Bohatí aristokraté, velkostatkáři a obchodníci žili ve vilách nedaleko Říma, zároveň vlastnili výstavné domy přímo ve městě Převážná část obyvatel města žila ve velkých nájemních domech v malých a nepohodlných bytech. V dolních částech budov v tzv. tavernách byly řemeslnické dílny, krámky a hospody, které mnohdy sloužily zároveň i jako obytný prostor pro rodinu nájemníka. Čím výše byl byt umístěn, tím horší podmínky pro život.
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze
Řím byl závislý na dovozu zboží z provincií – u města byly tři přístavy(přímořský v Ostii a dva další na Tibeře). Doprava zboží do města = nákladní povozy => dopravní zácpy! Úspěšně se živili zejména kuchaři a pekaři, kteří nabízeli své výrobky přímo na ulici nebo v tabernách (Římané jen zřídka jedli v poledne doma) Jedlo se pečivo, sýry uzeniny a oblíbená byla cizrnová placka, která byla nabízena pekařskými učedníky na ulicích celého města. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze
? Víš, co je cizrna?
Zjisti, jak se jí u nás také říká. Dokážeš vysvětlit proč? (použij slovník, nebo www)
Římský městský atriový dům s peristylem
Římské ulice byly úzké a špinavé – odpad byl vyhazován z oken přímo na ulici. Většina ulic neměla název a domy byly bez čísel => velmi obtížná orientace. V noci byl Řím plný zlodějů, lupičů a prostitutek – kriminalita srovnatelná se současnými velkoměsty. Velkou část obyvatelstva (asi 200 000) tvořil tzv. proletariát = chudina závislá na státní podpoře (jednou měsíčně obdrželi potraviny).
Římská silnice
opracované kamenné desky 6 - 8 m odvodňovací příkop
jemný štěrk dřevěné kůly
hrubý štěrk maltou spojené ploché kameny
Vodovody AKVADUKT
Kolem roku 300 př. n. l. byl postaven první státní vodovod – voda byla shromažďována z pramenišť a pak vedena ze vzdálenosti až 100 km 19 vodovody do veřejných kašen, lázní i soukromých domů. Vodovod = podzemní i nadzemní, v dřevěných či olověných trubkách nebo kamenných kanálech. Část vodovodů z dob císařství je dodnes funkční.
Římské lázně – thermy Veřejné lázně – největší spotřeba vody v Římě
Během císařství bylo pro obyvatele postaveno kolem stovky lázní Studené, teplé koupele, horký vzduch, plavecký bazén Převlékárny, podlahové topení Zahrady, obchůdky s občerstvením, sportoviště a tělocvičny, masáže, knihovny, výstavy uměleckých děl
I. Vchod II. Předsálí III. Převlékárna IV. Potní lázeň V. Vlažná lázeň VI. Horká lázeň VII.Vany VIII.Studená lázeň IX. Vytápění
Chléb a hry Závody
koňských čtyřspřeží v cirku (Circus maximus) – sázky, fandovství jednotlivým stájím Krvavé souboje gladiátorů v amfiteátrech (Colosseum) Souboje divokých zvířat (sloni, lvi, tygři, býci) Až pro 50 000 lidí Lid se bavil při krveprolití
thermy Koloseum cirkus divadlo
chrám 1 Forum Romanum
1
2 Císařské paláce
2
hradby
s
cesty vodovody
Řím v době císařské 1,5 km
Škola a vzdělávání Ve městech uměla většina dospělých číst a psát. Prostřednictvím škol chtěli Římané nejen získat znalosti, ale také rozvíjet a formovat lidský charakter. Od dob římské republiky se děti učili mimo dům základům čtení, psaní, matematiky a řečnickému umění.
REPETITIO MATER SAPIENTIAE EST
Římská rodina Pater familias – otec rodiny Matróna – matka Děti
Synové s vlastními rodinami
Domácí otroci
Zemědělští otroci
Otec jediná rodinná autorita správce veškerého majetku soudce v rodinných sporech dokud nezemřel, nemohli ženatí synové od rodiny odejít vychovával k práci a odpovědnosti starší syny učil je starosti o zemědělské hospodářství Matka správce domácnosti odpovídala za čeleď rozdělovala práci vychovávala malé děti
Tóga
2,20 m
5,50 m
Typický mužský oděv svobodného římského majitele půdy • Nosila se jako svrchní oděv. • Spodní oděv tvořila lehká tunika (košile bez rukávů s délkou po kolena). • Ženy nosily přes tuniku stólu (dlouhý nařasený plášť).
Středomořský národ Nejvyšší volený římský úředník Období Augustovy vlády Zakladatel Říma
Mocná světová říše Římský samovládce Nástupci Alexandra Velikého Římská matka Hlava římské rodiny Spodní oděv bez rukávů Římská aréna Vláda tří mužů
?
!
Středomořský národ Nejvyšší volený římský úředník Období Augustovy vlády Zakladatel Říma
Mocná světová říše Římský samovládce Nástupci Alexandra Velikého Římská matka Hlava římské rodiny Spodní oděv bez rukávů Římská aréna Vláda tří mužů
Prameny a literatura Dostupné z internetu: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Castra_Vetoniana_Thermen.svg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3d/Chickpea.jpg http://www.mosapedia.de/wiki/images/Thermen.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PuentedelDiablo.jpg http://www.clker.com/clipart-toga-clothing.html http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jean-Leon_Gerome_Pollice_Verso.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/69/Stola.jpg BITTNER, V. - RICHTER, E.: Geschichte und Geschehen Band1. 1. vydání .Stuttgart: Ernst Klett Verlag, 1995, ISBN 3-12- 410110-3. FREYH, R. - VOLKMER, J. - HUG, W. - RUMPF, E.: Menschen in ihrer Zeit 1 Im Altertum und früher Mittelalter. 1. vydání. Stuttgart: Ernst Klett Verlag, 1970. RULF, J. - VÁLKOVÁ, V.: Dějepis pro 6.ročník základní školy a 1. ročník osmiletého gymnázia. 1. vydání. Praha: SPN, 2001, ISBN 80-85937-59-X. ŠTĚPÁNKOVÁ, A. - SLEPIČKA, P.: Odmaturuj z dějepisu 1. 1. vydání. Brno: Didaktis, 2006, ISBN 80-7358-059-4.
