospodářských
plánů,
p r o t o k o l á r n í p ř e d á n í l e s n í c h h o s p o d á ř s k ý c h o s n o v 80, o d l e s ň o v á n í a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a výstavbu lesních cest a lesních m e l i o r a č n í c h s y s t é m ů 81. U l e s n í c h h o s p o d á ř s k ý c h p l á n ů a l e s n í c h hospoděářských osnov má orgán ochrany přírody za úkol provést hodnocení důsledků pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti a
v
případě
moţného
významně
negativného
vlivu
souhlasné
závazné stanovisko nevydá. Závazná stanoviska jsou zapotřebí i k některým činnostem ve 77 78 79 80 81
Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 76 odst. 2 písm. a) ,§ 77 odst. 1 písm. a) a § 77a odst. 4 písm. l) zákona o ochraně přírody a krajiny. Závazná stanoviska ke schválení lesních hospodářských plánů a k lesním hospodářským osnovám vydávají krajské úřady - § 77a odst. 4 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. U těchto posledních třech zmíněných „činností“ jsou dotčeným orgánem obecní úřady obcí s rozšířenou působností - viz § 76 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny.
38
zvláště chráněných územích (§ 44 zákona o ochraně přírody a krajiny). Zvláště chráněná území jsou podle § 14 zákona o ochraně přírody
a
krajiny
významná
nebo
vyhlášena.
Jsou
území
přírodovědecky
jedinečná, to
která
n áro d ní
jsou
p a r k y,
či
jako
chráněné
esteticky zvláště
velmi
chráněná
krajinné
oblasti,
n áro dn í p ří ro dn í rez erv ac e , p ří ro d ní reze rv ac e , n áro dn í p ří ro dní p a m á t k y a p ř í r o d n í p a m á t k y. J e j i c h b l i ţ š í v y m e z e n í p o s k y t u j í d a l š í ustanovení následující po § 14. Orgán ochrany přírody musí vydat závazné
stanovisko,
jinak
nelze
učinit
ohlášení
s t a v b y,
vydat
územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o
změně
změnou terénních
užívání
s t a v b y,
kolaudační
s t a v b y,
povolení
k
souhlas,
odstranění
je -li
stavby
či
spojen k
se
provedení
úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s
vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas
podle
vodního
zákona
na
území
n áro d ní h o
parku
nebo
chráněné krajinné oblasti. Pokud by však šlo o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně chráněné krajinné oblasti, to je zóna s nejméně přísným reţimem ochrany v rámci chráněné krajinné oblasti, a pokud by zároveň obec měla schválenou územně plánovací ochrany
dokumentaci přírody
k
se
této
zapracovaným dokumentaci,
stanoviskem
závazné
orgánů
stanovisko
se
nevyţaduje. Kromě jiţ zmíněných případů vydávají krajské úřady závazná stanoviska k
zásahům, které by mohly vést k poškození nebo
narušení
obnovy
evropsky
významných
lokalit
nebo
předmětů
ochrany
podle § 45c odst. 2 a k řízením podle zákona č.
4 4 9 / 2 0 0 1 S b . , o m y s l i v o s t i , v e z n ě n í p o z d ě j š í c h p ř e d p i s ů . 82
jejich 83
Závazná stanoviska vydávají také správy národních parků a chráněných
krajinných
oblastí.
Jejich
působnost
je
obecně
omezena na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních 82 83
rezervací,
národních přírodních památek a
Viz § 66 tohoto zákona. Ustanovení § 77a odst 4 písm. l) a odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny.
39
ochranných
pásem
těchto
zvláště
chráněných
stanoviska vydávají, pokud jsou potřebná územního rozhodnutí
ro z ho dn u t í, o
změně
územního
k o h l á š e n í s t a v b y, v y d á n í
souhlasu,
stavebního
povolení,
u ž í v á n í s t a v b y, k o l a u d a č n í h o s o u h l a s u , j e - l i
s p o j e n s e z m ě n o u s t a v b y,
povolení
p ro ve de ní t er én ní c h ú p ra v p o dl e nakládání
ú z e m í . 84 Z á v a z n á
k
odstranění
stavebního
s vodami a k vodním dílům,
stavby či k
zákona,
povolení
k
povolení k některým
č i n n o s t e m č i u d ě l e n í s o u h l a s u p o d l e v o d n í h o z á k o n a . 85 Vzhledem
k
tomu,
ţe
zájem
na
ochraně
přírody
je
velmi
významný, počítá se s moţnými zásahy závazných stanovisek do práv vlastníků nebo nájemců pozemků. Pokud v důsledku omezení vyplývajícího závazného stanoviska vznikne nebo trvá vlastníkovi nebo oprávněnému nájemci
zemědělské
p ů d y, l e s n í h o
pozemku,
rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeţe trvalá újma, má nárok na j e j í f i n a n č n í n á h r a d u . 86 Ustanovení § 85 ukládá krajským úřadům, správám
národních
parků a chráněných krajinných oblastí a Ministerstvu ţivotního prostředí
vykonávat
státní
dozor
nad
dodrţováním
závazných
s t a n o v i s e k n a ú s e k u o c h r a n y p ř í r o d y a k r a j i n y, a t a k p ř i s p í v á k efektivitě výše uvedeného. 4.1.2. Dotčené orgány při vyhlašování zvláště chráněných území, památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, živočichů a nerostů I u vyhlášení zvláště chráněných území
figurují dotčené
o r g á n y. Te n t o k r á t v š a k v t é t o ú l o z e n e v y s t u p u j í o r g á n y o c h r a n y p ř í r o d y, a l e o r g á n y s t á t n í s p r á v y. Z á m ě r n a v y h l á š e n í p ř í r o d n í c h rezervací a přírodních památek
projedná
orgán
ochrany přírody s
orgány státní správy dotčenými podle zvláštních právních předpisů. Ty t o d o t č e n é 84 85 86
orgány se
musí
k předloţeným návrhům a
z áměrům
Ustanovení § 78 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 78 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 58 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.
40
vyjádřit
nejpozději
do
30 dnů od jejich
parků,
předloţení. Záměr na
vyhlášení
národních
chráněných
krajinných
oblastí,
národních
přírodních rezervací a národních přírodních památek
projednává orgán ochrany přírody s ústředními orgány státní sp rávy t a k t é ţ d o t č e n ý m i p o d l e z v l á š t n í c h p ř e d p i s ů . 87 Ustanovení § 55 zákona o ochraně přírody a krajiny ukládá orgánům přírody a krajiny povinnost projednat záměr na vyhlášení památných stromů s jejich vlastníky a také orgány státní správy dotčenými Dotčené
podle
orgány
předloţení
p ř e d p i s ů 88
zvláštních státní
záměru.
správy
Ta k é
se
musí
zvláště
přiměřeně vyjádřit
chráněné
živočichů a nerostů vyhlašuje orgán ochrany
podle
§
40.
30
dnů
od
do
druhy
rostlin,
přírody v dohodě s
Ministerstvem zemědělství a po projednání s ústředními státní
správy
dotčenými
4.1.3.
St a n o v i s k a
orgány
p o d l e z v l á š t n í c h p ř e d p i s ů . 89
dotčených
orgánů
podle
zákona
o
ochraně
přírody a krajiny Zákon také určuje, kdy je potřeba získat stanovisko některého dotčeného orgánu. Jde o n íţe uvedené případy: Ustanovení
§
5
vymezuje,
provozovat
záchrannou
za
jakých
s t a n i c i . 90 L z e
podmínek
je
tak
pouze
činit
moţné na
základě rozhodnutí Ministerstva ţivotního prostředí, jeţ si k němu vyţádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany z v í ř a t , m y s l i v o s t i a v e t e r i n á r n í s p r á v y. 91 Te n , k d o z a m ý š l í p o ř í d i t k o n c e p c i n e b o u s k u t e č n i t z á m ě r ,
87 88 89 90
91
Ustanovení § 41 zákona o ochraně přírody a krajiny. Např. zákona č. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Platí totéţ, co v předchozí poznámce. Záchrannou stanici definuje § 3 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně přírody a krajiny jako zařízení, které na konkrétně vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody, živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů. Ustanovení § 5 odst. 9 zákona o ochraně přírody a krajiny.
41
který by samostatně nebo ve spojení s jinými mohl ovlivnit významným způsobem evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast z hlediska příznivého stavu předmětu ochr any nebo celistvosti, musí návrh koncepce nebo záměru předloţit o r g á n u o c h r a n y p ř í r o d y, z d e j e j í m k r a j s k ý ú ř a d . 92 Te n d o 3 0 dnů od doručení ţádosti vydá odůvodněné stanovisko ohledně zmíněného vlivu – buď jej vyloučí, nebo nevyloučí, coţ s sebou nese pro předkladatele koncepce nebo záměru další d ů s l e d k y. 93 K l a d n é s t a n o v i s k o o v š e m m ů ţ e b ý t v y d á n o p o u z e v případě,
že
bude
poškozování
vyloučeno
přírodních
závažné
stanovišť
a
nebo
nevratné
biotopů druhů, k
j ej i ch ž o c hr a ně j e e vrop s ky v ýzn a m n á l o k al i t a n e bo
ptačí
oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně
jsou
tato
území určena,
pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska ú č e l u t o h o t o z á k o n a . 94 Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 50 hovoří o ochraně všech vývojových stádií zvláště chráněných ţivočichů, jejich sídel i biotopů. Pokud však nejde o druhy silně nebo kriticky o h r o ţ e n é , e x i s t u j í z t é t o o c h r a n y v ý j i m k y. J e d n á s e o p ř í p a d y, kdy
je
zásah
chráněných běţného nebo
z
do
přirozeného
živočichů
prokazatelně
obhospodařování důvodů
vývoje
ţivota
nezbytný
nemovitostí
hygienických,
a
ochrany
nebo
v
důsledku
jiného
veřejného
zvláště majetku zdraví
a
veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. Ke způsobu a době zásahu je pak nezbytné stanovisko orgánu ochrany (v t o m t o p ř í p a d ě k r a j s k é h o ú ř a d u 95) , v e k t e r é m m ů ţ e b ý t r o v n ě ţ uloţeno
náhradní
ochranné
opatření,
například
záchranný
přenos ţivočichů. Stanovisko se nevyţaduje pouze pokud by šlo o naléhavý 92 93 94 95
zásah
z
hlediska veřejného
zdraví
a
Ustanovení § 77a odst. 4 písm. n) zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 45h odst. 1 a § 45 i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 45g zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 77a odst. 5 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny.
42
veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. Stanoviska se dle zákona o ochraně přírody a krajiny vydávají t a k é k ú z e m n ě p l á n o v a c í d o k u m e n t a c i . Te n t o p o j e m z a h r n u j e dle § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své dále
z
hlediska
pověřených
přenesené
obecních
přenesené
působnosti
a
působnosti obecních úřadů a
úřadů.
Krajské
úřady
uplatňují
s t a n ovi sk a k zá sa d á m úze m ní h o ro z voj e a k úz e mn í m p l á nů m obcí
s rozšířenou působností z hlediska zájmů chráněných
tímto
zákonem
regulačním zákonem,
a
dále
plánům není-li
z
k
ostatním
hlediska
příslušný
zájmů
jiný
územním
plánům
chráněných
o rgán
ochrany
a
tímto
p ř í ro d y.
Ministerstvo ţivotního prostředí vydává s tanoviska k územně plánovací dokumentaci jako dotčený orgán ochrany přírody z hlediska své působnosti a územního
rozvoje
a
uplatňuje
stanoviska
k
politice
k z ás a dá m ú ze m ní h o ro z voj e z h l e di ska
z á j m ů c h r á n ě n ý c h t í m t o z á k o n e m . 96
4.2. Dotčené orgány podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Zákon
o
posuzování
vlivů
na
ţivotní
prostředí
upravuje
posuzování vlivů záměrů (zejména staveb) a koncepcí (například r ůz né st r ate gi e a p lá n y zp r ac ov a né n eb o za d a né org á ne m ve ře j n é s p rá vy a n ás l e dně org á nem ve ře j né s p rá vy sc h val ov a né n eb o k e schválení předkládané) na
ţivotní
prostředí
a
veřejné
zdraví.
Výčet záměrů a koncepcí je uveden v přílohách k tomuto zákonu. Zákon rovněţ upravuje postup fyzických osob, právnických
osob,
správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při 96
Ustanovení § 77 odst. 1 písm. q), § 77a odst. 4 písm. x), § 79 odst. 3 lísm. i) a q) zákona o ochraně přírody a krajiny.
43
t o m t o p o s u z o v á n í . 97 Předmětem posuzování jsou vlivy životní
p ro st ře dí,
zahrnující
vlivy
na
veřejné
zdraví
na
živočichy
a
e k o s y s t é m y, p ů d u , h o r n i n o v é p ro s t ř e d í , v o d u , o v z d u š í , krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek jejich vzájemné působení a souvislosti. Dotčenými
orgány
jsou
podle
a na
ro s t l i n y, klima
a
a kulturní památky a na
98
různých
ustanovení
tohoto
zákona správní úřady hájící zájmy chráněné zvláštními právními předpisy, jejichţ územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, Č e s k á i n s p e k c e ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í 99, Ministersto zdravotnictví a krajské hygienické stanice a S t á t n í ú ř a d p r o j a d e r n o u b e z p e č n o s t 100 4.2.1. Dotčené orgány a posuzování záměrů U
posuzování
záměrů
příslušný
úřad
(Ministerstvo
životního
p r o s t ř e d í n e b o o r g á n k r a j e v p ř e n e s e n é p ů s o b n o s t i ) 101 z a s í l á k o p i i oznámení
s
ţádostí
o
vyjádření
mimo
jiné
dotčeným
správním
úřadům. Dotčené správní úřady se také vyjadřují k do kumentaci, případně k doplněné dokumentaci, související se záměrem, a k posudku,
s
vypořádat.
tímto
vyjádřením
se
zpracovatel
posudku
musí
102
Příslušný úřad vydá k posouzení vlivů provedení záměru na ţivotní
prostředí
své
stanovisko.
Učiní
tak
na
základě
dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání, jeţ k posuzování vlivů záměru neodmyslitelně patří, a vyjádření k n i m u p lat ně n ýc h. P o k ud se je dn á o zá mě r, k ter ý by mo h l za sa h ovat 97 98 99 100 101 102
Ustanovení § 1 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 2 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. e) zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 23 odst. 5 a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. f) zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 6 odst. 6, § 8 odst. 2 a 6, § 9 odst. 7 a odst. 10 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.
44
i m i m o ú z e m í Č e s k é r e p u b l i k y, z o h l e d ň u j e s e r o v n ě ţ v y j á d ř e n í d o t č e n ý c h s t á t ů . 103 Zákonná lhůta pro vydání stanoviska činí 30 dní ode dne uplynutí
lhůty
pro
vyjádření
k
posudku.
Stanovisko
má
specifikované náleţitosti podle přílohy č. 6 k zákonu o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Například by mělo obsahovat hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí , a návrh opatření k p re ve nci , vyl o uč en í , s ní žen í , po pří p ad ě k om p e nz ac i ne p ří z ni vý ch vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a pod mínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí . Do 7 pracovních dnů jej příslušný úřad zašle mimo jiné i dotčeným správním úřadům a zveřejní jej. Stanovisko pak platí 5 let ode dne svého vydání (platnost můţe být i prodlouţena) a je odborným pod kladem předkládaným oznamovatelem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření
podle
zvláštních právních předpisů. Při rozhodování správního úřadu musí být vţdy bráno v úvahu. Bez stanoviska nelze
vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k
provedení záměru v ţádném správním jiném
postupu
ani
jiném
podle zvláštních právních
řízení
nebo
v
předpisů. V těchto
řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Rozhodnutí musí být vţdy odůvodněno, a musí obsahovat konkrétní poţadavky
týkající
se ochrany ţivotního prostředí uvedené ve
s t a n o v i s k u , n e b o d ů v o d y, p r o č t a k o v é p o ţ a d a v k y n e u v á d í v ů b e c , n e b o j e n č á s t e č n ě . 104 Pokud jde o mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky popsané v § 14 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, dotčeným správním úřadům zašle Ministerstvo ţivotního prostředí oznámení o tomto záměru. Má jim také zaslat případnou dokumentaci, kterou obdrţí, aby se k ní mohly vyjádřit. 103 104
Blíţe viz § 11 odst. 1 a § 13 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 10 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.
45
4.2.2. Dotčené orgány a posuzování koncepcí Kopii oznámení koncepce zasílá příslušný úřad do 10 dnů od j e h o o b d r ţ e n í m i m o j i n é d o t č e n ý m s p r á v n í m ú ř a d ů m . Ty s e k n ě m u mohou písemně vyjádřit. Dotčeným správním úřadům se rovněţ zasílá závěr zjišťovacího řízení, jehoţ cílem je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí a veřejné z d r a v í . 105 Dotčené koncepce
orgány
informace
jsou
povinny
nezbytné
pro
poskytnout
zpracování
posuzovateli
vy hodnocení.
Jiţ
h o t o v é v y h o d n o c e n í j i m p a k m u s í b ý t z a s l á n o p ř í s l u š n ý m ú ř a d e m . 106 Příslušný úřad vydává k návrhu koncepce své stanovisko, a to na
základě
návrhu
koncepce,
veřejného projednání ve zápisu
z
veřejného
lhůtě
projednání
vyjádření do
30
návrhu
k
němu
dnů
podaných
ode dne obdrţení
koncepce.
vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce
z
Můţe
hl ediska
negativních vlivů na ţivotní prostředí a veřejné navrhnout
jeho
doplnění,
kompenzační
a
v
něm
moţných
zdraví, můţe
opatření
a
opatření
ke
sledování vlivů provádění koncepce na ţivotní prostředí a veřejné zdraví. Neprodleně po vydání stanoviska jej zasílá mezi jinými i dotčeným správním úřadům a také jej zveřejní. Koncepce Schvalující
bez
orgán
tohoto
má
podmínky vyplývající ze
stanoviska
uloţenu
nemůţe
povinnost
být
zohlednit
schválena.
požadavky
a
stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud
toto stanovisko požadavky a podmínky
obsahuje
a
do
koncepce
nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující o rg á n
povinen
svůj
postup
odůvodnit.
Musí
také
zveřejnit
schválenou koncepci, zmíněné případné odůvodnění a opatření
pro
zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na ţivotní prostředí a
105 106
Ustanovení § 10c odst. 2, odst. 3, § 10d odst. 1, odst. 6 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 10e odst. 4, § 10f odst. 2 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.
46
v e ř e j n é z d r a v í a i n f o r m o v a t o t o m o p ě t i d o t č e n é s p r á v n í ú ř a d y. 107 Dotčené správní úřady mají být informovány o nepředvídaných závaţných negativních vlivech koncepce na ţivotní prostředí nebo veřejné zdraví, které sleduje předkladatel koncepce. V rámci své působnosti podle zvlátních právních předpisů ale tyto vlivy sledují i ony samy a nelze-li
v
jsou
oprávněny podat podnět ke změně koncepce,
dohodě
se
schvalujícím
orgánem
nepředvídané
z á v a ţ n é n e g a t i v n í v l i v y o d v r á t i t n e b o z m í r n i t j i n a k . 108 Ustanovení § 10i obsahuje zvláštní podmínky pro posuzování vlivů
na
politiky
ţivotní
prostředí
územního
rozvoje
specifických a
územně
druhů
plánovací
koncepcí,
totiţ
dokumentace.
Třetí odstavec tohoto paragrafu hovoří o Ministerstvu ţivotního prostředí a orgánech kraje jako o dotčených orgánech ve smyslu stavebního zákona při pořizování těchto koncepcí. Jak Ministerstvo ţivotního prostředí, tak orgány kraje stanoví a
rozsah
vyhodnocení
vlivů
na
požadavky
na obsah
pro st ře dí
včetně
životní
zpracování možných variant řešení, a pokud vyhodnocení vlivů na životní
p ro st ře dí ne o bs a hu j e n ál eži t o st i p od l e st av eb n í h o
zákona,
jsou oprávněny požadovat jeho dopracování. Schvalující orgán pak je
povinen
rozvoje
a
ve
svém
územně
usnesení
plánovací
zohledněny podmínky
o
schválení
dokumentace
politiky
územního
zdůvodnit,
jak byly
vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení
v l i v ů n a ţ i v o t n í p r o s t ř e d í . 109
4.2.3.
Další
povinnosti
dotčených
orgánů
podle
zákona
o
posuzování vlivů na životní prostředí
Zvláštní povinnost je stanovena dotčeným správním úřadům v §
15
zákona
o
posuzování
vlivů
na
ţivotní
prostředí.
Ony
a
příslušný úřad musí, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel 107 108 109
Ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 10h zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.. Ustanovení § 10i odst. 3 a odst. 5 zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí.
47
poţádá ještě před předloţením záměru nebo k oncepce, s projednat s oznamovatelem
nebo
předkladatelem
uvaţovaný
případných variant řešení záměru
nebo
předběţné
projednání
s
dotčenými
dotčenými
územními
s a m o s p r á v n ý m i c e l k y, p o p ř í p a d ě
dalšími
koncepci
záměr a
včetně
doporučit
správními
mu
ú ř a d y,
s
dalšími
s u b j e k t y. J e d n á s e o t a k z v a n é p ř e d b ě ž n é p r o j e d n á n í . Ta k é j s o u povinny
poskytnout
mu
informace
o
ţivotním
prostředí
podle
zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ţivotním prostředí, ve znění pozdějších předpisůSvá vydaná stanoviska musí orgány kraje evidovat a zasílat Ministerstvu ţivotního prostředí, které vede souhrnnou evidenci v š e c h v y d a n ý c h s t a n o v i s e k . 110 O r g á n y k r a j e i M i n i s t e r s t v o ţ i v o t n í h o prostředí
navíc
mají
povinnost
uchovávat
veškeré
podklady
zpracované při posuzování vlivů 10 let od vydání stanoviska.
4.3. Dotčené orgány podle vodního zákona
Dotčené orgány se projevují i v rámci vodního zákona. Účelem t o h o t o z á k o n a j e m i m o j i n é c h r á n i t p o v r c h o v é a p o d z e m n í v o d y, stanovit podmínky zdrojů
a
pro
pro
hospodárné a trvalé
zachování
i
zlepšení
jakosti
vyuţívání
povrchových
podzemních vod, vytvořit podmínky pro sniţování účinků
povodní a
vodních a
nepříznivých
přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na
n i c h p ř í m o z á v i s e j í c í c h s u c h o z e m s k ý c h e k o s y s t é m ů . 111 O c h r a n a v o d je jistě na místě, neboť právě voda je jednou z nejvýznamnějších sloţek ţivotního prostředí. Zákon se zmiňuje o dotčených
ústředních orgánech státní
s p r á v y a d o t č e n ý c h o r g á n e c h s t á t n í s p r á v y. Dotčené ústřední orgány státní správy vystupují při pořizov ání 110 111
Ustanovení § 21 odst. 1 písm. h); § 22 odst. 1 písm. c) zákona o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Ustanovení § 1 vodního zákona.
48
p l á n u h l a v n í c h p o v o d í Č e s k é r e p u b l i k y, k d y s n i m i s p o l u p r a c u j e Ministerstvo zemědělství. Plán hlavních povodí je slovy zákona strategický dokument rámcové
cíle
vodami,
p ro
pro
těchto
hospodaření
ochranu
podzemních ochrany
plánování a
v
s
oblasti vod, který stanoví
po vrc ho v ý mi
zlepšování
a
podzemními
s t a vu p o vrc h ový c h
a
vod a vodních ekosystémů, které vycházejí z cílů
vod vod,
podle pro
p ro zl ep šo v án í
§ 23a odst. 1, pro trvale udržitelné užívání
ochranu
vodních
před
škodlivými
účinky
těchto
vod a
p o m ěr ů a p ro o chr a nu ek ol o gi c ké st a bi l i t y
k r a j i n y . P o ř i z u j e s e p r o p o v o d í ř e k L a b e , M o r a v y a O d r y. Pro Horního
oblasti a
některých
středního
V l t a v y, O h ř e a D o l n í h o
dalších
Labe,
povodí,
Horní
V l t a v y,
L a b e , O d r y, M o r a v y a
konkrétně B e r o u n k y,
povodí Dolní
Dyje se připravují
plány oblasti povodí. Jejich zpracování probíhá ve třech etapách, jimiţ jsou (1) přípravné práce, (2) návrh plánu oblasti povodí a (3) konečný návrh plánu oblasti povodí. První dvě etapy schvaluje krajský úřad po souhlasném stanovisku ústředních vodoprávních úřadů a ústředního správního úřadu pro územní plánování. Vo d o p r á v n í ú ř a d k o c h r a n ě v y d a t n o s t i , j a k o s t i a z d r a v o t n í n e z á v a d n o s t i v o d n í c h z d r o j ů s t a n o v u j e o c h r a n n á p á s m a . Ve s v é m rozhodnutí o zřízení nebo změně takového pásma po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti nelze v pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném p á s m u pro v ést , p op ří p ad ě z p ůs o b a d o bu o me ze ní uží v á ní p oze m k ů a s t a v e b v t o m t o p á s m u l e ž í c í c h . 112 Ústředním prostředí. dotčenými
Mezi
povodňovým jeho
orgány
úkoly
veřejné
orgánem patří
je
Ministerstvo
zpracovat
správy
po
povodňový
ţivotního
projednání plán
s
České
republiky. St a n o v i s k a k ú z e m n ě p l á n o v a c í d o k u m e n t a c i p o d l e t o h o t o zákona uplatňuji obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady 112
a
Ministerstvo
zemědělství
a
Ministerstvo
ţivotního
Ustanovení § 30 odst. 1 a odst. 8 vodního zákona.
49
p r o s t ř e d í , j e ţ p a t ř í m e z i v o d o p r á v n í ú ř a d y. 113
4.4. Shrnutí V
oblasti
ţivotního
prostředí
mají
dotčené
orgány
mnoho
důleţitých úkolů. Mnohé z nich vyţadují značnou odbornost, často jsou sloţité, některé časově limitovány lhůtami – to všechno pro co nejefektivnější
ochranu
veřejného
zájmu
na
ochraně
ţivotního
prostředí jako celku i jeho jednotlivých sloţek. Většinou mají dopad na činnosti podle stavební ho zákona. V úloze dotčených orgánů zde nejvýrazněji vystupují obecní ú ř a d y v š e c h t y p ů o b c í a k r a j s k é ú ř a d y. D o z o r v y k o n á v á z e j m é n a Ministerstvo ţivotního prostředí. Celá
právní
nejpřehlednějším,
úprava uţ
z
toho
nepatří
k
důvodu,
ţe
nejjednodušším ustanovení
ani
týkající
se
dotčených orgánů nejsou v předpisech na jednom místě, ale na několika různých. Zákony nejrůzněji odkazují na jiné, navíc často jiţ
zrušené,
p ř e d p i s y.
Některé
úkoly
dotčených
orgánů
jsou
jmenovány víckrát, jiné lze stěţí objevit.
113
Ustanovení § 104, § 106 odst. 2, § 107 odst. 1 písm. a), § 108 odst. 2 vodního zákona.
50
Závěr Kaţdý stát, který se chce co nejlepším způsobem zhostit svých úkolů, postarat se o své obyvatele a nezanedbávat celospolečenské z á j m y, m u s í m í t n a u r č i t é ú r o v n i p r o p r a c o v á n u v e ř e j n o u s p r á v u , snaţit se o co nejlepší řízení veřejných záleţitostí, a za tímto účelem zřídit a postupně vylepšovat soustavu orgánů této veřejné správy
a
zefektivňovat
jejich
činnost.
Není
to
snadné
zvlášť
vzhledem k tomu, ţe veřejných zájmů, na něţ je třeba dbát, existuje c e l á ř a d a . A t a k e x i s t u j e i ř a d a o r g á n ů p o v ě ř e n ý c h m n o h a ú k o l y. Existence takzvaných dotčených orgánů ve veřejné správě má podle mého názoru značné opodstatnění a souhlasím s ní. Vţdyť kdo jiný, neţ specializovaný orgán, by dokázal správně chránit veřejný
zájem,
jenţ
by
mohl
být
ohroţen
lidskou
činností? 51
Dotčenými orgány se v českém správním řádu nešetří. Nešetří se ani moţnostmi, které mají. Osobně se domnívám, ţe zákonodárce jim dal dost prostoru a jejich úkonům značnou relevanci – závazná stanoviska rozhodující orgán v podstat ě nemůţe obejít, ale musí podle
nich
respektovat,
rozhodnout nebo
ve
věci
přinejmenším
samé,
stanoviska
odůvodnit,
proč
musí
to
buď
neudělal.
Problém vidím ve sloţitosti celé situace. Čím je sloţitější situace, tím bývá i sloţitější řešení, byť to není ne jšťastnější přístup, a mnoţství veřejných orgánů, mnoţství veřejných zájmů a mnoţství
případů,
překrývání, nevyznají
tvoří často
kdy
můţe
dohromady ani
úřady
dojít
a
opravdu samotné,
také
dochází
k
jejich
spleť.
V
té
sloţitou natoţ
účastníci
se
správních
řízení. Otázkou také je, do jaké míry jsou dotčené orgány pro svou činnost úřadů,
v y b a v e n y. dostatečně
Často
jim
odborné
chybí,
personální
zvlášť
na
obsazení,
úrovni nebo
obecních sice
jsou
ú ř e d n í c i o d b o r n í k y, a l e j s o u z a h l c e n i p r a c í , c o ţ j e c e l é v ě c i n a škodu. Celá právní úprava je poněkud nepřehledná a úkoly dotčených orgánů bývají, jak jsem se přesvědčila u zpracovávání poslední kapitoly své práce, rozesety do nejrůznějších ustanovení jednoho zákona. Větší preciznost a jasnost by byly ţádoucí. O některé záleţitosti se dle mého názoru navíc stará větší mnoţství dotčených orgánů, neţ by bylo nutné a neţ je praktické, coţ značně ztěţuje orientaci v dané oblasti. Z
hlediska
účastníků
vidím
velkou
výhodu
v
popsaném
institutu koordinovaného stanoviska a také v reţimu podle zákona o integrované prevenci. V obou případech se šetří účastníkův čas a n á m a h a , p r o t o ţ e o v ě t š i n u v y ř i z o v á n í s e p o s t a r a j í ú ř a d y. Z a b r á n í s e t a k é z b y t e č n ý m k o l i z í m m e z i j e d n o t l i v ý m i v e ř e j n ý m i z á j m y. N a d r u h é s t r a n ě t o k l a d e v ě t š í n á r o k y n a o r g á n y v e ř e j n é s p r á v y. J e škoda, ţe jak koordinované stanovisko, tak integrované povolování lze uplatnit jen v nevelké výseči případů. Bylo by jistě dobré ji r o z š í ř i t . Ta k é b y s n a d b y l o d o b r é u p r a v i t m o ţ n o s t n a p a d e n í p ř í m o 52
závazného stanoviska. Pokud je moţné změnit jej pouze „oklikou“, zatímco je tak významné pro rozhodnutí ve věci, jde o zbytečně zdlouhavý a nepřímý postup. Z hlediska orgánů veřejné správy bych jako jakési řešení viděla kromě preciznější právní úpravy ve větší transparentnosti postupů, dobrém zázemí i vzdělávání jednotlivých úředníků a také m o d e r n i z a c i v e ř e j n é s p r á v y, c o s e t ý č e v y u ţ í v á n í e l e k t r o n i c k ý c h moţností. Nutno říci, ţe je v této poslední oblasti vyvíjena značná snaha. Na mnoha internetových stránkách jednotlivých úřadů lze nalézt podrobné návody pro občany a seznamy dotčených orgánů, na které je třeba se v té které situaci obrátit, a také odpovědi na časté o t á z k y. Ve l k o u č á s t p r á c e t a k m ů ţ e v y ř e š i t ţ a d a t e l s a m o t n ý a ú ř a d y se nemusí některými záleţitostmi zdrţovat ani opakovaně vyři zovat stejné dotazy a podobně. Pomocí moderní techniky také mohou rychleji
komunikovat
mezi
sebou
a
zajistit
lepší
koordinaci
a
jednotnost postupů na různých úřadech. Ta k b y m o h l y d o t č e n é o r g á n y v e v e ř e j n é s p r á v ě j e š t ě l é p e c h r á n i t v e ř e j n é z á j m y.
Resumé In public administration, there figure many public interests, which the state want to protect. Public interest is a special interest profitable to more people than just a one person or a specific group of persons. Its existention is determinated by legi slation, but there are only few statutes which concretize it, and in Czech law there is n o l e g a l d e f i n i t i o n . H o w e v e r, m a n y s t a t u t e s c o n t a i n p r o v i s i o n o r provisions in the sense: „Public interest has to be protected,“ with or
without
saying
what
public
interest
is
in
the
provision´s
context. Public
interests
are
present
mainly
in
following
sectors:
environment and nature protection, water resources management, waste management, mineral deposits, forest protection, veterinary 53
hygiene, health care of population, cultural heritage protection, all kinds of transport, energetic, defence of state, fire protection, labour protection, etc. To t h e b e s t p o s s i b l e p r o t e c t i o n o f p u b l i c i n t e r e s t s , t h e p u b l i c administration
has
created
many
authorities.
They
are
called
„prejudiced authorities“. They are for example local authorities, regional authorities and ministries. They are regulated and their position is determinated by Act N. 500/2004 Coll., Administrative Procedure
Code,
Administrative
as
amended
Procedure
(in
Code).
the
following
Subsidiary
text
regulation
only is
incorporated into many related special regulations; one of the most significant
is
Act
N.
183/2006
Coll.,
Landscape
Planning
and
Building Code, as amended. Prejudiced authorities have not got the lead role in decision making, but their opinion is very important, s o m e t i m e s e v e n n e c e s s a r y, t o r e n d e r a d e c i s i o n . O n e p r e j u d i c e d authority
can
protect
a
different
public
interest
than
another
prejudiced authority – and it can be a problem. The solution of such conflict is also in the Administrative Procedure Code. There
are
some
special
acts
performing
by
prejudiced
authorities – standpoints, binding standpoints and also coordinated standpoints and coordinated binding standpoints. These acts are legal instruments for expressing their opinion and they must be r e s p e c t e d b y d e c i s i o n - m a k i n g a u t h o r i t y, w h i c h e i t h e r h a v e t o m a k e a
decision
in
conformity
with
the
act
(typically
binding
standpoint), or at least reasons why it did not do so (when the act is a standpoint). The whole situation is quite complicated – there are a lot of public interests, a lot of statutes protecting them and regulating prejudiced authorities, a lot of prejudiced authorities and a lot of possibilities
to
collisions.
This
labyrinth
is
complica ted
for
authorities themselves, speak nothing of a lay citizen, who would need assistance from the authorities. Another problem is in facilities of prejudiced authorities. Often they either have not got enough 54
professional
authority
officials,
especially
w hen
the
prejudiced
a u t h o r i t y i s a l o c a l a u t h o r i t y, o r h a v e p l e n t y o f c a s e s i n f l i c t e d overload and delays. So the proceeding can be
unreasonably long
and also expensive. Legal regulation is not transparent and even in one statute there are provisions relating to prejudiced authorities and their activity in different parts of the statute. The same or very similar duties can be entrusted to different prejudiced authorities – often without a good reason, so the situation is more complicated than n e c e s s e r y. I think it would be good to clarify the legal regulation, to educate officials and probably to employ more officials in public administration and to improve electronic communication between authorities. Electronic communication, in my opinion, is used more and more and it is very useful, quick and simple. It is very functional for better performing of public administrative tasks. It is very important especially for making coordinated standpoints and binding coordinated standpoints. Many authorities also have their own web pages with detailed instructions for citizens and with lists of prejudiced authorities, whose opinion have to be obtained. By this way much work can be done by the applicant thus saving time for the authorities – giving them more time to deal with other issues. The
continual
improvement
could
contribute
to
better
protection of public interests.
55
Seznam použitých pramenů a literatury Knižní zdroje: H E N D RY C H , D . a k o l . S p r á v n í p r á v o . O b e c n á č á s t . 7 . v y d . P r a h a : C. H. Beck, 2009. 837 s. JEMELKA, L., PONDĚLÍČKOVÁ, K., BOHADLO, D. Správní řád : komentář. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. 640 s. K L I K O V Á , A . , H AV L A N , P. , VA L A C H O V Á , K . e t . a l . S t a v e b n í právo – Praktická příručka. 3. aktualiz. vyd. Praha : LINDE PRAHA, a. s., 2009. 223 s. MADAR Z. a kol. Slovník českého práva II. díl. 3. vyd. Praha : Linde, 2002. s. 1654. ONDRUŠ, R. Správní řád : nový zákon s důvodovou zprávou s poznámkami. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2005. 515 s. 56
P R Ů C H A , P. Ve ř e j n á s p r á v a a s a m o s p r á v a . 1 . v y d . P r a h a : Vy s o k á š k o l a a p l i k o v n é h o p r á v a , s . r. o . , 2 0 0 4 . 2 4 1 s . P R Ů C H A , P. S p r á v n í p r á v o : o b e c n á č á s t . 7 . , d o p l . a a k t u a l i z . v y d . Brno : Masarykova univerzita, 2007. 418 s. SKULOVÁ, S. Správní uvážení – základní charakteristika a souvislosti pojmu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita Brno, 2003. 241 s. V E D R A L , J . S p r á v n í ř á d : k o m e n t á ř . 1 . v y d . P r a h a : R N D r. I v a n a H e x n e r o v á – B O VA P O LY G O N , 2 0 0 6 . 1 0 4 2 s .
Právní předpisy a soudní rozhodnutí: Nález Ústavního soudu ze dne 25. 11. 1993, sp. zn. II ÚS 75/1993. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky(kompetenční zákon),ve znění pozdějších předpisů . Zákon č.114/1992 Sb., pozdějších předpisů.
o
ochraně
přírody
a
k r a j i n y,
ve
znění
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a staveb ním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
57
Elektronické prameny: 1000 otázek ke stavebnímu zákonu [online]. Změněno 15. února 2 0 1 0 [ c i t . 2 0 1 0 - 0 2 - 1 5 ] . D o s t u p n é z : < h t t p : / / w w w. u u r . c z / 1 0 0 0 otazek/?action=heslo&id=38&IDtema=21 >. Koordinované závazné stanovisko. Společné metodické doporučení o d b or u úz e m ní ho p l án ov á ní M i ni st er st va pro m í s t n í ro z voj , M i ni st ers tv a v nit r a , M i nist er st v a ži vo t ní h o p ro st ře dí a Ministerstva zemědělství ze dne 4. 6. 2007 [online]. Změněno 19. září 2009. [cit. 2010-02-15]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. m m r . c z / U z e m n i - p l a n o v a n i - a - s t a v e b n i rad/Stanoviska-a-metodiky/Koordinovane -zavazne-stanovisko>. R I S Y. c z : Ve ř e j n á s p r á v a [ o n l i n e ] . Z m ě n ě n o 1 5 . ú n o r a 2 0 1 0 [ c i t . 2010-02-15]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. r i s y. c z / i n d e x . p h p ? p i d = 2 0 2 & o m i d = 1 1 3 2 & k r a j = 1 1 > . B L A Ţ K O V Á , M . D o tč en é o rg á ny v proc es u ú z e mn íh o p lá n ov án í . 3 . vyd. [online]. Brno : Ministerstvo pro místní rozvoj. Ústav územního rozvoje, vydáno k 31. 12. 2006 [cit. 2010 -02-10]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. u u r . c z / i m a g e s / p u b l i k a c e / i n t e r n e t o v e p r e z e n t a c e / d o t c e neorgany/uvod.pdf>. PEKÁREK, M. K některým právním aspektům vztahu investor – ţivotní prostředí. In Moderní veřejná správa a ombudsman – S b or ní k p ří s pěv ků př e dn es e nýc h na vě de cké ko nf e ren ci [o nl i n e] . Brno : Masarykova univerzita, 2005 [cit . 2010-02-3]. s. 131. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. o c h r a n c e . c z / d o c u m e n t s / d o c 1 1 2 7 2 2 2 9 3 8 . p d f > R I S Y. c z : Ve ř e j n á s p r á v a [ o n l i n e ] . Z m ě n ě n o 1 5 . ú n o r a 2 0 1 0 [ c i t . 2010-02-15]. Dostupné z: < h t t p : / / w w w. r i s y. c z / i n d e x . p h p ? p i d = 2 0 2 & o m i d = 1 1 3 2 & k r a j = 1 1 > .
58