České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Inteligentní budovy Katedra měření
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Laboratorní úlohy pro model inteligentního domu
autor práce: Bc. Dušan Hrušťák vedoucí práce: Ing. Jan Sova
Praha, leden 2012
ii
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jsem pouze podklady uvedené v seznamu literatury.
V Praze dne 1. ledna 2012
........................... Bc. Dušan Hrušťák
iii
Poděkování Děkuji vedoucímu své diplomové práce, panu Ing. Janu Sovovi, za obětavost a trpělivost při vedení mé práce, jakož i za cenné diskuze vedoucí k jejímu obohacení. Mé díky patří také Doc. Ing. Petru Kašparovi, CSc. a Ing. Pavlu Mlejnkovi za pomoc a vstřícnost při tvorbě práce. V neposlední řadě bych rád poděkoval všem členům své rodiny a přátelům, kteří mě po dobu mého studia podporovali, ať již finančně či morálně. Bez této podpory si úspěšné studium dokáži jen těžko představit. Poděkování patří také firmám Teco a.s. a Workswell s.r.o. za darování použitých senzorů a pomoc při práci s modelem.
Bc. Dušan Hrušťák
iv
Název práce:
Laboratorní úlohy pro model inteligentního domu
Autor:
Bc. Dušan Hrušťák
Druh práce:
Diplomová práce
Rok:
2012
Vedoucí práce: Ing. Jan Sova Abstrakt:
Úkolem této práce je navrhnout a realizovat úlohy pro model inteligentního domu. Úlohy slouží studentům jako zadání a základ pro vypracování protokolů o měření. Zahrnují nejčastější problematiku v budovách, použití PLC a přidružených senzorů. Základní úlohou je seznámení s programováním PLC. Dále se pak úlohy zabývají senzory kvality ovzduší, vlivem klimatizace na vlhkost vzduchu, tepelnými zisky radiací a přítomností osob.
v
Title:
Laboratory Measurement Tasks for Model of a Smart Building
Author:
Bc. Dušan Hrušťák
Type of paper:
Diploma thesis
Year:
2012
Supervisor:
Ing. Jan Sova
Abstract:
The aim of this thesis is to propose and realize a tasks for the model of an intelligent building. Roles serve for students as a entering and basis for development protocols of measurement. They include the most common problems in buildings, the use of PLC and related sensors. The basic role is to become familiar with the programming PLC. Also the roles deal with sensors in air quality due to air humidity, heat profits by radiation and the presence of people.
vi
Obsah Zadání
ii
Prohlášení
iii
Poděkování
iv
Anotace
v
Obsah
vii
Seznam obrázků
viii
Seznam tabulek
ix
1 Úvod 1.1 Inteligentní budova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Systémy budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Centralizované řízení . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.2 Decentralizované řízení . . . . . . . . . . . . . . 1.2.3 Hybridní řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Použitý systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Popis modelu inteligentního domu v laboratoři č. 61 . . 1.5 Ovládání modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.1 Prvky připojené na domovní sběrnici a přístroje jednotlivých sekcích . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.2 Prvky připojené na úlohovou sběrnici . . . . . . 2 Úlohy pro model inteligentního domu 2.1 Seznámení s prostředím MOSAIC . . . . . . 2.1.1 Společná část postupu provádění úloh 2.2 Vliv koncentrace CO2 na kvalitu ovzduší . . 2.3 Detekce kouře . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Vliv zastínění . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Simulace přítomnosti osob . . . . . . . . . . 2.6 Vliv chlazení na vlhkost vzduchu . . . . . . 2.7 Vliv materiálu na prostup tepla . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . používané . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . . v . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
1 1 2 2 3 4 4 5 6
. 8 . 11
. . . . . . . .
12 12 25 29 35 43 49 54 64
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám 70 3.1 Vliv koncentrace CO2 na kvalitu ovzduší . . . . . . . . . . . . . . . . 70
vii
3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
Detekce kouře . . . . . . . . . . . Vliv zastínění . . . . . . . . . . . Simulace přítomnosti osob . . . . Vliv chlazení na vlhkost vzduchu Vliv materiálu na prostup tepla .
4 Závěr
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
72 74 76 78 80 82
viii
Seznam obrázků 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16 2.17 2.18 2.19 2.20 2.21 2.22 2.23 2.24
Inteligentní budova. Převzato z [12]. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Centralizovaný způsob řízení. Převzato z [6]. . . . . . . . . . . . . . Decentralizovaný způsob řízení. Převzato z [6]. . . . . . . . . . . . . Kombinovaný způsob řízení. Převzato z [6]. . . . . . . . . . . . . . . Model inteligentního domu v laboratoři č. 61. . . . . . . . . . . . . . Rozvod vzduchotechniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pracovní prostor s PC, úlohovým a domovním PLC (v rozvaděči). . Vývody napájení pro úlohové PLC, úlohové sběrnice CIB a ovládání binárních vstupů domovního PLC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Moduly a zařízení v sekci kvality ovzduší. . . . . . . . . . . . . . . . Moduly a zařízení v sekci chlazení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Moduly a zařízení v sekci vytápění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vytvoření nového projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výběr programovacího jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastavení připojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastavení konfigurace PLC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Okno detekce jednotek CIB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tabulka vstupů/ výstupů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přidání okna pro programování v LD . . . . . . . . . . . . . . . . . Fotografie CP-1015. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení a náhled WSB2-20. Převzato z [10]. . . . . . . . . Příklad programu v LD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výběr proměnné v jazyce LD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vytvoření nového projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výběr programovacího jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastavení připojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nastavení konfigurace PLC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Okno detekce jednotek CIB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tabulka vstupů/ výstupů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad ovládání v nástroji WebMaker . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení C-AQ-0001R. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad ovládání v nástroji WebMaker . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
2 3 3 4 6 6 7
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8 9 9 9 13 13 14 14 15 15 16 17 19 20 20 24 24 25 26 26 27 27 28 30 30 32 36 36
ix
2.25 2.26 2.27 2.28 2.29 2.30 2.31 2.32 2.33 2.34 2.35 2.36 2.37 2.38 2.39 2.40 2.41 2.42 2.43 2.44 2.45 2.46 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12
Příklad zapojení C-AQ-0001R. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . Detektor hořlavých plynů GS-130. Převzato z [11]. . . . . . . . . . . Schéma ionizační komory. Převzato z [15]. . . . . . . . . . . . . . . Blokování průchodu světla. Převzato z [15]. . . . . . . . . . . . . . . Odklon paprsku. Převzato z [15]. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad ovládání v nástroji WebMaker . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení C-IT-0200S. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad ovládání v nástroji WebMaker . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení C-IT-0200S. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad ovládání v nástroji WebMaker . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení LM2-11B. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení C-AQ-0004R. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . Mollierův h-x diagram se zakreslením rosného bodu tDP a teploty mokrého teploměru tm pro stav vzduchu 1. Převzato z [19] . . . . . Průběh změny stavu vzduchu při chlazení. Převzato z [20]. . . . . . Základní princip klimatizace. Převzato z [1]. . . . . . . . . . . . . . Schéma zapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad ovládání v nástroji WebMaker . . . . . . . . . . . . . . . . . Příklad zapojení C-IT-0200S. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . Teplotní pole při stacionárním prostupu tepla rovinnou stěnou. Převzato z [2] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Reakce senzoru CO2 na vydechnutí do místnosti . . . . . . . . . . . Graf CO2 při reakci octu a sody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Reakce detektoru kouře (C-AQ-0003R) na testovací plyn . . . . . . Reakce detektoru kouře (C-AQ-0003R) na propan . . . . . . . . . . Průběh teploty v sekci při použití stínění (žaluzií) . . . . . . . . . . Průběh teploty v sekci bez stínění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průběh teploty při rozsvícení jedné žárovky . . . . . . . . . . . . . . Průběh teploty při rozsvícení všech tří žárovek . . . . . . . . . . . . Průběh změny teploty a vlhkosti bez použití zvlhčovače . . . . . . . . Průběh změny teploty a vlhkosti při použití zvlhčovače . . . . . . . . Průběhy naměřené na keramické dlaždici . . . . . . . . . . . . . . . Průběhy naměřené na ocelovém plechu . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . .
38 39 40 40 41 44 44 46 50 50 52 55 55 57 58
. . . . . .
60 61 61 65 65 67
. . . . . . . . . . . . .
68 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81
x
Seznam tabulek 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
Elementární datové typy. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . . . . Operátory jazyka ST. Převzato z [10]. . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam příkazů jazyka strukturovaného textu. Převzato z [10]. . . . Spínání zařízení pomocí digitálních vstupů . . . . . . . . . . . . . . Citlivost senzoru na Propan a Metan. Převzato z [11]. . . . . . . . . Příklady stínících součinitelů s pro různé druhy zastínění. Převzato z [1]. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hodnoty metabolismu. Převzato z [17]. . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . .
21 22 22 28 39
. 47 . 53
xi
Úvod
1
Úvod
Diplomová práce nabízí základní seznámení s pojmem „inteligentní budovaÿ.Přidanou inteligenci do stavby vnášejí systémy pokročilé regulace, jednotka logických funkcí společně s periferními prvky - soustavou čidel a akčních členů propojených s logickou jednotkou sběrnicí. Pro seznámení s problematikou senzorů a řízení, na základě z nich vyčtených hodnot, slouží model inteligentního domu v laboratoři č. 61 na Katedře měření. Tento model je určen pro studenty programu Inteligentní budovy a také pro obory zabývající se problematikou senzorů. Model je vybaven senzory a ovládacími prvky firmy Teco a.s., které náleží poděkování za darování hardwaru ze svého sortimentu. Úkolem této práce bylo vytvořit úlohy pro model domu určené pro výuku v předmětech Senzory a sítě a Moderní senzory a zpracování informací. S vytvořením úloh souvisí také popis rozložení senzorů a popis modelu domu. Ten vychází z projektové dokumentace firmy Workswell s.r.o., která je dodavatelem modelu inteligentního domu. Na vytvořené úlohy následně navazují příklady výpočtů a naměřená data jednotlivých úloh.
1.1
Inteligentní budova
S rozvojem techniky, vzrůstající cenou energií a také se stále většími nároky na komfort bydlení jednotlivci i firmy stále častěji přistupují ke stavbám tzv. inteligentních domů. Definic tohoto pojmu je více. Můžeme si jej představit jako dům, který je schopný zpracovávat a vyhodnocovat svůj aktuální stav pomocí instalovaných senzorů. Pomocí vhodných akčních členů může, na základě informací získaných pomocí senzorů, zvyšovat komfort bydlení a také správnou regulací topidel a spotřebičů efektivně hospodařit s energiemi. Úspor energií lze docílit jak pomocí dobrého stavebního řešení, tak pomocí správného řízení a regulace domu. Pojem „inteligentní budovaÿ lze popsat např. takto [12]: „Inteligentní budovy jsou objekty s integrovaným managementem, tj. se sjednocenými systémy řízení (technika prostředí, komunikace, energetika), zabezpečení (kontrola přístupu, požární ochrana, bezpečnostní systém) a správy budovy (plánování, pronájem, leasing, inventář). Optimalizací těchto složek a vzájemných vazeb mezi nimi je zabezpečeno produktivní a nákladově efektivní prostředí. Inteligentní budova pomáhá vlastníkovi, správci i uživateli realizovat jejich vlastní cíle v oblasti nákladů, komfortu prostředí, bezpečnosti, dlouhodobé flexibility a prodejnosti. Inteligentní budova uspokojuje současné potřeby vlastníka a nájemce budovy a může být jednoduše přizpůsobena jejich rostoucím nárokům v budoucnosti, umožňuje úspory pořizovacích i provozních nákladů.ÿ Inteligentní budovou můžeme také nazvat budovu splňující podmínky investora (vlastníka) na minimalizaci nákladů a zároveň podmínky uživatele na komfort a flexibilitu prostoru.
1
Úvod
Obr. 1.1: Inteligentní budova. Převzato z [12].
1.2
Systémy budov
Řízení inteligentní budovy lze rozdělit podle více kritérií. Zřejmě nejzásadnější je dělení na systémy • centralizované • decentralizované 1.2.1
Centralizované řízení
U tohoto systému řešení jsou na vstupy centrální jednotky připojeny jednotlivá zařízení (viz obr. 1.2). V případě nedostatku vstupů centrální jednotky je nutno jednotku rozšířit o přídavné moduly. Tento způsob řešení se v současnosti již téměř nevyužívá. Jeho nevýhodou je možnost připojení omezeného počtu jednotek k základnímu modulu a množství kabeláže nutné k připojení jednotlivých senzorů samostatně.
2
Úvod
Obr. 1.2: Centralizovaný způsob řízení. Převzato z [6].
1.2.2
Decentralizované řízení
Tento systém ke svému fungování nepotřebuje centrální jednotku. Zařízení jsou napojena na sběrnici a každé zařízení má schopnost po této sběrnici komunikovat (obr. 1.3). Při instalaci jsou zařízení naprogramována tak, že při své aktivaci předá požadavek cílovému zařízení (např. rozsvícení svítidla po stisku tlačítka). Výhodou tohoto řešení je jednoduchost řešení elektroinstalace a úspora kabeláže. Nevýhodou je naopak obtížné programování jednotek, neboť ke každému zařízení je nutno se připojovat samostatně. Obtížněji se také realizují složitější algoritmy.
Obr. 1.3: Decentralizovaný způsob řízení. Převzato z [6].
3
Úvod 1.2.3
Hybridní řešení
Tento způsob řízení spojuje výhody centralizovaného a decentralizovaného řízení. K centrálnímu modulu je připojena sběrnice. Zařízení lze připojovat jak přímo k modulu, tak na sběrnici. Ta zprostředkovává komunikaci jednotek s centrálním modulem.
Obr. 1.4: Kombinovaný způsob řízení. Převzato z [6].
1.3
Použitý systém
Model je vybaven senzory a ovládacími prvky firmy Teco a.s. K řízení a ovládání celého modelu slouží dvojice PLC Foxtrot CP-1015. Jednotlivé prvky budou popsány v konktrétních návodech k úlohám. Firma Teco a.s. patří mezi přední české výrobce průmyslových řídících systémů kategorie PLC. Společnost Teco vznikla v roce 1993 z privatizačního projektu závodu TESLA Kolín oddělením divize automatizační techniky. Systém Foxtrot a sběrnice CIB Systém Foxtrot a sběrnice CIB jsou napájeny stejnosměrným napětím 24 V DC. Sběrnice CIB umožňuje připojit k systému Foxtrot sběrnicové periferní moduly CFox (určeny především pro oblast řízení budov). Jedna větev (sběrnice CIB ohraničená jedním masterem) umožňuje připojit max. 32 jednotek. Modul CP-1015 je osazen jedním masterem sběrnice CIB. Další moduly lze připojit prostřednictvím externích CIB masterů. Sběrnice CIB je dvoudrátová sběrnice s libovolnou topologií. Vlastní komunikace je namodulována na stejnosměrném napájecím napětí. Napájení sběrnice tvoří standardní zdroj stejnosměrného napětí 24 V DC připojený na sběrnici přes oddělovací obvody. Kromě vlastního přenosu dat umožňuje sběrnice napájet připojené jednotky. Nutno je pouze brát ohled na maximální odběr všech napájených jednotek tak, aby byly dodrženy podmínky tolerance napájecího napětí pro periferní jednotku CIB při
4
Úvod vzdálenější instalaci. Maximální vzdálenost mastera od nejvzdálenější jednotky je cca 500 m. Základní pravidla instalace CIB: • lze použít libovolné dvouvodičové kabely. Průřez a topologii je třeba volit s ohledem na úbytky napětí na kabelech (podle počtu a typu instalovaných modulů CFox). • sběrnice CIB umožňuje libovolnou topologii instalace, avšak nesmí se uzavřít do kruhu. • je třeba dbát na dodržení min. napájecího napětí sběrnice u rozsáhlejších instalací
1.4
Popis modelu inteligentního domu v laboratoři č. 61
Popisovaný model je tvořen nosnou ocelovou konstrukcí. Základ tvoří tři sekce • kvality ovzduší (žlutá), • chlazení (modrá), • vytápění (červená). Nejedná se tedy o model napodobující reálnou budovu a simulující její chování. V daných rozměrech by to ani nebylo možné: • výška: 220 cm • šířka: 249 cm • hloubka: 106 cm Model by měl umožnit simulaci jednotlivých dějů probíhajících v budovách tak, aby bylo možné pokus opakovat několikrát v průběhu vyučovací hodiny. Fotografie modelu je na obrázku 1.5. Jednotlivé sekce jsou tvořeny dřevěným rámem. Stěny sekcí tvoří vrstva polystyrenu, vnitřní i vnější stranu stěny pak tvoří sádrokarton tloušťky 12,5 mm. U každé sekce je takto zatepleno pět stěn. Z pohledové strany je box opatřen dvířky z plexiskla. Do každé sekce je připojen přívod a odvod vzduchotechniky, jež je přímo vyvedena do venkovního prostoru mimo laboratoř. Do sekce chlazení je pak přiveden ještě vývod klimatizace (viz obr. 1.6). Na tyto vývody jsou v každé sekci upevněny manuálně ovládané klapky. Více informací týkajících se konstrukce modelu, zapojení elektroinstalace apod. lze nalézt v [4].
5
Úvod
Obr. 1.5: Model inteligentního domu v laboratoři č. 61.
Obr. 1.6: Rozvod vzduchotechniky
1.5
Ovládání modelu
K modelu domu patří také počítač MSI Windtop (obr. 1.7) s dotykovým panelem, pomocí kterého se provádí jak programování modelu, tak základní demonstrace
6
Úvod funkcí modelu pomocí naprogramovaného webového rozhraní. K počítači je neustále připojen hardwarový klíč. Tento je nutný ke správné funkci vývojového prostředí MOSAIC, neboť je zde umístěn hardwarový licenční klíč k programu. Bez klíče by program MOSAIC fungoval v tzv. demo režimu, kdy neumožní zkompilování kódu, který nesplňuje omezení pro používání demoverze prostředí.
Obr. 1.7: Pracovní prostor s PC, úlohovým a domovním PLC (v rozvaděči).
Pomocí počítače jsou konfigurovány dvě PLC, tzv. domovní a úlohové. Domovní PLC studenti v běžném provozu (cvičení) nekonfigurují, ani nepoužívají. Toto PLC je používáno k ovládání modelu prostřednictvím vizualizace, webového rozhraní a také zajištění bezpečnosti modelu. Sem patří například hlídání povolených rozsahů teplot (halogenová lampa), bezpečná koncentrace hořlavých plynů, . . . . Při dosažení takového stavu dojde zásahem domovního PLC k vypnutí přístroje nebo např. k odvětrání sekce. Z tohoto důvodu má domovní PLC oddělenou sběrnici CIB s vlastními vstupně výstupními jednotkami. PLC je umístěno v rozvaděči a jeho svorky jsou studentům nepřístupné. Úlohové PLC je stejného typu jako domovní, tedy CP-1015. Toto PLC je volně přístupné k použití a s ním také studenti pracují (umístěno volně na desce stolu, viz obr. 1.7). K napájení slouží 24 V vyvedených do instalační krabičky na desce stolu (obr. 1.8). Úlohové PLC má také vlastní sběrnici. Na této jsou některé senzory, které se na sběrnici domovní nenacházejí (např. senzor CO2 ). Senzory teploty jsou ve většině sekcí instalovány pro úlohové i domovní PLC (připojeny jak na úlohovou, tak domovní sběrnici).
7
Úvod
Obr. 1.8: Vývody napájení pro úlohové PLC, úlohové sběrnice CIB a ovládání binárních vstupů domovního PLC.
Na desce stolu jsou umístěny dva vypínače (čtyřtlačítkové). První slouží k ovládání LED pásků v levé a pravé polovině modelu. Tyto pásky jsou připevněny vždy k horní části každé sekce a slouží k lepšímu osvětlení sekcí. Druhé tlačítko slouží k ovládání napětí 24 V a 12 V (vyvedeny v krabičce, obr. 1.8). Do této krabičky jsou také vyvedeny binární vstupy domovního PLC, přes které jsou spínána zařízení umístěná v modelu (klimatizace, ventilace, . . . ). Řízení spínání těchto zařízení se řídí dle tabulky 2.4. Dalším v modelu použitým tlačítkem je tlačítko umístěné vedle sekce vytápění v prostoru halogenové lampy. Tímto tlačítkem jsou ovládány žárovky v sekci vytápění. Levé tlačítko rozsvítí jednu žárovku, pravé pak zbylé dvě. 1.5.1
Prvky připojené na domovní sběrnici a přístroje používané v jednotlivých sekcích
V modelu domu jsou použity různé přístroje. Jejich detailnější popis obsahují návody, ve kterých jsou zařízení používána. Na obrázcích 1.9, 1.10, 1.11 jsou zobrazeny jednotlivé sekce a v nich umístěné moduly a zařízení. Modrým popisem jsou označeny moduly domovní sběrnice, červenými popisky moduly připojené na úlohovou sběrnici.
8
Úvod
Obr. 1.9: Moduly a zařízení v sekci kvality ovzduší.
Obr. 1.10: Moduly a zařízení v sekci chlazení.
Obr. 1.11: Moduly a zařízení v sekci vytápění.
9
Úvod Sekce kvality ovzduší V této sekci jsou na domovní sběrnici připojeny moduly (obr. 1.9): • modul IM2-40B s připojeným čidlem teploty • modul SA2-02B s připojeným čidlem teploty • detektor hořlavých plynů GS-130 Přístroje používané v této sekci: • ventilátor TT 125 Sekce chlazení V této sekci jsou na domovní sběrnici připojeny moduly (obr. 1.10): • modul LM2-40B s připojeným čidlem teploty Přístroje používané v této sekci: • ventilátor TT 125 • klimatizace ECG MK 091 • zvlhčovač Sencor SHF 1000 Sekce vytápění V této sekci jsou na domovní sběrnici připojeny moduly (obr. 1.11): • modul IM2-40B s připojeným čidlem teploty Přístroje používané v této sekci: • ventilátor TT 125 • halogenová lampa 300 W • 3 x žárovka 40 W • teplovzdušný ventilátor Ardes 451 • infrazářič Vně sekcí jsou na domovní sběrnici připojeny: • modul SA2-02B s připojeným čidlem teploty (umístěn na desce stolu) • interiérová ovládací jednotka RCM2-01 s čidlem teploty upevněným v blízkosti halogenové lampy
10
Úvod 1.5.2
Prvky připojené na úlohovou sběrnici
Sekce kvality ovzduší V této sekci jsou na úlohové sběrnici připojeny moduly (obr. 1.9): • snímač kvality vzduchu CO2 C-AQ-0001R • snímač kvality vzduchu - kouř C-AQ-0003R Sekce chlazení V této sekci jsou na úlohové sběrnici připojeny moduly (obr. 1.10): • modul LM2-40B s připojeným čidlem teploty • C-IT-0200S s dvěma připojenými čidly teploty • snímač kvality vzduchu - vlhkost C-AQ-0004R Sekce vytápění V této sekci jsou na úlohové sběrnici připojeny moduly (obr. 1.11): • C-IT-0200S s připojeným čidlem teploty
11
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2
Úlohy pro model inteligentního domu
2.1
Seznámení s prostředím MOSAIC
Zadání 1. Seznamte se s PLC Foxtrot CP-1015, příslušenstvím použitým v úloze a s programovacím prostředím MOSAIC tak, abyste byli schopni vytvořit vlastní projekt (domácí příprava). 2. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 3. Vytvořte nový projekt a vyberte programování v jazyce ST (Structured Text). 4. V manažeru projektu se připojte k úlohovému PLC. 5. Pomocí sledování změny tabulky vstupů ověřte funkčnost stisku tlačítka a pojmenujte nalezené vstupy a výstupy odpovídající LED výstupům. 6. Napište jednoduchý program rozsvěcující jednu barvu LED na pásku při stisku horního tlačítka. Při stisku dolního tlačítka se rozsvítí jiná barva. LED na pásku budou svítit jen po dobu stisku. 7. Program modifikujte, zapojení bude realizovat funkci klasického vypínače (při stisku horního tlačítka se rozsvítí LED na pásku a zároveň se rozsvítí zelená LED na tlačítku, při stisku druhé poloviny zhasne LED pásek i tlačítko). 8. Vytvořte nový projekt a realizujte úkoly 6, 7 pomocí jazyku LD (Ladder Diagram). 9. Napište program simulující funkci schodišťového vypínače. Využijte časovače - po stisku kteréhokoliv tlačítka sepne LED na danou dobu. 10. V případě časové rezervy doprogramujte k úkolu 9 zhasnutí LED stiskem dolní části tlačítka (přerušení cyklu časovače). Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • 2x jednotku WSB2-20 • LED pásek • oddělovací modul BPS2-01M
12
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.1: Schéma zapojení
Postup provádění úlohy: 1. Zapojte úlohu podle přiloženého schématu (viz obr. 2.1). 2. Na PC spusťte program MOSAIC. 3. Vyberte Nový, projekt pojmenujte. V následujícím okně zvolte programování pomocí modulární PLC Foxtrot.
Obr. 2.2: Vytvoření nového projektu
13
2 Úlohy pro model inteligentního domu Vytvořte dále instanci hlavního programu a zvolte kódování v jazyce ST, tedy strukturovaný text (viz obr. 2.3).
Obr. 2.3: Výběr programovacího jazyka
4. Zapněte PLC pomocí tlačítka označeného 24 V, v pravé části stolu. Druhé tlačítko, označené 12 V, slouží k napájení LED pásku (je tedy nutno jej také zapnout). Zapnutí je indikováno zeleně svítící LED uprostřed tlačítka. 5. Připojení k PLC se provádí pomocí Manažera projektu (z menu Projekt → Manažer projektu).
Obr. 2.4: Nastavení připojení Z nabídky vyberte položku Adresa PLC: 0. V části Výběr sítě zadejte IP adresu: 147.32.204.32 (adresa úlohového PLC). Tuto adresu lze nalézt i v PLC
14
2 Úlohy pro model inteligentního domu - stisk tlačítka MODE (přepne z uživatelského do systémového režimu) a následně dvakrát stisk tlačítka ↓. Kliknutím na tlačítko Připojit se program spojí s PLC.
Obr. 2.5: Nastavení konfigurace PLC
Obr. 2.6: Okno detekce jednotek CIB
Dále v Manažeru projektu rozklikněte položku HW → konfigurace HW. Po kliknutí na žlutý obrázek složky na řádku CIB, obr.2.5, se dostanete do nastavení sběrnice CIB (viz obr. 2.6). Zvolte Načíst konfiguraci z CPU, načtou se automaticky detekované jednotky
15
2 Úlohy pro model inteligentního domu (v tomto případě dvě tlačítka WSB2-20). V případě nezobrazení jednotky zkontrolujte správnost zapojení. Po načtení jednotky sběrnici CIB povolte (zelená „fajfkaÿ), obr. 2.5. Ve stejném okně také zvolte správný typ modulu CPU - CP 1015. 6. Přeložte program (zatím prázdný) pomocí Program → Přeložit (také klávesa F9). 7. Přenos informace o stisku tlačítka lze ověřit v tabulce vstupů/ výstupů
.
Obr. 2.7: Tabulka vstupů/ výstupů
Stisk tlačítka vyvolá změnu obsahu buňky ve sloupci Hodnota (změna tlačítka, proto je třeba být v záložce týkající se CIB - označena MI2-01M). Digitální výstupy s připojeným LED páskem jsou v záložce IR-1056. Ve sloupci Alias proměnnou pojmenujte (vytvoří globální proměnnou). Pojmenování proměnných proveďte také u výstupů odpovídajících LED na pásku (nastavení hodnoty proměnné při běhu programu je možné provést pomocí přepsání obsahu buňky ve sloupci Hodnota při běhu programu - LED se rozsvítí při hodnotě 1). Aliasy nelze psát při zapnutém režimu debug. 8. V textovém okně programu (většinou označeno PrgMain) napište program splňující zadání. Příklad deklarace proměnných a vytvořeného programu je uveden v sekci Ukázka programu v jazyce ST, na konci dokumentu.
16
2 Úlohy pro model inteligentního domu 9. Vytvořený program přeložte jako v bodě 6, opravte případné chyby a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). PLC uveďte do stavu Run (Ctrl + F9) a otestujte funkčnost programu. 10. Aby bylo možno programovat v jazyce LD, přidejte Programovou organizační jednotku podle obr. 2.8. Při výběru jazyka zvolte LD. Příklad programu na obr. 2.12. Při programování zvolte rozsvícení jiné LED než v předchozích případech (neboť do PLC jsou nahrány oba programy - jak ST, tak LD). Funkčnost otestujte.
Obr. 2.8: Přidání okna pro programování v LD
11. Přepněte se do okna jazyka ST a naprogramujte úkoly s časovačem. Lze použít např. blok TP. Pro získání detailnějších informací k bloku TP (časovač) použijte nápovědu (klávesa F1).
17
2 Úlohy pro model inteligentního domu Příklad programu s voláním funkčního bloku TP: PROGRAM Timer VAR start timerTP output END_VAR
: BOOL; : TP; : BOOL;
timerTP( IN := start, PT :=T#5s, Q => output ); END_PROGRAM
Tento program při přivedení log. 1 na start sepne výstup na 5 sekund. 12. Vytvořený program přeložte jako v bodě 6, opravte případné chyby a odešlete do PLC (Shift + F9). PLC uveďte do stavu Run (Ctrl + F9) a otestujte funkčnost programu.
18
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Je základem celého systému. Dokáže komunikovat s jiným PLC, či nadřízeným PC. Systémy FOXTROT podporují základní přenosy pomocí sítí Ethernet, nebo průmyslové sítě EPSNET. Při použití dalších zařízení lze použít i jiné protokoly a sběrnice (MODBUS, PROFIBUS, CAN apod.) Modul Foxtrot se skládá z několika částí. První část tvoří centrální jednotka s hlavním procesorem systému, dvěma sériovými kanály, rozhraním Ethernet a systémovou sběrnicí TCL2 pro komunikaci s periferními moduly. Druhou část tvoří procesor (CIB master) zajišťující komunikaci na sběrnici CIB s moduly CFox nebo Inels (na sběrnici se hlásí pod jménem MI2 − 01M). Třetí část je periferní a tvoří ji deska IR-1056 (pod tímto názvem se hlásí na sběrnici). Čtvrtá část obsahuje procesor zajišťující komunikaci na sběrnici CIB. Napájení systému Foxtrot je zajištěno přivedením napětí 24 V, které se připojuje na svorky A3 a A4 označené 24 V DC. Pozor na připojení napětí na jiné svorky než napájecí. Mohlo by dojít ke zničení části systému. CP-1015 (obr. 2.9) obsahuje 6 volitelně binárních 24 V/analogových vstupů, 6 reléových výstupů 250 V a 2 analogové výstupy 0-10 V. Pro detailní seznámení s CP-1015 využijte uživatelskou příručku na webové stránce výrobce (http://www.tecomat.cz).
Obr. 2.9: Fotografie CP-1015. Převzato z [10].
Sběrnice CIB Sběrnice CIB je dvouvodičová instalační sběrnice. Tímto vedením je sběrnice (moduly) napájena a taktéž přes ni probíhá komunikace. Sběrnice je vždy tvořena jedním řídícím masterem a až 32 podřízenými periferními moduly. Maximální vzdálenost mastera od CIB modulu je 500 m. Přenosová rychlost je 19,2 kb/s. CIB master reali-
19
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.10
Obr. 2.11: Příklad zapojení a náhled WSB2-20. Převzato z [10].
zuje komunikaci s CIB periferními jednotkami a získaná data předává po systémové sběrnici TCL2 do nadřízené centrální jednotky. CPU Tecomat Foxtrot umožňuje obsloužit až 9 CIB linek. Jednu CIB linku pomocí interního mastera MI2-01M a až 8 externích CIB linek pomocí externích masterů. Oddělovač sběrnice BPS2-01M Jak bylo výše zmíněno, jednotlivé moduly jsou sběrnicí CIB také napájeny. Pro správný provoz je však nutné napájecí zdroj od CIB sběrnice impedančně oddělit. K tomu slouží modul BPS2-01M (obr. 2.10). Ten slouží pro oddělení pouze jedné linky. Pro oddělení více linek existuje modul BPS2-02M. Ovladač WSB2-20 Nástěnné ovladače (vypínače),obr. 2.11, jsou pravděpodobně nejčastěji používaným prvkem v domovní instalaci. Místo ovladače WSB2-20 lze použít typ WSB2-40. Oba typy se liší pouze počtem tlačítek. První typ má 2 tlačítka (nahoru, dolů), druhý typ 4 tlačítka. V modulu je umístěna také indikační LED červené a zelené barvy pro každý spínač. Funkce tlačítka i rozsvěcení LED lze libovolně programovat. Jednotka též obsahuje integrovaný snímač teploty o rozsahu 0 ÷ +55 ◦ C.
20
2 Úlohy pro model inteligentního domu Základy jazyka strukturovaného textu (ST) Tento jazyk má kořeny v jazycích ADA, Pascal a C. Je objektově orientován a obsahuje všechny podstatné prvky moderního programovacího jazyka včetně větvení (IF-THEN-ELSE a CASE OF) a iterační smyčky (FOR, WHILE a REPEAT). Jazyk podporuje celou řadu datových typů. Mezi ty nejčastěji používané patří: Klíčové slovo
Anglicky
Datový typ
Bitů
BOOL SINT INT
Boolean Short integer Integer
Boolovské číslo Krátké celé číslo Celé číslo
1 8 16
REAL
Real (single precision)
32
TIME DATE STRING BYTE
Duration Date (only) String Byte (bit string of 8 bits)
Číslo v pohyblivé řádové čárce Trvání času Datum Řetězec Sekvence 8 bitů
Rozsah hodnot 0,1 - 128 až 127 - 32 768 až + 32 767 ± 2.9E-39 až ± 3.4E+38
24d 20:31:23.647 Od 1.1.1970 00:00:00 Max. 255 znaků 8 Není deklarován rozsah
Tab. 2.1: Elementární datové typy. Převzato z [10].
Příklad deklarace proměnné: VAR_GLOBAL stisk : BOOL := 1; END_VAR
(jméno proměnné : datový typ := inicializační proměnná)
Operátor
Operace
() ** NOT * / MOD + -
Závorky Umocňování Znaménko Doplněk Násobení Dělení Modulo Sčítání Odčítání
21
2 Úlohy pro model inteligentního domu Operátor
Operace
<, >, <=, >= = <> &, AND XOR OR
Porovnávání Rovnost Nerovnost Boolovské AND Boolovské exkluzivní OR Boolovské OR
Tab. 2.2: Operátory jazyka ST. Převzato z [10].
Příkaz
Popis
:=
Přiřazení
IF
Příkaz výběru
CASE
Příkaz výběru
FOR
Iterační příkaz smyčka FOR
WHILE
REPEAT
EXIT RETURN
Iterační příkaz smyčka WHILE Iterační příkaz smyčka REPEAT Ukončení smyčky Návrat
Příklad
Poznámka
A := 22;
Přiřazení hodnoty vypočtené na pravé straně do identifikátoru na levé straně
IF A > 0 THEN B := 100; ELSE B := 0; END IF; CASE kod OF 1: A := 11; 2 : A := 22; ELSE A := 99; END CASE;
Výběr alternativy podmíněný výrazem BOOL Výběr bloku příkazů podmíněný hodnotou výrazu ”kod”
FOR i := 0 TO 10 BY 2 DO j := j + i; END FOR;
Vícenásobná smyčka bloku příkazů s počáteční a koncovou podmínkou a hodnotou inkrementu
WHILE i > 0 DO n := n * 2; END WHILE;
Vícenásobná smyčka bloku příkazů s podmínkou ukončení smyčky na začátku
REPEAT k := k + i; UNTIL i < 20; END REPEAT;
Vícenásobná smyčka bloku příkazů s podmínkou ukončení smyčky na konci
EXIT; RETURN;
Předčasné ukončení iteračního příkazu Opuštění právě vykonávané POU a návrat do volající POU
Tab. 2.3: Seznam příkazů jazyka strukturovaného textu. Převzato z [10].
22
2 Úlohy pro model inteligentního domu Příklady programů v jazycích ST a LD Jako příklad programu je uveden RS klopný obvod využitelný v bodě 7 zadání. Ukázka programu v jazyce ST
PROGRAM prgMain VAR_INPUT END_VAR VAR_OUTPUT END_VAR VAR // tlac_up : BOOL; // tlac_down : BOOL; // LED_zel : BOOL; END_VAR VAR_TEMP END_VAR LED_zel := tlac_up or LED_zel; LED_zel := not (tlac_down or not LED_zel); END_PROGRAM Pokud pracujeme s reálným hw, není deklarace proměnných přímo v kódu nutná. Proměnné byly deklarovány přímo v tabulce vstupů/výstupů. Deklarace proměnných (zakomentované řádky kódu - //) je nutná, pokud pracujeme v režimu tzv. Simulovaného PLC. Tentýž program s využitím příkazu IF: PROGRAM prgMain VAR_INPUT END_VAR VAR_OUTPUT END_VAR VAR END_VAR VAR_TEMP END_VAR if tlac_up or LED_zel then LED_zel := true; end_if;
23
2 Úlohy pro model inteligentního domu if tlac_down or not LED_zel then LED_zel := false; end_if; END_PROGRAM
Obr. 2.12: Příklad programu v LD
Ukázka programu v jazyce LD Proměnné přiřazované k bloku lze nalézt v sekci Globální (viz obr. 2.13).
Obr. 2.13: Výběr proměnné v jazyce LD
Literatura [1] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz
24
2 Úlohy pro model inteligentního domu Na dalších stránkách je popsána společná část postupu následujících úloh. Tato část je vyčleněna z důvodu omezení duplicity. Postup pro úlohu 2.1 se shoduje jen v prvních 6 bodech, a proto byl uveden v úloze samostatně. 2.1.1
Společná část postupu provádění úloh
1. Zapojte úlohu podle přiloženého schématu (viz Schéma zapojení konkrétní úlohy). 2. Na PC spusťte program MOSAIC. 3. Vyberte Nový, projekt pojmenujte (obr. 2.14). V následujícím okně klikněte na otevřít. Dále zvolte programování pomocí modulární PLC Foxtrot.
Obr. 2.14: Vytvoření nového projektu
Vytvořte dále instanci hlavního programu a zvolte kódování v jazyce ST, tedy strukturovaný text (viz obr. 2.15). Další okno opět potvrďte. 4. Pomocí tlačítka v pravé části na desce stolu zapněte úlohové PLC - tlačítko 24 V. Zapnutí je indikováno rozsvícením zelené LED na tlačítku. 5. Pomocí Manažera projektu (z menu Projekt → Manažer projektu) se připojte k PLC (obr. 2.16). Klikněte na odpojit, typ připojení zvolte Ethernet. V části Výběr sítě zadejte IP adresu: 147.32.204.32 (adresa úlohového PLC) a klikněte na tlačítko Připojit. Dále v manažeru projektu rozklikněte položku HW → Konfigurace HW a vyberte správný typ modulu CPU - CP 1015. Po kliknutí na žlutý obrázek složky na řádku CIB (obr. 2.17) se dostanete do nastavení sběrnice CIB (obr. 2.18).
25
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.15: Výběr programovacího jazyka
Obr. 2.16: Nastavení připojení
Zde zvolte načíst konfiguraci z CPU, načtou se automaticky detekované jednotky (jednotky CIB s připojenými teploměry). Jednotky si pojmenujte podle umístění v sekcích (usnadní určení jednotky v tabulce vstupů/výstupů). Klikněte na Zobrazit všechna zařízení všech jednotek a následně povolte použití teploměru u jednotky LM2-11B. U jednotek C-IT-0200S zvolte Rozšířené nastavení a analogové vstupy nastavte na NTC-12k. Po načtení jednotek sběrnici CIB povolte (zelená „fajfkaÿ), obr. 2.17. 6. Prozatím prázdný program pomocí F9 přeložte a naprogramujte jím PLC (Shift + F9).
26
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.17: Nastavení konfigurace PLC
Obr. 2.18: Okno detekce jednotek CIB
7. V tabulce vstupů/výstupů (ikona Nastavení V/V ) ve sloupci Alias (obr. 2.19) pojmenujte jednotlivé senzory (usnadňuje orientaci při programování). Senzory lze nalézt v záložce MI2 − 01M. Kromě senzorů pojmenujte také reléové výstupy, kterými budou spínány digitální vstupy domovního PLC. Tyto se nacházejí v záložce IR − 1056. 8. Pomocí nástroje WebMaker (Nástroje → WebMaker) vytvořte rozhraní pro ovládání připojeného zařízení a zobrazení naměřených hodnot. Příklady ná-
27
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.19: Tabulka vstupů/ výstupů
vrhu jsou na obr. Příklad ovládání v nástroji WebMaker dané úlohy. Zobrazení hodnoty měřené teploty je vytvořeno pomocí Zadávací pole, tlačítka pomocí Dvoustavový obrázek. 9. Tlačítkům následně přiřaďte správné proměnné reléového výstupu. Na obr. 2.30 je vidět, které vstupy (zařízení) budou v úloze použity. Vstupy na panelu jsou připojeny k digitálním vstupům hlavního (domovního) PLC, které následně spíná připojená zařízení (klimatizace, zvlhčovač, . . . ). Při připojení 24 V (sepnutí reléového výstupu úlohového PLC) se příslušné zařízení sepne. Pro možnost zapnutí zařízení je nutno mít také přivedenou log. 1 na řídící vstupy DI0 a DI1 podle tabulky 2.4. Při log. 0 na těchto vstupech zařízení na přivedenou log. 1 nereagují. DI0
0
0
1
1
DI1
0
1
0
1
DI2
-
klimatizace
infrapanel
ventilátor
DI3
-
zvlhčovač
přímotop
osvětlení (levá)
DI4
-
vzduchotechnika
halogen
osvětlení (pravá)
Tab. 2.4: Spínání zařízení pomocí digitálních vstupů
28
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2.2
Vliv koncentrace CO2 na kvalitu ovzduší
Zadání 1. Seznamte se s modelem domu, jeho vybavením a základními vlastnostmi PLC Foxtrot CP-1015. 2. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 3. Vytvořte nový projekt. Určete, které výstupy budou ovládat používané přístroje. 4. V nástroji WebMaker vytvořte rozhraní pro ovládání ventilátoru vzduchotechniky a odečtu naměřených hodnot. 5. Experimentálně vyzkoušejte, jak se změní koncentrace CO2 v sekci po několika vydechnutích do této sekce. Graf tohoto pokusu zaznamenejte pomocí nástroje GraphMaker. 6. Pro chemickou reakci octa a sody naprogramujte automatické spuštění ventilátoru při koncentraci 1000 ppm (běžně uznávaná mez koncentrace). Graf tohoto pokusu zaznamenejte pomocí nástroje GraphMaker. 7. Pokuste se určit, jak dlouho by vám vydržel vzduch v těsné laboratoři. Za nebezpečnou považujte koncentraci 10 %. Výpočtem zkontrolujte dobu, za kterou vystoupila koncetrace CO2 při měření v bodě 5 zadání na max. naměřenou hodnotu. Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • ventilátor TT 125 • Snímač kvality vzduchu CO2 - C-AQ-0001R
29
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.20: Schéma zapojení
Obr. 2.21: Příklad ovládání v nástroji WebMaker
Postup provádění úlohy: 10. Hotový program opět přeložte (F9) a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). Uveďte PLC do stavu run (Ctrl +F9) a otestujte funkčnost spínání vzduchotechniky a zobrazení hodnoty koncentrace CO2 . 11. V nástroji GraphMaker si připravte graf pro zaznamenání hodnoty ze senzoru. Spusťte měření a do sekce několikrát vydechněte. Po každém vdechnutí zavřete
30
2 Úlohy pro model inteligentního domu dvířka sekce. Na PC sledujte reakci čidla, graf následně uložte. Sekci před dalším měřením vyvětrejte (senzor ukazuje hodnoty okolo 500 - 600 ppm). 12. V textové části programu (okno PrgMain) naprogramujte automatické spuštění a vypnutí ventilátoru při hodnotách nad 1000 ppm a pod 700 ppm. Příklad programu pro spuštění ventilátoru: PROGRAM prgMain VAR_INPUT END_VAR VAR_OUTPUT END_VAR VAR END_VAR VAR_TEMP END_VAR if CO2 >= DI0 := DI1 := DI4 := end_if;
1000.0 then false; true; true;
END_PROGRAM Hotový program přeložte, odešlete a spusťte. 13. Do připravené sklenice odlijte 80 ml (přibližně 1 cm) octa. Sklenici vložte do sekce a nasypte max. jednu lžičku sody. Sekci uzavřete a zapněte měření v GraphMakeru. Pokud jste správně napsali program, při překročení koncentrace 1000 ppm začne vzduchotechnika sekci odvětrávat. 14. Po ukončení pokusu ukliďte pracoviště a pomocí vzorců z teoretické přípravy přibližně vypočtěte, jak dlouho by jednomu člověku vydržel vzduch v těsné místnosti o objemu 60 m3 . Za nebezpečnou považujte hranici 10 % (10 000 ppm). Předpokládejte větší fyzický výkon osoby (vydechuje 40 ÷ 50 mg/s oxidu uhličitého). Obdobně vypočtěte čas, za který jste dýcháním zvedli koncentraci CO2 v sekci na 5000 ppm (nebo maximální hodnotu, kterou se vám podařilo naměřit). Vnitřní rozměry sekce jsou 108 cm x 40 cm x 62,5 cm. Z naměřeného grafu tuto hodnotu odečtěte a zkontrolujte, zda se blíží hodnotě vypočtené.
31
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Funkce a možnosti PLC byly vysvětleny v úloze 2.1. Pro detailnější seznámení s PLC a nástroji WebMaker a GraphMaker lze využít webové stránky společnosti Teco a.s. (www.tecomat.cz). C-AQ-0001 Prostorové čidlo koncentrace oxidu uhličitého (CO2 ) C-AQ-0001R funguje jako dvoukanálový měřicí optický systém na principu NDIR. Měření CO2 využívá závislosti útlumu infračerveného záření na koncentraci CO2 ve vzduchu. Vyznačuje se vysokou selektivitou na oxid uhličitý v rozsahu koncentrace 0÷5000 ppm CO2 . Čidlo je standardní periferie systému FOXTROT s připojením na sběrnici CIB. Použití např. systémy kontrolující kvalitu vzduchu, řízení rekuperace apod. Rozlišení čidla je 1 ppm.
Obr. 2.22: Příklad zapojení C-AQ-0001R. Převzato z [10].
Ventilátor TT 125 Průtok vzduchu: Otáčky:
220/280 m3 /h 2400/2500 /min
32
2 Úlohy pro model inteligentního domu Teoretický rozbor úlohy Řízená ventilace V moderních budovách se stále častěji uplatňuje řízené větrání podle koncetrace CO2 . Ta je vhodným indikátorem vydýchanosti vzduchu ve vnitřních prostorách a koresponduje s počtem lidí v těchto prostorách. Koncentrace oxidu uhličitého v přírodě je okolo 0,04 % (400 ppm). Dýcháním dochází ke změně kyslíku na oxid uhličitý, ve vydechovaném vzduchu dospělého člověka je zastoupen podílem přibližně 40 000 ppm. Množství produkovaného CO2 se liší také podle činnosti člověka. Odpočívající osoba produkuje méně CO2 než sportující osoba. V budovách se doporučuje udržovat hladinu CO2 do 1000 ppm. Při vyšších hodnotách dochází k pocitu ospalosti, únavě a nepříjemnému pocitu vydýchaného vzduchu. Jako koncentrace nebezpečná pro lidské zdraví se udává 5000 ÷ 10 000 ppm. Nad 25 000 ppm pak hrozí smrt udušením. Měření CO2 Pro měření koncentrace CO2 se využívá několik principů. Nejrozšířenější jsou čidla pracující na principu absorpce infračerveného záření (metoda NDIR), dále čidla pracující na elektroakustickém principu a čidla fungující na elektrochemickém principu. • Čidla NDIR (Nondispersive infrared sensor) pracují na principu měření útlumu infračerveného záření ve vzduchu. Skládají se ze zdroje záření, světlovodné trubice a infračerveného detektoru. Pomocí elektroniky se vyhodnocuje útlum záření a podle toho se vypočítá aktuální koncentrace CO2 ve vzduchu. Tato čidla jsou dlouhodoběji stabilnější, měří koncentrace již od nulové hodnoty a mohou měřit i vysoké koncentrace CO2 . • Elektrochemická čidla sestávají z elektrochemického článku s tuhým elektrolytem. Článek je vyhříván na pracovní teplotu a na jeho elektrodách dochází k chemickým reakcím. Předností těchto čidel je vysoká citlivost a selektivita na oxid uhličitý. Mají nižší životnost než čidla NDIR a pracují až od cca 400 ppm. • Elektroakustická čidla pracují na principu vyhodnocování změn kmitočtu ultrazvukových vln v závislosti na koncentraci CO2 v mechanickém rezonátoru. Jejich výhodou je dlouhodobá stabilita bez nutnosti opětovné kalibrace. Použité vzorce Přepočet mezi hodnotami v ppm a mg/m3 X=
24, 45 ∗ C , µ
kde X je koncentrace [ppm],
33
2 Úlohy pro model inteligentního domu C je množství CO2 [mg/m3 ], µ = 44 kg/kmol molární hmotnost oxidu uhličitého CO2 .
Literatura [1] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/5827-pracujeteve-zdravem-prostredi [2] Portál Stavebnictví. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/vydychany-vzduch-a-jak-hospravne-vyvetrat/ [3] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz
34
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2.3
Detekce kouře
Zadání 1. Seznamte se s modelem domu, jeho vybavením a základními vlastnostmi PLC Foxtrot CP-1015. 2. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 3. V nástroji WebMaker vytvořte rozhraní pro ovládání ventilátoru vzduchotechniky, k odečtu teploty a hodnot naměřených detektorem kouře. 4. Místnost před měřením vyvětrejte. 5. Vstříkněte do sekce přiměřené množství testovacího plynu (stiskem rozprašovače přibližně na 1 s). Po dosažení mezní hodnoty detektoru sekci vyvětrejte. 6. Sledujte rychlost s jakou sprej zvýší koncentraci testovacího plynu v sekci nad měřící rozsah senzoru. 7. Místnost opět vyvětrejte a přibližně do stejné vzdálenosti od detektoru kouře a detektoru hořlavých plynů vpusťte množství propan-butanu (až do reakce čidla GS-130 nebo čidla C-AQ-0003R). Porovnejte reakci obou senzorů. Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • ventilátor TT 125 • snímač teploty • detektor C-AQ-0003R • detektor hořlavých plynů GS-130
35
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.23: Schéma zapojení
Obr. 2.24: Příklad ovládání v nástroji WebMaker
Postup provádění úlohy: 10. Pro korektní zobrazení naměřené hodnoty je nutno hodnotu dodanou senzorem vydělit 100. Příklad textové části programu (okno PrgMain): VAR_INPUT END_VAR VAR_OUTPUT END_VAR
36
2 Úlohy pro model inteligentního domu VAR vystup : REAL; END_VAR VAR_TEMP END_VAR vystup := senzor/100.0; END_PROGRAM
11. Hotový program opět přeložte (F9) a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). Uveďte PLC do stavu run (Ctrl +F9) a otestujte funkčnost spínání vzduchotechniky a zobrazení hodnoty koncentrace kouře. Pozor na funkčnost detektoru - po zapnutí napájení trvá náběh senzoru cca 15 minut. Inicializace senzoru se projevuje rychlým blikáním modré LED. Při běžném provozu bliká s frekvencí přibližně 2 sekundy. 12. Před samotným měřením sekci vyvětrejte. Do sekce (nejlépe přímo na detektor) vstříkněte ze vzdálenosti alespoň 30 cm přiměřené množství testovacího plynu (stiskem rozprašovače přibližně na 1 s). Uzavřete dvířka sekce. 13. V nástroji GraphMaker sledujte reakci detektoru a graf zaznamenejte. Po odměření sekci vyvětrejte. 14. Vynulujte nástroj GraphMaker a připravte jej pro další záznam. Pomocí zdroje propan-butanu vpouštějte do sekce, rovnoměrně mezi detektor C-AQ-0003R a detektor hořlavých plynů GS-130, množství plynu až do reakce čidla GS-130, nebo čidla C-AQ-0003R. 15. Porovnejte reakci obou senzorů. GS-130 reaguje rozsvícením červených LED. První při koncentraci 15 % LEL (lower explosive limit) propanu, druhá při koncentraci 30 % LEL. Chvíli rozsvícení diod zaznamenejte v GraphMakeru a následně porovnejte, jak se liší naměřené koncentrace obou detektorů.GS − 130 nepředává systému informace o detekci plynu → nutno zaznamenat ručně. GS − 130 je detektor určený přímo na hořlavé plyny. C-AQ-0003R je detektor kouře a nebezpečných látek.
37
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Funkce a možnosti PLC byly vysvětleny v úloze 2.1. Pro detailnější seznámení s PLC a nástroji WebMaker a GraphMaker lze využít webové stránky společnosti Teco a.s. (www.tecomat.cz). C-AQ-0003 Prostorové čidlo kvality vzduchu - kouř C-AQ-0003R je prostorové čidlo plynných znečišťujících látek ve vzduchu. Čidlo je citlivé na nízké koncentrace látek ve vzduchu jako je např. oxid uhelnatý, vodík apod., které jsou obsaženy v cigaretovém dýmu. Čidlo není výhradně citlivé pouze na uvedené látky, ale vykazuje citlivost i na další organické výpary. Rozsah měření čidla je 0 ÷ 50 ppm. Čidlo je standardní periferie systému FOXTROT s připojením na sběrnici CIB. Možností použití je i orientační detekce alkoholových par, nebo detekce úniku plynů (např. metan, propan-butan, zemní plyn apod, . . . ). Vzhledem k širokému spektru detekovaných látek je zřejmé, že citlivost není stejná na všechny látky. Stěžejní využití čidla je řízení ventilace v prostorách znečištěných cigaretovým kouřem. Rozlišení čidla je 0,1 ppm.
Obr. 2.25: Příklad zapojení C-AQ-0001R. Převzato z [10].
Detektor hořlavých plynů GS-130 Detektor GS-130 slouží k indikaci úniku hořlavých plynů (obr. 2.26). Podle [11] vnitřní senzor detekuje všechny typy hořlavých plynů (zemní plyn, propan, butan, . . . ) a reaguje ve dvou úrovních koncentrace. Pokud svítí zelená LED, detektor pracuje v normálním pracovním režimu. Při dosažení prvního stupně citlivosti se rozsvítí červená LED I. Pokud koncentrace plynu stále stoupá, rozsvítí se i druhá červená LED. Detektor funguje na principu katalytického spalování. Úrovně reakce čidla na množství koncentrace jsou uvedeny v tabulce 2.5.
38
2 Úlohy pro model inteligentního domu
1. stupeň 2. stupeň
Metan
Propan
10 ± 2 % LEL (0, 44 % metanu) 17 ± 3 % LEL (0, 75 % metanu)
15 ± 3 % LEL (0, 26 % propanu) 30 ± 3 % LEL (0, 51 % propanu)
Tab. 2.5: Citlivost senzoru na Propan a Metan. Převzato z [11].
Obr. 2.26: Detektor hořlavých plynů GS-130. Převzato z [11].
Ventilátor TT 125 Průtok vzduchu: Otáčky:
220/280 m3 /h 2400/2500 /min
39
2 Úlohy pro model inteligentního domu Teoretický rozbor úlohy Způsoby detekce kouře
• Ionizační princip využívá ionizační komoru (obr. 2.27) a zdroj ionizační radiace k detekci kouře. Uvnitř detektoru je malé množství radioaktivního prvku americium-241. Tento je spolehlivým zdrojem alfa částic (dlouhý poločas rozpadu). Množství radiace je extrémně malé a je tvořeno alfa částicemi, které nemohou projít ani skrz papír. Komora se skládá ze dvou elektrod s připojeným napětím zdroje. Alfa částice ionizují atomy kyslíku a dusíku obsažené ve vzduchu. Po ionizaci jsou elektrony přitahovány ke kladně nabité elektrodě, zatímco kladné atomy k záporné. Senzor je v klidovém stavu, chová se jako slabý vodič a obvodem protéká proud. V případě kouře v detekční komoře se volné náboje vážou na částice kouře a dochází ke snížení vodivosti ionizační komory. Jelikož na vodivost komory působí také napětí, vlhkost, tlak vzduchu apod., používá se dvou komor - referenční a druhé měřící, do které může volně vnikat kouř.
Obr. 2.27: Schéma ionizační komory. Převzato z [15].
• Fotoelektrický princip detekce může být realizován pomocí dvou metod snímání. První metodou je blokování průchodu světla mezi vysílačem a přijímačem (za klidového stavu detekuje více záření než při působení kouře), obr. 2.28. Druhou metodou je odklon paprsku pomocí kouře (za klidového stavu přijímač nedetekuje záření), obr. 2.29.
Obr. 2.28: Blokování průchodu světla. Převzato z [15].
40
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.29: Odklon paprsku. Převzato z [15].
Ionizační senzory mají rychlejší odezvu na kouř obsahující menší částice spalin. Optické senzory naproti tomu reagují rychleji na kouř z doutnajících ohňů. Způsoby detekce plynů Způsobů detekce plynů je několik. Každý senzor je jinak citlivý na různé plyny, a proto je třeba vybírat senzor podle dané aplikace. • Elektrochemické senzory bývají velmi selektivní k detekovanému plynu. Příkladem může být elektrochemický senzor pro detekci kyslíku. Pro svou činnost tyto senzory potřebují velmi málo energie. • Katalytické senzory se používají převážně pro detekci hořlavých plynů. Senzor pracuje na principu katalýzy - hořlavé směsi plynů nevzplanou, dokud nedosáhnou teploty vznícení. Avšak v přítomnosti katalyzátoru se mohou vznítit i při teplotách nižších. Katalytické vlastnosti má většina oxidů kovů. Nejvíce se pro tyto senzory používají sloučeniny platiny. Při vyšší teplotě (hoření plynu) se mění i vodivost elektrického vodiče. V závislosti na změně elektrického odporu lze tedy určit samotnou koncentraci plynu. • Polovodičové senzory - jejich výhodou je dlouhá životnost a detekce širokého spektra plynů. • Hlavní výhodou infračervených senzorů je, že nepřichází oproti ostatním senzorům do přímého kontaktu s detekovaným plynem. Vyžadují tedy nejmenší údržbu. Každá molekula plynu absorbuje jedinečné spektrum frekvencí záření. Podle pohlceného množství záření lze určit koncentraci plynu. • Fotoionizační senzory pracují na principu ionizace molekul plynu UV zářením. Používají se především k detekci těkavých organických látek. LEL - Lower explosive limit (dolní mez výbušnosti) Tento ukazatel vyjadřuje nejnižší koncentraci plynu (v procentech), při které může dojít k výbuchu. Hodnota LEL závisí na různých vlivech, mimo jiné také na teplotě a tlaku. Pro námi používaný propan lze uvažovat tabulkovou hodnotu 2,1 % objemu vzduchu.
41
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Literatura [1] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/5011-autonomni-hlasice-koure [2] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/zemni-plyn/5802-preventivni-opatreni-prospravnou-funkci-plynovych-zarizeni-ii [3] Portál Tecomat [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz [4] Portál Jablotron. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.jablotron.cz/upload/download/GS-130-CZ-MEF51013.pdf
42
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2.4
Vliv zastínění
Zadání 1. Seznamte se s modelem domu, jeho vybavením a základními vlastnostmi PLC Foxtrot CP-1015. 2. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 3. Vytvořte nový projekt. Určete, který z vámi zapojených výstupů bude ovládat ventilátor a halogenovou lampu. 4. V nástroji WebMaker vytvořte rozhraní pro ovládání ventilátoru vzduchotechniky, halogenové lampy a k odečtu naměřených teplot. 5. Místnost vyvětrejte na počáteční teplotu. Na dobu 10 minut zapněte halogenovou lampu, proveďte s instalovanými žaluziemi. Pokus následně opakujte bez použití žaluzií. 6. Z naměřených dat vypočtěte vliv žaluzií (stínící součinitel) na tepelné zisky. Porovnejte také zisky bez žaluzií a při použití žaluzií. 7. Zaznamenejte průběh změny teploty při osvitu s instalovanými žaluziemi pomocí nástroje GraphMaker. Takto měřte 5 minut a poté žaluzie odstraňte. V měření pokračujte následujících 5 minut. Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • ventilátor TT 125 • snímač teploty • halogenovou lampu 300 W • žaluzie.
43
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.30: Schéma zapojení
Obr. 2.31: Příklad ovládání v nástroji WebMaker
Postup provádění úlohy: 10. Hotový program opět přeložte (F9) a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). Uveďte PLC do stavu run (Ctrl + F9) a otestujte funkčnost spínání vzduchotechniky, halogenové lampy a zobrazení teploty. 11. Před měřením vyrovnejte teplotu v sekci s teplotou v laboratoři (otevřením dvířek sekce, vyčkejte ustálení teploty). Umístěte stínítko (žaluzie) do držáku před boční okno sekce vytápění. Následně pomocí vámi vytvořeného programu rozsviťte halogenovou lampu na dobu 10 minut. Zaznamenejte počáteční a koncovou naměřenou teplotu.
44
2 Úlohy pro model inteligentního domu 12. Sekci otevřením dvířek opět vyvětrejte, po ustálení teploty ještě několik minut vyčkejte, aby se co nejvíce snížil vliv tepla akumulovaného ve stěnách boxu. Z bočního okénka sekce sejměte stínítko a opakujte měření jako v bodě 11. 13. Pomocí naměřených hodnot výpočtem určete stínící součinitel žaluzie. Objem sekce je 0, 307 m3 . 14. Sekci opět vyvětrejte otevřením dvířek do laboratoře. Okno zastiňte žaluziemi a pomocí nástroje GraphMaker zaznamenejte graf změny teploty podle bodu 7.
45
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Funkce a možnosti PLC byly vysvětleny v úloze 2.1. Pro detailnější seznámení s PLC a nástroji WebMaker a GraphMaker lze využít webové stránky společnosti Teco a.s. (www.tecomat.cz). Ventilátor TT 125 Průtok vzduchu: Otáčky:
220/280 m3 /h 2400/2500 /min
Halogenová lampa Příkon:
300 W
C-IT-0200S Modul univerzálních vstupů: kontakt, teplotní čidlo, vyvážené vstupy Modul určený pro připojení dvou snímačů teploty nebo binárních signálů přímo na elektroinstalační sběrnici CIB. K měřícím vstupům lze připojit odporové snímače PT1000, nebo Ni1000, dále pak čidlo s termitorem NTC12k, nebo KTY1-121 proti společnému vodiči GND. Pro tyto typy čidel je přepočet na teplotu prováděn přímo v jednotce. Pro jiný typ se přepočet na teplotu a linearizace musí provést až na úrovni programu.
Obr. 2.32: Příklad zapojení C-IT-0200S. Převzato z [10].
46
2 Úlohy pro model inteligentního domu Teoretický rozbor úlohy Cílem této práce je upozornit na vliv slunečního záření na tepelnou pohodu v místnosti. Při návrhu stavby je nutno s těmito vlivy počítat. Možností řešení tohoto problému je více. Od orientace stavby vůči světovým stranám, přes stavební prvky jako jsou stínící lamely či markýzy po různé žaluzie či závěsy. Žaluzie lze dělit na: • vnitřní, • meziokenní, • vnější. Vnější žaluzie mají oproti dvěma dalším zmiňovaným výhodu nejlepšího odstínění tepelného záření. Jejich nevýhodou je citlivost na vítr a nutnost, nejlépe automatického, vytahování při větším větru, který by mohl způsobit jejich poškození. S tím souvisí také vyšší pořizovací cena. Vnitřní žaluzie sice přímé záření také odstíní, ale to ohřívá vzduch mezi oknem a žaluziemi, který následně ovlivňuje celou místnost. Následující tabulka ukazuje stínící součinitele pro různé druhy stínění. Stínění
s
Vnitřní žaluzie, lamely 45 ◦ Závěsy: bavlna, umělá vlákna Vnější žaluzie, lamely 45 ◦
0,56 0,80 0,15
Tab. 2.6: Příklady stínících součinitelů s pro různé druhy zastínění. Převzato z [1].
Použité vzorce Vzorec pro výpočet tepelné energie z naměřených teplot Q = mc△t (J), kde m je hmotnost ohřívaného vzduchu (určíme přes objem sekce) (kg), c je měrná tepelná kapacita (Jkg−1 K−1 ), △t je teplota (◦ C). Stínící součinitel s s=
Qstíněné (−) Qnestíněné
47
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Literatura [1] Drkal F., Lain M., Schwarzer J., Zmrhal V. Vzduchotechnika. Praha: ČVUT, 2009. [2] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz
48
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2.5
Simulace přítomnosti osob
Zadání 1. Seznamte se s modelem domu, jeho vybavením a základními vlastnostmi PLC Foxtrot CP-1015. 2. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 3. V nástroji WebMaker vytvořte rozhraní pro ovládání ventilátoru vzduchotechniky a k odečtu naměřené teploty. 4. Místnost před měřením vyvětrejte a zaznamenejte naměřenou teplotu. 5. V sekci vytápění rozsviťte jednu žárovku. Sekci uzavřete a po dobu 10 minut pozorujte změnu teploty. Pomocí nástroje GraphMaker naměřená data zaznamenávejte (pro možnost odečtu po 30 vteřinách). 6. Zhasněte žárovku a sekci vyvětrejte zpět na teplotu před měřením bodu 5. 7. V sekci rozsviťte nyní 3 žárovky. Opět zaznamenávejte teplotu po dobu 10 minut. 8. Ze vzorce pro výpočet energie Q = mc△t plyne, že energie dodaná žárovkou, by měla být přímo úměrná změně teploty. Je změna teploty naměřená v bodě 7 trojnásobná oproti změně teploty z bodu 5 ? 9. Výsledek zdůvodněte. Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • ventilátor TT 125 • snímač teploty • 3 x žárovka 40 W
49
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.33: Schéma zapojení
Obr. 2.34: Příklad ovládání v nástroji WebMaker
Postup provádění úlohy: 10. Hotový program opět přeložte (F9) a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). Uveďte PLC do stavu run (Ctrl + F9) a otestujte funkčnost spínání vzduchotechniky a zobrazení teploty. 11. Před samotným měřením sekci vyvětrejte otevřením dvířek sekce pro vyrovnání teploty sekci na teplotu v laboratoři. Následně rozsviťte jednu žárovku a měřte 10 minut. Průběh teploty zaznamenávejte v nástroji GraphMaker. Koncovou teplotu zaznamenejte. Žárovky lze rozsvítit pomocí tlačítka umístě-
50
2 Úlohy pro model inteligentního domu ného v mezeře mezi sekcí vytápění a stěnou domečku. Levá část tlačítka spíná jednu žárovku, pravá pak zbylé dvě žárovky. 12. Sekci opět otevřením dvířek vyvětrejte. Po vyrovnání teploty ještě chvíli vyčkejte z důvodu co největšího vychladnutí stěn boxu. Následně rozsviťte zbylé dvě žárovky a opět zaznamenávejte po dobu 10 minut. 13. Z naměřených teplot ověřte, zda je změna teploty způsobená třemi žárovkami trojnásobná oproti změně teploty způsobené jednou žárovkou. Výsledek zdůvodněte. Dále vysvětlete také použití lampionu okolo žárovek.
Q = mc△t
51
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Funkce a možnosti PLC byly vysvětleny v úloze 2.1. Pro detailnější seznámení s PLC a nástroji WebMaker a GraphMaker lze využít webové stránky společnosti Teco a.s. (www.tecomat.cz). Ventilátor TT 125 Průtok vzduchu: Otáčky:
220/280 m3 /h 2400/2500 /min
C-IT-0200S Modul univerzálních vstupů: kontakt, teplotní čidlo, vyvážené vstupy Modul určený pro připojení dvou snímačů teploty nebo binárních signálů přímo na elektroinstalační sběrnici CIB. K měřícím vstupům lze připojit odporové snímače PT1000, nebo Ni1000, dále pak čidlo s termitorem NTC12k, nebo KTY1-121 proti společnému vodiči GND. Pro tyto typy čidel je přepočet na teplotu prováděn přímo v jednotce. Pro jiný typ se přepočet na teplotu a linearizace musí provést až na úrovni programu.
Obr. 2.35: Příklad zapojení C-IT-0200S. Převzato z [10].
52
2 Úlohy pro model inteligentního domu Teoretický rozbor úlohy Cílem této úlohy je upozornit na vliv tepelné energie lidského těla na teplotu v místnosti v reakci na počet lidí (v této úloze zjednodušeně nahrazeno žárovkami). Lidské tělo je nepřetržitým zdrojem tepla, a proto má také vliv na výslednou tepelnou pohodu. Toto se může projevit např. ve velkoplošných kancelářích nebo jiných místech s velkou kumulací osob. Při návrhu klimatizace je tedy třeba počítat nejen s technikou jako jsou počítače apod., ale také s počtem lidí a předpokládanou prací již budou vykonávat. Tabulka 2.7 zobrazuje přibližný výkon člověka v reakci na činnost, kterou vykonává. Činnost
W
Spaní Odpočívání Sezení Stání, práce v sedě Velmi lehká práce (vaření) Lehká práce (domácí práce) Středně těžká práce (tanec) Těžká práce (tenis)
70 80 100 120 160 200 300 600
Tab. 2.7: Hodnoty metabolismu. Převzato z [17].
Literatura [1] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/404-tepelna-pohoda-a-nepohoda [2] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz
53
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2.6
Vliv chlazení na vlhkost vzduchu
Zadání 1. Seznamte se s modelem domu, jeho vybavením a základními vlastnostmi PLC Foxtrot CP-1015. 2. Seznamte se s problematikou chlazení budov (suchého a mokrého). 3. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 4. Změřte teplotu a relativní vlhkost v sekci chlazení. 5. Spusťte klimatizaci a ochlaďte vzduch v místnosti na 18 ◦ C. 6. Průběh změn teploty a relativní vlhkosti zaznamenejte. 7. Po ochlazení změřte teplotu a relativní vlhkost. 8. Sekci opět ohřejte do původního stavu (otevřením přední stěny a vyvětráním do místnosti). 9. Po ustálení teploty postup od bodu 4 opakujte. Vzduch dovlhčujte pomocí zvlhčovače. 10. Vyzkoušejte různé možnosti, kromě ohřátí vyvětráním, např. vyhřátí přímotopem přes místnost vytápění. 11. Sledujte, jak se mění relativní a absolutní vlhkost při použití zvlhčovače a během chlazení bez zvlhčování. Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • klimatizace ECG MK 091 • zvlhčovač Sencor SHF 1000 • teplovzdušný ventilátor Ardes 451 • jednotku SA2-02B s čidlem teploty vzduchu • senzor relativní vlhkosti C-AQ-0004R
54
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.36: Schéma zapojení
Obr. 2.37: Příklad ovládání v nástroji WebMaker
Postup provádění úlohy: 10. Pro zobrazení vlhkosti v procentech je třeba hodnotu naměřenou senzorem vydělit 100. Příklad textové části programu (okno PrgMain):
55
2 Úlohy pro model inteligentního domu VAR_INPUT END_VAR VAR_OUTPUT END_VAR VAR vystup : REAL; sto : REAL := 100; END_VAR VAR_TEMP END_VAR vystup := senzor/sto; END_PROGRAM
11. Hotový program opět přeložte (F9) a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). Po sepnutí napájení přes PLC je nutno klimatizaci nejprve zapnout pomocí dálkového ovladače. 12. Provádějte jednotlivé body podle zadání. Počáteční a koncový stav naměřených hodnot zaznamenejte a na h-x diagramu zobrazte změny stavu vzduchu.
56
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Funkce a možnosti PLC byly vysvětleny v úloze 2.1. Pro detailnější seznámení s PLC a nástroji WebMaker a GraphMaker lze využít webové stránky společnosti Teco a.s. (www.tecomat.cz). Jednotka LM2-11B Stmívací jednokanálová jednotka, určena pro stmívání a spínání RLC zátěží, umožňuje připojení NTC čidla teploty. Obsahuje jeden polovodičově řízený výstup na 230 V AC a jeden binární vstup ovládaný též potenciálem 230 V AC. Připojení jednotky na sběrnici CIB je signalizováno svitem zelené LED.
Obr. 2.38: Příklad zapojení LM2-11B. Převzato z [10].
C-AQ-0004 Čidlo relativní vlhkosti, teploty a rosného bodu C-AQ-0004R je elektronické čidlo relativní vlhkosti s kapacitním polymerním senzorem. Čidlo je standardní periferie systému FOXTROT s připojením na sběrnici CIB. Použití např. regulace relativní vlhkosti v průmyslu, klimatizační a rekuperační jednotky. Rozlišení čidla je 0,1% RH. Klimatizace ECG MK 091 Chladící výkon: Průtok vzduchu:
9000 BTU/h ≡ 2636 W 430 m3 /h
57
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.39: Příklad zapojení C-AQ-0004R. Převzato z [10].
Zvlhčovač vzduchu Sencor SHF 1000 Zvlhčovač rozprašující vodu (neovlivňuje teplotu v místnosti). Příkon: 25 W Objem zásobníku na vodu: 1,4 l
58
2 Úlohy pro model inteligentního domu Teoretický rozbor úlohy Vlhký vzduch Vlhký vzduch je směs suchého vzduchu a určitého množství vody ve formě syté, či přehřáté vodní páry, mlhy, jinovatky. Obsah vlhkosti ve vzduchu může být různý. Vlhký vzduch se dělí na: • nenasycený (parciální tlak vodních par ve vzduchu je menší než tlak sytých par při téže teplotě pV < pV ”) • nasycený pV = pV ” • přesycený (nasycený vzduch, který obsahuje ještě další vodu v kapalném nebo tuhém skupenství) Veličin určujících vlhkost vzduchu je několik, pro nás budou důležité následující: • Absolutní vlhkost vzduchu a, ρV Hmotnost vodní páry v objemu 1 m3 . Jednotky jsou kg/m3 a dá se proto také hovořit o hustotě vodní páry ρV • Relativní vlhkost φ Udává míru nasycení vzduchu. φ = 100 % znamená nasycený vzduch pV = pV ”. φ=
ρV . pV = ρV ” pV ”
• Teplota rosného bodu Teplota, při které je vzduch nasycen. Při dalším ochlazování začíná vodní pára kondenzovat. V h-x diagramu se teplota rosného bodu pro daný stav vzduchu odečte na průsečíku křivky nasycení a čáry měrné vlhkosti odpovídající danému stavu vzduchu. Grafické znázornění v h-x - označení tDP H-x diagram Pro znázorňování stavu vzduchu a jejich změn se používá Mollierův h-x diagram. Diagram zobrazuje tyto osy: • entalpie h [kJ/kgA ], • měrná vlhkost x [g/kgA ], • teplota vzduchu t [◦ C], • relativní vlhkost φ [−], • hustota vlhkého vzduchu ρ [kg/m3 ].
59
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.40: Mollierův h-x diagram se zakreslením rosného bodu tDP a teploty mokrého teploměru tm pro stav vzduchu 1. Převzato z [19]
Chlazení vzduchu Dělíme na suché a mokré: • Suché chlazení - povrchová teplota výměníku je vyšší než teplota rosného bodu upravovaného vzduchu. • Mokré chlazení - povrchová teplota výměníku je nižší než teplota rosného bodu upravovaného vzduchu. Má za následek kondenzaci vodní páry na povrchu chladiče a dochází k vysoušení upravovaného vzduchu. Tento případ je v praxi častější.
Princip funkce kapacitního čidla relativní vlhkosti Při sorpci vlhkosti materiálem se mění jeho impedance. Okolní vzduch se dostává do kontaktu s dielektrikem, které absorbuje vodu. I přes malé množství absorbované vody jsou změny kapacity měřitelné. Výhodou kapacitních senzorů je vysoká citlivost a malý vliv znečištění. Z důvodu nižší hustoty vlhkého vzduchu je vhodné senzory vlhkosti umisťovat na vyšší místa, na místa s prouděním vzduchu nebo do míst, kde hrozí zvýšené riziko kondenzace vodních par.
60
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.41: Průběh změny stavu vzduchu při chlazení. Převzato z [20].
Princip funkce klimatizace Úkolem klimatizačního zařízení je odčerpat teplo z místnosti do jiného prostoru. Kompresorový oběh chladiva má čtyři základní části: kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a výparník (obr. 2.42). Ve výparníku dochází k odpařování chladiva (změna skupenství z kapalného na plynné). Při odpařování dochází k odebírání tepla z klimatizovaného prostoru. V kompresoru dochází ke stlačení paliva (zvýší se teplota a tlak). Na kondenzátoru pak dochází ke zkapalnění Obr. 2.42: Základní princip chladiva a odevzdané teplo je odváděno, nejčastěji do klimatizace. Převzato z [1]. venkovního prostředí. Vysoký tlak chladiva za kondenzátorem je snížen na škrticím ventilu a celý cyklus se opakuje.
61
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Literatura [1] Drkal F., Lain M., Schwarzer J., Zmrhal V. Vzduchotechnika. Praha: ČVUT, 2009. [2] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/3323-teorie-vlhkeho-vzduchu-i [3] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/3323-teorie-vlhkeho-vzduchu-ii [4] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/3323-teorie-vlhkeho-vzduchu-iii [5] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz
62
2 Úlohy pro model inteligentního domu
63
2 Úlohy pro model inteligentního domu
2.7
Vliv materiálu na prostup tepla
Zadání 1. Seznamte se s modelem domu, jeho vybavením a základními vlastnostmi PLC Foxtrot CP-1015. 2. Zapojte úlohu podle schématu a zapněte PLC. 3. V nástroji WebMaker vytvořte rozhraní pro ovládání ventilátoru vzduchotechniky, elektrického přímotopu a k odečtu naměřené teploty. 4. Do prostoru výměnného rámečku vložte rámeček 1 a připojte čidla teploty. 5. Zaznamenejte teploty v jednotlivých sekcích a na obou stranách rámečku. Spusťte elektrický přímotop a vyčkejte, až se tempo růstu teploty výrazně zpomalí. 6. Zaznamenejte teplotu povrchu výměnného rámečku na straně sekce vytápění i sekce chlazení. 7. Vložte rámeček 2 a opakujte body 5 a 6. 8. Určete součinitel prostupu tepla U obou materiálů. 9. Vypočtená U mezi sebou porovnejte. Úloha zahrnuje použití: • PLC Foxtrot CP-1015 • teplovzdušný ventilátor Ardes 451 • 4 x snímač teploty
64
2 Úlohy pro model inteligentního domu
Obr. 2.43: Schéma zapojení
Obr. 2.44: Příklad ovládání v nástroji WebMaker
Postup provádění úlohy: 10. Hotový program opět přeložte (F9) a naprogramujte jím PLC (Shift + F9). Uveďte PLC do stavu run (Ctrl + F9) a otestujte funkčnost spínání vzduchotechniky a zobrazení teploty. 11. Do prostoru mezi sekcí vytápění a chlazení vložte místo těsnícího polystyrenového rámečku rámeček umožňující vkládání desek z různých materiálů. Dráty vedoucí z tohoto rámečku připojte do svorkovnice v krabičce umístěné vedle otvoru. Do tohoto rámečku vložte první materiál - ocelový plát s připevněnými teploměry.
65
2 Úlohy pro model inteligentního domu 12. Spodní teploměr připojte do svorkovnice ve spodní části rámečku. Horní teploměr připojte přes svorkovnici ke kontaktům jednotky C-IT-0200S. 13. Pomocí vámi vytvořeného programu spusťte elektrický přímotop. Zaznamenejte počáteční teplotu v sekci vytápění i chlazení. 14. Vyčkejte, až se tempo růstu teploty výrazně zpomalí (přibližně deset minut od spuštění přímotopu). Zaznamenejte teploty v sekcích, teploty materiálu. Vyčkejte pět minut - doba měření. Opět zaznamenejte teploty. Teploty na stranách rámečku by se neměly téměř měnit (snažíme se o stacionární průběh teplot). 15. Odpojte teploměry a vyměňte destičku v rámečku. Opakujte postup měření od bodu 12. 16. Z naměřených hodnot vypočtěte součinitel prostupu tepla U . Plocha rámečku je 121 cm2 . Objem sekce je 0, 307 m3 . Z výkonu přímotopu (2000 W, uvažujte účinnost 90 %) vypočtěte energii dodávanou po dobu měření. Ze znalosti této energie a naměřených hodnot vypočtěte U.
66
2 Úlohy pro model inteligentního domu Stručný popis zařízení Programovatelný automat CP-1015 Funkce a možnosti PLC byly vysvětleny v úloze 2.1. Pro detailnější seznámení s PLC a nástroji WebMaker a GraphMaker lze využít webové stránky společnosti Teco a.s. (www.tecomat.cz). Ventilátor TT 125 Průtok vzduchu: Otáčky:
220/280 m3 /h 2400/2500 /min
Elektrický přímotop Příkon:
2000 W
C-IT-0200S Modul univerzálních vstupů: kontakt, teplotní čidlo, vyvážené vstupy Modul určený pro připojení dvou snímačů teploty nebo binárních signálů přímo na elektroinstalační sběrnici CIB. K měřícím vstupům lze připojit odporové snímače PT1000, nebo Ni1000, dále pak čidlo s termitorem NTC12k, nebo KTY1-121 proti společnému vodiči GND. Pro tyto typy čidel je přepočet na teplotu prováděn přímo v jednotce. Pro jiný typ se přepočet na teplotu a linearizace musí provést až na úrovni programu.
Obr. 2.45: Příklad zapojení C-IT-0200S. Převzato z [10].
67
2 Úlohy pro model inteligentního domu Teoretický rozbor úlohy Přenos tepla vedením se uskutečňuje v makroskopicky nehybném prostředí na základně interakce molekul materiálu. Řadí se tedy mezi molekulární (difúzní) přenosové mechanizmy. S vedením tepla se setkáváme především v pevných látkách. Základní podmínkou pro vedení tepla je rozdíl teplot. Teplo je vedeno směrem od vyšší teploty k nižší. Základním zákonem je Fourierův zákon vedení tepla q¯˙ = −λ gradT Při tomto měření se snažíme o stacionární prostup tepla (teplota povrchu materiálu je konstantní). Příklad teplotního pole je na obr. 2.46. Problémem při řešení této úlohy je přestup tepla mezi stěnou a kapalinou (vzduch v sekci). Součinitel přestupu tepla je hodnota záležející na mnoha faktorech a určuje se experimentálně pro každou látku a danou teplotu. V úloze bude hodnota součinitele prostupu tepla U zvětšena o hodnoty součinitele přestupu tepla na obou stranách desky.
Obr. 2.46: Teplotní pole při stacionárním prostupu tepla rovinnou stěnou. Převzato z [2]
Součinitel tepelné vodivosti λ nelze určit z důvodu nemožnosti určení tepelné energie proudící přes rámeček (velká část dodávaného tepla uniká dvířky z plexiskla). Dalším problémem jsou čidla teploty. Čidla válcového tvaru neměří přímo teplotu povrchu, ale teplotu vzduchu v bezprostřední blízkosti materiálu. Použité vzorce Výpočet součinitele prostupu tepla U ze vzorce vedení tepla U=
Q (Wm−2 K−1 ), S△T 68
2 Úlohy pro model inteligentního domu kde Q je tepelný tok měřeným materiálem (W) - energie dodávaná přímotopem, S je měřící plocha rámečku (m2 ), △T je rozdíl teplot na stranách rámečku (K).
Literatura [1] Barták M. Úvod do přenosových jevů pro inteligentní budovy. Praha: ČVUT, 2010. [2] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz
69
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3
Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3.1
Vliv koncentrace CO2 na kvalitu ovzduší
5. Na obr. 3.1 lze vidět reakci senzoru CO2 na několik vydechnutí do sekce kvality ovzduší. Lze pozorovat relativně strmý náběh. Zatímco vyvětrání i při zapnuté ventilaci je výrazně pozvolnější.
3500
koncentrace CO2 [ppm]
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 0
100
200
300 t [s]
400
500
600
Obr. 3.1: Reakce senzoru CO2 na vydechnutí do místnosti
6. V tomto úkolu jde především o vyzkoušení jednoduchého programování - automatické zapnutí klimatizace při překročení 1000 ppm a její následné vypnutí při hodnotě pod 700 ppm. Reakce senzoru na obr. 3.2. 7. Pro určení doby, kterou by vydržel vzduch v těsné laboratoři o objemu 60 m3 a max. koncentraci CO2 10 %, využijeme vzorec popsaný v teoretické přípravě úlohy. Přepočet mezi hodnotami v ppm a mg/m3 je C=
Xµ , 24, 45
po dosazení dostaneme C = 17995 mg/m3 . Tuto hodnotu vynásobíme objemem V místnosti a dostaneme celkovou produkci (Y ) CO2 v mg. CV =Y
70
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3500
koncentrace CO2 [ppm]
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 0
100
200 t [s]
300
400
Obr. 3.2: Graf CO2 při reakci octu a sody
Pro určení času musíme hodnotu Y vydělit produkcí člověka Z, která je přibližně 50 mg/s. t=
Y Z
Po dosazení do všech vzorců zjistíme, že v těsné místnosti o objemu 60 m3 vydrží vzduch člověku produkujícímu 50 mg/s CO2 přibližně 6 hodin. Po této době stoupě koncentrace CO2 přes 10 %. Analogicky vypočteme dobu, za kterou jsme v sekci nadýchali max. změřenou hodnotu (v tomto případě 3218 ppm). Podle výpočtu je tento čas 31,2 s. Z naměřených grafů plyne, že max. změřenou hodnotu senzor vykazuje přibližně po 110 s. Tato nepřesnost je způsobena netěsností sekce (do sekce se navíc vdechuje při otevřených dvířkách) a také zpožděním detektoru.
71
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3.2
Detekce kouře
5. Reakce senzoru na vstříknutý plyn velmi závisí na době stisku rozprašovače a také na přesnosti dopadu aerosolu. V případě dopadu přímo na senzor se detektor prudce zahltí. V případě dopadu aerosolu mimo senzor se tento k čidlu dostává prouděním. Reakce je však také velmi výrazná (viz obr. 3.3).
koncentrace koure [ppm]
50
40
30
20
10
0 0
100
200 t [s]
300
400
Obr. 3.3: Reakce detektoru kouře (C-AQ-0003R) na testovací plyn
7. Z popisu detektoru hořlavých plynů GS-130 (2.3) lze vidět, že tento detektor reaguje na propan až při 15 % LEL (0,26 % propanu). Proto bude senzor CAQ-0003R již saturován, zatímco GS-130 nebude na plyn vykazovat žádnou reakci (viz obr. 3.4).
72
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
koncentrace plynu [ppm]
50
40
30
20
10
0 0
100
200 t [s]
300
400
Obr. 3.4: Reakce detektoru kouře (C-AQ-0003R) na propan
73
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3.3
Vliv zastínění
5. Naměřená data ukazují obr. 3.5 a obr. 3.6.
22 21.5 21
°
t [ C]
20.5 20 19.5 19 18.5 18 0
100
200
300
400
500
600
700
t [s] Obr. 3.5: Průběh teploty v sekci při použití stínění (žaluzií)
6. Z naměřených hodnot vypočteme stínící součinitel s pomocí vzorců Q = mc△t (J), s =
Qstíněné (−). Qnestíněné
Vzhledem ke skutečnosti, že při měření se mění pouze rozdíl teplot, lze stínící součinitel vypočítat ze vzorce s=
△tstíněné (−). △tnestíněné
V tomto případě byl rozdíl teplot △tstíněné = 0, 45 ◦ C a △tnestíněné = 2, 41 ◦ C, tedy po dosazení do vzorce s = 0, 19. Tato hodnota se blíží tabulkové hodnotě používaných venkovních žaluzií.
74
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
22 21.5 21
°
t [ C]
20.5 20 19.5 19 18.5 18 0
100
200
300
400
500
600
700
t [s] Obr. 3.6: Průběh teploty v sekci bez stínění
75
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3.4
Simulace přítomnosti osob
5.
35
t [°C]
30
25
20 0
100
200
300
400
500
600
700
t [s] Obr. 3.7: Průběh teploty při rozsvícení jedné žárovky
7. Změna teploty způsobená třemi žárovkami (viz obr. 3.8). 8. Z naměřených dat vyplývá, že △tjedné žárovky = 3, 42 ◦ C, △ttří žárovek = 11, 44 ◦ C. Tato změna je přibližně trojnásobná. Z Fourierova zákona vedení tepla však plyne, že čím vyšší je rozdíl teplot, tím vyšší je tepelný tok (v tomto případě nejvíce plexisklem) a tedy i ztráty. Změna teploty by tedy měla být o něco menší než trojnásobná. Naměřený výsledek je zřejmě způsoben nedodržením stejných počátečních podmínek při obou měřeních. Vzhledem k časové náročnosti úlohy není možno sekci po rozsvícení první žárovky dostatečně vyvětrat na původní teplotu. Černý „lampionÿ okolo žárovek slouží k zachycení, co největšího množství záření, které by jinak bylo z velké části vyzářeno přes plexisklo do laboratoře.
76
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
35
t [°C]
30
25
20 0
200
400 t [s]
600
800
Obr. 3.8: Průběh teploty při rozsvícení všech tří žárovek
77
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3.5
Vliv chlazení na vlhkost vzduchu
Vzhledem k obtížným vlhkostním a teplotním podmínkám v zimním období doporučuji tuto úlohu provádět převážně v období letním. V létě lze jednodušeji sekci vyvětrat - otevřením do laboratoře, a také je vyšší vlhkost vzduchu a lze lépe pozorovat nastalé změny. 6.
25 relativni vlhkost teplota
24
t [°C]
23 22 21 20 19 18 0
50
100
150
200
250
t [s] Obr. 3.9: Průběh změny teploty a vlhkosti bez použití zvlhčovače
9. Graf změny teploty a vlhkosti při dovlhčování zvlhčovačem (viz obr. 3.10). 10. Po zakreslení naměřených hodnot do h-x diagramu lze např. vidět, že i když se při ochlazení může relativní vlhkost zvyšovat, absolutní hodnota vlhkosti přesto klesá. Hodnota relativní vlhkosti může informaci o vlhkosti v prostředí „zkreslovatÿ. Cílem této úlohy je připomenout práci s h-x diagramem a základní principy při chlazení (vliv klimatizace nebo ohřívání na vlhkost vzduchu apod.).
78
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
25 relativni vlhkost teplota
24
t [°C]
23 22 21 20 19 18 0
50
100 t [s]
150
200
Obr. 3.10: Průběh změny teploty a vlhkosti při použití zvlhčovače
79
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
3.6
Vliv materiálu na prostup tepla
6. Data naměřená na keramické dlaždici.
60 sekce chlazeni ramecek sekce chlazeni ramecek sekce vytapeni sekce vytapeni
50
t [°C]
40
30
20
10 400
600
800
1000 t [s]
1200
1400
1600
Obr. 3.11: Průběhy naměřené na keramické dlaždici
7. Data naměřená na ocelovém plechu (viz obr. 3.12). 8. Pomocí následujícího vzorce vypočteme součinitel prostupu tepla U U=
Q . S△T
Z naměřených dat odečteme (v nejvíce ustálené části) rozdíl teplot na povrchu materiálů. V tomto případě byl rozdíl teplot △tocel = 11, 2 ◦ C a △tkeramika = 14, 9 ◦ C, tedy po dosazení do vzorce Uocel = 2951 W m−2 K −1 a Ukeramika = 2218 W m−2 K −1 . Tato úloha slouží jako demonstrativní ukázka pro ověření vyšší vodivosti oceli oproti keramické dlaždici. Součinitel tepelné vodivosti λ nelze určit z důvodu nemožnosti určení tepelné energie proudící přes rámeček (velká část dodávaného tepla uniká dvířky z plexiskla). Dalším problémem jsou čidla teploty. Čidla válcového tvaru neměří přímo teplotu povrchu, ale teplotu vzduchu v bezprostřední blízkosti materiálu. Uplatňuje se zde tedy součinitel přestupu tepla α, jehož hodnota záleží na množství faktorů a obvykle se určuje experimentálně.
80
3 Vypočtené hodnoty a naměřená data k úlohám
60 sekce chlazeni ramecek sekce chlazeni ramecek sekce vytapeni sekce vytapeni
50
t [°C]
40
30
20
10 0
200
400
600 t [s]
800
1000
1200
Obr. 3.12: Průběhy naměřené na ocelovém plechu
81
4 Závěr
4
Závěr
Úkolem této práce bylo vytvořit soustavu úloh pro model inteligentního domu v laboratoři č. 61 na Katedře měření. Tyto úlohy jsou na sobě nezávislé a mají sloužit k výuce předmětů „Senzory a sítěÿ a „Moderní senzory a zpracování informacíÿ. V rámci práce je nejprve nabídnut pohled na pojem „inteligentní budovaÿ, na který navazuje základní popis použitého systému řízení budovy. V tomto případě je to systém firmy Teco a.s.. Na základě projektové dokumentace firmy Workswell s.r.o. byl vytvořen popis modelu domu se zaměřením převážně na popis rozdělení ovládání domu. Tím je rozdělení řízení na tzv. domovní a úlohovou část. Domovní část vykonává funkci hlavního dozorce nad systémem a studenti s tímto PLC, ani prvky na jeho sběrnici nepřijdou do kontaktu. Pracovat budou pouze s PLC úlohovým. První z vytvořených úloh se zabývá nejpodrobněji funkcí PLC a jeho programováním. Přestože jsou všechny úlohy koncipovány tak, aby byly zvládnuty bez předchozí zkušenosti s programováním PLC, doporučuji tuto úlohu zařadit do plánu všech studentů. Další úlohy již využívají jednotlivých sekcí modelu domu a modulů na sběrnicích do těchto sekcí vyvedených. Zaměření úloh v jednotlivých sekcích napovídají už názvy těchto sekcí (kvality ovzduší, chlazení a vytápění). Na zpracované úlohy navazuje část s výsledky, které je možno naměřit. Tato část by měla sloužit jako orientační kontrola pro cvičící předmětů. V práci na tomto modelu lze pokračovat ve více směrech. Jedním je větší využití potenciálu PLC, jako např. vzdálené ovládání před internet, možnost demonstrace ovládání přes SIM apod. Další možností je zdokonalení modelu např. změnou klimatizace za ručně vyrobený výměník tepla (současná klimatizace je na velmi malý prostor modelu příliš výkonná), . . . . Přestože se vytvořené úlohy snaží poukázat na problémy v reálných domech, nelze tento model brát jako simulaci skutečné budovy, jejíž naměřená data by byla použitelná v reálné praxi. Při této velikosti a možnostech modelu je lépe jej brát jako prezentaci současných možností ovládání budov pomocí PLC a jejich přidružených zařízení.
82
LITERATURA
Literatura [1] Drkal F., Lain M., Schwarzer J., Zmrhal V. Vzduchotechnika. Praha: ČVUT, 2009. [2] Barták M. Úvod do přenosových jevů pro inteligentní budovy. Praha: ČVUT, 2010. [3] Čabalová Z. Návrh realizace inteligentního řízení rodinného domu Praha: ČVUT, 2011. [4] Pupák R., Sova J. Technická dokumentace k modelu inteligentního domu pro laboratoř č. 61 katedry měření Praha: Workswel s.r.o., 2010. [5] Platil A., Ripka P. Senzory a převodníky Praha: ČVUT, 2004. [6] Šmejkal L., Kaban J. Inteligentní budovy - luxus nebo nezbytnost Automatizace, 2009. [7] Šmejkal L., Martinásková M. PLC a automatizace 1 BEN, 2002. [8] Šmejkal L. PLC a automatizace 2 BEN, 2005. [9] Urban L. Programování PLC podle normy IEC EN 61131-3 – víc než jednotné jazyky Automa, 2005. [10] Portál Tecomat. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tecomat.cz [11] Portál Jablotron. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.jablotron.cz/upload/download/GS-130-CZ-MEF51013.pdf [12] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/1143-inteligentni-budova-i [13] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://vetrani.tzb-info.cz/vnitrni-prostredi/5827-pracujeteve-zdravem-prostredi [14] Portál Stavebnictví. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/vydychany-vzduch-a-jak-hospravne-vyvetrat/ [15] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/5011-autonomni-hlasice-koure [16] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/zemni-plyn/5802-preventivni-opatreni-prospravnou-funkci-plynovych-zarizeni-ii
83
LITERATURA [17] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/404-tepelna-pohoda-a-nepohoda [18] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/3323-teorie-vlhkeho-vzduchu-i [19] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/3323-teorie-vlhkeho-vzduchu-ii [20] Portál TZB-info. [cit. 1. ledna 2012]. http://www.tzb-info.cz/3323-teorie-vlhkeho-vzduchu-iii
84