Právnická fakulta Masarykova univerzita Obor právo Katedra finančního práva a národního hospodářství
Diplomová práce
Důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření a dohled nad penzijními společnostmi Petra Krmelová
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření a dohled nad penzijními společnostmi zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
………………………………. Petra Krmelová
1
Děkuji JUDr. Ing. Liboru Kynclovi za jeho vstřícnost, cenné rady a připomínky a za jeho přístup, díky kterému bylo zpracování této práce mnohem snazší.
2
Abstrakt Tato diplomová práce poskytuje ucelené informace o nově vzniklých pilířích důchodového systému České republiky, důchodovém spoření a doplňkovém penzijním spoření. Práce se dále zaměřuje na samotný průběh důchodových reforem a nastiňuje předpokládaný budoucí vývoj důchodového systému, zejména v souvislosti s aktuální diskuzí nad zrušením důchodového spoření. Nadto se autorka zabývá oblastí dohledu vykonávaným nad penzijními společnostmi, s cílem vytvořit komplexní popis struktury dohledu, který vykonává Česká národní banka a další dohledové subjekty.
Klíčová slova Důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, důchodový systém, důchodová reforma, penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní společnost, dohled nad penzijními společnostmi, Česká národní banka, Ministerstvo financí, EIOPA.
Abstract The diploma thesis provides the reader with a comprehensive overview of the newly established pillars of pension systém in the Czech republic, pension savings and
complementary
pension
savings.
Furthermore,
the
thesis
focuses
on the process of pension reforms itself and foreshadows the predicted future development of the pension system, particularly in connection with the current discussion about pension savings abolishment. The author also deals with the supervisory activities over pension companies in order to create a complex structure description of the supervision performed by the Czech National Bank and other supervisory authorities.
Keywords Pension Savings, Complimentary Pensions Savings, pension system, pension reform, Supplementary pension contribution, pension company, Supervision Over Pension Companies, Czech National Bank, Ministry of Finance, EIOPA.
3
Obsah Úvod ........................................................................................................ 5 1 Důchodová reforma .............................................................................. 8 1. 1 Hlavní důvody reformy ................................................................ 8 1. 2 Úvodní důchodový systém a penzijní připojištění ..................... 10 1. 3 Malá důchodová reforma............................................................ 16 1. 4 Velká důchodová reforma .......................................................... 18 2 Současná situace důchodového systému v ČR ................................... 21 2. 1 Důchodové pojištění ................................................................... 21 2. 2 Doplňkové penzijní systémy ...................................................... 22 2. 3 Důchodové spoření ..................................................................... 24 2. 4 Doplňkové penzijní spoření ....................................................... 33 2. 5 Očekávaný vývoj doplňkových důchodových systémů ............. 40 3 Regulace finančního trhu se zaměřením na dohled v oblasti penzí ... 43 3. 1 Historický exkurz ....................................................................... 45 3. 2 Česká národní banka .................................................................. 47 4 Dohled nad penzijními společnostmi ................................................. 49 4. 1 Dohled vykonávaný Českou národní bankou ............................. 50 4.2 Ministerstvo financí..................................................................... 63 4.3 EIOPA ......................................................................................... 65 Závěr...................................................................................................... 69 Použitá literatura ................................................................................... 71
4
Úvod V posledním desetiletí se téměř na celém světě dostává do popředí mezinárodních debat o sociální politice pojem důchodová reforma. Česká republika tomuto trendu není výjimkou. Český důchodový systém byl historicky založen na jednotném povinném základním pojištění, které zabezpečovalo všechny ekonomicky aktivní osoby. Vzhledem k demografickým změnám se však stal v současnosti neudržitelným a bylo nezbytné přistoupit k jeho reformaci. V rámci provedených důchodových reforem po vzoru jiných zemí byl zaveden trojpilířový důchodový systém. Cílem této diplomové práce bude popis a zhodnocení nově vzniklých doplňkových pilířů důchodového systému a vytvoření komplexní struktury dohledu, který je nad nimi vykonáván. Současně se práce zaměří na budoucí vývoj českého důchodového systému a zodpoví otázku, zda bude mít zrušení druhého pilíře vliv na výkon dohledu v oblasti penzí. Práce bude vycházet z právního stavu k 9. 4. 2015. Vzhledem k vývoji současné ekonomiky a touze každého občana zajistit si kvalitní a dostatečné zabezpečení na stáří považuji za nezbytné, aby každý občan mohl získat alespoň základní přehled nad situací důchodového systému, který se jej týká nebo v budoucnu týkat bude. Každý by měl znát důvody, které zapříčinily současný stav, tedy problém udržitelnosti veřejného systému podpory a následnou nezbytnost důchodové reformy. Potencionální účastník nově vzniklých doplňkových systémů by měl mít povědomí o nově vzniklých systémech. Proto jsem si jako jeden z cílů této práce stanovila přiblížení důvodů, které k reformě vedly a poskytnutí uceleného souboru informací o jednotlivých nově vzniklých nebo reformovaných pilířích. Ráda bych se také zaměřila na souvislosti, jež jednotlivé pilíře propojují, a naopak na odlišnosti, které nastavují rozdílné podmínky spoření v každém z nich. Dalším úkolem této práce bude zaměřit se na možnost zrušení druhého pilíře. Chtěla bych ve stručnosti zhodnotit, jak se bude nadále vyvíjet do budoucna a jaké dopady bude mít zrušení důchodového spoření na třetí pilíř.
5
Reformy penzijních systémů můžeme považovat za jeden z kroků vedoucích k zajištění stability důchodů. Té však nelze dosáhnout, aniž by nad celým systémem byl vykonáván dohled zajišťující jeho důvěryhodnost. Proto je činnost institucí poskytujících finanční služby v oblasti druhého a třetího pilíře důchodového systému regulována omezujícími a přikazujícími pravidly. Důvody, průběh i následky této reformy byly v posledním roce velmi diskutovaným tématem. Málokdy se však můžeme setkat s prací, která by se zaměřovala na samotné prostředky dohledu nad těmito nově vzniklými instituty. Proto se v práci na tuto problematiku zaměřím s cílem poskytnout čtenářům komplexní strukturu dohledu nad penzijními společnostmi. Na tomto místě bych také ráda uvedla, že problematika doplňkových důchodových systémů a dohledu nad nimi je velice obsáhlá, a to zejména v souvislosti s aktuální debatou nad zrušením druhého a úpravou třetího pilíře. Vzhledem k rozsahu této práce tak není možné postihnout všechny otázky týkající se předmětného tématu. Práce je strukturována do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na důvody, jež vedly k neudržitelnosti stávající situace v oblasti penzí z celosvětového hlediska a samotnou reformu českého důchodového systému. Úkolem této kapitoly je seznámit čtenáře se základními změnami, které v systému nastaly, zejména v souvislosti se zavedením prvního doplňkového systému spoření na stáří, penzijního připojištění se státním příspěvkem a se změnami, které přinesla tzv. „malá a velká“ důchodová reforma. Druhá kapitola se zabývá současným stavem důchodového systému se zaměřením na doplňkové důchodové systémy. Stručně přibližuje institut důchodového pojištění. Podrobně rozebírá nově vzniklé pilíře a podmínky jejich fungování, důchodové spoření a doplňkové důchodové spoření. Závěr této kapitoly se soustřeďuje na diskuzi nad plánovaným zrušením druhého pilíře s přihlédnutím k předpokládanému vývoji důchodového systému. Třetí kapitola je zaměřena na úvod do oblasti práva dohledu nad finančními trhy a na metodu regulace této oblasti. Tato kapitola se zabývá 6
také vývojem dohledu nad finančním trhem v České republice s důrazem na hlavní orgán dohledu, Českou národní banku. Poslední kapitola diplomové práce se soustředí na samotný dohled nad penzijními společnostmi. Postupně se zabývá jednotlivými institucemi, které dohled vykonávají, jak na vnitrostátní, tak unijní úrovni. Důraz bude v této kapitole kladen na dohled vykonávaný Českou národní bankou, podrobněji budeme diskutovat její pravomoci v této oblasti, jednotlivé subjekty, které dohledu přímo podléhají a jaká jsou opatření v případě nedodržení zákonem stanovených pravidel. Dále se zaměříme dozor Ministerstva financí a unijní úpravu dohledu v oblasti penzí. Pro zpracování diplomové práce vycházím zejména z metody analýzy, syntézy, komparace a klasifikace. Analytickou a syntetickou metodu zpracování využívám při zhodnocení platné právní úpravy v oblasti doplňkových penzijních produktů, dohledu nad nimi a objasnění vztahů a zákonitostí, které mezi nimi fungují. Pomocí komparativní metody srovnávám účinnou právní úpravu s právní úpravou staršího charakteru. Metodu komparace dále užívám k porovnání rozdílů mezi důchodovým spořením a doplňkovým penzijním spořením. Pomocí klasifikační metody vytvářím ucelený systém všech institutů, jež vykonávají dohled nad penzijními společnostmi.
7
1 Důchodová reforma 1. 1 Hlavní důvody reformy V minulosti byla většina důchodových systémů, a Česká republika tomu nebyla výjimkou, postavena na průběžném systému financování důchodů PAYG (pay as you go). Tento způsob financování je založen na mezigenerační solidaritě a redistribuci. Jedná se o průběžné financování, kdy příspěvky do systému od generace ekonomicky aktivních lidí jsou obratem použity na výplatu penzijních dávek pro generaci, která se nachází v penzijním věku. 1 Příspěvky do systému jsou nejčastěji vybírány prostřednictvím účelově zaměřené daně, většinou jako součást daně ze mzdy. 2 Fungování takto nastaveného systému je proto závislé na počtu přispívajících osob a počtu osob z něj čerpajících. Logicky můžeme odvodit, že pokud by došlo ke změně poměru mezi těmito dvěma skupinami v neprospěch přispěvovatelů, tedy ekonomicky aktivní části populace, musí dojít také ke změně ve velikosti příspěvků či dávek v neprospěch buď jedné či druhé skupiny. Právě tato úzká provázanost průběžného způsobu financování s demografickou situací představuje v dnešní době největší problém v jeho fungování. Ne vždy je jednopilířový systém přijímán negativně. V 50. letech 19. století po světových válkách a velké hospodářské krizi, připadal většině zemí užitečný a správný. Tomu také napomáhala situace, kdy růst mezd a populace převyšoval výnos na kapitálovém trhu. 3 Na průběžný systém však negativně dopadá stárnutí populace, tedy rostoucí podíl osob ve vyšších věkových skupinách a snižování podílu aktivní populace. Právě změny demografické situace, ač přicházejí pomalu, přináší rozsáhlý problém. Mezi ekonomické dopady, které se dlouhodobě vytvářejí, patří ohrožení finanční životaschopnosti stávajících 1
BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) [online]. Praha: Česká národní banka, 2000. I. díl, VP č. 25. s. 12 [cit. 10. 11. 2014]. 2 Kolektiv autorů. Averting the Old Age Crisis: Policies to Protect and Promote Growth. 1. vyd. World Bank, 1994, s. 12. 3 LOUŽEK, Marek. Důchodová reforma. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014, s. 12.
8
důchodových systémů.4 Z toho důvodu byly vlády nuceny pokusit se nalézt řešení pomocí úprav těchto systémů. Většině zemí však pouhé změny jednotlivých kritérií nepostačovaly. Tyto země v nich nenalezly dostatečná řešení ve fungování penzijního systému, a proto musely přistoupit k debatám o penzijní reformě, která by představovala zásadní změnu. Za důchodovou reformu lze považovat jakoukoli změnu v institucionálním designu systému poskytujícího starobní důchody Tyto reformy mohou být parametrické nebo fundamentální. Nejdříve bylo přistoupeno pouze k parametrickým reformám, kterými se rozumí takové, které zásadním způsobem nemění podstatu důchodového systému, pouze upravují jednotlivé podmínky jeho fungování. Fundamentální naopak mění samotnou koncepci důchodového systému.5 Důchodové systémy musely i přes drobné reformy nadále čelit mnoha ekonomickým, ideologickým, politickým a jiným výzvám a tlakům na jejich změnu. Vývoj nasvědčoval tomu, že by měly být provedeny další reformní kroky. Světová banka již v 90. letech tlačila na zřízení tří pilířů důchodového systému. Sbírka Adverting the Old Age Crisis (Odvrácení krize stáří) vydaná Světovou bankou roku 1994 poukazuje na nepříznivý vývoj situace. K tomu podle ní dochází jak ve státech s nepříliš rozvinutou ekonomikou Latinské Ameriky a východní
Evropy
(zejména
státy
bývalého
Sovětského
Svazu),
tak
v rozvinutějších zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Programy veřejného zabezpečení na stáří pokrývaly téměř veškeré zdroje příjmů starší populace. Proto bylo nezbytné, aby důchody dosahovaly vysokých částek. To mělo za následek pokles chudoby v posledních třech
prosperujících
desetiletích.
Světová
banka
ovšem
podotýkala,
že ekonomická situace se zlepšila zejména u starší generace a méně u aktivních obyvatel. Také upozorňuje, že se v dalším průběhu očekává rapidní zvýšení daně
4
MONTERO-MUÑOZ, María. Estructura demográfica y sistemas de pensiones. Investigaciónes económicas [online]. Universidad de Vigo, 2000, vol. 24, n° 2, s. 297. [cit. 10. 11. 2014]. 5 LESAY, Ivan. Bude česká důchodová reforma fundamentální? Brno: Trast pro ekonomiku a společnost, 2007. s. 8.
9
ze mzdy, čímž dojde k dalšímu prohloubení mezigeneračního konfliktu mezi důchodci a aktivními obyvateli (plátci daní).6 Řešení nachází Světová banka v zavedení
trojpilířového modelu
důchodového systému. Za prioritní pokládá přesun z kolektivního sdílení rizik stáří na individuální pojištění proti nim. Argumentuje tím, že zavedení nového systému s sebou přinese i makroekonomické dopady, jako je diverzifikace rizika v investičním portfoliu, zvýšení úspor, rozvoj kapitálových trhů, vývoj a lepší pobídky na trhu práce.7 Veřejný pilíř by dle tohoto modelu měl být financován z daní ze zaměstnání nebo z obecných daňových příjmů a byl by zaměřen na přerozdělování. Hlavním penzijním pilířem se podle uvedené studie měl stát „povinný soukromý pilíř“ označovaný jako druhý pilíř. Ten by tvořil fondový systém, kde jsou povinné příspěvky jednotlivců ukládány na jejich účty a určeny k placení jejich budoucích důchodů. Třetí pilíř pak přestavují dobrovolné úspory, s nimiž jednotlivec může nakládat dle svých představ. Tento reformní model se stal velmi populárním v zemích střední a východní Evropy. Popularity nabyl z několika stěžejních důvodů. Za jedním z nich stojí historický kontext. Postkomunistické státy po pádu komunismu přirozeně tíhly ke kapitalistickým principům individualismu. Myšlenky obsahující ideu kolektivismu a solidarity byly v té době nežádoucí. Cesta k postupné privatizaci byla také podporována mezinárodními finančními institucemi a soukromými společnostmi.8 1. 2 Úvodní důchodový systém a penzijní připojištění V České republice byl systém důchodového pojištění také tvořen jediným institutem, a to státním důchodovým pojištěním, které bylo zakotveno v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a státní politice zaměstnanosti9 a v zákoně
6
Averting the Old Age Crisis: Policies to Protect and Promote Growth, op. cit., s. 4. HIROSE, Kenichi. Pension Reform in Central and Easter Europe in times crisis, austerity and beyond: Trends and key issues. Důchodová reforma - jak dál?: sborník z 2. mezinárodní vědecké konference. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2011, s 2. 8 LESAY, op. cit., s. 2. 9 Zákon č. 589/1992 Sb. 7
10
o důchodovém pojištění.
10
Tento systém vznikal po reformních krocích
v 90. letech minulého století a byly z něj poskytovány důchody starobní, invalidní a pozůstalostní. Takto koncipovaný jednotný pilíř prakticky fungoval na principu přílivu a odlivu financí. Plynuly do něj prostředky zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně činných a osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění a následně, v případě splnění podmínek, byly vypláceny jednotlivé důchody. 11 Jak již bylo naznačeno výše, tento systém nebylo možné dlouhodobě udržet. V závislosti na změnách demografických faktorů bylo nutné přistoupit k parametrickým důchodovým reformám. Docházelo tak zejména k postupnému zvyšování věku odchodu do důchodu pro muže a ženy, zavedení delšího období pro výpočet penzí, změně ve vzorci pro výpočet důchodů a režimu indexace a omezení kritérií pro určení invalidity. Také byly zrušeny zbývající výhody pro zvláštní povolání, čímž se Česká republika stala jednou z prvních postkomunistických zemí, které zrušily tato nákladná privilegia.12 Pouhé parametrické reformy však nestačily. Již od počátku přechodu národního hospodářství se silně diskutovalo o celkově novém pojetí důchodového systému. Za významný krok, který vedl k první zásadní změně penzijního systému, můžeme považovat transformační procesy, kterými byl roku 1994 vytvořen druhý pilíř, systém penzijního připojištění, na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. K 1. lednu 2000 byl novelizován zákonem č. 170/1999 Sb. (dále jen „novela“) a došlo k jeho drobným změnám. Byl konstruován se záměrem vytvořit doplňkový produkt, který by měl pomoci akumulovat prostředky na zabezpečení a udržení vyšší kvality života ve stáří, než kterou byl schopen zajistit průběžný systém. 13 Inspirativní roli
10
Zákon č. 155/1995 Sb. § 5 zákona č. 155/1995 Sb. 12 LASAGABASTER, Esperanza; ROCHA, Roberto; WIESE, Patrick. Czech Pension System: Challenges and Reform Options. WB Social Policy Discussion Paper 0217 [online]. Washington DC: World Bank, 2012 [cit. 10. 11. 2014]. 13 Příloha č. 8 – Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním příspěvkem Závěrečná zpráva PES [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, s. 1 [cit. 20. 10. 2014]. 11
11
při vzniku nového pilíře můžeme nalézt u penzijních systémů uplatňovaných ve vyspělých západních ekonomikách, kde již byly dodatkové systémy aplikovány. Myšlenka vytvoření širšího prostoru pro zajištění financování generace seniorů prostřednictvím více zdrojů se totiž začala být velmi populární.14 Tento nově vzniklý druhý pilíř byl založen na dobrovolné formě příspěvků obyvatelstva s hlavním principem odkládání části výdělků občanů v produktivním věku ve prospěch budoucí spotřeby v důchodovém věku. Jeho hospodaření bylo vázáno na maximalizaci zisku ve prospěch účastníků penzijního připojištění. Ačkoliv se jednalo o soukromoprávní subjekt, celá činnost penzijního fondu související s penzijním připojištěním byla dozorována státem a jeho orgány. 15 Tato regulace byla zaměřena jak na samotné operace na kapitálovém trhu, kdy penzijní fond disponuje s penězi svých účastníků, tak na samotné vyplácení dávek. Penzijní fond Za účelem sdružování prostředků od účastníků a jejich zhodnocování byly vytvořeny soukromě provozované penzijní fondy. Jednalo se o finanční instituce specializované na poskytování služeb penzijního připojištění. Musely mít formu akciové společnosti se sídlem na území České republiky a jejich firma musela obsahovat pojem „důchodový fond“. 16 K jejich vzniku také musely splňovat požadavky na základní kapitál.17 Ačkoliv se jednalo o soukromoprávní subjekty, celá činnost penzijního fondu s penzijním připojištěním související byla dozorována státem a jeho orgány. 18 Dozoru, který vykonávalo Ministerstvo
14
ŠULC, Jaroslav; ILLETŠKO, Petr. Penzijní připojištění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., s. 11. 15 ELIÁŠ, Karel; DVOŘÁK, Tomáš; HAVEL, Bohumil. Zákon o penzijním připojištění. Komentář. 1 vyd. Praha: Linde Praha a. s., 2001, s. 3. 16 § 3 zákona č. 42/1994 Sb., ve znění tehdejších předpisů. 17 Při vzniku penzijního připojištění se státním příspěvkem roku byla hodnota základního kapitálu stanovena na minimálně 20 mil Kč, v současné době je stanovena na minimálně 50 mil Kč. Srov. zákon č. 42/1994 Sb., ve znění tehdejších předpisů a znění od 1: 1: 2013. 18 ELIÁŠ; DVOŘÁK; HAVEL, op. cit., s. 3.
12
financí, podléhal jejich vznik, činnost a dodržování zákonem stanovených povinností.19 Průběh penzijního připojištění Účastníkem se mohl stát každý, kdo dosáhl 18 let a měl trvalý pobyt na území České republiky. 20 Pro vznik penzijního připojištění musel účastník uzavřít smlouvu o penzijním připojištění buď s vybraným penzijním fondem, nebo s osobou oprávněnou ke zprostředkování smluv. Ještě před jejím uzavřením však musel být účastník seznámen se statutem a penzijním plánem vybraného penzijního fondu. Po vzniku penzijního připojištění byl účastníku vystaven vlastní účet, na který byly připisovány jeho příspěvky a zhodnocení.21 Po skončení fáze placení příspěvků se dávky penzijního připojištění vyplácely na základě žádosti oprávněného. Pokud uplatnil vzniklý nárok, zahájil tak fázi čerpání dávek. Tyto dávky mohly mít trojí podobu. Jednalo se o penzi, tedy doživotní pravidelnou výplatu peněžní částky, jednorázové vyrovnání, nebo odbytné. Penze mohla mít různou podobu: -
starobní,
-
invalidní,
-
výsluhová,
-
pozůstalostní.22 Starobní penze byla vlastním smyslem penzijního připojištění, penze
výsluhová či invalidní svým způsobem doplňková, což bylo zohledněno i tím, že v případě, že penzijní plán obsahuje i výsluhovou, nesměly být příspěvky na ni určené vyšší než příspěvky určené na starobní penzi. U invalidní penze byla samozřejmou podmínkou plná invalidita účastníka. Pozůstalostní penze byla
19
ŠULC; ILLETŠKO, op. cit., s. 28. § 2 odst. 1 zákona č. 42/1994 Sb., ve znění tehdejších předpisů. 21 Kolektiv autorů. Pension system in the Czech Republic. 1st ed. Prague: Ministry of Labour and Social Affairs, 1998, s 15 – 17. 22 § 21 zákona č. 42/1994 Sb., ve znění tehdejších předpisů. 20
13
určena pro případ úmrtí účastníka v případě, že ve smlouvě byla určena fyzická osoba, které bude penze náležet. Penzijní připojištění bylo možné ukončit několika způsoby. Logicky nejjednodušší formou zániku byla výplata poslední penze nebo výplata jednorázového vyrovnání. Ukončit jej bylo možné také dohodou nebo výpovědí. Dalším důvodem ukončení může být ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky. Penzijní připojištění zaniká také smrtí účastníka. 23 V tom případě by se peníze na účtu účastníka, jemuž ještě nebyla vyplácena penze, ani nevznikl nárok na odbytné, staly předmětem dědictví. Oproti důchodovému pojištění poskytovala výhodu pro účastníky tím, že i v případě, že by se nedožili momentu, kdy by jim byly vypláceny dávky, budou jimi investované peníze děděny a nepřipadnou státu. Do dědictví nespadala pouze ta část, která byla tvořena státními příspěvky.24 Státní podpora a daňové dopady Pro účastníky penzijního připojištění byl atraktivní především státní příspěvek.
Ten byl poskytován ke každému příspěvku účastníka v relativním poměru. Hodnota příspěvku činila 150 Kč měsíčně, přičemž při částce platby příspěvku účastníka do částky 500 Kč měsíčně byla pak hodnota státního příspěvku odstupňována podle výše platby účastníka penzijního připojištění.
25
Původně
se jednalo o jedinou formu státní podpory účastníkům penzijního připojištění, jež byla hrazena ze státního rozpočtu. Stát však vytvořil pro penzijní fondy v této souvislosti i zvláštní daňový režim. Novelou zákona o penzijním připojištění, která nabyla účinnosti 1. ledna 2000, 26 došlo také k nepřímé novelizaci zákona o daních z příjmu. Ta nově přinesla další výhodu, a to možnost odečíst za určitých podmínek část
23
§ 19 zákona č. 42/1994 Sb., ve znění tehdejších předpisů. ŠULC; ILLETŠKO, op. cit., s. 28. 25 VYBÍHAL, Václav. Penzijní fondy – Cui bono? Důchodová reforma - jak dál?: sborník z 2. mezinárodní vědecké konference. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2011, s. 3. 26 Srov. zákon č. 170/1999 Sb. 24
14
příspěvků poplatníkem na penzijním připojištění od základu daně z příjmů. 27 Částka, kterou bylo možné odečíst, se rovnala úhrnu příspěvků zaplacených ve zdaňovacím období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou bylo možné odečíst, pak činila 12 000 Kč. 28 Právě kombinací státního příspěvku a daňových
úlev
se
penzijní
připojištění
stalo
jednou
z dlouhodobě
nejvýhodnějších a nejdostupnějších forem investování peněz. Za velmi lákavé můžeme považovat zejména to, že účastník mohl pocítit efekty daňových úlev každoročně po celou dobu trvání připojištění na rozdíl od státních příspěvků, které obdrží až při vyplácení dávek. Novela také stanovila, že příspěvek zaměstnavatele poukázaný za jeho zaměstnance přímo penzijnímu fondu byl od 1. ledna 2000 osvobozen od daně z příjmu, a to do výše 5% vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek pro státní politiku nezaměstnanosti.29 Tento příspěvek poukázaný na zaměstnance byl pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem (výdajem), a to do výše 3% vyměřovacího základu zaměstnance. 30 Jedinou nevýhodou tohoto příspěvku placeného zaměstnavatelem byl fakt, že se na něj nevztahovalo poskytování státního příspěvku.31 Obecně však můžeme říci, že tento příspěvek jednoznačně představoval pro zaměstnavatele nejlevnější způsob navýšení finančního ohodnocení zaměstnanců. Jak lze vidět z
popsaného, penzijní
připojištění
představovalo
dlouhodobou, téměř až generační formu spoření, jejímž smyslem bylo postupně po poměrně malých částkách příspěvků nahromadit určitý osobní kapitál. Problémem byla nízká účast zúčastněných, což vedlo k poměrně zanedbatelnému zdroji příjmů do penzijního systému. Jelikož zákonná úprava vyžadovala nezáporný výnos, fondy realizovaly pouze opatrné investice a upřednostňovaly méně rizikové investiční nástroje. Tomu však také odpovídaly velmi nízké 27
ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění. Jak velké daňové úlevy vás čekají? [online]. Zpravodajský server iDnes.cz © 2005 [cit. 20. 11. 2014]. 28 § 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tehdejších předpisů. 29 § 6 odst. 9 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tehdejších předpisů. 30 ŠULC; ILLETŠKO, op. cit., s. 75 - 78. 31 § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., ve znění tehdejších předpisů.
15
výnosy, které byly téměř na hranici inflace. Majetek účastníků přitom nebyl oddělen od majetku fondu a tím se mohl dostat do ohrožení případným nevhodným hospodařením fondu. 1. 3 Malá důchodová reforma České vlády dlouho dalším zásadním změnám důchodového systému odolávaly. Začínají k nim přistupovat až po roce 2010. V souvislosti s nimi byl Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí zřízen poradní a expertní sbor pro důchodovou reformu (druhá Bezděkova komise, dále jen „Komise“). Ten měl za úkol aktualizovat projekci vývoje a doporučit změny v důchodovém systému, které by jej učinily středně a dlouhodobě odolnějším vůči různým rizikům. 32 Komise po analýze stávajícího stavu usoudila, že systém PAYG byl v tehdejší podobě a nastavených parametrech dlouhodobě neudržitelný a vedl by k deficitům kolem 4 % HDP ročně. Kdyby se nepřistoupilo ke změnám, PAYG by pravděpodobně již trvale zůstal deficitní. Ani pozitivní efekt parametrických úprav, které proběhly roku 2008 a zlepšená demografická situace, nemohly podle komise převážit zhoršenou makroekonomickou perspektivu.33 V rámci svého výzkumu komise hodnotila i doplňkový důchodový systém připojištění se státním příspěvkem, který dle ní nepředstavoval významný zdroj důchodových příjmů. K červnu roku 2010 v něm sice bylo zapojeno cca 70% ekonomicky aktivních osob (včetně účastníků v postproduktivním věku, celkem 4,5 mil. osob), 34 avšak příspěvky účastníků byly velice nízké. To potvrzovala i průměrná výše úspor připadajících na jednoho účastníka, která odpovídala necelým pěti měsíčním splátkám průměrného důchodu z prvního pilíře.
Komise
negativně
hodnotila
také
institucionální
zastaralost
např. neoddělenost majetku. Dle stávající právní úpravy byl penzijní fond akciovou společností, kde veškerý majetek byl majetkem penzijního fondu
32
LOUŽEK, Důchodová reforma, 2014, op. cit., s. 57. Závěrečná zpráva PES [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, s. 1 [cit. 20. 10. 2014]. 34 Závěrečná zpráva PES, op. cit., s. 5. 33
16
a účastníci byli vůči němu v postavení věřitelů. S neodděleností majetku bylo v neposlední řadě také spojeno to, že penzijní fond nemohl nabídnout více investičních strategií. Ty byly omezeny také kvůli požadavku zaručeného nezáporného meziročního výnosu.35 Na základě kalkulací a studií dospěla komise k závěru, že český důchodový systém potřebuje reformu, která povede k jeho vyšší diverzifikaci, fiskální udržitelnosti, spravedlivějšímu rozložení mezigeneračního břemene v čase, a určitému zvýšení ekvivalence.
36
Komise se jednomyslně shodla
na závěru, že v zájmu větší diverzifikace a pro zvýšení ekvivalence důchodového systému jako celku je nezbytné vytvoření fondového pilíře. Většina se shodla na vytvoření nového státního pilíře, který by byl financovaný 3% z 23% sazby pojistného. Účast v obou reformovaných pilířích by pak byla povinná pro všechny osoby mladší 40 let (v roce startu reformy) s tím, že důchod z prvního pilíře by se těmto osobám úměrně krátil. Naspořené prostředky v druhém pilíři by byly obligatorně vypláceny pouze formou doživotní anuity.37 Ze zjištěných výsledků bylo také zřejmé, že bude nezbytné nalézt společenskou i politickou shodu nad podobou nového systému a následně dbát na zajištění stability zvoleného řešení. Důchodovou reformu také výrazně ovlivnil nález Ústavního soudu k právu na přiměřené hmotné zabezpečení z 23. března 2010 (Pl. ÚS 8/07), který vyšel ve sbírce zákonů č. 135/2010 Sb. Jednalo se o stížnost bývalého soudce, jemuž byl přiznán plný invalidní důchod. Celková výše tohoto důchodu dosahovala pouze 19% jeho předchozího příjmu, což dle něj nebylo možné považovat za přiměřené hmotné zabezpečení. Jeho snahou bylo tedy dosáhnout verdiktu, ve kterém by Ústavní soud prohlásil, že ustanovení §15 o redukčních hranicích zákona o důchodovém pojištění nemůže obstát a je neústavní, a to z důvodu poškozování pojištěnců s vyššími příjmy. Stěžovatel také zastával názor, že podle 35
Příloha č. 8, op. cit., s. 2. LOUŽEK, M. Pension reform in the Czech Republic after 2010. Post-Communist Economies. 2014, v. 26, no. 1, p. 89-102. 37 Závěrečná zpráva PES, 2013, op.cit., s. 15. 36
17
názvu se jedná o pojištění, a proto by se s ním nemělo zacházet jako s daní. Ústavní soud se zabýval přezkumem otázky, zda poměr mezi výší příjmu pojistného na důchodovém pojištění a výši důchodu za stávající právní úpravy naplňuje ústavní požadavek přiměřenosti hmotného zabezpečení na stáří a nezakládá namítanou nerovnost účastníků důchodového pojištění. 38 Nakonec vynesl verdikt, v němž shledal, že je ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod 39 garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.40 Ústavní soud proto § 15 s účinností od 30. září 2011 zrušil. Bylo tudíž nutné přistoupit k přijetí nové právní úpravy stanovení výpočtového základu pro vyměřování důchodů. Z toho důvodu byl představen nový návrh zákona, kterým se měl měnit zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který v §107 odst. 2 obsahuje oprávnění pro vládu redukční hranice zvyšovat. Tato úprava posiluje princip ekvivalence prvního pilíře. Při přípravě zákona, který měl nahradit zrušené ustanovení, bylo využito i pro další úpravy v důchodové oblasti, které by v souladu s názory Ústavního soudu přispěly ke zlepšení finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění. Často se v souvislosti s tímto vývojem setkáváme s označení „malá důchodová reforma“. Spíše než o důchodovou reformu se však jednalo o souhrn parametrických změn s různým časovým horizontem.41 1. 4 Velká důchodová reforma Další důchodová reforma byla provedena s cílem dosáhnout dlouhodobou rozpočtovou udržitelnost a posílit kapitálovou složku jako zdroje důchodů. Měla
38
LOUŽEK, Důchodová reforma, 2014, op. cit., s. 58 – 59. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 40 Nález Ústavního soudu, sp. zn. N 61/56 SbNU 653. 41 VOŘÍŠEK, Vladimír. Malá důchodová reforma. Časopis národního pojištění [online]. Česká správa sociálního zabezpečení, 2011 [cit. 20. 10. 2014]. 39
18
také snížit náklady práce a zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. 42 1. ledna 2013 tak došlo k zásadní změně důchodového systému. Tzv. „velká“ důchodová reforma zavedla nový druhý pilíř - důchodové spoření. I přesto, že se jedná o úplně novou instituci v důchodovém systému, některé prvky jsou společné s ostatními pilíři.43 Ačkoliv tato koncepce v zásadě vycházela z návrhů Bezděkovy komise, které jsme již rozebrali, bylo odstoupeno od principu povinné účasti a účast v druhém pilíři je dobrovolná (alespoň co se vstupu týče). Podrobnější charakteristikou této nově zavedené instituce se budeme zabývat v následujících kapitolách. Vláda v souvislosti s důchodovou reformou diskutovala několik variant postupu a dospěla k závěru, že realizaci stěžejního prvku tj. oddělení majetku penzijních fondů a účastníků penzijního připojištění není možné provést novelou stávajícího zákona o penzijním připojištění. Jednalo se o změnu tak zásadního charakteru, že by se zcela změnil systém fungování penzijního připojištění a bylo tedy nutné vypracovat nový zákon.
44
Došlo tak k zavedení doplňkového
penzijního spoření k 1. lednu 2013. Pro pokračování v činnosti musel penzijní fond získat povolení k činnosti penzijní společnosti nejpozději do 1. 1. 2013, jinak by byl k tomuto dni zrušen. Povolení udělovala Česká národní banka. Došlo také k transformaci penzijních fondů na základě zákona o doplňkovém penzijním spoření. 45 Ta spočívala v oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku akciové společnosti, resp. penzijního fondu, do tzv. transformovaného fondu. Režim existence transformovaných fondů je obdobný jako u účastnických fondů obhospodařovaných penzijních společností.46 Transformace byla nezbytná, jelikož z hlediska transparentnosti a bezpečnosti účastníků byla stávající úprava
42
Důvodová zpráva k zákonu č. 426/2011 Sb., s. 1. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 43 RYTÍŘOVÁ, Lenka. Důchodový systém v České republice. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. s. 45. 44 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., s. 1. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 45 § 171 zákona č. 427/2011 Sb. 46 Viz kapitola 2. 4 Doplňkové penzijní spoření
19
zcela nevyhovující. Ačkoliv byl tento problém již dlouho diskutován, veškeré dosavadní pokusy o nápravu byly neúspěšné. Vznik nového pilíře limitoval možnost přihlášení se k účasti na penzijním připojištění se státním příspěvkem pouze do listopadu 2012. Nové smlouvy již po vzniku doplňkového penzijního spoření nelze zakládat. V souvislosti se zavedením
systému
penzijního
spoření
bylo
umožněno
účastníkům
z transformačního fondu bezplatně přestoupit do nových účastnických fondů. Jejich prostředky byly převedeny k penzijní společnosti se zachováním doby, po kterou platily příspěvky na penzijní připojištění. Ti, kdo možnost přestupu do nového pilíře nechtěli využít, mohou pokračovat v účasti na penzijním připojištění podle původních podmínek, některé změny od 1. ledna 2013 se jich však týkají také. 47 Dále se upravuje sjednocení výše poskytovaného státního příspěvku s nově vzniklým systémem penzijního spoření.48 V době, kdy v sousedních státech jako je Maďarsko, Polsko a Slovensko probíhá demontáž reforem penzijního systému, odstartovaných v minulém desetiletí, není zahájení velké důchodové reformy šťastnou variantou.49 Maďarská středo-levicová vláda vyčlenila v roce 1998 z veřejného důchodového jednopilířového systému druhý pilíř. Účast v novém pilíři byl nepovinný pro ty, kteří pracují, ale povinný pro ty, kteří teprve měli do zaměstnaneckého poměru nastoupit. V letech 1999 až 2010 asi 50% zaměstnaných obyvatel dobrovolně vstoupilo do druhého pilíře, a dalších 25% tvořilo obligatorní část účastníků. Druhý pilíř v Maďarsku nezlepšil finanční stabilitu. Kromě toho, mezinárodní finanční a hospodářská krize vynesla na světlo vysoké náklady aplikace tohoto systému. V roce 2010 vláda znárodnila druhý pilíř za účelem snížení nadměrného veřejného dluhu a rozpočtového deficitu. 50
47
RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 84. Srov. § 29 odst. 2 zákona č. 42/1994. 49 FERREIRO, J., SERRANO, F. Uncertainty and pension systems reforms. Journal of Economic Issues. 2011. Vol. 45, No. 2, s. 317-322. 50 SIMONOVITS, András. El pilar del sistema privado obligatorio de pensiones del Hungría: un obituario. Revista internacionál del Seguridad Social. [online]. 2012, vol 65, 3/2012. s. 1. [cit. 14. 3. 2015]. 48
20
2 Současná situace důchodového systému v ČR Po reformě se tedy důchodový systém v České republice skládá ze tří pilířů: první pilíř je stále tvořen důchodovým pojištěním, doplňkové systémy tvoří druhý a třetí pilíř. Dnes je téměř 95% příjmů důchodců tvořeno příjmy od státu, tedy z prvního pilíře.51 Do budoucna můžeme s jistotou konstatovat, že tato hodnota přestavuje značná rizika pro důchodový systém, jelikož výrazně převyšuje celosvětové standardy a předurčuje závislost občanů na státních financích. Tato situace se stala dlouhodobě neudržitelnou. To bylo důvodem k přijetí reforem penzijního systému a vytvoření dvou nových pilířů důchodového systému, které zajistí občanům další finanční zdroje pro dobu po odchodu do důchodu. Vniká tak systém, kde první pilíř představuje zajištění od státu. Druhý pilíř pak účastníkům poskytuje možnost zajištění se svými vlastními prostředky, avšak s výraznou faktickou podporou státu. Třetí pilíř tvoří čistě soukromou složku, ale stát jej podporuje pomocí státních příspěvků a navrch do něj mohou přispívat také zaměstnavatelé. 2. 1 Důchodové pojištění Nyní se stručně zaměříme na důchodové pojištění, které je prvním pilířem důchodového systému v České republice. Jedná se, stejně jako v předcházejících obdobích, o povinné důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované, které je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, všem tedy při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká právní nárok na důchod.
52
Jedná
se o průběžný systém financování, kdy důchodci získávají důchody od státu a stát získává finanční prostředky od pracující části populace, a to formou odvodů na důchodové pojištění ze mzdy nebo zisku. Průběžný systém je tady financován z prostředků ekonomicky aktivních lidí, které jsou ihned přerozdělovány ve prospěch současných důchodců. 51
Důchodová reforma startuje [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, aktualizováno 2. 1. 2013 [cit. 20. 10. 2014]. 52 Český důchodový systém [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013, s. 1 [cit. 20. 10. 2014].
21
Důchodové pojištění je plně spravováno a financováno státem. Výdaje na důchody patří mezi povinné výdaje státního rozpočtu a dávky jsou vypláceny z pojistného na důchodové pojištění. Vyplácení nemůže být pozastaveno, výše poskytovaných důchodů však může být státem upravena kvůli finanční udržitelnosti prvního pilíře. Je totiž úzce navázán na demografickou situaci a nejvíce na něj dopadá stárnutí populace, tedy rostoucí podíl osob ve vyšších věkových skupinách a snižování podílu aktivní populace.53 2. 2 Doplňkové penzijní systémy Účelem doplňkových důchodových systémů je doplnit příjmy z důchodového pojištění, popřípadě i jiné příjmy, v době, kdy pojištěnci zpravidla ukončují svou ekonomickou aktivitu. Od roku 2013 jsou v České republice celkem tři doplňkové důchodové systémy. Již jsme se zaobírali penzijním připojištěním se státním příspěvkem. V rámci druhé fáze důchodové reformy bylo od 1. ledna 2013 navíc zavedeno důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření jako druhý a třetí pilíř důchodového systému České republiky. Vytvářejí tak doplňující systém k důchodovému pojištění a jsou charakterizovány mnoha společnými rysy. V prvé řadě jsou oba postaveny na principu individuálního účtu. Na rozdíl od prvního pilíře účastník dostane to, co si sám naspoří, jeho příspěvky nejsou použity na financování dávek ostatních účastníků. Charakteristický je pro ně také výrazný prvek ekvivalence, jelikož vyplácené dávky odpovídají příspěvkům, resp. pojistnému účastníka. Oba pilíře jsou fondově financované. Prostředky účastníků jsou spravovány penzijními společnostmi a zhodnocovány investicemi na kapitálových trzích. Po celou dobu jsou však majetkem účastníka. 54 Mají společné také to, že jsou dobrovolné a různou formou podporovány státem, avšak dávky poskytované z těchto systémů nejsou státem garantovány.55
53
Pension system in the Czech Republic, op.cit., s. 5. RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 45, 84 55 PŘIB, Jan. Důchodová reforma v České republice a doplňkové důchodové systémy. Ministerstvo financí, 2013, s. 1. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 54
22
Penzijní společnost Zásadní roli pro druhý a třetí pilíř mají penzijní společnosti, které spravují prostředky jejich účastníků. Jsou jimi soukromé společnosti upravené zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Penzijní společností se může stát pouze akciová společnost se sídlem na území České republiky. Předmětem podnikání je shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků, obhospodařování majetku a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření. 56 Pro vykonávání obdobné činnosti v rámci druhého pilíře musí od České národní banky získat navíc i příslušné oprávnění k vytvoření důchodových fondů. Povolení k činnosti v třetím pilíři uděluje také Česká národní banka, a to za obdobných podmínek jako u povolení k vytvoření důchodových fondů v pilíři druhém.57 Zároveň musí splňovat požadavky na kapitálovou vybavenost,58 kapitál je také povinna průběžně udržovat ve výši přiměřené prostředkům účastníků. Penzijní společnosti spravují prostředky účastníků svým jménem a na účet účastníků. Nikdy se nestávají jejich vlastníky. Tyto prostředky musí navíc spravovat odděleně od svého majetku. Jsou jimi soukromé společnosti, jejichž činnost je zákonem výrazně regulována a podléhají přísnému dohledu České národní banky a také depozitáře. Je tomu tak v zájmu maximálního omezení rizika jejich insolvence či zneužití svěřených prostředků.59 Depozitář Zákonem o kolektivním investování je kogentně stanoveno, že každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře.60 Depozitář eviduje majetek v důchodovém fondu (v případě druhého pilíře) a účastnickém fondu (v případě třetího pilíře) a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s tímto majetkem
56
§ 29 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. § 26 zákona č. 426/2011 Sb. 58 Počáteční kapitál penzijní společnosti ve druhém pilíři musí činit nejméně 300 mil Kč, ve třetím pilíři 50 mil Kč. Srov. § 28 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb. a § 37 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. 59 RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 46. 60 RADVAN, Michal. Právo kapitálového trhu. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2010, s. 57. 57
23
v souladu se zákonem, depozitářskou smlouvou a smlouvami s účastníky. 61 Tuto činnost vykonává na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností na dobu neurčitou, s možnou výpovědní lhůtou 6 měsíců.62 Činnost depozitáře je z povahy věci svěřena bankám, jež mají sídlo nebo v případě zahraniční banky pobočku na území České republiky. Zároveň musí mít v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře.63 Toto povolení uděluje Česká národní banka. Všechny fondy obhospodařované jednou penzijní společností musí mít jednoho depozitáře. Úkolem depozitáře je evidence majetku a kontrola pohybu veškerého majetku v důchodovém (účastnickém) fondu včetně peněžních prostředků důchodového fondu a současně provádí pokyny penzijní společnosti, popřípadě jiné osoby, která obhospodařuje majetek, pokud nejsou v rozporu se zákonem, statutem důchodového (účastnického) fondu a depozitářskou smlouvou. Depozitář má úlohu evidenční, kontrolní a prováděcí.64 2. 3 Důchodové spoření Důchodové spoření je koncepčně zcela nový systém, který je svou podstatou určen především osobám ekonomicky aktivním. V rámci tohoto pilíře je institucionálně
oddělena
fáze
spořící
(prostředky shromažďuje
penzijní
společnost, poté, co je obdrží prostřednictvím správce pojistného na důchodové spoření) a fáze výplatní (důchody vyplácí pojišťovna na základě pojistné smlouvy o pojištění důchodu).65
61
Srov. § 38 zákona č. 426/2011 Sb. a § 88 zákona č. 427/2011 Sb. § 88 odst. 5 zákona č. 426/2011 Sb. 63 § 88 odst. 2 zákona č. 426/2011 Sb. 64 PŘIB, op. cit., s. 6. 65 PŘIB, op. cit., s. 2. 62
24
Důchodové fondy V rámci druhého pilíře penzijní společnosti shromažďují a obhospodařují prostředky účastníků v důchodových fondech. Dle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření jsou důchodové fondy definovány jako „soubor majetku náležejícího všem účastníkům důchodového spoření v poměru podle jejich naspořených prostředků.“ 66 Jedná se tedy o společný majetek více osob, ale zákon na něj výslovně zakazuje použití ustanovení občanského zákoníku 67 o spoluvlastnictví. Důchodový fond nemá právní subjektivitu, veškeré práva a povinnosti jsou tedy přiznány a uloženy penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Taktéž závazky z právních úkonů zavazují a opravňují penzijní společnost. Prostředky důchodového fondu pak náleží účastníkům. Penzijní společnost je pouze obhospodařuje a rozhoduje o tom, který dluhopis či akcie bude zakoupena. Po nákupu jsou v konečném důsledku vlastníky sami účastníci. V tomto případě je situace podobná jako u otevřených podílových fondů, které již na finančním trhu fungují déle.68 Penzijní společnosti vytváření a obhospodařují čtyři typy důchodových fondů: -
důchodový fond státních dluhopisů,
-
konzervativní důchodový fond,
-
vyvážený důchodový fond,
-
dynamický důchodový fond.69
Každý z nich musí mít svůj statut, který musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Zejména musí obsahovat srozumitelné vysvětlení způsobu jeho investování, nezbytné informace a rizika pro přesné a správné posouzení rozhodnutí účastníka o umístění jeho prostředků do tohoto fondu a další. Statut
66
§ 44 zákona č. 426/2011 Sb. Zákon č. 89/2012 Sb. 68 SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. 1. vyd. Praha : GRADA Publishing a.s., 2012, s. 94. 69 RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 47. 67
25
musí být schválen Českou národní bankou a následně zveřejněn společností na internetových stránkách a průběžně aktualizován.70 Účastníci důchodového spoření si mohou sami zvolit strategii, na základě níž chtějí spořit, a zda preferují investování do jednoho či rozdělení peněz do více důchodových fondů. Pravidla o investování do jednotlivých důchodových fondů jsou stanovena zákonem o důchodovém pojištění, další pravidla se odvíjí od míry investičního
rizika,
jež
je
u
daného
fondu
zákonem
připuštěna.
Nejkonzervativnější a nejméně rizikový je důchodový fond státních dluhopisů. Je to dáno tím, že možnosti investování jsou silně regulovány a připouštějí převážně investice do státních dluhopisů a pokladničních poukázek. Nízkým rizikům, která tento fond přináší, však odpovídá velmi nízký výnos, který se odhaduje na 2% až 3% ročně.71 Když vezmeme v potaz hodnotu inflace, tak se v případě tohoto pilíře bude jednat o investici, která bude sloužit pouze k ochraně úspor před znehodnocením. Málo rizikový je také konzervativní důchodový fond, avšak je mu povoleno mírně agresivnější investování. Odlišuje se od ostatních důchodových fondů tím, že je určen pro uchování a zhodnocování prostředků, z nichž budou prováděny výplaty dávek. Zákon o důchodovém spoření tak přináší záruku, která zajišťuje, aby nepříznivým vývojem nebyli ovlivněni účastníci, kteří už budou blízko důchodovému věku. Ti totiž nebudou mít dostatek času počkat na zlepšení tržních podmínek a smazání ztrát, proto bude v posledních deseti letech před dosažením důchodového věku docházet k postupnému přechodu z rizikových fondů do konzervativního fondu, pokud účastník svým výslovným přáním tento přechod neodmítne. Pravidla pro investování jsou proto nastavena tak, aby jeho hodnota příliš nekolísala. Očekávaný výnos pak odpovídá přibližně 3% až 4% ročně. Vyvážený důchodový fond může využít více investičních nástrojů než konzervativní, a tomu také odpovídá předpokládaný výnos odhadnutý na 4% až
70 71
§ 45 zákona 426/2011 Sb. RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 48.
26
5% ročně. Potenciálně nejvýnosnější, ale také neagresivnější a nejvíce rizikový je dynamický důchodový fond, jehož výnos je podle odhadů 5% až 7% ročně.72 Penzijní společnosti provádí správu aktiv za úplatu. Výši této úplaty si stanovují pro jednotlivé důchodové fondy, a to ve formě úplaty za správu aktiv a úplaty za zhodnocování majetku, která by měla penzijní společnosti motivovat k dosahování co nejlepších výsledků. Maximální výše úplat jsou regulována zákonem o důchodovém spoření. 73 Náklady důchodových fondů se skládají ze dvou částí, a to z fixního procenta z objemu majetku za jeho obhospodařování (čím rizikovější fond, tím procentuálně větší úplata) a procenta ze zisku za zhodnocení majetku ve fondech.74 Účast na důchodovém spoření Důchodové spoření představuje dobrovolný pilíř důchodového systému České republiky. Vstoupit do něj může osoba starší 18 let nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let. 75 Věkové omezení je nastaveno kvůli snižování výhodnosti důchodového spoření se vzrůstajícím věkem účastníka. Výjimkou bylo období prvních šesti měsíců po zavedení druhého pilíře, tedy do 30. června 2013, kdy byl vstup umožněn bez horní věkové hranice. U osob, které v tomto období nebyly ekonomicky aktivní, se počátek této lhůty posouvá od prvního dne, kdy začnou platit pojistné do prvního důchodového pilíře. Účastníkem se tedy může stát kdokoliv, kdo splňuje věkové omezení, i osoby, jež nemají příjmy podléhající pojistnému. Až do okamžiku, kdy tyto příjmy začnou pobírat, nebude na ně účast na spoření mít žádný dopad.76 Smlouvu o důchodovém spoření lze uzavřít pouze s jednou penzijní společností. Účastníkem důchodového spoření může být také osoba, která je účastníkem penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření.77
72
RYTÍŘOVÁ, op. cit, s. 48 - 50 Český důchodový systém, op. cit., s. 19. 74 SYROVÝ, op. cit., 96. 75 § 2 odst. 1 zákona č. 426/2011 Sb. 76 Důvodová zpráva k zákonu č. 426/2011, op. cit., s. 5. 77 PŘIB, op. cit., s. 2. 73
27
Zájemce o důchodové spoření si primárně musí vybrat penzijní společnost, u které se chce spoření účastnit. V průběhu spoření je společnost možné změnit, celkově z něj však účastník již nemůže dobrovolně vystoupit. Zájemcem vybraná společnost je povinna zjistit jeho znalosti a zkušenosti v oblasti financí a investic a jaký je jeho přístup k finančnímu riziku. 78 Na základě vyplnění vstupního dotazníku mu doporučí strategii spoření, kterou pro něj považuje za nejvhodnější. Účastník je však oprávněn vybrat si strategii zcela nezávisle na tomto doporučení. Tu pak může kdykoliv změnit. Pokud je tomu vícekrát než jednou do roka, penzijní společnost může požadovat uhrazení poplatku, který však nemůže překročit víc než 800 Kč. 79 V důchodovém spoření tak můžeme nalézt zásadu zvýšené odpovědnosti účastníka, účastník si sám volí svou investiční strategii a může tak sám ovlivňovat úroveň zhodnocení svých prostředků. Dalším krokem ke vstupu do důchodového spoření je uzavření smlouvy o důchodovém spoření mezi zájemcem a důchodovou společností. Smlouvu je poté nezbytné neprodleně registrovat v Centrálním registru smluv, který je veden Specializovaným finančním úřadem. Penzijní společnost, se kterou klient uzavřel smlouvu, bude neprodleně informovat Centrální registr smluv. Ten poté ověří, zda zájemce o účast splňuje podmínky pro uzavření smlouvy, tj. zda dodržel stanovenou lhůtu a zda nepobírá starobní důchod. Pokud jsou podmínky splněny, smlouvu zaregistruje k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce po jejím doručení do centrálního registru a o registraci bude informovat penzijní společnost a účastníka. Do doby než je vydáno rozhodnutí o registraci, je možné smlouvu ukončit dohodou stran nebo vypovězením.80 Z důchodového spoření nelze vystoupit. Takto stanovená zákonná podmínka nastoluje otázku, zda se opravdu v případě penzijního spoření jedná o dobrovolnou účast. Účast je ukončena až uzavřením smlouvy o pojištění
78
§ 85 zákona č. 426/2011 Sb. § 61 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb. 80 RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 58. 79
28
důchodu s životní pojišťovnou,81 na základě které jsou poté účastníku vypláceny dávky. K ukončení může dojít také úmrtím účastníka. Jestliže účastník zemře před uzavřením smlouvy o pojištění důchodu, stávají se naspořené prostředky spolu s jejich zhodnocením předmětem dědictví a jsou vypořádány dle toho, zda dědic již dosáhl plnoletosti, či ne.82 Je-li dědic účastníkem důchodového spoření, budou mu zděděné prostředky odpovídající jeho dědickému podílu převedeny na jeho účet důchodového spoření. Bude s nimi tedy moc disponovat až po odchodu do starobního důchodu.83 Je-li dědicem osoba, která není ke dni úmrtí účastníka důchodového spoření sama účastna důchodového spoření a ani se účastníkem důchodového spoření nestane do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o
dědictví, vyplatí penzijní společnost prostředky účastníka odpovídající
dědickému podílu tomuto dědici. 84 Tato možnost dědění naspořených peněz poskytuje výhodu oproti prvnímu pilíři. K penězům odvedeným do důchodového pojištění se dědicové nikdy nedostanou, je totiž standardní součástí státního rozpočtu. Pojistné na důchodové spoření Účastník na své důchodové spoření přispívá tak, že platí pojistné na důchodové spoření podle zákona o pojistném na důchodové spoření. Jedná se v podstatě o vyvázání části pojistného na důchodové pojištění z prvního pilíře. Vstupem do druhého pilíře se účastník zavazuje k tomu, že po zbytek své aktivní kariéry bude část jeho pojistného, konkrétně 3% body z celkové 28% sazby, odváděna do soukromě spravovaného fondu. Zavazuje se také, že po celou dobu až do důchodu bude do fondu odvádět navýšení odvodu o dodatečné 2 procentní
81
Pojišťovna, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna provozovat na území České republiky životní pojištění podle pojistného odvětví zahrnujícího pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní účet. Bod IX. části A přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb. 82 Pokud je dědic mladší 18 let, jsou dávky vypláceny prostřednictvím sirotčího důchodu rozloženého po dobu 5 let. Pokud je dědic starší 18 let a účastní se důchodového spoření, budou převedeny na jeho účet důchodového spoření, a pokud se důchodového spoření neúčastní, jsou mu vyplaceny přímo. Viz § 16 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb. 83 RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 60. 84 PŘIB, op. cit., s. 5.
29
body. Celkový odvod na důchodové pojištění tak bude 30% hrubé mzdy, neboť zahrne jak snížený odvod do prvního pilíře (25% ze základu), tak vyvázané procento do druhého pilíře (3% ze základu) a částku z prostředků účastníka (2% ze základu).85 Výše pojistného se tak zcela odvíjí od dosahovaných příjmů a není v posouzení účastníka, zda preferuje platit více či méně. V rámci druhého pilíře nejsou poskytovány státní příspěvky. Ačkoliv účastníka.
86
pojistné
odvádí
zaměstnavatel,
vychází
pouze
z příjmů
V tomto faktu můžeme vidět jednu ze základních odlišností
od třetího pilíře, kde přispívá i zaměstnavatel ať už povinně nebo dobrovolně. Pokud se zaměstnaná osoba začne účastnit důchodového spoření, má zákonem stanovenou povinnost o zahájení účasti ve druhém pilíři neprodleně informovat všechny zaměstnavatele, jež za něj odvádějí pojistné na důchodové pojištění. Ti na základě této informace musí přizpůsobit výši odváděného pojistného. V případě osob samostatně výdělečně činných dochází k platbě pojistného až po skončení kalendářního roku, kdy v rámci daňového přiznání podávají také pojistné přiznání. Osoby, jež se dobrovolně přihlásily do prvního pilíře, se mohou účastnit také důchodového spoření. Mohou si však samy stanovit vyměřovací základ, ze kterého bude výše odvodu do prvního a druhého pilíře vypočítána.87 Pojistné na důchodové spoření vybírá Finanční správa České republiky. Orgány
finanční
správy,
které
budou
rovněž
disponovat
informacemi
z Centrálního registru smluv, odvedené pojistné rozdělí mezi důchodové pojištění a druhý pilíř a v rámci něj i mezi jednotlivé penzijní společnosti. Ty je následně přiřadí na individuální účty účastníků v jednotlivých důchodových fondech. 88 Tento způsob výběru se liší od ostatních pilířů. V prvním pilíři je pojistné vybíráno orgány sociálního zabezpečení, v rámci třetího pilíře je výběr příspěvků plně v kompetenci penzijních společností, tedy soukromých subjektů.
85
Důvodová zpráva k zákonu č. 426/2011 Sb., op. cit., s. 2. RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., s. 62. 87 BULLA, Miroslav. Nový třípilířový důchodový systém. 2013, s. 4-5. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 88 BULLA, op. cit., s. 3. 86
30
Nároky z důchodového spoření Prostředky účastníka důchodového spoření lze použít pouze na: -
úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu,
-
úhradu 60% prostředků účastníka do státního rozpočtu,
-
úhradu prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv do důchodového systému EU.89
Zpravidla se bude jednat o první variantu; ostatní dva způsoby použití jsou v praxi pouze okrajové. Účastníkovi důchodového spoření vzniká dnem, od kterého je mu přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, nárok na převedení jeho prostředků, jako úhrady jednorázového pojistného, na pojištění důchodu na základě zaregistrované pojistné smlouvy o pojištění důchodu. Na základě této smlouvy pak účastníku vzniká právo na zvolený druh starobního důchodu z důchodového spoření. Důchody vyplácí životní pojišťovna, se kterou účastník důchodového spoření uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění důchodu, nikoliv penzijní společnost. Naspořené prostředky se promítají do zvoleného starobního důchodu a nelze je vybrat najednou. Způsob výpočtu důchodu bude záviset na pojistných podmínkách pojišťovny, kterou si účastník vybral. Účastník si může zvolit pojišťovnu podle svého výběru.90 Po uzavření smlouvy ji životní pojišťovna zašle do Centrálního registru smluv, který ověří, zda již účastník neuzavřel jinou smlouvu o pojištění důchodu (neboť čerpat dávky z druhého pilíře lze pouze prostřednictvím jedné smlouvy u jedné životní pojišťovny), a zda již byl účastníku přiznán starobní důchod ze základního důchodového pojištění. V případě, že jsou obě podmínky splněny, Centrální registr smluv smlouvu o pojištění důchodu zaregistruje, a to k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce po jejím doručení do centrálního registru. Zaregistrování smlouvy oznámí penzijní společnosti, ve které jsou prostředky
89 90
§ 13 zákona 426/2011 Sb. PŘIB, op. cit., s. 4.
31
účastníka a ta má povinnost tyto prostředky do konce následujícího měsíce od tohoto oznámení převést do příslušné životní pojišťovny.91 Důchod je vyplácen v pravidelných měsíčních peněžitých splátkách doživotně nebo po stanovenou dobu, ve lhůtách a způsobem stanoveným v pojistné smlouvě o pojištění důchodu.92 Z pojistné smlouvy o pojištění důchodu vznikají čtyři druhy nároku na důchod. První z nich je nárok na doživotní starobní důchod, který náleží pouze účastníku důchodového spoření. Je zde nevýhoda, že pokud účastník zemře dříve, než vyčerpá všechny naspořené prostředky, v podstatě bude tratit, jelikož prostředky účastníka v případě tohoto důchodu nejsou předmětem dědictví. Dalším je nárok na doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let, který náleží účastníku a po dobu 3 let po jeho smrti osobě určené v pojistné smlouvě o pojištění důchodu. Pozůstalostní důchod se vyplácí ve stejnévýši jako starobní důchod. Třetí z nároků je nárok na starobní důchod na dobu 20 let, který se týká po tuto dobu pouze účastníka. Pokud účastník zemře před dosažením doby 20ti let, stává se kapitálová hodnota pojištění předmětem dědictví. Pokud účastník zemře později, zaniká nárok na tento důchod. Poslední je nárok na sirotčí důchod na dobu 5 let, který má nezletilá osoba, pokud je dědicem po účastníku, jak jsme uváděli výše.93 Daňové dopady Správa pojistného se neřídí jen zákonem o pojistném na důchodové spoření, ale také daňovým řádem 94 . Ten je v mnoha ohledech přísnější než správní řád, 95 kterým se řídí správa pojistného na důchodové pojištění (prováděna orgány sociálního zabezpečení). Zásah státních orgánů, resp. Finanční správy České republiky, může být daleko výraznější než v prvním pilíři. Vztahy ve třetím pilíři
91
Český důchodový systém, op. cit., s. 20. Pouze pokud by součet pravidelných měsíčních splátek nepřesáhl za kalendářní rok 1 000 Kč, vyplatí se důchod jednorázově. § 18 odst. 3 zákona 426/2011 93 RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 53. 94 Zákon č. 280/2009 Sb. 95 Zákon č. 500/2004 Sb. 92
32
jsou pak čistě soukromoprávního charakteru (vyjímaje části, které mají vztah k státním příspěvkům). Z pohledu daně z příjmu je s pojistným na důchodové spoření zacházeno obdobně jako s pojistným na důchodové pojištění, to znamená, že účastník nemá možnost si jej odečíst od daňového základu, ani jinak využít pro daňové účely. Daňově zvýhodněné jsou pouze poskytované dávky. Ty jsou podle zákonné úpravy posuzovány stejně jako dávky ze státního pojištění, jsou tedy také obecně od daně osvobozeny. Je zde zaveden opačný princip, jenž je uplatňován v třetím pilíři. 96 Výjimkou je pouze situace, kdy by dávky z druhého pilíře v součtu s dávkami z prvního pilíře přesáhly 36násobek minimální mzdy. V tom případě částka, která by tuto hranici překročila, musí být uvedena v daňovém přiznání a musí z ní být zaplacena daň. Dávky by podléhaly zdanění také v případě, že jejich příjemce bude mít příjmy za zaměstnání, podnikání nebo pronájmu v součtu vyšší než 840 000 Kč za rok. Dávky z důchodového spoření také nepodléhají pojistnému na sociální zabezpečení ani pojistnému na zdravotní pojištění. Osoba, jež pobírá dávky důchodového spoření, není samostatně zařazena do kategorie pojištěnců, za které hradí pojistné na veřejné zdravotní pojištění stát. 97 2. 4 Doplňkové penzijní spoření Doplňkové penzijní spoření můžeme definovat jako shromažďování a umisťování prostředků účastníka, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek.98 Obecně se dá konstatovat, že doplňkové penzijní spoření vychází z pojetí dosavadního penzijního připojištění se státním příspěvkem, které de facto od roku 2013 nahrazuje, neboť po 30. listopadu 2012 již není možné uzavřít smlouvu o penzijním připojištění.
96
RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., str. 73. RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit.,s. 78. 98 Zákon č. 427/2011 Sb. 97
33
Účastnické fondy V novém třetím pilíři, tedy v doplňkovém penzijním spoření, spravuje penzijní společnost, které bylo dle zákonných podmínek uděleno příslušné oprávnění, prostředky účastníků v účastnických fondech. Zde jsou umístěny na základě strategie spoření zvolené účastníkem a dosažený výnos je zapisován na jeho osobní penzijní účet v podobě důchodových jednotek. Na tomto účtu jsou mimo výnosů evidovány také příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele (pokud je poskytuje) a státní příspěvky. Majetek v účastnickém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, ale společným majetkem náležejícím všem účastníkům (v poměru podle naspořených prostředků odpovídající počtu penzijních jednotek).99 Stejně jako v druhém pilíři se na něj nevztahují standardní ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Společnost působící ve třetím pilíři musí dle zákona vytvořit a obhospodařovat povinný konzervativní fond, 100 který má sloužit zejména pro uchování a zhodnocování prostředků používaných pro výplatu dávek. Způsob investování by měl být bezpečný, aby hodnota majetku fondu příliš nekolísala a aby svou stabilitou usnadnila výplaty dávek z tohoto fondu. Dle zákona tudíž nemůže investovat do žádných rizikových instrumentů.
101
Do povinného
konzervativního fondu je penzijní společnost povinna převést prostředky účastníka nejpozději pět let před vznikem nároku na dávky (tj. dosažení důchodového věku a trvání spoření déle než 60 měsíců). Zde jsou také následně umístěny po dobu výplaty dávek. Zároveň má penzijní společnost povinnost informovat účastníka o plánovaném převodu, ten má právo jej odmítnout a penzijní společnost musí jeho rozhodnutí respektovat a pouze jej upozornit na související rizika. Účastník tedy může sám rozhodnout, do kterých fondů své prostředky umístí, popřípadě zda je nerozdělí mezi více fondů. Účastnické fondy vytvořené vedle povinného konzervativního fondu potom mohou investovat 99
Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 16. § 94 zákona č. 427/2011 Sb. 101 Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření povoluje investice do dluhopisů a zahraničních dluhopisů, nástrojů peněžního trhu, vymezených emitentů, vkladů, termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti do dvou let a tzv. způsobilého fondu peněžního trhu. 100
34
agresivněji a užívat širší škály investičních instrumentů. Předpokládají tak vyšší výnosy, ale také vyšší míru rizika potenciální ztráty. Účast na doplňkovém penzijním spoření Účast na doplňkovém penzijním spoření je plně dobrovolná bez jakéhokoliv dalšího omezení. K účasti je třeba uzavřít se zvolenou penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. A to buď na dobu určitou či neurčitou. Společník může uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, nemůže ji také uzavřít účastník penzijního připojištění se státním příspěvkem. Není také možné přispívat na více smluv u jedné či více penzijních společností. Účastníkem se může stát osoba starší 18-ti let, horní hranice omezení není stanovena.102 Může se účastnit i osoba, která není účastna důchodového pojištění nebo není výdělečně činná.103 Doplňkového penzijního spoření se může účastnit i ten, kdo je účastný důchodového spoření, a to i u jiné penzijní společnosti.104 Takto
nastavenými
podmínkami
se
doplňkové
penzijní
spoření
stává
nejdostupnějším spořícím nástrojem na finančním trhu. Doplňkové penzijní spoření je na rozdíl od penzijního spoření zcela dobrovolné, a to jak z hlediska vstupu, tak i jeho ukončení. Účastník jej tak může kdykoliv písemně ukončit výpovědí, a to i bez udání důvodu. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit výpovědní dobu, která však nesmí být delší než 1 kalendářní měsíc. 105 Vypovědět doplňkové penzijní spoření může i penzijní společnost, která je však v možnosti výpovědi značně omezena.106 Účastník má také právo na ukončení doplňkového penzijního spoření u dosavadní penzijní společnosti a na převedení prostředků k jiné penzijní společnosti. Penzijní společnost je povinna převést prostředky účastníka na základě jeho
102
§ 2 zákona č. 427/2011 Sb. RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 78 104 PŘIB, op. cit., s. 3. 105 § 6 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. 106 Srov. § 7 zákona č. 427/2011 Sb. 103
35
žádosti.107 Zřejmou výhodu tomuto převodu poskytuje zápočet dosavadní spořící doby i u nové společnosti. Doplňkové penzijní spoření dále zaniká písemnou dohodou, ukončením výplaty starobní nebo invalidní penze na určenou dobu, výplatou jednorázového vyrovnání, úhradou jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a úmrtím účastníka.
108
Jedná se o taxativní výčet, který má zamezit případným
nejasnostem.109 Příspěvky na doplňkové penzijní spoření Účastník doplňkového penzijního spoření je povinen platit na své spoření penzijní společnosti příspěvky. Výši svých příspěvků si účastník určuje sám a není nijak vázán svými příjmy. Jediným limitem je minimální výše příspěvku, která je nastavena na 100 Kč.110 Příspěvek je účastník povinen platit za jakékoli situace.111 Určitou nevýhodu můžeme shledat v případě, že je účastník povinen dohodnutou dávku platit také v situaci, kdy žádné příjmy nemá. Na druhou stranu, je ale oprávněn výši příspěvků kdykoliv změnit, popřípadě dokonce jejich placení odložit. Doba odkladu placení příspěvku účastníka se však nezapočítává do spořící doby. Z hlediska motivace účastníků je důležité, že nedojde k přerušení placení, kdy je pravděpodobnější, že se účastník ke spoření již nevrátí. Nespornou výhodu doplňkového penzijního spoření představuje příspěvek, který je poskytován po celou dobu jeho trvání státem, respektive Ministerstvem financí. Penzijní společnost je povinna tyto příspěvky evidovat a vybírat (na rozdíl od druhého pilíře, kde vybírá pojistné stát). Aby byl státní příspěvek přiznán, musí účastníci splnit dvě zákonné podmínky, a to, že místo jejich trvalého pobytu je v České republice či Evropské unii a zároveň se účastní důchodového pojištění
107
PŘIB, op. cit., s. 3. § 8 zákona č. 427/2011 Sb. 109 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 6. 110 § 9 zákona č. 427/2011 Sb. 111 RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., s. 96. 108
36
v České republice, již pobírají důchod nebo se účastní veřejného zdravotního pojištění.112 Poskytnutí státního příspěvku je také podmíněno řádnou a včasnou platbou vlastního příspěvku účastníka. Právě kolik si sám účastník naspoří za daný měsíc, je základem pro výpočet výše státního příspěvku. Případné příspěvky zaměstnavatele pak na výši státního příspěvku nemají vliv. Výpočet státního příspěvku zavedený od roku 2013 je platný pro všechny účastníky třetího pilíře, podílející se na novém doplňkovém pojištění i účastníky penzijního připojištění, a to ať již zůstali v transformovaných fondech nebo přešli do účastnických fondů. Za účelem motivace účastníků ke spoření vyšších částek a naplnění základního účelu doplňkového penzijního spoření, je státní příspěvek přiznáván jen tomu, kdo přispívá měsíčně více než 300 Kč. Výše státních příspěvků je odstupňována podle výše příspěvku účastníka, přitom se zohledňuje příspěvek účastníka od 300 Kč do částky 1 000 Kč za kalendářní měsíc.113 Nároky z doplňkového penzijního spoření Prostředky účastníka doplňkového penzijního spoření lze použít pouze na výplatu šesti druhů dávek. Jejich výplata je rozdělena mezi dva instituty. Starobní a invalidní penze na určenou dobu, jednorázové vyrovnání a odbytné vyplácí penzijní společnost. Doživotní penzi a penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu vyplácí pojišťovna. Podmínkou vzniku nároku na starobní penzi na určenou dobu je, aby účastník dosáhl věku, který je o pět let nižší, než důchodový věk a zároveň aby bylo trvání spořící doby aspoň 60 kalendářních měsíců. Starobní penze na určenou dobu se vyplácí buď ve splátkách v určené výši, nebo v určeném počtu splátek, a to až do vyčerpání naspořených prostředků. Nárok na invalidní penzi na určenou dobu logicky vzniká jen za předpokladu, že účastník pobírá invalidní důchod
112 113
§ 13 zákona č. 427/2011 Sb. PŘIB, op. cit., s. 7.
37
z důchodového pojištění a zároveň jeho spořící doba musí činit aspoň 36 kalendářních měsíců.114 V případě
jednorázového
vyrovnání
musí
účastník
dosáhnout
důchodového věku a spořit musí minimálně v délce aspoň 60 kalendářních měsíců. 115 Vyrovnání spočívá ve výplatě prostředků účastníka najednou nebo kombinaci výplaty jednorázového vyrovnání a penze na určenou dobu nebo úhrady jednorázového pojistného. V případě zániku doplňkového penzijního spoření výpovědí nebo na základě dohody, a pokud spořící doba trvala aspoň 24 kalendářních měsíců, náleží účastníku odbytné. 116 To se stanoví ve výši hodnoty prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, který byl určen dohodou nebo ke dni doručení výpovědi, po odečtení poskytnutých státních příspěvků.117 Podmínkou úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu je uzavření pojistné smlouvy s pojišťovnou a splnění těch samých podmínek, které jsou stanoveny pro vznik nároku na starobní penzi na určenou dobu. Na základě pojistné smlouvy, která splňuje všechny podmínky, uhradí penzijní společnost na účet pojišťovny jednorázové pojistné.118 Byly také zavedeny tzv. předdůchody, na základě kterých je možné začít pobírat předdůchod již 5 let před dosažením důchodového věku. Jejich účelem je překlenout situaci účastníka v případě období, které nemusí být pro účastníka finančně příznivé. Předdůchod mohou využít pouze účastníci, kteří si našetřili alespoň tolik, aby mohli čerpat měsíčně 30 % hodnoty průměrné mzdy. Lidem, kteří se rozhodnou odejít do důchodu dřív s využitím předdůchodu, bude platit zdravotní pojištění stát, nebude se jim ani krátit pozdější starobní důchod. Poživatel tohoto předdůchodu přitom může být dále zaměstnán, aniž by se výplata 114
RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., s. 102. § 24 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. 116 § 25 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. 117 SYROVÝ, op. cit., s. 134. 118 PŘIB, op. cit., s. 8. 115
38
předdůchodu zastavila, rovněž může požádat o přiznání předčasného starobního důchodu (přičemž by však již byl starobní důchod trvale krácen).119 Daňové dopady Z hlediska zdanění je na doplňkové penzijní spoření uplatňován opačný přístup, než je tomu v prvním či druhém pilíři. Daňově zvýhodněny jsou příspěvky účastníků doplňkového penzijního spoření, avšak vyplácené dávky následně podléhají zdanění. Účastníci mohou totiž příspěvky využít ke snížení daňové zátěže. Zákon o daních z příjmu totiž umožňuje odečet příspěvků účastníka na produkty, z nichž získá dávky až po určité době spoření a při splnění dalších podmínek. 120 Lze takto celkově odečíst až 12 000 Kč ročně od základu daně z příjmu. Je však stanovena podmínka, že odečítat se bude až z částky, která převyšuje 12000 Kč, což souvisí s poskytováním státního příspěvku, jehož nejvyšší možná hranice s touto hodnotou koresponduje. Současné poskytnutí státního příspěvku a jejich odečtení od daňového základu by bylo dvojím zvýhodněním jedněch příspěvků. Nárok na uvedené odpočty zaniká v případě, že penzijní připojištění se státním příspěvkem zanikne bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání či jednorázové plnění, tedy v případě, že mu vzniká nárok na odbytné. Není třeba dodatečně opravovat účastníkovu daňovou povinnost za předchozí roky. Je třeba pouze uvést dříve uplatněné odpočty za všechny roky jako ostatní příjem, který se bude danit podle § 10 zákona o daních z příjmu.121 Daňové zvýhodnění se týká také příspěvků zaměstnavatele, který je od daně z příjmů zaměstnance osvobozen u příspěvků do částky 30 000 Kč ročně. 122 Tento limit však zahrnuje mimo příspěvků na doplňkové penzijní spoření také příspěvek na penzijní pojištění a příspěvek na pojistné na soukromé životní pojištění. V případě zániků doplňkového penzijního spoření není opět třeba daňové posouzení příspěvků zaměstnavatele zpětně opravovat.
119
BULLA, op.cit., s. 6. § 15 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. 121 RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., s. 100. 122 § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb. 120
39
Dávky ve třetím pilíři obecně zvýhodněny nejsou. Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny pouze dávky na dobu neurčitou, tedy doživotní penze, ostatní jsou zdaňovány jako příjmy z kapitálového trhu 123 a zdaňuje se vyplácená dávka po snížení o vlastní příspěvky účastníka a státní příspěvky. Fakticky jsou dávky osvobozeny pouze při pobírání dlouhodobých dávek, jelikož v případě jednorázového vyrovnání či odbytného nebudou snižovány o příspěvky zaměstnavatele. Účastník nemusí vyplácené dávky uvádět ve svém daňovém přiznání, neboť daň je vybírána přímo penzijní společností.124 2. 5 Očekávaný vývoj doplňkových důchodových systémů Vláda ve svých programových dokumentech rozhodla dne 12. listopadu 2014 o zrušení druhého pilíře důchodového systému. 125 Jako důvody zrušení uvádí zejména potenciál důchodového spoření na dlouhou dobu prohlubovat nerovnováhu mezi příjmy a výdaji průběžného důchodového pojištění i státního rozpočtu. Dalším důvod shledávají v neúspěchu startu důchodového spoření v roce 2013, kdy velmi nízký počet jeho účastníků činí tento produkt nerentabilním i pro penzijní společnosti a jejich vlastníky.126 Jako hlavní sociální argument zdůrazňuje především skutečnost, že důchodové spoření odvodem části pojistného z průběžného do spořícího systému omezuje sociálně potřebnou solidaritu. Důchodové spoření je rovněž nástrojem privatizace klíčové veřejné sociální služby, která ve svých důsledcích vyplácené důchody prodražuje a ohrožuje i fungování průběžného důchodového pojištění. Byly navrženy dva možné termíny ukončení druhého pilíře. První varianta počítala se standardním legislativním procesem, který by vedl k účinnosti změn od 1. ledna 2017. V uvedeném případě by mělo dojít ke konkrétnímu zadání tvorby návrhu zákona nejpozději do konce roku 2014. Druhá varianta měla za cíl 123
Srov. §8 zákona č. 586/1992 Sb. RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., s. 107. 125 Usnesení vlády č. 917. Úřad vlády České republiky [online]. Vyd. 12. 11. 2014 [cit. 13. 3. 2015]. 126 SAMEK, Vít. Jak zrušit důchodové spoření. Návrh změn v doplňkovém penzijním spoření. [online] Subkomise pro důchodovou reformu Sociální komise ČSSD.Vyd. 20. 2.2014. [cit. 13. 3. 2015]. 124
40
účinnost změn již od 1. ledna 2016. Bylo rozhodnuto, že ke změnám dojde již v dřívějším termínu.127 V závislosti na tomto rozhodnutí předložilo Ministerstvo financí návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém spoření. 128 Jeho cílem je zastavení vstupu nových účastníků do tohoto fondového systému. Navrhovaná právní úprava je součástí záměru ukončit a vypořádat prostředky z důchodového spoření a v předstihu před schválením zákona, který bude upravovat proces likvidace důchodových fondů, ukončuje možnost vstupu nových účastníků. Argumentuje, že období, kdy je zřejmé, že systém důchodového spoření bude zrušen, by totiž povinnost penzijních společností postupovat v souladu se schválenými statuty a plnit stanovenou investiční strategii, mohla vést k ohrožení hodnoty prostředků účastníka.129 Byla sestavena odborná komise, která se momentálně zabývá budoucí úpravou českého důchodového systému. Navrhuje přesný postup zrušení druhého pilíře důchodového systému, přičemž zvažovanou variantou je převedení prostředků naspořených v systému důchodového spoření do třetího pilíře. Zabývá se také rozvojem třetího pilíře důchodového systému. Komise má provést analýzu účinnosti nynější podpory státu a podle toho navrhnout úpravy, vedoucí ke zvýšení motivace dlouhodobě spořit na straně zaměstnanců a rovněž motivace zaměstnavatelů přispívat svým zaměstnancům na doplňkové důchodové spoření. 130 Výsledkem jednání jsou tři možnosti, které budou moci účastníci druhého pilíře využít. Účastník důchodového spoření si bude moci zvolit mezi vyplacením prostředků v hotovosti a převodem prostředků na jeho smlouvu ve třetím pilíři. Pokud si účastník bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, jako kdyby nebyl účastníkem druhého pilíře, bude mu umožněno doplatit pojistné na důchodové pojištění (první pilíř), k čemuž může využít prostředky vyplacené z druhého pilíře. Na celý proces ukončení bude dohlížet 127
Usnesení vlády č. 917., op. cit. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Úřad vlády České republiky [online]. Aktualizováno: 23. 1. 2015. [cit. 13. 3. 2015]. 129 SAMEK, op. cit., s. 2. 130 RANDLOVÁ, Nataša; KUDRHALT SUCHÁ, Barbora. Pracovněprávní aktuality. Práce a mzda, 2014, č. 6, s. 2. ISSN: 2336-517X. 128
41
Česká národní banka a Česká správa sociálního zabezpečení. Důchodové spoření má být ukončeno s ohledem na minimalizaci rizika právních sporů, nákladů a administrativní zátěže zúčastněných stran.131 Otázkou je, zda bude možné úplně předejít právním sporům, jelikož zejména penzijní společnosti, které v závislosti se zavedením druhého pilíře musely vynaložit značné náklady, by se mohly domáhat kompenzace.
131
TREZZIOVÁ, Dana, NOVÁKOVÁ, Kateřina. Daňové aktuality. Práce a mzda, 2014, č. 6, s. 9.
42
3 Regulace finančního trhu se zaměřením na dohled v oblasti penzí Finanční
trh
můžeme
definovat
jako
systém
institucí
a
instrumentů
zabezpečujících pohyb peněz a kapitálu (nabízeného ve formě cenných papírů) ve všech formách mezi různými ekonomickými subjekty na základě nabídky a poptávky. 134 Můžeme jej poté rozdělit na peněžní trh, u něhož je pravidlem splatnost do jednoho roku a kapitálový trh, který disponuje delší životností instrumentů.
135
Penzijní společnosti představují pouze jeden ze segmentů
finančního trhu a jako takové podléhají obecnému dohledu, který je v oblasti finančního trhu vykonáván. Problematika dohledu nad finančními trhy, respektive nad celým odvětvím finančního práva, bývá často opomíjena. Musíme si však uvědomit, že právě finanční právo je propojeno se všemi ostatními oblastmi práva a jeho správné fungování je základem pro fungování ekonomiky každého státu.136 Finanční systém má potenciálně silný vliv na hospodářský rozvoj země v neposlední řadě proto, že má vliv na úroveň tvorby kapitálu a jeho alokaci. Právě dobře strukturovaný regulační režim přispívá k efektivnosti a stabilitě finančního systému.137 Regulace a dohled je proto nezbytný i z hlediska jistoty, kterou finanční trh musí poskytovat jeho aktérům před samotným investováním. Aby byla zajištěna účelnost fungování finančních trhů je nutný výkon, jak právní regulace, tak následného dohledu nad dodržováním právních předpisů. Jen tak lze potencionálním investorům poskytnout určité záruky při vstupu na finanční trh. Dohled proto můžeme v podmínkách právní teorie považovat za součást právních záruk zákonnosti. Měl by být vykonáván nezávislým dozorovým
134
REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Vyd. 4. Praha: Management press, 2005. s. 97. 135 KURKA, René. PAŘÍZKOVÁ, Anežka. Subjekty finančního trhu. Vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství C. H. Beck. 2014. s. 3. 136 SALINKOVÁ, Alena. Dohled ve finančním právu. Dny práva – 2009 – Days of Law: The conference Proceedings. 1. edition. Brno: Masaryk University, 2009, s. 1240. 137 LLEWELLYN, David T. Institutional structure of financial regulation and supervision: the basic issues. World Bank seminar: Aligning Supervisory Structures with Country Needs [online]. World Bank: Washington DC, 2006. s. 5 [cit. 15. 3. 2015].
43
orgánem, který by zajišťoval vynucení dodržování zákona. V České republice tento orgán představuje Česká národní banka (dále jen „ČNB“), která vykonává bankovní a devizový dohled nad kapitálovým trhem, kolektivním investováním, penzijními fondy a pojišťovnami.138 Z výše uvedeného je zřejmé, že vztahy vznikající v souvislosti s dohledem nad finančními trhy jsou výrazně nerovnoměrné. Jedná se o vztahy vertikální s donucovacími prvky ze strany státu a státní moci. Tento veřejnoprávní charakter regulace má své opodstatnění v její důležitosti pro tuto oblast. Subjekty, jež na finančním trhu působí, musí splnit mnoho podmínek, aby vůbec mohly začít na finančním trhu působit. Následně musí zachovat zákonné podmínky pro setrvání v této oblasti. Právě dodržování povinností, které jim zákon ukládá, chápeme jako samostatnou subjektivní konkretizaci finančněprávních povinností neboli samoaplikaci. Subjekty jsou vázány k dodržování určitých podmínek, které na sebe ze zákona sami aplikují. K vydání individuálního správního aktu dojde až v okamžiku, kdy bylo shledáno porušení těchto povinností. Dohled v oblasti finančních trhů neposkytuje mnoho možností odchýlení od stanovených pravidel. Prakticky téměř všechny normy v této oblasti mají imperativní neboli mocenský charakter. Obsahují pouze určité prvky dispozitivnosti, a to pouze ve formě výběru ze zákonem stanovených možností.139 Dále bychom si měli podrobněji přiblížit pojmy: regulace, dohled a dozor, jelikož bývají často zaměňovány. Přestože se jedná o vzájemně provázané instituty, nelze je zaměňovat, neboť využívají různých nástrojů a mohou být svěřeny různým institucím. Regulace finančních trhů bývá nejčastěji chápána jako činnost, jež spočívá ve tvorbě zásad a pravidel, jimiž se mají řídit subjekty činné ve finanční sféře. Nástrojem regulace jsou zejména zákony, vyhlášky a jiné obecně závazné předpisy. Jednak jde o regulaci jako celek nebo v užším smyslu tu část regulace, kterou vykonává v rámci zákonného zmocnění specializovaný 138
SALINKOVÁ, op. cit., s. 1241. KYNCL, Libor; MRKÝVKA, Petr a kol. Metoda a ekonomické limity regulace ve finančním právu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013. s. 109 – 112. (Autorem citované části je Michal Janovec.) 139
44
orgán. Jestliže se primární regulací rozumí zákony a jejich tvorba, sekundární regulací pak vydávání podzákonných norem. 140 Pro regulaci je charakteristická převážně preventivní povaha. Oproti tomu dohled spočívá v následné kontrole dodržování závazných pravidel a vynucování jejich plnění zejména ukládáním sankcí a nápravných opatření. Je tedy zřejmé, že z náplně dohledové činnosti převažuje povaha sanační a sankční. V dnešní době však není rozdíl mezi regulační a dohledovou činností natolik zřejmý, jelikož rovněž v oblasti dohledu je kladen čím dál větší důraz na prevenci. Dozor znamená činnost, která je vykonávána veřejnou správou nebo jejím dozorčím orgánem. Jedná se tedy v podstatě o výkon dohledu státním orgánem. Ten tak dohlíží na jemu nepodřízené subjekty a jejich činnost.141 3. 1 Historický exkurz V minulosti byl dohled nad finančním trhem v České republice vykonáván několika různými institucemi. Počátky snah o regulaci finančních trhů v naší zemi spadají do druhé poloviny 19. století. Z počátku se jednalo o licenční a povolovací činnost, až následně začaly vznikat veřejné instituce pro výkon kontroly a dohledu. Rozptýlenost dohledu byla dána širokým spektrem existujících finančních ústavů.142 V souvislosti s tím existovaly v ČR pro dozor nad finančním trhem dozory čtyř institucí – ČNB, Ministerstva financí (dále jen „MF“), Komise pro cenné papíry a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. 143 Pod MF působil jako dohledová instituce Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, který dohlížel na oblast pojišťovnictví a penzí. Každý
140
HAVEL, Jiří. Dilemata českého dozoru finančních trhů. Working Papers IES [online]. Praha: Fakulta sociálních věd UK, 2004, No 59 [cit. 1. 3. 2015]. 141 JENÍK, Ivo. Dohled a regulace finančního trhu. Vyd. 1. Praha: Spolek českých právníků Všehrd, 2011. s. 24 – 25. 142 Historie regulace a dohledu finančního trhu. Česká národní banka: Historie ČNB [online]. Česká národní banka, © 2003-2015 [cit. 9. 2. 2015]. 143 SCHOLZ, Petr. Připravuje se reforma dozoru nad finančním trhem. 2003, s. 13. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 9. 2. 2015].
45
z dohledových orgánů měl vlastní soubor pravomocí a působností a byl odpovědný za příslušný sektor finančního trhu podle zvláštních předpisů.144 Situace, kdy vedle sebe působily čtyři různé specializované orgány dohledu, nebyla pro podmínky českého finančního trhu výhodná, a to z hlediska jak hospodářské náročnosti, tak především z důvodu neefektivnosti dohledu a vzniku množství kompetenčních sporů, jelikož dozorová činnost těchto institucí se v řadě případů překrývala a dublovala.145 Z toho důvodu vláda v srpnu 2005 na návrh MF a ČNB rozhodla o integraci dohledu nad finančním trhem do ČNB k 1. lednu 2008. 146 Došlo tak k úplné integraci a veškeré pravomoci z oblasti dohledu byly převedeny na ČNB. V tomtéž roce byl zřízen Výbor pro finanční trh, který má za úkol projednávat koncepční otázky související s regulací a dohledem nad finančním trhem. Tento bankovní poradní orgán byl však následně zrušen, jelikož v praxi se ukázala jeho činnost ne příliš efektivní.147 S ohledem na členství České republiky v Evropské unii dopadají na dohled na našem území i změny v unitárním systému. V roce 2011 byl přijat nový institucionální rámec a pravidla vytvářející Evropský systém finančního dohledu (ESFS – European System of Financial Supervisors) s účinností pro subjekty působící na evropském trhu od roku 2011. V souvislosti se zavedením nového systému, byla zřízena Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board – ESRB). Evropská unie také koncipuje tři orgány pro dohled nad finančním trhem, Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority – EBA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority – ESMA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (European Insurance and Corporate Pensions Authority – EIOPA).148 Na činnosti těchto organizací se ČNB podílí.
144
JENÍK, 2011., s. 90. LLEWELLYN, op. cit., s. 12. 146 Srov. zákon č. 57/2006 Sb. 147 Ke zrušení došlo zákonem č. 227/2013 Sb. 148 LANNOO, Karel. The EU's response to the financial crisis: A mid-term review. CEPS Policy Brief [online]. Brussels, 2011, no. 241, s. 1-3 [cit. 2. 3. 2015]. 145
46
3. 2 Česká národní banka Česká národní banka vykonává dohled nad finančním trhem, tj. finančním zdravím finančních institucí a jednáním s jejich zákazníky včetně ochrany spotřebitele ve vymezeném rozsahu, na základě zákonného zmocnění. 149 ČNB vystupuje při výkonu dohledu jako orgán veřejné moci a vykonává také kompetence správního úřadu. Ani přes toto postavení nenaplňuje tři definiční znaky charakteristické pro orgán veřejné moci. Naplňuje pouze dva, a to pravomoc vydávat prováděcí právní předpisy a pravomoc vydávat individuální správní akty. Poslední z definičních znaků, jímž je financování orgánu ze státního rozpočtu, však nesplňuje v důsledku požadavku na její nezávislost.150 Nemůžeme proto ČNB považovat za státní orgán. Zákonodárce v této oblasti v podstatě pouze delegoval na ČNB, jakožto samostatnou právnickou osobu oddělenou od státu, výkon státní moci, který může vykonávat v mezích zákona.151 V jednotlivých sektorech jsou základní činnosti dohledu shodné nebo velmi podobné. Můžeme však nalézt určitá specifika, která vyplývají z odlišného charakteru činnosti jednotlivých typů institucí finančního trhu.
152
Ty jsou
upraveny v sektorových zákonech, které se vztahují pouze na jednotlivé subjekty, které dohledu podléhají. Ty mají stejnou právní sílu jako zákon o ČNB a z interpretačního hlediska k němu jsou v poměru lex specialis, tedy mají před ním
aplikační
přednost.
Výčet
subjektů,
nad
nimiž
ČNB
vykonává
vrchnostenskou správu v oblasti finančního trhu, je uveden v zákoně o ČNB. V rámci legislativního procesu byly tendence koncipovat tento zákon jako základní kompetenční normu ČNB, a byla tedy i snaha o úplnost tohoto výčtu vymezujícího osobní působnost ČNB při výkonu dohledu. Z povahy věci však dané ustanovení nemusí obsahovat výčet taxativní (a to i tehdy, kdybychom eventuálně pominuli zbytkovou klauzuli, která zahrnuje i činnosti dalších osob, 149
§ 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 6/1993 Sb. BÖHM, Jiří. Nezávislost centrální banky. Česká národní banka[online]. Praha, 2010 [cit. 9. 2. 2015]. 151 RÝDL, Tomáš; BARÁK, Josef; SAŇA, Luděk; VÝBORNÝ, Petr. Zákon o České národní bance. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. s. 7 152 Výkon dohledu. Postavení dohledu. Česká národní banka: Dohled nad finančním trhem [online]. Česká národní banka, © 2003-2015. [cit. 9. 2. 2015]. 150
47
u kterých tak stanoví jiný právní předpis). 153 Pokud proto zvláštní zákon svěří dohledové pravomoci ČNB nad určitou osobou při jejím působení na finančním trhu, musí ji vykonávat i v případě, že není explicitně uvedena v zákoně o ČNB.154 Z tohoto výčtu subjektů uvedeného v zákoně je patrné tradiční dělení finančního trhu na sektory: -
institucí primárně poskytujících služby v oblasti vkladů, úvěrů a plateb, tedy typicky bankovních produktů,
-
zabývajících se primárně obchodováním s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, tedy kapitálový trh,
-
pojištění, penzí a dalšího zajištění na stáří.155
153
§44 odst. 1 písm. e) zákona č. 6/1993 Sb. RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit., s. 149. 155 § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. 154
48
4 Dohled nad penzijními společnostmi Jednou ze základních podmínek fungování ekonomiky každého státu je důvěryhodnost a stabilita penzijního systému. Tu však nelze dostatečně zajistit pouze tržními mechanismy, proto je činnost institucí poskytujících finanční služby v oblasti druhého a třetího pilíře důchodového systému regulována omezujícími a přikazujícími pravidly, nad jejichž dodržováním je vykonáván následný dohled.156 Mezi penzijní instituce, nad kterými je dohled vykonáván, řadíme: -
penzijní fondy (pouze v přechodném období do 1. ledna 2013),
-
penzijní
společnosti
obhospodařující
transformované,
účastnické
a důchodové fondy (od 1. ledna 2013), a -
zahraniční instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění.157 Již zmiňovaný dohled nad dodržováním zákonně stanovených pravidel
a vyvozování důsledků z jejich porušení je pak nazýván dohledem v oblasti penzí. Jedná se o poměrně obecně definovaný pojem, pod kterým se rozumí především podpora
zdravého
rozvoje,
transparentnosti,
tržní
disciplíny
a konkurenceschopnosti penzijních institucí, předcházení systémovým krizím, ochrana účastníků penzijních systémů a posilování důvěry veřejnosti v tyto penzijní systémy. 158 Dohled v oblasti penzí je prováděn následnou kontrolou zaměřenou na dodržování stanovené regulace. Jeho cílem tedy není za každou cenu zabránit selhání penzijní instituce, nahrazovat rozhodovací činnost o soukromoprávních vztazích, jež spadá pod pravomoc soudů a arbitráží nebo nahrazovat funkci orgánů činných v trestním řízení. Dohled by měl při zjištění nedostatků zasáhnout svými nástroji, veřejnoprávními opatřeními, jejichž smyslem je ochrana finančního trhu jako celku a omezení možnosti výskytu obdobného protiprávního jednání v budoucnosti.159 Činnost penzijních společností podléhá dohledu ČNB, s výjimkou výkonu státního dozoru nad poskytováním 156
Zejména zákon č. 42/1994 Sb., zákon č. 426/2011 a zákon č. 427/2011: KURKA,. PAŘÍZKOVÁ, op. cit., s. 106. 158 Výkon dohledu. Postavení dohledu, op. cit. 159 Výkon dohledu. Postavení dohledu, op. cit. 157
49
a vracením státního příspěvku, který vykonává MF. Státní dozor vykonávaný MF bude obdobný výkonu dozoru podle zákona o penzijním připojištění. Vedle ČNB a MF na činnost penzijních společností a všech jejich důchodových fondů dohlíží také depozitář.160 4. 1 Dohled vykonávaný Českou národní bankou Hlavním orgánem dohledu v oblasti penzí je ČNB, která vystupuje jako veřejnoprávní subjekt. Primárně vykonává dohled na základě zákona o ČNB, který stanovuje obecná pravidla dohledu a dále na základě sektorových zákonů. Činnost
penzijních
společností,
včetně
obhospodařování
účastnických
a důchodových fondů, podléhá dohledu ČNB dle zákona o důchodovém spoření161 a zákona o doplňkovém penzijním spoření.162 Při výkonu dohledu v oblasti penzí postupuje ČNB rovněž podle zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, 163 na základě kterého posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. 164 Kromě penzijních společností vykonává dohled také nad životními pojišťovnami, depozitářem a těmi, jež nabízejí a zprostředkovávají důchodové spoření a penzijní připojištění. Dohlíží také na ty, kteří připravují a zveřejňují důchodová doporučení.165 Obsah dohledu nad činností penzijních společností ze strany ČNB je stejný, jako je tomu při dohledu investičních společností a fondů kolektivního investování podle zákona o kolektivním investování.166 ČNB vykonává dohled nad druhým a třetím pilířem penzijního systému v zájmu ochrany spotřebitelů. Dohlíží na dodržování povinností stanovených zákonem, statutem účastnického fondu, statutem transformovaného fondu,
160
RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit.,. s. 53. § 94 zákona č. 426/2011 Sb. 162 § 141 zákona č. 427/2011 Sb. 163 Zákon č. 15/1998 Sb. 164 §2 zákona č. 15/1998 Sb. 165 RYTÍŘOVÁ, 2013, op. cit., s. 52 – 53. 166 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 2. 161
50
depozitářskou smlouvou a rozhodnutími, jež byly vydány na základě zákona.167 Předmět dohledu je dle zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření upraven totožně. Instituty opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení jsou však v zákoně o důchodovém spoření pouze vyjmenovány a odkazují na podrobnější úpravu zákona o doplňkovém penzijním spoření. 168 Pokud nestanoví tyto zákony jinak, při výkonu dohledu postupuje ČNB obdobně podle zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu a v případě dohledu nad pojišťovnou také podle zákona o pojišťovnictví.169 Pravomoc ČNB V zákoně o ČNB je uvedeno obecné vymezení pravomoci ČNB v oblasti dohledu nad osobami působícími na finančním trhu.170 Jedná se o lex generali, jakákoli další či jinak formulovaná povinnost svěřená ČNB zvláštním předpisem se tedy v případě rozporu norem uplatní přednostně. V podstatě můžeme konstatovat, že kvůli obecné formulaci celého ustanovení jej bez dalšího není možné aplikovat na konkrétní
výkon
dohledové
pravomoci
vůči
konkrétnímu
subjektu
v konkrétním případě. Právě pro jeho neurčitost je nezbytné pro jeho aplikaci současné užití sektorových zákonů finančního trhu a procesních norem.171 I tak však tento obecný výčet splňuje svou funkci. Srozumitelnou integrovanou formou vymezuje na jednom místě, co konkrétně pojem dohled zahrnuje. Pro účely této práce je však nezbytné přiblížit si pravomoci v obecné rovině, jelikož v závislosti na nich je vykonáván konkrétní dohled v oblasti penzí. Primárně disponuje ČNB pravomocí k povolovací činnosti při vstupu určité osoby do finančního sektoru. Patří pod ni rozhodování o žádostech o udělení licencí, povolení, registrací osobám hodlajícím poskytovat určité regulované finanční služby a souhlasů podle jiných právních předpisů. 172 V těchto
167
§141 zákona č. 427/2011 Sb. Srov. § 96 až § 98 zákona č. 426/2011 Sb. 169 § 94 odst. 3 zákona č. 426/2011 Sb. 170 § 44 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb. 171 Srov. zákon č. 500/2004 Sb. a zákon č. 255/2012 Sb. 172 RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit., 151. 168
51
případech vystupuje ČNB ve spojení s jednotlivými sektorovými zákony jako správní orgán. 173 Udělování povolení tedy probíhá ve správním řízení, kdy nadřízeným orgánem je ČNB, která dohled a kontrolu provádí i následně v průběhu existence a fungování již povolené instituce.174Jednotlivé postupy při podávání žádostí o udělení povolení či souhlasu ČNB jsou upraveny v příslušných sektorových zákonech a následně též ve vyhláškách, které ČNB vydává jako prováděcí předpisy. Tyto vyhlášky pak stanoví konkrétní náležitosti žádostí, vzory tiskopisů, na kterých se žádosti předkládají a přílohy, které je nutno k žádosti přiložit.175 V této oblasti vykonává ČNB dohled vždy na žádost či z podnětu jiné osoby.176 Udělování povolení tedy probíhá ve správním řízení, kdy nadřízeným orgánem je ČNB, která dohled a kontrolu provádí i následně v průběhu existence a fungování již instituce, která povolení získala.177 Další z činností ČNB, které provádí v rámci dohledu, je kontrola. Jedná se o kontrolu nad dodržováním podmínek stanovených licencemi a povoleními, ale taktéž kontrolu dodržování zákonů a přímo použitelných předpisů Evropské unie, k němuž je ČNB na základě zákona zmocněna. Kontrola znamená posuzování souladu faktického stavu u kontrolované osoby s požadavky právních a regulačních předpisů a také s podmínkami plynoucími z rozhodnutí příslušných orgánů vydaných na základě těchto předpisů. 178 Obecně se řídí kontrolním řádem.179 Může být prováděna dvěma způsoby - kontrolou (dohlídkou) na místě, tzn. s osobní přítomností u kontrolované osoby nebo může mít podobu kontroly na dálku. První z uvedených forem je kvůli kapacitním důvodům možná jen jednou za určitý čas, oproti tomu kontrola na dálku je na základě monitoringu pravidelných výkazů a zdrojů veřejných informací prováděna orgánem dohledu
173
Ve smyslu § 1 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb. KYNCL; MRKÝVKA, a kol. op. cit., s. 109. 175 Výkon dohledu. Povolovací a schvalovací řízení. Česká národní banka: Dohled nad finančním trhem [online]. Česká národní banka, © 2003-2015. [cit. 9. 2. 2015]. 176 RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit., 151. 177 KYNCL; MRKÝVKA, a kol. op. cit., s. 109. 178 RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit.,. s. 151. 179 Zákon č. 255/2012 Sb. 174
52
v podstatě kontinuálně. I když i u tohoto způsobu kontroly rozhodují jeho kapacity a konkrétní zájmy odpovídající míře rizika dohlížených skutečností.180 ČNB je oprávněna k zabezpečení svých úkolů vyžadovat informace a podklady ve formě statistických výkazů a výkazů pro účely dohledu, doplňkových informací nebo hlášení od osob podléhajících jejímu dohledu (dále jen „výkazy“).181 Pokud by totiž neměla relevantní údaje a další informace, které nevznikly její vlastní činností, nemohla by řádně plnit své povinnosti. Proto vznikl institut tzv. výkaznictví či reportingu, který představuje pravomoc ČNB v oblasti pravidelného formalizovaného sbírání informací za účelem plnění zákonných úkolů. Přesný obsah, forma a hledisko předávaných informací jsou pak ponechány na úpravě v prováděcím právním předpise vydávaným ČNB na základě zmocnění uvedeného v zákoně o ČNB či jiném zákoně.182 Pokud by výkazy neodpovídaly požadavkům stanoveným vyhláškou nebo pokud by vznikly důvodné pochybnosti o jejich správnosti je ČNB oprávněna požadovat opravu, upřesnění nebo vysvětlení. Řádné předkládání výkazů je veřejnoprávní povinností osob podléhajících dohledu.183 Za porušení této povinnosti jim hrozí peněžitá sankce až ve výši 1 mil Kč. 184 K jejímu projednání ve správním řízení může ČNB přistoupit zejména tehdy, pokud nebyla vykazovací povinnost splněna vůbec, případně nebyla splněna řádně a včas. ČNB může vedle možnosti uložit pokutu, také přistoupit k uložení odpovídajícího opatření k nápravě podle sektorových zákonů finančního trhu. Vykázané informace je ČNB pak oprávněna používat k zabezpečení všech svých úkolů, pokud nestanoví jiný právní předpis něco jiného. Účelem je zejména omezení regulatorní (reportovací) zátěže soukromých
180
SALINKOVÁ, op. cit., s. 1242. § 41 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb. 182 RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit., s. 134. 183 § 41 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb. 184 § 46a odst. 2 a 3 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb. 181
53
osob na potřebné minimum a současně umožnit ČNB víceúčelově využívat získaná data.185 Další část dohledu ČNB přestavuje zejména vynucovací a sankční složku, bez níž by dohled nemohl být efektivní. ČNB tak může na základě zákona ukládat opatření k nápravě či sankce, případně také zahájit řízení o správních deliktech a přestupcích. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce je vždy zahájeno z podnětu úřední osoby a řídí se správním řádem. Jeho výstupem je rozhodnutí, jež podléhá přezkumu ve správním soudnictví. Skutkové podstaty správních deliktů jsou uvedeny v zákoně o ČNB186 a dále také v jednotlivých sektorových zákonech. Určitým nedostatkem zákonodárné činnosti je skutečnost, že nebyla do vymezení dohledu výslovně zahrnuta kontrola, případně možnost vynucování plnění opatření k nápravě uložených ze strany ČNB. V praxi totiž budou tyto kontroly plnění rozhodnutí častější, než například u eventuálně stanovených podmínek v licencích a povoleních. Z uvedených pravomocí ČNB je patrné, že dohled se vždy vztahuje k posuzování jednání pouze jednoho konkrétního subjektu. Za dohledovou činnost, alespoň co se týče zákonného vymezení, se naopak nepovažuje vydávání vyhlášek, opatření obecné povahy ani publikace výkladových metodik a stanovisek ze strany ČNB. Tyto pak můžeme označovat jako regulaci či regulatoriku, která však s výkonem dohledu úzce souvisí a čerpá z jeho poznatků.187 ČNB je povinna každoročně vypracovat a nejpozději do 31. června následujícího roku předložit Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě k informaci zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem. Tuto zprávu také uveřejní způsobem, jenž umožňuje dálkový přístup.188 Tato zpráva tradičně obsahuje dvě části. První obsahuje informace o vývoji právních předpisů regulujících finanční trh na národní a evropské úrovni a přehled licenčních a sankčních řízení. Druhá 185
RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit., s. 136 – 137. § 46a zákona č. 6/1993 Sb. 187 RÝDL, BARÁK, SAŇA, VÝBORNÝ, op. cit., s. 152 188 §45d zákona č. 6/1993 Sb. 186
54
část obsahuje shrnující obecnou informaci o ekonomickém vývoji v příslušném roce a dále bližší popis situace a vývoje v jednotlivých sektorech finančního trhu. Tato povinnost je reakcí na integraci dohledu nad finančním trhem do rukou centrální banky. Subjekty podléhající dohledu Nyní se podrobněji zaměříme na dohled vykonávaný v oblasti penzí. Bylo by vhodné shrnout, na které subjekty se dohled vykonávaný ČNB vztahuje. Standardním požadavkem kladeným na subjekty finančního trhu, podléhající dohledu ČNB, je zavedení obezřetnostních pravidel. Účelem je zajistit systém organizace a řízení včetně kontrolních mechanismů, který by co nejlépe ochránil účastníky a zájemce před neodborným, nesvědomitým nebo nepoctivým zacházením. Výčet subjektů je stanoven v § 42 odst. 1 zákona o doplňkovém důchodovém spoření. Prioritně dohledu ČNB podléhá penzijní společnost. Zejména jí musí ČNB udělit povolení k činnosti.189 Toto povolení se vydává vždy na žádost, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, na předepsaném tiskopisu. Povolení může být uděleno jen akciové společnosti, která má zapsané sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. 190 Jeho získání je podmíněno splacením základního kapitálu a doložením jeho průhledného a nezávadného původu. Akciová společnost je také povinna předložit zákonem určené dokumenty.191 Musí být také schopna doložit, že má nejméně dvě vedoucí osoby splňující zákonem stanovené podmínky (viz dále). Podstatnou zásadou je i to, aby úzké propojení s jinou osobou nebránilo účinnému výkonu dohledu nad penzijní společností. ČNB 189
Srov. §25 zákona č. 426/2011 Sb. a § 31 zákona č. 427/2011 Sb. Oproti většině sektorů finanční trhu není penzijní spoření harmonizováno evropským právem, a proto penzijní společnost nepožívá výhod tzv. evropského pasu. Pro zajištění účinného dohledu se v této souvislosti vyžaduje, aby penzijní společnost měla nejen zapsané sídlo, ale i skutečné sídlo na území České republiky po celou dobu své činnosti. Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 9. 191 Akciová společnost předloží: plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty, návrh svého organizačního uspořádání a řídícího a kontrolního systému, návrh pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, návrh pravidel jednání penzijní společnosti se zájemci, stanovy, zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu. § 31 odst 1 zákona č. 427/2011 Sb. 190
55
rozhodne o udělení povolení do 6 měsíců ode dne doručení žádosti a případně udělí povolení k činnosti penzijní společnosti na dobu neurčitou.192 Dohledu ČNB podléhají také vedoucí osoby, kterými se rozumí člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost penzijní společnosti.193 K výkonu funkce vedoucí osoby je třeba předchozího souhlasu ČNB. Jde o preventivní nástroj orgánu, který slouží k vyloučení nežádoucích vlivů již v jejich počátku. Bez souhlasu ČNB totiž nemůže být navržená osoba zapsána do obchodního rejstříku.194 V případě, že je tatáž osoba navržena do téže funkce opětovně pro bezprostředně následující funkční období, souhlasu ČNB není potřeba.195 Souhlas je udělen pouze za předpokladu, že daná osoba má předpoklady k výkonu této funkce. ČNB především musí posoudit, zda dané osobě nebrání řádnému výkonu funkce její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost. Tato osoba musí také disponovat dostatečnými zkušenostmi s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika účastnických fondů, důchodových fondů a transformovaného fondu, nebo s výkonem příslušné funkce ve vztahu k činnostem penzijní společnosti. V případě, že dojde ke změně některých výše uvedených podmínek, musí je vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, bez zbytečného odkladu oznámit ČNB.196 V případě, že je tatáž osoba navržena do téže funkce opětovně pro bezprostředně následující funkční období, souhlasu ČNB není potřeba.197 ČNB vykonává také dohled nad depozitářem. Tím je právnická osoba, která je na základě depozitářské smlouvy oprávněna mít v opatrování majetek důchodového či účastnického fondu a může zřizovat a vést peněžní účty a evidovat pohyb veškerých peněžních prostředků náležících do tohoto
192
§33 odst. 2 č. 427/2011 Sb. § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 427/2011 Sb. 194 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 10. 195 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 10. 196 § 95 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. 197 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 10. 193
56
majetku.198 Depozitář má dvojaké postavení, na jednu stranu poskytuje fondům určité služby na druhou, nad nimi vykonává první linii dohledu. 199 Depozitář vykonává svou činnost na základě smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, depozitářské smlouvy. Podrobnosti k plnění činnosti depozitáře jsou upraveny vyhláškou ČNB.200 Dalším subjektem, nad kterým vykonává ČNB dohled je pojišťovna. Dohled nad pojišťovnou se řídí lex speciali sektorovými zákony. 201 Podpůrně zákonem o pojišťovnictví,202 na základě kterého je ČNB oprávněna při zjištění porušení povinnosti tuzemskou pojišťovnou, uložit opatření k nápravě, zejména ve formě odstranění nedostatků a určit k tomu přiměřenou lhůtu.203V souvislosti s poskytováním pojištění důchodů v rámci důchodového spoření je vykonáván specifický dohled nad životními pojišťovnami. Při provozování pojištění důchodu musí pojišťovna plnit informační povinnosti, a to jak vůči dohledovému orgánu, tak vůči zájemcům o uzavření smlouvy o pojištění důchodu. Zákon zakládá mechanismus, který umožní účastníkům důchodového spoření pečlivě zvážit výběr pojišťovny. 204 Pojišťovna vede evidenci aktiv na krytí důchodového pojištění odděleně od aktiv na krytí jiných forem životního pojištění. ČNB dohlíží také na činnost nuceného správce v případě, že dojde k zavedení nucené správy penzijní společnosti. Mezi její kompetence spadá také jmenování nuceného správce ze seznamu likvidátorů nebo nucených správců.205 ČNB také uděluje souhlas k insolvenčnímu návrhu na majetek penzijní společnosti, zjistí-li se, že je předlužená. Jestliže nucený správce závažně nebo opakovaně porušil svoji povinnost nebo přestal splňovat předpoklady pro výkon 198
§ 60 zákona č. 240/2013 Sb. RADVAN, op. cit., s. 58. 200 Vyhláška č. 195/2011. 201 Zákonu č. 426/2011 Sb., zákonu č. 427/2011 Sb. 202 Zákona č. 277/2009 Sb. 203 § 95 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb. 204 Zavádí se povinnost pojišťovny nabízející pojištění důchodu uveřejňovat svoji nabídku důchodu a zasílat tuto nabídku penzijním společnostem, které ji uveřejní na svých webových stránkách. Důvodová zpráva k zákonu č. 426/2011 Sb, op.cit., s. 7. 205 Osoba zapsaná do tohoto seznamu splňuje přísnější požadavky, zejména odbornosti a důvěryhodnosti. Tento seznam je veden ČNB podle zákona č. č. 256/2004 Sb. 199
57
jeho funkce, může jej ČNB odvolat. Obdobně je v kompetenci ČNB je také jmenování a odvolání likvidátora penzijní společnosti kromě situace, kdy o zrušení penzijní společnosti s likvidací rozhodne soud.
206
, V případě,
že o likvidaci penzijní společnosti rozhoduje soud, činí tak na návrh ČNB 207 ze seznamu vedeného pro účely likvidace a nucené správy. Je nutné, aby ČNB byla zapojena do procesu, protože zrušení penzijní společnosti soudem, z hlediska dohledu nad ochranou zájmů účastníků a jejich nároků, je třeba kooperace dohledového orgánu. ČNB vykonává také dohled nad osobami oprávněnými vykonávat zprostředkovatelskou a poradenskou činnost. Těmi mohou být pouze zákonem stanovené osoby (např. obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé či vázaní zástupci penzijní společnosti). Musí také splňovat předepsané kvalifikační předpoklady a složit odbornou zkoušku. Při své činnosti pak musí jednat s odbornou péčí, vést evidenci údajů o uzavřených smlouvách a uchovávat záznamy komunikace s potenciálními účastníky důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření. 208 Obdobně je upraven i dohled nad osobami tvořícími nebo šířícími penzijní doporučení. Obsah dohledu nad činností distributorů penzijního spoření je analogický dohledu nad investičními zprostředkovateli podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Opatření k nápravě ČNB v oblasti doplňkového penzijního spoření disponuje pravomoci a nástroji nezbytnými k řádnému výkonu dohledu. Je oprávněna osobě podléhající dohledu, která porušila zákonem stanovenou povinnost, ohrozila zájmy účastníků či porušila jinou z jejích povinností uložit opatření či ukládat sankce s cílem zabránit protiprávnímu jednání nebo zmírnit případné následky takového jednání.209
206
V případě, že o likvidaci penzijní společnosti rozhoduje soud, činí tak na návrh ČNB ze seznamu vedeného pro účely likvidace a nucené správy. § 70 odst. 1 zákonu č. 427/2011 Sb. 207 § 70 odst. 1 zákonu č. 427/2011 Sb. 208 RYTÍŘOVÁ, op. cit., s. 54. 209 Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb., op. cit., s. 25.
58
Odejmutí povolení nebo souhlasu k činnosti, pozastavení činnosti nebo změna rozsahu povolení Z
uvedeného
vyplývá,
že
činnost
spočívající
ve
shromažďování
a obhospodařování prostředků v účastnických fondech může právnická osoba vykonávat pouze na základě povolení ČNB k činnosti penzijní společnosti. Také provozování důchodového spoření je podmíněno udělením tohoto povolení. Je proto logické, že odnětí povolení k činnosti můžeme považovat za nejvyšší možnou sankci, jaká může být ČNB stanovena. Ze závažnosti sankce také vyplývá striktní právní úprava. ČNB je povinna povolení k činnosti odebrat pouze tehdy, dojde-li k zákonem taxativně vymezeným okolnostem. 210 Je to zejména v případech, kdy penzijní společnost již není schopna své činnosti. Tedy pokud bylo vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek penzijní společnosti nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Dále v případě, kdy jako první sankční řešení bylo zavedení nucené správy. Poté by došlo k odejmutí povolení, pokud by ani dalším trváním nucené správy nebylo možné dosáhnout účelu penzijní společnosti nebo pokud by její zavedení nevedlo k obnovení platební schopnosti penzijní společnosti. Již jsme zmiňovali, že ČNB provádí kontrolu skutečností, které jsou rozhodné pro vydání povolení k činnosti penzijní společnosti v průběhu její činnosti. V případě, že by došlo k jejich závažným změnám je ČNB povinna odejmout povolení, které bylo vydáno na základě předchozích skutečností, které podmínky splňovaly. Samozřejmě podmínka odejmutí platí i v případě, že penzijní společnost přestane splňovat některou ze samotných podmínek pro výkon činnosti penzijní společnosti. Poslední z případů, kdy je ČNB povinna odebrat povolení k činnosti je v případě, že penzijní společnost přemístila své sídlo mimo území České republiky.211 ČNB má také možnost rozhodnout o tom, zda k odejmutí přistoupí či ne, a to v případě zákonem taxativně stanovených případů. Má však větší rozhodovací
210 211
Srov § 151 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. § 152 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb.
59
možnost. Je v podstatě na jejím posouzení zda daná situace vyžaduje řešení odebráním povolení k činnosti nebo se dá vyřešit jiným způsobem. Tyto možnosti zvažuje zejména, pokud již byly stanoveny nějaké z uvedených opatření k nápravě nebo sankce, které však k nápravě nevedly. Další možnost, kdy ČNB může přistoupit k odebrání povolení je, pokud shledá, že je to nezbytné v zájmu ochrany účastníků. V případě, že povolení k činnosti penzijní společnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných informací, může buď požadovat změnu nebo doplnění těchto údajů nebo povolení k činnosti rovnou odejmout. Posledním důvodem k odebrání povolení může být, že penzijní společnost nezahájí svoji činnost do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k činnosti nebo to, že nepokračuje ve výkonu své činnost po dobu delší než 6 měsíců.212 V rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti ČNB rozhodne také o odnětí povolení vytvoření účastnických fondů pro všechny obhospodařované účastnické fondy nebo o převodu obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost. 213 Penzijní společnost se i po odnětí povolení k činnosti nadále považuje za penzijní společnost podle tohoto zákona a podléhá dohledu ČNB, a to až do okamžiku, kdy bude toto obhospodařování převedeno na jinou penzijní společnost. Nemůže uzavírat smlouvy o penzijním spoření ani měnit závazky z již uzavřených smluv. Penzijní společnost se ruší s likvidací, přičemž likvidátora jmenuje ČNB.214 V obdobných případech porušení povinností penzijních společností, avšak za předpokladu, že by penzijní společnost mohla v přiměřené době nedostatek odstranit, je ČNB oprávněna rozhodnout o pozastavení dotčené činnosti nebo o změně rozsahu povolené činnosti. Pozastavit výkon činnosti lze pouze na dobu určitou nepřesahující dobu 5 let.215 Pokud by ČNB uznala za vhodné, že je třeba 212
§ 152 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb. Převod obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost může ČNB nařídit i samostatným rozhodnutím, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům a určeným osobám. § 150 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb.. 214 Důvodová zpráva k zákona č. 427/2011 Sb., op. cit, s. 27. 215 § 151 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb. 213
60
přistoupit ke změně činnosti penzijní společnosti, lze ji provést pouze zúžením povolení k činnosti penzijní společnosti, ne naopak. O změně činnosti vydává ČNB rozhodnutí s uvedením nového rozsahu povolení.216 Nařízení mimořádného auditu Smyslem provádění auditu účetní závěrky je v prvé řadě ověření její věrohodnosti nezávislou kvalifikovanou osobou. Auditor ověřuje, zda údaje v účetní závěrce podávají věrný obraz výsledků hospodaření, finanční pozice a peněžních toků v souladu s předepsanými účetními předpisy.217 V případě, že ČNB zjistí závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo pokud auditor nebo auditorská společnost nesplní svoji oznamovací povinnost 218 , může ČNB nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti. Určí také způsob, rozsah a podmínky provedení tohoto auditu. Penzijní společnost je povinna sdělit ČNB údaje o auditorovi, který mimořádný audit provede, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo nařízeno provedení mimořádného auditu. Tento auditor musí být odlišný od auditora, který provedl ověření účetní závěrky. ČNB je do 30 dnů od tohoto sdělení vyhrazeno právo určit jiného auditora, který mimořádný audit provede. Náklady na audit nese penzijní společnost. V případě, že by nebyly na základě mimořádného auditu potvrzeny závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo nesplnění oznamovací povinnosti, pak účelně vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu uhradí penzijní společnosti ČNB. 219 V případě zjištění nedostatků v osobě auditora, má ČNB pravomoc vydat nařízení změny auditora penzijní společnosti nebo účastnického fondu.
216
Důvodová zpráva k zákona č. 427/2011 Sb., op. cit, s. 27. Poslání a smysl auditu. Komora auditorů České republiky: O komoře [online]. Komora auditorů České republiky, © 2003-2015. [cit. 19. 2. 2015]. 218 Srov. zákon č. 93/2009 Sb. 219 § 143 zákona č. 427/2011 Sb. 217
61
Nařízení změny depozitáře či vedoucí osoby ČNB, v případě zjištění závažných nedostatků, může nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře či vedoucí osoby. K nařízení změny depozitáře je oprávněna, pokud depozitář poruší depozitářskou smlouvu, byla-li u něj zavedena nucená správa nebo v případě, že již byly uložena opatření k nápravě v jeho činnosti, ke kterým však nedošlo. V závislosti na vydání rozhodnutí o nařízení změny depozitáře, dochází také k zániku depozitářské smlouvy a závazků z ní vyplývajících, a to do 30 dnů od nabytí jeho právní moci. Penzijní společnost je do této lhůty povinna uzavřít depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem. ČNB má také možnost nařídit změnu vedoucí osoby, a to v případě, že zjistí závažné nedostatky v její činnosti nebo přestane-li vedoucí osoba splňovat zákonem stanovené podmínky a penzijní společnost neprovedla kroky k její výměně bez zbytečného odkladu potom, co tuto skutečnost zjistila. Zavedení nucené správy Dalším z možných opatření k nápravě, které může ČNB, jakožto orgán dohledu nad finančním trhem ve výjimečných případech aplikovat, je institut nucené správy. Jeho nařízení představuje značný zásah do autonomie dohlíženého subjektu, a proto jsou podmínky jeho zavedení striktně stanoveny zákonem. Nucená správa poté spočívá ve zřízení speciálního orgánu, tzv. nuceného správce, na kterého přejde výkon působnosti všech orgánů subjektu a pozastavuje se tím výkon jejich funkcí. Jeho hlavním posláním je zajistit odstranění nedostatků v činnosti subjektu, jež byly dohledem zjištěny.220 ČNB může zavést nucenou správu u penzijní společnosti ve dvou zákonem stanovených případech. Prvním z nich je, pokud penzijní společnost opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou na základě zákona nebo ve vykonatelném rozhodnutí vydaném na základě zákona. Dalším případem, kdy je nucenou správu možno zavést, je v případě ohrožení zájmů účastníků a pokud
220
KURKA, René. PAŘÍZKOVÁ, Anežka. Subjekty finančního trhu. Vybrané aspekty likvidace a insolvence. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství C. H. Beck. 2014. s. 121.
62
hrozí nebezpečí z prodlení.221 ČNB vydává rozhodnutí o zavedení nucené správy, jehož doručením je fakticky zavedena. V případě možného nebezpečí z prodlení lze přistoupit k zavedení nucené správy již samotným vydáním rozhodnutí. Údaje o zavedení nucené správy se zveřejňují na internetových stránkách ČNB a zapisují se do obchodního rejstříku. Vůči tomuto rozhodnutí je možno podat opravný prostředek, který však nemá odkladné účinky.222 Nucený správce je po dobu výkonu své funkce povinen neprodleně přistoupit k nápravě zjištěných nedostatků a zároveň zajistit ochranu účastníků a jiných oprávněných osob. Po šesti měsících trvání nucené správy pak svolává valnou hromadu penzijní společnosti a na základě výsledku vyhodnocení situace předkládá jednu ze dvou variant řešení. Nucený správce buď předloží návrh na odvolání dosavadních a volbu nových členů orgánů a zároveň také návrh k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, nebo navrhne zrušení penzijní společnosti s likvidací. V případě, že zjistí její předlužení, podá na základě předchozího souhlasu ČNB insolvenční návrh na její majetek. Odměna i výdaje nuceného správce 223 spojené s výkonem jeho činnosti jsou placeny z majetku penzijní společnosti. Nepostačuje-li její majetek k úhradě odměny a výdajů, k uhrazení je povinen stát.224 4.2 Ministerstvo financí Kompletní dozor v oblasti pojišťovnictví a penzijních fondů před rokem 2010 vykonávalo Ministerstvo financí. Tato úprava v podstatě nevyvolávala závažnější problémy, ale systém dozoru byl značně zastaralý a bylo zřejmé, že nemá perspektivu. 225 Roku 2010 došlo k integraci dohledu nad finančním trhem pod ČNB. MF od té doby vykonává pouze státní kontrolu, respektive státní dozor 221
§ 146 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb. KURKA, PAŘÍZKOVÁ, op. cit., 131. 223 Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce stanoví prováděcí právní předpis, kterým je s účinností od 1. 1. 2014 vyhláška č. 474/2013 Sb. Ta stanoví také měsíční odměnu nuceného správce, která činí 50 000 Kč až 150 000 Kč a je stanovená na hodnotě vlastního kapitálu penzijní společnosti. Stát hradí jeho odměnu maximálně do výše 300 000 Kč. 224 KURKA, PAŘÍZKOVÁ, op. cit., s. 132. 225 HAVEL, Jiří. Dilemata českého dozoru finančních trhů. Working Papers IES [online]. Praha: Fakulta sociálních věd UK, 2004, No 59 [cit. 2011-12-1]. 222
63
v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření (dále jen „státní příspěvek“) Vytváří pro tuto oblast kontroly metodiku dodržování podmínek a provádí kontrolní činnost. Vede správní řízení a vydává rozhodnutí ve věci porušení povinností
stanovených
zákonem
č.
42/1994
Sb.,
nebo
zákonem
č. 427/2011 Sb.226 Cílem státního dozoru je zajistit, aby byl řádně a včas poskytnut účastníkům státní příspěvek, na který jim vznikl nárok, resp. aby byl vrácen poskytnutý státní příspěvek, když tento nárok zanikl. Státní dozor tak má za úkol chránit oprávněné nároky účastníka, kontrolovat a vynucovat včasné plnění povinností penzijní společnosti jak vůči účastníkovi, tak i vůči státnímu rozpočtu. V souvislosti s výkonem státního dozoru je MF oprávněno ke kontrole údajů nezbytných pro plnění uvedených úkolů dozoru. Z toho důvodu má MF právo vyžadovat údaje a vysvětlení k nim, a to jak od penzijní společnosti, tak i od osob, které těmito údaji disponují. K řádnému výkonu státního dozoru je nezbytná součinnost s Ministerstvem vnitra v rozsahu ověření údajů v informačním systému evidence obyvatel a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a jí vedeným registrem pojištěnců.227 MF spolupracuje s ČNB při výměně informací týkajících se státního dozoru ministerstva a dohledu ČNB vykonávaného nad penzijními společnostmi. MF ve své působnosti zajišťuje součinnost s celními a finančními úřady a Exekutorskou komorou ČR a ostatními orgány státní správy a orgány pověřenými výkonem státní správy. Mezi povinnosti MF patří zejména vedení evidence a zajišťování předání podkladů pro výplatu a navracení státního příspěvku. MF se podílí také na tvorbě právních předpisů dotýkajících se oblasti doplňkového penzijního spoření. Zejména se angažuje na připomínkovém řízení k jejich návrhům. V rámci své působnosti
předpovídá
výši
státního
příspěvku
penzijního
připojištění
a doplňkového penzijního spoření pro státní rozpočet. Dále MF zpracovává 226 227
Důvodová zpráva k zákona č. 427/2011 Sb., op. cit,. s. 27. Důvodová zpráva k zákona č. 427/2011 Sb., op. cit, s. 28.
64
podklady pro odvolací řízení nebo řízení o mimořádných opravných prostředcích a spolupracuje s ostatními útvary ministerstva na agendě spojené se soudními žalobami.228 MF je oprávněno k uložení opatření k nápravě zjištěného nedostatku, dojde-li ze strany penzijní společnosti k porušení povinnosti související s poskytováním nebo vracením státního příspěvku. Způsob odstranění nedostatku se ponechává na penzijní společnosti. V případě, že existuje možnost neprodleně zabránit protiprávnímu stavu nebo jeho prodlužování, který ohrožuje nebo může ohrozit zájmy účastníků, může MF nařídit předběžné opatření současně se zahájením správního řízení. V případě, že penzijní společnost nebude spolupracovat, lze její nesoučinnost vynucovat pořádkovou pokutou, kterou je MF oprávněno uložit, a to i opakovaně.229 4.3 EIOPA Finanční krize z října 2008 odhalila některé zásadní nedostatky dohledu nad finančním trhem a potřebu jeho revize. Systémy dohledu na úrovni jednotlivých členských států nekorespondovaly s realitou globalizace. Nemohly tak poskytnout nezbytný dohled nad integrovanými a vzájemně propojenými evropskými finančními trhy, na kterých mnoho finančních institucí působí mezinárodně. Krize odhalila nedostatky v
oblasti spolupráce, koordinace
a jednotného uplatňování práva EU.230 Byla sestavena skupina vedená Jacquesem de Larosièrem, která měla za úkol vypracovat doporučení, jakým způsobem mají být posíleny požadavky na dohled za účelem lepší ochrany občanů a obnovení důvěry ve finanční systém. Ve své závěrečné zprávě komise doporučila posílit rámec dohledu a doporučila reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím v Unii. 231 Evropská komise na základě de Larosièrovy zprávy vydala sdělení, 228
Státní kontrola a dozor na finančním trhu. Ministerstvo financí České republiky [online]. Copyright © 2005-2013. [cit. 17. 2. 2015] . 229 Důvodová zpráva k zákona č. 427/2011 Sb., op. cit, s. 28. 230 HERNÁNDEZ, Fernando Mínguez. Las Autoridades Europeas de Supervisión: estructura y funciones. Revista de derecho de la Unión Europea, 2014,no°27, s. 126. 231 LANOO, op. cit., s. 1.
65
ve kterém navrhuje více harmonizovaný a lépe koordinovaný systém dohledu, jehož cílem je účinně předvídat finanční výkyvy a zajistit rovné podmínky pro všechny aktéry na úrovni EU. Systém dohledu by měl rovněž odrážet rostoucí integraci finančních trhů v Unii. Evropská komise tak položila základy pro zavedení posíleného systému dohledu, díky němuž bylo sníženo riziko budoucích finančních krizí. Podstatou tohoto systému jsou regulatorní agentury s vlastní právní subjektivitou a vlastními kompetencemi. Byl tak učiněn pokrok od systému založeného na pouhém přenesení pravomocí na unijní agentury. 232 Vznikl tak nový systém, který se skládá ze dvou pilířů: -
Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“);
-
Evropský systém orgánů finančního dohledu (dále jen „ESFS“). Evropský systém orgánů finančního dohledu je kromě Evropského orgánu
pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro cenné papíry (ESMA) složen také z Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“). EIOPA byla zavedena nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010.234 Představuje nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise. Od 1. ledna 2011 přebírá veškeré stávající úkoly od Výboru evropských orgánů dohledu v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzích (CEIOPS). Měla by se zejména zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, a to zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s přihlédnutím k různým zájmům jednotlivých členských států a rozdílné povaze finančních institucí. Cílem EIOPA je také zajištění lepší ochrany spotřebitelů a snaha o znovuobnovení jejich důvěry ve finanční systém. Dále by měla podporovat sbližování dohledu a poskytování
232
MACHOVÁ, Soňa. Hodnocení nového dohledového uspořádání na finančním trhu EU. Faculty od International Relations: Working papers. 2012, vol. 6, no. 2, s. 7. 234 Nařízení č. 1094/2010.
66
poradenství orgánům EU v oblasti regulace pojišťovnictví, zajišťovnictví, poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.235 Hlavním rozhodovacím orgánem orgánu EIOPA je rada orgánů dohledu sestávající z předsedy, vedoucích představitelů vnitrostátních orgánů členských států, kteří jsou odpovědni za dohled nad finančními institucemi (v případě České republiky se jedná o zástupce ČNB), dále zástupce Komise, zástupce ESRB a ze zástupců každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu. Správní rada zajišťuje, že EIOPA plní své poslání a stanovené úkoly. Rada orgánů dohledu v zásadě udává směr pro práci EIOPA. Přijímá rozhodnutí, stanoviska, doporučení a poskytuje rady. 236 Dalším orgánem je správní rada, která zajišťuje, aby EIOPA plnila svou úlohu a úkoly jí svěřené. EIOPA je navenek zastupována předsedou. Řízení EIOPA je svěřeno výkonnému řediteli.237 Hospodářská
a
demografické
situace
v EU
je
v současné
době
problematická pro každý členský stát. V souvislosti s tímto vývojem uznává EU nutnost kombinovat veřejné a soukromé penzijní režimy v praxi komplexních strategií a politik osobních důchodů. Během roku 2013 EIOPA na žádost Evropské komise začala zkoumat podmínky obezřetnostní regulace a opatření na ochranu spotřebitele, které jsou nezbytné pro vytvoření jednotného trhu EU pro osobní důchody. Tato práce vyústila ve zveřejnění předběžné zprávy "Na cestě k jednotnému trhu EU pro osobní důchody", která byla předložen Komisi. EIOPA pokračuje ve svých výzkumech v oblasti osobních důchodů s cílem poskytnout další rady k institucím EU.238 EIOPA představuje jediný orgán dohledu v oblasti penzí na úrovni EU, který obsahuje harmonizovaná pravidla. Primárně ovšem řeší zcela specifickou problematiku činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Doplňkové 235
Mission and tasks. About EIOPA. [online] European Insurance and Occupational Pensions Authority. [cit 5. 3. 2015]. 236 Čl. 40 nařízení č. 1094/2010. 237 Organisation. About EIOPA. [online] European Insurance and Occupational Pensions Authority. [cit 5. 3. 2015]. 238 Personal pensions. Regulation and supervision. [online] European Insurance and Occupational Pensions Authority. [cit 5. 3. 2015].
67
penzijní spoření, důchodové spoření ani činnost penzijních společností není činností institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění podle uvedeného nařízení. V systému doplňkového penzijního spoření i současného systému penzijního připojištění se jedná o systém, kde vztah účastníka a penzijní společnosti je založený na individuálních smlouvách. Zaměstnavatel může pouze dobrovolně přispívat svým zaměstnancům na jejich doplňkové penzijní spoření. Jinak nemá žádnou možnost tento vztah ovlivňovat.239 V případě důchodového spoření se také nejedná o zaměstnanecký systém, ale o úpravu fondového pilíře. Ten je v České republice svými pravidly pro platby pojistného a pravidly pro nároky na dávky zcela navázán na pravidla poskytování důchodu ze základního důchodového pojištění. Nepředstavuje ani způsob doplňkového důchodového spoření, které by mělo charakter profesního nebo obdobného doplňkového systému. Jedná se o systém, který je svým způsobem hrazení pojistného totožný s úpravou veřejného průběžného důchodového pilíře. Jedná se o právní úpravu, která je zcela v kompetenci České republiky. 240
239 240
Důvodová zpráva k zákona č. 427/2011 Sb., op. cit, s. 4. Důvodová zpráva k zákona č. 426/2011 Sb., op. cit, s. 4.
68
Závěr Cílem této diplomové práce byl popis a zhodnocení nově vzniklých doplňkových pilířů důchodového systému a vytvoření komplexní struktury dohledu, který je nad nimi vykonáván. Současně se práce zaměřila na budoucí vývoj českého důchodového systému a měla za cíl zodpovědět otázku, zda bude mít zrušení druhého pilíře vliv na výkon dohledu v oblasti penzí. Tyto cíle byly v diplomové práci naplněny. Důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření byly zavedeny od 1. 1. 2013 v rámci české důchodové reformy, jako druhý a třetí pilíř doplňkového spoření. V této diplomové práci jsem se pokusila přehledně popsat, jaké důvody k probíhajícím reformám vedly a k jakým změnám během nich došlo. V důsledku toho jsem si jako jeden hlavních úkolů stanovila podrobněji popsat nově vzniklé pilíře. Pomocí analytické a syntetické metody jsem zpracovala jednotlivé charakteristické rysy obou pilířů a porovnala výhody a nevýhody, které nabízejí. Ze zpracovaného porovnání vyplývá, že důchodové spoření a penzijní připojištění je v mnoha ohledech odlišné, zejména ve způsobu spoření v každém v z nich a ve formě podpory, kterou jim uděluje stát. Z analýzy systémů jsem dále vycházela při diskuzi o možnosti zrušení druhého pilíře. V druhé části diplomové práce jsem se zabývala problematikou dohledu nad penzijními společnostmi. Zaměřila jsem se na vývoj dohledu v oblasti finančních trhů, který byl v roce 2008 integrován na jeden dohledový orgán, a to ČNB. Vzhledem k doplňkovým důchodovým systémům, na které je tato práce zaměřena, shledávám integraci jako prospěšnou z hlediska větší přehlednosti dohledových pravomocí. Přínosné je i zastřešení dohledu jedním, na státu nezávislým orgánem. I přesto, že je hlavním dohledovým orgánem ČNB, je úprava dohledu nad penzijními společnostmi, resp. obecně doplňkovými penzijními systémy, značně roztříštěná a chybí jí ucelená koncepce, která by kompletně pokrývala celou materii dohledu nad touto oblastí finančního práva. Právě ucelený pohled by měla poskytovat tato práce. Shrnuje veškerou právní úpravu, která se vztahuje k dohledu v oblasti penzí, včetně dozoru vykonávaného
69
Ministerstvem financí a úpravu, která je v této oblasti práva zavedena právem Evropské unie. V závislosti na zpracování obou částí práce musím konstatovat, že dohled vykonávaný nad důchodovým spořením a důchodovým penzijním spořením se v zásadních
otázkách
neliší.
Je
to
dáno
tím,
že
shromažďování
a obhospodařování majetku je u obou pilířů předmětem podnikání penzijních společností. Vzhledem k předpokládanému zrušení druhého pilíře a s ním související reformě třetího pilíře tedy nebude třeba zásadních změn v právní úpravě dohledu v oblasti penzí. Činnost dohledu tedy nebude ohrožena, plánované zrušení si však bezesporu vyžádá určité úpravy interních procesů. V závěru své diplomové práce bych ráda vyjádřila názor, že neustálé reformy důchodového systému v závislosti na změnách jednotlivých vlád jsou vysoce kontraproduktivní. Když pomineme samotné náklady jednotlivých reforem, musíme vzít v potaz také jejich vliv na společnost. Důchodový systém jako takový, postavený na jakékoli koncepci, by měl zejména podporovat svou stabilitu a důvěru občanů v jeho fungování. Současné neustálé změny probíhající v České republice působí na její obyvatele přesně opačně a podkopávají tak potenciál budoucího důchodového sytému. Považuji proto za vhodné, aby plánovaná reforma byla připravena s větší péčí bez a přílišných vlivů současné vlády, a byla tak koncipována jako dlouhodobý, resp. trvalý systém, který nebude nutno v dohledné době měnit. Závěry vychází z právního stavu k 9. 4. 2015.
70
Použitá literatura Tištěné knihy, časopisy a příspěvky vědeckých konferencí 1.
ELIÁŠ, Karel; DVOŘÁK, Tomáš; HAVEL, Bohumil. Zákon o penzijním
připojištění. Komentář. 1. vyd. Praha: Linde Praha a.s., 2001, 321 s. ISBN 807201-294-0. 2.
HERNÁNDEZ, Fernando Mínguez. Las Autoridades Europeas de
Supervisión: estructura y funciones. Revista de derecho de la Unión Europea, 2014,no°27, s. 125-138. ISSN 1695-1085. 3.
HIROSE, Kenichi. Pension Reform in Central and Easter Europe in times
crisis, austerity and beyond: Trends and key issues. Důchodová reforma - jak dál?: sborník z 2. mezinárodní vědecké konference. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2011, 15 s. ISBN 978-80-7408-048-7. 4.
JENÍK, Ivo. Dohled a regulace finančního trhu. 1. vyd. Praha: Spolek
českých právníků Všehrd, 2011, 120 s. ISBN 978-80-85305-48-7. 5.
Kolektiv autorů. Averting the Old Age Crisis: Policies to Protect and
Promote Growth. 1. vyd. World Bank: 1994. 420 s. ISBN 978-0821329702. 6.
Kolektiv autorů. Pension system in the Czech Republic. 1st ed. Prague:
Ministry of Labour and Social Affairs, 1998, 40 s. ISBN 80-85529-35-1. 7.
KURKA, René. PAŘÍZKOVÁ, Anežka. Subjekty finančního trhu.
Vybrané aspekty likvidace a insolvence. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, 216 s. ISBN 978-80-7400-277-9. 8.
KYNCL, Libor; MRKÝVKA, Petr a kol. Metoda a ekonomické limity
regulace ve finančním právu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2013. 224 s., Řada teoretická, Ed. S, č. 444. ISBN 978-80-210-6774-5. 9.
LESAY, Ivan. Bude česká důchodová reforma fundamentální? 1. vyd.
Brno: Trast pro ekonomiku a společnost, 2007. ISBN 978-80-239-9159-8.
71
10.
LOUŽEK, Marek. Důchodová reforma. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014,
102 s. ISBN: 978-80-246-2612-3. 11.
LOUŽEK, M. Pension reform in the Czech Republic after 2010. Post-
Communist Economies. 2014. v. 26, no. 1, p. 89-102. ISSN 1463-1377. 12.
MACHOVÁ, Soňa. Hodnocení nového dohledového uspořádání na
finančním trhu EU. Faculty od International Relations: Working papers. 2012, vol. 6, no. 2. 20 s. ISSN 1802 – 6591. 13.
PAVLÁT, Vladislav; KUBÍČEK, Antonín. Regulace a dohled nad
finančními trhy. 2. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2010, 226 s. ISBN 978-80-7408-036-4. 14.
RADVAN, Michal. Právo kapitálového trhu. 1. vyd. Brno: Masarykova
Univerzita, 2010, 61 s. ISBN 978-80-210-5277-2. 15.
RANDLOVÁ, Nataša; KUDRHALT SUCHÁ, Barbora. Pracovněprávní aktuality.
Práce a mzda, 2014, č. 6. ISSN: 2336-517X. 16.
REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 1. vyd.
Praha: Management press, 2005, 423 s. ISBN 80-7261-132-1. 17.
RÝDL, Tomáš; BARÁK, Josef; SAŇA, Luděk; VÝBORNÝ, Petr. Zákon
o České národní bance. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 344 s. ISBN 978-80-7478-622-8. 18.
RYTÍŘOVÁ, Lenka. Důchodový systém v České republice. 1. vyd.
Olomouc: ANAG, 2013. 118 s. ISBN: 978-80-7263-821-5. 19.
SALINKOVÁ, Alena. Dohled ve finančním právu. Dny práva – 2009 –
Days of Law: The conference Proceedings. 1. edition. Brno: Masaryk University, 2009, s. 1240 – 1244. ISBN: 978-80-210-4990-1. 20.
SYROVÝ, Petr. Jak si spořit na důchod. 1. vyd. Praha: GRADA
Publishing a.s., 2012, 160 s. ISBN 978-80-247-4479-7. 21.
ŠULC, Jaroslav; ILLETŠKO, Petr. Penzijní připojištění. 1. vyd. Praha:
Grada Publishing, spol. s r. o., 2000, 164 s. ISBN 80-7169-979-9.
72
22.
TREZZIOVÁ, Dana, NOVÁKOVÁ, Kateřina. Daňové aktuality. Práce a
mzda, 2014, č. 6. ISSN: 2336-517X. Elektronické prameny 1.
BEZDĚK,
Vladimír. Penzijní
systémy
obecně
i v kontextu
české
ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) [online] Praha: Česká národní banka, 2000. I. díl, VP č. 25. 62 s [cit. 10. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/en/research/research_publications/mp_wp/download/vp2500.p df. 2. Praha,
BÖHM, Jiří. Nezávislost centrální banky [online]. Česká národní banka: 2010
[cit.
9.
2.
2015].
Dostupné
z:
http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnbprovsechny.cn b.cz/cs/menova_politika/mp_prezentace/download/03_nezavislost_centralni_bank y.pdf. 3.
BULLA, Miroslav. Nový třípilířový důchodový systém. 2013. In: ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 4.
Communication from the Commission: European Financial Supervision
from 27. 5. 2009. [online] Brussels. cit 5. 3. 2015] Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=URISERV%3Ami0017&qid=1428177991616. 5. 2013.
Český důchodový systém [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [cit.
10.
11.
2014]
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/Analyza.pdf. 6.
Důchodová reforma startuje [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí,
aktualizováno
2.
1.
2013
[cit.
20.
10.
2014].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/cs/13922. 7.
FERREIRO, Jesus, SERRANO, Felipe. Uncertainty and pension systems
reforms. Journal of Economic Issue, 2011. Vol. 45, No. 2, s. 317-322. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.2753/JEI00213624450208#.VRxi5dLkeQk.
73
8.
HAVEL, Jiří. Dilemata českého dozoru finančních trhů. Working Papers
IES [online]. Praha: Fakulta sociálních věd UK, 2004, No 59 [cit. 10. 2. 2015] Dostupný z: http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/1284. 9.
Historie regulace a dohledu finančního trhu. Česká národní banka:
Historie ČNB [online]. Česká národní banka, © 2003-2015 [cit. 9. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.historie.cnb.cz/cs/regulace_a_dohled/index.html. 10.
LANNOO, Karel. The EU's response to the financial crisis: A mid-term
review. CEPS Policy Brief [online]. Brussels, 2011, no. 241, 12. s [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://ssrn.com/abstract=1898643 11.
LASAGABASTER, Esperanza; ROCHA, Roberto; WIESE, Patrick.
Czech Pension System: Challenges and Reform Options. WB Social Policy Discussion Paper 0217 [online]. Washington DC: World Bank, 2012 [cit. 20. 10. 2013]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/SOCIALPROTECTION/Resources/SPDiscussion-papers/Pensions-DP/0217.pdf. 12.
Legislativní základna. Penzijní společnosti a fondy. Česká národní banka:
Dohled nad finančním trhem [online]. Česká národní banka, © 2003-2015. [cit. 9. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/penzijni_spolecn osti_a_fondy/. 13.
LLEWELLYN, David T. Institutional structure of financial regulation and
supervision: the basic issues. World Bank seminar: Aligning Supervisory Structures with Country Needs.[online].World Bank: Washington DC, 2006. 45 s. [cit. 15. 3. 2015].
Dostupné
z:
http://siteresources.worldbank.org/INTTOPCONF6/Resources/20572921162909660809/F2FlemmingLlewellyn.pdf. 14.
Mission and tasks. About EIOPA. [online] European Insurance and
Occupational
Pensions
Authority.
[cit
5. 3. 2015].
Dostupné
z:
https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/missions-and-tasks
74
15.
MONTERO-MUÑOZ. Estructura demográfica y sistemas de pensiones.
Investigaciónes económicas [online]. 2000, vol. 24, n° 2, s. 297-327. [cit. 30. 11. 2014].
Dostupné
z:
ftp://ftp.funep.es/InvEcon/paperArchive/May2000/v24i2a2.pdf. 16.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém
spoření, ve znění pozdějších předpisů. Úřad vlády České republiky [online]. Aktualizováno:
23.
1.
2015.
[cit.
13.
3.
2015].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=382&CT1=0 17.
Organisation.
Occupational
About
Pensions
EIOPA. Authority.
[online] [cit
European
Insurance
and
5. 3. 2015].
Dostupné
z:
https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/organisation 18.
Personal pensions. Regulation and supervision. [online] European
Insurance and Occupational Pensions Authority. [cit 5. 3. 2015]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/regulation-supervision/pensions/personal-pensions. 19.
Poslání a smysl auditu. Komora auditorů České republiky: O komoře
[online]. Komora auditorů České republiky, © 2003-2015 [cit. 19. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.kacr.cz/poslani-a-smysl-auditu. 20.
PŘIB, Jan. Důchodová reforma v České republice a doplňkové důchodové
systémy. Ministerstvo financí, 2013. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 21.
Příloha č. 8 – Doplňkové systémy – penzijní připojištění se státním
příspěvkem. Závěrečná zpráva PES [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013
[cit.
20.
10.
2014].
Dostupné
z:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/8905/Priloha_8.pdf. 22.
SAMEK, Vít. Jak zrušit důchodové spoření. Návrh změn v doplňkovém
penzijním spoření. [online] Subkomise pro důchodovou reformu Sociální komise ČSSD.Vyd. 20. 2.2014. [cit. 13. 3. 2015]. Dostupné z: http://duchodovakomise.cz/wp-content/uploads/2014/07/Soci%C3%A1ln%C3%AD-komise%C4%8CSSD-Jak-zru%C5%A1it-d%C5%AFchodov%C3%A9spo%C5%99en%C3%AD-20.-%C3%BAnora-2014.pdf. 75
23.
SCHOLZ, Petr. Připravuje se reforma dozoru nad finančním trhem. 2003,
s. 13. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]. 24.
SIMONOVITS, András. El pilar del sistema privado obligatorio de
pensiones del Hungría: un obituario. Revista internacionál del Seguridad Social. [online].
2012,
vol
65,
no°3.
[cit.
20.
3.
2015].
Dostupné
z:
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1752-1734.2011.01404.x/pdf. 25.
Státní kontrola a dozor na finančním trhu. Ministerstvo financí České
republiky [online]. Copyright © 2005-2013. [cit. 17. 2. 2015] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/zakladni-informace/organizacnistruktura/sekce-07-mezinarodni-vztahy/odbor-36-statni-kontrola-a-dozor-na-fintrhu 26.
ŠULC, J. Penzijní připojištění. Jak velké daňové úlevy vás čekají?
[online]. Zpravodajský server iDnes.cz © 2005 [cit. 20. 10. 2014]. Dostupné z: http://fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp?r=fi_osobni&c=A060314_100825_fi_oso bni_vra. 27.
Usnesení vlády č. 917. Úřad vlády České republiky [online]. Vyd. 12. 11.
2014 [cit. 13. 3. 2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=201411-12. 28.
VOŘÍŠEK, Vladimír. Malá důchodová reforma. Časopis národního
pojištění [online]. Česká správa sociálního zabezpečení, 2011 [cit. 20. 10. 2014]. Dostupný z: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanychcisel/clanky/Mala_duchodova_reforma.htm. 29.
Výkon dohledu. Postavení dohledu. Česká národní banka: Dohled nad
finančním trhem [online]. Česká národní banka, © 2003-2015. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/ind ex.html. 30.
Výkon dohledu. Povolovací a schvalovací řízení. Česká národní banka:
Dohled nad finančním trhem [online]. Česká národní banka, © 2003-2015. Dostupné
z:
76
http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/povolovaci_schvalovac i_rizeni/index.html. 31.
Závěrečná zpráva PES [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí,
2013, [cit. 20. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8895. Právní předpisy 1.
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.,
Listina základních práv a svobod ČR. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 2.
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších
předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 3.
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění
pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 4.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 5.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o
změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 6.
Zákon č. 170/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním
připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 7.
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 8.
Zákon č. 227/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb, o České
národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014].
77
9.
Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením
dohledu nad finančním trhem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 10.
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a
doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 11.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 12.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 13.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014] 14.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 15.
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 16.
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. In:
ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 17.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 18.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In:
ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 19.
Zákon č. č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech., ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 20.
Vyhláška č. 474/2013 Sb., vyhláška o odměně likvidátora, nuceného
správce a insolvenčního správce některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014].
78
21.
Vyhláška č. 195/2011., o činnosti depozitáře fondu kolektivního
investování a ujednáních depozitářské smlouvy standardního fondu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. 22.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu
2010
o zřízení
Evropského
orgánu
dohledu
(Evropského
orgánu
pro
pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. [cit. 20. 10. 2014]. Soudní rozhodnutí 1.
Nález Ústavního soudu ze dne 23. března 2010, sp. zn. N 61/56 SbNU
653. Ústavní soud [online]. Ústavní soud České republiky, © 2006 [cit. 20. 10. 2014]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-8-07_1 Jiné prameny 1.
Důvodová zpráva k zákonu č. 426/2011 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015].
2.
Důvodová zpráva k zákonu č. 427/2011 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 17. 2. 2015]
79
