CLARINA - ROD (popisky k následujícím stránkám) 01 – Obrázek rodokmenu rožmberského rodu, jehož autorem je bibliografií mnohokrát jmenovaný archivář Václav Březan. Genealogické dílo pochází z doby okolo roku 1600. 02 – Obálka poslední originální a rozsáhlé práce o rožmberském rodu v českých a evropských dějinách, která pokrývá všechny aspekty jejich politického, společenského a kulturního působení. Podílely se na ni desítky odborníků na vybraná témata a v dohledné době bude vydána též v německé mutaci. 03 – I v časech méně vlídných pro svobodu bádání a zejména interpretaci visela nad vchodem do bývalé schwarzenberské badatelny archivu v Českém Krumlově tato „pozvánka“. Snad je tam dodnes. 04 - Titulní list rozličných svobod daných Rožmberkům od císařů a českých králů. Právě výjimečné postavení pánů z Růže mezi tehdejší vyšší šlechtou bylo respektováno například i ve Vatikánu. Viléma z Rožmberka titulovala papežská kancelář neobvyklým pojmem „prorex“ (místokrál). Autorem soupisu privilegií z roku 1598 je rožmberský archivář a historik Václav Březan, mimo jiné též autor soupisů hudebnin a hudebních nástrojů a oddílu „Libri musici“ v inventáři proslulé rožmberské knihovny (obsahovala téměř 11 000 položek). 05 - Nejstarší kolorované vyobrazení značné části města a zámku Český Krumlov, pocházející patrně ze 2.poloviny 17. nebo počátku 18.století. 06 - Průhled na část IV. zámeckého nádvoří českokrumlovského zámku. V jeho pravé části měli oba poslední Rožmberkové svá soukromá, nikoliv nijak rozsáhlá soukromá apartmá. Jejich pracovny byly situovány do II. nádvoří poblíž tehdejšího i dnešního archivu. 07 – Detail portrétu Viléma z Rožmberka z doby, kdy již několik let financoval výuku Zigottových žáků (1589). Za tři roky ho čekala smrt. 08 – Donedávna neznámé vyobrazení v Praze zesnulého Viléma z Rožmberka na katafalku (1592). 09 – Portrét Petra Voka z Rožmberka ve věku 41 let (1580). 10 – Alegorické vyobrazení „milovníka peněz“ v tisku z počátku 16.století. Financí stejně jako dluhů měli Rožmberkové obdivuhodné množství. Vysvětlení zdánlivě protikladného tvrzení si vyžaduje podrobnou analýzu skutečného chodu dominia. 11 - Zlatá rožmberská ražba z 90.let 16.století s poslední užívanou variantou erbu. 12 – Unikátní pohled na část rakve Petra Voka (+1611), která se nachází v kryptě rožmberské nekropole v klášteře ve Vyšším Brodě. Starší bratr Vilém (+1592) jako hlavní iniciátor výuky trubačské skupiny je však pohřben v kostele sv.Víta v Českém Krumlově. 13 - Vyobrazení poslední varianty rožmberského erbu, užívaného oběma posledními Rožmberky. Medvědi, chovaní na českokrumlovském zámku nejméně od druhé poloviny 16.století, představují domnělé příbuzenství s italským rodem Orsini, jehož rodokmen se
odvozuje už od starověkého Říma. Z mocné dynastie pocházeli například i tři papežové. Domnělé příbuzenství mělo ještě zvýšit i tak vysokou prestiž Rožmberků a bylo založeno na heraldické podobnosti erbů obou rodů. 14 – Stylizovaná kresba rožmberského erbu s vazbou na italský rod Orsini. 15 - Páni ze Švamberka – hlavní dědicové rožmberských panství po roce 1611 – pokračovali, byť s menší intenzitou, v udržování skupiny nákladně vyškolených excelentních trubačůumělců. Výše zmíněný archivář Václav Březan sestavil objemný koncept (viz foto) jejich rodové historie. 16 - Část leteckého pohledu na českokrumlovskou rezidenci – druhý největší hradní a zámecký komplex v českých zemích po Pražském hradě. 17 - Rožmberský palác na Pražském hradě vizuálně odrážel společenskou exkluzivitu Rožmberků (komplex budov se zelenou omítkou na snímku vpravo nahoře). 18 - Jan Kristián z Eggenbergu (1641-1710) – barokní kavalír, jenž jako první z původně štýrského rodu pojal českokrumlovský zámek jako svou hlavní rezidenci. Štědrý mecenáš se svou podobně založenou manželkou stojí za vybudováním základů velkorysých barokních přestaveb celého komplexu, za základy barokního divadla apod. Po Evropě zcestovalý (přijat byl též ve Vatikánu) aristokrat stál u zrodu nejen věhlasného barokního divadla. Byl mecenášem první stálé divadelní skupiny, podporoval v intencích posledních Rožmberků dvorskou hudbu a na jeho dvoře byl placen první zde známý kastrát. 19 – Jedno z vyobrazení Jana Adolfa I. Ze Schwarzenbergu (1615-1683), zakladatele pozemkového vlastnictví Schwarzenbergů v českých zemích za třicetileté války. 20 – Jedna z mála vedut Českého Krumlova z raně novověkého období. Ojedinělá je zejména svou technikou výroby, neboť jde o na podložku lepenou dýhu. 21 - Pohled na Pražský hrad z roku 1591 (J. Hoefnagel a H.Hoogenberghe). V té době byla již výuka Zigottových svěřenců v plném proudu stejně jako finance přicházející na jejich mnohaleté kurzy z českokrumlovských truhel. 22 - Jedno z mnoha vyobrazení římského císaře a českého krále Rudolfa II. (1552-1612), za jehož panování se v Praze konstituovala skupina rožmberských umělců – trubačů. 23 - Koláž z fotografií III. českokrumlovského nádvoří s bohatou výzdobou fasád. Za pozornost stojí znázornění Obezřetnosti (Prudentia) s trubkou v levé ruce. 24 - Neklamným znamením významu hlavní aristokratické rezidence v Českém Krumlově, odkud Vilém z Rožmberka (podobně jako z paláce na Pražském hradě) řídil dlouholetou přípravu mladíků u mistra Lucase Zigotty, je fakt, že nejčastějšími obdivovateli renesančního skvostu jsou Asiaté, postrádající podobné stavební komplexy.
