AVG_ANTIVIR Semestrální projekt předmětu Návrh uživatelských rozhraní Julie Partyková,
[email protected] Ondřej Mirtes,
[email protected]
Zadání Tento projekt se zabývá zpřístupněním uživatelského rozhraní antiviru AVG pro zrakově handicapované osoby. Vzhledem k této cílové skupině se nebudeme na uživatelské rozhraní zaměřovat z vizuálního hlediska, ale z hlediska přístupnosti pomocí klávesnice a čtečky obrazovky. Cílem je především definovat problémy stávajícího rozhraní a navrhnout vhodné změny. Při práci na projektu práci budeme používat čtečku JAWS, která je mezi nevidomými velmi rozšířená.
Úvod Popis aplikace AVG Antivirus je aplikace, která chrání počítač před napadením viry, které se dnes šíří nejčastěji po Internetu. Antivir podporuje operační systém Microsoft Windows a jsou na něj vydávány automatické aktualizace. Popis cílové skupiny Cílová skupina jsou zcela nevidomí lidé, využívající při práci s počítačem čtečku monitoru. Měli by to být lidé, kteří aktivně používají počítač s přístupem k internetu s operačním systémem Microsoft Windows.
Screener Krátký dotazník sloužící k výběru vhodných osob spadajících do cílové skupiny. Veřejná část Jaké máte zkušenosti s prací na PC? ● žádné nebo velmi malé ● standardní (Internet, e-mail, dokumenty) ● nadstandardní (živím se tím) Jaká je úroveň vašeho zraku (jaké pomůcky potřebujete k práci s PC)? ● Běžný zrak (bez brýlí či s brýlemi) ● Výrazně zhoršený zrak (softwarová lupa) ● Nevidomost (audio čtečka obrazovky)
Jaký používáte operační systém? ● Microsoft Windows ● Apple Mac OS X ● Linux Používáte antivirový software? ● Ano ● Ne Neveřejná část - rozhodovací kritéria ● ● ● ●
Nevidomost Standardní znalosti PC, případně nadstandardní Microsoft Windows Používá antivirový software
Interview Témata ● ● ●
Seznámení, činnosti na PC Zkušenost s viry Používání antivirů
Otázky ● ● ● ● ● ● ● ●
Pracujete? Co děláte ve volném čase? Jaké činnosti na PC obvykle provádíte? Jaký používáte antivirus? Jak jste ho instaloval? Setkáváte se často s viry? Jak je řešíte? Vadí vám na vašem antiviru něco?
Interview č. 1 Nevidomý uživatel, který v současnosti nejvíce času tráví se svým devítiměsíčním potomkem. Na počítači nejčastěji vyhledává informace na Internetu, čte knihy a odbornou literaturu. Knihy má ze speciální databáze slepecké knihovny.
Při práci s počítačem je maximálně opatrný, s virem se nesetkal. Maximálně narazí na weby, které jsou počítačem označeny jako “podezřelé útočné stránky”. Nedokázal ovšem určit, zdali je takto označil webový prohlížeč nebo antivirus. Uživatel používá operační systém Windows XP z důvodu kompatibility s pomůckami pro nevidomé a softwarovou čtečku JAWS. Pro čtení na webu používá webový prohlížeč Internet Explorer taktéž z důvodu kompatibility. JAWS obsahuje audio čtečku obrazovky a také část, která upravuje chování aplikací, které nejsou příliš optimalizovány pro nevidomé uživatele. Lze si v něm tak nadefinovat vlastní klávesové zkratky pro cokoli. V živé ukázce nám uživatel předvedl, jak může díky JAWS přeskakovat po hlavních nadpisech na webové stránce a lépe se tak na ní zorientovat. Některé ovládací skripty si psal sám, jedná se tedy o velmi pokročilého uživatele. Jako antivirus používá AVG, čehož jsme využili pro neformální otestování přístupnosti tohoto softwaru. Podle svých slov si ho nainstaloval sám. Žádný problém s procesem neměl, protože byl použit obvyklý instalátor aplikací na Windows. Uživatele jsme požádali, aby si zkusil aktualizovat virovou databázi. Po otevření okna AVG ovládání klávesnice přeskakovalo mezi položkami, mezi kterými možnost aktualizace nebyla. Okno obsahovalo přepínače do dalších nabídek, na které se ovšem nebylo možné dostat z klávesnice. Na naší radu se uživateli nakonec podařilo spustit aktualizaci z hlavního menu přístupného přes klávesu Alt. Čtečka JAWS při aktualizaci zachytila existenci progress baru a předčítala, kolik procent je z aktualizace hotových. Naposled ale vyřkla “30 procent” a dále už nic. Aktualizace už byla dokončena, avšak uživatel se o tom nedozvěděl. Uživatel se poté pokoušel ovládat grafické rozhraní antiviru. Protože čtečka JAWS byla v rozhraní ztracena (četla nerelevantní informace pro akci, kterou jsme chtěli vykonat), uživatel ji přepnul do jednoduššího módu, kdy předčítá obrazovku řádek po řádku. V tomto módu se ovšem může stát, že čtečka přečte za sebou nesouvisející informace, např. text ze dvou sloupců, který leží ve stejné rovině. Položky menu v grafickém rozhraní antiviru JAWS označoval jako “tlačítka”, po jejich vybrání je ale z klávesnice nešlo aktivovat. Uživatel si na přístupnost uživatelského rozhraní nestěžoval, podle jeho slov je ještě celkem dobrá. Podle nás je to dáno tím, že jde o velmi pokročilého uživatele, který je v ovládání různých neoptimalizovaných aplikací zběhlý.
Interview č. 2 Nepodařilo se nám sehnat dalšího uživatele, který by splňoval naše kritéria. Kontaktovali jsme ovšem experta přes přístupnost softwaru pro nevidomé uživatele. Prozradil nám, že AVG antivirus je mezi českými nevidomými uživateli velice rozšířený, ale že jeho přístupnost s novějšími verzemi klesá, protože s graficky jednodušším softwarem si čtečky obrazovky dokázaly poradit lépe. Pro nevidomé uživatele je důležité podporovat standardní ovládání z klávesnice, např. skákání po tlačítkách a odkazech v logickém pořadí pomocí šipek a tabulátorem, potvrzování dialogů pomocí mezerníku či enteru, zavírání dialogů a oken klávesou escape.
Analýza a interpretace získaných dat z interview Zjistili jsme, že současný stav uživatelského rozhraní antiviru AVG z hlediska přístupnosti nevidomým osobám je velmi špatný. Rozhraní zřejmě pro tento účel vůbec nebylo koncipováno, a proto je nevyhovující takřka celé. Problémem není vizuální stránka rozhraní, kterou pro přístupnost nevidomým nemusíme zvažovat, ale přístupnost za pomoci klávesnice a čtečky monitoru. Specifické pro naši práci je to, že nás až tak nezajímá grafická podoba rozhraní či rozmístění prvků v okně aplikace, ale implementační detaily, které napomáhájí přívětivému ovládání z klávesnice. Důraz by měl být kladen na to, aby vývojáři v uživatelském rozhraní použili takové komponenty, které čtečka dokáže správně interpretovat a které jdou ovládat standardním způsobem z klávesnice.
Sketches
Naše představa o vnímání ruchu na ulici nevidomým
Interakce nevidomého s počítačem – braillův řádek, čtečka obrazovky, zpětná zvuková vazba
Storyboard
Případy užití UC1 – Instalace 1. Uživatel si obstará instalátor zvolené verze antiviru AVG, např. z webu nebo z CD. 2. Uživatel spustí instalátor. 3. Systém uživateli přečte licenční podmínky. a. Uživatel s nimi nesouhlasí - konec případu užití. b. Uživatel s nimi souhlasí – pokračování případu užití. 4. Systém uživateli nabídne výchozí adresář, kam se software nainstaluje. Uživatel ho může upravit. 5. AVG antivirus se nainstaluje do zvoleného adresáře. Zároveň se nastaví jeho automatické spouštění po startu systému. UC2 – Nalezení viru při otevírání souboru či webové stránky 1. Antivir nalezne virus v datech, se kterými uživatel právě pracuje. 2. Antivir uživateli oznámí vir a cestu k napadenému souboru. 3. Antivir si od uživatele vyžádá potvrzení k vyléčení souboru. 4. Uživatel potvrdí vyléčení souboru. 5. Antivir vyléčí nakažený soubor. UC3 – Automatická aktualizace 1. Antivir aktualizuje svoji virovou databázi sám bez vědomí uživatele ve vhodně zvoleném časovém intervalu UC4 – Manuální aktualizace 1. Uživatel se rozhodne aktualizaci databáze provést sám, např. před kompletní kontrolou pevného disku. 2. Uživatel v antiviru zvolí aktualizaci virové databáze 3. Antivir uživateli oznámí výsledek operace: a. Antivir již obsahuje nejaktuálnější databázi. b. Aktualizace se zdařila. c. Aktualizace se nezdařila + důvod (nefunkční připojení k Internetu, údržba serverů provozovatele, ...) UC5 – Kompletní kontrola systému 1. Uživatel si všiml podivného chování svého počítače či náhlý pokles výkonu. Získá podezření na virus. 2. Uživatel v antiviru zvolí kompletní kontrolu systému. 3. Antivirus uživatele upozorní, že tato operace může trvat dlouho a započne ji. 4. Po dokončení antivirus uživateli prezentuje výsledky (počet nakažených souborů a jejich seznam) a vyžádá si potvrzení k jejich vyléčení. 5. Antivir vyléčí nakažené soubory.
Hierarchical Task Analysis
AVG antivirus
Nainstalovat antivirus
Aktualizovat antivirus
Automaticky
Odstranit virus
Manuálně
Při práci s nakaženým souborem
Při kompletní kontrole systému
Low-fidelity prototype Prototyp Low fidelity prototyp jsme vytvořili ve formě HTML. Simuluje základní činnosti, které uživatel s aplikací potřebuje provádět. Je velmi jednoduchý, protože je uzpůsobený pro korektní čtení čtečkou obrazovky. Nevýhodou tohoto prototypu je, že se stále jedná o prostředí webové stránky a čtečka tedy čte i informace, které jsou pro aplikaci nadbytečné. To by mohlo pro testované být lehce matoucí, proto je potřeba jim před testováním vše pečlivě vysvětlit. Samotný prototyp je přiložen ve formě archivu .zip. Use-cases pokryté prototypem Prototyp pokrývá několik základních use-cases potřebných pro základní práci s aplikací. Níže je podrobný rozpis jednotlivých případů užití. 1. Instalace antiviru AVG Spustit Instalátor AVG antivirus -> zvolit jazyk -> souhlasit s podmínkami -> zadat licenční číslo (cba) -> další -> zkontrolovat/upravit cílové umístění -> vybrat požadované komponenty -> další -> další -> (volitelně: dostávání informací, důvod pořízení) -> dokončit 2. Manuální aktualizaci virové databáze (spustit program) -> aktualizace -> aktualizovat virovou databázi -> zavřít 3. Kompletní kontrola systému (a opravení případných napadených souborů) (spustit program) -> kontrola systému -> vybrat sken celého systému -> spustit -> vyléčit soubory -> zavřít 4. Vyléčení infikovaného souboru (objeví se hlášení o nálezu zavirovaného souboru) -> Potvrdit vyléčení souboru -> zavřít Cíl testování Cílem testování je ověření přehlednosti aplikace z hlediska zvukové reprezentace čtečkou JAWS. Zajímá nás pouze dostupnost klávesnicí, nikoliv pak vizuální rozložení prvků ani jejich velikost či vzhled. Příprava testu Testování prototypu se zúčastnily 2 osoby. První osobou je muž středního věku, který je nevidomý od narození. S počítačem běžně pracuje a používá antivirus, ačkoliv si prý především dává pozor. Druhá osoba je muž mezi 30-40 lety, který není nevidomý od narození. S počítačem pracuje běžně, před oslepnutím býval například správcem sítě, antivirus nepoužívá. Pro testování jsme použili notebook značky ASUS, ke kterému jsme připojili externí klávesnici, aby uživatelé nebyli zmateni nezvyklým rozložením klávesnice tohoto notebooku. Poté jsme spustili čtečku
JAWS 12.0 a nakonec jsme otevřeli webový prohlížeč nastavený na výchozí stránku prototypu, simulující plochu počítače s instalátorem antiviru AVG. Uživatelům jsme předem vysvětlili, jak je prototyp koncipován, aby nebyli zmateni čtením věcí typických pro webový prohlížeč. Přečetli jsme jim celý scénář testu (viz níže), aby měli představu, co je čeká, a poté jsme jim postupně zadávali jednotlivé úlohy. Nakonec jsme provedli s oběma uživateli post-test (viz níže). Scénář pro uživatele 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Proveďte instalaci antiviru AVG Spusťte program antivir AVG Proveďte manuální aktualizaci virové databáze Proveďte kompletní kontrolu systému (a opravte případné napadené soubory) Ukončete program antivir AVG Proveďte vyléčení infikovaného souboru
Průběh testu První účastník Úloha 1 Úloha 2 Úloha 3 Úloha 4 Úloha 5 Úloha 6
Účastník prošel tuto úlohu bez komplikací, pouze měl připomínku k nápovědě u tlačítek (alt + tlačítko), která se mu jevila jako zbytečná až matoucí. Bez problému Bez problému Zde uživateli chybělo více možností, co udělat s infikovanými soubory a také možnost zvolit pro tuto akci jen některé soubory. Bez problému Bez problému, jen by uvítal více možností reakce na vir.
Post-test 1. Hodnotil/a byste úkoly jako obtížné? ano ne 2. Popište, jak se vám orientovalo v aplikaci. Všechno bylo přehledné, jen menu na konci bych se vyhnul pomocí landmarků. 3. Popište, co vám dělalo největší potíže (a jak byste to změnil/a). Menu na konci.
Druhý účastník Úloha 1
Úloha 2 Úloha 3
Úloha 4
Úloha 5 Úloha 6
Účastník prošel tuto úlohu bez komplikací, pouze navrhoval změnu názvu tlačítka při posledním kroku instalace na „Instalovat“ (místo „Další“), aby to bylo jasné. Také považoval za nekorektní na konci instalace uvádět nabídku k odběru novinek AVG. Dále se divil, že není nucen vybrat si z možností rozbalovacího seznamu týkajícího se důvodu, proč si AVG antivirus vybral. Bez problému Průchod bez problému, jen si uživatel povšiml, že nemáme odlišené základní menu aplikace. Také se divil, že se aplikace podruhé ptá, jestli opravdu chce aktualizovat, když už jednou volbu „Aktualizace“ vybral. Uživateli také chybělo více možností, co udělat s infikovanými soubory a také možnost zvolit pro tuto akci jen některé soubory. Nelíbil se mu název tlačítka „Storno“, který mu neříká, co přesně se stane. Opět uživatel omylem zabrousil do hlavního menu, umístěného na konci. Bez problému Bez problému, jen se také divil, že zde není nabídka více možností, co s infikovaným souborem provést. Mělo by to prý buď nabízet více možností, nebo jen vyhodit notifikační okénko „Soubor byl vyléčen“ s OK tlačítkem.
Post-test 1. Hodnotil/a byste úkoly jako obtížné? ano ne 2. Popište, jak se vám orientovalo v aplikaci. Je až příliš zjednodušená. 3. Popište, co vám dělalo největší potíže (a jak byste to změnil/a). Neoddělené menu a občas nevhodná terminologie. Výsledky testu a doporučení Výsledky testu jsou trochu rozporuplné. První účastník shledal vše velmi přehledným a v pořádku. Druhý účastník si stěžoval na přílišnou jednoduchost a nerealističnost prototypu, byl prý až příliš návodný. Místy prý mu také nevyhovovala terminologie. Ani jeden z účastníků se při testu neztratil a neměl problém se splněním úloh. Oba se shodli na tom, že by chtěli být na přítomnost infikovaných souborů upozorňováni a nechtěli by, aby se tento problém sám vyřešil, aniž by se o tom dozvěděli. Dále jasně vyplývá potřeba doplnění více možností manipulace s infikovanými soubory.
High-fidelity prototyp Finální prototyp jsme vytvořili v podobě nativní desktopové aplikace pro operační systém Windows. V této formě se software nejlépe optimalizuje pro hlasové čtečky obrazovky a ovládání z klávesnice, což jsou dva základní pilíře přístupnosti pro nevidomé uživatele. K vytvoření prototypu jsme použili vývojové prostředí C++Builder XE2, které samotný výrobce považuje za „rapid visual development environment“. Velice snadno a rychle se v něm vytváří desktopové aplikace, a to pouze s naprosto základními znalostmi programování. Při vývoji jsme korektní chování prototypu testovali za pomoci trial verze čtečky JAWS, která je mezi nevidomými uživateli nejrozšířenější. Zaměřili jsme se na dosažitelnost všech ovládacích prvků aplikace z klávesnice a korektní chování čtečky obrazovky – čtení ovládacích prvků a nápisů v pořadí podle aktuální důležitosti v dané situaci. Dobrá přístupnost desktopových aplikací se dá dodržet splněním několika kritérií:
Použitím standardních komponent uživatelského rozhraní OS Windows. Operační systémy nabízí řadu komponent pro skládání UI – tlačítka, výběrové seznamy, zaškrtávací pole, přepínací tlačítka, ukazatele průběhu apod. S těmito prvky, které nabízí API operačního systému, hlasové čtečky nemají problémy a jsou pro ně optimalizované. Vlastní komponenty, u kterých se přístupnost zanedbává, se vytváří především z vizuálních důvodů. Grafické prvky, které nemají přiřazený textový popisek, nedokáže čtečka interpretovat a přečíst. Pokud chci tedy udělat čtvercové tlačítko s grafickou ikonou, je třeba mu přiřadit textový popisek a ten nějakým způsobem skrýt. Ovladatelností z klávesnice. Tu ocení nejen nevidomí uživatelé, ale i klasičtí pokročilí uživatelé, kteří ocení, že nemusí při každém kroku sahat na myš. Při tvorbě aplikace lze u každého prvku stanovit, zdali má být dosažitelný klávesou Tab (která slouží pro procházení mezi prvky UI) a případne kurzorovými šipkami. Vedle toho se dá ještě určit, v jakém pořadí bude klávesa Tab mezi prvky cyklit (tzv. tab order). Pokud se toto pořadí nespecifikuje, aplikace mezi prvky přeskakuje v pořadí, v jakém se vyskytují na obrazovce, což je ne vždy logické a ideální – např. pokud jsou informace seskupené ve dvojicích a Tab se přesunuje po řádcích, takže za sebou následující naprosto nesouvisející prvky. Zaměřováním (focusem) relevantních prvků jako důsledek po provedení nějaké akce. Při focusu prvku ho čtečka ihned přečte. Pokud uživatel provede jakoukoli akci, program by ho měl informovat o výsledku, neměl by mlčet.
Prototyp jsme vytvářeli v duchu těchto bodů. Vizuální rozložení je shodné s aktuální verzí AVG 2012.
Screenshot prototypu Prototyp implementuje základní úkony, které s antivirem uživatelé chtějí vykonávat – sken celého počítače, sken konkrétní ho adresáře (pokud mám podezření na nakažení nějakého souboru, nechci se zdržovat zdlouhavým kompletním skenem) a aktualizaci virové databáze. Chtěli jsme si zejména ověřit základní principy přístupnosti desktopových aplikací a validitu kritérií, které jsou uvedeny na předchozí stránce. E3 Volby testu
Přehled spuštěných prvků rezidentní ochrany
Průběh testu
E4
E2
E1
E7
E5
E6
Výběr souboru
E8 Základní stav
E10
E9 Výsledek testu
Průběh aktualizace E11
E9
State transition network Výsledek aktualizace
Léčení infikovaných souborů
Popis prováděných akcí v STN E1 E2 E3 E4 E5 E6 E7 E8 E9 E10 E11
Klik na „Přehled“ Klik na „Spustit test“ Klik na „Test celého počítače“ Klik na „Test vybraných souborů“ Klik na „Otevřít“ (standardní dialog Windows) Dokončení testu programem Výběr infikovaného souboru a klik na Vyléčit/Smazat/Uložit do karantény Následuje automaticky po vyřešení posledního infikovaného souboru Klik na „Zavřít“ Klik na „Aktualizace“ Dokončení aktualizace programem
Uživatelské testování Cílem testování high-fidelity prototypu bylo zjistit, zda je rozhraní aplikace dostatečně přístupné pro specializované softwarové pomůcky pro nevidomé a slabozraké, a odhalit případná slabá místa v ovládání aplikace a nalézt možnost jejich řešení. Testovací set-up Uživatel 1 Uživatel je zcela nevidomý. Při testu používal svůj vlastní počítač s Windows 7 a odečítacím softwarem JAWS. Test se konal v jeho kanceláři v TyfloCentru Praha, ul. Krakovská. Soubor s prototypem mu byl předán na flash disku. Celý průběh testování byl nahráván na diktafon. Během testování byl přítomen jeden moderátor (Ondřej Mirtes) a jeden pozorovatel (Julie Partyková). Uživatel 2 Uživatel má zbytky zraku. Při testu používal sdílený počítač s Windows 7 a softwarem Supernova, který slouží k ovládání z klávesnice, odečítání textu a zároveň jako softwarová lupa. Test se konal v počítačové učebně v TyfloCentru Praha, ul. Krakovská. Soubor s prototypem mu byl předán na flash disku. Celý průběh testování byl nahráván na diktafon. Během testování byl přítomen jeden moderátor (Julie Partyková) a jeden pozorovatel (Ondřej Mirtes).
Stůl s počítačem Zasedací pořádek při obou testováních Uživatel
Průběh testu Uživatel 1 Use case 1: Aktualizace virové databáze Při prvním průzkumu aplikace byl uživatel lehce zmaten informacemi ze záložky „Přehled“. Poté však bez problému našel aktualizační volbu a databázi aktualizoval. Byl spokojený s hlášením průběhu aktualizace a s ohlášením, že byla dokončena. Další informace o výsledku aktualizace byly přístupné tabulátorem, což uživatel uvítal, avšak poznamenal, že pokud by tam bylo více textu než jeden řádek, je lepší použít textové pole, ve kterém se může pohybovat šipkami a projít ho tak rychleji. Nakonec došel k tlačítku Zavřít, které předpokládal, že slouží k zavření celého okna aplikace, a ne jen k zavření informace o výsledku aktualizace. Uživatel také očekával, že se mu bez jeho přičinění přečte všechen „neaktivní“ text na obrazovce a čtečka se zastaví až na prvním aktivním prvku, které vyžaduje akci ze strany uživatele. Náš prototyp namísto toho přečetl vždy jen jeden nápis a se čtením dalšího čekal až na stisknutí tabulátoru. Use case 2: Otestování nějakého souboru na přítomnost virů a vyřešení výstupu testu Volbu pro testování jednotlivých souborů nalezl uživatel bez větších potíží, a taktéž bez problému zvolil soubor k testování. Opět byl spokojen s hlášením průběhu testu a výsledku. S vyřešením infikovaných souborů potíž také nebyla, avšak byl zde prý nedostatečný feedback - žádná informace, že soubor byl vyléčen/smazán/uložen do karantény, pouze zmizel ze seznamu nalezených infikovaných, čehož si uživatel nemusí všimnout. Shrnutí Celkově uživateli chybělo hlavní horní menu, které je zvyklý používat, protože je u všech aplikací standardní a bez problémů ovladatelné pomocí kurzorových šipek. Uživatel 2 Use-case 1: Aktualizace virové databáze Při průzkumu aplikace uživatel odhalil, že se nečte „aktivní“ u prvků v přehledu. Aktualizační volbu našel bez problému a aktualizaci provedl. Supernova nehlásila průběh aktualizace, jen na závěr řekla, že bylo aktualizováno. Uživatel byl zmaten tlačítkem Zavřít, protože myslel, že se mu objevilo vyskakovací okénko k zavření (což by prý podle něj bylo vhodné). Když zjistil, že to je v rámci hlavního okna, nevěděl, jestli tím nezavře celé okno aplikace.
Use-case 2: Otestování nějakého souboru na přítomnost virů a vyřešení výstupu testu Volbu pro otestování uživatel našel bez potíží. Při řešení výstupu ho zaskočilo, že nejde provést nějakou operaci s více infikovanými soubory najednou, ale pouze po jednom. Také mu scházel nějaký feedback po vyléčení/smazání/uložení do karantény infikovaného souboru. Po vyřešení všech infikovaných souborů se mu opět nelíbilo tlačítko Zavřít v rámci hlavního okna a vítal by vyskakovací okénko s informacemi, které mu odečítač vždy přečte a při SW lupě se mu lépe vejde na monitor. Shrnutí Tomuto uživateli také trochu chybělo horní menu, avšak jinak mu aplikace připadala přehledná. Vyhodnocení testu Při testování jsme odhalili několik nedostatků prototypu: 1.
Oba uživatelé jsou zvyklí používat hlavní horní menu, které náš prototyp neobsahuje. Bylo by tedy vhodné ho do aplikace přidat. Oba uživatelé byli zmateni tlačítkem Zavřít po dokončení aktualizace či vyřešení infikovaných souborů. Bylo by vhodné buď změnit název tlačítka např. na Zpět, nebo tyto informace hlásit pomocí vyskakovacího okénka (toto by vyhovovalo uživateli č. 2). Odečítače nevhodně čtou položky v záložce přehled, především informaci o aktivitě/neaktivitě, proto by bylo dobré tento výpis vyřešit jinak (např. textové pole).
2.
3.
Také jsme zjistili, že každý odečítač obrazovky čte v některých případech odlišné věci nebo odlišným způsobem. To by však bylo třeba řešit uživatelskými skripty přímo pro odečítače, protože upravit aplikaci tak, aby ji oba (všechny) odečítače četly stejně, je nejspíše téměř nemožné. Obecně prý však většina nevidomých uživatelů používá odečítač JAWS a proto je vhodné přístupnost aplikace přizpůsobovat právě jemu. Dokumentace pro vývojáře Funkční požadavky
Rezidentní ochrana proti virům – detekce virových hrozeb při běžné práci s počítačem Kontrola počítače na přítomnost virů v uživatelsky definovatelném rozsahu (konkrétní soubor/adresář, důkladný test celého počítače) Zajištění aktuálnosti virové databáze kvůli přibývajícím virovým hrozbám – automatická aktualizace v pravidelných interval a manuální vynucení aktualizace
Interakční návrh Aplikace by měla být bez problémů a intuitivně ovladatelná z klávesnice. Hlasová čtečka obrazovky by vždy měla říkat relevantní informace k dané akci a nevynechat nic důležité. Každá akce by měla být následována potvrzující zprávou. Implementace by se měla řídit kritérii pro splnění přístupnosti na straně 12. Vizuální design Jednotné rozhraní pro klasické i nevidomé uživatele by mělo mít kontrastní barvy pro snadné rozlišení ovládacích prvků a pohodlné čtení textů. Uživatelský zážitek Aplikace by neměla uživateli klást žádné překážky na cestě za jeho cílem. Uživatel by měl mít více možností, jak vyřešit nakažení souboru. Aplikace by měla používat jednoznačnou a intuitivní terminologii.
