Dohled nad soudními exekutory

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva

Diplomová práce

Dohled nad soudními exekutory

Filip Urban 2015/2016

Prohlášení: „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Dohled nad soudními exekutory zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“

.............................. Filip Urban

 

1

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce JUDr. Ing. Radovanu Dávidovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, které vedly k vypracování této diplomové práce. Poděkování patří i mým rodičům za jejich bezmeznou podporu a důvěru během celého mého studia.

 

2

Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o dohledu nad soudními exekutory. Cílem je rozbor jednotlivých částí systému dohledu a uvedení úvah de lege ferenda, které se zaměřují na problematické oblasti dohledu nad soudními exekutory, a zároveň vedou ke zvýšení jeho efektivity. Do práce je zahrnut i dohled, který není vykonáván veřejnými orgány, a pro srovnání právní úprava dohledu nad jinými právnickými profesemi v České republice a nad soudními exekutory v zahraničí. Snahou práce je podat dosud nikde nepublikovaný přehled problematiky dohledu na touto právnickou profesí. Klíčová slova Soudní exekutor, dohled, stížnost, kontrola, kárné provinění, kárné řízení, kárné opatření

Abstract This thesis deals with judicial officerʹ′s supervision. The aim is analysis of individual parts of supervisionʹ′s system and to present the ideas de lege ferenda, which are focused on problematic areas of judicial officerʹ′s supervision and simultaneously lead to increase of its effectiveness. The supervision which is not carried out by public authority, comparison of supervision of other legal professions in Czech Republic and comparison with supervision of judicial officers abroad are also included in this thesis. Effort of the thesis is clarify knowledge of supervisionʹ′s issue above mentioned legal professions which have not been published so far.

Key words Judicial officer, supervision, complaint, inspection, disciplinary offense, disciplinary proceedings, disciplinary measure

 

3

Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................. 5 ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1) SOUDNÍ EXEKUTOR V PRÁVNÍM SYSTÉMU ČR .................................. 9 1.1) POSTAVENÍ SOUDNÍHO EXEKUTORA .............................................................. 9 1.2) PRAVOMOCI SOUDNÍHO EXEKUTORA ........................................................... 14 2) HISTORICKÝ EXKURZ .............................................................................. 17 2.1) OBECNÁ USTANOVENÍ DOHLEDU ................................................................. 17 2.2) KÁRNÁ ODPOVĚDNOST ................................................................................ 20 3) DOHLED ......................................................................................................... 24 3.1) VEŘEJNOPRÁVNÍ DOHLED ........................................................................... 24 3.1.1) Oprávnění dohledových orgánů.......................................................... 27 3.1.2) Exekutorská komora ........................................................................... 28 3.1.3) Ministerstvo spravedlnosti .................................................................. 31 3.1.4) Soudy ................................................................................................... 32 3.1.5) Kárné řízení ........................................................................................ 36 3.2) SOUKROMOPRÁVNÍ DOHLED ....................................................................... 42 3.2.1) Odpovědnost státu za způsobenou škodu soudním exekutorem .......... 44 3.2.2) Odpovědnost soudního exekutora za způsobenou škodu .................... 45 3.3) VNITŘNÍ DOHLED ........................................................................................ 48 4) SROVNÁNÍ DOHLEDU NAD SOUDNÍMI EXEKUTORY...................... 51 4.1) SROVNÁNÍ S JINÝMI PRÁVNÍMI PROFESEMI .................................................. 51 4.1.1) Soudci.................................................................................................. 51 4.1.2) Advokáti .............................................................................................. 55 4.1.3) Notáři .................................................................................................. 58 4.1.4) Shrnutí ................................................................................................. 61 4.2) SROVNÁNÍ S JINÝMI STÁTY.......................................................................... 62 4.2.1) Slovenská republika ............................................................................ 66 4.2.2) Nizozemí .............................................................................................. 69 5) DOHLED NAD SOUDNÍMI EXEKUTORY DE LEGE FERENDA ........ 71 ZÁVĚR ................................................................................................................. 75 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ ............................................................... 77 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 91

 

 

4

Seznam použitých zkratek

ČAK

Česká advokátní komora

e.p.

Zákon č. 233/1995 Z.z.

e.ř.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Komora

Exekutorská komora České republiky

LZPS

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky

MS

Ministerstvo spravedlnosti

MSSr

Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky

notŘ

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

NS

Nejvyšší soud České republiky

NSS

Nejvyšší správní soud České republiky

OdpŠk

Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem

OSŘ

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

UIHJ

Union internationale des hussier de justice

ÚS

Ústavní soud České republiky

   

 

5

Úvod Institut soudních exekutorů v celosvětovém měřítku není institutem nikterak novým1. V české právní úpravě však poměrně nový je. Zaveden byl zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen e.ř.) 2 . Důvodem zavedení byl velice špatný výkon rozhodnutí. Věřitelé s pravomocným a vykonatelným exekučním titulem v ruce nebyli schopni se domoci svého práva. Přesto, že v posledních letech procento vykonatelnosti opět mírně pokleslo, soudní exekutoři zavedli výrazné zlepšení této situace. Tento institut je již svým účelem předurčen k neoblíbenosti u široké veřejnosti. Neoblíbenost je v České republice umocněna faktem, že na konci roku 2015 bylo vedeno 4,5 milionu exekučních řízení3 což znamená, že účastníkem exekučního řízení byla již značná část obyvatel naší země4 . Stát zavedením soudních exekutorů delegoval část svých pravomocí na soukromou osobu, která v rámci vymáhání pohledávek vystupuje jako podnikatel, jehož zisk závisí na jeho úspěšnosti. Osobní zainteresovanost soudních exekutorů přinesla výrazné zlepšení vymahatelnosti. Na druhou stranu přenesením části státní moci na soukromé osoby vzniklo riziko, že pravomoci, které jsou stanoveny zákonem a stavovskými předpisy Exekutorské komory České republiky (dále jen Komora), mohou být při jejich výkladu aplikovány na pomyslné hranici výkladu a jeho zákonnosti. Je tak nesporné, že soudní exekutoři nejsou výjimkou mezi ostatními právnickými profesemi s vlastní samosprávou, a dohled nad jejich činností je nutností. Dohled nad soudními exekutory je v současné době velice aktuálním tématem. Skutečnost, že tento institut je v českém právním prostředí nový, způsobuje, že dohled nad soudními exekutory není stále pevně „usazený“ a jeho nejefektivnější způsob se stále „hledá“. Přesto, že byl již mnoha novelami upraven, nové návrhy na úpravu dohledu se objevují téměř nepřetržitě. Dále také                                                                                                                 1

Např. Francie datuje vznik nezávislých soudních exekutorů již na středověk, ovšem zákon, který upravuje soudní exekutory v současné podobě, byl uzákoněn 2.11. 1945 – Publications. Les huissier de justice [online]. Les huissier de justice, 2016 [cit. 1.2.2016]. Dostupné z: http://www.huissier-justice.fr/images-contenu/FrenchBailiffs_BD.pdf 2 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In. Beck-online [právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 1.2.2016] 3 . Jsou exekutoři opravdu tak špatní, jak se říká?. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 1.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/2053jsou-soudni-exekutori-opravdu-tak-spatni-jak-se-rika-vydelavaji-malo-nebo-hodne-je-nutna-dalsidilci-regulace-praha-22-9-2015?w= 4 Nutno podotknout, že spousta povinných je subjektem dvou a více exekucí, uvedené číslo tak nelze brát jako fakt, že proti 4,5 milionu obyvatel je vedeno exekuční řízení

 

6

soudní exekutoři a polemika o jejich neprávních zákrocích dostávají velký prostor v médiích. A zároveň si nelze nevšimnout otázky, která se vyskytne při každém rozhovoru, vedeném na exekuční téma: je dohled nad soudními exekutory dostatečný? Cílem mé práce je rozebrat institut dohledu nad soudními exekutory ve všech jeho fázích. Tedy zaměřit se nejen na kárný dohled, ale více i na dohled obecný, vykonávaný pravidelnými kontrolami a vyřizováním podaných stížností, o němž informace nejsou zcela veřejně uváděny. Vytvořit ucelený přehled všech způsobů dohledu tak, aby bylo zcela jasné a přehledné, kdo a jakým způsobem dohled vykonává. Zároveň je cílem této práce pomocí porovnání právní úpravy soudních exekutorů a jiných profesí, a to nejen v České republice, nastínit jednotlivé rozdíly a zhodnotit tak, zda je dohled nad soudními exekutory přehnaný, dostatečný, či nevyhovující, a uvést případné řešení pro vylepšení současného právního stavu. Dohled nad subjekty, jejichž pravomoci a činnosti zasahují do základních lidských práv tolika lidí, je důležitou otázkou a je s podivem, že neexistuje žádný ucelený zdroj, který by se touto problematikou zabýval. Ani v literatuře, ani v odborných článcích. Pokud se již vyskytne odborný článek, týká se pouze části dohledu, která zde není zasazena do celku. Roztříštěnost a časté změny prováděné v dohledu nad soudními exekutory, ať už větší či menší, přehlednosti tohoto institutu také neprospívají. Navíc po absolvování praxe na exekutorském úřadě, nahlédnutí do vnitřního provozu a zjištění složitosti této negativně vnímané profese vzrostl můj zájem o zjištění mechanismu dohledu. Tyto důvody byly mou motivací k sepsání práce, která bude splňovat výše uvedené cíle. Jelikož je v České republice nedostatek odborné literatury týkající se této problematiky, bude má práce vycházet zejména z právních předpisů, judikatury soudů a informací obdržených od příslušných subjektů po vznesení oficiálních dotazů na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím5. Do své práce zapojím také poznatky získané praxí na exekutorském úřadu. Vzhledem k uvedeným zdrojům jsem ke zpracování diplomové práce zvolil metodu analytickou v rámci rozboru právních předpisů a judikatury, deskriptivní u popisu                                                                                                                 5

Zákon č. 106/2009 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. In. Beck-online [právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 1.2.2016]

 

7

jednotlivých způsobů dohledu nad soudními exekutory a následně metodu komparativní při srovnání jednotlivých právních úprav soudních exekutorů v České republice a v zahraničí a s jinými právními profesemi. Začátek této práce bude uvádět, kdo je soudní exekutor, a které pravomoci mohou být v rámci jeho činnosti překročeny. Tyto skutečnosti je nutné uvést pro správné pochopení důležitosti institutu dohledu nad soudními exekutory a také pro uvědomění si odlišnosti exekutorů od jiných povolání, která je důležitá pro spravedlivou komparaci. Následovat bude historický exkurz, který vyobrazí složitý vývoj právní úpravy dohledu nad soudními exekutory. Zde uvedu jednotlivé změny týkající se dohledu nad soudními exekutory a jeho postupné změny až k současné podobě. Naprosto neopomenutelnou součástí této diplomové práce pak bude analýza samotného dohledu, který rozeberu nejen z pohledu veřejnoprávních orgánů, ale uvedu také, jakým způsobem vykonávají dohled osoby, jež nemají veřejnoprávní charakter. V této kapitole bude uveden i dohled vykonávaný samotným exekutorem v rámci exekutorského úřadu, do kterého byl ministrem spravedlnosti jmenován. Další kapitola nastíní, jak je upraven dohled nad profesemi, jejichž povaha se se soudními exekutory určitým způsobem shoduje. Konkrétně uvedu právní úpravu upravující dohled nad soudci, advokáty a notáři. V této kapitole neopomenu také nastínit, jak je upraven dohled nad soudními exekutory v cizích zemích. Sjednocujícím prvkem výběru cizích zemí bude výkon povolání soudního exekutora jako svobodné a nezávislé profese. Diplomovou práci zakončím úvahami de lege ferenda, ve kterých se na základě poznatků získaných napsáním diplomové práce pokusím uvést návrhy na zlepšení a zefektivnění současné právní úpravy. Tyto úvahy by také následně mohly sloužit k uklidnění negativních názorů na soudní exekutory a zabránit případným excesům. Hlavním záměrem této práce je naplnění předestřených cílů. Úprava, která ačkoliv je součástí dohledu, avšak není pro tyto cíle rozhodující, je z jejího obsahu vyloučena. Například způsob vyrozumění exekutora o kontrole, lhůty dohledových orgánů pro vypracování zpráv o provedené kontrole, náležitosti rozhodnutí kárného senátu nebo volba členů kárných senátů. Stejně tak součástí diplomové práce nebude dohled nad exekutorskými koncipienty a kandidáty i přesto, že jsou nedílnou součástí exekutorských úřadů.

 

8

1) Soudní exekutor v právním systému ČR Tato část mé práce se zabývá postavením a pravomocemi soudního exekutora. Zákonodárce se zavedením institutu soudního exekutora nechal inspirovat v zahraničí, kde tento institut již dlouho působí a vykazuje až o 70% lepší vymahatelnost 6 než vymáhání pohledávek pomocí soudů. Institut soudního exekutora se tak osvědčil, a ačkoliv někdo nemusí souhlasit s převedením státní pravomoci na soukromou osobu, je faktem, že soudním exekutorům se povedlo zlepšit vymahatelnost tak, jak toho sám stát nebyl schopen. S nadsázkou tak můžeme říci, že převedení bylo provedeno v rámci „vyššího dobra“. Tento institut s sebou nese kromě vymahatelnosti i jiné klady. Konkrétně snížil využívání neprávních cest k vymáhání pohledávek 7 , výrazně odlehčil agendě soudců a snižuje náklady státu, protože ty se nyní přesunuly na povinného. Další negativně vnímanou vlastností exekutorů je vykonávání jejich profese za účelem zisku. Pravdou je, že zisk je ideálním prostředkem k podpoře efektivity. Výkon státní moci ani sami občané8 touto skutečností nejsou nijak dotčeni. Vzhledem k tématu práce se jedná o výklad obecný, sloužící k uvedení čtenáře do oblasti, které se týká následující výklad.

1.1) Postavení soudního exekutora v České republice aktuálně působí 159 soudních exekutorů. První předpokládaný počet však byl 3209. Soudní exekutor je fyzická osoba, na kterou byla delegována část státní moci10. Působí v čele exekutorského úřadu, do kterého je jmenován ministrem spravedlnosti v případě, že splní zákonem stanovené předpoklady. Exekutor musí být plně svéprávný, musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru                                                                                                                 6

Důvodová zpráva k zákonu č. 120/2001 Sb., obecná část. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=oz5f6mrqgayv6mjsgbpwi6q&groupIndex=8&rowIndex=0&relationType =reference&referenceType=passive&referenceName=zakladnipredpis_dz&originalDocumentId=o nrf6mrqgayv6mjsgawtgmq&showLowerSectionsRelations=false&activeFacets=11&sortType=ran k-rp&firstPage=0¤tPage=0 7 Tamtéž (dz 120/2001) 8 Náklady exekuce hradí povinný, exekuce tak již není hrazena z peněz daňových poplatníků a de facto tedy i osob, které s exekucí neměli nic společného 9 VESELÝ, Jan. Exekutoři a exekuční činnost. epravo.cz [online]. epravo.cz, a.s., © 1999-2016 [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/exekutori-a-exekucni-cinnost9603.html 10 § 1 zákona č. 120/2001 Sb.

 

9

právo na vysoké škole v České republice nebo na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové uznáno za rovnocenné. Dále musí být bezúhonný, vykonat alespoň tříletou exekutorskou praxi a složit exekutorskou zkoušku11. Konkrétní průběh exekutorské zkoušky je upraven v kárném řádu Komory12. „Namísto exekutorské zkoušky je možné uznat odbornou zkoušku justiční, soudcovskou, jednotnou soudcovskou a advokátní, advokátní, prokurátorskou, notářskou, profesní zkoušku na komerčního právníka a závěrečnou zkouška právního čekatele“ 13 . Ministr spravedlnosti je zároveň také osobou, která může exekutora odvolat v případě, že byl exekutor pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností, nedoloží-li Komoře ve lhůtě smlouvu o pojištění své odpovědnosti za újmu nebo již zaniklé pojištění ve lhůtě neobnoví, jestliže do třech měsíců od svého složení slibu neotevře exekutorský úřad nebo pro svůj zdravotní stav nemůže po dobu jednoho roku vykonávat exekuční činnost14. Výkon funkce exekutora zaniká nejen odvoláním, ale i jeho smrtí, pozbytím českého státního občanství, omezením svéprávnosti, kárným opatřením, jež odvolává exekutora z úřadu, trestem zákazu činnosti, odsouzením exekutora k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo na jeho vlastní žádost15. Soudní exekutor je úřední osobou ovšem pouze v rámci těch autoritativních činností, které stát na exekutora převedl. Respektive těch, při jejichž výkonu koná exekutor z pověření soudu nebo státního zástupce16. Úřední osobou je tedy exekutor při vykonávání exekuční činnosti. V rámci sporů, které vzniknou z exekuční činnosti, tak soudní exekutor nemůže být účastníkem řízení, těmi jsou oprávněný a povinný (případně manžel povinného), kteří mohou využít ochrany obecných soudů. Soudní exekutor není v těchto případech oprávněn podat ani ústavní stížnost, neboť není účastníkem řízení, vykonává přenesenou působnost státu a stát není nositelem lidských práv a svobod. Postavení exekutora                                                                                                                 11 12

§ 9 zákona č. 120/2001 Sb.

Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2013, Zkušební řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 13 SCHELLEOVÁ, Ilona; LAMKA, Roman. Exekuce v zrcadle právních předpisů ( III. Soudní exekutoři a jejich exekuční činnost). 1. vyd. Ostrava: Key publishing s.r.o., 2007, 93 s., s 8, ISBN 978-80-87071-38-0 14 § 15 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. 15 § 12 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. 16 § 127 odst. 1 písm. f) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2.2.2016]

 

10

se ovšem mění v případě, že vydá rozhodnutí o vlastních nákladech řízení. Ve sporech týkajících se rozhodnutí o vlastních nákladech řízení je soudní exekutor, přesto, že se jedná o orgán, který o nákladech rozhodl, účastníkem řízení a jako takový je oprávněn využít všech přípustných opravných prostředků, případně podat ústavní stížnost17, 18. Soudní exekutor tak při exekuční činnosti požívá větší ochrany před zásahy třetích osob, zároveň se však na něj vztahují speciální skutkové podstaty trestního zákoníku19. Do nedávna platilo, že vzhledem k tomu, že exekuční činnost je spojena s exekutorským úřadem, kterým stát pověřil soudního exekutora, je statut úřední osoby spojen pouze s osobou soudního exekutora. Ten může v rámci činnosti exekutorského úřadu zaměstnávat v pracovním poměru zaměstnance a na ně převést některé činnosti, ale převést osobní statut možné není20. Nově se však za úřední osobu považuje i vykonavatel soudního exekutora21. Skutečnost, že je exekutor úřední osobou, vyplývá již z ustanovení § 1 odst. 1 e.ř.22. Přesto, že je exekutor úřední osobu, je také osobou samostatně výdělečně činnou. Svou činnost vykonává za úplatu a se všemi riziky, které podnikání obnáší. Soudní exekutor tak může být podroben režimu insolvenčního zákona. Je také povinen platit daň z příjmu a daň z přidané hodnoty. Živnostenský zákon se na jeho činnost však nevztahuje23. Exekutor musí vykonávat exekuční činnost nezávisle. „Nezávislost je základní podmínkou výkonu exekuční činnosti“24. Exekutor je vázán pouze Ústavou České republiky, zákony,                                                                                                                 17

Například odvolání proti usnesení o zastavení exekuce vydané exekučním soudem, ve kterém nebyly soudnímu exekutorovi přiznány náklady exekuce nebo ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu o změně usnesení o rozvrhu podstaty ve výroku o nákladech exekuce. 18 Stanovisko pléna Ústavního soudu ČR ze dne 12.9.2006, sp. zn. PI. ÚS-st.23/06. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=st-23-06_1 19 např. Hlava X díl 2 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, 20 KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s., s. 4, ISBN 978-80-7400-476-6 21 Stanovisko Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.11.2015, sp. zn. Tpjn 204/2014. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 6.3.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/C82ED0D217E6F992C1257F0F00 2A9D8B?openDocument&Highlight=0, 22 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2005, sp. zn. 20 Cdo 1329/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1C88487E36DAC1B7C1257A4E0 0694502?openDocument&Highlight=0, 23 KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s., s. 2, ISBN 978-80-7400-476-6 24 tamtéž

 

11

jinými právními předpisy a rozhodnutím vydanými exekučním soudem25. Není povinen respektovat pokyny jiných státních orgánů. Je institucionálně nezávislý26. Přesto, že je exekutor vázaný pouze rozhodnutími exekučního soudu, je také vázán pravomocným rozhodnutím v občanskoprávním řízení27. Důvodová zpráva uvádí, že nezávislost soudního exekutora na státu je základní předpoklad exekutorovy nestrannosti28. Stát ovšem není jediným subjektem, na kterém musí být exekutor nezávislý. Nezávislost musí být brána obecně a žádný subjekt by neměl mít zákonné prostředky k tomu, aby mohl ovlivňovat rozhodování exekutora. Nejdiskutovanějším problémem v tomto ohledu může být vztah mezi oprávněným a exekutorem v souladu se smlouvou o provádění exekuční a další činnosti, kdy na základě této smlouvy podává oprávněný k exekutorovi k vymáhání velké množství pohledávek, což může vést k závislosti tohoto exekutora na tomto oprávněném. Dle předsedy Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) Josefa Baxy nemohou být exekutoři považování za nezávislé, dokud budou moci od oprávněného přijímat větší než zákonem stanovenou odměnu 29 . „Nezávislost je dána způsobem jmenování, odvolání, přeložení a disciplinárním

řízením.

Jednou

z nejdůležitějších

záruk

nezávislosti

je

Exekutorská komora ČR a její samosprávná činnost.“ Mimo uvedené je důležitá i ekonomická nezávislost soudního exekutora, která je zabezpečena různými způsoby, mezi něž patří i ustanovení § 3 e.ř.30.

                                                                                                                25

§ 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s., s. 8, ISBN 978-80-7400-476-6 27 § 159a odst. 4 zákona č, 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2.2.2016] 28 Důvodová zpráva k zákonu č. 120/2001 Sb., k § 2. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=oz5f6mrqgayv6mjsgbpwi6q&groupIndex=8&rowIndex=0&relationType =reference&referenceType=passive&referenceName=zakladnipredpis_dz&originalDocumentId=o nrf6mrqgayv6mjsgawtgmq&showLowerSectionsRelations=false&activeFacets=11&sortType=ran k-rp&firstPage=0¤tPage=0 29 Pravomoci exekutorů jsou velmi ožehavým tématem. Konkursní-noviny [online]. COOPER PRESS, s.r.o., [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/pravomociexekutoru-jsou-velmi-ozehavym-tematem 30 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8.8.2005, sp. zn. II. ÚS 372/04. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=47022&pos=1&cnt=1&typ=result 26

 

12

Všichni exekutoři jsou členy Komory, právnické osoby, jež je financovaná z členských příspěvků, darů a jiných příjmů31. Komora je orgánem samosprávy exekutorů32. Mezi její hlavní činnosti patří ochrana zájmů exekutorů, důstojnosti a cti exekutorského stavu, poskytování součinnosti orgánům státního dohledu, vyřizování podnětů k výkonu dohledu nad exekutory, provádění smírčího řízení při sporech mezi exekutory33, rozhodování o ekonomickém zabezpečení svého chodu a rozvíjí mezinárodní styky s obdobnými profesemi34. Komora má sedm stálých orgánů, které jsou upraveny v hlavě X. e.ř. a organizačním řádu Komory. Konkrétně se jedná o sněm, který je jejím nejvyšším orgánem a schvaluje nejdůležitější stavovské předpisy 35 . Veškeré jeho pravomoci jsou uvedeny v ustanovení § 110 odst. 7 e.ř. Prezidium Komory je řídícím a výkonným orgánem. Pravomoci prezidia jsou upraveny v ustanovení § 111 odst. 6 e.ř., například zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů 36 . Komora má i prezidenta Komory, jež zastupuje Komoru navenek 37 , revizní komisi, která se stará o hospodaření Komory, kontrolní komisi, ta se zabývá dohledem a kontrolou soudních exekutorů38. Dále kárnou komisi, která má pravomoc ke kárnému řízení exekutorských kandidátů a koncipientů39 a zkušební komisi, v jejíž pravomoci je provádění exekutorských zkoušek. Novelou č. 396/2012 Sb., byla zřízena výběrová komise40.

                                                                                                                31

ZAHRADNÍKOVÁ, Radka. Organizace justičního systému. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 396 s., s. 322. ISBN 978-80-7380-044-4 32 § 6 zákona č. 120/2001 Sb. 33 tato činnost komory je dále upravena exekutorským smírčím řádem- Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 28.2.2006, Smírčí řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 34 § 3 Stavovského předpisu Exekutorské komory České republiky ze dne 26.3.2014, Organizační řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 35 například Stavovského předpisu Exekutorské komory České republiky ze dne 7.12.2012, kterým se stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení dle § 10 e.ř., ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 36 § 111 zákona č. 120/2001 Sb. 37 § 112 zákona č. 120/2001 Sb. 38 § 113a zákona č. 120/2001 Sb. 39 § 114 zákona č. 120/2001 Sb. 40 § 115a zákona č. 120/2001 Sb.

 

13

1.2) Pravomoci soudního exekutora „Jakákoliv činnost exekutora začíná tam, kde končí činnost soudu v nalézacím řízení“41. Bezesporu hlavní a základní pravomocí soudního exekutora, která byla důvodem přijetí e.ř., je provádění nucených výkonů exekučních titulů42. Při této činnosti má exekutor postavení veřejnoprávního subjektu 43 . Při výkonu „je zásadně oprávněn, nestanoví-li exekuční řád jinak, vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád 44 (dále jen OSŘ) a další předpisy svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, soudnímu vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu“45. Úkony exekutora, které provádí v rámci exekuční činnosti se považují za úkony exekučního soudu 46 . Z tohoto vyplývá, že rozhodnutí soudního exekutora je postaveno na roveň rozhodnutí soudu prvního stupně47. Vykonávat svou pravomoc může soudní exekutor v rámci celé České republiky. Výkon není místně omezen48, ale může být vykonáván pouze ve věci, ve které od oprávněného exekutor obdrží návrh na zahájení exekučního řízení49 s označením daného exekutora. Exekutor nemůže odmítnou provedení výkonu. Výjimkou, kdy je oprávněn odmítnout provést požadovaný úkon, je případ, kdy je takový úkon protizákonný nebo oprávněný nezaplatil zálohu na náklady exekuce50. Po podání návrhu oprávněným tak exekutor volí kroky bez dalších návrhů oprávněného. Tato skutečnost je projevem oficiality v exekučním řízení51. Samotný způsob exekuce tak není na volbě oprávněného. Exekutor je oprávněn určit způsob exekuce dle svého uvážení, avšak zvolený způsob nesmí být zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše                                                                                                                 41

Důvodová zpráva k zákonu č. 120/2001 Sb.– obecná část § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. 43 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2006, sp. zn. 20 Cdo 2706/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 4.2.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1F990A42E01F196AC1257A4E00 652F0A?openDocument&Highlight=0, 44 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 45 WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní, část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční. 1. vyd. Praha: Leges, 2015, 352 s., s. 59, ISBN 978-80-7502-077-2 46 § 28 zákona č. 120/2001 Sb. 47 TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 852 s., s. 755. ISBN 80-7179-489-9 48 Zavedení místní působnosti soudních exekutorů je však velice aktuálním a diskutovaným tématem 49 Který je podáván na základě jednoho z exekučních titulů uvedených v § 40 zákona 120/2001 Sb. 50 § 30 zákona 120/2001 Sb. 51 WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní, část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční. 1. vyd. Praha: Leges, 2015, 352 s., s. 59, ISBN 978-80-7502-077-2 42

 

14

dluhu a zvoleného způsobu exekuce. Způsob provedení určuje exekutor v exekučním příkazu, který je vydán, jakmile byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí 52 . Exekuce může být provedena srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých a nemovitých věcí, postižením závodu, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění, vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci a provedením prací a výkonů53. Exekutor je oprávněn požadovat po třetích osobách poskytování jím žádaných informací. Jedná se o takzvané součinnosti. Subjekty, které jsou povinny bezplatně na základě žádosti poskytnout exekutorovi potřebné informace jsou vymezené v ustanovení § 33 až 33f e.ř.. Výčet zahrnuje nejen veřejnoprávní subjekty, ale i subjekty soukromoprávní. Další pravomoci, které byly exekutorovi přiděleny, jsou poskytování právní pomoci oprávněnému nebo povinnému po vydání exekučního titulu, provádění autorizované konverze dokumentů, sepisovaní listin, přijímání věcí do úschovy, doručování písemnosti soudu nebo vykonávání činnosti soudního vykonavatele, pokud soud exekutora pověří a dražení movitých i nemovitých věcí na návrh vlastníka54. Na základě pověření soudu nebo státního zástupce zjišťuje a vykonává správu majetku podléhajícího rozhodnutí vydanému v trestním řízení55. Na žádost pak sepisuje exekutorské zápisy, o nichž účastníkům vydává stejnopisy

56

. Pravomoci soudního exekutora jsou vymezeny v e.ř.. Ve

stavovských předpisech Komory jsou pak tyto pravomoci upřesněny. Kancelářský řád upřesňuje například vydávání exekutorských zápisů a prvopisů57, organizační řád vymezuje pravomoci jednotlivých orgánů58, předpis o kontrolní komisi řeší

                                                                                                                52

§ 47 odst. 1 zákona 120/2001 Sb. § 59 odst. 1,2 zákona 120/2001 Sb. 54 § 74 odst. 1 zákona 120/2001 Sb., § 75 odst. 1 zákona 120/2001 Sb., § 76 odst.1,2 zákona 120/2001 Sb. 55 § 76a zákona č. 120/2001 Sb. 56 § 77 zákona 120/2001 Sb., § 105 zákona 120/2001 Sb. 57 Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2003, kancelářský řád ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 4.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 58 Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 26.3.2014, Organizační řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 53

 

15

dohled exekutorů nad exekutory 59 . Etický kodex upravuje chování soudního exekutora obecně, čímž ovlivňuje využití všech jeho pravomocí60. Mimo uvedené hlavní pravomoci, kterými soudní exekutor disponuje, upravuje e.ř. další pravomoci a práva exekutora, která jsou potřebná k naplnění těchto hlavních. Jedná se například o možnost zaměstnávat zaměstnance, zvolit si svého zástupce nebo vydávat výpisy z exekutorských zápisů.

 

                                                                                                                59

Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2013, o kontrolní komisy EKČR, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 4.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 60 Stavovský předpis Exekutorské komory ze dne 28.2.2006, pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 4.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovskepredpisy?w=

 

16

2) Historický exkurz V této části diplomové práce rozeberu postupné změny úpravy dohledu nad soudními exekutory. Budu se ovšem zabývat pouze aktuálním právním předpisem upravujícím činnost soudních exekutorů, exekučním řádem a jeho novelami. Ačkoliv tedy historie profese exekutora sahá daleko do minulosti, úprava za dob účinnosti římského práva a následující součástí této práce není. V podrobnostech právní úpravu nebudu detailně popisovat. Cílem zde je pouze nastínit vývoj hlavních změn, kterými e.ř. prošel. Dílčích změn je v e.ř. mnoho. Každý rok byl nejméně jednou 61 novelizován, a tím pádem upraveno i jeho znění. Mnohé z těchto úprav se zabývají právě dohledem. Pro větší přehlednost bych tuto část své práce rozdělil do dvou sekcí. Dohledem nad soudními exekutory se pochopitelně zabývají pouze určité části e.ř. Konkrétně se jedná o základní ustanovení (§ 7-8d) plus související ustanovení a kárnou odpovědnost exekutora (§ 116 – 123). Zájem zákonodárce při jejich novelizaci většinou nesledoval zdokonalení úpravy obou těchto částí současně. Části jsem tedy nazval obecná ustanovení dohledu a ustanovení o kárné odpovědnosti.

2.1) Obecná ustanovení dohledu V této části při jednotlivých novelách nebudu úpravu dále detailněji rozvádět, protože každá z níže zmíněných novel přinesla určité změny, které v podstatě již zůstaly nedotčené a budou tak obsahem mého následujícího výkladu. Zřízení profese soudního exekutora a převedení tak pravomoci ve vykonávacím řízení ze soudů na soukromou osobu je velký krok. Ovšem přesto, že se jednalo o tak značnou změnu dosavadní úpravy, prošel e.ř. legislativním procesem dle mého bez zbytečných obstrukcí. Návrh zákona byl předložen skupinou poslanců 20.9.2000 a účinnosti nabyl 1.5.2001, s výjimkou části první, hlavy třetí až osmé a ustanovení § 131, které nabyly účinnosti dnem 1.9.200162, prošel pouze jedním kolem pozměňovacích návrhů, ve kterém bylo připomínkováno i ustanovení § 7odst. 1 zabývající se dohledem nad soudními exekutory. Konkrétně do něj byla                                                                                                                 61

nejvíce pětkrát v roce 2009 Nutno podotknout, že se jedná o návrh doplněný o pozměňovací návrhy senátu, který předchozí návrh vrátil. 62

 

17

přidána slova „a nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písmeno b)“. Tímto krokem poslanci rozšířili oblast dohledu mimo hlavu III e.ř. i na další činnost exekutora. Konkrétně sepisování listin a jinou činnost, kterou stanoví e.ř.. Toto znění § 7odst. 1 e.ř. zůstalo, ale v průběhu 15 let, po které je e.ř. účinný, se po 32 novelách podoba tohoto odstavce podstatně rozšířila63. V původním znění stačily k úpravě dohledu pouze dva paragrafy a to §7 a § 8. Prvním velkým zásahem do obecné části dohledu byla novela č. 347/2007 Sb., která změnila znění § 7 a další přidala. Konkrétně v § 7 taxativně vymezila oprávnění ministerstva a Komory a povinnosti exekutorů. Tento krok byl reakcí na neshody uvnitř exekutorské praxe o tom, k čemu jsou dohledové orgány v rámci dohledu oprávněny a k čemu již nikoliv. Dále byl přidán § 7a. Jedná se o institut, který měl umožnit postihnout jednání, jež nedosahuje intenzity kárného provinění. Představuje určité upozornění na to, že jednání je nesprávné64. Drobné nedostatky a poklesky v rámci exekuční a další činnosti tak mohou být vyřešeny písemnou výtkou. Dále byla stanovena povinnost exekutorské komory předložit veškeré jejich stavovské předpisy Ministerstvu spravedlnosti ( dále jen MS). 65 Znatelnější změnu přinesla i novela č. 183/2009 Sb. 66, nazývaná jako „sankční novela“. Počet nařízených exekucí každým rokem stoupá a v roce 2009 jich bylo nařízeno již na 678 04967. Dva dohledové orgány nemohly plnit svou úlohu dostatečně. Novým dohledovým orgánem se tak stal předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován a v jednotlivých věcech pak předseda soudu příslušného. Jejich pravomoci a oprávnění jsou shodné s pravomocemi Komory a ministerstva. Další změny bych nazval jako ujasnění nadřazeného postavení ministerstva vůči Komoře. Byla ustanovena možnost zrušení usnesení Komory, odporuje-li toto usnesení právnímu předpisu, a také možnost její nucené správy při opakovaném závažném porušení své povinnosti.                                                                                                                 63

Sněmovní tisk 725, Návrh zákona o soudních exekutorech. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [online]. Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, © 19952016 [cit. 28.10. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&t=725 64 Důvodová zpráva k zákonu č. 347/2007 Sb., k bodu 3. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/document-view.seam?documentId=oz5f6mrqga3v6mzug5pwi6rnga 65 §7/2,3,4,5; §7a; § 8a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona 347/2007 66 Zákon č. 183/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015] 67 HOZMAN, David. Zpráva o činnosti oddělení státního dohledu. Komorní listy. 2011, roč. 3, č.2., s.30.

 

18

Komoře navíc byla odebrána pravomoc vykonávat výběrové řízení soudních exekutorů. Drobné změny byly provedeny i v novele č. 396/2012 Sb68., tzv. „velké novele“, která umožnila předsedovi okresního soudu vykonávat státní dohled i na základě písemných podnětů právnických a fyzických osob. Komoře bylo navráceno výběrové řízení soudních exekutorů, a tak je ministr spravedlnosti začal jmenovat opět na návrh Komory. Poslední novelou, kterou zde zmíním, je novela č. 139/2015 Sb69., která byla z větší části úpravou OSŘ. V této novele byla rozšířena oprávnění dohledových orgánů v oblasti nakládání se zvláštním účtem, který je exekutor povinen vést pro vymožené peněžité plnění. MS bylo umožněno nahlížení do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem. Tomuto odpovídá i povinnost exekutora tyto listiny poskytnout. Zároveň ze zákona byl odebrán text, který umožňoval vstoupit dohledovým orgánům do exekutorského úřadu pouze po předchozím oznámení. Při písemném vytknutí drobných nedostatků byla zohledněna objektivní odpovědnost exekutora a je zohledňováno provedení veškerých opatření, která lze po exekutorovi spravedlivě požadovat. Přesto, že se tato kapitola nazývá historický exkurz, považuji za vhodné uvést chystané změny, které navrhlo MS. Legislativní rada vlády jednání o návrhu zákona přerušila, avšak jeho předpokládaná účinnost je 1.ledna 2017 70 . Nejzásadnější změnou zde je přidání pravomoci dohledovým orgánům, a to možnost nahlížení do daňové evidence a účetních záznamů exekutora. Jedná se o snahu zastavení nekalých praktik, které se v exekutorské praxi vyvinuly. Respektive tato změna směřuje pouze na jedinou, se kterou se dá jen těžce „bojovat“, protože je téměř nezjistitelná. Některé exekutorské úřady jsou domluveny se svými oprávněnými a odevzdávají jim část ze své exekutorské odměny. Nicméně tuto informaci nelze brát jako zcela potvrzenou. Je znám pouze jeden případ, kdy se tomu tak dělo (soudní exekutor JUDr. Juraj Polák a                                                                                                                 68

Zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015] 69 Zákon č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015] 70 Emailová komunikace s členem prezidia Exekutorské komory ČR, JUDr. Vladimírem Plášilem LL.M. [online]. [email protected], 28.10.2015

 

19

oprávněný Dopravní podnik Ostrava71). Přesto, že se tento návrh zdá poslancům jako efektivní řešení, dle mého není velká šance na jeho úspěšné schválení. Exekutorský stav s touto změnou nesouhlasí. Další změnou, která stojí za zmínku v této novele, je „přitvrzení“ § 7a. Pří písemné výtce se rovnou bude psát poučení o možné kárné žalobě a při případné kárné žalobě za jakýkoliv kárný delikt je možné tento drobný prohřešek připojit ke kárným bodům. Nutno říci, že všechny dosavadní novely byly přijaty v klidu a bez projevů nesouhlasu. Tato skutečnost se ovšem nedá říci o části následující. Důvodem je, že zásahy zde nejsou tak znatelné a „převratné“. Více méně šlo o skutečnosti, které se buď daly očekávat nebo byly pouze uzákoněním probíhající praxe.

2.2) Kárná odpovědnost Z oněch mnoha novel je zcela bezesporu nejdůležitější novela č. 183/2009 Sb. („sankční novela“). Tato přenesla pravomoc nad kárným řízením exekutorů z Komory na NSS. Tato změna je dle důvodové zprávy pouze reakce na nespuštění

centrální

evidence

exekucí

72

.

Důsledkem

měla

být

větší

transparentnost kárných trestů. Původní myšlenka této novely byla zcela vypustit kárné řízení dle e.ř. včetně kárného řízení exekutorských kandidátů a koncipientů a nově jej upravit pouze v zákoně č. 7/2002 o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. E.ř. měl pouze upravovat vymezení osob, které jsou kárně odpovědné, okruh kárných žalobců, vymezení náležitostí návrhu na zahájení kárného řízení a zahlazení kárného postihu.73 Tato myšlenka však byla opuštěna a novelou 286/2009 Sb.74 byla do ustanovení § 121 za slova „kárné řízení“ vložena slova „proti exekutorovi“. V e.ř. tak nadále zůstala úprava kárného řízení exekučních kandidátů a koncipientů. Soudní exekutoři se postavili na „úroveň“ soudců a státních zástupcům. Zde se dovolím pozastavit nad tím, zda je                                                                                                                 71

Vrácení exekutorských odměn věřitelům je nelegální činnosti a ekonomický nesmysl. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 28.10.2015]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/2043-vraceni-exekutorskych-odmenveritelum-je-nelegalni-cinnost-a-ekonomicky-nesmysl-praha-31-8-2015?w= 72 Centrální evidence exekucí byla uvedena do provozu 1.3.2009 a novela 183/2009 nabyla účinnosti vyhlášením, to jest již 6.4.2009 73 Důvodová zpráva k zákonu č. 183/2009 Sb., k bodům 13,15,16. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 28.10.2015]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqga4v6mjygnpwi6rnga 74 Zákon č. 286/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015]

 

20

správné řadit povolání soudního exekutora na tuto úroveň, a zda nemá spíše blíž k povolání notáře a k úpravě jeho kárného řízení. Exekutorský stav obecně se sám považuje blíže právě notářům. Důvod je prostý, stejně jako notáři i exekutoři vykonávají státní moc, která na ně byla přenesena. Nejsou tedy státním orgánem, pouze jsou k určitým úkonům zmocněni. Dalo by se tak říci, že exekutoři a notáři vykonávají přenesenou státní moc, kdežto státní zástupci a soudci vykonávají státní moc přímo. Původní podoba kárného řízení byla tedy následující. Kárné řízení bylo zahajováno na základě návrhu podaného ministrem, předsedou revizní komise, předsedou okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, nebo předsedou okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce. Návrh projednával kárný senát, který byl tvořen z devítičlenné kárné komise, jejíž členové byli soudními exekutory. Rozhodnout mohl kárný senát o vině exekutora a uložit kárné opatření nebo v opačném případě exekutora viny zprostit. Při nesouhlasu s rozhodnutím měl exekutor možnost se do 15 dnů odvolat u kárné komise. Odvolání projednávalo prezidium Komory. Při opětovném nesouhlasu s rozhodnutím mohl exekutor podat žalobu k soudu dle části páté OSŘ. Účinky zahlazení nastávaly po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření75. Po nabytí účinnosti novely č. 183/2009 Sb. došlo tedy k odebrání pravomoci orgánu profesní samosprávy nad svými členy. Jedná se o skutečnost, která v českém právním prostředí nemá obdoby. V České republice máme 12 kárných samospráv a až na komoru exekutorskou mají všechny nad svými členy kárnou pravomoc.76 Jedním z důsledků této změny tedy je, že kárné řízení již není dvouinstanční. Proti rozhodnutí NSS nemá exekutor možnost žádného opravného prostředku. Kárné řízení samotných exekutorů se přesunulo z e.ř. do zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. S touto novelou nesouhlasili odborníci nejen z řad exekutorů samotných, ale sám NSS se pozastavoval na otázkou ústavnosti tohoto řešení. Dle mnoha                                                                                                                 75

§ 116-123 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 259/2008 Sb. ROZTOČIL, Aleš. Peripetie vývoje právní úpravy kárného řízení ve věcech soudních exekutorů. Komorní listy. 2010, září, č.4., s.3-4. 76

 

21

názorů z řad odborné veřejnosti touto novelou docházelo k zásahu do práva na spravedlivý proces exekutorů, jejichž kárné řízení bylo již zahájeno, dále do zásady hospodárnosti a rychlosti řízení. Kárná řízení se měla přesunout pod jiný orgán a s jinými pravidly, nejen ta nově zahájená, ale i ta, která ještě nebyla skončena. Došlo tedy k pravé retroaktivitě. Účastníci ztratili možnost odvolání, kterou jim doposud ustanovení § 121 e.ř. umožňovalo. Dalším problémem bylo, že řízení, která již byla pravomocně skončena a pouze se čekalo na jejich písemné vyhotovení, byla považována za neskončená, a i tato se přesunula pod pravomoc NSS. Protesty a námitky spojené s prohlašováním neústavnosti takového řešení umlčel až Ústavní soud (dále jen ÚS) soud svým nálezem Pl. ÚS 38/0977. Stěžovatelem zde byl NSS. ÚS se s problémy, které jsem předeslal v minulém odstavci, vypořádal následovně. Pravou retroaktivitu v tomto případě z důvodu subsidiárního užití trestního řádu k zákonu č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů a jeho zásady, že od data účinnosti novely se používá nových předpisů, neshledal. Retroaktivitu posoudil jako nepravou a tudíž v procesním právu přípustnou 78 . Další námitky byly zdůvodněny zejména neschopností a benevolentností Komory a odvážím si tvrdit, že právě tento fakt byl důvodem, proč zásah do práva na spravedlivý proces prošel skrze test proporcionality79. Své závěry ÚS pěkně shrnul do právní věty: „Veřejný zájem na důsledném a nestranném rozhodování o kárných návrzích proti exekutorům je zajištěn tím, že v kárných řízeních s exekutory rozhoduje zvláštní senát Nejvyššího správního soudu, tedy vrcholná soudní instance garantující nezávislost a nestrannost celého procesu. K tomu lze dodat, že pokud je stejná právní úprava kárného procesu vhodná pro soudce a státní zástupce, nemůže být nevhodná pro exekutory. Cílem navrhovatelem napadených přechodných ustanovení bylo jen rychle a účelně překlenout prostor mezi starou a novou procesní právní úpravou kárného řízení s exekutory. K žádné újmě v jejich

                                                                                                                77

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 3.8.2011, sp. zn. Pl. ÚS 38/09. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 30.10.2015]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=70943&pos=1&cnt=1&typ=result 78 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 3.8.2011, sp. zn. Pl. ÚS 38/09. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 30.10.2015]. bod 22. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=70943&pos=1&cnt=1&typ=result 79 tamtéž, bod 27, 28, 29

 

22

základních právech tedy nedochází a před Nejvyšším správním soudem stanou ve stejné, tedy rovné „startovací“ pozici“. Novela č. 183/2009 tedy přinesla velké změny, jejichž logičnost a srovnání do smysluplného celku nastolila novela č. 286/2009. Kromě změn výše uvedených úprav například také změnila obsazení senátů NSS, které v původním složení neobsahovaly jediného zástupce exekutorského stavu. Další novela, která musí být zcela jistě zmíněna, je zákon č. 396/2012 Sb., („velká novela“) účinný od 1.1.2013. Velká se nazývá, protože přinesla mnoho změn do celého e.ř.. Z pohledu dohledu nad soudními exekutory jsou nejdůležitější změny provedení v ustanovení §8, 116 a 117. Kromě zpřísnění správních deliktů a sankcí za jejich provedení bylo hlavní změnou zavedení objektivní odpovědnosti soudního exekutora. Tento krok byl z řad exekutorů přijímán velice nelibě, protože některé exekutorské úřady mají i více jako 100 zaměstnanců a je téměř nemožné hlídat každý krok každého z nich. Jakékoliv pochybení, které takový zaměstnanec udělá, pak může pro exekutora znamenat kárné řízení a popřípadě i zbavení funkce. Další výraznou změnou bylo zrušení subjektivní šestiměsíční lhůty pro zahájení kárného řízení. Zůstala pouze lhůta objektivní, a to tři roky. Tato změna co se týče soudních exekutorů je však pouze zdánlivá vzhledem k obdobnému použití ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců80. Od této novely probíhaly pouze drobné a nikterak zásadní změny. Mohu tedy říci, že můj následující výklad bude vycházet z tohoto znění zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti.

 

                                                                                                                80

 

§ 121 zákona 120/2001 Sb.

23

3) Dohled Pojem dohled nemá zákonnou definici. Lze jej však definovat jako soubor opatření a jiných vnějších faktorů zajištujících dodržování určitého požadovaného stavu. V našem případě postup soudního exekutora v souladu se zákonem a stavovskými předpisy. Pojem jako takový má široké vymezení, a proto jsem jej rozdělil na tři jednotlivé části. Dohled veřejnoprávní, soukromoprávní a vnitřní.

3.1) Veřejnoprávní dohled Veřejnoprávní dohled je ten, který je vykonáván ze strany státních orgánů. Z pohledu soudních exekutorů tím chápeme kontrolu exekuční činnosti soudních exekutorů a v případě jejího neuspokojivého výsledku také kárné řízení, jakožto následek vážnějšího pochybení exekutora. Veřejnoprávní dohled je zcela nezbytný. Stát přenesl část svých pravomocí na soukromé osoby, a tak je důležité, aby mu zůstala možnost kontrolovat zákonnost a správnost jejich výkonu. Stát je dle zákona navíc odpovědný za škodu způsobenou soudním exekutorem 81 . Veřejnoprávní dohled je tak potřebný nejen z důvodu zájmů občanů, kteří by mohli být dotčeni výkonem pravomoci, ale i kvůli zájmům státu. Cílem veřejnoprávního dohledu není pouze kontrola, ale i v důsledku kontroly zdokonalení samostatné činnosti soudních exekutorů82. Exekuční řád doslovně zmiňuje státní dohled pouze v ustanovení § 7 e.ř.. Uděluje MS pravomoc dohledu nad exekuční činností, vybranou další činností a nad nakládání se zvláštním účtem nebo s prostředky na něm 83 . Oblasti, nad kterými má MS pravomoc, tedy dle tohoto paragrafu de facto jsou: 1) exekuční řízení včetně jeho plynulosti a délky, tzn. doba od podání návrhu na provedení exekuce k vydání pověření exekutora k provedení exekuce, provádění součinností exekutora dle ustanovení § 33 a násl. e.ř., vydávání rozhodnutí soudního exekutora dle ustanovení § 47 e.ř. a násl.. Těmi například jsou rozhodnutí o odkladu exekuce (ustanovení § 54 e.ř), rozhodnutí o zastavení                                                                                                                 81

§ 4 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.2.2016] 82 HLAVSA, Petr; DÁVID, Radovan; KOJAN Michal. Exekuční řád a zákon č.119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, poznámkové vydání s judikaturou. 1. vyd. Praha: Leges, 2013, 256 s., s.20-23, ISBN 978-80-87576-54-0 83 Jedná se o účet, který si exekutor musí vytvořit pro peníze přijímané od povinných. Údaje o nich musí předat MS. Změněno tzv. velkou novelou.

 

24

exekuce (ustanovení § 55e.ř.), rozhodnutí o nákladech exekuce příkazem k úhradě nákladů exekuce a nákladech oprávněného (ustanovení § 87 e.ř.) a podobně. Do dohledu patří i samotné provádění exekuce poté, co bylo zamítnuto odvolání, návrh na zastavení či odklad a zda výplata vymožené pohledávky byla oprávněnému vyplacena ve lhůtě. Úkolem dohledu ministerstva je sledovat, nejen zda soudní exekutor postupuje v souladu se zákonem, ale také sledovat plynulost exekučního řízení, tj. zda nedochází k neodůvodněným průtahům v průběhu řízení. 2) sepisování listin, manipulace se spisy, úschova exekučních spisů a exekutorských zápisů, pořizování jejich kopií, také nahlížení do zjišťování majetku podléhajícího zajištění na základě rozhodnutí soudu nebo státního zástupce a výkon správy tohoto majetku. Exekutorský zápis, který soudní exekutor vydává, má povahu veřejné listiny84. Proto je zcela na místě, aby v rámci této činnosti byl vykonáván dohled MS85. Ten se zaměřuje zejména na to, zda exekutorské zápisy mají náležitosti stanovené zákonem, kdy nedostatek některé ze zákonných náležitostí může způsobovat neplatnost takové listiny, což mohlo zejména v minulosti, kdy exekutor sepisoval nejen exekutorský zápis o osvědčení skutkového stavu a děje nebo stavu věci, ale i exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti, způsobit nenapravitelné náhrady škody. Součástí takové kontroly je samozřejmě také např. kontrola manipulace s takovýmto spisem obsahujícím exekutorský zápis, neboť tento musí být uložen kanceláři exekutora pod uzávěrou86. 3) nakládání s účtem založeným a určeným pouze pro účely vymožených pohledávek. „Exekutor je povinen vymožené plnění vést odděleně od vlastních prostředků na zvláštním účtu u banky nebo spořitelního a úvěrového družstva v České republice“87. Uvedené opatření nabylo účinnosti velkou novelou 1.1.2013. Jedná se o účet, kde „peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu

                                                                                                                84

§ 79 odst. 2 zákona 120/2001 Sb. V praxi se jedná o okrajovou činnost soudních exekutorů. viz výše v podkapitole pravomoci 86 § 86 zákona 120/2001 Sb. 87 § 46 odst. 5 zákona 120/2001 Sb. 85

 

25

představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem“ 88. Důvodem uzákonění této povinnosti bylo zabránit možnosti vést finanční prostředky exekutora a účastníků řízení na společném účtu, důsledně oddělit finanční prostředky exekutora a účastníků řízení89 a zejména pro případ krachu peněžního ústavu ochránit jednotlivé účastníky řízení. Za dané situace se poté hledí na jednotlivé pohledávky na účtu exekutora jako na pohledávky samostatné a tyto samostatně podléhají režimu výpočtu případných náhrad z fondu pojištění. Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se „poskytne oprávněným osobám ve stejné výši v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu“90. 4) zákonnost postupu soudního exekutora a dodržování kancelářského řádu. V ostatních oblastech MS dle ustanovení § 7 e.ř. pravomoc nemá. Stejné pravomoci jak MS má pak předseda okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován, a v jednotlivých věcech předseda soudu příslušného dle ustanovení § 45 e.ř. (exekuční soud). Dohledovým orgánem je i Komora. Její pravomoci se však vztahují na veškerou činnost exekutora, ne veskrze pouze na výkon státní moci. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že Komora má více pravomocí než ostatní dohledové subjekty. Není tomu tak. Ostatní vyjmenované dohledové subjekty jsou také kárnými žalobci. Jejich pravomoci se tudíž rozšiřují o kárné delikty a závažné kárné delikty vyjmenované v ustanovení § 116 e.ř.. Pravomoc se tak přesouvá z exekuční činnosti a dodatkové další činnosti na veškerou činnost exekutora. Jedním z kárných deliktů totiž je porušení povinností stanovených právním předpisem. MS a soudy také již mimo jiné nemají možnost dohledu pouze na kancelářským řádem, jak deklaruje § 7, nýbrž i nad ostatními stavovskými předpisy - § 116 odst.2 písm. a e.ř..

                                                                                                                88

§ 41f odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.2.2016] 89 Sněmovní tisk č. 537/0, část č. 1/4, (k bodu 19) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 1995-2016 [cit. 26. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=537&ct1=0 90 § 41f odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb.

 

26

3.1.1) Oprávnění dohledových orgánů Oprávnění je upraveno v ustanovení § 7 odstavci 3 a 4 e.ř.. Dohledové orgány jsou oprávněny provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů, nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat si z nich výpisy a kopie. Této povinnosti odpovídá „povinnost exekutora buď přidělit dožadujícímu orgánu svého zaměstnance, který by s využitím svých přístupových údajů provedl kontrolující osoby všemi spisy, které by kontroloři požadovali, anebo zřídit přístupová práva pro samotné kontrolující osoby“91. Dále jsou dohledové orgány oprávněny požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k věci, která je předmětem státního dohledu.; požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření není nutné nebo je nedostatečné; vstupovat do prostor exekutorského úřadu; nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem podle ustanovení § 46 odst. 5 nebo o nakládání s prostředky na zvláštním účtu, pořizovat si z nich výpisy a kopie92. Tato oprávnění jsou primárně určena pro MS. Pro ostatní dohledové orgány se použijí obdobně. To znamená, že například zasílání spisů se vůči soudům řídí ustanovením § 96 e.ř. a nikoliv ustanovením § 7 odst. 4. Exekuční řád je však v rámci dohledu nad soudními exekutory lex specialis. Lex generalis, který upravuje postup orgánů moci výkonné, pokud vykonávají kontrolu činnosti orgánů moci výkonné, jiných orgánů, právnických a fyzických93 osob, je pak zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád)94, který mimo jiné také stanoví povinnost sepsání protokolu o vykonané kontrole. Způsob určení kontrolovaných úřadů a jejich počtu za určitý rok nemají jednotlivé dohledové orgány zveřejněny. Respektive zveřejněn je pouze u Komory. U ostatních subjektů vykonávajících dohled žádný takový veřejný údaj neexistuje. Informace jsem se snažil tedy zjistit dotazem k jednotlivým subjektům. V rámci ústního dotazu na MS mi bylo pouze sděleno, že existuje                                                                                                                 91

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 03.03.2015, čj. 14 Kse 6/2014 – 376. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 6.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000614Kse_1400376_20150319092915_pre vedeno.pdf 92 § 7/3 písm. a),b),c),d),e),f) zákona 120/2001 Sb. 93 Z dohledových orgánů se vztahuje na MS. (dle informací obdržených od MS) 94 Zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.2.2016].

 

27

metodický pokyn, ale není povinnost jej zveřejnit. Soudy (Městský soud v Brně, Okresní soud v Ostravě) mě odkázaly na oficiální žádost. Na základě oficiální žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou jsem adresoval jak MS, tak soudům, mi byly poskytnuty informace, které uvádím v následujících odstavcích.

3.1.2) Exekutorská komora V rámci exekutorské komory dohled vykonává kontrolní komise, která má stanoven rozvrh práce95, kde je přesně uvedeno kolik exekutorských úřadů bude kontrolováno a jakým způsobem dojde k výběru konkrétních úřadů. Ze strany Komory je ročně vykonáno minimálně 22 kontrol. Maximálně však 36. Vždy je při plánování ponechán určitý prostor pro potřebu mimořádných kontrol. Kontrolovaný celek za určitý rok je tvořen třemi způsoby. První třetina je vybírána losem a jsou to exekutoři, kteří byli jmenování v posledních dvou letech a nebyli doposud kontrolováni. Druhá třetina se vybírá hlasováním o důvodných návrzích jednotlivých členů kárné komise. Poslední skupina pak tvoří polovinu subjektů a je vybírána opět losem a jedná se o úřady, které nebyly v posledních čtyřech letech kontrolovány. Tito exekutoři jsou seřazeni abecedně podle příjmení a následně rozděleni na liché a sudé. Přičemž skupina lichá je kontrolována v období od března do května a skupina sudá od září do listopadu. Mimo stanovené kontroly je možno provést kontrolu mimořádnou. K té je exekutor určen, je-li to s ohledem na aktuální poznatky vhodné a pouze po odůvodněném návrhu člena komise, Prezidia nebo tajemníka komise. Členové komise mohou být kontrolováni pouze v rámci této mimořádné kontroly. Všechny kontroly jsou pouze jednodenní a je zákaz jejich konání během 14 dnů před konáním sněmu. Patrně z důvodu, aby exekutoři měli dostatečný čas k vlastní přípravě na sněm. Pro tyto kontroly platí, že kontrolní skupiny jsou předem domluvené dle jejich vytíženosti a geografického umístění. Při jednotlivých stížnostech, které Komora obdrží, však platí běžně užívaný systém „kolečka“, kdy jsou podněty dávány abecedně členům komise podle pořadí, jak je                                                                                                                 95

Rozvrh práce kontrolní komise. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 6.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/admin/priloha//Rozvrh%20pr%C3%A1ce_final.pdf.

 

28

Komora obdržela. Předmět kontroly komise se dá rozdělit na část obecnou a část zvláštní. Část obecná zahrnuje kontrolu předpokladů nutných ke správnému fungování exekutorského úřadu. A sice kontrolu označení exekutorského úřadu, zda odpovídá vzoru, zda je umístěno při vchodu do budovy, zda je viditelné z veřejné komunikace a zda obsahuje označení exekutorského úřadu. Zároveň, zda obsahuje státní znak, kontaktní informace, úřední hodiny a pokladní hodiny. U úřední desky se zkoumá, zda je umístěná v uzamykatelné vitríně a obsahuje označení exekutorského úřadu. Hodnotí se samotné umístění exekutorského úřadu, jeho vzhled a dopravní dostupnost. Vše známkami jedna (výborné) až čtyři (nedostačující). Známkami se také kontroluje zabezpečení ochrany úřadu. Hodnotícími kritérii je, zda je používán elektrický zebezpečovací systém, telekomunikační zařízení, elektrický zámek, kamerový systém a zda existuje bezpečnostní přepážka pro příjem peněz a podatelna pro jednání s účastníky. V rámci vybavení úřadu se kontroluje samostatnost serverové místnosti a kanceláří, existence dražební místnosti a skladu. Dále se kontroluje informační systém, který exekutor používá k práci se spisy, účetní systém, existence účetního nebo daňového poradce, existence pojištění, počet zaměstnanců, kandidátů a koncipientů a jaké je jejich pověření 96 . Nechybí ani kontrola knihy došlé a odeslané pošty, úředního razítka, elektronického podpisu, způsobu, jakým exekutor podává žádosti k součinnosti, jaký má přistup k rejstříku zahájených exekucí a centrální evidenci obyvatel97. Zda vede rejstříky stanovené v příloze číslo sedm kancelářského řádu Komory98 a v poslední řadě i nápad exekučních návrhů v jednotlivých letech. V rámci obecné části kontrolní komise zhodnotí všechny uvedené skutečnosti a konkrétně vyjmenuje nedostatky, které shledala a navrhne opatření k nápravě. Do zvláštní bych pak zahrnul kontrolu zvláštních účtů, exekutorských zápisů, exekutorské úschovy a exekuční agendy. U exekutorských zápisů se konkrétně kontroluje místo uložení a obaly a namátkově se konkrétní zápisy                                                                                                                 96

§ 5 odst. 2 zákona 120/2001 Sb. – zaměstnanci mohou vykonávat úkony na základě písemného pověření uděleného exekutorem 97 Zda přes informační systém nebo ručně 98 Bod XIII skartačního řádu, ten je obsažen jako příloha č. 7 v ve stavovském předpisu Exekutorské komory ČR, ze dne 23.5.2002, Kancelářském řádu

 

29

zkontrolují. Exekuční spisy jsou vybírány také pouze namátkově a je kontrolováno, zda mají elektronickou či listinnou formu, zda na obalu listinného spisu je uvedena spisová značka exekutora, označení oprávněného, označení povinného, exekuční titul, výše plnění, souvislost s jiným spisem, spisová značka soudu a spisový přehled. V rámci spisu elektronického musí být na titulní straně navíc stručný popis případu. Na obsah spisu jsou pak kladeny mnohé další nároky,

jako

například

chronologické

řazení

a

připojení

doručenek

k písemnostem. Komise se vyjádří ke každému vybranému spisu jednotlivě a následně je i jako celek zhodnotí a v případě potřeby navrhne opatření99. Kontrolní komise je odpovědná pouze sněmu exekutorů a kontrola její činnosti probíhá každoročním předkládáním zprávy o své činnosti. Z této zprávy za rok 2015 vyplývá100, že počet stížnosti podaných za rok se postupně snižuje. Důvodem je dle předsedy kontrolní komise101 normalizace stavu, který nastal po nepřiměřeném zájmu médií o exekuce a zejména pak odklonění části stížnostní agendy do online poradenství. Nejvíce stížností bylo podáno za rok 2013, a to konkrétně 5615. Nejčastěji stížnosti směřují na postižení mzdy manžela, výkon mobiliární exekuce a nedostatečnou komunikaci ze strany exekutorských úřadů. Dle zprávy je 90-95% podání nedůvodných a jsou vyřízeny poučením stěžovatele.

Počet  podnětů   6000   5000   4000   3000   2000   1000   0  

4861   1049  

2016  

5615  

4983  

4500  

2381  

Celkem  ponětů  -­‐  za  rok  2015,  ke  dni  odevzdání  práce,  nejsou  známy  oEiciální   informace  

                                                                                                                99

Zpráva z kontroly exekutorského úřadu Brno-město, Mínská 54, kontrolní komise EKČR, ze dne 26.5.2014, [cit. 7.2.2016]. 100 Zpráva o činnosti kontrolní komise, listopad 2015, zdroj Exekutorská komora české republiky, Exekutorský úřad Brno-město, Mínská 54, cit [7.2.2016] 101 JUDr. Milan Makarius

 

30

3.1.3) Ministerstvo spravedlnosti Přesto, že v rámci ústní komunikace mi MS potvrdilo, že existuje metodický pokyn, pro postup v rámci dohledu nad soudními exekutory, odmítlo mi jej na základě oficiální žádosti poskytnout. Odkázalo pouze na e.ř. a kontrolní řád. Byly mi alespoň zodpovězeny ostatní mé dotazy. Dohled provádí státní zaměstnanci MS (konkrétně odboru exekučního dohledu) zařazení na služebních místech ministerského rady či vrchního ministerského rady. Každoročně zkontrolují 24 exekutorských úřadů. Závazný plán řádných kontrol se vytváří vždy v lednu daného roku. Exekutorské úřady jsou vybírány náhodně losem, přičemž nastane-li situace, kdy je vylosován exekutorský úřad, který byl MS kontrolován v průběhu uplynulých dvou let, je nahrazen úřadem jiným. Jednotlivé kontroly nemají přesně stanovené období, ve kterém budou provedeny. Provedeny jsou na základě domluvy s příslušným exekutorem, která se provádí pouze několik dní před plánovaným datem. Povinnost domlouvat termíny kontrol byla novelou č. 139/2015 Sb., zrušena. MS však dle svého vyjádření oprávnění vstupovat bez ohlášení, v rámci řádných kontrol, nevyužívá. Mimo řádných kontrol vykonává MS i kontroly mimořádné. Už z povahy institutu mimořádné kontroly vyplývá, že jejich datum není předem se soudním exekutorem domluveno. MS může provádět kontroly také na základě podnětů, které obdrží od fyzických nebo právnických osob. „Při vyřizování stížností MS spolupracuje s Exekutorskou komorou, a to proto, že stížnosti na soudní exekutory jsou často zasílány oběma dohledovým orgánům. Zatím102 je dodržováno nepsané pravidlo, že stížnost na exekutora vyřizuje ten, kdo ji dostane první a o svém vyřízení informuje druhého na neformální vyžádání“103. Podněty se zašlou příslušnému exekutorovi s lhůtou k vyjádření. K řádnému prošetření věci je potřeba znát spis, kterého se podnět týká, a také vyjádření exekutora. Nestává se ojediněle, že MS si v rámci podnětu od exekutora vyžádá celý spis k prověření. Tyto podněty jsou součástí dohledového spisu MS, do kterého je umožněno soudnímu exekutorovi                                                                                                                 102

K 30. červnu 2011 Analýza ke zvýšení dohledu Ministerstva spravedlnosti nad ostatními právnickými povoláními v oblasti kárné odpovědnosti. Korupce.cz [online]. Vláda České republiky, © 2013-2015 [cit.7.2.2016]. Dostupné z: http://www.korupce.cz/cz/protikorupcni-strategie-vlady/na-leta2011_2012/4-5--zvyseni-dohledu-ministerstva-spravedlnosti-nad-ostatnimi-pravnickymipovolanimi-v-oblasti-karne-odpovednosti-110741/ 103

 

31

jako účastníku řízení nahlížet. Nutno podotknout, že většina těchto stížnosti není oprávněná. Co se týče celkového počtu kontrol exekutorských úřadů, v letech 20132015 jich bylo dle plánu provedeno 71 řádných a sedm mimořádných 104 . Nejčastějším pochybením byly drobné nedostatky v exekuční činnosti a další činnosti exekutora, které byly v souladu s ustanovením § 7a e.ř. kontrolovaným exekutorům vytknuty105. Mimo pravomoci, které má MS na základě „dohledových“ ustanovení, mu e.ř. poskytuje i jinou možnost dohledu. Ustanovení § 131 e.ř. MS zmocňuje ke stanovení vyhlášek. Mimo jiné vyhlášky, která stanoví postupy při výkonu exekuční a další činnosti k provedení hlavy třetí až osmé exekučního řádu. MS je tak de facto samo oprávněno stanovit pravidla, které následně kontroluje. MS na základě ustanovení § 131 e.ř. vydalo tyto vyhlášky: vyhláška č. 418/2001 Sb. - o postupech při výkonu exekuční a další činnosti106 a vyhláška č. 330/2001 Sb. - o odměně a náhradách soudního exekutora107. Ministr spravedlnosti je oprávněn pozastavit exekutorovi výkon exekutorského úřadu, pokud je vůči němu vedeno trestní řízení za úmyslný trestný čin nebo za trestný čin spojený s exekuční činností. Proti tomuto rozhodnutí však může exekutor podat žalobu k soudu108.

3.1.4) Soudy Obecný státní dohled, zahrnující pravidelné kontroly exekutorských úřadů, vykonávají předsedové okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován. Dohled v jednotlivých věcech vykonává předsedova soudu příslušného dle ustanovení § 45 e.ř. (exekučního soudu)109. Jak předseda okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován, tak předseda soudu exekučního, provádějí                                                                                                                 104

Informace, které MS poskytlo na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Číslo žádosti - MSP-264/2016-OSV-OSV. [cit. 7.2.2016] 105 Informace, které MS poskytlo na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 o svobodném přístupu k informacím. Číslo žádosti - MSP-94/2016-OSV-OSV. [cit. 7.2.2016] 106 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8.2.2016]. 107 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8.2.2016]. 108 § 122 odst. 1 a 4 zákona č. 120/2001 Sb. 109 § 7 odst. 6 zákona 120/2001 Sb.

 

32

státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob110. Pravomoc dohledu nad soudními exekutory byla předsedům okresního a exekučního soudu udělena novelou č. 183/2009. Důvodem byla potřeba rozšíření počtu dohledových orgánů z důvodu narůstajícího počtu exekucí. Od soudů jako dohledových orgánů se očekával nejen kvalifikovaný dohled, ale také vzhledem k dohledu nad exekutorem, který je v jejich obvodu, bližší seznámení s jeho rozhodovací praxí a postupy a v důsledku toho zlepšení systematiky dohledu a především jeho účinnosti v předcházení opakovaných porušení111. Do praxe se však toto ustanovení po dva roky vůbec nepromítlo. Okresní soudy začaly provádět dohled až v roce 2011 na základě pokynu předsedy krajského soudu112. V roce 2013 byla vydána instrukce MS113, která sjednocuje postup soudů při dohledu na exekutorskými úřady a vyřizování podaných stížností. Soudy (předsedové soudu okresního a soudu exekučního, abych byl přesný dle dikce zákona) tedy kontrolu provádí pravidelně nebo na základě podnětů. Konkrétně kontrolu provádí pověřený vyšší soudní úředník exekučního úseku, který se při organizování výkonu státního dohledu řídí pokyny místopředsedy, případně předsedy exekučního úseku. Vzhledem k počtu soudních exekutorů a jejich rozmístění po území České republiky není počet jednotlivých exekutorů na příslušný obvod soudů nikterak velký, a tak soud kontroluje všechny exekutory ve svém obvodu pravidelně minimálně jedenkrát za rok. Počet exekutorských úřadů, které budou daný rok kontrolovány tedy není nijak pevně stanoven. Termíny pravidelných kontrol se určují s přihlédnutím k termínu předchozí kontroly u konkrétního exekutora a k podnětům svědčícím o nedostatcích v jeho činnosti. Ani soud nemá ze zákona povinnost informovat exekutora o plánované kontrole, nicméně směrnice MS tuto povinnost stanoví a exekutor tak je nejpozději pět dní před konáním kontroly vyrozuměn o jejím konání. Soud o termínu kontroly uvědomí také Komoru, MS a je-li kontrola prováděna na základě podnětu, také                                                                                                                

110  §  7  odst.  6  zákona  č.  120/2001  Sb.   111

Důvodová zpráva k zákonu č. 183/2009 Sb., čl.1 k bodu 1. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqga4v6mjygnpwi6q 112 TOMAN, Antonín. Když se dohled bere vážně aneb jak je důležité míti předsedy soudů. Komorní listy. 2011, roč. 3, č.2., s.27-28. 113 10/2013 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 28.2.2013, č.j. 8/2011- OSD-ORGS/20 o postupu soudů při výkonu státního dohledu nad exekuční činností a činností soudních exekutorů podle § 74 odst. 1 písm. c) zákona 120/2001 Sb., exekuční řád

 

33

druhý příslušný soud114 (dle soudu, kde byla podána stížnost, se jedná buď o soud, do jehož obvodu byl soudní exekutor jmenován, nebo soud, který exekutora pověřil provedením exekuce). Stejně jako MS a Komora i soudy mohou vykonávat mimořádné kontroly. Tyto se vykonávají s ohledem na podnět, který svědčí o nedostatcích v činnosti soudního exekutora. Podněty mohou podávat fyzické i právnické osoby. V případě, že obsahují všechny podstatné náležitosti, zkoumá soud, zda se danou věcí nezabývalo již MS, Komora nebo jiný soud a případně dle svého uvážení požádá o zaslání výsledku jejich šetření. Šetření stížnosti zahajuje soud zasláním stížnosti exekutorovi k vyjádření. Soud má možnost při zjištění nedostatků zaslat písemnou výtku nebo podat kárnou žalobu. V případě, že je podána stížnost na postup exekutora, který je v souladu s předpisy, je stěžovatel poučen o pravomocech soudního exekutora. Stěžovatel je o způsobu vyřízení stížnosti informován vždy. V případě, že byla vyřízena kladně, je informován rovněž o přijatých opatřeních. O výsledku výkonu dohledu je informován také exekutor, jehož se dohled týkal. Výjimkou v tomto případě je skutečnost, kdy byla podána stížnost, která byla vyřešena poučením účastníka o pravomocech exekutora. V takovém případě se jedná o stížnost zjevně neopodstatněnou a o takové stížnosti není exekutor informován. Došlé podněty jsou evidovány v rejstříku SPR (správní deník). Přesto, že metodika zacházení s podněty je velice podrobná, obecné soudy tyto podněty, i když jsou adresované přímo jim, často automaticky přeposílají Komoře, a tím se zbavují svých povinností115. Předmět kontroly lze opět rozdělit na obecnou a zvláštní část. V rámci obecné jsou kontrolovány obecné předpoklady pro výkon činnosti a dodržování právních předpisů. Konkrétně je předmětem kontroly, zda je exekutorský úřad označen a zda je v budově rozcestník, jednací místnost, spisovna, sklad movitých věcí, velikost úřední desky a přístup k ní, úřední a pokladní hodiny, knihy odeslané a doručené pošty, zabezpečení dálkového přístupu k centrální evidenci obyvatel a kolik osob k ní má přístup, zda je exekutor pojištěn, jakou formou vede spisy, v rámci spisů je kontrolováno i jejich ukládání, spisové obaly, spisové                                                                                                                 114

§ 9 odst. 1 instrukce Ministerstva spravedlnosti 10/2013 TOMAN, Antonín. Když se dohled bere vážně aneb jak je důležité míti předsedy soudů. Komorní listy. 2011, roč. 3, č.2., s.27-28. 115

 

34

přehledy, žurnalizace, číslování listů a nakládání s doručenkami. Dále je kontrolován způsob nařizování dražeb nemovitostí, počet nařízených exekucí, exekutorských zápisů a úschov, zabezpečení pokladny a trezoru a v poslední řadě evidence a odpovědnost za úřední razítka. V rámci zvláštní jsou kontrolovány namátkově vybrané spisy. Okruhy kontrol se do značné míry překrývají s okruhy kontrol Komory (viz výše). Zpráva o kontrole vydaná Komorou je však detailněji zpracována a má mnohem větší informační hodnotu o stavu věci na určitém exekutorském úřadě.116 Pro srovnání s ostatními dohledovými orgány vykonal Okresní soud v Ostravě v letech 2009-2015 20 pravidelných kontrol. Nejčastějším pochybením exekutorů jsou taková, která se týkají procesních ustanovení. Zejména průtahy ve vyřizování věcí. Dále otázky nákladů exekuce, nepřiměřenosti zvoleného způsobu provádění exekuce a doručování117. Jako určitou formu dohledu soudu nad soudními exekutory lze označit i pověření k provedení exekuce. Vydávání pověření bylo zavedeno velkou novelou. Do 31.12.2012 soudy vydávaly ke každé exekuci usnesení, ve kterém exekutora k provedení exekuce pověřovaly. Proti tomuto usnesení byl povinný oprávněn podat odvolání. Vzhledem k nízké úspěšnosti těchto odvolání 118 a velké zatíženosti soudu tímto institutem kvůli počtu exekucí, které jsou každý rok nařízeny, bylo usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora výkonem nahrazeno pouhým pověřením soudního exekutora. Pověření není rozhodnutím soudu a tak proti němu není možné podat odvolání. Dle nové úpravy se jedná spíše o registraci exekuce, aby mohl soudu ověřit, že exekutor má právo danou exekuci provádět.119

                                                                                                                116

Zpráva z kontroly exekutorského úřadu Brno-město, Mínská 54, kontrolní komise EKČR, ze dne 26.5.2014, [cit. 7.2.2016] 117 Převážně informace poskytnuty na základě žádosti dle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Okresním soudem Ostrava. Číslo žádosti – Spr 3251/2015, cit. [7.2.2016] a informace poskytnuty na základě žádosti dle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Městským soudem Brno. Číslo žádosti – SI 25/2016, cit. [7.2.2016] 118 Úspěšnost dle MS byla 0,3% - Aktuality. Změny ve způsobu nařizování exekucí [online]. Vláda České republiky, © 2009-2016 [cit 22.2.2016] dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/aktualne/zm_ny-_osnova.doc 119 Aktuality. Změny ve způsobu nařizování exekucí [online]. Vláda České republiky, © 2009-2016 [cit 22.2.2016] dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/zm_ny_osnova.doc

 

35

3.1.5) Kárné řízení Kárné řízení ve věcech soudních exekutorů bylo odejmuto Komoře a převedeno k NSS. Procesní část řízení se tedy nachází v zákoně č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, který odkazuje na přiměřené použití trestního řádu. Hmotná úprava však zůstala v e.ř.. Kárnou odpovědnost soudního exekutora zakládá naplnění ustanovení § 116 odst. 2,3,4 a 5 e.ř.. Je rozlišováno kárné provinění a závažné kárné provinění. Hodnocení závažnosti závisí na všech okolnostech konkrétního případu. „Závažnost porušení povinností se proto určuje významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za nichž byl čin spáchán, osobou kárně obviněného, mírou zavinění a jeho pohnutkou“120. Exekutor nesmí porušovat své povinnosti, které stanoví právní nebo stavovský předpis anebo usnesení Komory, a musí se vyhnout jednání, které narušuje důstojnost exekutorského povolání nebo ohrožuje důvěru v nezávislý, nestranný, odborný a spravedlivý výkon exekuční činnosti, případně odborný výkon další činnosti121. Tyto podmínky nemusí být splněny kumulativně. Ke kárnému deliktu tak může dojít v případě, kdy bude narušena důstojnost exekutorského povolání, ale jednání exekutora nebude proti právním předpisům. Do konce roku 2012 mohla být posuzována společenská škodlivost porušení předpisů a na jejím základě, zda o porušení šlo či nikoliv. Účinností velké novely od 1.1.2013 už není možné posouzení společenské škodlivosti. Každé naplnění § 116 e.ř. je kárným deliktem. Na základě společenské škodlivosti se tak už pouze posuzuje, zda jde o kárný delikt nebo závažný kárný delikt. K porušení povinností exekutora stanovených v právním nebo stavovském předpisu či usnesení Komory NSS uvedl, že aby mohla být založená kárná odpovědnost, „musí být toto jednání v příčinné souvislosti se skutkem, který je předmětem návrhu na zahájení kárného řízení“, zároveň musí z formulace skutku vyplývat, které povinnosti exekutor porušil122.                                                                                                                 120

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 14.2.2011, č.j. 14 Kse 6/2010-181. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/000614Kse_100_20110314101139_prevede no.pdf 121 § 116 odst. 2 zákona č. 120/2001 122 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.1.2012, č.j. 14 Kse 6/2011-299. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/000614Kse_110_20120302105356_prevede no.pdf

 

36

NSS tedy dovozoval odpovědnost subjektivní. Porušením povinnosti může být například předsednictví soudního exekutora v obchodní společnosti 123 . Ke snižování důstojnosti exekutorského stavu může docházet například při nadměrném účtování za provedení exekuce124. Odpovědnost soudního exekutora je dle platné právní úpravy objektivní. Před jejím ukotvením v zákoně125 byla objektivní odpovědnost stanovena rozhodnutím 11 Kseo 5/2009-99126. V rámci kárných řízení není stanoven žádný orgán, který by sjednocoval judikaturu jednotlivých senátů. Rozšířený senát NSS byl od této činnosti distancován s tím, že tuto pravomoc má pouze nad řízeními stálých senátů rozhodujících v řízení podle soudního řádu správního a nikoliv nad kárnými řízeními, které se řídí odlišnou právní úpravou. Přičemž pravomoc nelze, vzhledem ke složení senátů, dovodit ani rozumným výkladem127. Došlo tedy k situaci, kdy dvě rozhodnutí NSS128 si navzájem odporovala. V situaci, kdy zákonná úprava nepředpokládá žádný sjednocovací mechanismus a sami účastníci jej nenavrhovali, se kárný senát přiklonil k výběru jednoho z rozhodnutí a učinil tak konec pochybnostem o objektivní způsobilosti soudních exekutorů. Jako odůvodnění kárný senát uvedl, že celá koncepce činnosti soudních exekutorů je založena na tom, že „se jedná o „monokraticky“ koncipované orgány veřejné moci, kde je odpovědností exekutora, koho zaměstnává, jakým způsobem si tyto pracovníky vybírá, jak je školí a organizuje jejich práci (viz zejména § 13 exekučního řádu)“129. Kárný                                                                                                                 123

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 13.12.2011, sp. zn. 13 Kse 23/2009. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/002313Kse_090_20120109025746_prevede no.pdf 124 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.7.2012, sp. zn. 14 Kse 10/2011. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/001014Kse_110_20120828091942_prevede no.pdf 125 § 116 odst. 4,5 zákona 120/2001 – změněno zákonem 396/2012 Sb. účinným od 1.1.2013 126 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 26.1.2012, č. j. 11 Kseo 5/2009-99. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000511Kseo090_20120206090919_prevede no.pdf 127 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23.3.2012, č. j. 11 Kseo 4/2009-111. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000411Kseo090_20120403094910_prevede no.pdf 128 rozhodnutí 11 Kseo 5/2009, bod 33 (objektivní odpovědnost) X 14 Kse 6/2011-299 (subjektivní odpovědnost) 129 Rozsudek Nejvyššího správní soudu ČR ze dne 22 března 2012, č. j. 13 Kseo 1/2011-109. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z:

 

37

senát určil i kritérium, které je rozhodné pro určení odpovědnosti exekutora. A sice jeho postoj k činnosti zaměstnanců. Zda se od činnosti distancuje a považuje ji za exces či naopak, zda se s ní ztotožňuje a dá se předpokládat, že zaměstnanci jednali v souladu s pokyny. V závažnosti jednání exekutora a jeho zaměstnance však není přímá úměra 130. Odpovědnost exekutora není absolutní. Pokud prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu, zprostí se odpovědnosti za kárný delikt 131 . Ustanovení objektivní odpovědnosti na zákonné úrovni s sebou logicky neslo i jiné změny judikatury. V rámci subjektivního pojetí odpovědnosti byli žalobci povinni uvést skutek, který spáchal přímo exekutor, jinak nemohla být žaloba úspěšná. Hrozba neúspěšnosti po stanovení objektivní odpovědnosti pominula, nicméně žalobce stále musí rozlišovat, který skutek učinil exekutor a který jeho zaměstnanec132. Pravomoc ke kárnému řízení mají senáty NSS složené z předsedy senátu, jeho zástupce a čtyř přísedících. Předseda senátu je soudcem NSS a jeho zástupce je soudcem Nejvyššího soudu (dále jen NS). Dva z přísedících jsou soudní exekutoři, dva jsou osoby navržené. Mezi přísedícími, kteří nejsou soudními exekutory, musí být vždy nejméně jeden advokát navržený Českou advokátní komorou a jedna osoba navržená Veřejným ochráncem práv133. Senát rozhoduje většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů, je exekutor zproštěn obžaloby134. Senáty zahajují činnosti na základě návrhu, pro jehož podání je stanovena tříletá prekluzivní lhůta od data spáchání kárného deliktu. Návrh může podat pouze pět subjektů, jež jsou uvedeny v ustanovení § 117 e.ř.. Každý z těchto subjektů je oprávněn podat kárnou žalobu, ovšem každý v jiném rozsahu. Nejširší působnost má ministr spravedlnosti, ten může podat žalobu proti kterémukoli exekutorovi.                                                                                                                                                                                                                                                                                                               http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/000113Kseo110_20120403085150_prevede no.pdf 130 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 01.12.2014, č. j. 14 Kse 5/2014 – 85. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000514Kse_1400085_20141216134602_pre vedeno.pdf 131 § 116 odst. 15 zákona 120/2001 Sb. 132 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23.06.2014, č. j. 14 Kse 6/2013 – 52. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/000614Kse_130_20140711093114_prevede no.pdf 133 § 4b/1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 23.2.2016] 134 4b odst. 7 zákona č. 7/2002 Sb.

 

38

Předsedové revizní nebo kontrolní komise jsou oprávněni podávat žalobu pouze v působnosti těchto komisí. Působností revizní komise je kontrola hospodaření Komory, působnost kontrolní je pak demonstrativně stanovena v ustanovení § 3 stavovského předpisu o kontrolní komisi135. Předseda krajského soudu jen proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu. Předseda okresního soudu stejně jako předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v jeho obvodu. A předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede. Dle statistických údajů vydaných NSS136 za roky 2008-2014137 bylo na exekutory podáno 159 kárných žalob. Nejaktivnější v podávání byl ministr spravedlnosti, který podal žalob 115. Následoval předseda revizní a kontrolní komise (21 a 15 žalob). Předsedové soudů pak za toto dvouleté období podali pouze 8 kárných žalob. předseda   kontrolní   komise,  15  

Počet  kárných  žalob   předseda  soudu,   8  

předseda  revizní   komise   Exekutorské   komory,  21  

ministr   spravedlnosti,   115  

Přesto, že ministr spravedlnosti je nejaktivnější podavatel, jeho kárné žaloby často obsahují formální nedostatky a tak přesto, že by mohly být úspěšné, spousta z nich končí zproštěním obžalovaného. Jedním z problémů je třeba nepřesné vymezení petitu kárné žaloby, respektive nepřesné zjištění skutkového stavu. V průběhu řízení se často ukáže, že skutkový stav neodpovídá popsanému                                                                                                                 135

Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2013, o kontrolní komisy EKČR, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 6.3.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 136 Minimum kárného soudce 3.0, Nejvyšší správní soud ze dne 13.1.2015, označení: D101/2015/gs 137 Oficiální informace za rok 2015, kde dni odevzdání práce, nejsou známy.

 

39

skutku, a tak nelze vyhovět petitu tak, jak je vymezen. Důsledkem tohoto problému není pouze zproštění exekutora ve věci, která mohla být úspěšná, ale stát také musí exekutorovi nahradit náklady, které účelně vynaložil v souvislosti s kárným řízením138. Následná sankce při prokázaném kárném provinění se značně liší dle závažnosti provinění. Za kárný delikt může být uloženo písemné napomenutí, veřejné napomenutí, pokuta do 2 500 000 Kč nebo odvolání z exekutorského úřadu. Zároveň lze uložit písemné napomenutí i pokutu nebo veřejné napomenutí i pokutu. Za závažný kárný delikt lze uložit sankce stejné kromě písemného napomenutí a výše pokuty je stanovena v rozmezí 50 000 Kč až 5 000 000 Kč. Zároveň lze uložit veřejné napomenutí i pokutu139. V rámci možných sankcí za kárný delikt bylo přelomové zavedení pravidla „třikrát a dost“. V případě, že je exekutor v pěti po sobě jdoucích letech uznán pravomocně vinným závažným kárným deliktem a tato skutečnost navíc zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v exekutorském povolání, je exekutor odvolán z funkce140. Toto opatření se dotýká exekutorů, u kterých se dá říci, že se při výkonu své profese pohybovali na hranici zákonnosti. Riziko kárného řízení a případně udělené sankce pro ně bylo přípustné v poměru pohledávek, které svým krajním postupem vymohli. V případě jejich zájmu o setrvání ve funkci tak svou činnost museli upravit. Skutečnost, že toto pravidlo od svého uvedení do zákona ještě nebylo použito, vypovídá o tom, že svou funkci splňuje. Je ale pravděpodobné, že exekutoři, u kterých mohlo být aplikováno, svou funkci složili dříve, než kárný senát o aplikaci rozhodl. Při uložení kárného opatření přihlíží kárný senát ke všem okolnostem činu, které vyšly najevo během řízení. Zohledňují se i důsledky jednání či naopak nečinnosti, doba, po kterou nečinnost trvala, a také zda exekutor jednal úmyslně či z nedbalosti141. Při úvaze o sankci se zohledňuje i skutečnost, zda došlo k zásahu do práva povinného. Čili skutečnost, která nemá význam pro

                                                                                                                138

§ 19 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb. § 116 odst. 6, 9 zákona č. 120/2001 Sb. 140 § 116 odst. 11 zákona 120/2001 Sb. 141 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10.11.2010, č. j. 15 Kse 1/2010-54. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 24.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/000115Kse_1000054A_prevedeno.pdf 139

 

40

posuzování, zda ke kárnému deliktu došlo či ne142. Dalším kritériem je například i délka kárného řízení „jelikož již samotná existence kárného řízení negativně zasahuje právní sféru obviněného. Přitom je lhostejno, zda dlouhé trvání tohoto řízení je zapříčiněno legislativní změnou, rychlostí řízení u Ústavního soudu anebo jinými faktory, nezávislými na obviněném. Podstatná je právě okolnost, že k dlouhodobosti zásahu do právní sféry obviněného došlo nikoliv v důsledku jeho např. účelových obstrukcí, nýbrž zapříčiněním veřejné moci. Soud proto ctí zásadu, podle níž postupem času slábne obvinění a nebezpečnost spáchaného protiprávního činu“143. I v případě, že je exekutorovi uděleno pouze písemné napomenutí, může to pro něj mít mnohem větší dopad. Oprávnění si vybírají svého exekutora dle mnoha kritérií. Kritéria se samozřejmě liší dle jednotlivých oprávněných, ale pro některé je například uznání viny v kárném řízení značnou překážkou ve výběru. V takovém případě by byl exekutor sám proti sobě, kdyby vědomě naplňoval skutkovou podstatu kárného deliktu či dokonce závažného kárného deliktu. Kárné řízení před NSS je pouze jednoinstanční. Exekutor nemá možnost odvolání144. Může však podat návrh na obnovu řízení145. Trestní právo je obecně užíváno jako prostředek ultima ratio. Není tomu jinak ani v případě protiprávního jednání exekutorů. V případě, že kárné nebo dohledové orgány shledají překročení míry společenské škodlivosti, je čin, který zároveň může být posuzován jako kárný delikt 146 , nahlášen orgánům činným v trestním řízení. V takovém případě lze využít institutu zastavení řízení, který je stanoven v ustanovení § 172 odst. 2 trestního řádu147. To znamená, že je možné zastavit kárné řízení v případě, „je-li trest, ke kterému by vedlo zcela bez významu vedle                                                                                                                 142

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 8.2.2011, č. j. 15 Kse 1/2009 – 90. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 24.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000115Kse_090_20110215102934_prevede no.pdf 143 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 28.11.2011, č. j. 11 Kse 21/2009 – 84. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 24.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/002111Kse_090_20111201011533_prevede no.pdf 144 § 21 zákona č. 7/2002 Sb. 145 § 22 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. 146 Zde lze pro příklad uvést nejznámější případ soudního exekutora J.V., který vzal do úschovy 80 000 000Kč, které následně zpronevěřil. 147 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.1.2012, č.j. 14 Kse 6/2011-299. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 24.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/000614Kse_110_20120302105356_prevede no.pdf – rozhodnutí kárného senátu se zakládá na § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Právní věta však uvádí pouze § 172 odst. 2 trestního řádu.

 

41

trestu, který byl obviněnému uložen nebo který ho dle očekávání postihne, bylo-li o skutku obviněného rozhodnuto již jiným orgánem a toto rozhodnutí lze považovat za dostačující, nebo jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu kárného řízení bylo dosaženo“ 148. Kárné delikty, které by mírou společenské škodlivosti přesahovaly do kompetence trestního práva jsou zcela ojedinělé a výjimečné.

3.2) Soukromoprávní dohled Soukromoprávním dohledem mám na mysli dohled ze strany povinných, kterým byla způsobena v průběhu exekučního řízení škoda. Dohled soukromoprávní nesplňuje obecnou definici dohledu tak, jak jsem ji napsal výše, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o určitý aspekt, který nutí soudního exekutora dodržovat právní předpisy, vyhnout se procesním pochybením a jednat tak, aby i přesto, že by se pohyboval v mezích zákona, nezpůsobil povinnému škodu, jej do dohledu nad soudními exekutory řadím. Tento institut zajištuje skutečnost, že soudní exekutor si je vědom faktu, že v případě pochybení nemusí následovat pouhá sankce od veřejnoprávních dohledových orgánů, nýbrž i náhrada způsobené škody ve formě peněžitého plnění. Právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem149, či rozhodnutím, obsahuje už Listina základních práv a svobod150 (dále jen LZPS) ve svém článku 36 odst. 3. Toto ustanovení má generální povahu151. Odpovědnost za škodu způsobenou soudním exekutorem je upravena v ustanovení § 32 e.ř..                                                                                                                 148

§ 172 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2016] 149 V rámci exekuční činnosti se nesprávným úředním postupem například rozumí, činí-li exekutor úkony k provedení exekuce, za situace, kdy exekuční soud exekuci odložil dle § 266 odst. 1, 2 OSŘ. Škoda tak vzniká v případě následného zastavení exekuce. Dalším příkladem může být postižení mzdy manželky povinného, která není součásti SJM. 150 Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2016] 151 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 22. 9. 1999, sp. zn. ÚS I. 245/98. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 25.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=31040&pos=1&cnt=1&typ=result

 

42

Věnuje se jí i zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk). Po nabytí účinnosti e.ř. v české právní úpravě byly dva předpisy, které upravovaly odpovědnost za způsobenou škodu. Vztah mezi nimi nebyl nijak stanoven, a tak docházelo k situacím, že povinný, který se u exekutora domáhal náhrady škody, jím byl odkázán nejprve na využití zákona OdpŠk a až sekundárně na podání soukromoprávní žaloby dle § 32 e.ř.152. K názoru, že by měla být primárně škoda nárokována dle OdpŠk, se přiklonily i obecné soudy. Ty odmítaly žaloby, které směřovaly proti soudním exekutorům, aniž by byl využit OdpŠk153. Byly dva hlavní důvody, proč se rozhodovací praxe soudů ubírala tímto směrem. V první řadě v důvodové zprávě k e.ř. v původním znění je napsáno, že v případě, že exekutor jedná jako veřejný činitel154, odpovídá za jeho činnost stát podle zvláštního předpisu. Dalším důvodem byla pak podobnost činnosti soudních exekutorů a notářů jakožto vykonavatelů státní moci v rámci přenesené působnosti. Zákon č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti155 (dále jen jako notŘ) upravuje odpovědnost za škodu v ustanovení § 57, kde je stanoveno, že notář odpovídá za škodu až v případě, nestanoví-li jiný zákon jinak. Na základě vůle zákonodárce a úpravy a praxe v rámci velice podobné profese soudci nepředpokládali jinou úpravu u soudních exekutorů. Argumentem opozice bylo, že kdyby záměr byl stejný jako u notářů, ze znění příslušného ustanovení by toto jasně vyplývalo, stejně jak právě u notářů. K názoru opozice se přiklonil i NS, který uvedl, že z ustanovení § 32 e.ř. jednoznačně nevyplývá primární odpovědnost státu a odkázal se na právnickou literaturu, ze které lze dovodit, že když je e.ř. a notŘ odlišný a z e.ř. nevyplývá přednost odpovědnosti státu, lze uplatňovat odpovědnost za škodu jak u soudního exekutora, tak u státu zároveň. NS dále uvádí, že uvedený postup se vymyká zavedenému systému náhrady

                                                                                                                152

Za předpokladu, že se povinný ještě před podáním žaloby snažil se soudním exekutorem na náhradě domluvit 153 např. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15.5.2003, sp. zn. 6 Co 777/2003. In: Beck-online [právní informační systém]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=njptembqgnpxm6lcmvzf65tlonpteobq&groupIndex=0&rowIndex=0 154 Dle účinné právní úpravy - úřední osoba 155 Zákon č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2016]

 

43

škody, ale zároveň poškozenému poskytuje širší možnost obrany156. Právnická nebo fyzická osoba, která tvrdí, že jí vznikl nárok na náhradu škody, čili poškozený, tak má na výběr, jakým způsobem bude náhradu škody uplatňovat. Velkou novelou e.ř., která nabyla účinnosti 1.1.2013, se změnilo znění ustanovení § 32 e.ř.. Nyní je shodné se zněním, které se nachází v notŘ. Soudcům tak odpadl jediný argument, jenž je založen právě na jazykovém výkladu, proč by odpovědnost soudních exekutorů měla být upravena odlišně. Důvodová zpráva přímo označuje za důvod této změny sjednocení právní úpravy notářů a soudních exekutorů157. Nárok na náhradu škody je tak nyní poškozený povinen primárně požadovat po státu158.

3.2.1) Odpovědnost státu za způsobenou škodu soudním exekutorem V případě domáhání se škody na základě OdpŠk, je potřeba dbát na to, jakým způsobem škoda vznikla. OdpŠk se vztahuje pouze na náhradu škody způsobenou exekuční činností, sepisováním exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných na základě pověření soudu159. Přesto, že to není v zákoně výslovně uvedeno, vztahuje se i na činnosti vykonávané na základě pověření státního zástupce a notáře jako soudního komisaře160. Stát však odpovídá pouze tehdy, pokud je zjištěna protiprávnost těchto jednání, opačný postup by byl v rozporu s LZPS161. Orgánem, který je oprávněný jednat za stát, je MS. Poškozený musí uplatnit nárok na náhradu škody u MS. Tento krok je nutný pro případné                                                                                                                 156

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.7.2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 25.2.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/271FC87A15A7746AC1257A4E00 66E5BA?openDocument&Highlight=0, 157 Sněmovní tisk č. 537/0, část č. 1/4, (k bodu 19) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 1995-2016 [cit. 26. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=537&ct1=0 158 Ne zcela zřetelně, ale k této změně se vyjadřuje i Ústavní soud ve svém rozhodnutí – Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 13.8.2015, sp. zn. I.ÚS 3275/14. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=89385&pos=1&cnt=1&typ=result 159 MAISNEROVÁ, Barbora. Odpovědnost za škodu způsobenou soudním exekutorem. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 2, s. 32-35 160 KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s., s. 136, ISBN 978-80-7400-476-6 161 Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 14.10.2004, sp. zn. III. ÚS. 245/04. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=47539&pos=1&cnt=1&typ=result

 

44

uplatnění nároku náhrady škody u soudu. MS má následně šest měsíců na posouzení nároku. Mimosoudní projednání nároku není nijak zpoplatněno a v době jeho trvání se staví promlčecí lhůty. Objektivní promlčecí lhůta pro podání návrhu je deset let. Subjektivní šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o nemajetkové újmě. Jelikož rozhodnutí MS o mimosoudní náhradě škody není správním rozhodnutím a nelze se tak proti němu odvolat, je dalším krokem žaloba poškozeného vůči České republice, konkrétně Ministerstvu spravedlnosti, protože MS je oprávněno jednat jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené soudním exekutorem. V případě úspěšnosti žaloby a povinnosti státu nahradit škodu, je MS oprávněno požadovat regresní úhradu vůči soudnímu exekutorovi, který škodu způsobil. Při uplatnění regresu je však vyžadováno zavinění exekutora přičemž důkazní břemeno nese MS. Odpovědnost za škodu upravena v OdpŠk je odpovědností objektivní bez možnosti zproštění se. Na rozdíl úpravy stanovené v e.ř., má ten, jež byl nesprávným úředním postupem dotčen, dle OdpŠk právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, a to bez ohledu na to, zda při nesprávném úředním postupu škoda vznikla či ne162.  

3.2.2) Odpovědnost soudního exekutora za způsobenou škodu Žaloba na exekutora o náhradu škody, je jedinou soukromoprávní žalobou, která může být vůči exekutorovi podána163. Exekutor oproti státu odpovídá za škodu způsobenou jakoukoliv jeho činností. Navíc vzhledem k postavení OSVČ, veškerým svým majetkem. Tedy v případě, že neexistuje žádný liberační důvod, vzniklá škoda byla způsobena v souvislosti s porušením právní povinnosti a mezi škodou a porušením je příčinná souvislost164. Pokud poškozený uplatňuje náhradu škody proti soudnímu exekutorovi, je zde samozřejmě vždy možnost domluvy, pokud je exekutor ochoten komunikace s povinným, a pokusu vyřešit věc smírnou cestou. Není to však povinnost. Postačí podání žaloby o náhradu škody dle OSŘ. Vzhledem ke skutečnosti, že v e.ř. nejsou upraveny promlčecí lhůty, je vztah                                                                                                                 162

§ 4 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ve spojení s § 31a zákona č. 82/1998 Sb. KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s., s. 5, ISBN 978-80-7400-476-6 164 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2011, sp. zn. 25 Cdo 3029/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/9E0FD9265CA8072BC1257A4E00 68EAB1?openDocument&Highlight=0, 163

 

45

vzniklý na základě ustanovení § 32 e.ř. vztahem občanskoprávním, a to bez ohledu na to, kdo jsou jeho účastníky165. Objektivní promlčecí lhůta tak činí deset let, ovšem v případě, že škoda byla způsobena úmyslně, činí promlčecí lhůta patnáct let166. Subjektivní je tři roky167 ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé 168. Stejně jako při kárném provinění i zde je odpovědnost exekutora objektivní. Exekutor odpovídá i za újmu způsobenou svými zaměstnanci. Následná možnost exekutora požadovat po svém zaměstnanci náhradu se řídí předpisy pracovního práva. Přes objektivní odpovědnost má však exekutor možnost jejího zproštění. Prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno, i kdyby vynaložil veškeré úsilí, které by po něm mohlo být vyžadováno169, odpovědnosti se zprostí. Veškerým úsilím se má na mysli objektivní možná péče, kterou mohl exekutor vyvinout, aby škodu odvrátil 170 . Typickým liberačním důvodem je nepředvídatelná přírodní událost jako povodeň či zemětřesení, mohou jím ale například být i finanční problémy banky, ve které má exekutor uložené finanční prostředky. Ty soudní exekutor dle soudu předpokládat nemůže171. Zákon již v původním znění stanovil povinné pojištění exekutorů. Bez smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s jeho činností, nemůže exekutor svou činnost vykonávat. V případě, že exekutor zaměstnává zaměstnance, musí uzavřít s pojišťovnou i smlouvu o odpovědnosti za                                                                                                                 165

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.5.2011, sp. zn. 75Co 19/2011. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=njptembrgjpxexzyl5rws5q&groupIndex=0&rowIndex=0 166 § 636 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26.2.2016]. 167 Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K § 629. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqgezf6obzl5shu 168 ZRZAVECKÝ, Hájek. Nový občanský zákoník – 29. Délka a běh promlčecí lhůty – obecné principy. Epravo.cz [online]. Epravo.cz, a.s., publikováno 25.2.2013 [cit. 26.2.2016]. ISSN 1213189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/efocus/novy-obcansky-zakonik-29-delka-a-behpromlceci-lhuty-obecne-principy-88849.html 169 § 32 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. 170 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 23.9.1969, sp. zn. 3 Cz 21/69. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/documentview.seam?documentId=njptcojxgbpxexzsgrpwg2lw&groupIndex=0&rowIndex=0 zároveň KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s., s. 135, ISBN 978-80-7400-476-6 171 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.10. 2010, sp. zn. 25 Cdo 970/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/271FC87A15A7746AC1257A4E00 66E5BA?openDocument&Highlight=0,

 

46

újmu způsobenou s těmito zaměstnanci 172 . Smlouva uzavíraná na činnost exekutora musí pokrývat pouze exekuční činnost, to znamená pouze hlavu III e.ř.. Zbylé činnosti exekutora, jako jsou například exekutorské zápisy, mohou zůstat bez pojištění. Nicméně exekutoři mají možnost, a často ji využívají, pojistit se na veškerou svou činnost. Smlouva týkající se činnosti zaměstnanců se ze zákona musí vztahovat na veškeré jejich úkony. Exekutor je povinen pojišťovací smlouvu předložit Komoře do 30 dnů ode dne jeho jmenování do funkce. V případě, že ji nepředloží nebo ji do 30 dnů od jejího vypršení neprodlouží, odvolá ministr spravedlnosti exekutora z funkce173. Vyhláška MS č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku

a

o podmínkách

pojištění

odpovědnosti

za

škody

způsobené

exekutorem 174 umožnuje ve svém ustanovení § 25 Komoře zprostředkovat exekutorům smlouvu o pojištění. Tato možnost byla využita Komorou až v roce 2009175. Není povinností jednotlivých exekutorů sjednávat pojištění pouze na základě této rámcové smlouvy. Mohou si sjednat i smlouvu vlastní. Ačkoliv z důvodové zprávy ani jiných dostupných zdrojů není možné dohledat účel institutu pojištění, jediný logický význam shledávám v jeho ochraně poškozených v případech, kdy náhrada škody přesahuje finanční možnosti exekutora. Tento význam se však míjí účinkem a z tohoto institutu se stala pouze jedna z povinnosti pro výkon exekuční činnosti. Důvodem je, že výše částky, na kterou má být pojištění sjednáno, je ponechána na exekutorech. Není pevně stanovena její výše a tak částka ručení může být klidně pouze v řádech tisíců. Právní úprava také nijak neřeší situaci, kdy exekutor bude chtít uzavřít pojištění, ale pojišťovny mu tuto možnost neposkytnou. „S ohledem na to, že činnost exekutora je velmi specifická (a stále poměrně nová, v turbulentním prostředí), není v oblasti pojišťovnictví produkt, který by kryl újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, běžný. Z povahy věci tedy je počet nabízených pojistných                                                                                                                 172

§ 11 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 120/2001 Sb. 174 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.2.2016]. 175 Emailová komunikace s Ing. Mgr. Antonínem Tomanem [online], [email protected], 1.2.2016, 173

 

47

produktů, který by vyhovoval (předmětem pojištění, pojistným krytím apod.) potřebám soudních exekutorů, malý.“176 Obě možnosti vymáhání náhrady škody jsou tak lehce odlišné. Stát v případě pochybení v exekuční činnosti exekutora poskytuje náhradu v každém případě, a to i kdyby existovaly oprávněné důvody způsobení. Navíc nemusí být ani způsobena škoda a je zde možnost zadostiučinění za nemajetkovou ujmu. Soudního exekutora pak můžeme žalovat v případě škody způsobené jakoukoliv jeho činností. Ovšem škoda musí být způsobena a její následná náhrada není jistá, neboť exekutor má možnost liberace.

3.3) Vnitřní dohled Jak již bylo napsáno výše, odpovědnost soudního exekutora za kárný delikt je objektivní177. To znamená, že exekutor odpovídá nejen za svou, ale i za veškerou činnost svých zaměstnanců. Tato změna byla uzákoněna tzv. velkou novelou (viz kapitola historický exkurz). Z důvodové zprávy této novely není zřejmé, co přesně vedlo zákonodárce k zavedení této skutečnosti. Nicméně přes nespokojenost, kterou v rámci exekutorského stavu tato zákonná změna vyvolala, nebyla tato úprava zcela nová. NSS ve svém rozhodnutí již v roce 2009 uvedl, že exekutor je za činy svých zaměstnanců, kteří plní pokyny jeho jménem, odpovědný 178 . Zákonodárce

v rámci

odpovědnosti

za

zaměstnance

umožnil

soudnímu

exekutorovi liberaci, a tak tato odpovědnost není absolutní. Exekutor má možnost se odpovědnosti zprostit tehdy, „pokud se prokáže, že provedl veškerá opatření, která po něm lze spravedlivě požadovat při řízení exekutorského úřadu“179. A to je důvod pro vznik této podkapitoly. K tomu, aby exekutor jednal v souladu se zákonem, stavovskými předpisy a etickým kodexem, vlastně nestačí dohled ostatních veřejných orgánů. Je zapotřebí také dohled exekutora samotného. Můžeme tedy říct, že exekutor je                                                                                                                 176

Emailová komunikace s Ing. Mgr. Antonínem Tomanem [online], [email protected], 1.2.2016, 177 § 116 odst. 4 a 5 zákona č. 120/2001 Sb. 178 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 8.2.2011, č. j. 15 Kse 1/2009 – 90. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 24.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000115Kse_090_20110215102934_prevede no.pdf 179 § 116 odst. 15 zákona č. 120/2001 Sb.

 

48

povinen dohlížet sám na sebe. Respektive ve skutečnosti na své zaměstnance. Jejich konkrétní a detailní činnost mu nesmí být lhostejná. Řídící činnost exekutorského úřadu 180 tak v „sobě implicitně zahrnuje povinnost systémové kontroly zaměstnanců, umožňující s odpovídající mírou pravděpodobnosti identifikovat pochybení v jednotlivých řízeních“181. Způsob systémové kontroly si již exekutor musí zvolit sám. Nikde není stanoveno, jakým způsobem by se mělo dohlížet na vnitřní fungování úřadu. Z rozhodnutí soudu vyplývají pouze dvě základní podmínky a to, že existence určitého kontrolního systému, na základě kterého může dojít k vyloučení pochybení zaměstnanců, může exekutora zprostit odpovědnosti182. A že činnost mohou provádět pouze osoby, které jsou dostatečně kvalifikované, odpovědné a bezúhonné, přičemž exekutor má povinnost na jejich činnost dohlížet 183 . Prokázat, že přijatá opatření a kontrolní systém jsou dostatečné, musí v rámci kárného řízení exekutor. Důkazní břemeno se tak při vyvinění obrací a nese jej oproti prokázání kárného deliktu obviněný 184 . Klasickým způsobem dohledu je hierarchické uspořádání jednotlivých pracovních pozic na úřadě tak, aby každému zaměstnanci bylo jasné, kdo má vedoucí funkci, komu je odpovědný, a kdo kontroluje jeho činnost. Stejné pravidlo platí i pro vedoucí pozice. Na vrcholu této „pyramidy“ je pak sám soudní exekutor. Některé exekutorské úřady čítají stovky zaměstnanců, a tak není v silách exekutora dohlížet na každého zaměstnance úřadu jednotlivě. Další způsoby dohledu jednotlivých exekutorů se liší. Nejčastějším je sepsání detailní metodiky práce, se kterou se zaměstnanec před výkonem své činnosti musí podrobně seznámit a své úkony je povinen vést v souladu s ní. Exekutor pak nemůže být nařčen z toho, že                                                                                                                 180

dle § 13 zákona č. 120/2001 Sb. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 06.05.2015, č. j. 15 Kse 7/2014 – 130. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000715Kse_1400130_20150604120815_pre vedeno.pdf 182 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 01.12.2014, č. j. 14 Kse 5/2014 – 85. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000514Kse_1400085_20141216134602_pre vedeno.pdf 183 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 8.2.2011, č. j. 15 Kse 1/2009 – 90. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 24.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000115Kse_090_20110215102934_prevede no.pdf 184 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 01.12.2014, č. j. 14 Kse 5/2014 – 85. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000514Kse_1400085_20141216134602_pre vedeno.pdf 181

 

49

zaměstnanec pochybil v důsledku nevědomosti. Jinou možností je například zavedení pracovní pozice, jejíž náplní práce je pouze dohled a kontrola ostatních zaměstnanců. Kvalita řídící činnosti se zohledňuje v rámci kárného řízení proti kárnému deliktu spáchaném zaměstnancem185.

                                                                                                                185

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 01.12.2014, č. j. 14 Kse 5/2014 – 85. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 22.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000514Kse_1400085_20141216134602_pre vedeno.pdf

 

50

4) Srovnání dohledu nad soudními exekutory Pro ucelení představy o systému dohledu nad soudními exekutory je vhodné uvést jiné fungující a zavedené systémy. V této části své práce uvádím nástin právní úpravy dohledu v rámci profese advokátů, soudců a hlavně notářů. V druhé části pak uvádím srovnání s úpravou jiných států, kde je stejně jako v České republice vymáhání výkonu rozhodnutí prováděno soukromou osobou, na kterou byla přenesena státní moc.

4.1) Srovnání s jinými právními profesemi Přesto, že právnických profesí je mnoho, jen některé lze porovnávat se soudními exekutory. K porovnání tedy v této práci uvádím profesi soudce, advokáta a notáře.

4.1.1) Soudci Soudci by v komparaci se soudními exekutory zcela určitě neměli chybět nejen z důvodu, že na exekutory byla převedena část soudní moci, ale také proto, že úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu186. Také značnou část úpravy kárného řízení mají tyto dvě povolání společnou. Obecný dohled nad soudci, prováděný jinými veřejnými orgány, není vykonáván. MS není dohledovým orgánem, vykonává však státní správu soudů, v rámci které může provádět prověrky soudních spisů a vyřizovat stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů187. Formální náležitosti a případné průtahy ve spisech jsou kontrolovány předsedy soudů 188 . Dohled nad soudci je vykonáván formou kárného řízení. Stejně jak u soudních exekutorů upravují hmotněprávní a procesněprávní úpravu kárného řízení jiné předpisy. Hmotněprávní úprava je obsažena zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů189, procesněprávní v zákoně 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ke kterému byli exekutoři přidaní v roce 2009. Pravomoc ke kárnému řízení soudců má od 1. října 2008 NSS. Konkrétně jeho                                                                                                                 186

§ 28 zákona č. 120/2001 Sb. § 123 odst. 2 písm. b), c) zákona č. 6/2002 Sb. 188 § 124-127 zákona č. 6/2002 Sb. 189 Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.2.2016]. 187

 

51

senáty č. 11,13 a 16190. Ty jsou složeny z předsedy senátu, jeho zástupce, soudce a 3 přísedících. Přičemž předsedou „senátu je soudce Nejvyššího správního soudu, jeho zástupce je soudce Nejvyššího soudu a další člen senátu z řad soudců je soudce vrchního, krajského nebo okresního soudu“191. Přísedící tvoří advokát, státní zástupce a osoba vykonávající jiné právnické povolání, která je v seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudců. V případě, že se řízení týká soudců, kteří soudí ve správním soudnictví, prohodí se v senátu pozice předsedy a zástupce. Soudce se kárně proviní v případě, že zaviněně poruší své povinnosti nebo svým zaviněným jednáním naruší důvěru v důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozí důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů 192 . Odpovědnost soudce je subjektivní. Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat prezident republiky proti kterémukoliv soudci. Ovšem prezidenti Václav Klaus a dosud ani Miloš Zeman nepodali kárný návrh proti jedinému soudci. Václav Klaus tuto skutečnost odůvodňoval tím, že mu nepřísluší hodnotit práci jednotlivých soudců. Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že návrh může podat tehdy, pokud bude mít objektivní a průkazné důkazy, což ovšem předpokládá za nemožné vzhledem k tomu, že nemá možnost nahlížet do soudních spisů193. Návrh je oprávněn podat i ministr spravedlnosti, který tuto pravomoc využívá značně více než prezident, taktéž proti kterémukoliv soudci194. Dalšími oprávněnými jsou předseda NSS a NS, a to proti soudcům těchto soudů a soudcům soudů nižších instancí, při jejichž řízení jsou vrcholným orgánem. Následně pak předseda vrchního, krajského a okresního soudu proti soudcům jednotlivých soudů a proti soudcům jiného vrchního, krajského nebo okresního soudu. Vzhledem k množství relevantních informací získaných na základě každodenního kontaktu se soudci svého soudu, podílení se na jejich výběru a                                                                                                                 190

Kárné senáty. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/Karne-senaty/art/587?menu=292 191 § 4 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. 192 §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. 193 ŠRÁMEK, Dušan. Kárných řízení se soudci by mohlo být víc, předpokládá to větší aktivitu žalobců. ceska-justice.cz [online]. Media Network s.r.o., publikováno 23.6.2015, © 2016 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.ceska-justice.cz/2015/06/karnych-rizeni-se-soudci-by-mohlobyt-vic/ 194 ŠRÁMEK, Dušan. Kárných řízení se soudci by mohlo být víc, předpokládá to větší aktivitu žalobců. ceska-justice.cz [online]. Media Network s.r.o., publikováno 23.6.2015, © 2016 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.ceska-justice.cz/2015/06/karnych-rizeni-se-soudci-by-mohlobyt-vic/

 

52

tvorbě rozvrhu práce, by předseda senátu měl být nejčastějším žalobcem195. Kárně odpovědní jsou samozřejmě i sami předsedové. V rámci jejich odpovědnosti zůstává pravomoc prezidentu republiky, ministru spravedlnosti a předsedovi NS. Navíc může podat kárný návrh veřejný ochránce práv. Oprávnění k podání kárného návrhu proti soudcům má více subjektů. Jsou rozděleny podle toho, proti soudci jakého soudu kárný návrh směřuje, a zda soudce zastává určitou funkci, to znamená, zda je předsedou či místopředsedou soudu. Pro detailnější informace bych tak odkázal na ustanovení § 8 odstavce 2, 3 a 4 zákona č. 7/2002 Sb.. Při prokázaném kárném provinění může kárný senát uložit důtku, snížit plat soudci o 30% maximálně na dobu jednoho roku, popřípadě při opětovném spáchání kárného provinění před zahlazením původního, na dobu dvou let, odvolání z funkce předsedy. Jestliže se kárného provinění dopustí předseda, místopředseda soudu nebo předseda kolegia NS nebo NSS, je možné jako kárné opatření navíc odebrat na jeden popřípadě dva roky finanční odměnu, kterou pobírá za plnění své funkce. Kárné opatření nemusí být ukládáno v případě, kdy kárný senát zhodnotí, že samotné kárné řízení je dostatečným opatřením. Nemusí být uloženo ani v případě, že pochybení soudce je pouhým drobným nedostatkem, a orgány, které jsou oprávněny podat návrh na zahájení kárného řízení, usoudí, že k nápravě postačí výtka zaslaná soudci. Oproti soudním exekutorům je dohled nad soudci upraven výrazně jednodušeji. Jediným dohledem je kárné řízení. V české právní úpravě nejsou mimo MS, které vykonává správu soudů, žádné orgány, které by měly nejen možnost, ale dokonce i povinnost dohlížet na každodenní činnost soudců. A to nejen v rámci jejich rozhodovací činnosti, ale také činnosti formální. Jedinou osobou, která může kontrolovat jejich činnost, je předseda soudu. Ve srovnání se soudními exekutory, kde na 159 exekutorů dohlíží mimo MS, Komoru a příslušné soudy, 86 předsedů okresních soudů, se to zdá jako velice malý počet. Na druhou stranu je nutné uvést, že předseda soudu je se „svými“ soudci neustále v kontaktu a osobně je zná, což je faktor, který zvětšuje intenzitu dohledu. Je to však i faktor, který může dohled oslabovat. Ne každému se chce uvádět do problému svého                                                                                                                 195

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/000816Kss_130_20131014093733_preveden o.pdf

 

53

kamaráda. Právě přátelství mezi soudci je důvodem, proč jsou některá pochybení řešena mimo kárné řízení domluvou a rezignací chybujícího soudce. Tato skutečnost je však obecně přijímána jako žádoucí a vhodné řešení196. Co se týče blízkého kontaktu, je otázkou, na kolik může předseda soudu znát jak pracovní, tak soukromé poměry jednotlivých soudců v případě, že soud je složen z většího počtu soudců 197 . Počet subjektů oprávněných k podání návrhu na zahájení kárného řízení je srovnatelný. V následných kárných opatřeních rozdíly samozřejmě jsou, nejsou však, až na možnost udělení pokuty, nijak výrazné. Hlavním rozdílem v rámci opatření je rozhodovací praxe a přísnost kárných senátů. Porovnat dohled obou profesí v tomto ohledu lze velice obtížně. Vzhledem ke stejné procesní úpravě by zde neměl mít žádný význam fakt, že proti rozhodnutí kárného senátu není možné odvolání. Například opatření zbavení funkce zůstává v rámci řízení ohledně soudců téměř nevyužito198, nicméně, zda se tak děje z důvodů uvedených výše nebo z důvodu neochoty jej ukládat, nelze bez konkrétních čísel, která logicky nikdo nezná, s jistotou říci. Dle statistických údajů za rok 2013 bylo v České republice při počtu 3055 soudců zahájeno 35 kárných řízení. Na 100 soudců tak bylo zahájeno 1,15 kárných řízení. Exekutorů v roce 2013 bylo 159, kárných řízení bylo zahájeno 13. Na 100 exekutorů tak bylo zahájeno 8,18 kárných řízení199. Při porovnávání výsledků této statistiky je však potřeba navíc zohlednit celkový počet vyřizovaných věcí. Co se týče úspěšnosti kárných žalob, za roky 2009-2014 byla vina shledána ve 49% kárných řízení soudců. Žaloba podaná na exekutory byla v tomto období úspěšná ve 42% případů200.

                                                                                                                196

ŠRÁMEK, Dušan. Kárných řízení se soudci by mohlo být víc, předpokládá to větší aktivitu žalobců. ceska-justice.cz [online]. Media Network s.r.o., publikováno 23.6.2015, © 2016 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.ceska-justice.cz/2015/06/karnych-rizeni-se-soudci-by-mohlobyt-vic/ - v článku to uvádí soudce Vrchního soudu v Praze Jan Sváček a prezidentka soudcovské unie Daniela Zemanová 197 Například Městský soud v Brně je složen ze 79 soudců 198 Od 1.10.2008 do roku 2013 byl z funkce odvolán pouze jeden soudce 199 Jedná se o čísla zahájených řízení. Vypovídá tak vesměs pouze o aktivitě dohledových orgánů. Přesný počet soudců a exekutorů, u kterých bylo shledáno kárné provinění, není k dispozici. 200 Jsou exekutoři opravdu tak špatní, jak se říká?. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 1.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/2053jsou-soudni-exekutori-opravdu-tak-spatni-jak-se-rika-vydelavaji-malo-nebo-hodne-je-nutna-dalsidilci-regulace-praha-22-9-2015?w=

 

54

4.1.2) Advokáti Soudním exekutorům je mnohdy vytýkáno, že výkon rozhodnutí soudu se v jejich podání proměnil v konkurenční boj podnikatelů. Advokáti představují právní profesi, které je konkurenční boj vlastní, žádoucí a nikým nevytýkaný. Přesto, že advokáti mají odlišnou povahu profese, i oni mohou využívat při konkurenčním boji nekalé praktiky, které mohou mít značné škodlivé následky nejen pro jedince, jak je tomu v případě exekutorů, nýbrž i pro celou společnost. Advokáty sdružuje Česká advokátní komora (dále jen ČAK), která, jak je v rámci profesních samospráv zvykem, nad nimi vykonává i dohled. Předpisy, které upravují dohled nad advokáty, lze opět rozdělit na procesněprávní a hmotněprávní. Primárně úpravu obsahuje zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii 201 , který je na pomezí hmotněprávní a procesněprávní úpravy. Obsahuje ustanovení obou

202

.

Procesněprávním předpisem tedy je vyhláška MS č. 244/1996 Sb., advokátní kárný řád 203. Hmotněprávním etický kodex, přijatý usnesením představenstva ČAKu dne 31. října 1996. I dohled nad advokáty by se dle mého dal rozřadit na obecný dohled a kárné řízení, jak je tomu u soudních exekutorů. Obecný vykonává jako státní dohled nad advokáty MS. Dohled se ovšem netýká veškeré činnosti advokátů, nýbrž pouze prohlášení pravosti podpisu a autorizované konverze dokumentů prováděné advokátem204. Jako obecný dohled dle mého lze označit i ustanovení § 8a – 10 zákona č. 85/1996 Sb., které umožnují ČAK pozastavit advokátovi výkon profese. Pozastavení se nijak nedotýká kárné odpovědnosti advokáta205. Mimo situace, kdy se výkon advokacie pozastavuje z důvodu jeho nemožnosti, ztíženého provedení nebo ohrožení důvěry v další řádný výkon, jej může ČAK pozastavit i na návrh kárného žalobce. Těmi jsou ministr spravedlnosti a předseda kontrolní rady. V případě, že se advokát kárně proviní, je na návrh zahájeno kárné řízení. „Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se o provinění kárný žalobce dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo206.“ Kárně se                                                                                                                 201

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.2.2016] 202 Procesněprávní 32-35e, hmotněprávní 16-31 203 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1995 Sb., advokátní kárný řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.2.2016] 204 § 52b zákona č. 85/1996 Sb. 205 § 9q odst. 2 písm. d) zákona č. 85/1996 Sb. 206 § 33 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

 

55

proviní advokát tehdy, pokud závažně nebo opětovně poruší povinnosti mu stanovené zákonem o advokacii, jiným zvláštním předpisem nebo stavovskými předpisy 207 . Kárné řízení je projednáváno před tříčlenným kárným senátem složeným ze členů kárné komise ČAKu, a to buď v sídle v Praze, nebo na pobočce ČAK v Brně. Jednání je ústní a je zpravidla konáno do třech měsíců ode dne předání kárného spisu předsedou kárné komise předsedovi kárného senátu. Kárný senát může rozhodnout o spáchání kárného provinění pouze za splnění třech podmínek. Musí být prokázáno, že se stal skutek, který je uveden v kárné žalobě. Tento skutek musí být kárným proviněním. Poslední podmínkou pak je, že skutek musí spáchat kárně obviněný. Na základě třetí podmínky zákona by se dalo odvozovat, že advokát odpovídá pouze za své činy a nikoliv i za činy svých zaměstnanců. Není tomu tak. „Advokát je kárně odpovědný za zavinění pracovnice své advokátní kanceláře“208. Při splnění těchto tří podmínek může kárný senát rozhodnout o kárném opatření. Tím může být napomenutí, veřejné napomenutí, pokuta až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy na tři měsíce, až šest let zákaz výkonu advokacie a nejtvrdším kárným opatřením je vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Pokud provinění advokáta bude méně závažné, lze od uložení kárného opatření upustit, pokud je samotné projednání dostačujícím opatřením. Opatření zákazu výkonu advokacie může mít stejné důsledky jak právě vyškrtnutí, a to z důvodu konkurenčního boje mezi advokáty. Mnoho klientů přichází opakovaně a ne pouze nahodile. V případě, že nebudou moct navštívit svého advokáta, najdou si jiného. Šance v jejich návrat je pak velice malá. To stejné platí pro pozastavení výkonu funkce dle ustanovení § 8a – 10 zákona č. 85/1996 Sb.. Proti rozhodnutí kárného senátu má možnost účastník řízení podat odvolání. Odvolání má odkladné účinky a rozhoduje o něm tříčlenný odvolací senát složený z členů odvolací kárné komise. Ten má možnost rozhodnutí kárného senátu potvrdit nebo zrušit a vrátit k dalšímu řízení a rozhodnutí, anebo odvolání odmítnout. Pokud odvolací senát rozhodnutí zruší a vrátí k novému řízení, je                                                                                                                 207

§ 32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. rozhodnutí kárné komise ČAK – KR 23/98 – Prezentace JUDr. Petra Čápa, Kárná odpovědnost advokátů a advokátních koncipientů. [cit. 28.2.2016]. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10470 208

 

56

kárný senát vázán právním názorem odvolacího senátu209. V případě, že odvolání podal kárně obviněný z důvodu nepřiměřeného opatření, nesprávně zjištěného skutkového stavu nebo z důvodu závažných vad, nemůže odvolací senát rozhodnout o zrušení v neprospěch odvolatele. Kárný senát může rozhodnout kárným příkazem a to tehdy, když je skutkový stav spolehlivě zjištěn a opatřen důkazy. V tomto případě se ani nenařizuje kárné jednání. Proti příkazu nelze podat odvolání. Jediným řádným opravným prostředkem, který může obviněný využít, je odpor. Při podání odporu vůči příkazu se kárný příkaz zruší a předseda senátu vyhlásí jednání. Pokračuje se tedy „klasickou“ cestou. Mimo řádné opravné prostředky lze využít i jeden mimořádný. Obnovu řízení lze využít, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které mohly vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného210. Advokáti mají následně také možnost podat žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 zákona č. 150/2001 Sb.211. Při celkovém srovnání dohledu nad advokáty a soudními exekutory je znatelné, že v rámci advokátů je zachována samostatnost profesní samosprávy. Dohled nad advokáty vykonává převážně ČAK. V její pravomoci je kárné řízení i vyhodnocení podnětů. Úloha ministra spravedlnosti jako kárného žalobce není zanedbatelná a označil bych jej za jediný subjekt mimo ČAK, který vykonává skutečný dohled nad advokáty. Pravomoc MS jistě také není přehlédnutelná, nicméně nelze říci, že vykonává celkový dohled. Pravidelná kontrola advokátních kanceláří prováděná není. Vzhledem k celkovému počtu advokátů by také takové kontroly byly bezvýznamné, pokud by jich neprobíhalo alespoň několik za den. Ačkoliv je rozdíl v povahách obou profesí, není rozdíl v jejich zájmu na správném chodu úřadu (kanceláře), který je při kontrolách prováděn. Pokud jak exekutor, tak advokát budou mít formální vady ve svých spisech, doplatí na to jejich „klienti“ a v konečném důsledku sami exekutoři (advokáti). Při srovnání kárného řízení se soudními exekutory dojdeme k závěru, že kárné řízení ve věcech kárných                                                                                                                 209

§ 33 odst. 1 vyhlášky č. 244/1995 Sb., advokátní kárný řád § 35c odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii 211 Zákon č. 150/2001 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.2.2016] 210

 

57

provinění advokátů mnohem více připomíná klasické soudní řízení, přesto, že jej vykonáváno v rámci ČAK. Opatření, která lze uložit, jsou u obou profesí téměř stejná. Rozdíl je ve výši pokuty, která může být uložena. Zatímco u advokátů pokuta může činit stonásobek minimální měsíční mzdy, tedy zhruba 990 000 Kč, exekutorům může být uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč. Oproti exekutorům mají advokáti možnost nejen řádného a mimořádného opravného prostředku, ale také následnou možnost hájit svá práva před obecnými soudy212. Navíc také procesněprávní předpisy jsou podrobněji sepsány. Statistické údaje uvádí, že v roce 2013 bylo zapsáno celkem 11404 advokátů a zahájeno 143 kárných řízení. V roce 2013 tak bylo zahájeno 0,95 kárných řízení na 100 advokátů213.

4.1.3) Notáři Notářské povolání je soudním exekutorům nejblíže ze všech právních profesí. Stejně jako na soudní exekutory na ně byla přenesena část státní působnosti. V rámci rozhodování soudů lze v odůvodněních spatřovat srovnávací tendence těchto dvou povolání a také sklon k vyhledávání určité opory a inspirace v notářském řádu při nejasnostech v rámci e.ř.. Dohled nad notáři je upraven dvěma předpisy. Konkrétně zákonem č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti 214 a kárným řádem přijatým sněmem dne 16.6.2009, schváleným Ministerstvem spravedlnosti č.j. 226/2009-OD-ORG/2

215

, který obsahuje

procesněprávní úpravu. I dohled nad notáři lze rozdělit na dohled obecný a kárné řízení. Obecný dohled nad notářskou činností vykonává jako státní dohled MS, dále pak notářská komora216 nad notářskými úřady vedenými v jejím obvodu217. V rámci dohledu se u jednotlivých úřadů kontrolují především spisy, listiny, předměty úschovy a evidenční pomůcky notáře. Jestliže orgán vykonávající                                                                                                                 212

Prezentace JUDr. Petra Čápa, Kárná odpovědnost advokátů a advokátních koncipientů. [cit. 28.2.2016]. Dostupné z: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10470 213 Srovnání s exekutory viz výše v pododdílu soudci 214 Zákon č. 358/1992 Sb., notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.2.2016] 215 Stavovský předpis. Notářské komory České republiky ze dne 16.6.2009, Kárný řád, ve znění pozdějších předpisů. In: NKCR [online]. Notářská komora ČR [cit. 28.2.2016]. Dostupný z: http://www.nkcr.cz/doc/rady/karny_rad_090701.pdf 216 Notářská komora ČR (v této sekci označována jako Komora) se skládá z osmi notářských komor, které vykonávají dohled. 217 § 45 odst. 1,3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

 

58

dohled zjistí pouze drobné nedostatky v jeho činnosti, tyto notáři vytkne 218 . Institutem pouhého vytknutí drobných nedostatků se zákonodárce nechal inspirovat a stejný institut zavedl v novele č. 347/2007 i do e.ř.219. Pokud je ovšem zjištěno závažné nebo opětovné porušení povinností notáře stanovené předpisem či usnesením orgánu notářské správy nebo závažně nebo opětovné narušení důstojnosti notářského povolání způsobené chováním notáře, čili kárné provinění220, podá oprávněný subjekt návrh na kárné řízení. Oprávněnými subjekty k podání návrhu na zahájení kárného řízení jsou ministr spravedlnosti a prezident Komory, a to proti kterémukoli notáři, prezident komory a předseda krajského soudu proti notářům, kteří mají sídlo v místě jejich působnosti a předseda okresního soudu, který může podat kárnou žalobu proti notáři, který má sídlo v místě jeho působnosti, a navíc jeho žaloba musí směřovat proti činnosti notáře jako soudního komisaře právě před tímto okresním soudem221. Při podávání kárné žaloby je potřeba dodržet subjektivní lhůtu, která činí šest měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, a také lhůtu objektivní, která činí tři roky ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Kárné řízení je projednáváno před tříčlenným kárným senátem, který je složen z předsedy a dvou přísedících, přičemž všichni členové jsou členy kárné komise222. Kárný senát je volen losem pro každý případ zvlášť. Kárné řízení je ústní, neveřejné, zpravidla se koná v sídle Komory a musí být zahájeno do třech měsíců od podání kárné žaloby223. Kárný senát nejprve hlasuje, zda bylo spácháno kárné provinění. Pokud je většinou odhlasováno, že ano, následuje další hlasování o uložení opatření224. Jako opatření může být notáři uděleno písemné napomenutí, pokuta až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy nebo odvolání notáře. Při rozhodování, jaké opatření bude uděleno, se přihlíží k „povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře                                                                                                                 218

§ 47 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti Důvodová zpráva k zákonu č. 347/2007 Sb., k bodu 3. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: https://www.beckonline.cz/bo/document-view.seam?documentId=oz5f6mrqga3v6mzug5pwi6rnga 220 Obdobně bylo definováno kárné provinění exekutorů do 25.5.2009, změněno novelou 183/2009. 221 § 49 odst. 4 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti 222 Kárná komise má pouze pět členů včetně předsedy - § 41 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti 223 § 12 odst. 1, 4 a § 14 odst. 1 kárného řádu notářů 224 § 18 odst. 2 kárného řádu notářů 219

 

59

jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům“ 225. Kárně odsouzený může proti rozhodnutí kárného senátu podat odvolání. O odvolání rozhoduje pětičlenný kárný senát. Tvoří jej předseda senátu a dva členové jmenovaní prezidentem nebo viceprezidentem Komory na návrh prezidia Komory. Další dva jsou určováni losem z řad prezidia Komory. Odvolací senát může odvolání odmítnout, zastavit řízení nebo rozhodnutí či jeho část zrušit a rozhodnout ve věci samé. Může také, v případě neúplného nebo chybějícího výroku, věc vrátit kárnému senátu s pokynem k doplnění nebo při nedůvodnosti odvolání jej zamítnout. Pokud je odvolání podáno notářem, nemůže odvolací senát uložit přísnější kárné opatření226. Notáři, stejně jako advokáti, mají možnost následně podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu k obecnému soudu dle ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb.. V dohledu vykonávaném nad notáři se odráží podobnost profesí a dohledu nad soudními exekutory se podobá v rámci právních profesí nejvíc. Jako jediná právní profese mají notáři ve své úpravě obsažen obecný dohled tak, jak je upraven v e.ř.. Rozdílem je počet subjektů, které dohled vykonávají, a jejich povaha. Zatímco u exekutorů mohou kontroly úřadů vykonávat čtyři subjekty, z nichž tři se nachází mimo strukturu exekutorské komory, notáři mohou kontrolu úřadů očekávat od subjektů tří, z nichž se nachází mimo strukturu notářské Komory pouze jeden. Souladný je způsob dohledu, a to veskrze pouze formální kontrola úřadů. Velkým rozdílem je pak pravomoc vykonávat kárné řízení. Notářské komoře tato pravomoc zůstala, s čímž je spojena i další rozlišnost. A to možnost odvolání se proti rozhodnutí kárného senátu a případně následná obrana svých práv před obecnými soudy. Způsoby kárných opatření jsou zcela shodné. Rozdíl je, stejně jako u advokátů, ve výši pokuty, která může být udělena. Exekutorovi může být uloženo zaplatit až 5 000 000 Kč, notáři stonásobek minimální měsíční mzdy, čili 990 000 Kč. Další povinnost, kterou notáři sdílí s exekutory, je uzavření pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla být způsobena jejich činností. Počet kárných řízení, které se konaly v určitém roce, není znám. Prezident notářské komory v roce 2011 pouze uvedl, že počet stížností, které komora eviduje, se pohybuje mezi 10-20 každý rok a nezvyšuje                                                                                                                 225 226

 

§ 20 kárného řádu notářů § 21 – 28 kárného rádu notářů

60

se227. Přičemž počet stížností na soudní exekutory měl do roku 2013 vzestupnou tendenci. V roce 2009 bylo podáno 1049 stížností na exekutory, například ale v roce 2013 bylo podáno již 5615 stížností228. Za rok 2014 pak bylo přijato 4983 stížností. Z čehož vyplývá sestupná tendence. V rámci notářů je tedy podáváno při uvedeném počtu 20 stížností za rok 4,44 stížností na 100 subjektů. Počet stížností podaných na 100 exekutorů je podstatně vyšší. Přesně za rok 2014 činí 3121,38 stížností. Přesto, že jak na notáře, tak na exekutory, byla přenesena část státní moci a ve svém základu jsou tak stejné, nelze tyto profese objektivně srovnávat. Smysl činnosti obou profesí v rámci přenesené působnosti je zcela odlišný. Exekutoři oproti notářům negativně zasahují do majetkových práv povinných. Ač je to po právu a je to činnost nezbytná pro zachování právního státu, je logické, že s ní bude zároveň spojena obrana ze strany povinných. Lze zde spatřovat velký rozdíl praxe, která má následně dopad do právní úpravy. U exekutorského stavu je aktuálním tématem nedostatečná kontrola. Notářů je však 450, dohled nad nimi vykonávají tři subjekty a je to dostatečné. Nad 159 soudními exekutory dohled vykonávají subjekty čtyři, které provádí pravidelné kontroly, a odborná veřejnost neshledává dohled jako uspokojivý. Přesto, že tyto odlišnosti jsou u každé profese, a je nutno je brát v úvahu, u notářů se mi zdá uvádět konkrétní srovnání v číslech zavádějící. I tak jsem jej však kvůli celistvosti této kapitoly uvedl.

4.1.4) Shrnutí Úprava každé z porovnávaných profesí je v určitých oblastech lehce odlišná a má svá specifika. Odlišnosti lze spatřovat například v subjektivních a objektivních lhůtách k podání návrhu na zahájení kárného řízení, ve výši ukládaných pokut, druhu odpovědnosti a veřejnosti jednání. Pokud budeme posuzovat pouze podle přepisů, nejpřísněji je upravena u soudních exekutorů. Zejména z důvodu počtu dohledových orgánů, nemožnosti opravných prostředků v rámci kárného řízení a přísnosti sankcí jako jediné z těchto profesí zahrnující pravidlo „třikrát a dost“. Na dohled nad jakoukoliv profesí nelze nahlížet pouze z čistě formální stránky a                                                                                                                 227

Rozhovor s prezidentem notářské komory JUDr. Martinem Foukalem, Mnoho lidí neví v čem spočívá specifické postavení notářství. konkurní-noviny.cz [online]. Konkursní noviny, publikováno 13.4.2011 [cit. 28.2.2016]. Dostupný z: http://www.konkursninoviny.cz/clanek/mnoho-lidi-nevi-v-cem-spociva-specificke-postaveni-notarstvi 228 Tato skutečnost souvisí s rostoucím počtem exekucí a medializací (viz výše v podkapitole 3.1.1) Exekutorská komora

 

61

porovnávat papírovou úpravu. Velice důležitý je lidský faktor. Touto skutečností se zabývá Mgr. Petr Motyčka v jednom ze svých článků, kde prováděl komparaci kárných řízení ohledně podobného jednání soudců, advokátů a státních zástupců. Došel k závěru, že ačkoliv kárné řízení soudců a státních zástupců provádí NSS, kárná komora advokátů je přísnější a ukládá tvrdší opatření229. Co je konkrétním důvodem, proč tomu tak je, není zřejmé. Jedním z důvodů může být možnost vědomí kárných senátů NSS, že proti jejich rozhodnutí není opravný prostředek a tak radši volí mírnější postup230. Jiným důvodem může být nutkání představitelů daného stavu jej zbavit nežádoucího chování, které může poškodit pověst všech zástupců, a tak naopak volí postup přísnější. Velkým rozdílem je i transparentnost kárných řízení. Zatímco rozhodnutí vynesená v kárných řízeních soudců a exekutorů jsou všechna veřejně přístupná v databázi rozhodnutí na webových stránkách NSS, rozhodnutí v řízeních advokátů a notářů veřejně dostupná nejsou. ČAK zveřejnuje některá svá rozhodnutí v měsíčníku Bulletin advokacie a jednou za dva roky vydává sbírku kárných rozhodnutí, ve které uvádí ta nejdůležitější. Ovšem notářská Komora svá rozhodnutí neuveřejňuje. Dalším je, jak už jsem psal výše, přítomnost veřejnosti na kárných jednáních. Exekutoři a soudci jakožto vykonavatelé státní moci mají řízení o svých pochybeních veřejná. Veřejnost jednání je jedna z forem zajištění jeho zákonnosti. U profesí, které určitým způsobem nakládají se státní mocí, je to zcela správné. Kárné řízení notářů je však neveřejné231.

4.2) Srovnání s jinými státy Právní úprava soudního exekutora coby soukromé osoby, která provádí výkon rozhodnutí soudu, neexistuje pouze v České republice. Mezinárodní unie soudních exekutorů (Union internationale des huissiers de justice, dále jen UIHJ) sdružuje 86 zemí na celém světě, které mají systém výkonu rozhodnutí upraven obdobně jako Česká republika, která je členem unie. UIHJ byla založena již v roce 1952 a                                                                                                                 229

MOTYČKA, Petr. Kárná řízení advokátů, soudců a státních zástupců aneb měří se všem stejným metrem? Bulletin advokacie. 2015, č. 1-2, s. 46-52. ISSN 1210-6348. 230 Z uvedeni soudce Vrchního soudu v Praze Jana Sváčka – ŠRÁMEK, Dušan. Kárných řízení se soudci by mohlo být víc, předpokládá to větší aktivitu žalobců. ceska-justice.cz [online]. Media Network s.r.o., publikováno 23.6.2015, © 2016 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.ceskajustice.cz/2015/06/karnych-rizeni-se-soudci-by-mohlo-byt-vic/ 231 § 14 kárného řádu notářů

 

62

zakládajícími státy byly Belgie, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Švýcarsko232. Systém a struktura dohledu je v jednotlivých členských státech značně odlišná. Pro srovnání jsem vybral dvě evropské země z důvodu společného kontinentálního systému práva. Vzhledem ke skutečnosti, že ani v Evropě není výjimkou, že tuto profesi sice vykonávají soukromé osoby, avšak jsou zaměstnanci státu, bylo mou další podmínkou pro výběr srovnávaných států výkon tohoto povolání jako osoby samostatně výdělečně činné. Konkrétně jsem vybral Slovenskou republiku a Nizozemí. UIHJ mezi svými členy prováděla v roce 2011 233 průzkum formou dotazníku týkajícího se mnoha aspektů profese exekutorů. Jednou ze zkoumaných oblastí byl i dohled nad soudními exekutory. Z tohoto dotazníku vyplývá, že exekutor není podroben dohledu ve třech státech ze 49 odpovídajících. Konkrétně se jedná o Řecko, Dánsko a Spojené státy. Další otázkou, na kterou respondenti odpovídali bylo, kdo kontroluje činnost soudního exekutora. Odpovědi evropských států zněly následovně. (státy mohly vybrat více odpovědí.): Činnost kontroly soudních exekutorů ve 20 státech vykonává sama komora. V 5 státech speciální orgán složený z exekutorů a jiných odborníků. Nad 2 státy vykonává kontrolu orgán, jehož členové nejsou soudními exekutory, policie, zvláštní soudní pravomoc (blíže nespecifikovaná) a jiné než vyjmenované orgány. MS pak kontroluje činnost v 21 státech. V 6 státech je kontrolním orgánem i státní zástupce. Příslušný soudce ve 12 státech. Zvláštní orgán vykonává pravomoc ve 3 státech.

                                                                                                                232

Background. International Union of Judicial Officers [online]. UIHJ, © 2010 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.uihj.com/en/background_1019810.html 233 Naposledy byl však aktualizován 16.3.2015

 

63

Kontrola  činnosti  -­‐  Evropa   Orgán,  jehož  členová  nejsou  exekutoři;   policie;  zvláštní  soudní  pravomoc;  jiné  

2  

Zvláštní  orgán  

3  

Speciální  orgán  složený  z  exekutorů  a   jiných  odborníků  

5  

Státní  zástupce  

6  

Příslušný  soudce  

12  

Komora  

20  

Ministerstvo  spravedlnosti  

21   0  

5  

10  

15  

20  

25  

Třetí otázka směřovala na pravomoci dohledových orgánů a ptala se, které činnosti soudního exekutora mohou být kontrolovány. Co se týče evropských států, odpovědi byly následující: 25 států odpovědělo, že mohou být kontrolovány všechny jejich zákonné činnosti, 2 státy, že jen některé, 19 států odpovědělo, že mohou být kontrolována pochybení nebo zneužití, která mohou být spáchaná během jejich činnosti, 18 nepřiměřená délka řízení, 10 států odpovědělo, že předmětem kontroly je i nevymáhání rozhodnutí směřujícího proti veřejnému orgánu. Kontrola v 21 státech se týká i nepřiměřených poplatků, ve 22 státech nezákonných praktik. Soudní exekutoři v 15 státech mají kontrolováno účetnictví, 1 evropský stát pak označil, že jsou kontrolovány i jiné činnosti, než jsou dotazníkem nabízené.

 

64

Kontrolované  činnosti  -­‐  Evropa   Jiné  než  dotazníkem  nabízené  

1  

Pouze  některé  zákonné  činnosti  

2  

Nevymáhání  rozhodnutí  směřujícího  proti   veřejnému  orgánu  

10  

Účetnictví  

15  

Nepřiměřená  délka  řízení  

18  

Pochybení  nebo  zneužití,  která  mohou  být   spáchaná  během  činnosti  

19  

Nepřiměřené  poplatky  

21  

Nezákonné  praktiky  

22  

Všechny  zákonné  činnosti  

25   0  

5  

10  

15  

20  

25  

30  

Poslední otázkou, která z tohoto dotazníku stojí za zmínku, je, kdy může být kontrola prováděna. Opět se zaměřím pouze na evropské státy, z nichž 23 odpovědělo, že kontrola může být vykonávána kdykoliv nebo na příkaz, 15 států odpovědělo, že kontrola může být prováděna pouze za určitých okolností, avšak i neočekávaně. V 11 státech je pak kontrola prováděna na základě zákona. 234

Kdy  je  kontrola  vykonávána  -­‐  Evropa   Na  základě  zákona  

11  

Pouze  za  určitých  okolností,  ale  i   neočekávaně  

15  

Na  příkaz  

23  

Kdykoliv  

23   0  

5  

10  

15  

20  

                                                                                                                234

Dotazník UIHJ. Poskytnut na základě emailové korespondence s členem výboru UIHJ JUDr. Jurajem Podkonickým [online], 20.2.2016, [email protected]. Dostupný z: http://questionnaire2011.uihj.com/index.php?ID=1011971&questUIHJ_page=8

 

65

25  

4.2.1) Slovenská republika Na Slovensku byli soudní exekutoři zavedeni již v roce 1995 zákonem č. 233/1995 Z.z. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti (dále jen e.p.)235. Dalším předpisem, který se týká soudních exekutorů je Kárný řád 236 . Ten upravuje složení kárných senátů, zastupování členů senátu, registr kárných věcí a přidělování jednotlivých věcí kárným senátům. Oproti České republice zde není zaveden numerus clausus a celkově na Slovensku vykonává funkci soudního exekutora 335237 subjektů, jež pracují v rámci 46238 exekutorských úřadů. Státní dohled nad soudními exekutory 239 provádí pouze Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky 240 (dále jen MSSr). Pravomoci MSSr v rámci státního dohledu se veskrze shodují s pravomocemi MS dle ustanovení § 7 e.ř.. Navíc je v rámci slovenské úpravy uvedeno hodnocení zprávy o činnosti komory, toto oprávnění je realizováno pravomocí ministra spravedlnosti jmenovat dva členy prezidia. Tito členové se účastní všech zasedání prezidia, dostávají všechny pracovní materiály, a tím je jím umožněno vykonávat dohled241. Naopak české dohledové orgány jsou navíc oprávněny nahlížet do listin a informačních systémů exekutora, které obsahují údaje o nakládání se zvláštním účtem. Exekutor je povinen spolupracovat s MSSr. V e.p. je přímo uvedeno, že v případě, že exekutor ve lhůtě neposkytne kopie požadovaných listin a spisy, požadované písemné vyjádření nebo se na předvolání nedostaví za účelem podání ústního vysvětlení, jedná se o kárný delikt. Není tak potřeba dovozovat z judikatury, jak je tomu v ČR. MSSr vede seznam soudních exekutorů. Exekutoři jsou povinni oznamovat každou změnu, která se eviduje v tomto seznamu. Mimo státního dohledu je na exekuční činnosti dohlíženo i při její kontrole. Ta se vykonává z podnětu soudu, fyzických nebo právnických osob,                                                                                                                 235

Zákon č. 233/1995 Z.z.. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: zakonypreludi.sk [online]. SEP-I s.r.o., © 2010-2016. [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/1995-233#Top 236 Stavovský předpis Exekutorské komory Slovenské republiky, Kárný řád, ve znění pozdějších předpisů. Poskytnut na základě emailové komunikace členkou prezidia exekutorské komory SK, JUDr. Stanislavou Kolesárovou. Email: [email protected]. [cit. 14.3.2016]. 237 k 1.1.2015 - Information, Europe. International Union of Judicial Officers [online]. UIHJ, © 2010 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.uihj.com/en/ressources/10148/78/slovakia_-_en.pdf 238 k 10.11.2015, - tamtéž 239 i nad Slovenská komorou exekútorov 240 § 8 odst. 2 zákona č. 233/1995 Z.z. 241 Dotazník k postavení soudního exekutora v členských zemích Eurodanube. Komorní listy – Sborník z konference Eurodanubijské skupiny, mezinárodní unie soudních exekutorů. 2010, s. 38

 

66

prezidenta komory, jiných orgánů komory, ale i jiných veřejných orgánů. Při kontrole se ověřuje zejména dodržování právních předpisů, nakládání s prostředky účastníků exekučního řízení a dostupnost, správnost a úplnost informací o úkonech při nakládání s těmito prostředky, vedení jejich účetnictví a následně splnění uložených opatření 242 . Kontrolu vykonávají tři exekutoři, kteří jsou pověření prezidiem komory exekútorov a jeden zástupce MSSr, kteří mezi sebou zvolí předsedu. Tito zašlou výsledek kontroly tomu, na jehož podmět byla vykonána. Pokud se při kontrole zjistí, že se exekutor dopustil kárného provinění, vyjádří se k výsledku prezident komory exekútorov a následně podá předseda návrh na zahájení kárného řízení, jehož součástí je protokol o vykonané kontrole243. Kárným proviněním je „zavinené porušenie povinností pri výkone činnosti exekútora, porušenie iných povinností podľa tohto zákona, porušenie sľubu, správanie, ktorým narúša dôstojnosť svojej funkcie, a pokračovanie napriek predchádzajúcej výzve vo výkone činnosti, ktorá je nezlučiteľná s funkciou exekutora“244. Kárným proviněním je i jednání exekutora, které má za následek průtahy v exekučním a nebo kárném řízení, a je zaviněné. Jako závažné kárné provinění je pak bráno provinění, u kterého je zvýšená společenská škodlivost v důsledků povahy porušení, způsobu jednání, míry zavinění, opakování jednání nebo jiné přitěžující okolnosti245. Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat ministr spravedlnosti, předseda soudu, prezident komory exekútorov a předseda její kontrolní komise. Subjektivní lhůta pro podání návrhu je dvanáct měsíců ode dne, kdy se o kárném provinění kárný žalobce dozvěděl. Objektivní dva roky od spáchání kárného provinění, v případě zaviněných průtahů v řízení roky čtyři 246 . O kárném provinění rozhoduje kárná komise prostřednictvím tříčlenného kárného senátu 247 . Pokud je exekutor uznán vinným ze spáchání kárného provinění, může ho kárný senát pokárat, písemně pokárat nebo mu uložit pokutu ve výši 330 eur248. V případě závažného kárného porušení udělit písemné                                                                                                                 242

§ 218d odst. 1 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) § 218e odst. 6 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 244 § 220 odst. 1 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 245 § 220 odst. 2 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 246 § 223 odst. 2 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 247 § 222b odst, 2 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 248 k 20.2.2016 = 8 918 Kč 243

 

67

pokárání, pokutu do výše 3310 eur 249 nebo zbavit exekutora výkonu funkce. Rozhodnutí kárného senátu je exekučním titulem250. Proti rozhodnutí kárného senátu může exekutor ve lhůtě 15 dnů podat odvolání k soudu 251 . E.p má konkrétně upraveno i podávání stížností fyzických a právnických osob. Oproti české úpravě každý dohledový subjekt neřeší jednotlivé stížnosti sám. Stížnosti směřující na soudní exekutory řídí komora exekutorov a v případě, že stížnosti směřují proti komoře, vyřizuje je MSSr 252 . Zároveň je přímo stanoveno, že stížnosti nesmí být anonymní253. Při porovnání dohledu nad soudními exekutory se Slovenskou republikou lze rozpoznat, že se čeští zákonodárci při vytváření e.ř. nechali inspirovat e.p.. Obě úpravy jsou však do jisté míry odlišné. Nad českými exekutory vykonávají státní dohled navíc okresní soudy. Nicméně e.p. upravuje dle mého užitečnou možnost pozastavení výkonu funkce exekutora při kárném řízení o závažném kárném provinění254. Velký rozdíl shledávám ve výši pokut, které mohou být v rámci kárného řízení uděleny. Nejvýraznějším rozdílem ovšem je, že na Slovensku i přes větší počet exekutorů a zavedení právní úpravy o šest let dříve, exekutorské komoře stále zůstává pravomoc vykonávat kárné řízení nad exekutory. Slovenští exekutoři mají navíc možnost odvolání se proti rozhodnutí kárného senátu, a to přímo k soudům. Odlišnosti jsou dále například ve lhůtách k podání návrhu na zahájení kárného řízení a v předpisech, které mají být při kárném řízení subsidiárně použity. Zatímco v české právní úpravě je subsidiárním předpisem trestní řád 255, ve slovenské se jedná o správní řád 256 a pro kárné provinění zákon o přestupcích257. V roce 2014 komora exekutorov obdržela 990 stížností, 24 stížností bylo odpodstatněných, ale pouze v 11 případech byl podán                                                                                                                 249

k 20.2.2016 = 89 453 Kč § 228e odst. 1 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 251 § 228d odst. 8 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 252 § 218a odst. 1 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 253 § 218a odst. 3 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 254 § 222 odst. 1 zákona č. 233/1995 Z.z. (e.p.) 255 Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním 256 Zákon 71/1967 Zb. o správnom konání, ve znění pozdějších předpisů. In: zakonypreludi.sk [online]. SEP-I s.r.o., © 2010-2016. [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/1967-71 257 Zákon č. 372/1990 Zb. o priestupkoch, ve znění pozdějších předpisů. In: zakonypreludi.sk [online]. SEP-I s.r.o., © 2010-2016. [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/1990-372 250

 

68

návrh na kárné řízení 258 . Na 100 soudních exekutorů tak za rok 2014 byla zahájeno 3,28 kárných řízení.

4.2.2) Nizozemí Právní úpravu soudních exekutorů obsahuje zákon o soudních exekutorech, který nabyl účinnosti 15.7.2001. Soudní exekutory sdružuje královský profesní svaz exekutorů. V Nizozemí vykonává profesi soudních exekutorů 385 subjektů, jež jsou sdruženy do 267 úřadů259. Obecný dohled na soudními exekutory vykonává finanční úřad. Ovšem ne nad veškerou jejich činností, nýbrž pouze nad povinností založit a vést speciální účet a dalšími evidenčními povinnostmi stanovenými zákonem. Při zjištění pochybení oznámí finanční úřad tuto skutečnost komoře soudních exekutorů. Kárným proviněním je takové jednání nebo opomenutí exekutora, kterým porušil povinnost stanovenou exekučním řádem, nebo které je pro soudního exekutora nevhodné. Kárné řízení může být zahájeno z podnětu ministra spravedlnosti, (a to žádostí) nebo na základě stížnosti, která byla doručena specializovanému orgánu pro kárné řízení v prvním stupni - komoře soudních exekutorů. Tuto stížnost může podat jakýkoliv subjekt 260 a v případě žádosti subjektu je povinen tajemník exekutorské komory mu se sepsáním této stížnosti pomoci. Komora soudních exekutorů je složena z pěti členů, třech zástupců moci soudní a dvou zástupců soudních exekutorů. Členové jsou jmenováni ministrem spravedlnosti na čtyři roky a mohou být jmenováni opakovaně. Kárné řízení může probíhat třemi způsoby. Pokud se předseda komory soudních exekutorů domnívá, že je možné věc vyřešit smírem, pozve exekutora a žadatele/stěžovatele k jednání o dohodě. Pakliže jednání není úspěšné, vyrozumí o žádosti/stížnosti komoru soudních exekutorů. Druhou možností je oprávnění předsedy stížnost zamítnout v případě, že je nepřípustná či bezdůvodná. Stěžovatel/žadatel je oprávněn podat námitky proti rozhodnutí předsedy. Pokud se alespoň tři členové komory                                                                                                                 258

Správy o činnosti SKE a SE. Slovenská komora exekútorov [online]. Správa o činnosti Slovenskej komory exekútorov a o činnosti súdných exekútorov za rok 2014. Slovenská komora exekútorov, © 2014 [cit. 1.3.2016]. Dostupná z: http://ske.sk/downloads/dokumenty/Sprava_o_cinnosti_%20SKE_%20a_SE_za_rok_2014.pdf 259 Aktuální k 10 listopadu 2015 - Information, Europe. International Union of Judicial Officers [online]. UIHJ, © 2010 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.uihj.com/en/ressources/10148/86/netherlands_-_en.pdf 260 tzn. i dohledový finanční úřad

 

69

shodnou, že se nejedná o stížnost nepřípustnou nebo bezdůvodnou, je rozhodnutí předsedy zrušeno. Pokud nelze postupovat dle uvedených postupů, je zahájeno kárné řízení, jehož součástí je ústní jednání. V rámci komory o stížnosti/žádosti musí rozhodnout alespoň tři její členové. V případě, že je soudní exekutor shledán vinným, může komora uložit opatření ve formě důtky, důtky s výstrahou, pokuty až do výše 4500 eur 261 , pozastavení výkonu funkce nejdéle na jeden rok a odvolání z funkce. Exekutor je oprávněn proti rozhodnutí podat ve lhůtě 30 dnů odvolání k odvolacímu soudu v Amsterdamu. Odvolání může podat i ministr spravedlnosti nebo stěžovatel. Odvolací soud může rozhodnutí komise potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud se odvolává exekutor, je možné mu kárné opatření zpřísnit pouze za předpokladu, že se odvolací soud jednosmyslně shodne. Subsidiárním předpisem pro kárné řízení je trestní řád. Mimo uvedené může komora soudních exekutorů pozastavit výkon funkce soudního exekutora, pokud existuje podezření, že se dopustil kárného provinění.262 Nizozemská úprava proti české je značně odlišná. Nejen, že finanční úřad má možnost vykonávat dohled nad soudními exekutory, v rámci kárného řízení je snaha jej nejprve vyřešit smírem a komora soudních exekutorů (kárný senát v ČR) má odlišné pravomoci, ale i složení a způsob jmenování členů komory soudních exekutorů je odlišný. Možnost odvolání, kterou nizozemská úprava poskytuje, pak už není české úpravě natolik cizí.

     

                                                                                                                261

K 21.2.2015 = 121 613 Kč Oddělení dokumentace a analytiky. Srovnání úprav kárného řízení (exekutoři, jiná svobodná povolání). sp.zn. D-107/2009/hl, s. 26-29. Nejvyšší správní soud [online]. © 2003-2010 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/Srovnani-uprav-karneho-rizeni-exekutori-jinasvobodna-povolani-/art/550?tre_id=193 262

 

70

5) Dohled nad soudními exekutory de lege ferenda Dohled je vykonáván na základě pravidelných kontrol nebo na základě podané stížnosti. Dohled na základě stížnosti vykonávají všechny dohledové orgány. Pravidelné kontroly vykonává Komora, MS a předsedové okresních soudů, do jejichž obvodu je exekutor jmenován. Komora a MS mají celostátní působnost, to znamená, že provádí kontroly ve všech 159 exekučních úřadech. Předsedové okresních soudů mají působnost pouze okresní a kontroly tak provádějí v jednotkách exekučních úřadů263. Předseda exekučního soudu vykonává dohled pouze na základě stížnosti. Všech 86 okresních soudů tak vykonává dohled nad všemi 159 soudními exekutory, ať jsou odkudkoliv. Současný dohled nad soudními exekutory se mi zdá v oblasti stížností mírně „roztěkaný“. Moc subjektů je kontrolováno mnoha dalšími (viz příloha č. 1). Nelze říci, že by tento systém nefungoval. Zcela naopak. Na základě výše uvedeného lze vidět, že dohled nad soudními exekutory je přísnější než u jiných profesí, nicméně u dohledu nad soudními exekutory postrádám osobitější přístup. Domnívám se, že pokud bude kontrolující kontrolovaný subjekt lépe znát, bude spíše vědět, na co se při kontrole zaměřit, a jaké jsou problémové oblasti příslušného úřadu. Klíčem k osobnějšímu kontaktu je dle mého zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů. Zavedení tzv. teritoriality by zajisté znamenalo i další výhody jako například posílení nezávislosti soudního exekutora, to by vzniklo odstraněním klientských vazeb – oprávněný-advokát-exekutor, posílení znalosti prostředí, ve kterém by exekutor vykonával svou pravomoc, nižší náklady exekuce a jistě i vyšší efektivnost vymožení pohledávky a zrychlení řízení. Omezením působnosti exekutorů na určitý okres by došlo i k omezení počtu dohledových orgánů. Respektive předsedové exekučních soudů, kteří přijímají stížnosti, by přijímali stížnosti týkající se pouze exekutorů jmenovaných do jejich okresu. Například zde v Brně by se Městský soud zabýval pouze stížnostmi zaslanými proti sedmi příslušným exekutorům. Vyřizováním všech stížností, které směřují pouze proti několika příslušným subjektům, dojde ke sblížení s těmito subjekty ve smyslu hlubšího zjištění jejich problémových oblastí a k prohloubení znalostí o chodu jednotlivých exekutorských úřadů. Hlavně v rámci tohoto                                                                                                                 263

Např. v obvodu Brno-město je 7 exekutorských úřadů, Brno-venkov jsou 3, v obvodu Ostrava je 5 exekutorských úřadů

 

71

sblížení, ale také kvůli zpřehlednění systému vyřizování jednotlivých stížností, bych převedl veškerou stížnostní agendu na exekuční soudy264. Pokud by stížnost směřovala ke Komoře nebo MS, tyto by měly stížnost automaticky předat okresnímu soudu, do jehož obvodu byl soudní exekutor jmenován, a ten by ji měl dál řešit. Předsedové soudu vykonávají dohled nad jednotlivými soudy. Vzhledem k převedení části soudní pravomoci na exekutory není důvod, proč by předsedové soudu nemohli v rámci dohledu vykonávat i celou stížnostní agendu nad exekutory. Pokud se jedná o zatížení soudů, při počtu 5615 stížností265, které dohledové orgány obdržely v roce 2013, by jednotlivé soudy obdržely průměrně pouze 65 stížností za rok. Navíc v rámci mnou níže uváděných změn by prověřování jednotlivých stížností nebyl úkon, který by soudy zdržoval (viz příloha č. 2). Každý exekutorský úřad v dnešní době používá informační systém pro rychlejší zpracování spisů. V rámci výše uvedeného sbližování dohledu bych zavedl i propojení informačních systémů exekutorů s exekučními soudy, popřípadě do systému zřídil náhled. Kontrola exekučních spisů by tak byla naprosto okamžitá a nepřetržitá. V případě obdržené stížnosti, u které by nebylo potřeba vyjádření soudního exekutora, ale pouze nahlédnout do spisu, by se vše jednoduše provedlo bez nutnosti si vyžádání spisu potažmo navštívení exekutorského úřadu. Řešení stížností by se stalo efektivnější a méně časově a pracně náročné. Informační systémy exekutorů ovšem obsahují více než pouhou evidenci spisů. Nalezneme zde i údaje o produktivitě zaměstnanců, obsah datové schránky a další podobné údaje, u kterých by neměl být ne zcela kontrolovaný přístup, nebo se jedná o skutečnosti, které exekutora informují o chodu úřadu, nejsou však potřebné pro kontrolu dohledových orgánů. Napojení na informační systém bych tak povolil pouze v určitých oblastech jako evidence spisů včetně možného náhledu do nich, spojování spisů a údaje o platbách. Výrazný problém, který shledávám v právní úpravě dohledu soudních exekutorů, je absence odvolacího orgánu a také orgánu, který by sjednocoval judikaturu kárných senátů. Tyto problémy vznikly převodem kárného řízení                                                                                                                 264

V případě okresní teritoriality je exekučním soudem pouze soud, kde byl soudní exekutor jmenován. 265 Nejvyšší počet stížností, který byl za rok obdržen.

 

72

z Komory na NSS. Přesto, že pravomoci byly oficiálně převedeny na NSS, existuje v právní veřejnosti polemika o tom, nakolik je vzhledem ke složení kárných senátů opravdu vykonávána pravomoc NSS266. Vyřešení těchto problémů není jednoduché. Domnívám se, že nejlepším řešením by bylo převést kárné řízení zpět pod pravomoc Komory. Té sice byly vytýkány určité výše uvedené nedostatky, dle mého však nikoliv natolik zásadní, aby Komora nebyla schopna kárné řízení v pozměněné podobě vést. Obzvláště nyní, kdy je Komora o sedm let starší, „uvědomuje si, jak silně její pověst poškozují excesy, které jsou veřejností vnímány intenzivněji než v případě jiných právnických profesí“267 a dokazuje, že veškerou svou zbylou činnost provádí bez potíží. K této domněnce mě vede i fakt, že ve srovnávané zahraniční právní úpravě tuto pravomoc zájmové komory mají a dohled je vykonáván bez potíží 268 . Můj návrh upevňuje státní dohled nad soudními exekutory v podobě účasti MS v kárném řízení. Poskytl by řešení uvedených problémů a současně odlehčil agendě NSS. Uvedenou systémovou změnou by také došlo k přiblížení kárného řízení soudních exekutorů ke kárným řízení notářů a advokátu. Navíc složením jak kárných senátů tak zejména odvolacího kárného senátu by také došlo k zajištění nezávislého rozhodování tak, jak tomu je u NSS. Návrh lehce vychází i z úpravy zahraniční, kterou jsem se nechal inspirovat. Jak už jsem tedy uvedl výše, kárné řízení bych vrátil do pravomoci Komory. Kárný senát by v kárném řízení byl orgánem po určité volební období. Byl by tvořen losováním jednotlivých členů senátů z členů kárné komise, která by měla 15 členů. Kárný senát by byl tříčlenný. V daném volebním období by tak bylo maximálně pět kárných senátů, což se jeví jako dostatečné vzhledem k počtu kárných žalob a k tomu, že u NSS jsou dnes senáty dva. Členy jednotlivých senátů by losoval vždy předseda kárné komise. Členy kárné komise by volil sněm soudních exekutorů na jedno volební období. Řízení, rozhodování a činnost kárné komise by Komora upravila kárným řádem. V prvním stupni řízení by tedy                                                                                                                 266

VYLEGALA, Jan. Jednoinstančnost či dvojinstančnost kárného řízení ve věcech soudních exekutorů? Časopis pro právní vědu a praxi. 2013, roč. 21, č. 1, s. 94-100. ISSN 1210-9126. 267 HOVORKA, Jiří. Když zrušíte exekutory, stát prodělá, varuje nový šéf. Zpravy.aktualně.cz [online]. Economia, a.s., publikováno 19.2.2014 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/kdyz-zrusite-exekutory-stat-prodela-varuje-novysef/r~092a442c992e11e3a8d0002590604f2e/ 268 Alespoň co se Slovenské úpravy týče, lze zaznamenat v otázce dohledu problémy s úpravami zákonodárce, nikoliv však s jeho výkonem komorou exekutorov

 

73

rozhodoval kárný senát složený pouze ze soudních exekutorů. Exekutoři by měli možnost odvolání k odvolacímu senátu, který by byl pětičlenný, a byl by tvořen z členů odvolací kárné komise, která by byla desetičlenná. Její členové by byli nominování Komorou, Krajskými soudy a MS. Odvolací kárná komise by si volila ze svých členů předsedu. Předseda odvolací kárné komise by vždy na příslušné funkční období vylosoval jednotlivé členy odvolacího kárného senátu. Pro dané funkční období by byl vždy jeden odvolací kárný senát. Ti členové kárné komise, kteří nebyli vylosování jako členové odvolacího kárného senátu, by byli automaticky vedeni jako náhradníci za toho člena odvolacího senátu, který ve funkci skončil. Dva zástupci odvolacího senátu by byli vybráni z exekutorů, kteří mají minimálně šestiletou praxi v rámci vedení exekutorského úřadu. Dva další zástupci by byli z řad soudců a jeden člen odvolacího orgánu z MS. Vrcholné dohledové orgány by měly být tvořeny nejvýznamnějšími odborníky z řad exekutorů a soudců, aby byla zajištěna kvalita rozhodnutí a dohledu celkově. Velkou výhodou, kterou shledávám v současné úpravě, a která by dle mého rozhodně neměla chybět ani v mém návrhu pozměňujícím dohled, je transparentnost rozhodnutí kárných senátů. Všechna rozhodnutí kárných senátů bych ponechal veřejná s tím, že Komora by musela na svých internetových stránkách uvádět přesný rozvrh jednotlivých kárných řízení269. Posléze jednotlivá rozhodnutí zveřejnovat tak, aby byla veřejností lehce dohledatelná a dostupná. Co se týče pravomocí dohledových orgánů, bylo by vhodné zamyslet se i nad nimi. Jedná se však o složitou problematiku, proto si osobně k navrhnutí řešení v této oblasti netroufám. Návrh mnou vyobrazený je pouze rámcový, v němž samozřejmě není dořešeno mnoho dalších otázek. Jako například není stanovena délka funkčního období senátů, místo rozhodování kárných senátů, jakým způsobem může odvolací kárný senát rozhodnout, způsob zveřejňování jednotlivých rozhodnutí a mnohé další. Zároveň je také vhodné uvést, že se jedná o návrh vytvořený na základě poznatků získaných při psaní této diplomové práce, a s takovým samozřejmě čtenář nemusí souhlasit.

                                                                                                                269

 

Obdobně jak je tomu u obecných soudů

74

Závěr Má práce se zabývala dohledem nad soudními exekutory. Po rozebrání institutu dohledu nad soudními exekutory ve všech jeho fázích jsem zjistil, že obecný dohled je vykonáván důsledně, avšak kontrolovány jsou převážně formální náležitosti chodu exekutorského úřadu a pouze namátkově se nahlíží do jednotlivých spisů a je zjišťováno, zda spis neobsahuje nějaké nesrovnalosti či vady. Ačkoliv se může zdát, že formální kontrola není až tak důležitá, během psaní práce vyplynulo, že opak je pravdou. Nejen ze skutečnosti, že například vadné označení exekutorského úřadu či jeho poloha mohou poškozovat důstojnost exekutorského stavu, ale i drobné nedostatky, které jsou zjištěny v rámci formální kontroly270, mohou indikovat hlubší problémy daného úřadu. Dalším důvodem je, že skutečnosti, které jsou kontrolovány, jsou stanoveny jako povinnost zákonem a stavovskými

předpisy.

I

porušením

formálních

náležitosti,

které

jsou

kontrolovány, tak může soudní exekutor naplnit znaky kárného deliktu. Dle mého mnou stanovený cíl, který spočíval ve vytvoření uceleného přehledu dohledu nad soudními exekutory, byl v mezích všech dostupných zdrojů informací a získané praxe splněn. Navíc byl vytvořen návrh, jakým způsobem by se měl tento dohled v budoucnu ubírat. Při psaní této práce také vyplynulo, že dohled nad soudními exekutory je přísnější, než nad jinými právnickými profesemi v České republice. Obecný dohled, tak jak je prováděn, můžeme nalézt pouze u notářů, a to ještě v mírnější formě. Co se týče kárného dohledu, postrádají soudní exekutoři možnost odvolání se proti rozhodnutí kárného senátu NSS. Postrádají také orgán, který by judikaturu kárných senátů sjednocoval. Tato změna byla provedena převedením kárných pravomocí z Komory na NSS. Domnívám se, že přesto, že Komora při svém působení v rámci dohledu nad soudními exekutory měla určité nedostatky, odebrat ji tuto pravomoc a převést je na NSS, nebylo úměrné řešení. Mám za to, že český zákonodárce se mohl v rámci UIHJ inspirovat úpravou jednoho ze zahraničních států, v jejichž právním systému je institut soudních exekutorů účinný déle než v České republice i v otázce dohledu. Mimo uvedené zavedl zákonodárce sankce v rámci kárné odpovědnosti tak vysoko, že činí několikanásobek nejvyšší hranice srovnávaných právních povolání a výrazně                                                                                                                 270

 

Například při neplnění povinnosti vedení povinných rejstříků

75

převyšují i pokuty, které je možné uložit soudním exekutorům v zahraničí. Mimo výše uvedené je soudní exekutor výkonem delegované státní pravomoci výrazně blíže notáři nežli soudci, který vykonává státní moc přímo271. Proto se také domnívám, že ani z důvodu povahy činnosti soudního exekutora nebylo správné exekutorské komoře tuto pravomoc odebrat. Z analýzy judikatury NSS vyplynulo, že důsledkem převedení pravomoci dohledu nad soudními exekutory na NSS, se kárné řízení začalo využívat jako prostředek k ujasnění názoru dohledových orgánů, zda spáchaná skutečnost kárným deliktem je či není. Tento postup neshledávám správným. Nelze však zákonodárce pouze kritizovat. V případě, kdy se jedná o zásah do základních lidských práv, je zcela určitě lepší nastavit dohled přísněji, než aby byl mírný či dokonce laxní. Zatím posledním bodem, který by v závěru měl být zmíněn, je přínos mé práce. Ten spatřuji v tom, že se jedná o první zdroj informací o dohledu nad soudními exekutory, který pojednává o dohledu jako celku, včetně dohledu obecného, a nikoliv jen nad určitými částmi. Na závěr je vhodné uvést, že dokud se česká společnost nenaučí splácet své závazky řádně a včas a počet každoročně nařízených exekucí, který s sebou nese i odpovídající počet stížností, bude tak vysoký, dohledová činnost nad soudními exekutory bude vždy aktuálním tématem. Ale i kdyby však došlo ke zlepšení současného stavu a nápravě české společnosti, čímž by aktuálnost tématu výrazně polevila, výkonu funkčního dohledu jako takového bude potřeba samozřejmě neustále, protože dohled je institut absolutně nezastupitelný a bylo by zcela nepřípustné ponechat státní moc bez dohledu.

                                                                                                                271

 

viz podkapitola 3.2 kárné řízení

76

Seznam použitých pramenů Odborné publikace 1) Dotazník k postavení soudního exekutora v členských zemích Eurodanube. Komorní listy – Sborník z konference Eurodanubijské skupiny, mezinárodní unie soudních exekutorů. 2010, říjen, roč. 1, s. 38 2) HLAVSA, Petr; DÁVID, Radovan; KOJAN Michal. Exekuční řád a zákon č.119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, poznámkové vydání s judikaturou. 1. vyd. Praha: Leges, 2013, 256 s. ISBN 978-80-87576-54-0 3) HOZMAN, David. Zpráva o činnosti oddělení státního dohledu. Komorní listy. 2011, roč. 3, č.2., s.30. 4) KASÍKOVÁ, Martina a kol. Exekuční řád komentář, 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 939 s. ISBN 978-80-7400-476-6 5) MAISNEROVÁ, Barbora. Odpovědnost za škodu způsobenou soudním exekutorem. Komorní listy. 2013, roč. 5, č. 2, s. 32-35 6) MOTYČKA, Petr. Kárná řízení advokátů, soudců a státních zástupců aneb měří se všem stejným metrem? Bulletin advokacie. 2015, č. 1-2, s. 46-52. ISSN 1210-6348. 7) ROZTOČIL, Aleš. Peripetie vývoje právní úpravy kárného řízení ve věcech soudních exekutorů. Komorní listy. 2010, září, č.4., s.3-4. 8) SCHELLEOVÁ, Ilona; LAMKA, Roman. Exekuce v zrcadle právních předpisů ( III. Soudní exekutoři a jejich exekuční činnost). 1. vyd. Ostrava: Key publishing s.r.o., 2007, 93 s. ISBN 978-80-87071-38-0 9) TOMAN, Antonín. Když se dohled bere vážně aneb jak je důležité míti předsedy soudů. Komorní listy. 2011, roč. 3, č.2., s.27-28. 10) TRIPES, Antonín. Exekuce v soudní praxi. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 852 s. ISBN 80-7179-489-9 11) VYLEGALA, Jan. Jednoinstančnost či dvojinstančnost kárného řízení ve věcech soudních exekutorů? Časopis pro právní vědu a praxi. 2013, roč. 21, č. 1, s. 94-100. ISSN 1210-9126.

 

77

12) WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní, část druhá: řízení vykonávací, řízení insolvenční. 1. vyd. Praha: Leges, 2015, 352 s. ISBN 978-80-7502-077-2 13) ZAHRADNÍKOVÁ, Radka. Organizace justičního systému. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 396 s. ISBN 978-807380-044-4 Právní předpisy 1) Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 2. 2016]. 2) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2016] 3) Zákon č. 106/2009 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 1.2.2016] 4) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2.2.2016] 5) Zákon č, 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2.2.2016] 6) Zákon č. 347/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.3.2016] 7) Zákon č. 183/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015] 8) Zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015]

 

78

9) Zákon č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015] 10) Zákon č. 286/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.10.2015] 11) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.2.2016] 12) Zákon č. 255/2012 Sb. o kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.2.2016]. 13) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 6.2.2016] 14) Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 23.2.2016] 15) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2016] 16) Zákon č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2016] 17) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26.2.2016]. 18) Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.2.2016]. 19) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.2.2016]. 20) Zákon č. 358/1992 Sb., notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.2.2016].

 

79

21) Zákon č. 150/2001 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.2.2016] 22) SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 233/1995 Z.z.. o súdnych exekútoroch a exekučnej činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: zakonypreludi.sk [online]. SEP-I s.r.o., © 2010-2016. [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/1995-233#Top 23) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.2.2016]. 24) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8.2.2016]. 25) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1995 Sb., advokátní kárný řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.2.2016]. 26) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2013, Zkušební řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská

komora

ČR

[cit.

2.2.2016].

Dostupné

z:

http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 27) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 28.2.2006, Smírčí řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská

komora

ČR

[cit.

3.2.2016].

Dostupné

z:

http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 28) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 26.3.2014, Organizační řád, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online].

Exekutorská

komora

ČR

[cit.

3.2.2016].

Dostupné

z:

http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 29) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 7.12.2012, kterým se stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online].

 

80

Exekutorská

komora

ČR

[cit.

3.2.2016].

Dostupné

z:

http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 30) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2003, kancelářský řád ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online].

Exekutorská

komora

ČR

[cit.

4.2.2016].

Dostupné

z:

http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 31) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 23.5.2013, o kontrolní komisy EKČR, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 4.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345-stavovske-predpisy?w= 32) Stavovský předpis Exekutorské komory České republiky ze dne 28.2.2006, pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. In: EKČR [online]. Exekutorská komora ČR [cit. 4.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/predpisy/345stavovske-predpisy?w 33) Stavovský předpis Notářské komory České republiky ze dne 16.6.2009, Kárný řád, ve znění pozdějších předpisů. In: NKCR [online]. Notářská komora

ČR

[cit.

28.2.2016].

Dostupný

z:

http://www.nkcr.cz/doc/rady/karny_rad_090701.pdf 34) SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Stavovský předpis Exekutorské komory Slovenské republiky, Kárný řád, ve znění pozdějších předpisů. Poskytnut na základě emailové komunikace členkou prezidia exekutorské komory SK,

JUDr.

Stanislavou

Kolesárovou.

Email:

[email protected]. [cit. 14.3.2016]. 35) 10/2013 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 28.2.2013, č.j. 8/2011- OSD-ORGS/20 o postupu soudů při výkonu státního dohledu nad exekuční činností a činností soudních exekutorů podle § 74 odst. 1 písm. c) zákona 120/2001 Sb., exekuční řád Judikatura 1) Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 23.9.1969, sp. zn. 3 Cz 21/69. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/document-

 

81

view.seam?documentId=njptcojxgbpxexzsgrpwg2lw&groupIndex=0&row Index=0 2) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 22. 9. 1999, sp. zn. ÚS I. 245/98. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 25.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=31040&pos=1&cnt=1& typ=result 3) Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15.5.2003, sp. zn. 6 Co 777/2003. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 26.2.20116]

Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/document-

view.seam?documentId=njptembqgnpxm6lcmvzf65tlonpteobq&groupInde x=0&rowIndex=0 4) Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 14.10.2004, sp. zn. ÚS III. 245/04. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=47539&pos=1&cnt=1& typ=result 5) Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2005, sp. zn. 20 Cdo 1329/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 2.2.2016]. Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1C88487E3 6DAC1B7C1257A4E00694502?openDocument&Highlight=0 6) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 8.8.2005, sp. zn. II. ÚS 372/04. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 3.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=47022&pos=1&cnt=1& typ=result 7) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2006, sp. zn. 20 Cdo 2706/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 4.2.2016]. Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/1F990A42E 01F196AC1257A4E00652F0A?openDocument&Highlight=0, 8) Stanovisko pléna Ústavního soudu ČR ze dne 12.9.2006, sp. zn. PI. ÚSst.23/06. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 2.2.2016]. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=st-23-06_1

 

82

9) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.10.2010, sp. zn. 25 Cdo 970/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 26.2.2016]. Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/271FC87A 15A7746AC1257A4E0066E5BA?openDocument&Highlight=0, 10) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 10.11.2010, č. j. 15 Kse 1/2010-54. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 20032010

[cit.

24.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/000115Kse_1000054 A_prevedeno.pdf 11) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 8.2.2011, č. j. 15 Kse 1/2009 – 90. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

24.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000115Kse_090_201 10215102934_prevedeno.pdf 12) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 14.2.2011, č.j. 14 Kse 6/2010-181. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/000614Kse_100_201 10314101139_prevedeno.pdf 13) Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.4.2011, sp. zn. 25 Cdo 3029/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 26.2.2016]. Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/9E0FD9265 CA8072BC1257A4E0068EAB1?openDocument&Highlight=0, 14) Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.5.2011, sp. zn. 75Co 19/2011. In: Beck-online [právní informační systém]. [cit. 26.2.2016]. Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/document-

view.seam?documentId=njptembrgjpxexzyl5rws5q&groupIndex=0&rowI ndex=0 15) Nález Ústavního soudu ČR ze dne 3.8.2011, sp. zn. Pl. ÚS 38/09. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 30.10.2015]. Dostupné z:

 

83

http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=70943&pos=1&cnt=1& typ=result 16) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 28.11.2011, č. j. 11 Kse 21/2009 – 84. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

24.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/002111Kse_090_201 11201011533_prevedeno.pdf 17) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 13.12.2011, sp. zn. 13 Kse 23/2009. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/002313Kse_090_201 20109025746_prevedeno.pdf 18) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 26.1.2012, č. j. 11 Kseo 5/2009-99. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 20032010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000511Kseo090_201 20206090919_prevedeno.pdf 19) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.1.2012, č.j. 14 Kse 6/2011-299. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/000614Kse_110_201 20302105356_prevedeno.pdf 20) Rozsudek Nejvyššího správní soudu ČR ze dne 22.3. 2012, č. j. 13 Kseo 1/2011-109. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/000113Kseo110_201 20403085150_prevedeno.pdf 21) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23.3.2012, č. j. 11 Kseo 4/2009-111. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2009/000411Kseo090_201 20403094910_prevedeno.pdf

 

84

22) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 31.7.2012, sp. zn. 14 Kse 10/2011. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2011/001014Kse_110_201 20828091942_prevedeno.pdf 23) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3.10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

27.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/000816Kss_130_201 31014093733_prevedeno.pdf 24) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 23.06.2014, č. j. 14 Kse 6/2013 – 52. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/000614Kse_130_201 40711093114_prevedeno.pdf 25) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 01.12.2014, č. j. 14 Kse 5/2014 – 85. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

22.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000514Kse_1400085 _20141216134602_prevedeno.pdf 26) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 03.03.2015, čj. 14 Kse 6/2014 – 376. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

6.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000614Kse_1400376 _20150319092915_prevedeno.pdf 27) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 06.05.2015, č. j. 15 Kse 7/2014 – 130. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010

[cit.

27.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/000715Kse_1400130 _20150604120815_prevedeno.pdf 28) Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 13.8.2015, sp. zn. I.ÚS 3275/14. Ústavní soud [online]. Ústavní soud, © 2006 [cit. 26.2.2016]. Dostupné z:

 

85

http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=89385&pos=1&cnt=1& typ=result 29) Stanovisko Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.11.2015, sp. zn. Tpjn 204/2014. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 6.3.2016].

Dostupné

z:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/C82ED0D2 17E6F992C1257F0F002A9D8B?openDocument&Highlight=0, Elektronické zdroje 1) Aktuality. Změny ve způsobu nařizování exekucí [online]. Vláda České republiky,

©

2009-2016

[cit

6.3.2016]

dostupné

z:

http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/zm_ny-_osnova.doc 2) Analýza ke zvýšení dohledu Ministerstva spravedlnosti nad ostatními právnickými povoláními v oblasti kárné odpovědnosti. Korupce.cz [online]. Vláda České republiky, © 2013-2015 [cit.7.2.2016]. Dostupné z: http://www.korupce.cz/cz/protikorupcni-strategie-vlady/na-leta2011_2012/4-5--zvyseni-dohledu-ministerstva-spravedlnosti-nadostatnimi-pravnickymi-povolanimi-v-oblasti-karne-odpovednosti-110741/ 3) Background. International Union of Judicial Officers [online]. UIHJ, © 2010

[cit.

1.3.2016].

Dostupné

z:

http://www.uihj.com/en/background_1019810.html 4) HOVORKA, Jiří. Když zrušíte exekutory, stát prodělá, varuje nový šéf. Zpravy.aktualně.cz [online]. Economia, a.s., publikováno 19.2.2014 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/kdyz-zrusiteexekutory-stat-prodela-varuje-novysef/r~092a442c992e11e3a8d0002590604f2e/ 5) Information, Europe. International Union of Judicial Officers [online]. UIHJ,

©

2010

[cit.

1.3.2016].

Dostupné

z:

http://www.uihj.com/en/ressources/10148/78/slovakia_-_en.pdf 6) Information, Europe. International Union of Judicial Officers [online]. UIHJ,

©

2010

[cit.

1.3.2016].

Dostupné

http://www.uihj.com/en/ressources/10148/86/netherlands_-_en.pdf

 

86

z:

7) Jsou exekutoři opravdu tak špatní, jak se říká?. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 1.2.2016]. Dostupné

z:

http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/2053-jsou-soudni-

exekutori-opravdu-tak-spatni-jak-se-rika-vydelavaji-malo-nebo-hodne-jenutna-dalsi-dilci-regulace-praha-22-9-2015?w= 8) Kárné senáty. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší správní soud, © 2003-2010 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/Karnesenaty/art/587?menu=292 9) Ministerstvo spravedlnosti o novele č. 396/2012 Sb., cit [6.3.2016] dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/zm_ny_osnova.doc 10) Oddělení dokumentace a analytiky. Srovnání úprav kárného řízení (exekutoři, jiná svobodná povolání). sp.zn. D-107/2009/hl, s. 26-29. Nejvyšší správní soud [online]. © 2003-2010 [cit. 1.3.2016]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/Srovnani-uprav-karneho-rizeni-exekutori-jinasvobodna-povolani-/art/550?tre_id=193 11) Pravomoci exekutorů jsou velmi ožehavým tématem. Konkursní-noviny [online].

COOPER

PRESS,

s.r.o.,

[cit.

3.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/pravomoci-exekutoru-jsou-velmiozehavym-tematem 12) Publications. Les huissier de justice [online]. Les huissier de justie, 2016 [cit.

1.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.huissier-justice.fr/images-

contenu/FrenchBailiffs_BD.pdf 13) Rozhovor s prezidentem notářské komory JUDr. Martinem Foukalem, Mnoho lidí neví v čem spočívá specifické postavení notářství. konkurnínoviny.cz [online]. Konkursní noviny, publikováno 13.4.2011 [cit. 28.2.2016]. Dostupný z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/mnoholidi-nevi-v-cem-spociva-specificke-postaveni-notarstvi 14) Rozvrh práce kontrolní komise. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 6.2.2016]. Dostupné z: http://ekcr.cz/admin/priloha//Rozvrh%20pr%C3%A1ce_final.pdf. 15) Správy o činnosti SKE a SE. Slovenská komora exekútorov [online]. Správa o činnosti Slovenskej komory exekútorov a o činnosti súdných exekútorov za rok 2014. Slovenská komora exekútorov, © 2014 [cit.

 

87

1.3.2016].

Dostupná

z:

http://ske.sk/downloads/dokumenty/Sprava_o_cinnosti_%20SKE_%20a_S E_za_rok_2014.pdf 16) ŠRÁMEK, Dušan. Kárných řízení se soudci by mohlo být víc, předpokládá to větší aktivitu žalobců. ceska-justice.cz [online]. Media Network s.r.o., publikováno 23.6.2015, © 2016 [cit. 27.2.2016]. Dostupné z:

http://www.ceska-justice.cz/2015/06/karnych-rizeni-se-soudci-by-

mohlo-byt-vic/ 17) VESELÝ, Jan. Exekutoři a exekuční činnost. epravo.cz [online]. epravo.cz,

a.s.,

©

1999-2016

[cit.

2.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/exekutori-a-exekucni-cinnost-9603.html 18) Vrácení exekutorských odměn věřitelům je nelegální činnosti a ekonomický nesmysl. Exekutorská komora ČR, [online]. Exekutorská komora ČR, © 2009 – 2015 [cit. 28.10.2015]. Dostupné z: http://www.ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/2043-vraceni-exekutorskychodmen-veritelum-je-nelegalni-cinnost-a-ekonomicky-nesmysl-praha-31-82015?w= 19) ZRZAVECKÝ, Hájek. Nový občanský zákoník – 29. Délka a běh promlčecí lhůty – obecné principy. Epravo.cz [online]. Epravo.cz, a.s., publikováno 25.2.2013 [cit. 26.2.2016]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/efocus/novy-obcansky-zakonik-29-delka-a-behpromlceci-lhuty-obecne-principy-88849.html Jiné zdroje 1) Dotazník UIHJ. Poskytnut na základě emailové korespondence s členem výboru UIHJ JUDr. Jurajem Podkonickým [online], 20.2.2016, [email protected].

Dostupný

z:

http://questionnaire2011.uihj.com/index.php?ID=1011971&questUIHJ_pa ge=8 2) Důvodová zpráva k zákonu č. 120/2001 Sb., obecná část. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 2.2.2016].

Dostupné

z:

https://www.beck-online.cz/bo/document-

view.seam?documentId=oz5f6mrqgayv6mjsgbpwi6q&groupIndex=8&ro

 

88

wIndex=0&relationType=reference&referenceType=passive&referenceNa me=zakladnipredpis_dz&originalDocumentId=onrf6mrqgayv6mjsgawtgm q&showLowerSectionsRelations=false&activeFacets=11&sortType=rankrp&firstPage=0¤tPage=0 3) Důvodová zpráva k zákonu č. 347/2007 Sb., k bodu 3. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/documentview.seam?documentId=oz5f6mrqga3v6mzug5pwi6rnga 4) Důvodová zpráva k zákonu č. 183/2009 Sb.. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 7.2.2016]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=oz5f6mrqga4v6mjygnpwi6q 5) Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. K § 629. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 26.2.2016]. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=oz5f6mrqgezf6obzl5shu 6) Emailová komunikace s členem prezidia Exekutorské komory ČR, JUDr. Vladimírem Plášilem LL.M. [online], [email protected], 28.10.2015 7) Emailová komunikace s právníkem Exekutorské komory ČR Ing. Mgr. Antonínem Tomanem [online], [email protected], 1.2.2016, 8) Informace, které Ministerstvo spravedlnosti poskytlo na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Číslo žádosti - MSP-94/2016-OSV-OSV. [cit. 7.2.2016] 9) Informace, které Ministerstvo spravedlnosti poskytlo na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Číslo žádosti - MSP-264/2016-OSV-OSV. [cit. 7.2.2016] 10) Informace, které poskytl okresní soud Ostrava na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Číslo žádosti – Spr 3251/2015, cit. [7.2.2016] 11) Informace, které poskytl Městský soud Brno na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Číslo žádosti – SI 25/2016, cit. [7.2.2016]

 

89

12) Minimum kárného soudce 3.0, Nejvyšší správní soud ze dne 13.1.2015, označení: D-101/2015/gs, [cit. 20.2.2016] 13) Prezentace JUDr. Petra Čápa, Kárná odpovědnost advokátů a advokátních koncipientů.

[cit.

28.2.2016].

Dostupné

z:

http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10470 14) Sněmovní tisk č. 537/0, část č. 1/4, (k bodu 19) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 1995-2016 [cit. 26. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=537&ct1=0 15) Sněmovní tisk 725, Návrh zákona o soudních exekutorech. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [online]. Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, © 1995-2016 [cit. 28.10. 2016]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=3&t=725 16) Zpráva o činnosti kontrolní komise, listopad 2015, zdroj Exekutorská komora české republiky, Exekutorský úřad Brno-město, cit [7.2.2016] 17) Zpráva z kontroly exekutorského úřadu Brno-město, Mínská 54, kontrolní komise EKČR, ze dne 26.5.2014, [cit. 7.2.2016].

 

90

Přílohy Příloha č. 1 – Stížnost jednoho povinného k jednomu řízení u soudního exekutora - tabulka ad absurdum

 

91

Příloha č. 2 – Změna tabulky po provedení mnou navrhovaných změn.

 

92