Bezpečnost a ochrana zdraví při práci po vstupu České republiky do Evropské unie 1/Cíle Cíle Evropské unie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vycházejí z globální strategie podporující dosažení úkolů v podobě zajištění volného pohybu zboží s důrazem na to, aby zboží a výrobky byly bezpečné a neohrožovaly zdraví ani životní prostředí zajištění volného pohybu osob s tím, aby se zabránilo snižování dosažených sociálních standardů nebo dokonce zhoršování pracovních podmínek a vzniku sociálního dumpingu prodej pod cenou.* snížení ohrožení životního prostředí riziky vznikajícími při pracovních činnostech (prevence průmyslových havárií). Př. *sociální dumping Firma nedodržuje některé předpisy, týkající se hygieny, ekologie, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neinvestuje do předepsaného vybavení či ochranných pomůcek pracovníků atd. Má tedy nižší náklady než firma, která vynaložila peníze na to, aby předpisům vyhověla. Pak ale první firma může mít i nižší cenu. Sociálním dumpingem je i zaměstnávání „živnostníků“ místo pracovníků v řádném zaměstnaneckém poměru – která firma má vyšší náklady (zda ta se „živnostníky“, či ta s „řádnými zaměstnanci“) není asi třeba rozvádět. I o těchto praktikách mnohé napovědí ceny konkurence. >>>>>>Význam sledování těchto praktik, které umožňují konkurenci snižovat náklady, zřejmě se vstupem do Evropské unie vzroste. Unijní právo totiž sociální dumping (a nejen sociální) postihuje, přičemž postih může vést až k zániku provinivší se firmy. Proto je důležité být dobře informován o národních a mezinárodních zákonech vztahujících se k tvorbě cen.
2/Ekonomický efekt
+/-
3/správné politiky i praxe v oblasti bezpečnosti práce se nejvýrazněji projevuje v zachování maximální pracovní kapacity pracovní síly, ve vyšší produktivitě, efektivnosti a kvalitě práce, vyšší prosperitě podniků a ve snížení nákladů nutně vynakládaných na odstranění negativních důsledků pracovních činností na zdraví, majetek a životní prostředí.
4/špatná politika zvyšování nákladů a ztrát při pracovních úrazech a nemocech souvisejících s prací má značný dopad na ekonomiku nejen jednotlivce a podnikajícího subjektu, ale především státu. Ztráty a náklady z pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací jsou uváděny v jednotlivých státech mezi 4 % až 10 % HDP hrubého domácího produktu s tím, že ekonomicky rozvinuté státy vykazují 4 % až 5 % HDP, méně vyspělé země až 10 % HDP.
5/ LEGISLATIVA platná /připravovaná
6/platná Zákon práce Rámcová směrnice obsažena v 1. Euronovele ZP Zákon o ochraně veřejného zdraví Zákon o péči a zdraví lidu
Zákon o technických požadavcích na výrobky Zákon o obecných požadavcích na bezpečnost výrobků Zákon o prevenci veřejných havárií
7/Rámcová směrnice 89/391/EHS, ze dne 12. 6. 1989, o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (rámcová směrnice), ve znění směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. 6. 1991 (dále jen „BOZP“), byla přijata s cílem zvyšovat na území členských států ES úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, neboť právní předpisy členských států byly na rozdílné úrovni a umožňovaly vznik konkurence na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V EU byly přijaty směrnice o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Rámcová směrnice byla přijata s cílem zvyšovat na území členských států úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, neboť právní předpisy členských států byly na rozdílné úrovni a umožňovaly vznik konkurence na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. -
Rámcová směrnice stanoví základní zásady pro vytvoření systému ochrany života, zdraví a bezpečnosti práce zaměstnanců
-
Jedná se zejména o povinnost zaměstnavatele vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k ochraně zaměstnanců, působení bezpečnostně-technických služeb, vyváženou spolupráci a dialog mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, působení zástupců zaměstnanců pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, informace, školení, výcvik a lékařský dohled, zásady prevence rizik na pracovišti.
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se nevztahuje pouze na zaměstnance, ale na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
8/ připravovaná Zákon o inspekci práce
Zákon o koordinátorovi BOZP ve stavebnictví -
9/ Právě velkou úrazovost na stavbách by měl podle připravovaných předpisů snižovat svou působností tzv. koordinátor, jakýsi bezpečnostní technik stavební akce. Jaká je teď situace? Od návrhů už uběhla určitá doba a pořád dochází k nejasnostem. Myšlenka působení koordinátora spočívá v tom, že by měl koordinovat bezpečnost práce na velkých stavbách, kde v jeden moment pracují pracovníci mnoha profesí a s různými úkony, pomůckami apod. V Evropské unii vznikla směrnice upravující postavení a činnost koordinátora, jehož úkolem je soustavná koordinace bezpečnosti práce na stavbě. Nikde přitom není uloženo, že by to musel být zvlášť vyčleněný nebo najímaný pracovník, je to člověk z investorské organizace nebo generálního dodavatele. Z reakcí v tisku i od odborníků se nám dostávají ohlasy někdy až přehnané. Například i v tom, že jestliže si budete stavět rodinný domek, tak byste měl mít koordinátora. Tak takhle natvrdo nejde říci. Myšlenka koordinátora není špatná, svým způsobem jsou u nás s podobnou činností zkušenosti, neboť podniky měly svoje bezpečnostní techniky. Pořád můžeme ale hovořit o domněnkách a diskuzích, poněvadž příslušný zákon dosud neprošel. V Evropě již zavedený model každá stavba má svého projektového a realizačního koordinátora.
__________________________________________________________________ Na rámcovou směrnici i navazuje řada samostatných (dílčích) směrnic zaměřených na specifické bezpečnostních a zdravotní požadavky.Nutno poznamenat, že vývoj legislativy EU v této oblasti neustál, nýbrž v přípravném procesu je řada návrhů dalších směrnic.
Schválené směrnice v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou koncipovány tak,že sama směrnice stanoví minimální požadavky, které musí členské státy EU postupně zavést. Pokud členský stát již dříve zavedl opatření k vyššímu stupni ochrany zaměstnanců, jsou taková opatření v souladu s legislativou EU a není je třeba měnit. Členské státy mohou i nově přijmout vyšší stupeň ochrany, než požadují směrnice EU. Směrnice EU nejsou zpracovány tzv. rezortně, nýbrž řeší danou problematiku komplexně (v celé její šíři) Tato obecná zásada se plně vztahuje i na oblast BOZP, což přináší při harmonizaci směrnic s právními předpisy v ČR určité problémy, které vyplývají z již tradičního rozdělení předmětné oblasti na dvě relativně samostatné skupiny
"bezpečnost práce" Oblast "bezpečnosti práce" (tzn. pracovní podmínky, pracovní prostředky, bezpečnost technických zařízení atp.), které se někdy zjednodušeně říká "ochrana před pracovními úrazy", je v kompetenci MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a
oblast "ochrany zdraví při práci" (tzn. rizikové faktory pracovních podmínek např. hluk, vibrace, prach, fyzická zátěž atp.), někdy se označuje jako "ochrana zdraví před působením rizikových faktorů pracovního prostředí, jež mohou ohrozit zaměstnance nemocí z povolání nebo přímo nemoc z povolání způsobit", je v kompetenci MZ ČR.Ministerstva zdravotnictví
Vzhledem k tomu, že oblast BOZP je ve své podstatě jen těžko rezortně dělitelná, přináší v praxi stávající administrativní členění problémy Jak již bylo naznačeno, do právního řádu ČR- jakožto řádného členského státu, byly požadavky směrnice EU v oblasti BOZP transponovány zejména do pracovněprávních předpisů a do předpisů o ochraně veřejného zdraví.
10/ Harmonizace práva ČR s právem EU v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, a tím i oblasti BOZP, byla ke dni vstupu ČR do EU již v podstatě provedena. Před námi je však povinnost důsledně implementovat tzn. prosadit harmonizované právo v oblasti BOZP v praxi našich závodů,podniků, úřadu a institucí. Jedině tak budeme moci hovořit o reálném naplnění podmínek vstupu ČR do EU.
11/ trendy Z toho vyplývá: BOZP se musí i v ČR stát integrovanou součástí strategických činností především v podnikovém sféře •
systém řízení BOZP jako paralela systému řízení jakosti patří programově do působnosti vrcholového managementu podniku.
•
Návrh implementace metodiky ESAW v ČR
12/ Základem systému řízení v oblasti BOZP -
zmapování a následná analýza možných zdravotních a bezpečnostních rizik, vznikajících působení člověka, nebezpečných vlastností strojů, zařízení, látek a pracovního prostředí.
-
Dosažení vyšší úrovně BOZP odvisí od důsledného prosazování opatření, přijímaných na základě hodnocení rizik a jejich řízení. Základem efektivnosti řízení oblasti BOZP je předcházení rizikům - prevence rizik.
-
uplatňování systému řízení OHSAS 18 001 u velkých firem
-
soutěž „Bezpečný podnik“ nebo „Správná praxe“ u středních a malých firem
-
Program „Společně bezpečně“ (zaměřený na zlepšování pracovních podmínek ve stavebnictví
OHSAS 18001 A s vývojem souvisí moje poslední otázka. Co se všechno vlastně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dá vymyslet?
Je snahou dát i téhle oblasti činnosti v podnicích systém, zasadit bezpečnost práce do systému řízení podniku. Koneckonců dodržování bezpečnosti znamená určité náklady, ty se musí hradit, musí se s nimi počítat. Bezpečnost práce se promítá také do řízení kvality, uplatňování environmentálních principů a systémů. Určité vzájemné vazby totiž musí nutně existovat a nabízí se tak možnost přijít s komplexním řešením, které může být ekonomicky výhodnější než budování separátních systémů. Do jisté míry jde o konverzi do systému řízení rizik v podniku, protože zásady pro jednotlivé oblasti jsou v podstatě totožné a liší se jen v realizační části a zaměření. Konkrétním promítnutím je například uplatňování systému řízení
13/OHSAS 18 001 u velkých firem. •
specifikace OHSAS byla vyvinuta jako odezva na naléhání zákazníků požadujících normu, podle níž by bylo možno posuzovat a certifikovat systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
•
byla vytvořena jako kompatibilní s normami systému managementu ISO 9001 (jakost) a ISO 14001 (životní prostředí) pro usnadnění integrace systémů managementu jakosti, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví
14/ Cíl normy: OHSAS stanoví požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (OH&S), které organizaci umožní řídit rizika OH&S a zlepšovat úroveň organizace v této oblasti
15/ osvědčení Malé firmy se třeba mohou zúčastnit soutěže Bezpečný podnik nebo Správná praxe. U téhle soutěže, vyhlášené v Evropě, jde mimo jiné i o podporu firem tím, že se zviditelní dobrá bezpečnost práce. Aby byla motivace k soutěžení, tak jsou národní soutěže a vítězové se
pak utkají v evropské soutěži v Bilbau u příležitosti Evropského týdne bezpečnosti práce. Je jasné, že jméno vítězné firmy je vnímáno na volném trhu jinak. příručka vzniknuvší na Požadavek Mezinárodní organizace práce (ILO), Příručka "Bezpečný podnik" splňuje výše uvedené podmínky a zároveň vzájemnou kompatibilitou svých požadavků s požadavky dokumentu OHSAS 18001, norem pro systém řízení jakosti a systém environmentálního řízení, vytváří podmínky pro zavedení integrovaného systému řízení zahrnujícího jak oblast bezpečnosti práce a ochrany zdraví, tak i ochrany životního prostředí a jakosti. Navíc požadavky stanovené k zavedení systému řízení BOZP v ní uvedené, vycházejí zároveň z principů a zásad uplatňovaných "Správnou praxí" a příručkou ILO - OSH 2001 a jsou v souladu i s "Novou strategií Evropské unie v oblasti BOZP na léta 2002 až 2006". Vzhledem k náročnosti, rozsahu a zaměření není tato příručka vhodná pro aplikaci v malých organizacích. Pro tyto organizace jsou určeny příručky více odpovídající jejich podmínkám (jejich zpracovateli jsou např. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Státní zdravotní ústav a další).
OHSAS 18 001. zavedení systému řízení BOZP není pro organizace v ČR zákonnou povinností, _ Trvalým zvyšováním úrovně BOZP v organizacích lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím souvisejícího snížení počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání a ztrát na životech a majetku, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovní pohody_ _dosažení větší prestiže organizace a její úspěšnosti v rámci obchodních aktivit _ Zkušenosti z havárií a z šetření pracovních úrazů dokladují, že většině z nich je možné zabránit vhodnou prevencí, která je na základě zákonné podpory od organizací také důsledně vyžadována _ systému řízení upřednostňují prevenci a preventivní opatření, umožňující předcházet škodám vyplývajícím z mimořádných událostí, a tím snižovat i náklady státu spojené s jejich odstraňováním. je nezbytné, aby se systém řízení BOZP stal integrální součástí celkového systému řízení, uplatňovaného v dané organizaci.
16/ Metodika ESAW •
předpokládá tvorbu statistických dat ze záznamů o úrazech
•
V blízké budoucnosti se rovněž zamýšlí umožnit elektronické sepsání a zaslání záznamu o úrazu.
•
sběru a zpracování dat z informací ze systému úrazového pojištění nebo systému inspekce práce, které jimi disponují.
•
Slouží k plánování inspekce bezpečnosti práce, směrování a hodnocení účinnosti prevence, sledování vývoje rizik, plánování v sociální oblasti, tvorbu národní statistiky atd.
Záznam o úrazu není v ČR prvotním dokladem pro tvorbu statistiky, i když je schopen tuto funkci plnit. Změnu přináší zmíněná metodika ESAW, která předpokládá tvorbu statistických dat ze záznamů o úrazech. Statistika ESAW je tvořena jednotlivými případy pracovních úrazů (s dobou tvání pracovní neschopnosti delší než 3 dny), které jsou popsány datovou větou ve struktuře uvedené v tabulce 1. Struktura věty ESAW se během projektu Eurostatu sjednocovala v letech 1993 – 2001 postupně ve III. fázích a obsahuje 24 údajů, minimálně však 19 údajů. V blízké budoucnosti se rovněž zamýšlí umožnit elektronické sepsání a zaslání záznamu o úrazu.
17/ Návrh implementace ESAW v ČR Vycházíme-li ze základního konceptu metodologie ESAW, která je postavena na zdrojových datech jednotlivých případů pracovních úrazů, lze její implementaci do národního prostředí provést prostřednictvím sběru a zpracování dat z informací získaných na základě záznamu o pracovním úrazu zasílaného zaměstnavatelem různým orgánům nebo institucím. Takovým zdrojem dat disponuje na národních úrovních buď systém úrazového pojištění nebo systém inspekce práce. Existují-li oba systémy vedle sebe, orgány úrazového pojištění z důvodu úspory výdajů státních rozpočtů poskytují informace o pracovních úrazech orgánům inspekce práce. V rámci implementace projektu ESAW je kromě uvedeného nutno věnovat pozornost legislativnímu zmocnění všech zúčastněných orgánů pro tuto činnost a zajištění ochrany osobních dat.
Od roku 1995 jsou již z projektu ESAW k dispozici srovnatelná data o vývoji a struktuře pracovní úrazovosti jak na úrovni EU tak na úrovni členských států. Nové členské státy byly do projektů ESAW a EODS přizvány v roce 2003 s konečným termínem osvojení v roce 2007. Radě vlády pro BOZP byla na jejím listopadovém jednání předložena informace o podmínkách implementace projektu ESAW v ČR. V souladu se zahraniční praxí se navrhuje řešení založená na sběru a zpracování dat o pracovních úrazech cestou systému orgánů připravovaného úrazového pojištění (obr.2).
18/ Ekonomické nástroje podpory BOZP Cílem je zavedení přirozené soustavy ekonomických motivačních nástrojů 1. Vytvořit systém ekonomického zajištění činností souvisejících s BOZP ve všech resortech směřující ke zvýšení úrovně BOZP, zejména v malých a středních podnicích, včetně případného využití fondů Evropské unie určených pro podporu malého a středního podnikání a zabezpečit potřebné finanční zdroje a podmínky pro efektivní činnost orgánů inspekce práce pro rozvoj a důstojné ohodnocení lidských zdrojů, zaměřené především na prevenci. 2. Vytvořit účinné nástroje efektivní ekonomické motivace zaměstnavatelů, zaměstnanců a
dalších osob vykonávajících práci, případně poskytujících služby, k péči o BOZP, zejména v daňové oblasti a v připravovaném úrazovém pojištění, přitom zohlednit úroveň této péče v konkrétním podniku. 3. Vytvořit zásady pro ekonomické hodnocení nákladů vynakládaných do oblasti BOZP a toto hodnocení zavést do praxe. 4. Prohlásit požadavky BOZP za součást kritérií pro zadávání veřejných zakázek. 5. Postupně eliminovat prvky vedoucí ke stagnaci řešení základních požadavků BOZP, řešit
bezpečnost při používání technických zařízení nepodnikajícími osobami a bezpečnost práce při chovu a využívání zvířat. 6. Vytvořit podmínky pro rozvoj kvalitních externích odborných služeb BOZP, včetně
pracovně lékařských služeb, zavést systém akreditací a personálních certifikací pro poskytování služeb v oblasti BOZP.
19/ BOZP ve stavebnictví_ statistika Jak vyplývá z nové zprávy uveřejněné Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, téměř 60 % úrazů na evropských staveništích a více než 25 % smrtelných úrazů by bylo možno předejít pečlivějším postupem při zpracování dokumentace, projektu a výběru dodavatele před zahájením stavby
•
stavební průmysl, který zaměstnává více než 12 milionů lidí
•
každým rokem usmrceno téměř 1 200 stavebních pracovníků
•
více jak 800 000 utrpí úraz, který si vyžádá více než třídenní nepřítomnost na pracovišti
•
Finanční náklady pro EU z hlediska ztráty produktivity, zdravotních nákladů a dalších výdajů překračují podle odhadů 75 miliard eur ročně – což odpovídá částce 200 eur na osobu v EU.
20/ BOZP ve stavebnictví_prohlášení
•
Opírám se o prohlášení z Bilbaa, které bylo podepsáno na Evropském summitu na téma bezpečnosti ve stavebnictví dne 22. listopadu 2004 stanovuje 5 klíčových kroků které je třeba podniknout ke zpřísnění standardů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v evropském stavebním průmyslu. –
Tyto kroky zahrnují: •
začlenění standardů bezpečnosti a ochrany zdraví do postupů zadávání zakázek, které jsou podpořeny metodickými zásadami pro nákup zboží a služeb,
•
zajištění, aby se k bezpečnosti a ochraně zdraví přihlíželo ve fázi projektové přípravy a zpracování projektové dokumentace stavebních projektů,
•
využívání inspekcí na staveništích a dalších technik s cílem povzbudit více podniků k dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví,
•
vypracování hlavních metodických zásad s cílem pomoci podnikům, zejména malým a středním (MSP), dodržovat tyto právní předpisy,
•
podněcování vyšších standardů bezpečnosti a ochrany zdraví prostřednictvím sociálního dialogu a dohod o vzdělávání, stanovováním cílů v oblasti snižování úrazovosti a prostřednictvím dalších námětů.
21/ Co musí obsahovat projektová dokumentace (projekt) pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz Projektová dokumentace stavby (projekt) musí dle § 18 vyhl. č. 132/1998 Sb. obsahovat zejména:
souhrnnou (průvodní) zprávu doplňující základní údaje o stavbě, včetně informací o výsledcích průzkumu a měření a splnění příslušných podmínek
navrhované stavebně technické řešení stavby, jejich konstrukčních částí a použití stavebních materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavků
požárně technické řešení
údaje o nadzemních a podzemních stavbách (včetně sítí technického vybavení) na stavebním pozemku a sousedních pozemcích a o stávajících o ochranných pásmech
u staveb s provozním, výrobním nebo technickým zařízením údaje o těchto zařízeních, koncepci skladování, řešeni vnitřní dopravy, ploch pro obsluhu, údržbu a opravy, popř. požadavky na zkušební provoz po dokončení stavby
uspořádání staveniště a bezpečnostní opatření, jde-li o provádění stavebních prací za mimořádných podmínek
splnění podmínek stanovených dotčenými orgány státní správy podle zvláštních předpisů (zejména na ochranu zdraví a životního prostředí)
způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu (zejména jde o zpracování projektu organizace výstavby u staveb se zvláštními nároky na provádění nestačí-li údaje uvedené v souhrnné technické zprávě) i budoucí provoz (viz též § 9 vyhl. ČÚBP č. 48/1982 Sb.)
celkovou situaci stavby
stavební výkresy pozemních a inženýrských objektů, včetně prostorového umístění strojů a zařízení a vnitřních komunikací
Uvedený obsah projektu je dán pro účely vydání stavebního povolení. Rozsah a hloubku zpracování projektu jednotlivých objektů stavby potřebného pro vlastní provádění stavby nutno řešit smluvně mezi investorem (resp. zhotovitelem stavby) a zpracovatelem projektu
V projektu (projektové dokumentaci) stavby musí být dle příslušných ustanovení vyhl. č. 324/1990 Sb.:
stanoveny zásady technických a organizačních opatření k zajištění bezpečnosti práce pro provádění stavebních prací za mimořádných podmínek tj. prací za provozu, prací ve stísněném prostoru, extrémních klimatických a mikroklimatických podmínkách, prací v ochranných pásmech rozvodných a dopravních sítí, ve starých uzavřených prostorech, v provozech s výskytem škodlivin v prostředí apod. (§ 7 odst. 2 vyhl. č. 324/1990 Sb.)
vyznačeny všechny inženýrské sítě a jiné překážky pod zemí, na povrchu i nad zemí a to směrové i hloubkové uložení (§ 18 odst. 1 vyhl. č. 324/90 Sb.)
Pozn. podle § 13 odst. 1 stavebního zákona jsou vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových podzemních staveb a zařízení povinni vést o nich evidenci a z té poskytovat osobám, které prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze
stanoveny způsoby zajištění stěn výkopů proti sesutí včetně navržení druhu pažení, sklonů stěn svahovaných výkopů, ochrany pracovníků ve výkopech (§ 21 odst. 1 vyhl. č. 324/90 Sb.)
určeny sklony svahů výkopů při svahování výkopů (§ 22 odst. 1 vyhl. č. 324/90 Sb., čl. 82 ČSN 73 3050)
stanoveny hranice smykového klínu, popř. je řešen i způsob zabezpečení stability stěn výkopu, je-li z technologických nebo provozních důvodů nezbytné zatěžovat prostor smykového klínu na povrchu stavebním provozem, objekty zařízení staveniště, stroji, materiálem apod. (§ 19 odst. 5 vyhl. č. 324/90 Sb.)
stanoven způsob a rozsah opatření, kterými se zabrání přítoku vody na staveniště tj. vybudování záchytných příkopů, drenáží, zachycení pramenů, ochranné hráze apod. (č. 136 ČSN 73 3050)
řešeno osazování konstrukcí, technologických zařízení a předmětů z hlediska stability zdiva (§ 38 odst. 1 vyhl. č. 324/90 Sb.)
stanoveny zásady zajištění pracovníků při osazování a ukládání plošných dílců (stropních, střešních) s ohledem na navržený druh dílců na základě statických výpočtů, zejména jde o únosnost dílců a zajištění proti prolomení dle § 53 odst. 1 a § 46 odst. 1 vyhl. č. 324/90 Sb. a ČSN 73 1901)
stanovena opatření a podmínky pro případy, kdy nelze dodržet zákaz umístění skladů a skladišť na komunikacích, v prostorách trvale ohrožovaných dopravou břemen a pracemi ve výšce (§ 15 odst. 3 vyhl. č. 324/90 Sb.)
zahrnout způsob statického zajištění okolních objektů ohrožených bouracími pracemi (§ 65 odst. 3 vyhl. č. 324/90 Sb.)
řešena ochrana veřejného zájmu při výběru místa vrtu a provádění vrtných prací (§ 24 odst. 2 vyhl. č. 324/90 Sb.)
Podrobnější obsah některých dílčích částí projektové dokumentace je stanoven v příslušných předpisech např.: Projektová dokumentace nízkotlaké kotelny musí dle vyhl. č. 91/1993 Sb. obsahovat:
výpočet potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného tahu kotlů
návrh technického řešení a výpočet účinného větrání kotelny a prostorů souvisejících s provozem kotelny
návrh technického řešení a výpočet zabezpečovacího zařízení kotlů
stanovení způsobu obsluhy
projektovou dokumentaci kotelny I. a II.kategorie je zpracovatel v rámci stavebního řízení povinen předložit i příslušnému orgánu státního odborného dozoru k posouzení
Pro stavbu musí být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, které pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí a ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby musí být ověřeny dle zákona č. 22/1997 Sb. a navazujících nř. vl Po zrušení vyhlášky FMTIR č. 105/1981 o dokumentaci staveb a vyhlášky FMTIR č. 5/1987 Sb. o dokumentaci staveb novější předpisy již podrobněji obsah projektové dokumentace nestanoví, než jak je výše uvedeno K obsahu projektové dokumentace pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení dle § 9 vyhl. ČÚBP č. 48/1982 Sb. není zpracován oficiální výklad či komentář dotaz v časopise BOZP – poradce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci č. 1 (2002)
22/ výzva
•
Odpovědnost nese i špatné plánování a projektování. Každý, kdo je zapojen do stavebního průmyslu, od architektů a projektantů až po inženýry, by měl v řešení tohoto nákladného problému sehrát důležitou úlohu.
Vnější ekonomické prostředí vyžaduje v České republice vytvoření podobného právního, ekonomického i společenského prostřed, jaké je obvyklé v ostatních vyspělých státech EU. Schopnost ekonomické soutěže v mezích udržitelného rozvoje závisí v rozhodující míře na schopnostech pracovní síly v konkrétním regionu, kterou do značné míry ovlivňuje zdraví pracovníků. Proto musí být prioritou sociální politiky každého státu úsilí o předcházení úrazům a jiným poškozením zdraví, které jsou důsledkem pracovních činností a vytváření podmínek pro zachování maximální kapacity pracovní síly. Zároveň je nutné sledovat trendy vývoje mezinárodních institucí, zabývajících se problematikou BOZP. Nově vyhlášená strategie Evropské unie pro BOZP na léta 2002 – 2006 umožňuje i v České republice nastavení stejných kritérií v této oblasti jako v ostatních zemích EU. Předložený materiál je třeba chápat jako otevřený dokument, který vychází z cílů a analýzy současného stavu a z minimálních standardů obsažených ve výše uvedených dokumentech EU a dalších mezinárodních organizací (MOP, SZO), a který bude v souvislosti s jeho pravidelným každoročním vyhodnocováním doplňován a upravován. a schválenou Národní politiku BOZP bude navazovat Národní akční program, kde budou konkrétní, adresné a termínované úkoly, který současně se zřízením Rady pro BOZP vytvoří lepší podmínky ke zlepšování úrovně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v České republice.
