OBÁLKA Pohled z Klíèe CHRÁNÌNÁ KRAJINNÁ OBLAST LUŽICKÉ HORY 1) Zmije obecná 2) Dolní Svìtlá s Luží 3) Kostel sv. Máøí Magdalény v Krásné Lípì 4) Choroš šupinatý 5) Vstup do štoly u Vápenky 6) Rosnatka okrouhlolistá 7) Oltáø Nejsvìtìjší Trojice u Maøenièek 8) Detail roubení podstávky 9) Borovice lesní - Maøenice 10) Baboèka osiková LIDOVÁ ARCHITEKTURA V LUŽICKÝCH HORÁCH 11) Plastika sv. Jana Nepomuckého v Lísce 12) Roubený dùm ve Svoru 13) Roubený dùm v Doubici 14) Roubený dùm Rousínovì 15) Detail okna lidového domu 16) Roubený dùm v Doubici 17) Patrový roubený dùm v Trávníku KÖGLEROVA NAUÈNÁ STEZKA 18) Sýkora modøinka 19) Hadilka obecná 20) Vraní oko ètyølisté 21) Lýkovec jedovatý 22) Námìstí v Krásné Lípì 23) Dùl Vápenka 24) Skokan hnìdý 25) Netopýr velký 26) Objekt na Vápence OKOLÍM STUDENCE 27) Pohled ze Zlatého vrchu 28) Su•ové pole na Studeném vrchu 29) Støevlík zlatolesklý 30) Mìsíènice vytrvalá 31) Zlatý vrch 32) Kamzík horský CHRÁNÌNÁ KRAJINNÁ OBLAST LUŽICKÉ HORY 33) Ještìrka živorodá 34) Výr velký
35) 36) 37) 38) 39) 40)
Klikoroh devìtsilový Srnec obecný - srna Prstnatec Fuchsùv Penízovka sametonohá Panorama Jablonného v Podještìdí Batolec duhový
HORNICKÁ NAUÈNÁ STEZKA ÚDOLÍ MILÍØKY 41) Kozí høbety 42) Mlok skvrnitý BRAZILKA 43) Rosnatka okrouhlolistá 44) Bìlásek ovocný
PRÙVODCE NAUÈNÝMI STEZKAMI LUŽICKÝCH HOR Vydala: Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR - Správa CHKO Lužické hory Text: Kolektiv pracovníkù SCHKO Lužické hory Fotografie: Tomáš Besta, Václav Rùžièka, Ludvík Šajtar, Martin Waldhauser, Zuzana Egertová Ilustrace: Martin Chochel, Anna Rùžièková Mapy: Petr Knobloch
JÁNSKÉ KAMENY 45) Jánské kameny 46) Pohled na Hvozd
Datové podklady a mapové zdroje Topografický podklad: DMÚ 25, © MO ÈR / HÚVG, 2001 Data ochrany pøírody: © 2009 datový sklad AOPK ÈR
SOKOL 47) Pomník Vincenta Stoye 48) Ještìd a Sokol z Hvozdu 49) Muchomùrka rùžovka
Grafika: Martin Lišaník Tisk: Reklama Klapka, s.r.o. Rok vydání: 2008 ISBN 978-80-87051-50-4
MEZINÁRODNÍ NAUÈNÁ STEZKA LUŽICKÉ A ŽITAVSKÉ HORY 50) Zámek Lemberk 51) Bílé kameny 52) Boží muka u Knìžic 53) Jablonné v Podještìdí od jihu 54) Popova skála 55) Srnec obecný - v zimním šatì 56) Petrovice z Hvozdu 57) Kozí høbety u Jítravy 58) Prase divoké - kòour
AOPK ÈR, Správa CHKO Lužické hory Školní ulice 12, 471 25 Jablonné v Podještìdí Tel.: 487 762 356, e-mail:
[email protected] www.luzickehory-ochranaprirody.cz
PAMÁTNÉ A VÝZNAMNÉ STROMY V LUŽICKÝCH HORÁCH 59) Tis èerven? v Krompachu 60) Tis èerven? - plod 61) Jabloò domácí v Jiøetínì 62) Tis èerven? - detail kmenu 63) Jabloò domácí v Jiøetínì 64) Alej v Chøibské
AG E N T U R A O C H R A NY P Ø Í R O DY A K R A J I NY È R
AG E N T U R A O C H R A NY P Ø Í R O DY A K R A J I NY È R
POPISKY K FOTOGRAFIÍM
PRÙVODCE
NAUÈNÝMI STEZKAMI LUŽICKÝCH HOR Köglerova
Okolím Studence
Milíøka
Brazilka
Jánské kameny
Sokol
Mezinárodní
Chránìná krajinná oblast Lužické hory (CHKO LH) leží na severu Èech pøi státní hranici se SRN. Byla vyhlášena v roce 1976 na ploše 264 km 2 . Pøibližnì dvì tøetiny území CHKO LH pokrývají lesy. Péèi o dochované pøírodní a kulturní bohatství krajiny a jeho zákonnou ochranu zajiš•uje Správa CHKO LH. Na sousedícím území v SRN byla v roce 1958 vyhlášena Chránìná krajinná oblast Žitavské hory o rozloze 63 km2. Charakteristický reliéf Lužických hor vytváøejí pøedevším pøíkré znìlcové a èedièové kupy, které vznikly vulkanickou èinností v období tøetihor. Vulkanické vrchy vyènívají nad starší pískovcovou deskou. Harmonické prolínání vesnic a mìstských sídel s okolní pøírodou dává krajinnému rázu Lužických hor jedineèný charakter kulturní krajiny. Mozaiku lesních, luèních a vodních ekosystémù doplòují mìsta a vesnice s poèetnými soubory lidových domù, sakrálními objekty a dochovanými panskými sídly. Lužické hory jsou pramennou oblastí s pomìrnì hustou sítí vodoteèí. Nejvýznamnìjšími vodními toky Lužických hor jsou Svitávka a Kamenice. Po hranièním høebeni Lužických hor probíhá hlavní evropské rozvodí Severního a Baltského moøe. Území CHKO LH je rozdìleno do ètyø zón odstupòované ochrany pøírody. Nejpøísnìjší ochranný režim je uplatòován v I. zónì. Na území CHKO LH bylo postupnì vyhlášeno 16 pøírodních památek a pøírodních rezervací. V rámci soustavy NATURA 2000 bylo v CHKO LH vyhlášeno 10 evropsky významných lokalit.
Severozápadní okraj CHKO LH zasahuje do ptaèí oblasti Labské pískovce. Lužické hory jsou pro svùj pùvab odedávna vyhledávaným cílem turistù. Je zde hustá sí• turistických tras a nìkolik nauèných stezek, které se vám pokusíme na následujících stránkách pøiblížit a pozvat vás k jejich návštìvì. Pøíjemný pobyt v Lužických horách Vám pøeje kolektiv pracovníkù Správy Chránìné krajinné oblasti Lužické hory.
C H R Á N Ì N Á K R A J I N N Á O B L A S T LU Ž I C K É H O R Y
C H R Á N Ì N Á K R A J I N N Á O B L A S T LU Ž I C K É H O R Y -2-
CHRÁNÌNÁ KRAJINNÁ OBLAST LUŽICKÉ HORY
-3-
-4-
Lužické hory jsou bohatì prostoupeny vesnickými sídly, ve kterých se dodnes dochovaly velmi poèetné soubory lidových staveb – pøedevším roubených obytných domù. V prùbìhu minulých staletí tyto domy vytvoøily typovì svébytnou, charakteristickou formu, etnografy dnes nazývanou severoèeský dùm. Severoèeský dùm je charakteristický pøedevším døevìným obvodovým roubením s vymazávanými spárami a podstávkou a zdobnými døevìnými štíty – lomenicemi. Jedná se o nejreprezentativnìjší formu roubeného domu v Èesku. Vnitøní dispozice domù bývá tradiènì èlenìna do tøech èástí – svìtnice, vstupní sínì a komory (nebo chléva). Pøevážná vìtšina dochovaných roubených domù byla postavena v druhé polovinì 19. století, ojedinìle se zachovaly domy i z konce 18. století. Tradice stavby této podoby domu byla v Lužických horách natolik silná, že ještì novostavby z poèátku 20. století na sobì nesou charakteristické znaky severoèeského domu.
Správa Chránìné krajinné oblasti Lužické hory vyvíjí maximální úsilí, aby krásu dochovaných lidových domù mohli obdivovat všichni návštìvníci Lužických hor – souèasní, i ti budoucí.
L I D O VÁ A R C H I T E K T U R A
L I D O VÁ A R C H I T E K T U R A
LIDOVÁ ARCHITEKTURA V LUŽICKÝCH HORÁCH
-5-
Roubené domy dávají vesnickým sídlùm Lužických hor nezamìnitelný charakter. Dávnými staviteli tìchto domù byli obyèejní lidé. Vynikali však øemeslnou zruèností a citem pro materiál. Domy, které dokázali ze døeva, hlíny a kamene postavit, dodnes obdivujeme pro jejich úèelnost a krásu.
-6-
Tématické zamìøení: Geologie, pøíroda, historie a lidová architektura. Poloha: Severozápadní èást CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce a Národní park Èeské Švýcarsko . Nástupní body: Krásná Lípa, Vápenka, Kyjov, Vlèí hora. Délka: 23 km Fyzická nároènost trasy: Nároèná – vzhledem k její délce je možné absolvovat pouze èásti stezky z jednotlivých nástupních míst, je urèena pro pìší turisty. Popis: Zaèátek a konec nauèné stezky je v Krásné Lípì. Nejzajímavìjšími místy na trase stezky jsou Pøírodní rezervace Vápenka, Kyjovské údolí s Kyjovským hrádkem, Vlèí hora s rozhlednou, geologická mapa v Zahradách a zøícenina hradu Krásný Buk. V terénu je stezka vyznaèena symbolem nauèné stezky. Nadmoøská výška: Otevøena: Informaèní tabule: Poèet zastavení: Správce:
341 - 589 m n. m. 2006 Dvojjazyèné – èesky a nìmecky 39 Mìsto Krásná Lípa
Köglerova nauèná stezka je nejstarší pøírodovìdnou nauènou stezkou v Èechách. Krásnolipský rodák Rudolf Kögler ji zøídil v roce 1941, jen pár let poté, co na zahradì svého domu v Zahradách dokonèil unikátní plastickou geologickou mapu okolní krajiny. Po 2. svìtové válce stezka zanikla a k jejímu obnovení došlo teprve v letech 2003-2006. Nauèná stezka prochází velice pestrou krajinou na pomezí Chránìných krajinných oblastí Lužické hory a Labské pískovce a Národního parku Èeské Švýcarsko.
KÖ G L E R O VA S T E Z K A
KÖ G L E R O VA S T E Z K A
KÖGLEROVA NAUÈNÁ STEZKA
-7-
-8-
Tématické zamìøení: Pøedevším na øíèní a lesní ekosystémy Lužických hor (niva Kamenice, PR Studený vrch, PP Líska) a význaèné geologické útvary (NPP Zlatý vrch a PP Pustý zámek). Poloha: V západní èásti CHKO Lužické hory, mezi Èeskou Kamenicí, Chøibskou a Mlýny. Nástupní body: Železnièní zastávka v Mlýnech, od železnièní zastávky v Horní Kamenici, námìstí v Chøibské. Délka: 27 km (vèetnì odboèky na Studený vrch a do Chøibské) Fyzická nároènost trasy: Vzhledem k délce stezky vysoká. Stezka je urèena pro pìší. Popis: Stezka vede po lesních cestách pøevážnì po znaèených turistických trasách, zkrácení umožòují znaèené turistické cesty. V terénu je vyznaèena symbolem nauèné stezky.
Nadmoøská výška: Otevøena: Informaèní tabule: Poèet zastavení: Správce:
Min 300 m n. m., max. 736 m n. m. Od dubna 2002 Dvojjazyèné - èesky a nìmecky 24 Správa CHKO Lužické hory
Nauèná stezka seznamuje návštìvníky západní lesnaté èásti Lužických hor s lesními ekosystémy, s lesnictvím i s významným vodním tokem Kamenicí. Trasa nauèné stezky vede nìkolika pøírodními rezervacemi a památkami, s nejcennìjšími pøírodními fenomény Lužických hor.
O KO L Í M S T U D E N C E
O KO L Í M S T U D E N C E
OKOLÍM STUDENCE
-9-
CHRÁNÌNÁ KRAJINNÁ OBLAST LUŽICKÉ HORY
MA PA C H KO
Nauèné stezky 1 Köglerova 2 Okolím Studence 3 Milíøka 4 Brazilka 5 Jánské kameny 6 Sokol 7 Mezinárodní Památné stromy 1 Lípa srdèitá na Sedle, Chøibská 2 Skupina památných stromù, Chøibská 3 Schabestienova lípa, Krásné pole 4 Dub u Svobodù, Kytlice 5 Buky na Zeleném vršku, Èeská Kamenice 6 Lípa u kaplièky, Kamenický Šenov 7 Lípa v Trávníku 8 Lípa v Drnovci 9 Borovice, Maøenice 10 Tisy, Krompach Vysvìtlivky Hranice chránìné krajinné oblasti Státní hranice Symbol nauèné stezky Trasa nauèné stezky Památné stromy
Tématické zamìøení: Geologie a historie hornictví Lužických hor. Poloha: V severní èásti CHKO Lužické hory, jižnì od Dolního Podluží. Nástupní body: Údolí potoka Milíøka (žlutá turist. znaèka), 1,2 km jižnì od køižovatky Mýto (silnice è. 9 Èeská Lípa - Rumburk a è. 264 Krásná Lípa - Varnsdorf ) u Dolního Podluží . Délka: 4,5 km Fyzická nároènost trasy: Vzhledem k délce a pøevýšení nauèné stezky støednì nároèná, urèena pro pìší. Popis: Vede po lesních cestách, v terénu je vyznaèena symbolem nauèné stezky. Nadmoøská výška: Otevøena Informaèní tabule: Poèet zastavení: Správce:
BRAZILKA
BRAZILKA
H O R N I C K Á N AU È N Á S T E Z K A
HORNICKÁ NAUÈNÁ STEZKA ÚDOLÍ MILÍØKY
Min. 430 m. n. m., max. 650 m n. m. Od srpna 1999 Èesky 8 Hornické muzeum v Jiøetínì pod Jedlovou
Nadmoøská výška: Otevøena: Informaèní tabule: Poèet zastavení: Správce:
565 m. n. m. Od 1999 Dvojjazyèné – èesky a nìmecky 4 Správa CHKO Lužické hory Nauèný okruh okolo Pøírodní památky Brazilka seznamuje návštìvníky s obnovou v minulosti nevhodnì meliorované mokøadní louky. Pøedstavena jsou typická rostlinná spoleèenstva a vysvìtlena provedená revitalizaèní opatøení.
Nauèný okruh seznamuje návštìvníky s geologickými pomìry v blízkosti významného geologického zlomu – tzv. Lužického pøesmyku nebo Lužické poruchy a se souvisejícím hornickým využitím ve støedovìku. - 12 -
Tématické zamìøení: Obnova mokøadù na Brazilce. Poloha: Severnì od Dolní Svìtlé, u turistického hranièního pøechodu Dolní Svìtlá - Waltersdorf. Nástupní body: Severní nebo jižní okraj PP Brazilka, 1 km severnì od parkovištì v Dolní Svìtlé. Délka: 0,8 km Fyzická nároènost trasy: Vzhledem k délce a malému pøevýšení nauèné stezky nízká, urèena je pro pìší. Popis: Vede po obvodu PP Brazilka
- 13 -
SOKOL
Tématické zamìøení: Geologie a historie Jánských kamenù, poznávání plazù, rostliny okolí Jánských kamenù. Poloha: Na východu centrální èásti CHKO Lužické hory, pøi státní hranici se SRN, u obce Krompach. Nástupní body: Obec Krompach. Délka: 1 km Fyzická nároènost trasy: Nenároèná, urèena pro pìší turisty. Popis: Krátký okruh v okolí státní hranice vedoucí pøevážnì po lesních pìšinách. V terénu je vyznaèena symbolem nauèné stezky.
Tématické zamìøení: Lesnictví Lužických hor. Poloha: Ve východní èásti CHKO Lužické hory, západnì od Petrovic. Nástupní body: „U koèièí studánky“ – odboèka na Sokol z èervené turistické trasy vedoucí z Petrovic do Krompachu. Délka: 1,8 km Fyzická nároènost trasy: Vzhledem k délce a pøevýšení nauèné stezky støední. Urèena je pro pìší. Popis: Vede po lesních cestách, v terénu je vyznaèena symbolem nauèné stezky.
Nadmoøská výška: Otevøena: Informaèní tabule: Poèet zastavení: Správce:
S O KO L
J Á N S K É K A M E NY
JÁNSKÉ KAMENY
Nadmoøská výška: Otevøena: Informaèní tabule:
589 m n. m. Listopad 2006 Dvojjazyèné - èesky a nìmecky 4 O. s. Jánské kameny – Johannisstein
Poèet zastavení: Správce:
Trasa nauèné stezky vede okolo tøech skal, které jsou souèástí asi 700 m dlouhé èedièové žíly s horizontálním uspoøádáním ètyø až šestibokých sloupù. Jánské kameny bývají též nazývány druhou Èertovou zdí. Jedná se o ojedinìlý pøírodní útvar. - 14 -
Min. 470 m.n.m., max. 520 m. n. m. Od dubna 2008. Trojjazyèné – èesky, anglicky a nìmecky 5 Lesy ÈR Nauèný okruh okolo význaèného vrchu Sokol u Petrovic seznamuje návštìvníky s lesními spoleèenstvy Lužických hor, se souèasným lesnickým hospodaøením a vysvìtluje dùsledky hospodaøení v minulosti.
- 15 -
Tématické zamìøení: Pøedevším geologie a geologický vývoj východní èásti Lužických hor (Lužický pøesmyk), dále luèní a lesní ekosystémy Lužických hor, historie osídlení, turistiky a horolozectví na èeské i nìmecké stranì pohoøí. Poloha: Ve východní èásti CHKO Lužické hory, mezi Jablonným v Podještìdí, Jítravou, Hrádkem nad Nisou a Žitavou. Nástupní body: Jítrava, Lvová – Bredovský letohrádek u zámku Lemberk, Petrovice - Lückendorf, Hrádek nad Nisou - Hartau a Horní Sedlo. Délka: 38 km (z toho 12 km v SRN) Fyzická nároènost trasy: Je dána její délkou, nároèný je zejména úsek Jítrava - Hrádek n. N. pøes Popovu skálu a na nìmeckém území úsek Töpfer – Scharfenstein - Lückendorf. Urèena je pro pìší. Popis: Vede po lesních cestách pøevážnì po znaèených turistických trasách, zkrácení umožòují znaèené turistické nebo spojovací cesty. V terénu je vyznaèena symbolem nauèné stezky. Nadmoøská výška: Otevøena: Informaèní tabule:
Poèet zastavení: Správce: - 16 -
Min. 350 m. n. m., max. 582 m. n. m. Od kvìtna 2001 Dvojjazyèné - èesky a nìmecky, na nìmeckém území ètyøjazyèné (èesky, nìmecky, polsky a anglicky) 27 Správa CHKO Lužické hory
MEZINÁRODNÍ NAUÈNÁ STEZKA LUŽICKÉ A ŽITAVSKÉ HORY Pøeshranièní èeskonìmecký projekt nauèného okruhu seznamuje návštìvníky s pøírodou a krajinou Lužických a Žitavských hor. Na èeské èásti trasy se kromì seznámení s luèními a lesními spoleèenstvy, historií osídlení a turistiky vìnuje pøedevším významnému geologickému zlomu – tzv. Lužický pøesmyk nebo Lužická porucha. Nauèná stezka nahradila bývalou stezku „Lužický pøesmyk“ z roku 1989.
M E Z I N Á R O D N Í N AU È N Á S T E Z K A
M E Z I N Á R O D N Í N AU È N Á S T E Z K A
MEZINÁRODNÍ NAUÈNÁ STEZKA LUŽICKÉ A ŽITAVSKÉ HORY
- 17 -
M E Z I N Á R O D N Í N AU È N Á S T E Z K A
PA MÁT N É S T R O M Y V LU Ž I C KÝC H H O R ÁC H
MEZINÁRODNÍ NAUÈNÁ STEZKA LUŽICKÉ A ŽITAVSKÉ HORY
- 18 -
- 19 -
PAMÁTNÉ A VÝZNAMNÉ STROMY V LUŽICKÝCH HORÁCH Už v pradávných dobách èlovìk obdivoval majestátní mohutnost a stáøí nìkterých stromù. Ty nejvìtší a nejstarší jsou vyhlašovány jako památné stromy, jsou chránìny a je o nì dùslednì peèováno. V Lužických horách se v roce 2009 nalézá osmnáct památných stromù (viz následující tabulka). Nejvýznaènìjšími a bezesporu nejcennìjšími stromy jsou Krompašské tisy. Nejstarší z nich je chránìn již od roku 1954. Jejich vìk je odhadován na 200 až 450 let. Mezi nejèastìjší památné stromy patøí lípa, dub, javor, buk, jasan – uctívané pro svou dlouhovìkost a mohutnost už pohanskými náboženstvími. Pomìrnì ojedinìle se této pocty dostávalo borovici. Název památného stromu Lípa na Sedle (Chøibská) Lípa v Trávníku Tisy v Krompachu Borovice v Maøenicích Schabestielova lípa (Krásné Pole) Lípa v Drnovci Skupina šesti stromù pod høbitovem v Chøibské Lípa u kaplièky (Kamenický Šenov) Dub u Svobodù (Kytlice) Buky na Zeleném vršku (Èeská Kamenice)
Výška v m 25 23 10 - 12 15 14 18 19 - 21 19 19 21
Obvod v cm 483 493 234 - 460 205 505 444 298 - 425 452 424 376 - 450
