Biografie alkoholika

Biografie alkoholika --závěrečná zpráva— Autoři: V. Slíva, R. Jelínek, V. Abrhámová, P. Pleva

Úvod Tématem naší výzkumné práce bylo získat a analyzovat biografie alkoholiků. Základní tezí a motivací našeho projektu bylo identifikovat spojitosti a rozdíly v biografiích alkoholiků tak, abychom se dopátrali základních kamenů, které provázejí a spojuji jejich životní dráhy. Proto jsme si na začátku výzkumu položili výzkumnou otázku: Existují nějaké klíčové okamžiky (spojitosti), které se objevují v biografiích alkoholiků? Pokusili jsme se identifikovali bod zlomu, při kterém dochází k uvědomění si problému alkoholismu a zároveň se pokusili zjistit, jestli toto uvědomění má nějakou ustálenou podobu u většiny alkoholiků. Dále jsme se také zaměřili na rozdíly ve vyprávění příběhu, na takové, které svědčí o určitém pohledu na alkoholismus před a po léčbě, jakým způsobem léčba alkoholismu změní vyprávění osobní biografie alkoholiků.

Sběr dat V rámci projektu jsme provedli dva biografické rozhovory s alkoholiky. Kvůli zachování anonymity respondentů jsou označovaní jako č.1 a č.2, přičemž č.1 je doposud nepřiznaný alkoholik, sám sebe jako alkoholika nevnímá, č.2 je přiznaný alkoholik, prošel uvědoměním si svého problému a následným protialkoholním léčením. Samotné hledání respondentů probíhalo přes příbuzné a známé. S alkoholikem č.1 jsme se dostali do kontaktu snadno, jelikož šlo o známého jednoho z výzkumníků. Nalezení alkoholika č.2 se ukázalo být mnohem těžší, jelikož lidé o tomto problému málokdy chtějí hovořit. K respondentovi jsme se tedy dostali víceméně šťastnou náhodou. O úkolu na seminář jsme se zmínili svým kamarádům a jeden z nich se o tom náhodou zmínil své známé, která shodou okolností byla přítelkyně onoho vyléčeného alkoholika. Je tedy důležité zdůraznit i význam náhody v hledání dotazovaných, protože alkoholik č. 2 se nakonec ukázal jako ideální pro naší analýzu, ovšem mohlo tomu být zcela naopak, a pak by bylo nutné přizpůsobit i naše srovnávání. Samotný sběr dat probíhal pomocí biografických rozhovorů, které byly následně doplněny předpřipravenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon a následně doslovně přepsány. Každý z rozhovorů trval zhruba jednu hodinu. Alkoholik č.2 byl již několikrát pozván do

základních škol, kde popisoval své zkušenosti s alkoholem, a byl tudíž schopný sám konstruovat svůj příběh. Otázky se strany tazatelů tedy byly spíše doplňující, na rozdíl od respondenta č.1, kde naopak otázky byly nutností (Na čemž měl značný podíl už samotný fakt, že se on sám za alkoholika nepovažuje). Každého rozhovoru se účastnili pouze dva tazatelé a respondent, byly prováděny v soukromí, tak aby se dotazovaní cítili dobře a nebyly ovlivněni prostředím. Rozhovor s respondentem č.1 proběhl v Praze v areálu kolejí UK Otava, tazateli byly Slíva a Jelínek. Rozhovor s respondentem č.2 proběhl v soukromém bytě v Praze v Dejvicích a byl veden Abrhámovou a Plevou.

Výzkumná otázka Výzkumná otázka se zabývá, jak bylo již v úvodu naznačeno, nalezením spojitostí ale i rozdílů ve výpovědích přiznaného a nepřiznaného alkoholika,což nám pomůže zjistit zda-li má fakt, že je dotyčný přiznaný či nepřiznaný alkoholik, vliv na způsob, jakým dotyčný strukturuje svou biografii a jak celkově vnímá sebe sama. Konkrétněji se tedy pokusíme zjistit například zda má léčba resp. přiznání si problému vliv na utváření biografie a vnímání svého dosavadního života, což zahrnuje mimo jiné i připisování ostatních problému alkoholu nebo naopak připisování problémů spojených s alkoholismem jiným vlivům. K nalezení a popsání těchto jevů nám pomůže identifikování základních kamenů, či vzorce chcete-li, na základě již zmíněných spojitostí i rozdílů v jednotlivých biografiích.

Metoda analýzy Pro potřeby výzkumu využíváme modelovou biografii alkoholika, tak jak je prezentována organizací Anonymní alkoholici (AA). Touto modelovou biografií je biografie alkoholika Billa, jednoho ze zakladatelů Anonymních alkoholiků ze Spojených států Amerických. Tato biografie byla otištěna v publikaci Anonymních alkoholiků z roku 1996. V rámci metody nám slouží ke srovnání s námi získanými biografiemi. Pro potřeby následné analýzy jsme vytvořili funkční kategorie (viz. Přílohy) Tyto kategorie jsou; startér, stimulátor, rutina, problémy a důsledky. Z rozhovorů, které jsme s respondenty vedli a s modelovým rozhovorem alkoholika Billa, jsme posléze tyto kategorie naplnili a pokoušeli se vysvětlil vztahy mezi nimi a zároveň rozdíly, které vystoupily na povrch.

Výsledná zjištění V rámci výzkumu porovnáváme tři výše uvedené rozhovory, pracujeme s tím, že za modelovou biografii považujeme Billa, s nímž porovnáváme; přiznaného alkoholika (rozhovor č.2) nepřiznaného alkoholika (rozhovor č.1) Postoj nepřiznaného alkoholika k alkoholu je takřka bez výjimky pozitivní, nespatřuje problémy v rodině, alkohol považuje za dobrou zábavu, schopnost lépe se socializovat a obecně seznamovat s lidmi ve svém okolí, stejně tak své výlety do cizích zemí místy může vnímat skrze prizma alkoholu.) Rána a kocoviny pro něj nejsou nic negativního, bolestivého, nepříjemného, sám píše, že by se rád probouzel s „půl promilí pod kůží“ Což je pro něj příjemný stav. Stejně tak úbytek přátel popisuje tak, že lidé prostě mají jiné zájmy, stávají se uzavřenými. Možný element vlastního působení z toho stavu naprosto vynechává. Co se týče křivky finančního zabezpečení a jejímu vztahu k alkoholu, je zde vidět, že větší množství peněz vede dle rozhovoru jak k mírnému zvyšování konzumace, tak i k jinému výběru alkoholických nápojů. Zatím nepociťuje zdravotní obtíže. Vlastně vůbec nevykazuje cokoli, co by ho doopravdy donutilo zamyslet se nad účinky alkoholu na jeho osobu. Výsledkem zde je, že pokud by měl dosáhnou uvědomění si faktu, že alkohol způsobuje některé z jeho problémů, životní styl tohoto respondenta by se musel změnit mnohem vážnějším způsobem. Respondent číslo dvě je oproti tomu zaléčený přiznaný alkoholik, který již i prodělal recidivu. Jeho biografie se od biografie prvního respondenta dost lišila. Především samotný přístup respondenta č.2 ke svému vlastnímu životu i k alkoholu má negativnější zabarvení. Od samých počátků, kdy i rodinné prostředí popisuje tak, že má čtenář pocit, že muselo jistou měrou přispět k rozvíjení alkoholismu, stejně tak dále pracovní prostředí ve štolách a havířské pitky mohly dopomoci respondentovi k tomu aby jeho záliba v alkoholu přerostla v těžko řešitelný problém. Také je zde vidět, že s lepší finanční situací přichází zvýšená konzumace alkoholu, zde ne tedy kvalitnějšího, zvyšuje se jen kvantita. Problémy na sebe nenechají dlouho čekat, první léčba není úspěšná, jelikož respondent odchází a stále si vážně neuvědomuje problematiku svého pití. Teprve vážné zdravotní problémy v kombinaci s následnou neutěšenou finanční situací, nutí respondenta č.2 přiznat si, že situaci nemá pod kontrolou a následné opakované léčení ho konečně dokáže zbavit závislosti na alkoholu.

Rozdíly mezi těmito respondenty spočívají především v tom, že respondent č. 1 si neuvědomuje, že by s alkoholem mohl mít problémy, protože jeho problémy nejsou tak vážné, nebo je za vážné nepovažuje, a nebo některé z problémů které uvádí (ztráta přátel) přičítá na vrub jiným vlivům. Respondent č. 2 oproti tomu poznal jaké je to klesnout na dno a proto také jeho výpověď vypadá mnohem negativněji ve vztahu k alkoholu. Nyní je tedy otázka, jestli jsou tato negativita způsobená tím, že takto situace doopravdy vypadala, nebo si tak svůj život strukturoval po vyléčení, aby mu negativní konotace životního příběhu zabránila znovu se do nezřízeného pití pustit. Pro jasnější interpretaci získaných biografií alkoholiků jsme využili modelovou biografii alkoholika Billa, kterou ve svých publikacích využívá organizace Anonymní alkoholici (AA). Tato biografie je konstruována tak, aby maximálně vyzdvihovala problematiku alkoholismu a upozornila na okolnosti, které provázejí cestu typického alkoholika. To vše s důrazem na odstrašující formu vyprávění. Tento konstrukt vlastní biografie má co nejvíce zdůraznit problémy, které alkoholismus přináší a následně těžkou cestu abstinence, kterážto je však jedinou možností jak dosáhnout opět normálního života. Biografie respondenta č.1, s Billovou koresponduje pouze v začátcích, kdy oba pijí pro upevnění si společenského statusu a ujištění sebe sama o své společenské důležitosti v rámci setkávání s lidmi a společné konzumace alkoholu. Následně se však rozcházejí a to vy chvíli kdy Bill jako alkoholik vyléčený již má svou biografii upravenou tak, aby jeho samého i ostatní, odrazovala od další konzumace alkoholu. Č.1 neprodělal uvědomění ani léčení, proto je jeho biografie ještě, co se alkoholu a alkoholických zážitků týče, pozitivně zabarvená. Příkladem je třeba zážitek z Venezuely, kdy respondent vypráví jak se ho pokusili zabít a prezentuje to jako vtipný zážitek. Bill své alkoholové zážitky prezentuje jako zážitky negativní, které již nechce opakovat. Biografie respondenta č.2 s Billovou koresponduje velmi výrazně, jediné rozdíly vidíme v tom, co jim pomohlo vydržet abstinovat ( prostá touha žít x bůh, víra). Obě tyto biografie vykazují podobné znaky, jako například negativizace alkoholových zážitků (popis stavů v deliriu tremns), velký důraz na zdravotní problémy, které jim alkoholismus přinesl, složitá cesta k vyléčení a dobrý pocit z abstinence a současného stavu života bez alkoholu. Vyprávění vyléčených alkoholiků jsou soudě podle daných biografií vystavěna tak, aby samotnému vyléčenému alkoholikovi pomáhalo s cestou abstinence a bránilo mu k opětovné recidivě. Myslíme si, že na tento přerod ve stylizaci biografií má nejen samotné uvědomění si problému a následné vyléčení se, ale hlavně psychologické práce v protialkoholních léčebnách. Změněný pohled na vlastní biografii považujeme za nedílnou součást úspěšné léčby. Toto tvrzení opíráme hlavně o to, že č.2 se vyléčil

definitivně až po druhé léčbě, při té první se jeho vztah k alkoholu v jeho životě nestal negativním, proto se k němu nedlouho p první léčbě opětovně vrátil. Po druhé léčbě se jeho vztah k alkoholu změnil na silně odmítavý a jeho biografie se soustředí na negativní důsledky alkoholismu.

Interpretace a závěr Podíváme-li se na nastolenou výzkumnou otázku a analýzu rozhovorů, docházíme k závěru, že biografie se na některých místech shodují a jinde rozcházejí. Je třeba uvést, že struktura samotného rozhovoru je s největší pravděpodobností ovlivněna zážitky, které jsou s alkoholismem spjaty. Proto je přiznaný alkoholik schopen svůj životní příběh strukturovat mnohem lépe a souvisleji než alkoholik nepřiznaný. Nemůžeme s určitostí říci, že způsob jakým jedinec nahlíží na svůj vztah k alkoholu jako takový formuje i jeho postoj k němu, nicméně v rozhovorech se vyskytly indicie, které vedou ke zjištění, že vztah mezi „životním příběhem“ a postojem k alkoholu existuje. Přeci jen, alkoholik nepřiznaný, který si doposud nesáhl na dno a nedostal se do opravdových potíží nemá tendenci přehodnocovat svůj vztah k alkoholu a vnímat jej jako negativně zabarvený. Oproti tomu alkoholik přiznaný, který v našem případě zažil vše co opravdový alkoholismus „nabízí“ si svůj život a roli alkoholu v něm nevybavuje tak pozitivně. Je zde tedy hypotetická možnost, že prožité zážitky v jedinci spouští jakýsi „obranný mechanismus, který vede k přehodnocení dosavadního života ve snaze jisté jeho momenty označit za kritické, aby se jim propříště vyhnul. Toto tvrzení je sice spekulativní, nicméně vzhledem k provedené analýze rozhovorů, lze vysledovat specifické struktury- tam kde nejsou problémy dostatečně závažné, zatím není snaha přehodnocovat vztah k alkoholu a vnímat problémy, které dotyčný má, jako nutně způsobené alkoholem. Jak tedy bylo výše řečeno, nemůžeme generalizovat, ovšem jisté náznaky nás vedou k úvaze, že životní příběh jedince může být jím samým pozměněn jako reakce na kritické situace dříve prožité, tak aby mu pomáhal se daným situacím a problémům do budoucna vyhýbat.

Přílohy Spojitosti - Začátek pití v mládí, kdy se člověk cítí psychicky i fyzicky nahoře. Bill - za války, po návratu 2. války jako hrdina. Č. 1 - student, parta , popularita Č. 2 - mladý začíná podnikat - Vyvrcholení alkoholismu - období, kdy je člověk na tom po všech stránkách dobře, daří se po finanční stránce, dostatek peněz na alkohol. Bill - práce na akciovém trhu, golf, lepší společnost, velký majetek- alkohol dokresluje postavení. Č. 1 - studuje, přitom vydělává hodně peněz, cesty do zahraničí, pití drahého alkoholu- styl. Č.2 - období podnikání, velký přísun peněz, začátek drog, zvýšená spotřeba rumu-umožňovala mu více pracovat, tím pádem další finance na alkohol.

- Krize, uvědomění si problému nastává v období, kdy se najednou přísun peněz pozastaví, poklesnutí životní úrovně Bill - finanční krize na burze, ztráta finančních prostředků, nutnost najít si jinou práci, alkoholismus jako překážka. Č. 1 - zatím stále v produktivním věku, stálý přísun financí, nepocítil zatím žádný nedostatek- proto je ještě nepřiznaný! Č. 2 - dluhy ve firmě, exekuce, prodej bytu

- Zdravotní problémy - přichází období, kdy si alkoholismus vybere daň a na zdraví alkoholika, návštěvy lékařů, špatná prognóza budoucnosti, delirium tremens. Bill - podvýživa, stavy deliria, lékařská diagnóza, která věští brzké úmrtí ( játra, měknutí mozku). Č. 1 - zatím se sem nedostal. Č. 2 - zažít z deliria tremens, pocity jakože člověk umírá, není schopen udržet nic v žaludku, ztráta fyzické síly, psychické vyčerpání, lékaři už odmítali ho léčit kapačkami- nástup na léčbu.

- Snahy o přestání následované tím, že jedna sklenička mi přece neublíží, opětovný návrat k alkoholu. Bill - návštěva bistra, jedna sklenička ginu Č. 2 - pití velkého množství nealko piva, poté domnění, že si tedy může dát jedno normální. Následoval opětovný postupný nárůst spotřeby. - Finální uvědomění si problému, léčbu, udržení se střízlivý za pomoci ostatních, referování o problému alkoholismu.

Rozdíly - Vyléčení se Bill - vyléčit se z alkoholismu mu pomohla až víra, našel si svojí koncepci boha, samotný fakt, že by mohl umřít ho do pití neodradil (rozdíl oproti druhému) Č. 2 - zde nešlo o žádný spiritistický obrat, dokázal se vyléčit až v momentě, kdy mu hrozilo, že umře - Druh požívaného alkoholu Bill - samotný druh alkoholu ve svém vyprávění nepopisuje ale dá se odhadnout,že s jeho postavením šlo o kvalitnější značky Č. 1 - pije kvalitní alkohol Č. 2 - pil vždy jen rum i přesto, že si mohl dovolit podstatně dražší alkohol, finance alespoň zpočátku problémem nebyly.

Funkční kategorie Bill

Č.1

Č.2

Startér

Startér

Startér

Po válce jako hrdina. Nejdřív pro zábavu,pak osamělost.

Taneční, druhý ročník na SŠ. Zábava.

Po vyhození ze školy se spolužáky. Pil z nich nejvíc.

Stimulátor

Stimulátor

Stimulátor

Společenská úroveň

Parta. Pobavit se s kamarády.

Pilo se v práci na šachtě. Rychleji to ubíhalo.

Rutina

Rutina

Rutina

Pití se vztahovalo k jeho vysokému postavení. Pil během dne i v noci.

Sem tam pití před spaním.

Pití ráno před prací a pak i po práci.

Problémy

Problémy

Problémy

Bankrot. Dluhy,hádky s kamarády. Ohrožení života.

Zatím nepociťuje.

Dluhy, stranění se ostatních. Fyzické problémy.

Důsledky

Důsledky

Důsledky

První léčení,recidiva. léčení.Recidiva. Pomoc od přítele. Víra. Založení AA. Pomoc druhým. Člen AA.

Úbytek kamarádů

První Kritický fyzický stav, úspěšné druhé léčení.

Rozhovor s respondentem č.1 Datum rozhovoru: 14.3. 2011 Rozhovor č. 2 Datum: 4.4.2011