Přednáška č.3
Bavlna • Ziskání vláken • Třidění a klasifikace • Obchodování • Použití • Udržba Lýková vlákna • Získání, použití, udržba Vlákna z listů • Získání, použití, udržba Vlákna z plodů • Získání, použití, udržba
Přírodní rostlinná vlákna Ze semen
Ze stonků
Bavlna
Len
Sisal
Kapok
Konopí
Novozélandský len
Juta
Aloe
Ramie
Agave, malinské konopí, ananas, rašelina
Kenaf, kopřiva, klejcha
Z listů
Z plodů Kokos
Světová spotřeba bavlny v letech 1980-2013 Mil.tun
• Nárůst spotřeby (zpracování •) v rozvojových zemích • Zpracování se přesouvá do zemí s levnější pracovní silou (Asie, Afrika – severní Afrika), sídla vedení zpracovatelských firem zůstávají v rozvinutých zemích.
55% světové spotřeby
Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD), statistika: International Cotton Advisory Committee (ICAC)
Světová produkce bavlny v letech 1980-2013 Mil.tun
Pěstování v 90 zemích
83% světové produkce Zdroj: United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD), statistika: International Cotton Advisory Committee (ICAC)
• • • • • •
• • • •
Výsěv Fázi růstu (5 fázi) Zbavování listí (defoliační postřik) Sklizeň (září-říjen: strojně, ručně) Sušení (na poli, horkovzdušné) Vyzrňování (2x-3x: valcové stroje (šetrnější), pilkové stroje (linters: L < 0,5 inch (< 13mm))) Třídění Klasifikace Baleni (udusávání, slisování, balík 200 kg, dratování) Expedice
1.vyzrňování
Výtěžnost: max 1200kg/ha, průměrná 400kg/ha
3.vyzrňování
1. Jakost (ušpinění, zralost) 2. Pěstitelská oblast 3. Délková třída (stapl), jemnost ASTM – American Society for Materials ISO – Intarnational Organization for Standartization USDA – United States Department of Agriculture GOST (РСТ) ( – Gosudarstvěnnyj standart (Rusko)
2 třídící systémy: • Egyptské standardy (dlouhovlákenná) • Americké standardy (kratkovlakenná) středněvlákenná (Rusko) 27-33 mm kratkovlákenná (americké standardy)
Třídy
Superfine VýchodoVýchodoindická bavlna
Fine Fully Good Good Fully Good Fair Good Fair
Třídy
délka
I. Class Do 28 mm JihoJihoamerická II. Class 28-34 mm bavlna III. Class >34 mm
HVI
Přechod na kratkovlákennou bavlnu!! Staplová délka 32- 66,5 mm 22,2-31,8 mm
1 inch = 2,54 cm • Stejnoměrnost délky vláken; • Množství krátkých vláken.
Micronaire (M) – jednotka, pro vyjádřeni jemnosti a zralosti. Je to konstantní hmotnost (2,34 g), uzavřená v určitým prostoru se známým objemem. Jemnost (obecně) Tt = (m/l)*10, Titr tex
m = [kg], l = [m]
Jemnost (CO)
m = [kg], l = [inch]
M = (m/l) Tt = 25.4*10-2 M
M = Tt / 25.4*10-2
Délka/tloušťka = 6000/1 (350/1) Délka ↗ průměr ↘ kvalita suroviny ↗
Průměr 16-20 µm Vyjádření jemnosti
M
dtex
< 3,0
< 1,1
Jemná
3,0 – 3,9
1,1 – 1,5
Střední
4,0 – 4,9
1,6 – 1,9
Hrubá
5,0 – 5,9
2,0 – 2,3
> 5,9
> 2,3
Velmi jemná
Velmi hrubá
Bělizna ↗ kvalita ↗
Kalorimetr:
• Stupeň šedi (RD) – jak jasný nebo tmavý vzorek vláken je; • Žlutost (+b) – množství barevného pigmentu Stupně barevnosti: Upland CO – 25 stupňů USDA – 15 stupňů
Neps – malý shluk převážně nezralých vláken, který překáží v dalším zpracování CO (špatná barvitelnost, nízká pevnost)
18% hydroxid sodný Zralost= (Z.V– M.V.)/Z.V.
Primární + sekundární stěny: zralá 5-6 µm, nezralá kolem 1 µm, mrtvé < 1 µm
125 konvolucí/inch
Obchod: • Burzy (zkušebny, laboratoře – arbitrážní spory); • Překupnické organizace. Burzy: • New York Cotton Exchange (USA) • New Orleans Cotton Exchange (USA) • Liverpool Cotton Association Ltd. (Velká Britanie) • Le Havre Cotton Exchange (Francie) • Bremen Baumwollborse (SRN) • Alexandria Cotton Exchange (Egypt) • Bombay Cotton Exchange (Indie)
1.V.11
1.II.11
1.XI.10
1.VIII.10
200
1.V.10
1.II.10
100
1.XI.09
1.VIII.09
1.V.09
50
1.II.09
1.XI.08
1.VIII.08
1.V.08
1.II.08
1.XI.07
1.VIII.07
U.S. cents/lb 1 lb = 0,45 kg
250
2010/11
150
2009/10
2008/09
0
Obchodní hmotnost - je definována jako čistá hmotnost doplněná o obchodní přirážku Obchodní přirážka - jsou veškeré dohodnuté přirážky na nevláknité podíly v materiálu a povolená vlhkost (tzv. vlhkostní přirážka). Počítá se v % z čisté hmotnosti materiálu. Obchodní přirážka: 8,5%
Země, vyvážející bavlnu
Spojené staty
Export (v tis. US$)
3 719 793
Rozvojové země
Obchodní partneři (% vývoz) Země Rozvinuté v ekonomické země m přechodu
92,5
7,5
79% - Asie (Čina: 43%) 16% - Turecko 9% - Indonésie 6% - Thajsko 5% - Pákistán
Západní Afrika
994 048
84,9
0,1
14,1
59,8
17
23,1
99,5% - Asie 52% - China 35% - Bangladéš
89% - Rusko
99% - EU
87,1
0,2
12,7
80% - Asie (China: 36%, Indonésie: 21%, Thajsko: 16%) 18% - Afrika (Západní Afrika: 16%; Maroko: 12%)
Uzbekistán
Austrálie
867 692
705 720
99,7% - Asie IMPORT: 33% - Indonesia 26% - China 16% - Thajsko
Egypt
298 690
65,5
34,5
98% - Asie (Indie: 34%, Pákistán: 18%, Turecko: 9%, Čina: 9%, Thajsko: 7%)
56% - EU
• „Upland cotton“– jihovýchod USA, Kalifornie: bílá, 21-32mm, 18 µm, 50% světový podíl – nejběžnější typ americké bavlny; • „Pima cotton“ (USA) – Kalifornie, Mexiko, Arizona: 35-41mm, cena ↗(dražší zpracování); • „Egyptian“ – 38-44 mm, žluto-hnědá, méně stejnoměrná; • „Sea Island“ – Jižní Kalifornie a Gruzie: 35-64 mm, žlutá, vzácná, nejdražší. "Pima", "Egyptian", "Sea Island" mohou vyskytovat na etiketách před názvem typu vláken (cotton)
• Nosatec bavlníkový – napadá semena i nezralá vlákna • Motýl Pink Boll Worm – živí se semeny v tobolkách • Motýl Spotted Ball Worm – požírá semena a nezralá vlákna • Červená štěnice – vysává semena • Bavlníková štěnice – ničí při vyzrňování (zapachá)
Příčiny – „medová rosa“, výměšek bíle mouchy a mšic, cukry vegetativního a mikrobiologického původu, minerální oleje a vosky, nečistoty, zbytky chemických postřiků. Následky – nábaly na funkčních částech strojů, možnost úplného zastavení spřádací línky Potlačení vlivů: vlivů • snížení podílu lepivé bavlny • snížení relativní vlhkosti • odležení (samovolný rozklad cukrů) • postřik (rozklad cukrů)
27,3
7,4
0,3 65
technické použití
oděvní materiály
textilní podlahové krytiny
bytové textilie
• Více se použivájí ve výrobcích určených do teplého počasí (jemný omak, řidší dostava), než do chladného (měkký omak, hustá dostava) • Suchá vlákna – komfotní (adsorbují vodní páry, výrobky jsou prodyšné) • Mokrá vlákna – nekomfortní (jsou těžká, zvětšuje se kontaktní plocha), sušení vláken probíhá pomalu (molekuly vody se vazebně vážou na hydroxilní skupiny) • Voděodolné textilie (bobtnání vláken + hustá dostava), často jsou doplněná hydrofobní úpravou. • Omak: hřejivost, jemnost/drsnost (čím větší průměr vláken, větší tuhost a drsnější omak)
Znečištění: • Jsou citlivá na znečištění vazaná vodou (vysoká hydrofilnost). • Dobře adsorbují oleje (lůmen, mezivrstvové prostory). • Usazování pevných častic (konvoluce). • Většina typů znečištění lze odstranit praním. Praní: • Stabilita výrobku (bobtnání, během sušení vraceni se k původnímu stavu), sražení – uvolnění napětí v přízích. • Odolnost vůči působení alkalických prostředků. • Bělení (potlačení přírodního zabarvení).
Obecně – lýková vlákna, jsou získávaná ze stonků zejména dvouděložných plodin, jsou mnohobuněčná, skládají se z řady elementárních vláken, mají ~ složení, mikroskopický vzhled, vlastnosti (pevná, málo tažná, odolná, špatně barvitelná ).
Len Konopí
Juta Ramie Kenaf
(angl. FLAX) 120 druhů, 8 druhů v ČR
Belgie Nizozemsko (Holandsko) Německo Francie (severní část) Itálie Česká republika Ukrajina Bulharsko Rumunsko [1,3] Jednoletá rostlina
• Výsěv • Sklizeň (přímá: trhání lnu za současného očesávání tobolek; dělená: 1.fáze – trhání stonků s tobolkami, pokladaní na pozemku na 5-10 dní, 2.fáze – odsemeňování a obracení stonků. Zralost: zelená, raná žlutá, žlutá, plná) • Zpracování (máčení/rosení, lámání+potěrání, vochlování, předení) dlouhé vlákno
koudel
1
2
3
4
1 – stonky vláken před močením/rosením; 2 – po lámání; 3 – po potírání; 4 – po vochlování.
Vochlování (počesávání): Len (8-20%) – dlouhá vlákna Koudel (15-5%)– odpad, krátká vlákna Spřádání: za mokra (len) příze LENKA – jemnější za sucha (koudel) příze KOUDELKA - hrubší
Teoretický – u všech stonkových vláken, praktický – len, konopí (délka elementárních vláken)
Charakteristika kotonizovaných vláken / kotonin Vlákno
Délka, mm
Tloušťka, µm
Specifická pevnost, kg/mm2
CO
10 – 60
12 – 30
37 – 42
LI
4 – 66
12 – 37
35 – 76
CA
5 – 55
15 – 50
45 – 83
JU
1,5 – 5
10 – 25
29 – 49
RA
60 – 250
20 – 80
29 – 50
Kotonin je získáván z koudele, je spřadatelný pouze ve směsi s bavlnou, je náhražka, používán v mimořádných období
• • • •
Studený omak (kontaktní plocha). Rychlá adsorpce a desorpce (rychlejší schnutí). Lesklý vzhled (délka, tvar v přičném směru). Meně špinivá (větší podíl kristalických oblasti, obtižnější průník mastnot do vnitřnní struktury 45% vláken).
oděvní materiály
55%
bytové textilie
Obchodní přirážka – 12%
Letní oblekové tkaniny
Bytový textil: ručníky, utěrky, ložní prádlo, závěsy
+ technické textilií
Třený len – 45 Kč/kg Vochlovaný len – 135 Kč/kg
(angl. HEMP)
Vyžaduje teplé suché podnebí
Rusko Finsko Rumunsko Čína
Máčení (rosení už NE); Lámání; Potírání (tření, mnutí);
Trhání na menší úseky u spřádacích (h do 4m, na 1/2 nebo 1/3), provazy a lana – není nutné
konopné (L=100-200cm) vlákno koudel (L=20 cm)
[8]
Zaoblené rohy v příčném řezu Lumen širší než u lnu, vyplněný vzduchem
Obchodní přirážka – 12%
+ technické textilií
Vysoká sorpce!!!
(angl. JUTE) Teplé, tropické podnebí
Indie Indonésie
Máčení; Lámaní; Kropení (emulzí=voda+rybí tuk) – zvýšení ohebnosti a pružnosti;
Trhání na menší úseky (h do 5m)
V řezu – nepravidelná, mnohoboká, s tupými konci; Různě široký lumen a stěny elemen.vláken;
Obchodní přirážka – 13,75% + technické textilií
(angl. RAMIE) (Čínská tráva)
Čína Indie
Máčení; Dekortizace; Degumování (h do 2,4m)
Ledvinkový tvar příčného řezu; Úzký lumen; Zaokrouhlený profil; Kolénka.
+ bytové a technické textilií
Novozélandský len
Sisal
Ananas
Abaka (bananovník)
(angl. SISAL) Mexiko, Čína
h - od 45 do 110 cm
Obchodní přirážka – 12%
Podlahové krytiny (rohože, koberce)
Kapok
Kokos
(angl. COIR)
Vysoká trvanlivost v oděru Schopnost zavlhčení a vysušení
T do 90°C
T do 210°C
kalandrování
