BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PREVENCE ŠÍŘENÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V PODMÍNKÁCH REGIONU

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor Regionální rozvoj

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PREVENCE ŠÍŘENÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V PODMÍNKÁCH REGIONU

Autor: Jiří Soukup Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Renata Štablová, CSc. 2012

Poděkování Tímto si dovoluji poděkovat vedoucí bakalářské práce, paní Doc. Ing. Renatě Štablové, CSc., z katedry speciálních a psychosociálních disciplín Vysoké školy regionálního rozvoje v Praze, za cenné podněty, doporučení i připomínky, které mi poskytla a též za čas věnovaný konzultacím k vypracování této práce.

2

P r o h l a š u j i, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 25. 3. 2012

Podpis studenta

3

Obsah ÚVOD...................................................................................................................... 5 1

NÁVYKOVÉ LÁTKY – KOMPLEXNÍ POHLED ........................................... 7 1.1

Některé základní pojmy ............................................................................ 7

1.2

Druhy návykových látek ........................................................................... 9

1.2.1

Základní rozdělení ............................................................................. 9

1.2.2

Účinky některých návykových látek ................................................ 12

1.3

2

1.3.1

Dealerství ........................................................................................ 20

1.3.2

Regionální specifika obchodu s drogami ......................................... 22

PROBLEMATIKA DROG V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE ........................... 27 2.1

Bezpečnostní situace v hlavním městě Praze ........................................... 28

2.2

Lokalita městské části Praha 1................................................................. 29

2.2.1

Turistický ruch v centru Prahy ......................................................... 30

2.2.2

Úloha městské policie Praha 1 ......................................................... 31

2.3

3

Vývoj drogové scény v České republice .................................................. 16

Drogová kriminalita ................................................................................ 32

2.3.1

Národní protidrogová centrála ......................................................... 33

2.3.2

Drogová kriminalita v hlavním městě Praze .................................... 34

PREVENCE V OBLASTI DROG .................................................................. 36 3.1

Drogová prevence v hlavním městě Praze ............................................... 37

3.1.1

Protidrogová komise Rady hlavního města Prahy ............................ 38

3.1.2

Pražské centrum primární prevence ................................................. 38

3.1.3

Sananim .......................................................................................... 39

3.1.4

Drop In............................................................................................ 39

3.2

Léčba drogově závislých osob................................................................. 40

3.2.1

Onemocnění spojená s drogovou závislostí ...................................... 41

3.2.2

Žadatelé o léčbu .............................................................................. 44

ZÁVĚR .................................................................................................................. 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 47 ZÁZNAM O BAKALÁŘSKÉ PRÁCI ................................................................... 50

4

ÚVOD Od prvopočátku dějin lidé hledají cestu, která by je zavedla ke štěstí a spokojenému životu. Někteří tuto cestu najdou díky své píli a vytrvalosti, ale jsou bohužel i tací, kteří se naopak přikloní k cestě pro ně snazší, o které se domnívají, že je povede správným směrem, k cestě závislosti na omamných látkách. Že jejich volba nebyla správná, zjistí tito lidé ve většině případů až ve chvíli, kdy již na cestu zpět není mnoho času a náprava osudné chyby stojí velké úsilí. Ti šťastnější z nich se dostanou například do péče některého z center, která se zabývají léčbou drogové závislosti, ti méně šťastní mnohdy končí bez pomoci a vidiny lepší budoucnosti, odkázáni sami na sebe, či jedince s podobně hořkým osudem. Takoví lidé se potom velmi často uchýlí k různým druhům kriminality, aby si opatřili peníze na základní obživu, ale hlavně na návykové látky, které si nutně potřebují aplikovat. Je zvláštní a zajímavé, že z prapůvodního záměru, kdy se návykové látky užívaly ve své podstatě hlavně k léčitelským a náboženským účelům, či indiánským rituálům, vznikl postupem času záměr docela jiný, s nímž by se dnes dávní léčitelé, či indiánští šamani jistě jen těžko smiřovali. Po celém světě rozšířené drogové mafie, dealerství návykových látek, tisíce uživatelů a logicky stejné počty poznamenaných životů, to je obrázek dnešní drogové scény. Zneužitím původní myšlenky došlo ve světě k velkému tlaku, který podporuje zločin, neuznává morálku a jeho jediným cílem je výdělek na úkor zmařených lidských životů a zdraví. Velmi znepokojivé je zjištění, že se lidstvu po staletí přetrvávající problematika drog do dnešních dnů nepodařila podchytit a objevují se jen plané názory politiků, či jiných členů společnosti, kteří předkládají pouze návrhy řešení, která by v jejich očích byla pro daný problém nejschůdnější. Zřejmě si takoví lidé příliš neuvědomují celkovou závažnost situace, která již dlouho volá po účinné a efektivní strategii řešení. Neuvědomují si, že pouze sáhodlouhými rozhovory na dané téma a neuskutečněnými záměry problém nikdy reálně řešen nebude. Léčba drogově závislých přitom stojí mnoho milionů korun a ani po úspěšně dokončené odvykací kúře nemají pacienti záruku, že se opět nenavrátí ke své původní závislosti. Bohužel jsou dnes návykové látky bez větších problémů dostupné v podstatě komukoli. Je smutnou realitou, že jejich uživateli se stávají stále mladší lidé a v poslední době zvýšený výskyt drog například na základních školách vyloženě bije na poplach. Je to dáno jednak životním stylem mladé generace, ale také logicky

5

i zvídavostí, která je v každém z nás nějakým způsobem zakořeněna. Mladší uživatelé, například z řad studentů, jsou navíc velmi lehce ovlivnitelní dobře organizovanými skupinami zprostředkovatelů drog, kteří sází na jejich touhu zažít něco neobvyklého, zajímavého a nepopsatelného. Dealeři často přicházejí k potencionálním zákazníkům s velmi výhodnými cenovými nabídkami zboží, na které zvláště mladší, nemajetní lidé, toužící po nevšedním zážitku, slyší. Problémy související s tématem drog se bohužel mohou týkat každého z nás. Můžeme se s nimi setkat ve svém bezprostředním okolí, nebo dokonce i mezi nejbližšími členy rodiny. Proto celou záležitost není radno nikterak podceňovat. Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu a šíření návykových látek, včetně prevence, v regionu hlavního města Prahy. Detailnější pohled věnuji městské části Praha 1, kde je dlouhodobě zaznamenáván pohyb největšího počtu drogově závislých osob z celého hlavního města. S ohledem na širší výskyt těchto osob je na území centra Prahy též evidován největší počet kriminálních deliktů, souvisejících s drogově závislými jedinci. Práce je rozdělena do dvou částí. V části první se čtenář seznámí s pojmy, které se týkají drogové problematiky, se skupinami drog podle různých kritérií a jejich účinků. Dále je zde popsán vývoj drogové scény v České republice, dealerství a jeho regionální specifika ve všech krajích. V části druhé je pak detailnější popis drogové problematiky v hlavním městě Praze, jejím centru a v neposlední řadě také kriminality, která bezprostředně souvisí s osobami závislými na návykových látkách. Trestné činy páchané těmito osobami jsou totiž v dané lokalitě velice závažným problémem. Dále je možné se v této části bakalářské práce dozvědět o prevenci drogové závislosti, subjektech, které se touto problematikou zabývají, osobách žádajících o léčbu, možnostech následného léčení narkomanů a chorobách, spojených s užíváním návykových látek.

6

NÁVYKOVÉ LÁTKY – KOMPLEXNÍ

1

POHLED K tomu, aby čtenář této práce náležitě pochopil její obsah a cíl, je důležitá znalost určitých základních pojmů, které souvisí s drogovou problematikou. Dále je nutné vědět, jaké účinky mají jednotlivé návykové látky na člověka a jakým způsobem se tyto látky rozdělují do jednotlivých skupin.

Některé základní pojmy

1.1

Pro nastínění základních pojmů, které souvisí s problematikou návykových látek, je třeba použít definic, které jednotlivé pojmy popisují a jejichž část vzešla i ze slangových výrazů uživatelů drog. Základními pojmy v dané problematice jsou například: -Droga – jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mění jednu nebo více psychických, či tělesných funkcí.1 -Dealer – obchodník s drogami. -Toxikomanie – jeden z nejstarších a obvykle užívaných termínů k popisu a vysvětlení fenoménu dlouhodobého užívání drog. Jedná se o opakované užívání psychoaktivní látky, nebo látek v míře, kdy je uživatel periodicky, nebo chronicky intoxikovaný, má nutkání k užití dané psychoaktivní látky, činí mu velké problémy úmyslně změnit, nebo zastavit její užívání a má tendenci získat danou psychoaktivní látku téměř jakýmkoli způsobem. -Závislost – silná touha užít drogu jak v tělesném, tak i psychickém ohledu. Nutkání užívat pravidelně jakoukoli dosažitelnou drogu proto, aby člověk závislý na návykové látce předešel při případné abstinenci pocitům tísně, agitovanosti, nebo tělesným známkám odvykacího syndromu. Závislost je jinak považována za samostatnou nemoc, oslabující a postupující onemocnění, založené na farmakologickém efektu drogy, pro které je jedinou možnou léčbou úplná abstinence.

1

NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami pro

rodiče a pedagogy. 2. rozš. vydání. Praha : Státní zdravotní ústav Praha, 1997, s. 5.

7

-Fyzická závislost – aby byl dosažen stejný účinek dané látky, organismus si po určitém čase vyžádá větší dávku drogy, čímž roste tolerance. Závislý jedinec si na látku zvykne a droga se stane součástí organismu. Pokud ji včas nedoplní, nastává abstinenční syndrom. -Psychická závislost – závislý jedinec zažívá opravdu velmi silnou touhu po droze, kterou se snaží získat za všech okolností. Nezajímá jej v danou chvíli nic jiného, než způsob, jak si drogu opatřit. -Abstinence – zdrženlivost. V oblasti návykových rizik znamená zdržet se požívání alkoholu, nebo drog. -Odvykací (abstinenční) syndrom – nastává po úplném, nebo relativním vysazení některých léků, nebo drog, zejména po alkoholu, opiátech a tlumivých lécích. Vyvolává jej obvykle až delší užívání poměrně vysokých dávek. Odvykací příznaky mohou být tělesné (například bolest hlavy, třes, křeče), nebo duševní (například deprese). -Halucinogeny – skupina látek, které vyvolávají halucinace, čili poruchy vnímání, nejčastěji zrakové. Mezi tyto látky patří LSD, nebo různé drogy z halucinogenních hub. Intoxikovaný jedinec vidí, slyší, nebo jinak vnímá neexistující osoby, nebo předměty. Poruchy vnímání a duševní obtíže mohou přetrvávat i poté, co odezněla intoxikace. -Stimulancia – látky způsobující nabuzení organismu. Například pervitin, kokain, efedrin. -Prekurzory – látky používané při výrobě, nebo zpracování návykových látek. -Intoxikace – ovlivnění návykovou látkou, otrava. Přechodný stav po alkoholu, nebo jiné psychoaktivní látce, způsobující poruchy vědomí, poznávání, či vnímání. -Detoxifikace – cílem je pomoci tělu zbavit se jedovatých látek, překonat případné odvykací potíže, posoudit stav a určit další léčbu. -Injekční podání drogy – rizika přenosu HIV/AIDS, různých druhů žloutenky, hrozí větší riziko předávkování, plicní embolie, otravy krve, či zánětů žil. -Předávkování – otrava návykovou látkou. Nastává většinou po aplikaci drogy silnějšího účinku, než je pro uživatele obvyklé, nebo se jedná o jinou drogu, než dotyčný předpokládal. Nastává i v případě, pokud uživateli klesne tolerance, či drogu užije v kombinaci s jinou návykovou látkou. -Tolerance – stav, kdy již uživateli nestačí původní dávka návykové látky. Musí ji proto zvyšovat, aby dosáhl stejného efektu. Tento stav se dostaví s delším užíváním látek, kdy postupně klesá jejich účinek. Často dochází k předávkování.

8

-Designer drugs – látky, které jsou svým složením i účinkem příbuzné nelegálním drogám, ale které nejsou uvedené na seznamech nelegálních látek. Pojmu se často užívá pro označení nových drog, vyrobených s předem stanovenými účinky. Jedná se o nebezpečné, mnohdy velmi nekvalitně vyrobené drogy, které mohou způsobit závažné zdravotní komplikace. -Průchozí drogy – látky, jako například tabák, marihuana, či alkohol. Tyto návykové látky zvyšují u svých uživatelů riziko pozdějšího přechodu na tvrdší drogy. -Prevence – má za cíl předcházet nemoci před jejím vznikem, zamezit poškození organismu postiženého a případně zabraňovat dalším škodám. -Prevalence – výskyt určité choroby, či užívání určité návykové látky v populaci za určité časové období.

1.2

Druhy návykových látek Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky

a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Dle §130, Zákona č. 40/2009Sb.2 Drogy je možné dělit podle řady charakteristik a druhů. Například podle rizika vzniku závislosti, účinku na lidský organismus, či způsobu výroby.

1.2.1

Základní rozdělení Dle způsobu výroby se drogy rozdělují do tří skupin. Jednak na drogy přírodní,

dále polosyntetické a syntetické. Mezi přírodní drogy patří různé druhy hub, koka, cannabis, či opium. Jedná se o drogy získávané výhradně z rostlin. Jsou v podstatě jedinou skupinou drog, ke kterým se lze dopracovat bez použití chemikálií. Do skupiny polosyntetických jsou zařazeny drogy, jejichž výchozí surovina je rostlinného původu, účinné látky jsou z rostlinného materiálu extrahovány a dále zpracovány chemickou cestou na finální drogu. Jedná se například o kokain, vyráběný z listů keřů koky, nebo heroin, vyráběný z opia, které se získává z makovic máku setého. Velmi rozšířenou polosyntetickou drogou je například také LSD. Jedná se

2

Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9

o drogu, získanou z kyseliny lysergové, kterou lze izolovat z námelu. Tyto drogy bývají rozšířené na různých společenských akcích, kde se schází především mladí lidé. Třetí skupinou jsou drogy syntetické. Ty jsou vyráběny pouze chemickou cestou. Lze uvést například stimulanty amfetaminového typu. Syntetických drog existuje velké množství a stále vznikají nové druhy. Pro jejich výrobu je nezbytné použití prekurzorů a pomocných chemických látek. Často jsou k jejich přípravě zneužívána léčiva, či jiné látky, které způsobují ovlivnění smyslového vnímání uživatele.

Dále je možné drogy rozdělit do několika skupin podle charakteru účinku na lidský organismus. První skupinou jsou drogy halucinogenní. K těmto drogám patří různé druhy halucinogenních hub a rostlin, například muchomůrka červená, dále rulík zlomocný, blín černý, konopí, či LSD. Halucinogeny jsou látky, které asi nejvíce ovlivňují lidské vnímání. Vyvolávají totiž zrakové, sluchové a další halucinace. Pokud má závislý jedinec předpoklady k různým poruchám osobnosti, či psychotickým problémům, mohou se u něj projevy těchto stavů po užití halucinogenů velmi snadno rozvinout. Tyto problémy mohou po určité době samy odeznít, ale jedinec může trpět pocity, že halucinace nikdy neskončí. Proto se z nich snaží všemi možnými způsoby vymanit, bohužel i bez ohledu na své zdraví, či smrt. V řadě případů se u těchto jedinců stává nezbytnou odborná lékařská pomoc a mnohdy bývá člověk užívající dané návykové látky též postižen trvalými psychickými následky. Druhou skupinou drog jsou opiáty. Mezi tyto patří alkohol, chloroform, ether, benzin, či jiná rozpouštědla a těkavé chemikálie. Dále braun, heroin, kodein, morfin a jiné opiáty. Vyvolávají celkový tělesný a duševní útlum, zklidnění, uvolnění a tlumí bolesti. Na morfin, kodein a jejich deriváty vzniká bohužel velmi rychle výrazná závislost, vyznačující se projevy abstinenčního syndromu. Do třetí skupiny drog patří drogy povzbudivé (stimulační). Ty způsobují zvýšenou duševní, nebo tělesnou aktivitu, či jejich kombinaci. Projevují se stimulačními účinky na centrální nervovou soustavu. Po jejich požití ustupuje únava a dostavují se pocity návalu energie. K této skupině návykových látek patří například pervitin, kokain, nebo amfetaminy. Na tyto látky vzniká poměrně výrazný návyk v podobě psychické závislosti, kdy u uživatele vzniká velmi silná touha po opakovaném požití.

10

Je třeba též uvést skupinu hypnotik, jež utlumují centrální nervovou soustavu, vyvolávají stavy strnulosti, zklidnění, nebo spánku. Jedná se například o analgetika, sedativa, či narkotika. Hypnotika jsou také skupinou nejčastěji předepisovaných léků na světě. Tyto léky bývají pacienty užívány při poruchách spánku. Lékaři si bohužel často neuvědomují velké riziko možného vzniku závislosti na těchto lécích. V neposlední řadě jsou tyto léky poměrně snadno zneužitelné jedinci závislými na návykových látkách.

Dále bývají drogy podle rizika vzniku závislosti rozdělovány do dvou skupin a to na drogy s akceptovatelným a neakceptovatelným rizikem. Do skupiny drog s akceptovatelným rizikem bývají zařazovány například tabákové výrobky, alkohol, káva, nebo konopí. Alkohol navíc patří mezi legální a velice rozšířené drogy, přestože rizika spojená s jeho nadměrnou konzumací bývají v mnohých případech opravdu závažná. Z hlediska závislosti spojené s nadměrným užíváním alkoholu se tento řadí kamsi na rozhraní výše uvedených rizik. Podobně sporná je situace i v případě konopí. Řadí se sice mezi drogy s akceptovatelným rizikem, avšak mnohé hlasy varují před nebezpečnými účinky jeho nadměrného užívání. Mezi drogy s neakceptovatelným rizikem bývají naopak zařazovány například pervitin, kokain, nebo heroin. Nebezpečí vzniku závislosti na těchto návykových látkách je vysoké. Dělení drog takto zjednodušeným způsobem je však v řadě případů dosti diskutabilní. Otázky rizik spojených s užíváním návykových látek jsou komplikované a existuje mnoho různých faktorů, které mohou toto dělení postavit do velmi sporné situace. Je samozřejmostí, že požívání návykových látek působí na každého jedince s odlišnou intenzitou. Také je ovšem zcela jisté, že žádná taková látka není lidskému organismu ničím prospěšná. Například i tak zdánlivě nejméně nebezpečná droga, jakou je tabák, je ve své podstatě závažnou hrozbou. Nehledě na to, že uživatel tabákových výrobků škodí svému vlastnímu zdraví, příliš si mnohdy neuvědomuje ani fakt, že ,,pasivní kouření“, kdy je kouř vycházející z cigarety vdechován dalšími osobami, je též velice nebezpečné a zdraví škodlivé. Osoby vystavené tabákovému kouři jsou ohroženy řadou závažných nemocí, které nezřídka mohou končit smrtí.

11

Účinky některých návykových látek

1.2.2

Návykových látek existuje velké množství, vznikají širokou škálou různých způsobů, ať se již jedná o přírodní produkty, kombinace přírodních produktů s chemickými postupy, či o čistě chemické výrobky. V posledních letech bohužel zaplavuje trh s omamnými látkami spousta nových produktů, které často bývají nekvalitní a jejichž aplikace může představovat pro uživatele opravdu nedozírné následky v podobě závažných zdravotních komplikací. Je možné se zabývat účinky různých druhů návykových látek, pro přiblížení dané problematiky však postačí uvést druhy základní, tudíž známé a některé nové, jež představují opravdu velké riziko pro uživatele. Mezi všeobecně povědomé druhy návykových látek, u kterých jsou známé jejich základní i jiné účinky patří tyto: -Marihuana – jedná se o přírodní drogu, jejímž obsahem jsou sušené části rostlin konopí. Hlavní psychoaktivní látkou je THC, jež rostliny obsahují v různé koncentraci. Hlavním způsobem užívání je kouření, či forma pokrmu, nebo nápoje. Účinky této drogy bývají velmi odlišné s ohledem na psychický, či fyzický stav uživatele, koncentraci psychoaktivní látky v dané droze, nebo způsob užití. Při prvním užití se však ve většině případů dostavují pocity dráždivého kašle, úzkosti, či sucha v ústech. Při opakovaném užívání tyto projevy většinou mizí. Poté se uživatel dostává do pocitu příjemného rozpoložení a uvolnění. Často se též objevují různé poruchy vnímání, zrakové halucinace, či stavy spánku. -Hašiš – pryskyřice hnědé barvy ze samičích rostlin konopí. Obsah psychoaktivní látky THC je zde přibližně pětkrát vyšší, než u marihuany. Způsoby užití jsou stejné, jako v případě marihuany. Účinky na lidský organismus bývají intenzivní, až euforické a dostavují se rychle po užití. Jedinec mívá halucinace, pocity jasnějšího vnímání zvuků a barev, či pomalého plynutí času. -Extáze – patří z hlediska účinků na lidský organismus na pomezí stimulačních a halucinogenních drog. Je též známá pod názvem ,,Taneční droga“. Tento název si vysloužila pro své uplatnění převážně mezi vyznavači taneční hudby. Jedná se o drogu, vyráběnou

syntetickou

cestou,

jejíž

účinnou

látkou

je

MDMA

(methylendioxymetamfetamin). Užívá se nejčastěji v podobě různobarevných tablet.

12

Tato návyková látka se chová jako uvolňující, uživatel pociťuje stavy euforie, vyrovnanosti a zvýšené energie. Extáze je droga velmi nebezpečná, zvláště pak v kombinaci s ostatními druhy návykových látek, nebo s alkoholem. -LSD – patří mezi halucinogenní drogy. Účinnou látkou je v tomto případě diethylamid kyseliny d-lysergové. Jedná se o velmi silnou drogu, jednu z vůbec nejúčinnějších látek, která se vyskytuje nejčastěji ve formě menších papírků, napuštěných roztokem s obsahem LSD. Tyto papírky se nazývají ,,Tripy“. Stejného názvu se též užívá pro pojmenování celkového požitku, nastupujícího po užití drogy, definovaného mezi uživateli jako výlet s jasným začátkem, průběhem i koncem. Účinky LSD jsou u každého jedince zcela individuální, nevypočitatelné, avšak velmi razantní. Nezkušeného uživatele může efekt, vyvolaný po požití této drogy velmi nepříjemně zaskočit. Výjimečnými jevy totiž nejsou ani sklony k sebevraždám, či trvalé psychické následky. Časté a velmi obvyklé jsou po požití LSD halucinace v podobě iluzí pohybu objektů, které ve skutečnosti nehybně stojí, dramatické zvýraznění barev, či zpomalené vnímání času. Nálada jedince, který je pod vlivem tohoto halucinogenu se může neustále měnit ve velkém rozsahu, od pocitů naprostého blaha, až po silné deprese. Neobvyklé není ani riziko ,,bad tripu“. Tak se nazývá stav extrémně nepříznivě probíhající intoxikace, doprovázený děsivými představami a pocitem panického ohrožení. V tomto stavu může být uživatel LSD nebezpečný nejen sám sobě, ale i bezprostřednímu okolí. Specifickými riziky intoxikace touto drogou jsou ,,flashbacky“. Jde v podstatě o jakési návraty určitých stavů prožitých při intoxikaci s jistým odstupem času. Často se jedná o krátkodobé stavy, které se ovšem mohou opakovat i po dobu delší než jeden rok po poslední dávce. -Ketamin – řadí se mezi tlumivé látky s halucinogenními účinky. Používá se v lékařství, jako anestetikum pro jedince s výrazně oslabeným imunitním systémem. Jeho nejširším využitím je však veterinární lékařství. Jako droga se nejčastěji vyskytuje v podobě bílého prášku, či jako kapalina v ampulkách. Zřídka se může objevit i v podobě menších tablet, připomínajících extázi. Užívá se formou šňupání, v případě kapalného stavu se aplikuje injekčně do svalu. Účinky se pohybují od vyvolání pocitů lehkého snění, či zpomaleného vnímání v případě menších dávek, až po silné halucinace v případě podání dávek větších. -Heroin (diacetylmorfin) – patří mezi polosyntetické deriváty morfinu, který je nejúčinnějším alkaloidem opia. Právě opium bývá zdrojovou látkou k výrobě heroinu. Tento hlavní představitel skupiny opiátů je jednou z nejnebezpečnějších drog vůbec.

13

Je schopný rychle vyvolat závažnou fyzickou i psychickou závislost. Hnědý heroin je zásadité povahy a do organismu se dostává injekční aplikací, inhalací, nebo kouřením. Účinek takové drogy aplikované nitrožilně je v porovnání s jinými možnostmi aplikace silnější, protože se droga dostane do organismu beze ztráty. Vzniká zde též vysoké riziko možnosti předávkování, jelikož obsah účinné látky bývá v roztoku větší a kvalita mnohdy velmi nejistá. K účinkům heroinu se řadí celkové opojení, uvolnění, nával pocitů euforie a tepla, útlum organismu, či zdánlivá úleva od starostí. S poklesem těchto prvotních účinků bývá člověk závislý na heroinu několik hodin oblouzněn. Po úplném zeslábnutí účinků drogy začne uživatel toužit po nové dávce. Pokud ji organismus včas nedostane, nastává abstinenční syndrom. -Subutex (buprenorfin) – další droga ze skupiny opiátů, které se často užívá jako náhražky za heroin. Je sice mnohem méně riziková, než samotný heroin, ale i tak na ni velmi snadno při pravidelném užívání vzniká závislost. Přestože se tato látka uplatňuje při léčbě narkomanů závislých na opiátech, ti ji velmi rychle začali zneužívat. Jako drogu ji užívají ve formě pilulek, nebo tyto pilulky drtí na prášek a látku si aplikují nitrožilně, čímž zesílí její účinek. Mezi účinky této drogy je možné zařadit, stejně jako u ostatních druhů opiátů, útlum centrálního nervového systému, či vznik euforie. Dále tato látka způsobuje útlum bolesti. -Kokain – řadí se do skupiny drog stimulačních. Získává se z listů keře rostliny koka, nebo se vyrábí syntetickou cestou. Dříve se tato látka dostávala do organismu pouhým žvýkáním listů keře koka, v dnešní době se však nejčastěji užívá šňupáním. Dále kokain slouží jako hlavní látka k výrobě cracku. Tím se rozumí volná báze kokainu, jeho nejnebezpečnější forma, která se do organismu dostává kouřením. Kokain vyvolává velmi silnou psychickou závislost, která u uživatele vzbuzuje neodolatelnou touhu po další dávce. S prvním požitím kokainu bývají jeho účinky často nepříjemné. Při opakované aplikaci se projevují halucinace, stavy euforie, veselost, hyperaktivita, či pocit zvýšené tělesné i psychické kondice. -Pervitin (metamfetamin) – další droga ze skupiny stimulantů. Hlavní látkou pro její výrobu je efedrin. Tuto drogu je možné aplikovat několika různými způsoby. Ať se již jedná o šňupání, nitrožilní aplikaci, kouření, či podávání formou tablet. Na pervitin vzniká silná psychická závislost, mnohdy doprovázená řadou následných onemocnění.

14

Uživatele postihuje viditelné hubnutí, oslabení organismu a při dlouhodobějším užívání i velmi zákeřná toxická psychóza. Jedná se o vážné psychické onemocnění s různě silnými příznaky, které postižený vnímá ve formě zrakových, či sluchových halucinací, depresí, růstu agresivity, nebo pocitů pronásledování a stíhání. Tyto příznaky v některých případech mohou končit i sebevraždou postiženého. Účinky pervitinu se podílí na celkové stimulaci organismu. Uživatel pociťuje extrémní nával nové energie, zvýšení sebevědomí, soustředění, či ústup únavy a bolesti. Na drogovém trhu se bohužel nevyskytují jen takové návykové látky, jejichž účinky a reakce na ně jsou dnes již poměrně známé. V posledních letech došlo k velkému nárůstu výroby různých nových produktů, jejichž aplikace může v řadě případů vést k celkové destrukci organismu ještě mnohem dříve, než je tomu u dosud známých drog. Uživatelé si často ani neuvědomují, jaký následek může mít požití tak silné, či nekvalitní látky na jejich zdravotní stav. Mezi takové smrtící drogy patří například: -Krokodil – tak je pojmenována nová, devastující droga, jejíž vznik byl zaznamenán na východě Evropy. Jako účinnou složku obsahuje desomorfin a dále celou řadu příměsí a balastních látek.3 Složení této náhražky heroinu je více než děsivé. Benzin, ředidlo, kodein, červený fosfor a kyselina chlorovodíková, to jsou další složky obsažené v látce, která svým uživatelům po injekční aplikaci do svalu způsobuje vážná poškození kůže, kostí a měkkých tkání. Uživatelé této látky ve většině případů ani netuší, jakou smrtící směs jedů si do organismu aplikují. Žijí totiž často v domnění, že se jedná o heroin. Jelikož má tato látka účinky velmi podobné těm po aplikaci heroinu, uživatelé v první fázi nepoznají téměř žádný rozdíl. Euforie a celkový pocit úlevy zde ovšem přetrvávají kratší dobu, než v případě heroinu. Až po několika týdnech se začnou projevovat příznaky vedlejších účinků. Tato droga je vysoce návyková, způsobuje nevratnou destrukci tkání a v některých případech je nutná i amputace končetin, jelikož v místech vpichu odumírá pokožka a poškození se šíří na celý zbytek těla. Jedinec poznamenaný drastickými následky závislosti na této droze obvykle do tří let umírá. -Fentanyl – jedná se o syntetickou drogu ze skupiny opiátů, původem též z východní Evropy. Tohoto opiátu se užívá v medicíně k tišení bolesti, či pro anestezii

3

“KROKODIL“ nebezpečná droga z Ruska. In: Policie.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-18]. Dostupný

z WWW : .

15

při chirurgických zákrocích, avšak v případě zneužití v oblasti návykových látek může podání i velmi malého množství látky s příměsí fentanylu způsobit předávkování a smrt uživatele. Stav předávkování nastupuje velmi rychle.4 Tato syntetická náhražka heroinu je totiž mnohem silnější než heroin samotný a požije-li uživatel stejnou dávku fentanylu, na kterou je zvyklý v případě heroinu, může to mít katastrofální dopad na jeho organismus. Navíc se fentanyl na drogovém trhu vyskytuje v podobě hnědého prášku, který je velmi lehce zaměnitelný s heroinem. Do organismu se fentanyl dostává šňupáním, vdechováním jeho výparů, nebo formou napuštěných papírků. Tato látka účinkuje na centrální nervovou soustavu, vyvolává pocity euforie, opojení a uklidnění. Jejím vlivem může dojít též ke ztrátě vědomí. -DOB (2,5-dimethoxy-4-bromamfetamin) – jedná se o syntetickou drogu ze skupiny halucinogenů s velmi vysokým rizikem možnosti předávkování. Již menší dávky této látky mohou vyvolat velmi závažné zdravotní problémy, či dokonce smrt. Tato droga se většinou objevuje ve formě tablet, které mohou svým vzhledem připomínat extázi. V případě, že uživatel zamění tuto drogu právě s extází, vystavuje svůj organismus vážnému nebezpečí. Z prvotních účinků, vyvolaných po užití této drogy sice může jedinec rozpoznat, že se pravděpodobně nejedná o extázi, ale v tomto stadiu již může jít v mnohých případech o zjištění pozdní. Zvláště, pokud bylo užito větší množství tablet. Účinky této látky jsou výrazně halucinogenní, což ji v prvé řadě odlišuje od účinků extáze, za kterou může být zaměněna. Objevují se stavy zmatenosti, rozrušenosti, po užití větších dávek pak zvýšená nervozita, či agresivita. Obecně žádnou z výše uvedených drog rozhodně nelze doporučit. Tím spíše, pokud jde o drogy nové, což jsou většinou různé směsi omamných látek, jejich kombinace, či náhražky se silnými účinky, mnohdy velmi nekvalitně zpracované. V tomto případě se již jedná o opravdu závažný problém, který se může velmi nešetrným způsobem podepsat na zdraví a životech uživatelů těchto látek.

1.3

Vývoj drogové scény v České republice Problém výskytu návykových látek, s nímž se dnes a denně můžeme ve

společnosti setkávat, se začíná na území České republiky formovat v 60. letech 4

Varování o výskytu fentanylu v ČR. In: Dropin.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-18]. Dostupný z WWW :

.

16

minulého století. Tehdy byly uživateli vyhledávány spíše drogy rostlinného původu, jakými jsou například konopí, nebo některé druhy halucinogenních hub. Postupem času se začínají výrobci omamných látek zaměřovat na trh s léky a v domácích podmínkách převážně vyrábí z amfetaminových a efedrinových přípravků pervitin. U mladší generace je pak možné se setkat s čicháním různých nebezpečných chemických látek a rozpouštědel. Je nutno uvést, že v těchto počátcích vývoje drogové scény v České republice v podstatě neexistuje otevřený trh s omamnými látkami tak, jak ho známe dnes. Výroba, konzumace a šíření drog je typické spíše pro různé uzavřené skupiny. Razantní převrat v oblasti dovozu, výroby a obchodu s drogami nastává až po otevření hranic začátkem 90. let minulého století, kdy zdejší zákony a poměry usnadňují příliv narkomanů a obchodníků s drogami ze zahraničí. Držení drog pro vlastní potřebu dle tehdejší legislativy není trestné, což dává základ velmi rychle se rozvíjejícímu drogovému trhu, ale též vzestupu kriminality, páchané drogově závislými osobami. Česká republika se zařazuje do skupiny tranzitních zemí pro dodávky omamných látek. Příliv uživatelů drog ze zahraničí se začíná zvyšovat, protože zde není velký problém drogy sehnat. V důsledku těchto skutečností je nutné zřídit na území České republiky centrální, výkonný policejní úřad, do jehož kompetence spadá monitorování a odhalování deliktů souvisejících s drogově závislými osobami a trestné činnosti v dané problematice na všech úrovních. Pro tyto účely je v roce 1991 zřízena Protidrogová brigáda Federálního policejního sboru, v roce 1995 vzniká Útvar pro odhalování organizovaného zločinu včetně Odboru drog, nově Národní protidrogová centrála. Počátkem roku 2001 se pak Národní protidrogová centrála stává samostatnou specializovanou jednotkou, jejíž působnost sahá na celé území státu. V polovině 90. let do České republiky proniká příliv kvalitního heroinu ze zahraničí. Rapidně se zvyšuje počet uživatelů této drogy a začíná se vytvářet úrodná půda pro vznik otevřené drogové scény. To s sebou přináší strmý nárůst kriminality páchané narkomany (tzv. sekundární kriminality), jelikož potřebné finance na nákup dalších dávek drog si tito lidé začínají obstarávat jakýmkoli způsobem. Na počátku nového století sice již počet uživatelů heroinu prudce nestoupá, velmi se však začíná zvyšovat nárůst uživatelů extáze, či marihuany a to zvláště mezi vyznavači taneční hudby. Pro část mládeže se právě marihuana stává spíše součástí života, než drogou, na kterou je dobré si raději dát pozor. Mnoho mladých lidí a skupin též podporuje legalizaci této konopné drogy, aniž by si uvědomili následky, které

17

mohou z jejich jednání vyplynout. Nejsou si zřejmě schopni přiznat, jak rizikové právě užívání marihuany může být a jaké problémy mohou v jeho důsledku nastat. Počátkem nového století patří též k nejvíce zneužívaným drogám pervitin. Velmi rozšířenou se stává jeho domácí výroba z pseudoefedrinu, obsaženého ve volně dostupných lécích proti chřipce. Dále, kromě již zmíněného heroinu, je hojně zneužíván též kokain, jehož ceny mírně klesají. Po roce 2005 je situace charakteristická hlavně tím, že marihuana, extáze a pervitin jsou rozšířeny do menších měst a obcí České republiky. Navíc výrobci a prodejci drog stále efektivněji maskují své konání, používají důmyslnější taktiky, aby tak co nejvíce zkomplikovali práci policie. Pro komunikaci mezi sebou užívají stále častěji sítě internetu, či mobilních telefonů. Ze stimulačních drog je v České republice nejvíce rozšířen pervitin a statistiky poukazují na skutečnost, že stále mírně narůstá počet jeho uživatelů. Naproti tomu počet problémových uživatelů heroinu vykazuje pokles. Závažnější situace nastává v případě nárůstu zneužívání a distribuce Subutexu, náhražky heroinu. Nezřídka se začínají množit případy, kdy jsou jednotlivé tablety Subutexu prodávány uživatelům za mnohem vyšší ceny, než za jaké je tento přípravek možné zakoupit v lékárně na lékařský předpis. Zvyšuje se také zájem o kokain, tedy drogu, kterou i přes mírný pokles cen zájemci na nelegálním trhu nakupují za částky stále vyšší, než v případě jiných drog. Dále se množí informace o obchodu s Ketaminem a též je na území České republiky evidován rostoucí počet mladých lidí, experimentujících s těkavými látkami. Výjimečné v tomto případě není ani čichání toluenu, nebo plynu do zapalovačů. Spotřeba alkoholu a tabáku trvale narůstá, jak v obecné populaci, tak mezi mladými lidmi. Dostupnost alkoholu a tabáku je pro mladistvé a nezletilé prakticky neomezená, což je v rozporu s platným zákonem a svědčí o nedostatcích v jeho vymáhání.5 Ve společnosti stále přetrvává historicky a kulturně podmíněná vysoká tolerance vůči užívání legálních drog, zejména alkoholu.6 Nadále je velmi rozšířena domácí výroba pervitinu, v drtivé většině z pseudoefedrinu, obsaženého ve stále volně dostupných léčivech. V květnu roku 2009 však vchází v platnost legislativní opatření, které omezuje volný prodej léčiv, které

5

Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 – 2009. Praha : Úřad vlády České republiky,

2005. 6

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2004. Praha : Úřad vlády České republiky, 2005.

18

právě pseudoefedrin obsahují. V důsledku toho dochází k regulaci prodeje těchto léčiv a maximální počet možného odběru je 60 tablet na osobu za měsíc. Spolu s tímto opatřením je též zavedena centrální evidence kupujících, aby bylo možné předcházet opakovanému prodeji léků jedné osobě. Se zavedením legislativní změny je ihned evidován nárůst dovozu léčiv s obsahem pseudoefedrinu ze sousedních zemí, například Polska, či Německa. Nedlouho po změně legislativy však Úřad pro ochranu osobních údajů označuje evidenci totožnosti kupujících za nezákonnou a v říjnu roku 2009 se omezení prodeje uvedených léčiv upravuje ze stanoveného měsíčního limitu na možnost vydání maximálního počtu 30 tablet, či sáčků v rámci jednoho odběru na konkrétní provozovně. Lékárny mají sice nadále povinnost vést evidenci prodeje zmiňovaných léčiv, ale není již možné zjistit, zda konkrétní zákazník nenakupuje povolené množství produktů ještě na jiných provozovnách. Výrobci pervitinu se vzhledem k této změně opět v hojné míře navracejí do domácích lékáren. Národní protidrogová centrála v České republice ovšem neponechává věc náhodě a apeluje na prodejce léčiv, aby v rámci preventivních projektů neprodávali léky s obsahem pseudoefedrinu osobám, u nichž je předpoklad, že tyto léky použijí k výrobě pervitinu. Jelikož se převážná část lékárníků v České republice k tomuto apelu staví s kladným postojem, stává se stále častějším jevem, že výrobci pervitinu dále jezdí nakupovat léčiva za hranice republiky, což se jim bohužel jeví, jako velmi výhodné. Nejen, že tato léčiva bývají v zahraničí prodávána levněji a bez problémů, navíc je v nich často obsah pseudoefedrinu i několikrát vyšší, než v produktech, které jsou k mání v České republice. Je možné konstatovat, že po roce 2010 je užívání nelegálních drog v obecné populaci na stabilní úrovni. Marihuana a extáze jsou nejčastěji užívanými návykovými látkami. Marihuana je dále spolu s pervitinem nejvíce dostupnou drogou. Též se zvyšuje obliba kokainu. Ten se stává dostupnějším, nezřídka však na úkor jeho nízké kvality. V květnu 2010 je vládou schválena nová Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. Na strategii mají navazovat tři tříleté akční plány. První z nich na období 2010 – 2012 definuje čtyři priority. Těmi jsou snížení vysoké míry užívání zejména konopí a dalších legálních a nelegálních drog, aplikace specifických opatření směrem k redukci problémového užívání opiátů a pervitinu, posílení protidrogové politiky v oblasti legálních drog (alkoholu a tabáku) a rozvíjení a celkové zefektivnění

19

legislativních, finančních a koordinačních mechanismů protidrogové politiky. 7 Od roku 2010 je také účinný nový trestní zákoník, v němž jsou zakotveny podstatné změny v právní úpravě, týkající se primárních trestných činů v oblasti drog. Též je provedena reprezentativní studie, zaměřená na užívání drog ve vězeňské populaci. Osoby nastupující do věznic mají výrazně vyšší zkušenosti s užíváním drog, než obecná populace. Týká se to především užívání heroinu, pervitinu a kokainu. Odhadem desetina až čtvrtina vězňů vykazuje při nástupu do věznic znaky aktuálního problémového užívání opiátů nebo pervitinu, včetně aktuální injekční aplikace, což je 20 – 50krát vyšší prevalence, než v populaci ČR celkem.8

1.3.1

Dealerství V současné době je kriminalita spojená s návykovými látkami v České republice

charakteristická převážně tím, že výrobci drog spolu s obchodníky hledají nejrůznější možné způsoby, kterými se snaží v mnoha případech velmi efektivně zabraňovat odhalení svého jednání orgány činnými v trestním řízení. Zlepšuje se utajení způsobů komunikace mezi výrobci a obchodníky s drogami, dochází k držení minimálního množství návykových látek, či využívání nezletilých osob k distribuci. Výrazný pokrok, který se za poslední desetiletí uskutečnil v oblasti dopravy, či komunikace mezi lidmi, poskytuje velký prostor pro organizovaná zločinecká uskupení v oblasti výroby a distribuce drog. Nemalé úsilí představuje odhalování a dokazování organizované trestné činnosti páchané zahraničními obchodníky s drogami. V České republice se k páchání trestných činů souvisejících s výrobou a prodejem návykových látek připojuje řada příslušníků jednotlivých etnik a národnostních skupin, kteří v řadě případů často migrují a jejichž odhalování je proto velmi komplikované. Velký problém představují pachatelé drogové trestné činnosti, pocházející ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří jsou spjati s organizováním dovozu efedrinu po tzv. Balkánské cestě, či obchodováním s heroinem a kokainem. Tito pachatelé jsou též zapojeni do výroby pervitinu a jeho následné distribuce do zahraničí, převážně Německa.

7 8

Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2010. Praha : Úřad vlády České republiky, 2011. GROHMANNOVÁ, K., GROLMUSOVÁ, L., CHOMYNOVÁ, P. Hlavní trendy v roce 2010.

Zaostřeno na drogy, 2011, roč. 9, č. 6, s. 1. ISSN 1214-1089.

20

Dalším etnikem, kterým je na území České republiky páchána trestná činnost související s dealerstvím návykových látek, jsou arabské zločinecké struktury. Příslušníci takových skupin se převážně zabývají obchodováním s heroinem a hašišem. Mezi těmito pachateli se vyskytují zejména občané Alžíru, či Tunisu. Ve srovnání s předchozími lety však dochází k výraznému poklesu výskytu arabských zločineckých seskupení v pouličním prodeji drog. Příčinou toho je zřejmě i skutečnost, že byla v minulosti část těchto pachatelů zadržena a odsouzena k trestům odnětí svobody. Na území České republiky páchají trestnou činnost spojenou s distribucí drog též zločinci z řad západoafrických imigrantů. Ti převážně organizují kurýrní dovoz drog, především kokainu. Jimi najatí kurýři přepravují zásilky v trávicím traktu, či v úkrytech zavazadel. Na dovozu kokainu se jako kurýři bohužel stále častěji podílejí i občané České republiky. Obchodem především s heroinem, kokainem, či v tuzemsku vyrobeným pervitinem se zabývají albánské zločinecké skupiny. Příslušníci tohoto etnika se na území České republiky v zájmu distribuce heroinu též spojují s arabskými, romskými, či vietnamskými pachateli drogové kriminality. Právě Vietnamci jsou v tuzemsku nejpočetnější skupinou v rámci asijských zločineckých struktur. Své místo zaujímají především jako pouliční distributoři heroinu, či pervitinu, zejména v příhraničních oblastech republiky. Distribuci návykových látek maskují převážně za prodejem jiného zboží, ponejvíce textilu, či elektroniky. Zjištěny byly informace o existenci pevné struktury seskupení Vietnamců, kteří se zabývají hydroponním pěstováním marihuany s vysokým obsahem THC (až 20%) a to nejen v malých, domácích pěstírnách, ale hlavně ve velkých uzavřených prostorech, schopných produkovat řádově tisíce rostlin několikrát ročně. Prodejem takového množství rostlin se zvýšeným obsahem THC jsou uvedené struktury Vietnamců velice dobře finančně zajištěny.9 Další strukturou, jež se v České republice zabývá distribucí návykových látek, je romské etnikum. Tím spíše tzv. olašští Romové, kteří do páchání drogové trestné činnosti zapojují celé rodiny. V Ústeckém, či Středočeském kraji se dokonce snaží ovládat pouliční drogovou scénu. V některých příhraničních oblastech se podílejí i na vývozu pervitinu do zahraničí, ponejvíce do Německa.

9

ŠTABLOVÁ, R., BREJCHA, B. a kol. Návykové látky a současnost. Praha : Policejní akademie ČR,

2006, s. 33. ISBN 80-7251-224-2.

21

1.3.2

Regionální specifika obchodu s drogami Hlavní město Praha – v oblasti drogových deliktů si při srovnání s ostatními

regiony České republiky již dlouhou dobu udržuje výsadní pozici. Současná situace, včetně projevů kriminality drogově závislých osob, se každým dnem velice negativně dotýká jak stálých obyvatel města, tak i jeho návštěvníků. Jako velký problém se též jeví jednání narkomanů, kteří si ve většině případů bez ostychu aplikují návykové látky přímo na očích veřejnosti. Tato i podobné situace jsou patrné zvláště v centru města, kde je zároveň i nejvíce rozšířena pouliční drogová scéna. Mezi drogami, které jsou k mání při pouličním prodeji, nejčastěji figurují pervitin, marihuana a heroin. Stále častější jsou případy, kdy se prodejci snaží o pouliční distribuci kokainu. Prodej drog zajišťují v hlavním městě Praze kromě českých občanů i příslušníci romského, či arabského etnika a v poslední době se touto činností zabývají též Afričané. Další velký problém přestavuje na území města výskyt vietnamských zločineckých struktur, které se zabývají především výrobou a prodejem marihuany. Známé jsou též pokusy těchto osob o distribuci pervitinu. Naopak distribuce heroinu je v hlavním městě Praze kromě již zmíněných Vietnamců výsadou především romských zločineckých uskupení. V posledních letech ovšem stále zůstává největším problémem distribuce pervitinu, jehož výskyt je průběžně zaznamenáván na celém území Prahy. Distributoři této návykové látky jsou napojeni na rozsáhlou zločineckou síť, která je schopna zajišťovat dodávky drog ve všech krajích České republiky. Dalším fenoménem poslední doby na pražské drogové scéně je zvýšený počet jedinců, zneužívajících přípravek Subutex, se kterým se nelegálně obchoduje. Tento přípravek, který má sloužit jako lék při závislosti na opiátech, se bohužel rychle začal zneužívat jako droga. Vzhledem k podrobnějšímu popisu situace v hlavním městě je v následující tabulce konkrétně vyčísleno, jaké množství jednotlivých omamných a psychotropních látek bylo zajištěno Policií České republiky a pracovníky Celní správy v roce 2010 na území hlavního města Prahy. Z uvedených číselných údajů dále vyplývá, kolik pěstíren konopí, či varen metamfetaminu zde bylo v uvedeném roce odhaleno.

22

Přehled množství návykových látek, zajištěných na území hlavního města Prahy10

OPL amfetamin (g) cannabis - rostliny (ks) cannabis (g) cannabis - pěstírna Diazepam (tbl.) efedrin (g) efedrin (tbl.) hašiš (g) heroin (g) kokain (g) LSD (trip) lysohlávky (g) metamfetamin (g) metamfetamin - varna Acatar (tbl.) Modafen (tbl.) Sudafed (tbl.) Rivotril (tbl.) Subutex (tbl.)

PČR 37 9 859 59 711,2 17 17 500 0 57,37 374,66 180,4 1201 47,2 1489,1 28 8 995 72 4 226 235 141

CS 3,3 0 3 599,3 0 0 2 155 15 000 365,1 9523,33 9949,4 3 0 5845,2 0 0 0 0 0 0

CELKEM 40,3 9 859 63 310,5 17 17 2 625 15 000 422,47 9 897,99 10 129,8 1 204 47,2 7334,3 28 8 995 72 4 226 235 141

Středočeský kraj – napojení na pražskou drogovou scénu a její bezprostřední blízkost má v tomto kraji velký vliv na rozvoj kriminality, spojené s výrobou a distribucí návykových látek. Většina výrobců a distributorů drog z Prahy rovněž pochází a v přilehlém Středočeském kraji páchá drogovou trestnou činnost v mnohých jeho okresech. V daném kraji činí problémy především výskyt množství menších pěstíren konopí, zakládaných ve většině případů vietnamskou komunitou. Trestná činnost na úseku ostatních drog je stejná, jako v minulých několika letech a to včetně jejich skladby. Nejrozšířenějšími drogami zůstávají nadále pervitin a marihuana, méně rozšířeným je pak heroin, distribuovaný převážně Romy a Vietnamci.11 Romové zde mají navíc i největší podíl na páchání drogové kriminality. Převážná část marihuany pochází na území Středočeského kraje z vlastní výroby, případně je dovážena, opět především z Prahy. Z té je většinou dopravován

10

Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2010. Praha : Národní protidrogová centrála, 2011.

11

Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2009. Praha : Národní protidrogová centrála, 2010.

23

i v tomto regionu vyskytující se heroin. Pražští výrobci pervitinu též nejsou ojedinělou skupinou pachatelů drogové kriminality, působící na území středních Čech. Díky stále efektivnějším způsobům práce pražských policistů bývají výrobci často nuceni měnit místa svého působení, což se odráží především ve velkém odlivu těchto osob z hlavního města na území Středočeského kraje. Zde pak pervitin vyrábí většinou v různých opuštěných prostorech, či odlehlých rekreačních chatách. Ve jmenovaném regionu je též známé zneužívání extáze, či chemických rozpouštědel. Jihočeský kraj – v tomto kraji je zajištěna dostupnost všech známých druhů drog. Mezi látky nejvíce zneužívané zde patří marihuana, jejíž pěstování spadá v poslední době především do působnosti vietnamské komunity, zejména pak v příhraničních oblastech. Další drogou, která patří k nejvíce zneužívaným, je již tradičně pervitin. Jeho výroba v tomto regionu probíhá spíše v menším množství. Dále se dováží především ze severní části Čech, nebo z Prahy. Prodej pervitinu probíhá převážně na ulici a organizují jej často i občané České republiky, kteří již mají v mnoha případech za sebou pestrou kriminální minulost. Romské etnikum žijící na území jižních Čech se zde též částečně zapojuje do obchodování s pervitinem. V uvedeném kraji je dále evidován výskyt extáze, heroinu, kokainu, či hašiše. Plzeňský a Karlovarský kraj – k nejčastěji zneužívaným drogám v těchto regionech patří marihuana, extáze, pervitin a heroin. Největší problém zde ovšem v poslední době představují pěstírny konopí, které obzvláště v bytech, či jiných uzavřených objektech, provozuje ponejvíce vietnamská komunita. V příhraničních oblastech jsou pak uvedené kraje zasaženy velkým počtem domácích výrobců pervitinu, kteří si pro jeho výrobu dovážejí léky s obsahem pseudoefedrinu z Německa. Dalším poznávacím znakem, v němž se odráží drogová problematika Plzeňského a Karlovarského kraje, je distribuce heroinu, kterou organizuje ponejvíce vietnamská komunita. Bývá dovážen především ze severních Čech, nebo Prahy. Kromě Vietnamců, kteří v některých oblastech těchto krajů drogový trh v podstatě ovládají, se na distribuci heroinu podílejí i Romové, či v menší míře občané bývalé Jugoslávie. V uvedených krajích je monitorován také výskyt etnických Albánců, kteří spolu s Vietnamci uzavírají

24

směnné obchody s drogami, především s pervitinem a heroinem. Vietnamské, či romské zločinecké struktury, působící v těchto krajích, prodávají drogy též občanům Německa. Ústecký a Liberecký kraj – mezi nejvíce zneužívané návykové látky v uvedených oblastech patří marihuana a pervitin, jejichž výroba a distribuce je v daných lokalitách zaznamenána v mnohem větší míře, než například dovoz heroinu, či kokainu, který je do těchto regionů ovšem též realizován. Na distribuci návykových látek zde mají velký podíl Romové, či osoby pocházející ze zemí bývalé Jugoslávie, jež se zabývají z velké části hlavně prodejem pervitinu. V uvedeném regionu je též zaznamenáván velký počet pěstíren konopí, které již obligátně provozují především Vietnamci. V menším rozsahu je zachycen i výskyt extáze. Královéhradecký a Pardubický kraj – zde si udržuje své dlouhodobé pomyslné prvenství v oblibě zneužívání a prodeji pervitin. Ten se v těchto krajích vyrábí především v domácích podmínkách z léků s obsahem pseudoefedrinu, ponejvíce dovážených z Polska. Pervitin zde vyrobený mívá zpravidla vyšší kvalitu, proto o něj bývá zájem i za hranicemi České republiky, hlavně v Německu, či Polsku. Obchodování s pervitinem se stává stále častěji výsadou organizovaných skupin, složených z občanů romské národnosti. Mezi mladou generací byla zaznamenána vysoká obliba zneužívání marihuany, kterou zde pěstuje, stejně jako v ostatních krajích, převážně vietnamské etnikum. Zneužívání jiných drog, jakými jsou například extáze, heroin, či kokain je v této oblasti spíše sporadickým jevem. Vysočina, Jihomoravský a Zlínský kraj – výroba a prodej pervitinu, marihuany a distribuce heroinu, či kokainu jsou v těchto lokalitách typickým jevem, souvisejícím s drogovou kriminalitou. Pervitin se vyrábí opět v domácích podmínkách a je extrahován z léků. Do této výroby, ale i distribuce jsou zde zapojeni převážně občané České republiky. Naopak Vietnamci, osoby pocházející z bývalé Jugoslávie a Romové se v daných regionech zabývají distribucí heroinu. Kvalita drogy, se kterou zde tato zločinecká uskupení obchodují, ovšem bývá ve většině případů na velmi nízké úrovni.

25

Výskyt osob vietnamské národnosti, páchajících drogovou kriminalitu, představuje vůbec na území jmenovaných krajů velký problém. Nejen, že tyto osoby distribuují heroin, jak je popsáno výše, specializují se na výrobu marihuany, ale navíc bývají v některých okresech činné také v oblasti prodeje pervitinu. Organizované skupiny, složené z občanů bývalé Jugoslávie, jsou taktéž kromě distribuce heroinu odpovědné i za dovoz kokainu, se kterým následně obchodují. Tento kokain bývá dovážen především z Nizozemí. Odtud pochází i extáze, která je velmi oblíbena zejména mezi vyznavači taneční hudby. Drogou, také zde velmi rozšířenou, je marihuana. Pěstují si ji soukromně v mnoha případech jednotlivci, k následnému využití pro vlastní spotřebu. Mnohem větší podíl na výrobě marihuany však mají i v těchto oblastech České republiky příslušníci vietnamské komunity. Moravskoslezský a Olomoucký kraj – ke specifickým rysům drogové problematiky v těchto regionech patří velký počet zaznamenaného zneužívání pervitinu. Jako výchozí surovina pro jeho výrobu je používán opět pseudoefedrin, obsažený v léčivech. Výroba této drogy byla zaznamenána v opuštěných objektech, či garážích, nacházejících se na území Moravskoslezského kraje. Výrobci však mají (a to rozhodně nejen v popisovaném regionu) i takovou drzost, že drogu zhotovují přímo v obytných domech, kde tím ohrožují ostatní obyvatele. Ti jsou pak nevědomky vystaveni riziku požáru, výbuchu, nebo úniku jedovatých výparů. Pervitin vyrobený na zmíněném území je poté distribuován jednak v České republice, ale je též vyvážen do zahraničí, většinou na Slovensko. Další v pořadí nejvíce zneužívaných drog je marihuana. V lokalitách jmenovaných krajů je též zaznamenán výskyt pěstíren konopí, avšak v mnohem menší míře, než na ostatním území České republiky. Daleko větším problémem je ovšem nárůst počtu uživatelů kokainu, který dováží a distribuuje albánská komunita, s níž zde spolupracují občané Polska a bohužel též České republiky. Naopak stabilní je situace v případě extáze, se kterou na severní Moravě obchodují ponejvíce Poláci, Slováci a v neposlední řadě Češi. Je možné konstatovat, že podobné tvrzení platí i v případě obchodu s heroinem, který na daném území zajišťují Albánci, Vietnamci, či Romové.

26

2

PROBLEMATIKA DROG V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE Hlavní město Praha v oblasti problematiky drog, stejně jako v mnoha jiných

ohledech, zaujímá specifické postavení, kterému je třeba věnovat zvláštní pozornost. Ve srovnání s ostatními třinácti kraji České republiky se zde na poměrně malém území setkává společně více jevů, ať již pozitivních, nebo negativních, spjatých s fenoménem drogové závislosti. Mezi jevy pozitivní je možné zařadit rozsáhlou a dobře fungující síť služeb ve všech oblastech drogové prevence. Jako příklad lze uvést dobře organizované programy sociální prevence pro žáky základních a středních škol, zajišťované ve velkém rozsahu mimo jiné i pracovníky městské policie. Tyto programy jsou v hlavním městě přínosem a ceněným zdrojem informací k tomu, aby se zvláště mladým lidem, jakož i možným obětem trestných činů, osvětlila problematika spojená se závislostmi na drogách. Dalším pozitivním jevem je v porovnání s jinými kraji v České republice mnohem větší výše vymezených finančních prostředků, určených pro realizaci protidrogové politiky. Též menší území hlavního města je v porovnání s většími regiony lépe předurčeno k snazší činnosti neziskových organizací a jejich terénních pracovníků, kteří se zabývají například výměnou injekčních stříkaček, poradenskými službami, či zprostředkovávají osobám závislým na drogách potřebnou léčbu, ať již ambulantní, nebo v některém z pobytových léčebných zařízení. Zde ovšem jmenované pozitivní jevy zpravidla končí. K těm horším, negativním jevům problematiky spojené s drogami, kterých je bohužel více, patří v hlavním městě Praze okolnosti společensky velmi nežádoucí, jakými jsou kupříkladu dobrá dostupnost široké škály drog, různé komunity cizinců obchodujících s návykovými látkami, prostituce, bezdomovectví, či rozmanité množství podniků, ve kterých nezřídka dochází k prodeji drog. Všechny tyto dílčí aspekty dávají na území Prahy pevný základ velkému rozvoji drogové kriminality. Největší výskyt problémových uživatelů drog, jakož i dalších závadových osob, eviduje již tradičně centrum hlavního města. Hustá koncentrace těchto lidí na veřejných prostranstvích vede k závažnému narušování veřejného pořádku a následným častým stížnostem stálých obyvatel centra Prahy i jeho návštěvníků.

27

2.1

Bezpečnostní situace v hlavním městě Praze Praha má stejně jako srovnatelná evropská města vysokou úroveň kriminality.

Příčinou je kromě velké hustoty zalidnění, anonymity obyvatel i turistů, také charakter historického centra, nebo sídlištních celků. Významný vliv na vysokou kriminalitu má snížená vnímavost k dodržování zákonů, způsobená právním ovzduším druhé poloviny 20. století a nedostatečnou nápravou legislativy do současnosti.12 Z posledních statistik vyplývá, že zhruba čtvrtina ze všech zjištěných trestných činů na území České republiky je spáchána v hlavním městě Praze. Jedná se o největší počet vražd, dále o rozvinutou majetkovou trestnou činnost a v neposlední řadě též o množství trestných činů obecně ohrožujících, mezi které patří například nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, či šíření toxikomanie. Jinými slovy, u posledně jmenovaných trestných činů se jedná o primární drogovou kriminalitu. Velký problém představuje i značné množství kapesních krádeží a jiných deliktů, páchaných v prostředcích pražské hromadné dopravy. V této souvislosti je třeba zmínit také případy, kdy drogově závislé osoby, které těmito prostředky též cestují, bezohledně zanechávají použité injekční stříkačky na sedadlech, či zde tento infekční materiál jinak odkládají. Může být pouze otázkou času, kdy se o takto odložené stříkačky potřísní ostatní cestující. Ti jsou poté nuceni prožívat vleklé týdny nejistoty, spojené s dlouhou inkubační dobou možné infekce, než lze konečně provést lékařské vyšetření, končící v lepších případech vyloučením nákazy některou z infekčních chorob. Je opravdu nutné vystavovat drogovou problematikou nedotčené osoby, pohybující se nejen na území hlavního města Prahy, podobně závažným rizikům, která je mohou v důsledku něčí lehkovážnosti poznamenat? Plnění úkolů spojených se zajištěním vnitřní bezpečnosti v hlavním městě Praze, stejně jako na celém území státu, patří k povinnostem Policie České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy

12

Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2010 : Textová část. Urm.cz [online]. 2010 [cit. 2012-02-21].

Dostupný z WWW : .

28

Evropských společenství, nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Dle §2, Zákona č. 273/2008Sb.13 S Policií České republiky, jakožto jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem, spolupracuje v rozsahu stanoveném zákonem též obecní policie. Tato je v případě hlavního města označována jako městská policie, zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy. Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví zákon o obecní policii, nebo zvláštní zákon. Dle §1, odst. 2, Zákona č. 553/1991Sb.14 Kromě výše jmenovaných složek mají významnou úlohu v systému vnitřní bezpečnosti orgány činné v trestním řízení, kterými jsou soudy a státní zastupitelství.

2.2

Lokalita městské části Praha 1 Městská část Praha 1, jakožto centrum hlavního města, je ve své podstatě

i centrem současné drogové scény v České republice. Jedná se o lokalitu, v níž jsou zaznamenány nejvyšší počty prodeje a zneužívání návykových látek. V souvislosti s četným výskytem drogově závislých osob je v centru Prahy též velmi rozšířena tzv. sekundární kriminalita. Jedná se ponejvíce o projevy výtržnictví, násilných a majetkových trestných činů, či množství různých přestupků, zejména proti majetku a veřejnému pořádku. Pouliční drogová scéna je v centru Prahy, pokud se jedná o větší prostranství, nejvíce patrná v okolí Václavského a Staroměstského náměstí, ale také ve vestibulech stanic metra, či v prostorách vlakových a autobusových nádraží. Pokud se jedná o vlaková nádraží, je v povědomí pražanů asi nejvíce známé okolí Hlavního nádraží, kde je možné každým dnem, ať již v odbavovací hale, či na přilehlých travnatých plochách, střetnout lidi bez domova, stejně jako osoby závislé na drogách. Je však nutno konstatovat, že po nedávné rekonstrukci haly Hlavního nádraží a v neposlední řadě také s posílením hlídkové služby policie, se v těchto prostorách výskyt závadových osob oproti minulosti podstatně snížil. Použité injekční stříkačky povalující se na travnatých plochách, osoby požívající alkoholické nápoje, či veřejně si aplikující návykové látky, tvoří bohužel stále nehezký obraz nejen okolí pražského Hlavního nádraží, ale i zbytku centra města. 13

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

14

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

29

Pokud se týká místa parku, přilehlého k budově Hlavního nádraží v Praze, je třeba zmínit dosti sporné řešení, ke kterému v souvislosti s problematikou výskytu uživatelů drog přistoupilo vedení městské policie Praha 1. V rámci záměru odlehčit především Václavskému náměstí od výskytu závadových osob, začali strážníci Městské policie rozdávat narkomanům letáky, v nichž je jim doporučována možnost shromažďovat se právě v prostorách parku u Hlavního nádraží. Zde se nabízí otázka, zda situaci nějakým způsobem napomůže přesunutí problému z jednoho místa na druhé? Jistě je lepším řešením, aby použité injekční stříkačky po narkomanech zůstávaly na odlehlejším místě, než v turisticky velmi vyhledávané lokalitě Václavského náměstí, ovšem problém přetrvává stále a preventivní efekt má toto rozhodnutí nulový. Navíc se takové řešení nelíbí mnoha organizacím a jistě též ne cestujícím, kteří jsou ihned po výstupu z haly nejfrekventovanějšího nádraží v republice vystaveni pohledům na drogově závislé osoby, či ne zrovna příjemným pocitům v oblasti bezpečí. Centrum hlavního města Prahy je též známé množstvím menších podniků, kterými jsou především různé bary a herny, v nichž mnohdy dochází k projevům nejrůznějších druhů kriminality, včetně obchodu s návykovými látkami. Jak již bylo konstatováno, v posledních letech často dochází k nárůstu stížností občanů, trvale žijících na území centra Prahy, které trápí zdejší výskyt a chování lidí bez domova, či drogově závislých jedinců. Velký počet těchto nepřizpůsobivých osob rozhodně nezajišťuje klid a pocit bezpečí jednak těmto stálým obyvatelům městské části, ale ani mnoha turistům, kteří každodenně přijíždějí obdivovat krásy historického centra hlavního města České republiky. Bylo by jistě zapotřebí, aby se političtí představitelé velmi pečlivě zabývali otázkou nejen výskytu a chování lidí bez domova, narkomanů, či jiných nepřizpůsobivých občanů, žijících na území České Republiky, ale aby zároveň byla navržena i efektivní preventivní opatření, vedoucí k účinnému potlačení kriminality páchané těmito osobami.

2.2.1

Turistický ruch v centru Prahy Hlavní město Praha patří mezi nejoblíbenější turistické cíle v Evropě. Také

statistická čísla s ciframi okolo pěti milionů návštěvníků za rok mluví za vše. Turisté, kteří se na návštěvu hlavního města České republiky těší a nezřídka za ni zaplatí velkou část ze svých finančních úspor, si svůj pobyt nepochybně chtějí užít a shlédnout co nejvíce turisticky atraktivních, jedinečných míst, kterými bezesporu oplývá právě

30

historické centrum města. Šťastnějším z nich se tento pobyt vydaří bez komplikací a domů si následně odvážejí jen ty nejlepší vzpomínky. Jsou ovšem i tací a bohužel jich není málo, kteří se na území Prahy každým dnem stávají oběťmi trestné činnosti, páchané nepřizpůsobivými občany, vyskytujícími se ve velkých počtech právě v turisticky nejvíce navštěvovaných lokalitách. Jejich zdejší cíl je jediný – obohatit se trestnou činností na návštěvnících města, kteří si se zaujetím vychutnávají nezaměnitelnou krásu architektonických skvostů a vůbec si neuvědomí, jakému nebezpečí jsou ze strany nepřizpůsobivých, mnohdy na drogách závislých osob vystaveni. Též v četných zábavních podnicích v centru Prahy, například v diskotékách, či hudebních klubech, bývají návštěvníci města mnohdy zaskočeni nabídkami zdejších prodejců drog. Některé hosty těchto zařízení nabídky drogových dealerů obtěžují, jiní, snadněji ovlivnitelní, bohužel často svolí a některou z nabízených návykových látek zakoupí.

2.2.2

Úloha městské policie Praha 1 Jak již bylo zmíněno výše, s Policií České republiky, jejímž úkolem je chránit

bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, v hlavním městě Praze spolupracuje v zákonem stanoveném rozsahu též městská policie. Její úloha je nezanedbatelnou součástí i v oblasti boje s výskytem a kriminalitou drogově závislých osob v centru Prahy. Tato složka nepůsobí v dané problematice pouze represivně, velmi důležitá je také její preventivní činnost. Co se týká represivní činnosti, řeší strážníci městské policie v centru hlavního města každým dnem případy stížností na chování drogově závislých osob a vykazují narkomany z míst, kde se dopouštějí narušování veřejného pořádku. Dále strážníci udělují množství pokut a vypisují oznámení o přestupcích, zejména proti majetku, v souvislosti s narkomany často páchanými drobnými krádežemi v samoobsluhách, či obchodech s oblečením. Městská policie v centru Prahy též spolupracuje s Policií České republiky při častých kontrolních a jiných akcích, zaměřených proti distributorům drog. Činnost městské policie v centru Prahy je v rámci drogové problematiky prospěšná i z hlediska četných preventivních akcí. Strážníci se kromě již výše zmíněných preventivních programů, zaměřených na žáky základních a středních škol, zabývají například též sběrem použitých, narkomany odložených injekčních stříkaček na dětských hřištích a travnatých plochách. Při udržování čistoty na těchto

31

prostranstvích je důležitá spolupráce s veřejností, která často upozorní na výskyt nebezpečného materiálu, nebo na skutečnost, že se v konkrétním prostoru scházejí podezřelé osoby. Větší prohlídky prostranství probíhají třikrát až čtyřikrát v roce a spolupracují na nich pracovníci útvaru prevence městské policie s hlídkami strážníků jednotlivých obvodních ředitelství. Nalezený nebezpečný materiál se ukládá do speciálních kontejnerů, které následně zlikviduje odborná firma. Od doby, kdy začala městská policie v centru Prahy podobné akce více zavádět, se počet použitých injekčních stříkaček objevených na veřejných prostranstvích částečně snížil, přesto je však třeba tomuto problému věnovat značnou pozornost. Výskyt odloženého infekčního materiálu je monitorován i na mnohých opuštěných místech, či v chátrajících budovách. Často jsou v rámci prevence prováděny též kontroly vestibulů metra, zastávek tramvají, či autobusů, nádražních budov a prostranství, kde je zaznamenán zvýšený výskyt drogově závislých osob. Posílení hlídek strážníků ve vozidlech městské hromadné dopravy, tím spíše v nočních hodinách, patří samozřejmě k dalším preventivním opatřením. Městská policie Praha se nejen v centru města podílí významnou měrou na řešení problémů, působených osobami závislými na drogách. Počet každým rokem odhalených a vyřešených přestupků, jichž se zmíněné závadové osoby dopouštějí, či trestných činů předaných k následnému řešení Policii České republiky, však stále vykazuje alarmující hodnoty. Co ale zmůže městská policie, když se k věci řádným a efektivním způsobem nepostaví ti, do jejichž kompetence patří zabývat se aktuálním stavem drogové problematiky v České republice?

2.3

Drogová kriminalita Pro správný výklad pojmu drogová kriminalita je důležité uvést skutečnost, že

tento lze chápat buď v užším, nebo širším slova smyslu. Užší slova smysl tohoto pojmu charakterizují dle úpravy Trestního zákoníku15 s účinností od 1. ledna 2010 trestné činy obecně ohrožující, jakými jsou nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284), nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285), výroba a držení předmětu

15

Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

32

k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 286), šíření toxikomanie (§ 287), či výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (§288). Objektem popsaných trestných činů je zájem na ochraně společnosti před negativními důsledky nezákonné dispozice s omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími tyto látky, prekurzory a jedy. Jedná se o primární drogovou kriminalitu. Naopak drogovou kriminalitu v širším slova smyslu chápeme jako veškerou trestnou činnost páchanou v souvislosti s drogami. Definice navržená Evropským monitorovacím střediskem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) užívá tento širší pojem k označení čtyř druhů trestných činů souvisejících s drogou: -Psychofarmakologicky podmíněné trestné činy – trestné činy spáchané pod vlivem psychoaktivní látky, v důsledku jejího akutního či chronického užívání. -Ekonomicky motivované trestné činy – trestné činy spáchané za účelem obstarání prostředků určených na drogy, či drog samotných. -Systémové trestné činy – trestné činy spáchané v rámci fungování trhů s nelegálními drogami, jako součást činností spočívajících v nabídce, distribuci a užívání drog. Jedná se o násilnou kriminalitu, či vydírání. -Trestné činy proti drogovým zákonům – trestné činy spočívající v porušení protidrogové legislativy.16 Podstatným rysem drogové kriminality bývá její vysoká latence. Je zřejmé, že statisticky evidovaná drogová kriminalita představuje pouze část té ve skutečnosti páchané. Navíc drogová kriminalita chápaná v užším slova smyslu je jen malou součástí velkého problému, který se nazývá zneužívání drog.

2.3.1

Národní protidrogová centrála Jak již bylo zmíněno výše, Národní protidrogová centrála působí jako

samostatná specializovaná jednotka na celém území České republiky od roku 2001. Hlavními úkoly tohoto specializovaného útvaru Policie České republiky je vyhledávání, odhalování, dokumentace a vyšetřování zejména kvalifikovaně páchané a organizované drogové kriminality.17 Jmenovaný útvar, který je též garantem mezinárodní spolupráce,

16

TRÁVNÍČKOVÁ, I., ZEMAN, P. Kriminální kariéra pachatelů drogové kriminality. Praha : Institut

pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, s. 15. ISBN 978-80-7338-101-1. 17

ŠTABLOVÁ, R., BREJCHA, B. a kol. Návykové látky a současnost. Praha : Policejní akademie ČR,

2006, s. 33. ISBN 80-7251-224-2.

33

je díky své efektivně propracované organizační struktuře schopen velmi dobře reagovat na stále rafinovanější formy organizovaného zločinu. Významnou měrou se podílí na snižování nabídky nelegálních drog a prosazování práva v oblasti drogové kriminality. Stovky již provedených úspěšných akcí a příprava dalších, zaměřených proti výrobcům a distributorům drog dokazují, že Národní protidrogová centrála může být právem považována za velice uznávanou evropskou protidrogovou jednotku. Dále se tento útvar podílí na tvorbě a realizaci Národní strategie protidrogové politiky a v preventivní oblasti vytváří projekty zaměřené na vzdělávání odborné veřejnosti v otázkách drogové problematiky a nespecifickou primární prevenci.18

2.3.2

Drogová kriminalita v hlavním městě Praze Drogová kriminalita je celosvětovým problémem a Česká republika není

v daném ohledu žádnou výjimkou. Navíc hlavní město Praha se v počtu spáchaných drogových trestných činů udržuje na pomyslném žebříčku mezi jednotlivými kraji v České republice dlouhodobě v popředí. Množství trestné činnosti páchané pod vlivem drog, či za účelem jejich obstarání, není rozhodně v případě Prahy zanedbatelné. Ponejvíce se zde jedná o činy majetkového charakteru, jakými jsou například krádeže věcí z motorových vozidel, kapesní krádeže, majetková trestná činnost v obchodech, či vloupání do objektů. Dále se v této souvislosti objevují i různé formy mravnostní kriminality, kdy pachatelé získávají peníze na další dávky drogy prostitucí. V tomto případě je možné jako příklad uvést trestný čin kuplířství. V ulicích hlavního města Prahy dochází ze strany osob závislých na drogách též k násilné trestné činnosti, kterou v tomto případě charakterizují ponejvíce loupeže. Jedním ze specifik hlavního města Prahy, v drtivé většině případů především jeho centra, je ze strany drogově závislých osob rozvinutá trestná činnost v podobě kapesních krádeží. Navíc každá druhá taková krádež v České republice je spáchána právě v Praze. Ani stále se zvyšující počty kamer městského kamerového systému, či posílení hlídek policistů v ulicích města neodradí závadové osoby od páchání této trestné činnosti. Přestože dle statistických údajů počty kapesních krádeží v hlavním

18

Národní protidrogová centrála SKPV PČR : O nás. Policie.cz [online]. 2010 [cit. 2012-02-28].

Dostupný z WWW : .

34

městě v posledních letech klesají, je třeba se mít před uvedeným problémem velice na pozoru. Statistika na jedné straně vykazuje určitá čísla, ovšem na straně druhé stojí v tomto případě fakt, že ne všichni poškození věc oznámí policii, což v důsledku nepochybně směruje statistické údaje k příliš pozitivním hodnotám. Krádeže věcí z motorových vozidel jsou na území hlavního města Prahy též velice častou formou trestné činnosti, páchanou narkomany. Bohužel provozovatelé těchto motorových vozidel ve většině případů svým nezodpovědným přístupem pachatelům k jejich činům napomáhají. Stává se totiž častým jevem, že bývají v automobilech na viditelných místech bez jakéhokoli dozoru ponechávány například mobilní telefony, různá zavazadla, či přenosné počítače. Tyto předměty mnohdy končí v nabídce okolních zastaváren, kam je z vozidla zručně přemístí povětšinou právě drogově závislé osoby s vidinou lehce získaných finančních prostředků, následně sloužících na nákup drogy. Zajímavý a v následující tabulce dobře viditelný je statistický pohled na různé druhy trestných činů, spáchaných za první pololetí roků 2009 a 2010 na území hlavního města Prahy. V případě krádeží věcí z motorových vozidel, či krádeží na osobách je opravdu patrný pokles těchto činů, samozřejmě s výjimkou těch, které nebyly policii oznámeny. Statistické údaje let 2009 – 2010, Krajské ředitelství policie Praha (1.1. – 30.6.).19

rok 2009

rok 2010

rozdíl

násilné trestné činy

1 307

1 327

+ 20

majetkové trestné činy

33 093

29 411

- 3 682

krádeže vloupáním

5 050

5 496

+ 446

krádeže na osobách

7 190

5 435

- 1755

12 176

10 10 202202

- 1 974

krádeže vozidel a věcí z vozidel

7190

19

5435

- 1 755

Policie České republiky : Statistiky. Policie.cz [online]. 2009-2010 [cit. 2012-02-28]. Dostupný

z WWW : .

35

3

PREVENCE V OBLASTI DROG Prevence je v oblasti problematiky spjaté s návykovými látkami velmi důležité

opatření. V podstatě se svým způsobem jedná o opatření nejdůležitější. Vždyť nejlepším možným východiskem, jak předejít problémům, které způsobuje konzumace drog, je vyvarovat se jich. Ovšem dnešní společnost je lačná nových zážitků a v touze poznat něco abnormálního a nepopsatelného, se mnoho lidí často jen z pouhé zvědavosti ocitne ve spárech velmi vážného problému, zvaného drogová závislost. V oblasti drogové problematiky je možné rozlišovat tři druhy prevence: -Primární prevence – její snahou je zajistit, aby lidé, kteří ještě drogu neokusili, se této problematice vyhnuli. Jedná se například o již výše zmíněné preventivní programy, zaměřené na děti a dospívající. Úkolem je poukázat na fakt, jaké následky může drogová závislost na člověku zanechat. Efektivně nastínit, že se rozhodně nejedná o nic neškodného a zábavného, nýbrž o velice závažný problém celosvětového charakteru. Primární prevence naznačuje existenci řady mnohem bezpečnějších a zajímavějších východisek z různých životních situací a problémů, než je útěk k drogám. Jejím posláním je též učit ohrožené skupiny lidí taktice, jak se chovat při styku s drogou a vyhnout se tak možným komplikacím. -Sekundární prevence – v tomto případě se jedná o již vzniklý problém, kdy se osoba setká s drogovou závislostí. Úkolem sekundární prevence je pomoci této osobě zvládat vzniklou situaci a pokusit se ji navrátit zpět do života bez drog. -Terciální prevence – jejím hlavním úkolem je pokoušet se zamezit šíření nemocí, přenášených mezi narkomany a co nejvíce zmírnit následky, které způsobuje užívání drog. Terciální prevence zahrnuje například výměny injekčních stříkaček drogově závislým osobám, či různé substituční programy. Pokud se týká výměny injekčních stříkaček za nové, existují na tuto skutečnost různé pohledy veřejnosti. Jedna strana poskytování aplikačních prostředků narkomanům schvaluje, druhá naopak odsuzuje v mnoha případech s tvrzením, že osobám závislým na drogách jsou injekční stříkačky měněny bezplatně, aniž by se tyto osoby o cokoli přičinily a svou závislost si navíc způsobily samy, proto není důvod je jakkoli podporovat. Ovšem zmírňování přenosu nemocí mezi drogově závislými je prioritní záležitost. Pokud tyto osoby nedostanou nové aplikační prostředky, začnou se shánět po použitých, například v odpadech pocházejících z nemocnic, nebo si je budou půjčovat vzájemně mezi sebou a tak vážným způsobem riskovat možný přenos infekce.

36

Narkomanům, kteří další dávku drogy nutně potřebují, přijde zcela lhostejné, zda je injekční stříkačka použitá, či nikoli. Ve většině případů totiž nedomýšlí možné následky svého jednání. Injekční aplikace drog je, pokud se týká rizika přenosu infekčních nemocí mezi narkomany, tou vůbec nejvíce nebezpečnou. Naopak substituční programy mají za cíl nahradit narkomanům nelegální drogu látkou legálně podanou, chemicky čistou, v zařízení k tomu určeném. Tato legálně podávaná látka se nazývá agonista. Součástí substituční léčby je též terapie, která může zájemce při dodržení určitých pravidel po čase dovést až k úplné abstinenci a začlenit je zpět do života bez drog. Tato pomoc je však účinná jen při závislosti na opioidech. Principem je náhrada zneužívaného opioidního agonisty (například heroinu) jiným plným agonistou (metadonem), či parciálním agonistou (buprenorfinem). Metadon a buprenorfin jsou již řadu let celosvětově nejpoužívanějšími látkami při dlouhodobé udržovací substituční léčbě závislosti na opioidech.20 Preventivní programy určené pro ohrožené skupiny lidí jsou velmi záslužným a bezpochyby účinným opatřením, avšak základní návyky by jistě měly být v první řadě vytvořeny cílenou výchovou v rodině. Rozhodně není v pořádku, pokud rodiče zanedbají otevřené rozhovory se svými potomky na téma nebezpečí návykových látek, či jak se zachovat při kontaktu s drogami. Pokud je mezi rodiči a dětmi vybudovaný citlivý a důvěrný vztah, děti respektují názory svých rodičů a jsou-li tyto názory cenné a správné, je velký předpoklad, že se následně budou děti radami rodičů řídit a nenechají se tak snadno svést na scestí.

3.1

Drogová prevence v hlavním městě Praze Na území hlavního města Prahy se různými druhy projektů a forem prevence

v oblasti drogové problematiky zabývají mnohé instituce, ať se již jedná o orgány města, či jiné subjekty. Specializované státní i nestátní organizace se zabývají kromě prevence též léčbou narkomanů a jejich následným začleněním zpět do společnosti. V hlavním městě Praze jsou drogově závislým osobám k dispozici nízkoprahová zařízení, která slouží k poskytování poradenských a kontaktních služeb, motivačním tréninkům, zajištění detoxifikace, či některého z léčebných programů. V těchto nízkoprahových zařízeních je využíváno programů ,,Harm Reduction“. Jedná se 20

POPOV, P. Farmakologická léčba závislostí na opioidech. Psychiatrie pro praxi, 2009, roč. 10, č. 1,

s. 4. ISSN 1213-0508.

37

o přístupy, jejichž cílem je minimalizovat poškození způsobená drogovou závislostí u osob, které v užívání drog nadále pokračují. Tyto programy se snaží zamezovat šíření mezi narkomany přenosných infekcí, zmírnit rizika možného předávkování návykovými látkami, či sociálního propadu uživatelů drog v očích společnosti.

3.1.1

Protidrogová komise Rady hlavního města Prahy Tento kolektivní orgán je důležitým nástrojem pro realizaci protidrogové

politiky v hlavním městě Praze. Podílí se na analýze situace, tvorbě návrhů dílčích, či koncepčních změn, dále na nacházení slabých míst v systému protidrogové politiky a na propojování klíčových subjektů snižování nabídky a poptávky po drogách v hlavním městě Praze. Jeho složení akceptuje požadavky na protidrogové komise tak, jak je doporučeno Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky. V této protidrogové komisi jsou soustředěni odborníci veřejné správy, představitelé poskytovatelů služeb, státních i nestátních institucí a politické reprezentace hlavního města Prahy. 21 Tento orgán též prezentuje svou činnost formou mnoha konferencí a seminářů.

3.1.2

Pražské centrum primární prevence Tato obecně prospěšná společnost, jako součást Centra sociálních služeb

v Praze, se vyznačuje přímou vazbou na Oddělení protidrogové prevence a též další složky magistrátu hlavního města Prahy, které se zabývají realizací protidrogové politiky. Dále spolupracuje s obvodními preventivními pracovníky, protidrogovými koordinátory jednotlivých městských částí v Praze, školami, či specializovanými organizacemi, zabývajícími se primární prevencí. Toto centrum má za úkol v rámci své činnosti systematicky koordinovat různé druhy preventivních programů, zvyšovat jejich kvalitu a efektivnost, synchronizovat fungování všech subjektů, působících v oblasti prevence, získávat stabilnější zdroje finančních prostředků a garantovat účelné nakládání s nimi, či organizovat školení metodiků primární prevence. Zabývá se zajišťováním dostupnosti kvalifikované formy prevence pokud možno všem ohroženým cílovým skupinám obyvatel, žijících na území hlavního města Prahy. Samozřejmostí je pořádání mnoha preventivních akcí, přednášek a seminářů, zaměřených na oblast problematiky spojené s užíváním návykových látek, drogovou kriminalitou, ale též

21

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2010. Praha : Krajské

oddělení protidrogové prevence, 2011.

38

například rizikovým chováním, či šikanou ve školách. Také spolupráce se zahraničními organizacemi, zabývajícími se primární prevencí, patří mezi významné projekty této obecně prospěšné společnosti.

3.1.3

Sananim Toto občanské sdružení je nestátní neziskovou organizací, poskytující služby

v oblasti péče a léčby drogově závislým občanům na území hlavního města Prahy. Jedná se o vůbec první, tím pádem nejstarší organizaci svého druhu v České republice. Lidem ohroženým drogami a jejich blízkým poskytuje pomoc v síti programů a služeb, které tvoří komplexní systém prevence, péče, léčby a resocializace. 22 Toto centrum dále spolupracuje též v otázce řešení následného zaměstnávání již vyléčených osob, kterým se snaží usnadnit vstup na trh práce. Zaměřuje se na různé druhy terénních programů. Jistým specifikem této organizace je Romský terénní program, v rámci kterého se za pomoci speciálního týmu pracovníků daří oslovovat drogově závislé příslušníky tohoto etnika. Dále občanské sdružení Sananim provozuje Kontaktní centrum, Drogové informační centrum, Denní stacionář, Centrum pro osoby v konfliktu se zákonem, Poradnu pro rodiče, Centrum pro matky s dětmi, Doléčovací centrum, či Pracovní a sociální agenturu. Díky finanční podpoře mnoha státních institucí může Sananim provozovat též dvě zařízení určená k odbornému poskytování rezidenční léčby v terapeutické komunitě. Dalším podporovaným projektem v rámci tohoto občanského sdružení je zdravotnické zařízení CADAS, poskytující specializované služby v oblasti ambulantní a substituční léčby. Sananim se také v neposlední řadě podílí na různých projektech v oblasti výzkumu a vzdělávání. Významným počinem je i spolupráce na některých zahraničních projektech.

3.1.4

Drop In Obecně prospěšná společnost, zabývající se na území hlavního města Prahy

prevencí a léčbou drogových závislostí, se nazývá Drop In. Toto středisko je registrovaným nestátním zdravotnickým zařízením, zaměřujícím se na ambulantní

22

Sananim : Kdo jsme. Sananim.cz [online]. 2007 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW :

.

39

kontakt, první pomoc, poradenství a terapii drogových problémů, v rámci programů ,,Harm Reduction“. Další prioritou Drop In jsou různé typy preventivní činnosti.23 Terénní pracovníci tohoto střediska se v mnohých lokalitách hlavního města snaží preventivně zmírňovat následky rizikových způsobů užívání návykových látek a to zejména již obligátní výměnou použitých injekčních stříkaček za nové. Kromě této velice

záslužné

iniciativy se

pracovníci

Drop

In

dále

pokouší

za použití

psychologických metod zapůsobit na drogově závislé osoby a tím je přimět k bližší spolupráci s touto institucí, která dává naději na přijatelné východisko z velmi vážné situace. Z daleka ne všichni uživatelé drog jsou ochotni přijmout nabídku pomoci při řešení svých problémů a pokusit se o návrat do společnosti bez drog pod dohledem odborníků, ovšem každý, byť jen sebemenší náznak možné spolupráce, je pro pracovníky střediska Drop In velkým vítězstvím v podobě slibné vidiny možné záchrany lidského života. Dalšími součástmi střediska Drop In jsou například Centrum metadonové substituce, určené pro léčbu osob závislých na opiátech, Centrum pro rodinu, zaměřené na těhotné ženy a matky užívající návykové látky, či Centrum následné péče, jehož hlavním smyslem je podporovat již napravené uživatele drog v budování nového způsobu života bez nich.

Léčba drogově závislých osob

3.2

Jak již bylo zmíněno výše, osoby závislé na drogách nejsou mnohdy ochotny přijmout nabídku pomoci v podobě léčby tohoto závažného problému. Jejich odmítavý postoj se pravděpodobně odvíjí od stavu jisté rezignace vůči spořádanému způsobu, či smyslu života, psychické zátěže a přímo souvisí se stupněm a délkou trvání dané závislosti. Pokud však drogově závislý jedinec v sobě, často za vydatné pomoci terénních pracovníků, nebo kontaktních center, nalezne dostatek motivace ke změně a je ochoten v rámci léčby spolupracovat, pak jeho další osud rozhodně nemusí být nepříznivý. Způsobů, jak může taková odborná léčba probíhat je více. K těm nejrozšířenějším patří léčba ambulantní, jež je zaměřena na abstinenci uživatelů drog. Uskutečňuje se ve specializovaných zařízeních a její výhodou je oproti léčbě ústavní 23

Historie Drop In o.p.s. : O nás. Dropin.cz [online]. 2008 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW :

.

40

jistá volnost léčených jedinců, kteří do ambulantních poraden pouze docházejí. Tento způsob léčby je velice benevolentní, s čímž jsou ovšem spjata jistá negativa. Pokud je u narkomana závislost silnější, než jeho vůle s drogami skončit a tím pádem se v rámci ambulantní léčby jeho problém nelepší, měla by mu být nabídnuta léčba v některém z ústavních zařízení. Ústavní léčba bývá zpravidla nezbytná v případě možného výskytu různých zdravotních komplikací, které mnohdy doprovázejí například detoxifikaci. Cílem procesu detoxifikace je zbavit tělo jedovatých, nebo toxických látek a překonat odvykací syndrom. Tuto fázi mohou doprovázet psychotické stavy, či jiné zdravotní problémy, proto je u pacienta potřebný lékařský dohled. Dále bývá detoxifikace doplňována psychoterapií, jež si klade za cíl motivovat léčeného jedince k podstoupení další navazující léčby, či změně dosavadního způsobu života. Jako další způsob se nabízí léčba v zařízení, určeném k dlouhodobému pobytu pacientů. Jedná se o léčení, probíhající v terapeutické komunitě, které ovšem může trvat rok i déle. Zařízení tohoto typu je však u nás málo a počet lůžek v nich nepostačuje zájmu. Jsou orientována k abstinenci a mají nesporné výhody. Nevýhodou je snad jedině to, že taková léčba není přijatelná a dostupná pro každého.24 V případě léčení drogové závislosti je postupováno dle určitých zásad, které se v průběhu dlouhodobého pozorování a praktické aplikace osvědčily. Většina léčebných zařízení vychází kromě mnoha odborných metod ponejvíce z již zmíněných postupů psychoterapie, seminářů v podobě kolektivní spolupráce pacientů, či různých relaxačních, cvičebních a dalších účinných druhů terapie.

3.2.1

Onemocnění spojená s drogovou závislostí Nákaza jakoukoli, byť jen banální chorobou, není rozhodně příjemnou

záležitostí. Obzvláště, pokud se jedná o chorobu vyžadující dlouhodobé léčení, nebo v nejhorším případě takovou, u níž naděje na úspěšné vyléčení jsou spíše mizivé. V oblasti chorob, vyskytujících a přenášejících se mezi narkomany, je možno mluvit o opravdu závažném problému. Člověk závislý na drogách, u něhož nastanou příznaky abstinenčního syndromu a za každou cenu si musí aplikovat novou dávku drogy, není ve většině případů vůbec schopen domyslet následky svého konání, ke kterému se mnohdy v takovém stavu odhodlá. Například tak banální záležitost, jakou je pro 24

NEŠPOR, K., MÜLLEROVÁ, M. Jak přestat brát drogy. 5. rozš. vydání. Praha : FIT IN, 2006, s. 94.

41

narkomana aplikace drogy již použitou injekční stříkačkou, může znamenat nedozírné následky nejen pro něj samotného, ale i pro ostatní jedince, kteří tento aplikační prostředek taktéž použijí. Injekční podání je tou vůbec nejnebezpečnější formou aplikace drog. Dalším, velmi častým zdrojem nákazy některou z infekčních nemocí bývá nechráněný pohlavní styk, při němž nakažený jedinec infikuje jiného člověka. K nejzávažnějším infekčním onemocněním, přenášeným mezi drogově závislými osobami, patří například různé druhy žloutenky (hepatitidy), což je zánět jater. Ten může být způsoben jak virovou infekcí, tak i dlouhodobou konzumací alkoholu a injekční aplikací drog. Některé z virů mohou trvale poškodit játra a zdraví. Tři nejběžnější viry, které žloutenku způsobují, jsou hepatitis A, B a C.25 Nejzákeřnější a mezi narkomany rozvinutý typ viru je právě hepatitis C. Většina nakažených vlastně vůbec netuší, že byli infikováni, protože nezaznamenávají žádné příznaky této nemoci, která v důsledku pozdní identifikace u většiny pacientů přechází do závažného chronického stadia. Nemoc je možné efektivně léčit pouze v počátečním stadiu, jež se ovšem ve většině případů nepodaří podchytit včas. Pokud se tento virus hepatitidy do organismu více rozšíří, bývá pak účinek následné léčby velmi nízký. U pacienta se následkem poškození jater, vyvolaného touto nákazou, může vyskytnout cirhóza jater, nebo dokonce rakovina. Navíc trvá vysoký podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými tímto typem hepatitidy, který stále tvoří zhruba 2/3 všech nemocných v České republice a téměř 3/4 v Praze. Nejvyšší počty nemocných jsou právě v Praze, Ústeckém a Středočeském kraji.26 Dále je nezbytně nutné upozornit na velmi nebezpečnou, nevyléčitelnou civilizační chorobu, opět přenosnou kromě nechráněného pohlavního styku též mezi injekčními uživateli drog, aplikujícími si návykové látky použitými injekčními stříkačkami. Řeč je o největší hrozbě současné doby, onemocnění AIDS. Tato zkratka charakterizuje

syndrom

získaného

selhání

imunity,

což

znamená

selhání

obranyschopnosti organismu. Toto selhání představuje podstatu onemocnění. Vzniklé snížení obranyschopnosti je důsledkem infekce organismu virem HIV (virus selhání

25

ONDRIS, V., HLAVATÝ, M. Pohlavní nemoci od A do Z : Základní informace. Praha : Česká

společnost AIDS pomoc, 2006, s. 13. 26

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2010. Praha : Krajské

oddělení protidrogové prevence, 2011.

42

lidské imunity).27 Pokud se týká možnosti jejího včasného zjištění, je infekce virem HIV stejně zákeřná, jako nákaza virem hepatitidy typu C. Mnohdy se u pacienta vůbec neprojevují žádné prvotní příznaky, které by nákazu virem HIV oznamovaly. Člověk se ve většině případů cítí zcela zdráv. Netuší, že je nakažen a stává se tak nebezpečným zdrojem nákazy i pro okolí. Léky, oddalující propuknutí choroby v plné míře sice existují, ovšem podmínkou je podchycení diagnózy včas, což se ne vždy podaří. Virus HIV, jenž se může vyskytovat ve dvou typech, napadá v lidském organismu skupinu bílých krvinek zvanou T lymfocyty, ve kterých se namnoží a po určitém čase tyto krvinky zabíjí, čímž neustále snižuje jejich počet. Závažný pokles bílých krvinek v těle nakaženého jedince znamená v důsledku postupné selhávání imunity a rozvoj onemocnění AIDS. Imunitní systém člověka může být virem HIV poškozován po velmi dlouhou dobu, i v řádu několika let, než dotyčný onemocní. V České republice je pověřena monitorováním HIV/AIDS Národní referenční laboratoř pro AIDS ve Státním zdravotním ústavu v Praze. Přestože patří Česká republika mezi země se stále nejnižším počtem zjištěných případů nákazy virem HIV v Evropě i na světě, došlo zde v posledním desetiletí k více než trojnásobnému zvýšení incidence HIV a to až na 18 případů v přepočtu na 1 milion obyvatel. Od roku 2003 dochází v České republice ke každoročnímu nárůstu nových případů HIV, přičemž v posledních čtyřech letech je tento nárůst významně rychlejší.28 V roce 2011 je na území republiky evidováno již 1675 osob HIV pozitivních. Dalších 341 osob trpí onemocněním AIDS. Největší počet, celkem 800 nakažených, eviduje hlavní město Praha. Lékařská péče o HIV pozitivní osoby, stejně jako o pacienty postižené nemocí AIDS, je v České republice přidělena sedmi klinickým AIDS centrům, která jsou povětšinou součástí nemocnic. Kromě zmíněných AIDS center má na celém území republiky působnost svépomocné občanské sdružení s názvem Česká společnost AIDS pomoc, jenž se kromě psychické a sociální pomoci HIV pozitivním jedincům specializuje též na četné přednášky a besedy zaměřené na prevenci v dané problematice. Příkladem infekčních, pohlavně přenosných chorob, vyskytujících se často mezi drogově závislými osobami, mohou být syfilis, či kapavka. Tyto infekce nejsou

27

Informační příručka pro prevenci HIV/AIDS a pro propagaci testování na HIV. Praha : Hygienická

stanice hl. m. Prahy, 2007. 28

STEHLÍKOVÁ, D., STUPKA, J. Ročenka Národního programu HIV/AIDS v České republice 2009-

2010. Praha : Státní zdravotní ústav v Praze, 2011, s. 13. ISBN 978-80-7071-318-1.

43

přenosné cestou injekční aplikace drog, o to rizikovější je však nechráněný pohlavní styk. Velmi často bývá příčinou nákazy těmito nemocemi prostituce, kterou si drogově závislé ženy obstarávají finance na další dávky návykových látek.

3.2.2

Žadatelé o léčbu Důvody, které přinutí drogově závislé osoby k absolvování léčby, bývají různé,

ve většině případů jsou však narkomanům ve správném rozhodnutí nápomocny jiné osoby, či subjekty. Může to být rodina, pokud s ní drogově závislý udržuje kontakt, přátelé, kteří se trápí pohledem na člověka, kterého závislost dohnala až na samotné dno, či pracovníci různých, výše uvedených organizací. Jedním z nejdůležitějších údajů, popisujících drogovou scénu v České republice, je věk žadatelů o léčbu drogových závislostí. Kromě všech věkových kategorií, jichž se dotýká problematika návykových látek, je velice závažným zjištěním, že dle statistik jsou mezi žadateli o léčbu zastoupeni též dětští pacienti, kteří nepřekročili věk 15 let. Takových osob bylo například v roce 2010 evidováno na čtyři desítky. V případě dalších žadatelů o první léčbu jsou nejpostiženější věkovou skupinou v České republice 20 – 24letí. Mezi všemi léčenými klienty je pak pozorován další posun do starších věkových skupin. Početně nejpostiženější věkovou skupinou jsou 25 – 39letí.29 Nejvyšší počet nových žadatelů o léčbu v republice je evidován na území hlavního města Prahy, na čemž má nepochybně velký podíl působnost mnohých organizací, které se důsledně zabývají péčí o drogově závislé osoby. Rozhodne-li se narkoman k léčbě své závislosti, je to pouze počátek dlouhé cesty plné překážek, po níž se vydává za vidinou abstinence a možnosti zdárného návratu do společnosti bez drog. Takto šťastný konec problému ovšem čeká jen jedince, který bude schopen odolat veškerému tlaku, jenž na něj bude v průběhu léčení po všech stránkách vyvíjen. Ani po zdárném absolvování léčebného procesu však není jisté, zda takový člověk v abstinenci vytrvá a dříve, nebo později se k závislosti na návykových látkách opět nevrátí. Pokud má ovšem dotyčný rodinu, či přátele, měli by tito věnovat veškeré možné úsilí tomu, aby i díky jejich pomoci takový člověk zjistil, že způsob života bez drog je mnohem hodnotnějším a snazším, než návrat zpět k závislosti.

29

STUDNIČKOVÁ, B., PETRÁŠOVÁ, B. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených

uživatelů drog. Praha : Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2011, s. 23. ISBN 978-80-254-9321-2.

44

ZÁVĚR V životě člověka nastává mnoho momentů, na které každý z nás reaguje jiným způsobem. Jedinec, jehož reakce v případě řešení byť i některé z velmi závažných situací jsou spíše chladnokrevné a klidné, se vypořádá s konkrétním problémem jistě mnohem snadněji, než takový, kterému postačí stejná krizová situace k tomu, aby se uchýlil ke zkratovému jednání, které může vyvrcholit i vznikem závislosti na drogách. Důvodů, proč někdo začne být závislý velmi snadno a jiný naopak hledí na veškeré druhy návykových látek s odporem a bázní, je mnoho. Hlavní problém v tomto ohledu vzniká jednoznačně poměry a výchovou v rodině. Samozřejmě každý člověk má jisté genetické dispozice, které jej již v době vývoje předurčují k různým formám chování, jednání v konkrétních situacích, či reakcí na vzniklý problém. Ovšem i tyto vrozené předpoklady se v mnoha případech dají ovlivnit právě cennou a hodnotnou výchovou, která se takovému jedinci bude od raného dětství dostávat. Pokud již jako dítě uvidí neshody mezi rodiči, nezájem o dítě například z důvodu vysokého pracovního vytížení rodičů, či dokonce takový člověk vyrůstá v prostředí zasaženém drogovou problematikou, bude mít v důsledku nepochybně nižší sebevědomí a naopak mnohem vyšší předpoklady k tomu, aby ho též problém zvaný drogová závislost pohltil. Jestliže však mladý člověk naopak vidí ze strany svých rodičů vstřícný a sdílný přístup, naučí se slušnosti a odpovědnosti za své chování a jednání, je to jistě počátek toho nejlepšího způsobu prevence nejen drogové závislosti, ale i dalších problémů, které jej mohou provázet na budoucí cestě životem. Situace v oblasti velice rozvinutého celosvětového problému návykových látek, kdy neustále vznikají nové druhy drog, obchodníci s nimi jsou rok od roku vynalézavější a používají rafinovanější techniky zakrývání své trestné činnosti, je opravdu alarmující. Též vzniklá ekonomická krize poslední doby, s ní spojený nedostatek financí, pracovních míst a vůbec velmi hektická doba, to jsou faktory, které rozhodně nikterak nenahrávají možnostem výrazného potlačení obchodu s drogami, stejně jako znatelnému poklesu jejich uživatelů. Slabší jedinci, kteří například přijdou o zaměstnání, tím spíše v regionu, kde je pracovních míst závažný nedostatek, mají jen nižší stupeň vzdělání, či se jim nedostává zastání ze strany rodiny, mohou lehce skončit v pastech obchodníků s drogami, kteří právě na takto oslabené lidi čekají, aby jim nabídli možnost nepochybně finančně přijatelného a zaručeného východiska ze zdánlivě bezvýchodné situace.

45

Činnost orgánů policie a jejích specializovaných útvarů v oblasti boje proti šíření návykových

látek

a

drogové

kriminality

vůbec,

je

bez

pochyby

jedním

z nejefektivnějších procesů, směřujících k potlačení vzniklého problému. Však ani policie, ani nejrůznější orgány, zabývající se činnostmi, hrajícími důležitou roli v oblasti snižování dostupnosti drog, nemohou své snažení naplno zúročit, pokud k tomu nebudou mít dostatečnou podporu v podobě dokonalejší a v mnoha ohledech přísnější legislativy, která bude přikloněna spíše na jejich stranu, než na stranu opačnou, což se bohužel dnes v mnoha případech stává smutnou realitou. Političtí představitelé nepochybně mají ve své moci mnohé nástroje vedoucí ke zlepšení situace v této oblasti prosadit a tím pádem přinejmenším usnadnit život mnoha lidem, včetně jich samotných. I oni se totiž mohou bezprostředně setkat s problematikou drogové závislosti. Na rozdíl od těchto velice ožehavých, leč po důsledném řešení zoufale volajících témat, se však mnohem více zajímají o záležitosti a reformy, ani z části ne tak aktuální a důležité, jako je konkrétní vytvoření razantní protidrogové politiky, řádně podpořené spolehlivými a jednoznačnými zákony. Neuvědomují si zřejmě, že pokud nepřestanou před tímto obrovským problémem neustále jen zavírat oči a shazovat možnosti jeho efektivního řešení ze stolu, budou svým pouhým přihlížením dále připravovat ornou půdu výrobcům a obchodníkům s návykovými látkami, pro které rozhodně není páchání drogové trestné činnosti na území České republiky záležitostí nikterak složitou a příliš odstrašující. Bylo by velice vhodné, aby k řešení této situace přistoupili výhradně zkušení odborníci, kteří mají o daném problému dostatek teoretických i praktických informací, díky nimž se budou schopni dobrat zdárného cíle v podobě prosazení efektivních opatření. Pouhé spekulace, vyčkávání, či dobrá vůle v tomto případě nijak pomoci nemohou. Z podstaty této práce vyplývá velmi vysoká závažnost problému spojeného s návykovými látkami, který se více, či méně dotýká každého z nás. Problematika šíření návykových látek zde ovšem byla nastíněna pouze v úzkém měřítku. Mnoho dalších, velice důležitých a zajímavých informací bylo bohužel nutno ponechat stranou, neboť se tyto přímo netýkaly podstaty zadání práce. Ze získaných poznatků lze tedy předpokládat, že dokud se vlivní zákonodárci a další do této záležitosti zainteresovaní činitelé nezačnou opravdu důsledně vzniklou situací zabývat, riziko dalších možných negativních dopadů drogové problematiky na společnost se v dohledné době pravděpodobně nesníží.

46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura GROHMANNOVÁ, K., GROLMUSOVÁ, L., CHOMYNOVÁ, P. Hlavní trendy v roce 2010. Zaostřeno na drogy, 2011, roč. 9, č. 6, s. 1. ISSN 1214-1089. NEŠPOR, K., MÜLLEROVÁ, M. Jak přestat brát drogy. 5. rozš. vydání. Praha : FIT IN, 2006, s. 94. NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami pro rodiče a pedagogy. 2. rozš. vydání. Praha : Státní zdravotní ústav Praha, 1997, s. 5.

ONDRIS, V., HLAVATÝ, M. Pohlavní nemoci od A do Z : Základní informace. Praha : Česká společnost AIDS pomoc, 2006, s. 13. POPOV, P. Farmakologická léčba závislostí na opioidech. Psychiatrie pro praxi, 2009, roč. 10, č. 1, s. 4. ISSN 1213-0508. STEHLÍKOVÁ, D., STUPKA, J. Ročenka Národního programu HIV/AIDS v České republice 2009-2010. Praha : Státní zdravotní ústav v Praze, 2011, s. 13. ISBN 978-807071-318-1. STUDNIČKOVÁ, B., PETRÁŠOVÁ, B. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog. Praha : Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2011, s. 23. ISBN 978-80-254-9321-2. ŠTABLOVÁ, R., BREJCHA, B. a kol. Návykové látky a současnost. Praha : Policejní akademie ČR, 2006, s. 33. ISBN 80-7251-224-2. TRÁVNÍČKOVÁ, I., ZEMAN, P. Kriminální kariéra pachatelů drogové kriminality. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, s. 15. ISBN 978-80-7338101-1.

47

Prameny Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.

Jiné dokumenty Informační příručka pro prevenci HIV/AIDS a pro propagaci testování na HIV. Praha : Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2007. Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 – 2009. Praha : Úřad vlády České republiky, 2005. Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2009. Praha : Národní protidrogová centrála, 2010. Výroční zpráva Národní protidrogové centrály 2010. Praha : Národní protidrogová centrála, 2011. Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy za rok 2010. Praha : Krajské oddělení protidrogové prevence, 2011. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2004. Praha : Úřad vlády České republiky, 2005. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2010. Praha : Úřad vlády České republiky, 2011.

Internetové zdroje Historie Drop In o.p.s. : O nás. Dropin.cz [online]. 2008 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW : .

48

“KROKODIL“ nebezpečná droga z Ruska. In: Policie.cz [online]. 2011 [cit. 2012-0118]. Dostupný z WWW : . Národní protidrogová centrála SKPV PČR : O nás. Policie.cz [online]. 2010 [cit. 201202-28]. Dostupný z WWW : . Policie České republiky : Statistiky. Policie.cz [online]. 2009-2010 [cit. 2012-02-28]. Dostupný z WWW : .

Sananim : Kdo jsme. Sananim.cz [online]. 2007 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW : . Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2010 : Textová část. Urm.cz [online]. 2010 [cit. 2012-02-21]. Dostupný z WWW : . Varování o výskytu fentanylu v ČR. In: Dropin.cz [online]. 2011 [cit. 2012-01-18]. Dostupný z WWW : .

49

Záznam o bakalářské práci Jméno a příjmení bakaláře: Jiří Soukup Název práce CZ: Prevence šíření návykových látek v podmínkách regionu Název práce EN: Preventing the spread of drug in terms of region Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2012 Počet stran/Počet příloh: 50/0 Vedoucí práce: Doc. Ing. Renata Štablová, CSc. Anotace CZ: Tato

práce

se

zabývá

problematikou a

prevencí

šíření

návykových látek

v podmínkách regionu Hlavní město Praha. Nabízí srovnání specifik obchodu s drogami s ostatními regiony a sleduje vývoj současné drogové scény v České republice. Snaží se detailněji zmapovat situaci v oblasti drog v centru města Prahy, nejčastější formy drogové kriminality a zároveň upozornit na možnosti prevence v dané problematice. Dále práce popisuje instituce, zabývající se preventivní činností v oblasti návykových látek a poukazuje na možnosti léčení drogově závislých osob. V závěru se pak nachází shrnutí celé situace a nastínění možnosti efektivního řešení problému. Anotace EN: This thesis deals with the spread and prevention of drugs abuse in terms region of Prague. It offers a comparison of the specifics of the drug trade with other regions and monitor the development of current drug scene in the Czech Republic. It tries to map the situation in more detail on drugs in the city center of Prague, the most common forms of drug crime, while alert to the possibilities of prevention in the field. The thesis then describes the institutions involved in preventive activities in the field of drugs and points to the possibility of treating drug addicts. In conclusion sums up the situation and outline options for efficient problem solving. Klíčová slova CZ: Drogy, drogová kriminalita, drogová scéna, instituce, léčení, obchod, prevence, šíření. Klíčová slova EN: Drugs, drug crime, drug scene, institution, treating, trade, prevention, spread. Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6 Signatura

50