CLARINA – HUDBA (popisky k následujícím stránkám) 01 - Jeden z nejstarších písemných dokladů o vzájemných „zápůjčkách“ trubačů. Jan z Rožmberka prosí měšťany města Tábor o krátké vyslání jejich trubače ke svým aristokratickým (!) potřebám. 02 - Deset let po nástupu na pomyslný rožmberský trůn nechal Vilém z Rožmberka sepsat rozsáhlou instrukci pro činnost vlastní kapely. Pokud fungovala nepřetržitě až do jeho skonu, proč by v polovině 80.let 16.století nechal tak nákladně a dlouhodobě školit v Praze trubačeumělce. Na obrázku první paragrafy instrukce z roku 1561. 03 – Zaznamenaný průběh výplat Linhartu pozounérovi ve služební kategorii „Trubači“ v letech 1561, kdy do rožmberské služby nastoupil, až do roku 1562. Mzda se vyplácela nepravidelně, zpravidla však zhruba po týdnu, ne výjimečně ani manželkám zaměstnanců. 04 – Stylizovaná podobizna Gregora Schampera, patrně nejvýznamnějšího trubače Vilémovské a částečně i Vokovy éry. Působiště v Linci přímo na Vilémův nátlak vyměnil na celá desetiletí za působení na rožmberském dvoře. Unikátní je, že jeho vyobrazení na fasádě tzv.Vlašského dvora nesouvisí s jeho „sebeprezentací“, ale s významem špičkového trubače pro jeho zaměstnavatele. Tzv.Vlašský dvůr (dnešní Dlouhá 32) byl jedním z nejreprezentativnějších městských objektů a jeho vlastníkem byly významné krumlovské osoby. Dočasně patřil i předposlednímu Rožmberkovi, pronajat byl slavnému rybníkáři Jabuku Krčínovi z Jelčan apod., avšak Schamperovi nikdy nepatřil. Protežovaný hudebník vlastnil dům na Latráně (č.p.45). 05 - „Inwentárz Muzyczký 1599“. Nejstarší dochovaný inventář hudebních nástrojů a skladeb opět z pera Václava Březana. 06 - Jedna ze stránek unikátního čistopisu hudebnin z roku 1610 z pera již zmiňovaného „barda“ rožmberského archivnictví Václava Březana. V pravé spodní části listu zachycena některá z děl představitele německo-benátské školy Jakuba Handla, včetně charakteru a barvy vazby. 07 - Stránka ze seznamu muzikálií z roku 1599, zachycující v úvodní části hned tři skladby známého Orlanda di Lasso (1532 /?/ - 1594), jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 16.století. Osobou mistra vlámského původu se mimo jiné zabýval i bratr Alberta Einsteina, Alfred. 08 - První strana Březanova soupisu rožmberských hudebních nástrojů z roku 1599 (šalmaje či tenory,“ pumorty“, jejich uložení atd.). 09 - O skutečnosti, že rožmberská knihovna byla rozsahem nejen na středoevropské poměry neobyčejná, se ví. Zajímavý pro projekt Clarina nova je též fakt, že podíl hudebnin v ní byl největší ve srovnání z knihovnami například současníka Ferdinanda Tyrolského, vévody Jindřicha Brunšvického, knihovnou Dietrichsteinů z poloviny 17. století, či vévody Augusta Brunšvického.
10 - Zajímavý kalendář rožmberského historika Václava Březana z roku 1599. K 6.říjnu si zapsal „Inventována instrumenta“, mínění hudební fond. Jaký to asi muselo mít pro něj význam, když zápisů za říjen je pouze pár… 11 - Věrné vyobrazení stárnoucího Viléma z Rožmberka na zlaté medaili z doby, kdy již štědře sponzoroval výuku mladých trubačů v rudolfínské Praze. 12 - K ne právě vysoce kulturním kratochvílím šlechticů patřily i bujaré pitky s poněkud košilatou zábavou. Ani mladý Petr Vok se jim nevyhnul, když na zámku Bechyně organizoval taková setkání pro přátele. Ti, kdo nesplnili vypít stanovené množství vína, museli pokus opakovat a zapsat se do tzv.Pokutních register, případně zápis doplnit žertovnou (mravoučnou) kresbou. Později již poslední Rožmberk takové zábavě neholdoval a plně se odevzdal do sfér vyšší kultury. 13 - Renesanční vyobrazení produkce v tzv.hudební nice zámku Rožmberk. 14 – Detail renesanční hráčky na trubku v tzv. hudební nice zámku Rožmberk. 15 - Pohled na nádvoří Rožmberského paláce na Pražském hradě. Nepochybně i zde předváděli Zigottovi žáci své pokroky nejen před jejich dvěma mecenáši. 16 - Jeden z mála dochovaných nejstarších obrazů členů literátského bratrstva, konkrétně v Prachaticích z roku 1604. Bratrstva představovala sdružení katolických i nekatolických kostelních zpěváků z řad měšťanů a řemeslníků (chroustů), jejichž rozmach dosáhl vrcholu v 16.století a svědčí o důležitosti hudby a zpěvu nejen v renesanční společnosti. 17 - Titulní list knihy o významném rodu Fuggerů a jejich hudebním mecenátu v 16.století. Komparace s Rožmberky není náhodná. Bankéřský rod z Augsburgu, jež – obrazně řečeno – držel svými financemi „v šachu“ řadu královských dvorů (zejména habsburské císaře, papežský Vatikán či španělské království), byl v úzkých zpravodajských kontaktech i s jihočeským rodem a lze se domnívat, že k vzájemné inspiraci docházelo též na hudebním poli . 18 - Snímek představující clarinu z depozitáře českokrumlovského zámku. Až do nedávna byla považována spíše za maketu sloužící hercům barokního divadla. Po mnohaletém úsilí hudebníka Petera Dostála-Berg, kteří vytvořil její přesnou repliku, dostal tento nástroj „život“ a s ním i raně novověké skladby původně komponované pro jeho zvukový projev. 19 - Olejomalba téměř šedesátiletého Hanse Antona Fuggera, souputníka Viléma z Rožmberka ( kolem roku 1590). 20 - Portrét jednoho z nejvýznamnějších hudebníků a zpěváků pozdní renesance Phillipa de Monte (1521-1603). Původem vlámský hudební skladatel působil na dvoře Rudolfa II. v Praze (kde je pochován) měl velice blízko k Rožmberkům a jejich trubačské skupině. 21 - Mědirytina portrétu jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů 16. Století, jeho díla byla hojně zastoupena v rožmberské knihovně. Orlando di Lasso (1532?-1594) byl autorem přibližně 2000 skladeb.
22 - Šlechtická taneční a hudební festivita na augsburském vyobrazení z roku 1591. Na tribuně čtyři hráči na oblíbené dechové nástroje. Zvláště první zleva… 23 - „Tenorsoprana“ z roku 1561 vyrobena v Norimberku. I takových „vysokých trubek“ měli Rožmberkové ve svém hudebním depozitáři několik a pečlivě vybírali pro tento složitý dechový nástroj adekvátní hráče. 24 - Šestice dulciánů, velmi oblíbených dechových nástrojů zejména v pozdní renesanci a 17.století. Snímek předchůdce fagotu pochází z augsburských sbírek a jejich výroba se datuje do přelomu 16. a 17.století. 25 - Obrázek virginalu (předchůdce cemballa, spinetu) klávesového strunného nástroje, kterých měli Rožmberkové dle inventářů hudebnin a účtů několik. Na snímku výrobek z Augsburgu kolem roku 1540. 26 - První autor zasvěcených pojednání o eggenberské hudbě a barokním divadle Jiří Záloha za pracovním stolem českokrumlovského archivu (1955). 27 - Po krátkém intermezzu v podobě královské držby se českokrumlovský komplex a jiná panství dostaly do vlastnictví bývalého kupeckého rodu Eggenbergů, kteří pokračovali v hudebním mecenátu posledních Rožmberků, který rozšířili o mecenát divadelní. Do jejich vlastnictví patřilo i panství Netolice s půvabným letohrádkem Kratochvíle, který byl dokončen na sklonku 80.let 16.století. I v jeho kouzelné zahradě s „divnými vodními stroji“ se patrně počítalo s hudební produkcí. Na snímku titulní list inventáře z roku 1664. 28 - Merkur znázorněný jako vládce vzduchu řídící element metalurgického procesu. Dobově vnímaná alchymie (metalurgie do ní patřila) jako výraz vztahu mezi makro- a mikrokosmem měla s hudbou jako uměním leccos společného. 29 - Jeden z několika desítek názorných obrázků tzv. Zlatokorunské školy, jež byla založena posledním opatem stejnojmenného kláštera Bohumírem Bylanským. Mezi učebními pomůckami (metoda výuky navazovala na Komenského metodiku) jsou prezentovány též hudební nástroje, mezi nimi samozřejmě též dechové.
