Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy
BEZPEČNOST PROVOZU NA SILNIČNÍCH KŘIŽOVATKÁCH Diplomová práce
Brno 2009 Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
Doc. Ing. Josef Filípek, Csc.
Bc. Vladimír Nesvadbík
4
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Bezpečnost provozu na silničních křižovatkách vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 25. dubna 2009 Podpis diplomanta………………………….
5
Poděkování Děkuji Doc. Ing. Josefu Filípkovi, Csc. za vedení při zpracování diplomové práce a diplomového projektu, za konzultace a jeho ochotu při poskytování rad a připomínek. Děkuji také rodičům za podporu při studiu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
6
ANOTACE: Multimediální projekt obsahuje 10 silničních křižovatek, na kterých jsou simulovány jejich úpravy za účelem zvýšeni bezpečnosti provozu. Animaci je možné ovládat pomocí tlačítek start, stop, na start. Tento projekt,který byl vytvořen v programu FLASH MX je plně funkční a použitelný pro představu jak je možné pomocí úpravy křižovatky zvýšit bezpečnost při jejím průjezdu. Klíčová slova: animace, silniční křižovatka, simulace provozu
ANNOTATION: Multimedia project contains 10 road crossings, which are simulated the adjustments in order to increase safety in operation. Animation can be controlled using the buttons start, stop, to start. This project, which was created in Flash MX is fully functional and applicable to picture how it is possible by modifying the intersection to increase safety for its passage. Keywords: animation, road junction, traffic simulation
7
OBSAH: 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3. NEHODOVOST V ČR............................................................................................... 10 4. NEHODOVOST V BRNĚ.......................................................................................... 13 5. NEHODOVOST V OKOLÍ PROSTĚJOVA.............................................................. 15 6. BEZPEČNÉ UTVÁŘENÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ....................................... 18 6.1. Konstrukce a uspořádání volných úseky ............................................................. 20 6.1. Křižovatky ........................................................................................................... 21 7. O PROGRAMU FLASH ............................................................................................ 22 7.1. Kreslící paletka .................................................................................................... 22 7.2. Knihovna - Library .............................................................................................. 23 7.3. Scény - Scens ....................................................................................................... 23 7.4. Časová osa ........................................................................................................... 24 7.5. Celá pracovní plocha programu Flash MX.......................................................... 25 8. OVLÁDÁNÍ PROJEKTU .......................................................................................... 26 9. TVORBA ANIMACE V PROGRAMU FLASH MX................................................ 30 10. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 33 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 34
8
1. ÚVOD Tento projekt se zabývá simulací křižovatek s vysokou nehodovostí. Dle statistik nehodovosti bylo vybráno 5 křižovatek z Brna a 5 křižovatek z okolí Prostějova. Součástí projektu jsou informace o dané křižovatce, její fotodokumentace, videodokumentace, simulace kolizního průjezdu vozidel křižovatkou a dva návrhy na změnu křižovatky, které by měly snížit nehodovost a kladně ovlivnit bezpečnost silničního provozu. Návrhy byly rozděleny na snadnější řešení a složitější řešení.
9
2. CÍL PRÁCE Cílem mé práce na projektu bylo vybrat 10 křižovatek (5 křižovatek z Brna a 5 křižovatek z okolí Prostějova). Tyto křižovatky jsem v projektu představil pomocí videodokumentace, fotodokumentace, a popisu údajů o dané křižovatce. V projektu je vidět animace kolizního průjezdu vozidel, který prezentuje skutečnost při které nejčastěji v křižovatce ke kolizi dochází. Dále následovali dva návrhy na úpravu křižovatky. První návrh je jednodušší, kdy stačí drobná úprava ve stylu osazení dopravní značky, změna světelné signalizace atd. Další návrh je složitější, finančně náročnější, dochází přímo ke konstrukční změně křižovatky jako např. předělání na okružní křižovatku, vybudování ostrůvků atd. Při navrhování úprav křižovatek jsem se snažil dodržovat zásady bezpečného utváření pozemních komunikací
10
3. NEHODOVOST V ČR Podle statistik Policie ČR bylo v roce 2008 nahlášeno 190 718 dopravních nehod, při kterých bylo 1 114 osob usmrceno, 5 492 těžce zraněno a 29 013 osob zraněno lehce. Celková způsobená škoda dosahuje 9 miliard Kč. V roce 2007 bylo k 30.11. celkem 176 844 nehod, při kterých bylo 1 224 osob usmrceno, 4 861 osob těžce zraněno a 27 833 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda u nehod je 8,4 mld. Kč. Tato čísla jsou jistě alarmující, bohužel ale pro běžného občana ČR nikoliv. Podle některých průzkumů vyplývá, že nehodovost v ČR není vnímána jako příliš vysoká. Pokud si ale spočítáme, že výše uvedená čísla znamenala v roce 2007 každou necelou 3. minutu na našich komunikacích dopravní nehodu, každých 18 minut byl při nehodě lehce zraněný člověk a každých 96 minut těžce zraněný člověk. V průměru každou 6,7 hodinu zemřel při nehodě člověk. Každou hodinu byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión korun. Tyto statistiky tak dostávají velmi nepříjemný rozměr.
Jako nejčastější příčiny vzniku dopravní nehody pro rok 2008 uvádí Policie ČR následující situace : • nepřiměřená rychlost – 15% všech nehod , ale 48% všech usmrcených • nedání přednosti - 17,6% všech nehod , 14,8% všech usmrcených • nesprávné předjíždění – 2,5% všech nehod , 5,8% všech usmrcených •nesprávný způsob jízdy – 64,9% všech nehod , ale 31,4% všech usmrcených Čili nejvíce zabíjela nepřiměřená rychlost (516 osob), dále nesprávný způsob jízdy (364 osob), nedání přednosti (172 osob) a nesprávné předjíždění (62 osob).
Počet usmrcených se nejvíce zvýšil u nehod zaviněných nedáním přednosti při odbočování vlevo a to o 21 osob, dále následují nehody zaviněné z důvodu nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ “ počet usmrcených vyšší o 18 osob, u nehod končících kolizí s protijedoucím vozidlem při předjíždění je zvýšení o 16 osob, u překročení rychlosti stanovené dopravní značkou je zvýšení o 14 osob, u překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly je zvýšení o 13 osob atd. Naproti tomu došlo ke snížení počtu usmrcených u nehod zaviněných vjetím do protisměru a to o 14 osob, u nesprávného otáčení nebo couvání je snížení o 5 osob atd.
11 Nehodami nejvíce zatíženými dny v roce 2008 byly pátky (34 653 nehod), dále pondělky (30 270) a středy (28 617). Naopak nejméně nehod připadá na neděle (18 290) a soboty(22036).
Z toho plyne, že bychom měli vyjíždět na silnice hlavně v sobotu a neděli. Ale není tomu tak. Právě v sobotu dochází k největšímu počtu usmrcených osob na silnicích (252 osob) a v pátek (240 osob). Nejméně závažné nehody jsou pondělní a čtvrteční.
Nejtragičtějším dnem roku 2008 byl pátek 9. května, kdy při nehodách zahynulo 13 lidí, dále pondělí 25. srpna (12 usmrcených osob), pondělí 8. září (12), sobota 13. září (11), sobota 13. prosince (11). V průměru na jeden den roku 2008 připadá 3,6 usmrcené osoby. Za celý rok bylo jen 24 dní, kdy při nehodách nepřišel nikdo o život.
Co se týká regionálního rozložení, nejvíce nehod bylo zaregistrováno na území hl.m. Prahy (35 888), nejméně pak na území Jihočeského kraje. Nejvíce usmrcených bylo při nehodách na území Jihomoravského kraje 231 osob a nejméně na území Prahy, jen 82 osob. Největší nárůst usmrcených osob byl na území Jihočeského kraje, o 44 osob, tj. o 44,6 % oproti roku 2007. Na 1000 nehod v tomto kraji připadá 10,5 usmrcených osob, přičemž ČR průměr je 6,9 usmrcených osob na 1000 nehod.
Z hlediska objemové třídy automobilů vypadají statistiky následovně : Na řidiče osobních automobilů objemové třídy 1.1 až 1.4 l připadá bezmála 45 % z celkového počtu nehod (56,3% vozidel v ČR), téměř 30 % připadá na objemovou třídu 1.5 až 1.9 l (30,2% vozidel v ČR), na vozidla s motorem 2 až 3 litry připadá 16% (4,3% vozidel v ČR) a 4,8% je to u vozů do objemu 1 litru (8,7% vozidel v ČR).
Cizinci zavinili v ČR 5 511 nehod (2,9%), nejvíce Němečtí řidiči (2 092 nehod, 35 mrtvých), dále Slováci (1 191 nehod, 15 mrtvých) a Poláci (710 nehod, 8 mrtvých). Alkohol zavinil 9 552 nehod, při nichž 136 přišlo o život a dalších 5 084 bylo zraněno. Nejvíce těchto nehod se stalo v Severomoravském kraji a nejvíce osob přišlo o život ve Východočeském kraji.
12 Nejvíce nehod se stalo v obci 139 345 nehod, mimo obec 51 373 nehod a na dálnici 4 293 nehod, přičemž nejvíce usmrcených bylo právě na silnicích mimo obec (813 usmrcených osob), v obci (501 osob) a na dálnicích jen (51 osob).
Pod vlivem alkoholu zavinili účastníci silničního provozu 9 552 nehod, při nichž 136 lidí přišlo o život a dalších 5 084 bylo zraněno. Oproti roku 2007 je počet těchto nehod vyšší o 3,9%, počet usmrcených je vyšší o 35 osob ( tj. o 34,7%) a počet zraněných osob je vyšší o 350 osob ( tj. o 6,9%). Na celkovém počtu se tyto nehody v roce 2002 podílely 5,3%, ale na počtu usmrcených již 10,5%. Z celkového počtu 9 552 těchto nehod připadá na řidiče osobních automobilů 7 729 (+167 nehod), na cyklisty 678 ( + 136 nehod), na chodce 296 ( - 43 nehod), na řidiče nákladních automobilů 468 ( + 65 nehod), na řidiče motocyklů 172 ( + 27 nehod), na řidiče malých motocyklů 121 ( + 13 nehod), na řidiče traktorů 43 ( - 1 nehoda) atd. Z celkového počtu 1 114 usmrcených bylo 44 dětí (o 11 více než v r. 2007), z toho bylo 25 dětí spolujezdců ( o 5 usmrcených dětí více), 12 dětí chodců (o 3 usmrcené děti více), 6 dětí cyklistů (o 3 usmrcené děti více) a 1 dítě jako řidič motorového vozidla.
Nejvíce usmrcených připadá na věkovou kategorii 25 až 34 let ( 284 osob – o 69 osob více než v roce 2007), dále na věkovou kategorii 45 až 54 let - 202 usmrcených, v kategorii nad 64 let bylo 178 usmrcených atd.
13
4. NEHODOVOST V BRNĚ Od roku 2000 počet dopravních nehod na všech komunikacích města Brna výrazně vzrostl. Jejich absolutní počet dosáhl v roce 2003 hodnoty 10 882 oproti roku 2001, kdy se v Brně stalo jen 6 131 dopravních nehod. V roce 2004 poprvé nastal pokles absolutního počtu dopravních nehod. Mezi nejnebezpečnější brněnské křižovatky patří Plotní-Zvonařka, Plotní-Dornych a Fryčajova-Obřanská. Odtud sanitky ročně přivážejí desítky zraněných. Vedle těchto kritických míst je ale v Brně celá řada dalších nebezpečných míst jako např. křižovatka Drobného-Pionýrská, Černovická-Ostravská a další. Na většině těchto nebezpečných křižovatek je největším problémem nedání přednosti protijedoucím vozidlům při odbočování vlevo, nedání přednosti chodcům na přechodech, kolize s autobusem hromadné dopravy nebo nedodržení vzdálenosti za náhle brzdícím vozidlem. Vedle křižovatek jsou to ale i poměrně rovné a přehledné úseky, na nichž dochází k nehodám prakticky denně. Mezi nejnebezpečnější takové úseky patří ulice Vídeňská či Rokytova, kde dochází k velmi vážným dopravním nehodám v důsledku vysokých. Úsekem s absolutně největším počtem dopravních nehod je část dálnice D1 na území Brna, kde došlo v období let 2001-2002 ke 224 dopravním nehodám. Celá tato statistika je však jen souhrnem čísel. Z nich pak vychází číslo, které je velmi konkrétní a také velmi tragické. Jen za rok 2000 zemřelo na brněnských ulicích 26 lidí. Pět nejnehodovějších křižovatek v Brně nejsou až na jednu špatně navržené. Problematická je křižovatka Černovická – Ostravská. Ostatní křižovatky ze stavebního hlediska nevykazují žádné zásadní nedostatky. Problém je, ale jejich vysoké dopravní zatížení. Většina těchto křižovatek kapacitně nevyhovuje a jsou to místa velkých zdržení. Dále tyto křižovatky nepůsobí dobře na psychiku řidičů, kteří musí přes tyto křižovatky jezdit. Někteří řidiči se snaží takovéto křižovatky objíždět mnohdy nepovolenou rychlostí po obslužných komunikacích. Potom na těchto komunikacích dochází k zácpám nebo k nehodám, protože obslužné komunikace nejsou na takové intenzity navrhovány. Problém nehodovosti na křižovatkách, a neplatí to jen pro těchto pět křižovatek, je v jejich nedostatečném návrhu z hlediska jejich kapacity. Naším městům chybí aktualizované generely dopravy, podle kterých by se měli kapacitně navrhovat křižovatky.
14 Tab. 1 Hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel za 1. pololetí roku 2007
Tab. 2 Křižovatky v Brně s největší nehodovostí v 1. pololetí roku 2007
15
5. NEHODOVOST V OKOLÍ PROSTĚJOVA Prostějov a jeho okolí, které leží v samotném srdci oblasti Hané je na tom s nehodovostí dobře. Celkově od roku 2000 klesá počet dopravních nehod ročně o cca 10% a to vlivem značné modernizace dopravních komunikací. Tato modernizace zahrnuje uplatnění nových konstrukčních prvků v křižovatkách, nejproblematičtější křižovatky byly přebudovány na okružní, bylo nasazeno nové značení a na hodně úsecích snížena maximální rychlost. Přesto zůstává několik křižovatek v Prostějově a jeho okolí, které jsou svojí konstrukcí nebezpečné a dochází na nich k častým dopravním nehodám.
Obr. 1 Wolkerova–Dolní-Újezd
Problémem křižovatky je její zatížení, které dosahuje intenzity až 45 000 vozidel denně. Nejčastěji dochází ke kolizím mezi vozidly v době kdy není v činnosti světelná signalizace (od 19:00) . Vozidla jedoucí po hlavní silnici nedodržují povolenou rychlost ve městě a dochází ke kolizím s vozidly přijíždějícími po vedlejší silnici.
16
¨ Obr. 2 Prostějovská-Plumlovská
Křižovatka na okraji Prostějova, která je konstrukčně špatně navržená. Prostor křižovatky má příliš velkou plochu což negativně působí na psychiku projíždějících řidičů, největším problémem je ale úhel který svírají jednotlivá ramena křižovatky. V daném místě je povolena maximální rychlost 70Km/h, bohužel při průjezdu vozidel po hlavní silnici touto rychlostí se nestačí vozidla odbočující z vedlejší silnice zařadit a dochází ke kolizím.
Obr. 3 Prostějov-Kostelec na Hané
Tato křižovatka a úsek v přímé blízkosti je vůbec nejvíce problematický. Důvodem je železniční přejezd přímo v místě hranice křižovatky. Často dochází ke kolizím vozidel čekajících na průjezd vlaku a vozidel pohybujících se po hlavní silnici. Vozidla, která stojí před železničním přejezdem, částečně zasahují zadní částí do křižovatky.
17
Obr. 4 Výšovice-Skalka
Na teto křižovatce je malá intenzita provozu (cca 4000 vozidel denně). Problémem a důvodem vzniku kolizí je špatná viditelnost v křižovatce, neboť hlavní silnice je lemována vysokými stromy. Vozidla, která přijíždí po vedlejší silnici a chtějí odbočit na hlavní silnici často neodhadnou rychlost blížícího se vozidla nebo si jej vůbec nevšimnou a dojde ke kolizi.
Obr. 5 Olomoucká-Tržní náměstí (Kojetín)
Křižovatka pravidelného tvaru s rameny, které svírají ideální úhel 90°, přesto i v minulosti kdy zde ještě nebyla dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě“ docházelo k velkému množství dopravních nehod. Jedno z ramen, po kterém vede hlavní silnice, se napojuje do křižovatky ze stoupání. Vozidla, která přijíždí po tomto rameni jsou vidět až v bezprostřední blízkosti hranice křižovatky. Nejčastěji dochází ke kolizi s vozidly přijíždějícími po vedlejší silnici.
18
6. BEZPEČNÉ UTVÁŘENÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Bezpečné utváření pozemních komunikací je velmi obsáhlým tématem, které by vydalo na samostatnou specializovanou konferenci. Proto se v tomto příspěvku omezíme jen na některé příklady z praxe, aniž bychom si dělali nárok na úplnost či vyčerpávající výklad. Principem bezpečného utváření komunikací je snaha vyvarovat se faktorů, které usnadňují vznik nehod, resp. faktorů, které by zhoršovaly jejich následky. Některé z těchto faktorů zmíníme následně.
Důležitou součástí problematiky bezpečného utváření pozemních komunikací je též systematické hledání a odstraňování tzv. nehodových lokalit, neboli míst častých dopravních nehod. Jde o efektivní záležitost, neboť více než třetina dopravních nehod se koncentruje na pouhá 3 % délky komunikační sítě v ČR. Podstata existence nehodových lokalit většinou spočívá právě v přítomnosti nějaké okolnosti na pozemní komunikaci, která vznik nehod usnadňuje. Tuto okolnost je nutno zjistit pomocí rozboru nehodovosti a odstranit. Zkušenosti ukazují, že zmírnění nehodovosti je často možné i velmi jednoduchými a finančně nenáročnými, leč promyšlenými opatřeními.
Aby v praxi nevznikaly „nehodové lokality na klíč“, je v řadě států a pokusně i v České republice užíván tzv. bezpečnostní audit pozemních komunikací. Jde o moderní a perspektivní metodu, kdy odborník na bezpečnost silničního provozu spolupracuje s tvůrcem (projektantem) pozemní komunikace již od raných fází projektu a pomáhá odstraňovat chyby, které by v praxi mohly vést k bezpečnostním problémům, resp. usnadňovat vznik nehod.
Realita na pozemních komunikacích, resp. uspořádání každé situace by mělo být v souladu s očekáváním řidiče, vytvářeném předchozí zkušeností. Je-li realita s tímto očekáváním v rozporu, potom je řidič často uveden do těžko řešitelné (nestandardní) situace, na kterou není psychicky připraven a pravděpodobnost nesprávného rozhodnutí, zkratové reakce a tím i nehody prudce roste. Proto je nezbytné se při utváření komunikací vyvarovat všeho, co řidič neočekává.
19 Je vhodné dodržet následující vlastnosti při konstrukci křižovatky či jejím značení: - jednoznačnost, zřetelnost a kontrast vyznačování dopravních situací (Obr. 6 a 7) - unifikaci (stejné situace mají být vyznačovány stejně) - absenci zbytečných pevných překážek např. náhrada nebezpečných podpěr velkoplošných značek a reklam profilu I (Obr. 8) bezpečnějšími příhradovými konstrukcemi (Obr. 9) - používání vhodných bezpečnostních prvků a doplňků (dělicí ostrůvky různých typů, vysazené chodníkové plochy, dělicí pásy, apod.) - správné umístění, uspořádání a vybavení přechodů pro chodce - optimalizaci zastávek veřejné dopravy (volbu správného typu zastávky a její polohy)
Obr. 6 Zanikající značka „STOP“ mezi reklamami
Obr. 8 Agresivní podpěrné konstrukce profilu I
Obr. 7 Špatný kontrast značky na nevhodném pozadí
Obr. 9 Příhradové podpěry s možností přejetí
20
6.1. Konstrukce a uspořádání volných úseky - volba vhodného šířkového uspořádání (šířka a systematika skladebních prvků)
- zajištění jasného směrového a výškového vedení (absence prohlubní nivelety, kde se může skrýt vozidlo, vlajících a ztracených tras (Obr. 10), pozor na fantomické vedení v důsledku stop po odstraněném vodorovném značení a optické klamy, zejména v noci
- správně a zřetelně označovat zatáčky (Obr. 11) a u delších (resp. nepřehledných) oblouků i jejich průběh (zpravidla vodícími tabulemi)
- varovat se prudkých změn směru a výšky
- dbát na dostatečné délky připojovacích a odpojovacích pruhů, zejména na dálnicích a rychlostních silnicích (Obr. 12)
- varovat se náhlých změn adhezních vlastností povrchu vozovky (např. přímý úsek drsnější než navazující směrový oblouk, přechody mezi živicí a kluzkou dlažbou (Obr. 13)
- zajistit odpovídající profil povrchu vozovky (absence vyjetých kolejí, které znemožňují odvodnění a nepříznivě působí na jízdu vozidel)
- varovat se nezapuštěných konců ocelových svodidel (pro vozidlo agresivní)
Obr. 10 Ztracená trasa – výškový zlom
Obr. 11 Nedostatečně označená nebezpečná zatáčka
21
Obr. 12 Chybějící připojovací pruh
Obr. 13 Náhlá změna adheze povrchu
6.1. Křižovatky U křižovatek pozor na psychologickou přednost podporovanou průběžným obrubníkem, veřejným osvětlením, svodidlem (Obr. 14), liniovým vodorovným značením, průhledem, rozlehlými plochami (Obr. 15), nevýraznými značkami upravujícími přednost v jízdě (zanikající na pozadí či ve změti jiných značek a prvků)
Obr. 14 Psychologická přednost, liniové prvky
Obr. 15 Psychologická přednost, Rozlehlé plochy
22
7. O PROGRAMU FLASH Flash MX je program pro snadnou tvorbu animací, prezentací či webových stránek. Pracuje s vektorovou grafikou, nikoliv s bitmapovou, což má za důsledek, že flashové animace bývají malé co se objemu dat týče, avšak o to více zaměstnávají procesor počítače, na kterém animace běží. Mezi hlavní část práce s programem patří práce s časovou osou, do které jsou vkládány jednotlivé vrstvy. Při vytváření animace pomocí programu Flash se objekt může pohybovat buď po přímce (přímo) nebo po křivce(tzv. vodící čára) Hlavní okna programu tvoří: časová osa, panel scény, panel akce, vlastní plocha kde probíhá editace, panel transformace, panel knihovny, panel vzorníku barev, panel zarovnání, panel nástrojů.
7.1. Kreslící paletka V levé části obrazovky se nachází paletka (Obr. 16) s jednotlivými kreslícími nástroji, jen ve zkratce si nastíníme použití každého z nich. V první řadě se zde nachází šipka, jejíž použití je různé, ale většinou slouží k výběru a posunu jednotlivých objektů. Laso slouží k označování výběru a je možnost zvolit klasické laso nebo magickou hůlku k výběru složitějších útvarů. U čáry lze nastavit barvu, tloušťku a typ čáry. Textový nástroj umožňuje vybrat font, velikost, typ a zarovnání písma. Ke kresleni zde naleznete několik nástrojů. Celkem bez problémů můžete vytvářet oválné nebo hranaté tvary se zvolenou barevnou výplní a hranou. Při kresbě tužkou lze nastavit typ a tloušťku čáry a také to, zda má mít hranatý nebo zaoblený tvar. Štětec umožňuje malovat několika způsoby - přes objekt, za objekt, výplň a vyplnit označené. Lahvička tuší umožňuje zadaným tvarem a barvou zvýraznit okraj objektu. Kbelíkem jde vyplnit zadaný výběr zvolenou barvou nebo gradientem. Zajímavá je možnost nastavit vyplňování neuzavřených výběrů. Pipetou, která je stejné jako u ostatních programů, lze vybrat aktuální barvu. Guma kromě standardního gumování umožňuje odstranit najednou požadovanou barvu.
Obr. 16 Kreslící paletka
23
7.2. Knihovna - Library Každá animace se skládá z různých objektů. Všechny tyto objekty včetně zvuků jsou umístěny v knihovně jako symboly (Obr. 17). Namalujte třeba čtverec, šipkou jej označte a stiskněte klávesu F8 pro přidání symbolu do knihovny. Pak si vyberete jméno, jaké se bude pro symbol užívat a vyberete, zda-li se jedná o obrázek, tlačítko nebo animaci. Každá z voleb pod sebou skrývá velké možnosti dalšího využití a editace. Symboly umístěné v knihovně pak můžete v libovolném množství používat ve výsledné animaci a dále máte možnost jim nezávisle na sobě nastavovat barvy, průhlednost a velikost. V samotném programu se již nachází poměrně kvalitní knihovna zvuků, animací, tlačítek a obrázků, kterou můžete volně využívat při tvorbě.
Obr. 17 Knihovna
7.3. Scény - Scens Scéna je plocha v níž se odehrává samotná animace, přičemž výsledná animace se může skládat z několika scén. Dělení do scén používáme hlavně pro větší přehlednost a také pro oddělení náročnějších animačních scén (Obr. 18). Takovým typickým příkladem použití scény je tzv. PRELOAD neboli scéna menší animace, která běží zatímco se hlavní animace natahuje.
24
Obr. 18 Scény
7.4. Časová osa Hlavní částí programu je časová osa, která se skládá z jednotlivých frames. Frame je rámeček znázorňující časovou délku 1/10 sekundy a jedná se vlastně o snímek animace v daném čase. Na levé straně nacházející se vrstvy mají stejné použití a funkci podobně jako ve Photoshopu, tzn. že pracují na principu průhledné fólie (Obr. 19). Máte možnost zobrazit/skrýt a zamknout/odemknout vrstvu. Navíc máte možnost zobrazit si vrstvu ve formě obrysu objektu, který se ve vrstvě nachází.
Obr. 19 Časová osa
25
7.5. Celá pracovní plocha programu Flash MX (Obr. 20)
Obr. 20 Pracovní plocha programu Flash MX
26
8. OVLÁDÁNÍ PROJEKTU Po spuštění exe. Souboru se nám zobrazí úvodní strana projektu s tlačítky pro vstup do projektu nebo jeho ukončení (Obr. 21)
Obr. 21 Úvodní strana projektu
Po označení volby „SPUSTIT“ se animace přepne na další scénu s výběrem křižovatek, tyto jsou rozděleny do dvou skupin podle jejich umístění, pokračujeme volbou křižovatky (Obr. 22)
Obr. 22 Výběr křižovatky
27 U každé křižovatky máme další volby a to možnost zobrazit si videa s průjezdem vozidel, fotodokumentace křižovatky, animace kolizního průjezdu vozidel křižovatkou a dva vlastní návrhy na úpravu křižovatky (Obr. 23)
Obr. 23 Možnosti voleb u křižovatky
Volbou „videozáznam křižovatky se nám spustí přehrávač s videem zobrazujícím průjezd vozidel danou křižovatkou (Obr. 24)
Obr. 24 Videozáznam průjezdu vozidel
28 Po označení volby „fotodokumentace“ se nám zobrazí miniatury zastupující jednotlivé fotosnímky, tyto miniatury lze zvětšit označením kurzoru myši (Obr. 25)
Obr. 25 Fotodokumentace křižovatky
Volbou „kolizní průjezd vozidel křižovatkou“ se přepneme na scénu, kde je možno pustit si animaci zobrazující problémový průjezd vozidel křižovatkou při kterému dochází ke kolizi (Obr. 26)
Obr. 26 Kolizní průjezd vozidel křižovatkou
29 Pod tlačítkem „vlastní návrh řešení:snadnější“ se ukrývá animace se zobrazením jednodušší úpravy křižovatky, která by mohla daný problém minimalizovat (Obr. 27)
Obr. 27 Animace snadnější úpravy křižovatky
Tlačítko „vlastní návrh řešení:složitější“ nás přesune na scénu zobrazující animaci křižovatky se složitější úpravou, jako např. přestavba na kruhovou křižovatku (Obr. 28)
Obr. 28 Animace složitější úpravy křižovatky
30
9. TVORBA ANIMACE V PROGRAMU FLASH MX Jako vytvoříme v programu nový soubor animace, nastavíme atributy animace jako např. poměr stran(4:3 nebo širokoúhlý 16:9), počet snímků přehrávaných za sekundu(defaultně nastaveno 12 snímků za sekundu) Do časové osy vkládáme jednotlivé vrstvy, které zastupují objekty pohybující se v animaci, text, grafické symboly atd. V případě vozidel je vhodné pojmenovat vrstvu např. podle barvy vozidla tak aby byla dodržena přehlednost (Obr. 29)
Obr. 29 Pracovní plocha s Časovou osou
Vozidla se můžou v animaci pohybovat buď po přímce (např. když projíždí křižovatkou rovně) a nebo po křivce (např. když vozidlo zatáčí, nebo objíždí překážku) Při pohybu po přímce určíme vozidlu počáteční bod, poté ho přesuneme do koncového bodu kde se má v animaci jeho pohyb zastavit a program nám sám vytvoří plynulý pohyb mezi těmito dvěma body. Při pohybu po křivce je nutné vytvořit nad vrstvou ve které je vloženo vozidlo další vrstvu, která obsahuje tzv. vodící křivku, kterou vozidlo při pohybu svým těžištěm kopíruje a tak jsme schopni vytvořit jakýkoliv pohyb (např. odbočování, průjezd kruhovou křižovatkou, otáčení atd.)
31 Rychlost animace je závislá na počtu snímků vložených v časové ose(čím více snímků vložíme, tím se vozidla pohybují pomaleji). Rychlost pohybu jednotlivých vozidel může být různá, lze tak ideálně naznačit např. předjíždění atd. Na (Obr. 30) jsou vidět jak vrstvy s pohybem po přímce, tak vrstvy s pohybem po křivce, které obsahují vodící křivky, dále počet snímků celé animace (100 snímků) a kurzor na časové ose, kterým lze pohybovat a určovat aktuální pozici vozidel v animaci.
Obr. 30 Vrstvy s pohybem po přímce a křivce
Celá animace je ovládaná pomocí tlačítek, kterým je přiřazena tzv. akce. Je to jednoduchý příkaz, který určuje kam se má animace přesunou po kliknutí na dané tlačítko, dále jestli se má automaticky začít přehrávat a nebo zastavit na prvním snímku animace. Pro přímé ovládání animovaného průjezdu vozidel křižovatkou jsou osazena tlačítka „START“ , „STOP“ a „NA START“ Na (Obr. 31) je vidět „akce“ která je přiřazena tlačítku „SPUSTIT“ na hlavní první straně projektu. Tato akce říká, že po kliknutí na tlačítko „SPUSTIT“ se má animace přesunou na scénu s názvem „vyber křižovatky“ a zastavit na prvním snímku.
32
Obr. 31 Přiřazení akce k jednotlivým tlačítkům
Veškeré objekty se kterými pracujeme v programu jsou vloženy v knihovně. Lze do ni importovat obrázky, animované movie clipy, zvukové stopy, symboly, tlačítka atd. (Obr. 32)
Obr. 32 Knihovna s jednotlivými objekty
33
10. ZÁVĚR Cílem mé práce na tomto projektu bylo vytvořit animace obsahující navrhované úpravy vybraných křižovatek, které zahrnuty ve statistikách nehodovosti na prvních místech. Ke každé křižovatce jsem navrhl dva způsoby její úpravy a to jednodušší úpravu, která by byla jednak finančně nenáročná, časově rychle proveditelná a konstrukčně nijak nezasahuje do projektu křižovatky. Další úprava by byla složitější, finančně náročnější a měla by dlouhodobější charakter, z čehož by vyplývala i nutná regulace provozu na dané křižovatce při provádění této úpravy. Při navrhování úprav jsem se snažil dodržovat pravidla bezpečného utváření pozemních komunikací. Projekt byl vytvořen v počítačovém programu Flash MX v.6, který se ukazuje jako velice variabilní nástroj pro tvorbu animovaného a grafického obsahu. V dnešní době je tento program často využíván k tvorbě pestrých a hlavně datově nenáročných animací, které jsou poté prezentovány na internetu.
34
11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY FOTR, J.:: Macromedia FLASH MX. Praha: Computer Press, 2002. s. 355. ISBN 807226-677-2 DEHAAN, J. Macromedia FLASH MX 2004: oficiální výukový kurz. 1. vyd. Praha: SoftPress, 2004. 544 s. ISBN 80-86497-64-X FOLPRECHT, J.: Organizace a řízení dopravy: VŠB-TUO 2006, 1. vyd. 105 s. ISBN 80-248-1030-1 Nová pravidla silničního provozu 2006. Autoškoly 2006 : redakční uzávěrka 1.11.2005. Ostrava: Sagit, 2005. 96 s. Úplné znění. ISBN 80-7208-523-9 ČEPIL, J.: Nehodovost v ČR – Neumí češi jezdit: VUT, Fakulta Stavební, Ústav pozemních komunikací SKLÁDANÝ, P.: Bezpečné utváření pozemních komunikací: centrum dopravního výzkumu, Brno www.rsd.cz, internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic v ČR www.mvcr.cz, internetové stránky Ministerstva vnitra České republiky
Výsledky sčítání dopravy na území města Brna. Zpracovali Brněnské komunikace a. s. – útvar hlavního inženýrství v roce 2002
35
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Wolkerova–Dolní-Újezd…………………………………………………..……15 Obr. 2 Prostějovská-Plumlovská………………………………………………….……16 Obr. 3 Prostějov-Kostelec na Hané…………………………………………………….16 Obr. 4 Výšovice-Skalka……………………………………………………………...…17 Obr. 5 Olomoucká-Tržní náměstí (Kojetín).…………………………………...………17 Obr. 6 Zanikající značka „STOP“ mezi reklamami……………………………..…….19 Obr. 7 Špatný kontrast značky na nevhodném pozadí...……………………………….19 Obr. 8 Agresivní podpěrné konstrukce profilu I……………………………………….19 Obr. 9 Příhradové podpěry s možností přejetí………………………………………….19 Obr. 10 Ztracená trasa – výškový zlom…………………………..…………………….20 Obr. 11 Nedostatečně označená nebezpečná zatáčka…….…………………………….20 Obr. 12 Chybějící připojovací pruh…………………………………………………….21 Obr. 13 Náhlá změna adheze povrchu………………………………………………….21 Obr. 14 Psychologická přednost, liniové prvky……………….……………………….21 Obr. 15 Psychologická přednost, rozlehlé plochy……………………..……………….21 Obr. 16 Kreslící paletka………………………………………………………..……….22 Obr. 17 Knihovna……………………………………………………………...……….23 Obr. 18 Scény………………………………………………………………….……….24 Obr. 19 Časová osa…………………………………………………….……………….24 Obr. 20 Pracovní plocha programu Flash MX………………………………...……….25 Obr. 21 Úvodní strana projektu…………………………………………..…………….26 Obr. 22 Výběr křižovatky………………………………………………………...…….26 Obr. 23 Možnosti voleb u křižovatky…………………………………….…………….27 Obr. 24 Videozáznam průjezdu vozidel………………………………….…………….27 Obr. 25 Fotodokumentace křižovatky………………………………………………….28 Obr. 26 Kolizní průjezd vozidel křižovatkou………………………….……………….28 Obr. 27 Animace snadnější úpravy křižovatky………………………..……………….29 Obr. 28 Animace složitější úpravy křižovatky…………………………...…………….29 Obr. 29 Pracovní plocha s časovou osou……………………………………………….30 Obr. 30 Vrstvy s pohybem po přímce a křivce……………………………...………….31 Obr. 31 Přiřazení akce k jednotlivým tlačítkům……………………………….……….32 Obr. 32 Knihovna s jednotlivými objekty………………………………………..…….32
