CHAMELEON
Měsíčník páťáků pro vás ,,zábava a poučení v jednom“ Číslo 3 2/2002 ročník 1 zdarma ,, My zatím ještě barvu neměníme“
Obsah dnešního čísla ( únor 2002): Zamyšlení: Petice proti slizu Kultura: Pán Prstenů, kniha versus film Příroda: Klokan obrovský Příběh na pokračování: M. p., kapitola U nás o všem rozhoduje tatínek (2/3) Historie: Velké civilizace starověku (2/3),Babylon,Asýrie,Persie Počítače: Railroad Tycoon (čti Reilroud Tajkůn) Zábava: Zajímavosti, vtipy
Obsah příštího čísla (březen 2002): Zamyšlení: Počítáme s konkurencí v naší třídě Technika: Slavná letadla (1), Hawker Hurricane Příběh na pokračování: M. p. kapitola U nás o všem rozhoduje tatínek (3/3) Historie: Velké civilizace starověku (3/3) Řecko, Řím Počítače: Multimédia Křížem krážem staletími Zábava: Zajímavosti ,vtipy, test Stránky pro holky V dnešním okénku šéfredaktora bych chtěl připomenout všem uchazečům o místo redaktora našeho časopisu, že musí připravit na volné téma jednu stranu (ne do časopisu). O místo se teď uchází T. Kozák a M. Pelc. Totéž platí pro celou stávající redakci. V redakci jsou teď (z těch co něco dělají): já, Mirek Mynář a Jakub Olšiak. Ještě se chci omluvit holkám a příznivcům sportu za absenci jejich stran i v tomto čísle. Já za to fakt nemůžu. Holky by mohly začít něco dělat. Zajímavost na konec: minulé číslo Chameleona četlo 31 lidí (prosincové jen 22 lidí).Ono to tak nepřipadne, ale vzhledem k našim možnostem nákladu (6 kusů), je to dost.
2
Píšu petici proti slizu, protože ve třídě řádí (nebo řádila) slizománie. Nevím, koho tato neuvěřitelná pitomost napadla. Jen v naší třídě je nejméně 7 slizů a 8 fleků po nich. Na nově nabílenou školu je to až přespříliš. Ať si to majitelé slizu nabílí. Nejhorší však je to, že takový Kuba Šamko se vůbec nepoučil z případu přilepeného slizu Vaška Vaňka. Moc rád bych viděl toho, kdo to vymyslel, nebo radši ne. Kdyby to bylo aspoň k jídlu, ale tohle, když to tak odporně smrdí, není to asi k jídlu. A jestli ne k jídlu, tak k čemu? David Mynář To je ten sliz
S mým názorem souhlasí (aspoň co jsem se stačil zeptat): Kamila Rosenbaumová Tomáš Kozák Vít Abraham
Vašek Šimon Mirek Mynář a Martin Drozd se podepsal: Debil
Pán Prstenů, kniha versus film Protože zamyšlení bylo krátké, přidávám článek o filmu a knize Pán Prstenů, Společenstvo Prstenu. Tak zběžně, o co jde: K mladému hobitovi Frodovi přichází hodný kouzelník Gandalf, aby mu vysvětlil, že prstýnek, který zdědil po svém strýci Bilbovi, není vůbec bezvýznamný. Má naopak velice velký význam, hlavně pro pána zla, Saurona, jen s ním může skoncovat s dobrem a nastolit krutovládu v celé Středozemi. Sauron také posílá černé jezdce, aby chytili Froda, vzali mu Prsten a zvítězili nad dobrem. ,,Devítka“ (jezdci) jsou mrtví králové, kterým dal Sauron za jejich života slabší prsteny, než ten Frodův, vládnoucí Prsten. V zemi Elfů, Roklince, se sestavuje družina nazvaná ,,Společenstvo Prstenu“ a tady je její složení: Gandalf, čaroděj, Aragorn, hraničář (jako Chod), Boromir,člověk, Legolas, elf, čtyři hobiti ( Frodo, Sam, Pipin a Smíšek) a trpaslík Gimli. Družina se vydává na strastiplnou cestu k temné zemi Mordor. Víc už vám neprozradím. Teď o filmu: Film se velice drží psané předlohy, má strhující efekty, tvůrci vynechali nudné části knihy (U Toma Bombadila atd.). Bohužel tam téměř chybí cesta na východ a její útrapy. Efekty jsou fakticky vynikající. Abych to shrnul, film je pro ty, kdo chtějí hlavně tvrdý boj, kdežto kniha pro ty, kteři radši zapojí fantazii při čtení. Pán Prstenů je skvělý.
3
Klokan obrovský (Macropus giganteus) Hlavní údaje: Hmotnost 40-95 kg, délka těla 0,9 až 1,4 m, délka ocasu 0,4 až 1 m, březost 33 až 38 dní, počet mláďat v jednom vrhu 1-2 mláďata. Rozšíření: východní Austrálie. Samec vsedě dosahuje běžné výšky 1,5 m, a když se postaví na zadní nohy, převyšuje i člověka. Na přelomu minulého století (20.) byly zaznamenány rekordní údaje o délce 2,3 m a hmotnosti 150 kg . Jelikož dnes takoví obři nežijí, je podezření, že první osadníci velikost svých úlovků přeháněli. Pro klokana obrovského je typický celý osrstěný nos. Jeho domovem jsou rozsáhlé stepi a řídké savanové lesy. Přes den se zdržuje na chráněných místech mezi stromy, v křovinách nebo v jeskyních, jsou-li nablízku, a na pastvu vychází se soumrakem. Oproti jiným velkým klokanům je dosti usedlý a nerad cestuje na větší vzdálenosti. Živí se hlavně trávou. Pasoucí se stáda čítají 20-50 zvířat, dříve nebylo vyjímkou ani 100 kusů. V některých převažují samice a odrůstající mláďata, jiná jsou čistě ,,pánskou“ společností. Mladí samci spolu často zápasí: postaví se proti sobě na špičky zadních nohou a předníma nohama se objímají, odstrkují, pohlavkují a boxují. Čím jsou starší, tím se hra mění spíše v imponování, při kterém se snaží ukázat, kdo má navrch. Na ostří nože se vyhrotí až boje o říjné samice. V těch se nezdráhají proti sobě použít i mocných drápů na zadních nohách. Stačí chvilková nepozornost jednoho z protivníků a má zranění na celý život. Nejvíce mláďat se rodí během australského léta. Novorozený klokánek váží necelý gram, což jsou sotva tři tisíciny procenta hmotnosti samice! Není divu že se jeho pobyt ve vaku prodlouží na 11 měsíců. I po té, co teplo matky opustí, se k ní ještě přes půl roku vrací na kojení. Když se mezitím objeví ve vaku nový sourozenec, musí samice živit dva hladové krky. Klokan obrovský se dožívá až 20 let Je zajímavé, že velcí klokani neutrpěli příchodem Evropanů do Austrálie tolik jako menší druhy. Současné počty klokana obrovského se odhadují na neuvěřitelných 9 milionů jedinců. Přes velká sucha která čas od času vedou k masovým úhynům, i pokračující klokaní jatky, při nichž ročně padne 300-400 tisíc kusů, se budoucnost tohoto klokana nezdá ohrožena. Názory na míru ochrany se však i v samotné Austrálii různí
zápasící klokani 4
Mikulášovy prázdniny kapitola U nás o všem rozhoduje tatínek (2/3) ,,A kastroly, kávovar, papiňák a nějaké nádobí...,´´ dodala maminka. Tatínek prudce vstal a rozzuřeně otevřel pusu , ale nestačil promluvit, jelikož to maminka udělala za něho. ,,Jen si vzpomeň, řekla, ,, co vyprávěl Durda, jak si loni najali vilku. Byli tam tři otlučené talíře a v kuchyni dva malé kastrolky, a to ještě jeden z nich byl děravý. Museli na místě koupit všecko, co potřebovali, a platili to div ne zlatem.“ ,,Durda v tom neumí chodit,je nekňuba,“ řekl tatínek. A zase si sedl. ,,To je možné,“ řekla maminka, ,,ale jestli dostaneš chuť na rybí polévku, nemůžu ji uvařit v děravém hrnci, i kdyby se nakrásně podařilo sehnat ryby.“ Dal jsem se do breku, jelikož je fakticky otrava jet k moři, kde není ani rybička, zatímco nedaleko je Atlantik, ve kterém se to rybami jen hemží. Maminka nechala pletení, vzala mě do náruče a řekla, že nemám být smutný kvůli hloupým rybám že se mi to tam jistě bude líbit, když se každé ráno budu moct ze svého krásného pokojíku dívat na moře. ,,No vlastně…, upadl do rozpaků tatínek, ,,výhled na moře z té chaty není. Ale není to k němu daleko, jen dva kilometry. Je to poslední chata na Piniovém pobřeží, která je ještě k pronajmutí.“ ,,Ovšem, miláčku,“ řekla maminka. Pak mi dala pusu a já si šel hrát a cvrnkal jsem na koberci s dvěma kuličkami, které jsem vyhrál na Albínovi. ,,Na pláži jsou oblázky?“ zeptala se maminka. ,,Nikoli, milostivá! Ani nápad!“ zvolal tatínek nadšeně. ,,Pláž je písečná. Velejemný písek! Na celé pláži nenajdeš ani kamínek. “ ,,Tím líp,“ řekla maminka. ,,Aspoň nebude Mikuláš trávit celé dny házením žabek. Od té doby, co jsi ho naučil žabky, je tím úplně posedlý.“ Dal jsem se znovu do pláče, jelikož házet žabky po hladině, to je senzační zábava, fakt. Dovedu je tak, že mi skočí třeba i čtyřikrát za sebou, a je otrava jet do nějaké staré chaty s děravými kastroly, daleko od ,moře, kde nejsou oblázky, ani ryby. “,,Pojedu k bábince!“zaječel jsem a kopl do Albínovy kuličky. Maminka mě znovu vzala do náruče a řekla mi, abych neplakal, že tatínek potřebuje prázdniny nejvíc z vás všech, a i když to tam, kam jedeme, nebude zrovna nejlepší, musíme tam jet a tvářit se, jako by se nám to líbilo. (pokračování příště) Tři vtipy na vyplnění prázdného místa: ,,Kolik je vám let slečno?“ ,,Devatenáct.“ ,,A vaší mladší sestře?“,,Dvaadvacet“ ,,Maminko,“ ptá se malá Petra, ,,v kolika letech rostou lidem zlatý zuby?“ ,,Jak zní budoucí čas od slovesa píti, Jirko?“ ptá se učitel. ,,Prosím, opilý, pane učiteli!“ 5
V prvních dvou číslech byly hry z převážně válečnického prostředí (Age of Empires a Operace Flashpoint). V dnešním čísle je hra poněkud mírumilovnější, hra o mašinkách a velkém byznysu. Tato hra provází hráče celou historií mašinek a železnice od roku 1810 až do roku 2100. Hra v mnoha ohledech připomíná Age of Empires I. Rozdílné je jednak to,že v Railroadu získáváte zdroje přepravováním pasažérů a nákladu a ne dolováním (důl je však možno zakoupit), a za druhé ve dnes zmíněné hře se nestaráte o osadníky, ale o vaši firmu. Hra je to dost těžká, kdo nemá zcela vhodnou obchodní strategii, brzy pozná, jak chutná zadlužení a bankrot. Není vůbec pěkné, pokud se musíte dívat, kterak vaše do teďka prosperující společnost se během několika sekund topí v dluzích. Kdo na to nemá nervy (jako já), tomu vřele doporučuji volbu ,,LOAD MAP“ v ,,EDITORU“. Tam si v podstatě můžete dělat, co chcete. Dostanete zcela pustou velikou louku a můžete ji zkrášlovat podle svých představ, já jsem si například vytvořil model části Středozemě (bájné země podle J.R.R Tolkiena). Máte neomezené zdroje, takže můžete sázet stromy, vytvářet hory atd. Hlavně ale stavět železnici. V této mapě se dá cokoli nastavit (rok, peníze). S trochou fantazie si můžete domyslet, jak asi budete vypadat za 45 let a nastavit si svoji tvář (k dispozici je asi 20 fotek) a jméno. Celou hrou provází pohodové country. Cena: 400-500 Kč. Railroad Tycoon je ze všech stran výborná hra. Hodnocení: ***. Anonymní počítačový maniak
Velké civilizace starověku (2/3) Babylon, Asýrie, Persie V
minulém čísle jsme se pozastavili nad Sumerem a Egyptem. Dnes poletíme trochu víc v dějinách dopředu,do roku 1894 př.n.l. , kdy začínají známé dějiny mocné říše, Babylonu. A o tak mocné říši se sluší promluvit trochu do podrobna. Nejmocnější z babylónských králů se jmenoval Nebúkadnesar II. a právě na život v jeho době se podíváme. Král byl něco mezi bohem a člověkem, ale jako dobrý bůh se nechoval. Nechával zohyzďovat své zajatce velmi brutálním způsobem. Obyčejným lidem se však nevedlo špatně.Zeptat se jich však již nemůžeme. Velké vážnosti se těšili například písaři (obdoba dnešních úředníků či novinářů). Babylóňané velmi milovali pivo. Pivo se vyrábělo z několika druhů obilí a stalo se mezopotámským národním nápojem. Mezopotámci věřili, že pivo milují i bohové a jestli na světě žijí postižení lidé, pak je to proto, že se bohové při jejich stvoření opili. Král nejen pil pivo, ale také bojoval. Babylóňané nebyli dobří námořníci, protože moře měli daleko, zato to byli skvělí jezdci a mistři v obléhání měst. Babylón si právě kvůli dlouhému válčení podrobili Peršané v roce 539 př.n.l. Král Nebúkadnesar II. zemřel již v roce 562 př. n. l. Babylón ještě před svým pádem stačil v roce 612 př.n.l. zničit Asyrskou říši. Asyrská říše se velice podobala Babylonu. Se zajatci nakládali ještě ohavněji než Babylóňané. Příklad: napichovali zajatce na kůly, stahovali je zaživa z kůže, zohavovali je vařícím asfaltem atd. Jejich výboje a krutost se jim hrubě nevyplatila, ztratili vládu nad říší a zničili je Babylóňané (vojáci zničili město Ninive). Poslední král Asýrie Sínšariškun v požáru Ninive zahynul. Peršané byli krutí nájezdníci, kteří si podrobili i Babylon. Brousili si zuby i na Řecko, ale na Řecku si je i vylámali. Řecko porazilo Peršany v bitvě u Maratónu. Alexandr Veliký pak zničil Perskou říši úplně. (příště: Řecko, Řím)6
