Celní dohled v cestovním styku na veřejném mezinárodním letišti

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Obor Veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství

Bakalářská práce

Celní dohled v cestovním styku na veřejném mezinárodním letišti Customs Supervision in Tourist Traffic on Public International Airport

Martin Hurdálek

Brno, 2016

Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Celní dohled v cestovním styku na veřejném mezinárodním letišti zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury“.

V Pardubicích dne 10. 04. 2016 vlastnoruční podpis autora

2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za ochotu a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, kterými přispěla k jejímu sepsání.

3

Abstrakt Bakalářská práce „Celní dohled v cestovním styku na veřejném mezinárodním letišti“ by měla přinést ucelený přehled o základních činnostech celních orgánů na mezinárodním letišti. V práci je popsána role Celní správy ČR v oblasti letecké přepravy, a to nejen z pohledu dohledu nad pohybem zboţí, ale také z pohledu její role v rámci součinnostní bezpečnostní sloţky na státní hranici. Cílem práce je identifikace a charakteristika především těch činností celní správy v oblasti letecké přepravy v cestovním styku, které se týkají různých zákazů a omezení, resp. zajištění ochrany a bezpečnosti osob, zdraví, trhu Evropské unie a ţivotního prostředí. Klíčová slova Celní správa, cestovní styk, celní dohled, celní kontrola, mezinárodní letiště, neobchodní zboţí, EU Abstract The bachelor thesis “Customs Supervision in Tourist Traffic on Public International Airport“ should provide a comprehensive overview of the basic activities of the customs authorities at the international airport. The role of the customs administration of the Czech Republic in the field of the air traffic has been described in this work not only from the perspective of the supervision over the movement of goods but at the same time from the view of its role as an interactive security body at the state border. The objective of this work is to identify and characterise first of all such activities of the customs administration in the field of air transport in tourist traffic, which relate to various prohibitions and restrictions to ensure safety and protection of persons, health, the European Union market and the environment respectively. Key words Customs Administration, Tourist Traffic, Customs Control, International Airport, Non-commercial Goods, EU

4

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................... 6 1.

Základní definiční pojmy v oblasti celního dohledu a celního řízení ............................................... 8

2.

Role celní správy ČR v oblasti letecké přepravy ............................................................................ 14

3.

Dohledové činnosti a kompetence v oblasti cestovního styku ..................................................... 18 3.1

Kontrola dovozu a vývozu neobchodního zboží a jeho limitů pro osvobození od daní a cla 18

3.2

Osvobození od dovozního cla a DPH u zboží vztahujícího se k fyzickým osobám ................. 21

3.3

Omezení při dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží podle zvláštních předpisů ........................ 22

3.3.1

Kontrola převozu léků a léčivých přípravků .................................................................. 23

3.3.2

Kontrola přepravy omamných a psychotropních látek ................................................. 25

3.3.3

Kontrola přepravy předmětů kulturní hodnoty............................................................. 26

3.3.4 Kontrola převozu exemplářů podléhajících Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin .......................................... 27 3.3.5 3.3.5.1

Dovoz produktů živočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí .............. 29

3.3.5.2

Dovoz zvířat v zájmovém chovu ................................................................................ 31

3.3.6

Kontrola přepravy zboží, podléhajícího rostlinolékařské kontrole ............................... 33

3.3.7

Kontrola převozu střelných zbraní, střeliva a výbušnin................................................. 35

3.3.8

Kontrola převozu finanční hotovosti ............................................................................. 37

3.4

4.

Kontrola přepravy veterinárního zboží .......................................................................... 29

Vrácení DPH zahraniční fyzické osobě zaplacené v ceně zboží nakoupeného v ČR .............. 39

3.4.1

Podmínky pro vrácení daně ........................................................................................... 40

3.4.2

Potvrzování dokladů na vrácení daně orgány celní správy ........................................... 42

3.4.3

Elektronizace potvrzování formulářů na vrácení DPH ................................................... 43

Kontrola přepravy vojenského materiálu ozbrojenými silami NATO ............................................ 45 ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ........................................................................................................ 49 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................................... 59

5

ÚVOD Jedním z důvodů proč jsem si zvolil jako téma své bakalářské práce „Celní dohled v cestovním styku na veřejném mezinárodním letišti“, je moje profese příslušníka Celní správy ČR slouţícího na veřejném mezinárodním letišti. Při psaní práce bych chtěl vyuţít svých znalostí a dosavadní praxe. Dalším důvodem pro zvolení tohoto tématu je moje osobní zkušenost, kdy se často při výkonu sluţby setkávám s dotazy cestujících, vracejících se z dovolené, na oprávněnost kontroly a její případné nepochopení, kdy cestující argumentují slovy, „jsme přece v unii“. Přestoţe přítomnost celníků na hranicích bychom mohli označit za tradiční, od vstupu České republiky do Evropské unie a staţení celníků ze všech pozemních hraničních přechodů kromě mezinárodních letišť uplynulo uţ téměř 12 let, a moţná právě proto si mnozí myslí, ţe celní kontroly byly se vstupem ČR do EU zrušeny na všech hranicích, nebo na tyto kontroly jednoduše zapomněli. Chtěl bych touto prací přiblíţit a ukázat nejen veřejnosti, ale i některým kolegům z vnitrozemských celních úřadů, ţe činnost celníka na mezinárodním letišti, které je vnější hranicí do Společenství, je nejen oprávněná, různorodá, ale i náročná, kdy uchopení relevantních právních předpisů a jejich aplikace na konkrétní případy řadovým celníkem často není nasnadě. Přesto je to činnost velice zajímavá, atraktivní a v mnohém jedinečná. Tato práce by měla přinést ucelený přehled o základních činnostech celních orgánů na mezinárodním letišti a zároveň by měla být jistým vodítkem k tomu, aby cestující na svých cestách věděl, jaké zboţí a v jakém mnoţství můţe dováţet, co raději nevozit a jakým povolením, osvědčením či potvrzením je potřeba se v konkrétních případech vybavit, aby pro něho celní kontrola nebyla při těchto cestách nepříjemnou překáţkou. Bez ohledu na problematiku leteckého carga lze za výchozí a samozřejmě rovněţ primární oblast na mezinárodním letišti označit tzv. cestovní styk. Cílem práce je identifikace a charakteristika činností celní správy v oblasti letecké přepravy v cestovním styku na veřejném mezinárodním letišti, kdy těţiště práce spočívá v charakteristice základních dohledových činností, které se týkají především různých zákazů a omezení, resp. zajištění bezpečnosti a ochrany osob, zdraví, trhu Evropské unie a ţivotního prostředí. Jde tedy o rozbor činností, které nemají, resp. mají jen minimální fiskální dopad. V textu práce se soustředím především na pohyb zboţí z a do tzv. třetích zemí, tedy zemí, které nejsou členy Evropské unie. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, kde v úvodní kapitole jsou vymezeny základní definiční pojmy, se kterými se cestující na letišti v průběhu celní kontroly a obecně při kontaktu s celní problematikou nejčastěji setkají. V další části práce popisuji roli Celní 6

správy ČR v oblasti letecké přepravy a to nejen z pohledu dohledu nad pohybem zboţí, ale také z pohledu její role v rámci součinnostní bezpečnostní sloţky na státní hranici. V závěru této kapitoly definuji, z mého pohledu, základní problém, kterým je absence účinné předběţné rizikové analýzy dat o cestujících v letecké přepravě. Nejobsáhlejší částí práce je třetí kapitola, která má za úkol charakterizovat základní dohledové činnosti a kompetence celní správy v oblasti cestovního styku. Poslední kapitola se věnuje přepravě vojenského materiálu ozbrojenými silami NATO. Přestoţe tato oblast vybočuje ze zvoleného tématu, chci se alespoň okrajově zmínit o tom, jak vypadá odbavení této přepravy z pohledu příslušníka celní správy a na podkladě jakých dokladů je tato přeprava uskutečňována. Jedním z důvodů je také místo mého působiště, kterým je veřejné mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem, kde se s tímto druhem činnosti setkávám velice často. Práce je napsána za pomocí metody rešerše s následnou analýzou jednotlivých činností a přiřazením konkrétních právních předpisů. Hlavními zdroji při zpracování tohoto specifického tématu se mi staly především relevantní právní předpisy, odborná literatura zaměřená na celní problematiku a odborný časopis CLO DOUANE, měsíčník Celní správy ČR. Neméně významným pramenem pro mě byly elektronické zdroje a zároveň přístup k intranetu Celní správy ČR.

7

1. Základní definiční pojmy v oblasti celního dohledu a celního řízení Dříve neţ se dostanu k samotnému psaní práce a charakteristice základních činností CS v oblasti cestovního styku, chtěl bych pro pochopení jednotlivých souvislostí definovat několik základních pojmů z oblasti celní problematiky, se kterými se veřejnost při styku s celní správou nejčastěji setká. Kaţdý z následujících pojmů by s ohledem na historii a vývoj celní správy v ČR jistě zaslouţil definici v širších souvislostech, nicméně pro účel zvoleného tématu jsem se omezil jen na nejzákladnější popis. Celnictví – pojem celnictví byl vymezen ustanovením § 2 písm. a) zákona o Celní správě České republiky, ve znění platném do konce roku 2012, podle něhoţ se celnictvím rozumí „plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních předpisů a při správě cel.“1 Nový zákon o Celní správě České republiky2, který je účinný od 1. ledna 2013 jiţ takovéto ustanovení neobsahuje, přesto okruh činností, které jsou svěřeny celním orgánům, zůstává obdobný, coţ lze usuzovat z ustanovení § 8 tohoto zákona, které stanoví věcnou působnost celního úřadu v případech, kdy jiný právní předpis nebo přímo pouţitelný právní předpis Evropské unie stanoví, ţe dané působnosti vykonávají celní orgány. Dále stanoví, ţe správu cel, daní a jiných peněţitých plnění, stanoví-li tak jiný právní předpis, vykonává celní úřad.3 Celní orgány – obecně se celními orgány označují orgány celní správy příslušné k uplatňování celních předpisů, přičemţ mohou být pověřeny i uplatňováním dalších právních předpisů. Zákon o celní správě nepouţívá pro tuzemské celní orgány pojem „celní orgány“, ale v ustanovení § 1 odst. 2 stanoví „orgány Celní správy České republiky“, jimiţ jsou Generální ředitelství cel a celní úřady.4 Pojem celní orgány je v tomto zákoně pouţíván buď ve vazbě na legislativu EU, nebo pro celní orgány cizích států. Dle čl. 5 celního kodexu Unie, který vstoupí v platnost dne 1. května 2016 jsou „celními orgány celní správy členských států, jež jsou příslušné pro uplatňování celních předpisů, a jakékoliv jiné orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny uplatňovat některé celní předpisy“5

1

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění platném do konce roku 2012. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3 ŠRAMKOVÁ, Dana. Právní regulace celnictví. In: ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa ve funkčním pojetí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 17 - 18. 4 § 1 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. 2

8

Celník – za celníka je povaţována fyzická osoba, vykonávající sluţbu podle zákona o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů6, která plní úkoly celní správy. Celník prokazuje příslušnost k celní správě sluţebním stejnokrojem, nebo sluţebním průkazem a ústním prohlášením „celní správa“. Můţe jím být jen plně svéprávný státní občan ČR, který je starší 18 let, je bezúhonný, splňuje předepsaný stupeň vzdělání a je zdravotně způsobilý k výkonu sluţby. Celník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí a nesmí vykonávat ţivnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost a nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost.7 Clo – je moţné definovat jako zákonem předem sazbou stanovenou částku, která je povinně odváděna ve prospěch veřejného peněţního fondu v souvislosti s přechodem zboţí přes celní hranici s celně schváleným určením, celním reţimem, se kterým je platba cla spojena.8 Celní správa ČR tuto definici zjednodušila, kdyţ na svých webových stránkách uvedla, ţe „Clo, resp. celní poplatek, je dávka vybíraná při přechodu zboží přes celní hranici.“9 Historicky nejstarší, přestoţe v současnosti ztrácí na významu, je funkce fiskální, kdy účelem výběru cla je zajistit zdroj příjmu státního rozpočtu. V dnešní době má clo spíše funkce nefiskální. Je to především funkce obchodněpolitická, která umoţňuje regulaci zahraničního obchodu a můţe ovlivňovat skladbu dováţeného a vyváţeného zboţí a funkce ochranná, která ochraňuje vnitřní trh a prosazuje se zejména pomocí sazeb dovozního cla.10 Celní dluh – celní dluh vzniká ex lege. Z ustanovení čl. 4 odst. 9 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“) vyplývá, ţe celním dluhem je povinnost osoby zaplatit dovozní nebo vývozní clo, které je uplatňováno pro určité zboţí podle platných předpisů Společenství. Celní dluh samozřejmě nevzniká u zboţí, které je předmětem trestné činnosti a dále u zboţí, u kterého je ve společném celním sazebníku EU uvedeno, ţe je bez cla. Způsoby vzniku celního dluhu, tj. určení, kdy a na základě jakých právních skutečností celní dluh vzniká, včetně vymezení celních dluţníků, jsou upraveny v celním kodexu, v čl. 201 aţ 205. V zásadě existují dva způsoby vzniku celního dluhu:

6

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. § 13 zákona č. 361/2003 Sb. 8 RADVAN, Michal. Daně a správa daní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 9. 9 CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Clo [online]. [cit. 04. 02. 2016]. 10 KÁRNÍK, Miroslav. Clo a celní politika od A do Z. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Anag, 2012, s. 39 – 41. 7

9

legální – na základě zákonem předvídaného jednání, a to přijetím celního prohlášení. V cestovním styku na letišti je v praxi toto prohlášení nejčastěji činěno vstupem do červené zóny. nelegální – na základě nezákonného jednání, porušením celních předpisů.11 Pro oblast cestovního styku je důleţité znění následujících článků – znění čl. 201 odst. 1 písm. a) celního kodexu, které říká, ţe celní dluh vzniká propuštěním zboţí do celního reţimu volného oběhu. V případě protiprávního vstupu zboţí na celní území Společenství upravuje vznik celního dluhu čl. 202 celního kodexu. Pro účely tohoto článku se protiprávním vstupem rozumí jakýkoliv vstup zboţí v rozporu s články 38 aţ 41 a čl. 177 druhou odráţkou. Celní dluh vzniká okamţikem protiprávního vstupu zboţí. Neméně důleţité je znění čl. 203 celního kodexu, které stanovuje vznik celního dluhu při dovozu zboţí odnětím zboţí podléhajícího clu celnímu dohledu. Celní dluh vzniká okamţikem, kdy je zboţí odňato celnímu dohledu. Celní hodnota – základem pro vyměření cla je celní hodnota. Pro stanovení celní hodnoty platí přesné postupy. Ve většině případů lze celní hodnotu definovat jako cenu skutečně placenou, nebo která má být zaplacena za zboţí prodané pro vývoz do Společenství.12 Za určitých podmínek se do celní hodnoty zahrnují ještě další prvky jako např. náklady na dopravu do místa vstupu na celní území Společenství. Pro zásilky neobchodní povahy (tj. zboţí určené výhradně k soukromému nebo osobnímu pouţití příjemce nebo jeho rodinných příslušníků) je stanovena výjimka13 a poštovné se do celní hodnoty zboţí nezahrnuje. U zásilek zasílaných prostřednictvím kurýrních sluţeb se však k ceně zboţí připočítává i přepravné. Zboží – jak jiţ vyplynulo z definice pojmu clo, zboţí je důleţitou kategorií v celní problematice. Pojem zboţí byl definován ustanovením § 2 odst. d) celního zákona aţ do jeho novely v roce 2004, podle něhoţ se „zbožím rozumí veškeré hmotné věci movité a elektrická energie uvedené v kombinované nomenklatuře celního sazebníku“.14 Zrušením tohoto ustanovení se nelze na tuto definici odvolávat a při definování pojmu zboţí je nutné vycházet z rozhodnutí Evropského soudního dvora v právní věci Komise Evropských společenství vs. Belgické království, podle kterého je zboţím kaţdá hmotná věc, která můţe být obchodována 11

POLÁK, Pavel. Cla. In: ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa ve funkčním pojetí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 59 – 60. 12 Blíže viz čl. 29 celního kodexu. 13 Viz čl. 165 odst. 2 Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se provádí celní kodex Společenství. 14 Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění platném do konce roku 2004.

10

přes hranice.15 K takovému pojmu zboţí je nutno přiřadit elektrickou energii, která je rovněţ obchodována přes hranice a je výslovně uvedena ve Společném celním sazebníku EU. Tato definice umoţňuje povaţovat pro aplikaci celních předpisů za zboţí i věci, které nejsou předmětem obchodování, ale mohou jím být (dary).16 Společný celní sazebník EU – je právně závazný úřední oficiální seznam zboţí, které podléhá nebo by mohlo podléhat clu, přiřazuje zboţí podpoloţku kombinované nomenklatury a celní sazbu. Tuto nomenklaturu pouţívá celní sazebník pro rozdělování a třídění zboţí a je zaloţena na mezinárodní nomenklatuře, tj. Harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboţí, který spravuje Světová celní organizace. Právní úprava kombinované nomenklatury je dána nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku, který kombinovanou nomenklaturu zavedl. Ta je uvedena v příloze I uvedeného nařízení a vychází kaţdoročně jako prováděcí nařízení Komise (EU). Kombinovaná nomenklatura pro rok 2016 byla vydána jako prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/1754 ze dne 6. října 2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Celní území Společenství – celním územím se zpravidla rozumí území jednoho nebo více států, v rámci kterých se uplatňují jednotné celní předpisy, probíhají určité kontroly a řízení, na jejichţ podkladě jsou vybírána cla ze zboţí, které na takto vymezené území vstupuje nebo z něho vystupuje.17 Celní území Společenství vymezuje čl. 3 celního kodexu. Nutno podotknout, ţe celní území Společenství sice zahrnuje území členských států EU, ale ne všechna území, která jsou součástí některého ze států EU. Příkladem je Grónsko nebo Faerské ostrovy. Na druhou stranu součástí celního území je i území nečlenských států EU, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva. Příkladem je Monacké kníţectví nebo ostrov Man. Celní řízení – je proces, jehoţ smyslem je změna postavení zboţí za tím účelem, aby mohl deklarant, drţitel, dovozce či vývozce s tímto zboţím určitým způsobem nakládat. Je to návrhové řízení o přidělení celně schváleného určení. Nejčastěji aplikovaný druh celně schváleného určení je propuštění zboţí do celního reţimu. Celní řízení je zahájeno předloţením zboţí celnímu úřadu a podáním celního prohlášení. Na základě provedeného

15

Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. července 1992. Komise Evropských společenství proti Belgickému království. Věc C-2/90. In: CODEXIS ACADEMIA *právní informační systém+. ATLAS consulting [vid. 04. 02. 2016]. 16 KÁRNÍK, Miroslav. Clo a celní politika od A do Z. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Anag, 2012, s. 107. 17 KÁRNÍK, Miroslav. Clo a celní politika od A do Z. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Anag, 2012, s. 111.

11

celního řízení vydá celní úřad rozhodnutí, ve kterém se stanoví, zda se zboţí do navrţeného reţimu propustí nebo nepropustí. Celní prohlášení – celním prohlášením je úkon, kterým osoba předepsanou formou projevuje vůli, aby bylo zboţí propuštěno do určitého reţimu. Podle čl. 61 celního kodexu můţe být celní prohlášení učiněno hned několika způsoby: a) písemným celním prohlášením b) prostřednictvím zařízení na zpracování dat c) ústním prohlášením nebo jiným úkonem Z hlediska cestovního styku na letišti je nejběţnější způsob podání celního prohlášení učiněn tzv. jiným úkonem, coţ je pouţití zelené nebo červené zóny. Celní dohled – za celní dohled je povaţována obecná činnost celních orgánů, kterou se zajišťuje dodrţování celních předpisů vztahujících se na zboţí pod celním dohledem. Dle čl. 37 celního kodexu podléhá zboţí vstupující na celní území Společenství celnímu dohledu od okamţiku vstupu na toto území ex lege. Zboţí, které není zboţím Společenství, zůstává pod celním dohledem do okamţiku změny jeho celního statusu, nebo jeho vývozu nebo jeho zničení pod celním dohledem. Význam celního dohledu spočívá v zajištění moţnosti podrobit dováţené a vyváţené zboţí celním kontrolám.18 Celní kontrola – celní kontrola je prováděna v rámci celního dohledu. Dle čl. 4 odst. 14 celního kodexu se kontrolou ze strany celních orgánů rozumí provádění zvláštních úkonů, které mohou zahrnovat prohlídku zboţí, prověřování existence a pravosti dokladů, kontrolu účetních dokladů a jiných záznamů, kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboţí převáţeného osobami nebo na osobách a provádění úředních šetření s cílem zjistit, zda jsou dodrţovány celní předpisy a případně i další právní předpisy vztahující se na zboţí, které podléhá celnímu dohledu. Celní prostor – jedná se o prostor, který slouţí k celnímu řízení. Celní prostor stanovuje celní úřad opatřením obecné povahy a usměrňuje v něm pohyb osob a dopravních prostředků.19 Celní prostor celních úřadů není určen právním předpisem. Teprve v nově připravovaném celním zákoně se dle ustanovení § 13 celním prostorem rozumí stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení. Má-li být součástí celního prostoru území mezinárodního letiště, stanoví se celní prostor na základě 18

POLÁK, Pavel. Cla. In: ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa ve funkčním pojetí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 40 – 41. 19 § 6 odst. a) zákona č. 17/2012 Sb.

12

rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o stanovení druhu letiště, kterým se letiště určí jako mezinárodní.20 Deklarant – osobu deklaranta definuje čl. 2 odst. 18 celního kodexu jako osobu, která činí celní prohlášení vlastním jménem, nebo osobu, jejímţ jménem je celní prohlášení činěno. Čl. 64 celního kodexu dále uvádí, ţe celní prohlášení můţe učinit kaţdá osoba, která můţe celnímu orgánu předloţit zboţí nebo zajistit jeho předloţení se všemi doklady, jejichţ předloţení je nezbytné. Kaţdý se můţe nechat v jednání s celními orgány zastoupit pro provádění všech úkonů a formalit, tzn. i pro podání celního prohlášení a celé řízení o propuštění zboţí do celního reţimu. Zastoupení můţe být buď přímé – zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby či nepřímé – zástupce jedná vlastním jménem na účet jiné osoby. Osoba zastupující, nacházející se v postavení nepřímého zástupce, je sama deklarantem, na rozdíl od zastoupení přímého, kde deklarantem zůstává ten, kdo je zastupován. To má význam např. při stanovení odpovědnosti za správnost, resp. nesprávnost údajů, deklarovaných celním orgánům v celním prohlášení.21

20

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, Návrh zákona celní řád [online]. [cit. 08. 02. 2016]. POLÁK, Pavel. Cla. In: ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa ve funkčním pojetí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 49 – 50. 21

13

2. Role celní správy ČR v oblasti letecké přepravy Celní správa České republiky je soustavou správních orgánů a současně bezpečnostním sborem, který zajišťuje veřejné sluţby a výkon státní správy v oblasti správy cel a některých daní, jakoţ i dalších svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu i jeho občanů. Její právní zakotvení je vymezeno zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů a její kompetence jsou upraveny více neţ stem národních i evropských předpisů. Její činnost je součástí systému celního dohledu nad zboţím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Při realizaci tohoto dohledu pak postupuje podle jednotných celních předpisů Společenství. Jimi jsou především Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění, a Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se celní kodex Společenství provádí.22 Celní správa ČR je do jisté míry unikátní v tom, kolik různých kompetencí vykonává, kolik různých cílů sleduje, jaká rozličná zadání se snaţí naplnit. Srovnáme-li to s jinými institucemi, asi podobnou nenajdeme: Česká obchodní inspekce kontroluje dodrţování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti a bezpečnosti zboţí a sluţeb, policie pomáhá a chrání, finanční správa vybírá daně, Státní úřad pro jadernou bezpečnost dohlíţí nad jadernou bezpečností. Celní správa, i kdyţ je pohled na výše uvedené instituce trochu zjednodušený, takové jasné zadání nemá. Na jedné straně plní svou fiskální roli jako správce spotřební daně, na druhé straně kontroluje třetizemní zahraniční obchod, kdy nejen vybírá clo, ale i aplikuje širokou škálu obchodně politických opatření, dohlíţí na zpoplatněné komunikace, je aktivní na poli padělků, zajišťuje tzv. dělenou správu, kontroluje nelegální zaměstnanost, a to jsem zdaleka všechny její kompetence nevyčerpal. Jednou z neméně významných rolí je její stálé působení na veřejných mezinárodních letištích. Letiště rozdělujeme podle technických a provozních podmínek na vnitrostátní a mezinárodní a podle okruhu uţivatelů na veřejné, neveřejné a vojenské. Mezi pět největších letišť v dopravní síti České republiky patří Letiště Václava Havla v Praze Ruzyni, Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, letiště Brno – Tuřany, letiště Pardubice a letiště Karlovy Vary, která splnila bezpečnostní podmínky pro mezinárodní letiště s vnější hranicí tzv. Schengenského prostoru. Zároveň to jsou jediná letiště v České republice, na nichţ má celní správa své stálé zastoupení. Statistiky uváděné v této práci se proto týkají jen těchto pěti letišť. Jejich zatíţení znázorňuje následující tabulka, ze které dle počtu odbavených cestujících jasně vyplývá, ţe

22

CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Brožura Celní správy České republiky [online]. Praha: Generální ředitelství cel, 2012 [cit. 31. 01. 2016].

14

dominantní postavení má letiště v Praze – Ruzyni. Ostatní letiště mají pouze regionální charakter. Tabulka č. 1

Počty odbavených cestujících na jednotlivých letištích Letiště Václava Havla Praha - Ruzyně

Letiště Leoše Janáčka v Ostravě

Letiště Brno - Tuřany

Letiště Pardubice

Letiště Karlovy Vary

Rok

Počet cestujících

Počet cestujících

Počet cestujících

Počet cestujících

Počet cestujících

2013

10974196

259167

463023

196247

111224

2014

11149926

297100

486134

150626

90949

2015

12030928

309256

466046

39635

46262

Celkem

34155050

865523

1415203

386508

248435

Zdroj: Vlastní zpracování údajů získaných z vnitřních aplikací CS

Mezinárodní letecká přeprava provozovaná v České republice po přistoupení k Evropské unii a připojení k tzv. schengenskému prostoru sehrává v oblasti celního dohledu klíčovou roli, jelikoţ mezinárodní letiště mimo jiné slouţí k přímé přepravě osob a zboţí s nečlenskými státy Evropské unie. Česká republika je specifická tím, ţe kromě mezinárodních letišť nemá ţádnou pozemní hranici s nečlenskými zeměmi Evropské unie. Na mezinárodních letištích, proto celní správa vykonává veškeré činnosti související s klasickou celní kontrolou na hranicích. S ohledem na skutečnost, ţe mezinárodní letiště jsou vnější hranicí a tedy vstupním místem do Společenství, přináší sluţba na letišti jistá specifika. Obecně bychom mohli říct, ţe hlavní činností na mezinárodním letišti je odbavování cestujících v cestovním styku, projednávání leteckých (tzv. „cargo“) zásilek zboţí, případně podílení se na odbavování speciálních letů. U cestovního styku si nejde nevšímat i tzv. „vnitrounijních“ letů, to je letů, které se uskutečňují mezi letišti, jeţ se nacházejí na území Evropské unie. Nejde o specifickou činnost zaměřenou na klasické celní řízení při dovozu či vývozu zboţí ze třetích zemí, ale je zde spousta kompetencí, které přísluší celní správě. Z pohledu praxe to znamená, ţe příslušníci celní správy se pohybují i u těchto letů a kontrolují například přepravu zboţí podléhajícího rostlinolékařským předpisům, veterinárním předpisům, zákazům a omezením a tak podobně. Z pohledu „třetizemních“ letů pak zaměření výkonu sluţby převáţně spočívá v pátrání po zboţí uniklém celnímu dohledu, kontrole správnosti postupu při činění celního prohlášení při dovozu zboţí jiným úkonem – tj. volba průchodu v systému červená/zelená a ve výkonu jednotlivých působností, které jsou celním orgánům svěřené zvláštními předpisy. 15

Jak uvádí zákon o celní správě: „Celní úřad vykonává působnosti, stanoví-li jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, že je vykonávají celní orgány.“23 Těmto působnostem se budu věnovat v následující kapitole. Uţ jsem zmiňoval, ţe celní správa je bezpečnostním sborem, coţ znamená, ţe její příslušníci při výkonu sluţby na státní hranici (letišti) jsou oprávněni nosit zbraň, čímţ se podílejí společně s Inspektorátem cizinecké policie a ostrahou letiště na zajišťování bezpečnosti a plynulosti letecké dopravy, zejména pak na odbavování zboţí a cestujících. Z ostatních oprávnění je to především oprávnění od osob poţadovat potřebná vysvětlení, prokázání totoţnosti, zajištění osob a další oprávnění, která jsou uvedena v Hlavě IV zákona o Celní správě České republiky.24 Další významnou rolí celních orgánů na jednotlivých veřejných mezinárodních letištích je jejich stálé členství v Letištním bezpečnostním výboru. Celní správa zde plní v rámci Letištního bezpečnostního programu funkci součinnostní bezpečnostní sloţky se zaměřením zejména na vykonávání dohledu nad třetizemním zboţím, přepravovaným jak v nákladovém prostoru letadla, tak cestujícími. Zároveň spolupracuje při potlačování protiprávních činů ohroţujících bezpečnost civilního letectví odhalováním nelegálních aktivit, pátráním po obchodech a přepravě rizikových komodit, které představují nebezpečí zneuţití k teroristickým útokům a spolupracuje při odstraňování následků případných teroristických akcí jako ostatní sloţka Integrovaného záchranného systému. Jak bude popsáno v následující kapitole, Celní správa ČR vykonává na mezinárodních letištích v cestovním styku působnost v řadě fundamentálních ochranných a bezpečnostních zájmů České republiky. Zároveň jde o oblasti bezpečnosti mezinárodního obchodu a boje proti terorismu. Ochrana státu, resp. výkon působnosti v těchto oblastech nabývá na významu v souvislosti se sofistikovanými způsoby páchání závaţné trestné činnosti jako je např. přeprava OPL v těle cestujících a různých typech zavazadel a zásilek, přeprava „citesového“ zboţí na těle cestujících, ve spodním prádle apod., přeprava významného mnoţství neoznámených finančních prostředků či nelegální přeprava věcí kulturní hodnoty. V současné době není moţné vzhledem k absenci zákonné úpravy, která by umoţňovala celníkům mezinárodního letiště vyuţít seznamu cestujících leteckých dopravců, zjistit informace o konkrétním cestujícím, který je z pohledu celního úřadu, resp. Celní správy ČR rizikový. Vzhledem k zatíţení jednotlivých letišť, které je znázorněno v tabulce č. 1, především při současném zatíţení celního úřadu na Letišti Václava Havla v Praze, a vzhledem 23 24

§ 8 odst. 1 písm a) zákona č. 17/2012 Sb. § 28 - § 37 zákona č. 17/2012 Sb.

16

k neprovádění předchozí rizikové analýza dat o cestujících (před příletem letadla), případně ověření, zda zájmová osoba se na palubě určitého leteckého spoje nachází či nikoliv, není moţné účelně zaměřit síly a prostředky celního úřadu, aby po předchozím provedení rizikové analýzy, jejíţ provedení předpokládá Nařízení Komise č. 1875/200625, došlo k hospodárnému a efektivnímu vyuţití personálních i technických zdrojů. Při vyuţití informací ze seznamů cestujících by se jistě projevil i sekundární efekt a to větší propustnost systému červená/zelená a sníţilo by se nedůvodné zatíţení cestujících namátkovými kontrolami celníků. Ti by se z větší části zaměřovali jen na osoby vybrané na základě provedené rizikové analýzy. Ustanovení § 69 zákona o civilním letectví26 stanovuje leteckým dopravcům zákonnou povinnost předávat za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví útvaru Policie ČR na letišti seznam o cestujících, kteří překročí vnější hranici. Tento seznam však dopravci předávají Policii ČR nejdříve po ukončení nástupu všech cestujících do letadla. Celní správa takové oprávnění nemá. Aby příslušníci celní správy na mezinárodních letištích mohli být efektivnější při odhalování nezákonné přepravy zboţí a jiných nelegálních aktivit, měli by mít k dispozici údaje o cestujících, které jim budou zasílány v několika časových intervalech před odletem. Tím by mohli zjistit případné změny v rezervaci a případně odhalit rezervace uskutečněné na poslední chvíli před odbavením. Aby mohla být prováděna efektivní analýza rizik je nutno znát základní náleţitosti, principy a vzájemné vazby. Všechny tyto údaje pomáhají celním orgánům provést kontrolu cestujících z hlediska vazeb na terorismus a další formy trestné činnosti. Legislativní změna tohoto paragrafu a s tím souvisejících právních předpisů, která by orgánům celní správy ČR zajišťovala vyuţití seznamu cestujících, by vzhledem k oblastem působností celní správy ČR a zájmu na bezvadném výkonu sluţby byla legitimním a logickým krokem.

25

Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006 ze dne 18. prosince, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. 26 Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

17

3. Dohledové činnosti a kompetence v oblasti cestovního styku Jak uţ jsem zmínil výše, celní správa vykonává při zabezpečení celního dohledu v cestovním styku celou řadu povinností, které jsou upraveny značným mnoţstvím právních předpisů. Tato kapitola se proto věnuje těm nejzákladnějším činnostem, které při styku s celníkem na letišti přicházejí v úvahu, a proto bych rád upozornil, ţe následující podkapitoly jsou demonstrativním výčtem kompetencí, nikoliv taxativním, které celní správa v oblasti cestovního styku vykonává.

3.1 Kontrola dovozu a vývozu neobchodního zboţí a jeho limitů pro osvobození od daní a cla Kaţdá osoba dováţející zboţí na celní území EU je povinna toto zboţí předloţit celním orgánům a bez zbytečného odkladu podat celní prohlášení. Vstupem do Evropské unie dne 1. 5. 2004 ztratila Česká republika pozemní celní hranice. Jedinou celní hranicí tak v ČR jsou letiště s mezinárodním provozem. Celní odbavení probíhá u pravidelných i charterových letů. Celní prohlášení v cestovním styku se podává vţdy v předepsané formě a týká se zboţí, které má cestující při sobě a zboţí v jeho osobních zavazadlech. Osobními zavazadly se pro účel zákona o dani z přidané hodnoty rozumějí zavazadla, která je cestující schopen při svém příjezdu předloţit celnímu orgánu, a zavazadla, která celnímu orgánu předloţí později, pokud prokáţe, ţe byla zapsána v okamţiku jeho odjezdu jako doprovodná zavazadla u společnosti, která zajišťovala přepravu.27 V případě ţe cestující nemá nic k proclení, učiní celní prohlášení ve většině případů bez administrativních formalit vstupem do zelené zóny. V případě ţe cestující dováţí nějaké zboţí, učiní celní prohlášení vstupem do červené zóny a následně oznámí tento dovoz, doplněný o charakteristiku předloţeného zboţí, příslušnému celníkovi. Tento způsob podání celního prohlášení upravuje čl. 61 celního kodexu. Při dovozu neobchodního zboţí se v souvislosti s přechodem zboţí přes celní hranici vyměřuje a vybírá clo a nepřímé daně – DPH a spotřební daň, která se týká alkoholu, tabáku a cigaret. V cestovním styku je vybrané neobchodní zboţí do stanoveného limitu osvobozeno od cla a nepřímých daní uplatňovaných při dovozu. V souladu s ustanovením čl. 6 Směrnice Rady 2007/74/ES28 se za dovoz zboţí neobchodní povahy povaţuje zboţí, které je dováţené na celní území EU ze třetích zemí, vstupuje do daného celního reţimu příleţitostně a jeho

27

§ 71a odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 6 Směrnice Rady 2007/74/ES ze dne 20. prosince 2007 o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně. 28

18

povaha a mnoţství prokazují, ţe má slouţit výhradně k osobní potřebě nebo spotřebě příjemce nebo cestujícího, který jej dováţí a členů jeho domácnosti, nebo pokud má zboţí slouţit jako dar. Členské státy osvobodí u cestujících v letecké přepravě od DPH a SPD dovoz nejvýše tohoto mnoţství cigaret, tabákových výrobků a alkoholu: ● tabák a cigarety:

a) 200 cigaret, b) 100 doutníků o hmotnosti jednoho kusu nejvýše 3 gramy, c) 50 doutníků o hmotnosti jednoho kusu vyšší neţ 3 gramy,

nebo d) 250 g tabáku ke kouření, přičemţ kaţdé mnoţství stanovené v písmenech a) aţ d) představuje 100 % celkového povoleného mnoţství pro tabákové výrobky. Pro kaţdého cestujícího lze osvobození od daně uplatnit na jakoukoliv kombinaci tabákových výrobků, pokud součet procentních podílů vyuţitých z jednotlivých povolených mnoţství nepřesáhne 100 %.29 ● alkohol:

a) 1 litr alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu vyšším neţ

22

% objemových nebo nedenaturovaného lihu o obsahu nejméně

80

% objemových, nebo b) 2 litry alkoholu a alkoholických nápojů o obsahu nejvýše 22

%

objemových,

přičemţ kaţdé mnoţství stanovené v písmenech a) aţ b) představuje 100 % celkového povoleného mnoţství alkoholických výrobků. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoliv kombinaci mnoţství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů, vyuţitých z jednotlivých povolených mnoţství nepřesáhne 100 %. Zároveň lze osvobodit od daně dovoz nejvýše 4 litrů tichého vína a 16 litrů piva na jednu osobu.30 Osvobození alkoholu, cigaret a tabákových výrobků od DPH a SPD se nevztahuje na zboţí dovezené cestujícím mladším sedmnácti let. Kromě výše uvedených množstevních limitů jsou stanoveny hodnotové limity pro osvobození zboţí při dovozu zboţí. Cestujícímu v letecké dopravě je v tuzemsku osvobozeno zboţí při dovozu do výše hodnoty odpovídající částce 430 EUR na osobu. U cestujících mladších patnácti let se tento 29 30

§ 71c zákona č. 235/2004 Sb. § 71d zákona č. 235/2004 Sb.

19

limit sniţuje na částku 200 EUR na osobu. Do celkové výše hodnoty osvobozeného zboţí nelze započítat jen část hodnoty některého dovezeného zboţí a zároveň nelze započítat alkohol, cigarety a tabákové výrobky, viz mnoţstevní limity tohoto zboţí, dále zboţí, které je dočasně dovezeno cestujícím do ČR, zboţí dováţené nazpět po jeho dočasném vývozu cestujícím a dovoz léků pro osobní potřebu cestujícího. 31 Pro úplnost je nutné uvést, ţe shora uvedené zboţí je dle čl. 41 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla osvobozeno taktéţ od cla. Tento článek odkazuje na daňovou legislativu, resp. přiznává osvobození od dovozního cla takovému zboţí, které je osvobozeno od DPH. Pokud hodnota dováţeného zboţí přesahuje hodnotové limity uvedené výše, vyměří celní úřad cestujícímu celní dluh. V rámci výpočtu cla je moţno za níţe uvedených podmínek pouţít tzv. paušální sazbu cla, která se uplatní ad valorem ve výši 2,5 %, jedná-li se o dovoz zboţí zcela neobchodní povahy. Jednotná sazba cla 2,5 % se uplatní, pokud skutečná hodnota zboţí podléhajícímu clu nepřesahuje 700 EUR na jednu osobu. Tato sazba se nevztahuje na zboţí, u kterého je v celním sazebníku ve sloupci celní sazba uvedeno „bez“ a na zboţí kapitoly 24 celního sazebníku (tabák a tabákové výrobky).32 V této souvislosti je nutné upozornit na tzv. preferenční celní sazby, které EU poskytuje některým zemím na základě uzavřených dohod. Podmínkou pro jejich uplatnění je předloţení důkazu původu (např. průvodního osvědčení EUR.1, prohlášení o původu na faktuře, FORM.A). Ve většině preferenčních dohod existuje ustanovení o osvobození od důkazu původu. V případě cestujících na letišti se to týká jejich osobních zavazadel a dováţeného zboţí do hodnoty do 1200 EUR za předpokladu, ţe zboţí není dováţené pro obchodní účely, dováţené výrobky byly prohlášeny za výrobky splňující poţadavky příslušného protokolu o pravidlech původu a neexistují ţádné pochybnosti o pravosti takového prohlášení.33 Pro přepočet hodnoty zboţí na českou měnu se pouţije kurz platný první pracovní den měsíce října roku předcházejícího dovozu zboţí, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie. Přepočítací kurz pro rok 2016 je 27,173 CZK za 1 EURo. Mimo dále uvedených zákazů a omezení pro některé druhy vyváţeného zboţí (předměty kulturní hodnoty, zbraně, střelivo a výbušniny, omamné a psychotropní látky,

31

§ 71b zákona č. 235/2004 Sb. Hlava II písm. D nařízení č. 1754/2015/EU 33 PŘIKRYLOVÁ, Eva. Neobchodní dovozy. Olomouc, 2008, 8 s. Dostupné z intranetu Celní správy ČR. 32

20

finanční prostředky a jiné) nejsou v EU při vývozu zboţí, které nemá obchodní charakter, uplatňována ţádná vývozní cla, ani jiné vývozní poplatky.34

3.2 Osvobození od dovozního cla a DPH u zboţí vztahujícího se k fyzickým osobám Podmínky pro osvobození níţe uvedeného zboţí od dovozního cla jsou upraveny v kapitole I aţ IV nařízení Rady č. 1186/2009. Pokud se cestující vrací po dlouhodobém pobytu mimo celní území Společenství do České republiky, má při splnění určitých kritérií nárok na uplatnění osvobození osobního majetku od dovozních poplatků. Při stěhování fyzických osob do zemí Evropského společenství podléhá jejich osobní majetek celním formalitám. Mohou poţádat příslušný celní úřad, aby jim stěhované věci osvobodil od dovozního cla. Od daně je pak takový dovoz osvobozen, pokud je dováţenému zboţí přiznáno osvobození od cla.35 Osvobozen je osobní majetek, který byl v drţení osoby a jedná se o nespotřebitelné věci, byl uţíván v místě bývalého obvyklého místa pobytu nejméně šest měsíců přede dnem, ke kterému ukončil obvyklý pobyt ve třetí zemi a je v novém místě pobytu určen ke stejnému účelu pouţívání. Osvobození od dovozního cla mohou vyuţít pouze osoby, které měly místo obvyklého pobytu mimo území Společenství nepřetrţitě po dobu alespoň 12 měsíců.36 Důleţitým podkladem je seznam věcí, které se stěhují. Seznam je dostačujícím podkladem k doloţení toho, ţe stěhované věci jsou jiţ pouţívané věci osobní potřeby. Seznam stěhovaných věcí by měl být natolik podrobný, aby byl plně ztotoţnitelný se zboţím, které je uvedeno právě na seznamu. Pro osvobození od dovozních poplatků postačí ţádost a doloţení výše uvedených dokumentů, které prokazují dlouhodobý pobyt mimo EU. Osobním majetkem jsou věci určené k osobnímu uţívání osoby nebo pro potřeby její domácnosti a tvoří ho zejména vybavení domácnosti, jízdní kola a motocykly, osobní motorová vozidla a jejich přívěsy, obytné přívěsy, sportovní nebo rekreační plavidla a sportovní nebo rekreační letadla. Osobní majetek dále tvoří domácí zásoby odpovídající běţnému zásobení rodiny, zvířata v zájmovém chovu a jezdecká zvířata, ale také přenosné nástroje a přístroje potřebné k výkonu povolání dané osoby. Osobní majetek nesmí povahou ani mnoţstvím svědčit o obchodním záměru.37

34

CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Informace celní správy České republiky pro cestující při dovozu zboží na území EU ze třetích zemí (nečlenské země EU) [online]. [cit. 18. 02. 2016]. 35 § 71 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. 36 Čl. 4 až 11 nařízení č. 1186/2009/ES 37 Čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení č. 1186/2009/ES

21

Od dovozního cla je také osvobozeno zboží dovážené při příležitosti sňatku. Jedná se buď o výbavu a vybavení domácnosti osoby, která při příleţitosti svého sňatku přenáší své obvyklé místo pobytu ze třetí země na celní území Společenství, nebo dary obvykle darované při příleţitosti sňatku, které obdrţí osoba u příleţitosti svého sňatku od osob s obvyklým místem pobytu ve třetí zemi. Hodnota ţádného daru osvobozeného od dovozního cla však nesmí přesahovat hodnotu 1 000 EUR. Podmínkou pro toto osvobození je krom předloţení dokladu o uzavření sňatku také skutečnost, ţe tato osoba měla obvyklé místo pobytu mimo celní území Společenství nepřetrţitě po dobu nejméně dvanácti měsíců. Od dovozního cla nelze takto osvobodit alkoholické výrobky, ani tabák a tabákové výrobky.38 Dalším zboţím, které je moţné osvobodit od dovozního cla, je osobní majetek fyzické osoby s obvyklým místem pobytu na celním území Společenství, který tato osoba nabyla děděním ze zákona nebo ze závěti. Osobní majetek je osvobozen od dovozního cla, je-li v celním prohlášení navrţen na propuštění do volného oběhu ve lhůtě dvou let ode dne nabytí dědických práv k tomuto majetku. Stejně tak jako v předchozím odstavci, i zde je nařízením č. 1186/2009 vymezeno zboţí, které nelze osvobodit od dovozního cla. Jedná se o alkoholické výrobky, tabák a tabákové výrobky, dopravní prostředky k obchodnímu pouţití, předměty pouţitelné při výkonu povolání jiné neţ přenosné nástroje a přístroje, které byly nezbytné k výkonu povolání zesnulého a ţivý inventář a zásoby zemědělských produktů přesahující mnoţství odpovídající běţnému zásobení rodiny.39 Celní orgány dále osvobodí od dovozního cla výbavu, studijní potřeby a vybavení domácnosti žáků nebo studentů tvořící obvyklé zařízení studentského pokoje, které patří ţákům nebo studentům přijíţdějícím k pobytu na celním území Společenství za účelem studia a které jsou určeny k jejich osobnímu uţívání po dobu jejich studia. Při celním řízení ţák nebo student musí doloţit, ţe je řádně zapsaný ve vzdělávacím zařízení k dennímu studiu. Výbavou se rozumí prádlo, bytový textil a ošacení (včetně nového) a studijními potřebami předměty, nástroje a přístroje obvykle pouţívané ţáky a studenty při studiu.40

3.3 Omezení při dovozu, vývozu nebo tranzitu zboţí podle zvláštních předpisů Orgány celní správy jsou povinné nejen vyměřit ze zboţí vstupujícího na celní území Společenství příslušná cla a daně, ale zároveň musí dohlíţet na to, aby takové zboţí neporušovalo právní předpisy ČR a EU, a to zejména v oblastech ochrany spotřebitele, ochrany ţivotního prostředí, ochrany politicko-bezpečnostních zájmů ČR a EU a v dalších 38

Čl. 12 až 15 nařízení č. 1186/2009/ES Čl. 17 až 19 nařízení č. 1186/2009/ES 40 Čl. 21 nařízení č. 1186/2009/ES 39

22

oblastech. Celní správa tedy působí jako garant a dohlíţí na to, aby zboţí, na nějţ se vztahuje příslušný zákaz nebo omezení, nebylo propuštěno do dovozního nebo vývozního celního reţimu bez potřebných náleţitostí (např. licence, osvědčení, certifikáty). V těchto oblastech je zásadní spolupráce Celní správy ČR s dalšími státními orgány, které vykonávají svou působnost v jednotlivých oblastech.41 Následující oddíly se věnují těm nejzákladnějším dohledovým činnostem z pohledu cestovního styku na mezinárodním letišti.

3.3.1 Kontrola převozu léků a léčivých přípravků Léky a léčivé přípravky nejsou běţnými výrobky a zacházení s nimi podléhá specifickému reţimu a podmínkám stanoveným právními předpisy České republiky i Evropské unie, jejichţ primárním účelem je ochrana veřejného zdraví i zdraví jedince prostřednictvím zajištění kvalitních, bezpečných a účinných léčiv. Na národní úrovni je základním právním předpisem zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon definuje, co se rozumí léčivým přípravkem, co se rozumí zacházením s léčivy, kdo jej můţe vykonávat a jakým způsobem. Léčivý přípravek je dle § 2 odst. 1 zákona o léčivech „látka nebo kombinace látek prezentovaná s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvířat či podat zvířatům, a to buď za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.“ Léčivými přípravky jsou pak dle tohoto odstavce humánní léčivé přípravky, veterinární léčivé přípravky, přípravky sestávající z vakcín, toxinů, sér nebo alergenových přípravků, autogenní vakcíny, homeopatické přípravky, radiofarmaka, radionuklidové generátory a prekursory, rostlinné léčivé přípravky, transfuzní přípravky a krevní deriváty.42 Zacházením s léčivými přípravky se dle tohoto zákona pak rozumí rozličné spektrum činností, sestávající primárně z určitého fyzického nakládání s léčivy jako například jejich výzkum, příprava, úprava, výroba, distribuce, skladování, dodávání, přeprava, nabízení za účelem prodeje, drţení za účelem podnikání, prodej, výdej, podání při poskytování zdravotních sluţeb, atp.43 Takové zacházení s léčivy můţe vykonávat pouze omezený okruh

41

SVOBODA, Karel. Fiskální a nefiskální aspekty činnosti celní správy při dovozu a vývozu zboží. In: ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa v organizačníma funkčním pojetí vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 2011, s. 103. 42 § 2 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb. 43 § 5 zákona č. 378/2007 Sb.

23

osob, oprávněný k dané činnosti na základě zákona o léčivech.44 Důvodem pro takové omezení je bezesporu poţadavek na zajištění bezpečnosti a kvality léčiv, směřující k ochraně zdraví společnosti. Tento obecný poţadavek vyzdvihuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních přípravků, kdyţ v bodě 2 preambule uvádí: „Hlavním cílem jakýchkoliv pravidel pro výrobu, distribuci a používání léčivých přípravků musí být ochrana veřejného zdraví.“. Explicitním stanovením forem zacházení s léčivými přípravky a okruhu osob, které s nimi mohou nakládat, zákonodárce zakázal jinou formu manipulace s léčivy. Není tak moţné legálně obchodovat s léčivými přípravky bez příslušného povolení, a není moţné bez povolení léčivé přípravky převáţet, skladovat a zasílat. Za účelem zajištění dostupnosti zdravotní péče však zákon o léčivech umoţňuje získat léčivé přípravky zásilkovým výdejem, který v České republice můţe být provozován pouze lékárnou a je omezen pouze na okruh členských států Evropské unie, ze kterých je moţné léčivé přípravky dodávat. Ze třetích zemí je tedy zásilkový výdej zakázán. Současnou právní úpravou obsaţenou primárně v zákoně o léčivech je tak zajištěna bezpečnost veřejného zdraví, neboť pouze u léčivých přípravků registrovaných v rámci EU na základě právních předpisů harmonizovaných prostřednictvím Směrnice 2001/83/ES je moţné zaručit, ţe byl dodrţen vysoký standard kvality a bezpečnosti. U léčivých přípravků ze třetích zemí, u nichţ není odpovídajícím způsobem ověřena kvalita ani účinnost, totiţ hrozí rizika spojená s jejich uţíváním. V mnoha zemích světa platí niţší standardy na jejich výrobu, přepravu či skladování. Léčivé přípravky jsou často citlivé na správné skladování a uchovávání a převozem, například v důsledku teplotních i tlakových výkyvů v zavazadlovém či nákladním prostoru letadla, můţe dojít k jejich degradaci, coţ ve výsledku můţe negativně ovlivnit zdraví.45 Hlavní úlohou celních orgánů při dovozu a vývozu léčivých přípravků je ověřit, jestli osoba, převáţející léčiva, disponuje příslušným povolením. Povolení k výrobě nebo k distribuci vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“), Ministerstvo zdravotnictví nebo Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „ÚSKVBL“). V případě dovozu celní orgány dále kontrolují dobu pouţitelnosti léčiv, neporušenost vnějšího i vnitřního obalu a zároveň dodrţení podmínek skladování. Pro dovoz léků pro osobní potřebu ze třetích zemí je z hlediska Celní správy ČR důleţité znění článku 1 Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, cituji: „zbožím neobchodní 44

§7 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ODBOR FARMACIE. K problematice neobchodního dovozu léčiv ze třetích zemí. Praha, 2012. 45

24

povahy – zboží, které vstupuje do daného celního režimu příležitostně a jehož povaha a množství prokazují, že má sloužit výhradně k soukromému nebo osobnímu použití nebo spotřebě příjemců osob, které je dovážejí, a jejich rodinných příslušníků, nebo které má sloužit jako dárek“ Tuto skutečnost pak konstatuje celní orgán, který je příslušný k provedení řízení o propuštění zboţí do volného oběhu a propustí mnoţství odpovídající osobní potřebě cestujících. Z mého pohledu v praxi většinou závisí posouzení mnoţství léčiv pro osobní potřebu na plánované délce pobytu zahraniční osoby na území ČR v porovnání s běţným uţíváním léčiv tak, jak je uvedeno v příbalovém letáku. U tuzemského cestujícího pak na jeho argumentaci zda a jaké mnoţství léčiv si dokáţe obhájit. V případě jakýchkoliv pochybností celní úřad postupuje podle pokynů SÚKL.

3.3.2 Kontrola přepravy omamných a psychotropních látek Obchod s omamnými a psychotropními látkami („drogami“) představuje problém nejen v České republice, ale i v dalších státech. O dopadech a zneuţívání návykových látek bylo jiţ napsáno mnoho. Jsou zmiňovány zejména dopady zdravotní, bezpečnostní, sociální a mnohé další, které zásadním způsobem ovlivňují nakonec i celou společnost. Pašování a nelegální obchody s drogami jsou často napojeny na aktivity mezinárodního organizovaného zločinu. Nelegální zisky z této závaţné trestné činnosti jsou obrovské. Česká republika má z geografického hlediska, jako země v srdci Evropy, významnou polohu na trasách, po nichţ zločinci drogy pašují. Jsme však nejen zemí důleţitou pro tranzit, ale i cílovou destinací prakticky všech druhů drog.46 Pro leteckou přepravu jsou zneuţíváni kurýři různých národností, kteří drogy ukrývají v zavazadlech, na těle, nebo v tělních dutinách. Celní správa je jedním z prvních, kdo můţe odhalit zakázaný dovoz, vývoz nebo tranzit zakázaných látek a zabránit distribuci a to nejen kontrolou v cestovního styku na mezinárodních letištích. V rámci národního práva je právní úprava provedena zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, v platném znění, a s nimi souvisejícími prováděcími vyhláškami. Evropská právní úprava je obsaţena zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog a v nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

46

HOFFMAN, P. Čtvrt století proti drogám. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2015, roč. 49, duben, s. 10.

25

Pro kaţdý jednotlivý dovoz nebo vývoz návykových látek, přípravků, pomocných látek a prekursorů drog (kromě zákonem stanovených výjimek) je nutné dle zákona o návykových látkách přiloţit při celním řízení povolení Ministerstva zdravotnictví. Jakýkoliv jiný dovoz, vývoz nebo průvoz omamných a psychotropních látek bez povolení se dle § 283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, povaţuje za trestný čin. Celní orgány při své kontrolní činnosti informují Ministerstvo zdravotnictví o případech zjištění návykových látek, přípravků, pomocných látek a prekursorů drog, kontrolují dodrţování podmínek stanovených v povoleních a doplňují údaje ve vývozním a dovozním povolení. V rámci kontroly cestujících v cestovním styku vyuţívají celní orgány řadu technického vybavení a pomůcek, zahrnujících různé detektory, analyzátory, atp. Častými pomocníky při této kontrolní činnosti jsou sluţební psi vycvičení na vyhledávání drog.

3.3.3 Kontrola přepravy předmětů kulturní hodnoty Předměty kulturní hodnoty jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu a jsou chráněny mnoha právními předpisy. V právu Evropského společenství se k předmětům kulturní hodnoty vztahuje ustanovení čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, které nevylučuje mezi členskými státy zákazy nebo omezení dovozu, vývozu, nebo tranzitu odůvodněné ochranou národního kulturního pokladu, jenţ má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu. Tyto zákazy a omezení však nesmějí slouţit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy. Na národní úrovni je daná oblast upravena především zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V § 20 zákona o státní památkové péči je stanoveno, ţe kulturní památku lze vyvézt do zahraničí za účelem výstavy, zápůjčky, nebo pro jiné účely (např. restaurování) jen s předchozím souhlasem Ministerstva kultury. Kulturní památku lze vyvézt pouze na dobu dočasnou, nikoli tedy trvale. Ve vztahu k zahraničí upravují právní předpisy také nakládání s předměty, které tvoří kulturní dědictví, ale nejsou kulturními památkami. Vývoz tzv. předmětů kulturní hodnoty pak upravuje výše zmíněný zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Vyvézt tyto předměty lze pouze s osvědčením, které vydávají odborné organizace (muzea, knihovny, galerie, Národní

26

památkový ústav).47 Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt na základě osvědčení, a to jak na dobu dočasnou, tak i trvale. K vývozu kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty z celního území Společenství je dle nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků a zákona č. 214/2002 Sb. o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., potřeba standardní evropské povolení, které vydává Ministerstvo kultury. Toto povolení nenahrazuje předchozí popsaná povolení. K vývozu tohoto zboţí mimo celní území Společenství je tedy potřeba dvou aktů: povolení (osvědčení) k vývozu a standardní evropské povolení. Vzhledem k tomu, ţe obé povolení vydává Ministerstvo kultury, kdy vydává dva správní akty týkající se jedné věci, nabízí se myšlenka, zda by s ohledem na zmenšení byrokratické zátěţe nebylo postačující pouze evropské povolení. V případech kdy se celní orgány při vývozu setkají s kulturní památkou nebo se zboţím, které vykazuje znaky předmětů kulturní hodnoty, zjišťují, zda je toto zboţí doprovázeno povolením Ministerstva kultury, popřípadě osvědčením odborné organizace. Pokud ano, vyznačí na povolení (osvědčení) výstup zboţí do zahraničí, pokud ne, nebo pokud zjistí nějaká nedostatky, vyrozumí o této skutečnosti příslušnou odbornou organizaci, resp. podají Ministerstvu kultury návrh na zahájení správního řízení. U dovozu takového zboţí pak celní orgány kontrolují, zda se převoz zboţí provádí s předchozím souhlasem příslušného orgánu státu, z něhoţ má být zboţí dovezeno nebo přijato, a zda cestující disponuje příslušným povolením.

3.3.4 Kontrola převozu exemplářů podléhajících Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin Úmluva o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin (z anglického názvu Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora dále jen „CITES“) byla smluvena dne 3. března 1973 ve Washingtonu a začala platit od 1. července 1975. Československo přistoupilo k úmluvě v roce 1992. Česká republika převzala závazky z úmluvy od rozdělení ČSFR dne 1. 1. 1993. Hlavním cílem CITES je zajistit, aby mezinárodní obchod neohrozil přeţití populací fauny a flory. Podle statistických údajů je vyuţívání divoké přírody pro účely mezinárodního obchodu druhou nejváţnější příčinou ubývání druhů na naší planetě, a to hned za ničením 47

Odborné organizace jsou vyjmenovány v Příloze č. 2 zákona č. 71/1994 Sb.

27

přirozených stanovišť. Hlavními vývozními oblastmi ţivočichů a rostlin chráněných CITES jsou rozvojové země, pro něţ vývoz exemplářů CITES představuje nezanedbatelný hospodářský zdroj. V globálním měřítku je největším dovozcem takovýchto exemplářů Evropská unie, následovaná USA, Čínou, Japonskem, Koreou, arabskými zeměmi a Austrálií. Exemplářem CITES jsou nejen ţivé a neţivé ţivočichové a rostliny, ale i nejrůznější výrobky a odvozeniny, od potravin a léčiv přes koţené zboţí aţ po exotické suvenýry. Akutním problémem je pašování vymírajících druhů či jejich zabíjení ve volné přírodě za účelem získávání různých výrobků z nich (např. slonovina, koţešiny, „tradiční čínská léčiva“ z tygřích kostí, rohů nosoroţců a ţlučníků medvědů, apod.).48 Na úrovni EU se CITES provádí především nařízením Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, na národní úrovni pak zákonem č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroţenými druhy), ve znění pozdějších předpisů. Kaţdý mezinárodní převoz citesového zboţí musí být doprovázen povolením, známém pod pojem „CITES permit“, k jehoţ vydávání je v ČR věcně příslušné Ministerstvo ţivotního prostředí. Povolení můţe být vydáno jen tehdy, potvrdí-li vědecký orgán49, ţe odběrem rostliny či ţivočicha z přírody nedošlo k ohroţení druhu vyhubením. CITES permit je tedy dokladem o tom, ţe přesun citesového zboţí je z hlediska ochrany přírody v pořádku. Podle míry ohroţení je citesové zboţí rozděleno do několika kategorií, dle kterých podléhá více či méně přísnému reţimu obchodování. Kontrolu dodrţování právních předpisů v této oblasti provádí Česká inspekce ţivotního prostředí. Při celním dohledu nad citesovým zboţím provádějí celní orgány kontroly dovozu, vývozu, zpětného vývozu a tranzitu a dohlíţejí, zda je zboţí doprovázeno příslušným povolením. V případě zjištění porušení právních předpisů nebo v případě pochybností, jsou celní orgány oprávněny zadrţet exemplář CITES. V takovém případě celní úřad neprodleně informuje inspekci. Zároveň jsou celní orgány povinny poskytnout ministerstvu informace ohledně porušení právních předpisů v této oblasti.50 Dohled celních orgánů nad dodrţováním tzv. Washingtonské úmluvy CITES je významnou oblastí, která má celosvětový rozměr. 48

KLOUČEK, Ondřej. CITES – základní informace. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 15. 02. 2016]. Vědeckým orgánem je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, viz § 27 zákona č. 100/2004 Sb. 50 § 26 zákona č. 100/2004 Sb. 49

28

3.3.5 Kontrola přepravy veterinárního zboţí Česká republika, potaţmo Evropská unie se snaţí účinně bránit zavlečení neběţných nákaz na své území, a proto stanovila přísná pravidla pro komerční dovozy produktů ţivočišného původu a zvířat. Všechny zásilky veterinárního zboţí jsou kontrolovány na pohraničních veterinárních stanicích. Rizikem jsou však dovozy neobchodní povahy v cestovním styku. Cestující si často neuvědomují, ţe mohou prostřednictvím potravin a přesunu zvířat zavléct na území EU nebezpečné nákazy.51 Základním právním dokumentem na národní úrovní je zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na evropské úrovni je oblast veterinárního zboţí upravena celou řadou předpisů. Veterinárním zboţím jsou dle § 3 veterinárního zákona zvířata, včetně jejich spermatu, vajíček, embryí, násadových vajec, oplodněných jiker a plemeniva včel, ţivočišné produkty, čímţ se rozumí suroviny ţivočišného původu, a to všechny části těl zvířat, jakoţ i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výţivě lidí a zvířat, dále pak krmiva a předměty, které mohou být nositeli původců nákaz.

3.3.5.1

Dovoz produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí

Dovoz produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí je v rámci EU harmonizovaný nařízením Komise (ES) č. 206/2009 ze dne 5. března 2009 o dovozu zásilek produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství a o změně nařízení (ES) č. 136/2004. Toto nařízení se dle článku 1 nevztahuje na dovoz ţivočišných produktů pro osobní spotřebu z Andorry, Lichtenštejnska, Norska, San Marina a Švýcarska a dále na produkty rybolovu pro osobní spotřebu z Faerských ostrovů a z Islandu. Produkty ţivočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí do EU v cestovním styku lze dováţet jen tehdy, jsou-li přepravovány v osobních zavazadlech cestujících za účelem osobní spotřeby. Dle přílohy IV nařízení Komise (ES) č. 206/2009 je s výjimku výše zmíněných států zakázán dovoz masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků do Společenství cestujícími, pokud nejsou doprovázeny poţadovanými veterinárními dokumenty a předloţeny k hraniční veterinární kontrole. Pro ostatní ţivočišné produkty se uplatňují hmotnostní limity, viz následující zjednodušený přehled dovozu zásilek produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu dle Přílohy IV nařízení Komise č. 206/2009.

51

DUBEN, Josef. Evropský veterinární týden – osvětová akce [online]. Státní veterinární správa, publikováno 7. 11. 2008 [cit. 09. 03. 2016].

29

Tabulka č. 2

třetí země

produkty rybolovu krmivo pro zvířata (čerstvé i sušené mléko pro ostatní produkty maso a mléko a v zájmovém chovu zpracované) např. kojence, kojenecká živočišného původu produkty z masa a potřebné vařené, solené ryby, výživa a zvláštní (med, vejce, živé mléka (příloha I část z lékařských důvodů krevety, humři, výživa potřebná ústřice, živé mušle a 1 NK) (příloha II část 2 NK) neživé mušle, z lékařských důvodů hlemýždi) neživé ústřice

Grónsko

10 kg

10 kg

20 kg

10 kg

10 kg

Faerské ostrovy

10 kg

10 kg

neomezeně

10 kg

10 kg

Island

10 kg

10 kg

neomezeně

10 kg

10 kg

Ostatní třetí země

0 kg

2 kg

20 kg

2 kg

2 kg

Zdroj: Intranet Celní správy ČR

Celní úřad kontroluje, zda provozovatelé mezinárodních letišť zajistili na všech místech vstupu do České republiky viditelné informace o veterinárních podmínkách dovozu produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí do ČR dle nařízení Komise č. 206/2009. Zjistí-li celní úřad při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel, ţe nejsou cestujícím v cestovním styku splněny podmínky, týkající se dovozu produktů ţivočišného původu, stanovené výše zmíněným nařízením, tyto produkty zabaví a předá k úřední likvidaci, kterou zajišťuje pod dozorem krajské veterinární správy provozovatel letiště. Pro tyto účely slouţí na mezinárodních letištích speciální sběrné nádoby. Celní správa pak prostřednictvím Generálního ředitelství cel kaţdoročně předkládá Státní veterinární správě souhrnné údaje o výsledcích uplatňování pravidel pro dovoz produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí do ČR. O úspěšnosti kontrol na jednotlivých letištích svědčí mnoţství zabavených produktů, viz níţe uvedená tabulka. Tabulka č. 3

Množství zabaveného (odevzdaného) zboží živočišného původu v kg Rok

Letiště Václava Havla v Praze Ruzyni

Letiště Leoše Janáčka v Ostravě

Letiště Brno

Letiště Pardubice

Letiště Karlovy Vary

Celkem

2013

754

2

225

367

104

1452

30

2014

626

3

340

342

19

1330

2015

554

13

301

130

13

1140

Celkem

1934

18

866

839

136

3793

Zdroj: Vlastní zpracování údajů získaných z vnitřních aplikací CS

3.3.5.2

Dovoz zvířat v zájmovém chovu

Orgány celní správy na mezinárodních letištích kontrolují také dovoz zvířat v zájmovém chovu. Tento dovoz je moţný pouze za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. Pro účely tohoto nařízení je neobchodním přesunem zvířete v zájmovém chovu takový přesun, jehoţ cílem není prodej ani převod vlastnictví zvířete, přičemţ zvíře v zájmovém chovu po celou dobu neobchodního přesunu doprovází svého majitele, který je uveden v identifikačním dokladu zvířete, nebo fyzickou osobu, kterou majitel zmocnil. V odůvodněných případech lze, aby neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu následoval nebo předcházel o nejvýše 5 dnů pohyb svého majitele nebo oprávněné osoby, nebo probíhal na jiném místě neţ pohyb těchto osob. Zvířata v zájmovém chovu mohou být dováţena ze třetích zemí pouze přes veřejná a neveřejná mezinárodní letiště uvedená v seznamu schválených míst vstupu pro dovoz zvířat v zájmovém chovu. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 jsou v ČR těmito místy veřejná mezinárodní letiště Praha – Ruzyně, Brno – Tuřany, Ostrava – Mošnov, Karlovy Vary, Pardubice a neveřejné mezinárodní letiště Kunovice. Místem vstupu pro ptáky v zájmovém chovu je v ČR v souladu s Rozhodnutím Komise ze dne 22. prosince 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influence ptáků a přesunů ptáků v zájmovém chovu doprovázených jejich majiteli do Společenství pouze letiště Praha – Ruzyně.52 Zvířata v zájmovém chovu jsou definována v Příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 v části A jako psi, kočky a fretky, v části B jako bezobratlí (s výjimkou včel a čmeláků, měkkýšů a korýšů), okrasní vodní ţivočichové, obojţivelníci, plazi, ptáci všech druhů kromě drůbeţe a hlodavci a králíci (jiní neţ ti, kteří jsou určeni k produkci potravin). Během jednoho neobchodního přesunu mohou zvířata v zájmovém chovu druhů uvedených v části A Přílohy I doprovázet majitele či oprávněnou osobu, pokud jejich počet není vyšší neţ pět. V případě, ţe majitel nebo oprávněná osoba 52

STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA, Místa vstupu pro zvířata v zájmovém chovu [online]. [cit. 08. 03. 2016].

31

prokáţe, ţe účelem neobchodního přesunu zvířat v zájmovém chovu je účast na soutěţích, výstavách nebo sportovních akcích a tato zvířata jsou starší 6 měsíců, můţe být počet zvířat těchto druhů v rámci jednoho neobchodního přesunu vyšší neţ pět. Pokud však majitel nebo oprávněná osoba cestuje s více neţ pěti zvířaty těchto druhů a nesplňuje podmínky pro uplatnění této výjimky, musí být splněny veterinární poţadavky pro obchodní přesuny.53 Dovoz ostatních zvířat v zájmovém chovu do ČR ze třetích zemí není nijak omezen, pokud místo původu zvířat nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, vztahujícím se na zvířata daného druhu. V tomto případě (vyjma neobchodního přesunu ptáků v zájmovém chovu) Česká republika nestanovuje ţádné veterinární podmínky.54 Při neobchodním dovozu psů, koček a fretek ze třetích zemí musí být splněno následující: ● zvíře musí být označeno mikročipem (případně tetováním), ● musí mít očkování proti vzteklině (je platné 21 dní po jeho provedení), ● musí podstoupit sérologické vyšetření na vzteklinu, ● musí být doprovázeno platným veterinárním osvědčením.55 Pokud se jedná o zpětný návrat ze třetí země, jsou psi, kočky nebo fretky doprovázeny místo veterinárního osvědčení evropským pasem zvířete v zájmovém chovu. V případě dovozu zvířete z Andorry, Švýcarska, Faerských ostrovů, Gibraltaru, Grónska, Islandu, Lichtenštejnska, Monaka, Norska, San Marina nebo Vatikánského městského státu mohou být zvířata místo veterinárního osvědčení doprovázena pasem v souladu se vzorem uvedeným v části B, přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 577/2013. 56 V případě dovozu psů, koček a fretek z vyjmenovaných třetích zemí uvedených v části 1 a části 2 přílohy II, prováděcího nařízení Komise (EU) č. 577/2013, coţ jsou země prosté vztekliny nebo země, ze kterých riziko zavlečení vztekliny není vyšší neţ riziko spojené s přesuny mezi členskými státy, se serologické vyšetření na vzteklinu nevyţaduje. Česká republika můţe ve výjimečných situacích na základě čl. 32 nařízení č. 576/2013 povolit dovoz zvířat v zájmovém chovu, která tyto podmínky nesplňují. Musí se však jednat o neobchodní přesun z vyjmenované třetí země a zvíře je buď mladší dvanácti týdnů a nebylo očkované proti 53

Viz čl. 5 nařízení č. 576/2013/EU STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA, VI. Požadavky pro cestování s ostatními zvířaty v zájmovém chovu *online+. [cit. 09. 03. 2016]. 55 Viz čl. 10 nařízení č. 576/2013/EU 56 Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013. 54

32

vzteklině, nebo je ve věku mezi dvanácti a šestnácti týdny a bylo očkováno proti vzteklině, ale ještě nesplňuje poţadavky na platnost očkování. Takový dovoz je moţný pouze se stanovenými veterinárními podmínkami pro dovoz, které vydala Ústřední veterinární správa státní veterinární správy. Zjistí-li celní úřad, v jehoţ působnosti je mezinárodní letiště se vstupním místem, při kontrole neobchodního dovozu zájmových zvířat v cestovním styku nějaké nedostatky (kontrolou dokladů a totoţnosti dováţených zvířat, počet dováţených zvířat, atp.), kontaktuje příslušnou Krajskou veterinární správu a nepropustí zvířata do volného oběhu. Dále postupuje dle jejích pokynů.

3.3.6 Kontrola přepravy zboţí, podléhajícího rostlinolékařské kontrole Hlavním rizikem při dovozu rostlin a rostlinných produktů ze třetích zemí v cestovním styku je moţnost zavlečení škodlivých organismů (chorob a škůdců), které tyto rostliny napadají. Můţe se jednat o organismy, které se u nás v České republice nevyskytují a které se mohou následně rozšířit a pak způsobit váţné škody. Jednou z nejvýznamnějších cest jakou se mohou tyto organismy šířit na veliké vzdálenosti je stále se rozšiřující cestovní styk. Je třeba si uvědomit, ţe dovozem či sběrem např. exotických rostlin lze porušit nejen předpisy na ochranu přírody, ale i předpisy rostlinolékařské. Cílem rostlinolékařských opatření stanovených v souladu s těmito předpisy je právě zabránit zavlékání karanténních a nových nebezpečných škodlivých organismů.57 Na úrovni Evropské unie je ochrana proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů stanovena především směrnicí Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Dovoz rostlin do ČR upravuje zejména zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Cestující ze třetích zemí musí počítat s tím, ţe jsou při odbavení na mezinárodních letištích v ČR povinni předloţit ke kontrole kaţdou přepravovanou rostlinu a rostlinný produkt, podléhající rostlinolékařské kontrole. Celní orgány dovozní rostlinolékařskou kontrolu neprovádí, k provedení dovozní rostlinolékařské kontroly jsou na území České 57

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBIKY, Rostlinolékařská rizika při dovozu rostlin v osobním cestovním styku *online+. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou, 2010 *cit. 02. 03. 2016+.

33

republiky oprávněni zaměstnanci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“). Tato kontrola se provádí pouze na letištích se stanoveným vstupním místem. Dle § 25 zákona č. 326/2004 Sb. jsou těmito vstupními místy letiště Praha – Ruzyně, letiště Ostrava – Mošnov a letiště Brno – Tuřany. Na jiných mezinárodních letištích v ČR (např. letiště Pardubice, Karlovy Vary) tedy nelze provést rostlinolékařskou kontrolu a cestujícím, kteří dováţejí rostlinné komodity, neumoţní celní orgány tyto komodity propustit do reţimu volného oběhu. Výjimku z povinnosti opatřit stanovené rostliny a rostlinné produkty rostlinolékařským osvědčením a předloţit je k rostlinolékařské kontrole představuje § 4 odst. 5 vyhlášky č. 215/2008 Sb., stanovením tzv. malých mnoţství rostlin a rostlinných produktů. Tato malá mnoţství rostlin mohou být dováţena do ČR i mimo stanovená vstupní místa, nesmí však vykazovat ţádné příznaky napadení škodlivými organismy a nesmí být určeny pro pokusné, vědecké anebo šlechtitelské účely. Jedná se o rostliny nebo rostlinné produkty určené k nevýrobním a neobchodním účelům nebo ke spotřebě během přepravy, a to: ● nejvýše 2 kg ovoce a zeleniny kromě hlíz bramboru, ● nejvýše 1 kytice řezaných rostlin a částí rostlin tvořících jednu kytici, ● nejvýše 5 sáčků osiva kromě semen bramboru v originálním balení pro drobný prodej. Z uvedeného vyplývá, ţe se tato výjimka nevztahuje ani na jedinou rostlinu nebo její část určenou k dalšímu pěstování, jako jsou květiny v květináčích, hlízy, cibule, sazenice, řízky apod.58 Celní orgány působící na letištích se vstupním místem kontrolují, zda cestující disponuje příslušným rostlinolékařským osvědčením a upozorňují Ústav na dovoz rostlinných komodit. Pokud je při dovozní rostlinolékařské kontrole zjištěno, ţe rostliny nebo rostlinné produkty nejsou napadeny nebo kontaminovány škodlivými organismy, nejedná se o rostliny nebo rostlinné produkty, jejichţ dovoz je zakázán, jsou splněny další poţadavky stanovené právními předpisy a rostlinné komodity jsou doprovázeny poţadovanými doklady, mohou být propuštěny do navrţeného celního reţimu.59 Zjistí-li celní orgány na letištích, které nejsou vstupními místy dovoz regulovaných rostlin nad rámec malého mnoţství, nesmí takové zboţí do navrhovaného reţimu propustit. Dříve neţ je cestující podroben dovozní celní kontrole, je 58

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBIKY, Rostlinolékařská rizika při dovozu rostlin v osobním cestovním styku *online+. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou, 2010 *cit. 02. 03. 2016]. 59 Viz § 21 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb.

34

mu umoţněno odloţit rostliny nebo rostlinné produkty, které neodpovídají výše stanoveným poţadavkům pro propuštění zboţí do volného oběhu do k tomu určených kontejnerů. Tyto kontejnery umísťuje ve svých prostorách a zodpovídá za bezpečnou likvidaci jejich obsahu provozovatel letiště.

3.3.7 Kontrola převozu střelných zbraní, střeliva a výbušnin Individuální dovoz, vývoz či tranzit zbraní a střeliva prováděný nepodnikající fyzickou osobou je s ohledem na zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, moţný pouze v případě zbraní, které nejsou vojenským materiálem. Právní úprava v oblasti zbraní a střeliva je v ČR stanovena zákonem č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichţ drţení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Základním evropským předpisem je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva. Zákon o zbraních obsahuje právní úpravu povolování a hlášení fyzické přepravy zbraní a střeliva. Předmětem regulace je samotný fyzický pohyb zbraní na území České republiky a bezpečnostní hlediska s tím související, kdy tento zákon upravuje mimo jiné podmínky pro dovoz, vývoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva. Dle hlavy VII zákona o zbraních je dovozem a vývozem myšlen trvalý dovoz nebo vývoz na (z) území ČR, tranzitem je myšlen tranzit přes území ČR. Naproti tomu podle § 1 zákona č. 228/2005 Sb. je dovozem a vývozem myšlen pouze dovoz a vývoz, který je uskutečňován dle celních předpisů. Vývoz a dovoz, který se uskutečňuje do (z) členských států EU, je označován jako přeprava. Dle § 1 zákona č. 228/2005 Sb., je vládním nařízením60 stanoven seznam výrobků, které mohou být přepravovány, dováţeny a vyváţeny jen na základě povolení Ministerstva průmyslu a obchodu, přičemţ přeprava a dovoz těchto stanovených výrobků, které mají neobchodní charakter, tomuto povolení nepodléhá. Vývoz určených výrobků (dle seznamu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva v příloze I Nařízení EU č. 258/2012) z území 60

Nařízení vlády č. 282/2013 Sb., o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu.

35

České republiky do třetí země prováděný osobou usazenou v České republice podléhá v souladu s Nařízením EU č. 258/2012 vţdy povolení dle zákona č. 228/2005 Sb. Výjimkou, kdy se nevyţaduje vývozní povolení, je dočasný vývoz nebo zpětný vývoz zbraní, které jsou součástí cestovních osobních věcí lovců či sportovních střelců.61 Podle § 3 zákona o zbraních dochází k dělení zbraní do čtyř kategorií podle stupně jejich nebezpečnosti a zneuţitelnosti: ● kategorie A – zakázané, ● kategorie B – podléhající povolení, ● kategorie C – podléhající ohlášení a ● kategorie D – ostatní zbraně. V případech pochybnosti o zařazení zbraně do konkrétní kategorie rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Fyzickou přepravu zbraní kategorie A, B anebo C nebo střeliv do této zbraně v rámci jejich dovozu, vývozu nebo tranzitu přes území ČR je občan České republiky, který je drţitelem zbrojního průkazu, právnická nebo fyzická osoba, která je drţitelem zbrojní licence nebo cizinec oprávněn provádět na základě zbrojního průvodního listu, který vydává na základě ţádosti příslušný útvar Policie ČR, v zahraničí pak zastupitelský úřad České republiky. Podnikatelé v oboru zbraní a střeliva jsou oprávněni provádět přepravu zbraní kategorie A, B anebo C nebo střeliva do těchto zbraní v rámci jejich dovozu, vývozu či tranzitu přes území ČR toliko na základě povolení, které vydává příslušný útvar policie, resp. Policejní prezidium.62 Toto povolení je samostatným rozhodnutím a nelze ho zaměňovat za povolení podle zákona č. 228/2005 Sb., které opravňuje podnikatele v oboru zbraní a střeliva k provedení daného obchodu, ne však k samotné fyzické přepravě.63 Celní orgány v cestovním styku dohlíţí, zda jsou zbraně při přepravě doprovázeny originálem povolení podle zákona o zbraních a originálem povolení k dovozu nebo přepravě nebo povolení k vývozu podle zákona č. 228/2005 Sb. V případě pochybností celní úřad zboţí nepropustí, resp. kontaktuje pohraniční útvar policie ČR. Při neobchodním dovozu zbraní nebo střeliva případně vyměří clo a DPH (zbraně = zboţí). Oblast výbušnin je upravena zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon krom jiného stanovuje povinnosti při dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin. Český báňský úřad, jakoţto 61

Viz článek 9 odst. 1 nařízení č. 258/2012/EU. Hlava VII zákona č. 119/2002 Sb. 63 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Rozšířené stanovisko k problematice přepravy zbraní podnikatelem v oboru zbraní a střeliva podle zákona o zbraních po 1. červenci 2014 [online]. [cit. 07. 03. 2016]. 62

36

vrchní dozorový orgán, vydává na základě ţádosti povolení k dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin. Cestující v cestovním styku nemůţe dováţet, vyváţet nebo prováţet výbušniny jako zboţí, které nemá obchodní charakter.

3.3.8 Kontrola převozu finanční hotovosti V roce 2008 nabyl účinnosti zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoLV“), který implementoval nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005, o kontrolách peněţní hotovosti při vstupu nebo výstupu z území EU, které nabylo účinnosti a stalo se tak pro členské země závazné od 15. června 2007. Předmětný zákon stanovuje povinnost splnění ohlašovací povinnosti při převozu částky 10 000 EUR nebo vyšší, pokud cestující vstupuje na území EU nebo je opouští.64 Kompetentní ke kontrole plnění oznamovací povinnosti jsou celní úřady, kdy tato kontrola ve smyslu ZoLV je prováděna v rámci celního dohledu na letištích s přímým spojením do nebo z oblasti mimo EU nebo i s mezipřistáním, pokud cestující zůstane v reţimu tranzitu. Oznamovací povinnost plní fyzické a právnické osoby písemným oznámením, které se podává příslušnému celnímu úřadu na tiskopise Společného evropského formuláře, přičemţ oznamovací povinnost se vztahuje ke všem finančním prostředkům převáţeným jednou fyzickou osobou, pokud v souhrnu dosahují 10 000 EUR nebo vyšší. Celní úřad je povinen akceptovat předloţený formulář ve všech oficiálních jazykových verzích EU. V oznámení oznamovatel uvede veškeré zákonem stanovené údaje.65 Celní správa České republiky tedy zejména zabezpečuje sběr informací, kterými je splněna oznamovací povinnost, a dále pak zabezpečuje kontrolu splnění oznamovací povinnosti. Informace jako takové jiţ ale zpracovává Finančně analytický útvar Ministerstva financí. Evropská unie si od počátku účinnosti výše uvedeného nařízení uvědomovala, ţe je nezbytné sjednotit formu hlášení převozu finanční hotovosti v členských státech EU. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý členský stát disponoval svojí vlastní verzí formuláře pro splnění ohlašovací povinnosti, coţ se pro cestující ukázalo jako velice matoucí řešení, bylo rozhodnuto o vytvoření jednotného formuláře, který je pouţíván všemi členskými státy EU od 1. ledna 2013. Ke stejnému datu byla dále zrušena povinnost ohlašovat vysoce hodnotné komodity, jako jsou drahé kovy nebo drahé kameny. Původní právní úprava ČR vyţadovala deklarovat převozy cenných komodit přes hranice Evropských společenství v úhrnné hodnotě 64 65

§ 41 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb. § 41 odst. 5 a 6 zákona č. 253/2008 Sb.

37

10 000 EUR a vyšší, coţ bylo nad rámec legislativy EU. Jejich sledování pro účely opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je jiţ nyní dostatečně zajištěno jinými opatřeními celních orgánů v souladu s celními předpisy. Z pohledu dovozu a vývozu zboţí dle zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění předchozích předpisů, jsou cenné komodity povaţovány za zboţí s vlastním tarifním zařazením podléhající propuštění do navrţeného celního reţimu.66 V České republice se problematika CASH CONTROLS (mezinárodní výraz pro oblast kontroly hotovosti) dotýká všech mezinárodních letišť s moţností letů mimo EU. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, ţe cestující jsou o povinnosti deklarovat příslušný převoz finančních prostředků informování dostatečným mnoţstvím informačních tabulí a plakátů v prostorách letišť. Evropská komise v této oblasti provádí rozsáhlou kampaň a pravidelně zásobuje členské státy EU dostatečným reklamním materiálem. Dá se tedy říci, ţe na našich letištích se nelze nesetkat s informacemi pro cestující, jeţ upozorňují na povinnost oznámit celnímu úřadu převoz nadlimitních finančních prostředků. Tyto informace jsou vesměs vyhotoveny v různých jazykových mutacích, především v anglickém, ruském, ale i vietnamském jazyce. Celní úřad zároveň zajišťuje, aby na cestujícím dostupných místech před vstupem do celního prostoru v odletové části a v celním prostoru před vstupem do zelené i červené zóny v příletové části byly k dispozici formuláře oznámení, jejichţ prostřednictvím je oznamovací povinnost plněna. Přestoţe v praxi ve většině případů odpovídají cestující na otázku, jestli převáţí nějakou hotovost, shodně, kdy mívají pouze nezbytně nutnou hotovost a pouţívají především platební karty, následující čísla týkající se převozu finanční hotovosti mnohé překvapí. V období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015 byl celním orgánům v České republice oznámen převoz finanční hotovosti v přepočtu za více neţ 40 mld. korun. Tato částka byla oznámena celkem na 2288 přijatých deklaracích. Následující tabulka ukazuje, jakým podílem se na těchto číslech podílela jednotlivá letiště. Tabulka č. 4

Cash Controls

Rok 2013

66

Letiště Václava Havla v Praze Ruzyni Počet Suma v EUR oznámení 730

446118637

Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Počet Suma v oznámení EUR 1

11088

Letiště Brno

Letiště Pardubice

Letiště Karlovy Vary

Počet oznámení

Suma v EUR

Počet oznámení

Suma v EUR

Počet oznámení

Suma v EUR

12

278417

7

168734

2

129847

SCHUMMER, P. CASH CONTROLS. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2013, roč. 47, únor, s.

6.

38

2014

756

519032097

2

789500

6

239599

9

200440

5

214070

2015

740

669809966

1

6685

5

203532

7

702515

5

184578

Celkem

2226

1634960700

4

807273

23

721548

23

1071689

12

528495

Zdroj: Vlastní zpracování údajů získaných z vnitřních aplikací CS

Nedovolím si hodnotit, k jakému celkovému číslu bychom se dostali, mít moţnost spočítat veškerý převoz hotovosti, na který se vztahuje povinnost oznámení a cestující ho z nějakého důvodu neoznámili, ale dovolím si říct, ţe přestoţe primárním cílem této problematiky je zabránit financování terorismu a praní špinavých peněz, má tato problematika i dopad sekundární. Důvodem pro nesplnění ohlašovací povinnosti také můţe být obava některých obchodníků, kteří nějakým způsobem vygenerovali na území České republiky zisk, za který nakupují další zboţí, které generuje další zisk. Není v zájmu těchto obchodníků, aby se takovýto transfer finančních prostředků dostal do zájmu například celních nebo daňových orgánů. Potom by se totiţ tyto orgány mohly začít zajímat o obchodní aktivity této konkrétní osoby z širšího hlediska a mohly by vyvstat otázky typu: Jaká společnost vygenerovala transferový zisk? V případě, ţe to bylo z prodeje zboţí, bylo za toto zboţí řádně zaplaceno clo a DPH? V případě, ţe společnosti vznikl zisk, byl tento zisk řádně zdaněn? Tito obchodníci raději jdou cestou rizika, kdy příslušné finanční prostředky vyvezou bez řádného ohlášení, s vědomím případné sankce za nesplnění oznamovací povinnosti. Tento sekundární dopad a takovéto transakce musejí být pod stálým drobnohledem státních orgánů.67 Na jednu stranu by se toto nařízení mohlo jevit jako další „zatěţující“ opatření vůči cestujícím, na druhou stranu prezentované výsledky dokazují oprávněnost tyto kontroly provádět i nadále. Při pohledu na výsledky některých teroristických útoků vyvstává otázka, zda jsou obdobná opatření dostatečná a zda jsou účinná. Jednou z hlavních úloh EU, je zabezpečit ochranu obyvatel a toto opatření rozhodně mezi ně patří.

3.4 Vrácení DPH zahraniční fyzické osobě zaplacené v ceně zboţí nakoupeného v ČR Další činností, která je plně v kompetenci celní správy na mezinárodním letišti, je potvrzování výstupu zboţí z území Evropské unie pro účely vrácení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) fyzickým osobám při vývozu zboţí do třetích zemí ve smyslu ustanovení §

67

SCHUMMER, P. CASH CONTROLS. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2013, roč. 47, únor, s.

7.

39

66 a 84 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH). Cílem této podkapitoly je charakterizovat ve světle současné právní úpravy podmínky pro vrácení daně z přidané hodnoty fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboţí nakoupeného v tuzemsku. Jedná se o celosvětový program zemí, které uplatňují na své zboţí DPH, v jehoţ rámci mají zahraniční fyzické osoby moţnost poţádat o vrácení daně ze zboţí, které nakoupili v dané zemi a prokazatelně vyvezli mimo území Společenství. Česká republika je do toho programu vrácení daně z přidané hodnoty pro cizince, označovaného jako „TAX FREE“, zapojena od 1. 4. 2000, kdy se poprvé v zákoně o dani z přidané hodnoty objevuje ustanovení, které upravuje tuto problematiku.68 Jedná se o tzv. refundaci, kdy turisté ze zahraničí, konkrétně ze zemí mimo Evropskou unii, mají nárok na vrácení daně ze zboţí, které u nás nakoupili. Stejně tak občané České republiky, kteří cestují ze zemí mimo EU, mají moţnost vyuţít Tax Free a zpříjemnit si tak zahraniční dovolenou či sluţební cestu levnějšími nákupy bez DPH.

3.4.1 Podmínky pro vrácení daně Zjednodušeně by se dalo říci, ţe celý proces vrácení daně se skládá ze tří fází, kdy první fází je nakoupení zboţí. Fyzická osoba – cestující, splňující příslušná kritéria, zaplatí v obchodě plnou cenu za zboţí, včetně DPH. Obchodník poté vystaví cestujícímu doklad o prodeji (formulář TAX FREE), aby tento cestující mohl poţádat o vrácení DPH. Druhou fází je validace. Na vnější hranici Společenství předloţí cestující zakoupené zboţí spolu s vystaveným dokladem (formulářem TAX FREE) a pasem příslušníkovi celní správy, který orazítkuje formuláře, aby potvrdil výstup zakoupeného zboţí ze Společenství. Třetí fází je vrácení peněz. Cestující ve stanovené lhůtě poţádá o vrácení DPH buď osobně u obchodníka, nebo zmocní jinou osobu, která uplatní nárok na vrácení daně. Podmínky pro vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboţí upravuje ustanovení § 84 ZDPH69. Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboţí nakoupeného v tuzemsku můţe uplatnit osoba, která má místo pobytu mimo území EU a zároveň v tuzemsku neuskutečňuje ekonomickou činnost.70 Další podmínkou pro uplatnění nároku na vrácení daně je, ţe nakoupené zboţí nemá obchodní charakter a jeho cena včetně daně, zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni, je vyšší neţ 2000 Kč. 68

§ 45e zákona č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Srovnej s čl. 146 – 147 směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. 70 § 84 odst. 1 ZDPH. 69

40

Toto nakoupené zboţí musí zahraniční fyzická osoba vyvézt v cestovním styku nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém došlo k nákupu zboţí. Splnění těchto podmínek a výstup zboţí z území Evropské unie potvrdí pohraniční celní úřad otiskem sluţebního razítka s vyznačením data výstupu na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboţí.71 Doklad o prodeji musí dle § 84 odst. 3 zákona ZDPH obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno, dodatek ke jménu a sídlo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) rozsah a předmět zdanitelného plnění, d) evidenční číslo dokladu, e) den uskutečnění zdanitelného plnění, f) sazbu daně a základ daně, g) výši daně uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1, h) výši ceny včetně daně celkem, i) jméno a místo pobytu zahraniční fyzické osoby, která toto zboží vyveze. S účinností od 1. 4. 2013 došlo na základě části páté zákona č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ke změně v uplatňování nároku na vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí. Touto novelou bylo zrušeno vyplňování, předkládání a potvrzování tiskopisu č. 25 5235 MFin 5235 a bylo nahrazeno povinností pro prodávajícího na vyţádání vystavit zahraniční fyzické osobě doklad o prodeji zboţí ve dvou vyhotoveních s tím, ţe na prvním je uveden údaj „VAT REFUND“ a na druhém dokladu údaj „COPY“72. Kromě výše zmíněných popisků se jedná o obsahově i vizuálně totoţná vyhotovení dokladu o prodeji zboţí. Vzhledem k tomu, ţe ZDPH neupravuje vzhled či formu tohoto dokladu, můţe jím být vlastně jakákoliv listina, deklarující prodej zboţí, obsahující všechny zákonem předepsané náleţitosti a přitom se nemusí shodovat s kupním dokladem. Zákonodárce se zde odchýlil od dosavadní praxe, kdy doposud bylo vţdy pro účely Tax free vyuţíváno formulářů stanovených ministerstvem financí a celní úřad byl povinen potvrdit jak doklad o prodeji zboţí, tak i předepsaný tiskopis. Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboţí:73 Uhlovodíková paliva a maziva 71

§ 84 odst. 2, 5 a 6 ZDPH. CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Vrácení daně z přidané hodnoty zahraniční fyzické osobě zaplacené v ceně zboží nakoupeného v ČR [online]. [cit. 18. 11. 2015]. 73 § 84 odst. 4 ZDPH. 72

41

Tabákové výrobky Alkoholické nápoje Potraviny a další zboţí uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku v kapitolách 01 aţ 21, to znamená například: Ţivá zvířata, Maso, ryby, Mléko a mléčné výrobky, vejce, Další produkty ţivočišného původu, Ţivé rostliny a květinářské produkty, Zelenina a ovoce, vč. Jejich částí a produktů, Káva, čaj, koření, Další produkty rostlinného původu, Gumy, pryskyřice (přírodního původu), Cukr, cukrovinky, kakao a jeho produkty, Ostatní jedlé produkty Nárok na vrácení daně zároveň zanikne, pokud zahraniční fyzická osoba, nebo osoba jí pověřená, nepředloţí první vyhotovení dokladu o prodeji zboţí prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k prodeji zboţí.74

3.4.2 Potvrzování dokladů na vrácení daně orgány celní správy Potvrzování dokladů na vrácení daně mají ve své kompetenci orgány celní správy, konkrétně příslušníci slouţící v cestovním styku na mezinárodních letištích. Příslušníci CS ČR mají oprávnění poţadovat doklady osvědčující totoţnost kontrolovaných osob – např. cestovní pas a jiné cestovní doklady a zároveň jsou oprávněni poţadovat předloţení zakoupeného zboţí, deklarovaného na dokladech o prodeji zboţí. Potvrzení těchto dokladů sluţebním razítkem pak znamená ověření souladu vyváţející osoby s osobou uvedenou na dokladu o prodeji a ověření souladu vyváţeného zboţí se zboţím deklarovaným co do jeho druhu, mnoţství a případné specifikace. Pokud dojde k výstupu zboţí z území Evropského společenství přes výstupní celní úřad v jiném členském státě, můţe zahraniční fyzická osoba narazit na administrativní bariéry ze strany celních orgánů daného členského státu, neboť zmíněná úprava se týká pouze postupů v rámci České republiky a potvrzení dokladů o prodeji ze strany celních orgánů 74

§ 84 odst. 9 ZDPH.

42

jiných členských států výše uvedeným způsobem není jejich povinností, neboť se jedná čistě o národní úpravu. Vzhledem ke skutečnosti, ţe ZDPH nenařizuje dvojjazyčnou úpravu jednotlivých náleţitostí dokladu o prodeji zboţí a ve snaze předejít komplikacím a eliminovat výše zmíněné administrativní bariéry, doporučuje Celní správa ČR obchodní veřejnosti v jejím vlastním zájmu vystavovat tyto doklady o prodeji zboţí v česko-anglické verzi. Toto doporučení se týká zejména maloobchodních prodejců, kteří dosud nespolupracují s ţádnou ze společností, nabízejících sluţby administrace příslušné procedury vedoucí k vrácení daně.75 Z vlastní praxe a zkušenosti mohu potvrdit, ţe společnosti, jednající jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, mají v rámci svých sluţeb pro prodejce připravený dvojjazyčný formulář, který je u těchto prodejců k dispozici.

3.4.3 Elektronizace potvrzování formulářů na vrácení DPH V samém závěru této části bych se chtěl zmínit o tom, jakým směrem se v ČR bude s největší pravděpodobností v budoucnu ubírat potvrzování formulářů na vrácení daně. V současné době dochází pouze k fyzickému potvrzování papírových prodejních dokladů osobními razítky celníka mimo jakýkoliv elektronický systém. Celní správa ČR tak nemá ţádné relevantní informace o počtech potvrzených formulářů. Veškeré statistiky jsou závislé na manuálním počítání formulářů celníky. Poté co je příslušný formulář potvrzen, nemají celní orgány ţádné údaje týkající se potvrzeného formuláře. Prakticky tak neexistuje moţnost evidence potvrzených dokladů o prodeji, z čehoţ následně vyplývají velmi omezené moţnosti provádění jakékoliv rizikové analýzy nebo případných statistických výstupů k této problematice. Pro názornost uvádím tabulku s počty potvrzených formulářů na vrácení DPH na jednotlivých letištích v letech 2013 – 2015. Tabulka č. 5

Počet potvrzených formulářů na vrácení DPH Rok

Letiště Václava Havla v Praze Ruzyni

Letiště Leoše Janáčka v Ostravě

Letiště Brno

Letiště Pardubice

Letiště Karlovy Vary

Celkem

2013

631386

8

2333

44942

45998

722567

2014

634421

5

1932

30806

38973

706137

2015

676633

48

120

5174

15529

697504

Celkem

1942440

61

4385

80922

100500

2128308

Zdroj: Vlastní zpracování údajů získaných z vnitřních aplikací CS

75

CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Vrácení daně z přidané hodnoty zahraniční fyzické osobě zaplacené v ceně zboží nakoupeného v ČR [online]. [cit. 18. 11. 2015].

43

Cílem Celní správy ČR je vytvoření elektronického systému, který by umoţňoval elektronické potvrzování dokladů o prodeji ve smyslu ustanovení § 84 ZDPH. Jednotlivé doklady o prodeji zboţí by byly obchodníkem zaevidovány v tomto systému a celníci na pohraničním celním úřadu by při odbavení cestujících mohli provádět elektronickou validaci realizovaných nákupů. Systém by umoţňoval nastavit jakékoliv rizikové parametry. V případě zjištění rizikovosti by systém zakázal elektronickou validaci a v daném případě by muselo dojít k odbavení za přítomnosti celníka. Zároveň by systém umoţňoval přesné statistické výstupy o počtu uskutečněných validací, případně odmítnutých případech, hodnotě, druhu a mnoţství vystupujícího zboţí. Hlavním cílem tohoto systému je tedy eliminace dlouhodobě známých rizik definovaných v souvislosti s celým procesem vyřizování ţádostí zahraničních fyzických osob o potvrzení předkládaných prodejních dokladů před jejich výstupem do země mimo EU a zprůhlednění oblasti, kde podle informací Finanční správy ČR dochází v návaznosti na vzrůstající počet potvrzených dokladů o prodeji také k nárůstu objemu finančních prostředků, kdy daň nebyla odvedena do kapitoly státního rozpočtu, ale byla vrácena zahraničním fyzickým osobám. Zároveň dochází ke skokovému nárůstu vrácených finančních prostředků i přes téměř konstantní počet cestujících v letecké přepravě. Tento systém by tedy mohl být klíčovým analytickým nástrojem, který by zabránil moţným podvodům v této oblasti.76 Aby byl systém účinný, musí být postaven na povinném vykazování prodeje zboţí fyzickým osobám ze třetích zemí na území ČR a propojení těchto záznamů s fyzickou osobou ze třetí země při jejím výstupu z území EU. Bez legislativní změny ustanovení zmíněného paragrafu však zatím nelze tento systém účinně provozovat.

76

ŠEDIVÝ, Michal; ILLE, Jaroslav. Elektronizace vrácení DPH fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a pořízení elektronických časových razítek. Praha, 2015, 7 s. Dostupné z intranetu CS ČR. Interní projektový záměr.

44

4. Kontrola přepravy vojenského materiálu ozbrojenými silami NATO Přestoţe se tato problematika úplně netýká cestovního styku na veřejném mezinárodním letišti, rád bych se s ohledem na svoje místo působiště, kde je kontrola přepravy vojenského materiálu ozbrojenými silami NATO jednou ze stěţejních činností, krátce zmínil, co tato oblast obnáší. Oblast přepravy a následného propouštění zboţí pro potřeby ozbrojených sil je upravena v rámci Severoatlantické smlouvy, která vstoupila v platnost na základě svého článku 11 dne 24. srpna 1949 (pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu se zněním článku 10 smlouvy dne 12. března 199977) a v rámci Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil78, která v článku I stanovuje, ţe: „až na výjimky budou všechny členské státy uplatňovat ustanovení Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy týkající se statutu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně 19. června 1951, dále nazývané jen „NATO SOFA“, jako kdyby všechny členské státy této Dohody byly smluvními stranami NATO SOFA.“ Dovoz, vývoz a průvoz techniky, přiměřeného mnoţství potravin, zásob a jiného zboţí pro výhradní potřebu ozbrojených sil, civilní sloţky a závislých osob upravuje článek XI NATO SOFA. Celní odbavení materiálu a techniky se zaznamenává na průvodní doklady a na potvrzení o dovozu nebo vývozu vojenského materiálu. Toto potvrzení můţe mít nejen podobu tiskopisu FORM 302, jehoţ pouţití upravuje čl. 462 prováděcího nařízení k celnímu kodexu, ale i jiného průvodního dokladu, jestliţe se tak dohodli zástupci přijímacího a vysílacího státu. Dalšími průvodními doklady jsou přílohy k FORM 302 – seznam materiálu a techniky, seznam spotřebovaného materiálu (při cestě zpět), veterinární osvědčení (sluţební psi, potraviny), nebo jejich případná obdoba u jiného průvodního dokladu, NATO TRAVEL ORDER – cestovní příkaz NATO pro přepravované osoby, příloha k NATO TRAVEL ORDER – seznam osob včetně typu a čísla osobní zbraně a TRIPTYCH – povolení pro dočasný dovoz a provozování vozidel na území cizího státu, pokud je vyţadován. Ozbrojené síly NATO smí bezcelně dováţet svou techniku, přiměřené mnoţství potravin, zásob a jiného zboţí pro výlučné pouţití jednotkou, civilní sloţkou a případně jiných závislých osob. Tento bezcelní dovoz, jak ho předpokládá § 237h celního zákona, je 77

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 297/1996 Sb., o sjednání Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil. 78

45

podmíněn uloţením výtisku FORM 302 nebo jiného průvodního dokladu na celním úřadu přijímacího státu. Výtisk FORM 302 nebo jiný průvodní doklad musí být podepsán osobou zmocněnou vysílajícím státem. Celní orgány přijímacího státu mají právo provést celní kontrolu, včetně osobní prohlídky. S kaţdou přepravou vojenské techniky a materiálu jsou přepravovány i osoby. Buď jako doprovod zásilky zabezpečující její ochranu, nebo jako přepravovaná jednotka. Tyto osoby jsou pak podrobeny standardní celní kontrole v rámci cestovního styku. Celní kontrole nepodléhají pouze „úřední dokumenty s razítkem“, přičemţ musí být předloţeno potvrzení, ţe zásilka obsahuje pouze úřední dokumenty. Obchod se zboţím pro potřebu ozbrojených sil NATO není osvobozen od cla, DPH a jiných poplatků.

46

ZÁVĚR Z předchozích kapitol je zřejmé, ţe záběr jednotlivých povinností celníků na mezinárodním letišti, a to nejen v cestovním styku, je velice široký. Dalo by se říct, ţe nejviditelnější a nejznámější činnosti celního dohledu v cestovním styku na mezinárodním veřejném letišti zahrnují především kontrolu dováţeného a vyváţeného zboţí, celní prohlídky a případné vyměřování a výběr cla a určených daní. V této souvislosti nesmíme zapomenout na boj proti podloudnictví, tedy rozkrývání a odhalování nelegální přepravy zboţí, která spočívá v pašování široké škály zboţí podléhajícího různým zákazům a omezením. Dovolím si tvrdit, ţe celníkům ve výkonu sluţby na mezinárodním letišti by usnadnila práci kodifikace všech oblastí jejich působnosti do uceleného právního předpisu, který by jim usnadnil celkovou orientaci v dohledových činnostech a kompetencích v cestovním styku. Vzhledem k roztříštěnosti a velkému mnoţství často se měnící právní úpravy však nejspíš není v silách zákonodárce takový předpis vydat, aniţ by byl vzápětí novelizován. Pohledem příslušníka celní správy ČR bych chtěl konstatovat, ţe vidím celní správu ČR jako profesionální, znalostně orientovaný bezpečnostní sbor, který své kontrolní kompetence zaměřuje tam, kde hrozí reálné riziko a v okamţiku, kdy se hrozba rizika přesune do jednání ohroţujícího zájmy státu, dokáţe i účinně zasáhnout. Při své činnosti dokáţe vyuţít všech dostupných prostředků a metod práce v boji s celní kriminalitou a přeshraniční činností. Nedílnou součástí kaţdodenní práce celníků na mezinárodním letišti se stala i mezinárodní spolupráce, výměna relevantních informací o nových fenoménech v pašování a společná koordinace boje s mezinárodní organizovanou kriminalitou v rámci EU. Spolupráce a komunikace s provozovateli jednotlivých letišť, ostatními bezpečnostními sloţkami (cizinecká policie, ostraha letišť), celou řadou věcně příslušných správních orgánů (ČIŢP, Veterinární správa, Ministerstvo kultury, a jiné), deklaranty a leteckými společnostmi je naprostou nutností. Nezpochybnitelným faktem je, ţe potřeba po přepravě osob a zboţí neustále roste, přičemţ silniční doprava stagnuje a růst lze předpokládat především v letecké dopravě. Celní správa by se měla zaměřit na budoucnost. Letecká přeprava je přepravou budoucnosti a celní správa musí na tento vývoj reagovat ve své strategii. Dle mého názoru si je třeba uvědomit, ţe orgány celní správy, jakoţto orgány bezpečnostního sboru, působící na mezinárodních letištích, plní úkoly vymezené právními předpisy, zejména kontrolují zákazy a omezení při dovozu, vývozu nebo tranzitu zboţí, a plní úkoly související se zajištěním bezpečnosti státu v boji proti terorismu, a to na státní hranici České republiky, ale zejména na vnější hranici 47

Společenství. Měly by proto být ve své podstatě nejlépe vybavenými útvary celní správy s ohledem na jejich úkoly vyplývající ve vztahu k bezpečnosti a ochraně osob, zdraví a trhu Evropské unie.

V tomto ohledu ale stále vidím rezervy, které spatřuji v nedostatečném

vybavení celní správy na letištích. Pokud celní správa nemá v ruce nástroj v podobě fungující předběţné rizikové analýzy dat o cestujících v mezinárodní letecké dopravě, měla by být vybavena alespoň moderní kontrolní a diagnostickou technikou. Tato oblast specifického technického vybavení pro efektivní výkon dohledových činností je ale dlouhodobě podfinancována a celníci na letištích se při výkonu svých činností při pátrání po zboţí uniklém celnímu dohledu a odhalování stále nových druhů nelegální přepravy zboţí musí spoléhat více neţ na moderní techniku především na „svůj nos“ a zdravý selský rozum. Slovy pana generálního ředitele GŘC brig. gen. Mgr. Petra Kašpara při hodnocení roku 2015: „Všechno je v lidech. Jsou tím nejcennějším, čím organizace disponuje. Je tedy v zájmu fungující organizace vytvářet co nejoptimálnější podmínky pro schopné, poctivé a loajální.“79 Myslím, ţe toto tvrzení platí právě pro celníky, slouţící na státní hranici, kdy odhalení nelegální přepravy zboţí závisí především na odborných znalostech a zkušenostech jednotlivých celníků. Před samotným závěrem si ještě dovolím uvést svůj osobní pohled, kam by se příslušníci celní správy měli v oblasti kontroly letecké přepravy ubírat. Směr vidím ve větší specializaci kolegů na leteckou přepravu a hraniční problematiku obecně. Dále v prohlubování jazykových dovedností, vzdělávání v oblasti komunikace s minoritami, výuce asertivity a bezkonfliktního chování a v neposlední řadě také ve zdokonalování se v cíleném profilování osob. Jedině tak můţeme dostát srovnání s kolegy na evropských letištích. Ke dni 1. května 2016 nabývá účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října, kterým se stanoví celní kodex Unie. V této souvislosti bude vydán nový celní zákon. Chtěl bych Celní správě ČR a jejím příslušníkům popřát, aby se s přechodem na novou právní úpravu popasovala stejně dobře, jako se změnami které nastaly v minulých letech, zejména s přechodem na dvoustupňovou strukturu. Zároveň doufám, ţe se Celní správa ČR co nejdříve dostane na úroveň srovnatelnou s jinými bezpečnostními sbory, co se týká nejen podmínek k práci, ale také společenské prestiţe, neboť plní nezastupitelné funkce a je schopna přijímat další úkoly.

79

KAŠPAR, P. Do nového roku. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2016, roč. 50, leden, s. 8.

48

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Odborné publikace a články z tištěných periodik [1] HOFFMAN, P. Čtvrt století proti drogám. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2015, roč. 49, duben, s. 10. ISSN 0323-0023. [2] KAŠPAR, P. Do nového roku. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2016, roč. 50, leden, s. 8. ISSN 0323-0023. [3] KÁRNÍK, Miroslav. CLO A CELNÍ POLITIKA od A do Z. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2012, 303 s. ISBN 9788072637799. [4] RADVAN, Michal. Daně a správa daní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 129 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity, č. 503. ISBN 978-80-210-6702-8. [5] SCHUMMER, P. CASH CONTROLS. CLO douane: Měsíčník Celní správy České republiky, 2013, roč. 47, únor, s. 6 - 7. ISSN 0323-0023. [6] ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa ve funkčním pojetí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 282 s. Spisy Právnické fakulty MU č. 438 (řada teoretická). ISBN 978-80210-6063-0. [7] ŠRAMKOVÁ, Dana a kol. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí, Vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 161 s. Spisy právnické fakulty MU č. 400 (řada teoretická). ISBN 978-80-210-5690-9. Internetové zdroje: [8] CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Brožura o Celní správě České republiky [online]. Praha: Generální ředitelství cel, 2012 [cit. 31. 01. 2016]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Documents/brozura-CS.pdf [9] CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Clo [online]. [cit. 04. 02. 2016]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/Stranky/default.aspx [10] CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY, Informace celní správy České republiky pro cestující při dovozu zboţí na území EU ze třetích zemí (nečlenské země EU) [online]. [cit. 18. 02.

2016].

Dostupné

z:

https://www.celnisprava.cz/cz/clo/informace-pro-fyzicke-

49

osoby/Stranky/informace-celni-spravy-ceske-republiky-pro-cestujici-o-zmenach-pri-dovozuzbozi-na-uzemi-eu-ze-tretich-zemi-neclenske-zeme.aspx [11] CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Vrácení daně z přidané hodnoty zahraniční fyzické osobě zaplacené v ceně zboží nakoupeného v ČR [online]. [cit. 18. 11. 2015]. Dostupné

z:

https://www.celnisprava.cz/cz/dane/informace-pro-fyzicke-

osoby/Stranky/refund_VAT.aspx [12] DUBEN, Josef. Evropský veterinární týden – osvětová akce [online]. Státní veterinární správa,

publikováno

7.

11.

2008

[cit.

09.

03.

2016].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2008_evropsky-veterinarnityden-osvetova-akce.html [13] KLOUČEK, Ondřej. CITES – základní informace. Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. [cit. 15. 02. 2016]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/cites_obchod_ohrozenymi_druhy/$FILE/ODOI MZ-CITES_ZAKLADNI_INFO_150512.pdf [14] MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Rozšířené stanovisko k problematice přepravy zbraní podnikatelem v oboru zbraní a střeliva podle zákona o zbraních po 1. červenci 2014 [online]. [cit. 07. 03. 2016]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vykladnekterych-ustanoveni-zakona-o-zbranich.aspx [15] MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Rostlinolékařská rizika při dovozu rostlin v osobním cestovním styku [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou, 2010 [cit. 02. 03. 2016]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/60013/Rostlinolekarska_rizika.pdf [16] STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA, Místa vstupu pro zvířata v zájmovém chovu [online]. [cit. 08. 03. 2016]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/duleziteinformace/mista-vstupu-zvirat.htm [17] STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA, VI. Požadavky pro cestování s ostatními zvířaty v zájmovém

chovu

[online].

[cit.

09.

03.

2016].

Dostupné

http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/cestovani-se-zviraty/cestovani/vicestovani.html

50

z:

[18] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, Návrh zákona celní řád [online]. [cit. 08. 02. 2016]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9ZWH8BF7 České právní předpisy: [19] Nařízení vlády č. 282/2013 Sb., o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichţ lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichţ lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náleţitostí a vzorů ţádostí o udělení povolení a povolení k vývozu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 06. 03. 2016]. [20] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 297/1996 Sb., o sjednání Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 14. 03. 2016]. [21] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 14. 03. 2016]. [22] Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 02. 03. 2016]. [23] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 25. 02. 2016]. [24] Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 06. 03. 2016]. [25] Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 18. 11. 2015]. [26] Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 25. 01. 2016]. 51

[27] Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 06. 03. 2016]. [28] Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 25. 02. 2016]. [29] Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpsisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 17. 02. 2016]. [30] Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 10. 03. 2016]. [31] Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 07. 03. 2016]. [32] Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 06. 03. 2016]. [33] Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 26. 02. 2016]. [34] Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 09. 02. 2015]. [35] Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 05. 02. 2015].

52

[36] Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroţenými druhy), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 02. 2016]. [37] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 18. 11. 2015]. [38] Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 02. 03. 2016]. [39] Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichţ drţení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 06. 03. 2016]. [40] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 21. 02. 2016]. [41] Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 24. 01. 2016]. [42] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 10. 03. 2016]. [43] Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 25. 01. 2016]. [44] Zákon č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 360/2014 Sb. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 18. 11. 2015].

53

[45] Zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, v platném znění. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 10. 03. 2016].

Evropské právní předpisy: [46] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 10. 03. 2016]. [47] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 06. 03. 2016]. [48] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 07. 03. 2016]. [49] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 05. 02. 2016]. [50] Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 01. 02. 2016]. [51] Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006 ze dne 18. prosince, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 02. 02. 2016]. [52] Nařízení Komise (ES) č. 206/2009 ze dne 5. března 2009 o dovozu zásilek produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství a o změně nařízení (ES) č.

54

136/2004. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 07. 03. 2016]. [53] Nařízení Komise (EU) č. 1754/2015 ze dne 6. října 2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 05. 02. 2016]. [54] Nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 05. 02. 2016]. [55] Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 01. 02. 2016]. [56] Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 15. 02. 2016]. [57] Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 zde dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 10. 03. 2016]. [58] Nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 26. 02. 2016]. [59] Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 04. 02. 2016]. [60] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a poţadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 02. 03. 2016].

55

[61] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/1754 ze dne 6. října 2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 05. 02. 2016]. [62] Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influence ptáků a přesunů ptáků v zájmovém chovu doprovázených jejich majiteli do Společenství. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 09. 03. 2016]. [63] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 21. 02. 2016]. [64] Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 02. 03. 2016]. [65] Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 18. 11. 2015]. [66] Směrnice Rady 2007/74/ES ze dne 20. prosince 2007 o osvobození zboţí dováţeného osobami cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 09. 02. 2016]. Mezinárodní smlouvy: [67] Smlouva o fungování Evropské unie. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 25. 02. 2016]. Firemní a nepublikované dokumenty: [68] MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ODBOR FARMACIE. K problematice neobchodního dovozu léčiv ze třetích zemí. Praha, 2012, 8 s. Dostupné z intranetu Celní správy ČR.

56

[69] PŘIKRYLOVÁ, Eva. Neobchodní dovozy. Olomouc, 2008, 8 s. Dostupné z intranetu Celní správy ČR. [70] ŠEDIVÝ, Michal; ILLE, Jaroslav. Elektronizace vrácení DPH fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží a pořízení elektronických časových razítek. Praha, 2015, 7 s. Dostupné z intranetu Celní správy ČR. Interní projektový záměr.

Judikatura [71] Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. července 1992. Komise Evropských společenství proti Belgickému království. Věc C-2/90. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid. 04. 02. 2016].

57

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Počty odbavených cestujících na jednotlivých letištích

str. 15

Tabulka č. 2 – Přehled dovozu zásilek produktů ţivočišného původu pro osobní spotřebu

str. 30

Tabulka č. 3 - Mnoţství zabaveného (odevzdaného) zboţí ţivočišného původu v kg

str. 30

Tabulka č. 4 – Cash Controls

str. 38

Tabulka č. 5 – Počet potvrzených formulářů na vrácení DPH

str. 43

58

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK CS

Celní správa

ČIŢP

České inspekce ţivotního prostředí

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

EHS

Evropské hospodářské společenství

GŘC

Generální ředitelství cel

OPL

Omamné a psychotropní látky

SPD

Spotřební daně

SÚKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

ÚSKVBL

Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

ZDPH

Zákon o dani z přidané hodnoty

ZSPD

Zákon o spotřebních daních

ZoLV

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

59