Boj s mastitidami na mléčných farmách I. V. Krömker

Fak. II – Bioverfahrenstechnik Mikrobiologie

University of Applied Sciences and Arts

Boj s mastitidami na mléčných farmách I V. Krömker


Obsah • • • • • •

Představení Diagnóza Analýza rizik Pracovní standardy Léčba Závěr




Cíle – zdraví mléčné žlázy • Stádo bez výskytu Sc. agalactiae a Mycoplasma spp. • S. aureus na nízkém stupni prevalence (< 5 % infikovaných zvířat) • Výskyt mastitid u jalovic na nízké úrovni (< 20 %) • Výskyt klinických případů s prostřeďovými bakteriemi a < 20% /rok





Definice mastitidy* (DVG, 1994)

Obsah buněk

Patogeny

[buněk/ml mléko]

-

+

< 100.000

normální

latentní infekce

sekrece (NS)

(LI)

nespecifické

mastitidy (M)

> 100.000

mastitidy (UM)

* Na základě cyto-bakteriologického vyšetření vzorků ze čtvrtí

mléčné žlázy



Diagnóza



Typické klíčové ukazatele zdravé mléčné žlázy BMSCC léčených zvířat % laktujících zvířat < 100.000 /měsíc % nových infekcí/ měsíc % opakujících se případů mastitid /rok



Situace v chovu (KU) Klíčové ukazatele

průměr/cíl [%]

n (%) krav CMSCC > 100.000 buněk/mL

~50/~25

n (%) krav minulý měsíc < 100.000 a nyní > 100.000

~20/~12

n (%) krav CMSCC > 700.000 buněk/mL po 3 kontroly

~ 5/~2

n (%) klinických případů mastitidy/rok

~50/~12

n (%) prvotelek CMSCC > 100.000 buněk/ při 1. kontrole Léčba v době stání na sucho Poslední kontrola vs. první kontrola > 100.000 buněk/ml vs. < 100.000 buněk/ml < 100.000 buněk/ml vs. > 100.000 buněk/ml

~40/~5

>50 < 15



“Nové infekce” za měsíc laktace 18

Numbers of new infections

16 14 12 10 8 6 4 2 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tim e o f n ew in fe c tio n (m o n th o f la cta tio n )

11



Jaký je toto patogen?



Vzorky mléka? • Start: 10 klinických případů, 10 dojnic po otelení, 10 SB > 200.000 buněk/ml čtvrťové vzorky mléka

• Sc. agalactiae/Mycoplasma spp.: celé stádo jednorázově

• S. aureus: celé stádo postupně

• Ostatní: jalovice s vysokým SB po otelení , klinické případy, vysoké SB

• Velká stáda: monitoring Sc. agalactiae, S. aureus, Mycoplasma v bazénovém vzorku mléka



Typické bakteriologické rozvrstvení (klinické případy) (10 publikací)

• • • • • •

Sc. agalactiae, S. aureus CNS Prostřeďové streptokoky Koliformní Ostatní Bez růstu

= = = = = =

0-11 % 3-26 % 14-44 % 12-40 % 4-15 % 19-46 %



Epidemiologie mastitid – praktické aspekty Farm: Krömker

Klasifikace (IDF 1999) • Těžké, střední, mírné, subklinické • Těžké a střední klinické mastitidy potřebují ATB léčbu (welfare zvířat)

Date 02/04/12 /2 04/04/12 /1 14/04/12 /1 17/04/12 /2 20/04/12 /1

Date: April 2012

Cow

Quar Leve Ther ter l apy

155

fr

S

Yes

27

Rl

M

No

207

Fl

L

No

75

Fr

L

No

188

Rr

M

Yes

• Rozhodnutí o léčbě mírných klinických mastitid by měly být založeny spíše na ekonomickém hodnocení Mírné (koliformní) Střední Těžké

= 52 – 75 % (48 %) = 20 – 41 % (31 %) = 5 - 23 % (21 %)



Infekční tlak – relativní důležitost různých aspektů pro boj s mastitidami

MASTITIDA

D + V c á v e + n sS y a k a sá .n o d P o á n a ca r k t e ů z é u a irv m m + í o b ie u + ř d a u n K a s n zn a iů ,cít é tža e n n e S D f o í.+ o a v s+ jk é o ta + e t d u P g n o S k e o a ír B z u lr y ,v a a s + a tcn + m + rtě s Z n in u tp o í a k rě h e ů u t,s o k n t ý r su S u .u tb k o ů kd k + ly is+ m R g n la iéu lc ck e a k a c ý td c+ io h M j a o i e iu č ce n + fh



Rizika v managementu – infekční patogeny

Separace, léčba, vyřazení Kondice struku Rukavice, výměna násadců, nasazování



Analýza risku– prostřeďové patogeny Problémy s mastitidou Nízké bazénové SB, hodně klinických infekcí

Hlavní patogenní bakterie + Sc. uberis, E. coli, Klebsiella, Enterobacter

Zdroj patogenů Stelivo +++ Hnůj ++ Nejsou infekční patogeny+

Vektory Hygiena boxů + Hygiena ustájení suchostojných ++ Klima stájí + Čištění struků+

Průvodní faktory +++

Obecná imunitní odezva Bachorová acidóza(t/b)1.0 +++ Ketóza(t/b) 1.5 +++ Problémy s paznehty ++ Enteritida +

Optimalizace krmení Ustájení suchostojných Kvalita podestýlky Hygienické podmínky Čištění před dojením

Imunitní odpověď struků Kondice struků +++ Stupeň vydojení + Otevřený strukový kanálek +++

dojnic



Analýza risku– kožní oport. bakterie Problémy mastitidy Střední bazénové SB, střední počet klinických infekcí Hlavní patogenní bakterie ++ Koaguláza negativní stafylokoky (CNS)

Zdroj patogenů Kůže struku +++ Neinfekční patogeny +

Vektory Ruce dojiče++ Čištění před dojením+ Nedezinfikování po dojení +

Průvodní faktory ++

Obecná imunitní odpově d Bachorová acidóza (t/b)1,0 + Ketóza (t/b) 1,5 +

Optimalizace čištění před dojením stav struku dezinfekce struku

Imunitní odpověď struků Kondice struků +++ Stupeň vydojení + Otevřený strukový kanálek +++



Pracovní standardy



Hygienická opatření v kotcích a lehárnách (pro boj s prostřeďovými mastitidami) 1.

Optimalizace hygieny v telícím kotci (odstraňování hnoje, čištění, nová podestýlka po každém otelení)

2.

Důkladné čištění leháren a průchozích chodeb (čisté dojnice v dojírně)

3.

Krátký interval pro výměnu podestýlky (max. 2 dny)

4.

Stelivová sláma/hobliny nejlepší kvality a optimálně skladovaná (suché, pod střechou)

5.

Neskladovat stelivový materiál v přední části odpočinkových prostor



Snížení počtu mikroogranismů na rukou dojičů a v dojících strojích 1. Jednorázové rukavice 2. Pořadí dojení (skupiny) 3. Dezinfekce strojů (peroctová kys. 500-1000 ppm po dobu 35 sec.; vana, airwash, vědro, postřikový systém/trysky na květiny); kontrolovat dezinfekční kapacitu testovacícm proužkem 4. Omezit odstřikování na končetiny nebo použít nádoby na 1. střiky 5. ISO certifikovaný přístroj 6. Nízké kolísání podtlaku 7. Laminar tok mléka 8. Dezinfekce po dojení



Snížení počtu mikroogranismů na kůži struků Příprava mléčné žlázy

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Odstranění chlupů Dojírna bez hrubých nečistot Suché čistění je dostatečné Jednorázové papírové utěrky (suché/vlhké) nebo hadry – 1x na dojnici a jedno dojení Čištění hrotů struků (min. 5 sec.) Test čistoty hrotu struku– u 95%, struků max. trochu šedivé zbarvení, ale bez viditelných nečistot



Lokální imunitní obrana



Strojové dojení

• jemné, rychlé/volné a kompletní • ovlivňuje nový výskyt infekcí • strojové dojení způsobuje 20% nových infekcí na farmě, app.


10 % mastitis (Mein et al. 2004)

10 % mastitis (Mein et al. 2004)




Zdraví mléčné žlázy a strojové dojení 1. Patogenní bakterie v blízkosti strukového kanálku (strukové násadce, mléko)

Infection

2. Zrychlení do strukového kanálku

Invasion

3. Snížení obranschopnosti v blízkosti strukového kanálku

Contamination



Zlepšení lokální obranyschopnosti (struk) 1.

Akutní stav struku (cíl: < 20 % struků s kroužky na bázi struku, změna barvy struku (cyanóza) a/nebo < 10 % struků s krváceninami

2.

Chronický stav struku (cíl: < 15 % struků s hyperkeratózou (více než malý bílý kroužek)

3.

Zbytkové mléko po dojení ve vemeni (cíl: < 10 % zvířat se zbytkem mléka > 300 g)



Příčiny špatné kondice struku - akutní 1. Nedostatečná stimulace (příliš malá manuální stimulace, příliš krátká doba čekání) 2. Šplhání strukových násadců (vlhké struky, krátká A-fáze) 3. Špatná pulzace (poměr sání vs . stisku (příliš krátká D-fáze) 4. Špatně zvolené strukové gumy (špatný průměr, popraskané podtlakem) 5. Špatně zvolené stroje (hmotnost, pozice)



Příčiny špatné kondice struku - chronické

• Čas s nízkým průtokem mléka < 1 kg • Nízké kolísání podtlaku v krátké mléčné hadici • Dlouhé struky • Špičaté zakončení struků

2

1

3



Snížení počtu mikroorganismů snížením kolísání podtlaku na koncích struků 1. Nasazování / snímání bez masivního vniknutí vzduchu • •

Kompulsivní ventilace strojů rukou Technické chyby v ACR (automatické snímání strojů)

2. Ventilační otvory jsou na stroji příliš malé 3. Vniknutí vzduchu na konci dojení (pískání násadců max. 5% zvířat) – – – – –

Nedostatečná stimulace Vhodná struková guma Úroveň podtlaku na konci struku Pozice stroje/morfologie vemene <5 kPa ztráta podtlaku při maximálním toku mléka



Kontrolní body pro posouzení strojního dojení Chování zvířat Vstup do dojírny (hbitý) Defekace v dojírně (zřídka, <5%) Přežvykování v dojírně (vysoké> 30%) Obranné pohyby při dojení (nepatrné) Ocas není přitlačován k tělu



Doporučené postupy dojení

• čisté, bezstresové prostředí pro dojnice

• kontrola odstřiků a mléčné žlázy na mastitidy • čištění struků (suché jednorázové utěrky, odstraněné chlupy = méně nečistoty) • stimluace (manuální kontakt s dojnicí – min. 10 sek, čas mezi prvním dotykem a nasazením min.60 sec., max. 90 sec, včetně odstřikování a očištění ) • nasazování bez „syčení“ • poloha (stroj svisle pod struky, strukové návlečky a hadice nestočené, nezkřivené) •ACR (automatické snímání) 300g/min. 10 sec., postdip bezprostředně po sejmutí stroje (ošetření kůže a dezinfekce)



Obecná obranyschopnost



Ketózou ovlivněné obranné mechanismy vemene (Suriyasathaporn, 2000)

•Snížená PMN (neutrofily?) schopnost fagocytózy •Snižuje množství of superoxide aniontů leukocytů •Snižuje množství cytokinů produkovaných leukocyty •Snižuje počet leukocytů v krvi •Snižuje chemotaxi



Rizikové faktory enviromentálních mastitid (64 chovů) Rizikový faktor Poměr tuk/bílkovina ≤1.0 /> 5 % z chovu Pozitivní test na BHB v 1-4 týdnu laktace Kvalita podestýlky (Tbc > 107 cfu/g) Vysoký individuální tok mléka > 5 kg/min > 5 % z chovu Krávy infikované S.aureus/S. agalac. v chovu Poporodní paréza (Curtis 1983) Poporodní paréza (pro koliformní infekce; Curtis 1983) Retence placenty (Emmanuelson 1993)

OR (poměr rizika) 4.9 3.5 10.7 9.1 0.04 8.1 9.0 ++

Krömker & Grabowski 2002



Rizikové faktory imunokompetence krávy

Riziko pro rozvoj mastitidy se zvyšuje

1.5 - 8 krát

• Chyby ustájení – Přeplnění stájí, zásobení pitnou vodou

• Stres – Přeplnění stájí, hygiena, klima, management

• Nemoci



Krmení a zdraví vemene

OR/RR pro vznik mastitidy

2-15

• Přímá kontaminace vemene – enteritida • Snížení obranyschopnosti těla – Energie ++ or – – Protein ++ – Struktura – – KD bohatá na rychle degradovatelné uhlohydráty – Deficit Se, Na, Ca, vitamínů – Přebytek proteinu v době stání na sucho – Otok vemene



Krmení může zlepšit celkovou obranyschopnost • Nízký výskyt hypokalcémií (poměr, vitamin D3, bolusy) • Nízký výskyt otoků vemene (protein, K, Na) • Vysoký příjem sušiny (H2O, zdravé končetiny, chutnost, hustota zvířat) • Stálé zásobení živinami – Tuk/bílkovina - poměr (den 1-100) <= 5 % > 1,5 – tuk/bílkovina - poměr <= 5 % < 1,0 – močovina < 300 ppm (sd < 20 ppm) • Nízká frekvence onemocnění (problémy končetin)


Léčba






Jak zaměřit antibiotickou léčbu mastitid dle různých patogenů ? (Erskine 2003 mod.) Patogen

Trvání infekce

Cílová lokalizace

Intensita vylučování

S. aureus Sc. agalactiae KNS Sc. uberis Koliformní

Měsíce - roky Měsíce - roky Týdny Dny - týdny Dny - týdny

Mléčný parenchym Mlékovody Mlékovody Mlékovody/paren chym,dojnice

Nízká - střední Vysoká Střední Vysoká Nízká



Faktory ovlivňující výsledek léčby • Stádové faktory +++ – Stupeň hygieny – Obranyshopnost – krmení/ustájení – Počet nových infekcí

• Individuální vliv zvířete +++ – Chronicita – Individuální obranyschopnost

• Mikrobialní faktory ++ – Pravděpodobnost vyléčení ( spontánní – nevyléčitelný ) – Infekční tlak

• Léčiva + – Citlivost/rezistence – Praktická aplikace



Identifikace nevyléčitelných dojnic 3x v KU v řadě >700.000 buněk/ml ⇓ ⇓ Léčba před Počet SB u dojnice

>2

⇓

> 1 Mio.

⇓

Lump > tangerine (S. aureus)

⇓

> 2 infikované čtvrtě (S. aureus)

⇓

Věk > 3 laktace

⇓

Hamann 1993, Sol et al. 1999, Krömker et al. 2003, Osteras 2006



Co víme o léčbě mastitid Úspěšnost léčby závisí na: • dojnici ( věk ) • původci Sc. uberis 89 %, KNS 85 %, Sc. dysgalactiae 69 %, S. aureus 33%, Kvasinky, Pseudomonas spp., Mykoplasma spp., Prototheca spp. 0 %

• 5-40 % případů je mikrobiologicky negativních • diagnóza před léčbou



Co víme o léčbě mastitid • Prodloužená doba léčby je doporučována – u S. aureus a Str. uberis – ve stádech s nízkým počtem nových infekcí

• Častější vydojování není doporučováno • NSAID – vliv na závažné mastitidy ( 3. stupeň ) • Parenterální antimikrobiální léčba pro závažné koliformní mastitidy (přežití +, stav po léčbě +) – Intramamární léčba ? = časté samovyléčení, mnohá léčiva bez efektu



Jak léčit Str. agalactiae? • Jednorázová léčba stáda (všechna zvířata, všechny čtvrtě ) • Jednorázová léčba všech infikovaných dojnic (3x 3 Mio I.E. Penicillin G na čtvrť/24 h ) • Intramammární léčba, při nedostatečné hygieně parenterální léčba (Penethamat-Hydrojodid) • Separace • Opakované vyšetření za 2 týdny • Vyřazení pozitivních kusů • Opakované vyšetření negativních zvířat za další týden • Vyřazení pozitivních kusů



Doporučení k léčbě Infekce : • Klinické příznaky (střední nebo závažné) – gram positivní původci: prodloužená léčba 1. mastitidy v laktaci 1 & 2 – gram negativní původci a horečka: tekutiny, NSAID, parenterální antibiotika

• Subklinické a klinické: – Str. agalactiae, Str. dysgalactiae, Str. canis: okamžitá léčba (Penicillin)

• S. aureus: – Suchostojné období a časná laktace(d 0-30)

• Ostatní: – Jen jako krizové opatření a po poklesu infekčního tlaku



Strategie léčby mastitid • • • •

Zlepšení hygieny Optimalizace imunitní obrany Včasné zahájení léčby 1. případ mastitidy na 1. a 2. laktaci = nutnost léčby!! • Opakované případy= omezená léčba • V dlouhodobém horizontu: Snížení antibiotik díky nižšímu počtu nových infekcí



Shrnutí Kontrola mastitid znamená – Odhalení správných vztahů – Provedení analýzy rizik mastitid – Snížení nákladů v hledání účinné léčby-vyšší náklady kontroly rizik ( prevence) – Určení specifických rizikových faktorů pro konkrétní stádo – Kontrola infekčních patogenů mléčné žlázy – Zlepšení hygieny – Snížení výskytu ketóz a acidóz ve stádě (příjem sušiny )



Děkuji za vaši pozornost



Kdo jsem ? Volker Krömker… • DVM (Hanover 1990) • 5 let praktický veterinární lékař ve Westfalsku (skot a koně) • 6 let hygiena mléka Univ. Vet. Med. Hanover • 3 roky udder health service Lower Saxony • Od r.2004: University of Applied Science Hanover konsultant v problematice mastitid (Evropa a střední východ) • Specialista na hygienu a epidemiologii mléka • Dipl. European College of Bovine Health Management



Lower Saxony - Niedersachsen •14,600 mléčných farem •730,000 dojnic •50 dojnic/stádo •218,000 buněk/ml bazenovém vzorku mléka •2 € centy /kg mléka náklady na mastitidu •41 % (subklinické) a 78 % (klinické) environmentální patogeny

Boj s mastitidami na mléčných farmách I. V. Krömker

Recommend Documents