VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2006
Veronika Žánová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Postavení Brazílie v mezinárodním obchodě (bakalářská práce)
Autor: Veronika Žánová Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.
V Praze dne 30.května 2006
podpis
2
Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala svým rodičům za podporu, důvěru a výdrž. Také rodině Silotto (Ade, Marecy a jejich synové) a dr. Danilo Bernardinello za jejich pomoc, inspiraci a poskytnutí důležitých informací ke zpracování této práce. V neposlední řadě také ing. Soně Gullové za odborné vedení, cenné rady a nesmírnou trpělivost.
3
Obsah: Úvod......................................................................................................................................................5 1. Brazílie: Základní charakteristiky...................................................................................................7 1.1. Geografické údaje..................................................................................................................................7 1.2. Demografické údaje...............................................................................................................................8 1.3. Státní zřízení...........................................................................................................................................9 1.4. Základní ekonomické ukazatele .........................................................................................................11 1.5. Kultura a lidé .......................................................................................................................................13
2. Tradiční položky brazilského zahraničního obchodu...................................................................16 2.1. Vývoz dřeva - „pau-brasil“l ................................................................................................................16 2.2. Cukrová třtina .....................................................................................................................................16 2.3. Zlato a diamanty ..................................................................................................................................17 2.4. Káva ......................................................................................................................................................17 2.5. Hovězí maso..........................................................................................................................................18 2.6. Pomerančový džus ...............................................................................................................................18 2.7. Proces industrializace..........................................................................................................................19 2.8. Černé zlato a zemní plyn.....................................................................................................................20
3. Mezinárodní obchod Brazílie v období 2002-2005 .......................................................................22 3.1. Obchodní bilance .................................................................................................................................23 3.1.1. Import.............................................................................................................................................................24 3.1.2. Export.............................................................................................................................................................26 3.1.3. Obchodní bilance zemědělských výrobků ......................................................................................................28
3.2. Služby....................................................................................................................................................30 3.3. Cestovní ruch .......................................................................................................................................30 3.4. Dovozní podmínky, celní systém, kontrola vývozu ...........................................................................31 3.4.1. Charakteristika celních sazeb a hlavních daní při dovozu zboží do BFR.......................................................31 3.4.2. Ochrana domácího trhu ..................................................................................................................................33
3.5. Podpora exportu ..................................................................................................................................34 3.5.1. Programy poskytované bankou BNDS...........................................................................................................34 3.5.2. Program financování exportů – „PROEX“.....................................................................................................35 3.5.3. Podpora exportu malých a středních podniků – „O PROGER EXPORTAÇÃO“..........................................35
Závěr ...................................................................................................................................................36 Zdroje..................................................................................................................................................38 Přílohy ................................................................................................................................................41
4
Úvod Brazílie je regionální velmocí Jižní Ameriky a v současnosti výrazně posiluje svou pozici na světových trzích. Už smlouva z Torsedillas (1492) oddělila toto území od zbytku kontinentu a položila tak základy k její diferenciaci od ostatních zemí, a to ve všech ohledech: jazyk, kultura, historie, současná pozice ve světě a vyhlídky do budoucna. Spolu s Indií a Čínou byla označena za budoucí hráče světové ekonomiky. V předkládané práci se seznámíte se současným postavením Brazílie ve světovém mezinárodním obchodu. Současností se zde myslí období roku 2002 až 2005. Rok 2002 je významný hned v několika hlediscích. Za prvé: v prezidentských volbách byl zvolen levicový kandidát, známý jako LULA. Jeho radikální předvolební kampaň příliš nenasvědčovala, že by Brazílie pod jeho vedením „prahla“ po spolupráci se zahraničím. Nicméně Lula dosti ubral ze svojí razantnosti a jeho politika dnes sklízí úspěchy a v celku pozitivní hodnocení zvenčí. Svým aktivním přístupem se snaží na zahraničních cestách otevírat Brazilcům dveře do světa. Na půdě mezinárodních organizací zase formou spolupráce s ostatními rozvojovými zeměmi s nemalými úspěchy hájí celonárodní zájmy. Rok 2002 je přelomový i ve vývoji salda obchodní bilance. Od propadu v roce 2001, kdy skončilo v deficitu, dosahuje mnohamiliardových přebytků, které navíc rok od roku rostou po desítkách miliard. V první kapitole je překládána celková charakteristika Brazílie, a to z pohledu geografického, demografického, administrativního, ekonomického a kulturního. Pro větší přehlednost jsou údaje uváděny v tabulkách. Mají čtenáři ušetřit čas, pokud se zajímá pouze o mezinárodní obchod. V komentářích se pak objevují stručné exkurze do důležitých a zajímavých okamžiků historie země. V úvodu druhé kapitoly je nastíněn vývoj mezinárodního obchodu. Jde o rozbor obchodu s takovými komoditami, které měly a mají významný vliv na současný stav. Mezi tyto patří např. cukrová třtina, káva nebo zlato. Několik odstavců je věnováno také černému zlatu, ropě. A to hlavně v souvislosti s vyspělostí, velikostí a významností brazilské jedničky v daném oboru – koncernu Petrobrás. Významným faktem je také skutečnost, že Brazílie by se v následujících letech měla stát zcela soběstačnou, a tudíž nezávislou na importu energetických zdrojů a výkyvech světových cen těchto komodit. Okolnost, která bezpochybně povede k většímu posílení role Brazílie na poli světové ekonomiky.
5
Dále je rozebírán vývoj obchodní bilance, importu a exportu v letech 2002 až 2005, jeho teritoriální a komoditní struktura. Zvláštní pozornost je věnována exportu zemědělské produkce, a to v souvislosti s jeho nebývalým nárůstem, za kterým stojí doznívající nákaza BSE a stále více aktuální ptačí chřipka. Brazilský export zde hraje úlohu substitutu, od kterého nehrozí nákaza. Poslední kapitola je věnována obchodní politice: dovozním podmínkám, uplatňovaným clům a daním a podporám exportu.
6
1. Brazílie: Základní charakteristiky „Země pro všechny.“ Jak uvádí nadpis oficiální internetové stránky Brazílie. Pokud bychom hledali výraz, který by tuto zemi nejlépe vystihoval, pak bychom museli jednoznačně zvolit slovo diverzita. Za pět set let se na necelé polovině1 jihoamerického kontinentu zrodil národ, jehož kořeny sahají do všech koutů světa2. Pravnuk českého přistěhovalce Jana Nepomuka Kubíčka se zde stal prezidentem a byl zakladatelem hlavního města Brasília3.
1.1. Geografické údaje Brazílie byla objevena 22. dubna roku 15004 portugalským kapitánem jménem Pedro Alvarez Cabral. Už tehdejší portugalští vládci5 rozpoznali strategickou výhodu území nalézajícího se při jiho-atlantském pobřeží. Posloužila jako přestup na námořních cestách z Indie a především představovala upevnění portugalského monopolu na “Rota de Cabo“6 . Níže uvedená tabulka ukazuje základní geografické informace. Brazílie je šestou největší zemí na světě7. Pro představu je o něco málo menší než Spojené státy americké. Zasahuje všechna klimatická pásma. Naleznete zde jak pouště (sever země), tak i sníh a mráz. Brazílie disponuje obrovským nerostným bohatstvím, především železnými rudami, zlatem, manganem nebo bauxitem. Celosvětovou otázkou zůstává kácení deštných pralesů, tzv. plic země, za účelem získání úrodné černozemě, která se ale velmi záhy vyčerpává a stává se tak nepoužitelnou. Na Brazílii je vyvíjen mezinárodní tlak, aby těžbu omezila. Z národního hlediska ale kácení představuje jediný možný způsob obživy pro milióny lidí žijících na severu země. Z ohromného půdní fondu je obděláváno necelých 7%.
1
Brazílie zaujímá 47% jihoamerického kontinentu. Zdroj: www.brasil.gov.br, 6.3.2006 Kulturu Brazílie nejvíce ovlivnili a ovlivňují Indiáni, Portugalci a černoši. Z dalších důležitých skupin můžeme uvést Španěly, Italy, Němce, Židy, Araby a Japonce. Zdroj: http://www.ibge.gov.br/brasil500/index2.html, 7.3.2006 3 Urbanistický plán byl koncipován ve tvaru letadla, letícího vstříc světlé budoucnosti a prosperitě. Dnes už bohužel, díky přilehlým chudinským čtvrtím, přežívá pouze na papíře, pozn.autora. 4 Od roku 1940 mnozí brazilští i portugalští historikové prosazují teorie, že objevení Brazílie nebylo až tak náhodné. Zdroj: http://www.unificado.com.br/calendario/04/descobrimento.htm, 7.3.2006 5 král Manuel II, zvaný Šťastný (1469-1521). Zdroj: http://www.geocities.com/Area51/Atlantis/2970/link0002.htm, 7.3.2006 6 Rota do Cabo je dnes nejen nejfrekventovanější námořní cestou na světě (24 tisíc lodí za rok nebo 66 denně), ale také životní důležitost pro importéry ropy z Perského zálivu. Zdroj: http://www.tropicologia.org.br/conferencia/1977porto_exportador_importador.html, 7.3.2006 7 www.nationmaster.com, 9.3.06 2
7
Tab.č. 1 Geografické údaje
Rozloha
8.514.215,3 km 2
Sousedé
všechny jihoamerické státy kromě Chile a Ekvádoru
Klima
zasahuje všechna klimatická pásma
Nejvyšší bod
Pico da Neblina (stát Amazonia), 3 014,1m
Nejnižší bod
Atlantik, 0 m
Nerostné bohatství
bauxit, zlato, železná ruda, mangan, nikl, fosfáty, platina, hliník, uran, petrolej, vodní bohatství, dřevo
Půda
6,96% obdělávané půdy Zdroj: IBGE, Diretoria de Geociências, CIA The World Factbook
1.2. Demografické údaje Před příchodem Portugalců žilo na území dnešního státu zhruba 5 miliónů původních obyvatel – indiánů. Byli rozdělení do několika kmenů, a to dle jazykové příslušnosti : tupiguaranais, macro-jê (tapuias), aruaques a caraibas. V současné době žije ve vyznačených a vládou chráněných rezervacích asi kolem 400 tisíc indiánů, kteří vytvářejí na 200 kmenů a mluví 170 různými jazyky. Původní styl života a kulturu z dob před příchodem kolonizátorů si však zachovalo jen málo z nich. Tab.č.1.2 zachycuje základní demografické údaje o brazilské populaci. Internetové stránky brazilského statistického úřadu (IBGE) uvádí pouze přibližný počet obyvatel, chcete-li odhad. Důvodem jsou lidé, obzvláště z oblasti severovýchodu, kteří nejsou nikde evidováni. Brazilský statistický úřad nedávno také spočítal, že nehledě na klesající porodnost zde bude v roce 2050 žít téměř 260 miliónů lidí. Průměrná roční míra růstu populace byla v letech 1990 až 2000 1,63%8 a nadále klesá. Odráží se zde také klesající natalita v průběhu 90.let. V příloze je dostupná mapa znázorňující populační růst v jednotlivých částech země. Největší růst dosahují oblasti deštných pralesů. Nejsou zde výjimkou rodiny s 10 a více potomky.9 Za zmínku stojí i neustále rostoucí míra urbanizace, která v roce 2005 dosáhla 81,25%. Nejosídlenější oblast země představuje okolí měst Sao Paula, Ria de Janeira a Manasu v Amazonském pralese. Obecně tedy střední a jižní část země a Manaus jako vyjímka.
8
Zdroj: Uma análise dos resultados da Sinopse Preliminar do Censo Demográfico 2000, Rio de Janeiro 2001, dostupné z
http://www.ibge.gov.br/home/estatistica/populacao/tendencia_demografica/analise_resultados/sinopse_censo2000.pdf 9
Samotní Brazilci tento fakt vysvětlují větou: „Nemají co dělat, tak dělají děti.“, pozn. autora
8
Tab.č. 2 Demografické údaje
Populace
Průměrný věk
185.786.095 0-14: 15-64: 65 a více: 27.81 let
Populační růst
1.06% (odhad 2005)
Dětská mortalita
Jazyky
29.61 ‰ Muži: 67.74 let ženy: 75.85 let (odhad 2005) Běloši 53.7% Mulati 38.5% Černoši 6.2% Ostatní10 0.9% Nespecifikovatelní 0.7% (census 2000) Římsko-katolické 73.6% Protestanti 15.4% Spriritualisté 1.3%, Bantu/voodoo 0.3%, jiní 1.8%, nespecifikovatelní 0.2% ateisté 7.4% (2000 census) Portugalština (úřední), španělština, angličtina, francouzština
Gramotnost
86,4% (nad patnáct let)
Míra městského osídlení
81,25% (2000)
Věková struktura
Předpokládaná délka života
Etnické skupiny
Náboženství
26.1% 67.9% 6% (2005 odhad)
Zdroj: IBGE, Diretoria de Geociências, CIA The World Factbook Směrem na jih země se také mění charakteristika jejích obyvatel. Zatímco na severu žijí spontánní, optimističtí, často však nevzdělaní, ba dokonce negramotní lidé, jejichž barva očí a vlasů bývá vesměs černá, na jihu už se její obyvatelé více podobají Evropanům. Světlá barva pleti, vlasů a očí, smysl pro povinnost, disciplínu, ale i větší nepřístupnost a odstup. Tyto dva proudy se pak mixují v jedinečné koláži Sao Paula.
1.3. Státní zřízení Území dnešního státu Brazílie bylo smlouvou z Torsedillas přiřazeno portugalskému království a stalo se tak na více než tři století jeho kolonií. Obyvatelé Brazílie si na svůj den 10
(včetně Japonců, Arabů a Amerických indiánů)
9
nezávislosti museli počkat až do 7. září 182211. A vstoupila do dějin jako památný výkřik dona Pedra, budoucího brazilského císaře: „Nezávislost nebo smrt!“.12 Brazilské císařství skončilo po 67 letech 15. listopadu 1889. Brazilský císař byl svržen a donucen k exilu v Portugalsku. Oficiální státní formou se stala federativní republika, která trvá dodnes. Přechod k republice komentoval výstižným aforismem venezuelský prezident José Pablo Rojas Paúl: „Jediná republika, která existovala v Jižní Americe, padla. Bylo to císařství brazilské.“13 Základní údaje o státním zřízení uvádí tab.č.1.3. Současným prezidentem se v roce 2002 stal Luiz Inácio Lula da Silva, známý jako LULA. Brazílie se tak přidala k bloku zemí, v jejichž čele stojí člen levice. Ve stejný den jako prezident se volí také vice-prezident. V roce 2002 se jím stal Jose Alencar. Sídlem vládních institucí je od roku 1960 hlavní město Brasília, známé svou futuristickou architekturou, které se nalézá hluboko ve vnitrozemí14. Příští prezidentské volby se budou konat v říjnu letošního roku. Průzkumy však Lulovi, bývalému odborovému aktivistovi, mezi levicovými hlavami států umírněnému vladaři a oblíbenci zahraničních investorů, nedávají příliš šancí na úspěch. Důvodem jsou jak korupční skandály v jeho blízkém okolí, tak i nedostatečné plnění předvolebních slibů. Země je politicky stabilní, založená na demokratickém systému. Přesto však legislativa zůstává komplikovaná a netransparentní, zejména v oblasti daňové a pracovněprávní. Legislativní procesy jsou zdlouhavé, a to s mnohdy nepředvídatelným výsledkem. Také soudnictví je pomalé. V zemi vládne korupce a nezvládnutelná přetrvává i kriminalita, obzvláště v největších hospodářských centrech.
11
Zdroj: http://www.suapesquisa.com/ Slavný O grito da Ipiranga (výkřik) našel své místo v prvním verši současné brazilské hymny, pozn. autora 13 Zdroj: Klíma,J., Dějiny Brazílie, Nakladatelství Lidové noviny, 1998, ISBN 80-7106-261-8 14 Hlavní město se posunulo z Ria de Janeira vice do vnitrozemí z bezpečnostních důvodů. Brazilské pobřeží se mnohokrát stalo terčem útoků Holaňdanů, Portugalců nebo Francouzů. Zdroj: http://www.infobrasilia.com.br 12
10
Tab.č. 3 Administrativní
údaje
Název
Federativní republika Brazílie
Státní zřízení
Federativní republika
Hlavní město
Brasília
Administrativní rozdělení
5 zón: 26 států a jeden federální distrikt 16-18 let a nad 70 – dobrovolné 18-70 let – povinné Přijata v říjnu 1988, posílila postavení Parlamentu Prezident je hlavou státu, stejně jako vlády, kterou jmenuje Volen přímou volbou na čtyřleté funkční období Dvoukomorový parlament – Národní kongres; horní komora Kongresu – Federální Senát (81 členů, 3 zástupci z každého státu a federálního okresu, voleni na základě systému většinového zastoupení na osmileté funkční období, třetina volena po čtyřech letech), dolní komora Sněmovna Reprezentantů (513 členů, zástupci jsou voleni na základě systému poměrného zastoupení na čtyřleté funkční období) Nejvyšší federální soud (11 členů jmenováno na doživotí prezidentem, se souhlasem Senátu), Nejvyšší soudní tribunál, Krajské federální soudy (soudci jsou jmenování doživotně)16
Volební právo15 Ústava Exekutiva
Legislativa
Soudní moc
Vlajka
zelená – deštné pralesy, žlutá – zlato a nerostné bohatství, modrá – vodní bohatství, 1 hvězda za každý stát a federální okres, upořádány ve tvaru noční oblohy nad Brazílií (Jižní Kříž), Ordem e progresso – Pořádek a pokrok Zdroj: CIA The World Factbook
1.4. Základní ekonomické ukazatele Při zprávě portugalskému králi o Novém světě nechybělo nadšení, hodnotící Brazílii jako: „Země je tak nádherná, tak úrodná, že rodí vše, co se v ní pěstuje.“17 Jaké však bylo překvapení rejdařů, jejichž následná soukromá výprava skončila značným neúspěchem – „několik námořníků padlo za oběť kanibalismu Indiánů a jako vhodný obchodní artikl bylo vytipováno pouze dřevo“18. Právě díky tomuto narůžovělému vývoznímu artiklu se Nový svět stal známým pod názvem Brazílie (od pau-brasil: pau=dřevo, brasa=řezavé uhlí). 15
příslušníci vojenských sborů nevolí Přestože jsou soudci jmenováni doživotně, věková hranice pro odchod do důchodu je stanovena, jako u všech státních zaměstnanců, na 70 let. 17 Citace Pedra Vaze de Caminha: Klíma, J., Dějiny Brazílie, str.30 18 Klíma,J., Dějiny Brazílie 16
11
Následující tabulka přibližuje základní ekonomické údaje o současné Brazílii. Je to silná tržní ekonomika produkující dvanácté největší HDP na světě v kursovém přepočtu. HDP na obyvatele dosáhlo v roce 2005 (dle odhadů) 8 400 USD. Diverzita dominuje i v této oblasti. V zemi žijí boháči (vlastníci rozlehlých pozemků, několika nemovitostí, luxusních aut a tučných bankovních kont) vedle chudáků. Jediné, co mají, jsou igelitového pytle a plastové kelímky s vodou. Jednotlivé regiony se rozvíjí hospodářsky a sociálně velmi rozdílně. Brazilská ekonomika rostla v minulém roce nejpomaleji ze všech zemí Latinské Ameriky (kromě Haiti). Za vlažným hospodářským růstem stojí hlavně vysoké úrokové sazby. Z údajů za léta 95 až 05 je patrná tendence střídavého poklesu a růstu HDP. Pokud jeden rok HDP roste, můžeme očekávat, že v příštím roce bude pravděpodobně klesat. Ve struktuře HDP, tak i zaměstnanosti hraje převažující roli sektor služeb. Přestože průměrná nezaměstnanost činila v roce 2004 9,6%, v Sao Paulu, srdci Brazílie (rozuměj ekonomické centrum táhnoucí tuto zemi), dosahuje pravidelně úrovně kolem 17%. Co se týče příjmů, Brazílie je druhou zemí na světě (po JAR), kde je největší disproporcionalita příjmů. V chudobě tu žije 22% obyvatel. Hyperinflaci devadesátých let se podařilo zvládnout díky nastolenému dlouhodobému plánu Real (O Plano Real), během něhož byla zavedena i nová měna Real. Měna není konvertibilní. Dá se tudíž říci, že v zemi vládne fiskální stabilita a nízká míra inflace. Zvolená strategie pomohla snížit inflaci, aniž bylo zapotřebí zmrazit ceny nebo zastavit bankovní depozita. Naopak na řešení ohromného zadlužení země, vzhledem k malé exportní bázi, se ještě čeká. Brazílie je se svými více než 200 miliardami 24. nejzadluženější zemí na světě.
12
Tab.č. 4 Základní
ekonomické ukazatele
HDP
619,7 mld. USD19 (odhad pro rok 2005)
Roční růst HDP
Míra inflace
2,3% (za rok 2005), 4.9% (2004) zemědělství 10% průmysl 39,4% služby 50,6% (odhad 2005) zemědělství 20% průmysl 14% služby 66% (odhad 2003) 9,6% (2004) méně než 2 USD/ den – 40 miliónů méně než 1 USD/den – 14,9 miliónů 2.místo (za JAR) v příjmové nerovnosti20 7,6% (spotřební ceny, 2004), 14,7% (výrobní ceny, 2004)
Veřejný dluh
50,2% HDP (odhad 2005)
Vnější zadlužení
211,4 mld. USD (odhad 30.6.2005) Real (platí od 1.7.1994) Cruzeiro Real/Real: 11 mil./4 tis.21
HDP dle sektorů
Zaměstnanost dle sektorů Nezaměstnanost Obyvatelstvo v chudobě
Měna Čas potřebný na přípravu zaplacení podnikových daní (hod/rok)
260022 Zdroj: CIA The World Factbook, Latin Focus Consensus Forecast
1.5. Kultura a lidé K základním znalostem o zemi nepatří, podle mého názoru, pouze výše uvedená fakta, nýbrž i znalosti z oblasti mezilidských vztahů a kultury. V době globalizace, internacionalizace a vzkvétajícího světového obchodu se právě tyto znalosti mohou stát jazýčkem na vahách výhry a prohry. V Brazílii je především kladen důraz na osobní kontakt a jednání, a tudíž i znalosti jednotlivce. Následujících pár odstavců bude věnováno základnímu popisu brazilské kultury a národa. Není zde cílem podat vyčerpávající seznam odlišností a charakteristik, to by muselo být několik desítek stran, ale nastínit nejvýraznější a nejdůležitější z nich. Současně také tyto znaky nemůžeme vztahovat na celé brazilské území. Jak už bylo řečeno výše, co platí pro sever v mnohých případech 19
Měřeno oficiálním kurzem, HDP dle parity kupní síly je odhadováno na 1,58 biliónů USD.
20
Zdroj: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/BRAZILEXTN/0,,contentMDK:20757109~pagePK:141137~piPK:141127~theSitePK:322341,0 0.html 21
Zdroj: http://portaleconomia.com.br/trocasdemoeda.shtml průměrná doba ve vyspělých zemích je 197,2 hodin, zdroj: http://www.doingbusiness.org/ExploreTopics/PayingTaxes/Default.aspx?direction=asc&sort=2 22
13
neplatí pro jih. Pro celou Brazílii ovšem platí jedna charakteristika, a tou je výjimečná rasová snášenlivost. Celé území, na základě vlastních zkušeností, rozděluji na tři hlavní oblasti – sever, Sao Paulo a jih. Od Sao Paula na sever lidé, města i příroda připomínají nespoutanou, nedotčenou krásnou Brazílii. Od Sao Paula na jih jako byste cestovali přes oceán do Evropy. Rozmanitost a nádhera krajiny ovšem zůstává neměnná. Sao Paulo je kombinací obou předcházejících. Město všech a pro všechny. Tomuto rozdělení odpovídá i počasí. Právě to, podle mého názoru hraje důležitou roli v povaze lidí. Na severu vládne tropické počasí, zimu tu neznají a většina dne se odehrává venku. Dvanáct měsíců v roce jsou obyvatelé severní Brazílie obklopeni sluncem a zářivými barvami. Žijí zde většinou potomci původního obyvatelstva, kterým se podobají. Pleť snědá, oči a vlasy černé. Většina z nich je extrémně chudá a nevzdělaná (analfabetismus zde není výjimkou). Zato jsou otevření, přátelští, pohostinní a optimističtí. Ovšem i lehkovážní,nespoutaní, neskuteční optimisté. Vždy připraveni vás pozvat k sobě domů, podat pomocnou ruku. Na druhou stranu to samé považují za přirozené i u vás. Nejdůležitější je pro ně rodina a víra. Na opačném konci stupnice stojí např. čas. Nikdy vám neřeknou ne, ale slova „uvidíme“ či „zítra“ znamenají v jejich podání to samé. Pokud s touto představou o Brazilcích odcestujete na jih země budete po přistání přinejmenším překvapeni a možná se ještě v letištní hale budete ujišťovat, že jste v původně zamýšlené destinaci. Budou vás obklopovat sice usměvaví, ale už rezervovaní nefalšovaní Evropané. Do okamžiku než promluvíte, se vás nikdo nezeptá, odkud pocházíte. Populace je většinou světlé pleti a vlasů, modrých očí. Jih Brazílie už zimu zná. I když ne v té podobě, na kterou jsme zvyklí. Lidé už se tu, stejně jako my, choulí do teplého oblečení a v určitém ročním období touží spíše po horkém šálku čaje v teple a soukromí svého domova. I okolní prostředí bude odlišné. Vše bude srovnané, uklizené, jakoby v jednom řádu. Lidé budou vzdělání, ale odměření. Už nebudou slavit každou banalitu, už vám tak rychle nepodají pomocnou ruku. Ani si je tak rychle nezískáte. Budete muset více respektovat pravidla a nenechávat se unášet tolik svými emocemi. Akademická čtvrthodinka opět nabude na významu a možná uslyšíte i tvrdé ne. V Sao Paulo se výše uvedené charakteristiky prolínají. Bude hodně záležet na tom, s kým se setkáte, popř. s kým budete jednat. Toto město pravidelně přijímá přistěhovalce ze severu, kteří v naději lepších životních podmínek neváhají strávit týden v přeplněném autobuse. Kvůli svému vzdělání se pak většinou živí pouličním prodejem čehokoliv – od hodinek přes dorty, nebo jako 14
služky a zahradníci v rodinách. Neexistuje zde domácnost, kde by někdo za paní domu neuklidil, neuvařil, nevyžehlil a nepostaral se, aby děti měly napsané domácí úkoly. Místní bílá bohatá aristokracie i vyšší střední vrstva jsou potomci přistěhovalců. Budou chodit v dobře střižených oblecích a obuti v kvalitních kožených botách. Budou usměvaví, otevření, neformální. Ale pokud se naštvou, už je horko těžko získáte zpět. A samozřejmě nikdy nepřijdou včas. V mezinárodním obchodním jednání se tyto vlastnosti odrazí v následujícím. Jednání povede ve většině případů muž, a to ten starší (role církve a rodiny). Vhodným tématem ke konverzaci v úvodní části je doporučován fotbal nebo rodina, nikdy ne kácení amazonských pralesů nebo rasová snášenlivost. Jednání se povede zásadně v portugalštině. Pokud zahraniční partner tuto řeč dostatečně neovládá, je třeba si vzít tlumočníka. To samé platí i o všech dokumentech (nabídky, prezentace, smlouvy, formuláře). Vyhýbají se konfliktům, snaží se domluvit. Důležitější je pro ně budoucnost a dlouhodobá spolupráce. Obchod na brazilském trhu vyžaduje stálou přítomnost zástupce firmy, nejlépe pokud je jím někdo z místních. Změna obchodního partnera uprostřed jednání může způsobit nenapravitelné škody. Brazilec jedná s konkrétní osobou, nikoliv se zástupcem firmy. Dávají důraz na první dojem a pokud se naštvou, nebo ztratí důvěru, je téměř nemožné ji opět získat. Tato pověst bude pak vizitkou i v ostatních zemí Jižní Ameriky, neboť se zde obchodníci ze stejného oboru velmi dobře znají. Obchodní jednání bývají dlouhá, velmi často spojená s večeří. Brazilští obchodní partneři dokáží slíbit cokoliv (optimisté), i to co nedokáží splnit. Závěr každého jednání by měl být proto spojen s podpisem memoranda. Veškeré obchodní záležitosti musí být ve smlouvě detailně rozepsány. Je zapotřebí neustále sledovat a kontrolovat dodací a platební termíny (role času).
15
2. Tradiční položky brazilského zahraničního obchodu Abychom více pochopili současné postavení Brazílie v systému mezinárodní směny, musíme se nejdříve podívat na začátek celého procesu a připomenout několik historických, kulturních a vývojových období, které předurčily její význam ve světě světové ekonomiky, politiky a technologií.
2.1. Vývoz dřeva - „pau-brasil“l Brazílie se zapojuje do mezinárodního obchodu, přesněji vývozu již v éře kolonialismu. První vyváženou komoditou se stává vzácné dřevo, tzv. pau-brasil23. Vývoz dřeva ale záhy ztrácí na svém významu a objemu, a to z důvodu rapidního úbytku těchto stromů. Tato surovina je tak nahrazena cukrovou řepou, bavlnou, tabákem, zlatem a diamanty – kulturami náročnými na půdu a manuální práci.
2.2. Cukrová třtina Odvětví produkce a vývozu cukrové třtiny se od 16. stol stává tahounem koloniální ekonomiky. Za vzrůstajícími exporty do Evropy stojí hlavně nízká cena suroviny, dosažená díky levné pracovní síle. Tu zajišťuje zotročené původní obyvatelstvo a později otroci z Afriky. Surová plodina směřuje do Portugalska a Holandska, kde se zpracovává a následně prodává portugalskými a španělskými obchodníky. Oslabení vedoucí pozice přichází se vznikem nových center produkce na Antilách a v Guayaně. Portugalské monopoly, vytvořené za účelem financování koloniální produkce a garance úspěšného obchodu v Evropě, nedisponují dostatečnými zdroji na potřebné investice. Export cukrové třtiny je tedy nahrazen tabákem a bavlnou, které se pěstují a vyvážejí již od začátku existence kolonie. Tyto produkty mají dosti omezený trh odbytu, a tudíž nepředstavují stejný ekonomický potenciál jako cukr. Navíc bavlně na mezinárodním poli úspěšně konkuruje produkce ze Spojených států a Antil. V současnosti se význam cukrové třtiny rapidně zvyšuje. A to díky technologiím, které dokáží přeměnit cukrovou třtinu na ethanol pohánějící auto. Sedm aut z deseti jezdí na toto alternativní palivo a Brazílie se díky tomu stává nezávislá na výkyvech světových cen ropy. Brazílie má štěstí, že jsou zde vynikající podmínky pro výrobu ethanolu z cukrové třtiny (dostatečné
23
narůžovělé dřevo, podle kterého vzniklo jméno země
16
množství srážek, levná pracovní síla i dostatek půdy). Podobný proces zkoušejí i v USA. Zde se ale ethanol vyrábí z kukuřice, která obsahuje navíc škrob. Ten se pak musí draze odstraňovat.24
2.3. Zlato a diamanty Dolování zlata má v Brazílii své kořeny v 17. a 18. stol., kdy byla na území dnešních států Minas Gerais, Bahia, Goiás a Mato Grosso nalezena první ložiska. Během pár let se rozbíhá obchod se zlatem, diamanty a dalšími drahými kameny. Rozvoj tohoto odvětví kulminuje v polovině 18.stol, kdy se ze země vyváží okolo patnácti tun zlata ročně. Zlato hraje i úlohu platebního instrumentu. Platí se jím dovážené potraviny, nábytek, oděvy nebo zbraně. Rozbíhá i vnitřní obchod země. Bohaté žíly se vyčerpávají ke konci 19.stol. a export zlata a diamantů už nadále nehraje větší roli v ekonomice kolonie.
2.4. Káva První zrnka kávy byla do Brazílie propašována z francouzské Guayany Franciscem de Melo Palhetou v roce 1727. Na místě, kde se dříve pěstovala cukrová třtina a bavlna, se objevila káva. Nové plantáže zabírají i velkou část území zvaného Oeste Paulista25. Tato nebývalá expanze byla způsobena rostoucí spotřebou ve Spojených státech amerických, Evropě a krizí v tradičních oblastech produkce: Haiti, Cejlon (dnešní Srí Lanka) nebo ostrov Jávy (Indonésie). Pěstování kávy se rychle stává hlavní zemědělskou aktivitou země. Export začal růst od roku 1816. V období 18301840 představuje více než 40% veškerého vývozu Brazílie, což ji katapultuje na první místo. V roce 1840 se Brazílie stává největším producentem kávy na světě. V letech 1870-1880 představuje tato komodita už 56% hodnoty brazilského exportu. Na konci 19.stol. se procento zvyšuje na šedesát pět a ve dvacátých letech 20. stol. se blíží k alarmujícím sedmdesáti procentům. Krach na newyorské burze dává Brazílii brzo pocítit nevýhody jednostranně zaměřené, přesněji závislé ekonomiky na jediném artiklu. Ceny kávy na světových trzích se do roku 1930 propadá téměř na polovinu své hodnoty z roku 1928. Strmý propad pokračuje až do roku 1931 a zastavuje se na 40% své původní výše. Na tu se vrací až v roce 1947. Prudký propad cen ještě zhoršil ekonomickou krizi v zemi, jejíž první příznaky se objevily na počátku 20.stol a byly způsobeny hlavně z nadprodukce kávy, která převyšovala světovou poptávku téměř o 100%. Problémům neúměrné nabídky čelili i další světoví producenti. Ti spolu s největšími dovozci kávy podepsali v roce 1962 mezinárodní úmluvu, která stanovila exportní kvóty. Tato úmluva byla závazná pouze pro signatáře. 24 25
Zdroj: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=6747, 5.5.06 území na západ od města Sao Paulo (střední východní pobřeží), pozn. autora
17
Zlatý věk kávy přinesl zemi významné ekonomické a sociální změny. Vzrostl počet kilometrů železnic, hlavně v oblasti Sao Paula. Přístavy v Riu de Janeiru a Santosu prošly rozsáhlou modernizací. Potřeba pracovní síly přitáhla do Brazílie imigranty z Evropy, a to hlavně po zrušení otroctví. Káva se stala prvním vývozní artiklem, který ovládali výhradně Brazilci a umožnila tak akumulaci kapitálu v zemi. Díky němu došlo k rozvinutí vnitřního trhu, především ve střední a jižní oblasti země, kde se objevovaly první průmyslové, obchodní a finanční aktivity. Podíl kávy na brazilském exportu se po světové krizi snižoval. V 70.letech se již kávy vyváží méně než průmyslového zboží. V 80. letech se podíl komodity ustaluje na 10% hodnoty celkového brazilského vývozu. V roce 1997 zisk z exportu dosahuje výše 3 miliard dolarů. Největším dovozcem kávy je Německo, následováno USA. V roce 1998 se brazilská instantní káva začíná obchodovat na newyorské burze.
2.5. Hovězí maso Brazílie je největší světový exportér hovězího masa. Za rok 2005 Brazílie prodala 2,35 miliónů tun hovězího masa za 3,1 mld.USD. Ve srovnání s výsledky z roku 2004 to znamená růst o 30%, resp. 26%. A to i přes zákazy vývozu do více než 50-ti zemí z důvodu nákazy slintavkou a kulhavkou, které byly v Brazílii diagnostikovány v říjnu 2005. Od října 2005 bylo potvrzeno 32 ohnisek nákazy ve státech Mato Grosso do Sul a Paraná, což přimělo 52 zemí uplatnit embargo na celý nebo částečný dovoz brazilského masa. Nákaza snížila zisky z vývozu hovězího masa o 250 miliónů USD. Toto číslo bylo o mnoho menší než odhady, které mluvily o 1 mld.USD. Přesto všechno, vývozci v roce 2006 očekávají, že se vývoz vrátí do původních destinací, a to především Ruska, hlavního odběratele Brazílie. Dveře do světa se brazilskému masu otevřely v souvislosti v nákazami (nemoc šílených krav, kulhavka a slintavka) v hlavních centrech exportu (EU, Argentina, Uruguay). K úspěšné konkurenci Brazílii dopomáhají i konkurenceschopné ceny a investice do technologií. Vývoz masa se během posledních sedmi let zvýšil o 340%, z 287,16 miliónů tun v 1997 na 1,263 miliónů tun v 2003, což překonalo i nejoptimističtější odhady. Největší část produkce určené pro vývoz je vyráběna na jihu, jihozápadě a středovýchodě země. Tyto regiony disponují nejlepší infrastrukturou a relativně nízkými cenami pozemků.
2.6. Pomerančový džus Ve dvacátém století pěstování pomerančů nebylo považováno za velké terno, ale skýtalo zajímavé exportní možnosti. V roce 1910 se po několika pokusech ustálil export do Argentiny. 18
Z okrajové aktivity se tak stal výnosný obchod. “Uživatelskou příručkou” pro brazilské pěstovatele představovala v té době kniha Harolda Huma: The Cultivation of Citrus Fruits”, publikována v USA roku 1926, přeložená do portugalštiny roku 1952. Pomeranč byl produkt velmi oblíbený, ale málo lidí znalo správné techniky a postupy pěstování. Brazílie tak začala dovážet technologie i techniky ze zahraničí a vyvíjet s pomocí vlastních škol a výzkumných institucí, které se v zemi začaly objevovat, vlastní procedury a normy. Ve třicátých letech se pomeranč zařadil mezi produkty, které diversifikovaly do té doby jednostranně zaměřený export země. V roce 1939 už pomeranč patří mezi deset nejdůležitějších produktů vyvážených z Brazílie. Hlavní oblastí produkce a exportu bylo Sao Paulo. Údaje z Brazilské asociace exportérů citrusů (Abecitrus) odhalují, že brazilské exporty 100% a zmraženého pomerančového džusu (FCOJ) dosáhly za období červenec 2005-duben 2006 hodnoty 1 093 560 tun. V porovnání měsíců duben 2005/2006 se jedná o nárůst o 26,32%. Exporty směřují především do Asie, JV Asie, Oceánie a na střední Východ. Asie se vrátila na třetí místo v pořadí největších odběratelů brazilského pomerančového džusu. Druhé místo připadá zemím celoamerické zóny volného obchodu NAFTA, a to i přes pokles nákupů o 12,7%. Největším odběratelem zůstávají státy EU, i když i zde došlo k poklesu prodeje.
2.7. Proces industrializace Od vyhlášení nezávislosti až do krize 1929/1930 zastávala Brazílie doktrínu liberální ekonomiky. Věřilo se ve filozofii, že země má danou pozici na poli mezinárodního obchodu: dodavatel zemědělských produktů a drahých kovů (cukrová třtina, káva, bavlna, kakao, maso, kůže zlato a diamanty). V Brazílie tedy nebylo místo, ani vůle pro zahájení jakéhokoliv procesu industrializace. Černý pátek, revoluce 1930, krize v kávovém průmyslu a mezinárodní situace obrací přístup ekonomiky k nacionalismu a industrializaci.V roce 1931 Getúlio Vargas zahajuje proces rozvoje průmyslové výroby, aby tak omezil závislost země na dovozu a podpořil produkci spotřebního zboží. Navíc chce zajistit zemi větší odolnost vůči mezinárodní politické i ekonomické situaci, která se v 30. letech 20. stol. nebezpečně vyhrocuje (nástup nacistů v Německu 1933, italská invaze v Etiopii 1936, převrat ve Španělsku v 1936, japonský útok v Číně 1937). Cílem bylo získat nezávislost ve strategických oblastech (ocelářství, energetický průmysl a ropa).
19
2.8. Černé zlato a zemní plyn Po druhé světové válce se s vítězstvím spojenců obnovuje víra v hodnoty demokracie a liberalismu. Bývalé koloniální mocnosti jsou oslabeny proběhlými boji, čehož využívají budoucí země třetího světa a miliony obyvatel Asie, Středního východu a Afriky získávají nezávislost. Brazilci cítili, že jejich osvobození stále ještě není úplné. Získali sice politickou samostatnost, v oblasti ekonomiky však zůstávali i nadále loutkou v rukách velkých světových hráčů. K ekonomické suverenitě jim mělo pomoci brazilské černé zlato. Ropa rozdělila Brazilce na dva názorové tábory. Jedni “entreguistas” (velké firmy, představitelé velkých korporací) chtěli, aby těžba byla prováděna zahraničními společnostmi. Argumentovali faktem,že Brazílie v té době nedisponovala ani kapitálem, ani znalostmi potřebných těžebních technik, a také nevěřili v schopnost brazilského státu takovýto podnik organizačně zvládnout. Pro druhé, zaryté vlastence, představovala těžba ropy otázku národní cti a prestiže. Požadovali založení státního monopolu. Průmyslového gigantu. V říjnu 1953, po vášnivé debatě v Kongresu, vyhrála verze speciálního národního kolosu – Petrobras. Za čtyřicet let se Petrobras stal brazilským číslem jedna v distribuci ropných derivátů, patří mezi patnáct největších ropných společností na světě. Ovládá nejmodernější těžební techniky, které používá pro těžbu ve velkých podmořských hloubkách. Je dvojnásobným držitelem mezinárodního ocenění (1992,2001) Offshore Technology Conference (OTC), nejvýznamnějšího ocenění v oboru. V roce 1997, Brazílie, díky Petrobras, vstupuje do skupiny 16 zemí, které produkují více než milión barelů ropy denně. Ve stejném roce je přijat zákon č. 9.478, který zpřístupňuje odvětví i soukromému sektoru. Do roku 2003 se produkce zvyšuje více než dvakrát a překračuje tak 2 milióny barelů ropy a zemního plynu denně. A nadále roste. V roce 2003, shodou okolností kdy Petrobras oslavil 50 let své existence, jsou nalezena nová ložiska ropy, a to ve státech Espirito Santo a Sergipe. Tento objev je považován za největší v oblasti těžby a produkce v době po objevení ropy v oblasti Bacia de Campos v roce 1974. V průběhu roku 2004 společnost oznámila zvýšení zásob ropy a zemního plynu zhruba o 20%. Petrobras poprvé 12.března 2005 překročil produkci 1.8 miliónů barelu ropy a 42 miliónů m3 zemního plynu denně. Brazílie se tak přiblížila soběstačnosti na zahraničních dodávkách energetických zdrojů. V tomto roce společnost také pokořila brazilský rekord v hloubce vrtu (12.srpna, 6915 metrů pod mořem). Brazilská rostoucí ekonomika se odráží i ve spotřebě ropy. V roce 2003 spotřebovávala 2,1 mil. barelů denně (v průměru), což znamenalo deváté místo na světě. V průběhu let 2004 a 2005 se spotřeba zvýšila na 2,2 miliónů barelů, což ji spolu s Jižní Koreou řadí na osmé místo ve světovém žebříčku, kterému vévodí nedostižitelné Spojené státy americké s 20,8 mil. barely denně (údaj za 20
rok 2005). Brazílie překročila spotřebu dvou miliónů barelů denně poprvé v roce 1997. Zatímco je však Brazílie pravidelně zařazována mezi největší spotřebitele černého zlata, v tabulkách největších dovozců už nefiguruje. Což je dalším důkazem rostoucí energetické nezávislosti této země. A to také díky novým ropným nalezištím v amazonském pralese a moderním technologiím schopným pohánět dopravní prostředky na ethanol (získávaný z cukrové třtiny). Otázkou do budoucna zůstává oblast zemního plynu. Brazílie produkuje 15,8 mld.m3 (33.místo, odhad 2005), spotřebovává 21,7 mld.m3 (31°, odhad 05), vyváží 0 m3 a dováží 5,9 mld.m3 (24°, odhad 05) z Bolívie a Argentiny. Zásoby zemního plynu čítají 240 mld.m3, což ji řadí na 5. místo v Jižní Americe a 45.místo ve světě. Počátkem září 2005 informoval CzechTrade o vznikajícím ropném impériu, které zakládá brazilský Petrobrás v Mexickém zálivu Společně s dalšími významnými světovými těžebními společnostmi (španělsko-argentinská společnost RepsolYPF, americký Chevron a venezuelský Winkler Oil) získala minulý týden práva na těžbu zemního plynu ve vodách západo-venezuelského pobřeží. Tyto společnosti hodlají investovat v úvodní fázi prospekce těžby ve zmiňované lokalitě kolem 61 milionů USD. Licence budou přiděleny na třicet let. Tento projekt, který se nazývá Rafael Urdaneta se skládá z 29 těžebních bloků, z nichž se 18 nachází ve Venezuelském zálivu a 11 ve vodách severovýchodního pobřeží Paraguaná. Dohromady tento projekt zaujímá plochu o 30 tisících čtverečních kilometrech, kde se odhaduje zásoba 26 bilionů krychlových stop zemního plynu. V této oblasti nyní spočívají otazníky nad další spoluprací s Bolívií, která pod vedením nového prezidenta Evo Moralese znárodnila energetický průmysl. Pro Brazílii to tak znamená uzavřít nové smlouvy o těžbě za méně výhodných podmínek nebo odchod ze země.
21
3. Mezinárodní obchod Brazílie v období 2002-2005 Postavení Brazílie jako regionální velmoci Jižní Ameriky ve světovém obchodě roste. Vláda prezidenta Lula da Silvy navázala na předchozí zahraničně-politickou orientaci, ve které byly prioritní vztahy s hlavními obchodními a investičními partnery (EU, USA) a zároveň rozvíjení vztahů se sousedními zeměmi a vedoucími regionálními velmocemi. Strategická partnerství s Čínou, Indií, Ruskem a Jižní Afrikou však nemají být dle vládních představitelů chápána jako spása brazilského exportu při případném krachu jednání s EU a USA, nicméně jejich úloha je diverzifikovat skupinu obchodních partnerů země. Navíc se jedná o země, které mohou Brazílii podpořit v jejím úsilí na půdě WTO (např.otázka zemědělské politiky). Dalším z důvodů této orientace je krach jednání o ustavení Celoamerické zóny volného obchodu (ALCA/FTAA) a o Meziregionální asociační dohodě mezi EU a MERCOSUL. Oba integrační procesy ztroskotaly na neochotě stran ustoupit ze svých požadavků. Pro Brazílii (MERCOSUL) je věcí zásadního významu liberalizace obchodu se zemědělskými komoditami včetně zrušení subvencí, což je pro oba partnery na severní polokouli velice citlivým tématem. Na druhé straně Brazílie neakceptuje požadavky EU a USA na liberalizaci oblasti veřejných zakázek, investic a některých služeb. Současná vláda se na mezinárodní scéně chová daleko sebevědoměji a snaží se dosáhnout pro svou zemi významnější postavení na mezinárodní scéně (úsilí o získání stálého místa v Radě bezpečnosti OSN) a ve světovém obchodě (v WTO prosazuje co největší liberalizaci agrobyznysu). Brazílie je hlavním organizátorem jihoamerické integrace. BFR je členem většiny významných celosvětových a regionálních mezinárodních organizací, kromě jiného: OSN, WTO, MMF, Organizace amerických států (OAS), regionální uskupení MERCOSUL, Skupina Rio, Meziamerická dohoda o vzájemné pomoci (TIAR), Dohoda z Tlatelolca a Amazonský pakt. Je aktivní při utváření neformálních skupin zemí, s jejichž pomocí se snaží prosazovat své partikulární zájmy, např.: G-20 - lobbyistická skupina rozvojových zemí, která usiluje o co největší liberalizaci světového obchodu se zemědělskými výrobky, G-4 - sdružuje Brazílii, Německo, Japonsko a Indii za účelem prosazení svého stálého členství v EU, G-3 - Brazílie, Indie a JAR se sdružují na základě svého postavení regionálních velmocí a příslušnosti k „emerging markets".
22
V pořadí zemí je Brazílie 29. nejvíce dovážející zemí na světě, podílející se tak na světových dovozech 0,7% a 25. nejvíce vyvážející zemí, což představuje 1,06% světového vývozu26. V roce 2005 už to bylo 1,13%. Míra otevřenosti dosáhla roku 2004 26,4%. V roce 2005 pak spadla na 24,1%. V průběhu let 2002 až 2004 se zvýšil podíl obchodu na HDP z 23,4% na 26,4%.
3.1. Obchodní bilance Brazílie zaznamenala v roce 2004 do té doby nejlepší výsledek svého zahraničního obchodu, když hodnota exportu dosáhla 96,5 mld. USD a dovozu 62,8 mld. USD. Celkově tak zahraniční obchod dosáhl přebytku 33,7 mld. USD, což bylo o 8,9 mld. USD více než v roce 2003. Z vnějších faktorů měl na tomto výsledku významný podíl především zvýšený export do Číny, ptačí chřipka v Jihovýchodní Asii a stále i dozvuky napětí kolem nemoci šílených krav z roku 2002, díky kterým například USA dodnes nemohou vyvážet hovězí maso do Japonska, což Brazílii umožnilo zvýšit podíl na tomto trhu. Svůj pozitivní vliv mělo i obnovení argentinské ekonomiky, díky kterému Brazílie zaznamenala rekord ve vývozech do této země. K vnitřním faktorům patřil zejména poměrně stabilní kurs domácí měny vůči americkému dolaru. Dalším faktorem byl pokles domácí poptávky v prvních čtyřech měsících roku, což přimělo mnoho podniků k hledání odbytišť na zahraničních trzích. Konečně i vysoké ceny exportních artiklů - produktů ze sóji a železné rudy - na světových trzích napomohly ke zvýšení exportu. V souvislosti s exportním výkonem brazilské ekonomiky mnozí představitelé podnikatelské sféry pozitivně hodnotili také činnost vládní proexportní agentury APEX. Expanze vývozu v roce 2005 znamenala zvýšení příjmů ze zahraničí o 21,8 mld. US$ oproti roku 2004. Import se zvýšil o 10,7 mld US$. Celková suma mezinárodní obchodní aktivity tak dosáhla částky 191,9 mld. US$, což znamená zvýšení o 20,4% oproti roku 2004. Saldo obchodní bilance skončilo na konci roku 2005 v přebytku 44,8 mld. US$, hodnota o 33% vyšší než v roce 2004. Během tří posledních let tak aktivní saldo obchodní bilance rostlo i přes rostoucí hodnotu importu. Saldo obchodní bilance se dostalo z deficitu činícího v roce 1996 5 567 mld. US$ do přebytku 44 764 mld. US$ v roce 2005. Aktivního zůstatku obchodní bilance země dosahuje pravidelně od července roku 200227. Saldo běžného účtu dosahovalo ještě v roce 2002 schodku ve výši 7,637 mld.USD. Rok následující už se přehouplo do přebytku 4 mld.USD a dále rostlo. V roce 2004 10,5 mld. US$, rok následující 13,7 mld. US$.
26 27
Údaje jsou uváděna za rok 2004 ze zdrojů WTO, viz příloha graf č…. Viz vývoj obchodní bilance v období 03/00-03/05 v přílohách této práce, pozn., autora
23
Tab.č. 5 Obchodní bilance 2005/2004 (v mil. US$)
2005
2004
∆ % 2005/2004 2003
2002
Export
118 309
96 475
22,6
73 084
60 362
Import
73 545
62 813
17,1
48 291
47 232
Saldo
44 764
33 662
33,0
24793
13 113
Zdroj: SECEX/MDIC Saldo běžného účtu dosáhlo v roce 2004 přebytku 11 094 mil.USD. Oproti roku 2003 se jedná o nárůst o více jak 176% (přebytek 2003: 4016), za kterým stojí zlepšující se obchodní bilance (v přebytku 30 mld.USD). V roce 2001 byla v deficitu 287 mil.USD a běžný účet v deficitu 23 213 mil.USD.
3.1.1. Import V období let 2003/2004 nedošlo k výrazným posunům, co se týče podílů jednotlivých ekonomických bloků. Je vidět tendence, že podíl dovozu z tradičních ekonomických oblastí, jakými jsou EU (podíl klesl o 1,6%) nebo USA (pokles o 1,8%) slábne, a to ve prospěch Afriky (její podíl se zvýšil o 3%), Asie (nárůst o 1,1%). Absolutní dovoz do Brazílie se zvýšil o 30%. Stejně tak se objemově zvýšil i dovoz ze všech uvažovaných ekonomických subjektů (uvedeny v následující tabulce). Nejvíce svůj prodej zvýšily země Afriky, o neuvěřitelných 88,3%. Markantní nárůst je zaznamenán i u zemí SV Evropy, 55,2%.
24
Tab.č. 6 Podíl jednotlivých ekonomických bloků na importu (v mil.USD)
EU
Podíl v r. 2003 (v %) 27,0
Asie
18,5
12 278
19,6
37,6
USA
20,1
11 511
18,3
18,4
ALADI
17,0
10 021
16,0
22,1
- MERCOSUL
11,8
6 393
10,2
12,5
- ostatní ALADI
5,2
3 628
5,8
43,7
Afrika
6,8
6 172
9,8
88,3
Střední východ
3,4
2 304
3,7
42,3
SV Evropa
1,8
1 324
2,1
55,2
Ostatní
5,5
3 249
5,2
22,1
Celkem
100
62 782
100
30,0
Ekonomický blok
15 923
Podíl v r. 2004 (v %) 25,4
Změna 2004/2003 (v %) 22,3
2004
Zdroj: www.businessinfo.cz V roce 2005 dosahoval import cifry 73,5 mld. US$ oproti 62,78 mld. US$ v roce předchozím, což znamená růst o 17,1%. Hodnota importu se v letech 2002 až 2004 pohybovala okolo 10% HDP. Brazílie nejvíce dováží primárních surovin (za 37 760 mil US$). Jejich dovoz ale oproti roku 2004 vzrostl nejméně, o 12,6%. Nejvíce vzrostl import kapitálových statků, o necelých 27% na 15 384 mil US$. O 23,7% vzrostl dovoz spotřebního zboží, kterého se za 8 482 mil. US$ dováží nejméně. Dovoz paliv vzrostl o 15,7 % na hodnotu necelých 12 mld. US$. Nejdůležitější brazilské dodavatele za rok 2005 uvádí následující tabulka. Nejvíce se do Brazílie dováží ze zemí Evropské unie, jejíž podíl v roce 2005 vzrostl oproti roku 2004 o 14%. Největší nárůst importu do Brazílie zaznamenaly ve stejném období firmy z Asie. Zejména čínský import zaznamenal více než 44% nárůst během jednoho roku. Obecně pak importy asijských zemí vzrostly o 37,4% a dostaly se tak na druhé místo za EU. Naopak drtivý propad zaznamenaly země z východní Evropy, jejichž export do Brazílie se propadl o 11,3%.
25
Tab.č. 7 Podíl států na importu (v mil. US$) v roce 2005
Hodnota
∆ % 2005/2004
% podíl
USA
12 851
11,6
17,5
Argentina
6 239
12,0
8,5
Německo
6 144
21,1
8,4
Čína
5 353
44,3
7,3
Japonsko
3 407
18,8
4,6
Alžír
2 838
45,9
3,9
Francie
2 700
18,0
3,7
Nigérie
2 652
-24,3
3,6
Jižní Korea
2 327
34,5
3,2
Itálie
2 276
11,1
3,1 Zdroj: SECEX/MDIC
3.1.2. Export Na konci roku 2005 brazilský export dosáhl cifry 118,3 miliard US$. To je o 22,6% více než v roce 2004. Podíl exportu na HDP vzrostl z 13,1% (2002) na 16,0% (2004). Tempo růstu převyšuje i míru růstu světového obchodu, která byla WTO odhadnuta na 14%.Jedním z klíčů k úspěšnému vývoji brazilského exportu se stalo proražení na netradiční trhy odbytu nebo na trhy s malým podílem brazilského exportu. V roce 2005 vzrostly enormně vývozy do východní Evropy, Afriky, Latinské Ameriky, Asie a Oceánie. Vedle toho, také tradiční země vývozu zvýšily své nákupy brazilského zboží, jako EU a USA a Argentina. Vzrostl podíl hotových výrobků na brazilském exportu z 54,9% na 55,1%. Nejvíce se vyváží zpracované výrobky. Jejich vývoz v roce 2004 vzrostl oproti roku 2003 o 33,5% na hodnotu 52 mld.USD. Následujícího roku pak o 23,0% na hodnotu 65 145 mil. US$. Vývoz primárních surovin se zvýšil ve stejném období o 34,7% na 28 mld.USD a poté o 21,8% na hodnotu 34 722 mil. US$. Nejméně se vyváží polotovarů. Hodnota jejich vývozu činí 15 961 mil. US$, což je o 18,8% více než v roce 2004, kdy vývoz dosáhl 13 mld.USD (suma o 22,7% vyšší než v 2003). Zajímavý je také pohled na technickou náročnost vyváženého zboží. Pro větší přehlednost jsou údaje zachyceny v níže uvedené tabulce č.7. Z tabulky je jasný posun k vývozu technický náročnějších výrobků. Tab. č.8 ukazuje strukturu vývozu země a jeho změnu v letech 2004/2005. Největší nárůst zaznamenala elektronika a ropa a benzín. Na opačné straně stupnice pak s propadem 5% figurují sojové výrobky. Země nejvíce vyváží dopravního materiálu. 26
Ze struktury vývozu lze také odvodit diverzitu vyvážejícího sortimentu, což snižuje riziko závislosti na jediném artiklu, jako tomu bylo v případě kávy v minulém století. Tab.č. 8 Struktura technické náročnosti vyvážených artiklů
Výrobky high technology
Podíl v roce 2005 (%) 9,3
Podíl v roce 2004 (%) 8,6
Výrobky se středně vysokou náročností
30,8
28,9
Výrobky se středně nízkou náročností
24,2
24,4
Výrobky s nízkou náročností
35,7
38,1 Zdroj: SECEX/MDIC
Tab.č. 9 Struktura vývozu
Hodnota (mil. US$)
∆ % 2005/2004 % podíl
Dopravní materiál
19 119
19,2
18,2
Metalurgie
12 623
22,6
10,7
Sojové výrobky
9 477
-5,7
8,0
Ropa a benzín
9 079
58,4
7,7
Minerály
8 024
53,2
6,8
Maso
7 990
29,8
6,8
Chemikálie
7 454
24,0
6,3
Stroje a vybavení
6 924
23,5
5,9
Elektronika
4 963
59,0
4,2
Cukr
4 684
49,3
4,0
Boty a kůže
3 536
6,0
3,0
Papír a celulóza
3 404
17,0
2,9 Zdroj: SECEX/MDIC
Při rozboru teritoriální struktury brazilského vývozu je zajímavý pohled na srovnání podílů jednotlivých zemí v období 2002/2005. V obou letech je zřejmá dominace USA, pokud nebereme v úvahu podíl EU jako celku. Zatímco ale v roce 2002 směřovalo do USA 25,4% veškerého brazilského exportu, za tři roky tento podíl poklesl o 6,2%. Méně výrazný pokles (podíl) zaznamenaly i země EU, Japonsko a Mexiko. Naopak v daném období vzrostl podíl exportu do sousední Argentiny (4,5%), Číny, Chile a Ruska. Za výrazným vzrůstem exportu do Argentiny stojí oživení argentinské ekonomiky, která na přelomu roku 2001/2002 procházela existenční krizí. 27
V roce 2005 nejvíce brazilských exportů směřuje do EU, a to necelých 27%. Z roku 2004 na 2005 došlo k nárůstu exportu na tento trh o 9,7%. Pokud ale bereme jednotlivé země EU samostatně, je jejich podíl pod pěti procentní hranicí. Největší nárůst brazilského exportu zaznamenala východní Evropa, o 55,2%, na hodnotu 3 861 mil.US$. Druhý největší nárůst vývozu zaznamenala Afrika (40,8%). Druhou nejvýznamnější destinací jsou USA, 22 741 mil.US$. Zde ale vývoz vzrostl pouze o 11,8%. Výraznější nárůst naopak zaznamenaly země Mercosulu, ALADI a Asie (kolem 30%). Markantní je nárůst vývozu do Ruska, který vzrostl o 76%, naopak propad exportu je zřejmý u Nizozemí. Tab.č. 10 Podíl států na exportu Brazílie (v mil. US$) za rok 2005
Hodnota
∆ % 2005/2004
% podíl (2005)
% podíl (2002)
USA
22,741
11,8
19,2
25,4
Argentina
9,915
34,5
8,4
3,9
Čína
6,834
25,6
5,8
4,2
Nizozemí
5,283
-10,7
4,5
5,3
Německo
5,023
24,5
4,2
4,2
Mexiko
4,064
2,9
3,4
3,9
Chile
3,612
41,9
3,1
2,4
Japonsko
3,476
25,6
2,9
3,5
Itálie
3,224
11,0
2,7
3,0
Rusko
2,917
76,0
2,5
2,1 Zdroj: SECEX/MDIC
Za zmínku stojí i mnoha set násobný nárůst vývozů do netradičních destinací brazilského vývozu. Jsou jimi Keňa (280%, 76 mil.), Moldavsko (250%, 28 mil.), Kamerun (203%, 88 mil.), Pákistán (195%, 290 mil.), Mali, Katar, Burkina Faso, Maďarsko (150%, 153 mil.), Kazachstán, Litva, Lotyšsko a Nigérie.
3.1.3. Obchodní bilance zemědělských výrobků Obchodní bilance zemědělského sektoru za rok 2004 skončila přebytkem ve výši 34,1 mld. USD. Zaznamenaný přebytek byl o 32,1 % vyšší než v roce 2003, a to především v důsledku nárůstu exportu masa a produktů vyráběných z cukrové třtiny. Společně s produkty ze sóji tyto tři skupiny komodit představovaly vývoz v hodnotě převyšující 20 mld. USD. Celkový zemědělský export činil 39,0 mld. USD (nárůst o 27,3 %) a dovoz 4,9 mld. USD (nárůst o 1,9 %). 28
Dařilo se exportu kuřat a kuřecího masa, který meziročně vzrostl z 1,95 na 2,46 mil. tun (růst o 26 %) V roce 2005 už to bylo 2,85 mil. tun, tedy nárůst o 15,9%. Brazílie vyvezla v roce 2004 tyto produkty do celkem 134 zemí a byla tak zodpovědná za 43 % světového obchodu s kuřecím masem. Podíl kuřecího masa na celkovém vývozu masa z Brazílie činil 48 %, následovalo hovězí (38 %) a vepřové maso (14 %). Na konečném výsledku vývozu vepřového masa se projevily i stanovené ruské bariéry pro dovoz, největší odběratelský trh brazilských producentů. Hlavním odběratelem kuřecího masa byly země Středního východu, kam se vyvezlo 750 tis. tun, což bylo o 22 % více než v předchozím roce. Celkově vzrostl export do Asie o 37 %, z toho jen do Japonska se vyvezlo 323 tis. tun, což znamenalo nárůst o 75 % ve srovnání s rokem 2003. Vývoz do zemí EU poklesl o 10 % na 278 tis. tun. Brazilští exportéři se na evropském trhu potýkají s významnými bariérami; např. dovoz kuřecích prsou podléhá celní sazbě 75 %. Významný trh představovalo i Rusko, kam se v roce 2004 vyvezlo 192 tis. tun kuřecího masa. Na výsledcích se negativně projevil vývoj brazilské měny, která neustále posiluje. Realizován nebyl plánovaný export v hodnotě cca 110 mil. USD. Úspěch na zahraničních trzích zaznamenali v roce 2004 výrobci palivového alkoholu a cukru na bázi cukrové třtiny, když export alkoholu vzrostl v porovnání s rokem 2003 trojnásobně a export cukru o 20 %. Celkově se tomuto odvětví podařilo vyvézt produkci v hodnotě 3,1 mld. USD, což bylo o 900 mil. USD více než v roce 2003. Prudký nárůst vyvezeného alkoholu souvisí s vysokým růstem ceny ropy na světových trzích, který přiměl řadu zemí k rozšíření praktiky mísení třtinového alkoholu do benzínu. Největším trhem pro brazilské vývozce alkoholu jsou USA (600 mil. litrů), v případě cukru je největším odběratelem Ruská federace. Zejména v případě alkoholu byla otevřena řada nových trhů (především v Evropě), což skýtá příležitost pro další rozšíření vývozů do tohoto regionu v příštích letech. V roce 2005 skončila obchodní bilance zemědělského sektoru znovu přebytkem ve výši 38,4 mld.USD. Nepatrně vzrostl import, hlavně díky kukuřici, a to i přes pokles nákupní ceny o 5,5%. Dále vzrostl import mléka (o 50%) a česneku (o 52%). Naopak drtivý propad zaznamenal import bavlny o 72% (v peněžním vyjádření) a rýže o 45%. Co se týče teritoriální struktury, poklesl nepatrně import ze zemí Mercosulu (1,59%), Nafty (bez Mexika) o necelá tři procenta a Afriky (8%). Naopak vzrostl import ze zemí Aladi bez Mercosulu (14,82%), z Evropy (41%) nebo Asie o 24%. V objemu jsou největšími dodavateli země S. Ameriky, následovány blokem Aladi (včetně Mercosulu) a zeměmi Mercosulu.
29
Export zemědělských produktů vzrostl o 17% na hodnotu 43,6 mld. USD. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly komodity jako zpracované kuřecí maso (82%), kůže (123,54%), hroznové víno (103%) a některé druhy plodů moře (až 200%). Naopak propad exportu byl zaznamenán v oblasti sojových olejů (99%), čerstvé jahody (65%) nebo pomeranče (58%). Vývoz se zvýšil do všech oblastí světa. Nejvýrazněji do východní Evropy (53,4%) a Afriky (27,88%). Nejmenší nárůst zaznamenaly Oceánie (0,33) a země Aladi bez Mercosulu (1,32%). V pořadí jednotlivých bloků vévodí Evropa, následována Evropskou unií a oběma Amerikami.
3.2. Služby Pohled na zahraniční sektor odhaluje, že export služeb v Brazílii závratně roste. V období šesti let, od roku 2000, je možno vidět, že vývoz značné části služeb se zdvojnásobil. Data poskytovaná centrální brazilskou bankou ukazují, že v únoru roku 2006 Brazílie vyvezla služby za 292,01 miliónů USD. Výsledek je o 151,53% lepší než předpovědi z února 2000, kdy byly vyvezeny služby 116,09 miliónů USD. Zde se jedná o služby poskytované firmami, profesionálního a technického rázu. Dařilo se i službám v architektuře a inženýrství. Jejich vývoz vzrostl o 157,93% (z 103,02 miliónů USD na 265,71 miliónů USD) ve stejném období (únor 2000/únor 2006). Naproti tomu služby zařizování a udržování kanceláří a jejich pronájem zaznamenaly mírnější růst. Vzrostly o 6,93%, z 111,77 miliónů USD na 119,51 miliónů USD. Dalším druhem, který vstupuje do exportu služeb, je prodej lístků na sportovní akce. V únoru 2006 tak bylo díky brazilským sportovcům „vyvezeno“ 14,41 mil.USD. Tato hodnota je o 197,54% větší než 4,84 mil.USD zaznamenané v únoru 2000. Také prodej ostatních profesionálních služeb (advokátní, makléřské …) vzrostl z 3,80 mil.USD na 81,07 mil.USD, vzrůst o 2 053%.
3.3. Cestovní ruch V roce 2005 navštívilo Brazílii celkem 5 358 170 cizinců. Toto číslo – historický rekord zahraniční návštěvnosti – je o 11,78% větší než v roce 2004 (4 793 703). Od roku 2003, kdy byl založen EMBRATUR (Brazilský institut turistiky) došlo k nárůstu návštěvnosti o 29,64%. Další údaje poskytla brazilská centrální banka: roku 2005 utratili zahraniční turisté 3, 861 mld.USD, což je o 19,83% více než v roce 2004. Tento vzrůst je důsledkem aktivní politiky podporující i vnitřní turistiku a výhodného realu (brazilská měna). Brazílie je světově známá svými plážemi, rozličným klimatem, stejně jako fotbalem nebo karnevalem. Ze skupiny patnácti největších oblastí původu zahraničních návštěvníků si všechny udržely svoji pozici v pořadí z roku 2004 a zaznamenaly růst. Argentina zůstává na čele žebříčku (992 299 30
návštěvníků, růst o 7, 57%). Následují USA (793 559; 12,4%). Na třetím místě jsou Portugalci (růsto o 6, 13%). První desítku dále tvoří turisté z Uruguaje, SRN, Itálie, Francie, Paraguaje, Španělska a Chile. Zajímavé jsou údaje o Argentině, jejíž podíl na mezinárodní turistice v Brazílii je 18,52%. Od roku 2002, kdy se tato země začala vzpamatovávat z politicko-finanční krize, během které se počet turistů drasticky propadl, vzrostl jejich počet o 42,06%. Za pozornost stojí i růst návštěvníků z Francie (o 12,46%). Reflexe expozice: Ano do Brasil (Rok Brazílie) uskutečněné ve Francii během roku 2005, a dalších podpůrných marketingových akcí. Novinkou jsou také návštěvníci z pěti nových oblastí: Finsko, Polsko, Maďarsko, Irsko a Kapverdské ostrovy. Co se týče pořadí kontinentů vede Evropa, následována Jihoameričany, Severoameričany. Dále Asie, Afrika, Střední Amerika a střední Východ. Nejnavštěvovanějším městem je Sao Paulo, disponující řadou barů, restaurací, hotelů a divadel. Dalšími destinacemi jsou Natal, Rio de Janeiro, Salvador, Recife, Maceio, Fortaleza a další. Přesto všechno počet turistů navštěvujících každoročně Brazílii není tolik, aby se země zařadila mezi významnější hráče na poli světové turistiky. Důvodem jsou chybějící vládní iniciativa, nedostatečná infrastruktura, a všudypřítomná kriminalita.
3.4. Dovozní podmínky, celní systém, kontrola vývozu28 Dovozy podléhají celnímu režimu, který je dán celním sazebníkem Mercosulu – Tarifa Externa Comum (TEC). Cílem administrativy je cla postupně snižovat, nicméně stále existuje značné celní rozpětí; některé druhy zboží podléhají až 85%-ním celním poplatkům. V některých případech se tak zboží z dovozu vlivem cel, daní a dalších poplatků prodraží až čtyřnásobně v porovnání s cenou na bázi FOB. Od května 2004 jsou dovozy nově zatíženy „sociálními“ daněmi PIS/PASEP a COFINS, se sazbami 1,65%, resp. 7,6%. Důvodem tohoto zatížení je údajně zrovnoprávnění domácích výrobců, kteří tyto daně standardně platí, s dovozci.
3.4.1. Charakteristika celních sazeb a hlavních daní při dovozu zboží do BFR
A. II – Dovozní daň – „Imposto de Importacao“ Jedná se o dovozní clo (federální daň), které se většinou pohybuje v rozmezí od 0 do 20 %; v roce 2004 činilo v průměru 4,36 %. Klasifikace zboží a celní tarify jsou uvedeny ve společném 28
Ke zpracování této kapitoly byly použity informace ze článku z portálu www.businessinfo.cz: Zahraniční obchod Brazílie.
31
celním sazebníku zemí MERCOSULu - TEC (Tarifa Externa Comum). Aktuální verze celního sazebníku TEC v angličtině je k dispozici ke stažení na internetových stránkách brazilské vlády.
B. IPI – Daň z průmyslových výrobků - „Imposto sobre Produtos Industrializados“ Jedná se o federální spotřební daň vybíranou z hodnoty výrobků z domácí produkce a za průmyslové výrobky dovážené nebo vyvážené nebo pocházející ze zóny volného obchodu. Její sazby nejsou pevné, diferenciace je odlišná podle důležitosti a potřeby výrobku na brazilském trhu. Běžná výše daně se pohybuje mezi 0 až 20 %. Některé typy výrobků jsou zatíženy nulovou daní (např. potraviny), zatímco nejvyšší sazba je uvedena v současnosti u dovážených tabákových výrobků (330 %). Specifikace výrobků a odpovídající daně jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce zákona, který se týká spotřební daně (TIPI). Daňová povinnost se musí realizovat do 10 dnů od transferu výrobků nebo zboží.
C. ICMS – Daň z oběhu průmyslového zboží a z poskytování služeb – „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ Jde o daň z oběhu průmyslového zboží a z poskytování služeb (týká se telekomunikací, meziměstské dopravy a dopravy mezi státy federace). Daň ve výši 7 - 18% vybírají jednotlivé státy federace na základě federálního zákona, přičemž sazba se liší stát od státu. Daň je aplikována na fyzické i právnické osoby, které: •
převezmou lodní náklad,
•
dovážejí zboží ze zahraničí,
•
pronajímají prostředky pro vnitrostátní nebo zahraniční dopravu.
Nekomerční a státní organizace jsou rovněž touto daní zatíženy. Výjimky: a)
ve zvlášť uvedených případech se 18% sazba mění na 7%, např. u pohybu zboží do
regionů na severu a severovýchodě federace a do státu Espírito Santo; b)
u pohybu zboží ve státě São Paulo se může sazba 18% změnit až na 25%, naopak jiné
zboží, zejména zemědělského původu, má sazbu nulovou; c)
základní sazba v případě exportu zboží se mění na 13%, v tomto případě existuje ve
státě São Paulo přechodná výjimka a exportované výrobky nejsou ICMS zatíženy vůbec. 32
Dále se při tvorbě prodejních cen musí brát v úvahu tyto „sociální“ příspěvky (daně):
D. Program sociální integrace – „PIS/PASEP - Programa de Integração Social Jedná se o program sociální integrace, čímž se brazilská vláda přivřít sociální nůžky. Vypočítává se jako 1,65 % z hodnoty cel výše uvedených: CIF+II+IPI+ICMS.
E. Příspěvky na sociální politiku současné vlády – „COFINS - Contribuição Financeira Social“ Zde se jedná o jakýsi příspěvek na sociální politiku státu. Jeho výše se vypočítává jako 7,6 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS. Obě tyto položky se odepisují z příjmové daně. Výběr příspěvků směřuje ze zákona do oblasti zdravotnictví, poskytování sociální péče a služeb apod. Dokumenty používané v celním řízení odpovídají mezinárodnímu standardu Jednotné celní deklarace (JCD). Způsob zpracování JCD je zaveden na PC, což při neúplném doložení dokladů ze strany dovozce vede ke zpoždění proclení zboží. V případě vstupu zboží přes přístavy dochází ke vzniku značných dodatečných nákladů. Propojení celní správy s celním deklarantem je uskutečněné počítačovou sítí. Pro vývoz zboží prakticky neexistují žádná ochranná opatření nebo kontrola, mimo vývozu tvrdého tropického dřeva, zvířat a rostlin, což je spojeno s nutností obdržení příslušné licence. Vzácně je využívána exportní daň (Imposto de Exportação - IE), a to na výrobky, u nichž je zvláštní zájem na tom, aby byly obchodovány pouze na vnitřním trhu. V současné době je tato daň aktuální např. u vývozu kůží typu wet-blue (9 %); uvalena byla na podnět výrobců obuvi, kteří pociťovali nedostatek suroviny na domácím trhu vlivem velkého exportu.
3.4.2. Ochrana domácího trhu Ochrana domácího trhu je dána konstrukcí dovozních cel a daní, která je vybudována na federální úrovni a dále pak rozvinuta v každém státě unie dle specifických podmínek. Uplatňovány jsou i regionální (municipální) daně, ve většině případů ve výši okolo 5%. Ochranu domácího trhu dále zabezpečuje: licenční politika, nepříliš přehledný certifikační systém, vysoké náklady na dovozní řízení, povinná registrace dovozní společnosti, kotace a platba v domácí měně a dohled Centrální banky, která určuje maximální výši akontace a schvaluje způsob financování. 33
Velice používaným nástrojem ochrany domácího trhu se v posledních letech stala antidumpingová opatření. Mezi komoditami, na které se vztahují, dominují chemikálie, potraviny a ocelové výrobky. Nejvíce antidumpingových opatření postihuje výrobce původem v ČLR, existují však případy, kdy jsou takto omezovány dovozy z jednotlivých členských zemí EU i EU jako celku (sušené mléko, fenol). V souvislosti s podporou přílivu zahraničního kapitálu pokračuje zjednodušování dovozních předpisů zejména pro dovozy zařízení, technologií a strojů, které se v rámci MERCOSULu nevyrábějí.
3.5. Podpora exportu 3.5.1. Programy poskytované bankou BNDS Několik programů financování exportů zboží a služeb nabízí banka BNDS (O banco do desenvolvimento de todos os brasileiros29).
A. Zdroje dostupné před odesláním zboží – „Pré-embarque“ Jedná se o podporu poskytovanou ještě před odesláním zboží ze země.Poskytnuté prostředky mají ulehčit finanční pozici brazilského výrobce, jehož zboží je určené k vývozu. Poskytnutý úvěr není vázán na určení konkrétní dodací podmínky.
B. Podpora kontraktům s krátkou dobou splatností a před odesláním zboží – „Pré-embarque de Curto Prazo“ Také tato podpora je poskytována ve fázi před odesláním zboží. Slouží k zajištění hladké produkce zboží, určeného k vývozu. Váže se ke kontraktům se splatností (platební podmínka dovozce) do 180 dní.
C. Speciální podpora exportu zboží před odesláním – „Pré-embarque Especial“ Zvláštní druh podpory určené k financování národní produkce k vývozu, bez určení zvláštní dodací podmínky, ale s předem určenou dobou k realizaci, poskytované opět před samotným odesláním.
D. Podpora exportu malých a středních firem ve fázi před odesláním zboží – „Pré-embarque Empresa Âncora“
29
rozvojová banka všech brazilců, překlad autora
34
Financování prodeje zboží vyráběného malými a středně velkými firmami, a to skrze vývozní společnost (zaštiťující společnost).
E. Podpora exportérů ve fázi po odeslání zboží – „Pós-embarque“ Financuje obchodování zboží a služeb v zahraničí, a to ve formě podpory exportérovi nebo způsobem buyer´s credit. Jedná se o podporu poskytovanou až po odeslání, či-li samotné realizaci prodeje.
3.5.2. Program financování exportů – „PROEX“ Program federální vlády určený k financování exportu brazilského zboží a služeb za podobných podmínek, která jsou aplikována na mezinárodních trzích. Jako exkluzivní zprostředkovatel zde vystupuje o Banco do Brasil.
A. Přímé financování - „PROEX financiamento“ Přímé platby brazilským exportérům nebo importérům z národního rozpočtu.
B. Zpětná úhrada nákladů – „PROEX Equalização“ Export financovaný finančními institucemi z Brazílie a zahraničí, PROEX hradí část vývozních nákladů.
3.5.3. Podpora exportu malých a středních podniků – „O PROGER EXPORTAÇÃO“ Jedná se o zdroj finančních prostředků, disponibilních v Banco do Brasil a Caixa Econômica Federal, určených především mikro a malým společnostem. Financování vychází ze zdrojů fondu: O Fundo de Amparo ao Trabalhador (FAT) a směřuje společnostem s obratem do 5 mil.reálů. Tento nástroj podpory exportu, v souladu s politikou federální vlády má za cíl zefektivnit a rozšířit podporu mikro a malým společnostem se uplatnit na zahraničních trzích. Jde o odezvu na specifickou poptávku úvěrů: financování, v národní měně – ve fázi před vývozem – výrobu zboží určeného k vývozu a výdajů spojených s podporou prodeje, takových jako jsou veletrhy a jiné výstavy v zahraničí, cestovné, stavba a zajištění prezentujících stánků. Velkým odlišením tohoto programu je podpora především v oblasti podpory prodeje v zahraničí a uvolnění finančních prostředků v domácí měně. Na rozdíl od ostatních podpor vývozu, závislých na měně kontraktu, tento produkt nevyžaduje zafixování měny.
35
Závěr Brazílie se „zapojila“ do mezinárodního obchodu záhy po svém objevení. Portugalským kolonizátorům poskytovala dlouhá tři století nerostné bohatství a zemědělské plodiny. Nejdříve vzácné dřevo, od něhož odvozuje země svůj název. Poté cukrová třtina, tabák, bavlna a zlato. O plnohodnotném hráči na poli mezinárodního obchodu však nemůže být ani řeč. Všechna tato odvětví i export byly zcela ovládány Portugalci. Situace se změnila po zisku nezávislosti. Ekonomika se zaměřila na produkci a vývoz kávy. Tato komodita se tak stala prvním artiklem, z kterého těžili výhradně Brazilci. V první třetině 20.stol byla už Brazílie na vývozu kávy, obchodované na newyorské burze, plně závislá. Krach na sebe nenechal dlouho čekat a přišel s Černým pátkem. S příchodem druhé světové války si Brazílie ještě více uvědomovala svoji zranitelnost a závislost na importu průmyslové produkce. Pozornost se tedy zaměřila na industrializaci a ropu, která zemi měla zajistit ekonomickou nezávislost, posílení prestiže a postavení ve světové ekonomice. Reprezentantem tohoto úsilí se stal státní koncern Petrobrás, společnost využívající moderní technologie, s celosvětovým významem. Největšími úspěchy posledních let je objevení nových ropných nalezišť a zisk licence k těžbě zemního plynu v oblasti Mexického zálivu. Tento a další fakt (výroba ethanolu) pak Brazílii v blízké době zajistí energetickou nezávislost. Otázka ovšem visí nad dodávkami zemního plynu z Bolívie, kde nově zvolený prezident zestátňuje strategická odvětví. Postavení Brazílie v mezinárodním obchodě se posiluje. Nově zvolený prezident Lula aktivně přispívá k prosazování brazilských zájmů v zahraničí. Jeho tvrdý přístup ale naráží u protějšků z Evropy a Severní Ameriky. Výsledkem jsou ztracená obchodní jednání o užší spolupráci s EU nebo USA. Větší úspěchy dosahuje v jednání s rozvojovými zeměmi, se kterými má společné zájmy. Poslední dohoda uzavřená mezi Brazílií, JAR a Indií počítá s otevřením agentury pro podporu vzájemného obchodu. Spolupráce v rámci kontinentu byla na začátku století poznamenána hospodářskou krizí Argentiny, největšího obchodního partnera v Mercosulu. Po obnovení vzájemný obchod opět vzrostl, ale spolupráce mezi jednotlivými členy Mercosulu uvízla na mrtvém bodě. Za tím stojí hlavně rozepře mezi Argentinou a Brazílií. Tato tendence je patrná i v teritoriální struktuře dovozu a vývozu. Přes absolutní růst, podíl tradičních obchodních partnerů (USA, EU) klesá ve prospěch rozvojových zemí. Výrazně se na tomto přesunu exportu do převážně asijských zemí podílejí doznívající a aktuální nemoce chovných zvířat. Brazílie stojící mimo veškerá ohniska nákazy tak substituuje vývoz bývalých dodavatelů. Výsledkem je např. 40% podíl na světovém exportu kuřat a kuřecích výrobků. Dosahované zisky jsou ale ohrožovány posilováním měnového 36
kurzu, který exportérům ztěžuje pozici. Neměnný však zůstává fakt, že zatím jsou stále největšími obchodními partnery USA a země EU. Co se týče komoditní stránky obchodních aktivit, zvyšuje se podíl high-tech výrobků, který ale přesto představuje pouze minimální podíl. I nadále přes třetinu vývozu Brazílie tvoří výrobky s malou technickou náročností. Brazilská cla podléhají společnému sazebníku Mercosulu, jehož jednotlivé sazby se dosti liší. I samotný systém je dosti nepřehledný a komplikovaný. Navíc země uplatňuje tzv.sociální daně k zmírnění sociální disproporcionality, jedné z největších na světě. Pro vývoz brazilského zboží se neuplatňují veskrze žádná opatření, vyjma těch, které se týkají zboží vzácných pro Brazílii, např. dřevo. V zemi je také rozvinuta podpora exportu. Široká škála programů poskytuje úvěry a podpory, jak ve fázi před odesláním zboží, tak i na podporu a reklamu v zahraničí.
37
Zdroje 1. Independência do Brasil, dostupné z: http://www.suapesquisa.com/independencia/ 2. Brasil, República Fderativa do Brasil: http://www.brasil.gov.br/, oficiální stránky Brazílie 3. Morales, Walter T.: HOMENAGEM AO PRESIDENTE JUSCELINO KubitschekFUNDADOR DE BRASÍLIA, 2003, dostupné z: http://www.vivabrazil.com/jkubitschek.htm 4. The world factbook: Brazil, dostupné z: http://www.cia.gov/cia/publications/factbook/geos/br.html 5. Brazilský statistický úřad, dostupné z: http://www.ibge.gov.br/ 6. The Columbia Electronic Encyclopedia, Pedro Alvarez Cabral, 6th ed., 2006, Columbia University Press. dostupné z: http://www.factmonster.com/ce6/people/A0809735.html 7.
22 de abril de 1500:O Brasil é "oficialmente" descoberto, dostupné z: http://www.unificado.com.br/calendario/04/descobrimento.htm
8. Empresa Municipal de Multimeios Ltda. MultiRio, Secretaria Municipal de Educaçăo, Prefeitura da Cidade do Rio de Janeiro; O Descobrimento do Brasil e os Interesses Portugueses, dostupné z: http://www.multirio.rj.gov.br/historia/modulo01/desc_brasil.html#nativo 9. Marco Aurélio De Alcântara: O RECIFE EUROTROPICAL COMO PORTO EXPORTADOR E IMPORTADOR DE SIGNIFICAÇĂO BRASILEIRA, dostupné z: http://www.tropicologia.org.br/conferencia/1977porto_exportador_importador.html 10. Ministério do Desenvolvimento, Indústria e Comércio Exterior: http://www.desenvolvimento.gov.br/sitio/ministerio/ministerio/colegiados.php?SQ_COLEGIAD O=48, oficiální stránky Ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu 11. Ministério de Agricultura, Pecuária e Abastecimento: http://www.agricultura.gov.br/, oficiální stránky Ministerstva zemědělství, dobytkářství a podpory 12. Banco de dados agregados, dostupné z: http://www.sidra.ibge.gov.br/bda/agric/default.asp?t=1&z=t&o=10&u1=1&u2=1&u3=1&u4=1 &u5=1&u6=1 13. Augusto Cesar B. Areal, Info Brasília, 1997-2006, dostupné z: http://www.infobrasilia.com.br 14. Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística – IBGE, Tendências Demográficas: Uma análise dos resultados da Sinopse Preliminar do Censo Demográfico 2000, Rio de Janeiro, 2001, dostupné z:
38
http://www.ibge.gov.br/home/estatistica/populacao/tendencia_demografica/analise_resultados/si nopse_censo2000.pdf 15. LAGE, J.: Brasil cresce só 2,3% em 2005 e supera apenas o Haiti na América Latina, 24/2/2006 dostupné z: http://www1.folha.uol.com.br/folha/dinheiro/ult91u105546.shtml 16. Klima J., Dějiny Brazílie, Praha, Lidové noviny, 1998, ISBN 8071062618 17. Latin Focus Consensus Forecast, dostupné z: http://www.latinfocus.com/latinfocus/countries/brazil/braunemp.htm 18. Osobní jednání s partnerem v zahraničním obchodu, 6/1/2006, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/manual-exportera/osobni-jednani-na-zahranicnimtrhu/1001370/38461/ 19. Brazil country guide – overview, World travel guide, dostupné z: http://www.wtgonline.com/country/country_guide.ehtml?o=39&NAV_guide_class=CountryGui de&NAV_Region=39 20. Ing. Gullová, S., přednášky ze semestrálního kurzu: Mezinárodního obchodní jednání 21. Breve história da Agricultura, dostupné z: http://www.planetaorganico.com.br/histor.htm 22. ABECitrus, Associacao Brasileira dos Exportadores de Cítricos, dostupné z: http://www.abecitrus.com.br/historia_br.html#exporta 23. Octaviano Canuto, Comércio Exterior, dostupné z: http://www.mre.gov.br/cdbrasil/itamaraty/web/port/economia/comext/apresent/apresent.htm 24. Brazil Trade Net, dostupné z: http://www.braziltradenet.gov.br/ 25. Gomes de Almeida, J.: Até onde vai o sucesso exportador brasileiro?, 17/4/2006, publikováno v Terra Magazine, dostupné z: http://terramagazine.terra.com.br/interna/0,,OI961208EI6579,00.html 26. A Petrobrás, dostupné z:http://www2.petrobras.com.br/portal/Petrobras.htm, oficiální stránky společnosti 27. Vývoj na trzích s ropou a benzínem v roce 2006, publikováno v Euroekonom.cz, dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy/z-ropa05.html 28. Luhnow D. a Samor G.: Brazílie se už nemusí bát ropné krize, 10/2/2006, publikováno v Svět ropy, Petrol.cz, dostupné z: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=6747 29. Secretaria do Comércio Exterior, Balance Comercial do Brasil, 2005, dostupné z: http://www.desenvolvimento.gov.br/arquivo/secex/balanca/balcombrasileira/compacta/cartilhab alanca2005.pdf 39
30. Energy Information Administration, dostupné z: http://www.eia.doe.gov/emeu/international/oilconsumption.html 31. Brasil Exportador, dostupné z: http://aliceweb.desenvolvimento.gov.br/ 32. Strategie Brazilské federativní republiky – příloha, 7/4/2006, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/brazilie-souhrnne-informace/strategie-braziliepriloha/1001231/40080/ 33. Secretaria da política Agricola (MAPA): Brasil: Exportações agropecuárias - Produtos selecionados, dostupné z: http://www.agricultura.gov.br/pls/portal/docs/PAGE/MAPA/ESTATISTICAS/COMERCIO_EX TERIOR_BRASILEIRO/8.1.B_4.XLS 34. Ekonomická charakteristika země, 3/11/2005, dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/brazilie-souhrnne-informace/ekonomicka-charakteristikazeme/1001231/24552/ 35. S. B. Motta, M.A. a G de Miranda S.H., Exportação de carne bovina brasileira: evolução por tipo e destino, dostupné z:http://www.cepea.esalq.usp.br/pdf/expobovino2001.pdf 36. Agroindústria, Exportacao de Sucos e Polpas, Prosinec 2005, dostupné z: http://www.bndes.gov.br/conhecimento/setorial/is18_gs1.pdf 37. Prefeitura Municipal de Itápolis, Laranja - História, dostupné z: http://www.portalitapolis.com.br/laranjahisto.htm 38. Brasil Vai Bater Recorde Na Exportação De Carne Bovina, Portal do Governo do Estado Sao Paulo, 21/12/2005, dostupné z: http://www.apta.sp.gov.br/noticias.php?id=1405 39. Exportaçăo brasileira de suco de laranja subiu 26,3%, Yahoo, Brasil: Notícias, dostupné z: http://yahoo.guiadasemana.com.br/yahoo/iframe/channel_noticias.asp?id=13&cd_city=40&cd_n ews=%2014472
40
4. Přílohy Růst populace 1991/2000
Růst HDP v jednotlivých zemích kontinentu v roce 2005
41
Vývoj spotřebních a výrobních cen v období červenec 95-červenec 2005
Vývoj běžného, kapitálového a finančního účtu
42
Export a import Brazílie v období duben 2000- duben 2005
Vývoj salda obchodní bilance v období let 2000/2005
43
