BEČOV PŘÍRODA, PAMÁTKY A LIDÉ

ANALYTICKÝ DOKUMENT Integrovaný projekt

„BEČOV – PŘÍRODA, PAMÁTKY A LIDÉ“

Zpracovatel: Delpha agency s. r. o. Květen 2006 Počet stran: 105 1 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

1. Úvod

str.5

2. Základní pojmy

str.7

3. Metodický postup zpracování integrovaného projektu

str.8

4. Socioekonomická analýza území Bečovska

str.9

4.1. Poloha území Bečovska 4.2. Demografická charakteristika 4.2.1. Počet obyvatel 4.2.2. Věková struktura obyvatel v roce 2004 4.2.3. Zemřelí a narození 4.2.4. Migrace obyvatel 4.2.5. Nezaměstnanost v období 1998-2004 4.3. Regionální infrastruktura 4.3.1. Dopravní infrastruktura a obslužnost území 4.3.2. Elektrifikace 4.3.3. Plynofikace 4.3.4. Vodovod a kanalizace 4.4. Podnikání, obchody, služby 4.4.1. Nejdůležitější podnikatelské subjekty 4.4.2. Obchody 4.4.3. Drobné a střední podnikání 4.4.4. Ostatní služby 4.4.5. Školství 4.4.6. Zdravotnictví 4.4.7. Zhodnocení vybavenosti obce 5. Podmínky a předpoklady cestovního ruchu

str.28

5.1. Základní definice 5.2. Ubytování a stravování 5.2.1. Ubytovací zařízení 5.2.3. Zhodnocení ubytovacích zařízení

2 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

5.2.4. Stravovací zařízení 5.2.5. Zhodnocení stravovacích zařízení 5.2.6. Budoucí ubytovací a stravovací zařízení 5.3. Nabídka cestovního ruchu v Bečově nad Teplou 5.3.1. Historie města 5.3.2. Památky a zajímavosti v Bečově nad Teplou 5.3.3. Zajímavosti v okolí Bečova 5.4. Turistické trasy 5.5. Cyklotrasy 5.6. Golfová turistika 5.7. Sportovní vyžití 5.8. Kultura 5.9. Propagace města 6. Lázeňství a lázně v okolí

str.78

7. SWOT analýza

str.81

7.1. Definice SWOT analýzy 7.2. Silné stránky 7.3. Slabé stránky 7.4. Příležitosti 7.5. Hrozby 8. Návrhy na zlepšení a rozvoj cestovního ruchu na daném území

str.87

8.1. Návrhy města 8.1.1. Revitalizace sportovně – kulturního areálu 8.1.2. Rekonstrukce a zmodernizování multifunkčního centra Sokolovna 8.1.3. Revitalizace chráněné památkové zóny 8.2. Další návrhy a doporučení 8.2.1. Propagační brožury a letáky 8.2.2. Webové stránky 8.2.3. Interaktivní infocentrum


8.2.4. Podpora místních podnikatelů 8.2.5. Rozšíření doplňkových služeb 8.2.6. Nové cyklistické a turistické stezky 8.2.7. Venkovská turistika a agroturistika 9. Komunitní plánování

str.94

9. 1. Vyhodnocení akcí komunitní plánování - sociodemografie 9. 2. Vyhodnocení akcí komunitní plánování – projektové záměry 10. Závěr

str.104

11. Seznam literatury

str.105


1. Úvod Připravovaný Integrovaný projekt „Bečov – příroda, památky a lidé“ by měl v návaznosti na ostatní schválené územně plánovací a strategické dokumenty regionu Bečovska představovat programový dokument určující priority regionu a využít je pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 - 2013 pro uvedený region. Specifickým aspektem zohledněným v rámci zpracovaného projektu je problematika trvale udržitelného rozvoje s ohledem na cestovní ruch. Tento projekt musí kromě podkladových materiálů regionální úrovně – např. Územní plán Bečova nad Teplou, Strategie rozvoje mikroregionu NÁŠ REGION a Program rozvoje Karlovarského kraje - zohledňovat i hlavní strategické a programové dokumenty určující obecné priority rozvoje České republiky a Evropské unie jako celku – např. Národní rozvojový plán České republiky a Národní strategický referenční rámec (NSRR). Dle

těchto

dokumentů

bude

Integrovaný

projekt

v dokumentační

podobě

specifikovat:

Vize

Cíle

Priority

Zpracování integrovaného projektu navazuje na dílčí projekty jednotlivých subjektů (Město Bečov, Základní organizace ČSOP Berkut, Národní památkový ústav – Státní hrad a zámek Bečov, TJ Slavoj Bečov, KČT Slavoj Bečov, aj.) a bylo zahájeno na základě výstupů komunitního akčního plánování a pracovní schůzky Pracovní skupiny dne 22. 12. 2005 iniciované v rámci projektu SROP 3.3 Partnerství pro budoucnost. Vize, cíle a priority zpracovávaného projektu musí respektovat změny vyplývající z odlišného přístupu k regionální, potažmo národní a evropské politice.


Integrovaný projekt musí rozpracovat řešená témata do úrovně vybraných priorit a navrhnout zdroje realizace (po materiální a finanční stránce). Tato dokumentace je jedním z potřebných dokumentů pro úspěšnou realizaci integrovaného projektu. Zabývá se analýzou současné situace a podmínek pro regionální rozvoj Bečovska, jenž je v prvé řadě zaměřen na rozvoj cestovního ruchu a turismus. Pro formulaci záměru integrovaného projektu je rozhodující silný přírodně-kulturní potenciál zájmového území. Tato práce seznamuje s podmínkami cestovního ruchu v tomto regionu, hodnotí nabídku produktů a služeb cestovního ruchu a navrhuje cesty možného řešení jeho rozvoje. Cesty rozvoje jsou definovány na základě výsledků moderované diskuze, jednání pracovní skupiny iniciované projektem SROP 3.3 Partnerství pro budoucnost a závěrů komunitního akčního plánování. První část dokumentu charakterizuje město obecnými údaji o území a základními údaji o obyvatelstvu. Pomocí několika tabulek a grafů je nastíněn vývoj počtu obyvatel v posledních letech, jeho věková struktura a prostřednictvím porodnosti a migrace i možný budoucí sociodemografický vývoj. V neposlední řadě je pozornost zaměřena na vývoj nezaměstnanosti. Dále je charakterizována vybavenost města a zhodnocena nabídka obchodů a služeb místních podnikatelů a dopravní dostupnost. Potřebná data byla získána převážně za pomoci zdrojů Městského úřadu Bečov nad Teplou a Českého statistického úřadu. Druhá část je věnována nadefinování základních pojmů cestovního ruchu a zhodnocení nabídky produktů a služeb cestovního ruchu. Další části specifikují důležitost města pro cestovní ruch jako „opravdového“ centra turismu, které může nabídnout nejen řadu kulturních, ale i přírodních památek. Na základě těchto výchozích předpokladů je možné dále iniciovat ostatní rozvojové aktivity, včetně podpory malého a středního podnikání a rozvoje lidských zdrojů. 6 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Pomocí metody SWOT analýzy byla snaha postihnout silné a slabé stránky města, které souvisí s cestovním ruchem. Pozornost byla dále soustředěna na analýzu možných příležitostí a hrozeb, které vyplývají ze silných a slabých stránek. Z výstupů SWOT analýzy, závěrů komunitního akčního plánování, moderované diskuze a pracovních skupin byl zpracován závěr práce. Definovány byly okruhy návrhů na zlepšení situace a rozvoj daného regionu.

2. Základní pojmy Důraz je kladen na tyto pojmy: PARTNERSTVÍ

Partnerství je jedním ze základních principů strukturální politiky EU i Karlovarského kraje.

Partnerství je klíčový prvek při motivaci k vytváření nových forem spolupráce v regionu.

Partnerství je budováno v rovině odborné (sektorové – ochrana přírody) i rovině územní (území Bečovska)

Cílem je vytvořit rozvojového partnerství, které spojí město, mikroregion, kraj, podnikatele, nestátní neziskové organizace, profesní sdružení, další zájmové organizace, školy, poradenské instituce, finanční sektor, atd. V rámci partnerství je tak možno ovlivňovat rozhodování o budoucnosti území, jeho priority a tím uplatňovat své vlastní vize a cíle. Každá snaha a zkušenost je cenným přínosem pro posílení rozvojové kapacity regionu. Partnerství je budováno a koordinováno manažerem území v rámci projektu SROP 3.3 Partnerství pro budoucnost, který buduje pracovní skupinu, která se bude podílet na přípravě a realizaci rozvojových aktivit. Cílem je vzájemně prospěšná spolupráce mezi subjekty napříč územím a tím zvýšení synergického efektu, který povede k zajištění finanční realizovatelnosti a dosažitelnosti cílů a rozvoje území. 7 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Místní partnerství je založeno na územní znalosti partnerů a jejich vazbách k území, z čehož vyplývá jasná definice co je třeba změnit, rozvíjet a do čeho investovat prostředky. MÍSTNÍ OPERAČNÍ PLÁN (MOP) Místní operační plán je dokument, obsahující další plán rozvoje území a seznam záměrů pro jejichž realizaci je třeba získat zdroje. INTEGROVANÝ PROJEKT (IP) "Integrovaný projekt je komplexní rozvojový nástroj logicky propojených a vzájemně podmíněných projektů, a to zpravidla jak investiční tak i neinvestiční povahy, jež dohromady vytváří významné synergické efekty".

3. Metodický postup zpracování integrovaného projektu Příprava integrovaného projektu včetně přípravy koordinace bude zajištěna na regionální úrovni v rámci Pracovní skupiny a Programového výboru mikroregionu Náš Region. Cílem manažera území při sestavování Pracovní skupiny integrovaného projektu byl princip partnerství v horizontálně i vertikálně členěné organizační struktuře, která je zajištěna aktivním zapojením partnerů. Jádrem této Pracovní skupiny jsou zástupci:

Samosprávy

Odborných organizací

Nestátních neziskových organizací

Podnikatelského sektoru

Zájmových skupin

Manažer území SROP 3.3 Partnerství pro budoucnost


Úkolem pracovní skupiny je aktivně se podílet na zpracování integrovaného projektu, koordinovat aktivity a poskytovat dílčím zpracovatelům zadání, názory a informace nezbytné pro postup prací. Mimo takto definovanou Pracovní skupinu a její fungování je realizována ještě řada doplňkových aktivit, průzkumů, šetření, individuálních jednání a akcí, které mají za cíl zapojit do zpracování programu další subjekty a zohlednit jejich zkušenosti, potřeby nebo názory. Pracovní

skupina zvolila jako nejvýznamnější

metody

komunitního akčního

plánování, jehož výstupy jsou hodnoceny jako konsensus celé komunity. Akce komunitního akčního plánování probíhaly v červenci, září a listopadu roku 2005 a dubnu až červnu roku 2006. Smyslem bylo zjistit

a posoudit vize a cíle

zúčastněných. Důraz byl kladen na potřebný lidský potenciál a jeho připravenost. Připomínkování postupu zpracování integrovaného projektu musí i nadále probíhat po celou dobu jeho zpracování.

4. Socioekonomická analýza území Bečovska Socioekonomická analýza území Bečovska představuje základní vstupní podklad, který dané území specifikuje a popisuje. Analýza

vychází

z aktualizovaných

již

zpracovaných

podkladových

materiálů,

z dostupných informačních zdrojů a z vlastního šetření.

4.1. Poloha území Bečovska Území Bečovska je součástí regionu soudržnosti NUTS II Severozápad (součást NUTS III - Karlovarský kraj.) Zatřídění dle NUTS: NUTS I – Česká republika NUTS II - Severozápad NUTS III – Karlovarský kraj 9 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

NUTS IV – Okres Kralovy Vary NUTS V – Bečov nad Teplou Bečov je členem:

Účelového sdružení obcí Slavkovský les pro obnovu venkova

MASu Náš Region, o. s.

Vodohospodářského sdružení západních Čech

Tab.1 – Identifikační údaje mikroregionu ÚSOSL

Účelové sdružení obcí Slavkovský les pro obnovu venkova Registrováno:

5. 6. 1995

Právní forma: dobrovolný svazek obcí Zabezpečení koordinovaného postupu orgánů místních samospráv ve věci programu obnovy a rozvoje venkova, propagace Účel svazku: mirkoregionu a dalších souvisejících aktivit, poskytuje poradenské a informační služby v oblasti rozvoje venkovského prostoru. Kategorie: regionální rozvoj, ostatní Předseda: Sídlo: E-mail: Členské obce: Rozloha:

Ladislav Hlava Městský úřad Teplá Masarykovo nám. 143 364 61 Teplá [email protected] Bečov nad Teplou, Krásné Údolí, Mnichov, Otročín, Teplá, Úterý, Úvtina, Teplička, Krsy, Bezvěrov, Stanovice 285,79 km2

Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/obce_mikro/


Mapa1 – Geografické umístění mikroregionu

Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/obce_mikro/

Tab.2 – Identifikační údaje mikroregionu Náš region

Název místní akční skupiny Náš region Okres Karlovy Vary (kraj Karlovarský) Účel svazku Právní forma občanské sdružení Sídlo Teplá Hlavní kontaktní osoba Ladislav Hlava, předseda Další kontaktní osoba Bc. Martin Frous, manažer Ulice ČSA 237 Obec/Pošta Teplá PSČ 36461 11 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Telefon Fax Mobil E-mail vlastní WWW stránka Mapy Karta MAS

+420 731 171 911 +420603570830 [email protected] celá ČR, kraj, mikroregion download

Poslední aktualizace: 14.12.2005

LEADER+ Hlavní téma skupiny Hlavní cílová skupina

Zvýšení kvality života ve venkovských oblastech

Území místní akční skupiny Bečov nad Teplou Bezvěrov Bochov Chodov Krásné Údolí Krsy Mnichov Nová Ves Otročín Stanovice Teplá Teplička Úterý Útvina Zádub-Závišín Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/obce_mikro/mas.htm

Stručný popis území: MAS NÁŠ REGION je kompaktním územním celkem na jihu Karlovarského kraje a patří do něho i 3 obce Plzeňského kraje. Z hlediska přírodních podmínek leží mikroregion v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a nachází se po částech ze severní strany na Toužimské plošině, Tepelské a Bezdružické vrchovině.Nadmořská výška je 550 - 700 m.n.m. Charakter území ovlivňující STRATEGII oblasti: Z 15 sídelních útvarů jsou dvě města, 4 obce s počtem nad 500 obyvatel a 9 obcí s počtem obyvatel pod 500.Pro mikroregion je charakteristická nízká hustota zalidnění, vyplývající především z 12 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

historických událostí. Výsledně se to projevuje v nízké vybavenosti území, např.veřejná hromadná doprava, a v malém trhu práce v mikroregionu a úrovni poptávky.Členské obce se nacházejí v blízkosti významné komunikační osy Karlovy Vary-Plzeň a Karlovy Vary-Praha, dále pak kolem méně významných spojnic Bečov nad Teplou-Mariánské Lázně a Sokolov-Krsy. Území má zemědělsko - lesnický charakter, ostatní průmysl zde chybí.

STRATEGICKÉ CÍLE Strategie rozvoje mikroregionu obsahuje 3 základní skupiny: - oblast ekonomické a technické infrastruktury - oblast lidského potenciálu - potenciál životního prostředí

Tab.3 – Socioekonomické ukazatele mikroregionu

Socioekonomické ukazatele 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Nezaměstnanost (%) k 31.12.2005 Daňová výtěžnost (Kč/obyv.) Počet obyvatel - z toho v produktivním věku Výměra (ha) Hustota (obyv./ km2)

11,7

16

15,8

15

16,5

17,5

17,9

17,1

4157

4536

4814

5212

-

-

-

-

10186 10152 10276 10433 10306 10321 10403 10403 6634

6649

6748

6840

6786

7326

7387

7403

51310 51310 51307 51306 51307 51307 51308 51306 19,85 19,79 20,03 20,33 20,09 20,12 20,28 20,28

Zdroj: http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/obce_mikro/mas.htm

Polohu území lze především v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou vzhledem k blízkosti hranic s Bavorskem a Saskem i výhodné vzdálenosti hlavního města Prahy (120 km).


Město se skládá ze tří katastrálních území:

Bečov nad Teplou

Vodná

Krásný Jez

Celková rozloha území činí 1981 ha, z toho je 393 ha zemědělské půdy. Z celkové výměry je téměř 400 ha pozemků ve vlastnictví obce, z toho necelých 200 ha lesa. Spádové území Bečova tvoří obce:

Nová Ves

Starý Dvůr

Louka

Chodov

Teplička

Obyvatelé těchto obcí využívají v Bečově nad Teplou především oblast školství, zdravotnictví, dopravy, matriční agendy a poštovních služeb. Bečov nad Teplou je starobylé město, ležící v jižní polovině Karlovarského kraje přímo „v srdci“ Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les (sídlo CHKO je v Mariánských Lázních). Město má z hlediska cestovního ruchu strategickou polohu v přírodně a krajinářsky hodnotné krajině v údolí říčky Teplé mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Sokolovem. Bečov nad Teplou leží průměrně v nadmořské výšce 532 m n.m. (nádražní budova 508 m n. m.). Území, ve které se Bečovsko nachází, je tvořeno třemi morfologicky významnými celky: Karlovarským masivem na severu a západě, Slavkovským lesem na východě a Tepelskou vrchovinou na jihu. 14 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Geologické podloží je převážně tvořeno žulovými horninami a částečně také horninami vulkanického původu. Převažujícím půdním typem území je hnědozem vhodná pro zemědělskou výrobu. Klimatické podmínky s průměrnou roční teplotou 7 až 10 oC a průměrnými ročními srážkami 600 - 800 mm nejsou pro rostlinnou výrobu příliš příznivé. Proto se v území nejčastěji vyskytují lesy a pastviny. Nejen Bečov nad Teplou může návštěvníkům nabídnout mnoho historických a přírodních zajímavostí, ale i jeho okolí patří k nejkrásnějším částem lázeňského trojúhelníku. Město obklopují fascinující přírodní scenérie s unikáty z oblasti fauny i flory. Čisté a klidné životní prostředí vybízí k procházkám. Okolní vesnice i města se pyšní řadou známých i méně známých historických, kulturně-uměleckých či sakrálních památek. Vzhled města Bečov a okolních obcí je poznamenán mnohaletou nedostatečnou údržbou a obnovou. V okolních obcích (Louka, Nová Ves, Milešov, Háje) jsou opuštěné objekty. Urbanistická struktura města je až na nevhodnou panelovou výstavbou vícepodlažních obytných domů U trati poměrně zachována. Část domovního fondu je především v okolních obcích využívána jako rekreační objekty. Území Bečovska lze hodnotit jako venkovskou oblast „mimo aglomerace se stabilní sídelní strukturou a rozvojovou dynamikou v důsledku rozvoje cestovního ruchu, případně postupného rozvoje MSP“.

4.2. Demografická charakteristika Před definováním řady rozvojových aktivit je důležité věnovat pozornost základním sociodemografickým charakteristikám. Je nutno si uvědomit, že území Bečovska je silně poznamenáno válečným a poválečným demografickým vývojem. Území lze zcela jednoznačně označit jako venkovský prostor, který je dlouhodobě vylidňován a poznamenán i zánikem řady


objektů, jako samot (Kočičí vrch), mlýnů (na Teplé a přítocích) i celých městských struktur (Židovská čtvrť, Čtvrť Pod Hradem). Hustota zalidnění je velmi nízká. Rozpad zemědělství a zemědělské výroby neměl na demografický vývoj tohoto území vzhledem k klimatickým a především geomorfologickým podmínkám příliš zásadní dopad, naproti tomu jej výrazně ovlivňuje lesnictví a lesnická výroba. V území se omezeně se rozvíjí cestovní ruch a příměstská rekreace. Celkovou obměnou obyvatel po 2. světové válce a novým osídlením zanikly staré tradice a zvyky, které se nyní postupně obnovují. Řada obyvatel území Bečovska každodenně dojíždí za prací do Karlových Varů, Toužimi, Horního Slavkova. Vzhledem k stávající nízké úrovni základní vybavenosti jsou obyvatelé nucení též dojíždět do středních a odborných škol, k odborným lékařům a za ostatními službami (kadeřnictví, čistírny, pedikůra, banky, spořitelny, bankomaty, apod.)do větších sídel.

4.2.1. Počet obyvatel Počet obyvatel v Bečově nad Teplou v historii různě kolísal. Prestiž města a počet obyvatel se zvyšoval s rozvojem hornictví vzácných rud. Po druhé světové válce naopak počet obyvatel klesal v souvislosti s odsunem sudetských Němců. Řada domů byla dlouhou dobu opuštěna a dokonce v důsledku špatného stavu zbořena.

Tab.4 - Vývoj počtu obyvatel trvale žijících v Bečově nad Teplou v letech 1998 - 2004 Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Počet obyvatel

1026

1011

1009

1004

998

981

968

Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplo.


Graf 1 - Vývoj počtu obyvatel v Bečově nad Teplou v letech 1998 - 2004

1040 1020 1000 980 960 940 920 1998

1999

2000 2001

2002

2003

2004

Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

V tabulce i na grafickém znázornění je vidět postupné snižování počtu obyvatel ve sledovaném období. Jedním z důvodů je vyšší úmrtnost obyvatel než porodnost. Dalším důvodem je záporné migrační saldo, které vyjadřuje, že počet vystěhovalých osob přesahuje počet osob přistěhovaných. I když Bečov nad Teplou je atraktivní lokalita nabízející klidné a čisté životní prostředí, lidé odcházejí převážně z důvodu nedostatku pracovních příležitosti.

4.2.2. Věková struktura obyvatel v roce 2004 Vzhledem k tomu, že údaje za rok 2005 nejsou v době zpracování studie dostupné, jsou využity data za rok 2004. Absolutní počet obyvatel nám nesděluje kolik z nich se nachází v produktivním věku, kolik je obyvatel ve věku předproduktivním a kolik již ve věku poproduktivním. To se můžeme dozvědět z věkové struktury. Každá věková skupina má speciální požadavky na produkty a služby, a proto je důležité znát složení obyvatel města. Sledovány byly údaje za rok 2004 pro vykreslení složení obyvatelstva.


Tab. 5 - Věková struktura obyvatel v Bečově nad Teplou Věkové skupiny

0-14

15-34

35-45

55-74

75 ...

Muži

Ženy

Celkem

Počet

189

283

294

175

27

578

390

968

Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou.

Graf 2 - Věková struktura obyvatelstva v Bečově nad Teplou

18%

3%

20% 0-14 15-34 35-45 55-74 29%

30%

75 ...

Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

V Bečově nad Teplou je 59,7 % mužů a 40,3 % žen, což v porovnání s počty obyvatel za celou ČR, kde mají ženy zastoupení 51,3 % nestandardní. Průměrný věk je 40,7. To zhruba odpovídá celorepublikovému trendu stárnutí obyvatelstva. Věkové skupiny jsou rozděleny do 5 tříd. Největší zastoupení má věková skupina od 35 – 55 let. Druhou největší je věková skupina 15 – 24letých. Obě tyto skupiny patří do věku ekonomicky aktivních

obyvatel a jsou tedy důležité pro rozvoj

území. Poměrně nemalé zastoupení v Bečově nad Teplou mají také starší lidé, na které by rozvojové aktivity území neměly zapomínat a měla by jim být věnovat náležitá pozornost, protože se jejich podíl v důsledku emigrace mladého obyvatelstva bude do budoucna nejspíš zvyšovat. I když právě služby cestovního ruchu by 18 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

mohly vytvořit nová pracovní místa a vytvořit tak důvod pro příchod nového obyvatelstva.

4.2.3. Zemřelí a narození Tato kapitola se věnuje vývoji počtu zemřelých a narozených v období 1998 až 2004, tak aby bylo možno odvodit současnou situaci a možný trend vývoje budoucího počtu obyvatelstva.

Tab. 6 - Obyvatelé zemřelí a narození v Bečově nad Teplou v letech 1998 - 2004 Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Narození

6

7

6

8

10

8

5

Zemřelí

8

10

14

11

10

14

1

Zdroj: Matrika městského úřadu.

Graf 3 - Obyvatelé zemřelí a narození v Bečově nad Teplou

14 12 10 8 6

Narození Zemřelí

4 2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zdroj: vlastní konstrukce podle údajů matriky městského úřadu

Na grafu je možno sledovat rozdíl mezi narozenými dětmi a zemřelými občany po sledovanou dobu. Počet narozených dětí v Bečově nad Teplou je nižší než počet zemřelých. 19 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

V současnosti je možno pozorovat tendence vyšší porodnosti, dané vyšším počtem žen ve věku plodnosti. V sedmdesátých

letech (1974-1976) stát prosazoval

aktivní propopulační politiku, v jejímž důsledku se zvýšila porodnost. Ženy z těchto silných populačním ročníků nyní dosáhly věku plodnosti.

4.2.4. Migrace obyvatel Pro odhad možného trendu budoucího vývoje počtu obyvatel je potřeba brát v úvahu nejen počet narozených a zemřelých, ale také počet přistěhovaných a vystěhovaných. V naší zemi není tak běžné stěhovat se, ale právě kladné migrační saldo může vyrovnávat záporný přirozený přírůstek obyvatel v daném regionu. Sledován byl vývoj migrace obyvatelstva ve stejném časovém úseku jako porodnost a úmrtnost, tedy v letech 1998 až 2004.

Tab. 7 - Migrace obyvatel v Bečově nad Teplou Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Přistěhovalí

30

24

31

28

25

14

20

Vystěhovalí

32

35

26

31

31

25

32

Zdroj: oddělení evidence obyvatel městského úřadu.

Graf 4 - Migrace obyvatel v Bečově nad Teplou (abs. počty)

35 30 25 20 15 10 5 0

Přistěhovalí Vystěhovalí

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zdroj: vlastní konstrukce podle údajů městského úřadu


Migrační saldo je záporné, což znamená, že převažuje počet vystěhovaných nad počtem obyvatel příchozích. Záporné migrační saldo a záporný přirozený přírůstek obyvatel nám tak potvrzuje tabulku č. 1 a graf

č. 1, kde je vidět

absolutní úbytek počtu obyvatel.

4.2.5. Nezaměstnanost v období 1998-2004 Po specifikaci trendu vývoje počtu obyvatelstva, je důležité se seznámit s hlavním důvodem odchodu obyvatel z města. Sledován byl vývoj nezaměstnanosti v letech 1998 až 2004.

Tab. 8 - Nezaměstnanost v Bečově nad Teplou v letech 1998-2004 Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Nezaměstnanostost

9,00

11,80

11,40

9,50

9,90

11,40

10,50

Zdroj: Pracovní úřad Toužim

Graf 5 - Nezaměstnanost v Bečově nad Teplou v letech 1998-2004

12 10 8 6 Nezaměstnanost 4 2 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Zdroj: vlastní konstrukce podle údajů pracovního úřadu v Toužimi


Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli celková pracovní síla (součet zaměstnaných a nezaměstnaných). Podle toho, jakým způsobem se počet nezaměstnaných získává, rozlišujeme různé míry nezaměstnanosti. Český statistický úřad používá metodu výběrového šetření

pracovních

sil,

na

jehož

základě

pak

počítá

obecnou

míru

nezaměstnanosti. Míra, která je uvedena výše v tabulce a grafu je

tzv.

registrovaná míra nezaměstnanosti, kde jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání. Tuto metodu používá ministerstvo práce a sociálních věcí a tedy i úřady práce pro evidenci míry nezaměstnanosti. Takže se jedná o podíl registrovaných nezaměstnaných na součtu

registrovaných

nezaměstnaných

se

zaměstnanými,

zjištěnými

prostřednictvím výběrového šetření pracovních sil. Z grafu i tabulky je patrný vývoj nezaměstnanosti občanů žijících v Bečově nad Teplou od roku 1998 do roku 2004. Jak je vidět z těchto hodnot, nezaměstnanost kolísá mezi 9 a 12%. Je to poměrně vysoké procento, které ale bohužel na Karlovarsku není neobvyklé. Snížení nezaměstnanosti by mohl napomoci i rozvoj cestovního ruchu. Problémem ovšem zůstává nedostatečná motivace pro aktivní hledání zaměstnání ze strany uchazečů. Z předchozích tabulek a grafů je patrný jev úbytku obyvatelstva způsobený vyšší úmrtností

než

porodností

a

odchodem

obyvatel

zejména

z důvodu

nezaměstnanosti za prací. V rozvoji cestovního ruchu je patrná příležitost pro vybudování nových pracovních míst. Rozvojové aktivity integrovaného projektu musí být směřovány k podpoře a rozvoji cestovního ruchu a tím přilákat i nově příchozí, mladé aktivní občany.


4.3. Regionální infrastruktura

4.3.1. Dopravní infrastruktura a obslužnost území Dopravní infrastruktura představuje jeden z hlavních faktorů ovlivňujících možnosti rozvoje území Bečovska. Jedná se jednak o dopravní obslužnost území pro obyvatele, tak i o zpřístupnění území s potenciálem pro rozvoj v cestovním ruchu. Základní dopravní infrastruktura v území Bečovská je tvořena silniční a železniční sítí, doplňená o síť pěších tras, cyklotras a nově hipostezek využívaných v převážné míře zejména pro rozvoj cestovního ruchu. Městem Bečov nad Teplou prochází komunikace I. třídy Karlovy Vary – Plzeň a II. třídy Bečov nad Teplou – Mariánské Lázně. Místní síť je vybavena asfaltovým povrchem, pouze jediná ulice je vydlážděna žulovými kostkami. Chodníky v centru města jsou též převážně vyasfaltované, v některých úsecích na náměstí před hradem je položena zámková dlažba. V historicky nejstarší části města u kostela je zachována historická kamenná zádlažba chodníku. Město vypracovává žádost o dotaci z fondů Evropské unie na opravu komunikací vedoucích k hlavním turistickým cílům (k bečovskému zámku a kostelu sv. Jiří).

4.3.2. Elektrifikace Celá obec je elektrifikována. Na území města je instalováno veřejné osvětlení, v památkové zóně jsou stožáry osazeny historickými svítidly. V centru města je provedena kabelizace vedení elektrické energie.

4.3.3. Plynofikace S ohledem na plánované zlepšení kvality ovzduší ve městě výrazným snížením emisí z vytápění objektů lokálními topeništi bylo v roce 1997 rozhodnuto o plynofikaci obce. Tato akce byla rozvrhnuta na dvě etapy; I. etapa (4/1998 – 10/1998) je již ukončena, tzn. je provedeno připojení na hlavní vedení plynovodu, vybudována 23 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

městská síť rozvodů a veřejné části přípojek. Většina objektů je napojena na plynové vytápění a obyvatelé ho již využívají. II. etapa (4/2000-12/2004) je v současnosti též dokončena.

4.3.4. Vodovod a kanalizace Společnost Vodovody a kanalizace a Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech s účastí města vybudoval v Bečově nad Teplou novou čistírnu odpadních vod, část kanalizace a vodovodního řadu. Mít dostatečnou kapacitu čistírny odpadních vod je velmi důležitý faktor pro rozvoj cestovního ruchu. Nemůžete podporovat rozvoj turismu a nemít k tomu potřebné technické zázemí.

4.4. Podnikání, obchody, služby

4.4.1. Nejdůležitější podnikatelské subjekty V Bečově nad Teplou podnikají tři důležité společnosti z pohledu počtu zaměstnanců a objemu výroby. Dříve bylo důležitým subjektem České rybářství, s.r.o. Mariánské Lázně, které má v Bečově nad Teplou své středisko, které v roce 2006. V Bečově nad Teplou mělo Rybářství Mariánské Lázně několik provozů pstruhového hospodářství, které má ve zdejších podmínkách dlouhodobou tradici. Jedná se o lokalitu na okraji města při výjezdu na M. Lázně, dále pak provoz při Plzeňské ulici. Předmětem činnosti rybářství byl od středověku chov pstruha duhového, sivena, marény a peledě. V současné době má Rybářství 6 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem je Elektro, výrobní družstvo v Bečově nad Teplou, které je hlavním reprezentantem průmyslové výroby ve městě. Stěžejním předmětem činnosti

je

výroba

elektroinstalačního

spojovacího

materiálu.

Elektro

je

nejdůležitějším tvůrcem pracovních míst ve městě se svými 150 zaměstnanci. Z hlediska zemědělské a lesnické výroby je nejvýznamnějším podnikem Lesní společnost Bečov nad Teplou. V Bečově nad Teplou jsou umístěny dva provozy 24 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

u nádraží sklad a manipulaci dřeva a v Plzeňské ulici pak administrativní zázemí firmy. Předmětem činnosti je pěstební a těžební činnost v lesnictví, výroba palisád, upravených tlakovou impregnací. Podnik zaměstnává přibližně 120 lidí. Je druhým největším zaměstnavatelem ve městě. Další významnou společností je Realistic a Blex Karlovy Vary, s.r.o., která má v Bečově nad Teplou své výrobní zastoupení. Podnik zaměstnává přibližně 30 lidí a předmětem jeho činnosti je výroba drobných kuchyňských předmětů.

4.4.2. Obchody V Bečově nad Teplou je k dispozici několik obchodů, nejčastěji se smíšeným zbožím. Obchody zde uspokojí hlavně místní obyvatele svým drobným sortimentem denní spotřeby. Na větší nákupy lidé většinou dojíždějí automobily do nedalekých Karlových Varů, kde nakupují ve velkých supermarketech a větších obchodech se specializovaným zbožím. Tab. 9 - Obchody v Bečově nad Teplou Název

Sortiment

REMA

Železářské zboží a papír

Úsvit – nákupní středisko

Smíšené zboží

Prodejna Jednoty

Smíšené zboží

Universum

Drogerie, papír a sklo

Textil

Textil a boty

Prodejna pro mladé lidi

Oděvy a prádlo

Paros

Sudová vína

Suvenýry

Suvenýry

Lednické rovné

Sklo

Zdroj: Městský úřad, osobní znalost města

Jak je z tabulky patrno, v Bečově nad Teplou chybí obchod s typickým českým zbožím, který by svou nabídku směřoval hlavně k zahraničním návštěvníkům. Je tu sice malý obchod se sklem, ale jeho nabídka není nijak široká a ani zcela typická pro české sklářství.


4.4.3. Drobné a střední podnikání V Bečově nad Teplou můžeme nalézt drobné a střední podnikatele, jsou zde zastoupena řemesla od autoopravny až po zednické práce. Tato řemesla jsou na menším městě, kde má převážná část obyvatel vlastní domek, žádaná. Ale podnikatelé se nesoustřeďují pouze na obyvatele města, dnes již mají své zákazníky i v jiných částech republiky. K službám, které můžeme ve městě nalézt, patří tyto provozovny: autoopravna, autodoprava, IKOV – kovářství, zednické práce, truhlářství a pokrývačství, zámečnictví, výrobky z cínu, topenářství a vodoinstalace a MIKRO – průmyslové výlisky. V nabídce chybí zastoupení uměleckých či historických řemesel, jejichž produkce by mohla zaujmout turisty. Do prostředí zámku by se hodilo například: umělecké kovářství, keramika nebo krajkárna.

4.4.4. Ostatní služby V Bečově nad Teplou je k dispozici pošta, čerpací stanice BENZINA a také novinový stánek. Dále je možno využít služeb veřejné knihovny, muzea a katolické církve. Místní knihovna je umístěna v budově základní umělecké školy. V příjemném prostředí nabízí čtenářům své služby dvakrát týdně, a to vždy v úterý a ve čtvrtek v odpoledních hodinách. Vedle pravidelného půjčování knih z oblasti krásné i naučné literatury a časopisů pro děti i dospělé nabízí velmi žádanou službu přístup k internetu. Knihovna spolupracuje také se základní uměleckou školou. Tato spolupráce se odráží v pořádání společných akcí a výstav. Knihovnu navštěvují čtenáři všech věkových kategorií. Knihovna hodlá i nadále poskytovat kvalitní služby, v pravidelných intervalech je obohacována o nové výtisky. Co se prostředí týká, je snahou vytvořit zde prostor vhodný k posezení či pořádání akcí malého formátu. 26 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

4.4.5. Školství Základní škola v Bečově nad Teplou je devítiletá, a tak děti nemusejí

do školy

dojíždět do vzdálenějších míst. V Bečově nad Teplou má starou a významnou tradici Základní umělecká škola Josefa Labitzkého. Její žáci se zúčastňují koncertování i v cizině a pořádají představení i při významných příležitostech v Bečově nad Teplou.

4.4.6. Zdravotnictví Ve zdravotním středisku se soustřeďují oddělení praktického, zubního, dětského a ženského lékaře. Nalezneme zde lékárnu, která byla opět otevřena a je velkým přínosem pro občany města, kteří by museli pro léky dojíždět.

4.4.7. Zhodnocení vybavenosti obce Ve městě je několik drobných obchodů, kde je možné nakoupit základní zboží denní potřeby. Chybí však větší variabilita nabídky zboží. V Bečově nad Teplou je jen malý obchůdek se suvenýry, který je součástí pokladny Bečovského zámku, ale nabídka publikací, pohlednic a jiných suvenýrů je dost omezená. Také obchod s typickým českým zbožím by byl vítaný. Návštěvník by jistě ocenil možnost odvézt si ze svého pobytu ve městě památku v podobě českého skla, porcelánu nebo turistické publikace o bečovském zámku a dalších památkách města. Nejen místním občanům jsou k dispozici základní služby v oblasti školství, zdravotnictví a nově byla též otevřena lékárna. V současné době probíhá proces schvalování umístění bankomatu v centru města. Město se tak snaží prosadit, aby byla místním občanům a turistům zpřístupněna jediná možnost vybrat si hotovost, jelikož v Bečově nad Teplou nemá zatím žádná z bank své zastoupení. Prozatím tedy ve městě chybí jakékoli finanční služby. Dopravní spojení Bečova nad Teplou s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi je možné prostřednictví autobusové dopravy nebo vlaku. Frekvence dopravy je 27 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

poměrně častá, jediným problémem zůstává neexistence dopravního spojení ve večerních a nočních hodinách. Tím je omezeno kulturní vyžití jak občanů Bečova, tak turistů, kteří ve městě bydlí. Pokud by se chtěl někdo v Bečově nad Teplou ubytovat v čase Mezinárodního filmového festivalu a jezdit do Karlových Varů na filmy, neměl by možnost se účastnit večerního promítání, protože poslední spoj odjíždí okolo půl deváté a ve všední den ještě dříve.

5. Podmínky a předpoklady cestovního ruchu

5.1. Základní definice Existuje řada různých definic pro pojmy cestovního ruchu. Pro lepší orientaci a možnost srovnání je dobré používat jednotnou metodickou základnu. Proto je vybráno několik níže uvedených definic, které

jsou mezinárodně uznávané,

případně s národními specifiky, která jsou v rámci mezinárodních doporučení povolena. Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Obvyklé prostředí je poměrně obtížně definovatelné, v jednotlivých zemích je chápáno odlišně. Podle mezinárodní definice je za něj považováno bydliště respondenta (trvalé i přechodné), dále přímé okolí tohoto bydliště, pracoviště, škola a jiná často navštěvovaná místa. Pojem obvyklého prostředí má dva rozměry, blízkost a periodicitu (frekvenci návštěvy). Součástí obvyklého prostředí je jednak okolí bydliště respondenta, i když může být navštěvováno jen zřídka a jednak místa, která jsou navštěvována často (v našem pojetí častěji než jednou týdně) a pravidelně, přestože mohou být značně vzdálena od bydliště. Státní hranice nejsou při definici obvyklého prostředí rozhodující.


Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni také exkurzionisté, neboli výletníci) a turisty. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Druhý domov je rekreační zařízení (chata, chalupa). Některá rekreační zařízení spadají do obvyklého prostředí a tudíž se návštěvy takovýchto druhých domovů vylučují z cestovního ruchu. Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu je chápana jako celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty a plynoucích do navštívené země. Domácí cestovní ruch je CR domácích návštěvníků na ekonomickém území sledované země. Spotřeba domácího cestovního ruchu je spotřeba rezidentských návštěvníků ve sledované zemi. Konečný cíl cesty návštěvníka může být ve sledované zemi nebo mimo ni, ale příslušná spotřeba se musí realizovat v této zemi. Výjezdový cestovní ruch (také pasivní) zahrnuje návštěvu a pobyt rezidentů mimo ekonomické území sledované země. Spotřeba výjezdového cestovního ruchu je chápána jako spotřeba rezidentských návštěvníků mimo ekonomické území vlastní země. Vnitřní (interní) cestovní ruch (domácí a příjezdový) je CR rezidentů i nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Zahraniční cestovní ruch zahrnuje příjezdový a výjezdový CR. Charakteristické činnosti cestovního ruchu jsou ty výrobní činnosti, jejichž hlavní produkce je charakteristická pro cestovní ruch a jež by ve většině zemí přestaly při nepřítomnosti návštěvníků existovat ve významném množství nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila. Tyto činnosti jsou tedy na cestovním ruchu velmi závislé. 29 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Činnosti související s cestovním ruchem jsou takové, u kterých by při nepřítomnosti návštěvníků (neexistenci cestovního ruchu) byl zaznamenán pokles produkce, přičemž mohou být odlišné pro jednotlivé státy. Materiálně technická základna plní základní úlohu při uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Je tvořena souhrnem hmotných prostředků, které slouží k realizaci účasti na cestovním ruchu, k tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu. Tyto zařízení a služby však neslouží pouze účastníkům cestovního ruchu, ale i místnímu obyvatelstvu a jsou důležité pro rozvoj obce (např. obchodní sítě, bankovní či dopravní služby,...).

5.2. Ubytování a stravování Ve městě je k dispozici několik ubytovacích zařízení. Jejich kategorie a kvalitativní třídy jsou různé. Ve většině případů se jedná o drobné penziony, které zároveň poskytují i služby stravovací. Ubytování z 80% využívají zahraniční hosté, nejčastěji naši sousedé ze Spolkové republiky Německo.

5.2.1. Ubytovací zařízení Autocamping - kapacita 120 lůžek v chatkách a další prostor pro karavany a stany. Nový majitel postavil malý bazén a chce se zaměřit na klientelu dětských táborů. Penzion a restaurant „U Zámku“ - kapacita 18 lůžek a 45 míst v restauraci. Nachází se na náměstí v blízkém sousedství zámku. V restauraci si můžete pronajmout salonek pro příležitost svatby nebo jiné události. Nově případně zajišťuje cattering při svatbách v zámeckých zahradách. K dispozici je také zahrádka. Jde o jediné ubytování, na které je odkaz na webových stránkách města Bečov. Penzion Komtesa - kapacita 40 lůžek a 40 míst v restauraci. Původně vila komtesy Eleonory z

Beaufortu, vystavěná v romantickém stylu

inspirovaném alpskou

horskou architekturou, leží na kopci na okraji Bečova. Nyní ji spravuje organizace


Českého červeného kříže a vila slouží převážně dětem k ozdravným pobytům a rekreaci. Restaurace i pokoje se dají také rezervovat pro pořádání různých oslav. Penzion Rič - kapacita 18 lůžek umístěných v jiné budově (dépendant) a restaurace kapacita 40 míst. Restaurace umístěna v 1. patře a kavárna s menší zahrádkou v přízemí se nacházejí na náměstí naproti radnici. Penzion Hubertus - kapacita 12 lůžek a 40 míst v restauraci. Leží na okraji města u silnice na Plzeň. V současné době je uzavřen.

5.2.3. Zhodnocení ubytovacích zařízení Kvalitu a kapacitu ubytovacích zařízení je nutno považovat vzhledem k potenciálu místa za značně nedostačující. Stávající kapacity jsou spíše vhodnější pro středně příjmové rodiny, které si nepotrpí na luxus a kvalitu poskytovaných služeb. Rozhodně chybí ubytovací zařízení, které by bylo schopno pojmout plný autobus. Pokud se jedná o doplňkové služby, hotely a penziony nabízí maximálně stravovací služby. Další služby v podobě čištění a žehlení oděvů, přístup na internet, pronájem vozu nebo kola, hlídání dětí, dětský koutek nejsou v žádném ubytovacím zařízení k dispozici. V Bečově n. T. také chybí ubytovací zařízení, které by bylo vhodné pro incentivní či kongresovou turistiku. Tato odvětví cestovního ruchu jsou v současné době rychle se rozvíjející a dosahují vyšších výnosů než jiná odvětví. Zisky z kongresové turistiky by byly pro město přínosem.

5.2.4. Stravovací zařízení Koruna - kapacita 20 míst. Nabízí převážně studenou kuchyni jako tlačenka, utopenci, klobásy atp. K dispozici je kulečník, jukebox a hrací automat. Přes silnici je zahrádka. Klasická hospůdka 4. cenové skupiny, velmi oblíbená u místních, kde se točí regionální jedenácti stupňové pivo Chodovar z pivovaru v Chodové Plané. Otvírací doba je od 14:00 do 22:00, v pátek pak prodloužena do 24:00 hod. 31 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Na Růžku - restaurace s kapacitou 40 míst. Nachází se na vzdálenějším konci náměstí od zámku. V současnosti pro nerentabilitu zavřená. U Dědka - pivnice s kapacitou 20 míst. Hosté mají k dispozici také zahrádku s výhledem na náměstí. Hezké prostředí skýtá příležitost pro příjemné posezení u piva. Chodí tam převážně místní, hlavně pak mladší generace hrát šipky. Otvírací doba od 14:00 do 23:00 v pátek a sobotu dokonce do jedné hodiny ráno. Nádražní restaurace - typická nádražní hospoda s kapacitou 40 míst. Nachází se v budově bečovského nádraží. Dnes už se tam nevaří. Otvírací doba od 11:00 do 22:00. U svatého Maura - kapacita restaurace 50 míst. Výhodná poloha na náměstí v blízkosti zámku. Dříve byla poměrně oblíbená, ale dnes je už delší dobu zavřená. Majitel je v Izraeli a o provoz restaurace nejeví zájem. Kavárna a restaurace Rič – klasická mezinárodní kuchyně, příjemné prostředí. Otvírací doba mimo pondělí od 10:00, zavírá se nejspíš podle hostů. Restaurace U Zámku – výběr z mezinárodní kuchyně, čerstvý pstruh v nabídce, ceny vyšší, služby průměrné. Otvírací doba kromě pondělí 10:00-22:00 v neděli pouze do 20:00.

5.2.5. Zhodnocení stravovacích zařízení Zastoupení hospodských zařízení, kde můžete něco menšího zakousnout je dostatek, ale kvalita jejich služeb je vhodná spíše pro místní. Nejlepší jídlo a kvalitnější služby by se daly najít v restauraci patřící k penzionu Rič. Rozhodně v Bečově nad Teplou schází větší restaurace na úrovni s širokou nabídkou mezinárodní kuchyně. Velkým přínosem by bylo určitě znovuotevření restaurace U svatého Maura, který má strategickou polohu vůči zámku. Zpestřením nejen pro místní obyvatele by bylo zastoupení stravovacího zařízení se specializovanou nabídkou. Cukrárna, pekárna, palačinkárna s menším posezením a nabídkou studených a teplých nápojů by sloužila k příjemné zastávce při návštěvě města.


Všechna stravovací zařízení se nacházejí v centru nebo jeho blízkosti, chybí tedy posezení pro cyklisty a turisty, kteří přijeli za přírodními krásami.

5.2.6. Budoucí ubytovací a stravovací zařízení V budoucnu se plánuje otevření restaurace s penzionem, která bude mít ubytovací kapacitu 50 lůžek a 80 míst v restauraci. Jedná se o dlouho očekávaný projekt, protože se bude jednat o jediné ubytovací zařízení, které bude schopné ubytovat plný autobus. Pokoje v penzionu budou rozděleny do dvou částí budovy. Některé se budou nacházet v původní staré budově s výhledem na městskou kašnu na náměstí. Vzhled pokojů je velmi příjemný a snaží se částečně zachovat původní historické konstrukční a stavební prvky zdiva a trámů. Postupem času se je majitel bude snažit zařídit dobovým nábytkem. Ostatní pokoje budou v nově přistavené části budovy s výhledem do údolí říčky Teplé. Všechny pokoje mají vlastní toaletu a koupelnu a jsou velmi citlivě architektonicky upravené. Nejen hosté penzionu budou moci využít přední restauraci, která bude mít vchod

z

náměstí, a užít si tak příjemné atmosféry dřevěných stolů, kamenné klenby a trámového stropu. Dále jim pak bude k dispozici zadní restaurace pod pokoji v nové budově, kde budou moci využít také velké zahrádky a terasy s vyhlídkou na zahrady zámku a bečovský hrad. Největším lákadlem pak bude sklepní vinárna s kamennou klenbou a prosklenou studnou uprostřed podlahy. Při rekonstrukci a přestavbě historické budovy totiž majitelé našli ve sklepě pramen, a tak se ho rozhodli zachovat a vytvořit studnu jako dekoraci. K penzionu ještě patří další obytná budova, která se v budoucnu také přestaví na „dépendant“ penzionu. Vedle je pozemek, kde budou vytvořena parkovací místa.


5.3. Nabídka cestovního ruchu v Bečově nad Teplou

5.3.1. Historie města Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. Tato komunikace vedla směrem od Žlutic do Chebu. K její ochraně byl na skalním výběžku nad řekou Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí se jménem Betschaw. Podle archeologických nálezů, provedených při rekonstrukci plynové a elektrické sítě, je datováno nejstarší osídlení do 13. století v okolí kostela sv. Jiří na nejvýše položeném místě ve městě. Roku 1399 osada Bečov dostává městská práva a roku 1482 pak práva hradební. Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13.-16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). Zejména zdejší těžba cínu měla celoevropský význam a znamenala pro kraj hospodářskou a kulturní konjunkturu. Klíčovou roli při důlní exploataci Slavkovského lesa sehrály šlechtické rody Rýzmburků z Oseka a Pluhů z Rabštejna. Těžba cínu kulminovala v první půli 16. století, poté došlo

k jejímu pozvolnému úpadku, který dovršila

třicetiletá válka. Hledání nové obživy obyvatel vedlo k rozmachu řemeslné cechovní výroby. Na Bečovsku se rozvinula četná specifická řemesla (cínařství, tkalcovství, koželužství, kloboučnictví aj.). Podivuhodnou zvláštností kulturního života Bečovska se po roce 1650 stal mimořádně úspěšný rozkvět lidové hudební tradice. Mnohé obce prosluly svými nadanými muzikanty (Bečov, Javorná, Dražov, Chodov, Nová Ves). V době baroka v 17. a 18. století se výrazně změnila tvářnost Bečova a okolních míst. Sídelní lokality byly v duchu baroka přestavěny. Pouze v půdorysech a jádrech domů si zachovaly svůj gotický a renesanční ráz. Přestavby se dotkly hlavně bečovského hradu a kostela svatého Jiří. Devatenácté století bylo pro Bečov stoletím rozvoje silniční a železniční dopravy. Na venkově se nejvíce obyvatel živilo chovem dobytka (zejména ovcí) a drobným zemědělstvím. Kolem roku 1800 začaly v kraji pracovat první malé manufaktury. V blízkém Horním Slavkově byla v roce 1792 založena první česká porcelánka. 34 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Mnoho pracovních příležitostí skýtaly rozsáhlé lesy Bečovska, jež tvořily důležitý hospodářský faktor panství již od středověku. Hudební tradice Bečovska byly v první půli 19. století obohaceny působením osvíceného pedagoga Karla Veita. V roce 1887 byla v Bečově založena renomovaná hudební škola, na které studovali žáci z celých severozápadních Čech. Dvacáté století také přineslo Bečovsku další zlepšení dopravní infrastruktury a poštovních spojů. V roce 1901 byla dokončena železnice z Krásného Jezu do Lokte. I do odlehlých vsí byl postupně zaveden elektrický proud. Přírodní krásy Slavkovského lesa začali již od sklonku 19. století objevovat a obdivovat turisté i přírodovědci. První světová válka znamenala i pro oblast Slavkovského lesa úpadek ekonomiky a bídu. Smutnou vzpomínkou na tyto časy jsou desítky obecních pomníků padlým v letech 1914-1918. Po válce došlo na Bečovsku k rychlému odumírání posledních zbytků svérázné lidové kultury. S tím souvisel i zánik typické hrázděné architektury. Stará, stavebně hodnotná venkovská stavení byla nahrazována uniformními domy, jež kopírovaly městské vzory. Po skončení II. světové války došlo v Bečově, stejně jako v celém tehdejším pohraničí, k masovému vysídlení německého obyvatelstva. Následné dosidlování vylidněného města československými občany vázlo. V roce 1951 přišlo do města větší množství horníků, kteří byli zaměstnáni v uranových dolech v blízkém Horním Slavkově. Po ukončení těžby však řada obyvatel odešla. Konec druhé světové války měl pro Bečovsko a jeho obyvatele dalekosáhlé důsledky. Došlo ke složitému procesu odsunu Němců a znovuosidlování kraje českým obyvatelstvem. Odlehlé končiny Bečovska lákaly nové osídlence jen málo, neboť měly špatné spojení a špatné zásobování. Pracovních příležitostí bylo minimálně. Mnohé lokality po vysídlení Němců zcela osiřely. Řada domů zůstala pustých, chátrala a následně byla demolována (do roku 1956 bylo zbořeno 106 domů a 11 stodol). Masové vysídlení obyvatel německé národnosti znamená v historii Bečova významný zlom, který negativně poznamenal veškerý život obce. S tímto demografickým a kulturně sociálním šokem se Bečov dodnes nevyrovnal. 35 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Po ukončení těžby v regionu se pozornost začala věnovat lesnímu a zemědělskému hospodaření. Postupně

se nejen místní obyvatelé vraceli k využívání přírody

Slavkovského lesa pro rekreaci. Po roce 1968 propukl i na Bečovsku „boom“ chataření a chalupářství, takže řada neobydelných domů se stala objekty tzv. druhého bydlení pro obyvatele větších měst. Bečov se stal sídlem několika menších podniků (např. Elektro). Dobré jméno si také získala místní líheň pstruhů. V roce 1974 byla zřízena chráněná krajinná oblast Slavkovský les, zahrnující do svého území celý region Bečovska. Bečov nad Teplou se tak stal ideálním východiskem výletů do CHKO Slavkovský les. V roce 1998 byl Bečovu po dlouholetém úsilí navrácen statut města. Současný Bečov usiluje o vybudování nového atraktivního „image“, jež má zvýšit turistický ruch. Za tímto účelem se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je od léta 1997 vzácný relikviář svatého Maura z 12. století, unikátní románská památka evropského významu. Město skýtá velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, ale zatím na něj nebylo dostatečně připraveno. Podrobněji níže.

5.3.2. Památky a zajímavosti v Bečově nad Teplou

Tab. 10 - Seznam nemovitých památek v Bečově Číslo rejstříku uz

Název Sídelní útvar Část obce okresu

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění č.or. HZ

S

Karlovy Bečov nad Vary Teplou

Bečov nad Teplou

kostel sv. Jiří

Č

P


Bečov nad Teplou

popraviště - relikt Šibeniční vrch kruhové šibenice

Č

11850 / 4-5107 P


Bečov nad

boží muka při silnici na Chodov

Č

26233 / 4-727

101146


Teplou S


Bečov nad Teplou

sloup se sochou P. Marie

10209 / 4-4952 P


Bečov nad Teplou

smírčí kříž u hájovny čp. 409

Č

17768 / 4-728

S


Bečov nad Teplou

čp.1

radnice

Č

28094 / 4-726

R


Bečov nad Teplou

čp.9

zámek

Č

21414 / 4-729

S


Bečov nad Teplou

čp.16

měšťanský nám. 5. května dům

Č

31580 / 4-730

S


Bečov nad Teplou

čp.17

měšťanský nám. 5. května dům

Č

100982

P


Bečov nad Teplou

čp.27

měšťanský dům

Č

15058 / 4-731

S


Bečov nad Teplou

čp.133

rodinný dům

22312 / 4-4759 P


Bečov nad Teplou

čp.189 fara

10158 / 4-4997 P


Bečov nad Teplou

čp.331

železniční stanice

Č

100718


Bečov nad Teplou

čp.336

měšťanský dům

Č

19051 / 4-732

P

nám.

Č

Nádražní

Č

Č

Zdroj: http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=&HiZe=&sNazSidOb=Be%E8ov+na d+teplou&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=14.7. 2006

Tab. 11 - Seznam movitých památek v Bečově Číslo rejstříku

Název okresu

Sídelní útvar

Část obce

1525

Karlovy Vary Bečov nad Teplou Bečov nad Teplou

čp.

Památka Relikviář sv. Maura

Zdroj: Správa státního hradu a zámku Bečov


Hrad a zámek Jeho nejstarší gotickou část postavili Rýzmburkové v první půli 14. století. Klenotem gotické části je hradní kaple Navštívení Panny Marie z roku 1400. Má žebrovou klenbu se dvěma svorníky, na jednom je reliéfní znak pánů z Rýzmburka, na druhém heraldický čtyřlist. Rozměry kaple činí 14x10 metrů, její výška je 9 metrů. Unikátní jsou původní gotické nástěnné malby. Zachycují 17 biblických výjevů (např. Kalvárie, Zvěstování, Narození Krista, Klanění Tří králů, Svatý Kryštof aj.). Autor maleb není znám. Podle některých badatelů mají tyto malby mystický a astrologický význam. Stav kaple a její výmalby je bohužel nedobrý. Již v 19. století kaple sloužila jako sýpka, což možná způsobilo její určité poškození.

Obrázek 1 – Hrad

Historické jádro hradu tvoří dvě čtyřhranné věže, jež byly v první čtvrtině 16. století spojeny a stavebně sjednoceny obytným palácem o patnácti sálech. Stalo se tak za vlády Pluhů z Rabštejna, kteří hrad "zmodernizovali" v duchu pozdní gotiky a renesance. V paláci se dochovaly četné skvostné portály a okenní ostění z první poloviny 16. století. Některé portály sem byly osazeny později koncem 19. století. V rámci úprav hradu počátkem 16. století byl k jeho gotické části přistavěn renesanční zámek, tzv. Pluhovský palác (Pluhovské domy). Na jeho nádvoří je umístěn znak Pluhů z Rabštejna, který symbolizuje jejich klíčový význam pro dějiny hradu a městečka Bečova. V roce 1623 byla podoba bečovského hradu dále změněna likvidací mohutné válcové věže. Ta byla radikálně snížena a postupně degradována ze strážního a obranného bergfritu na vyhlídkový rondel. 38 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Během třicetileté války hrad značně zchátral. Po jejím skončení měl být nově opevněn podle plánů vojenského velitele hradu Jana Lacrona. Nebylo však dost peněz, a tak byla postavena jen tzv. Lacronova bašta nad hradním příkopem. V 18. století byly stavební úpravy hradu minimální. Torzo válcové věže v předhradí muselo být sníženo na pouhých šest metrů. Z původně gotické věže zůstalo jen základové zdivo, na němž je osazen alianční znak Questenberků-Kouniců, (německý rod, který v Bečově sídlil 1624 až 1752). Poslední stavební zásahy na bečovském hradě proběhly v letech 1861-1865 podle plánů architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Měly nevelký rozsah. Oba stavitelé předložili majiteli hradu Beaufortovi projekty na radikální přestavbu středověkého sídla

v duchu romantického historismu. Beaufort s návrhy

naštěstí nesouhlasil, a hrad si tak zachoval svou starobylou podobu, jež uchvacuje každého návštěvníka Bečova. [Památky-Bečov nad Teplou, 6] Modernější součástí bečovského panského sídla je barokní zámek. Byl vystavěn v letech 1750-1753 v těsné blízkosti zpustlého hradu. Budování tzv. Nového neboli Dolního zámku financoval tehdejší majitel bečovského panství Dominik Ondřej Kounic. Dominantou zámku je osmiboká nárožní věž. V ní byly umístěny reprezentační sály a kaple. Objekt zámku je spojen s předzámčím kamenným mostem se sochami Jana Nepomuckého a jezuitského pátera Jana de Gotto z roku 1753. Vstupní bránu do zámku rámuje renesanční portál z doby kolem roku 1540. V letech 1861-75 proběhla modernizace interiérů zámku, na níž se podíleli J. Mocker a J. Zítek. V roce 1861 byla do dnešní podoby přestavěna zámecká kaple. Zámecké terasy pocházejí až z druhé půle 19. století. Pod terasami jsou rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století. Posledním šlechtickým majitelem bečovského hradu a zámku byl JUDr. Heinrich, vévoda a kníže Beaufort-Spontin. JUDr. Heinrichovi byl po II. světové válce majetek zkonfiskován ve prospěch Československého státu z důvodu kolaborace s nacisty. Kníže se po krátké internaci v Plzni přestěhoval na své rodové sídlo do rakouského Štýrska, kde roku 1966 zemřel. V době kdy byl majetek ve vlastnictví Československého státu, zámek fungoval jako základní škola a hrad měl sloužit jako muzeum. 39 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

V roce 1969 byl hrad a zámek předán Státnímu památkovému ústavu v Plzni a po postupném vyklízení budov a asanaci se započalo s jejich stabilizací a rekonstrukcí. V roce 1996 byl nově opravený zámek vůbec poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti jako turistické, kulturní a společenské centrum. Do rekonstruovaných a restaurovaných místností se navrátila část mobiliáře a od roku 2002 je vystaven i „nález století“-románský relikviář svatého Maura. V areálu hradu stále ještě probíhá rekonstrukce a zatím jeho prostory nejsou veřejnosti přístupné. Zdroj: Správa státního hradu a zámku Bečov

Zámecké zahrady a park Zámecké zahrady a park na opačné straně hradu jsou výsledkem složitého stavebního vývoje areálu a dokladem zahradní a krajinářské architektury samotné. Velice cenná je především zámecká zahrada, která v sobě skrývá nejen pozůstatky původních barokních zahrad, ale i architektonických tendencí 19. a 20. století. Největší část zahrad se nachází na místě bývalého hradního příkopu a pivovaru. Zahrada je výškově členěna do šesti teras navzájem propojených schodišti s balustrádami. Úrovně jednotlivých teras se prolínají ve velmi půvabný členitý prostor. Působivým efektem je i optické zvětšení zahrad a vytvoření iluze „okolního parku“. Charakteristickým výrazovým prvkem zahrad byla též voda ve statické i dynamické formě a především rostliny, tvarované do pravidelných ornamentů a formací. Park na hradním úbočí v ohybu řeky Teplé vznikl vykoupením a zbouráním části podhradí a následným osázením především listnatými dřevinami a je tak dokladem krajinářských úprav a zvýšeného zájmu o zahradní a krajinářskou architekturu přelomu 19. a 20. století. Prohlídka zámku je v současnosti rozdělena na dva jednotlivé okruhy I. Okruh prezentuje unikátní románské památky evropského významu - relikviáře sv. Maura s doprovodnou expozicí podrobně mapující význam a osudy této jedinečné památky. II. Okruh nabízí zájemcům klasické zámecké interiéry zaměřené na 40 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

prezentaci uměleckých děl mimořádné kvality pocházejících převážně ze sbírek posledních majitelů, vévodského rodu Beaufort – Spontin. Prohlídka trvá asi 50 minut. Provádí se po 15 minutách. Maximální počet osob ve skupině je 35 návštěvníků. Návštěvnost zámku od vystavení relikviáře, jako největšího turistického lákadla, rok od roku roste. V roce 2002 byl počet platících návštěvníků 24 tisíc. O rok později byla návštěvnost již 64 tisíc a v roce 2004 přišlo ještě o 1000 návštěvníků víc. Zdroj: Správa státního hradu a zámku Bečov

Relikviář sv.Maura Reliviář sv. Maura je typem domečkového reliviáře, oblíbeného ve středověku. Byl zhotoven na počátku 13. století v benediktském klášteře ve Florennes (na území dnešní Belgie). A to pro relikvie sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Jedná se o honosnou schránku dlouhou 138,5 cm, vysokou 64,5 cm, širokou 42 cm s dubovým jádrem, na které středověcí umělci aplikovali filigrány ze zlacené mědi se vsazenými drahými kameny střídajícími se s emailovými destičkami s geometrickými vzory. Na jednom čele nalezneme postavu Ježíše Krista, na opačném sošku sv. Maura. Po stranách sedí dvanáct apoštolů. Výklenky se soškami jsou odděleny sloupky a velké filigránové destičky střídají emaily se starozákonními výjevy. Na jednu stranu střechy umístili kruhové reliéfy ze života sv. Maura (kněz, který pokřtil ve vězení mnoho křesťanů a byl popraven stětím okolo 2. století) a jeho druha sv. Timoteje (kazatel nižšího svěcení, hlásal evangelium, pročež byl zatčen, vězněn, mučen a rovněž popraven). Dalších šest reliéfů na druhé straně střechy představuje výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Hřeben střechy završují velké horské křišťály.


Obrázek 2 – Relikviář sv. Maura

Ve středověku byly relikviáře uctívaným předmětem nošeným na nosítkách v procesích a pečlivě ochraňován v dobách válek a nebezpečí. Relikviář sv. Maura z kláštera ve Florennes byl po revoluci ve Francii roku 1798, kdy byl klášter vypálen, uložen v místím farním kostele. Od církve jej koupil v roce 1838 vévoda Alfréd de Beaufort. Relikviář byl značně poničený, byl tedy zrekonstruován a zapůjčen na výstavu v Bruselu. Poté jej Beaufortové v roce 1888 převezli na své sídlo v Bečově nad Teplou. Relikviář sv. Maura zůstal jako jediný svého druhu ve světském majetku. Beaufortové jej uchovávali na zámku Bečov nad Teplou před zraky veřejnosti. Na konci druhé světové války museli jako šlechta loajální s fašistickým Německem opustit Československo. Relikviář ukryli do zásypu podlahy bečovské hradní kaple v domnění, že se pro něj brzy vrátí. Přes čtyřicet let ležela památka ve vlhku a suti, než byla vyzvednuta československými kriminalisty. Předcházela tomu příhoda, která si vysloužila knižní zpracování v podobě napínavé detektivky. Začalo to nabídkou zahraničního obchodníka, který chtěl zprostředkovat vyvezení v Československu zakopaného starožitného předmětu, o kterém tehdy už nebyla povědomost. Po rozsáhlém průzkumu archívů a výslechů pamětníků bylo vytipováno několik možností. Policejní pátrání bylo ukončeno 5.listopadu 1985, kdy byl relikviář konečně nalezen pod prkny podlahy v hradní kapli. Značně poškozený a zkorodovaný relikviář, s uhnilým dnem, odpadanými a perforovanými stříbrnými figurami a reliéfy, byl po nálezu v roce 1985 převezen 42 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

do Prahy. Zde v bankovním trezoru v suchém a teplém prostředí pokračovala destrukce ze země vyjmutého dřeva. Nakonec byl relikviář deponován v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Byl demontován na 499 základních částí, k nimž byla zhotovena úplná výkresová a přehledná fotografická dokumentace. Demontáž prováděli ak. soch. Alena Nováková a ak. soch. Andrej Šumbera. K 1.12.1990 bylo právo hospodaření převedeno na Státní památkový ústav v Plzni a dne 26.3.1991 byl předán a převezen relikviář do restaurátorské dílny. Začaly systematické práce týmu specialistů pod dohledem odborné komise a za konzultací se zahraničními odborníky, zejména z klenotnického domu v Cáchách, kde měli bohaté zkušenosti s restaurováním památek stejného typu. Relikviář byl rozložen na cca 3000 jednotlivých částí. Nejprve byla ve výluhu z kořenů mydlice lékařské vymyta základní nečistota. Při opravě za Beaufortů v 19. století byly ulámané a chybějící části sošek nahrazeny mosaznými, mnohdy i za cenu deformace středověkého originálu. Vnitřky reliéfů a sošek byly vylity sádrou, která pobytem ve vlhké zemi způsobila svým nabobtnáním stovky trhlin, které bylo třeba zacelit plombami ze zlaceného stříbra. Stejně jako mosazné partie z 19. století. Ke každé sošce bylo zhotoveno 5 - 7 odlitků, na nichž byly sochařským způsobem prováděny návrhy doplňků chybějících tělesných partií. Velmi složitá se ukázala rekonstrukce dřevěného jádra. Zborcením původního dubového jádra došlo ke ztrátě informace o přesném tvaru a rozměrech jednotlivých ploch památky. Byl použit lipový model a podle výzdoby se přizpůsobovaly rozměry a tvar dřeva. Teprve podle druhé makety bylo zhotoveno definitivní dřevěné jádro. Poté bylo dřevěné jádro postupně osazováno výzdobou. Do relikviáře byly pietně vráceny kosterní pozůstatky, které podle zatím dostupných průzkumů patří nejméně čtyřem jedincům. Restaurátorské práce skončily na jaře 2002 a v květnu 2002 se relikviář sv. Maura vrátil do Bečova nad Teplou. Relikviář sv. Maura je movitou Národní kulturní památkou, zapsanou pod číslem 1525 dle vyhlášky Ministerstva kultury č. 336/2002. Zdroj: Správa státního hradu a zámku Bečov


Městský kostel sv. Jiří

Původní středověký kostel byl v 15. století postaven na místě prvního bečovského hradu (tvrze). V roce 1621 kostel vyhořel a byl obnoven. Tento v pořadí druhý kostel pak shořel při požáru roku 1760. Na jeho místě byl v letech 1763-1767 postaven dnešní kostel svatého Jiří podle plánů místního stavitele Franze Pöpperleho. Lavice a oltáře zhotovil bečovský truhlářský mistr Franz Liebner. Hlavní oltář je dílem T. Pistela z Teplé (1776). Obraz svatého Jiří maloval žlutický malíř J. Grimmer. Boční oltáře jsou zasvěceny svaté Anně a svatému Janovi. Umělecky výrazná kazatelna je řezbářským dílem T. Pistela (1776). Varhany jsou z roku 1775, zvony byly odlity v Chebu. Interiér kostela je vyzdoben v duchu rokoka. V roce 1834 byl kostel modernizován, což dokládá letopočet nad vstupním portálem. Věž byla ke kostelu přistavěna až v roce 1885 podle plánů toužimského stavitele Johanna Schoberta. Při vchodu do kostela vidíme ozdobné kované oplocení a branku s plechovými reliéfy Krista, Panny Marie, svatého Jiří a svatého Michaela, dílo místního uměleckého kováře Adolfa Zörklera z roku 1926. Obrázek 3 – Kostel sv. Jiří

V kryptě kostela byl roku 1585 pohřben Kašpar Pluh z Rabštejna. V době protireformace byl jeho hrob zničen. Na prostranství před kostelem stojí jednoduchá kamenná kašna z první poloviny 19. století. Kostel má nyní nově 44 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

opravenou střechu, ale jinak je ve zchátralém stavu. Obec má v případě výhodných podmínek zájem o převedení kostela sv. Jiří z majetku katolické církve do svého majetku, tak aby bylo možno efektivně a cíleně vynakládat finanční prostředky na celkovou rekonstrukci. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Barokní fara Fara je na seznamu kulturních nemovitých památek. Je to barokní stavba, jejíž okna jsou rámována šambránami s uchy. Nadokenní římsy jsou trojúhelné. Dům je typickým reprezentantem barokního farního úřadu. U fary stojí chráněná lípa stará přibližně 300 let. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Barokní městská radnice Barokní stavba, z doby krátce po požáru roku 1760, se nachází

na místě starší

radnice. Jde o výstavný městský dům s četnými klasicistními prvky. Postaven byl podle plánů Josefa Moika a Norberta Heydla. V roce 1898 byla radnice renovována do dnešní podoby. Směrem do ulice stojí kamenná kašna (z první půle 19. století) s chrličem ve tvaru lví hlavy. Obrázek 4 – Radnice

K radnici přiléhá mohutná, leč stavebně strohá budova, v níž kdysi sídlily všechny bečovské úřady (okresní hejtmanství, soud, daňový úřad, živnostenský úřad aj.). 45 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Budova je ukázkou účelové stavby 19. století. V současné době v ní sídlí muzeum a místní pošta. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Bývalý okresní soud – dnes muzeum V muzeu mohou návštěvníci zhlédnout dvě stálé expozice. V prvním patře se nachází expozice dřevěných hraček a ve druhém patře pak expozice historických motocyklů. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Mariánský sloup Na hranolovém podstavci je umístěn sloup s korintskou hlavicí, jež nese plastiku Panny Marie. Sloup byl vysvěcen roku 1680, obnoven v letech 1891 a 1995. Na jeho soklu je vidět reliéfní znak Questenberků, kteří byli donátory památky. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Památné domy Domovní zástavba Bečova nad Teplou si zachovala středověký půdorys. Městečko má dosud, byť někdy v dezolátním stavu, četné domy z období baroka a klasicismu. Návštěvníka zaujme vysoký počet původních vyřezávaných dveří z první půle 19. století. Mnohé domy na náměstí 5. května mají ještě gotické jádro.Nekteré z domů jsou na seznamu nemovitých kulturních památek. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Stará pošta Jde o velký pozdně barokní dům ze sklonku 18. století. Stojí u mostu přes řeku Teplou při silnici do Karlových Varů a Mariánských Lázní. Byl vybudován jako


poštovní dostavníková stanice, přepřahali se tu koně a byl zde oblíbený zájezdní hostinec. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Bývalá židovská čtvrť Město Bečov nad Teplou mívalo dlouhá staletí početnou židovskou komunitu. První zmínky o ní jsou ze 16. století. Ve Státním ústředním archivu v Praze je dochován plán města Bečova z roku 1727 s detailním zákresem židovské čtvrti. Židovské ghetto se rozkládalo v západní svažité části města za tzv. Židovskou brankou. Židé tu měli vlastní synagogu. Z náměstí se do ghetta procházelo třemi branami. Na místě bývalé židovské synagogy nedávno probíhaly archeologické práce, protože na jejím místě bude v budoucnu postaveno parkoviště. Jako památka na ni bude na parkovišti umístěn pamětní nápis. Židovský hřbitov se nacházel ve stráni mezi bečovským nádražím a silnicí do Nové Vsi. V roce 1938 nacisté pohřebiště totálně zničili, jeden starý náhrobní kámen byl přenesen do hradní kaple, zbytkem epitafů vydlážděn dvůr mlýna ve Vodné, kde lze jejich torza nalézt dodnes. [Jiří Fiedler, 17] Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Beaufortské alpinum – Bečovská botanická zahrada Bývalé Beaufortské alpinium je jedním z nejdůležitějších krajinářských prvků v bečovském údolí. Území alpinia má dvě výrazná a odlišná ekologická stanoviště. První je rovinné, v ohybu řeky Teplé (kolem bývalého Korunního rybníku pod sádkami), řešené jako přírodně krajinářský park, druhé značně svažité, řešené ve formě sbírkové zahrady s hustou sítí cest, schodišť, kamenných stupňů a sbírkových oddělení.


Mapa 2 – Umístění areálu

K rozhodnutí vybudování sbírkové okrasné zahrady došlo za posledního majitele JUDr. Jindřicha, 5. vévody a knížete z Beaufort-Spontin (panování v Bečově 1916-1945) a jeho ženy Marie. Zajímavostí je, že otcem Marie byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel průhonického parku. Vrchnostenský zahradník Johann Koditek se zhostil úkolu vybudovat takové alpinium, které by mělo co do velikosti a výčtu druhů předčit průhonické alpinium.


Obrázek 5 – Dobový snímek z roku 193?

Kopcovitý terén, vodní režim pramenišť a rozmístění rostlin bylo upraveno velmi citlivě. Během parkových úprav bylo přemístěno přes 7000 m3 zeminy a vybudováno přibližně 1 km cest, jež byly lemovány ucelenými kolekcemi rostlin z různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. Dodnes návštěvníky ohromí množství pozůstatků. Preciznost provedených prací byla podepřena dokonalým informačním systémem, kdy každá vzácná rostlina či dřevina byla označena informační cedulkou. Obrázek 6 – Reprodukce dobového plánu z roku 193?


Součást parku také tvořilo zahradnictví, kde byly vzácné dřeviny dále rozmnožovány a výtěžek z jejich prodeje sloužil k návratu vložených investic. V roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná „alpská louka“, kde bylo vysázeno téměř dalších 300 druhů. Každoročně byl vytvářen soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem. Aktualizován byl i seznam zahynuvších rostlin s popisem příčiny zahynutí. Jak naivně, bohužel, dnes znějí publikované úvahy Johanna Koditka: „Doufám, že když má svědomitost bude pokračovati i u následovníků, i když nebudou míti speciální zkušenosti nebo obzvláštní lásku pro vysokohorské rostliny, bude toto dílo možno ke spokojenosti majitele dále zachovati. Proto si myslím, že otázka další existence tohoto díla, které bylo založeno s velkými pořizovacími náklady, je vyřešena“. Jak se však „pan zahradník“ mýlil a jak je současnost k tomuto dílu krutá. Za éry socialismu se na území zahradnictví vybudoval podnik Elektro. Vzácné rostliny z alpínia byly za přispění především místních obyvatel z větší části rozkradeny a na tom co zůstalo, se podepsal zub času. Ještě nedávný stav parku se podobal pralesní džungli s náznaky kamenných cestiček. Bývalý rybník, ze kterého byla odvedena voda do sádek, zcela zarostl nálety plevelných křovin. V současné době se za obnovu bývalého beaufortského alpinia postavila organizace Českého svazu ochránců přírody Berkut. Nejprve bylo nutné uspořádat majetkoprávní vztahy k pozemkům, proto byly za spolupráce města, podniku Elektro a Lesů ČR zakoupeny pozemky bývalého alpinia. Po podepsání kupní smlouvy v dubnu 2005 byla podána řada grantových žádostí o materiální i odbornou podporu. Plán organizace Berkut byl podpořen též nově vznikajícím územním plánem města Bečov, který jednak počítá s funkcí botanické zahrady, a tak i jasně specifikoval přístupové cesty – kolem Elektra, přes dnešní pastviny za koupalištěm a po přemostění Teplé za nádražím. Výrazným úspěchem bylo vybrání projektu Nadací partnerství v grantovém programu Strom života (na 1. místě z celé ČR), který má za cíl nejen podpořit významné přírodně krajinářské 50 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

lokality, ale též zapojit komunitu občanů i návštěvníků do dění v botanické zahradě a ovlivňování jejího využívání. Z hlediska životního prostředí a zemědělství na úseku ochrany přírody je obnova beaufortského alpinia podpořena též Krajským úřadem, přičemž jsou podporovány odborné arboristické zásahy, odstraňování náletových dřevin a likvidace plevelných rostlin. Tyto práce jsou naprosto nezbytné pro záchranu původních dřevin, z nichž některé jsou svým vzrůstem a druhem vysoce cenné. Vzhledem k náročnosti a objemu prací byly ke spolupráci přizvány i odborné školy. Díky podpoře Nadace pro obnovu a rozvoj Krušných hor a Poohří Renesance 21 a jejímu grantovému programu „Vzdělání a NNO – Ruce a svět kolem nás“ se podařilo navázat partnerství se Středním odborným učilištěm v Toužimi, jehož žáci v rámci praxe a letních brigád pomáhají s likvidací dřevní hmoty, čištěním cest a úpravou lučních porostů. Dále jezdí do Bečova i studenti Střední zemědělské školy v Dalovicích. V roce 2005 se konal již 2. ročník mezinárodního studentského workcampu INEX, který se uskutečnil ve dnech 9. – 16. července 2005. V botanické zahradě se pravidelně konají akce komunitního akčního plánování, většinou za vysoké účasti obyvatel (v průměru přes 150 účastníků), což překvapilo a samozřejmě potěšilo i samotné koordinátory akce pod vedením manažera území v rámci SROP 3.3 Partnerství pro budoucnost. Zpřístupnění areálu veřejnosti (v první řadě plochy kolem rybníku Kronteich, následně sbírkové zahrady) je plánováno nejdříve od roku 2007. Zdroj: 23/02 ZO ČSOP BERKUT

Základní umělecká škola Josefa Labického Škola s vynikající pověstí byla založena roku 1887. Studovali zde žáci z celého severozápadního pohraničí Čech. Zvuk a kvalita školy byla proslavená v širokém kontextu lázeňského trojúhelníku, který byl zároveň místem realizace absolventů. Výuka byla koncipována na způsob konzervatoře se dvěma přípravnými a šesti studijními ročníky.


V současnosti počet žáků je značně kolísavý, hudební obory mají menší obsazení než obor výtvarný. Počet žáků se pravidelně pohybuje okolo 50, přičemž předškolní děti výuku navštěvují často v doprovodu rodičů, kteří se aktivně zapojují do činnosti. Ve výtvarném oboru je vedle kresby a malby velmi atraktivní výroba keramiky. Cílem vedení školy je zvyšování kvality výuky a tím i zajištění dostatečného počtu žáků. Ještě v 80. letech kromě individuální výuky fungoval dechový orchestr, komorní orchestr, taneční orchestr i různě obsazená tria a kvarteta. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Galerie Malá místní galerie se nachází za radnicí naproti kostelu sv. Jiří. Hlavní atrakcí galerie je odkrytá původní černá kuchyně, která sloužila k výrobě domácího mýdla. Galerii si můžete nejen prohlédnout, ale také zakoupit ručně vyráběná mýdla, aromatické vonné oleje a svíčky. Zdroj: Městský úřad Bečov nad Teplou

Popraviště na Šibeničním vrchu Popraviště se nachází na vrcholu zalesněného Šibeničního vrchu (629 m n. m.) jihovýchodně od Bečova. Vrch je snadno dostupný od silnice Bečov - Chodov. Torzo kamenného objektu bývalého popraviště má kruhový půdorys o průměru 4,8 m. Hrdelní právo obdržel Bečov již v roce 1399. Popravy a mučení zde v 17.18. století vykonával kat z Jáchymova. Šibenice byla zrušena roku 1765.


Obrázek 7 – Šibeniční vrch

Naučná stezka „Šibeniční vrch“ V dubnu 2003 byla v Bečově nad Teplou slavnostně otevřena naučná

stezka

„Šibeniční vrch“. Struktura hrdelních soudů, tj. soudů s pravomocí vynášet hrdelní rozsudky, se formovala od vrcholného středověku. Vrcholu dosáhla v období raného novověku (16. - 18. století), kdy na území Čech a Moravy působilo přes 300 hrdelních soudů v královských i poddanských městech a městečkách. Jejich počet byl výrazně snížen v průběhu reforem soudnictví během 18. století. Bečov získal hrdelní právo r. 1399 v rámci městských výsad, které mu toho roku udělili bratři Boršové z Rýzmburka. Právo útrpné a výkon trestů zajišťoval v období 17. - 18. století pravděpodobně kat z Jáchymova, jenž působil v širším okolí (Horní Slavkov, Nejdek). Šibenice v Bečově, která vznikla v jednoduché dřevěné podobě asi ihned po získání hrdelního práva, získala zřejmě v 16. století, kdy se takovýto typ šibenice začal objevovat, jinou podobu, a to z kamene. Zda starší šibenice stávala na stejném místě či někde jinde, není jasné. Svou funkci ztratila kamenná šibenice po r. 1765, kdy reformy soudnictví Marie Terezie odňaly řadě měst hrdelní právo. Zpravidla byly tyto objekty bořeny v závěru 18. či v průběhu 19. století. Z Dolního Slezska jsou známy i případy, kdy šibenice zanikly až ve století dvacátém. Zejména v období 16. - 18. století dotvářela popraviště běžnou kulisu větších i malých měst. Dotvářela vzhled a charakter obcí a jejich okolí, byla u obyvatel 53 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

spojena s rituály výkonu hrdelního práva. Poprava byla pojímána zároveň jako lidový svátek a zároveň jako demonstrace spravedlnosti a odstrašení případných dalších delikventů. U obyvatel existovalo specifické vnímání těchto míst, pojily se k nim pověsti i pověry spojené s magií. Šibenice byly sice na jedné straně symbolem fungující spravedlnosti (trest oběšením byl zpravidla nejčastěji udělovaným hrdelním trestem v období 16. - 17. století, a to zejména za majetkové delikty), na straně druhé však odstrašujícím místem hanby a neštěstí. To mohl přinášet už jen její stín, a proto musela být postavena na pozemcích města tak, aby nemohla vrhat stín na sousední pozemky. Jediný, kdo se mohl v blízkosti šibenice pohybovat a vstupovat do ní, byl kat. O bečovské šibenici nejsou dosud známy žádné údaje z písemných pramenů ani z literatury. Značná část pramenů zanikla pravděpodobně za požárů města v minulosti. V případě Bečova nad Teplou nejsou dosud známa ani historická vyobrazení, která by zachycovala Šibeniční vrch vzdálený cca 1 km jižně od města. Konkrétní údaje o bečovské šibenici tak přinesl až archeologický výzkum, uskutečněný archeologickým oddělením Státního památkového ústavu v Plzni v roce 2002. Pro stavbu bečovské šibenice byl vybrán výrazný skalnatý kopec při cestě z Bečova nad Teplou na Chodov a dále na Teplou. Kopec byl v minulosti odlesněn a skalní balvany pokrývající jeho strmé svahy jistě působily jako dominantní až magická kulisa. Poloha bečovské šibenice je proto díky přírodnímu charakteru okolí velmi působivá a asi jen těžko najde u nás srovnání. Půdorys bečovské šibenice je kruhový o průměru 4,8 m. Zdivo, zděné nepravidelně z různě velkých bloků a kamenů žuly na vápennou maltu, je široké 0,85 m a po odkrytí vystupuje nad povrch do výšky cca 1 m. Ze severozápadu vede do šibenice vchod se dvěma kamennými schody. Bečovská šibenice je ukázkou šibenic kruhových. Výška obvodového zdiva těchto objektů byla cca 3 m. Z této zdi vyrůstaly obvykle 3 pilíře nahoře spojené břevny sloužícími k věšení odsouzenců. Do šibenice vedl vchod s uzamykatelnými dveřmi, aby se zamezilo krádežím oběšenců či jiných magických předmětů. V letech 2002 - 2003 se na bečovské šibenici uskutečnil archeologický výzkum. Důvodem byl záměr na vybudování naučné stezky, které měla být šibenice 54 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

součástí a v souvislosti s tím i odborné záměry. V českých zemích nebyl dosud takovýto objekt archeologicky zkoumán, výzkumy se dotkly jen pohřbů popravených osob. Výzkumy několika šibenic jsou známy např. z Polska, Německa, Dánska, Švýcarska. Výzkum v terénu patrných reliktů bečovské šibenice zjistil přesné rozměry objektu, charakter zdiva, způsob založení i úroveň původního terénu. Potvrdil též způsob nakládání s pozůstatky popravenců. Ve vnitřním prostoru byly nalezeny jednotlivé lidské kosti patřící několika osobám. Jde o pozůstatky popravených osob, které nebývaly řádně pohřbívány, ale jen zahrabávány uvnitř či v okolí šibenice nebo ponechány na povrchu. Ze sutě uvnitř šibenice, která celý objekt po zániku uzavřela, bylo získáno několik keramických zlomků, které lze jen hrubě datovat do období raného novověku (pravděpodobně 18. stol.). Zdivo šibenice, zděné nepravidelně z různě velkých bloků a kamenů žuly na vápennou maltu, bylo založeno jen mělce do rozvolněného skalnatého podloží, při hranách srázů dokonce rovnou na povrchu. Drobný předzáklad byl vybudován jen místy. Původní terén byl vně i uvnitř o cca 0,5 m níže než terén současný. Po výzkumu byl tento rozdíl snížen o cca 30 - 40 cm v celém prostoru šibenice odstraněním části sutě. Vchod do šibenice schody byl obrácen symbolicky směrem k městu a zámku. Nemovité památky hrdelního soudnictví a výkonu práva patří dosud k opomíjeným pozůstatkům minulosti, ačkoli i tyto stavby tvořily kdysi početně zastoupený prvek krajiny a byly spjaty s životem i smrtí tehdejších obyvatel. Tyto druhy památek patří k těm, které se dodnes dochovaly jen v ojedinělých případech. Na našem území se dochovalo dodnes jen několik reliktů popravišť (např. Horní Slavkov, Nepomuk, Blatná, Železný Brod). Pozůstatky šibenice v Bečově nad Teplou jsou tak ojedinělou hmotnou památkou hrdelního soudnictví raného novověku. Zároveň je bečovská šibenice ukázkou výrazně dominantního umístění, obdobnou polohu nemá žádná z u nás dochovaných šibenic, ani většina těchto objektů v zahraničí. V současné době je již dochovaná a odkrytá část šibenice hlavní součástí naučné stezky „Šibeniční vrch“ s tématikou výkonu hrdelních trestů v 55 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

minulosti. Vybudovaná naučná stezka je minimálně v českém prostředí jedinou svého druhu a unikátním příkladem spojení historických a archeologických poznatků o této problematice s jejich prezentací veřejnosti v původním, krajinném prostředí. Vzhledem k výjimečnosti lokality a značné historické hodnotě památky je podán návrh na její zapsání do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR . Zdroj: Správa státního hradu a zámku Bečov

5.3.3. Zajímavosti v okolí Bečova Chráněná krajinná oblast Slavkovský les Celé Bečovsko je součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Chráněná krajinná oblast Slavkovský les (CHKO) byla vyhlášena dne 3. května 1974. Zahrnuje území Slavkovského lesa mezi Karlovými Vary, Kynšperkem nad Ohří, Mariánskými Lázněmi a Javornou, jakož i části Tepelské vrchoviny, Doupovských hor, Chebské pánve a Tachovské brázdy. Celá oblast o rozloze přes 600 km má charakter paroviny. Nejvyššími vrcholy Slavkovského lesa jsou Lesný (983 m) a Lysina (982 m) poblíž Kynžvartu. Největší část této oblasti odvodňuje říčka Teplá do Ohře. Území CHKO pokrývají téměř ze tří čtvrtin rozlehlé smrkové lesy. V jižní části CHKO se dochovalo

několik

cenných

vrchovištních

rašelinišť.

Typickou

rostlinou

Slavkovského lesa je prha arnika, která je i ve znaku CHKO. Významným přírodním fenoménem oblasti jsou početné vývěry studených a teplých minerálních

pramenů, jež založily

slavnou

tradici

lázeňství

v

územním

trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně. Hlavním motivem ke zřízení chráněné krajinné oblasti byla potřeba zajistit ochranu těchto přírodních léčivých zdrojů. Minerální prameny Slavkovského lesa vznikly v souvislosti s dozníváním sopečné činnosti třetihor. Jejím svědectvím jsou i četné vulkanické pozůstatky (Homolka u Bečova, Andělská hora aj.). Slavkovský les má druhově velice bohatou flóru a faunu. Nejvzácnější přírodní hodnoty CHKO jsou chráněny v 21 maloplošných rezervacích (Křížky, Homolka, 56 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Sirňák, Kladské rašeliny, Pluhův bor, Planý vrch, Smraďoch, Vlček, Upolínová louka pod Křížky, Dominova skalka, Holina aj.) Na některé mimořádně cenné lokality (např. Křížky) je vstup zakázán, protože hrozí jejich devastace. Zajímavá místa jsou návštěvníkům zpřístupněna naučnými stezkami (Kladská, Smraďoch, Doubí - Svatošské skály, Geologický park

v Mariánských Lázních).

Územím CHKO vede řada značených turistických cest. Správa CHKO sídlí v Mariánských Lázních. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Homolka Homolka je výrazná čedičová kupa homolovitého tvaru poblíž obce Chodov je považována za přírodní památku. Sopečný výron z třetihor má typický sloupcovitý tvar čediče s vyrostlicemi zeleného minerálu olivínu. Podle pověsti tu stával hrad obývaný zlou kouzelnicí, jež proměnila v kámen svatební průvod trpaslíků. Fantazie lidu spatřovala tuto zkamenělou svatbu ve skalních útvarech v lesích severně od Homolky. Okolí Homolky je již od 19. století přitažlivým terénem pro sběratele nerostů. Na polích se nacházejí volné krystaly živce a vzácně i blankytně modrý minerál distén (křemičitan hlinitý). Spolu s disténem lze najít i rutil, zrnka korundu a při velkém štěstí i odrůdy rubínu. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Bečovské lesní rybníky Bečovské lesní rybníky se nacházejí uprostřed rozsáhlých smrkových lesů v polesí Hůrka. Romantický ráz třech kaskádovitě založených rybníků umocňují četná žulová skaliska podivuhodných tvarů. Lid si o nich vyprávěl různé pověsti. Lesní komplex obklopující rybníky se táhne až k Novým Kounicím a Javorné, kde je zachováno torzo barokního zámku s kostelem sv. Jana

Nepomuckého z roku

1730. Nedaleko Javorné lze spatřit raritu, tzv. Viklan. Mohutný žulový blok lze poměrně snadno rozhýbat. Na Viklanu jsou vytesány staré nápisy z let 1776 a 1796. Pro svou vzácnost byl Viklan prohlášen za národní přírodní památku. 57 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

V lesích severně a východně od Bečovských rybníků najde poutník ještě dvě další zasněné a v létě k osvěžující koupeli lákající vodní nádrže - tzv. Černý rybník a Nový rybník. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Hůrka Hůrka tvoří dominantu rozsáhlého lesního území. V minulém století stávala na vrcholu Hůrky dřevěná rozhledna. Dnes je výhled, bohužel, zarostlý stromy. V návrší severovýchodně od Hůrky se skrývá zajímavá přírodní památka - opuštěný lom čediče s výraznými kamennými sloupci, tzv. Čedičové varhany u Hlinek. Východně od Hůrky se tyčí výrazný vrcholek Chloumeckého kopce, skýtající daleký kruhový výhled. V úbočí Chloumeckého kopce hledají sběratelé v pískovci a křemenci zkameněliny třetihorních rostlin. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Hlinky Ve vysoké poloze leží obec Hlinky s fascinujícím výhledem. Název Hlinky upomíná na starou místní těžbu kaolinu a jílu v 18. století. Traduje se, že u zrodu vesnice stál ženský klášterní dvůr zvaný Panenský dvůr. První zmínka o dvoru je z roku 1622. Dnes z něho zbyla málo patrná ruina západně od vsi v trati zvané Bukovina. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Pluhův Bor Národní přírodní rezervace Pluhův Bor je rozsáhlý lesní komplex na hadcovém hřbetě. Pluhův bor patřil ve středověku tepelskému klášteru. V roce 1527 jej ozbrojeným bojem získali bečovští Pluhové. Cenný reliktní bor je chráněn od roku 1970. Jsou zde rozlehlé porosty kapradiny hasivky orličí. Vyskytují

se zde četné vzácné

chráněné rostliny (např. sleziník nepravý) a 21 druhů chráněných živočichů. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les


Dominova skalka Dominova skalka je od roku 1990 chráněná přírodní památka. Hadcová skalní kupa při silnici z Louky do Nové Vsi. Pojmenována je podle českého botanika Karla Domina, který kolem roku 1900 zkoumal flóru Slavkovského lesa. Rostou tu četné vzácné rostliny typické pro serpentinitové podloží (vřesovec pleťový, zimostrázek alpinský aj.). Jde o velmi dobré výhledové místo. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Křížky Křížky jsou národní přírodní památka, chráněná lokalita od roku 1962. Hadcový hřbet vystupující nad okolní parovinu, na vrcholu se tyčí tři kříže, postavené zde roku 1859 jako díkůvzdání za vyléčení nemoci. Vyskytuje se zde řada velice vzácných rostlin. Nejcennější je endemit rožec kuříčkolistý, který nenajdeme nikde jinde na světě. Aby se zamezilo devastaci lokality, platí na území národní přírodní památky Křížky přísný zákaz vstupu. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Upolínová louka pod Křížky Další národní přírodní památkou od roku 1990 je Upolínova louka pod Křížky. Jedná se o mokřadní louku, rozkládající se na 18 hektarech, na které je chráněno mnoho vzácných rostlinných druhů (vrba borůvkolistá, upolín evropský aj.). V době toku se v okolí vyskytuje tetřívek obecný. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Planý vrch Planý vrch je od roku 1966 přírodní rezervace. V terénu jsou ještě patrné stopy staré těžby serpentinitu (hadce). Na hadcových skalách je chráněn přirozený reliktní bor. Vysoký obsah hořčíku v hadci zde způsobuje výskyt typických rostlinných 59 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

společenstev, obdobných jako v Pluhově boru, na Dominově skalce a na Křížkách. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Kaňon Teplé Romantické říční údolí Teplé mezi Bečovem nad Teplou a Mnichovem bylo prohlášeno za přírodní rezervaci. Úzkým skalnatým údolím vede silnice a železnice z Karlových Varů do Mariánských Lázní. V tomto úseku prochází železniční trať četnými tunely. Ty razilo na 700 dělníků italské firmy Emilio Faletti. Trať byla dána do užívání v roce 1898. Nedaleko vyústění tunelu v zastávce Louka stojí na pravém břehu řeky Teplé památná budova. Tento barokní dům byl součástí tzv. Rohrerova mlýna z roku 1685, který náležel toužimskému panství sachsen-lauenburských. Kousek před Bečovem nad Teplou jsou v údolí řeky Teplé situovány pstruhové sádky, založené již před 2. světovou válkou. Řeka Teplá pramení v rašeliništních loukách na severním svahu Podhorního vrchu, v nadmořské výšce 784 metrů a brzy vtéká do devadesátihektarové přehradní nádrže Podhora, která byla vybudována v roce 1956. Po pár kilometrech se ovšem vlévá do vodního díla mnohem staršího, a to do průtočného, třicetihektarového rybníka Betlém, který byl vybudován tepelskými řeholníky již koncem 15. století. Pod městečkem Teplá se řeka prudce odklání od svého východního směru, opouští náhorní plošinu a začíná prudce klesat. Pod Poutnovem začíná romantické kaňonovité údolí, které je nejdivočejší pod soutokem s Mnichovským potokem. U obce Cihelny vtéká do přehrady Březová. Při upouštění přehrady se koryto mění v burácející divokou vodu, na které se každý rok jezdí vodácké závody zdatnosti a

v roce 2001 se tady jel i závod

Světového poháru až do centra Karlových Varů. V Karlových Varech se Teplá vlévá do Ohře. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les


Uhelný vrch Uhelný vrch je název čedičového vrchu východně od Dražova. Ve středověku se

v

jeho úbočích těžilo železo, jež se hutnilo u Javorné a Rybničné. Roku 1909 byl pod vrchem otevřen důl Josef Jiří, v němž se těžilo žluté neboli voskové uhlí. Zpracovávalo se na topné brikety a tzv. montánní vosk pro gumárenský a chemický průmysl. Na úpatí Uhelného vrchu směrem k Novým Kounicím stojí ruina závodu, který uhlí zpracovával.

V roce 1957 byl podniknut neúspěšný

pokus obnovit těžbu uhlí. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Krásný Jez Jako většina obcí Bečovska byla i obec Krásný Jez založena při rudných dolech. Jeho začátky spadají do 15. století. Před rokem 1960 v Krásném Jezu těžily Jáchymovské doly uranovou rudu. Jsou zde zachovány hlušinové haldy. V roce 1901 byla dokončena železnice z Krásného Jezu do Lokte. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Teplička Ves Teplička byla založena v 15. století při dolech na cín a stříbro. Okolí Tepličky bylo v 16. století oblíbeným terénem tzv. Benátčanů, italských prospektorů rud a drahých kamenů. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Zlatý Bor Překrásný lesní úsek Zlatý Bor se nachází jihozápadně od Bečova. Jeho minulost je úzce spjata se středověkou těžbou zlata. Listina tepelského kláštera z 25. ledna 1342, vystavená v Praze králem Janem Lucemburským uvádí seznam dolů patřících klášteru v Teplé. Jmenuje také lokalitu „Háj“ u Bečova, což je nynější Zlatý bor. Jím protéká Zlatý potok, zmiňovaný již v letech 1230 a 1298. Důlní 61 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

práva k území mezi Bečovem a Loukou přešla roku 1354 z tepelského kláštera na pány z Rýzmburka. Archeologický a rýžovnický průzkum v údolí Zlatého potoka roku 1976 prokázal v lokalitě četné důlní sejpy a stopový výskyt zlata. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Kaple sv. Petra Vysoko nad údolím Zlatého potoka, na tzv. Farní louce vlevo od silnice z Bečova do Nové Vsi, stávala pohřební kaple Beaufortů z roku 1926. Uvnitř byla krypta pro zesnulé členy rodiny Beaufortů. Kaple svatého Petra byla věrnou kopií hrobky Beaufortů ve Florennes v belgické provincii Namur. V roce 1981 byla zcela zdevastovaná kaple demolována. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Nová Ves Nová Ves, bývalé horní městečko bylo založeno v 15. století při bohatých dolech na stříbro, železo a cín. Z někdejší pestré zástavby zůstalo jen malé torzo. Obec měla mnoho výstavných hrázděných domů. Z Nové Vsi pocházelo mnoho vynikajících hudebníků, kteří se uplatnili zejména v lázeňských orchestrech. Proslulí byli také zdejší zdatní obchodníci chmelem. Jedinou památkou je barokní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1737. Jeho zařízení bylo kolem roku 1955 zničeno a v chrámu zřízen kulturní dům. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Horní Slavkov Město Horní Slavkov najdete uprostřed lázeňského trojúhelníku mezi městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně v severní polovině území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Počátkem 13. stol. vznikla nedaleko starší havířské osady nová hornická kolonie. Z ní se vyvinulo po přílivu horníků ze Saska okolo roku 1335 městečko. Za vlády mocného rodu Pluhů z Rabštejna v 62 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

letech 1494 - 1547 se již Horní Slavkov řadí k slavným a významným hornickým městům, díky nebývalému rozvoji těžby především cínových, ale v počátcích i stříbrných rud. Počátkem 16. stol. musely nové výstavbě, vyvolané velkým přílivem obyvatelstva, ustoupit i městské hradby. O významu města svědčí výstavba a provoz mincovny v letech 1525 - 1526. Za pluhovské držby mělo město 4000 obyvatel a významem se rovnalo Kutné Hoře či Jáchymovu. Od roku 1547 bylo povýšeno na královské horní město. Počátkem 17. stol. nastává trvalý úpadek těžby. Město nepatří k vyhledávaným turistickým cílům. Přesto se zde nachází řada památek. Jsou to gotické a renesanční domy na náměstí, stará kovárna, kostel sv. Anny se špitálem, apod. Zajímavostí je také přibližně 1.5 km po žluté a zelené turistické značce vzdálené bývalé městské popraviště. Je umístěno na návrší zvaném příznačně Šibeniční vrch severně od města a pohodlně dostupné i autem. Pochází ze 16. stol., má kruhový půdorys, a hlavně díky romantické úpravě z 19. stol. je pěkně zachovalé. Rozhodně nejzajímavější stavbou Horního Slavkova je areál hřbitova s kostelem sv. Jiří na návrší nad náměstím. Poprvé je připomínaný r. 1380, nově byl vystavěn v letech 1517-1520 a později ještě upravován, přesto si však zachoval pozdně gotický ráz. Interiér kostela je bohužel zcela zdemolován a jen chatrně zabezpečen proti dalšímu rozpadu. Nicméně to, co je na tomto kostele nejzajímavější, můžeme plně obdivovat dodnes. Kostel totiž patří do, v Čechách nepočetné skupiny tzv. kostelních hradů, a to, jak na první pohled vidíme převážně svým pevnostním charakterem. V 16. stol. se stal jakousi městskou pevností. V raném a vrcholném středověku se kostely na území střední Evropy nesměly opevňovat, ovšem husitské války a turecké nebezpečí tento zákaz odstranily. V případě kostela sv. Jiří šlo i o zabezpečení oblasti s těžbou kovů v pozdním středověku. Na první pohled vidíme vysokou pevnostní věž kostela s ochozem. Na severní straně kostela stávala další věž, dnes je však zachována jen do výše prvního patra. Z hlediska obrany nejvíce problematická jižní strana kostela je chráněna oblou baštou. Na obou věžích i baště je zachována řada střílen, které z objektu tvoří regulérní pevnost. Jsou však patrné i jiné formy 63 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

obrany, jako je ohradní zeď kostela se zbytky brány na závoru, či zvláštní vstupy do jednotlivých pater věží. Snad jen renesanční zvonice v cípu hřbitova nejeví známky pevnostního charakteru. V Horním Slavkově máme tedy pěkný příklad v Čechách ne zcela obvyklého, opevněného kostela, jehož stavební souvislosti lze hledat v podobných hojnějších stavbách z druhé strany Krušných hor Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Prameny Již roku 1380 získaly Prameny městská práva. V okolí Pramenů vyvěrají četné minerální prameny. To vedlo ve druhé půli 19. století k pokusu založit v Pramenech lázně. V roce 1872 byla postavena budova Alžbětinských lázní, tzv. Vodoléčebný ústav. Léčily se tu nemoci dýchacích cest a plic a k pitné kúře byly užívány železité kyselky, prameny Vincentův, Rudolfův a Giselin. Vodoléčebný ústav sloužil po roce 1970 jako domov důchodců, r. 1986 vyhořel. Oblíbeným výletním místem v okolí Pramenů byla restaurace Vlčí kámen. Jihozápadně od Pramenů se rozkládá národní přírodní památka Kladské rašeliny. Prameny mají soukromé muzeum „Dům starých časů“. V blízkosti Pramenů jsou tokaniště tetřívka. V současnosti obec usiluje o znovuobnovení lázní. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Mnichov Podle pověsti založil obec Mnichov ve 12. století svatý Siard, který měl v údolí Mnichovského potoka poustevnu (dnes ruina). Nedaleko poustevny vyvěrá Siardův pramen. Roku 1273 je obec připomínána jako zboží tepelského kláštera. V roce 1549 byl Mnichov povýšen na město. Ve středověku se v okolí těžily stříbrné a cínové rudy. Od roku 1834 byla brusírna výrobků

v Mnichově věhlasná

z hadce, který se těžil na Planém vrchu.


Obrázek 8 – Pohled do interiéru krypty

Při průjezdu jinak nevýrazným městečkem vás překvapí monumentalita barokního kostela svatého Petra a Pavla, který pochází z roku 1725. V současnosti je značně zchátralý, ale svou velikostí a zdobností potvrzuje dřívější bohatství a věhlas města. V něm je pozoruhodná serpentinitová křtitelnice a secesní výmalba z roku 1905. Také je zde k vidění vyřezávaná dřevěná kazatelna, která svým tvarem a barvou působí dojmem mramoru. V kryptě kostela se nachází skoro neznámá zajímavost. Jsou zde uloženy kosti a vzduchem přirozenou cestou mumifikovaná těla francouzských a švédských vojáků z 18. století. U vchodu do radnice z roku 1730 je možné vidět pranýř

z 18. století. Při kostele býval od roku 1856 dívčí

výchovný ústav sester Notre-Dame, po roce 1950 sociální ústav. Poblíž Mnichova stojí dva smírčí kříže (u cest do Sítin a do Popovic). Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Město a Klášter Teplá Město a Klášter Teplá leží na řece stejného jména, v Tepelské vrchovině nedaleko Mariánských Lázní. Již na začátku 12. století bylo na tomto místě pravděpodobně slovanské hradiště a od roku 1385 byla osadě Teplá přidělena městská práva. 65 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Teplá je ale proslulá především premonstrátským klášterem, který zde v roce 1193 založil český šlechtic Hroznata, aby do něj vzápětí povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Klášterní knihovna je svým rozsahem (asi 100 tisíc svazků) druhou největší v naší zemi. Jsou v ní vzácné rukopisy, prvotisky, knihy ve všech evropských jazycích. Opatský kostel Zvěstování Panny Marie je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický. Barokní interiér ukrývá cenná díla z 18. století. Bohužel, klášter v období komunistické éry sloužil vojákům jako kasárna. Různými přestavbami a úpravami byl značně poškozen. Dodnes v jeho prostorách můžete vidět betonová umyvadla, poničené malby a zdi. Řád premonstrátů se v současnosti snaží napravit způsobené škody a vrátit klášter do původního stavu. Součástí areálu kláštera je také klášterní hospic, který nabízí ubytovací i stravovací služby. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Chodov Obec Chodov vznikla v 18. století při panském statku „Gängerhof“ ze 16. století. Ten dostal své jméno podle Hanse Georga Gängera, bečovského zámeckého hejtmana, jemuž byl statek udělen jako korunní léno králem Maxmiliánem II. roku 1567. Zde se koncem 19. století narodil Karl Haberzettl, významný hudebník lázeňského orchestru Mariánských Lázních. Zajímavostí obce je památný buk lesní o stáří přibližně 200 let. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Dražov Dražov je obec se zachovanými ukázkami lidové hrázděné architektury.

Barokní

kaple svatého Víta z roku 1766 má nad vchodem reliéfní znak Kouniců. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les


Vodná Obec Vodná byla založená v 16. století při panských mlýnech na Teplé. Působila zde stará mlynářská rodina Schlee. Roku 1933 byla zřízena ve Vodné železniční zastávka. V obci je pomník padlým v 1. světové válce a při železniční trati stojí boží muka z roku 1834. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Dolní Hluboká Rekreační obec Dolní Hluboká se rozkládá v romantickém údolí potoka Sádka. Zbylé chalupy jsou torzem původně mnohem větší vsi, jež byla zbourána po roce 1950. Kapli svatého Prokopa nechala roku 1754 postavit hraběnka Questenberková. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Starý Dvůr Při silnici z Bečova do Nové Vsi uvidíme v dominantní poloze vysoko nad okolním krajem a údolím Zlatého potoka hospodářskou usedlost známou pod názvem Starý Dvůr. Je to opevněný panský dvůr ze 16. století, obdoba Nového dvora u Hlinek. V 18. století zde byl významný chov ovcí. Statek v minulosti obhospodařoval 100 hektarů půdy. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Louka Louka je ves založená ve 14. století. Zdejší kostel svatého Václava spravovali tepelští premonstráti. Bývaly tu slavné václavské poutě. Barokní kostel byl kolem roku 1980 demolován. Dnes je z původní zástavby zachováno jen několik rekreačních chalup. Přes Louku kdysi vedla silnice z Karlových Varů do Mariánských Lázní. U Louky se tyčí vrch Strážný (751 m), z něhož je daleký výhled do údolí Teplé a

k

Bečovu. V okolních lesích se až do konce 19. století provozovalo smolařské řemeslo (těžba smoly). 67 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Vitriolka V lesích severovýchodně od Chodova najdeme tzv. Vitriolku. V 18. století to býval ovčí dvůr patřící Chodovu. Po zrušení ovčárny zde počátkem 19. století Anton Liewald z Perninku založil výrobnu kyseliny sírové (louh, vitriol). Ještě dnes se kolem Vitriolky nachází sirnými kyzy červeně zbarvená půda a střepy kameninových lahví, do nichž se kyselina plnila. Po skončení výroby kyseliny byl v objektu zřízen hostinec a místo se stalo oblíbeným cílem výletů. V 80. letech devatenáctého století byla v domě umístěna hájovna, hostinský provoz byl zachován zhruba do roku 1900. V květnu 1920 udeřil do Vitriolky blesk a ta vyhořela. Byla však obnovena. Po roce 1945 si udržela svou funkci hájovny bečovského polesí. Poblíž Vitriolky pramení Bečovský potok. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Nový Dvůr Nedaleko Nového dvora, v údolí mezi Hůrkou a Dřevařským vrchem najde pozorný poutník na protilehlých svazích kuriozitu - z lip vysázený velký kříž a písmeno M. Jedná se o památné lipové stromořadí. Udává se, že lípy dal koncem minulého století vysázet vévoda Beaufort, jehož dcera Marie v těchto místech tragicky zahynula při zimním lovu. Podle jiné verze se tak stalo převržením kočáru či saní. Další legenda tvrdí, že dívka zbloudila a zmrzla. Tolik romantické hypotézy. Až před několika lety bylo zjištěno, že ve skutečnosti bylo stromořadí ve tvaru M vysázeno vévodou Friedrichem Beaufortem-Spontini (1843-1916) na počest jeho sestřenice - princezny Marie Spada-Potenciami. Po její smrti dal vysadit kříž z lip. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les


Grünská kyselka Na břehu potoka při východním okraji Pluhova boru je stáčen vývěr lahodné Grünské kyselky, jež dostala název podle německého jména obce Louky (Grün). Po roce 1813 se jí říkalo Ernestinen-Brunnen na počest manželky vévody Beauforta. Později se ujalo označení Grünská kyselka. Stáčena do lahví byla od roku 1893. Během války byla kyselka expedována pod názvem Sudetenquell pro německou armádu dokonce až do Afriky. Ve stáčírně tehdy pracovali i francouzští zajatci. U kyselky stávala výletní lesní kavárna Almbrünnl, kterou vybudoval A. Löser. Zchátralé objekty stáčírny a kavárny byly po roce 1983 zbořeny. V současnosti je kyselka stáčena a exportována firmou Karlovarské minerální vody, a. s. pod obchodním označením Magnesia. Výjimečnost této minerální vody spočívá v nezvykle vysokém obsahu hořčíku. Voda má výtečné léčivé vlastnosti. Nedaleko jímacího místa kyselky je upraven její vývěr pro veřejné užívání. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Krásenská rozhledna Krásenská rozhledna na Krásenském vrchu je jedna z nejpodivuhodnějších rozhleden v zemi. Věž je zajímavá spirálovitým schodištěm, které neobvykle vede po vnějším obvodu pětadvacetimetrové věže. Stavbu rozhledny podnítila ve třicátých letech hospodářská krize. Občané Krásna se chtěli ubránit nezaměstnanosti, a tak se rozhodli postavit rozhlednu na vrcholu kamenitého svahu ve výšce 777 metrů nad mořem. Stavba měla pozvednout cizinecký ruch, v blízkosti lázeňských měst Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Proto organizaci akce vedla Komise cizineckého ruchu pod vedením Alfreda Rupperta. Podobu vyhlídkové věže navrhli místní obyvatelé - sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoffmann. Zajištění nutných finančních prostředků se věnovali všichni

obyvatelé a spolky města.

Roku 1933 začala stavba. Jako stavební materiál použili lidé kameny z okolních svahů a věž budovali s pomocí nejprimitivnějších pomůcek, aby co nejvíce ušetřili.


Obrázek 9 – Krásenská rozhledna

Již po druhé světové válce ale začala stavba chátrat. Prvních oprav se dočkala až v

osmdesátém roce dvacátého století. Dokonce se ztratil její zápis z

pozemkových knih. Začátkem devadesátých let již bylo zcela zřejmé, že je nezbytné uskutečnit generální opravu. Ta následovala v šestadevadesátém roce. V červenci 1997 navštívili opravenou vyhlídkovou věž, která společně s protékající Dlouhou stokou tvoří dominantní bod Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, první turisté. K věži, na jejíž vrchol vede stodvacet schodů, se nejlépe dostanete buďto z Krásna, po žlutě značené turistické cestě, nebo od hřbitova, podél Dlouhé stoky. Z vyhlídkové věže jsou vidět kopce Krušných hor, Doupovské vrchy, Tepelská vrchovina či nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les

Dlouhá Stoka Jednou z nejvýznačnějších technických památek Slavkovského lesa je tzv. Dlouhá stoka. Toto dílo bylo v době své výstavby jediným svého druhu v Evropě a dodnes svým dobře promyšleným vodním režimem budí obdiv hydrologů. Ve 13. a 14. století ještě postačil průtok Slavkovského a do něj se vlévajícího Seifertgrünského potoka. Jakmile se ale báňské práce rozrostly a tyto přírodní vodní toky byly rozváděny do četných náhonů, začal se jevit častý nedostatek 70 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

vody, zvláště v letních měsících. Proto bylo potřeba oba vodní toky posílit umělými svody, zejména z rašelinišť a říček z okolí vrchu Kladské a bažin mezi Kynžvartem a Prameny. První z umělých kanálů byl zřízen již někdy koncem 14. století. Německá listina Oldřicha Zajíce z Hazmburka ze dne 21. 9. 1408 uvádí, že Mikuláši Kunešovi a jeho spolutěžařům se prodává kus louky při říčce Rotě. Listina obsahuje již zmínku o umělém příkopu v souvislosti s cínovými doly. Zda však skutečně přiváděl vodu až do Slavkovského údolí, nebo zda sloužil jenom báňským účelům, dnes již těžko zjistíme. Již zmíněná kupní smlouva však poskytuje zajímavou podrobnost, že totiž byl (stejně jako jiné příkopy v této oblasti) již vyztužený kmeny, což by nasvědčovalo na jeho trvalejší význam. Pravděpodobnost domněnky, že tento příkop byl veden až ke Krásnu se potvrzuje i z pozdějšího pramene. Dne 10. 5. 1499 byla totiž ujednána nová smlouva s těžaři a novou vrchností, panem Pluhem z Rabštejna, o užívání dalšího nového příkopu. Kontext listiny bezpečně potvrzuje existenci staršího vodního příkopu z říčky Roty až do Slavkovského údolí, na nějž byl právě touto smlouvou napojen nový vodní příkop. Tím je tedy přívod vody do této oblasti z rašelinišť na Kynžvartsku bezpečně prokázán již pro 15. stol. a není třeba pochybovat, že trasa staršího příkopu byla nejen přiváděna ze stejných míst, ale že byla v podstatě po vrstevnicích vedena stejným směrem jako pozdější příkop zvaný Stoka.


Obrázek 10 – Dlouhá stoka

Báňské práce se však rychle rozrůstaly a spotřeba vody byla čím dál větší. Proto r. 1523 uzavřel Jan Pluh smlouvu s tepelským klášterem na užívání přepadových vod z rybníků a bažin na klášterním majetku k napájení vodních příkopů. Bylo využito vody

z tzv. Kladského rybníka a několika dalších rybníčků v okolí,

která byla svedena k posile starého příkopu. Avšak ani tyto práce nestačily. A tak r. 1530 byla slavkovským důlním měřičem Rossmeislem vyměřena trasa nového příkopu, který byl nazván Flossgraben, dnes zvaný Stoka. V jarních měsících r. 1531 byly zahájeny výkopové práce, Stoka byla dokončená za 5 let. Účel Stoky byl dvojí. Nejen zesílit přívod vody do Slavkovského údolí, ale současně být i tepnou pro dopravu dřeva z kynžvartských lesů. To bylo po vyčerpání porostů v širokém okolí Krásna a Horního Slavkova nutností jak pro dřevařské práce, tak pro dobývání rudy ohňovou metodou. Celková délka příkopu je přes 24 km, šířka se pohybovala kolem 2 m, místy

i více, tok vody byl

poměrně rychlý, což vyžadovaly dopravní podmínky. Úseky příkopu byly vyloženy dřevem, v úsecích procházejících Krásnem byla provedena vyzdívka. Stoka se dělí na dvě části. První -Kladský rybník (800 m n.m.) a dílce u Krásna (725 m n.m.) 72 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

v délce cca 21,2 km. V tomto úseku je klesání zhruba 35 cm na 100 m. Protože Stoka přetínala řadu komunikací, bylo na ní podle zjištění z r.1603 zbudováno 35 mostů a 13 stavidel na rozvod vody do jednotlivých příkopů. Postupem doby se opět začal projevovat zvýšený nedostatek vody a proto bylo přikročeno k výkopům pomocných příkopů, které dostávaly vodu z močálů, rybníků a bystřin po celé délce stoky, což znamenalo radikální zásah do přirozeného vodního režimu. Po vyčerpání dřeva v oblasti Slavkova a Krásna, došlo k plavení dřeva z kynžvartských lesů. Pro představu uvádím, jak byla stoka pro splavování dřeva vytížena. V 16. stol. v 60. letech se ročně spotřebovalo 1500 - 2000 sáhů dřeva, tj. asi 2850 až 3800 plnometrů. Kromě výdřevy byla i velká spotřeba při žárové metodě, kdy na jedinou hranici při vypalování sířin padlo až 20 sáhů dřeva. Nemalé množství bylo spotřebováno při stavbě čerpadel, těžních strojů, budov a podobně. Hrozivou spotřebu měly hutní provozy, kde se cínové rudy pražily a tavily. Na výrobu tří kbelíků dřevěného uhlí musely být spáleny v milířích 3,8 plnometry dřeva. Toto je stručná statistika o spotřebě a nutnosti dřeva. Dokazuje to, jak značně byla stoka využívána nejen k dodávkám vody, ale i k plavení dřeva tak potřebného. Připomeneme-li si údaje o délkách vodních tras, pak s těmito údaji bude rozsah a důmysl této umělé vodní soustavy 16. stol. dokreslen jasnými konturami. Současně vede k zamyšlení, kolik lidské energie a vodní síly muselo být vynaloženo k udržení existence báňských prací. Proto si toto dílo, dodnes nám zachované, zasluhuje uznání i obdiv. Stoka byla udržována až do roku 1948 plavební společností. Její význam zanikl a proto nebylo třeba jí věnovat další péči. V současnosti je trasa stoky na některých úsecích značně zarostlá a neudržovaná. Takováto památka by si jistě zasloužila třeba i nákladnější opravu. Zdroj: Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les


5.4. Turistické trasy Středem Bečova přes náměstí vede zelená turistická trasa. Vede z obce Prameny kolem národní přírodní památky Křížky, kolem přírodní památky Dominova skalka pod zelenou horou. Pak prochází městem Bečov, bohužel jen přes náměstí, ale ne kolem zámku. Z Bečova míří do lesů, kde se můžete kochat romantickou přírodou v okolí bečovských rybníků. Trasa nakonec vede kolem Chlumeckého kopce a končí v obci Javorná.

5.5. Cyklotrasy Dálková cyklistická stezka Euregia Egrensis je turistická stezka pro cyklisty o délce přes 500 km oblastmi Saska, Duryňska, Bavorska a České republiky. Je označena logem Euregia Egrensis a je možné ji individuálně přizpůsobit, popř. i rozdělit na kratší úseky. Každý cyklista se může tedy sám rozhodnout, zda si chce projet celou trasu nebo jen její úsek. Obrázek 11 – Cyklotrasa

Kromě mezinárodní cyklotrasy Euregia Egrensis se v okolí města nachází řada kratších cyklotras Klubu českých turistů. Cyklisté mohou jednotlivé kratší trasy spojovat do delších úseků. Trasy spojují města se zajímavými historickými a sakrálními památkami. Cyklisté se mohou po cestě obdivovat nejen jedinečné 74 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

architektuře, ale i rozmanitým krásám chráněné přírody v příjemném a zdravém ovzduší.

5.6. Golfová turistika Novým trendem trávení volného času je samozřejmě golf. Okolí Bečova nad Teplou skýtá množství příležitostí ke hře v renomovaných klubech. V karlovarském regionu je nejvyšší hustota golfových hřišť v celé republice. Je to zapříčiněno dlouholetou tradicí a oblíbeností tohoto sportu u zahraniční lázeňské klientely. Taková hustota zastoupení a kvalita hřišť skýtá velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v souladu se strategií Czechtourismu. Nejbližší golfové hřiště je Golfclub v Cihelnách.

5.7. Sportovní vyžití Pro sportování je možno využívat místní sokolovnu a přilehlé sportovní hřiště, které nedávno prošlo rekonstrukcí. Je tam k dispozici bežecký okruh a ve střední části volejbalové, či tenisové hřiště. Zde se pravidelně pořádají nohejbalové turnaje. Dále se mohou místní obyvatelé sportovně odreagovat na fotbalovém hřišti u autocampingu, na kterém se pořádají turnaje ve fotbalu. Dalším možností je malé, u hlavní silnice umístěné, sportovní hřiště na rybářské. Je nutno konstatovat, že sportovní vyžití je jak pro domácí tak návštěvníky nedokonalé jak ve smyslu kvality i kvantity. V současnosti probíhá rekonstrukce sportovního areálu TJ Slavoj, při které by mělo být zvelebeno nejen samotné travnaté fotbalové hřiště, ale i vzniknout dva kurty na nohejbal a tenis. V dalších rozvojových aktivitách by mělo být více pamatováno na aktivní sportovní vyžití a přizpůsobit tomu nejen počty, ale především náplň zařízení. Vhodné by bylo navázání na tradici zaniklého Areálu zdraví i na možné vybudování sportovišť v rámci agroturistiky na Zlatém a Šibeničním vrchu a v obnovované Bečovské botanické zahradě. 75 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

5.8. Kultura V Bečově nad Teplou se každoročně pořádají různé sportovní a kulturní akce. Některé z nich mají již dlouholetou tradici. Nejznámější a největší převážně kulturní akcí jsou Bečovské slavnosti, které trvají od pátku do neděle. Každoročně jsou slavnosti zaměřeny na uřcité historické období. Neoddělitelnou součástí bečovských oslav je i tradiční staročeský jarmark, který provází návštěvníky Bečovských slavností po všechny tři dny. Na historickém jarmarku jsou k vidění dobová řemesla a u stánků si můžete zakoupit bylinky, korálky, keramiku, nebo dobové sklo, oblečení a koření. Bylo by výhodnější vytvořit komponovaný celoroční kulturně zábavný program a lákat tak pravidelně návštěvníky do města, tj. nenásilnou formou tvořit silná pouta k místu. Hlavním posláním je připomenout široké veřejnosti významné události z dějin města a hradu. Tento projekt si klade za cíl prezentovat Karlovarský kraj, podpořit zdravý patriotismus obyvatel města Bečova nad Teplou a jeho okolí, zviditelnit a zatraktivnit bečovskou lokalitu, pokusit se obnovit tradiční lidové slavnosti a řemesla. Důležité je zapojit místní občany do projektu a umožnit jejich seberealizaci a podpořit místní podnikatele - zvýšenou návštěvností zvětšit jejich obrat. Místní občané a podnikatelé se mohou prezentovat prodejními stánky na jarmarku nebo stánky s občerstvením. Cílovou skupinou je široká veřejnost všech věkových kategorií včetně pohybově handicapovaných osob. Celkový rozpočet projektu činí zhruba 500 000 Kč. Dalšími sportovními akcemi jsou turnaje ve volejbalu, fotbalu, nohejbalu pořádané na místních sportovištích. Již dlouholetou tradici má Běh kolem tří rybníků, turistický pochod Z Bečova za minerálními prameny a Pivní běh. V Bečově na zámeckých terasách nebo na náměstí jsou pravidelně pořádány (15x ročně) koncerty. Město samozřejmě nezapomíná na své nejmenší spoluobčany a organizuje pro ně dětský den. Již od 90. let 20. století v Bečově chybí kinosál. V současnosti jsou činěny pokusy s promítáním na terasách zámku, popř. v Bečovské botanické zahradě. Výběr témat filmů by měl být zaměřen na klubovou a alternativní scénu. Možnou 76 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

inspirací je i využití exteriéru hradního parku, který stále hledá svojí náplň (podobnost s Loketským amfiteátrem).

5.9. Propagace města Město se prezentuje prostřednictvím vlastních stánků, nebo jako součást regionálních stánků na veletrzích cestovního ruchu v Brně (Regiontour) a Praze (Holiday World a Region World). Ve spolupráci s místními podnikateli a Státním památkovýcm ústavem v Plzni vydalo město několik brožurek většinou k příležitosti různých výročí. Dále město pravidelně vydává šestkrát ročně Bečovský zpravodaj, kde se občané mohou dozvědět o nejnovějších událostech , dění ve městě a okolí a o aktivitách města. Město, resp. výlet na zámek s exkurzí je nabízen řadou cestovních kanceláří sídlících v lázeňských městech a v lázeňských hotelích. Citelně však chybí nejen propagace města samotného, ale i mikroregionu. Téměř všechny výlety jsou organizovány tak, že účastníci pouze přijedou před zámek, absolvují návštěvnický okruh a hned odjíždějí bez dalšího prožití jejich času v Bečově. Pro ekonomický přínos Městu a místním subjektům je nutno realizovat nové a další volnočasové aktivity, včetně kvalitního ubytovacího a gastro zázemí. V rámci rozvoje Našeho Regionu je nutno spolupracovat s dalšími městy a obci a jejich atraktivitami, nabídnout návštěvníkům půldenní, jednodenní či vícedenní pobyt v regionu. Nejdůležitějším prostředkem prezentace v

době internetu jsou samozřejmě

internetové stránky. Oficiální internetové stránky města jsou bohužel značně nedostačující. Můžete na nich najít základní informace o městě, pak několik stručných historických údajů o památkách. Na hlavní stránce je lišta s odkazy na sport, kulturu, mapku města, atd. Podrobnější informace, po zvolení daného odkazu, ale chybí. Chybí také například kalendář akcí pořádaných ve městě, podle kterého by se mohl návštěvník řídit, aby věděl, kdy má do města přijet a 77 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

co zajímavého tam uvidí. Kladně lze hodnotit informace o zajímavých místech v okolí. Celkový dojem na mě ale bohužel působí nezajímavě. Grafické zpracování není dostatečně pestré, plastické, aby zaujalo a ukázalo skutečnou atraktivitu lokality. Na stránkách chybí propojení na jiné internetové stránky zabývající se cestovním ruchem a zajímavostmi v Bečově a okolí. Výrazně také chybí propagace místních podnikatelů ve službách cestovního ruchu. Ještě nedávno na stránkách byl pouze jeden podnikatel nabízející ubytování v Bečově. Dnes už jsou v odkazu ubytování čtyři, ale získáte pouze název zařízení a telefonický kontakt, žádné fotografie, či podrobnější informace o typu ubytování a poskytovaných službách.

6. Lázeňství a lázně v okolí Nejznámnější, nejstarší a největší z nich jsou lázně Karlovy Vary. K léčení chorob zažívacího traktu a látkové výměny je využíváno dvanáct pramenů, které dosahují teploty 42-72 oC. Jsou zároveň významným společenským střediskem oblasti. Léčebný účinek karlovarských pramenů byl využíván již od středověku. V 17. a 18. století se lázně staly místem setkávání a dostaveníček české i evropské šlechty. Z 18. století pochází také barokní kostel sv. Maří Magdalény, který vystavěl v letech 1727 - 1736 K. I. Dientzenhofer. Největší rozmach lázní však nastal až v 19. století, kdy Karlovy Vary získaly světovou proslulost. Lázeňské budovy, kolonády a pavilóny byly stavěny v duchu střízlivého empiru a později ve stylu historizujícího dekorativismu nebo secese. V Karlových Varech se nachází de velké množství hotelů a sanatorií. Okolí města skýtá mnoho možností k vycházkám a pohledům s četnými vyhlídkami. Jednou z nich je rozhledna Diana, která je vysoká 35 m a byla postavena počátkem 20. stol.

Mariánské Lázně, nejmladší západočeské lázeňské město vzniklo počátkem 19. století v údolí, ve kterém vyvěrá mnoho léčivých pramenů. Místním usedlíkům byly známy již ve 13. století, zkoumány na obsah soli byly až v r. 1528 na příkaz krále Ferdinanda I.. Systematicky zkoumat jejich léčivé účinky začal až koncem 78 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

18. století ordinář tepelského kláštera Dr. Jan Josef Nehr. V r. 1805 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný

Zlatá koule. Příliv lázeňských hostů znamenal brzy

rychlý stavební rozvoj. Na pozemcích tepelského kláštera brzy vznikla osada, nazvaná Mariánské Lázně podle obrázku Panny Marie, zavěšeného

u Křížového

pramene. Osada byla v r. 1818 prohlášená veřejnými lázněmi. Počátek 20. let 19. století znamená obrovský rozmach. Za finanční podpory opata Karla Kašpara Reitenbergera vytvořili zahradník Václav Skalník, architekt Jiří Fischer a stavitel Anton Turner z nehostinného, bažinatého údolí v letech 1817 - 1823 půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Geniální Skalníkovo prostorové členění města je z větší části zachováno dodnes. V r. 1927 bylo spojení se světem ještě rozšířeno výstavbou letiště v blízkých Sklářích. Během 2. světové války byly Mariánské Lázně lazaretním městem. Po jejím konci dochází k dalšímu rozvoji, kdy vznikají první sídliště a rekreační komplexy. Město si však nadále ponechává svůj zvláštní, ojedinělý lázeňský a turistický charakter. V letních sezónách město navštíví až 40.000 hostů. Od r. 1990 panuje snaha o obnovení původního charakteru města, jeho architektury, parků i celkové atmosféry. V posledních letech bylo mnoho architektonicky a historicky cenných domů vyhlášeno památkovými objekty např. pravoslavný chrám sv. Vladimíra s unikátním oltářem, dům U zlatého hroznu (dnešní Městské muzeum) z r. 1818, anglikánský kostel (z r. 1879), dům Bílá labuť (dnes Chopin), římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie (z r. 1848), evangelický kostel, kolonáda s pavilonem Křížového pramene, kolonáda Ferdinandových pramenů, budovy Centrálních lázní, Nových lázní a společenského domu Casino (Josef Schaffer, v letech 1887 - 1910) a mnoho dalších. Lázeňské centrum města je vyhlášeno památkově chráněnou zónou.

Lázně Kynžvart leží uprostřed trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Dominantou městečka je na svahu položená lázeňská čtvrť, která vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním vodám a ložiskům slatiny v okolí. Do roku 1950 se zde po dobu téměř sto let léčili 79 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

dospělí, nyní však jsou lázně určeny pro děti. První zprávu o kynžvartských minerálních pramenech nacházíme už v roce 1454. Historie Kynžvartu sahá do 2. poloviny 13. století. Přemysl Otakar II. nechal na strmém ostrohu postavit pomezní hrad Kunigeswart, jehož zříceniny se zachovaly nad městem Lázně Kynžvart. V průběhu dalších 340 let se až do třicetileté války na kynžvartském panství vystřídalo 29 pánů - příslušníků deseti šlechtických rodů. Nejdéle zde byli pánové z Kynžvartu, z Oseka, z Plavna, ze Švamberka, Pluhové z Rabštejna a pánové z

Cedvic a na Libštejně. Pánové z Cedvic postavili pod Kynžvartem

koncem 16. století renesanční tvrz. Od roku 1623 patřilo kynžvartské panství Metternichům až do další konfiskace v roce 1945. Hrabě Philipp Emmerich nechal na místě zchátralé renesanční tvrze postavit v letech 1681-1691 barokní zámek. V letech 1820-1833 provedl Pietro Nobile empírovou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Zámek obklopuje malebný park s rybníky.


7. SWOT analýza

7.1. Definice SWOT analýzy Cílem SWOT analýzy (označení podle anglických výrazů Strengths - silné stránky, Weaknesses - slabé stránky, Opportunities - příležitosti, Threats - hrozby) je pomocí uspořádání poznatků získaných v analytické části, poskytnout podklady pro formulaci strategické vize, strategického cíle, dílčích cílů a opatření. Silné a slabé stránky jsou statické údaje, které popisují realitu současnosti. Příležitosti a hrozby jsou dynamické údaje, které indikují, co se může v budoucnosti stát. Příležitosti a hrozby závisí zčásti nebo zcela na vnějších vlivech mimo sféru působnosti regionu. Strategie rozvoje regionu se proto musí zaměřit na další rozvoj silných stránek a eliminaci slabých stránek. Při realizaci strategie je třeba dbát na to, aby se opatření a jednotlivé projekty soustředily na využití příležitostí a překonání možných hrozeb. SWOT analýzu Bečovského regionu je zpracována na základě vlastních zkušeností zpracovatelů této dokumentace.

7.2. Silné stránky

výhodná příhraniční poloha regionu v blízkosti dálniční sítě Spolkové republiky Německo

vztah místních rodáků k městu, pravidelné návštěvy a podpora financování aktivit ze společného Česko – německého fondu budoucnosti

značné nerostné bohatství a velký rozsah přírodních léčivých zdrojů v okolí

množství

kulturních,

historických

a

technických

památek,

přírodních

zajímavostí a kulturních akcí ve městě a okolí

jedinečnost

památky

relikviáře

sv.

Maura,

mezinárodně

známého

a

uznávaného 81 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

křižovatka silničních tahů i železničních tratí, blízkost mezinárodního letiště v Karlových Varech

dominantní pozice na silničním tahu Plzeň – Karlovy vary

dobré životního prostředí, zejména ovzduší

vysoký počet chráněných území přírody a vysoký podíl zalesnění území kraje

vhodné podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství

vysoký počet golfových hřišť

množství společných přeshraničních projektů na úrovni města a dalších organizací – škol, spolků, podnikatelských sdružení, komor a profesních sdružení i celého kraje, zaměřených nejen na rozvoj cestovního ruchu

dostatečné zdroje pitné vody

řídké osídlení v přírodně cenných oblastech

ekologická stabilita krajiny

výhodná geografická poloha regionu v CHKO Slavkovský les

různorodost památkového fondu a jeho specifika např. pozůstatky hornické činnosti, hrázděná architektura lidová a městská

potenciál unikátního duchovního dědictví regionu (židovské i křesťanské památky)

existence turistických stezek, cyklotras a naučných stezek

tradice mezinárodně významných kulturních akcí (Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Kanoe Mattoni)

hlídané parkoviště pod hradem, vhodné i pro autobusy

poměrně vysoký počet stravovacích zařízení

rostoucí konkurence podnikatelů v cestovním ruchu


7.3. Slabé stránky

vyšší míra nezaměstnanosti

nedostatek investičních zdrojů a startovního kapitálu

nízká mobilita pracovních sil zvláště na venkově a v příhraničí

nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel

rekvalifikační kurzy a odborné vzdělávání nenavazují na potřeby trhu práce

celkově zanedbaný stav dopravní infrastruktury v okolí města

neexistence víceúčelového kulturního a rekreačního centra

nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu

nedostatečná propagace

města v zahraničí

i

v rámci ČR, nejednotná

prezentace

neexistence informačního centra

odliv mladých obyvatel

rozsáhlá poddolovaná území (stará důlní díla)

nedostatečné dopravní informační značení

nedostatečná nabídka pro trávení volného času (sportovní a kulturní zařízení)

nekvalitní turistická infrastruktura i značení

zanedbaný vzhled některých historických objektů a venkova, špatný technický stav části památkového fondu a velký podíl ohrožených objektů, zejména sakrálních

nedostatečně propojená a značená síť cyklistických cest

nedostatečná tvorba nových turistických produktů

nedostatečná úroveň marketingu

nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla v cestovním ruchu

nedostatečná jazyková vybavenost

malá identifikace obyvatel s kulturním dědictvím a děním v obci 83 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

nedostatečná ubytovací kapacita

neexistence obchodu s českým sortimentem zaměřeným na turisty

nedostatečné místo pro parkování na náměstí v blízkosti zámku

7.4. Příležitosti

rozvoj přeshraniční hospodářské spolupráce v rámci EU

další rozvoj cestovního ruchu zkvalitňováním infrastruktury

vytvářením nových produktů cestovního ruchu orientovaných na konkrétní cílové skupiny

vytváření propojených informačních systémů i jako součást přeshraniční spolupráce

využití zemědělské produkce pro nepotravinářské účely (např. alternativní plodiny, venkovská turistika, agroturistika)

dobudování sítě silnic I. třídy a rychlostních komunikací a hlavních železničních tratí pro napojení kraje na okolní regiony v ČR i v Německu

vybudování víceúčelového výstavního a kulturního centra (včetně využití ke kongresové turistice)

zřízení městského muzea, resp. regionálního muzea

rozvoj v současnosti nefunkčních středisek lázeňství v okolí

rozšíření spolupráce s příhraničními regiony Německa v cestovním ruchu a lázeňství

tvorba regionálních a nadregionálních produktů cestovního ruchu

regenerace městských památkových rezervací a zón

vytvoření jednotného a spolehlivého systému značení turistických stezek, cyklotras


zachování venkovského charakteru osídlení a krajinného rázu, jako předpoklad venkovské turistiky

cestovní ruch jako šance rozvoje malého a středního podnikání

orientace produktů a zařízení cestovního ruchu na konkrétní cílové skupiny návštěvníků (incentivní turistika, cykloturistika, agroturistika, ...)

prezentace specifických památek Bečova a okolí na veletrzích, při kulturních a jiných akcích

vybudování hotelu, penzionu s dostatečnou ubytovací kapacitou

zkvalitnění a rozšíření služeb cestovního ruchu a služeb doplňkových

spolupráce města s cestovními agenturami a kancelářemi při propagaci a nabídce výletů a zájezdů do Bečova (např. jednodenní zájezdy z různých míst ČR)

vybudování centra pro sportovní vyžití

podpora bytové výstavby pro přilákání mladého aktivního obyvatelstva

navázání na mezinárodně známé kulturní akce v okolí

důraz na montánní turistiku – stará důlní díla, výstavy minerálů apod.

7.5. Hrozby

rostoucí konkurence na světových trzích i v rámci ČR

nepřipravenost na možnost získání prostředků ze strukturálních fondů EU

nezaměstnanost a nevůle hledat si zaměstnání

nedostatečná propagace památek ve městě i okolí

nedostatečná spolupráce místních podnikatelů v oblasti cestovního ruchu

zánik kulturní krajiny, devastace venkova a hmotného prostředí sídel

další vylidňování města a okolních vesnic, pokračující odchod mladých a kvalifikovaných pracovních sil 85 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

demotivační systém sociálních dávek pro část populace, zejména pro mládež s nízkým vzděláním

zhoršení stavu jednotlivých složek životního prostředí

nedostatečná péče o krajinu, historické dědictví a celkový obraz měst a obcí

v oblasti dopravní infrastruktury oddalování napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť, rušení provozu na vedlejších železničních tratích, další degradace silniční sítě nedostatečnou údržbou a obnovou a snižování dopravní dostupnosti okrajových částí regionu

zaostávání standardu služeb a zařízení cestovního ruchu

nedostatek kapitálu pro stabilizaci a rozvoj cestovního ruchu

ohrožení a případná ztráta řady historických objektů z důvodů zchátralého stavu

nezájem místních obyvatel o kulturní dědictví, nepřijetí místních kulturních památek „za své“, které má nejspíš původ ve vysidlování a znovu osidlování po II. světové válce

zrušení nebo přemístění významných mezinárodních akcí v regionu

nedostatečná prezentace města a nabídky cestovního ruchu na internetu


8. Návrhy na zlepšení a rozvoj cestovního ruchu na daném území

8.1. Návrhy města Níže uvedené návrhy byly projednány radou či zastupitelstvem města a jsou schváleny jednak projektové dokumentace, tak i možnosti spolufinancování.

8.1.1. Revitalizace sportovně – kulturního areálu Cílem této akce je modernizace tělovýchovného areálu TJ Slavoj Bečov nad Teplou a řešení sportovních a kulturně – společenských aktivit v Bečově nad Teplou. Záměrem je přizpůsobení areálu potřebám a normám 21. století, zlepšení kvality vybavenosti zrekonstruovanými a novými sportovně – kulturními zařízeními a zřízení chybějícího zázemí pro konání větších kulturně společenských akcí. Fotbalové hřiště bude mít rozměry o délce 95 m a šířce 60,50 m. Sportovně kulturní areál by byl zázemím pro další rozvoj města a pro podnikatelské subjekty ve městě zaměřené na cestovní ruch. Došlo by tak k žádoucímu zvýšení rekreačního potenciálu Bečova nad Teplou a

k zajištění delších pobytů

návštěvníků. V první etapě musí dojít ke komplexní rekonstrukci hrací plochy fotbalového hřiště, jeho zvětšení na předepsané parametry, zlepšení zázemí pro hráče i diváky a návštěvníky celého sportovního areálu. Je nutné si uvědomit, že centrum města s občanskou vybaveností je vzdálené cca 1500 m (10 min chůze), přičemž nehrozí, že bude případnými akcemi turistický ruch a běžný život občanů narušován. Umístění hřiště v přírodním prostředí přímo v CHKO Slavkovský les spolu s navazující sítí cyklistických a turistických tras předurčuje areál k vhodnému výchozímu i cílovému místu aktivit ve volné přírodě. Protože areál sousedí s autokempem, který je bez jakékoliv rekreačně – sportovního vybavení, je předpoklad, že při stoupající návštěvnosti bude větší zájem o využití řešeného sportovního areálu. Stejně tak bude sportovně – kulturní areál vhodným doplňkem pro rozšířenou nabídku bečovských hoteliérů a všech zájmových spolků a sdružení. 87 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Součástí multifunkční části bude nejen fotbalové hřiště, ale i hřiště pro předškolní děti, dětské hřiště se skokanským sektorem, stolní tenis, překážková dráha a lezecká stěna. V areálu bude možné hrát nohejbal, volejbal, basketbal, tenis a badminton. Součástí komplexu bude také zázemí pro sportovce a diváky. Zhodnocení - V případě úspěšné realizace je předpoklad zvýšení příjmů TJ Slavoj vzhledem k předpokládané vyšší členské základně a vyšší sumě finančních příspěvků od sponzorů a návštěvníků sportovně – kulturního centra. Ze získaných peněz bude financována nejen údržba areálu, ale i rozvojová činnost, která by z jiných prostředků nebyla možná. Předpokládaný roční přínos je odhadován ve výši 200 000 Kč. Projekt je ve fázi zahájení rekonstrukce travnaté plochy, pro konání hudebních produkcí bylo vytvořen kryté jeviště a urovnán terén. V současnosti se podařilo získat částečné krytí realizace ze strany města, ČSTV, Sportovní unie Karlovarska a ČMFS. Důležitou položku tvoří i příspěvky od sponzorů

a

sponzorské

dodávky.

Projekt

v celé

šíři

bude

zahrnut

do

připravovaného integrovaného projektu „Bečov – příroda, památky a lidé“.

8.1.2. Rekonstrukce a zmodernizování multifunkčního centra Sokolovna Jedná se o budovu, která se nachází nedaleko náměstí. V budově je k dispozici hala, v jejím komplexu se nachází hřiště, které slouží zatím pro sportovní vyžití žáků místní školy. Rekonstrukce by měla spočívat ve výstavbě komplexního centra volného času pro široké zázemí s celoročním využitím. Součástí tohoto komplexu by byly následující objekty: Víceúčelová sportovní hala, bezbariérová turistická ubytovna o kapacitě 40 míst, gastronomické zařízení, tenisové a volejbalové kurty, hřiště a sportoviště. Cílem této rekonstrukce je zlepšení sportovně – rekreační nabídky v regionu pro české i zahraniční turisty. Předpokládané náklady na tuto rekonstrukci a částečnou výstavbu se předpokládají na cca 24 mil Kč.


Projekt má vydané stavební povolení a hledá se zdroj finančního krytí. Projekt v celé šíři bude zahrnut do připravovaného integrovaného projektu „Bečov – příroda, památky a lidé“.

8.1.3. Revitalizace chráněné památkové zóny Město Bečov n.T. chce realizovat revitalizaci památkově chráněné zóny Bečov. Jedná se o rekonstrukci náměstí 5. května, parků, včetně přilehlých místních komunikací a mobiliáře. Zhotovení bude z kamenné žulové dlažby, včetně kovových doplňků mobiliáře dle požadavků odborů památkové péče. Celková rozloha památkové zóny činí cca 1200 m2. Náklady na tuto stavbu jsou ve výši 17 mil. Kč. Město se bude podílet částkou 4 mil. Kč. Dále budou použity finanční dotace z Krajského úřadu Karlovy Vary a dotace z EU.

8.2. Další návrhy a doporučení Níže uvedené návrhy a doporučení vycházejí z provedené SWOT analýzy a mohou dále sloužit jako zdroj informací pro definici konkrétní náplně jednotlivých priorit.

8.2.1. Propagační brožury a letáky Pro rozvoj cestovního ruchu je naprosto nezbytná spolupráce města, okolních obcí, mikroregionu, kraje a agentury Czechtourismus na vytvoření propagačních materiálů s jednotným designem. Propagační materiály musí obsahovat informace o jednotlivých kulturních a historických zajímavostech města, o možnosti ubytování, stravování, o nabídce doplňkových služeb. Měla by obsahovat doporučené výlety do okolní přírody a okolních obcí. V neposlední řadě by měla obsahovat odkazy na webové stránky. Spolupráce s místními podnikateli v cestovním ruchu a spolupráce podnikatelů z různých obcí mezi sebou by měla směřovat k vytvoření informačního letáku o svých službách. Tyto letáky (propagující jeho služby) by měl každý podnikatel zdarma k dispozici pro své klienty. Dále by se mohl klient seznámit i s letáky 89 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

podnikatelů v okolních obcích, a tak se dozvědět o dalších možnostech na výlet, nákup apod. Tímto způsobem prezentace svých podnikatelských činností si mohou podnikatelé navzájem klienty posílat a vzájemnou spoluprací v závěru mít zisk oba.

8.2.2. Webové stránky Vytvoření spolehlivých a dostatečně obsažných a atraktivních webových stránek. V současnosti je velice zajímavá virtuální procházka areálem hradu, která je však umístěna na těžce dohledatelných stránkách.

Na městských stránkách by se

město mělo více prezentovat. Město musí upozornit na své památky a atrakce ve městě a seznámit návštěvníka s aktuální nabídkou kulturních a sportovních akcí. Zviditelněna by měla být také možnost svatebního obřadu na bečovském zámku. Dále by se na webových stránkách měly prezentovat jednotlivé podnikatelské subjekty podnikající v cestovním ruchu s odkazy na vlastní webové stránky. Na svých stránkách, v případě ubytovacích a stravovacích zařízeních, by měli mít hosté možnost online rezervace, možnost nahlédnout do jídelního a nápojového lístku či se seznámit s prostředím v podobě fotografií. Stránky by měly také obsahovat odkaz na památky a zajímavé výlety ve městě i do okolí. Celkový grafický dojem internetových stránek by měl být poutavý, atraktivní pro oko, přehledný a hlavně obsažný, aby návštěvníka nejen upoutal, nalákal k návštěvě, ale aby mu také poskytl potřebné informace, které hledá. Stránky by měli být samozřejmě k dispozici i v anglickém a německém jazyce.

8.2.3. Interaktivní infocentrum V návaznosti na výše zmíněné potřeby, by město mělo vytvořit interaktivní informační centrum v centru města, v němž by byly k dispozici propagační brožury, informační letáky, mapy města a okolí, mapy turistických tras, cyklotras a naučných stezek, pohlednice, turistické známky. Toto informační centrum by bylo zapojené do celorepublikového jednotného informačního systému. V infocentru by byl přístup na internet a možnost si rezervovat ubytování, vstupenky na různé 90 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

akce do okolí přímo online na místě. Zaměstnanci infocentra by měli umět alespoň anglicky a německy, aby mohli být dostatečně nápomocni zahraničním návštěvníkům.

8.2.4. Podpora místních podnikatelů Hlavním důvodem návštěvy by se měla stát kvalita služeb, jak pro vyšší, tak i nižší příjmové skupiny zákazníků. Kvalita poskytovaných služeb, profesionalita a přívětivost obslužného personálu v cestovním ruchu by měly být zárukou konkurenceschopnosti tohoto turistického regionu. Turistika a cestovní ruch jsou nedílnou součástí života v Bečově nad Teplou, a to především v letním období. Území nabízí díky svým přírodním a klimatickým podmínkám využití pro turisty v létě (pěší turistika a cykloturistika) a v zimním období (běh na lyžích), a to pro náročnější, sportovně zaměřené turisty i pro rekreanty. Stálými návštěvníky jsou, mimo tuzemských, turisté ze zahraničí, především ze Spolkové republiky Německo. Pro většinu místních obyvatel turistický ruch netvoří zdroj hlavních příjmů a nemá tudíž dosud velký vliv na zaměstnanost obyvatel. V Bečově nad Teplou se vyskytuje poměrně malé množství ubytovacích kapacit, které jsou využívány spíše zahraničními návštěvníky. V tomto ohledu je nutné vybudování především ubytovacích kapacit vyhovujících středně příjmové a nízko příjmové klientele, která do regionu přišla za pěší turistikou, cykloturistikou nebo agroturistikou. Tyto ubytovací kapacity by měly odpovídat dnešnímu standardu nejen pro domácí cestovní ruch. V neposlední řadě je třeba vybudovat velkokapacitní hotel nebo penzion, který bude schopný pojmout celý autobus turistů. Vhodné by bylo zařízení nového typu ubytování, které je v zahraničí známé pod názvem „Backpackers“. Jedná se o rodinný typ ubytování podobný penzionu, kde bydlí majitel domu a k tomu pronajímá jedno, dvou, nebo vícelůžkové pokoje. Narozdíl od penzionu mají návštěvníci společné sociální zařízení, společenskou místnost a kuchyň s veškerým vybavením pro přípravu pokrmů (lednice, mikrovlná trouba, varná konvice, toaster,...). Tato zařízení jsou oblíbená většinou mezi mladými lidmi, kteří cestují buď samostatně nebo v menších skupinách. 91 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

Každý si po sobě v kuchyni uklidí, ve společenské místnosti může posedět u krbu, koukat na televizi a získat nové informace o místě a okolí od ostatních turistů. Majitel má své vlastní zázemí, kde ho turisté neruší.

8.2.5. Rozšíření doplňkových služeb Město a místní podnikatelé by se měli zaměřit na rozšíření doplňkových služeb k službám cestovního ruchu. Velkým přínosem by bylo zřízení obchodu se suvenýry s větší nabídkou produktů, obchodu s Karlovarským porcelánem a českým sklem, či jinými produkty typickými pro Českou republiku, zejména ale pro region, otevření pekárny a restaurace s regionální kuchyní. S cílem rozšířit nabídku sportovního a kulturního vyžití, vybudovat sportovně rekreační areál a kulturní, kongresové a výstavní prostory, pro stále se zvyšující se zájem o kongresovou a incentivní turistiku. Jako vhodný doplněk k okolním lázeňským městům by bylo rozšíření nabídky kosmetických a welness služeb. V neposlední řadě by se nemělo ani zapomínat na cykloturistiku, jejíž účastníci by jistě uvítali služby půjčovny a servisu kol.

8.2.6. Nové cyklistické a turistické stezky V Bečově a okolí je řada stezek, ale ještě stále nepokrývají všechna zajímavá místa. Ta se stávají neprávem opomíjenými, i když by mohla rozšířit nabídku pro výlety do okolí či propojit Bečov s dašími městy. Zcela zásadní bude vybudování Bečovské panoramatické stezky, která svými výhledy, ale téý¨ž náročností bude zcela mimořádná. Vzhledem k geomorfologii bude možno zapojit i vysokohorskou turistiku a základy horolezectví.

8.2.7. Venkovská turistika a agroturistika Biofarma Bylo by určitě zajímavé pro rozvoj cestovního ruchu a rozšíření nabídky záměr vybudování biofarmy spojit s vybudováním prostor pro agroturistiku. Vybudování 92 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

zázemí pro ubytování a stravování v duchu tradičního venkova, s ukázkami tradiční kuchyně, ekologického pěstování plodin, chovu koní pro možné vyjížďky atp. Vítanou součástí by byla také venkovní hospůdka nebo restaurace, kde by mohli posedět převážně pěší turisté a cykloturisté, kteří by zároveň u jídla mohli dohlédnout na své kolo.

Pstruhové centrum Pstruhové centrum by navazovalo na středověkou tradici. Návštěvník by se mohl dozvědět vše o chovu pstruhů. V malém bazénku bylo možné si vyzkoušet a osvojit techniku chytání pstruhů na třpytku a na mušku. Zajímavé by bylo vyhloubit podzemní pozorovatelnu s proskleným průhledem přímo do vodního prostředí. Tato aktivita by mohla být propojena botanickou zahradou. V blízkosti by měla být restaurace s reklamním sloganem „ co si chytíte Vám rádi uvaříme“.


9. Komunitní plánování Pracovní skupina v rámci integrovaného projektu „Bečov – příroda, památky a lidé“ si velmi osvojila a osvojila metodu komunitního akčního plánování. Na přípravě koordinátorů ze strany členů pracovní skupiny se podílela organizace CPKP Centrum pro komunitní práci Plzeň (Tereza Teuschlová) a Nadace Partnerství (František Brückner). Pracovní skupina vždy připraví základní všeobecné zadání a metodou dotazníků, aktivních her, besed a diskuzí připravuje jednotlivé projekční záměry, které jsou následně

zpracovány

odborníky,

vráceny

veřejnosti

a

poté

předneseny

samosprávě. Takovéto záměry získávají hodnotu referenda a jsou pro zastupitele jasným vodítkem v rozvojových aktivitách města.

CÍL PROJEKTU KOMUNITNÍHO AKČNÍHO PLÁNOVÁNÍ JE ZAPOJENÍ OBYVATEL DO PROBLEMATIKY VLASTNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.

Cílem je zapojení veřejnosti do dění a aktivit v krajině našeho domova a zvýšení hrdosti na „své“ životní prostředí. Projekt má za cíl nastartovat pocit vzájemné sounáležitosti lidí, přírody, cestovního ruchu, zemědělství, průmyslu, řemesel, kultury,…

MODEL PLÁNOVACÍHO PROCESU V KOMUNITĚ A. SONDA V KOMUNITĚ: Počáteční zjištění problémů V této počáteční fázi se manažer projektu seznámí s hlavními problémy komunity a s místními občany, jimž vysvětlí záměry plánovacího procesu. Manažer zjistí potřebné informace pomocí neformálních diskuzí s místními občany, kteří tak budou hned od začátku zapojeni do projektu. Obyvatelé se musí zamyslet nad současným stavem obce nebo nad daným problémem tak aby byli připraveni se zúčastnit dalších prací.


B. SPOLEČNÉ STANOVENÍ CÍLŮ KOMUNITY Z jednotlivých nápadů a názorů, které manažer projektu získá v prvním kroku od místních občanů, se v další fázi na veřejném setkání občanů vytvoří společné vize nebo seznamy cílů. Občané, kteří chtějí na projektu pokračovat v dalších etapách vytvoří pracovní skupinu.

C. ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ POTŘEBNÝCH K DOSAŽENÍ CÍLŮ Po stanovení jednotlivých cílů se sbírají specifické informace potřebné k jejich dosažení, např. jaké je využití parku, dětského hřiště nebo turistických služeb.

D. TVORBA JEDNOTLIVÝCH NÁVRHŮ Cíle a získané informace se použijí k vytvoření řady alternativních návrhů. Návrhy bude zpracovávat projektant, nebo je na veřejném setkání zpracují sami občané, kteří projektanta pověří dopracováním vybrané alternativy.

E. ANALÝZA NÁVRHŮ PROJEKTŮ V diskuzi místních odborníků a občanů se vytvořené návrhy posoudí a vyberou se vhodné k realizaci.

F. REALIZACE PROJEKTŮ Pracovní skupina realizuje projekty ve spolupráci s místními občany, spolky a institucemi projekt.

G. VYHODNOCENÍ PROJEKTU Po realizaci projektu nebo po dokončení dílčích částí dlouhodobého projektu manažer projektu vyhodnotí ve spolupráci s občany a odborníky, jak se podařilo dosáhnout cílů stanovených v plánovacím procesu. 95 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

9. 1. Vyhodnocení akcí komunitní plánování - sociodemografie Graf 6 - Zastoupení věkových skupin mezi účastníky komunitního plánování

Zastoupení věkových skupin

do 15 let 6%

do 60 let 28%

do 20 let 3%

do 15 let do 20 let do 35 let 32%

do 35 let do 50 let do 60 let

do 50 let 31%

Hodnocení: Nejpočetnější zastoupení má věková skupina do 35 let, což je vzhledem k kontinuitě integrovaného projektu a rozvoji vysoce pozitivní. Tito lidé v plně produktivním věku mají zájem o připravovaný integrovaný projekt. V návaznosti na ostatní hodnocené údaje je zajímavým faktem, že zájem projevují i návštěvníci, kteří zájmové území téměř neznali a nikdy v něm nebyli.

Graf 7 - zastoupení ženské a mužské populace

Zastoupení mužské a ženské populace

muž 40% žena muž žena 60%


Hodnocení: Nejpočetnější zastoupení mezi účastníky má ženská populace. Z hlediska volnočasových aktivit je tento fakt velmi přiznivý, neboť ženy navštěvují místa rekreace a zařízení turistického ruchu v doprovodu svých potomků, u kterých je předpoklad podvědomého oblíbení místa. Je obecně uznávaným faktem, že je žena ke svému okolí výrazně senzitivnější oproti mužské části populace.

Graf 8 - Bydliště návštěvníků

Bydliště

nad 20km od Bečova 17% do 20km od Bečova 9%

Bečov do 20km od Bečova Bečov 74%

nad 20km od Bečova

Hodnocení: Nejpočetnější skupinou komunitního plánování byli obyvatelé Bečova, což svědčí o zájmu obyvatel o svůj domov. Zajímavý je vyšší počet návštěvníků ze vzdálenosti nad 20 km, než obyvatel z bezprostřední blízkosti. Otázkou je zda se jedná o prvek rivality, či o nezájem. Tento fakt je nutno napravit navrženými atraktivitami, neboť celková koncepce integrovaného projektu je zaměřena na území pokrývající Náš Region o.s.


Graf 9 - Návštěvnost zájmového území

Návštěvnost areálu před rekonstrukcí

velmi často 14% víc jak 5x 11% maximálně 5x 14%

nikdy nikdy 47%

jednou maximálně 5x víc jak 5x

jednou 14%

velmi často

Hodnocení: Necelá polovina účastníků komunitního plánování byla v zájmovém území poprvé. Je zajímavé, že byť nejpočetnější skupinou byli obyvatelé Bečova, tak jich velmi mnoho v zájmovém území nikdy nebylo. Faktem může být zájem obyvatel o věci veřejné i možnost je ovlivnit.

Graf 10 - Spokojenost se stávajícím stavem

Líbí se vám stávající stav?

ano 19%

ano ne

ne 81%


Hodnocení: Většina návštěvníků není spokojená se současným stavem zájmového území a jeho náplní. Souhlasnou odpověď je možno přisuzovat jisté míře sarkasmu.

Graf 11 - Vztah obyvatel k osudu území

Je vám lhostejný osud území?

ano 3%

ano ne

ne 97%

Hodnocení: Drtivé většině není osud území lhostejný. Souhlasnou odpověď je možno přisuzovat jisté míře sarkasmu.

Graf 12 - Předpokládané budoucí návštěvnosti

Zamýšlíte po úpravách navštěvovat zájmové území?

ne 0%

ano ne

ano 100%


Hodnocení: Všichni dotazovaní účastníci se shodli na budoucím využívání rekreačního potenciálu Bečovska.

Graf 13 - Předpokládaný přístup návštěvníků k realizaci integrovaného projektu

Chcete přispět k záchraně a obnově zájmového území v rozasahu integrovaného projektu?

ne 3%

ano ne

ano 97%

Hodnocení: Drtivá většina dotazovaných účastníků se shodla na jejich podílu při realizaci integrovaného projektu. Vysoce lze hodnotit aktivní přístup účastníků i široké spektrum nabízených služeb a práce.

Graf 14 - Předpokládaný způsob spolupráce a podpory

Jakou formu pomoci preferujete?

7%

0%

16% 42%

35%

morální brigádnickou finanční materiální žádnou


Hodnocení: Drtivá většina dotazovaných účastníků se shodla na jejich podílu při realizaci integrovaného projektu. Převažuje především pomoc morální, ale nezanedbatelné procento tvoří forma finanční podpory, která je vzhledem k zastoupení dobrovolníků opravdu vysoká, stejně tak pomoc brigádnická.

9. 2. Vyhodnocení akcí komunitní plánování – projektové záměry

V rámci dalších akcí komunitního plánování je třeba pokračovat v předkládání dotazníků a v zjišťování názoru uživatelů, tak aby vygenerované definice mohli být použity v rámci Místního operačního plánu a formování Integrovaného projektu. Na základě provedených akcí komunitního akčního plánování byly jednotlivými účastníky Pracovní skupiny v rámci komunitní metody definovány prvotní projektové záměry, které budou zapracovány do Integrovaného projektu „Bečov – příroda, památky a lidé“, resp. do Místního operačního plánu Bečovska. Zástupci mikroregionu Náš Region bylo konstatováno, že takovýto IP bude sloužit jako modelové komplexní řešení v rámci územního rozsahu Náš Region o. s. Byly stanoveny tyto základní části, které budou projektem řešeny: -

PANORAMATICKÁ NAUČNÁ STEZKA

-

OBNOVA BEČOVSKÉ BOTANICKÉ ZAHRADY

-

REVITALIZACE SKALNÍCH VYHLÍDEK

-

ROZHLEDNA NA ZLATÉM VRCHU

-

REKONSTRUKCE ZÁMECKÝCH ZAHRAD

-

REKONSTRUKCE HRADNÍHO PARKU (KONCERTY, HOROLEZECTVÍ, NOVÉ VYCHÁZKY, AMFITEÁTR)

-

ZPŘÍSTUPNĚNÍ HISTORICKÉ CESTY KOLEM HRADNÍHO AREÁLU

-

NAUČNÉ STEZKY (navržen systém tras a jednotlivých témat)


-

DOKONČENÍ VÍCEÚČELOVÉHO SPORTOVNÍHO AREÁLU TJ SLAVOJ (DĚTSKÉ HŘIŠTĚ, KURTY, ROBINZONÁDNÍ HŘIŠTĚ, KONCERTY,…)

-

DOKONČENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

-

ROZVOJ A PODPORA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

-

PODPORA A ZŘÍZENÍ TRASY LOKET – BEČOV – CYKLOSTEZKA

-

PODPORA A ZŘÍZENÍ TRASY LOKET – BEČOV – VLAK, DREZÍNA

-

PODPORA A ZŘÍZENÍ TRASY LOKET – BEČOV – BĚŽKAŘSKÉ A BĚŽECKÉ TRASY

-

VYUŽITÍ ŽIDOVSKÉ HISTORIE - ŽIDOVSKÉ MĚSTO, SYNAGOGA, ŽIDOVSKÝ HŘBITOV

-

VYUŽÍVÁNÍ BEČOVSKÝCH OSOBNOSTÍ – např. KABELÁK – KABALA celosvětový význam Bečova, lesní srub, mystika krajiny

-

PRAVIDELNÉ SLEDOVÁNÍ VÝROČÍ MĚSTA A OBYVATEL

-

ROZVOJ A ZNOVUOŽIVENÍ HUDEBNÍ TRADICE BEČOVA

-

HASIČI – INTEGROVANÝ SYSTÉM, INOVACE, CVIČIŠTĚ

-

MAPOVÝ SERVER

-

BEZDRÁTOVÝ ROZHLAS

-

WORKCAMPY

-

PIVNÍ BĚH

-

ZAPOJIT DO DĚNÍ FARNOST, BISKUPSTVÍ, VYUŽITÍ FARY NA KOMUNITNÍ CENTRUM

-

SMS INFO SYSTÉM

-

INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO TURISTY

-

PODPORA DROBNÉHO PODNIKÁNÍ

-

PODPOROVAT „KLASICKÉ“ TURISTY

-

DOBROVOLNICKÉ AKTIVITY – PODPORA 102 Delpha agency s. r. o., Kolová 194, CZ-360 01 Karlovy Vary, tel. +420 353 331 234, fax +420 353 331 118, email: [email protected]

-

ROZHLEDNOVÉ PROPOJENÍ

-

RYBÁŘSKÁ TRADICE

-

VČELAŘI – produkty

-

SVAZ ZAHRÁDKÁŘŮ

-

CELOROČNÍ KULTURNÍ DĚNÍ – nutná pravidelná aktualizace !!!

-

HRAD A ZÁMEK NE JAKO PEVNOST, ALE JAKO OTEVŘENÉ MÍSTO DĚNÍ

-

SÍŤ INTERNETIZACE, KAMEROVÝ SYSTÉM, RYCHLÁ INFORMACE I OSTRAHA

-

ONLINE WEB KAMERA – INFORMACE PRO TURISTY

-

OSVĚTLENÍ DOMINANT

-

OSVĚTOVÁ

BESEDA,

AGENTURA

(?)

ZAJIŠŤUJÍCÍ

KULTURNÍ,

SPORTOVNÍ AKCE – NUTNOST MĚSTSKÉHO KOORDINÁTORA AKCÍ -

INFOCENTRUM S ROZHODOVACÍ PRAVOMOCÍ !!!

-

INFOCENTRUM = POLYFUNKČNÍ CENTRUM

Takto definované projektové záměry je nutno blíže specifikovat, přiřadit jednotlivým koordinátorům, začlenit dle stanovených priorit, stanovit harmonogram a finanančí, personální a materiálovou náročnost.


10. Závěr Jak již bylo uvedeno v úvodu této dokumentace, bylo cílem seznámení se současnými podmínkami cestovního ruchu a s nabídkou produktů a služeb cestovního ruchu v Bečově nad Teplou. Z těchto podmínek pak bude vycházeno při formování podprojektů Integrovaného projektu „Bečov – příroda, památky a lidé“. Služby cestovního ruchu jsou náročné na objem pracovních sil. V současnosti je možno konstatovat, že není dostatečně zhodnocen velký potenciál v podnikání v cestovním ruchu. Vybavenost obce je jedním z dalších důležitých faktorů pro rozvoj cestovního ruchu. Ve službách, které město zabezpečuje, není vidět žádné větší nedostatky, které by bránily rozvoji cestovního ruchu. Jediným prvkem, který městu citelně chybí a mohl

by

výrazně

napomoci

cestovnímu

ruchu

je

informační

středisko

s kvalifikovaným personálem. V popisu zajímavostí města a okolí byla snaha postihnout celou škálu turistických zajímavostí a aktivit, které jsou návštěvníkovi ve městě k dispozici a zhodnotit celkovou propagaci města v oblasti cestovního ruchu. Pozornost byla věnována také turistickým trasám a cyklostezkám procházejících městem, sportovním a kulturním zařízením a akcím, které se ve městě pravidelně konají. Když chceme, aby turista u nás zůstal déle, je důležité znát možnosti výletů do okolí. Když vyčerpá zájem o město, nabídneme mu výlet do sousední vesnice, kde může navštívit kostel, nebo si projít naučnou stezku. Město Bečov nad Teplou má strategickou polohu uprostřed lázeňského trojúhelníku, v malebné přírodě Slavkovského lesa a v jeho okolí se nachází řada zajímavostí, které jsou málo známé. Město Bečov nad Teplou má dle zhodnocení vysokýý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, jen potřebuje dobudovat infrastrukturu, dostatečné ubytovací kapacity, zlepšit některé služby a hlavně propagaci což by měl dále řešit Místní operační plán a Integrovaný projekt „Bečov – příroda, památky a lidé“.


11. Seznam literatury • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Akční plánování; Nadace Partnerství Český statistický úřad, Karlovarský kraj Integrované projekty venkovských mikroregionů; Ministerstvo pro místní rozvoj, Václav Patřičný, Jiří Váša, Praha 1998 Interpretace místního dědictví; Nadace Partnerství Město Bečov, administrativní a statistické údaje Místo pro život; Nadace Partnerství Národní diskuse o budoucnosti venkova České republiky v krajích Péče o krajinu; Nadace Partnerství Plánovací víkend; Nadace Partnerství Program rozvoje Karlovarského kraje 2004-2006 Statistická ročenka; Ministerstvo životního prostředí Strategické dokumenty mikroregionu Náš Region 2005 – 2006; MAS Náš Region, ČSA 237, 354 61 Teplá u Toužimě Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Účelové sdružení obcí Slavkovský les pro obnovu venkova; BioPlan Consult s.r.o., prosinec 2003 Tvorba vize komunity; Nadace Partnerství Utváření místa; Nadace Partnerství Zákon o krajích č. 129/2000 Sb., Zákon o obcích č. 128/2000 Sb., Zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb. Zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praha č. 132/2000 Sb.

Internetové zdroje: • Agentura ochrany a péče o krajinu, http.//www.natura2000.cz • Centrum pro regionální rozvoj ČR, http://www.crr.cz/ • CzechInvest, http://www.czechinvest.cz/ • Český statistický úřad, http://www.czso.cz • Karlovarský kraj, http://www.kr-karlovarsky.cz/ • Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, http://www.mmr.cz/ • Nadace Partnerství, http://www.nadacepartnerstvi.cz • Národní památkový ústav, http://www.npu.cz/ • Správa CHKO Slavkovský les, http://www.schkoslcr.cz/ • Strategie regionálního rozvoje České republiky, http://www.mmr.cz/


BEČOV PŘÍRODA, PAMÁTKY A LIDÉ

Recommend Documents