DĚJINY A KULTURA PhDr. Věra Radváková NEJSTARŠÍ CIVILIZACE CIVILIZACE PŘEDNÍHO VÝCHODU 3. tisíciletí př.n.l. Sumerové, Akkadové, Babylóňané (území Mezopotámie) EGYPT, INDIE, ČÍNA
Starověké kultury byly zakotveny nábožensky. náboženství = religio religare = propojit náboženství vyrůstala z mýtu mýtus = výklad světa založený na omezeném poznání
Dochované zprávy spadají k prvním dochovaným písemným památkám. EPOS O GILGAMEŠOVI VÉDY ( Upanišády) Hebrejská literatura ( TÓRA - STARÝ ZÁKON )
ANTIKA starověká kultura a vzdělanost dosáhla největšího rozkvětu počátek vzdělanosti v Evropě
8. století př.n.l. základní téma = dokonalost + krása KALOKAGATHIA ( kalos = krásný + agathos = dobrý )
Polyteismus lidem i bohům je nadřazen OSUD antická mytologie ( Zeus – Hádes Jupiter – Poseidón Neptun )
ŘECKO archaické období ( od nejstarších dob – 6. st př.n.l. ) Homér Sapfó Anakreón Ezop Milétos - první filozofická škola - otázka pralátky = arché Thalés Milétský, Anaximenes, Pýthagoras… Efes - navazují na milétskou školu Hérakleitos z Efesu
attické období ( 6. – 4. st.př.n.l. ) Athény (5.st.př.n.l.) - nejvyspělejší stát otrokářské demokracie - poprvé profesionální učitelé SOFISTÉ (sofos = moudrý) 3 dovednosti: myslit mluvit jednat
Sókratés Platón Aristotelés
SÓKRATÉS (469 – 399) sókratovská metoda nepodává souvislý výklad klade návodné otázky chybnou odpověď neopravuje, klade další otázku indukce filosof ( Vím, že nic nevím )
XENOFÓN (444 – 355) PLATÓN (427 – 347) první filozofický systém první pedagog – teoretik (ÚSTAVA) převzal harmonický rozvoj osobnosti ( bez pracovní výchovy)
ARISTOTELÉS (384 – 322) učitel Alexandra Makedonského zakladatel vědních disciplín – rozděluje filozofii teoretickou (učení o bytí) praktickou (učení o lidské činnosti – lékařství, biologie..) poetickou (učení o tvorbě krásna) – Poetika
helénistické období ( 4. st.př.n.l. – 1. st př.n.l. ) Alexandrie ( Alexandr Makedonský ) Ródos
ŘÍM (3. st.př.n.l. - 5. st.n.l.) prošel vývojem od rodového zřízení, k republikánskému státu až ke světovládnému římskému impériu
období staré ( 3. st.př.n.l. – 1. st.př.n.l.) snaha vymanit se z řeckého vlivu Plautus Terentius
období klasické ( 1. st.př.n.l. – 1. st.n.l. ) doba Augustova – Zlatý věk římské literatury Ovidius Vergilius Horatius Podle řeckého vzoru vznikají školy gramatistů kitaristů gymnasion Nové školy rétorů (vysoká škola – rétorika, právo, filozofie, matematika, astronomie, hudba) Cicero
období postklasické ( 1. st n.l. – 5. st n.l. ) spojnice mezi uměním římským a středověkým latinským Seneca
STŘEDOVĚK 5. – 15. století r. 476 rozpad Západořímské říše křesťanství se rozšířilo po celé Evropě
Raný středověk vtiskl křesťanství prvky, které v Ježíšově učení nebyly: • stavovské rozdělení • papežská instituce = vzniká moc „dvojího meče“ světská + duchovní • náboženství se stává ideologií • zaměření na boj - rytířské řády, křížové výpravy Sv. Augustin Sv. Tomáš Akvinský (scholastika) GOTIKA
RENESANCE 14. – 16. století
nová společenská třída = měšťanstvo oslava člověka, rozumu, pozemského života rozvoj poznání - humanismus – rozvoj věd – zámořské objevy
MICHELANGELO BUONARROTI LEONARDO da VINCI DANTE ALIGHIERI FRANCESCO PETRARCA GIOVANNI BOCCACCIO FRANCOISE VILLON MIGUEL de CERVANTES WILLIAM SHAKESPEARE
BAROKO 16. – 18. století
zdůrazňuje pomíjivost a marnost pozemského života vzrostla váha víry zůstává touha po poznání vytříbený cit pro umění
RUBENS REMBRANDT TORQUATO TASSO J.S. BACH A. VIVALDI K a K DIENZENHOFEROVÉ JAN ÁMOS KOMENSKÝ
KLASICISMUS 17. – 18. století
Francie – Ludvíka XIV. – dovršitel královského absolutismu vrcholný rozkvět dvorské kultury pevný řád, jasný systém stanovit pravidla i v kráse a pravdě
NICOLA BOILEAU PIERRE CORNEILLE MOLIERE W. A. MOZART
OSVÍCENSTVÍ 18. století • rozumové poznání (racionalismus) • občanská svoboda = základní požadavek • optimismus – víra v dějinný pokrok lidstva • odpor k despotismu – konflikty s církví VOLTAIRE DENIS DIDEROT JEAN-JAQUES ROUSSEAU
19. století romantismus realismus
ROMANTISMUS • rozpor mezi snem a skutečností • touha jedince po spravedlivějším uspořádání světa • pocit osamocení • příroda, nenaplněná láska Eugene Delacroix Franz Schubert Robert Schumann Fryderik Chopin
REALISMUS • realis = skutečný – umění vrátit ke skutečnosti • zobrazit život současného člověka • člověk žije uprostřed společnosti • kritický realismus, naturalismus Jean Millet Ilja Repin Georges Bizet Guiseppe Verdi Giacomo Puccini