VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ
Studijní obor: Management hotelnictví a cestovního ruchu
Anastasiia SKVORTSOVA
CROWDSOURCING V CESTOVNÍM RUCHU Crowdsourcing in Tourism BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Jakub Trojan
Brno, 201
Jméno a příjmení autora:
Anastasiia Skvortsova
Název bakalářské práce:
Crowdsourcing v cestovním ruchu
Název bakalářské práce v AJ:
Crowdsourcing in Tourism
Studijní obor:
Management hotelnictví a cestovního ruchu
Vedoucí bakalářské práce:
RNDr. Jakub Trojan
Rok obhajoby:
2015
Anotace Bakalářská práce se věnuje tématu crowdsourcingu, definuje jeho význam a pojetí z obecného hlediska a nahlíží, jakými formami a způsoby by jej bylo možno aplikovat v oboru cestovního ruchu. Pro každou destinaci cestovního ruchu a v ní působící podnikatelské subjekty je důležité zvyšovat návštěvnost na základě propracované marketingové strategie. K tomu lze využít současného fenoménu sociálních sítí a internetu vůbec. Při crowdsourcingu se využívá nápadů a znalostí davu – účastníků cestovního ruchu, kteří mohou přispět ke zvýšení návštěvnosti destinace, ke zlepšení image firmy apod. Cílem bakalářské práce je navržení a představení dalších modelů využití dat, které budou pracovat na bázi crowdsourcingu, a to pro některé vybrané podnikatelské subjekty působící v oboru cestovního ruchu.
Annotation The bachelor thesis is devoted to the topic crowdsourcingu, defines its meaning and concept from a general standpoint and sees such forms and ways it can be applied in the field of tourism. For each destination of tourism and active business entities, it is important to increase traffic on the basis of an elaborate marketing strategy. To do this you can take advantage of the current phenomenon of social networks and the Internet at all. When crowdsourcingu is used the ideas and knowledge of the crowd — tourists, who can contribute to an increase in traffic to destination, to improve the image of the company, etc. The aim of the bachelor thesis is the design and performance of other data usage models that will work on
the basis of crowdsourcingu, and that for some of the selected business entities operating in the field of tourism.
Klíčová slova crowdsourcing, cestovní ruch, destinace cestovního ruchu, sociální sítě, propagace, analýza sekundárních dat.
Key words crowdsourcing, tourism, tourism destination, social networking, promotion, analysis of secondary data.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Crowdsourcing v cestovním ruchu vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jakuba Trojana a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s aktuálně platnými právními předpisy a vnitřními předpisy Vysoké školy obchodní a hotelové.
V Brně dne 17. 4. 2015 vlastnoruční podpis autora
OBSAH Úvod............................................................................................................................................6 I.
Teoretická část .....................................................................................................................9
1.1
Vymezení pojmu crowdsourcing ................................................................................11
1.2
Účel a cíle crowdsourcingu v současné době ..............................................................16
1.3
Využití crowdsourcingu v cestovním ruchu ...............................................................17
II.
Praktická část....................................................................................................................22
2
Analytická část ..................................................................................................................23
2.1
Výzkumné otázky........................................................................................................23
2.2
Metodika výzkumu ......................................................................................................23
2.3
Analýza zdrojů dat s využitím metod crowsourcingu – využití v cestovním ruchu ...24
2.4 Metody získávání dat ........................................................................................................33 2.5 Analýza dotazníkového šetření .........................................................................................35 4
Návrhová část ....................................................................................................................40
Závěr .........................................................................................................................................42 Použité zdroje ...........................................................................................................................44 OBSAH ................................................................................ Chyba! Záloţka není definována. Přílohy .......................................................................................................................................48
ÚVOD Bakalářská práce se se věnuje tématu crowdsourcingu v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch je možno v současnosti považovat za rychle se rozvíjející odvětví ekonomiky, který může dané zemi přinést značnou část zdrojů příjmů do jejího státního rozpočtu. Je tomu tak jak v případě České republiky, tak také v řadě západních zemí i ve státech nacházejících se mimo Evropu. Tyto státy tak mohou těžit ze své strategické polohy, ale také z jednotlivých atraktivit, které jsou pro turismus a přilákání tisíce turistů velmi důležité. S ohledem na rozvoj moderních digitálních technologií a s rozvíjením fenoménu sociálních sítí se v oblasti marketingu a managementu destinace cestovního ruchu začaly vyvíjet také jejich nové formy. Cílem mělo být především větší podpora pro daný produkt, což v tomto případě znamená zvýšit návštěvnost dané destinace, s čímž zároveň souvisí i větší propagace turismu v dané oblasti a zvýšení příjmů pro danou zemi, obec, region apod. To se týká zejména menších regionů, které se musejí potýkat s menší návštěvností, nebo třeba o nich řada turistů ani neví. Přesto jim může nabídnout mnohé zajímavosti. Ukazuje se však, že běžné formy marketingové komunikace pro přilákání dalších turistů a návštěvníků nejsou příliš efektivní. Důvodem může být mimo jiné i fakt, že příjemci reklamy a jiných marketingových sdělení již tyto formy reklamy nevnímají. Z tohoto důvodu je tak nutno hledat jiné formy propagace destinace cestovního ruchu. Jedním z nich je také crowdsourcing, který se může uplatnit v řadě oborů. Jedním z nich je také obor cestovního ruchu (turismu). V české literatuře není mnoho o tomto tématu pojednáno, proto také bude využíváno z větší části zahraničních literárních a internetových zdrojů. V českém prostředí se tak jeví jako do budoucna potenciální využívání crowdsourcingu v oblasti turismu za účelem zvýšení návštěvnosti dané destinace a zlepšení její propagace. Jak dále uvádí např. Solarová, řada podniků je v současnosti nucena reagovat na rychle se měnící tržní (podnikatelské prostředí). Proto je také důležité přicházet s inovacemi vlastních produktů a postarat se mimo jiné také o jejich vlastní nabídku. Ukazuje se, že pro rozvíjení produktového portfolia je žádoucí angažovat také vlastní spotřebitele ve formě tzv. crowdsourcingu. Tím je myšleno slovo, které se skládá ze dvou hlavních výrazů: dav a zdroj. „Využívá se pro situace, kdy se podnik snaží zapojit dav (komunitu) do řešení určitého úkolu. Nápadná je podobnost se slovem outsourcing, které označuje přenesení pomocných procesů 6
podniku na jiný komerční subjekt. V případě crowdsourcingu se místo komerčních subjektů využívá spotřebitelů – dobrovolníků.―1 Jinou poměrně výstižnou definici crowdsourcingu lze nalézt na webových stránkách MediaGuru, kde je hovořeno o tom, že zdrojem informací, jež jsou uváděny, pocházejí od davu, široké veřejnosti. Jestliže tedy potřebuje nějaký subjekt pomoci, hledá odpovědi na své otázky, příp. se snaží oslovit cílovou skupinu zákazníků, je výhodné využít právě crowdsourcingu. Lze dále citovat: „obvykle oslovíte (rekrutujete) tvořivý, přemýšlivý vzorek lidí z cílové skupiny a s nimi potom komunikujete – ať už online, nebo face to face. Podle toho, co požadujete, můžete crowdsourcing pokládat za metodu výzkumu, metodu tvoření reklamních strategií nebo třeba metodu kreativního myšlení (něco jako brainstorming).―2 Podobně je pak možno postupovat také v případě cestovního ruchu. Určitá destinace může zvýšit svoji návštěvnost např. tím, že jsou lidé požádáni o recenzi na určité místo, mají se podělit o své zkušenosti, fotografie z daného místa, hotelu apod. Tímto způsobem je mimo jiné možno vyvolat u turistů nadšení z dané destinace. O tomto tématu bude dále v jedné z kapitol do hloubky pojednáno a analytická část představí možné způsoby jejich aplikace v praxi. Ačkoliv lze crowdsourcing v oblasti cestovního ruchu využít jako jednu z forem propagace, je nutno si uvědomit, že častěji je využíván především v jiných směrech. Crowdsourcing lze pochopit jako centrálně organizovanou činnost, jejímž cílem je dosáhnout přesně identifikovaných cílů, přičemž je zároveň využíváno většího počtu zainteresovaných osob (mohou to být zákazníky nebo sympatizanti, kteří pocházejí z vymezené cílové skupiny podle oboru, v němž daný podnik působí).3 1
SOLAROVÁ, Petra. Angažování spotřebitelů v rámci produktové politiky podniku. In: Trendy v podnikání:
Vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 3, s. 35-43 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-3-2013-clanek-4.pdf, s. 37 2
Crowdsourcing. Mediaguru [online]. 2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialni-
slovnik/crowdsourcing/. 3
SLANÝ, Klement. Crowdsourcing – ideální nástroj pro podchycení trendů. Marketing journal [online]. 2010
[cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/marketingove-nastroje/crowdsourcing--idealni-nastroj-pro-podchyceni-trendu__s418x6500.html. 7
Při zpracování této bakalářské práce jsou využívány nejenom poznatky získané studiem z odborných literárních publikací a z internetových zdrojů, ale také sběrem příslušných dat na webu. V praktické části práce je to metoda dotazníkového šetření. Je vytvořen vlastní dotazník o několika otázkách Díky tomu pak bude možno na základě jednotlivých metod crowdsourcingu navrhnout jednotlivé oblasti aplikace pro využití v oblasti cestovního ruchu. V tomto případě je tak autorkou bakalářské práce navrhováno využití pro zvýšení Grand hotelu v Jihomoravském kraji. Z takto pojatého tématu bakalářské práce vychází také její hlavní cíl, kterým je navrhnout a představit další modely využití dat na bázi crowdsourcingu pro vybraný podnikatelský subjekt, jež působí v oblasti cestovního ruchu a definovat, jaké výhody mu tak může tato metoda přinést, a to s ohledem na zvýšení návštěvnosti dané atraktivity, regionu a jejich vlastního zařízení (hotelu, restaurace).
8
I.
TEORETICKÁ ČÁST
9
1
Crowdsourcing a jeho aplikace v cestovním ruch
Jak již bylo zmiňováno v úvodu této bakalářské práce, řada podnikatelských subjektů stále hledá nové formy inovace produktů a služeb. Důvodem je zvyšování vlastní konkurenceschopnosti s ohledem na zvyšující se globalizaci a konkurenční prostředí. V této souvislosti lze citovat Solarovou, která uvádí, v rámci produktové politiky podniku (marketingového mixu) je vhodné angažovat spotřebitele a využít jejich davového potenciálu a vlastního názoru. „Neustále se měnící tržní prostředí vyžaduje, aby podniky inovovaly své produkty. Inovační proces je v zásadě možné realizovat dvěma způsoby. První možností je tradiční cesta, kdy nové produkty vznikají hlavně uvnitř podniku za využití minimální konfrontace s vnějším prostředím. Druhý způsob spočívá v přizvání spotřebitelů k tvorbě nových produktů. V takovém případě je zde výrazná orientace do vnějšího prostředí podniku.―4 Crowdsourcing představuje právě druhou alternativu, která je s ohledem na rozšiřování webu 2.0 stále více aplikována v řadě oborů. Potenciálně se tak jeví jeho využití i v oblasti cestovního ruchu. Zde je však nutno uvést, že v českém prostředí je v oblasti turismu tato problematika značně opomíjena, i když je možno vidět již první náznaky úpravy tohoto stavu. Za pomoci seznámení se se základními prostředky crowdsourcingu a sběru teoretických a následně také praktických dat bude možno uvést konkrétní návrhy, jak crowdsourcingu na trhu cestovního ruchu v České republice využít. Tato první kapitola bakalářské práce je tak s ohledem na výše uvedené rozčleněna do tří podkapitol. Využity přitom budou poznatky ze zahraničních literárních a internetových zdrojů. Pochopen tak bude nejenom samotný pojem crowdsourcingu, ale také představeny jeho jednotlivé metody, cíle a využívání v praxi. Poslední kapitola se zaměřuje na aplikaci crowdsourcingu v cestovním ruchu – naznačeny budou některé směry na základě sběru dat, přičemž již zcela konkrétní případové studie budou zahrnuty až do praktické části práce. Vyzdvihnout lze z tohoto pohledu sociální sítě Twitter a Facebook, GoogleMaps, Street View a dále také otevřenou encyklopedii Wikipedia. Jak je patrné, základem je sdílení dat, jejich
4
SOLAROVÁ, Petra. Angažování spotřebitelů v rámci produktové politiky podniku. In: Trendy v podnikání:
Vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 3, s. 35-43 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-3-2013-clanek-4.pdf, s. 35. 10
tvoření samotnými uživateli a tím získání informací, které nejsou přetvářeny podnikem k obrazu svému.
1.1
Vymezení pojmu crowdsourcing
Při crowdsourcingu je využíváno hlasu spotřebitelů – davu, kteří mohou pomoci společnosti s určitým projektem, návrhem, lze koncipovat web, do něhož budou jednotliví spotřebitelé přispívat svými příspěvky k danému tématu apod. Pomohou se např. podílet na navrhování a tvorbě produktů, log nebo sloganů. Z takových návrhů si pak společnost vybírá ty, které splňují jejich kritéria, a která jsou nejlepší ze všech možných. Především je však třeba si uvědomit, že tyto aktivity probíhá v internetovém prostředí (on-line).5 Jak je dále Solarovou uváděno, v prostředí USA např. existují webové stránky označované jako CROWDSPRING.COM. Zde mohou podniky shromažďovat svoje jednotlivé požadavky – např. požadavky týkající se tvorby nového loga, nových a inovativnějších webových stránek, názvů v on-line prostředí. Je však možno uvést i jiné formy aplikace, které dávají základ pro pochopení celkového konceptu crowdsourcingu: „jiným příkladem je objednávka digitálních fotografií. Spotřebitel poskytuje své obrazové podklady, na základě kterých podnik vyhotoví zakázku. Podnik dává spotřebiteli na výběr možnosti (velikost fotografií, dále potisk předmětů, vytvoření fotoknihy apod.). Spotřebitel se tak opět angažuje v rámci druhé úrovně produktu.―6 Je však zde zapotřebí se blíže zabývat přesnou charakteristikou pojmu crowdsourcing, s níž přicházejí jak odborníci na tuto problematiku, tak i některé webové stránky fungující právě na principu crowdsourcingu. Tak např. otevřenou encyklopedií je zde uváděno, že crowdsourcing představuje nově vytvořené slovo, kterým se označuje inovativní způsob dělby práce. Při ní lze pak určitou úlohu, kterou běžně vykonávají zaměstnanci nebo agentura najatá
5
SOLAROVÁ, Petra. Angažování spotřebitelů v rámci produktové politiky podniku. In: Trendy v podnikání:
Vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 3, s. 35-43 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-3-2013-clanek-4.pdf. 6
SOLAROVÁ, Petra. Angažování spotřebitelů v rámci produktové politiky podniku. In: Trendy v podnikání:
Vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 3, s. 35-43 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-3-2013-clanek-4.pdf, s. 40. 11
v rámci outsourcingu, zadat určité skupině osob (spotřebitelů). Jedná se tedy o určitou všeobecnou výzvu.7 Ukazuje se však, že neexistuje jednoznačná definice pojmu crowdsourcing. S další z nich přicházejí autoři Estellés-Arolas a González-Ladrón-de-Guevara, podle nichž „crowdsourcing představuje participativní online činnost, ve které jednotlivec, instituce, nezisková organizace či firma předkládá skupině jednotlivců s různými znalostmi, heterogenitou a počtem skrze otevřenou výzvu dobrovolný úkol. Splněním úkolu, který má různorodou povahu a na kterém skupina lidí může participovat tím, že do něj vloží svoji práci, peníze, znalosti či zkušenosti, má vždy za následek oboustranný prospěch. Uživatelé tím uspokojí určité potřeby – ekonomické potřeby, společenské uznání, sebevědomí, rozvoj individuálních dovedností. Zatímco zadavatel se obohatí a využije ke svému prospěchu aktivitu, kterou do procesu přináší uživatel, jejíž forma záleží na daném druhu aktivity.―8 Crowdsourcing představuje poměrně nový přístup, jehož prostřednictvím lze získávat znalosti a šířit informace. De facto se jedná o určitou výměnu názorů a myšlenek jak mezi odborníky, tak širokou veřejností, nebylo jinak vymezenou skupinou osob. Na základě tohoto přístupu lze distribuovat určitý typ problémů, který je možno následně vyřešit na podkladu určité internetové platformy, která je vytvořena speciálně pro tento účel. Právě díky, že jsou využívány kolektivní znalosti a inteligence široké veřejnosti, mohou vzniknout nové a inovativní myšlenky. Za takové nápady mohou být dokonce jejich přispěvatelé odměněni. Obecně šíření crowdsourcingu podpořil rozvoj internetu (vznik webových stránek a konceptu Webu 2.0). Díky internetu mohli mezi sebou lidé z různých koutů světa sdílet myšlenky a nápady, a díky tomu tak tato metoda přispěla k inovativnímu řešení problémů podnikatelských subjektů.9
7
Crowdsourcing. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Crowdsourcing. 8
ESTELLÉS-AROLAS, Enrique a Fernando GONZÁLEZ-LADRÓN-DE-GUEVARA. Towards an integrated
crowdsourcing definition. Journal of Information Science, 2012, vol. 38, no. 2, pp. 189‒200. 9
PAPADOPOULOU, Chrysaida-Aliki a Maria GIAOUTZI. Crowdsourcing as a Tool for Knowledge
Acquisition in Spatial Planning. In: Future Internet, 2014, no. 6, p. 109-125. ISSN 1995-5903 [Electronic version]. Dostupné také z: http://www.mdpi.com/1999-5903/6/1/109/pdf. 12
Další odborníci upozorňují právě na rozvoj konceptu Webu 2.0, jehož prostřednictvím si získával crowdsourcing na stále větší oblíbenosti. Jedná se tak z tohoto pohledu za určitou myšlenku otevřenosti, o možnosti sdílení a globální spolupráce, která tak byla díky této metodě podstatně změněna. Internet je tak chápán jako partner, který pomáhá společnosti podporovat produkty a oblíbené značky spolu se sdílením informací mezi jednotlivými uživateli internetu.10 Samotný termín crowdsourcing úplně poprvé použil Jeff Howe v roce 2006, a to ve svém článku v časopise Wired Magazine. V té době se sice nejednalo o zcela převratný vynález, nicméně poprvé to bylo veřejně vysloveno.11 Zde lze dále navázat na poznatky Howeho, který také přišel s typologií crowdsourcingu, přičemž v současnosti lze využít zejména tato: kolektivní inteligence (tzv. moudrost davu) – v rámci tohoto typu crowdsourcingu dochází ke shromažďování velkého objemu informací, přičemž účelem takového postupu je získat úplný a přesný obraz o dané problematice, pracuje se přitom na principu, že skupina uživatelů má větší sílu, než jeden člověk (užívá se tak principu synergie skupina je víc než jeden), právě kolektivní inteligence má vysokou účinnost ve virtuálním prostředí Internetu, a to z důvodu, že zde může přispět prakticky kdokoliv, a není nutno se omezovat určitým prostorem a čase, za zcela nejznámější příklad se považuje otevřená encyklopedie Wikipedia, kreativní crowdsourcing – jedná se o nejznámější formu crowdsourcingu, lze tak např. hovořit o grafickém designu, architektuře, o designu oblečení, překládání textů, účinkování v reklamách nebo o řešení vědeckých problémů, při kreativním crowdsourcingu je nejdůležitější kvalita práce, a nikoliv další charakteristiky určující samotného člověka,
10
KOWALSKA, Małgorzata. Crowdsourcing in Libraries [online]. 2012, 17 p. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z:
http://eprints.rclis.org/18807/1/Crowdsourcing.pdf. 11
Crowdsourcing. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Crowdsourcing. 13
crowdvoting - při tomto typu crowsourcingu je využíváno společenského názoru na organizování a filtrování obsahu, internet tak umožňuje používat jednotlivé typy mechanismů, díky nim je vytvářeno hodnocení, hodnotit mohou být jak produkty, a to jejich koncovými uživateli, nebo lze využít počítačem řízené algoritmy hodnocení, zde lze např. hovořit o tom, že počítač Google je založený na principu tohoto typu crowdsourcingu, na základě něho je možné zjistit názory spotřebitelů ještě předtím, než vstoupí na trh, díky tomu tak společnosti vyrábějí nové výrobky, nebo poskytují nové služby až na základě poptávky, toho je možné využít také v oblasti cestovního ruchu, crowdfunding – představuje specializovanou formu financování projektů, přičemž je využíváno velkého množství lidí, kteří přispívají jen menší části, díky tomu je možné obejít tradiční zřízení podnikání, např. za situace, že je zamítnut úvěr, přispíváno může být ve formě daru, nebo je také možné získat určitý podíl na projektu, za motivy tohoto procesu se považuje zejména pocit člověka, že se může určitým způsobem společensky podílet za fungování jiných organizací, že může být zodpovědný za řešení určitého společenského problému apod.12 Samotný název také implikuje rozdíl mezi crowdsourcingem a klasickým crowsourcingem. Vzájemné odlišnosti lze vymezit především v tom, že v druhém řečeném pojmu se zadává určitá úloha nebo zakázka vymezeným odborníkům (např. externí agentuře, která vlastní příslušné know-how). Naproti tomu u crowdsourcingu se pracuje s názory a řešeními, s nimiž přichází samotná veřejnost – dav. Crowd v angličtině představuje právě slovo dav. Na rozdíl od open-source však crawdsourcing iniciuje samotná veřejnost. U open-source je tomu naopak – firmy chtějí získat další přidanou hodnotu – něco, co by je za běžných okolností stálo hodně času a také nákladů.13 Vzhledem k tomu, že se crowdsourcing neustálé vyvíjí, dokáže se flexibilně přizpůsobit téměř všem oborům. Díky tomu je také jeho využití poměrně široký. Jedná se např. o Wikipedii, 12
HOWE, Jeff. Crowdsourcing: why the power of the crowd is driving the future of business. 1st ed. New York:
Three Rivers Press, 2009, 336 p. ISBN 978-03-073-9621-5. 13
HOWE, Jeff. Crowdsourcing: why the power of the crowd is driving the future of business. 1st ed. New York:
Three Rivers Press, 2009, 336 p. ISBN 978-03-073-9621-5. 14
která je neustále aktualizována jednotlivými typy přispěvovatelů. Mezi k dalším oborům se řadí dále např.: astronomie (Galaxy Zoo), lékařství, právo, podnikání (Cisco), informatika (ComCrowd), stravování (databáze Bar), klasický Web 2.0 (Facebook, Twitter), cestovní ruch aj.14 Někteří autoři přicházejí již s jednoznačným rozdělením crowdsourcingu, a to na dva základní druhy. Jedná se o integrační a výběrový crowdsourcing. Integrační typ crowdsourcingu může být využít v situacích, kdy je vhodné vystavit datovou, nebo informační základnu. Tento druh crowdsourcingu má vést k vytvoření určitého obsahu. Tím může být např. fakt sesbírání geografických dat. Samotný sběr informací není problémem, ovšem v případě, že je nutné mít k dispozici velký počet dat, je nutné mít zároveň dostatek finančních prostředků k získání velkého počtu osob – respondentů. Zde je možno využít davu, který představuje značně heterogenní skupinu jedinců, kteří mají rozmanité názory, čehož je možno využít. S výběrovým crowdsourcingem se počítá v případě, kdy jsou zadavatelem vyžadovány specifické podmínky pro danou zakázku. Může se např. jednat o firmu, která řeší určitý problém, přičemž jej sama neumí vyřešit. Ovšem aby toho byla schopna, musí nejprve problém přesně a jednoznačně definovat. Výběrový crwdsourcing je založen na předpokladu tzv. vítěz bere vše. To znamená, že za konečný návrh může být odměněn pouze jeden člověk z davu.15
14
KOWALSKA, Małgorzata. Crowdsourcing in Libraries [online]. 2012, 17 p. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z:
http://eprints.rclis.org/18807/1/Crowdsourcing.pdf. 15
SCHENK, Erich a Claude GUITTARD, C. Towards a characterization of crowdsourcing practices. Journal of
innovation economics, 2011, vol. 1, no. 7, pp. 93‒107. 15
Autoři Schenk a Guittard v této souvislosti také přicházejí s některými příklady z praxe, kde hlavní slovo hraje právě crowdsourcing. Jedná se např. o případ aplikace OpenStreetMap,16 kterou by bylo možno využít i v případě oblasti cestovního ruchu. Jedná se o to, že uživatelé internetu mohou do mapy celého světa vyznačovat jednotlivé objekty v místech, která navštívila. Díky tomu je pro další uživatele, kteří se do těchto míst chystají, jednodušší je využívat a podle nich se orientovat.
1.2
Účel a cíle crowdsourcingu v současné době
Crowdsourcing může pracovat např. na bázi odměny za určitý návrh, či nejlepší řešení. V jiném případě může být crowdsourcingu využito tak, že se uživatelům dostane místo finanční
odměny
uznání,
nebo
intelektuálního
zadostiučinění.
Samotný
princip
crowdsourcingu lze vidět především v tom, že se na určitém obsahu návrhu nepodílejí odborníci v daném oboru, ale vytvářejí jej amatéři zapálení do daného oboru, nebo dobrovolníci, kteří tak činí ve svém volném čase. Za výhody crowdsourcingu se nejčastěji považují následující skutečnosti: lze vyřešit určité druhy problémů za poměrně nízké náklady, platí se až za hotový výsledek, organizací může být zachycen širší rozsah talentů, než by tomu bylo v případě, že by organizace musela určitý počet pracovníků zaměstnat (s ohledem na náklady by mohla pracovat jen s omezeným počtem talentů).17 Kopecká se ve své diplomové práci zabývala tím, jakým způsobem by bylo možno jednotlivé druhy crowdsourcingu využít k řešení konkrétních úkolů. V této souvislosti uvádí, že crowdsourcing představuje efektivní strategii pro řešení tvůrčích úkolů: „právě tento model byl provozován ještě dávno před vznikem Internetu. Používal se pro soutěže zaměřené na design a tvorbu plakátů. Po rozvoji Internetu se crowdsourcing stává důležitým 16
SCHENK, Erich a Claude GUITTARD, C. Towards a characterization of crowdsourcing practices. Journal of
innovation economics, 2011, vol. 1, no. 7, pp. 93‒107. 17
Crowdsourcing. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Crowdsourcing. 16
marketingovým nástrojem, pomocí kterého se lze lépe přiblížit ke kreativním lidem. Crowdsourcing pro tvůrčí úkoly se řadí jak do selektivního crowdsourcingu – například firma si přeje vytvořit nové logo, tak do integračního crowdsourcingu – firma se zajímá o názor lidí na již existující logo. V některých případech pro firmu nemusí být vždy podstatné získat řešení zadaného úkolu. Tvůrčí práce a jedinečnost má hodnotu sama o sobě a firma z ní může čerpat a dále rozvinout předložené nápady. Kreativní úkoly vyžadují určité dovednosti a jsou velmi náročné na čas, tudíž je otázka motivace a pobídek směrem k jedinci u tohoto modelu crowdsourcingu poměrně významná.―18
1.3
Vyuţití crowdsourcingu v cestovním ruchu
Jak vyplynulo z předcházejících podkapitol, využití crowdsourcingu je široké, a proto se zde nabízí také potenciál aplikace jednotlivých typů metod také v oblasti cestovního ruchu (turismu). Tato podkapitola tak přinese podstatné informace o možné aplikaci dat vzhledem k další oblasti bakalářské práce. Např. Green v této souvislosti uvádí trendy v marketingu cestovního ruchu na rok 2014, kdy se zmiňuje o tom, že je důležité, aby každá destinace cestovního ruchu využívala vhodné, účinné a efektivní metody k jejich prezentaci. Jako jeden z možných trendů se zde jeví využití sociálních médií, které představují způsob, jak reagovat na současnou poptávku. A to např. tím, že budou jejich spotřebitelé zapojeni do vytváření inovativních způsobů nových sloganů, názvu nového webu pro propagaci dané destinace atp.19 Lze např. na sociálních sítích (Facebook) vytvořit speciální stránku, kde budou vyzváni jednotliví uživatelé, aby vyjádřili svůj názor, svoje stanovisko na dovolenou v určitém hotelu. Mohou tímto způsobem také sdílet fotografie a vykazovat tvůrčí činnost tím, že budou doporučovat návrhy pro zlepšení činnosti daného hotelu. Tím společnosti poskytnout cenné údaje, které může dále využít. Na základě metody crowdsourcingu je možno vyvolat v turistech nadšení z poznávání dané destinace. Toho je tak díky této metodě možno dosáhnout poměrně snadno, a to např. tím, že budou mít možnost podílet se na jejím chodu. Jednou z možností je tak např. sdílet nápady, 18
KOPECKÁ, Dagmar. Využití informačních technologií v krizovém mapování [online]. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://theses.cz/id/7ar6vw/DP_Dagmar_Kopeck_Vyuit_informanch_technologi_v_krizovm_ma.pdf, s. 18. 19 GREEN, Caitlin. Tourism Marketing Trends for 2014. Solimar International [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.solimarinternational.com/resources-page/blog/item/37-4-tourism-marketing-trends-for-2014. 17
ale také příběhy, fotografie, videa apod., a ty následně propojit se sociálními sítěmi, s čímž souvisí i další šíření fotografií téměř geometrickou řadou. Zde by tak bylo možno např. vyzdvihnout soutěž, která se s ročním intervalem koná v oblasti Laššské brány Beskyd – Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Hukvaldy. Všichni turisté, kteří mají fotografie z této oblasti, měli v uvedeném termínu zaslat na e-mailovou adresu fotografie této destinace. Stanovená porota pak vybere nejlepší příspěvky z této oblasti. Soutěž tohoto typu se uskutečnila minulý rok, přičemž byla vybrána vítězná fotografie.20 Jak je dále organizátory této soutěže uváděno, mohou být některé fotky v případě zájmu využity také na propagační účely. Tím jsou samotní uživatelé o to více motivováni podílet se na chodu samotné destinace. Vyhodnocení soutěže bude probíhat tím způsobem, že se výsledky budou prezentovat „komunikačními prostředky organizátora. V případě, že bude v soutěži dostatek kvalitních fotografií, bude z vybraných fotografií vytvořena (putovní) výstava.―21 Tento příklad lze tak považovat za klasickou ukázku crowdsourcingu v oblasti cestovního ruchu. Odborná literatura uvádí, že crowdsourcing má velmi vysoký potenciál pro využití pravě v marketingu a managementu destinací cestovního ruchu. Lze využít formy, kdy bude vytvořen určitý itinerář dané destinace (oblasti) cestovního ruchu, která bude moci být on-line jednotlivými uživateli doplňována, a to o jednotlivé atraktivity dané oblasti. Jako příklady možného využití se jeví některé kampaně, které byly využívány pro podporu cestovního ruchu v Austrálii. Zde jde o to, že jsou zde sdíleny fotografie turistů, kteří tuto oblast navštívili. Jedná se tedy o určitou formu knihovny cestovních fotografií. Ty nemusí být nutně uveřejňovány jen na k tomu speciálně vytvořené webové stránce, ale postačí sociální sítě, které umožňují rychlé sdílení velkého počtu fotografií mezi tzv. přáteli.22
20
Fotosoutěž LBB 2014. Lašská brána Beskyd [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://www.lasska-
brana.cz/cz/-nahled311.html. 21
Fotosoutěž LBB 2014. Lašská brána Beskyd [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://www.lasska-
brana.cz/cz/-nahled311.html. 22
BENCKENDORFF, Pierre, Pauline J. SHELDON a Daniel R. FESENMAIER. Tourism information
technology. 2nd edition. Malta: CABI, 2014, 394 p. ISBN 978-178-0641-850. 18
V roce 2012 bylo crowdsourcingu využito také filipínskou vládou, a to za účelem zvýšení návštěvnosti této destinace. Využila se tak specifická forma kampaně na sociální síti Facebook a Twitter, kde byli jejich uživatelé vyzváni k tomu, aby ukázali, co si představují pod pojmem „Více zábavy na Filipínách.― Tyto návrhy měly být podpořeny jejich vlastními fotografiemi a myšlenkami. Na sociálních sítích byly poté uveřejněny stovky obrázků, které byly sdíleny napříč jednotlivými platformami sociálních médií. Podobného přístupu využilo např. Colorado (jeden ze států USA), který na sociálních sítích vyzval turisty destinace a místní obyvatele, aby odpověděli na otázku „Co dělá Colorado Coloradem?―23 Petronzio uvádí celkem 8 zahraničních webových projektů, které pracují na principu crowdsourcingu. Jejich účelem je přimět další turisty, aby se nechali inspirovat názory, fotografiemi a videi z daných destinací a díky tomu tuto také při své další dovolené navštívili. Tím je posilován význam určité destinance, navíc turisti se stávají součástmi samotného řízení určité oblasti. Lze vyjmenovat následující projekty: Triptease – lze nalézt určitý typ hotelu, jiného zařízení, nebo také samotnou destinaci, kde si uživatelé vyměňují fotografie a recenze o místě, které navštívili, Find My Itin, Afar, Stackla, Gogobot, kdy je možno velmi dobře naplánovat dovolenou v určitém místě, a to na základě tipů od přátel nebo jiných cestovatelů, princip využívání je poměrně jednoduchý, stačí jen zadat místo, kam chce turista jet a vybere si požadovanou destinaci z nabízeného seznamu a dozví se tak již cela detailní informace o daném hotelu návštěvníky, kteří tak upozorňují i na možné nevýhody, nebo na to, co je zklamalo, součástí jsou vždy také fotky hotelu, a to ne takové, které jsou vyfoceny společností, ale těmi, kteří např. již jednou hotel navštívili, tyto fotky mají větší vypovídací hodnotu.24
23
BENCKENDORFF, Pierre, Pauline J. SHELDON a Daniel R. FESENMAIER. Tourism information
technology. 2nd edition. Malta: CABI, 2014, 394 p. ISBN 978-178-0641-850. 24
PETRONZIO, Matt. Crowdsource Your Next Vacation With These 8 Sites. Mashable.com [online]. 2013 [cit.
2014-12-01]. Dostupné z:http://mashable.com/2013/08/22/crowdsourced-tourism/. 19
Odborníky je uváděno, že dnes je již běžně zahraničními destinacemi využíváno crowdsourcingu pro podporu řízení destinace cestovního ruchu i pro zvýšení její propagace. Této metody využívají např. v Kanadě, v Austrálii, ale také v Řecku nebo na Islandu. Zapojení komunity do řešení problémů se tak z tohoto pohledu jeví jako velice efektivní. Turisté mohou sdílet své názory, což na druhé straně pomáhá vládám zemí, ale také podnikatelským subjektům vylepšit svoje služby a produkty na základě tzv. hlasu lidu, na základě poptávky.25 Zajímavou aplikací na bázi crowdsourcingu je v této souvislosti tzv. Google heatmap, která dle barvy zabarvení ukazuje, která území a které konkrétní destinace jsou nejvíce na světě focené, kde jsou nejčastěji pořizovány fotografie. Tyto si lze také na webových stránkách tohoto projektu ukázat, a tím také získat další formy propagace pro danou destinaci. Jak vyplývá z internetového zdroje, k nejfotografovanějším místům patří New York, Řím, Barcelona, Paříž a Istanbul.26 Dnes je již zcela běžné, že lidé často cestují, a to zejména do zahraničí, nejenom jednou ročně, ale i několikrát do roka. Počet cestujících, tedy účastníků cestovního ruchu, se každoročně zvyšuje. Jak dále uvádí Organizace spojených národů a Světové organizace cestovního ruchu se za poslední tři roky nejvíce zvýšil počet osob cestujících do zahraničí v zemích, jako je Německo, USA a Čína. Právě proto také firmy působící v oboru cestovního ruchu (turismu) využívají možnosti crowdsourcingu. To mimo jiné znamená, že v případě, že potřebují zvýšit návštěvnost svých stránek, poradit s novým logem své firmy, nebo upozornit na nový produkt své firmy, využívají internetu a velkého počtu uživatelů jako davu. Příkladem může být např. firma - hotel, která prostřednictvím sociálních sítí vyhlásí na dobu jednoho měsíce soutěž o nejoriginálnější foto z místa jejich hotelu, nebo soutěž o nové logo firmy. Díky tomu, že firma zapojí velké množství do takové soutěže, na jejímž konci může
25
MODIANO,
Daisy.
Crowdsourcing
Abouttourismus,wordpress.com
[online].
for
destination 2012
[cit.
marketing
–
2014-12-01].
make
it
personal!
Dostupné
z:
https://aboutourism.wordpress.com/2012/03/15/crowdsourcing-for-destination-marketing-make-it-personal/. 26
Google 'heatmap' reveals New York, Rome and Barcelona as the most photographed places on Earth. Daily
mail [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2530004/Google-heatmap-reveals-New-York-Rome-Barcelonaphotographed-places-Earth.html. 20
být zajímavá forma odměny, přiláká tím do destinace, kde působí, větší počet návštěvníků. Navíc ji to většinou téměř nic nestojí.27 Crowdsourcingu využívá řada dostupných on-line aplikací, které jsou využitelné také v oblasti cestovního ruchu. V této souvislosti by bylo možno vyzdvihnout aplikaci OpenStreetMap. Jedná se o mezinárodní projektu crowdsourcingu, který vznikl v roce 2004. Jeho cílem bylo zdarma vytvořit mapu celého světa. Dnes do ní přispívá celkem cca 500.000 dobrovolníků z řad široké veřejnosti, kteří sbírají data jako podklad pro vytvoření map na různých místech světa (může se např. jednat o ulice, řeky, jezera, lesy apod.). Mapy je pak možno za pomoci GPS dále rozšiřovat, což dává impuls pro vznik kvalitního mapového materiálu.28 K dalším významným aplikacím, které jsou založeny na principu crowdsourcingu se dále řadí: WikiTravel – projekt, jehož cílem je vytvořit on-line průvodce, který bude moci být použit na celém světě, jakoukoli osobou pro naplánování cesty, v roce 2003 byl projekt dostupný pouze v anglickém jazyce, o rok později také v němčině, na tomto projektu se podílí celá řada dobrovolníků, kteří do něj přispívají řadou článků o zemích, regionech, městech, letištích a o jiných zajímavých místech, HolidayCheck – je jím provozována on-line cestovní kancelář, která dále spolupracuje s řadou známých cestovních kanceláří, navíc se zároveň jedná o místa, kde se shromažďuje řada recenzí o místech pro dovolenou, jedná se de facto o velkou komunitu přispěvovatelů, lze tedy hovořit o tom, že na tomto místě se mohou zájemci dozvědět řadu zajímavých informací o dané destinaci cestovního ruchu, což zároveň povede k lepšímu naplánování dovolené.29 27
Crowdsourcing applications for online tourism portals. Crowdsourcing.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].
Dostupné
z:
http://www.crowdsourcing.org/editorial/crowdsourcing-applications-for-online-tourism-
portals/31290. 28
Crowdsourcing applications for online tourism portals. Crowdsourcing.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].
Dostupné
z:
http://www.crowdsourcing.org/editorial/crowdsourcing-applications-for-online-tourism-
portals/31290. 29
Crowdsourcing applications for online tourism portals. Crowdsourcing.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].
Dostupné z: http://www.crowdsourcing.org/editorial/crowdsourcing-applications-for-online-tourism-portals/31290. 21
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
22
2
ANALYTICKÁ ČÁST
Analytická část bakalářské práce představuje některé projekty či data, která vycházejí z crowdsourcingu. Tato data jsou převážně zahraniční, neboť v České republice ještě neexistuje příliš mnoho podobně zaměřených projektů. Závěr analytické části by měl tvořit východisko pro návrhovou část a měl by také zodpovědět některé výzkumné otázky, které si autorka v této souvislosti klade.
2.1
Výzkumné otázky
Autorka si stanovila dvě výzkumné otázky, které by měly být na konci analytické části zodpovězeny: Jaké existují v současnosti projekty a data crowdsourcingu, které by bylo možno aplikovat na obor cestovního ruchu, resp. pro některý podnik, jež v tomto oboru působí? Které z uvedených projektů se jeví jako nejvhodnější pro využití v cestovním ruchu v České republice? Z jakého důvodu? V návaznosti na tyto dvě výzkumné otázky byla identifikována také jedna výzkumná hypotéza: Rešerše odborných webových zdrojů poukazuje a získává významná data pro využití crowdsourcingu v cestovním ruchu pro podnik z České republiky.
2.2
Metodika výzkumu
Na základě stanoveného hlavního cíle bakalářské práce je její analytická část primárně zaměřena na realizaci dotazníkového šetření. V České republice stále není crowdsourcing v cestovním ruchu zdaleka tak využíván, jako je tomu v případě jednotlivých zahraničních zemí. Následující podkapitola poukáže na jednotlivá data či jednotlivé projekty, které s konceptem crowdsourcingu pracují. Bude se jednat převážně o zahraniční projekty, na jejichž příkladu bude možno poukázat, s jakými aspekty pracují, v čem jsou jedinečné, jak fungují, jak se do
23
nich jednotlivci, čili dav zapojuje. Proto vždy bude daný projekt či daná data analyzována následujícím způsobem: specifikováno označení daného typu dat, které z crowdsourcingu v cestovním ruchu poukazují, definována hlavní podstata daného projektu, graficky znázorněno, jak takový projekt funguje a vypadá, kriticky zhodnoceno, co mohou tato data českým podnikům působící v oboru cestovního ruchu přinést, dílčí závěr s uvedením, zda je vhodné podobný projekt aplikovat také na případ podniku v cestovním ruchu v České republice. Je zapotřebí získat větší množství takto zaměřených projektů, neboť konečné vyhodnocení poukáže na konkrétní aplikaci jednoho projektu pro podnik působící v České republice v rámci návrhové části. Na podkladě získaných dat, kdy budou využity metody crowdsourcingu, bude v rámci návrhové části poukázáno, jak lze podobný projekt přímo na konkrétní případ aplikovat. Proto je také důležité přistupovat k jednotlivým zdrojům dat obezřetně a kriticky.
2.3
Analýza zdrojů dat s vyuţitím metod crowsourcingu – vyuţití
v cestovním ruchu OPENSTREETMAP Jedním z významných projektů crowdsourcingu je projek či aplikace OpenStreetMap, který funguje od roku 2004. Projekt je v podstatě založen na myšlence, že bude zdarma vytvořena mapa světa, do níž budou informace o jednotlivých bodech v destinacích ukládat samotní uživatelé. Proto na ní dnes pracuje více než půl miliónů dobrovolníků. Mohou využívat jednotlivé typy bodů, jako je např. ulice, řeka, jezery, budovy, obchody, hotely apod. Za pomoci GPS je možno dále mapu rozšiřovat a optimalizovat. Tyto údaje vždy musí být pravdivé, což umožní dalším zájemcům lépe plánovat svoje cesty, neboť budou vědět, kde se jaké objekty v dané destinaci nalézají. Tento projekt lze ovšem využít také jiným způsobem, 24
a to ve smyslu zaznamenání některých bodů poté, co člověk absolvuje sám dovolenou na některém místě. Zaznamená pak do mapy místa, kde byl, a kde vidět důležité objekty.30 OpenStreetMap (OSM) má v současnosti i českou verzi, z níž je možno se dozvědět další podstatné informace o tomto projektu. Jak je dále hovořeno, tento crowdsourcingový projekt je tvořen komunitou uživatelů, kteří do mapy přidávají a udržují data o „silnicích, cestách, kavárnách, železničních stanicích a mnohém dalším po celém světě. OpenStreetMap klade důraz na místní znalost. Přispěvatelé využívají letecké snímky, GPS přístroje a klasické mapy, aby ověřili, že OSM je přesné a aktuální. Komunita OpenStreetMap je různorodá, vášnivá a každý den se rozrůstá. Mezi našimi přispěvateli najdete amatérské kreslíře map, profesionály z oblasti GIS, techniky spravující servery OSM, humanitární pracovníky mapující oblasti zasažené neštěstím a mnohé další. Pokud se chcete o komunitě dozvědět více, prohlédněte si uživatelské deníčky, komunitní blogy a webovou stránku nadace OSM Foundation. OpenStreetMap tvoří otevřená data: smíte je užívat pro libovolný účel, pokud uvádíte autorství OpenStreetMap a jeho přispěvatelů. Pokud data měníte nebo rozšiřujete jistými způsoby, smíte výsledek šířit jen pod stejnou licencí.―31 Níže budou uvedeny některé příklady, které jsou na datech OpenStreetMap založeny. Nejprve si člověk najde danou destinaci, u níž chce se dozvědět, kde se dané objekty nacházejí, příp. může také chtít do mapy přispívat. Proto je důležité si nejprve nalézt stanovenou destinaci. V tomto případě se bude jednat o destinaci Mariánské Lázně. Jak je z níže uvedeného obrázku patrné, na mapě Mariánských Lázní je viditelné, jaké se zde nacházejí objekty, jak se ulice jmenuje, kde lze nalézt, které typy hotelů.
30
Crowdsourcing applications for online tourism portals. Crowdsourcing.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].
Dostupné
z:
http://www.crowdsourcing.org/editorial/crowdsourcing-applications-for-online-tourism-
portals/31290. 31
OpenStreetMap.
OpenStreetMap
[online].
2015
[cit.
2015-04-16].
Dostupné
z:
http://www.openstreetmap.org/about. 25
Obrázek č. 1: Mariánské Lázně na OpenStreetMap
Zdroj: Mariánské Lázně. OpenStreetMap [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.openstreetmap.org/#map=17/49.96434/12.70050.
Závěrem lze uvést, že OpenStreetMap představuje důležitou metodu, která je na crowdsourcingu založena a především pro samotné uživatele se jedná o důležitý zdroj dat, který mohou využít při svých cestách na při dovolené. Nicméně těžit z něj mohou také jednotlivé podniky cestovního ruchu. Přidání těchto na mapu je však v rukou samotných uživatelů, což nemohou samotné subjekty, jež v cestovním ruchu působí, až tak ovlivnit. Cesta ovlivnění je zde především ve smyslu nabídky kvalitních služeb, které mohou na hosty natolik zapůsobit, že se s nimi budou chtít podělit také v rámci mapy. WIKITRAVEL Jedná se o projekt, jehož cílem je vytvořit on-line průvodce, který bude moci být použit na celém světě, jakoukoli osobou pro naplánování cesty. V roce 2003 byl projekt dostupný pouze v anglickém jazyce, o rok později také v němčině. Na tomto projektu se podílí celá řada dobrovolníků, kteří do něj přispívají řadou článků o zemích, regionech, městech, letištích 26
a o jiných zajímavých místech. Administrátoři tohoto projektu kontrolují vložené články, stejně tak jako obrázky, zda souhlasí s politikou nastavenou v projektu. Současně je také nutné dbát na autorská práva a přinášet důležité informace o daných regionech. Vše musí být schváleno ke zveřejnění. Tento Online průvodce je založen na technologii, který se označuje jako WikiWiki – umožňuje jakémukoliv uživateli na internetu vytvářet, aktualizovat, měnit nebo ilustrovat články na serveru z jakéhokoliv místa.32 Ačkoliv již dnes existuje několik jazykových mutací tohoto projektu, český jazyk stále chybí, nicméně v ruštině již je provozován. Je však důležité se zaměřovat na český region, proto se využije anglického jazyka. Při bližší analýze těchto zdrojů dat je možno zjistit, že jsou zde v angličtině uložené důležitá data o Mariánských Lázních. O tomto místě se autorka zmiňuje kvůli tomu, že v návrhové části bude některá z metod na bázi crowdsourcingu pro podnik v Mariánských Lázních aplikována. Na následujícím obrázku č. 2 je poukázáno, jak jednotlivé destinace mohou být v rámci WikiTravel definovány. Obrázek č. 2: Mariánské Lázně na WikiTravel
Zdroj:
Mariánské
Lázně.
WikiTravel
[online].
2015
[cit.
2015-04-16].
Dostupné
z:
http://wikitravel.org/en/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B. 32
Crowdsourcing applications for online tourism portals. Crowdsourcing.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-18].
Dostupné
z:
http://www.crowdsourcing.org/editorial/crowdsourcing-applications-for-online-tourism-
portals/31290. 27
Jak je patrné z výše uvedeného obrázku č. 2, každá destinace cestovního ruchu, v tomto případě Mariánské Lázně mohou být popsány z několika různých úhlů pohledu, především: o jakou destinaci se jedná, představení dané destinace cestovního ruchu, jakým způsobem je možno se do destinace dostat – vlaková, autobusová doprava, doprava silniční apod., jaké atraktivity se nacházejí v místě destinace, co je možno v destinaci shlédnout – např. pro Mariánské Lázně je charakteristická Zpívající fontána, která se nachází na Kolonádě, je v provozu od května do října, a to denně od 7 hodin do 22 hodin, možné výlety, obchody, restaurace, kam se turista může jít napít, kde se může ubytovat 33
zařízení,
v současnosti je zde uvedeno pouze jedno ubytovací
mohlo by tak jich být zde uvedeno více, což zároveň představuje další
možnosti, jak o sobě může dát hotel v Mariánských Lázních vědět – může uvést, jaké služby poskytuje, kde se nachází, jaký je kontakt na něj, jaké jsou základní ceny ubytování a stravování. Závěrem lze uvést, že tento projekt umožňuje podniku v cestovním ruchu dát o sobě více vědět, přičemž může prezentovat důležité informace o své činnosti, a to zcela jednoduchou formou, aniž by se jiným zájemcům vnucoval. Nevýhodou je ovšem fakt, že v současnosti není projekt provozován v českém jazyce, což by mohlo být pro některé české turisty, kteří jazyk neovládají problém. Na druhé straně se do Mariánských Lázní chystá velké množství zahraničních turistů, z nichž by mohl hotel čerpat a v tomto případě není jazyk na závadu.
33
Mariánské Lázně. WikiTravel [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://wikitravel.org/en/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B. 28
Následně budou uvedeny další projekty či data, která jsou založena na crowdsourcingu. V tomto případě se již jedná o řadu zahraničních portálů, které by však mohl využít i hotel v Mariánských Lázních, neboť jak již bylo uvedeno, destinace je navštěvována ve vyšší míře také zahraničními turisty. FOTOSOUTĚŢ LAŠSKÁ BRÁNA BESKYD Jedná se o soutěž, která využívá také metody crowdsourcingu a která byla pořádána organizací Lašská brána Beskyd. Soutěž se koná s ročním intervalem v oblasti Laššské brány Beskyd – Kopřivnice, Štramberk, Příbor a Hukvaldy. Všichni turisté, kteří mají fotografie z této oblasti, měli v uvedeném termínu zaslat na e-mailovou adresu fotografie této destinace. Stanovená porota pak vybere nejlepší příspěvky z této oblasti. Soutěž tohoto typu se uskutečnila minulý rok, přičemž byla vybrána vítězná fotografie – viz obrázek 3.34 Obrázek č. 3: Soutěž Lašská brána Beskyd
Zdroj: Fotosoutěž LBB 2014. Lašská brána Beskyd [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/-nahled311.html.
34
Fotosoutěž LBB 2014. Lašská brána Beskyd [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://www.lasska-
brana.cz/cz/-nahled311.html. 29
V tomto případě by mohlo být podobné soutěže využito také v případě ubytovacího zařízení – hotelu v Mariánských Lázních, který by podobnou soutěž, avšak na jiné téma mohl uveřejnit na svých webových stránkách, či na sociální síti Facebook. Jedná se o poměrně dobrou možnost, jak více uživatelů stmelit dohromady, jak je přimět, aby se více ubytovacím zařízením zabývali. TRIPTEASE Jedná se o zahraniční crowdsourcingový projekt, který má uživatele přimět k tomu, aby začali uvažovat o cestování a o dovolených jiným způsobem. Projekt Triptease umožňuje psát, sdílet a prohlížet si hodnocení se zaměřením na jednotlivé destinace. Funguje i na reálném základě jména, s důrazem lidské společenství. Platforma klade důraz na kvalitu; zde nelze nalézt jen pouhé seznamy nebo negativity - jen ty nejlepší zkušenosti. Triptease rovněž vyzývá již zavedené podniky v oblasti cestovního ruchu, aby do projektu více včlenily své zákazníky, kteří hotely nebo obchody navštěvují.35 Konkrétně je vždy možné najít na této platformě důležité údaje o cenách daného ubytovacího zařízení, a to ve vztahu k nejlepším cenám dalších podniků. Proto jsou tyto stránky tak často zákazníky navštěvovány, neboť jim je zde zaručena cena ubytování, mohou mezi sebou porovnávat jednotlivé typy hotelů v dané destinaci, což jim zároveň šetří čas a peníze. Lze dále hovořit o tom, že podnik, který se do podobného projektu přidá, může očekávat během prvního měsíce nárůst rezervací ze strany zákazníků až o 30 %.36
35
PETRONZIO, Matt. Crowdsource Your Next Vacation With These 8 Sites. Mashable.com [online]. 2013 [cit.
2014-12-01]. Dostupné z:http://mashable.com/2013/08/22/crowdsourced-tourism/. 36
Triptease [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.triptease.com/. 30
Obrázek č. 4: Ukázka fungování Triptease - Barcelona
Zdroj: PETRONZIO, Matt. Crowdsource Your Next Vacation With These 8 Sites. Mashable.com [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://mashable.com/2013/08/22/crowdsourced-tourism/.
FIND MY ITIN Za pomoci dalšího projektu Find My Itin je možno více poukázat a proniknout do crowsourcingových tras od jednotlivých lidí z celého světa, na základě čehož je možné se inspirovat jejich cestami v daných destinacích. Jsou zde zařazeny destinace z celého světa.37 Na dalším obrázku č. 5 je ukázáno, jak tento projekt funguje, a to na příkladu destinace Maroko.
37
PETRONZIO, Matt. Crowdsource Your Next Vacation With These 8 Sites. Mashable.com [online]. 2013 [cit.
2014-12-01]. Dostupné z:http://mashable.com/2013/08/22/crowdsourced-tourism/. 31
Obrázek č. 5: Ukázka fungování Find My Itin - Maroko
Zdroj: Tangier, Morocco for the day. Find My Itin [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://findmyitin.com/p/itin/5242525b589637e874074dbe/tangier-morocco-for-the-day.
Jak je patrné z výše uvedeného obrázku, jedná se o další důležitý zdroj na bázi crowdsourcingu, do něhož se mohou zapojovat uživatelé z celého světa a další osoby z nich mohou dále čerpat. Výhodou pro podnik je, že se o nich dozví další lidé, kteří by mohli jejich služeb využívat.
32
2.4 Metody získávání dat V rámci bakalářské práce jako hlavní metoda bylo využito metody dotazníkové šetření, na jejímž základě mohla být získána data pouze od jednoho hotelu. Dotazník obsahoval celkem 12 otázek, které se týkaly využívání crowdsourcingu v českých hotelech. Otázky byly sestaveny jako jedna otevřená, polouzavřené a uzavřené. Respondent na výběr měl u každé z otázek jednu odpověď. Osloveno bylo několik českých hotelů, a to bez ohledu na lokalitu, velikost hotelu či zahraniční nebo tuzemské vlastnictví. Konkrétně byly osloveny tyto hotely s žádostí o vyplnění dotazníku: [1] Orea hotel Sklář - Harrachov [2] Clarion congress hotel Ostrava [3] Hotel Gondola - Plzeň [4] Hotel Mrázek - Pardubice [5] Hilton Praha [6] Grand hotel Brno Z oslovených hotelů odpověděl pouze jediný, a to posledně zmiňovaný Grand hotel Brno. Dotazníkové šetření se tak týká pouze tohoto hotelu. Dotazník měl následujících 12 otázek (přesné znění dotazníků lze nalézt v Příloze č. 1): 1. Inovujete produkty nebo služby, které nabízíte svým hostům? 2. Pokud ano, jak často provádíte změny? 3. Používáte v marketingu hotelu sociální sítě? 4. Jaké sociální sítě váš hotel používá? 5. Využíváte potenciálu sociálních sítí k získání zpětné vazby od návštěvníků hotelu? 6. Zapojujete veřejnost do diskuse o změně produktů nebo služeb? 7. Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano, o jakou oblast se jednalo? 8. Jakým způsobem zapojujete veřejnost v rámci sociálních sítí? 33
9. Pokud zapojujete veřejnost do změny nebo tvorby produktů a služeb, jako odměnu dáváte protihodnotou? 10. Pokud jste na otázku č. 6 odpověděli NE, uvažujete do budoucna o využívání veřejnosti do diskuse o změně produktů nebo služeb? 11. Jaká oblast je pro vás při zapojování veřejnosti do diskuse nejpřijatelnější? Ohodnoťte na škále 1-5 (1-nejméně přijatelná, 5-nejvíce přijatelná)Jaký typ stravy preferujete nejvíc? 12. Pokud váš hotel využívá sociální sítě, napište, jakým způsobem zapojujete veřejnost do diskuse a uveďte příklad konkrétní akce. PŘEDSTAVENÍ GRAND HOTELU BRNO Za Grand hotel Brno je český hotel s mnohaletou tradicí, který je v současnosti součástí hotelové sítě Gerstner Imperial Hotels & Residens. Jedná se o rakouskou síť hotelů, kterou v České republice ještě vlastní Grand Hotel Bohemia, který sídlí v hlavním městě, v Praze. Grand hotel Brno patří mezi moderní luxusní čtyřhvězdičkové hotely. Jeho sídlo je v moravské metropoli, v Brně. Hotelové služby jsou poskytovány hostům téměř stopadesát let. Silnou stránkou hotelu je lokalita. Sídlí v centru Brna, v pěší vzdálenosti k autobusovému i vlakovému nádraží. V jeho blízkosti se nachází například hrad Špilberk či katedrála sv. Petra a Pavla. Grand hotel Brno prosperuje z bohatého turistického ruchu, zejména spojeného s veletrhy, které se pravidelně pořádají na brněnském výstavišti, a kterými je Brno proslulé. V současnosti má hotel 105 luxusních pokojů, vybavených moderní koupelnou. Typy pokojů nabízí hotel celkem čtyři: -
standard pokoje;
-
pokoje superior;
-
pokoje executive;
-
juniore suite.
Nejluxusnějším pokojem je právě junior suite. Jedná se o mezonetový pokoj situovaný do nejvyššího patra, s rozlohou 50 m2. Kromě ubytování mohou hosté využívat i služeb hotelového kasina, ve kterém se nachází Americká ruleta, Black jack, ale i výherní automaty apod. Proslulá je i hotelová restaurace, 34
která se zaměřuje převážně na českou kuchyni, přestože se v ní najdou i jídla z mezinárodní kuchyně. Hotel dále nabízí konferenční služby. Pro tyto příležitosti má k dispozici 4 klimatizované konferenční/banketní místnosti, které jsou vybaveny potřebnou technikou. Tyto místnosti jsou v tradičním prvorepublikovém stylu. Konkrétně se jedná o francouzský sál, květinový salonek, moravský sál a klubovnu.
2.5 Analýza dotazníkového šetření Analýza dotazníkového šetření byla ovlivněna tím, že byla získána data pouze od jednoho hotelu. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že Grand hotel Brno využívá crowdsourcing v relativně vysoké míře. Velmi pozitivní je pro hotel skutečnost, že pravidelně inovuje produkty a služby, které nabízí svým hostům. Hotel uvedl, že tyto inovace probíhají pravidelně každý měsíc. Jedná se o dost vysokou míru inovací, která ukazuje na snahu hotelu vycházet klientům vstříc a poskytovat jim komplexní služby. Grand hotel využívá ve svém marketingu sociální sítě, kromě jiných sociálních sítí se jedná především o Facebook. Na druhou stranu nejsou využívány další dvě nejznámější sociální sítě, kterými jsou Twitter a Google+. Ačkoliv se nejedná o sociální sítě, které mají v České republice dominantní postavení, jejich obliba stále roste. Vzhledem k tomu, že se jedná o hotel vyšší kategorie, dá se předpokládat, že cílová skupina hotelu se ale na těchto dvou sítích bude nacházet, a proto je možné dojít k závěru, že Grand hotel Brno nevyužívá plně potenciál k oslovení cílové skupiny. Grand hotel Brno využívá při komunikaci na sociální sítí potenciálu k získání zpětné vazby od návštěvníků hotelu. To je další z věcí, kterou lze pokládat jako prospěšnou pro marketing hotelu. Díky zpětné vazbě se hotel nejen dozví o svých problematických stránkách, které může následně zlepšit, ale také, zejména v případě pozitivních reakcí, může tuto odezvu využít k virálnímu šíření. Když lidé okomentují stránku hotelu, tak se o tom dozvědí jeho přátele a hotel tak vstoupí do povědomí širšího okruhu uživatelů. To, že hotel využívá crowdsourcing ukazuje i skutečnost, že hotel zapojuje veřejnost do diskuse o změně produktů a služeb. Diskusi u uživatelů vyvolává, jak ukazuje odpověď na otázku č. 7, u těchto tří oblastí: -
návrh a tvorba produktů; 35
-
služby hotelu (změna stávajících služeb nebo tvorba nové služby);
-
konkrétní marketingová akce.
Crowdsourcing naopak nebyl využíván v případě názvu hotelu, loga, sloganu, ale ani v případě názvu a tvorby internetových stránek. To, že hotel crowdsourcing nevyužil v těchto oblastech je pochopitelné, vzhledem k tomu, že se jedná o hotel se stopadesátiletou tradicí. Takže je nereálné, aby se uživatelé podíleli zejména na názvu hotelu. To samé platí o logu, které je také již řadu let neměnné. Částečně by ale hotel mohl využívat zpětnou vazbu od uživatelů sociálních sítí k dotazům na inovaci internetových stránek. Na druhou stranu jsou v případě hotelových služeb internetové stránky vesměs dané, musejí obsahovat rezervační formulář, kontakty, speciální balíčky, jídelní a nápojový lístek, foto galerii a v současnosti velmi oblíbenou virtuální prohlídku hotelu. Lze říci, že všechny tyto prvky na se na stránkách hotelu nacházejí. Další otázka z dotazníkového šetření se týkala toho, jakým způsobem je veřejnost zapojena v rámci sociálních sítí. Podle odpovědi hotelu se jedná o: -
veřejná diskuse;
-
uzavřená diskuse;
-
soutěž.
Grand hotel Brno tedy využívá maximálních možností k zapojení veřejnosti v rámci sociálních sítí. Zvláště soutěže jsou velmi oblíbeným nástrojem, jak získat popularitu v rámci internetového prostředí a zvýšit tak povědomí o hotelu. Při zapojování veřejnosti do komunikace o změně tvorby produktů nebo služeb získávají uživatelé jako protihodnotu pobyt zdarma nebo jinou formu odměny. Hotel v tomto případě neposkytuje finanční odměnu, ani odměnu ve formě hmotného daru. Pro hotel je nejpřijatelnější cestou, v současnosti i v budoucnu, zapojování veřejnosti do diskuse o návrhu a tvorbě produktů, o službách hotelu a o konkrétní marketingové akci, což koresponduje s tím, jak je nyní crowdsourcing hotelem využíván. CROWDSOURCING NA FACEBOOKOVÝCH STRÁNKÁCH GRAND HOTELU BRNO
36
Grand hotel Brno má facebookové stránky, které mají k dnešnímu dni (18. srpna 2015 celkem 529 fanoušků). První chybou, kterou si okamžitě všimne návštěvník stránek je, že hotel vkládá příspěvky někdy v anglickém jazyce, někdy v jazyce českém a někdy v obou najednou, přestože na Facebooku jde dobře nastavit cílení příspěvků, aby se zobrazovaly Čechům pouze české příspěvky a cizincům pouze ty anglické. Jedná se o základní neznalost marketingu na sociálních sítích. Stránky jsou využívány spíše formou informačního charakteru. Uživatelé Facebooku se dozvědí o nových akcích hotelu, o novém menu, specialitách šéfkuchaře či o konkrétních slavnostních příležitostech apod. FOTO SOUTĚŢ SELFIE MANIE V GRANDU Typickým příkladem crowdsourcingu je zapojení veřejnosti za pomoci foto soutěže. Tuto formu crowdsourcingu využil Grand hotel Brno 15. července 2014, a to při soutěži „SELFIE MANIE V GRANDU―. Principem této soutěže bylo, jak ukazuje obrázek níže, aby uživatelé Facebooku zasílali selfie, o které si myslí, že je „GRAND―. Soutěž probíhala 6 týdnů, během kterých uživatelé posílali své fotky, které následně hotel zveřejňoval na svých facebookových stránkách. Majitel fotografie, která měla po skončení foto soutěže (31. srpna 2014) nejvíce „To se mi líbí―, vyhrál ubytovací poukaz na 2 noci v hotelu Grand, a to pro 2 osoby, včetně večeře. Soutěž měla ovšem relativně malý virální dosah, protože do soutěže bylo posláno pouze 14 fotografií, s tím, že vítězná fotografie získala 81 „To se mi líbí―. Většina fotografií ale měla dosah v řádech jednotek „To se mi líbí―. Na druhou stranu vzhledem k malému počtu fanoušků stránky, je možné zhodnotit soutěž jako úspěšnou. Vítězná fotografie je vidět na dalším obrázku. Pozitivní je také to, že hotel využil v soutěži název hotelu Grand, ale přesto nepožadoval po soutěžících, aby se fotografie týkaly výhradně interiérů hotelu, jak je možné často vidět v soutěžích zahraničních řetězců. Opět to bylo zřejmě dáno nízkým počtem facebookových fanoušků, přestože se lze domnívat, že by soutěž měla vyšší virální dosah, kdyby byla propagována u konkrétních návštěvníků hotelu v daném období, a o od nich by bylo vyžadováno zaslání selfie s interiérem hotelu na facebookový profil. Tato forma propagace by ale mohla narazit na aspekt cílové skupiny, mezi kterou patří střední a vyšší třída, která není vhodnou cílovou skupinou pro soutěže na Facebooku. 37
Obrázek č. 6: Selfie manie v Grandu
Zdroj: Facebookový profil Grand hotelu Brno. Facebook [online]. 2015 [cit. 2015-07-16]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pages/Grandhotel-Brno/160241634030313.
38
Obrázek č. 7: Vítězná fotografie v soutěži „Selfie manie v Grandu―
Zdroj: Facebookový profil Grand hotelu Brno. Facebook [online]. 2015 [cit. 2015-07-16]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pages/Grandhotel-Brno/160241634030313.
Facebookové stránky hotelu byly analyzovány od roku 2012 až do současnosti. Za více než tři roky na nich byla nalezena pouze jediná forma crowdsourcingu, která byla popsána výše. Ostatní příspěvky byly pouze informativní a žádným způsobem aktivně nezapojovaly uživatele Facebooku do diskuse o nových produktech a službách, jak bylo zmiňováno ve výše uvedeném dotazníku. Na facebookových stránkách Grand hotelu Brno byly pouze sdíleny jednotlivé akce metropole, informační fotky hotelu, nabídky k zaměstnání, případně týdenní menu či nabídky šéfkuchaře. Facebookový profil značně postrádá komunikaci přímo s uživateli internetu. Jedná se tedy výhradně o klasické stavové stránky, které se nijak neliší od mnoha facebookových profilů. Za větší zapojení veřejnosti prostřednictvím sociální sítě, se dá pokládat pouze soutěž z 23. února 2015, jak ukazuje obrázek níže, při níž hotel vyhlásil soutěž o snídani v hotelové 39
restauraci pro uživatele, který dá 555 like. Tuto soutěž nelze pokládat za typickou formu crowdsourcingu, navíc je otázkou, zda soutěž spíše nesnížila počet „liků― a hotelu neuškodila, protože lidé čekají na předchozí „like― od jiných uživatelů, a tím se snižuje pravděpodobnost „To se mi líbí― v aktuálním čase. Toto tvrzení potvrzuje i skutečnost, že únorová soutěž ještě v srpnu 2015 nemá výherce. Obrázek č. 7: „To se mi líbí―
Zdroj: Facebookový profil Grand hotelu Brno. Facebook [online]. 2015 [cit. 2015-07-16]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pages/Grandhotel-Brno/160241634030313.
4
NÁVRHOVÁ ČÁST
Grand hotel Brno patří k hotelům, které využívají dle dotazníkového šetření crowdsourcing. Veřejnost zapojuje do diskuse, ať již uzavřené, tak i otevřené prostřednictvím svým facebookových stránek. To je možné hodnotit jako velmi pozitivní, protože ačkoliv se jedná o hotel s mnohaletou tradicí, s brandem postaveným na historii a hodnotách, tak se nebojí využívat i moderní formy komunikace k získání klientů a k posílení svého jména. Dá se říci,
40
že diskusi využívá velmi rozsáhle, a to nejen v rámci konkrétních marketingových akcí, jak je to běžné u českých hotelů, ale i v rámci tvorby produktů a služeb hotelu. Pouze by bylo vhodné, kdyby se hotel soustředil i na sociální sítě Twitter a Google plus, kde je se nachází specifická cílová skupina, která by mohla být pro hotel velmi přínosná. Navíc jsou tyto dvě sítě často v marketingu hotelů opomíjeny, a proto by mohl hotel získat díky tomu unikátní postavení na těchto dvou sítích. Dle předchozích dat, k nimž bylo možno dospět na základě analýzy jednotlivých zdrojů a metod na bázi crowdsourcingu je zde možno uvést konkrétní postup či návrhy pro podnik, jež působí na trhu cestovního ruchu v České republice. Konkrétně se jedná o Grand hotel Brno, který patří mezi tradiční české hotely. Jedná se o relativně známý hotel, který byl po mnoho let pokládán za nejlepší brněnský hotel. V současnosti ale v Brně fungují jiné luxusnější hotely, například Hotel Grandezza či Barceló Brno Palace. Proto je velmi důležité, aby hotel držel krok s dobou, konkurencí a zaměřil se více na modernější formy marketingu, ke kterým patří i crowdsourcing. Pokud se podíváme na facebookový profil hotelu, je vesměs pouze informativní a nemá velký virální dosah. „To se mi líbí― u příspěvků je většinou pouze v řádech jednotek. Největší úspěch měl ale právě crowdsourcing, a to formou výše uvedené soutěže. Který zaujal desítky, respektive stovky uživatelů, pokud jednotlivé fotografie sečteme. Zde by proto hotel měl vidět hlavní cestu, po které se vydat při propagaci hotelu prostřednictvím sociálních sítích. Proto navrhuji, aby i v tomto roce probíhala podobná soutěž, která bude obměněna například tematikou fotografií Brna či historických fotografií (hrady, zámky, šermířské slavnosti apod.). Dále by měl hotel více komunikovat s uživateli při zavádění nových produktů a služeb. Měl by více využívat anketních otázek. Měl by zjišťovat, jaké věci jsou pro uživatele při ubytování nejdůležitější. Důležité je zapojování veřejnosti před tvorbou či zavedením nových produktů a služeb. Příkladem může být zavedení wellness procedur, kdy se hotel bude ptát facebookových fanoušků, jakou proceduru by v jejich hotelu uvítali. Vždy je takovéto dotazy vhodné podpořit soutěží s možností získání výhry. V tomto případě by se mohlo jednat o jednu z procedur zdarma. Kromě lepšího virálního šíření, získávají uživatelé pocit, že se zapojují do dění hotelu, což pozitivně vnímají i přátelé těch, kteří příspěvek komentují či dávají „To se mi líbí―. 41
Konkrétně pro Grand hotel Brno by bylo vhodné skloubení prvorepublikového stylu se stylem moderním. Hotel by měl i při crowdsourcingu na sociálních sítích využívat spojení historického ducha hotelu a moderními prvky. Měl by zdůrazňovat tradici, kterou je možné pokládat za hlavní devizu hotelu, která ho odlišuje od konkurenčních hotelů, a to nejen v prostředí Brna. I nové, moderní prvky, které bude hotel zavádět, by měly být vždy v duchu tradice a prvorepublikového stylu, a na něm by měl postavit i formy crowdsourcingu.
ZÁVĚR Autorka se v této bakalářské práci zabývala tématem crowdsourcingu, který lze aplikovat na jednotlivé obory lidské činnosti, nicméně právě v oblasti cestovního ruchu se jeví jeho užití o to důležitější. V návaznosti na řešenou problematiku bakalářské práce se za její hlavní cíl považuje navržení a představení modelů využití dat na bázi crowdsourcingu pro konkrétní podnikatelský subjekt Grand hotel Brno, jež působí v oblasti cestovního ruchu a definovat, jaké výhody jim tak může tato metoda přinést, a to s ohledem na zvýšení návštěvnosti dané atraktivity, regionu a jejich vlastního zařízení (hotelu, restaurace či jiného zařízení). Při zpracování této bakalářské byly využity nejenom teoretické poznatky získané na základě rešerše odborné literatury a internetových zdrojů, ale byly také sesbírány důležitá data na bázi crowdsourcingu pro oblast cestovního ruchu. Využití se jeví vhodné pro podnik Grand hotel, který působí ve městě Brno. V rámci analytické části práce si autorka stanovila dvě výzkumné otázky, a to Jaké existují v současnosti projekty a data crowdsourcingu, které by bylo možno aplikovat na obor cestovního ruchu, resp. pro některý podnik, jež v tomto oboru působí? Druhou otázkou bylo: Které z uvedených projektů se jeví jako nejvhodnější pro využití v cestovním ruchu v České republice? Z jakého důvodu? V návaznosti na tyto dvě výzkumné otázky byla identifikována také jedna výzkumná hypotéza: Rešerše odborných webových zdrojů poukazuje a získává významná data pro využití crowdsourcingu v cestovním ruchu pro podniky z České republiky.
42
Závěrem bakalářské práce je možno uvést, že byly vyhodnoceny některé významné projekty, které v současnosti v oblasti crowdsourcingu v cestovním ruchu existují a jejich podobností bylo následně využito pro návrh u konkrétního podniku, který působí v cestovním ruchu. Je tak možno potvrdit hypotézu stanovenou autorkou, že tato data a modely na základě crowdsourcingu umožňují, aby podnikem – hotelem v cestovním ruchu byly některé využity a zvýšen počet uživatelů, kteří jej navštíví. Zároveň tak bude moci více využívat jejich potenciálu.
43
POUŢITÉ ZDROJE Kniţní zdroje: BENCKENDORFF, Pierre, Pauline J. SHELDON a Daniel R. FESENMAIER. Tourism information technology. 2nd edition. Malta: CABI, 2014, 394 p. ISBN 978-178-0641-850. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X. FRANKE, Antonín a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6. GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1. GOELDNER, Charles R. a J. R. Brent RITCHIE. Tourism: Principles, Practices, Philosophies. 11ed. Hoboken, N. J: John Wiley, 2009, 648 p. ISBN 978-047-0440-605. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. HOWE, Jeff. Crowdsourcing: why the power of the crowd is driving the future of business. 1st ed. New York: Three Rivers Press, 2009, 336 p. ISBN 978-03-073-9621-5. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 262 s. ISBN 978-80-247-3643-3. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80-247-3750-8. PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. 44
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. Odborné články: ESTELLÉS-AROLAS,
Enrique
a
Fernando
GONZÁLEZ-LADRÓN-DE-GUEVARA.
Towards an integrated crowdsourcing definition. Journal of Information Science, 2012, vol. 38, no. 2, pp. 189‒200. SCHENK, Erich a Claude GUITTARD, C. Towards a characterization of crowdsourcing practices. Journal of innovation economics, 2011, vol. 1, no. 7, pp. 93‒107. Ostatní zdroje: KOPECKÁ, Dagmar. Využití informačních technologií v krizovém mapování [online]. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://theses.cz/id/7ar6vw/DP_Dagmar_Kopeck_Vyuit_informanch_technologi_v_krizovm_ ma.pdf. Internetové zdroje: Crowdsourcing applications for online tourism portals. Crowdsourcing.org [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.crowdsourcing.org/editorial/crowdsourcing-applications-for-online-tourismportals/31290. Crowdsourcing. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Crowdsourcing. Crowdsourcing. Mediaguru [online]. 2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/crowdsourcing/.
45
Fotosoutěž LBB 2014. Lašská brána Beskyd [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.lasska-brana.cz/cz/-nahled311.html. Google 'heatmap' reveals New York, Rome and Barcelona as the most photographed places on Earth. Daily mail [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2530004/Google-heatmap-reveals-New-YorkRome-Barcelona-photographed-places-Earth.html. GREEN, Caitlin. Tourism Marketing Trends for 2014. Solimar International [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.solimarinternational.com/resources-page/blog/item/37-4-tourism-marketingtrends-for-2014. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Česká centrála cestovního ruchu [online]. 2009 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchuv-cesku/. KOWALSKA, Małgorzata. Crowdsourcing in Libraries [online]. 2012, 17 p. [cit. 2014-1126]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/18807/1/Crowdsourcing.pdf. Mariánské Lázně. OpenStreetMap [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.openstreetmap.org/#map=17/49.96434/12.70050 Mariánské Lázně. WikiTravel [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://wikitravel.org/en/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B. MODIANO, Daisy. Crowdsourcing for destination marketing – make it personal! Abouttourismus,wordpress.com [online]. 2012 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: https://aboutourism.wordpress.com/2012/03/15/crowdsourcing-for-destination-marketingmake-it-personal/.
46
OpenStreetMap. OpenStreetMap [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.openstreetmap.org/about. PAPADOPOULOU, Chrysaida-Aliki a Maria GIAOUTZI. Crowdsourcing as a Tool for Knowledge Acquisition in Spatial Planning. In: Future Internet, 2014, no. 6, p. 109-125. ISSN 1995-5903 [Electronic version]. Dostupné také z: http://www.mdpi.com/1999-5903/6/1/109/pdf. PETRONZIO, Matt. Crowdsource Your Next Vacation With These 8 Sites. Mashable.com [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://mashable.com/2013/08/22/crowdsourced-tourism/. SLANÝ, Klement. Crowdsourcing – ideální nástroj pro podchycení trendů. Marketing journal [online]. 2010 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/marketingove-nastroje/crowdsourcing---idealninastroj-pro-podchyceni-trendu__s418x6500.html. SOLAROVÁ, Petra. Angažování spotřebitelů v rámci produktové politiky podniku. In: Trendy v podnikání: Vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni [online]. 2013, č. 3, s. 35-43 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.fek.zcu.cz/tvp/doc/akt/tvp-3-2013-clanek-4.pdf. Tangier, Morocco for the day. Find My Itin [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://findmyitin.com/p/itin/5242525b589637e874074dbe/tangier-morocco-for-the-day. Triptease [online]. 2015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.triptease.com/. UNWTO. Tourism Highlights 2014 Edition [online]. 2014 [cit. 2014-11-28]. Dostupné z: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/pdf/unwto_highlights14_en_hr_0.pdf.
Grand Hotel Brno. Grandhotelbrno [online]. 2015 [cit. 2015-07-18]. Dostupné z: http://www.grandhotelbrno.cz/cz/index.html 47
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník pro hotely v České republice
48
49