Dohled nad bankami v ČR a jeho vývoj

Bankovní institut vysoká škola Praha katedra Finančních obchodů

Dohled nad bankami v ČR a jeho vývoj

Bakalářská práce

Autor:

Lukáš Čermák Finanční makléř

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Duben, 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Praze dne 30. dubna 2010

Lukáš Čermák

Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc., za odborné rady a připomínky, které mi pomohly k vytvoření práce.

Anotace Bakalářská práce se zabývá vývojem dohledu nad bankami v České republice. První a nejobsáhlejší kapitola obsahuje vývoj bankovního dohledu od roku 1989 aţ do roku 2006. Druhá kapitola se zabývá integrací dohledu do České národní banky a změnami s tím souvisejícími. Poslední kapitola se snaţí zachytit dopady finanční krize na výkon bankovního dohledu.

Annotation Bachelor thesis deals with the development of the banking supervision in the Czech Republic. The first and the most extensive chapter includes the development of banking supervision from 1989 till 2006. The second chapter deals with the integration of supervision into the Czech National Bank and changes associated with it. The last chapter tries to capture the impact of financial crisis on banking supervision.

Úvod

.................................................................................................................................. 6

1.

Stručná charakteristika vývoje bankovního dohledu do roku 2006 ......................... 7 1.1

Vývoj bankovního dohledu v ČR ............................................................................... 7

1.2

Výchozí ekonomické a legislativní podmínky pro rozvoj bankovního sektoru a vytváření bankovního dohledu ................................................................................. 8

1.3

Počátky utváření bankovního dohledu v SBČS (1990 - 1993) ................................. 10 1.3.1 Rok 1990 ........................................................................................................ 10 1.3.2 Rok 1991 ........................................................................................................ 10 1.3.3 Rok 1992 – vytváření základního regulatorního prostředí ............................ 11 1.3.4 Rok 1993 ........................................................................................................ 12

1.4

Období rozvoje bankovního dohledu (1994 - 1997)............................................... 13 1.4.1 Rok 1994 ........................................................................................................ 13 1.4.2 Rok 1995 ........................................................................................................ 15 1.4.3 Rok 1996 ........................................................................................................ 15 1.4.4 Rok 1997 ........................................................................................................ 17

1.5

Období standardizace výkonu (1998 – 2000) ......................................................... 18 1.5.1 Rok 1998 ........................................................................................................ 18 1.5.2 Rok 1999 ........................................................................................................ 19 1.5.3 Rok 2000 ........................................................................................................ 22

1.6

Období konsolidace a rozvoje bankovního sektoru (2001 – 2003) ........................ 24 1.6.1 Bankovní dohled v roce 2001 ........................................................................ 24 1.6.2 Bankovní dohled v roce 2002 ........................................................................ 28 1.6.3 Bankovní dohled v roce 2003 ........................................................................ 30 1.6.3.1 Nová basilejská kapitálová dohoda ........................................................ 33

1.7

Příprava podmínek pro integraci (2004 - 2005) ..................................................... 34 1.7.1 Bankovní dohled 2004 ................................................................................... 34 1.7.2 Bankovní dohled v roce 2005 ........................................................................ 38

2

Hlavní změny systému dohledu nad finančními trhy 2006 a 2007......................... 39 2.1 Změny postavení České národní banky jako orgánu dohledu nad bankovnictvím .... 40

3

Dopady finanční krize na výkon dohledu ČNB ........................................................ 42 3.1

Závěr

Nejvýznamnější legislativní změny ......................................................................... 43 ................................................................................................................................ 44

Seznam použité literatury ......................................................................................................... 45 Přílohy:

................................................................................................................................ 47

5

Úvod Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj bankovního dohledu v České republice s ohledem na jeho vyústění v integraci dohledu nad finančními trhy. Aby bylo moţné tohoto cíle dosáhnout, bylo nutné zanalyzovat vývoj dohledu od roku 1989 do roku 2006, coţ je také obsahem první kapitoly. V tomto období se událo mnoho změn, mezi které patří např. přechod z jednostupňového bankovního systému na dvoustupňový bankovní systém, rozdělení Československé federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku, vstup České republiky do Evropské unie a další. S těmito změnami jsou samozřejmě spojeny i změny legislativy, organizační struktury a celkového způsobu bankovního dohledu vůbec. Druhá kapitola se zabývá integrací dohledu nad finančním trhem do České národní banky a mapuje nejvýznamnější změny v souvislosti s danou problematikou. V tomto období byla velice důleţitá spolupráce a výměna informací mezi odděleními v rámci organizační struktury dohledu a především zachování kontinuity bankovního dohledu tak, aby nedošlo k negativním dopadům na výkon dohledu či fungování finančního sektoru. V poslední kapitole je shrnut problém finanční krize a také reakce na tento nepříznivý ekonomický vývoj v podobě různých opatření. Zejména pak opatření na podporu důvěry ve finanční trh a také na ochranu věřitelů finančních institucí.

6

1. Stručná charakteristika vývoje bankovního dohledu do roku 2006 1.1 Vývoj bankovního dohledu v ČR Před rokem 1990, tj. v období centrálně plánované ekonomiky, byl bankovní dohled v tehdejším Československu neznámou institucí. Bankovnictví podléhalo centrálnímu řízení a funkce existujících bank byly výrazně omezeny. Státní banka československá (dále jen SBČS) byla nejenom emisní bankou zodpovídající za měnovou politiku a řízení peněţního oběhu, ale současně přímo poskytovala úvěry hospodářským subjektům, vedla jim účty a plnila tak funkce obchodní banky. Rozhodování o distribuci úvěrových prostředků přitom podléhalo úkolům a prioritám, které stanovil státní plán. Ostatní tehdy existující státní banky rovněţ plnily stanovené úkoly při zajišťování plánu zahraničního obchodu (Československá obchodní banka), při shromaţďování úspor obyvatelstva (Česká státní spořitelna a Slovenská štátna sporitelňa), resp. působily v rámci velmi úzce vymezeného prostoru ve specifických oblastech (Ţivnostenská banka a Investiční banka)1. Opuštění monobankovního systému SBČS, zaloţeného na propojení emisních a alokačních činností centrální banky, bylo připraveno ještě v průběhu roku 1989. K 1. 1. 1990 byly vytvořeny Komerční banka a Všeobecná úvěrová banka, které převzaly obchodní aktivity SBČS v ČR, resp. SR. Jedním z prvních kroků ekonomické reformy po listopadu 1989 pak bylo vytvoření standardního dvoustupňového2 bankovního systému. Tato změna reprezentovala velmi sloţitý a rizikový manévr, jehoţ součástí byla rekonstrukce

institucionálního

a

legislativního

rámce.3

Vznik

dvojstupňového

bankovního systému, který vytvořil podmínky pro rychlý rozvoj obchodního bankovnictví a rozšíření nabídky bankovních sluţeb a produktů, se stal základním impulsem pro vytvoření systému bankovního dohledu.4 1

(ČNB, 1999) Dvoustupňový bankovní systém „je založen na institucionálním oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, která je doménou sítě komerčních bank. Za hlavní cíl centrální banky se obvykle požaduje zabezpečení měnové (popř. cenové) stability, komerční banky naopak provádějí svou činnost na ziskovém principu“ (Revenda, 2008) 3 Vznik komerčního bankovnictví byl spojen s přijetím zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1990. Téhož dne nabyl účinnosti i zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé 4 (ČNB, 1999) 2

7

1.2 Výchozí ekonomické a legislativní podmínky pro rozvoj bankovního sektoru a vytváření bankovního dohledu

Ekonomické prostředí Transformace ekonomiky byla počata za situace, kdy vznikající a nově rozvíjející se bankovní sektor byl významně zatíţen deformacemi vzniklými v průběhu minulých let. Značně podkapitalizované existující statní banky a banky vzniklé delimitací z SBČS byly charakteristické zdrojovou nevyrovnaností a jejich hospodaření bylo zatíţeno velkými objemy špatných úvěrů (tj. mnoţstvím dlouhodobých úvěrů bez potřebného zdrojového krytí). Banky byly bez odpovídajícího technického vybavení, trpěly nedostatkem pracovníků a stávajícím pracovníkům chyběly pro změnu potřebné znalosti a zkušenosti. Řídící a rozhodovací procesy byly tvořeny postupně. Vznik tisíců nových podnikatelských subjektů v procesu utvářejícího se trţního prostředí způsobil prudký nárůst poţadavků na banky a na bankovní sektor jako takový. Vzrostla poptávka po sluţbách, na kterou reagoval bankovní trh rozvojem obchodní sítě a produktů, ale také zájmem nově vzniklých subjektů o vstup na tento trh. Zahraniční banky si počínaly obezřetně, protoţe se obávaly nově vznikajícího prostředí. Proto se soustředily na vybrané, bonitní klienty. Poptávka po bankovních sluţbách se stále více orientovala na úvěrové obchody. V období „malé“ a „velké“ privatizace se stupňoval tlak na banky k profinancování rostoucích potřeb podnikové sféry, ale i nových podnikatelských záměrů. Posuzování ekonomické situace ţadatelů o úvěr bylo velmi obtíţně, protoţe u nových klientů neexistovaly ţádné historické údaje a u klientů stávajících byla velmi nízká vypovídací schopnost těchto údajů. Bankovní sektor se začal potýkat s negativními důsledky prudkého rozvoje a také s finanční kriminalitou. V dnešní době můţeme konstatovat, ţe přestoţe banky sklízely kritiku za nedostatečnou podporu transformace ekonomiky, tak jedině svým obezřetným chováním si dokázaly zaručit dlouhodobou existenci bez masivní státní podpory.

8

Legislativní podmínky Na počátku transformačního procesu ekonomiky zaostávala právě bankovní legislativa za rychlostí a průběhem reformních kroků v praxi. Z tohoto důvodu neposkytovala právní zázemí jak pro seriózní a obezřetné bankovnictví, tak pro uplatňování účinného dohledu nad hospodařením bank. Chyběly zde však i další důleţité právní normy, upravující obchodní vztahy mezi subjekty, zejména vztah věřitelů a dluţníků, usměrňující vznik, podmínky existence a zánik podnikatelských subjektů, trţně orientované účetní i daňové zákony, zákony upravující činnost auditorů apod. Dne 1. ledna 1990 vstoupil v platnost zákon číslo 130/1989 Sb., o Státní bance československé., který souvisel se vznikem dvoustupňového bankovního systému, kde v § 17 tohoto zákona byl definován bankovní dohled ústřední banky nad oblastmi, které ze zákona pokrývala obecně závaznými právními předpisy, tedy měnové plánování, vydávání, oběh, výměna a stahování peněz, pokladní operace a směnárenská činnost, informační systém SBČS, bank, spořitelen a jiných právnických osob a odměny za poskytování peněţních sluţeb. Z tohoto je zřejmé, ţe nešlo o typické úkoly bankovního dohledu, ale spíš pravomoc ústřední banky domáhat se naplňování vydaných obecně závazných předpisů subjekty, na něţ se vztahovaly. Od 1. ledna 1990 nabyl v účinnosti také zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, jenţ umoţnil existenci bank ve formě státního peněţního ústavu, druţstva, akciové společnosti nebo společného podniku. Účast zahraničních osob byla umoţněna. Povolení k zaloţení banky či spořitelny a jiným úkonům vydávala SBČS po dohodě s federálním ministerstvem financí a ministerstvem financí republiky podle sídla banky. FMF dohlíţelo na činnosti bank, činnost spořitelen podléhala dozoru příslušného republikového MF. Z toho vyplývá, ţe SBČS v období platnosti těchto dvou zákonů (zákon č. 130/1989 Sb. a zákon č. 158/1989 Sb.) nebyla pověřena výkonem dohledu nad obezřetným podnikáním bank a spořitelen.

9

1.3 Počátky utváření bankovního dohledu v SBČS (1990 - 1993) 1.3.1 Rok 1990 Jak jiţ bylo zmíněno, bankovní dohled neodpovídal skutečnému pojetí a smyslu fungování bankovního dohledu, kterým je systémově sniţovat riziko bankovního podnikání a zajišťovat ochranu integrity, bezpečnosti a stability bankovního sektoru. Intenzivní jednání s mezinárodními institucemi vedlo k identifikaci nedostatků existující právní úpravy. Federální a republiková MF nejevila prakticky ţádný zájem o rozvoj státního dozoru, tudíţ potřeba vytvoření standardního bankovního dohledu nacházela v SBČS stále větší podporu. Proto v roce 1990 SBČS zahájila kroky k zaloţení bankovního dohledu. Co se týče poţadavků na povolování nových bank, vytvořila první soustavu poţadavků na zakladatele. Tato soustava odpovídala tehdejšímu stupni poznání.5 Po splnění těchto podmínek bylo v roce 1990 v ČR, vedle jiţ existujících pěti státních bank, zaloţeno celkem 13 nových bank (9 bank s českým kapitálem a 4 banky se zahraniční majetkovou účastí).

1.3.2 Rok 1991 V úvodu roku bylo zaloţeno v organizační struktuře SBČS nové samostatné oddělení, čítající 8 zaměstnanců, které mělo za úkol rozvoj dohledu nad bankami s atributy činnosti obdobnými ve vyspělých zemích. V polovině roku byly připraveny materiály s koncepcí výkonu bankovního dohledu jako skutečného regulatorního orgánu v rámci SBČS a po schválení radou SBČS byl tento koncept ihned implementován do právních norem. Ve spolupráci se zahraničním poradcem byla zahájena příprava sady vůbec prvních obezřetnostních opatření centrální banky k omezení rizikovosti hospodaření bank. Aktivní zapojení do mezinárodní spolupráce znamenalo, ţe v březnu roku 1991 se stala SBČS spoluzakladatelem Skupiny bankovních dohledů zemí střední a východní

5

Obsahovala pouze požadavek na základní jmění ve výši minimálně 50 milionů Kčs, předložení návrhů zakládacích dokumentů a obchodních záměrů zakladatelů, osob znalých bankovnictví do vedení, organizace banky, atd.

10

Evropy, která byla orientována na podporu výměny informací a zkušeností výkonu dohledu. V průběhu roku 1991 zahájil bankovní dohled vlastní výkon, jednak převzal odpovědnost za agendu vyřizování ţádostí o povolení provozování bankovní činnosti a také zahájil analytickou funkci z hlediska získávání pravidelných informací a dat od bank. Nezbytností pro výkon bankovního dohledu byla spolupráce s FMF na transformaci účetní osnovy bank a navázání kontaktu s auditory bank. Pro bankovní sektor bylo charakteristické, ţe probíhala tzv. „malá privatizace“, která byla převáţně financována prostřednictvím bankovních úvěrů. Na zajištění dostatečného objemu zdrojů bank k profinancování poskytovala SBČS bankám velké mnoţství refinančních úvěrů. V roce 1991 bylo SBČS po dohodě s FMF a republikovým MF povoleno v ČR 13 nových bank, z toho 6 bank s českým kapitálem, jedna státní banka (Konsolidační banka) a 6 bank se zahraniční majetkovou účastí.

1.3.3 Rok 1992 – vytváření základního regulatorního prostředí Od 1. února nabyly účinnost dva nové „bankovní“ zákony a to zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS, které přinesly změnu v právním zakotvení i pojetí funkce bankovního dohledu. Obsah bankovního dohledu byl definován takto6: posuzování ţádostí o udělení povolení působit jako banka podle zákona o bankách, dohled nad dodrţováním podmínek stanovených povolením působit jako banka podle zákona o bankách a povoleními podle zvláštních zákonů, kontrola dodrţování právních předpisů a opatření, vydaných SBČS a kontrolu dodrţování zákonů v těchto případech, kdy je k takové kontrole zmocněna, ukládání opatření k nápravě a ukládání pokut při zjištění nedostatků.

6

(ČNB, 1999)

11

Zákon o bankách vycházel z německého vzoru a částečně ze znění bankovních směrnic Evropské komise. Nová bankovní legislativa se zdála být dostatečným nástrojem centrální banky k prosazování disciplíny a transparentnosti v bankovním podnikání. Nedostatky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (jako např. vstup a změny akcionářů a řídících funkcionářů bank, institut předchozích souhlasů, nápravná opatření, institut nucené správy, výstup banky ze sektoru, atd.), nebyly v období zahájení jeho vyuţívání tak zřejmé. Bankovní dohled se od počátku roku zabýval implementací nových zákonů. Prioritou bylo vydávání pravidel obezřetného podnikání bank a zdokonalování licenčních postupů. Bankovní rada SBČS postupně schválila opatření o kapitálové přiměřenosti, úvěrové angaţovanosti, likviditě a omezení pro nezajištěné devizové pozice bank, ale také opatření, jimiţ byly stanoveny poţadavky při zakládání nových bank (např. zvýšení sloţení základního jmění z původních 50 mil. Kčs na 300 mil. Kčs, coţ platilo i pro jiţ existující banky). Bankovní dohled se také soustředil na přípravu postupů bankovního dohledu v bankách při tzv. kontrolách na místě. Dalším krokem bylo schválení směrnice SBČS a FMF obsahující zásady tvorby rezerv a oprávek k rizikovým aktivům bank (např. pohledávky a cenné papíry). Dále byl vytvořen zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmu, který stanovil maximální limity pro tvorbu bankovních rezerv (byl v účinnosti od ledna 1993 do července 1995). Došlo k prohloubení spolupráce s bankovními auditory a v součinnosti s PHARE byly připraveny tematické okruhy pro audit účetnictví a hospodářských výsledků velkých bank v ČR a SR. V roce 1992 bylo z kapacitních důvodů provedeno pouze několik kontrol, přičemţ při některých z nich své zkušenosti předávali pracovníkům bankovního dohledu experti Federální rezervní banky New York. Výsledky odpovídaly tehdejší úrovni znalostí a zkušeností pracovníku bankovního dohledu.

Velký důraz byl kladen na

zahájení aktivní analytické činnosti, zejména práci s výkazy bank. Rychlý rozvoj bankovního sektoru pokračoval, v tomto roce bylo v ČR povoleno SBČS po dohodě s FMF a republikovým MF 17 nových bank, z toho 6 poboček zahraničních bank, 5 bank s českým kapitálem a 6 bank se zahraniční majetkovou účastí.

1.3.4 Rok 1993 Bankovní dohled spolupracoval s komorou auditorů ČR na vytvoření základních auditorských

standardů,

které

byly

zaměřeny

12

na

prověření

nejdůleţitějších

a nejrizikovějších oblastí – zejména systému řízení a kontroly řízení rizik bankovního podnikání. Podílel se na přípravě právních norem k zahájení stavebního spoření a nového zákona k hypotečnímu bankovnictví. Přestoţe zákon nebyl nakonec v původně navrhované podobě přijat, byly určité profilové pasáţe definic a bezpečnostních parametrů hypotečního obchodování převzaty do zákona o dluhopisech. Dále se bankovní dohled podílel na tvorbě zákonů zřizující státní instituci podpory exportu EGAP a reflektoval její pojistné podmínky obezřetnostních opatřeních. V roce 1993 došlo k rozdělení ČSFR, ke vzniku ČNB (potaţmo NBS v SR) a nové státní uspořádání se projevilo v delimitaci bankovních dohledů ČR a SR. V útvaru bankovního dohledu ČNB byla vytvořena 3 nová oddělení – metodické, povolovací, analýz a inspekce. Činnost bankovního dohledu byla limitována počtem pracovníků, který nepřesáhl celkový počet 30 osob. V bankovním sektoru se objevily první významnější obtíţe. Došlo k zavedení nucené správy Kreditní a průmyslové banky z důvodů vyhrocení nedostatku likvidity a kapitálové vybavenosti. Likvidita některých malých, kapitálově slabých bank byla negativně ovlivněna zpřísněním přístupu bank k refinancování ČNB i na mezibankovním trhu z důvodu značné nevyrovnanosti časové struktury aktiv a pasiv. V ČNB byl zřízen likviditní štáb, který podrobně sledoval cash-flow bank, navrhoval a realizoval nápravná opatření. V roce 1993 nebyl takový boom ve vydávání povolení a zakládání nových tuzemských univerzálních bank jako v letech minulých. Povoleno bylo celkově 10 bank, z toho 4 stavební spořitelny, 4 pobočky zahraničních bank a 2 banky se zahraniční majetkovou účastí.

1.4 Období rozvoje bankovního dohledu (1994 - 1997) 1.4.1 Rok 1994 Rok 1994 byl v ČNB zahájen projednáním analýzy bankovního sektoru za minulý rok, tj. 1993, kdy bankovní rada vznesla poţadavek hlubšího rozboru finančního zdraví subsektoru malých bank se zaměřením na kvalitu portfolia úvěrů, řízení úvěrových procesů, likviditu, kvalitu managementu a informační systémy bank. Pro tyto účely byl personál dočasně posílen z jiných útvarů. Při těchto kontrolách byla odhalena řada

13

zásadních nedostatků v činnosti bank, které se staly předmětem řady jednání z důvodu odstranění těchto nedostatků. V některých případech to znamenalo omezení činnosti bank nebo poţadavek na zpracování konsolidačního programu k jejich celkovému ozdravení. Bankovní dohled provedl celkem 10 komplexních a dílčích kontrol v bankách a řadu dalších informačních návštěv bank. Nepříznivé

výsledky

subsektoru

malých

bank

a

praktické

zkušenosti

s odstraňováním nedostatků bank, poukázaly na zjevné mezery v legislativě. Na toto zjištění byla reakcí novela zákona o bankách, kterou došlo k zesílení nápravných opatření a pravomocí ČNB. Zvýšená legislativní aktivita ČNB se promítla rovněţ v doplnění regulatorního rámce. Zdokonalovaly se licenční postupy, jeţ vedly k podstatnému zpřísnění a omezení vstupu do sektoru (obr. 1). Navýšeno bylo i základní jmění banky, a to na 500 mil. Kč. Bankovní dohled zároveň sestavil metodiku pro hodnocení kvality práce auditorských firem a nové opatření ČNB, které stanovovalo minimální poţadavky na zprávu o hospodaření banky. Byl zahájen rozsáhlý nábor nových zaměstnanců, kteří byli vzděláváni ve spolupráci s Federální rezervní bankou New York. Bankovní dohled čítal po zaškolení cca 60 osob.

Obr. 1 Bankovní dohled v historickém kontextu (zdroj ČNB)

14

V roce 1994 bylo povoleno zaloţení dvou stavebních spořitelen, jedné zahraniční banky a jedné pobočky zahraniční banky. Počet činných bank v bankovním sektoru dosáhl svého vrcholu (Obr. 1), tj. 55 bank, z toho 32 bank s českým kapitálem, 15 bank s převahou zahraničního kapitálu a 8 poboček zahraničních bank.

1.4.2 Rok 1995 V tomto roce bylo provedeno historicky první souhrnné zhodnocení spolupráce s auditory bank. Bankovní dohled vyhodnotil práci a výsledky práce jednotlivých auditorů za roky 1993 a 1994. Následně musela být novelizována základní pravidla obezřetného podnikání bank, která jiţ přestala odpovídat stávajícím podmínkám rozvoje bankovního sektoru. V roce 1995 bankovní dozor ČNB výrazně zintenzivnil svou kontrolní činnost. Provedl celkem 15 komplexních a dílčích kontrol v bankách a 17 informačních návštěv. Na základě zhodnocení vývojových tendencí v bankovním sektoru (hlavně v subsektoru malých bank) za tři čtvrtletí roku 1995 bankovní rada ČNB projednala a odsouhlasila základní principy tzv. Konsolidačního programu II (vycházel z poţadavku na plné pokrytí rizik z aktiv bank dle ohodnocení auditorů ke konci roku 1995). Jednalo se o významné zpřísnění bankovního dohledu k těm bankám, jeţ nesplňovaly základní obezřetnostní pravidlo v hospodaření, a to parametr reálné kapitálové přiměřenosti 8 %. Následně byla vyţadována realizace ozdravných procesů v rámci tohoto programu. V návaznosti na zpřísnění výkonu bankovního dohledu a zvýšení objemu prací bylo nutné navýšit počet pracovníků a především zajistit jejich odbornou kvalifikaci. Proto byly vzdělávací procesy realizovány za pomoci regulatorních orgánů vyspělých zemí., zejména USA a zemí EU formou krátkodobých stáţí. Tento rok bylo vydáno povolení působit jako banka pouze České exportní bance, která byla zřízena státem na základě zvláštního zákona. Zároveň bankovní rada ČNB rozhodla o odnětí povolení působit jako banka celkem třem institucím (Kreditní a průmyslová banka, AB banka, Česká banka), a to na základě dlouhodobě přetrvávajících závaţných nedostatků v činnosti banky.

1.4.3 Rok 1996 Tento rok byl doplněn zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a to v § 38, kdy bylo v souvislosti s vydáním zákona č. 61/1996 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci

15

výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ustanovení týkající se bankovního tajemství doplněno o oznamovací povinnost. Dále bylo vydáno naprosto nové Opatření o zásadách vytváření portfolií cenných papírů a majetkových podílů bankami a krytí rizika znehodnocených cenných papírů a majetkových podílů opravnými poloţkami. Byla provedena také novelizace v případě opatření o úvěrové angaţovanosti, kde byly nově definovány pojmy dluţník a úvěrová angaţovanost, a opatření o kapitálové přiměřenosti bank. Další novelizace proběhla v případě opatření o pravidlech likvidity bank z měsíce dubna roku 1993. Obdobně jako v předchozím roce bylo uděláno souhrnné vyhodnocení zpráv a činnosti auditorů bank za rok 1995 a následně bylo vydáno nové opatření, kterým byly stanoveny poţadavky na zprávu o hospodaření banky. Kaţdé čtvrtletí byly bankovní radě ČNB předkládány k projednání souhrnné analýzy vývoje bankovního sektoru. Zdokonalena byla metoda ratingu jednotlivých bank, postupy při provádění kontrol na místě a standardizovány informační výstupy k hodnocení jednotlivých bank v rámci dohledu na dálku. Kontrolní činnost byla z důvodu přednosti vyuţití kapacit bankovního dohledu na realizaci Konsolidačního programu II do značné míry limitována. Přesto odbor bankovního dohledu ČNB provedl celkem 8 komplexních a dílčích kontrol a také 17 informačních návštěv v bankách. Díky realizaci Konsolidačního programu II. došlo k vyjasnění a zprůhlednění nepříznivé hospodářské situace řady malých tuzemských bank, na které bankovní dohled zareagoval nekompromisními zásahy v souladu se svými zákonnými pravomocemi v těch případech, kdy akcionáři bank odmítli nebo nebyli schopni přijmout odpovídající řešení, a prodluţování nepříznivé finanční situace těchto bank bylo dále neúnosné. V rámci Konsolidačního programu II. bylo z celkového počtu 18 malých bank řešeno 15 bank. Avšak na radikální řešení, které spočívalo v odnětí licence nebo zavedení nucené správy, došlo u 9 z nich. S procesem konsolidace se dostavil pokles důvěry veřejnosti v bankovní sektor a malým bankám hrozil nedostatek likvidity z důvodu odlivu vkladů. Aby se zamezilo této likvidní krizi a podpořila se celková stabilita bankovního sektoru, přijala vláda České republiky Program posílení stability bankovního sektoru ČR, který byl určen tehdy existujícím 13 malým bankám. Podstatou tohoto programu byl odkup nebonitních pohledávek od bank za nominální hodnotu Českou finanční, s. r. o., coţ byla 100% dceřiná společnost ČNB. Stabilizační program vycházel z tehdejšího stupně poznání situace malých bank a měl za úkol vytvořit předpoklady pro obnovení jejich stability (v

16

ţádném případě však neznamenal záruku odstranění rizik v dalším vývoji bank, naopak v případě neplnění stanovených podmínek počítal s ukončením jejich činnosti). V průběhu roku bankovní rada vytvořila tým se zaměřením na finanční kriminalitu v bankovnictví, který měl za úkol zjišťovat podezřelé transakce. V rámci výkonu tohoto útvaru bylo podáno 16 trestních oznámení. S tímto souviselo navýšení celkového počtu pracovníků bankovního dohledu na více neţ 80. Výsledkem důraznějšího tlaku na odstraňování nedostatků v hospodaření a činnosti bank byl očistný proces, při kterém bylo odňato povolení působit jako banka celkem 2 bankám (První slezská banka, Kreditní banka), byly zavedeny nucené správy v případě 6 bank (COOP banka, Podnikatelská banka, Realitbanka, Velkomoravská banka, Agrobanka, Ekoagrobanka – ta byla odkoupena Union bankou), 3 banky bez licence vstoupily do likvidace (AB Banka, První slezská banka, Kreditní banka Plzeň) a 1 do konkurzu (Česká banka).

1.4.4 Rok 1997 Hned v úvodu roku se bankovní rada ČNB po projednání dokumentu s názvem „Institucionální zařazení bankovního dohledu v České Republice“ rozhodla k ponechání bankovního dohledu v ČNB. Následně byla reorganizována struktura bankovního dohledu v ČNB s účinností od prosince 19977 a s ní spojené rozhodnutí o posílení počtu pracovníku na celkový počet 86 osob. V tomto roce byla bankovním dohledem zahájena práce na novelách (tzv. „malá“ a velká“ novela) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, které reagovaly na nedostatky v bankovní legislativě na základě praktických zkušeností a identifikace slabých míst, zejména z hlediska příčin kolapsů bank v uplynulém období a moţností bankovního dohledu při jejich řešení. Souběţně se pracovalo na doplnění a zkvalitnění pravidel obezřetného podnikání bank, stejně tak jako na opatření o kapitálové přiměřenosti bank, opatření stanovující bankám omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů a investic do majetkových účastí, opatření o zásadách vytváření portfolií cenných papírů a majetkových podílů bankami a krytí rizika znehodnocených cenných papírů

7

Odbor analýz a inspekce bank byl rozdělen do dvou odborů bankovního dohledu, z nichž každý disponoval 2 inspekčními odděleními a 2 kontrolními týmy. Odbor politiky bankovního dohledu měl 2 oddělení – metodické a analytické, licenční oddělení bylo zrušeno. Samostatně bylo vyčleněno oddělení nestandardních činností, zaměřené na problematiku bank po odnětí povolení působit jako banka a na otázky související s kriminální činností v bankovním sektoru. (ČNB, 1999)

17

a majetkových podílů opravnými poloţkami a opatření stanovující zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek k těmto pohledávkám. Kvůli nutnosti kvalitněji oceňovat různé rizikové faktory finanční pozice bank zahájil bankovní dohled v roce 1997 přípravy nového opatření o kapitálové přiměřenosti bank, které bude v souladu s nově přijatými mezinárodními standardy zahrnovat trţní riziko a na opatření ke sledování kapitálové přiměřenosti na konsolidovaném základě. Bankovní dohled ČNB byl také přizván Basilejským výborem pro bankovní dohled, aby se účastnil v expertní skupině pro přípravu mezinárodních standardů pro činnost bankovních dohledů (tzv. Core Principles for Effective Banking Supervision). Jako kaţdoročně byl proveden audit bank včetně jejich ratingu a následně publikována zpráva o bankovním dohledu a bankovním sektoru za rok 1996. Vedle souhrnných zpráv byly současně provedeny analýzy jednotlivých bank vyţadujících zvýšenou pozornost bankovního dohledu. Ten v tomto roce provedl 12 komplexních a dílčích kontrol na místě a dalších 18 informačních návštěv v bankách. V roce 1997 bylo odebráno povolení působit jako banka celkem čtyřem institucím. Z toho činnost třech bank (Bankovní dům Skala, Ekoagrobanka, Evrobanka) přebrala Union banka v rámci integračního procesu. V Realitbance byl na návrh nuceného správce soudem prohlášen konkurz.

1.5 Období standardizace výkonu (1998 – 2000) 1.5.1 Rok 1998 Hned v úvodu roku bankovní rada ČNB schválila Koncepci dalšího rozvoje bankovního dohledu ČNB, která vytyčovala strategický střednědobý cíl pro práci bankovního

dohledu.

Tímto

cílem

je

přispět

k vytvoření

stabilního

a

konkurenceschopného bankovního sektoru, který bude výsledkem dynamické rovnováhy mezi působením regulace a dohledu nad bankami, tržní disciplíny a kvalitního řízení jednotlivých bank.8 Rovněţ byla parlamentem ČR schválena „malá“ a „velká“ novela zákona o bankách, čímţ následně došlo ke zpřísnění licenčních podmínek, omezení propojení bank s podnikovou sférou, úpravě schvalovacího procesu nabývání podílu na existující bance,

8

(ČNB, 1999)

18

organizačnímu oddělení investičních a komerčních aktivit, zpřísnění nápravných opatření pro banku, úpravě postupu vůči akcionářům negativně působícím na banku a zdokonalenému systému pojištění vkladů. Byl schválen zákon o Komisi pro cenné papíry a následně byla podepsána Dohoda o spolupráci při výkonu bankovního dohledu a státního dozoru mezi ČNB, KCP a MF ČR, která byla základem spolupráce nezbytné pro dohled a regulaci finančních konglomerátů, skupin obsahujících nejen banku, ale i jiné typy finančních společností. V tomto roce se bankovní dohled ČNB soustředil především na posuzování systému řízení rizik a vnitřního kontrolního systému bank, dále potom na vyhodnocování aktiv, především úvěrového portfolia. Provedl 7 komplexních kontrol na místě a 30 informačních návštěv v bankách a pobočkách zahraničních bank. Oproti minulému roku se sníţil počet bank v bankovním sektoru o 5 na celkových 45 bank a poboček zahraničních bank. Z důvodu neplnění pravidel obezřetného podnikání bylo odňato povolení působit jako banka COOP bance, Velkomoravské bance, Agrobance a Pragobance. Z důvodu nezahájení činnosti bylo rovněţ odebráno povolení bance West Deutsche Landesbank. Banka Bank Austria se sloučila s Creditanstalt a s HYPO Bank se sloučila Vereinsbank. Nové povolení působit jako banka získala GE Capital Bank, která převzala obchodní síť a rozhodující část bilance Agrobanky. Stejným způsobem byla na základě smlouvy o prodeji části podniku odkoupena Banka Haná Investiční a Poštovní bankou (IPB), jeţ převzala i závazek Banky Haná vůči České finanční (stabilizační program Banky Haná byl splacením závazku ukončen). Byla dokončena privatizace IPB a rovněţ se rozhodlo o poradcích státu pro privatizaci zbývajících bank se státním podílem (ČS, KB, ČSOB).

1.5.2 Rok 1999 Hned v úvodu roku byl bankovní radou ČNB schválen plán činnosti bankovního dohledu, jenţ byl rozpracováním střednědobé koncepce přijaté v předchozím roce. V červenci ČNB vydala dvě stěţejní opatření, která znamenala pozitivní změnu v metodice provádění bankovního dohledu. První opatření bylo o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující trţní a úvěrové riziko, jenţ nabude účinnosti aţ od 1. dubna 2000. Druhé opatření stanovovalo podmínky pro provádění dohledu nad bankami na konsolidovaném základě. Také byly upraveny postupy při ţádostech o udělení povolení působit jako banka a při ţádostech o povolení nabytí akcií bank.

19

Probíhaly přípravy harmonizační novely zákona o bankách a zákona o ČNB s právem EU, dále se bankovní dohled aktivně podílel na připomínkách k novelám dalších zákonů týkajících se finančního trhu či bankovního sektoru (novely zákonů o dluhopisech, o cenných papírech, o konkurzu a vyrovnání, o veřejných draţbách a obchodního zákoníku). Bankovní dohled se podílel na formování struktury bankovního sektoru a to přípravou privatizace velkých bank a také přípravou restrukturalizace transformačních institucí (Česká finanční, Česká exportní banka, Konsolidační banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka) dle rozhodnutí vlády ČR. V rámci přiblíţení metodiky úrovni běţné v EU v oblastech regulace (trţní rizika, kapitálové poţadavky zaloţené na rizikovém profilu banky, dohled na konsolidované bázi) i praktické realizace dohledu byl zahájen program Twinning. V rámci tohoto programu byla přidělena zemím usilujícím o vstup do EU patronská země, která byla nápomocna s přípravou vstupu. Naším partnerem v oblasti bankovního dohledu a dohledu nad pojišťovnami bylo Německo, v některých dílčích otázkách participovali i experti z Řecka. Co se týče mezinárodních vztahů byla uzavřena dohoda mezi ČNB a Národní bankou Slovenska o spolupráci bankovních dohledů. Dále se jednalo o spolupráci s bankovními dohledy Německa, Rakouska, Polska a Holandska. Česká republika se účastnila v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled prací na přípravě nového konceptu kapitálové přiměřenosti a na vyhodnocování Core Principles9. Mimo tuto spolupráci probíhal intenzivní kontakt se Světovou bankou, Mezinárodní bankou pro mezinárodní platby (BIS), Mezinárodním měnovým fondem a rovněţ mezi bankovními dohledy zemí střední a východní Evropy. Bankovní dohled jako kaţdoročně provedl činnosti, které byly osvědčené z let minulých. Kvartálně vytvářel souhrnné analýzy bankovního sektoru a zveřejňoval rating jednotlivých bank. V nutných případech byly zpracovány materiály pro bankovní radu ČNB s návrhy na přijetí zásadních opatření vůči jednotlivým bankám. 9

Výbor pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby v Basileji (BIS) vypracoval ve spolupráci s experty orgánu bankovního dohledu v členských i nečlenských zemích sadu 25 zásad pro efektivní výkon bankovního dohledu (Core Principles for Effective Banking Supervision). Zásady jasně a uceleně vymezují oblasti zodpovědnosti bankovního dohledu a zároveň nepřímo ukazují, které záležitosti v zodpovědnosti bankovního dohledu nejsou (řízení banky, substituce orgánu činných v trestním řízení či regulátorů jiných institucí než bank). Uplatňování „Core Principles“ v praxi a jejich implementace v právních předpisech bude sledována BIS a dalšími mezinárodními institucemi. Plnění „Core Principles“ bude základem pro mezinárodní hodnocení kvality bankovního dohledu v té které zemi. (ČNB, 1999)

20

V tomto roce bylo provedeno bankovním dohledem z důvodu kapacitních nároků na provádění kontrol ve velkých bankách, s ohledem na velikost jejich bilance a sloţitosti řídících mechanismů, pouze 5 komplexních kontrol na místě a také řada informačních návštěv zaměřených na jednotlivé oblasti činnosti bank. V roce 1999 bylo odejmuto povolení působit jako banka celkem třem bankám (Universal banka, Foresbank, Moravia banka, tudíţ celkový počet bank a poboček zahraničních bank byl 42. Výsledky hospodaření bank a kvalita jejich aktiv byly nepříznivě ovlivněny přetrvávajícím hospodářským poklesem a s ním spojenou zhoršující se ekonomickou situací dluţníků. Efektivně vymáhat pohledávky nebylo moţné, protoţe zde chyběla potřebná právní úprava. Z důvodu klesající úvěrovatelnosti podnikové sféry došlo ke sníţení úvěrové aktivity a udrţování relativně velkého podílu klasifikovaných úvěrů10 i u velkých bank. Z tabulky č. 1 můţeme vidět, ţe procento klasifikovaných úvěrů dosáhlo právě v tomto roce svého maxima. Na to reagoval stát (jejich majoritní akcionář) spoluúčastí na kapitálovém posílení a očištění bilance České spořitelny i Komerční banky.

Klasifikované úvěry ve vybraných tranzitivních ekonomikách11 Země

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

ČR

13,4

24,2

30,5

28,8

28,3

28,8

33,5

29,8

20,8

15,8

11,2

10,8

Polsko

31,0

28,5

20,9

13,2

10,5

10,9

13,7

15,5

18,6

22,0

22,2

15,6

Slovensko

11,8

28,4

40,3

32,1

33,1

38,0

34,9

23,9

24,3

11,2

9,1

7,2

Tabulka č. 1

Dalším významným krokem z hlediska vývoje bankovního sektoru byla privatizace velkých bank. Zatímco u České spořitelny probíhala teprve jednání s rakouskou Erste bank, ČSOB uţ měla nového majoritního vlastníka. Stala se jím belgická KBC Bank. V případě Komerční banky byl zveřejněn inzerát na prodej státního 10

Klasifikovanými úvěry se rozumí dále vymezené, sledované, nestandardní, pochybné či ztrátové úvěry. (Fin) 11

Tabulka převzata z knihy, uvedené hodnoty jsou v % celkových úvěrů zaokrouhlené na jedno desetinné místo. (Palouček, 2006)

21

podílu a připravovalo se informační memorandum. Dle očekávání by měl být prodej České spořitelny a Komerční banky dokončen do poloviny roku 2000. V případě některých malých soukromých bank se projevovala snaha o získání strategického partnera, protoţe bez transferu know-how a kapitálového posílení neměly při rostoucí konkurenci na bankovním trhu další perspektivu.

1.5.3 Rok 2000 V tomto roce byla činnost bankovního dohledu ČNB zaměřena na dokončení všech úkolů definovaných ve střednědobé koncepci. Šlo převáţně o to, aby byla legislativní základna bankovního dohledu v souladu s direktivami Evropské komise a mezinárodní praxí vyjádřenou v „Core Principles“. Dále byla metodická činnost zaměřena na přípravu regulace v těch oblastech, které ještě nebyly pokryty příslušnými regulatorními pravidly a také na dílčí úpravu opatření stávajících. V dubnu vstoupilo v platnost opatření o kapitálové přiměřenosti se zahrnutím trţního rizika (mj. obsahovalo limity úvěrové angaţovanosti a limity pro otevřené devizové pozice), které znamenalo další kvalitativní posun v měření a řízení rizik. V souvislosti s moţností omezení úvěrového rizika začala ČNB provozovat Centrální registr úvěrů, který měl za úkol zvýšit informovanost bank o úvěrovém zatíţení ţadatelů o úvěr, jejich dosavadní platební morálce, finanční situaci apod. V souladu s doporučením Basilejského výboru pro bankovní dohled z dubna 2000 byl vypracován návrh na novelizaci opatření o likviditě, jeţ blíţe vymezovalo pravidla řízení likvidity v bankách, vymezovalo povinnosti statutárních orgánů v této oblasti, upřesňovalo kruh povinných dokumentů, které musí banka mít apod. Dalším novelizovaným opatřením bylo opatření o zveřejňování informací bankami, které bylo doplněno o povinnost bank zveřejňovat schéma bankovní skupiny s uvedením základních informací o subjektech náleţících do této skupiny. V Koncepci na léta 1998 – 2000 bankovní dohled ČNB deklaroval rozvoj dvou provázaných konceptů: koncept dohledu na konsolidovaném základě – sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichţ součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku

22

koncept tzv. „vedoucího supervizora“ – vyţaduje efektivní spolupráci a navázání těsnějších neformálních kontaktů mezi experty z ČNB,KCP a MF. Počátky dohledu na konsolidovaném základě nad bankovními skupinami se datují do roku 1999 v souvislosti s vydáním opatření ČNB, které stanovovalo podmínky pro provádění tohoto dohledu (pravidla určení konsolidačního celku a metody, které je banka povinna pouţít pro konsolidaci). Ministerstvo financí ve spolupráci s bankovním dohledem připravilo novelu opatření, které stanovilo postupy účtování a účtovou osnovu pro banky, která nově stanovuje postup tvorby opravných poloţek12 k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem banky, k cenným papírům drţeným do splatnosti, k prodeji a obchodování. I v tomto roce bankovní dohled ČNB aktivně spolupracoval s komorou auditorů, bankovní asociací, či se zabýval problematikou kriminality ve finanční oblasti. V roce 2000 bylo na základě ročního plánu provedeno celkem 11 dohlídek na místě v bankách, z čehoţ 9 dohlídek bylo komplexních a 2 dohlídky byly dílčí. Hlavním cílem těchto dohlídek bylo posoudit systémy řízení rizik podstupovaných bankami (převáţně kreditního rizika a trţních rizik), vnitřní kontrolní systémy bank a ověřit jejich systémy pro vykazování pro bankovní dohled. Dále se uskutečnila alespoň jedna informační návštěva u 30 bank. Na českém trhu působilo v roce 2000 celkem 40 bank a poboček zahraničních bank. Tento počet jiţ od roku 1995 klesal. Do roku 1999 byly odnímány licence zejména v důsledku špatného hospodaření, v tomto roce to bylo v důsledku fúze jednotlivých bank. Česká spořitelna se sloučila s rakouskou Erste Bank. Banka Haná ukončila podnikání v oblasti bankovnictví, protoţe jiţ v roce 1998 prodala většinu svých aktiv IPB a od té doby vyvíjela pouze minimální aktivitu. Dokončení privatizace Komerční banky, poslední velké banky se státním podílem, se očekává v roce 2001.

12

Opravné položky se vytváří k majetku (tj. k aktivům) účetní jednotky v zájmu dodržování jedné z obecně uznávaných účetních zásad, tzv. zásady opatrnosti. Tato zásada zjednodušeně řečeno říká, že podnik by měl ve svém účetnictví zobrazit i potenciální („hrozící“) rizika a ztráty, nikoliv však potenciální („hrozící“) zisky. Jinými slovy zásada opatrnosti podniku říká, aby sám sebe ve svém účetnictví spíše „podhodnocoval“ než nadhodnocoval, to vše samozřejmě v rámci určitých pravidel. (Slo10)

23

1.6 Období konsolidace a rozvoje bankovního sektoru (2001 – 2003) 1.6.1 Bankovní dohled v roce 2001 V tomto roce se bankovní dohled ČNB soustředil převáţně na dosaţení dalšího pokroku v harmonizaci regulačních pravidel s právem Evropského společenství i pokroku v zavádění mezinárodních standardů do jeho praktického výkonu. Vývoj regulatorních pravidel bankovního podnikání byl mimo jiné určován i trendy v oblasti bankovnictví a finančních sluţeb v ČR a ve světě včetně zvyšujících se nároků na jejich regulaci. Bankovní sektor v ČR v uplynulé době ovlivnila řada skutečností, které významným způsobem ovlivňují další vývoj a zaměření bankovního dohledu. Jde především o tyto skutečnosti (ČNB, 2001): zásadním způsobem se změnila struktura bankovního sektoru (převáţně zahraniční vlastnictví v ČR, změny v managementu a v řízení, upevňování pozic finančních skupin), na český bankovní trh jsou postupně zaváděny nové finanční produkty (např. úvěrové deriváty), technologie (elektronické bankovnictví) a nové metody měření a řízení rizik (např. rozvoj sofistikovaných modelů měření rizik), tuzemská legislativa prochází permanentními změnami, připravují se nové zákony (např. obchodní zákoník, zákon o úpadku, zákon o podnikání na kapitálových trzích aj.), novelizují se zákony, kterými se řídí další regulátoři na českém finančním trhu a regulované subjekty (zákon o pojišťovnictví, zákon o KCP, zákon o legalizaci výnosů z trestné činnosti aj.), na mezinárodní úrovni je zřejmá kvalitativní změna v regulaci s důrazem na monitorování, měření a řízení rizik sofistikovanějšími způsoby neţ dosud, kladení zvláštního důrazu na zveřejňování informací bankami a regulátory (Basilejský výbor pro bankovní dohled připravuje zcela nový koncept kapitálové přiměřenosti, který bude následně formou směrnice vydán ES, a vydává další doporučení týkající se zdravých praktik ve všech rizikových oblastech podnikání bank),

24

v poslední době je kladen velký důraz na zapojení regulátorů do boje proti praní špinavých peněz, na mezinárodním poli se zvyšuje intenzita spolupráce regulátorů a úsilí mezinárodních institucí monitorovat a usměrňovat jednotně regulaci a výkon dohledu. Reakce bankovního dohledu na současný vývoj je novelizace stávající regulatorní základny a také vlastní výkon bankovního dohledu, který je doplněn o nové prvky, jeţ korespondují s celosvětovými trendy a zvyšují efektivnost a kvalitu bankovního dohledu. S účinností od 1. 1. 2001 byla parlamentem přijata novela zákona o ČNB, která výrazným způsobem limitovala nezávislost centrální banky a byla v rozporu se statutem Evropského systému centrálních bank. Některé problematické pasáţe zákona byly v rozporu s Ústavou ČR, proto byly na návrh prezidenta republiky ústavním soudem zrušeny. Další opatření ČNB o standardech řízení likvidity bank, které vycházelo z nového doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled, nabylo účinnosti od 1. 7. 2001. Oproti stávající úpravě klade důraz na vlastní strategii banky v oblasti řízení likvidity a na minimální standardy, které musí banka dodrţovat. Pozornost bankovního dohledu ČNB byla také směrována na problematiku outsourcingu, který se stále častěji vyskytoval v ekonomice, bankovnictví nevyjímaje. Bankovní dohled v ţádném případě nechce bránit vyuţití outsourcingu bankami. Za účelem řízení rizik spojených s outsourcingem bankovních nebo podpůrných činností a dodrţování bankovního tajemství a bezpečnosti informací obecně byla vydána dvě úřední sdělení, která definovala základní představy regulátora o obezřetném a bezpečném outsourcingu v bankovním sektoru. V září byla přijata novela systému pojištění vkladů ČR a současně bylo rozšířeno pojištění vkladů i na vklady v cizí měně a umoţněno pobočkám zahraničních bank neúčastnit se na tuzemském systému pojištění vkladů, pokud prokáţou, ţe systém, na němţ je pobočka zahraniční banky účastná, zaručuje minimálně stejnou ochranu vkladatelů jako zákonné pojištění vkladů v ČR. Spolu s touto novelou bylo zpětně rozhodnuto o odškodnění vkladatelů 3 bank (Moravia banka, Universal banka a Prago banka), které zkrachovaly v letech 1998 a 1999, a to aţ do výše 4 mil. Kč na osobu.

25

Z nově přijaté bankovní legislativy nesmíme opomenout nový zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který se vztahuje nejen na banky, ale i na další subjekty poskytující tento druh úvěrů. Ačkoliv bankovní regulace na individuálním základě dosáhla prakticky úplné kompatibility s evropským právem a ostatními důleţitými mezinárodními standardy, blíţící se vstup ČR do EU vyvolával stále častěji potřebu ověřování souladu této regulace i samotného výkonu bankovního dohledu. Toto ověřování probíhalo převáţně v rámci projektů mezinárodních institucí a evropské komise. Na přelomu let 2000 a 2001 v České Republice proběhl projekt pod názvem Financial Sector Assessment Program (FSAP), realizovaný společnou misí Světové banky a MMF, který měl za cíl celkové hodnocení síly a stability finančního sektoru ČR, jehoţ součástí je i bankovní sektor. V první fázi tohoto programu šlo zejména o posouzení souladu současné úrovně bankovní legislativy a praxe bankovního dohledu s „Core Principles“. Hlavním cílem bylo vymezení těch oblastí, které bylo nezbytné dále harmonizovat s evropským právem respektive s mezinárodními standardy a vytipovat ty oblasti, které představují slabá místa pro dlouhodobou stabilitu bankovního sektoru jako celku i jednotlivých bank. V rámci výsledků naplňování „Core Principles“ bylo v době hodnocení z celkových 25 principů naplňováno 20 principů. Zároveň byla vydána řada doporučení, jak zvýšit kvalitu bankovního dohledu v ČR, a to např.13: rozšířit dohled na konsolidovaném základě i na finanční a smíšené holdingy, zaměřit regulaci a výkon dohledu na kvalitativní stránku činnosti bank, posílit personální zdroje pro výkon dohledu, zavést systém hodnocení kvality a efektivnosti bankovního dohledu ČNB, harmonizovat

poţadavky

na

zveřejňování

informací

bankami

s doporučeními Basilejského výboru pro bankovní dohled, zmocnit ČNB k rozšíření spektra nápravných opatření, pokud je ohroţena bezpečnost a zdraví bankovního sektoru,

13

(ČNB, 2001)

26

rozpracovat postup při pozastavování hlasovacích práv akcionářů, metodiku posuzování řízení banky apod., umoţnit, aby externí auditoři mohli diskutovat s bankovním dohledem záleţitosti týkající se jejich zjištění v bankách bez předchozího souhlasu instituce pro takovou diskusi, zpracovat systém řízené likvidace bank do zákona o bankách. Za účasti expertů Evropské komise se na konci roku uskutečnil program Peer Review, který měl za úkol prověřit pokrok v harmonizaci českého práva s evropským právem v oblasti bankovnictví, finančních trhů a transakcí. Tím nejdůleţitějším však bylo, do jaké míry se daří tuto harmonizaci práva prosadit do výkonu bankovního dohledu nad ostatními subsystémy finančního systému našeho státu. Tento projekt došel k obdobným závěrům jako projekt FSAP. Na základě výsledků v těchto programech a jejich doporučení byl zpracován tzv. akční plán, který reaguje na všechna výše uvedená doporučení a specifikuje jednotlivé úkoly a harmonogram jejich plnění. V roce 2001 se aktivity v rámci dohledu na dálku soustředily především na dokončení privatizace státních podílů ve velkých bankách a další koncentraci bankovního sektoru cestou fúzí a prodejů podniků. Co se týče dohlídky na místě, probíhala v souladu s celosvětovými trendy a stále více se začínala soustředit na hodnocení vnitřních řídících a kontrolních systému bank. Neméně důleţitým aspektem dohlídek na místě je hodnocení a ověřování věrnosti a poctivosti vykazování vůči regulátorovi. V rámci kontrolní činnosti bylo uskutečněno 12 kontrol na místě, z čehoţ bylo 9 komplexních a 3 zaměřené na konkrétní bankovní riziko. Dále se uskutečnilo celkem 19 informačních návštěv v 11 bankách, které byly zaměřeny zejména na strategii, obchodní plány a hospodářské výsledky bank, dílčí prověrky úvěrového portfolia, plnění uloţených opatření k nápravě nedostatků, přípravu kontrol na místě apod. Tragické události z 11. září 2001 vedly k přijetí řady opatření z důvodů zvyšujícího se vnímání hrozby terorismu. Bankovním dohledem ČNB byla ve spolupráci s MF a MZV (Ministerstvo zahraničních věcí) vydána řada opatření, mj. k identifikaci účtů podezřelých osob a finančních transakcí.

27

V tomto roce byl bankovní sektor ČR tvořen 38 bankami a pobočkami zahraničních bank, coţ je meziroční pokles o dvě banky. HypoVereinsbank CZ se sloučila s Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, vznikl tak na trhu nový subjekt působící pod názvem HVB Bank Czech Republic a.s.. V důsledku transformace Konsolidační banky na Českou konsolidační agenturu ukončila Konsolidační banka svou činnost a její veškerá dosavadní agenda byla převedena na nově vytvořenou agenturu.

1.6.2 Bankovní dohled v roce 2002 Činnost bankovního dohledu v tomto roce vycházela ze střednědobé koncepce na léta 2002 – 2004. Těţiště práce bylo tak jako dříve ve výkonu dohledu na dálku i v dohlídkách na místě. V oblasti regulace spočívá v základní koncepční záměr ve vytvoření takového regulatorního rámce pro banky a konsolidační celky, jenţ povede k obezřetnému podnikání a zároveň neomezí zdravou soutěţ. Tento rámec musí být harmonizován s evropským právem a odpovídat i dalším uznávaným mezinárodním standardům.14 V rámci přípravy na vstup do EU patřila mezi hlavní úkoly ČR harmonizace právního řádu s evropským právem. Dne 1. května 2002 nabyla účinnosti novela zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jejímţ cílem bylo dosaţení plné kompatibility s právem Evropského společenství (ES) a dalšími mezinárodními standardy mezinárodní regulace. V návaznosti na tuto novelu zákona o bankách přistoupila ČNB k tvorbě nových a novelizaci stávajících opatření, které stanovují minimální standardy pro systémy vnitřní kontroly bank a řízení rizik. Podstatnou změnou vycházející z novely zákona o bankách je rozšíření konceptu dohledu na konsolidovaném základě z bankovních skupin na skupiny vedené finančními nebo smíšenými holdingy. Mezi výše zmíněná opatření patří např. opatření ČNB č. 2 ze dne 3. července 2002, o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě. Obsah tohoto opatření se v zásadě omezuje na vymezení rozdílů mezi propočty kapitálové přiměřenosti, úvěrové angaţovanosti a dalších parametrů obezřetného podnikání na konsolidovaném základě s těmito propočty na individuálním základě. Základní pravidla a metody kalkulací jsou uvedeny ve vyhlášce stanovující pravidla obezřetného podnikání na konsolidovaném základě. 14

(ČNB, 2002)

28

Na základě dosavadních zkušeností s regulací v oblasti podnikání bank bylo dne 6. listopadu 2002 vydáno nové opatření ČNB č. 9, které stanoví pravidla pro posuzování pohledávek z finanční činnosti, tvorbu opravných poloţek a rezerv a pravidla pro nabývání některých druhů aktiv. Z mezinárodních doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled vychází opatření ČNB č. 3 ze dne 30. července 2002, o řízení úvěrového rizika v bankách, které definuje předmětné riziko a ukládá bankám zejména stanovovat strategii řízení úvěrového rizika, promítnout tuto strategii do svých předpisů, povinnost analyzovat hodnotu a výnosnost portfolií, s nimiţ je spojeno úvěrové riziko. Dále tímto opatřením ukládá splnit stanovené minimální poţadavky na informační systém banky a na vnitřní řídící a kontrolní systém. Dne 30. července 2002 bylo ČNB vydáno opatření č. 4, o řízení trţních rizik v bankách, jeţ mělo obdobný charakter. I zde šlo především o poţadavek na definovanou a představenstvem schválenou strategii těchto rizik, poţadavky na organizační strukturu, vnitřní předpisovou základnu a rovněţ o systém vnitřního auditu. Dalším opatřením (č. 12 ze dne 11. prosince 2002) upravuje problematiku vnitřního řídícího a kontrolního systému banky, které vymezuje základní sloţky, vztahy a procesy vnitřního řídícího a kontrolního systému a v návaznosti na to stanovuje příslušné povinnosti a pravomoci. Novela zákona o bankách umoţnila ČNB provozovat Centrální registr úvěrů a tím pomoci bankám, při výměně informací o bonitě a důvěryhodnosti klientů. Vyhláška ČNB č. 164/2002 ze dne 10. dubna 2002, o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi ČNB, definuje zejména podmínky konektivity k tomuto registru a zároveň vymezuje určitá omezení, která mají za úkol předcházet zneuţití k marketingovým účelům. Kromě přijetí rozsáhlé novely zákona o bankách č. 126/2002 Sb., byla v tomto roce schválena i další legislativa, která významným způsobem ovlivňuje podnikání bank. Jednou z nich je zákon o platebním styku (zákon č. 124/2002 Sb.), který upravuje provádění peněţních převodů v ČR v české měně, provádění přeshraničních převodů, vznik a provozování platebních systémů a vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků. Banka má za povinnost jasně a srozumitelně písemnou formou informovat veřejnost ve svých provozovnách o obecných podmínkách provádění převodů. Právní

29

úprava zároveň předpokládá existenci zvláštního orgánu (zákon č. 229/ 2002 Sb., o finančním arbitrovi) pro řešení sporů, které mohou nastat při převodech peněţních prostředků či při vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků. Ke změnám došlo také v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve kterém je zcela nově upravena nucená správa obchodníka s CP. Dále je zde upraveno vymezení zákaznického majetku a výpočet příspěvků do garančního fondu obchodníků s CP. S účinností od 1. 1. 2002 vstoupila v platnost novela zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jeţ přinesla rozšíření metod oceňování o reálnou hodnotu a moţnost sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s mezinárodními účetními standardy. Co se týče monitoringu činnosti bank, bylo uskutečněno 56 informačních návštěv ve 25 bankách a pobočkách zahraničních bank, z toho 53 dílčích a 3 komplexní. Zároveň byla provedena jedna komplexní dohlídka na místě, při které byly kontrolovány všechny oblasti činnosti banky a 9 dílčích kontrol, při kterých byla kontrolována jedna aţ tři oblasti. V průběhu roku byly provedeny kontroly zaměřené na úvěrové riziko v 5 bankách, na trţní riziko ve 4 bankách, na oblast předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti prostřednictvím banky ve dvou bankách a na vnitřní a kontrolní systém v sedmi bankách.

1.6.3 Bankovní dohled v roce 2003 V tomto období se výkon bankovního dohledu v ČNB soustřeďuje v rámci schválené střednědobé tříleté koncepce na posilování kvality na místě i na dálku, na těsnější spolupráci se zahraničními orgány a dalšími regulátory finančního trhu a na uplatnění pravidel dohledu na konsolidovaném základě. Činnost bankovní regulace se soustřeďuje na vytvoření komplexního regulatorního rámce pro banky a konsolidační celky, harmonizovanými s platnými předpisy EU. Byly stanoveny priority, které se odvíjely z výsledků a doporučení mise FSAP a také z rozpracovaných „Core Principles“. Byly jasně vymezeny cíle a odpovědnosti bankovního dohledu s cílem zvýšení jeho efektivity. Se zvyšující se profesionalitou a důvěryhodností pracovníků bankovního dohledu, se také zvyšovala autorita bankovního dohledu. Byla vytvořena legislativa, která

30

zajišťuje výměnu a ochranu informací mezi orgány dohledu a také systém spolupráce mezi regulátory tuzemského bankovního sektoru a zahraničními regulátory. V tomto roce došlo v bankovním sektoru ke dvěma podstatným změnám zákonů. Od 1. 1. 2003 nabyl účinnosti zákon o platebním styku č. 124/2002 Sb. a v listopadu 2003 byla schválena novela zákona č.96/2003 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (zákon č. 423/2003 Sb.), který nabyl účinnosti od 1. 1. 2004. Hlavním důvodem novely zákona o stavebním spoření byla změna parametrů státní podpory stavebního spoření. Jednak se prodlouţila minimální doba trvání stavebního spoření pro přiznání státní podpory o jeden rok (z 5 let na 6 let) a také se sníţila maximální částka výplaty podpory ze součastných 4500 Kč na 3000 Kč. Součastně došlo ke změně rozsahu činností stavebních spořitelen a změnám v licencování. Ţadatel se uţ nemusí obracet nejprve na MF z důvodu získání souhlasu o zřízení stavební spořitelny a poté na ČNB. Podle nových předpisů se ţadatel obrací přímo na ČNB, která před vydáním licence prozkoumá připravenost ţadatele na výkon činnosti. V souvislosti s přijetím zákona o platebním styku přijatého jiţ v roce 2002 (viz rok 2002) byly nutné i změny částí některých jiných zákonů. Mezi nejvýznamnější změny můţeme zahrnout zejména ustanovení upravující smlouvu o běţném účtu a smlouvu o vkladovém účtu, které jsou upraveny obchodním zákoníkem. Co se týče změny regulatorního rámce podnikání bank, přistoupila ČNB k tvorbě nových a novelizaci stávajících opatření a vyhlášek ČNB, zejména opatření k posílení vnitřních řídících a kontrolních systémů bank, zveřejňování informací a předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti („praní špinavých peněz“). V oblasti řízení operačního rizika vzniklo opatření, které bankám nařizuje, aby se tímto rizikem pravidelně zabývali (tj. identifikovat, vyhodnocovat, sledovat, popřípadě ho sniţovat). V souvislosti se zvyšujícím se rozvojem informačních technologií a systémů v bankách, narůstají rizika a ztráty s nimi spojené (např. riziko související se zneuţitím citlivých dat klientů bank). Dne 18. prosince 2003 nabylo účinnosti opatření ČNB č. 5 s cílem dále zmírnit regulaci v oblasti nabývání podílů a účastnických CP sesterských společností banky. Tímto opatřením se mění opatření ČNB č. 9 ze dne 6. listopadu 2002, jeţ definovalo

31

pravidla pro posuzování pohledávek z finančních činností, pravidla pro tvorbu opravných poloţek a rezerv a pravidla pro nabývání některých druhů aktiv. Bankovní finanční skupiny z hlediska bankovního dohledu tvoří regulované konsolidační celky, jejichţ dohled se provádí na konsolidovaném základě. Stále uţší propojení a vzájemné vazby subjektů finančního trhu vyţadují rovněţ úzkou spolupráci regulátorů finančního trhu. Institucionálně byl proces spolupráce završen uzavřením v pořadí jiţ druhé novelizované dohody o spolupráci regulátorů při výkonu bankovního dohledu a dozoru nad finančním trhem mezi Českou národní bankou, Ministerstvem financí ČR a Komisí pro cenné papíry v únoru 2003. 15 Přesto primární oblastí bankovního dohledu zůstává dohled nad jednotlivými bankami, tj. dohled na individuálním základě. K 1. 1. 2003 vstoupilo v platnost opatření o kapitálové přiměřenosti bank a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě, jehoţ cílem je zajištění souladu mezi propočtem kapitálové přiměřenosti, úvěrové angaţovanosti a dalších parametrů obezřetného podnikání na konsolidovaném základě s propočty na individuálním základě. Mezi základní činnosti bankovního dohledu na dálku v tomto roce patří především monitoring činnosti jednotlivých bank, kontrola dodrţování obezřetnostních pravidel a limitů a ukládání nápravných opatření v případě zjištění nedostatků. Při výkonu dohledu na dálku se vyuţívá informační podpora umoţňující rychlí přehled o vývoji základních ukazatelů charakterizujících finanční situaci banky a dodrţování pravidel obezřetného podnikání. Tou je automatizovaný systém Informačního centra bankovního dohledu, který soustřeďuje údaje ze všech výkazů a hlášení pro bankovní dohled a poskytuje jednotné standardní výstupní systémy. Za účelem získání dodatečných informací o činnosti bank a poboček zahraničních bank bylo v tomto roce provedeno 19 informačních návštěv. Co se týče dohledu na místě, bylo provedeno 18 kontrol v 15 bankách a pobočkách zahraničních bank, přičemţ dvě kontroly byly komplexní a 16 bylo dílčích, zaměřených na vybrané oblasti rizik podstupovaných bankami (např. systémy řízení úvěrového rizika a trţních rizik, funkčnost a účinnost vnitřního řídícího a kontrolního systému a oblast rizik informačních systému a informačních technologií).

15

(ČNB, 2003)

32

1.6.3.1 Nová basilejská kapitálová dohoda V tomto roce pokračovaly přípravy související se zavedením nových pravidel pro stanovení potřebné minimální výše kapitálu – New Basel Capital Accord (Nová basilejská kapitálová dohoda), která se někdy označuje jako Basell II, jenţ v roce 1999 vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled. Tento modernizovaný princip na rozdíl od stávajícího Basel Capital Acord klade důraz na přesnější měření rizik a zvyšování efektivity řízení rizik. Na základě citlivějšího měření rizik mohou banky lépe a efektivněji vyuţít kapitál k jejich pokrytí. Cílem je zvýšení bezpečnosti a stability finančních systémů, zavedením kapitálové regulace operačního rizika a přesnější zohlednění rizikovosti úvěrového portfolia v poţadované výši kapitálu, posílení konkurenční rovnosti mezi bankami a odpovědnosti managementu. Nová pravidla umoţní bankám konvergenci interních systémů řízení a měření rizik s regulatorními pravidly.16 Basel II je zaloţen na 3 základních pilířích: první pilíř obsahuje pouţité metody měření rizik a stanovuje kapitálový poţadavek pro úvěrové, trţní a nyní nově i pro operační riziko, druhý pilíř hodnotí dostatečnost kapitálu banky bankou a regulátorem – nutností je vytvořit odpovídající vnitřní procesy v bance, aby bylo moţné adekvátně vyhodnotit její kapitál vzhledem k podstupovanému riziku, třetí pilíř vymezuje posílení trţní disciplíny a dosahování transparentnosti trhu prostřednictvím výkaznictví a povinnost bank zveřejňovat relevantní informace. Pro zavedení pravidel NBCA v ČR je velmi důleţitá spolupráce bankovního dohledu ČNB jak se samostatnými bankami, tak s profesními organizacemi, převáţně s Českou bankovní asociací, Komorou auditorů ČR a s Komisí pro cenné papíry. Společnou snahou těchto subjektů je implementace nového konceptu v českých podmínkách, zajištění jednotného chápání pravidel a poţadavků stanovených v NBCA a vzájemnou informovanost všech zúčastněných stran.

16

(ČNB, 2003)

33

V souvislosti s přijetím NBCA se bankovní dohled ČNB připravoval na zásadní změny v regulaci bankovního sektoru. Byly rozpracovány příslušné postupy, které musely být zapracovány do příslušných zákonných či podzákonných norem a započaly práce na jejich aplikaci do praxe.

1.7 Příprava podmínek pro integraci (2004 - 2005) 1.7.1 Bankovní dohled 2004 I v tomto roce se činnost bankovního dohledu ČNB odvíjela od schválené Střednědobé koncepce na léta 2002 – 2004. Stěţejním úkolem bylo vytvořit základní regulatorní rámec pro banky a konsolidační celky, který musí splňovat principy regulace v EU, zabezpečovat obezřetné podnikání a zároveň nesmí omezovat podmínky „zdravé soutěţe“. Na základě „Core Principles“, výsledků doporučení mise FSAP a nových změn vyplývajících ze vstupu do EU byly stanoveny priority bankovního dohledu. S probíhající harmonizací právních předpisů s EU došlo k celkem pěti změnám zákonů týkajících se bankovního sektoru. K datu 1. 5. 2004 (vstup ČR do EU) nabyla účinnost novela zákona č. 126/2002 Sb. (zákon o bankách), zákona č. 256/2004 Sb. (zákon o podnikání na kapitálovém trhu), zákon č.189/2004 Sb. (zákon o kolektivním investování) a zákon č. 190/2004 Sb. (zákon o dluhopisech). Dále byla vytvořena rozsáhlá harmonizační novela zákona číslo 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, která vstoupila v účinnost k 1. 9. 2004. První ze zmiňovaných novel zákonů, zákona o bankách, nově ustavovala upravený princip jednotné bankovní licence17, práva a povinnosti ČNB vůči orgánům dohledu z ostatních členských zemí EU a Evropské komisi při výkonu bankovního dohledu na sólo i konsolidovaném základě, ale rovněţ i ustanovení na ochranu spotřebitele. V rámci novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu došlo k jistému sníţení regulatorní zátěţe v tom smyslu, ţe v některých oblastech, ve kterých byly doposud banky, jeţ zároveň působily jako obchodníci s CP, dohlíţeny dvakrát. Jednak v rámci předpisů v gesci ČNB a jednak v rámci předpisů v gesci Komise pro cenné papíry. Od nynějška se řídí pouze bankovní regulací a to zákonem o bankách, dále potom 17

Jednotná bankovní licence – umožňuje držiteli provádět licencované činnosti na území státu, jehož orgán licenci vydal a zároveň umožňuje provádět tyto činnosti (nebo alespoň většinu z nich) i na území jiného členského státu EU bez nutnosti žádat o licenci příslušný orgán tohoto státu

34

vyhláškami a opatřeními ČNB. Na banky se také vztahuje povinnost přispívat do Garančního fondu. Nový zákon o dluhopisech přinesl změnu převáţně v oblasti hypotečních zástavních listů18 (dále jen HZL). Stanovuje, ţe nadále mohou HZL emitovat pouze tuzemské banky, nikoliv pobočky zahraničních bank či cizozemští emitenti. Zákon o kolektivním investování nahradil zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Zřejmě nejpodstatnější je část věnovaná pravidlům činnosti depozitáře jednotky kolektivního investování poskytované na základě depozitářské smlouvy. Vykonávání depozitáře CP povoluje ČNB a musí být uvedeno v bankovní licenci. Harmonizační novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti obsahuje např. upřesnění povinností finančních institucí a dalších povinných osob při předcházení praní špinavých peněz a dále ustavuje pravomoc ČNB kontrolovat dodrţování veškerých poţadavků plynoucích z tohoto zákona. V tomto roce se směřovala pozornost ČNB také na novelizaci stávajících vyhlášek a opatření, které se týkaly zejména posílení vnitřních řídících a kontrolních systémů bank, oblasti účetnictví a převedení regulace a dohledu krytí HZL z KCP na ČNB. Na základě novelizované trojstranné dohody z roku 2003 i nadále pokračovala spolupráce mezi ČNB, KCP a MF. Ta spočívala především ve výměně informací mezi těmito institucemi v rámci výkonu pracovních skupin sloţených ze zástupců všech tří institucí. Zároveň probíhala uţší výměna informací s regulatorními orgány z ostatních zemí, které provádějí dohled nad mateřskými bankami mající své dceřiné banky na území ČR. V oblasti správních řízení při povolovací a licenční činnosti byla ČR, jakoţto nový člen EU, velmi aktivní. V první polovině roku došlo k přelicencování bank, jeţ bylo započato v souvislosti zharmonizování zákona o bankách s evropskou bankovní směrnicí v závěru roku 2002. Dle přechodných ustanovení harmonizační novely zákona o bankách č. 126/2002 Sb. byla vydána bankovní licence patnácti bankám. Do reţimu jednotné

18

Hypoteční zástavní list jsou dluhové cenné papíry, jejichž nominální hodnota je v plném rozsahu kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů. Banky prostřednictvím HZL získávají peníze na poskytování hypotečních úvěrů.

35

bankovní licence od 1. 5. 2004 automaticky přešlo i 9 poboček zahraničních bank, které dlouhodobě působily na tuzemském trhu (dohled nad těmito pobočkami bank podléhá ve většině aktivit bankovnímu dohledu země sídla zahraniční banky). Celkem 63 zahraničních bank v tomto roce ohlásilo svůj záměr nabízet a poskytovat v České republice některé či všechny vzájemně uznávané bankovní činnosti (dle bankovní směrnice se jedná celkem o 14 aktivit). Výkon samotného dohledu probíhá standardním způsobem jako v minulých letech. V rámci dohledu na dálku s vyuţitím výsledků kontrol na místě bylo uloţeno bankám celkem 13 opatření k nápravě, která spočívala v odstranění nedostatků zjištěných v činnosti bank. Zároveň však nebylo prováděno ţádné sankční řízení s následným odnětím licence. V oblasti dohledu na místě bylo provedeno celkem 10 kontrol v 10 bankách (z toho 5 komplexních a 5 dílčích kontrol) zaměřených na posouzení řídících a kontrolních procesů v klíčových oblastech činnosti bank. Na konci roku 2004 byla v souvislosti s implementací Basel II, přípravou příslušné směrnice EU a rostoucím povědomím o významu operačního rizika, zahájena příprava výkonu dohledu v této oblasti formou dohlídek na místě. Během následujícího roku se počítá s postupným zavedením kontrolní činnosti do praxe. Naposledy revidovaná verze návrhu koncepce Basel II byla zveřejněna v červnu pod názvem International Convergence of Capital Measurement and Capital Standards (Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů). V červenci byl vydán souhrnný návrh promítnutí Basel II do změn příslušných evropských směrnic 2000/12/ES (ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejím výkonu) a 93/6/EHS (ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí), které upravují činnost a kapitálovou přiměřenost úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry. Vydání směrnic jednak navazovalo na předchozí zveřejnění poslední verze Basel II, jednak na předchozí konzultativní verze těchto směrnic. Základní charakter směrnic zůstal ve srovnání s předcházejícími konzultativními dokumenty nezměněn, ale došlo

36

k řadě dílčích změn, které reflektovaly připomínky bankovní komunity a vývoj celkové úrovně poznání v některých oblastech.19 Zásadním rozdílem směrnic oproti Basel II je aplikace na veškeré úvěrové instituce a investiční firmy. To znamená, ţe z původní verze Basilejského výboru pro bankovní dohled, která se primárně vztahovala na mezinárodně aktivní banky, dle těchto směrnic se budou řídit všechny banky, druţstevní záloţny, instituce elektronických peněz a obchodníci s cennými papíry. Schválení směrnic v Evropském parlamentu se očekává v roce 2005, zatímco jejich účinnost aţ od roku 2007. V oblasti mezinárodní spolupráce nastaly po připojení ČR do EU výrazné změny. Česká republika uţ není brána jako „pozorovatelský stát“, ale jako „členský“, z čehoţ vyplývají jistá práva a povinnosti. V tomto roce se provedlo rozšíření třetí úrovně podle tzv. Lamfalussyho procesu20, a to zaloţením dvou nových výborů (Výbor evropských bankovních supervizorů - CEBS a Výbor evropských supervizorů pro pojišťovny a penzijní fondy - CEIOPS), které přibyly k jiţ existujícímu Výboru regulátorů cenných papírů – CESR. Tím došlo ke zkompletování evropského institucionálního rámce regulace finančního trhu. Pokud shrneme tento rok v oblasti bankovního sektoru, můţeme říci, ţe ho provázel velice příznivý vývoj. Nedošlo k ţádnému krachu banky, ba naopak se ukazoval český bankovní sektor jako velice stabilní, coţ bylo podpořeno pokračujícím růstem české ekonomiky. Ten táhly především investice, spotřebitelská poptávka a také vysoká dynamika exportu.

19

(ČNB, 2004) Lamfalussyho proces je plán založený na 4 úrovních, jehož smyslem je urychlení pokroku v zavádění evropské legislativy při zajištění široké konzultace se všemi subjekty finančního trhu. Lamfalussyho proces byl zahájen v červnu 2000 rozhodnutím Rady ministrů financí (ECOFIN) o ustavení výboru pod předsednictvím M. Lamfalussyho, s úkolem předložit návrhy, jak učinit evropskou legislativu pro cenné papíry a regulaci kapitálových trhů flexibilnější, efektivnější a transparentnější. Zatímco první úroveň se zabývá klíčovými principy primární legislativy – směrnicemi a nařízeními, na druhé úrovni se přijímají detailnější technická implementační opatření (tzv. komitologie). Na třetí úrovni se výbory zabývají spoluprací mezi orgány dohledu a konvergencí dohledové praxe a zpracovávají doporučení a standardy a vydávají je s cílem dosáhnout větší harmonizace postupů. Čtvrtá úroveň představuje sledování a vynucování legislativy EU. Evropská komise za asistence výborů připravuje finanční regulaci EU. Legislativa (směrnice a nařízení) je přijímána na základě spolurozhodovacího procesu Evropského parlamentu a Rady EU. (ČNB, 2004) 20

37

1.7.2 Bankovní dohled v roce 2005 V tomto roce se činnost bankovního dohledu odvíjí od schválené střednědobé koncepce a regulace ČNB na období 2005 – 2010. Ta obsahuje zejména21: zavedení nového kapitálového konceptu Basel II, vyuţití soustředění dohledu nad finančním trhem ČR do ČNB, harmonizace standardů a postupů se zahraničními i tuzemskými regulátory, srozumitelnost a maximální jednoznačnost při koncipování nových regulatorních pravidel, tvorba komplexního systému hodnocení rizikového profilu bank zaloţeného na propojení kvantitativních a kvalitativních informací, vyšší transparentnost dohledu a přijímaných opatření, systém hodnocení kvality a efektivnosti bankovního dohledu (vč. zpětné vazby na banky), zpracování a publikování pravidelných zpráv o bankovním, resp. finančním sektoru, souhrnných podkladů pro ECB a mezinárodní organizace, naplnění koncepce podmíněné významnými změnami v oblasti primární i sekundární

legislativy

a

doplněním,

resp.

vytvořením

nových

metodických postupů, preference sníţení počtu platných norem i za cenu rozšíření jejich obsahu. Významnou legislativní změnou v regulaci bank i v dalších oblastech bylo přijetí zákona č.377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelnami a úvěrními druţstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s CP ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). Důleţitost zákona spočívá především v zavedení tzv. doplňkového dozoru

nad

vybranými

regulovanými

osobami

(včetně

bank)

ve

finančních

konglomerátech, a to v souladu se směrnicí 2002/87/ES. Dále transponuje i další tři směrnice (2001/17/ES a 2001/24/ES týkající se reorganizace a likvidace pojišťoven a

21

(ČNB, 2005)

38

úvěrových institucí a také 2002/47/ES o ujednáních o finančním zajištění). Doplňkový dozor je určitá obdoba dohledu na konsolidovaném základě. Spolu s úpravou doplňkového dozoru nad finančními konglomeráty byla přijata pravidla pro řešení úpadku banky (respektive její nucené správy), která má sídlo v ČR a pobočky na území Evropského hospodářského prostoru i naopak. Zákon o konkurzu a vyrovnání stanovuje, ţe pokud má finanční instituce potíţe, řeší ji do doby odnětí licence Česká národní banka, po odnětí licence soud. Současně se zákonem o finančních konglomerátech byl novelizován zákon o bankách, který nově upřesňuje harmonizační ustanovení zákona týkající se především dohledu na konsolidovaném základě a spolupráce orgánů dohledu. Dále reflektuje změny zákona o konkurzu a vyrovnání spojené s implementací směrnice 2001/24/ES. Další změnu zákona o bankách přinesl zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2006. ČNB vydala opatření upravující metodiku a techniku předávání hlášení bank a poboček zahraničních bank a také vydala vyhlášku č. 14/2006 Sb., kterou se upravují podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost fyzických osob ve vedení finanční holdingové osoby. I po vstupu ČR do EU bankovní dohled probíhá formou dohledu na místě a dohledu na dálku. V rámci dohledu na místě se posuzují zejména kvalitativní aspekty činnosti bank, včetně jejich řídících a kontrolních mechanismů. Bylo provedeno celkem 10 kontrol v deseti bankách. Dohled na dálku se zaměřuje na monitoring, analýzy bank a bankovního sektoru, notifikaci a vztahy s bankami. V rámci dohledu na dálku s vyuţitím výsledků kontrol na místě bylo bankám uloţeno 13 opatření k nápravě, jejichţ cílem bylo odstranění nedostatků v činnosti bank.

2. Hlavní změny systému dohledu nad finančními trhy 2006 a 2007 V květnu roku 2004 bylo vládou České republiky rozhodnuto o osudu dohledu nad finančním trhem, a to jeho postupnou integrací do jedné instituce (ČNB). O rok

39

později byl schválen návrh Ministerstva financí České republiky a ČNB o urychlení integrace dohledu, který stanovoval, ţe namísto postupného slučování bude dohled integrován do ČNB k 1. 4. 2006.

2.1 Změny postavení České národní banky jako orgánu dohledu nad bankovnictvím Na počátku 90. let zde nebyla ţádná ucelená představa o dohledu, proto byl jeho vývoj postupný a do jisté míry spontánní. Vývoj dohledu byl v podstatě reakcí na liberalizaci, privatizaci a další transformační kroky, ale i na krize různých segmentů finančního trhu. V průběhu 90. let se v České republice vyvinul tzv. sektorový přístup, ve kterém působily 4 dohledové a regulatorní instituce a kaţdá z nich působila na specifickou oblast (obr. 2).

obr. 2 (Regulátoři finančního sektoru v ČR do roku 2006)22

Tento model však nahradil dne 1. 4. 2006 model „jednotného orgánu“, který byl utvořen v rámci integrace dohledu do ČNB. Na základě zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, převzala ČNB veškerou agendu Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí ČR a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Tyto tři instituce zanikly. V průběhu integrace dohledu do ČNB byl kladen důraz na zajištění kontinuity veškerých funkcí výkonu dohledu tak, aby nedošlo k negativním dopadům na výkon dohledu či fungování finančního sektoru. V rámci organizační struktury přibyly 2 nové sekce (sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami a sekce dohledu nad kapitálovým trhem). 22

(ČNB, 1999)

40

Výše zmiňovaným zákonem č. 57/2006 Sb. byl zřízen sedmičlenný Výbor pro finanční trh, jenţ je poradním orgánem bankovní rady ČNB pro oblast dohledu nad finančním trhem. Monitoruje a projednává obecné koncepce, strategie a přístupy k dohledu nad FT, významné nové trendy na FT a systémové otázky FT a výkonu dohledu nad ním, a to jednak vnitrostátní, ale i mezinárodní povahy. Sloučení všech dohledových institucí do ČNB vytvořilo předpoklady pro využití synergií ve výkonu dohledu nad jednotlivými segmenty finančního trhu, větší sblížení regulatorních pravidel a dohledových postupů a také snížení nákladů na jeho výkon. Pro realizaci dalších synergií a úspor je však nutné optimálně nastavit vnitřní procesy, které umožní dobrou komunikaci pracovníků dohledu a zefektivnění jejich činnosti. Nezbytné bude rovněž provést revizi stávající legislativy finančního trhu s cílem sjednotit pravidla pro podnikání finančních institucí.23 V kontinuitě s integrací dohledových činností do ČNB z roku 2006 probíhalo v následujícím roce intenzivní sbliţování postupů při výkonu dohledu nad různými subjekty finančního trhu, další racionalizace systému informačních povinností účastníků trhu a především příprava nového organizačního uspořádání dohledu nad finančním trhem, který přecházel ze sektorového modelu dohledu na model funkcionální.24 Pouţití funkcionálního modelu bylo dalším logickým krokem v integraci dohledových útvarů, který se dal z důvodu dřívějšího zániku Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění při MF ČR a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami očekávat. Následně k datu 1. ledna 2008 došlo k integraci i z hlediska procesního. V rámci nové organizační struktury je možné lépe sjednotit a harmonizovat postupy a přístupy v oblasti licencí, správních řízení i regulace a též využít synergických efektů v oblasti kontrolních a analytických postupů a jednotlivých podpůrných činností při zajišťování datových výstupů a správy informačních systémů.25 ČNB se zaměřila na unifikaci pravidel pro udělování licencí a povolení k podnikání na FT i na to, aby stejná rizika v činnostech institucí dohlíţených ČNB byla

23

(ČNB, 2006)

24

viz. příloha č. 1

25

(ČNB, 2007)

41

regulována podobně. Proto bylo nezbytné revidovat a sjednotit metodiku a interní postupy.

3. Dopady finanční krize na výkon dohledu ČNB Globální finanční krize má kořeny v roce 2007 v USA, kde došlo ke krizi na hypotečním trhu. Ta byla způsobena benevolentním přístupem bank k poskytování úvěrů méně bonitním klientům. Z důvodu inflačních tlaků začala Americká centrální banka (FED) v tomto období zvyšovat úrokové sazby, coţ zapříčinilo zvýšení úrokových sazeb hypotečních úvěrů a tudíţ i vyšších splátek těchto úvěrů, které méně bonitní klienti nebyli schopni splácet. Tato krize v roce 2008 přerostla v krizi hospodářskou, jeţ postihla makroekonomický vývoj i v České republice. Instituce podnikající na tuzemském finančním trhu byly ovlivněny nepříznivým vývojem, zejména z důvodu neschopnosti fyzických osob a podnikatelských subjektů splácet své závazky. ČNB pravidelně monitorovala dění na trzích a vývoj bankovního sektoru. Finanční instituce denně prováděly mimořádnou vykazovací povinnost, a to zejména na vývoj likvidity a také na objem depozit. Z tohoto monitoringu nebyly vyhodnoceny ţádné významné signály nepříznivého vývoje, ba naopak se ukázalo, ţe finanční trh ČR je velice odolný a stabilní. Z hlediska struktury obchodu bank je i nadále nejvýznamnějším rizikem riziko úvěrové. V souvislosti s tím je posuzována kvalita úvěrů a ty jsou následně děleny na tzv. pohledávky v selhání a pohledávky bez selhání. Ke konci roku 2008 tvořily úvěry bez selhání téměř 94 % investičního portfolia. Hodnota úvěrů v selhání se meziročně zvýšila, a to především díky sníţenému tempu hospodářského růstu spojeným se sníţenou schopností nefinančních podniků i obyvatelstva splácet své závazky. Tuzemské banky se i nadále zaměřovaly převáţně na tuzemský trh, čímţ se bankovní trh vyvaroval teritoriálnímu a měnovému riziku. Bankovní sektor nezaznamenal váţnější problém s likviditou. Ba naopak se ukázalo, ţe tuzemské banky mají přebytek likvidity (tzn. mají dostatek peněz na to, aby mohly půjčovat), z tohoto důvodu ČNB provádí tzv. reverzní repo operace, které mají pomoci bankám tuto přebytečnou likviditu umístit.

42

3.1 Nejvýznamnější legislativní změny Rok 2008 (hlavně jeho závěr) byl v oblasti regulace velmi aktivní, a to zejména díky snaze řešit následky finanční krize. V souvislosti s finanční krizí byla dne 25. 12. 2008 ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona o bankách, kterou se zvyšuje náhrada pojištěného vkladu aţ do výše 100 %, nejvýše však do částky 50 000 eur. Tato novela byla reakcí na společnou dohodu členských zemí EU a měla za úkol podpořit důvěru ve finanční trh. Další významnou novelou byla novela zákona č. 230/2008, o podnikání na kapitálovém trhu, jeţ je transpozicí směrnice č. 2004/39/ES MiFID (o trzích finančních nástrojů). MiFID upravuje zejména podmínky podnikání na kapitálovém trhu. Oproti původní úpravě přichází s novým pojetím finančních nástrojů a investičních služeb, nově upravuje kategorizaci zákazníků a rozsáhle řeší pravidla nejlepšího provedení pokynů zákazníků. MiFID také vymezuje alternativní tržní platformy a rozšiřuje pojetí opatření k transparenci trhu.26 Kromě této směrnice byla transponována směrnice 2005/60/ES do zákona č. 253/2008 Sb., o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Nově zásadním způsobem redukuje hranici pro nutnost identifikování klienta z původních 15 000 eur na 1000 eur. V tomto roce také proběhla novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která reagovala na nepříznivou finanční situaci Garančního fondu obchodníků s CP a to tím, ţe novelizací umoţnila jeho financování dotacemi či návratnou finanční výpomocí ze státního rozpočtu. Garanční fond byl tak schopen vyplatit neuspokojené nároky klientů obchodníků s CP v úpadku. Zásadní dopad na ČNB měla novela zákona č. 36/2008 Sb., o ochraně spotřebitele, která svěřila dohled nad dodrţováním pravidel ochrany spotřebitele regulovanými osobami na finančním trhu ČNB a to v plném rozsahu. Z tohoto důvodu přibyl do organizační struktury ČNB nový samostatný odbor ochrany spotřebitele. Další proběhnuvší změny zákonů neměly zásadní vliv či spojitost s finanční krizí, spíše jenom modernizovala a zpřesňovala stávající zákony v souladu s EU (např. zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, zákon o nabídkách převzetí a jiné).

26

(ČNB)

43

Závěr V 90. letech, v období, kdy se začaly formovat počátky bankovního dohledu, nebyla ţádná reálná představa o tom, jak by měl takový dohled vlastně vypadat. Vývoj byl postupný, dá se říci téměř spontánní a byl v podstatě jakousi reakcí na liberalizaci, privatizaci a další transformační kroky. Byl zaveden tzv. sektorový přístup, v rámci kterého působily 4 dohledové a regulatorní instituce, kde kaţdá měla na starost specifickou oblast finančního trhu. V rámci lepšího monitoringu finančního sektoru jako celku, efektivnějšího dohledu nad finančními skupinami, snadnější výměny informací, vyšší pruţnosti a rychlejší reakce na změny došlo v roce 2006 k integraci dohledu do ČNB. Hlavní legislativní aktivity spočívaly v transpozici směrnic EU do českého právního řádu. S odstupem času můţeme říci, ţe byly skutečně vytvořeny lepší předpoklady pro výkon bankovního dohledu, ale i pro ostatní funkce centrální banky (např. zajištění cenové stability atd.). Co se týká vlivu finanční krize na výkon bankovního dohledu - můţeme říci, ţe ČNB nemusela nějakým razantním způsobem zasahovat do dosavadního způsobu bankovní regulace a dohledu. Pravidla, která zpřísnila, byla víceméně na základě mezinárodní spolupráce a dohod v rámci bankovních dohledů EU. ČNB provádí tzv. zátěţové testy, ve kterých banky uspěly, a to i za modelových situací v případě další recese. Banky jsou ve výborné kondici, jsou stabilní a mají dostatek likvidity. To je do jisté míry způsobeno i tím, ţe bankovní sektor ČR si uţ svoji „krizi“ prodělal, a to zhruba před deseti lety. Stát tuto krizi sanoval, coţ ho stálo cca 170 miliard Kč. Potencionálním rizikem bankovního sektoru by mohla být zhoršující se kvalita úvěrového portfolia, a proto je nutné zaměřit se především na tuto oblast. Přesto to nevidím negativně.

44

Seznam použité literatury Bibliografie BABOUČEK, Ivan. 2005. Regulace činnosti bank. Praha : Bankovní institut vysoká škola a.s., 2005. 807265-071-8. PALOUČEK, Stanislav a kol. 2006. Bankovnictví. Praha : C. H. Beck, 2006. str. 386. ISBN 80-7179462-7. REVENDA, Zbyněk. 2008. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7261-132-4.

Periodika Budoucnost kapitálové regulace bank. Holman, Robert. 2009. místo neznámé : Economia, 5 2009, Bankovnictví.

Dokumenty z webu 1999. Zpráva o činnosti bankovního dohledu v České republice. ČNB. [Online] 1999. [Citace: 3. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/zprava_bd_1999.pdf. 2000. Bankovní dohled 2000. ČNB. [Online] 2000. [Citace: 17. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/bd_2000_c.pdf. 2001. Bankovní dohled v roce 2001. ČNB. [Online] 2001. [Citace: 18. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/bd_2001_c.pdf. 2002. Bankovní dohled 2002. ČNB. [Online] 2002. [Citace: 29. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/bd_2002_c.pdf. 2003. Bankovní dohled 2003. ČNB. [Online] 2003. [Citace: 29. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/bd_2003_c.pdf. 2004. Bankovní dohled 2004. ČNB. [Online] 2004. [Citace: 25. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/bd_2004_c.pdf.

45

2005. Bankovní dohled 2005. ČNB. [Online] 2005. [Citace: 29. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/archiv/banky/download/bd_2005_c.pdf. 2006. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. ČNB. [Online] 2006. [Citace: 29. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2006_cz.pdf. 2007. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. ČNB. [Online] 2007. [Citace: 29. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2007_cz.pdf. 2008. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. ČNB. [Online] 2008. [Citace: 29. 4 2010.] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trh y/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf.

Webové stránky Finanční slovník. [Online] http://finance.idnes.cz/_slovnik.asp?keyword=si. MiFID. ČNB. [Online] [Citace: 4. 28 2010.] http://www.cnb.cz/cs/legislativa/leg_kapitalovy_trh/mifid/index.html. Slovníček účetních pojmů. Testy z účetnictví. [Online] [Citace: 18. 4 2010.] http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=opravne-polozky. Business center[Online] http://business.center.cz/business/pravo/zakony/

46

Přílohy: Příloha č.1

Převzato z ČNB (Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008)

47